VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce
Pracovní podmínky z pohledu zaměstnanců Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. Bakalářská práce
Autor: Markéta Přibylová Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Jihlava 2015
Copyright © 2015 Markéta Přibylová
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní JUDr. Aleně Prchalové, Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení při tvorbě bakalářské práce. Dále bych také chtěla poděkovat své rodině a přátelŧm, kteří mi po celou dobu studia byli velkou oporou.
Anotace PŘIBYLOVÁ, Markéta: Pracovní podmínky z pohledu zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015
Cílem práce je analýza pracovních podmínek zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část práce obsahuje právní úpravu pojmu osoba se zdravotním postiţením, zaměstnání a diskriminace osob se zdravotním postiţením. V této části práce jsou charakterizovány pracovní podmínky osob se zdravotním postiţením, chráněný a otevřený trh práce, chráněné pracovní místo a legislativa s ním spojená. V praktické části práce je na základě dotazníkového šetření zkoumána spokojenost zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. s pracovními podmínkami v této společnosti a na běţném trhu práce, popř. jaké pracovní podmínky potřebují pro výkon práce na otevřeném trhu práce. Součástí praktické části práce jsou návrhy na změny těchto podmínek, včetně návrhŧ legislativních změn. Práce bude vyuţita pro zkvalitnění pracovních podmínek jak zaměstnancŧ této společnosti, tak zaměstnaných osob se zdravotním postiţením.
Klíčová slova chráněné pracovní místo, osoba se zdravotním postiţením, pracovní podmínky
Annotation PŘIBYLOVÁ, Markéta: Working Conditions from the Perspective of Employees of Sheltered Workshops Fokus Vysočina, s.r.o. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: JUDr. Alena Prchalová, Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2015
The aim of the thesis is to analyze the working conditions of employees of Sheltered Workshops Fokus Vysočina, s.r.o. The thesis consists of a theoretical and a practical part. The theoretical part contains legislation of the concept of a disabled person, employment and discrimination against disabled people. The working conditions of disabled people, protected and open labor market, sheltered job and legislation associated with it are characterized in this part of the thesis. The practical part is based on the questionnaire survey examining satisfaction of Sheltered Workshops Fokus Vysočina, s.r.o. employees with working conditions at the company and in the regular labor market, or what kind of working conditions they need for practicing their proffession in the open labor market. The practical part includes proposals for changes in such conditions, including proposals for legislative changes. The work will be used to improve the working conditions of the company employees and also the disabled.
Key words protected job, disabled person, working conditions
Seznam tabulek Tabulka 1: Skupiny respondentŧ, kterým byly nejvíce nabízeny kurzy, výcviky, či studium, a doba jejich nezaměstnanosti v měsících. ...................................................... 40 Tabulka 2: Procentuální rozdělení respondentŧ podle získání pracovních zkušeností z běţného trhu práce a podle pohlaví. ............................................................................... 41 Tabulka 3: Procentuální rozdělení respondentŧ podle odpovědí na otázku č. 12: Z jakých dŧvodŧ byste chtěl/a v budoucnu pracovat na běţném pracovním trhu?, a otázku č. 13: Z jakých dŧvodŧ byste nechtěl/a v budoucnu pracovat na běţném trhu práce? .............................................................................................................................. 57
Seznam grafů Graf 1: Procentuální rozdělení respondentŧ podle pohlaví ............................................ 33 Graf 2: Věková struktura respondentŧ podle pohlaví v %.............................................. 33 Graf 3: Procentuální rozdělení respondentŧ podle stupně invalidity. ............................. 34 Graf 4: Procentuální rozdělení respondentŧ podle stupně invalidity a pohlaví. ............. 34 Graf 5: Procentuální rozdělení respondentŧ podle nejvyššího dosaţeného vzdělání. .... 35 Graf 6: Procentuální rozdělení respondentŧ podle formy odpovědi na otázky č. 1, 2, 4. ........................................................................................................................................ 36 Grafu 7: Procentuální rozdělení respondentŧ hledajících pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce podle počtu měsícŧ nezaměstnanosti. .......................................... 37 Graf 8: Procentuální rozdělení respondentŧ podle kurzŧ, školení, studia či výcvikŧ, které jim byly nabídnuty ................................................................................................. 39 Graf 9: Procentuální rozdělení respondentŧ podle jejich nejčastějších pracovněprávních vztahŧ na běţném trhu práce. ......................................................................................... 42 Graf 10: Procentuální rozdělení respondentŧ s pracovními zkušenostmi z běţného trhu práce podle pohlaví, stupně invalidity, věku a vzdělání. ................................................ 43 Graf 11: Procentuální rozdělení respondentŧ podle spokojenosti s pracovními podmínkami v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.. ........................................ 46 Graf 13: Hodnocení pracovních podmínek v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. a na běţném trhu práce zaměstnanci dané společnosti s pracovními zkušenostmi z běţného trhu práce. ...................................................................................................... 52 Graf 14: Procentuální rozdělení respondentŧ, kteří by chtěli v budoucnu pracovat na otevřeném trhu práce, podle pohlaví, stupně invalidity, věku a vzdělání. ...................... 56 Graf 15: Procentuální rozdělení respondentŧ podle 10 nejpoţadovanějších pracovních podmínek na běţném trhu práce. .................................................................................... 58
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 4 1
Vymezení pojmu osoba se zdravotním postiţením ................................................... 4 1.1
2
Zaměstnání ................................................................................................................ 6 2.1
3
Pracovní rehabilitace .......................................................................................... 9
2.1.1
Příprava k práci ......................................................................................... 10
2.1.2
Podporované zaměstnávání....................................................................... 10
Pracovní podmínky .................................................................................................. 11 3.1
4
Osoba se zdravotním postiţením – česká legislativa ......................................... 4
Pracovní podmínky v právním řádu České republiky ...................................... 12
3.1.1
Převedení na jinou práci s ohledem na zdravotní stav zaměstnance ........ 13
3.1.2
Vznik a skončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postiţení 14
3.1.3
Odměňování zaměstnancŧ se zdravotním postiţením .............................. 16
Chráněný a otevřený trh práce ................................................................................. 17 4.1
Chráněné pracovní místo.................................................................................. 18
4.1.1
Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa .................................. 19
4.1.2 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladŧ chráněného pracovního místa ..................................................................................................... 19 4.1.3 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením na chráněných pracovních místech .............................................................................. 20 4.1.4 5
Povinný podíl ............................................................................................ 21
Zákaz diskriminace na základě zdravotního postiţení ............................................ 22
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 25 6
Charakteristika organizace FOKUS Vysočina ........................................................ 25 6.1
Chráněné dílny Fokusu Vysočina, s.r.o. .......................................................... 26
6.1.1
Cílová skupina .......................................................................................... 27
6.1.2
Programy jednotlivých chráněných dílen ................................................. 27
6.1.3
Navazující sluţby...................................................................................... 29
6.1.4
Zpŧsob financování dílen.......................................................................... 29
7
Hypotézy.................................................................................................................. 30
8
Kvantitativní výzkum .............................................................................................. 31 8.1
Technika sběru dat ........................................................................................... 31
8.2
Popis souboru ................................................................................................... 32
8.3
Rozbor jednotlivých hypotéz ........................................................................... 36
Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam pouţitých zdrojŧ ................................................................................................ 64 Seznam příloh ................................................................................................................. 69
Úvod Téma mé bakalářské práce je Pracovní podmínky z pohledu zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. Dŧvodŧ pro výběr tohoto tématu bylo hned několik. Patří do nich absolvování mé praxe ve výše uvedených Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. v Havlíčkově Brodě a v Chotěboři a v Sociálně terapeutické dílně v Havlíčkově Brodě, kde se zdravotně postiţení lidé učí pracovním, ale i sociálním dovednostem pod vedením zkušených pracovních terapeutŧ a vedoucích dílen. K napsání bakalářské práce mě motivovala také pozitivní zkušenost ze sluţby Tým podpory v zaměstnávání organizace FOKUS Vysočina v Havlíčkově Brodě, která pomáhá svým klientŧm najít, získat a udrţet si vhodné zaměstnání na běţném trhu práce podle jejich přání a schopností. Dalším dŧvodem byla snaha ukázat zaměstnavatelŧm na běţném pracovním trhu, ţe i zdravotně postiţení občané se mohou stát plnohodnotnými zaměstnanci, jen k výkonu své práce potřebují specifické pracovní podmínky spočívající např. v delší době zapracování, v jiném rozdělení pracovních úkolŧ, ve vstřícné komunikaci se zaměstnavatelem, ve větší podpoře při práci, kterou mŧţe poskytovat třeba pracovní asistent, či v častějších přestávkách během pracovní doby. Samozřejmě i vysoký pracovní výkon, který je poţadován po zaměstnancích na otevřeném trhu práce, je jedním z limitujících faktorŧ, proč lidé se zdravotním postiţením pracují spíše v chráněném prostředí. Tento činitel zpŧsobuje fyzickou i psychickou zátěţ a zejména u osob s duševním onemocněním dochází díky němu k rychlému zhoršení jejich zdravotního stavu. V České republice představovala v roce 2012 přibliţně 1/10 obyvatel osoby se zdravotním postiţením, přičemţ 35% z nich se nacházelo v produktivním věku od 15 do 60 let. Dá se předpokládat, ţe zdravotně postiţení jedinci se chtějí zapojit do pracovního procesu nejenom kvŧli získání finančních prostředkŧ na uspokojení svých potřeb, ale i z dŧvodu seberealizace, potřeby komunikovat s ostatními lidmi, prohlubovat si svoje pracovní schopnosti a dovednosti, či získat nové, dosáhnout nějakého profesního rŧstu, začlenit se do společnosti a cítit se uţitečný. Bohuţel v České republice, stejně jako v ostatních vyspělých státech světa, je situace taková, ţe tito lidé zŧstávají často nezaměstnaní a pokud najdou uplatnění na pracovním trhu, pŧsobí na pozicích niţší úrovně bez moţnosti kariérního rŧstu, nebo v málo placených zaměstnáních. Řada z nich téţ pracuje na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zejména na 1
dohody o provedení práce, kdy mají zaručenou jen minimální ochranu ze strany pracovněprávních předpisŧ. Legislativa České republiky obsahuje spíše právní úpravu opatření směřujících k podpoře zaměstnávání zdravotně postiţených lidí, jakou jsou nástroje
aktivní
politiky
zaměstnanosti,
rŧzné
výhody
pro
zaměstnavatele
zaměstnávající více osob se zdravotním postiţením nebo stanovení povinného podílu těchto osob u zaměstnavatele. Cílem mojí práce je pomocí metod sociologického výzkumu zmapovat názory a postoje zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. na pracovní podmínky této společnosti a dané údaje vyhodnotit. Dále je mŧj výzkum zaměřen na zhodnocení a analýzu pracovních podmínek, které byly poskytnuty zaměstnancŧm výše zmíněných dílen na běţném trhu práce. Mým záměrem je téţ zjistit, jaké pracovní podmínky by pracovníci dílen očekávali od zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cíle byl pouţit kvantitativní sociologický výzkum, kdy data byla sbírána pomocí dotazníkového šetření provedeného na 56 respondentech starších 18 let, zaměstnaných v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. v Havlíčkově Brodě a v Chotěboři. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část je vypracovaná na základě odborných monografických a internetových zdrojŧ včetně lokálních pramenŧ. Poskytuje teoretickou oporu části praktické a obsahuje vymezení pojmŧ jako osoba se zdravotním postiţením, zaměstnání, pracovní rehabilitace, podporované zaměstnávání, chráněný a otevřený trh práce, chráněné pracovní místo, pracovní podmínky a diskriminace. Praktická část navazuje na část teoretickou a je zhotovená na podkladě studia literatury týkající se sféry sociologického a pedagogického výzkumu a dále pak na základě výsledkŧ dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno u zaměstnancŧ společnosti Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. Tato část obsahuje téţ popis samotné organizace Fokus Vysočina a blíţe charakterizuje jiţ zmíněné chráněné dílny. Jak uţ bylo uvedeno na začátku úvodu, mojí motivací k výzkumu je snaha nastínit pozitivní i negativní stránky pracovních podmínek zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. a to nejen v samotné společnosti, ale i těch, které jim byly poskytnuty v zaměstnáních na otevřeném trhu práce, popř. jaké pracovní podmínky
2
poţadují u zaměstnání na běţném pracovním trhu. Mým cílem je na základě dat získaných dotazníkovým šetřením navrhnout změny, včetně legislativních změn, které by měly zkvalitnit pracovní podmínky nejen daných zaměstnancŧ, ale i zaměstnaných osob se zdravotním postiţením. Výsledky výzkumu by měly být přínosem pro zdravotně sociální práci, pro odbornou veřejnost zabývající se danou problematikou, pro studenty a učitele Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru Zdravotně sociální pracovník, pro samotné zaměstnance Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o., jejich pracovní terapeuty a vedoucí pracovníky, další pracovníky organizace Fokus Vysočina, zaměstnané zdravotně postiţené osoby a jejich zaměstnavatele. Předloţené návrhy legislativních změn by mohli být podkladem pro programy rŧzných politických stran, které mají sídlo v Havlíčkově Brodě.
3
TEORETICKÁ ČÁST 1 Vymezení pojmu osoba se zdravotním postižením Protoţe ve společnosti Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. pracují zdravotně postiţení lidé, zejména jedinci s duševním onemocněním, je nutné v následujícím textu blíţe objasnit, co tento pojem znamená. Podle Komendové lidé označení jako osoby se zdravotním postiţením (dále jen OZP) nepředstavují jednotnou skupinu, protoţe do ní patří jak osoby s odlišným stupněm fyzického, mentálního či smyslového postiţení, tak i duševně nemocní lidé a jedinci s kombinací dvou či více typŧ postiţení. Určitý druh zdravotního postiţení lidí pŧsobí na jejich schopnost zvládat rŧzné aktivity a problémy kaţdodenního ţivota i schopnost zvládat pracovní činnosti.1
1.1 Osoba se zdravotním postižením – česká legislativa Další vymezení pojmu OZP obsahuje i česká legislativa. Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. definuje OZP jako fyzickou osobu, jeţ se stala invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni (= „osoba s těžším zdravotním postižením“) a tuto invaliditu má potvrzenou orgánem sociálního zabezpečení. Mezi OZP se pro potřeby výše uvedeného zákona zahrnují i osoby zdravotně znevýhodněné, které mohou nepřetrţitě chodit do zaměstnání nebo provozovat jinou výdělečnou činnost. Jejich dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav má však vliv na jejich začlenění na trhu práce, jejich schopnost vykonávat současné zaměstnání, pracovat ve své pŧvodní profesi nebo získat určitou kvalifikaci. Doba, po kterou dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ovlivňuje fyzické, psychické a smyslové schopnosti takového člověka, musí být delší neţ 1 rok.2 OZP prokazují svou invaliditu v prvním aţ třetím stupni posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Osoby zdravotně znevýhodněné osvědčují tuto skutečnost potvrzením nebo rozhodnutím výše uvedeného orgánu. Z uvedených osvědčení musí být prŧkazné, od jaké doby nastal určitý stupeň invalidity či zdravotní 1
KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. s. 14. 2 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 67. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf
4
znevýhodnění. Za OZP lze povaţovat i ty občany, kteří pozbyli invalidity v dŧsledku posouzení orgánu sociálního zabezpečení, jeţ není starší neţ 12 měsícŧ.3 Vymezení termínu OZP v zákoně o zaměstnanosti souvisí s určováním pracovní schopnosti orgánem sociálního zabezpečení a nebere v úvahu posuzování zdravotního stavu ostatními institucemi, jako je tomu při posuzování invalidity podle zákona č. 155/1995 Sb., o dŧchodovém pojištění.4 Podle zákona o dŧchodovém pojištění je podmínkou invalidity ztráta pracovní schopnosti nejméně o 35% následkem dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu trvajícího déle neţ rok. Pokles pracovní schopnosti musí být:
u invalidity prvního stupně o 35 – 49%,
u invalidity druhého stupně o 50 - 69%,
u invalidity třetího stupně minimálně o 70%.
Pro hodnocení ztráty pracovní schopnosti je zdravotní postiţení definováno jako soubor všech funkčních poruch, které se ho týkají. Sníţení pracovní schopnosti se diagnostikuje pomocí funkčního vyšetření, při kterém se hodnotí, např. zda zdravotní postiţení dlouhodobě pŧsobí na pracovní výkonnost, zda je pojištěnec schopen se přeorientovat na jinou výdělečnou činnost, neţ kterou doposud prováděl, jaká je míra jeho pracovní schopnosti v případě její ztráty o 35 – 69% atd. Invalidní osoby s invaliditou III. stupně mohou podle zákona o dŧchodovém pojištění vykonávat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek.5 Tyto zcela mimořádné podmínky znamenají podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity podstatnou změnu pracovního prostředí, nákup, úpravu a pouţívání speciálního zařízení a přístrojŧ, uţívání mimořádných pracovních pomŧcek, pomoc pracovního asistenta, či poskytování tlumočnických a předčitatelských sluţeb.6
3
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 67 odst. 5 a 6. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 4 DURAJOVÁ, Zuzana a SLAŠŤANOVÁ, Denisa. Analýza zaměstnávání lidí s postiţením. Liga lidských práv [online]. 2012, s. 13 [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: http://llp.cz/publikace/zamestnavani-lidi-s-postizenim-atransformace-socialnich-sluzeb/. 5 ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 30. června 1995 o dŧchodovém pojištění, v platném znění (zákon o dŧchodovém pojištění). Ostrava: Sagit, a.s., 2015, § 39, s. 150. 6 ČESKO. Vyhláška č. 359 ze dne 9. října 2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náleţitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Ostrava: Sagit, a.s., 2015, § 6, s. 204.
5
Podle Durajové a Slašťanové je vymezení OZP a zdravotního postiţení v českých právních předpisech velmi nejednotné. Zatímco v zákoně o dŧchodovém pojištění a v pracovním právu se tento pojem definuje spíše z pohledu lékařského, v zákoně o sociálních sluţbách se jedná o sociální pojetí. Proto by mělo v české legislativě dojít ke sjednocení termínŧ a pojmosloví v této oblasti i z dŧvodu sladění s mezinárodními úmluvami, které Česká republika ratifikovala.7
2 Zaměstnání Pod pojmem zaměstnání se podle zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce skrývá závislá práce v poměru nadřízenosti a podřízenosti ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kterou zaměstnanec provádí osobně, podle pokynŧ zaměstnavatele a na pracovišti, či jiném sjednaném místě, v pracovní době na odpovědnost a náklady zaměstnavatele. Za závislou práci musí zaměstnanec pobírat buď plat, mzdu, nebo jinou odměnu. Za závislou práci se povaţuje i situace, kdy je zaměstnanec dočasně přidělen agenturou práce k vykonávání práce u jiného zaměstnavatele.8 Přičemţ zaměstnanci mohou být podle zákona o zaměstnanosti občané ČR, občané EU a cizinci, kteří mohou na území ČR pracovat díky povolení k zaměstnání, zaměstnanecké kartě nebo modré kartě. Zaměstnavateli se podle zákona o zaměstnanosti rozumí fyzické a právnické osoby, které práci organizují a jsou vlastníky výrobních prostředkŧ. Mezi zaměstnavatele patří téţ zahraniční právnické (jejich organizační sloţky) a fyzické osoby podnikající v ČR a organizační sloţky státu9 jako ministerstva, správní, obecní a školské úřady, soudy, státní zastupitelství a jiné státní rozpočtové a příspěvkové organizace.10 V rámci závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovněprávní vztah zaloţený na pracovním poměru nebo dohodách o pracích mimo pracovní poměr. 7
DURAJOVÁ, Zuzana a SLAŠŤANOVÁ, Denisa. Analýza zaměstnávání lidí s postiţením. Liga lidských práv [online]. 2012, s. 13 [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: http://llp.cz/publikace/zamestnavani-lidi-s-postizenim-atransformace-socialnich-sluzeb/. 8 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 2, s. 3147. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 9 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 3. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 10 ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a o změně a doplnění dalších zákonŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, § 3 a § 51, s. 3129 a s. 3141. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=219/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
6
Podle zákoníku práce pracovní poměr vzniká na základě písemné smlouvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nebo jmenováním do funkce. V zákoníku práce se téţ uvádí, ţe mezi dohody konané mimo pracovní poměr patří dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce, kde zaměstnavatel nemusí zaměstnanci rozčlenit pracovní dobu.11 Pracovní doba představuje podle zákoníku práce dobu, kdy zaměstnanec musí konat práci pro zaměstnavatele a kdy je přichystán na pracovišti vykonávat příslušnou práci podle příkazŧ zaměstnavatele. Pracovní doba je rozdělena do směn a směna musí trvat nejdéle 12 hodin. Pracovní dobu, zahájení a konec směn stanovuje zaměstnavatel, který ji rozděluje většinou do pětidenního pracovního týdne. Týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout 40 hodin týdně. Noční práce představuje práci vykonávanou mezi 22. a 6. hodinou. Nejdéle po 6 hodinách nepřetrţitého výkonu práce mají zaměstnanci (mladiství pracovníci po 4,5 hodinách) nárok na přestávku na jídlo a oddech po dobu minimálně 30 minut, nebo po dobu nejméně 15 minut, je-li přestávka v práci rozdělena do více úsekŧ. Tyto přestávky nesmí probíhat na začátku a na konci pracovní doby.12 Zaměstnání představuje také výdělečnou činnost, která je podle zákona o dŧchodovém pojištění charakterizována jako aktivita prováděná např. zaměstnanci v pracovním poměru, státními zaměstnanci a příslušníky policejních, hasičských, vojenských sborŧ, osob zastávající veřejnou funkci, osob pečujících o dítě, dobrovolníkŧ pečovatelské sluţby, vězňŧ vykonávajících práci, společníkŧ a jednatelŧ společnosti s ručením omezeným, ředitelŧ obecně prospěšné společnosti, likvidátorŧ aj., kteří z této činnosti musí do státního rozpočtu odvádět příslušné pojištění.13 U OZP se do zaměstnání zahrnuje náhradní doba zaměstnání (náhradní doba dŧchodového pojištění), která spočívá v teoretické i praktické přípravě osoby se zdravotním postiţením k práci, nebo v pobírání invalidního dŧchodu pro invaliditu třetího stupně.14 11
ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 2 - § 3, § 33, § 74 - § 76, s. 3152, s. 3147, s. 3160 – 3161. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 12 tamtéţ, § 78 – 82, § 88, s. 3161 - 3163. 13 ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 30. června 1995 o dŧchodovém pojištění, v platném znění (zákon o dŧchodovém pojištění). Ostrava: Sagit, a.s., 2015, § 5, s. 133 - 135. 14 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 41. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf.
7
Od roku 2014 mŧţe soud svým rozhodnutím určitou osobu pouze omezit ve svéprávnosti, tzn. ţe ji částečně zbaví zpŧsobilosti k právním úkonŧm. Podle Galvase mŧţe osoba omezená ve zpŧsobilosti k právním úkonŧm vykonávat práci, protoţe jí zŧstává zpŧsobilost k právŧm a povinnostem a pracovní smlouvu za ni podepíše opatrovník. Zároveň tento jedinec neodpovídá za zpŧsobenou škodu.15 Podle Durajové a Slašťanové se spousta OZP zejména v pobytových zařízeních sociálních sluţeb během svého ţivota setká s prací ve spojitosti s ergoterapií či sociálně terapeutickými dílnami. Přičemţ ergoterapie znamená „léčení prací“, nikoliv zaměstnaní jako takové. Podle České asociace ergoterapeutŧ představuje ergoterapie obor, který se pomocí zaměstnávání soustředí na vyuţití a zachování zpŧsobilosti člověka tak, aby mohl vykonávat všechny běţné aktivity, včetně těch zájmových, pracovních a rekreačních, i kdyţ trpí určitým druhem postiţení.16 Podle zákona o sociálních sluţbách patří sociálně terapeutické dílny pod sociální sluţbu a provádí se zde zejména pracovní rehabilitace spojená s podporou sociálně pracovních návykŧ uţivatelŧ a s výkonem méně sloţitých pracovních činností. Aktivity sociálně terapeutických dílen mají směřovat k tvorbě a prohloubení základních pracovních návykŧ a k nácviku a zdokonalení pracovních, sociálních, psychických i motorických schopností.17 Podle Durajové a Slašťanové si lze pod termínem zaměstnání a práce představit výkon výdělečné činnosti nebo samostatně výdělečné činnosti prostřednictvím vztahŧ v pracovněprávní oblasti. Tudíţ ani v případě ergoterapie, ani v případě sociálně terapeutických dílen a aktivit jim podobných nejde o práci či zaměstnání, které jsou podle zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce zaloţené na pracovněprávních vztazích.18
15
GALVAS, Milan. Pracovní právo 300 otázek a odpovědí. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007, s. 10. DURAJOVÁ, Zuzana a SLAŠŤANOVÁ, Denisa. Analýza zaměstnávání lidí s postiţením. Liga lidských práv [online]. 2012, s. 18 - 19 [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: http://llp.cz/publikace/zamestnavani-lidi-s-postizenim-atransformace-socialnich-sluzeb/. 17 ČESKO. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních sluţbách, v platném znění (zákon o sociálních sluţbách). Ostrava: Sagit, a.s., 2015, § 67, s. 129. 18 DURAJOVÁ, Zuzana a SLAŠŤANOVÁ, Denisa. Analýza zaměstnávání lidí s postiţením. Liga lidských práv [online]. 2012, s. 19 [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: http://llp.cz/publikace/zamestnavani-lidi-s-postizenim-atransformace-socialnich-sluzeb/. 16
8
2.1 Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitaci mŧţe podle zákona o zaměstnanosti poskytovat i krajská pobočka Úřadu práce (dále jen ÚP) v součinnosti s organizacemi nabízejícími pracovní rehabilitaci, nebo ji mohou provádět další právnické či fyzické osoby, na něţ úřad práce na základě smlouvy přenesl svou pŧsobnost v této oblasti. Cílem rehabilitace je, aby dotyčná OZP nalezla a setrvala v ţádoucím zaměstnání. Pracovní rehabilitace tedy představuje soustavnou aktivitu, která v sobě spojuje prvky poradenství v oblasti výběru povolání a prvky pomoci najít, udrţet si a pokračovat v odpovídajícím zaměstnání. Pracovní rehabilitace se také týká podpory v souvislé přípravě na budoucí profesi nebo jinou výdělečnou činnost, či podpory při změně zaměstnání. Tato rehabilitace probíhá na základě ţádosti, kterou musí zájemce odevzdat na příslušné krajské pobočce ÚP. Součástí rehabilitace je také individuální plán, který vytváří ÚP ve spolupráci OZP a jeho podoba částečně závisí i na posouzení odborné pracovní skupiny. Tato skupina je sestavená
z představitelŧ
organizací
pro
zdravotně
postiţené
a
z vybraných
zaměstnavatelŧ, v jejichţ podnicích a firmách pracuje více neţ 50% OZP. Pracovní rehabilitace se mohou účastnit i osoby, které na základě doporučení ošetřujícího lékaře nemohou prozatímně vykonávat stávající práci. Pracovní rehabilitaci mŧţe téţ doporučit okresní správa sociálního zabezpečení a to těm osobám, které jiţ nejsou invalidní, ale na základě jejich kontrolní lékařské pohlídky se prokáţe nutnost takové rehabilitace.19 Po zařazení do pracovní rehabilitace získávají OZP určitá práva a povinnosti vyplývající z § 101, § 103 – 106, § 245 – 246 zákoníku práce a při přiměřeném pouţití i povinnosti z § 2 - 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.20 Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel pro OZP pracující na jeho pracovišti uspořádat pracovní podmínky a pracovní prostředí tak, aby pro ně byly vhodné, ustanovit chráněná pracovní místa, zabezpečit zapracování a zaškolení těchto zaměstnancŧ a umoţnit jim profesní rŧst.21 19
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 69. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 20 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 69, odst. 6. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 21 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 103 odst. 5, s. 3168. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
9
2.1.1 Příprava k práci Do pracovní přípravy nebo do přípravy na jinou výdělečnou činnost OZP lze zařadit:
speciální rekvalifikační kurzy,
přípravu na budoucí povolání,
přípravu k práci.
Příprava k práci představuje aktivity probíhající po dobu nejdéle 2 let a vedoucí k zaškolení OZP tak, ţe má nabýt potřebných dovedností a návykŧ, aby mohla na odpovídající pracovní pozici pracovat. Příprava k práci mŧţe být uskutečňována buď přímo u zaměstnavatele a i za pomoci asistenta, ve vzdělávacích centrech, nebo na chráněných pracovních místech. Přípravu k práci absolvuje OZP na základě platné smlouvy uzavřené s ÚP a při úspěšném ukončení obdrţí osvědčení od fyzické či právnické osoby, u které příprava probíhala. Dále má jedinec při výkonu přípravy k práci nárok na podporu při rekvalifikaci od ÚP a to i za předpokladu, ţe není zapsán v evidenci uchazečŧ o zaměstnání. Nesmí být však souběţně poţivatelem starobního dŧchodu, dávek nemocenského pojištění, či dostávat mzdu (plat) či její (jeho) náhradu. Výše podpory při rekvalifikaci je v tomto případě 60% prŧměrného měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu.22 Jestliţe zaměstnavatel na svém pracovišti připravuje k práci OZP, mŧţe od ÚP poţadovat zaplacení nákladŧ s tím spojeným za předpokladu, ţe má s tímto úřadem uzavřenou platnou smlouvu. Pokud dojde při přípravě k práci ke škodě, je odškodné stanoveno podle občanského zákoníku.23
2.1.2 Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání nabízejí agentury podporovaného zaměstnávání, které fungují na principu pravidelného setkávaní OZP a pracovních konzultantŧ nebo pracovních asistentŧ. Klientŧm je zde poskytován určitý druh pracovní rehabilitace, který zahrnuje poradenství a pomoc při hledání, či zprostředkování zaměstnání i pomoc po nástupu do zaměstnání. Podporované zaměstnávání téţ nabízí podporu a pomoc 22
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 44, § 50, § 72. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf.
10
samotným zaměstnavatelŧm. Cílem podporovaného zaměstnávání je sladit poţadavky a potřeby zaměstnavatelŧ s přáními a moţnostmi uchazečŧ a vytvořit tak dlouhotrvající pracovní vztah.24 Pracovní konzultant mŧţe zaměstnavateli pomoc s úpravou pracovní náplně a uzpŧsobením pracovních podmínek, při komunikaci se zaměstnancem nebo s administrativou. Pro zaměstnavatele představuje téţ poradce v oblasti právních předpisŧ souvisejících se zaměstnáváním OZP a v případě potřeby vzdělává pracovní tým a zaměstnavatele ve sféře jednání a komunikace s OZP. Úkolem asistenta je pomáhat zaměstnanci s orientací na pracovišti, s nácvikem pracovních a sociálních dovedností na pracovišti, s jednáním se spolupracovníky a zaměstnavatelem, s tréninkem včasných příchodŧ do práce.25 Podle Chromé mezi agentury podporovaného zaměstnávání patří výhradně nestátní neziskové organizace, kterých fungovalo v roce 2012 v České republice 50 a které nabízely své sluţby přibliţně 1 500 uţivatelŧm ročně. Přičemţ přibliţně 30% z tohoto počtu klientŧ získá zaměstnání a u dalších 30% je viditelný rŧst jejich kompetencí v oblasti hledání a zachování si zaměstnání. Agenturám se podaří okolo 70% uţivatelŧ umístit na pracovní pozice na běţném trhu práce.26
3 Pracovní podmínky Podle Komendové není tento pojem jednoznačně definován a obecně lze říci, ţe jsou to činitelé, kteří zaměstnance ovlivňují při vykonávání práce nebo při aktivitách, které jsou spjaty s prací.27 Podle Galvase představují pracovní podmínky „soubor všech činitelů, které působí na zaměstnance při práci, kterou vykonává“.28 Kodex vymezuje pracovní podmínky jako všechny faktory ovlivňující výkon práce zaměstnance a patří mezi ně 23
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 73. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 24 HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014, s. 21. 25 tamtéţ, s. 21 - 22. 26 CHROMÁ, Dagmar. Pracovní podmínky osob s tělesným postižením. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení, s. 38 a s. 40. 27 KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, s. 9. 28 GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 267.
11
náplň práce, pracovní doba, řízení práce, prostředky pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnancŧ a sluţby péče o pracovníky.29 Na zaměstnance, který vykonává nějakou pracovní činnost, pŧsobí podle Komendové tyto faktory buď přímo, nebo nepřímo. Mezi nepřímé činitele patří např. moţnost bydlení a dopravní dostupnost zaměstnání, které mohou mít vliv na rozhodování zájemce, jestli na danou pracovní pozici nastoupí, či nikoliv. Mezi nepřímé vlivy lze zařadit také stav zdravotní péče, úroveň sluţeb, úroveň ţivotního prostředí a míru nezaměstnanosti.30 Přímé činitele definuje Komendová jako pracovní podmínky ovlivňující organismus zaměstnance při vykonávání pracovní činnosti. Ty představují např. podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochranu ţen a mladistvých při práci, maximální délku pracovní doby a rozvrţení přestávek během této doby, právo na minimální a spravedlivou odměnu za práci. Spravedlivou odměnu lze chápat jako odměnu, která zabezpečuje zaměstnanci a jeho rodině přijatelnou ţivotní úroveň. Při poskytování spravedlivé odměny lze uplatnit zásadu stejné mzdy za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty pro muţe a ţeny, nebo pro pracovníky zaměstnané u stejného zaměstnavatele. Do pracovních podmínek, které přímo ovlivňují pracovní proces, lze zahrnout i příleţitost zvyšování kvalifikace, kariérní postup, sociální interakce na pracovišti, či úroveň péče o zaměstnance aj.31
3.1 Pracovní podmínky v právním řádu České republiky Podle Leiblové mají OZP při výkonu práce a v pracovněprávních vztazích totoţné povinnosti a práva jako ostatní zaměstnanci. Zákoník práce a další předpisy o zaměstnanosti však pro tyto osoby stanovují několik výhod, co se týče jejich zdravotního stavu a sociálního statutu. Zdravotní postiţení se nepovaţuje za překáţku ve výkonu práce, jen dané jedince limituje s ohledem na jejich zdravotní stav. Ještě 29
KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, s. 46. 30 KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, s. 10. 31 tamtéţ, s. 10.
12
větších benefitŧ se dostává zaměstnavatelŧm zaměstnávajícím tyto osoby, jako jsou slevy na dani, rŧzné dotace a příspěvky.32 Podle § 32 zákoníku práce a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních sluţbách se musí kaţdý zaměstnanec před nástupem do pracovního poměru nebo zaměstnání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podrobit na ţádost zaměstnavatele vstupní lékařské prohlídce. Pokud tedy pracovník neabsolvuje tuto prohlídku, mŧţe se stát zdravotně nezpŧsobilý pro provádění určité pracovní činnosti. Ovšem pracovněprávní vztah zaloţený na smlouvě nebo na dohodách touto skutečností nezaniká, jen inspektorát práce mŧţe po zaměstnavateli vymáhat vysoké sankce pro nedodrţení § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.33
3.1.1 Převedení na jinou práci s ohledem na zdravotní stav zaměstnance Podle § 41 zákoníku práce musí zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou vhodnou práci v případě, ţe tento pracovník ztratil zpŧsobilost provádět danou práci podle lékařského posudku vystaveného poskytovatelem pracovnělékařských sluţeb, podle rozhodnutí oprávněného správního orgánu, nesmí ji vykonávat pro nemoc z povolání, nebo pro ohroţení touto nemocí, či pro pracovní úraz. Zaměstnavatel má také povinnost převést pracovníka, který je vystaven nejvyšší přípustné expozici. Zaměstnavatel musí převést i těhotnou zaměstnankyni, pokud by byla dosavadní práce riziková pro její těhotenství a mateřství, nebo pracovníka, který podle lékařského posudku pozbyl zpŧsobilosti vykonávat práci v noci. Vhodná práce musí být přizpŧsobena zdravotnímu stavu zaměstnance a převedení zaměstnance musí probíhat podle ustanovení § 46 zákoníku práce.34 Podle Leiblové musí být v rozhodnutí nebo posudku výslovně uvedeno, ţe pracovník nesmí provádět dosavadní práci nebo ţe dlouhodobě pozbyl zpŧsobilosti danou práci konat. Zaměstnavatel musí se zaměstnancem prodiskutovat příčinu převedení na jinou práci a v případě, ţe je tím dotčena pracovní smlouva, 32
ČERVINKA, T., HŦRKA, P., LEIBLOVÁ, Z., MUŠKA, F., PELECH, P., PŘIB, J., L. TRYLČ a M. ŢENÍŠKOVÁ. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. 5. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 15 a s. 17. 33 ČERVINKA, T., HŦRKA, P., LEIBLOVÁ, Z., MUŠKA, F., PELECH, P., PŘIB, J., L. TRYLČ a M. ŢENÍŠKOVÁ. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. 5. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 17. 34 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 41, § 46, § 208, s. 3154 – 3155, s. 3191. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
13
vystavit o tom pracovníkovi potvrzení.35 Podle § 103 zákoníku práce nesmí zaměstnavatel dovolit, aby jeho zaměstnanci prováděli zakázané práce nebo pracovní činnosti, které z hlediska zdravotního stavu nemohou vykonávat nebo k nimţ nemají příslušné kompetence.36 Pokud zaměstnavatel nepřevede pracovníka do 15 dnŧ ode dne, kdy mu odevzdal lékařský posudek nebo rozhodnutí daného správního orgánu o tom, ţe není schopen dále provádět práci bez váţného rizika ohroţení zdraví, mŧţe zaměstnanec podle § 56 zákoníku práce ihned rozvázat pracovní poměr.37 Pokud u zaměstnavatele vykonává svou činnost odborová organizace, je povinen ji zaměstnavatel oznámit opatření přijatá k tvorbě podmínek pro zaměstnávání OZP.38
3.1.2 Vznik a skončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením Pracovní poměr u OZP vzniká stejně jako u ostatních pracovníkŧ uzavřením pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatel s nimi mŧţe smluvit pracovní poměr na dobu určitou i zkušební dobu bez jejich předchozí písemné ţádosti. Přičemţ zkušební doba musí být smluvena nejpozději v den nástupu do práce.39 Zaměstnavatel mŧţe s OZP ukončit pracovní poměr bez svolení ÚP a nemá vŧči úřadu oznamovací povinnost v této záleţitosti. Při platné smlouvě mají právo ukončit pracovní poměr ve zkušební době zaměstnanec i zaměstnavatel. Přičemţ zaměstnavatel v této situaci nemusí brát ohled na těhotenství, pracovní neschopnost ani zdravotní postiţení svého pracovníka, pouze podle § 66 odst. 1 nesmí rozvázat pracovní poměr ve zkušební době se zaměstnancem po dobu 14 kalendářních dnŧ jeho dočasné pracovní 35
ČERVINKA, T., HŦRKA, P., LEIBLOVÁ, Z., MUŠKA, F., PELECH, P., PŘIB, J., L. TRYLČ a M. ŢENÍŠKOVÁ. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. 5. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 18. 36 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 103, s. 3167. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 37 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 56, s. 3157. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 38 ČERVINKA, T., HŦRKA, P., LEIBLOVÁ, Z., MUŠKA, F., PELECH, P., PŘIB, J., L. TRYLČ a M. ŢENÍŠKOVÁ. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. 5. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 19. 39 tamtéţ, s. 19.
14
neschopnosti
(karantény).40
Zaměstnavatel
mŧţe
dát
zdravotně
postiţenému
zaměstnanci výpověď z několika dŧvodŧ uvedených v § 52 zákoníku práce nebo i bez udání dŧvodu. Mezi výpovědní dŧvody patří podle § 52 zákoníku práce zánik zaměstnavatele nebo jeho části (odst. 1 písm. a)), přemístění zaměstnavatele nebo jeho části (odst. 1 písm. b)), organizační změny u zaměstnavatele (odst. 1 písm. c)). V těchto případech je pracovní poměr zrušen uplynutím dvouměsíční výpovědní lhŧty, která běţí od prvního kalendářního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Pracovní poměr se podle § 52 odst. 1 písm. a) a b) mŧţe zrušit v době dočasné pracovní neschopnosti. Kdyţ je zaměstnanec při zrušení pracovního poměru podle § 52 odst. 1 písm. c) dočasně práce neschopný, tak se zastavuje běh výpovědní doby a pracovní poměr se o dny pracovní neschopnosti prodlouţí, ledaţe zaměstnanec netrvá na prodlouţení pracovního poměru. Inspektorát práce na ţádost zaměstnance a soud v případě podání ţaloby na neplatnost výpovědi kontrolují, zda zaměstnavatel musel provést a provedl organizační změnu a jestli ji mŧţe prokázat.41 V § 52 odst. 1 písm. d) a e) upravuje zákoník práce výpovědní dŧvody v době, kdy pracovník nemŧţe provádět dosavadní práci z dŧvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu, nebo z obecných zdravotních dŧvodŧ. Obecnými zdravotními dŧvody se míní nezpŧsobilost zaměstnance vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potvrzenému lékařským posudkem vykonávat dosavadní zaměstnaní. Výpověď podle § 52 odst. 1 písm. g) zákoníku práce mŧţe znamenat ukončení pracovního poměru při méně závaţném porušení povinností týkajících se výkonu zaměstnání po předešlém písemném varování. Tímto zpŧsobem mŧţe zaměstnavatel ukončit pracovní poměr v případě dŧvodŧ pro okamţité zrušení pracovního poměru. Při této výpovědi musí být dodrţena dvouměsíční výpovědní doba.42 Také okamţité zrušení pracovního poměru podle § 55 zákoníku práce nepodléhá schválení ÚP ani u OZP. Zaměstnavatel mŧţe okamţitě ukončit pracovní poměr pracovníkovi, který spáchal trestnou činnost, nebo zvlášť hrubým zpŧsobem porušil povinnosti uvedené v právních předpisech týkající se výkonu práce. Zaměstnavatelé při 40
ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 66, s. 3159. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 41 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 52 - 54, s. 3156 – 3157. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 42 tamtéţ, § 51 - 52 písm. g), s. 3156.
15
porušení právních předpisŧ podle § 55 zákoníku práce dají výpověď podle § 52 odst. 1 písm. g) zákoníku práce vţdy, kdyţ je zaměstnankyně těhotná, nebo na mateřské dovolené, či zaměstnanec/zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel však mŧţe okamţitě ukončit pracovní poměr jen po dobu 2 měsícŧ ode dne, kdy byl informován o příčině pro jeho okamţité zrušení, a ve lhŧtě do 1 roku, kdy tento dŧvod nastal. Okamţité zrušení pracovního poměru nebo výpověď má povinnost zaměstnavatel předem prodiskutovat s odborovou organizací.43 U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se také ÚP nevyjadřuje k rozvázání pracovněprávního vztahu u OZP a výpovědní doba u dohody o pracovní činnosti je 15 dní. Přičemţ stejně jako při zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i při zrušení těchto dohod zaměstnanci vydat potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list a na prosbu zaměstnance na jiné potvrzení zaznamenat prŧměrný příjem.44
3.1.3 Odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením Podle § 109 zákoníku práce musí být zaměstnanci za vykonanou práci poskytnuta odměna ve formě mzdy, platu nebo odměny z dohody. Mzdou se rozumí peněţité plnění, či plnění peněţité hodnoty (naturální mzda). Zatímco plat představuje jen peněţitou částku pro zaměstnance pracující u zaměstnavatele, kterým je např. stát, uzemní samosprávný celek, veřejná či příspěvková organizace atd. Také odměna z dohod je stanovena jako peněţitý příjem. U invalidních dŧchodcŧ se prŧběţně nekontroluje a neoznamuje výdělek ze zaměstnání v souběhu s výnosem z výdělečné činnosti. Podle § 110 zákoníku práce platí zásada totoţné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty pro všechny pracovníky u jednoho zaměstnavatele. Přičemţ stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se míní práce srovnatelné nebo identické namáhavosti, sloţitosti, odpovědnosti, která probíhá v totoţných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, kdy jsou shodné nebo srovnatelné výsledky práce a pracovní výkonnost. Tyto atributy se také zohledňují při určení výše mzdy nebo platu a při stanovení 8 skupin nejniţší úrovně zaručené mzdy pro 40 hodinovou pracovní dobu u zaměstnancŧ s omezeným pracovním uplatněním. Zaručená mzda představuje podle 43
ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, ve znění pozdějších předpisŧ (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 55, s. 3157, s. 3156. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 44 ČERVINKA, T., HŦRKA, P., LEIBLOVÁ, Z., MUŠKA, F., PELECH, P., PŘIB, J., L. TRYLČ a M. ŢENÍŠKOVÁ. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. 5. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, s. 20.
16
§ 112 zákoníku práce mzdu nebo plat, na kterou má zaměstnanec nárok podle smlouvy, podle tohoto zákona, mzdového či platového výměru, či vnitřního předpisu. Naopak minimální mzdu tvoří podle § 111 zákoníku práce minimální přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Zaměstnanci nesmí být vyplácena mzda, plat nebo odměna z dohody, jeţ jsou niţší neţ minimální mzda, a to i v případě, ţe je jeho pracovní výkon zaviněně či nezaviněně niţší. Do mzdy se nezapočítávají odstupné, náhrady mzdy, příplatky za práci v sobotu a v neděli i cestovní náhrady. Do minimální mzdy se téţ nezapočítávají příplatky za práci ve svátek, příplatky za práci přesčas, za práci ve ztíţeném a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci.45 Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě upravuje výši minimální mzdy pro zaměstnance, kteří pobírají invalidní dŧchod, a ta činní 48,10 Kč za hodinu při 40 hodinové týdenní pracovní době, coţ tvoří 8 000 Kč za měsíc. Standardní minimální mzda u ostatních zaměstnancŧ představuje při 40 hodinové týdenní pracovní době 55 Kč za hodinu, tedy 9 200 Kč za týden.46 Po jednání vlády s Národní radou OZP a se zástupci zaměstnavatelŧ a odborŧ bude uzákoněno od 1. 1. 2016 navýšení minimální mzdy u příjemcŧ invalidních dŧchodŧ o 1 300 Kč. Minimální mzda bude tedy činit 9 300 Kč. Zároveň by měl být vyšší i příspěvek poskytovaný zaměstnavatelŧm, kteří zaměstnávají více neţ 50% OZP. Rŧst minimální mzdy by tudíţ neměl ovlivnit zaměstnanost OZP. Minimální mzda běţných zaměstnancŧ má činit od 1. ledna 2016 částku 9 900 Kč.47
4 Chráněný a otevřený trh práce Chráněný trh práce představují osoby samostatně výdělečně činné, které jsou zároveň OZP, a také podniky a organizace zaměstnávající nad 50% OZP z celkového počtu zaměstnancŧ. Do tohoto trhu práce patří i CHMP zřizovaná nebo vymezená zaměstnavateli na běţném pracovním trhu. Na druhou stranu otevřený, neboli běţný trh práce tvoří firmy, státní nebo samosprávné instituce, neziskové organizace, 45
ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 109 - 118, s. 3171 - 3173. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 46 MINIMÁLNÍ MZDA OD 1. 1. 2015. Nařízení vlády č. 567 ze dne 6. prosince 2006, o minimální mzdě, o nejniţších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíţeného pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíţeném pracovním prostředí, v platném znění. Mpsv.cz [online]. 2014 [2015-10-23], § 2 a § 4. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3276/NV_567_2006.pdf.
17
či zaměstnavatelé, kteří musí plnit povinný podíl zaměstnávání OZP a zaměstnávají méně neţ 50% OZP z celkového počtu zaměstnancŧ.48 Doporučení č. 99 o pracovní rehabilitaci OZP definuje chráněné zaměstnání jako zaměstnání určené pro osoby, které nemohou pravidelně navštěvovat zaměstnání kvŧli dosaţitelnosti místa výkonu práce, či s psychických nebo fyzických dŧvodŧ. Chráněné dílny tedy představují místa, kde tyto osoby vykonávají pod odborným pracovním nebo lékařským dozorem prospěšnou práci, z které jim plyne určitý výdělek. Při takové činnosti dostávají výše zmíněné osoby příleţitost zdokonalit si své pracovní dovednosti a schopnosti tak, aby se mohly uplatnit na běţném trhu práce.49
4.1 Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo (dále jen CHPM) představuje podle zákona o zaměstnanosti místo určené pro OZP. Zakládá ho zaměstnavatel nebo OZP samostatně výdělečně činná na dobu nejméně 3 let a musí mít uzavřenou písemnou dohodu s ÚP o jeho zaloţení. Takto mŧţe být definováno i místo, na kterém jiţ OZP pracuje, pokud je tato skutečnost zakotvena v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem či OZP samostatně výdělečně činnou a ÚP. Dohoda nemŧţe být uzavřena se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, pokud v době 1 roku před předloţením ţádosti o zřízení nebo vymezení CHPM byli pokutováni za správní delikt nebo přestupek v oblasti inspekce práce nebo zaměstnanosti. Další dŧvody pro neuzavření zmíněné dohody jsou (vyjmenované situace musí opět nastat 1 rok před podáním ţádosti o zřízení či vymezení CHPM):
opakovaná stíţnost na zaměstnavatele či osobu samostatně výdělečně činnou týkající se nedodrţení povinností vyplývajících ze zákoníku práce,
vedení trestního stíhání na základě trestného činu podvodu spojeného s příspěvkem na zaměstnávání OZP,
odečtení sráţek z platu nebo mzdy zaměstnanci,
47
KRÁSA, Václav. Informace č.: 70 - 2015 (zvýšení minimální mzdy u OZP). Nrzp.cz [online]. © 2010 [2015-1023]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/aktualne/informace-predsedy-nrzp-cr/1424-informace-c-70-2015-zvyseniminimalni-mzdy-u-ozp.html. 48 POTMĚŠILOVÁ, Hana. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Lmc.eu [online]. 2013 [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: https://www.lmc.eu/wpcontent/uploads/2014/02/1_Seminar_LMC_NFOZP_Zamestnavani_postizenych.pdf. 49 Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 99 o pracovní rehabilitaci lidí s postižením ze dne 22. 6. 1955. In: KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, s. 41.
18
zaměstnavatel neprokáţe, ţe osobám, které u něj budou pracovat, přinese toto zaměstnání určité výhody při uplatnění na pracovním trhu.50
4.1.1 Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa Příspěvek je určen na předpokládané náklady, které bude muset zaměstnavatel uhradit v rámci zřízení CHPM a mezi které patří např. náklady související s úpravou pracoviště nebo pracovního zařízení. V dohodě musí být výslovně uvedeno, na co ÚP zaměstnavateli příspěvek poskytne. S tím souvisí i konečná výše příspěvku. Příspěvek je vyplácen na účet zaměstnavatele buď jednorázově, nebo v předem dohodnutých termínech.51 Tento příspěvek náleţí i OZP, která se stane osobou samostatně výdělečně činnou, a nemusí ho vracet, jestliţe pro změnu svého zdravotního stavu nebo z dŧvodu úmrtí ukončí samostatně výdělečnou činnost.52 Na zaloţení jednoho CHPM pro OZP (s I. či II. stupněm invalidity) mŧţe ÚP zaměstnavateli poskytnout příspěvek v hodnotě nanejvýš 8násobku prŧměrné mzdy v národním hospodářství za I. aţ III. čtvrtletí předchozího roku a 12tinásobku téţe mzdy, jedná-li se o osobu s těţším zdravotním postiţením (s III. stupněm invalidity). Kdyţ zaměstnavatel zřídí 10 a více chráněných míst pro OZP (s I. či II. stupněm invalidity), tak od ÚP dostane na jedno CHPM nanejvýš 10tinásobek výše uvedené mzdy nebo 14tinásobek této mzdy, vytváří-li 10 a více chráněných míst pro osoby s těţším zdravotním postiţením.53
4.1.2 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa Zaměstnavatel nebo OZP samostatně výdělečně činná mohou dostat od ÚP na základě písemného ujednání tento příspěvek nejprve po uběhnutí 12 měsícŧ od zaloţení nebo 50
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 75 odst. 1 - 3. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 51 HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014, s. 33. 52 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 75 odst. 12. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 53 tamtéţ, § 75 odst. 5.
19
vymezení CHPM.54 U poskytnutí příspěvku hraje roli
ekonomická situace
zaměstnavatele a jeho skutečné provozní výdaje.55 Příspěvek mŧţe dosáhnout maximální výše 48 000 Kč za rok a nepřipadá na CHPM obsazené člověkem se zdravotním znevýhodněním, CHPM u agentury práce, která zprostředkuje práci OZP dočasně u jiného zaměstnavatele, nebo CHPM mimo pracoviště zaměstnavatele.56 Tento příspěvek nemŧţe také pobírat zaměstnavatel, který jiţ od ÚP pobírá příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na CHPM. Příspěvek dostává zaměstnavatel ve formě záloh nejčastěji čtvrtletně nebo i v jiných dohodnutých termínech.57 Podle vyhlášky č. 518/2004 Sb. patří mezi provozní náklady na CHPM výdaje na nájemné a sluţby s ním spojené, na dopravu OZP do a z pracoviště, či na dopravu vyrobených produktŧ a potřebného materiálu, reţie na mzdy pracovních asistentŧ či provozních zaměstnancŧ, kteří pomáhají OZP na pracovišti, popř. výdaje na obstarání takových asistentŧ, pokud nejsou výdaje na jejich mzdy placeny jako náklady na pracovní přípravu OZP. Provozní náklady CHPM představují také výdaje na palivo a energii, vodné, stočné, na odvoz a likvidaci odpadu, výdaje na pojištění, opravu a údrţbu objektu, kde je CHPM, pokud je tento objekt ve vlastnictví zaměstnavatele. Do provozních nákladŧ lze zahrnout i výdaje na opravu a údrţbu vybavení CHPM, pokud jej zaměstnavatel vlastní, a daň z přidané hodnoty.58
4.1.3 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech Tento příspěvek náleţí zaměstnavateli, u kterého na CHPM pracuje více neţ 50% OZP. Tento podíl se vypočítá z prŧměrného přepočteného počtu zaměstnancŧ za jednotlivé čtvrtletí podle vyhlášky č. 518/2004 Sb. Příspěvek se poskytuje ve výši 75% skutečných výdajŧ na platy nebo mzdy OZP. Do těchto výdajŧ se započítávají i náklady na pojistné na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a náklady na příspěvek na státní 54
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 76 odst. 1. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 55 HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014, s. 34. 56 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 76 odst. 3. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 57 HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014, s. 34.
20
politiku zaměstnanosti. Příspěvek mŧţe být u OZP maximálně 8 000 Kč a u zdravotně znevýhodněné osoby nejvýše 5 000 Kč. Po jednom roce zřízení nebo obsazení CHPM mŧţe zaměstnavatel poţádat o navýšení příspěvku a to na OZP maximálně o 2 000 Kč a na zdravotně znevýhodněného pracovníka nanejvýš o 1 000 Kč. Navýšení příspěvku probíhá za předpokladu, ţe chráněné místo není mimo provozovnu zaměstnavatele či OZP nepracuje u zaměstnavatele jen krátkodobě za podmínky přidělení pracovní agenturou. Zaměstnavatel dostává příspěvek čtvrtletně zpětně na základě ţádosti u krajské pobočky ÚP.59 Příspěvek nenáleţí na zdravotně postiţeného pracovníka, na kterého zaměstnavatel za příslušné čtvrtletí pobírá od ÚP jiný příspěvek, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, nebo příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladŧ. Příspěvek se neposkytuje také v případě, kdyţ zdravotně postiţený zaměstnanec pobírá starobní dŧchod.60
4.1.4 Povinný podíl Pokud u zaměstnavatele pracuje více neţ 25 zaměstnancŧ v pracovním poměru, musí podle zákona o zaměstnanosti zaměstnat 4% OZP ze souhrnného počtu svých zaměstnancŧ, coţ je tzv. povinný podíl. U agentur práce se do souhrnného počtu nezahrnují zaměstnanci, kteří krátkodobě pracují u jiného zaměstnavatele. Povinný podíl mohou zaměstnavatelé plnit několika zpŧsoby:
uzavřením pracovních smluv s OZP,
platbou do státního rozpočtu,
objednáním zakázek či odebíráním výrobkŧ a sluţeb u zaměstnavatelŧ, u kterých pracuje více neţ 50% OZP na CHPM, nebo u OZP samostatně výdělečně činných, tzv. náhradním plněním.
Tyto zpŧsoby plnění povinného podílu mohou zaměstnavatelé i kombinovat. Výrobky či sluţby dodávané, nebo zakázky uskutečněné výše uvedenými zaměstnavateli, či OZP 58
ČESKO. Vyhláška č. 518 ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 178, s. 9937. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=518/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 59 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 78. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf.
21
samostatně výdělečně činnými musí odpovídat maximálně 36násobku prŧměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za I. aţ III. čtvrtletí předchozího roku za kaţdou zaměstnanou OZP. Souhrnný počet zaměstnancŧ a zaměstnancŧ se zdravotním postiţením i povinný podíl se podle vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti vypočítá z prŧměrného přepočteného počtu zaměstnancŧ za rok. Přičemţ kaţdý těţce postiţený zaměstnanec se násobí třemi. Odvod do státního uskutečňuje zaměstnavatel pomocí krajské pobočky ÚP a představuje za kaţdou nezaměstnanou OZP 2,5 násobek prŧměrné měsíční mzdy za I. aţ III. čtvrtletí roku, kdy nastala povinnost zaměstnat dané pracovníky. Povinný podíl se netýká zaměstnancŧ obce zařazených do obecní policie, příslušníkŧ a vojákŧ z povolání ve sluţebním poměru, inspektorŧ Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadŧ.61
5 Zákaz diskriminace na základě zdravotního postižení Podle Komendové mohou být OZP předmětem dvojí diskriminace, např. zdravotně postiţené ţeny mohou zaţívat jak diskriminaci z dŧvodu genderu, tak diskriminaci z hlediska zdravotního postiţení.62 V čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listiny) je zakotven zákaz diskriminace z taxativně vymezených dŧvodŧ, kdy zákaz znevýhodnění z dŧvodu zdravotního stavu nebo zdravotního postiţení se mŧţe skrývat pod zajištěním svobod a základních práv bez odlišnosti jiného postavení. Listina také upravuje v čl. 28 právo na uspokojivé pracovní podmínky a na spravedlivou odměnu za práci. Ovšem toto právo uznává jen zaměstnancŧm, nikoliv osobám samostatně výdělečně činným či vykonávajícím výdělečnou činnost na základě smlouvy podle obchodního nebo občanského zákoníku.63 Zákon o zaměstnanosti zakazuje jakoukoliv diskriminaci při prosazování práva na zaměstnávání, přičemţ odkazuje na antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. při 60
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 78, odst. 6 a 7. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf.. 61 ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 81 a § 82. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 62 KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením, 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, s. 122 - 123. 63 ČESKO. Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 28, s. 18 a s.21. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
22
vymezení
pojmu
jakákoliv
diskriminace.64
Jakákoliv
diskriminace
je
podle
§ 2 antidiskriminačního zákona buď přímá, nebo nepřímá, přičemţ do ní patří podněcování či navádění k diskriminaci, pronásledování, sexuální obtěţování, či obtěţování. § 2 antidiskriminačního zákona obsahuje téţ výčet dŧvodŧ, kdy je diskriminace zakázána, jako jsou pohlaví, těhotenství, mateřství, otcovství, pohlavní identifikace, národnost a etnický pŧvod, rasa, sexuální orientace, víra a náboţenské vyznání,
světový
názor,
věk,
zdravotní
postiţení
a
domnělý
dŧvod.
§ 5 antidiskriminačního zákona ukládá zaměstnavateli povinnost zabezpečovat rovné zacházení v oblasti práva na zaměstnání, přístupu k povolání, zaměstnání a podnikání, odměňování, pracovních poměrŧ a v oblasti jiné závislé činnosti. Rovné zacházení je tímto zákonem vymezeno jako přijetí opatření, která mají efektivně ochraňovat před diskriminací, a téţ vytváření stejných příleţitostí.65 Zákoník práce zákaz diskriminace a zásadu rovného zacházení rozšiřuje o zabezpečení rovného jednání se všemi zaměstnanci v rámci pracovních podmínek, odměňování za práci, včetně poskytování jiných peněţitých příjmŧ a plněních peněţité hodnoty, odborné přípravy a moţnosti kariérního rŧstu.66 Termíny „přímá“ a „nepřímá“ diskriminace jsou v antidiskriminačním zákoně formulovány stejně jako ve směrnici Rady 2000/78/ES. Podle čl. 2 odst. 2 směrnice Rady 2000/78/ES lze přímou diskriminaci formulovat jako méně vhodné jednání s jednou osobou z dŧvodu zdravotního postiţení, neţ by se ve stejném případě jednalo, jedná, nebo by se mělo jednat s osobou jinou.67 Podle stejného ustanovení se za nepřímou diskriminaci povaţuje znevýhodnění OZP oproti ostatním díky pouţití neutrálního nařízení, pravidla či kritéria.68 Nepřímá diskriminace na základě zdravotního postiţení představuje podle antidiskriminačního zákona také opomenutí nebo odmítnutí přijmout dostatečné opatření proti diskriminaci z hlediska zaměstnání, 64
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 4 odst. 2. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 65 ČESKO. Zákon ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonŧ, v platném znění (antidiskriminační zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 58, § 2 a § 5 odst. 2-3, s. 2823. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=198/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 66 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 16 odst. 1, s. 3149. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 67 SCHIED, T. L., BROWN, T. N. Study of Mental Health. Social Contexts, Theories, and Systems. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. 68 Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. 11. 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. In: KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009, s. 74. ISBN 978-80-7418-022-4.
23
odborné přípravy a vzdělávání. Tyto prostředky ovšem nesmí vytvářet neúměrné zatíţení. Při úvaze o tom, která opatření tvoří neúměrné zatíţení, rozhodují následující skutečnosti:
velikost uţitku, který získá OZP z uskutečnění opatření,
jestli jsou daná opatření finančně zvládnutelná pro fyzické nebo právnické osoby, které je provádějí,
přístup k finančním prostředkŧm a k jiné pomoci v rámci provádění opatření,
schopnost zástupných opatření vyhovět potřebám OZP.69
V § 6 upravuje antidiskriminační zákon zpŧsoby jednání, které nemohou být povaţovány za diskriminaci. Podle § 7 do diskriminace nepatří rovněţ opatření směřující k vyrovnání nebo předcházení nevýhodám, které plynou ze zdravotního postiţení, zabezpečí danému jedinci rovnost např. v přístupu k zaměstnání, v přípravě k práci a ke specializovaným rekvalifikačním kurzŧm a opatření přijatá k zaměstnávání těchto osob.70 Podle zákoníku práce se nejedná o diskriminaci v případě rozdílného zacházení, kdy z charakteru pracovních činností plyne, ţe toto zacházení je dŧleţité kritérium nutné pro provádění práce. Záměr rozdílného zacházení musí být opodstatněný a kritérium přiměřené.71
69
ČESKO. Zákon ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonŧ, v platném znění (antidiskriminační zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 58, § 3, s. 2823. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=198/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 70 ČESKO. Zákon ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonŧ, v platném znění (antidiskriminační zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 58, § 6 a § 7 odst. 2, s. 2824. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=198/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 71 ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 16 odst. 3, s. 3149 - 3150. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
24
PRAKTICKÁ ČÁST 6 Charakteristika organizace FOKUS Vysočina Organizace FOKUS Vysočina je nestátní nezisková a nepolitická organizace, která vznikla jako občanské sdruţení v roce 1992, dnes představuje podle nového občanského zákona č. 89/2012 Sb. spolek. Nadřazenou organizací Fokusu Vysočina tvoří v ČR Fokus – Sdruţení pro péči o duševně nemocné, který byl zaloţen v roce 1990. Ředitelství FOKUSu Vysočina sídlí v Havlíčkově Brodě na ulici 5. května a další sluţby jsou provozovány na ulici Štáflova, Rozkošská a v ulici U Kasáren v Havlíčkově Brodě. FOKUS Vysočina pŧsobí také v Chotěboři, v Pelhřimově a v Hlinsku. Do sluţeb, které organizace, patří Komunitní tým – sociální rehabilitace a Komunitní chráněné bydlení, Chráněné bydlení, Tým podpory v zaměstnávání, Sociálně terapeutická dílna, Denní stacionář a Osobní asistence. Přidruţené společnosti představují Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. a FOKUS Vysočina Dobrovolnická centra. Cílovou skupinu, které jsou nabízeny sluţby organizace, tvoří hlavně lidé s duševním onemocněním od 18 let věku, ale také občané s tělesným, mentálním, nebo kombinovaným postiţením od 7 let věku, jedná-li se o sluţbu osobní asistence v Chotěboři. Sociálně terapeutickou dílnu či denní stacionář v Chotěboři mohou vyuţívat klienti s mentálním či kombinovaným postiţením starší 15 let. Posláním organizace je podporovat a pomáhat lidem z cílové skupiny, aby mohli vést běţný ţivot dle svých představ a aby se zvýšila jejich sebedŧvěra a samostatnost. Cílem FOKUSu Vysočina je pomáhat výše uvedeným osobám v nepříznivé sociální situaci, aby se mohly začlenit do běţné společnosti, a podporovat postupnou přeměnu systému péče o duševní zdraví v ČR. K těmto cílŧm mají vést následující činnosti:
odborné realizování programŧ a poskytování sluţeb v dostupné formě
hájení práv a oprávněných zájmŧ osob z cílové skupiny a práce s příslušnou komunitou
spolupracování na tvorbě regionální sítě péče o osoby z cílové skupiny
poučování a vzdělávání laikŧ i odborníkŧ v oblasti duševní nemoci, duševního zdraví, mentálního a tělesného postiţení
podněcování snášenlivosti a otevřenosti vŧči lidem z cílové skupiny
zabezpečení dalšího vzdělávání zaměstnancŧ organizace
25
podporování rŧstu kvality sluţeb a rozmachu péče o osoby z cílové skupiny
shromaţďování a spravování prostředkŧ na pomoc lidem z cílové skupiny a prostředkŧ na rozkvět péče o duševní zdraví
zakládání a provozování dobrovolnických center, které šíří ideu dobrovolnictví a začleňují další osoby do péče o lidi z cílové skupiny
zakládání a provozování chráněných dílen, kde jsou zaměstnáni lidé z cílové skupiny, kteří špatně hledají pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce72
6.1 Chráněné dílny Fokusu Vysočina, s.r.o. Chráněné dílny fungují ve městě Havlíčkŧv Brod – Chráněná dílna rukodělná, Chráněná dílna Lesní četa, Občerstvení Pod Lipami; v Chotěboři – Chráněná dílna šicí, Prádelna; a ve městě Pelhřimov – Chráněná dílna rukodělná, Chráněná dílna šicí, Chráněná dílna opravárenská. Posláním společnosti Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. je tvorba příhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením, hlavně pro lidi s duševním nemocněním. Společnost podporuje rozvíjení pracovních schopností zaměstnancŧ tak, aby vytvářeli zajímavé produkty a sluţby pro společnost. Cílem je vytvářet pracovní místa pro OZP, především pro lidi s psychickým onemocněním a maximálně vyuţít jejich pracovní potenciál. V chráněných dílnách se poţaduje po zdravotně postiţených pracovnících nejméně 50% pracovního výkonu zdravého zaměstnance. Zaměstnanci zde mohou pracovat i na částečné úvazky. 73 V jedné chráněné dílně pŧsobí vedoucí dílny, pracovní terapeut a jednotliví zdravotně postiţení zaměstnanci. Vedoucí dílny či pracovní terapeut odpovídají za provoz dílny, rozdělují pracovní úkoly, či řeší konflikty mezi zaměstnanci. Vedoucí také shání zakázky pro dílnu, hodnotí dané pracovníky, či rozhoduje o jejich přijetí do dílny atd. Vedoucí dílny a pracovní terapeut se zaměstnancŧm individuálně věnují, především v době jejich zapracování na novém místě. Pracovníci jsou přiřazeni podle svých schopností k vhodnému pracovnímu programu, kterým dílna disponuje. 72
Stanovy, registrace, akreditace. Stanovy občanského sdruţení FOKUS Vysočina. FOKUS Vysočina [online]. 2015, s. 2 - 3 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/mp/Downloads/Stanovy_FOKUS_Vysocina_2011%20(4).pdf. 73 Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranene-dilny-fokus-vysocina.
26
6.1.1 Cílová skupina Do prioritní cílové skupiny patří lidé s psychickým onemocněním a přednost mají klienti mateřské společnosti FOKUS Vysočina. Doplňkovou cílovou skupiny pak tvoří osoby s jiným zdravotním postiţením, či osoby bez postiţení. Další podmínkou je, aby zájemci měli přiznaný invalidní dŧchod, byli starší 18 let (do přiznání starobního dŧchodu) a nepracovali současně u jiného zaměstnavatele, který na ně pobírá příspěvky podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Uchazeči by měli být schopni samostatné práce pod vedením pracovního terapeuta a jejich pracovní výkon by měl odpovídat nárokŧm zvolené dílny. Prioritní skupina musí tvořit alespoň 50% všech zaměstnancŧ dílny. Osoby bez zdravotního postiţení mohou pracovat v dílnách za předpokladu ekonomické udrţitelnosti výrobního programu. Pracovní doba v Chráněné dílně rukodělné a v Chráněné dílně lesní četa je od 8 do 14 hod., v Občerstvení Pod Lipami od 7 do 15.30 hod., v Chráněné dílně šicí v Chotěboři od 7.30 do 14.30 hod., v Prádelně v Chotěboři od 7.30 do 15.30 hod. a v Chráněné dílně rukodělné a Chráněné dílně v opravárenské v Pelhřimově od 8 do 14 hod. Mzda zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. představuje minimálně 55 Kč za hodinu.74
6.1.2 Programy jednotlivých chráněných dílen Chráněná dílna rukodělná v Havlíčkově Brodě se zaměřuje na výrobu dekorativních předmětŧ z keramiky. Nabízí také opravy oděvŧ a šití hraček, polštářŧ, chňapek. Přijímá i zakázky v balení výrobkŧ a jinou ruční výrobu. Konkrétní výrobky jsou květináče, misky, podnosy, svícny, ručně modelované hrnky, knoflíky apod. Počet zaměstnancŧ: 15 (2014).75 Chráněná dílna Lesní četa v Havlíčkově Brodě se zaměřuje na údrţbu lesa, stahování a pálení větví, vyţínání trávy atd. dle poţadavku Technických sluţeb Havlíčkŧv Brod, a.s. Část zaměstnancŧ pracuje i ve společnosti Engeser, s.r.o. Dále tato četa spolupracuje s firmou Chládek a Tintěra, a.s. V prostorách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde sídlí mateřská organizace FOKUS Vysočina, je malá dílna 74
Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranene-dilny-fokus-vysocina. 75 Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Havlíčkŧv Brod. Chráněná dílna rukodělná. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-rukodelna-havlickuv-brod.
27
Valeo Compressor Europe, s.r.o., která je součástí Chráněné dílny Lesní četa. Počet zaměstnancŧ: 20 (2014).76 Občerstvení Pod Lipami v Havlíčkově Brodě nabízí široký sortiment potravin, uzeniny, pečivo, lahŧdky, zákusky, DIA výrobky, drogistické výrobky, cigarety. Zaměstnanci zde doplňují zboţí, obsluhují kasu, prodávají potraviny a výrobky či připravují nákupy pro pacienty Psychiatrické nemocnice Havlíčkŧv Brod. Počet zaměstnancŧ: 9 (2014).77 Chráněná dílna šicí v Chotěboři nabízí drobné opravy oděvŧ, opravy loţního prádla, šití síťek na akvarijní rybičky, závěsŧ, záclon, potahŧ na křesla, výrobu netkaných textilních obalŧ na tablety, mobily, zápisníky a knihy a vlastní výrobky jako panenky, tašky, rŧzné dekorativní předměty. Některé pracovnice chodí uklízet do domácností za 65 Kč na hodinu s pracovní dobou 8 hodin. Je to však pro ně velice fyzicky náročné. Šicí dílna zaměstnává 7 zaměstnancŧ (2014).78 Prádelna Chotěboř nabízí praní prádla, ţehlení prádla a mandlování prádla. V této dílně pracují vţdy na 1 hodinu denně mentálně postiţení klienti denního stacionáře a sociálně terapeutické dílny FOKUSu Vysočina Bludiště. Počet zaměstnancŧ: 7 pracovnic (2014).79 Chráněná dílna rukodělná v Pelhřimově nabízí prodej glazované keramiky: hrnkŧ, misek, aromalamp, popelníkŧ, drobných přívěskŧ, knoflíkŧ, korálkŧ, vypalování a malování keramických výrobkŧ na zakázku (upomínkové, reklamní předměty), vitráţe Tiffany technikou. Dále zde probíhá výroba biţuterie ze skla, výpal zhotovené keramiky v keramické peci a prodej dekorativní keramiky (květináče, zvířátka, figurky, hrnky, misky). Počet zaměstnancŧ: 10 (2014).80 76
Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Havlíčkŧv Brod. Chráněná dílna Lesní četa. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-lesni-ceta-havlickuv-brod. 77 Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Havlíčkŧv Brod. Chráněná dílna Občerstvení Pod Lipami. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/obcerstveni-pod-lipamihavlickuv-brod. 78 Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Chotěboř. Chráněná dílna šicí. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 201512-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-sici-chotebor. 79 Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Chotěboř. Chráněná dílna Prádelna. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/pradelna-chotebor. 80 Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Pelhřimov. Chráněná dílna rukodělná. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-rukodelna-pelhrimov.
28
Chráněná dílna opravárenská v Pelhřimově nabízí údrţbu zelených ploch – sekání trávy, hrabání listí, úklidové práce v lese, řemeslné práce - výroba kancelářského nábytku, laviček, jednoduchých kuchyňských linek. Pracovníci provádějí i úklid uhlí, sněhu, pomocné zednické práce, stěhování, malířské a natěračské práce apod. Počet zaměstnancŧ: 11 (2014).81
6.1.3 Navazující služby Zaměstnanci Chráněných dílen mohou vyuţívat další sluţby mateřské organizace FOKUS Vysočina, jako jsou: Tým podpory v zaměstnávání, především formou asistence na pracovišti nebo pomoci při hledání pracovního uplatnění na běţném trhu práce; Komunitní tým, zejména poradenství v oblasti financí a bydlení; dále Komunitní chráněné bydlení a Chráněné bydlení, Sociálně terapeutickou dílnu, ze které přicházejí klienti, kteří mají jiţ určité pracovní návyky a dovednosti a mohou pracovat v chráněných dílnách.
6.1.4 Způsob financování dílen Zpŧsob financování Chráněných dílen FOKUSu Vysočina je vícezdrojový. Chráněné dílny dostávají příspěvky od ÚP na zřízení CHPM, na podporu zaměstnávání OZP na CHPM a na částečnou úhradu provozních nákladŧ na CHPM. Menší objem podpory od ÚP směřuje k veřejně prospěšným pracím. Příspěvky měst jsou především vyuţity na financování provozu chráněných dílen a části provozní reţie. Příspěvky měst: Město Chotěboř, Město Pelhřimov, Město Hlinsko, Město Havlíčkŧv Brod, Město Humpolec, Město Ţdírec n. D., Město Habry, Město Kamenice n. L., Město Pacov atd.82 Ze zisku dílen je financována 1/3 platu zaměstnancŧ, plat vedoucího a také energie, topení, vodné a stočné, popřípadě prémie všech zaměstnancŧ dílny. Ze zisku se financují také opravy strojŧ a přístrojŧ.
81
Sluţby. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Pelhřimov. Chráněná dílna opravárenská. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-opravarenska-pelhrimov. 82 Zprávy o činnosti. Zpráva o činnosti FOKUSu Vysočina 2014. FOKUS Vysočina [online]. 2015, s. 5 - 8 [cit. 201512-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/mp/Downloads/210_SKMBT_C22015062511000__zpr%C3%A1va_o_%C4%8Dinnosti.pdf.
29
7 Hypotézy Hypotéza 1: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. si myslí, že česká legislativa nepodporuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením na běžném pracovním trhu. I kdyţ zaměstnavatelé mají ze zákona stanovený 4% podíl zaměstnávání OZP, jestliţe mají více neţ 25 % zaměstnancŧ, raději volí odvod finančních prostředkŧ do státního rozpočtu nebo odběr produktŧ či sluţeb od zaměstnavatelŧ, kteří zaměstnávají více neţ 50% OZP. Podle mého názoru je to z dŧvodu, ţe jsou nedostatečně informováni o problematice zaměstnávání OZP. Dále mají strach z toho, ţe by tito zaměstnanci byli pro podnik spíše zátěţí neţ přínosem. Situace nedostatku pracovních míst na otevřeném trhu práce trvá i přes to, ţe zaměstnavatelé mohou dosáhnout na příspěvky na zřízení nebo vymezení CHPM při zaměstnávání OZP. Dalším problémem je nedostatečná kvalifikace a vzdělání OZP. Hypotéza 2: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. – muži jsou méně spokojeni s pracovními podmínkami v této společnosti než zaměstnankyně stejné společnosti. Muţi provádějí v této společnosti fyzicky náročnější práci neţ ţeny, při které musejí vyvinout vyšší pracovní výkon, ale dostávají za ni srovnatelný výdělek jako ţeny. Navíc při rozhovoru se mnou si pracovníci Chráněné dílny Lesní četa stěţovali na nevyhovující šatny a sociální zařízení a upozorňovali na absenci místnosti pro odpočinek během pracovní doby. Hypotéza 3: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. s pracovními zkušenostmi z běžného trhu práce hodnotí pracovní podmínky této společnosti jako více vyhovující než pracovní podmínky na běžném trhu práce. Zaměstnanci v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. mají zaručenou úpravu všech pracovních podmínek dle jejich potřeb. Naproti tomu na otevřeném trhu mohou zaměstnavatelé pro OZP, které zaměstnávají, upravit jen některé pracovní podmínky. Hypotéza 4: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. požadují pro zaměstnání na otevřeném trhu práce pomoc pracovního asistenta a vstřícné jednání zaměstnavatele. 30
Jednou z charakteristik osob s duševním onemocněním, které tvořily převáţnou část dotazovaných zaměstnancŧ, je, ţe mohou mít problém s komunikací s ostatními lidmi, tedy i se zaměstnavatelem. Tento fakt mŧţe přispívat k tvorbě rŧzných nedorozumění a konfliktŧ mezi nimi a zaměstnavatelem. Dle mého názoru potřebují zaměstnanci dílen, ale i zaměstnavatelé, kteří by je v budoucnosti chtěli zaměstnávat, pomoc osobního asistenta minimálně při zácviku OZP na pracovišti.
8 Kvantitativní výzkum K prŧzkumu názorŧ zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. byl pouţit kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum slouţí k prozkoumání vţdy jen jedné reality. Zaměřuje se na velké skupiny posuzovaných osob (respondentŧ), u kterých je podstatná jejich reprezentativnost. To znamená, ţe vlastnosti námi vybraného vzorku respondentŧ by se pokud moţno měly co nejvíce shodovat s vlastnostmi celé skupiny (lidí nebo situací), která je zkoumána. Dalším dŧleţitým znakem vědeckého tedy kvantitativního výzkumu je, ţe badatel dospívá k novým poznatkŧm nezávisle na svých názorech, přáních či postojích. Kvantitativní výzkum lze povaţovat za záměrnou a systematickou činnost, při které se empirickými metodami ověřují, verifikují, či testují hypotézy o vztazích mezi jednotlivými jevy. Výstupem jsou tedy číselné údaje, které je moţné dále statisticky zpracovat, utřídit, vyjádřit v procentech apod. Mezi hlavní cíle kvantitativního výzkumu patří třídění údajŧ a interpretace dŧvodu existence nebo změn jevŧ a tedy i určitý stupeň zevšeobecnění zkoumaných poznatkŧ.83
8.1 Technika sběru dat Pro následující kvantitativní výzkum s názvem Pracovní podmínky z pohledu zaměstnanců Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. byl zvolen jako technika sběru dat dotazník. Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentech, jejich názorŧ a postojŧ k problémŧm, které tazatele zajímají.84 Dotazník lze definovat jako soustavu předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které mají promyšlenou strukturu řazení a na které dotazovaná osoba (respondent) písemně odpovídá. Výhodou dotazníku je moţnost docela rychlého a ekonomického sběru dat od rozsáhlého počtu 83
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 11 – 12. 84 PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998.
31
respondentŧ.85 Osvojené údaje je moţné většinou plně kvantifikovat, díky čemuţ lze zpracovat počítačově i značné mnoţství dat. Negativní stránku dotazníku lze spatřovat v tom, ţe přesně limituje prostor pro odpovědi respondenta, který mŧţe být přiměn vybrat takovou variantu, kterou by v rámci volné odpovědi nezvolil. Někdy také respondent mŧţe vyčíst úmysly tazatele a odpovídá tak, jak se od něj očekává.86 Hlavní problém dotazníkové metody spočívá především v tom, ţe neprošetřuje to, jací respondenti skutečně jsou, ale jen to, jak sami sebe vnímají, jak by chtěli být viděni.87 Mnou vytvořený dotazník (viz. příloha 1) se skládá z 15 otázek a je rozčleněn do několika segmentŧ. 1. aţ 5. otázka se zabývají uplatněním OZP na otevřeném trhu práce, 6. aţ 8. otázka poukazují na hodnocení pracovních podmínek na běţném trhu práce, 9. aţ 10. otázka se dotazují na hodnocení pracovních podmínek v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o., 11. aţ 14. otázka řeší, jaké pracovní podmínky dotazovaní poţadují při zaměstnání na volném pracovním trhu a 15. otázka obsahuje demografické údaje. Na začátku dotazníku jsou uvedeny úvodní údaje, které zahrnují odkazy na kontakty, týkají se cíle výzkumu a instrukcí, jakým zpŧsobem mají respondenti dotazník vyplňovat. Dále uţ jsou koncipovány samotné otázky dotazníku tak, aby odpovídání na ně nebylo monotónní a udrţovalo zájem respondentŧ. Dotazníky byly zcela anonymní, časově nenáročné, protoţe doba jejich vyplňování byla přibliţně 10 - 15 minut.
8.2 Popis souboru V následující části práce budou prezentovány výsledky, které vzešly z dotazníkového šetření provedeného v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. v Havlíčkově Brodě (Chráněná dílna rukodělná, Občerstvení Pod Lipami, Chráněná dílna Lesní četa), v Pelhřimově (Chráněná dílna rukodělná a opravárenská) a v Chotěboři (Chráněná dílna šicí a Prádelna). Mezi respondenty patřili zaměstnanci výše zmíněných chráněných dílen ve věku od 18 let. Sběr dat se konal mezi 18. 11. 2015 aţ 25. 11. 2015 a celkově bylo osobně rozdáno 56 dotazníkŧ, jejichţ návratnost činila 86,3%. Po vyřazení všech nevyplněných, neúplných a nesprávných dotazníkŧ bylo dále pracováno s 50 dotazníky. 85
CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 163 – 164. 86 PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998. 87 CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007, s. 163 - 164.
32
Jak jiţ bylo uvedeno výše, respondenti, kteří byli oslovováni a odpovídali na otázky v dotaznících, představovali zaměstnance Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. v Havlíčkově Brodě, v Pelhřimově a v Chotěboři ve věku nad 18 let s mentálním a tělesným postiţením i s duševním onemocněním. Lidé s duševním onemocněním, i kdyţ zaléčení, mnohdy vnímají realitu odlišně neţ běţní lidé, proto mohou být výsledky výzkumu zkreslené. Na validitu šetření mohla mít vliv i sníţená inteligence mentálně postiţených pracovníkŧ, kteří vyplňovali dotazníky za pomoci mého vysvětlení. Mohli daným otázkám nerozumět, i kdyţ mi tvrdili opak. Výzkumný vzorek zahrnoval obě pohlaví s 16% převahou ţen, jak je vidět z grafu 1. Přičemţ ţen, které vyplňovaly dotazník, bylo 29 a muţŧ 21.
ženy 58%
muži 42%
Graf 1: Procentuální rozdělení respondentŧ podle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty).
0%
Věkové skupiny v letech
60 a více
45 - 59
2%
28%
18% muži
30 - 44
22%
18 - 29
8%
40%
30%
ženy
22%
20%
10%
0%
0%
10%
20%
30%
Graf 2: Věková struktura respondentŧ podle pohlaví v % (zdroj: vlastní výpočty).
33
Graf 2 vypovídá, ţe nejpočetnější věkovou kategorii tvořili dotazovaní ve věku 45 aţ 59 let, kterých bylo 46%. Těsně za touto věkovou skupinou se zařadili 30 - 44letí respondenti, jeţ představovali 44% ze všech dotazovaných. Graf 2 také ukazuje, ţe téměř ve všech věkových skupinách převládají ţeny s výjimkou respondentŧ ve věku 30 - 44 let, kde je rozloţení muţŧ a ţen identické. Další věková kategorie, kde mají převahu muţi, tvoří 60 a víceletí dotazovaní. V této skupině nejsou ţeny vŧbec zastoupené. zdravotní znevýhodnění 0% invalidita I. stupně 32%
invalidita III. stupně 48%
invalidita II. stupně 20%
Graf 3: Procentuální rozdělení respondentŧ podle stupně invalidity (zdroj: vlastní výpočty).
Jak vyplývá z grafu 3, nejvíce dotazovaných – 48% označilo variantu invalidita III. stupně. Naopak podstatně méně bylo ve výzkumném vzorku osob invalidních s I. a II. stupněm invalidity. Mezi respondenty se nevyskytl nikdo, kdo by zvolil moţnost zdravotně znevýhodněný/á. 28%
30% 25%
24%
20% 20% 14%
15% 10%
8%
ženy muži 6%
5% 0% invalidita I. stupně
invalidita II. stupně
invalidita III. stupně
Graf 4: Procentuální rozdělení respondentŧ podle stupně invalidity a pohlaví (zdroj: vlastní výpočty). 34
Z grafu 4 je patrné, ţe mezi respondenty invalidními s I. a II. stupněm invalidity výrazně dominovaly ţeny, ale v poslední skupině zaměstnancŧ s III. stupněm invalidity jsou více zastoupeni muţi. To mŧţe poukazovat na skutečnost, ţe muţi s lehčími formami zdravotního postiţení nacházejí lépe pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce neţ ţeny. Rozdělení podle grafu 4 mŧţe být dáno i charakterem pracovních činností v jednotlivých chráněných dílnách, které jsou vhodné spíše pro ţeny, vyţadují určitou manuální zručnost a schopnost samostatné práce. Bohuţel z Chráněné dílny Lesní četa, kde pracují převáţně muţi a je zde pro práci dŧleţitá hlavně jejich fyzická zdatnost, se mi podařilo získat jen málo vyplněných dotazníkŧ. 60% 50% 50%
40%
30%
22% 20% 14% 8%
10% 2%
2%
2%
0%
Graf 5: Procentuální rozdělení respondentŧ podle nejvyššího dosaţeného vzdělání (zdroj: vlastní výpočty).
Podle grafu 5 vykazuje vzdělání respondentŧ normální neboli Gaussovo rozdělení. Polovina dotazovaných zaměstnancŧ vystudovala střední odbornou školu bez maturity a 22% ze všech pracovníkŧ dosáhlo středního odborného vzdělání s maturitou. Jak dále ukazuje graf 5, ve zkoumaném vzorku nechybí ani zaměstnanci, kteří absolvovali vyšší
35
odbornou nebo vysokou školu, či jsou bez vzdělání. Jsou však zastoupeny v nepatrném počtu.
8.3 Rozbor jednotlivých hypotéz Hypotéza 1: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. si myslí, že česká legislativa nepodporuje zaměstnávání OZP na běžném pracovním trhu. První hypotéza byla ověřena, protoţe podle níţe uvedeného výkladu zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. vnímají nedostatek pracovních míst na běţném trhu práce pro ně jako pro OZP, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a nejsou jim nabízeny rŧzné kurzy, školení a výcviky pro zvýšení jejich kvalifikace a zlepšení jejich pracovních dovedností. ano
dostatek pracovních míst na běžném trhu práce
ne
14%
86%
hledání pracovního místa na běžném trhu práce
86%
nabídka kurzů, studia, školení
14%
44%
0%
20%
56%
40%
60%
80%
100%
Graf 6: Procentuální rozdělení respondentŧ podle formy odpovědi na otázky č. 1, 2, 4 (zdroj: vlastní výpočty).
Vysvětlivky k grafu: Otázka č. 1: Myslíte si, že je dostatek pracovních příležitostí pro Vás jako osoby se zdravotním postižením na běžném trhu práce? Otázka č. 2: Zkoušela jste hledat zaměstnání na běžném pracovním trhu v době, kdy jste již byl/a invalidní, či zdravotně znevýhodněný/á? Otázka č. 4: Byla Vám někdy nabídnuta možnost absolvovat nějaký kurz či studium pro doplnění Vaší kvalifikace či zdokonalení Vašich pracovních dovedností?
36
Podle grafu 6 nejvíce respondentŧ (86%) odpovědělo NE na otázku č. 1: Myslíte si, že je dostatek pracovních příležitostí pro Vás jako osoby se zdravotním postižením na běžném trhu práce? Stejný podíl dotazovaných (86%) zkoušelo hledat zaměstnání na otevřeném trhu práce v době, kdy jiţ byli uznáni za invalidní osoby. Zatímco jen méně neţ polovině dotazovaných (44%) byly nabídnuty rŧzné kurzy, výcviky, či studium pro doplnění jejich kvalifikace či zdokonalení jejich pracovních dovedností v době, kdy jiţ byli invalidní. 32.6%
72
30.2%
80 70
30% 60
60
podíl respondentů
25%
50 50
20%
40
16.3%
36
40
15% 30
23 10%
20
7% 11
5%
2.3%
4 0
0
2.3% 2.3% 0
2.3%
průměrný počet měsíců za interval
35%
10
0
0%
0 1-6
7-12 13-18 19-24 25-30 31-36 37-42 43-48 49-54 55-60 61-66 67-72 měsíce
Grafu 7: Procentuální rozdělení respondentŧ hledajících pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce podle počtu měsícŧ nezaměstnanosti (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 7 se váţe k otázce č. 3: Jak dlouho jste hledal/a zaměstnání na běžném trhu práce?, kdy respondenti uváděli počet měsícŧ nezaměstnanosti, při kterých hledali pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce. Podle grafu 7 největší podíl těch - 32,6%, kteří hledali zaměstnání na běţném pracovním trhu, bylo nezaměstnaných 7 aţ 12 měsícŧ, prŧměrně 11 měsícŧ. Tato doba se blíţí době dlouhodobé nezaměstnanosti. Z výše uvedených faktŧ vyplývá, ţe v dané lokalitě – v okrese Havlíčkŧv Brod a Pelhřimov je nedostatek pracovních míst pro OZP na běţném trhu práce. Tuto skutečnost podporují i statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí uvedené ve Statistické ročence trhu práce v České republice 2014, kde lze nalézt podíl OZP na celkovém počtu uchazečŧ o zaměstnání v jednotlivých okresech. Výše jmenované 37
okresy mají v rámci ČR jeden z nejvyšších podílŧ OZP na počtu uchazečŧ o zaměstnání. V okrese Havlíčkŧv Brod činí 17,2% a v okrese Pelhřimov 17%.88 Situace mŧţe být zpŧsobena tím, ţe zaměstnavatelé na otevřeném trhu práce nejsou ochotní přijímat do pracovního procesu OZP. Raději v rámci plnění povinného podílu odvádějí finanční prostředky do státního rozpočtu nebo odebírají výrobky či sluţby od zaměstnavatelŧ zaměstnávajících více neţ 50% OZP, popř. tyto zpŧsoby kombinují. K tomuto faktu se přiklání i průzkum společnosti LMC (Libor Malý Company – společnost je lídrem na elektronickém trhu práce v ČR, která nabízí práci i OZP), který byl realizován mezi 189 náhodně zvolenými zaměstnavateli a publikován 29. 11. 2013. Podle tohoto šetření sice asi 77% společností zaměstnávalo OZP, ovšem jen necelá ¼ těchto podnikŧ splnila jejich povinný 4% podíl na celkovém počtu zaměstnancŧ. Z tohoto vyplývá, ţe prŧměrný podíl OZP ve sledovaných organizacích činil jen 1,54%.89 Dalším dŧvodem pro nedostatek pracovních příleţitostí pro OZP v okresech Havlíčkŧv Brod a Pelhřimov je, ţe zaměstnavatelé nechtějí vytvářet/vyhrazovat nová společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM) pro tyto osoby, či je přijímat na veřejně prospěšné práce (dále jen VVP). Podle Statistické ročenky trhu práce bylo v roce 2014 vytvořeno/vyhrazeno v okrese Havlíčkŧv Brod 62 SÚPM a 67 SÚPM pro OZP SVČ a v okrese Pelhřimov 26 SÚPM a 33 SÚPM pro OZP SVČ. Vytvořených míst v rámci VVP bylo v roce 2014 v rámci regionu Havlíčkŧv Brod 38 a v rámci regionu Pelhřimov 32. Vzhledem k počtu uchazečŧ OZP, který na konci roku 2014 v okrese Havlíčkŧv Brod činil 729 osob a v okrese Pelhřimov 404 lidí, je zřizování/vyhrazování nových SÚPM a vytváření příleţitostí v rámci VVP zcela nedostatečné.90 Navíc z údajŧ není patrné, jakým osobám jsou SÚPM a VVP nabízeny. Protoţe obecně jsou SÚPM podle § 113 odst. 1 zákona o zaměstnanosti určená pro uchazeče, kterým nelze zabezpečit zařazení do pracovního procesu jiným zpŧsobem, coţ představuje široké 88
ČESKO. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. 2015 [cit 2015-12-6], s. 31, s. 172 a 176. ISBN 978-80-7421-093-8. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20862/MPSV_rocenka_2014.pdf. 89 ČESKO. Výběrové šetření osob se zdravotním postiţením VŠPO 13. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit 2015-12-6], s. 20. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyberove-setreni-zdravotne-postizenych-osob-2013qacmwuvwsb. 90 ČESKO. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. 2015 [cit 2015-12-6], s. 31, s. 173 a s. 177. ISBN 978-80-7421-093-8. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20862/MPSV_rocenka_2014.pdf.
38
spektrum osob. Přičemţ VVP jsou podle § 112 odst. 1 zákona o zaměstnanosti poskytovány všem uchazečŧm o zaměstnání nejdéle po dobu 2 let a to i opakovaně.91 Samozřejmě je nutné poznamenat, ţe OZP mŧţe pracovat na běţných pracovních místech, nebo se stát OSVČ. Ovšem obvyklá praxe je, ţe kdyţ zaměstnavatelé přijímají do pracovního poměru OZP, buď jiţ pro ni mají vytvořené CHPM, nebo CHPM vymezí. Dŧvodem je, aby dosáhli na výhodné příspěvky pojící se právě s tvorbou, s provozem těchto míst a se zaměstnáváním OZP na takovýchto místech. Stejné je to i v případě, ţe se OZP rozhodne podnikat jako OSVČ. Podle Statistické ročenky trhu práce bylo v roce 2014 vytvořeno v okrese Havlíčkŧv Brod 30 CHPM a 1 CHPM pro OZP SVČ a v okrese Pelhřimov 3 CHPM a ţádné CHPM pro OZP SVČ. Ze zmíněného vyplývá, ţe i počet nově vytvořených CHPM je v těchto regionech nevyhovující.92 60%
54.5% 50%
50%
50% 40% 30% 20% 10%
13.6% 9.1% 4.5%
4.5%
4.5%
0%
Graf 8: Procentuální rozdělení respondentŧ podle kurzŧ, školení, studia či výcvikŧ, které jim byly nabídnuty (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 8 vychází z dat získaných pomocí otázky č. 5: Jaké studium, vzdělávací kurzy či odborné výcviky Vám byly nabídnuty?, která navazuje na otázku č. 4: Byla Vám někdy nabídnuta možnost absolvovat nějaký kurz či studium pro doplnění Vaší kvalifikace či 91
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 112 odst. 1 a § 113 odst. 1. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf. 92 tamtéţ, s. 173 a s. 177.
39
zdokonalení Vašich pracovních dovedností? Jak jiţ bylo zmíněno výše, jen 44% respondentŧ byly nabídnuty rŧzné kurzy, výcviky, či studium pro doplnění jejich kvalifikace či zdokonalení jejich pracovních dovedností v době, kdy jiţ byli invalidní. Podle grafu 8 největšímu podílu těchto respondentŧ (54,5%) byl nabídnut Job klub, coţ je kurz zaměřený na nácvik dovedností v psaní motivačního dopisu, ţivotopisu, jak se chovat a komunikovat při pracovním pohovoru. Tento kurz nabízí samotná organizace FOKUS Vysočina v rámci sluţby Tým podpory v zaměstnávání, nebo také ÚP. Polovina dotazovaných, kteří označili moţnost, ţe jim byl nabídnut některý kurz, výcvik či studium, mohla absolvovat rekvalifikaci nebo kurz práce s počítačem. Kurz práce s počítačem realizuje také organizace FOKUS Vysočina. Naopak pracovní rehabilitace, tedy hlavně zapracování zdravotně postiţeného zaměstnance na vhodném pracovním místě, byla podle grafu 8 nabídnuta malému procentu dotazovaných pracovníkŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. Výše zmíněný nízký podíl mŧţe být zpŧsobený tím, ţe zaměstnanci nepomysleli na pracovní rehabilitaci, která je jim nabízena v rámci chráněných dílen. Pracovní terapeut mŧţe dle potřeby pomáhat zdravotně postiţeným pracovníkŧm se zaučením na dané pozici a při vykonávaní pracovních činností. Také mŧţe být zácvik nového pracovníka v chráněných dílnách veden pracovním asistentem z Týmu podpory v zaměstnávání. Tabulka 1: Skupiny respondentŧ, kterým byly nejvíce nabízeny kurzy, výcviky, či studium, a doba jejich nezaměstnanosti v měsících (zdroj: vlastní výpočty).
Skupiny respondentů muži invalidita III. stupně 30 – 44 let střední odborné vzdělání bez maturity
modus – nejčastější doba nezaměstnanosti (v měsících) 12 12, 24, 36 12 12
průměrný počet měsíců nezaměstnanosti 21 20 12 16
Údaje v tabulce 1 jsou zpracovány na základě otázky č. 4: Byla Vám někdy nabídnuta možnost absolvovat nějaký kurz či studium pro doplnění Vaší kvalifikace či zdokonalení Vašich pracovních dovedností?, a otázky č. 3: Jak dlouho jste hledal/a zaměstnání na běžném trhu práce? Nejprve bylo zjištěn z otázky č. 4 největší procentní podíl jednotlivých skupin dotazovaných podle pohlaví, stupně invalidity, věku a vzdělání, kterým byly nabídnuty kurzy, výcviky, či studium. Poté byl vyhodnocen podle otázky
40
č. 3 prŧměrný počet měsícŧ jejich nezaměstnanosti a doba jejich nezaměstnanosti v měsících, jeţ tyto skupiny nejčastěji uváděli. Z tabulky 1 je patrné, ţe mezi dotazované, kterým byly nejčastěji nabízeny rŧzné kurzy, výcviky a školení, patří muţi invalidní ve III. stupni invalidity, ve věku 30 aţ 44 let se středním odborným vzděláním bez maturity. Tito muţi byli nejčastěji 12 měsícŧ nezaměstnaní, prŧměrně 16 aţ 21 měsícŧ bez práce. Uvedená doba se mŧţe označit za dlouhodobou nezaměstnanost, která sebou přináší určité sociální a psychologické dopady. Je dokázáno, ţe dlouhodobá nezaměstnanost vede ke zhoršení fyzického i psychického zdraví osob, vede k vyššímu výskytu sebevraţd, alkoholismu a výskytu srdečních chorob. V této situaci se mŧţe projevit efekt hysterese, kdy se u dlouhodobě nezaměstnaných
sniţuje
jejich
kvalifikace
a pracovní
návyky
a
stávají
se
nezaměstnatelnými, neboli tzv. odrazenými pracovníky.93 Tyto dopady nezaměstnanosti se citelněji projevují u OZP, které jiţ díky zdravotnímu postiţení mají do určité míry sníţenou pracovní schopnost. Tabulka 2: Procentuální rozdělení respondentŧ podle získání pracovních zkušeností z běţného trhu práce a podle pohlaví (zdroj: vlastní výpočty).
Pracovní zkušenost z běžného trhu práce ano ne
ženy
muži
celkem
38% 20%
32% 10%
70% 30%
Hypotézu 1 nepodporují pouze údaje získané rozborem otázky č. 6: Máte nějaké pracovní zkušenosti z běžného trhu práce?, z které vychází tabulka 2. Z této tabulky vyplývá, ţe většina (70%) dotazovaných zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. našla v minulosti pracovní uplatnění na běţném pracovním trhu v době, kdy jiţ byli invalidní. Jak ukazuje dále tabulka 2, vice ţen neţ muţŧ se zapojilo do pracovního procesu na otevřeném trhu práce. Ovšem i větší podíl ţen (20%) uvedl, ţe nemá pracovní zkušenosti z běţného pracovního trhu. Tato skutečnost dokládá, ţe muţi lépe neţ ţeny nacházeli pracovní uplatnění na výše zmíněném trhu práce. 93
DANDOVÁ, E., P. JANÍČKO. Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti. Praha: JENA, Jesenické nakladatelství, 2010, s. 10. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2521.pdf.
41
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
48.6% 40%
42.9%
45.7% 25.7% 8.6%
8.6%
Graf 9: Procentuální rozdělení respondentŧ podle jejich nejčastějších pracovněprávních vztahŧ na běţném trhu práce (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 9 souvisí s otázkou č. 8: V jakém typu pracovněprávních vztahů jste v předchozích zaměstnáních pracoval/a?. Na tuto otázku odpovídali dotazovaní, kteří měli pracovní zkušenosti na běţném trhu práce v době, kdy jiţ byli invalidní. Graf 9 ukazuje, ţe nejčastěji pracovali respondenti na otevřeném trhu práce v pracovním poměru na dobu určitou a na plný úvazek. Ovšem dotazovaní pracující v předchozím zaměstnání na volném trhu práce na plný pracovní úvazek jen o necelé 3% převyšují respondenty zaměstnané na tomto pracovním trhu v pracovním poměru s částečným úvazkem. Z výše uvedeného vyplývá, ţe se jedná o krátkodobá zaměstnání, která z dlouhodobé perspektivy nepodporují pracovní zařazení OZP na otevřeném pracovním trhu. Z grafu 9 lze vyčíst poměrně vysoký podíl dotazovaných (40%), kteří měli na běţném trhu práce zaměstnání na dobu neurčitou. Do této kategorie osob patří starší věkové skupiny respondentŧ, jak dokládá i graf 10, jeţ pracovaly ještě za minulého reţimu, nebo v době po revoluci. V této době platilo, ţe pokud zaměstnavatel zaměstnával OZP, musel s ní uzavřít pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
42
VŠ
2.9% 2.9%
gymnázium
8.6% 22.9%
SŠ odborné bez maturity
48.5% 11.4%
bez vzdělání
2.9%
60 a více let
2.9% 45.7% 45.7%
30 - 44 let 5.7%
51.4% invalidita II. stupně
17.2% 31.4% 45.7%
ženy
54.3% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Graf 10: Procentuální rozdělení respondentŧ s pracovními zkušenostmi z běţného trhu práce podle pohlaví, stupně invalidity, věku a vzdělání (zdroj: vlastní výpočty).
Údaje v grafu 10 jsou opět získány rozborem otázky č. 8: V jakém typu pracovněprávních vztahů jste v předchozích zaměstnáních pracoval/a? Tento graf ukazuje, ţe nejvíce nacházely pracovní uplatnění na otevřeném pracovním trhu respondentky, invalidní s III. stupněm invalidity, ve věku 30 aţ 59 let, se středním odborným vzděláním bez maturity. Dŧvodem takového výsledku mŧţe být skutečnost, ţe ve zkoumaném vzorku jsou tyto skupiny nejvíce zastoupeny. Další dŧvod spočívá v tom, ţe věková kategorie 45 aţ 59letých mohla být zaměstnána jiţ za komunistické éry, kdy „musel pracovat každý“, nebo během let měly větší moţnost se pracovně uplatnit na otevřeném trhu práce neţ mladší dotazovaní. Jedinci se III. stupněm invalidity (těţce zdravotně postiţené osoby) mohou být jako zaměstnanci pro zaměstnavatele na běţném trhu práce v určitém směru výhodní i přes svou velice omezenou pracovní schopnost. Zřízením CHPM pro tyto osoby mohou zaměstnavatelé získat větší příspěvky od ÚP a větší slevy na dani, neţ kdyby vytvořili CHPM jen pro OZP. Je také nutné podotknout, ţe zaměstnanci zdravotně postiţení mohli III. stupeň invalidity získat aţ postupem času se zhoršováním jejich zdravotního stavu a s omezováním jejich pracovních schopností. Proto jako invalidní s I. nebo II. stupněm invalidity měly větší příleţitost se zařadit do pracovního procesu na otevřeném trhu práce. 43
Návrhy řešení: Podle mého názoru by bylo ţádoucí ještě více motivovat zaměstnavatele na běţném trhu práce k zaměstnávání OZP. Určitou inspiraci lze nalézt ve francouzském právním řádu, podle kterého jiţ zaměstnavatelé s 20 a více zaměstnanci mají povinnost zaměstnávat na plnou nebo částečnou pracovní dobu 6% OZP, civilních zaměstnancŧ vojenské správy, válečných invalidŧ. Do této skupiny patří ale např. i ti, u nichţ z dŧvodu nemoci z povolání nebo pracovního zranění byla omezena jejich pracovní schopnost minimálně o 10%. Ve francouzské legislativě stejně jako v české se toto ustanovení vztahuje na agentury práce jen v případě, ţe zaměstnávají 20 a vice stálých pracovníkŧ.94 Francouzská právní úprava stejně jako česká připouští i jiné formy plnění povinného podílu.
Francouzští
zaměstnavatelé
mohou
uzavírat
smlouvy
na
dodávky,
subdodavatelské smlouvy nebo smlouvy o poskytování sluţeb nejenom s upravenou dílnou, ale i s centrem přidělování práce domŧ či zařízením nebo sluţbou pomoci v práci. Na rozdíl od české právní úpravy mohou francouzští zaměstnavatelé plnit povinný podíl odvodem finančních prostředkŧ do fondu rozvoje umisťování OZP do zaměstnání, či umoţněním stáţe členŧm určité znevýhodněné skupiny. Tento fond je zaměřen na shromaţďování financí pro začlenění OZP na otevřeném trhu práce a vede ho organizace sloţená ze zástupcŧ zaměstnavatelŧ, zaměstnancŧ zdravotně postiţených a odborníkŧ. Teprve kdyţ francouzští zaměstnavatelé nesplní podmínku zaměstnávání povinného podílu OZP, musí zaplatit pokutu v podobě odvodu do státního rozpočtu.95 Tato ustanovení by bylo vhodné začlenit i do české legislativy. Zejména zvýšení povinného podílu zaměstnávání OZP a sníţení počtu zaměstnancŧ u jednoho zaměstnavatele, který musí tento podíl plnit. České právní normy by měly rovněţ umoţňovat vytvoření center přidělování práce domŧ, která by zaměstnávala zejména OZP, přičemţ 20% by mohli tvořit pracovníci bez zdravotního postiţení např. ţeny na mateřské či rodičovské dovolené, absolventi škol či starobní dŧchodci. Zaměstnanci těchto center by měli všechna práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahŧ. V tomto případě by se musela změnit i česká právní úprava nároku na příspěvek na částečnou úhradu nákladŧ spojených s provozem CHPM. Kdy by centra přidělování 94
KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postiţením. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení, 2008, s. 187 - 189. Doc. JUDr. Milan Galvas, CSc. Dostupné z: is.muni.cz/th/40001/pravf_d/disertacni_prace.doc. 95 KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postiţením. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení, 2008, s. 187 - 190. Doc. JUDr. Milan Galvas, CSc. Dostupné z: is.muni.cz/th/40001/pravf_d/disertacni_prace.doc.
44
práce domŧ měla nárok na tento příspěvek, i kdyţ by zřizovala či vymezovala CHPM mimo své pracoviště, tedy čerpala by ho na zaměstnance pracujícího doma. Rovněţ by mohl zákon o zaměstnanosti umoţňovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP formou přípravy k práci těchto jedincŧ u daného zaměstnavatele. Dle § 75 odst. 1 zákona o zaměstnanosti musí být CHPM obsazeno po dobu 3 let.96 Přičemţ není řečeno, zda jedním zaměstnancem nebo více po celé určené období, či několika pracovníky postupně na kratší časové úseky po toto období. Bylo by vhodné stávající legislativu změnit tak, aby kaţdé CHPM bylo zřízeno pouze pro jednu, popř. více osob na celou dobu tří let a to z dŧvodu, aby daní zaměstnanci měli zajištěnou práci na celé toto období. Samotní pracovníci by tak získali určitou sociální jistotu a za tu dobu by mohli nabýt řádné pracovní návyky. Zřízení/vymezení nového CHPM by musela předcházet příprava k práci určených OZP, aby bylo zřejmé, jestli jedinci zvládají pracovní nároky na dané pozici. Dále by bylo vhodné, pokud se zaměstnanci skutečně na CHPM osvědčí, aby jim byla nabídnuta po uplynutí nejdéle tříleté lhŧty moţnost pracovat pro zaměstnavatele v pracovním poměru na dobu neurčitou. S tím, ţe by zaměstnavatel nepobíral uţ ţádný příspěvek. Dále by bylo ţádoucí ukotvit v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách sluţbu Podporované zaměstnávání, která v sobě slučuje prvky pracovní a sociální rehabilitace. Podle mého názoru by tak mohly organizace poskytující tuto sluţbu lépe dosáhnout na vyšší dotace od státu. V současné době získávají finanční podporu od státu podle § 70 zákona o sociálních sluţbách o sociální rehabilitaci a zčásti podle § 69 zákona o zaměstnanosti o pracovní rehabilitaci. Tento systém se mi zdá značně nejednotný. Navíc
pracovníci
dané
sluţby,
tedy pracovní
konzultanti
výrazně
zlepšují
informovanost zaměstnavatelŧ v oblasti zaměstnávání OZP a školí je v problematice určitého zdravotního postiţení, popř. jak s takovým zaměstnancem komunikovat. Pracovní asistenti mohou v případě potřeby podporovat či pomáhat samotné OZP při zapracování na nové pracovní pozici přímo na pracovišti. Tuto kompetenci se snaţí co v nejkratším čase předat zaměstnanci daného podniku či instituce. 96
ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisŧ (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015, § 75 odst. 1 - 3. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._10._2015.pdf.
45
Rovněţ by bylo vhodné v legislativně zakotvit, aby pracovní rehabilitace, rŧzné kurzy, rekvalifikace, či školení byly nabízeny OZP, které jsou vedeny na ÚP déle neţ 6 měsícŧ. Hypotéza 2: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. – muži jsou méně spokojeni s pracovními podmínkami v této společnosti než zaměstnankyně stejné společnosti. Protoţe muţi hodnotí více pracovních podmínek v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. lepší prŧměrnou známkou neţ ţeny a celkově jsou více spokojení s pracovními podmínkami v této společnosti, byla hypotéza 2 falsifikována. 100%
95.2%
93.1%
94%
90% 80% 70% 60% 50%
ano
40%
ne
30% 20% 10%
6.9%
4.8%
6%
0% ženy
muži
celkem
Graf 11: Procentuální rozdělení respondentŧ podle spokojenosti s pracovními podmínkami v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 11 vychází z otázky č. 9: Jste spokojený/á s pracovními podmínkami v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.? Z tohoto grafu je patrné, ţe většina (94%) dotazovaných zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. je s pracovními podmínkami v této společnosti spokojena. Přičemţ muţi jsou více spokojeni s danými podmínkami ve firmě neţ ţeny. Tato skutečnost mŧţe být dána tím, ţe většina oslovených muţŧ patřila do skupiny invalidních s III. stupněm invalidity, kteří mají aţ o 70% omezenou schopnost pracovní činnosti a mohou vykonávat práci jen za zcela mimořádných podmínek. Coţ znamená, ţe dané pracovní podmínky se pro tento typ 46
invalidŧ musí značně upravovat, zejména se jedná o speciální úpravu pracovního vybavení, strojŧ, nástrojŧ a rŧzných pomŧcek nebo kaţdodenní pomoc pracovního asistenta na pracovišti. muži
ženy
doprava do a ze zaměstnání zajištěná zaměstnavatelem ubytování zajištěné zaměstnavatelem
-0.4 -0.3 0
závodní stravování šatny místnost pro odpočinek během pracovní doby
sociální zařízení
-0.2 0.2 0.4 0.8
ochranné pracovní pomůcky
výdělek vzdělávací kurzy zajištěné zaměstnavatelem pracovní vybavení
0.3 0.5 0.8
možnost profesního růstu
1
pracovní asistent
1
pracoviště
1
pracovní výkon
0.9
pracovní manuály
0.9
podmínky bezpečnosti práce
0.9
vztahy na pracovišti
0.9 1.3
přestávky během pracovní doby
1.4
doba dovolené druh práce
0.9
pracovní doba
1.3
komunikace se zaměstnavatelem
1.3
-1 -0.5 0 0.5 1 -2 - naprosto nevyhovující; -1 - naprosto vyhovující; 0 - někdy vyhovující/někdy nevyhovující; 1 - vyhovující; 2 - naprosto vyhovující
1.5
Graf 12: Hodnocení pracovních podmínek Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. dotazovanými zaměstnanci/kyněmi této společnosti vyjádřené prŧměrnou známkou (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 12 byl vypracován na základě otázky č. 10: Jak hodnotíte pracovní podmínky v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.? 47
Většina muţŧ v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. pracuje v Chráněné dílně Lesní četa nebo v Chráněné dílně opravárenské, kde vykonávají jednodušší manuální činnosti. Do těchto činností patří pomocné zednické práce, údrţba a úklidové práce v lese, sekání trávy, odklízení velkých kamenŧ na poli, hrabání listí, malířské a natěračské práce, kompletace výrobkŧ pro firmy, úklid sněhu atd. Z grafu 12 je patrné, ţe druh práce je muţi hodnocen horší prŧměrnou známkou neţ ţenami. Podle mého názoru protoţe tyto činnosti jsou fyzicky náročné, mŧţe při nich docházet k častějším úrazŧm a jsou poměrně monotónní, hlavně práce v lese nebo při sběru kamenŧ. Zaměstnanci při nich nepotřebují speciálně upravené pracovní nástroje a pomŧcky, jen často vyuţívají ochranné rukavice a obuv, které jsou podle jejich názoru v dobrém stavu a vyhovující. Na druhou stranu mohou muţi v chráněných dílnách vykonávat poměrně pestrou škálu pracovních činností. Kromě výše uvedených aktivit pracují muţi i v Chráněné dílně rukodělné v Havlíčkově Brodě i v Pelhřimově na výrobě předmětŧ z keramiky, v Občerstvení Pod Lipami, kde jednak doplňují zboţí, obsluhují kasu, nebo připravují nákupy pro pacienty Psychiatrické nemocnice Havlíčkŧv Brod. Muţi také pracují v dílně Valea Compressor Europe, s.r.o., která je součástí Chráněné dílny Lesní četa a kde kompletují součástky do automobilŧ. Z grafu 12 je také zřejmé, ţe muţi jsou více neţ ţeny nespokojení s výdělkem, kdy za fyzicky namáhavou práci i za nepříznivých podmínek počasí dostávají stejnou mzdu (min. 55,- Kč/hodinu) jako zaměstnanci a zaměstnankyně jiných dílen, např. rukodělné, šicí, občerstvení. V těchto dílnách se klade větší dŧraz na to, jestli jsou zaměstnanci schopní si činnost zorganizovat, jestli jsou tvořivý, jestli jsou schopní převzít zodpovědnost za vykonanou práci. Všechny chráněné dílny mají nastavený jednotný motivační
systém
odměňování,
který
úzce
souvisí
s ekonomickou
výkonností/produktivitou dílen. Prémie jsou vypláceny za uplynulý měsíc a činí 10% z hrubého zisku dílny. Na prémie nemají nárok zaměstnanci pŧsobící v dílnách ve zkušební době. Vedoucí pracovník dostává prémie nejvýše 7% z hrubého měsíčního zisku, pracovní terapeut maximálně 3,5% z tohoto zisku a všichni ostatní pracovníci na jednom CHPM si mezi sebou dělí 3% z daného zisku.97 Stanovené uspořádání odměn je kaţdoročně aktualizováno nejdéle do 30. 4. daného roku. 97
Manuál Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o.
48
Mezi další atributy, které muţi hodnotili horší prŧměrnou známkou neţ ţeny, patří šatny, místnost pro odpočinek během pracovní doby a vztahy na pracovišti. Tento fakt je zřejmě dán skutečností, ţe muţi z Chráněné dílny Lesní četa mají šatnu v suterénu budovy ve Štáflově ulici. Tato šatna je díky malým oknŧm špatně větratelná a osvětlená a není zde dostatek míst k sezení a na odkládání věcí. V Chráněné dílně Lesní četa také chybí místnost pro odpočinek během pracovní doby, pracovníci svačí přímo na pracovišti, při nepřízni počasí v lese nebo na poli většinou v autě, které slouţí k dopravě do a z pracoviště. Také v Občerstvení Pod Lipami mají pracovníci jen omezený prostor na převlékání, odkládání osobních věcí a odpočinek o přestávkách. Navíc zde úplně chybí zamykatelné skříňky pro osobní věci, coţ předpokládá velkou dŧvěru mezi zaměstnanci. Další pracovní podmínkou, kterou muţi hodnotí méně příznivě neţ ţeny, jsou vztahy na pracovišti. Podle mého názoru je to zpŧsobeno tím, ţe zde dohromady pracují osoby s duševním onemocněním a s tělesným postiţením. Lidé s duševním onemocněním mají problémy navazovat kontakty s ostatními lidmi, mnohdy s nimi neumějí adekvátně komunikovat a jejich chování je často nevypočitatelné a pro „normální“ lidi nepochopitelné. Běţní lidé často nevědí, jak s jedinci s psychickou poruchou jednat. Zhoršující se symptomy duševních onemocnění pŧsobí negativně v pracovních vztazích a ovlivňují i pracovní výkon, který je u takto postiţených jedincŧ kolísavý. Tato vazba bývá oboustranná. Platí, ţe čím větší je tlak na vyšší pracovní výkon, tím mŧţe docházet k rychlému zhoršování zdravotního stavu psychicky nemocného člověka. Jak jiţ bylo uvedeno výše, pro tento případ pŧsobí v chráněných dílnách pracovní terapeut, jehoţ náplní je také společně s vedoucím urovnávat konflikty, pomoc s komunikací a s navázáním kontaktŧ mezi zaměstnanci. Pracovní terapeuti jsou vybíraní z řad OZP. Vztahy mezi zaměstnanci mŧţe zhoršovat i nepřijatelné řešení jejich problémŧ a neuspokojivé naplňování jejich potřeb, kdy se mohou cítit nedocenění a vyčerpaní. Spory mohou nastat i při přítomnosti cizích lidí na dílně, či při nepochopení úkolu pracovníkem. Konfliktní situace a jejich řešení jsou popsány v manuálech pro Chráněné dílny Fokusu Vysočina, s.r.o. Pokud je zaměstnanec dílny zároveň klientem sluţby Tým podpory v zaměstnávání, mŧţe mu ve zkušební době pomoci s vyřešením některých problémŧ pracovní asistent.
49
Jak lze vidět z grafu 12, muţi v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. jsou více spokojeni s přestávkami během pracovní doby, s dobou dovolené, s moţností profesního rŧstu. Všichni zaměstnanci chráněných dílen si mohou během pracovní doby udělat minimálně 15 minutovou přestávku i ti, co pracují denně 4, nebo 5 hodin. Podle § 88 zákoníku práce mŧţe zaměstnavatel poskytnout přestávku v délce 30 minut aţ po 6 hodinách nepřetrţité práce, nebo tuto přestávku mŧţe rozdělit tak, aby alespoň její jedna část činila 15 minut.98 Pro osoby s duševním onemocněním jsou vhodnější pro jejich zvýšenou unavitelnost častější přestávky během pracovní doby. A právě tyto osoby pracují mezi muţi v Chráněné dílně Lesní četa nebo Chráněné dílně opravárenské. Dovolená u zaměstnancŧ dílen činí podle § 213 a § 214 zákoníku práce 4 týdny, nebo 1 den za kaţdých 21 odpracovaných dnŧ, pokud v daném roce neodpracují ani 60 dnŧ.99 Na rozdíl od běţného trhu práce si dovolenou, popř. neplacené volno mohou vzít kdykoliv po domluvě s vedoucím dílny. Navíc si zaměstnanci mohou za 3 týdny napracovat 1 den dovolené navíc. Pokud je opravdu nepříznivé počasí a nemohou zaměstnanci Chráněné dílny Lesní četa pracovat v lese nebo na poli a není pro ně náhradní práce, zŧstávají doma a ušlý výdělek je jim proplacen. Podle mého názoru mají pracovníci chráněných dílen jen velice omezenou moţnost profesního postupu. Mohou „povýšit“ jen na pozici pracovního terapeuta, ale i tato skutečnost je dána pracovními dovednostmi a schopnostmi jednotlivých zaměstnancŧ. V Občerstvení Pod Lipami mohou pracovníci přejít od jednodušších činností, jako je příprava nákupu pro pacienty psychiatrické nemocnice nebo doplňování zboţí, k náročnější obsluze kasy a jednání s nakupujícími. Je nutné podotknout, ţe pracovníci v dílnách získávají další profesní dovednosti, které lze zahrnout do profesního rŧstu. Muţi také lépe neţ ţeny hodnotí ochranné pracovní pomŧcky, pracovní vybavení, ubytování a dopravu do nebo z pracoviště zajištěnou zaměstnavatelem. Tento fakt mŧţe být zapříčiněn tím, ţe muţi tyto pracovní podmínky více vyuţívají neţ ţeny. I kdyţ v dotazníku byla dána moţnost označit číslo 9, pokud danou podmínku jednotliví zaměstnanci dílen nevyuţívají, nebo jim nebyla zaměstnavatelem poskytnuta, mohli 98
ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 88 odst. 1 - 2, s. 3163. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy. 99 tamtéţ, § 213 a § 214, s. 3192 – 3193.
50
pracovnice zaškrtávat negativní čísla (-2, -1) ve snaze upozornit na neposkytnutí specifické podmínky. Návrhy řešení: Vedoucí Chráněné dílny Lesní četa Havlíčkŧv Brod, popř. pracovní terapeut by měli nalézt a vyjednat jiné prostory pro šatnu svých zaměstnancŧ, které by si pracovníci v rámci pracovní doby mohli upravit dle svých potřeb. Samozřejmě záleţí také na domluvě s majitelem budovy – s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde sídlí zázemí této chráněné dílny a další sluţby FOKUSu Vysočina, jestli by byl ochoten takové prostory poskytnout. Budovu, kde je umístěno Občerstvení Pod Lipami, nelze nijak stavebně upravit. Vedení této dílny by mohlo dojednat s vedením Psychiatrické nemocnice Havlíčkŧv Brod, aby zaměstnanci chráněné dílny měli šatny v prostorách nemocnice, pokud by o to projevili zájem. Dále by vedoucí Chráněné dílny Lesní četa mohl pořídit za finanční zisk z této dílny maringotku nebo dodávku, která by zaměstnancŧm pracujícím v lese nebo na poli slouţila jako místo odpočinku během pracovní doby. Vedoucí dílen chtějí do budoucna poskytovat mzdu zaměstnancŧm pracujícím na CHPM podle toho, jestli se jedná o pracovníky v zácviku, po zácviku, či uţ o zkušené pracovníky. S tímto návrhem souhlasím a podle mého názoru by chtělo změnit i současný systém odměn. Stávající reţim mŧţe napomáhat ke spolupráci mezi zaměstnanci na existujícím CHPM ve snaze dosáhnout co nejvyšších prémií. Na druhou stranu mŧţe být také příčinou častějších sporŧ mezi nimi díky jejich odlišné výkonnosti. Proto by se vedoucí dílny měl snaţit rozdělovat odměny individuálně podle výkonnosti pracovníkŧ. Dŧvody k udělení určité výše prémie by měl vedoucí ústně prodiskutovat se zaměstnancem při jeho hodnocení minimálně 1krát měsíčně s tím, ţe by vzal v úvahu i sebehodnocení pracovníka a jeho připomínky. Po jednání vlády s Národní radou OZP a se zástupci zaměstnavatelŧ a odborŧ bude uzákoněno od 1. 1. 2016 navýšení minimální mzdy u příjemcŧ invalidních dŧchodŧ o 1 300 Kč. Minimální mzda bude tedy činit 9 300 Kč. Zároveň by měl být vyšší i příspěvek poskytovaný zaměstnavatelŧm, kteří zaměstnávají více neţ 50% OZP.100 Podle mého názoru by bylo vhodné upravit minimální mzdu u příjemcŧ invalidních dŧchodŧ tak, aby byla rovnocenná s minimální mzdou běţných zaměstnancŧ 100
KRÁSA, Václav. Informace č.: 70 - 2015 (zvýšení minimální mzdy u OZP). Nrzp.cz [online]. © 2010 [2015-1023]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/aktualne/informace-predsedy-nrzp-cr/1424-informace-c-70-2015-zvyseniminimalni-mzdy-u-ozp.html.
51
a nedocházelo tak k jejich diskriminaci v této oblasti. Minimální mzda běţných zaměstnancŧ má činit od 1. ledna 2016 částku 9 900 Kč. Hypotéza 3: Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. s pracovními zkušenostmi z běžného trhu práce hodnotí pracovní podmínky této společnosti jako více vyhovující než pracovní podmínky na běžném trhu práce. Zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. s pracovními zkušenostmi z běţného pracovního trhu hodnotili více pracovní podmínek v této společnosti vyšší prŧměrnou známkou neţ pracovní podmínky na otevřeném trhu práce. Vzhledem k tomuto faktu byla výše uvedená hypotéza potvrzena. Chráněné dílny Fokusu Vysočina, s.r.o.
běžný trh práce
-0.6 -0.5
ubytování zajištěné zaměstnavatelem doprava do a ze zaměstnání možnost profesního růstu místnost pro odpočinek během pracovní doby sociální zařízení šatny vzdělávací kurzy zajištěné zaměstnavatelem závodní stravování pracovní vybavení přestávky během pracovní doby výdělek vztahy na pracovišti doba dovolené druh práce pracovní výkon ochranné pracovní pomůcky pracovní asistent pracovní doba pracovní manuály komunikace se zaměstnavatelem podmínky bezpečnosti práce pracoviště
0.9 0.3 0.3 0.2 0.5 -0.2
0.7 1 0.4 1.1 1.1 1.1 0.9 0.7 0.9 1.3 0.9 1.3 0.9 1 -1
-0.5
0
0.5
1
1.5
-2 - naprosto nevyhovující; -1 - nevyhovující; 0 - někdy vyhovující/někdy nevyhovující; 1 - vyhovující; 2 - naprosto vyhovující
Graf 13: Hodnocení pracovních podmínek v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. a na běţném trhu práce zaměstnanci dané společnosti s pracovními zkušenostmi z běţného trhu práce (vyjádřené prŧměrnou známkou, zdroj: vlastní výpočty).
52
Údaje v grafu 13 jsou vypracovány na základě otázky č. 7: Jak hodnotíte pracovní podmínky v předchozím zaměstnání, a otázky č. 10: Jak hodnotíte pracovní podmínky v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.?, kdy přicházelo v úvahu hodnocení daných podmínek jen od zaměstnancŧ chráněných dílen, kteří mají pracovní zkušenosti z otevřeného trhu práce. Z tohoto grafu je evidentní, ţe zaměstnanci dílen hodnotí pracovní podmínky v této společnosti v 15 případech z 22 lepší prŧměrnou známkou neţ srovnatelné podmínky na běţném trhu práce. Zaměstnavatelé podle zákoníku práce § 103 odst. 5 mají povinnost uspořádat pracovní prostředí a pracovní podmínky pro OZP tak, aby pro ně byli vhodné.101 Ovšem není zde uvedeno, přesně jakým zpŧsobem mají být pracovní podmínky a prostředí upraveny a výčet pracovních podmínek, jeţ mají být uzpŧsobeny potřebám OZP. Graf 13 ukazuje, které pracovní podmínky na běţném trhu práce hodnotili zaměstnanci výrazně horší známkou oproti podmínkám v chráněných dílnách. Patří mezi ně komunikace se zaměstnavatelem, či vedoucím pracovníkem, pracovní doba a výkon, druh práce, doba dovolené, vztahy na pracovišti, přestávky během pracovní doby, pracovní vybavení a moţnost profesního rŧstu. Právě s člověkem s psychickou poruchou nebývá mnohdy komunikace jednoduchá. Někdy mívá potíţe vyjádřit to, co poţaduje, nechápe zadání pracovních úkolŧ a bojí se poţádat o pomoc a mluvit o svých problémech. Mŧţe reagovat agresivně na kritiku. Vedoucí dílen a pracovní terapeuti znají zásady komunikace s duševně nemocnými lidmi a ke kaţdému pracovníkovi přistupují individuálně. Pokouší se řešit i jejich osobní problémy a konflikty s ostatními zaměstnanci. Pochválením za dobře odvedený úkol je motivují k další práci. Navíc při schŧzkách s pracovníky minimálně jednou měsíčně ústně hodnotí jejich výkon, přístup k práci, zvládnutí úkolu v čase, rozvoj pracovních dovedností a schopností. Na tyto skutečnosti nemusí mít zaměstnavatel v běţném pracovním prostředí čas. Neumí komunikovat s takto postiţeným člověkem, nebo není ochotný se mu individuálně věnovat. Zaměstnanec nemusí zaměstnavateli sdělit svoji diagnózu, proto zaměstnavatel mŧţe s takto postiţeným zaměstnancem jednat jako s běţnými pracovníky. V chráněných dílnách pracují zaměstnanci převáţně na částečné úvazky na 4 aţ 5 hodin denně, někdy i na plný úvazek nebo na kratší dobu neţ 4 hodiny denně. Mohou do práce docházet 2x, 3x, ale i 5x za týden, nebo jednou za čtrnáct dní. V Občerstvení Pod 101
ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, § 103 odst. 5, s. 3168. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
53
Lipami pracují zaměstnanci i o víkendu. Ze začátku zaměstnanci poţadují osmihodinovou pracovní dobu, ale postupně zjišťují, ţe pracovní nároky nezvládají. Proto po dohodě s vedoucím si pracovní dobu zkracují. Vedoucí vţdy čeká, aţ s návrhem na zkrácení pracovní doby přijdou zaměstnanci sami. Na otevřeném trhu práce nemusí být tato praxe běţná. Podle výše uvedeného vyplývá, ţe většina zaměstnancŧ dílen pracovala na volném trhu práce na plný úvazek. Dokonce někteří mi tvrdili, ţe vykonávali práci přesčas. Podle grafu 13 hodnotili zaměstnanci s pracovními zkušenostmi z běţného trhu práce pracovní výkon a druh práce vyšší prŧměrnou známkou v chráněných dílnách neţ v zaměstnání na otevřeném trhu práce. V dílnách je od zaměstnance poţadován niţší pracovní výkon, asi 50 % výkonu zdravého pracovníka, k čemuţ opět na volném trhu práce nemusí docházet. U duševně nemocných lidí platí, ţe pokud by byli nedobrovolně tlačeni do vyšších pracovních výkonŧ, mŧţe u nich docházet ke zhoršování jejich zdravotního stavu. Navíc mŧţe být u nich pracovní výkon ovlivněn medikací. Duševně nemocní lidé musejí mít také jasně strukturovanou zadanou práci a jednotlivé úkoly rozvrţeny tak, aby je dokázali zvládnout. Musí těmto úkolŧm i správně porozumět102. Jak ukazuje graf 13, tak zaměstnanci chráněných dílen s pracovními zkušenostmi z otevřeného trhu práce, hodnotili v zaměstnání na tomto trhu méně příznivě vztahy na pracovišti v porovnání s chráněnými dílnami. Lidé s duševním onemocněním jsou často nedŧvěřivý, uzavření, manipulovatelní či ovlivnitelní, mají časté výkyvy nálad, musí kvŧli vnitřnímu neklidu chodit či přešlapovat.103 „Zdraví“ lidé jejich chování nemusí rozumět. Toto samozřejmě mŧţe zpŧsobovat spory v pracovních vztazích. Podle grafu 13 hodnotili zaměstnanci dílen s pracovními zkušenostmi z běţného trhu práce méně příznivě přestávky během pracovní doby na otevřeném pracovním trhu neţ v chráněných dílnách. Psychicky nemocní lidé potřebují častější přestávky během pracovní doby, protoţe jsou snadno unavitelní, rychle klesá jejich pracovní výkonnost a soustředění. Zaměstnavatelé jim však podle zákoníku práce nemusí poskytnout více přestávek k odpočinku během pracovní doby, coţ se i na běţném trhu práce stává. 102
HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014, s. 25. 103 HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014, s. 25.
54
Návrhy řešení: V legislativě by mohlo být vymezeno ustanovení, ţe zaměstnavatelé, kteří budou zaměstnávat OZP, by měli být povinni upravit minimálně druh práce, pracovní dobu, pracovní výkon, přestávky během pracovní doby a pracovní vybavení dle potřeb zdravotně postiţených pracovníkŧ. V antidiskriminačním zákoně v § 3 je sice uvedeno, ţe musí být dorovnány pracovní podmínky OZP tak, aby nedocházelo k jejich nepřímé diskriminaci. Tato skutečnost záleţí na tom, zda daná opatření nevytvářejí neúměrné zatíţení, tedy také zda jsou finančně zvládnutelná pro právnické a fyzické osoby, které je musejí uskutečnit.104 Toto ustanovení by mělo obsahovat nařízení, ţe pokud organizace nemá dostatečné finanční prostředky pro zajištění opatření splňující poţadavky antidiskriminačního zákona, pak by chybějící prostředky měl poskytnout stát bez ohledu na to, zda zaměstnavatel zřizuje pro OZP CHPM nebo nezřizuje. Hypotéza 4: Nejvíce zaměstnanců Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. požaduje pro zaměstnání na otevřeném trhu práce pomoc pracovního asistenta a vstřícné jednání zaměstnavatele. Nejvíce dotazovaných zaměstnancŧ (68%) poţadovalo na otevřeném trhu práce přizpŧsobení pracovních činností jejich zdravotnímu postiţení a nadpoloviční většina dotazovaných
(64%)
potřebovala
na
tomto
trhu
práce
vstřícnější
jednání
zaměstnavatele. Naopak pomoc pracovního asistenta by uvítalo při zaměstnání na běţném trhu práce jen 12% dotazovaných. Vzhledem k výše uvedenému byla hypotéza 4 vyvrácena. 104
ČESKO. Zákon ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonŧ, v platném znění (antidiskriminační zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 58, § 3, s. 2823. Dostupný z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=198/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlouvy.
55
VŠ gymnázium
0%
5% 10% 30%
SŠ odborné bez maturity bez vzdělání
45% 10% 0%
60 a více let
5% 40%
30 - 44 let
50% 5% 40%
invalidita II. stupně
15% 45% 55%
ženy
45%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Graf 14: Procentuální rozdělení respondentŧ, kteří by chtěli v budoucnu pracovat na otevřeném trhu práce, podle pohlaví, stupně invalidity, věku a vzdělání (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 14 byl zpracován na základě údajŧ získaných z otázky č. 11: Chtěl/a byste v budoucnu pracovat na běžném trhu práce? Osoby s duševním onemocněním jsou citlivé na změny, coţ je problém při jejich umísťování na otevřeném trhu práce. Nemají tedy potřebu jít pracovat na volný pracovní trh, coţ potvrzuje i mŧj výzkum. Graf 14 zobrazuje, ţe jen 40% dotazovaných uvedlo, ţe by v budoucnu chtělo pracovat na běţném pracovním trhu a 60% nikoli. Pokud tyto osoby zŧstávají dlouhodobě zaměstnaní v chráněném prostředí, nemusí docházet k dalšímu rozvoji jejich pracovních dovedností a mohou mít i niţší pocit seberealizace. V chráněných dílnách tento problém řeší tak, ţe zaměstnanci dostávají smlouvy na dobu určitou (na jeden rok) s tříměsíční zkušební dobou. Zaměstnanec se po uplynutí této lhŧty mŧţe i sám rozhodnout, zda v chráněných dílnách bude dále pracovat, či nikoli. Z grafu 14 vyplývá, ţe nejvíce zaměstnancŧ, kteří by chtěli v budoucnu pracovat na běţném pracovním trhu, patří do skupiny muţŧ, invalidních s I. stupněm invalidity, 30 aţ 40letých a se středním odborným vzděláním bez maturity.
56
Tabulka 3: Procentuální rozdělení respondentŧ podle odpovědí na otázku č. 12: Z jakých dŧvodŧ byste chtěl/a v budoucnu pracovat na běţném pracovním trhu?, a otázku č. 13: Z jakých dŧvodŧ byste nechtěl/a v budoucnu pracovat na běţném trhu práce? (zdroj: vlastní výpočty)
důvody, proč pracovat na běžném trhu práce možnost vyššího výdělku možnost profesního růstu
počet odpovědí (v %) 75
důvody proč nepracovat na běžném trhu práce
30
možnost více rozvíjet své pracovní schopnosti možnost pracovat se „zdravými“ lidmi
30
dobré zkušenosti ze zaměstnání na běžném trhu práce vyhovující pracovní podmínky na běžném trhu práce
25
větší pocit jistoty při práci v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. nevyhovující pracovní podmínky na běžném trhu práce špatné zkušenosti ze zaměstnání na běžném trhu práce minimální možnost pracovního uplatnění
jednotvárnost pracovních činností v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.
10
25
25
vysoký pracovní výkon
atraktivnost pracovních činností v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. obava z jednání spolupracovníků/vedoucích zaměstnanců/zaměstnavatele
počet odpovědí (v %) 53,3 50
33,3
30
30
30
20
Podle tabulky 3 75% dotazovaných, kteří by měli zájem pracovat na otevřeném trhu práce, uvedlo, ţe jejich dŧvodem je moţnost vyššího výdělku. Hluboko pod tím skončili varianty jako moţnost profesního rŧstu nebo moţnost více rozvíjet své pracovní schopnosti, které označovalo kolem 30% z těchto respondentŧ. Podle mého názoru by však byl problém s pracovním uplatněním zaměstnancŧ z této skupiny na otevřeném pracovním trhu kvŧli jejich nízkému vzdělání. Respondenti, kteří nechtějí v budoucnu pracovat na běţném trhu práce, jako nejčastější dŧvody uváděli, ţe mají obavy z vysokého pracovního výkonu u zaměstnání na otevřeném pracovním trhu a větší pocit jistoty při práci v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. Tyto moţnosti uvedlo kolem 50ti% respondentŧ.
57
80% 70%
68% 64% 60%
60%
54% 50%
50%
48%
48%
46%
46%
44%
40% 30% 20% 10% 0%
Graf 15: Procentuální rozdělení respondentŧ podle 10 nejpoţadovanějších pracovních podmínek na běţném trhu práce (zdroj: vlastní výpočty).
Graf 15 byl vytvořen na základě otázky č. 14: Jaké pracovní podmínky byste požadoval/a pro zaměstnání na běžném pracovním trhu? Podle tohoto grafu by nejvíce dotazovaných zaměstnancŧ poţadovalo na otevřeném trhu práce přizpŧsobení pracovních činností jejich zdravotnímu postiţení. To znamená rozloţení úkolŧ tak, aby je zvládali, úkoly jasně a srozumitelně vysvětlené a aby vykonávali jen ty úkony, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu zvládnou. Je nutné tyto pracovníky při plnění pracovních činností často pozitivně povzbuzovat. Nadpoloviční většina dotazovaných poţaduje vstřícnější jednání zaměstnavatele a přizpŧsobení pracovního výkonu zdravotnímu stavu. 58
Z grafu 15 dále vyplývají následující skutečnosti. Takřka polovina respondentŧ by uvítala poskytování příspěvku na dopravu od zaměstnavatele, prostorné šatny s dostatkem zamykatelných skříněk, zkrácení délky týdenní pracovní doby, moţnost profesního rŧstu, respektování pracovní neschopnosti zaměstnavatelem atd. Na běţném trhu práce však nemohou respondenti počítat s tím, ţe by zaměstnavatelé byli tak shovívaví jako v organizacích, které se specializují na zaměstnávání OZP, a tyto podmínky jim poskytli. Podle mého názoru mají Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. v hlavních zde uváděných bodech, tj. přizpŧsobení pracovních činností zdravotnímu postiţení, přizpŧsobení pracovního výkonu zdravotnímu stavu a vstřícnost jednání zaměstnavatele k zaměstnancŧm, nastaveny odpovídající standardy na vysoké úrovni. Co se týče ostatních bodŧ, pak ty se odvíjejí a zřejmě i v budoucnu budou odvíjet od finančních moţností organizace. Zaměstnanci chráněných dílen by stejně jak od zaměstnavatelŧ na běţném trhu práce poţadovali určitý příspěvek na dopravu, který jim zatím není poskytován. Podle zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonŧ § 6 a § 7 mají OZP nárok na příspěvek na mobilitu, pokud jsou drţiteli prŧkazu ZTP nebo ZTP/P. Další podmínkou přiznání tohoto příspěvku je, ţe tyto osoby se opakovaně dopravují nebo jsou dopravovány za úhradu a nejsou jim poskytovány pobytové sociální sluţby. Danou skutečnost prokazují osoby čestným prohlášením. Příspěvek je poskytován ve výši 400 Kč měsíčně ÚP.105 Někteří pracovníci chráněných dílen na tento příspěvek nedosáhnou, protoţe nemají výše uvedené prŧkazy. Podmínkou získání těchto prŧkazŧ je podle § 34 zákona č. 329/2011 Sb. závaţné tělesné, smyslové nebo duševní postiţení, či porucha autistického spektra, které výrazně limitují pohyblivost nebo schopnost orientace jedince.106 Návrh řešení: Změna legislativy by spočívala v tom, ţe příspěvek na mobilitu (dopravu) by mohl náleţet i osobám, které nejsou drţiteli prŧkazu ZTP nebo ZTP/P, ale jsou OZP a pravidelně se dopravují do zaměstnání. Také by bylo vhodné příspěvek 105
ČESKO. Zákon č. 329 ze dne 14. listopadu 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonŧ, v platném znění. In: Úplné znění. Sociální zabezpečení. Ostrava: Sagit, a.s., 2015, č. 1067, § 6 a § 7, s. 66. 106
ČESKO. Zákon č. 329 ze dne 14. listopadu 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonŧ, v platném znění. In: Úplné znění. Sociální zabezpečení. Ostrava: Sagit, a.s., 2015, č. 1067, § 34, s. 75.
59
zvýšit ze 400 Kč na 600 Kč. Také by mohla na dopravu zaměstnancŧm přispívat společnost Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. a to podle výše zisku jednotlivých dílen. Tato skutečnost by mohla fungovat jako motivační prostředek pro zaměstnance a povzbuzovat je k vyššímu pracovnímu nasazení. V zákoně o zaměstnanosti by mohla být ustanovena podmínka, ţe by byl zaměstnavatel, který přijme do pracovního poměru OZP, povinen vyuţít pomoc osobního asistenta při zaučování tohoto zdravotně postiţeného zaměstnance na pracovišti.
60
Závěr Má bakalářská práce se zabývá problematikou hodnocení pracovních podmínek zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. a to jak v této společnosti, tak na běţném trhu práce. Cílem bylo zjistit, jak zaměstnanci hodnotí stávající pracovní podmínky ve zmíněné společnosti, jestli jsou s nimi spokojeni, popřípadě jaké pracovní podmínky by poţadovali při zaměstnání na otevřeném trhu práce. Ti pracovníci, kteří pŧsobili na běţném trhu práce, se mohli vyjádřit k pracovním podmínkám, jeţ jim na tomto trhu práce byly poskytnuty. Mezi hodnocené podmínky patřili zejména druh práce, pracovní doba, přestávky během pracovní doby, pracovní výkon, ale třeba i
šatny,
komunikace
se
zaměstnavatelem/nadřízeným
pracovníkem,
doprava
do a ze zaměstnání zajištěná zaměstnavatelem, pomoc pracovního asistenta atd. Názory zaměstnancŧ na pracovní podmínky byly zjišťovány pomocí kvantitativního výzkumu. Tento výzkum proběhl v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. v Havlíčkově Brodě, v Pelhřimově a v Chotěboři od 18. 11. 2015 do 25. 11. 2015 a bylo při něm osloveno 56 respondentŧ. Na základě výsledkŧ šetření byly doporučeny změny, včetně návrhŧ legislativních změn, které by měly zkvalitnit pracovní podmínky dotazovaných zaměstnancŧ Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o., ale i OZP na běţném trhu práce. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část slouţí jako opora části praktické. Při její tvorbě se postupovalo od obecného ke speciálnímu. Skládá se z 5 kapitol. První se týká vysvětlení OZP to jak v mezinárodní právní úpravě, tak v české legislativě. Druhá kapitola se zabývá vysvětlením pojmŧ zaměstnání a pracovní rehabilitace. Ve třetí kapitole jsou charakterizovány pracovní podmínky a související ustanovení o pracovních podmínkách OZP v mezinárodních právních dokumentech i v českých zákonech. Ve čtvrté kapitole je definován chráněný a otevřený trh práce, chráněné pracovní místo a legislativa s ním spojená. Pátá kapitola se zabývá vymezením pojmu diskriminace a právní úpravou diskriminace OZP. Praktická část byla koncipována v duchu kvantitativního výzkumu. Je rozdělena na 3 části, přičemţ v první je charakterizována organizace FOKUS Vysočina a její dceřiná společnost Chráněné dílny Fokus Vysočina, s.r.o. Druhá kapitola se věnuje představení a odŧvodnění nastavení jednotlivých hypotéz. Třetí část se zabývá metodickým zajištěním výzkumu, charakterizováním výzkumného souboru, interpretací získaných 61
údajŧ a rozborem hypotéz. Data jsou pro názornost doplněna tabulkami či grafy. Jako technika sběru dat byl zvolen dotazník. Výsledky dotazníkového šetření ukazují, ţe zaměstnanci Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. si myslí, ţe česká legislativa nepodporuje zaměstnávání OZP na běţném trhu práce. Protoţe tito zaměstnanci vnímají nedostatek pracovních míst na běţném trhu práce pro ně jako pro OZP, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a nejsou jim nabízeny rŧzné kurzy, školení a výcviky pro zvýšení jejich kvalifikace a zlepšení jejich pracovních dovedností. Na druhou stranu 70% dotazovaných uvedlo, ţe mají pracovní zkušenosti z otevřeného trhu práce. Jednalo se však většinou o krátkodobé a částečné pracovní úvazky. Zaměstnanci chráněných dílen – muţi byli více spokojeni s pracovními podmínkami v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. Především lépe hodnotili neţ ţeny dobu dovolené, přestávky během pracovní doby, moţnost profesního rŧstu, pracovní vybavení a ochranné pracovní pomŧcky. Dále je z výzkumu patrné, ţe zaměstnanci chráněných dílen s pracovními zkušenostmi z otevřeného trhu práce byli méně spokojeni s pracovními podmínkami v zaměstnání na tomto trhu neţ s pracovními podmínkami v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina. Jednalo se především o základní pracovní podmínky jako o pracovní dobu, druh práce, přestávky během pracovní doby, dobu dovolené, pracovní výkon, ale i o komunikaci se zaměstnavatelem, vztahy na pracovišti. Jen 40% dotazovaných uvedlo, ţe by chtělo v budoucnosti pracovat na běţném trhu práce. Pokud by pracovali v zaměstnání na otevřeném trhu práce, poţadovali by nejvíce následující podmínky: především přizpŧsobení pracovních činností a pracovního výkonu zdravotnímu stavu a postiţení, vstřícné jednání zaměstnavatele, zkrácení délky týdenní pracovní doby a vstřícné jednání spolupracovníkŧ, ale také poskytnutí příspěvku na dopravu zaměstnavatelem. Mnou předkládané návrhy řešení se týkají zvýšení povinného procentního podílu zaměstnávání OZP podle francouzské legislativy z 4% na 6% a sníţení počtu zaměstnancŧ u zaměstnavatelŧ, kteří tento povinný podíl musí plnit, z 25 na 20. Dále by bylo vhodné v české úpravě zakotvit, ţe zaměstnavatelé mohou plnit povinný podíl zaměstnávání
OZP
odvodem
peněţních
prostředkŧ
do
fondu
zaměřeného
62
na shromaţďování financí pro začlenění OZP na otevřený trh práce nebo formou přípravy k práci. V zákoně o sociálních sluţbách by měla být právně vymezena sluţba Podporované zaměstnávání. Bylo by vhodné sjednotit vymezení pojmu OZP v zákoně o sociálních sluţbách, v zákonech zabývajících se pracovním právem a v zákoně o dŧchodovém pojištění, popř. v antidiskriminačním zákoně. Dále by bylo ţádoucí v zákoně o zaměstnanosti zakotvit, aby pracovní rehabilitace, jiné vzdělávací kurzy a rekvalifikace byly nabízeny OZP, které jsou vedené na ÚP déle neţ 6 měsícŧ. Legislativa by měla obsahovat minimální výčet pracovních podmínek, které by zaměstnavatelé při zaměstnání OZP museli upravit dle její potřeby, např. druh práce, pracovní dobu, pracovní výkon, přestávky během pracovní doby, pracovní vybavení. Změny v právní úpravě by se měli týkat oblasti nároku příspěvku na mobilitu, protoţe zaměstnanci by potřebovali příspěvek na dopravu v době zaměstnání nejen na běţném trhu práce, ale i v chráněných dílnách. Tento příspěvek by mohl být poskytován i ze zisku chráněných dílen. Z výše uvedeného vyplývá, ţe cíle bakalářské práce byly splněny. Tento výzkum by měl být přínosem pro zdravotně sociální práci, pro odbornou veřejnost zabývající se danou problematikou, pro studenty a učitele Vysoké školy polytechnické Jihlava oboru Zdravotně sociální pracovník, pro samotné zaměstnance Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o., jejich pracovní terapeuty a vedoucí pracovníky, další pracovníky organizace Fokus Vysočina, zaměstnané OZP a jejich zaměstnavatele. Předloţené návrhy legislativních změn by mohli být podkladem pro programy rŧzných politických stran, které mají sídlo v Havlíčkově Brodě. Bakalářská práce nevyjadřuje pohled zaměstnavatelŧ k dané problematice, coţ by mohlo být předmětem dalšího výzkumu v rámci např. diplomové práce.
63
Seznam použitých zdrojů Seznam tištěných zdrojů 1) ČERVINKA, T., HŦRKA, P., LEIBLOVÁ, Z., MUŠKA, F., PELECH, P., PŘIB, J., L. TRYLČ a M. ŢENÍŠKOVÁ. Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. 5. aktualizované a doplněné vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-751-5. 2) ČESKO. Vyhláška č. 359 ze dne 9. října 2009, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náleţitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). In: Úplné znění. Sociální pojištění. Ostrava: Sagit, a.s., 2015, č. 1066, s. 203 – 283. ISBN 978-80-7488-094-0. 3) ČESKO. Zákon č. 155 ze dne 30. června 1995 o dŧchodovém pojištění, v platném znění (zákon o dŧchodovém pojištění). In: Úplné znění. Sociální pojištění. Ostrava: Sagit, a.s., 2015, č. 1066, s. 132 – 190. ISBN 978-80-7488-094-0. 4) ČESKO. Zákon č. 329 ze dne 14. listopadu 2011 o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonŧ, v platném znění. In: Úplné znění. Sociální zabezpečení. Ostrava: Sagit, a.s., 2015, č. 1067, s. 65 - 92. ISBN 978-80-7488-095-7. 5) ČESKO. Zákon č. 108 ze dne 14. března 2006 o sociálních sluţbách, v platném znění (zákon o sociálních sluţbách). In: Úplné znění. Sociální zabezpečení. Ostrava: Sagit, a.s., 2015, č. 1067, s. 110 – 162. ISBN 978-80-7488-095-7. 6) Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 99 o pracovní rehabilitaci lidí s postižením ze dne 22. 6. 1955. In: KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. ISBN 97880-7418-022-4. 7) GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 807239-173-9.
8) GALVAS, Milan. Pracovní právo 300 otázek a odpovědí. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. ISBN 978-80-251-1872-6. 9) GALVAS, M. a kol. Základy pracovního práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 10) HASALOVÁ, Z., HENZLOVÁ, L., JAVORSKÁ, D., V. STRÁŇKOVÁ a K. SZCZEPANIKOVÁ. Paralelní životy. Brožura pro zaměstnavatele. Praha: IMMREC, s.r.o., 2014. 11) CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1369-4. 12) CHROMÁ, Dagmar. Pracovní podmínky osob s tělesným postižením. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení. 13) KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7418-022-4. 14) Manuál Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. 15) NOVOSAD, L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009. ISBN 978-80–7367-509-7. 16) SCHIED, T. L., BROWN, T. N. Study of Mental Health. Social Contexts, Theories, and Systems. 2nd edition. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. 17) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. 11. 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. In: KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7418-022-4. 18) PELIKÁN, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-569-8.
Seznam internetových zdrojů 1) ČESKO. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. 2015 [cit 2015-12-6], s. 256. ISBN 978-80-7421-0938. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20862/MPSV_rocenka_2014.pdf.
2) ČESKO. Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. 1992, částka 1, s. 17 – 23. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=2/1993&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_smlou vy. 3) ČESKO. Výběrové šetření osob se zdravotním postiţením VŠPO 13. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit 2015-12-6], s. 42. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyberove-setreni-zdravotne-postizenych-osob-2013qacmwuvwsb. 4) ČESKO. Vyhláška č. 518 ze dne 23. září 2004, kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 178, s. 9935 9942. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=518/2004&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_sml ouvy. 5) ČESKO. Zákon č. 198 ze dne 23. dubna 2008 o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonŧ, v platném znění (antidiskriminační zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 58, s. 2822 – 2829. ISSN 1211 – 1244. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=198/2009&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_sml ouvy. 6) ČESKO. Zákon č. 219 ze dne 27. června 2000 o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a o změně a doplnění dalších zákonŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 65, s. 3129 - 3146. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=219/2000&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona_sml ouvy. 7) ČESKO. Zákon č. 262 ze dne 21. dubna 2006 zákoník práce, v platném znění (zákoník práce). In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 84, s. 3143 - 3241. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=262/2006%20&typeLaw=zakon&what=Cislo_zakona _smlouvy.
8) ČESKO. Zákon č. 435 ze dne 14. května 2004 o zaměstnanosti, v platném znění (zákon o zaměstnanosti). In: Ministerstvo práce sociálních věcí. 2015. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_platne_zneni_od_1._ 10._2015.pdf. 9) DANDOVÁ, E., P. JANÍČKO. Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti. Praha: JENA, Jesenické nakladatelství, 2010, s. 65. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2521.pdf. 10) DURAJOVÁ, Zuzana a SLAŠŤANOVÁ, Denisa. Analýza zaměstnávání lidí s postiţením. Liga lidských práv [online]. 2012 [cit 2015-10-23]. ISBN 978-8087414-08-8. Dostupné z: http://llp.cz/publikace/zamestnavani-lidi-s-postizenim-atransformace-socialnich-sluzeb/. 11) KRÁSA, Václav. Informace č.: 70 - 2015 (zvýšení minimální mzdy u OZP). Nrzp.cz [online]. 2010 [2015-10-23]. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/aktualne/informacepredsedy-nrzp-cr/1424-informace-c-70-2015-zvyseni-minimalni-mzdy-u-ozp.html. 12) KOMENDOVÁ, Jana. Pracovní podmínky osob se zdravotním postižením. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení, 2008, s. 214. Doc. JUDr. Milan Galvas, CSc. Dostupné z: is.muni.cz/th/40001/pravf_d/disertacni_prace.doc. 13) MINIMÁLNÍ MZDA OD 1. 1. 2015. Nařízení vlády č. 567 ze dne 6. prosince 2006, o minimální mzdě, o nejniţších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíţeného pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíţeném pracovním prostředí, v platném znění. Mpsv.cz [online]. 2014 [2015-10-23]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/3276/NV_567_2006.pdf. 14) POTMĚŠILOVÁ, Hana. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Lmc.eu [online]. 2013 [cit. 2015-10-23]. Dostupné z: https://www.lmc.eu/wpcontent/uploads/2014/02/1_Seminar_LMC_NFOZP_Zamestnavani_postizenych.pdf 15) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranene-dilny-fokusvysocina. 16) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Havlíčkŧv Brod. Chráněná dílna Lesní četa. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-lesni-ceta-havlickuv-brod.
17) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Havlíčkŧv Brod. Chráněná dílna Občerstvení Pod Lipami. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/obcerstveni-pod-lipami-havlickuv-brod. 18) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Havlíčkŧv Brod. Chráněná dílna rukodělná. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-rukodelna-havlickuv-brod. 19) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Chotěboř. Chráněná dílna Prádelna. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/pradelna-chotebor. 20) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Chotěboř. Chráněná dílna šicí. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-sici-chotebor. 21) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Pelhřimov. Chráněná dílna opravárenská. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-opravarenska-pelhrimov. 22) SLUŢBY. Chráněné dílny Fokus Vysočina. Pelhřimov. Chráněná dílna rukodělná. FOKUS Vysočina [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://www.fokusvysocina.cz/chranena-dilna-rukodelna-pelhrimov. 23) STANOVY, REGISTRACE, AKREDITACE. Stanovy občanského sdruţení FOKUS Vysočina. FOKUS Vysočina [online]. 2015, s. 8 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/mp/Downloads/Stanovy_FOKUS_Vysocina_2011%20(4).pdf. 24) ZPRÁVY O ČINNOSTI. Zpráva o činnosti FOKUSu Vysočina 2014. FOKUS Vysočina [online]. 2015, s. 14 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: file:///C:/Users/mp/Downloads/210_SKMBT_C22015062511000__zpr%C3%A1va_o_%C4%8Dinnosti.pdf.
Seznam příloh Příloha 1: Dotazník. Příloha 2: Příklad odvodu do státního rozpočtu. Příloha 3: Počet osob se zdravotním postiţením na celkovém počtu uchazečŧ o zaměstnání. Příloha 4: Fotografie jednotlivých provozoven Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o.
Příloha 1: Dotazník.
DOTAZNÍK
Pracovní podmínky z pohledu zaměstnanců Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o.
email:
[email protected]
Váţený pracovníku/ váţená pracovnice Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o., jmenuji se Markéta Přibylová a jsem studentkou 3. ročníku oboru Zdravotně sociální pracovník na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Studuji 3. ročník denní formy studia. Součástí praktické části mé bakalářské práce je vytvoření dotazníku na vybrané téma Pracovní podmínky z pohledu zaměstnanců Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o. Dovoluji si Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a data budou pouţita pouze pro účely tohoto výzkumu. Pomocí dotazníkového šetření bych chtěla zjistit, jak hodnotíte pracovní podmínky v této společnosti, co byste v této oblasti zlepšil/a. Dále by mě zajímalo, jestli máte pracovní zkušenosti z běţného trhu práce a jak hodnotíte pracovní podmínky, které Vám zde byly poskytnuty. Výzkum jsem se rozhodla provést v organizaci FOKUS Vysočina, protoţe se mi líbí, ţe se intenzivně zabývá pomocí a podporou Vás, tedy lidí se zdravotním postiţením. Velmi mě zajímá Váš názor na výše uvedenou problematiku nejen proto, aby se zlepšily Vaše pracovní podmínky, ale i pracovní podmínky osob se zdravotním postiţením zaměstnaných na běţném pracovním trhu. Proto Vás prosím o upřímné odpovědi. Děkuji za ochotu a trpělivost při vyplňování dotazníku. Podpis
Instrukce: Postup při vyplňování dotazníku je velmi jednoduchý. Otázky si vţdy pozorně přečtěte, vyberte variantu/y odpovědi a odpověď názorně označte. Své odpovědi označte zakrouţkováním písmene nebo čísla u jednotlivých moţností. Prosím, dbejte instrukcí uvedených nad a pod danými otázkami. Pokud budete chtít svou odpověď změnit, škrtněte stávající odpověď a zakrouţkujte jinou. Děkuji za pochopení.
1. Myslíte si, že je dostatek pracovních příležitostí pro Vás jako osoby se zdravotním postižením na běžném trhu práce? Běţný trh práce nezahrnuje chráněné dílny, sociální firmy, kde většinu (více neţ 50%) zaměstnancŧ tvoří osoby se zdravotním postiţením. Označte pouze jednu variantu odpovědi. a) ano b) ne 2. Zkoušel/a jste hledat zaměstnání na běžném pracovním trhu v době, kdy jste již byl/a invalidní, či zdravotně znevýhodněný/á? Označte pouze jednu variantu odpovědi. a) ano b) ne Otázku č. 3 vyplňte v případě, ţe jste na otázku č. 2 odpověděl/a kladně. Jinak přejděte k otázce č. 4. 3. Jak dlouho jste hledal/a zaměstnání na běžném trhu práce? Uveďte nejdelší časový úsek v měsících, kdy jste byl/a bez zaměstnání a hledala jste zaměstnání na běţném trhu práce. počet měsícŧ……………………………………………………………………………… 4. Byla Vám někdy nabídnuta možnost absolvovat nějaký kurz či studium pro doplnění Vaší kvalifikace či zdokonalení Vašich pracovních dovedností? Označte pouze jednu variantu odpovědi. a) ano b) ne Otázku č. 5 vyplňte v případě, ţe jste na otázku č. 4 odpověděl/a kladně. Jinak přejděte k otázce č. 6. 5. Jaké studium, vzdělávací kurzy či odborné výcviky Vám byly nabídnuty? Mŧţete označit více variant odpovědi. a) pracovní rehabilitace (např. zaučení na pracovním místě pomocí prac. asistenta) b) rekvalifikační kurz c) Job klub (nebo obdobný kurz zaměřený na dovednosti v psaní motivačního dopisu, ţivotopisu, jak se chovat a komunikovat při pracovním pohovoru atd.) d) kurz práce s počítačem e) jazykový kurz f) autoškola g) jiné kurzy a školení odborně zaměřené (např. kurz účetnictví) h) odborný výcvik (zaměřený na obnovení a nácvik praktických dovedností v oboru, ve kterém jste dosáhl/a nejvyššího vzdělání) i) studium na škole (střední, vyšší odborné, vysoké)
Na otázku č. 6 odpovězte v případě, ţe jste měl/a zaměstnání na běţném trhu práce v době, kdy jste jiţ byl/a invalidní, či zdravotně znevýhodněný/á a nepracoval/a jste ještě v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. 6. Máte nějaké pracovní zkušenosti z běžného trhu práce? Označte pouze jednu variantu odpovědi. a) ano b) ne
Pokud jste na otázku č. 6 odpověděl/a kladně, vyplňte, prosím, otázky č. 7 – 8. V opačném případě přejděte k otázce č. 9. U otázky č. 7 hodnoťte, prosím, pracovní podmínky jen u jednoho předešlého zaměstnání, kde jste pŧsobil/a nejdéle. 7. Jak hodnotíte pracovní podmínky v předchozím zaměstnání? U kaţdého druhu pracovní podmínky zakrouţkujte pouze jedno číslo. Přičemţ jednotlivá čísla znamenají: -2 - naprosto nevyhovující; -1 – nevyhovující; 0 – někdy vyhovující/někdy nevyhovující; 1 – vyhovující; 2 – naprosto vyhovující; 9 – nemŧţete hodnotit, např. z dŧvodu, ţe zaměstnavatel tento typ pracovní podmínky neposkytnul, nebyla pro danou práci potřebná. nemŧţete hodnotit
naprosto vyhovující
vyhovující
nevyhovující
naprosto nevyhovující druh práce pracovní doba přestávky během pracovní doby doba dovolené výdělek (mzda, plat, odměny z dohod, příjem z výdělečné činnosti) výkon práce pracoviště (místo, kde jste pracoval/a) podmínky bezpečnosti práce pracovní vybavení (stroje, přístroje, nářadí, nábytek) ochranné pracovní pomůcky (pracovní oděv a obuv, rukavice, obličejový štít atd.) pracovní manuály místnost pro odpočinek během pracovní doby šatny sociální zařízení (WC, koupelny, sprchy, umývárny) vztahy na pracovišti komunikace se zaměstnavatelem, nebo nadřízeným pracovníkem pracovní asistent možnost profesního růstu vzdělávací kurzy a školení zajištěné zaměstnavatelem závodní stravování doprava do a ze zaměstnání zajištěná zaměstnavatelem ubytování zajištěné zaměstnavatelem
někdy vyhovující/ někdy nevyhovující
typ pracovní podmínky
-2 -2 -2 -2 -2
-1 -1 -1 -1 -1
0 0 0 0 0
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
9 9 9 9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2
-1
0
1
2
9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2 -2
-1 -1 -1
0 0 0
1 1 1
2 2 2
9 9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2
-1
0
1
2
9
8. V jakém typu pracovněprávních vztahů jste v předchozích zaměstnáních pracoval/a? Mŧţete označit více variant odpovědi. a) b) c) d) e) f) g)
pracovní poměr na dobu určitou pracovní poměr na dobu neurčitou pracovní poměr na částečný úvazek pracovní poměr na plný úvazek dohoda o pracovní činnosti dohoda o provedení práce osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)
9. Jste spokojený/á s pracovními podmínkami v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.? Označte pouze jednu variantu odpovědi. a) ano b) ne
10. Jak hodnotíte pracovní podmínky v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o.? U kaţdého druhu pracovní podmínky zakrouţkujte pouze jedno číslo. Přičemţ jednotlivá čísla znamenají: -2 - naprosto nevyhovující; -1 – nevyhovující; 0 – někdy vyhovující/někdy nevyhovující; 1 – vyhovující; 2 – naprosto vyhovující; 9 – nemŧţete hodnotit, např. z dŧvodu, ţe zaměstnavatel tento typ pracovní podmínky neposkytnul, nebyla pro danou práci potřebná. nemŧţete hodnotit
naprosto vyhovující
vyhovující
nevyhovující
naprosto nevyhovující druh práce pracovní doba přestávky během pracovní doby doba dovolené výdělek (mzda, plat, odměny z dohod, příjem z výdělečné činnosti) výkon práce pracoviště (místo, kde pracujete) podmínky bezpečnosti práce pracovní vybavení (stroje, přístroje, nářadí, nábytek) ochranné pracovní pomůcky (pracovní oděv a obuv, rukavice, obličejový štít atd.) pracovní manuály místnost pro odpočinek během pracovní doby šatny sociální zařízení (WC, koupelny, sprchy, umývárny) vztahy na pracovišti komunikace se zaměstnavatelem, nebo nadřízeným pracovníkem pracovní asistent možnost profesního růstu vzdělávací kurzy a školení zajištěné zaměstnavatelem závodní stravování doprava do a ze zaměstnání zajištěné zaměstnavatelem ubytování zajištěné zaměstnavatelem
někdy vyhovující/ někdy nevyhovující
typ pracovní podmínky
-2 -2 -2 -2 -2
-1 -1 -1 -1 -1
0 0 0 0 0
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
9 9 9 9 9
-2 -2 -2 -2
-1 -1 -1 -1
0 0 0 0
1 1 1 1
2 2 2 2
9 9 9 9
-2
-1
0
1
2
9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2 -2 -2
-1 -1 -1
0 0 0
1 1 1
2 2 2
9 9 9
-2 -2
-1 -1
0 0
1 1
2 2
9 9
-2
-1
0
1
2
9
11. Chtěl/a byste v budoucnu pracovat na běžném trhu práce? Označte pouze jednu variantu odpovědi. a) ano b) ne Na otázku č. 12 odpovězte v případě, ţe jste na otázku č. 11 odpověděl/a kladně. Jinak přejděte k otázce č. 13. 12. Z jakých důvodů byste chtěl/a v budoucnu pracovat na běžném pracovním trhu? Mŧţete označit více variant odpovědi. vyhovující pracovní podmínky na běţném trhu práce dobré zkušenosti ze zaměstnání na běţném trhu práce moţnost setkávat se a pracovat se „zdravými“ lidmi moţnost více rozvíjet své pracovní schopnosti neţ v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. e) moţnost profesního rŧstu f) moţnost vyššího výdělku neţ v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. g) jednotvárnost pracovních činností v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. a) b) c) d)
Na otázku č. 13 odpovězte v případě, ţe jste na otázku č. 11 odpověděl/a záporně. Jinak přejděte k otázce č. 14. 13. Z jakých důvodů byste nechtěl/a v budoucnu pracovat na běžném trhu práce? Mŧţete označit více variant odpovědi. nevyhovující pracovní podmínky na běţném trhu práce špatné zkušenosti ze zaměstnání na běţném trhu práce ţádná nebo minimální moţnost pracovního uplatnění na běţném pracovním trhu obava z jednání spolupracovníkŧ, vedoucích zaměstnancŧ, zaměstnavatele na běţném trhu práce e) vysoký pracovní výkon v zaměstnání na běţném trhu práce f) větší pocit jistoty a víra v pracovní schopnosti při práci v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. g) atraktivnost pracovních činností v Chráněných dílnách Fokusu Vysočina, s.r.o. a) b) c) d)
14. Jaké pracovní podmínky byste požadoval/a pro zaměstnání na běžném pracovním trhu? Mŧţete označit více variant odpovědi. a) plnění jen některých pracovních úkolŧ, které jste z hlediska zdravotního postiţení schopný/á zvládnout b) zkrácení délky týdenní pracovní doby c) posunutí začátku pracovní doby do pozdních ranních hodin (např. aţ na 8 hodinu ráno) d) častější přestávky během pracovní doby e) delší přestávky během pracovní doby f) moţnost vzít si dovolenou kdykoliv během roku g) respektování dlouhodobé pracovní neschopnosti zaměstnavatelem h) výdělek stejný jako ostatní zaměstnanci téhoţ zaměstnavatele i) uzpŧsobení pracovního výkonu dle Vašeho zdravotního stavu j) uzpŧsobení pracoviště dle Vašich potřeb (např. sníţení hluku, prašnosti, bezbariérový přístup, přehledné uspořádání pracoviště atd.) k) uzpŧsobení pracovního vybavení a strojŧ Vašemu typu zdravotního postiţení l) dle nutnosti poskytnutí ochranných pracovních pomŧcek m) zřízení klidné a prostorné místnosti pro odpočinek během pracovní doby se základním vybavením (např. nádobí, varná konvice, mikrovlnná trouba atd.) n) vyhrazení prostoru pro kuřáky o) prostorné šatny s dostatkem zamykatelných skříněk, prostoru pro odkládání osobních věcí a s moţností posezení p) dostatek WC, sprch a umyvadel q) vstřícné jednání zaměstnavatele r) vstřícné jednání Vašich spolupracovníkŧ s) moţnost vyuţít pomoci pracovního asistenta t) moţnost profesního rŧstu podle Vašich schopností a dovedností u) moţnost vyuţít levného závodního stravování v) poskytnutí levných stravenek zaměstnavatelem w) moţnost vyuţívat firemního automobilu k dopravě na a z pracoviště x) poskytnutí příspěvku na dopravu zaměstnavatelem y) poskytnutí ubytování zaměstnavatelem z) poskytnutí příspěvku na ubytování zaměstnavatelem
15. Demografické údaje. Zde, prosím, vyplňte následující údaje. U jednotlivých otázek označte pouze jednu variantu odpovědi. Pohlaví: Věk: a) ţena a) 18 – 29 let b) muţ b) 30 – 44 let c) 45 – 59 let Zdravotní stav: d) 60 a více let a) invalidita I. stupně b) invalidita II. stupně Nejvyšší dosaţené vzdělání: c) invalidita III. stupně a) bez vzdělání d) zdravotní znevýhodnění b) základní c) střední odborné bez maturity d) střední odborné s maturitou e) gymnázium f) vyšší odborná škola g) vysoká škola
Příloha 2: Příklad odvodu do státního rozpočtu (zdroj: Práva a povinnosti zaměstnavatele při zaměstnávání osob se zdravotním postižením [online]. Liga vozíčkářŧ, 2012 [cit. 20. 3. 2012]. Dostupný z: http://ligavozick.skynet.cz/ip/Orienta%C4%8 Dn%C3%AD%20tabulka%20pro%20rok%202012.doc. Počet zaměstnancŧ
25 50 100 200 300
Orientační tabulka pro rok 2012 Počet zaměstnancŧ se Výše ročního odvodu ZP
1 2 4 8 12
59 315 Kč 118 630 Kč 237 260 Kč 472 520 Kč 711 780 Kč
Hodnota výrobkŧ nebo sluţeb od zaměstnavatelŧ osob se ZP 166 082 Kč 332 164 Kč 664 328 Kč 1 328 656 Kč 1 992 984 Kč
Příloha 3: Počet osob se zdravotním postiţením na celkovém počtu uchazečŧ o zaměstnání (ČESKO. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2014. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR [online]. 2015 [cit 2015-12-6], s. 32. ISBN 978-80-7421-093-8. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20862/MPSV_rocenka_2014.pdf.)
Příloha 4: Fotografie jednotlivých provozoven Chráněných dílen Fokusu Vysočina, s.r.o.
Foto 1: Chráněná dílna rukodělná Havlíčkŧv Brod – provozovna (zdroj: vlastní zpracování).
Foto 2: Chráněná dílna Valeo Compressor Europe, s. r. o. Havlíčkŧv Brod – provozovna (zdroj: vlastní zpracování).
Foto 3: Občerstvení Pod Lipami Havlíčkŧv Brod – prodejna (zdroj: vlastní zpracování).
Foto 4: Chráněná dílna šicí Chotěboř – provozovna (zdroj: vlastní zpracování).
Foto 5: Chráněná dílna Prádelna Chotěboř – provozovna (zdroj: vlastní zpracování).
Foto 6: Chráněná dílna Prádelna Chotěboř – provozovna (zdroj: vlastní zpracování).
