VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Všeobecná sestra
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2015
Markéta Nosková
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Ošetřovatelská péče o pacienta s polytraumatem Bakalářská práce
Autor: Markéta Nosková Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2015
Anotace Bakalářská práce nás zavede do oblasti ošetřovatelské péče o pacienta s polytrauma. Cílem mé bakalářské práce je ukázat a porovnat rozdíly v kvalitě života pacientů před a po polytrauma. Práce hodnotí, jak se pacient cítí a jak dobře se mu daří vyrovnat s aktivitami běžného dne. Vzhledem k tomu, že není možné pokrýt všechny aspekty této disciplíny, vybrala jsem si témata, která považuji za klíčová. Tato bakalářské práce mi poskytla mnoho zajímavých informací a zkušeností, které mohu použít ve svém budoucím životě a snad i v mém profesním růstu.
Klíčová slova Polytrauma, poranění, léčba, emergency
Annotation This bachelor thesis brings us into the area of nursing care of a patient with polytrauma. The objective of my bachelor thesis is to show and to compare differences of the quality of life patients before and after polytrauma. The thesis assesses how the patient feels, and how well he does to cope with normal activities. Since it is not possible to cover every aspect of this discipline about polytrauma, I have chosen the topics which I consider to be crucial for this bachelor thesis. This bachelor thesis has provided me with lot of interesting information and experience which I may use in my future life and in my professional growth too.
Key words Polytrauma, injuries, treatment, emergency
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce doc. PhDr. Ladě Cetlové, PhD. za odborné vedení a cenné rady. Mé poděkování patří také rodině, která mě podporovala po celou dobu studia. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli ochotní a strávili čas nad vyplněním dotazníku k mé práci.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 12.2014 ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod .............................................................................................................................. 8 1.1 Cíl výzkumu ............................................................................................................ 9 1.2 Hypotézy ................................................................................................................. 9 2 Teoretická část ........................................................................................................... 10 2.1 Definice polytrauma .............................................................................................. 10 2.2 Tělesné systémy z hlediska traumatologie ............................................................ 10 2.3 Vyvolavatelé ......................................................................................................... 11 2.4 Co dělat v případě podezření na polytrauma......................................................... 11 2.5 Cíl základního vyšetření u polytraumat ................................................................ 11 2.5.1 Postup při vyšetřování .................................................................................... 12 2.6 Časové fáze ........................................................................................................... 13 2.7 Skórování a skórovací systémy ............................................................................. 14 2.8 Nejčastější urgentní stavy ..................................................................................... 14 2.8.1 Anafylaktický šok ........................................................................................... 14 2.8.2 Kardiogenní šok.............................................................................................. 15 2.8.3 Hypovolemický šok ........................................................................................ 15 2.8.4 Neurogenní šok ............................................................................................... 15 2.8.5 Septický šok.................................................................................................... 15 2.8.6 SIRS Systemic Inflammatory Response Syndrome .................................... 16 2.8.7 MODS Multiple Organ Dysfunction Syndrome ......................................... 16 2.8.8 MOF Multiorgan Failure ............................................................................. 16 2.8.9 DIC Disseminated Intravascular Coagulation ............................................. 16 2.8.10 ARDS Adult Respiratory Distress Syndrom ............................................. 17 2.9 Polytrauma v orgánovém pohledu ........................................................................ 17 2.9.1 Kraniocerebrální poranění .............................................................................. 17 2.9.2 Poranění páteře a míchy ................................................................................. 18 2.9.3 Poranění hrudníku .......................................................................................... 18 2.9.4 Přímé poranění srdce ...................................................................................... 18 2.9.5 Poranění břicha a retroperitonea ..................................................................... 18 2.10 Léčení polytraumatizovaného pacienta ............................................................... 19 2.10.1 Akutní reanimační fáze (13 hod.) ............................................................... 19 2.10.2 Fáze stabilizační (348 hod.) ....................................................................... 19
2.10.3 Fáze intenzivní péče (2.8. den)................................................................... 20 2.10.4 Fáze regenerační (8.14. den) ...................................................................... 20 2.10.5 Fáze rekonvalescence a rehabilitace (3. týden) ............................................ 20 3 Praktická část ............................................................................................................. 21 3.1 Metodika výzkumu................................................................................................ 21 3.2 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí .......................................... 21 3.3 Průběh výzkumu.................................................................................................... 21 3.4 Zpracování získaných dat ...................................................................................... 21 3.5 Výsledky výzkumu................................................................................................ 22 3.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1 ............................................................ 22 3.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2 ............................................................ 23 3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3 ............................................................ 24 3.5.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4 ............................................................ 26 3.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5 ............................................................ 27 3.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6 ............................................................ 28 3.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7 ............................................................ 29 3.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8 ............................................................ 30 3.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 ............................................................ 31 3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10 ........................................................ 33 3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11 ........................................................ 34 3.6 Diskuze.................................................................................................................. 35 4 Závěr ........................................................................................................................... 36 Seznam použité literatury ............................................................................................ 37 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 39 Seznam příloh ................................................................................................................ 40
1 Úvod Pro zpracování bakalářské práce jsem si vybrala téma: ošetřovatelská péče o pacienta s polytraumatem. Velice mě zajímá ve zdravotnictví oblast anesteziologickoresuscitační a intenzivní péče. Právě proto jsem si vybrala toto téma. V dnešní době je polytrauma velice obsáhlý pojem. Polytraumatizovaných pacientů přibývá každým dnem. Nejčastějším viníkem bývají dopravní autonehody, vážné úrazy, teroristické útoky, ale i přírodní živle. Velký vliv na to má konzumace alkoholu, drog a jiných návykových látek, které bývají častou příčinou dopravních nehod. Příliš mladá generace tak podléhá následkům vážného zranění, v horších případech. V těch lepších případech následuje někdy dlouhá rekonvalescence, opětovné navrácení jedince do společnosti. Bakalářská práce se skládá z dvou částí. V té první teoretické části se zaměřuji na definici polytrauma, první pomoc při vyšetřování, úrazy v orgánovém pohledu a nejčastější urgentní stavy. V druhé, výzkumné části jsem se zaměřila na kvalitu života jedince po úrazu. Existuje spousta standardizovaných dotazníků, já si zvolila dotazník SF 36 (Item Health Survey).
8
1.1 Cíl výzkumu Zjistit kvalitu života pacienta po polytrauma.
1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že pacienti po úrazu budou omezeni v činnostech, které vykonávají během typického dne. 2. Předpokládám, že 45 % pacientů po úrazu si bude stěžovat na bolest.
9
2 Teoretická část 2.1 Definice polytrauma Polytrauma (nebo také multisystémové poranění) je vzniklé poranění více tělesných systémů, přičemž postižení jednoho z nich nebo jejich kombinace ohrožují základní životní funkce – vědomí, dýchání, krevní oběh. (Drábková, 2002) Traumata, definující závažný až kritický stav se dále podle rozsahu poranění dělí na: Těžké monotrauma, postihuje jednu oblast lidského těla v natolik devastujícím rozsahu, který znemožňuje jeho funkci. Příkladem může být těžké poranění hrudníku s nestabilitou jeho stěny, provázené hemo-pneumotoraxem a kontuzí plíce, tím následná dechová nedostatečnost a hemoptýza. Sdružená (nebo mnohočetná) poranění, jsou následkem traumatizace různých tělních oblastí, ale jejich intenzita nevede k selhání životních funkcí. Megatrauma je celkově devastující, případně i ztrátové poranění jedince. (Drábková, 2002)
2.2 Tělesné systémy z hlediska traumatologie
Hlava a mozek: zlomeniny lebky nebo obličejového skeletu, nitrolební krvácení, poranění mozku.
Hrudník: sériové zlomeniny žeber (víc jak tří), poranění mediastina, pneumotorax, hemotorax, kontuze plic, poranění bronchů.
Břicho: ruptury bránice, všechna nitrobřišní a retroperitoneální poranění (urologická poranění ledvin, močového měchýře, močovodů).
Pohybové ústrojí: poranění páteře a míchy, poranění pánevního kruhu, zlomeniny acetabula a lopaty kosti kyčelní, zlomeniny dlouhých kostí, amputační poranění. (Štětina, 2000)
„Četnost postižení jednotlivých systémů při hromadných neštěstích a katastrofách: pohybové ústrojí 90%, lebka 75%,
10
hrudník 50%, břicho 20-30%” (Štětina, 2000, str. 323)
2.3 Vyvolavatelé Polytrauma může být způsobeno různými úrazovými mechanismy. Mezi takové mechanismy řadíme přírodní jevy, prostředí, v němž lidé žijí, či spontánní volní jednání jednotlivých osob. Na polytraumatu se může dále podílet podchlazení, opilost či drogy. (Drábková, 2002)
2.4 Co dělat v případě podezření na polytrauma Diagnostika a terapie začíná již na místě poranění, pokračuje během transportu rychlou záchrannou službou a dále se rozvíjí v nemocnici. Na místě nehody je základním úkolem rychlé zajištění vitálních funkcí a neodkladná resuscitace. Dále pokračuje celkové orientační vyšetření a nejnutnější prvky první pomoci (kanylace žíly, sterilní krytí ran, přikládání kompresivních či tlakových obvazů nebo škrtidla, imobilizace končetin se zlomeninami dlouhých kostí). Po zvládnutí bezprostředního zajištění života následuje transport raněného do nemocnice pozemní anebo leteckou službou. Klient má spolehlivě zajištěné dýchací cesty, žilní přístup a je ve správné poloze (nejlépe na vakuové matraci). Rychlý přesun do nemocnice je únosný jen tehdy, jsou-li terapeutické zásady na místě poranění neúčinné či neproveditelné, např. rozsáhlé vnitřní krvácení. Důležité je ohlášení transportu a základní údaje o poranění příjmové nemocnici. V nemocnici se o raněného stará tým specialistů: chirurg traumatolog, anesteziolog a intenzivista. (Štětina, 2000)
2.5 Cíl základního vyšetření u polytraumat Rychle zjistit druh a stupeň poškození vitálních funkcí. Následuje postupná diagnostika všech závažných poranění a posouzení jejich účasti na ohrožení života. Velký pozor dáváme na tepenné krvácení, velké krevní ztráty do hrudníku a břicha, tenzní 11
pneumotorax, oslabené dýchání, poranění krční páteře, akutní nitrolební krvácení. (Štětina, 2000)
2.5.1 Postup při vyšetřování
Hodnotí se velikost a reakce zornic se stavem vědomí zraněného (Glasgow Coma Scale).
Stav oběhu, kde hodnotíme pulzace na velkých tepnách, kvalitu pulzu, krevní tlak, patologickou bledost kůže a sliznic, kapilární plnění.
Stav dýchání, dýchací fenomény (frekvence a hloubka, cyanóza kůže a sliznic).
Celkový somatický nález: hlava: zevní známky poranění lebky, krvácení či likvorea z nosu, uší, brýlový hematom, poranění obličejové části lebky, patologický obsah v dutině ústní (zvratky, krev, polámané zuby, protéza odstranit, odsát), krk: poranění krční páteře, ztuhlost šíje, zjevné známky zhmoždění, hrudník:
známky
zevního
násilí,
deformace,
příznak
dechové
nedostatečnosti, bolest, poklepový a poslechový nález, břicho: známky pohmoždění břišní stěny, napětí, bolestivá reakce na dotek (bolest levého nebo pravého podžebří = ruptura sleziny nebo jater), poklep na bederní krajinu, pánev: pevnost a bolestivost při tlaku na lopaty kostí kyčelních (při zlomeninách pánve dochází k velkému množství ztráty krve až několik litrů), páteř: pokud to stav zraněného dovolí, převrátíme ho na bok a pátráme po známkách deformace, vyšetříme aktivní pohyblivost dolních končetin, zjistíme poruchy čití, končetiny: posuzujeme periferní prokrvení (hmatný tep na a. radialis, a. femoralis, a. dorsalis pedis), deformace končetin, pohyblivost velkých kloubů, zlomeniny dlouhých kostí fixujeme dlahou, hrubě dislokované v tahu srovnáme do osy (pokud imobilizaci brání úhlové ohnutí, hrozí-li perforace úlomkem, při nehmatném pulzu a vymizelé citlivosti pod zlomeninou, otevřená poranění kryjeme sterilně, krvácení zastavíme
12
tlakovým
obvazem).
(Štětina,
2000).
„Do
zlomených
končetin
nepodáváme žádné infuze (nebezpečí trombóz).” (Štětina, 2000, str. 324)
2.6 Časové fáze Časový faktor je důležitý. Mortalita u polytraumatizovaných a v opačném pohledu výsledná kvalita života u vyléčených závisí na závažnosti a lokalizaci poranění, stejně i na časných a pozdních poúrazových komplikacích. V časovém průběhu se příčiny smrti mění. Každá závažná komplikace je pro organismus zatěžující. Hlavní důraz je kladen na přednemocniční neodkladnou péči, rychlost transportu, diagnostiku a ošetření při a po akutním příjmu. V této době je rychlost a týmová spolupráce hlavní zárukou prognózy pacienta. Při příjmu polytraumatizovaného pacienta je zřejmé, že projde následujícími obdobími: Akutní fáze trvá 13 hodiny od poranění. V této fázi dochází k zajištění základních životních funkcí a simultánní vitálně důležité diagnostice. Mezi nepříznivé faktory patří dlouhé vyprošťování, podchlazení a delší interval do poskytnutí první kvalifikované pomoci. Primární fáze trvá 373 hodin a je vyplněna operačními výkony, stabilizací pacienta a prvními projevy SIRS ARDS, DIC. K nepříznivým faktorům patří opakovaný transport, překládání pacienta, krevní náhrady, dlouhé období pro dosažení uspokojivé hodnoty perfuzního tlaku, anurie, celkové podchlazení. Sekundární fáze 3.10. dne je charakterizována odpovědí vzdálených orgánů a reakce CNS. Projevují se kompenzované a smíšené sekundární odpovědi CARS, MARS, multiorgánová dysfunkce, progrese a nakonec ústup edému mozku,
aspirační
zánětlivé
komplikace,
infekční
komplikace
v ráně,
nozokomiální infekce. V této fázi někdy dochází k opakovaným operačním výkonům. Terciální fáze 10.21. den, v příznivých případech. U komplikovaných případů může trvat týdny až měsíce. Nepříznivý vývoj končí letálně nejčastěji na druhotné komplikace. Okamžitou příčinou smrti je multiorgánové selhání, těžký ARDS a sepse. (Drábková, 2002)
13
2.7 Skórování a skórovací systémy Skórovací systémy jsou nezastupitelné, vypovídají o stavu pacienta. Systémy pro zhodnocení se volí jednoduché, jsou odvozeny ze základních životních funkcí. Trauma Score je úvodním skórovacím systémem, založen na základních životních funkcích. Jeho údaje vypovídají o pacientovi, který není zajištěn, o postižení základních životních funkcí, které nejsou prozatím terapeuticky ovlivněny. (viz příloha A) Injury Severity Score ISS je zaměřeno anatomicky a vypovídá i o postižení poraněných struktur. Traumatologové tento skórovací systém užívají nejčastěji. Revised Trauma Score RTS je výhodnější pro zhodnocení raněného z hlediska celostního a životních funkcí. Užívá se často a slouží i jako zdroj pro výpočet TRISS. RTS je využíváno k jednoduché triage pro rozhodnutí o způsobu transportu do traumacentra. (viz příloha B) TRISS kombinuje RTS ISS a považuje se za standardní pro hodnocení polytraumatizovaných pacientů. (Drábková, 2002)
2.8 Nejčastější urgentní stavy Poúrazová odezva probíhá ve dvou směrech. Můžeme se setkat s reakcí oběhu na sníženou náplň cévního řečiště (hemoragická hypovolemie) anebo zánětová reakce poškozených tkání. (Pokorný, 2002)
2.8.1 Anafylaktický šok Anafylaktický šok neboli anafylaxe je akutní, hypersenzitivní reakce projevující se rychle postupující kopřivkou a problémy s dýcháním. Bývá důsledkem požití nebo jiného vystavení senzibilizujícím lékům či jiným látkám. Prognóza anafylaxe je dobrá při rychlém rozpoznání a léčbě. K reakci dojde během několika minut, ale může se projevit i po více než hodině. Po vystavení antigenu si pacient může stěžovat na pocit hrozící smrti, strachu, pocení, dyspnoi, kýchání, svědění, gastrointestinální a urogenitální obtíže, závratě, ospalost, bolest hlavy, neklid, záchvaty křečí, hypotenze, šok, srdeční arytmie. Může se zdát až úzkostlivý. (Sestra a urgentní stavy, 2008) 14
2.8.2 Kardiogenní šok Kardiogenní šok nazývaný jako selhání srdeční pumpy je stav, při kterém dochází ke sníženému srdečnímu výdeji a tím zhoršuje perfuzi tkání. Příčinou je dysfunkce levé srdeční komory. Nejčastějším případem je infarkt myokardu, ICHS, kardiomyopatie, myokarditidy, déletrvající operace srdce. Pacient se závažným srdečním onemocněním si může stěžovat na anginózní bolesti. Výdej moči je snížený. Při vyšetření zjistíme bledou pokožku, rychlý, mělký dech a snížené vnímání. Pokožka je na dotek chladná, vlhká a při vyšetření pulzu pohmatem zjistíme, že je rychlý a nitkovitý. (Sestra a urgentní stavy, 2008)
2.8.3 Hypovolemický šok Nejčastějším následkem akutní ztráty krve (přibližně 20 % z celkového objemu) je hypovolemický šok. Bez dostatečné náhrady krve nebo tekutin může způsobit nevratné poškození orgánů a orgánových soustav. Hypovolemický šok může být život ohrožující stav, při kterém snížený intravaskulární objem vede ke snížení srdečního výdeje a následné anoxii tkání. Projevy a příznaky závisí od velikosti ztrát tekutin. Obvykle nacházíme obtíže jako je gastrointestinální krvácení, trauma nebo silný průjem a zvracení. Můžeme pozorovat bledou pokožku, sníženou funkci smyslových orgánů, rychlé a mělké dýchání, rychlý, nitkovitý periferní pulz, snížené CVP. (Sestra a urgentní stavy, 2008)
2.8.4 Neurogenní šok Neurogenní šok je druhem distribučního šoku. Dochází k hypovolemii díky působící vazodilataci. Krev se hromadí v žilním řečišti, což vede k hypotenzi a poklesu srdečního výdeje. Může být důsledkem poranění míchy. (Sestra a urgentní stavy, 2008)
2.8.5 Septický šok Septický šok je taktéž jako neurogenní šok druhem distribučního šoku. Vzniká v důsledku sepse způsobené gramnegativními bakteriemi. Více ohrožení jsou starší 15
pacienti a osoby s poškozenou imunitou. Jako u všech typů šoku je těžké narušení cirkulace, kriticky snížená perfuze tkání, vyústěním je mnohočetné orgánové selhání. Hlavními příznaky septického šoku bývá výrazná bledost, schvácenost, horečka, zimnice, občasná porucha vědomí. (Sestra a urgentní stavy, 2008)
2.8.6 SIRS Systemic Inflammatory Response Syndrome SIRS je systémová zánětlivá odpověď organismu na různé neinfekční noxy. K diagnostice je zapotřebí alespoň dva z následujících příznaků: teplota nad 38 C nebo pod 36 C, srdeční frekvence nad 90/min, tachypnoe s frekvencí nad 20/min, leukocytóza 12 nebo 4x109 /l. (Pokorný, 2002)
2.8.7 MODS Multiple Organ Dysfunction Syndrome Syndrom multiorgánové dysfunkce. Stav s poruchou funkce orgánů u akutně nemocného pacienta, kdy homeostázu tělo nedokáže zajistit bez terapeutické intervence. Příkladem je selhání ledvin, jater, DIC, ARDS, stresový vřed. (Pokorný, 2002)
2.8.8 MOF Multiorgan Failure Multiorgánové selhání je to extrémní forma MODS. (Pokorný, 2002)
2.8.9 DIC Disseminated Intravascular Coagulation Diseminovaná intravaskulární koagulace je získaný stav vyznačující se patologicky zvýšenou koagulační aktivací s tvorbou trombů v periferní cirkulaci a postupným vyčerpáním koagulačních faktorů, který následně vede k zvýšené krvácivosti. Vyskytuje se jak v akutní tak i v chronické formě. (Pokorný, 2002)
16
2.8.10 ARDS Adult Respiratory Distress Syndrom Syndrom dechové tísně dospělých, šoková plíce. Je závažné onemocnění plic dospělých, které bývá reakcí plicního endotelu na zánětlivé mediátory. Při tomto stavu dochází k plicnímu edému, který zhoršuje ventilaci plic. Terapie spočívá v podpůrné ventilaci. „ARDS byl dříve označován jako syndrom šokové plíce.” (Pokorný, 2002, str. 32). Specifickou formou ARDS je nyní i tuková embolie. (Pokorný, 2002)
2.9 Polytrauma v orgánovém pohledu Polytrauma se týká více než jednoho orgánového systému. Mechanismy úrazu slouží k určení konkrétního poranění, diagnostice a rozhodování o léčbě. (Drábková, 2002)
2.9.1 Kraniocerebrální poranění Čím dříve je zahájena léčba, tím je naděje na lepší prognózu. Lze zabránit komplikacím, mezi které řadíme edém mozku a nitrolební hypertenzi. Kraniocerebrální poranění se dělí na primární a sekundární. Primární
poškození
mozku
je
charakterizováno
náhlým
vznikem,
nejčastěji
u dopravních nehod. Ložiskové poškození, zhmoždění mozku, poškození cév, nervových svazků, to vše může mít za následek difuzní axonální poškození, které pokračuje v postižení mozkového kmene. Vpáčená zlomenina kalvy je viditelná anebo hmatná. Způsobuje útlak mozku a tím vyvolává záchvat křečí. Při větším poranění vznikají tříštivé zlomeniny. Pro zlomeniny báze lební jsou typické brýlové hematomy. Může dojít k výtoku moku z ucha (otorhoe) nebo z nosu (rhinorhoe). Otřes mozku vzniká tupým nárazem na hlavu. Dále může dojít k mozkové kontuzi, mydriáze, mióze, epidurálnímu a subdurálnímu hematomu. (Štětina, 2000)
17
2.9.2 Poranění páteře a míchy K úrazům páteře a míchy dochází nejčastěji pádem z výšky, skokem do mělké vody, pád z výšky na dolní končetiny nebo do sedu, při autonehodách. Díky zmíněným situacím dochází ke kompresi páteře, prudkému ohnutí, zlomeninám nebo luxaci obratlů, otřesu míchy, zhmoždění nebo přerušení míchy. (Štětina, 2000)
2.9.3 Poranění hrudníku Úrazy hrudníku jsou vždy spojeny s respirační insuficiencí. Dělí se na poranění zavřená a otevřená. Mezi příznaky patří bolest vázaná na dýchání, dušnost, kašel, eventuálně vykašlávání krve, mělké dýchání, abnormální tvar hrudníku a pohyby hrudníku, cyanóza, zvýšení krevního tlaku, zrychlený tep, známky šoku, zevní známky poranění. Může se jednat o fraktury žeber, pneumotorax, zhmoždění hrudníku, hrudní stěny nebo vnitřních orgánů – plic a srdce, krvácení do hrudníku (hemotorax), krvácení do osrdečníku (hemoperikard – způsobí srdeční tamponádu a následnou zástavu oběhu), poranění velkých cév (vyústí v hemotorax), poranění dýchacích cest a jícnu. (Štětina, 2000)
2.9.4 Přímé poranění srdce Takovéto poraněné srdce vede rychle ke smrti vykrvácením. U srdeční tamponády se doporučuje neodkladná punkce perikardu. (Štětina, 2000)
2.9.5 Poranění břicha a retroperitonea Nejčastěji jde o tupá poranění, vznikají nárazem nebo stlačením při autonehodách, sportu, pádech z výšky atd. Méně často se pak jedná o bodná, řezná a střelná poranění. Dělíme je na zavřená a otevřená poranění. Dochází především k roztržení parenchymatózních orgánů, jako je slezina a játra s krvácením do dutiny břišní. Z orgánů retroperitonea se jedná o poranění ledvin, pankreatu, ruptury močového měchýře či uretry. „Častěji než ledviny bývá poraněn močový měchýř, hlavně při 18
zlomeninách pánve.” (Štětina, 2000, str. 334). Rozsáhlým zdrojem krevních ztrát jsou zlomeniny pánve. Poranění břicha a retroperitonea vede k hypovolemickému šoku krevní ztrátou. Septický šok je zapříčiněn střevní a urinózní infekcí dutiny břišní. U ruptury bránice vzniká dechová insuficience. (Štětina, 2000)
2.10 Léčení polytraumatizovaného pacienta Léčení raněného začíná na místě nehody, pokračuje během transportu až do cílové nemocnice. První hodiny bývají často osudové. Nelze ztrácet čas. Ošetřování polytraumat je obtížným odvětvím úrazové chirurgie. Fáze nemocničního ošetření lze rozdělit:
akutní reanimační fáze,
fáze stabilizační,
fáze intenzivní péče,
fáze regenerační,
fáze rekonvalescence a rehabilitace. (Pokorný, 2002)
2.10.1 Akutní reanimační fáze (13 hod.) V této fázi probíhá příjem polytraumatizovaného na nemocniční oddělení. Vše musí být plynulé a bez jakékoliv časové prodlevy. Veškeré informace jsou sděleny lékařem RZP vedoucímu lékaři příjmového týmu. Celý tým pak přebírá péči o raněného. „Orientační vyšetření, zajištění ventilace a náhrady objemu nemá trvat déle jak 10 minut.” (Pokorný, 2002, str. 36). Po orientačním vyšetření pacienta a zhodnocení celkového stavu je nutné zvážit indikace k urgentním výkonům. Pomocná a doplňková vyšetření musí probíhat rychle, za neustálého sledování pacienta sestrou a lékařem. (Pokorný, 2002)
2.10.2 Fáze stabilizační (348 hod.) V této fázi probíhají akutní operace, pacient je neustále monitorován na ARO nebo JIP. Časné primární operace mají především zabránit dalšímu ohrožení života. Zkušení 19
lékaři rozhodují, jaké operace jsou v této fázi nezbytné. Co je pro nemocného únosné a naopak co již znamená nadměrné riziko. (Pokorný, 2002)
2.10.3 Fáze intenzivní péče (2.8. den) V této fázi vyžaduje pacientův stav nadále monitoraci všech vitálně důležitých funkcí. Je nutné pátrat po případných, dosud nezjištěných úrazových škodách a bedlivě sledovat první známky komplikací (ARDS, infekce, peritonitida atd.). U dobře se vyvíjejících případů, dochází k zlepšování celkového stavu. Lze provádět některé menší operace (sekundární sutury ran, kožní plastiky, revize ran jevící známky infekce). Ke konci prvého týdne od úrazu se celková situace může zvrátit. Mohou se začít projevovat první příznaky orgánového selhání, celkové sepse. Riziko multiorgánového selhání lze snížit dobrou spoluprací jak lékařů, tak celého ošetřovatelského týmu. (Pokorný, 2002)
2.10.4 Fáze regenerační (8.14. den) V této fázi se mohou provádět původně odložené primární operace. Taktéž se může řešit časná poúrazová komplikace v dutině hrudní a břišní. (Pokorný, 2002)
2.10.5 Fáze rekonvalescence a rehabilitace (3. týden) Rehabilitace by měla začít co nejdříve, od 3. či 4. fáze. Začíná se od pasivní rehabilitace až po aktivní, kterou vykonává pacient po zlepšení celkového stavu aktivně sám. Nezapomínáme ani na psychoterapii. Spolupráce s psychologem je nezbytná po těžkých nitrolebních poraněních, u pacientů se ztrátou některé končetiny, u paraplegiků a v případech špatné sociální prognózy. (Pokorný, 2002)
20
3 Praktická část Praktická část se zabývá metodikou výzkumné práce. Je zde uvedeno, jakým způsobem jsem dělala výzkum, charakteristika vzorků respondentů a výzkumného prostředí. V konečné fázi uvádím zpracování výsledných dat pomocí grafů a tabulek.
3.1 Metodika výzkumu Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života pacienta po polytrauma. K tomu jsem použila standardizovaný dotazník SF 36. Dotazník se skládá z 11 otázek, které jsou uzavřené. Otázky č. 2, 3, 4, 5, 9 a 11 obsahují podotázky. Dotazník je uveden v seznamu příloh.
3.2 Charakteristika respondentů a výzkumného prostředí Dotazník vyplňovali klienti, kteří utrpěli nějakou vážnou dopravní nehodu či úraz a mohli subjektivně posoudit dané otázky. Celkem bylo vyplněno 101 dotazníků, z toho 40 respondentů bylo mnou dotazovaných a zbylých 61 vyplnilo dotazník v elektronické podobě. Jihlavská ani okolní nemocnice na vysočině nedisponují traumacentry, proto jsem se rozhodla umístit dotazník na internet, abych získala určité množství odpovědí.
3.3 Průběh výzkumu Výzkum probíhal od srpna 2014 do začátku listopadu 2014. Účastníci byli seznámeni s dotazníkem, o jeho účelu a věděli, že je anonymní.
3.4 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracována pomocí počítačových programů, jako je: Microsoft Word 2010 a Microsoft Excel 2010. Pro grafické znázornění jsem používala skupinový sloupcový, skládaný sloupcový typ grafu a výsečový s prostorovým efektem.
21
3.5 Výsledky výzkumu Jak jsem již uvedla výše, celkový počet vyplněných dotazníků činil 101. Dotazník obsahuje 11 otázek, z nichž některé obsahují i vlastní podotázky. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech.
3.5.1 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 1 Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově:
Graf č. 1 13%
12%
20%
25%
Výtečné Velmi dobré Dobré Dostačující Špatné
31%
Na tuto otázku odpovědělo 101 respondentů, z nichž největší počet 31 (31 %) si myslí, že jejich zdraví je dobré, 25 (25 %) uvedlo odpověď velmi dobré, 20 (20 %) si myslí, že jejich zdraví je dostačující, 13 (13 %) uvádí špatné a 12 (12 %) výtečné.
22
3.5.2 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 2 Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem?
Graf č. 2 Mnohem lepší než před rokem 17%
18% Poněkud lepší než před rokem
14%
12% Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem
40%
Mnohem horší než před rokem
Na tuto otázku odpovědělo celkem 101 respondentů. Nejčastější odpovědí bylo, že jejich zdraví je přibližně stejné jako před rokem, takto odpovědělo 40 dotazovaných (40 %), 18 (18 %) jich odpovědělo mnohem lepší než před rokem, o jednoho méně 17 (17 %) uvedlo, že mnohem horší než před rokem. Poněkud hůře než před rokem se cítilo 14 respondentů (14 %) a 12 (12 %) uvádí, že jejich stav je poněkud lepší než před rokem.
23
3.5.3 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 3 Následující otázky se týkají činností, které vykonáváte během svého typického dne. Omezují Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? Graf č. 3 90% 79%
80% 70% 60%
72%
67% 62%
36%
60%
82% 76%
68% 60%
34% 50%
Ano, omezuje hodně 31%
Ano, omezuje trochu
40% 23% 30%
24%
20%
20%
14% 12%
Ne, neomezuje vůbec 23% 15% 11% 13% 16% 11% 12% 13% 9% 7% 11% 16%
17%
10% 0% a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
Otázka č. 3 se skládá z několika podotázek. 3a) Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů? U této podotázky nejvíce respondentů 36 (36 %) odpovědělo ne, neomezuje vůbec. Dalších 34 respondentů (34 %) odpovědělo ano, omezuje hodně a 31 (31 %) uvádí ano, omezuje trochu. 3b) Středně namáhavé činnosti jako je posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole? Nejvíce respondentů 63 (63 %) odpovídalo ne, neomezuje vůbec. Ano omezuje hodně, odpovědělo 24 respondentů (24 %) a 14 (14 %) jich uvádí ano, omezuje trochu. 3c) Zvedání nebo nošení běžného nákupu? Nejvíce respondentů 68 (67 %) uvedlo odpověď ne, neomezuje vůbec. Ano omezuje trochu, uvedlo 20 (20 %) respondentů a 12 (12 %) si myslí, že ano, omezuje hodně. 3d) Vyjít po schodech několik pater? Nejvíce respondentů 61 (61 %) uvedlo ne, neomezuje vůbec. Dalších 23 (23 %) ano, omezuje trochu a 17 (17 %) ano, omezuje hodně.
24
3e) Vyjít po schodech jedno patro? U této podotázky nejvíce respondentů 73 (73 %) odpovědělo ne, neomezuje vůbec. Dalších 16 respondentů (16 %) odpovědělo ano, omezuje trochu a 12 (12 %) uvádí ano, omezuje hodně. 3f) Předklon, shýbání, poklek? Nejvíce respondentů 61 (60 %) odpovídalo ne, neomezuje vůbec. Ano omezuje trochu, odpovědělo 23 respondentů (23 %) a 13 (13 %) jich uvádí ano, omezuje hodně. 3g) Chůze asi jeden kilometr? Nejvíce respondentů 69 (68 %) uvedlo odpověď ne, neomezuje vůbec. Ano omezuje trochu, uvedlo 16 (16 %) respondentů a 15 (15 %) si myslí, že ano, omezuje hodně. 3h) Chůze po ulici několik set metrů? Nejvíce respondentů 80 (80 %) uvedlo ne, neomezuje vůbec. Dalších 11 (11 %) ano, omezuje hodně a 9 (9 %) ano, omezuje trochu. 3i) Chůze po ulici sto metrů? U této podotázky nejvíce respondentů 83 (83 %) odpovědělo ne, neomezuje vůbec. Dalších 11 respondentů (11 %) odpovědělo ano, omezuje hodně a 7 (7 %) uvádí ano, omezuje trochu. 3j) Samostatné koupání nebo oblékání bez pomoci další osoby? Ne neomezuje vůbec, odpovědělo 77 respondentů (77 %), 13 (13 %) odpovídalo ano, omezuje trochu a zbylých 11 (11 %) uvedlo odpověď ano, omezuje hodně.
25
3.5.4 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 4 Vyskytly se u Vás některé z níže uvedených problémů při práci nebo běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli tělesným zdravotním potížím? Graf č. 4 70% 62% 60%
62%
61%
58%
50% 43% 40%
40%
39%
39% ANO
30%
NE
20% 10% 0% a
b
c
d
Otázka č. 4 zahrnuje několik podotázek. 4a) Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti? Odpověď ano uvedlo 39 respondentů (39%) a ne 62 respondentů (62%). 4b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a? Nejvíce respondentů uvedlo odpověď ne 58 (58 %) a 43 (43 %) uvádělo odpověď ano na tuto podotázku. 4c) Byl/a jste omezen/a v druhu práce nebo jiných činností? Odpověď ne uvádělo nejvíce respondentů 61 (61 %) a 40 (40 %) jich uvedlo ano. 4d) Měl/a jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např. jste musel/a vynaložit zvláštní úsilí)? Nejvíce respondentů odpovědělo ne 62 (62 %) a 39 (39%) uvedlo odpověď ano na tuto podotázku.
26
3.5.5 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 5 Vyskytly se u Vás některé z níže uvedených problémů při práci nebo běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti)? Tabulka č. 1 ANO
NE
a) Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
32
69
b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a?
33
68
c) Byl/a jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný/á než
31
70
obvykle?
Otázka č. 5 je tvořena třemi podotázkami. Podotázka a) Na tuto otázku odpovědělo 69 respondentů (69 %) ne a 32 respondentů (32 %) odpovědělo ano. Podotázka b) Nejvíce dotazovaných 68 (68 %) uvedlo odpověď ne a zbylých 33 respondentů (33 %) odpovídalo ano. Podotázka c) Méně pozorných se cítilo 31 respondentů (31 %) a 70 (70%) jich uvádí ne.
27
3.5.6 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 6 Do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech?
Graf č. 5 10% 12% 48%
Vůbec ne Trochu
14%
Středně Poměrně dost 17%
Velmi silně
Na tuto otázku odpovědělo celkem 101 respondentů. Nejvíce z nich 48 (48 %) odpovídalo vůbec ne, 17 (17 %) jich odpovědělo trochu, 14 (14 %) si myslí, že je to ovlivnilo středně, 12 (12 %) poměrně dost a 10 (10 %) odpovídalo velmi silně.
28
3.5.7 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 7 Jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech?
Graf č. 6 13%
4% 39%
14%
Žádné Velmi mírné Mírné Střední
13%
Silné 18%
Velmi silné
Na tuto otázku odpovědělo celkem 101 respondentů. V posledních čtyřech týdnech 39 respondentů (39%) nepociťovalo žádné bolesti. Velmi mírné bolesti pociťovalo 18 respondentů (18 %), 13 (13 %) jich označilo odpověď mírné a silné. Střední bolesti udává 14 respondentů (14 %) a 4 (4 %) udávají v odpovědi velmi silné bolesti.
29
3.5.8 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 8 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech?
Graf č. 7 7% 13% Vůbec ne
6% 52%
Trochu Středně
23%
Poměrně dost Velmi silně
Na tuto otázku odpovědělo celkem 101 respondentů. Nejvíce z nich odpovídalo, že jim bolesti v ničem nebránili 52 respondentů (52 %), 23 (23 %) jich uvedlo odpověď trochu, 13 respondentů (13 %) bylo bolestí ovlivněno poměrně dost, 7 (7 %) velmi silně a 6 (6 %) bylo ovlivněno bolestí středně.
30
3.5.9 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil/a. Jak často v posledních 4 týdnech… Graf č. 8 120% 2% 100%
80%
60%
40%
9%
18%
16% 21%
24%
6% 30%
15%
0%
24%
6% 26%
26%
23%
22%
31%
27%
22%
26%
Občas
23%
24% 14%
11%
35%
25% 24%
32%
16%
20%
7%
7% 2%
7% 1%
7%
a
b
c
d
7%
6% 1%
9% 4%
e
f
g
Dost často Většinu času
14% 24%
Nikdy Málokdy
25%
19%
11% 20%
8% 14%
25%
44% 29%
13%
Pořád
11%
7%
9%
h
i
Otázka č. 9 se skládá z několika podotázek. 9a) Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil/a pln/a elánu? U této podotázky odpověděl stejný počet dotazovaných 24 (24 %) na otázky dost často a většinu času. Dalších 21 respondentů (21 %) odpovědělo občas, 16 (16 %) uvádí málokdy, 9 (9 %) nikdy a 7 respondentů (7 %) uvedlo, že se cítili pořád plni elánu. 9b) Jak často v posledních 4 týdnech jste byl/a velmi nervózní? Nejvíce respondentů 31 (31 %) odpovídalo občas. Málokdy odpovědělo 29 respondentů (29 %), 18 (18 %) jich uvádí nikdy, 14 (14 %) dost často, 7 (7 %) většinu času a 2 respondenti (2 %) uvedli, že pořád. 9c) Jak často v posledních 4 týdnech jste měl/a takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? Nejvíce respondentů 44 (44 %) uvedlo odpověď nikdy. Málokdy uvedlo 27
31
(27 %) respondentů, 11 (11 %) respondentů uvedlo odpověď občas a dost často, 7 (7 %) většinu času a 1 respondent (1 %) uvedl, že pořád. 9d) Jak často v posledních 4 týdnech jste pociťoval/a klid a pohodu? Nejvíce respondentů 32 (32 %) uvedlo většinu času. Dalších 23 (23 %) občas, 22 (22 %) dost často, 15 respondentů (15 %) málokdy, 7 (7 %) pořád a 2 respondenti (2 %) uvedli, že nikdy. 9e) Jak často v posledních 4 týdnech jste měl/a hodně energie? U této podotázky nejvíce respondentů 25 (25 %) odpovědělo málokdy. Dalších 24 respondentů (24 %) odpovědělo dost často, 20 (20 %) uvádí většinu času, 19 (19 %) občas, 7 (7 %) pořád a 6 (6 %) uvedlo nikdy. 9f) Jak často v posledních 4 týdnech jste pociťoval/a pesimismus a smutek? Nejvíce respondentů 30 (30 %) odpovědělo nikdy. Občas, odpovědělo 26 respondentů (26 %), 22 (22 %) jich uvádí málokdy, 16 (16 %) dost často, 6 (6 %) většinu času a 1 respondent (1 %) uvedl, že pořád. 9g) Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil/a vyčerpán/a? Nejvíce respondentů 26 (26 %) uvedlo odpověď málokdy. Občas uvedlo 25 (25 %) respondentů, 24 (24 %) si myslí, že dost často, 13 (13 %) jich uvádí nikdy, 9 (9 %) většinu času a 4 (4 %) pořád. 9h) Jak často v posledních 4 týdnech jste byl/a šťastný/á? Nejvíce respondentů 25 (25 %) uvedlo občas. Dalších 24 (24 %) většinu času, 23 (23 %) dost často, 14 (14 %) málokdy, 8 (8 %) nikdy a 7 respondentů (7 %) se cítí pořád vyčerpaných. 9i) Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil/a unaven/a? U této podotázky nejvíce respondentů 35 (35 %) odpovědělo občas. Dalších 26 respondentů (26 %) odpovědělo málokdy, 14 (14 %) uvádí dost často, 11 (11 %) většinu času, 9 (9 %) pořád a 6 respondentů (6 %) nikdy.
32
3.5.10 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 10 Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)?
Graf č. 9
10% 42%
8% 18%
Pořád Většinu času
23%
Občas Málokdy Nikdy
Na tuto otázku odpovědělo 101 respondentů, z nichž největší počet 42 (42 %) si myslí, že jejich tělesné nebo emocionální obtíže jim nebránily nikdy, 23 (23 %) uvedlo odpověď málokdy, 18 (18 %) si myslí, že občas, 10 (10 %) většinu času a 8 (8 %) pořád.
33
3.5.11 Vyhodnocení dotazníkové otázky č. 11 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? Graf č. 10 40% 36%
35% 35%
36%
33%
30%
28% 24%
25%
21% 20%
20% 15%
14%
19%
Určitě ano Spíše ano
18% 16% 15%
15%
14%
11%
17% 17%
Nejsem si jist/a Spíše ne
10%
Určitě ne
10% 4%
5% 0% a
b
c
d
Otázka č. 11 se skládá z několika podotázek. a) Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než jiní lidé. Nejvíce respondentů 35 (35 %) odpovědělo na tuto otázku určitě ne, 21 (21 %) jich odpovědělo spíše ne, 20 (20 %) si jich nebylo jisto, 14 (14 %) si myslí, že určitě ano. b) Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný. Spíše ano uvedlo nejvíce respondentů a to 33 (33 %), dále 19 (19 %) označilo odpověď určitě ano, 18 (18 %) spíše ne, 16 (16 %) si myslí určitě ne a 15 (15 %) respondentů si nejsou jisti. c) Očekávám, že se mé zdraví zhorší. Stejný počet respondentů 36 (36 %) uvedlo na tuto podotázku odpověď spíše ne a určitě ne, 14 (14 %) si myslí spíše ano, 10 (10 %) si nejsou jistí a 4 (4 %) očekávají, že se jejich zdraví určitě zhorší. d) Mé zdraví je perfektní. Spíše ano uvádí 28 (28 %) respondentů, 24 (24 %) označilo určitě ne. Nejsem si jist/a, a spíše ne uvedlo stejný počet respondentů 17 (17 %) a 15 (15 %) respondentů uvádí, že jejich zdraví je perfektní.
34
3.6 Diskuze Dotazníkového šetření se zúčastnilo 101 respondentů. Jak jsem se zmínila výše, rozhodla jsem se umístit dotazník i na internet, abych měla dostatečný počet vyplněných dotazníků. Jihlavská ani okolní nemocnice na vysočině nepřijímají takové množství traumatizovaných pacientů. Většina takových pacientů je expedována do traumacenter velkých měst. Sháněla jsem jedince, kteří si prošli nějakým vážným úrazem, aby mohli subjektivně posoudit kvalitu jejich života po polytrauma s odstupem nějaké doby. Hypotéza číslo 1 U hypotézy číslo 1 jsem předpokládala, že pacienti po úrazu budou omezeni v činnostech, které vykonávají během typického dne. K tomu se vztahuje otázka č. 3 a její podotázky. Nejvíce dotazovaných 34 (34 %) uvedlo, že jsou hodně omezeni v činnostech, jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů. A 31 dotazovaných (31 %) uvádí, že je to omezuje trochu. U podotázky středně namáhavých činností jako je luxování, jízda na kole uvedlo 24 respondentů (24 %), že jsou omezeni hodně, 14 (14 %) respondentů je omezeno trochu. Vyjít po schodech několik pater, předklon, shýbání a poklek činí taktéž z uvedených trochu nebo hodně potíže. Hypotéza číslo 2 U hypotézy číslo 2 jsem předpokládala, že 45 % pacientů si bude stěžovat na bolest po úrazu. K této hypotéze se vztahují otázky číslo 7 a 8. U otázky číslo 7 bylo dohromady pacientů stěžujících si na bolest 44 (44 %). Ti ve své odpovědi zaškrtli: velmi silné bolesti, silné, střední a ještě jsem tam zahrnula mírné bolesti. Otázka číslo 8 byla zaměřena na bolest, která brání dotazovaným v práci (v zaměstnání i doma). Velmi silně, poměrně dost a středně bránilo dohromady 26 respondentům (26 %) v aktivitách ať už v práci či doma.
35
4 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na polytrauma. Cílem práce bylo zjistit kvalitu života po polytrauma. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení definice daného pojmu, první kontakt s polytraumatizovaným, postup při vyšetření, nejčastější urgentní stavy, polytrauma v orgánovém pohledu a fáze léčení pacienta. Toto téma bylo velice náročné na zpracování díky jeho obsáhlosti. Praktická část se věnovala kvalitě života pacientů, kteří prodělali nějaký vážnější úraz a mohli subjektivně zhodnotit jejich zdraví, jaké každodenní činnosti je popřípadě omezují, jestli trpí bolestí a do jaké míry, zda jsou ovlivněni nějakými tělesnými či emocionálními problémy a jak se jim daří v běžném životě po následném vyléčení nebo během léčby. Hypotéza číslo 1, ve které jsem předpokládala, že pacienti po úrazu budou omezeni v činnostech, které vykonávají během typického dne, byla potvrzena. Hypotéza číslo 2, u které jsem předpokládala, že 45 % pacientů si bude stěžovat na bolest po úrazu, mi o jednoho dotazovaného nevyšla. Respondentů s bolestí uvádím dohromady 44 %.
36
Seznam použité literatury 1. BAHENSKÁ, M., HANÁČKOVÁ, S. Ošetřovatelský proces u pacienta s polytraumatem. Sestra. 2010, roč. 20, č. 5, s. 58-60. ISSN 1210-0404. 2. BAKALÁŘ,
B.,
et
al.
Resuscitační
a
intenzivní
péče
o
pacienta
S TRAUMATEM A POLYTRAUMATEM. Zdravotnické noviny (MF). 2001, roč. 50, č. 7, s. 24-25. ISSN 0044-1996. 3. BAKALÁŘ,
B.,
et
al.
Resuscitační
a
intenzivní
péče
o
pacienta
S TRAUMATEM A POLYTRAUMATEM. Zdravotnické noviny (MF). 2001, roč. 50, č. 8, s. 23. ISSN 0044-1996. 4. BYDŽOVSKÝ, Jan. Akutní stavy v kontextu. Vyd. 1. Praha: Triton, 2008, 450 s. ISBN 978-807-2548-156. 5. BYDŽOVSKÝ, Jan. První pomoc. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2004, 75 s. ISBN 80-247-0680-6. 6. DRÁBKOVÁ, Jarmila. Polytrauma v intenzivní medicíně. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 307 s. ISBN 80-247-0419-6. 7. DVOŘÁKOVÁ, H., SÁKRA, L. a VOŽENÍLEK, J. Princip ošetření polytraumatizovaných osob. Ošetřovatelství. 2006, roč. 8, č. 3-4, s. 93-94. ISSN 1212-723X. 8. EXNEROVÁ, M., ŠIMONOVÁ, L. Polytraumata- intenzivní péče o pacienta na kardiochirurgické JIP. Sestra. 2007, roč. 17, č. 1, s. 35-36. ISSN 1210-0404. 9. Google [online]. 2014 [cit. 2014-12-10]. Dostupné z: https://www.google.cz/#q=SF36+dotazn%C3%ADk
10. HÁJEK, Stanislav. Příčiny, mechanismus a hodnocení poranění v lékařské praxi. Vyd. 2. Havlíčkův Brod: Granada Pub., 1996, 228 p. ISBN 80-716-92026. 11. CHUDA, J. Péče o polytraumatizované pacienty na ARO Nemocnice FrýdekMístek. Sestra. 2010, roč. 20, č. 5, s. 63-65. ISSN 1210-0404. 12. KELNAROVÁ, Jarmila. První pomoc I: pro studenty zdravotnických oborů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 109 s. Sestra. ISBN 978-802-4721-828. 13. KOLKOVÁ, Z. Polytrauma v přednemocniční péči. Sestra. 2009, roč. 19, č. 12, s. 74-75. ISSN 1210-0404. 14. PLAČKOVÁ, E., POSPÍŠILOVÁ, R. a ZAMARSKÁ, M. Ošetřování pacienta s polytraumatem. Florence. 2006, roč. 2, č. 3, s. 17-18. ISSN 1801-464X. 37
15. POKORNÝ, Vladimír. Traumatologie. 1. vyd. Praha: Triton, 2002, 307 s. ISBN 80-725-4277-X. 16. SABELOVÁ, V., NEČESANÁ, M. Péče o pacienta s polytraumatem na mezioborové JIP. Sestra. 2007, roč. 17, č. 3, s. 26. ISSN 1210-0404. 17. Sestra a urgentní stavy. 1. české vyd. Překlad Libuše Čížková. Praha: Grada, 2008, 549 s. Sestra. ISBN 978-802-4725-482. 18. STAROŠTÍKOVÁ, A., ŽÁKOVÁ, M. Sesterská péče u polytraumatu v rehabilitaci a protetice. Sestra. 2007, roč. 17, č. 12, s. 54-55. ISSN 1210-0404. 19. ŠČEPOŇCOVÁ, S. Ošetřovatelská péče u pacienta s polytraumatem. Sestra. 2010, roč. 20, č. 7-8, s. 71-73. ISSN 1210-0404. 20. ŠTĚTINA, Jiří. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 429 s. ISBN 80-716-9688-9. 21. VILÍMOVÁ, M., KOLESÁROVÁ-PAVLÍKOVÁ, M. a LIEBICHOVÁ, M. Pacient s diagnózou polytrauma na traumatologické JIP. Sestra. 2006, roč. 16, č. 11, s. 49-50. ISSN 1210-0404. 22. VOLUME EDITOR, R. Multiple trauma. Basel; New York: Karger, 1984. ISBN 38-055-3823-5.
38
Seznam tabulek a grafů Tabulka 1 Problémy při práci nebo denních činnostech kvůli emocionálním potížím Graf 1 Celkové zdraví respondentů Graf 2 Hodnocení zdraví dnes a před rokem Graf 3 Činnosti vykonávané během dne a jejich omezení Graf 4 Problémy při práci nebo denních činnostech kvůli tělesným zdravotním potížím Graf 5 Bránily potíže Vašemu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy Graf 6 Jak velké bolesti jste měl/a Graf 7 Bránily Vám bolesti v práci, doma, zaměstnání Graf 8 Otázky týkající se pocitů respondentů Graf 9 Bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže společenskému životu Graf 10 Zvolte nejlépe vystihující odpověď
39
Seznam příloh A) Tabulka TS B) Tabulka pro výpočet RTS C) Dotazník
40
Příloha A: Tabulka TS Tabulka č. 1, Trauma Score (TS) Hodnocený parametr Počet dechů/min
Hodnota 1024 2535 35 10 0
Počet bodů 4 3 2 1 0
způsob dýchání
klidné namáhavé
0 1
90 7089 5069 50 0
4 3 2 1 0
2s 2s
2 1
1415 1113 810 57 34 Součet:
5 4 3 2 1 Bodů:
TK systolický (mm Hg)
rychlost kapilárního návratu
GCS
Stupně závažnosti podle počtu Počet bodů bodů: I. 1611 II. 107 III. 60
41
Předpokládané % přežití 10070 6020 100
Příloha B: Výpočet RTS Tabulka č. 2, Výpočet RTS Revised Trauma Score Veličina frekvence dýchání/min
Hodnota 1029 29 69 15 0
systolický krevní tlak (mm Hg)
89 7689 5075 149 0
4 3 2 1 0
0,7326
1315 912 68 45 3
4 3 2 1 0
0,9368
Glasgow Coma Scale
Počet bodů x faktor = skóre 4 3 2 0,2908 1 0
součet = RTS
42
Příloha C: Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické Jihlava, oboru všeobecná sestra. V dotazníku (Item Health Survey) jsou otázky týkající se Vašeho zdraví. Vaše odpovědi pomohou určit, jak se cítíte a jak dobře se Vám daří zvládat obvyklé činnosti. Odpovězte na každou otázku tak, že vyznačíte příslušnou odpověď. Nejste-li si jisti jak odpovědět, odpovězte, jak nejlépe umíte. Avšak nepřemýšlejte nad dotazy příliš dlouho, jelikož bezprostřední odpověď bývá obvykle nejvýstižnější. Vždy zakroužkujte jen jednu možnost (číslo). Dotazník je anonymní, slouží pro výzkumné účely. Předem děkuji za Vaši ochotu a čas. Markéta Nosková 1) Řekl/a byste, že Vaše zdraví je celkově: Výtečné
Velmi dobré
Dobré
Dostačující
Špatné
1
2
3
4
5
2) Jak byste hodnotil/a své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? Mnohem lepší než před rokem.
1
Poněkud lepší než před rokem.
2
Přibližně stejné jako před rokem.
3
Poněkud horší než před rokem.
4
Mnohem horší než před rokem.
5
3) Následující otázky se týkají činností, které vykonáváte během svého typického dne. Omezují Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? Ano,
Ano,
Ne,
omezuje
omezuje
neomezuje
hodně
trochu
vůbec
2
3
2
3
2
3
a) Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých 1 předmětů, provozování náročných sportů? b) Středně namáhavé činnosti jako je posunování 1 stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole? c) Zvedání nebo nošení běžného nákupu?
1 43
d) Vyjít po schodech několik pater?
1
2
3
e) Vyjít po schodech jedno patro?
1
2
3
f) Předklon, shýbání, poklek?
1
2
3
g) Chůze asi jeden kilometr?
1
2
3
h) Chůze po ulici několik set metrů?
1
2
3
i) Chůze po ulici sto metrů?
1
2
3
j) Samostatné koupání nebo oblékání bez pomoci 1
2
3
další osoby? 4) Vyskytly se u Vás některé z níže uvedených problémů při práci nebo běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli tělesným zdravotním potížím? ANO
NE
a) Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
1
2
b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a?
1
2
c) Byl/a jste omezen/a v druhu práce nebo jiných činností?
1
2
d) Měl/a jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např. jste musel/a 1
2
vynaložit zvláštní úsilí)? 5) Vyskytly se u Vás některé z níže uvedených problémů při práci nebo běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli emocionálním potížím (např. pocit deprese či úzkosti)? ANO NE a) Zkrátil se čas, který jste věnoval/a práci nebo jiné činnosti?
1
2
b) Udělal/a jste méně, než jste chtěl/a?
1
2
c) Byl/a jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný/á než obvykle? 1
2
6) Do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech? Vůbec ne
Trochu
Středně
Poměrně dost
Velmi silně
1
2
3
4
5
44
7) Jak velké bolesti jste měl/a v posledních 4 týdnech? Žádné
Velmi mírné
Mírné
Střední
Silné
Velmi silné
1
2
3
4
5
6
8) Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? Vůbec ne
Trochu
Středně
Poměrně dost
Velmi silně
1
2
3
4
5
9) Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil/a. Jak často v posledních 4 týdnech… Pořád
Většinu Dost času
často
Občas
Málokdy
Nikdy
a) Jste se cítil/a pln/a elánu?
1
2
3
4
5
6
b) Jste byl/a velmi nervózní?
1
2
3
4
5
6
c) Jste měl/a takovou depresi, 1
2
3
4
5
6
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
f) Jste pociťoval/a pesimismus 1
2
3
4
5
6
že Vás nic nemohlo rozveselit? d) Jste pociťoval/a klid a 1 pohodu? e) Jste měl/a hodně energie?
a smutek? g) Jste se cítil/a vyčerpán/a?
1
2
3
4
5
6
h) Jste byl/a šťastný/á?
1
2
3
4
5
6
i) Jste se cítil/a unaven/a?
1
2
3
4
5
6
10) Uveďte, jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)? Pořád
Většinu času
Občas
Málokdy
Nikdy
1
2
3
4
5
45
11) Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? Určitě
Spíše
Nejsem
Spíše
Určitě
ano
ano
si jist/a
ne
ne
2
3
4
5
a) Zdá se, že onemocním (jakoukoliv 1 nemocí) poněkud snadněji než jiní lidé. b) Jsem stejně zdráv/a jako kdokoliv jiný.
1
2
3
4
5
c) Očekávám, že se mé zdraví zhorší.
1
2
3
4
5
d) Mé zdraví je perfektní.
1
2
3
4
5
46
