VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
Sestra v očích veřejnosti bakalářská práce
Autor: Alžběta Janečková Vedoucí práce: Mgr. Blanka Krovová Místo: Jihlava Rok: 2011
Anotace Ve své bakalářské práci se zabývám povoláním zdravotní sestry. V teoretické části se soustředím na historii ošetřovatelství, náplň práce zdravotních sester, jejich osobnost, dále na komunikaci mezi sestrou a pacientem, vzdělávání sester a v neposlední řadě popisuji image zdravotní sestry a vliv médií na toto povolání. V praktické části zkoumám, jak veřejnost pohlíží na toto povolání a zda je ovlivněna médii. Klíčová slova: zdravotní sestra, vzdělávání, historie, komunikace, image, veřejnost
Annotation This thesis deals with the profession of nurse. The theoretical part will concentrate on the history of nursing, charge nurses work, their personalities, as well as communication between nurse and patient, education of nurses and finally describes the image of nurses and the influence of media on the profession. The practical part deals with the public views of this profession and if it is influenced by the media. Key
words:
nurse,
education,
history,
communication,
image,
public
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Blance Krovové za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady, laskavý přístup a poskytování materiálů k bakalářské práci. Zároveň děkuji lidem ve svém okolí za ochotu při vyplňování dotazníků. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah 1 Úvod a cíl práce ............................................................................................................. 7 2 Teoretická část ............................................................................................................. 10 2.1 POSTAVENÍ SESTER OD DOB FLORENCE NIGHTINGALOVÉ AŽ DO SOUČASNOSTI ..... 10 2.2 POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY .............................................................................. 11 2.2.1. Osobnost zdravotní sestry ............................................................................. 12 2.2.2 Náplň práce zdravotní sestry.......................................................................... 14 2.2.3 Pracovní oděv zdravotní sestry ...................................................................... 14 2.2.4 Role zdravotní sestry ..................................................................................... 15 2.2.5 Etické povinnosti a etická odpovědnost zdravotní sestry .............................. 16 2.2.6 Etický kodex zdravotních sester .................................................................... 17 2.2.7 Prestiž sesterského povolání .......................................................................... 19 2.3 KOMUNIKACE V POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY .................................................... 19 2.3.1 Význam slova komunikace ............................................................................ 19 2.3.2 Profesionální komunikace s nemocným ........................................................ 19 2.3.3 Základní komunikační dovednosti v povolání zdravotní sestry .................... 20 2.4 VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SESTER...................................................................... 22 2.4.1 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka ......................... 22 2.4.2 Celoživotní vzdělávání .................................................................................. 23 2.4.3 Kreditní systém .............................................................................................. 24 2.5 IMAGE ZDRAVOTNÍ SESTRY .................................................................................... 25 2.5.1 Význam slova image ...................................................................................... 25 2.5.2 Vliv masmédií na image sestry ...................................................................... 25 2.5.3 Osobnost sestry z pohledu veřejnosti............................................................. 26 2.5.4 Shrnutí faktorů ovlivňujících image sester .................................................... 27 2.5.5 Ideální image zdravotní sestry ....................................................................... 28 2.5.6 Strategie pro zlepšení image zdravotních sester ............................................ 29 3 Praktická část ............................................................................................................... 30 3.1 METODIKA ............................................................................................................. 30 3.2 CHARAKTERISTIKA VZORKU .................................................................................. 30 3.3 PRŮBĚH VÝZKUMU ................................................................................................. 30 3.4 ZPRACOVÁNÍ DAT .................................................................................................. 31 3.5 ANALÝZA A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ PRŮZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ........................... 32 3.6 VYHODNOCENÍ VZHLEDEM K HYPOTÉZÁM ............................................................. 59 3.7 DISKUZE A NÁVRH NA ŘEŠENÍ ................................................................................ 59 4 Závěr ............................................................................................................................ 61 Seznam použité literatury ............................................................................................... 63 Seznam použitých publikací ........................................................................................... 64 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 64 Seznam tabulek ............................................................................................................... 65 Seznam grafů .................................................................................................................. 66 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 68 Seznam příloh ................................................................................................................. 69
6
1 Úvod a cíl práce Téma mé bakalářské práce je Sestra v očích veřejnosti. Vybrala jsem si ho proto, že bych chtěla zjistit, jak veřejnost vnímá zdravotní sestru, co si o ní myslí, jak je tato profese vnímána, do jaké míry jsou lidé ovlivněni médii nebo televizními seriály z nemocničního prostředí. Už na střední škole jsem při výkonu praxe v nemocnici slýchávala různé názory pacientů, kteří leželi právě na „mém“ pokoji a pozorovali sestry, které se během jejich hospitalizace střídaly na oddělení. Vyslechla jsem si slova pacientů, kteří byli toho názoru, že zdravotní sestry jsou při své práci nedostatečně finančně ohodnoceny, protože je to velice náročné povolání, jak po psychické i fyzické stránce. Také jsem se ale setkala s pacienty, kteří se každé ráno dohadovali, jak krátké šaty, bude mít jejich sestřička, zda bude mít vlasy rozpuštěné nebo sepnuté a rádi tuto sestřičku zesměšňovali přede mnou, jako před studentkou. Po této zkušenosti jsem si byla jistá, že muži hodnotí sestru podle vzhledu, ale nepohlíží na její manuální zručnost, šikovnost a nasazení, s jakým se stará o pacienty. Hospitalizovaní starší lidé často reagovali na tetování, piercing a dredy, které se dle mého názoru nehodí do nemocničního prostředí a vzbuzují v pacientech určitý pocit nedůvěry v tuto sestru. Téma, které bylo velice často probíráno na pokoji byly televizní seriály z nemocničního prostředí. Pacienti se při vyprávění vysmívali zdravotním sestrám, které v tomto seriálu vystupovaly a proto jsem se v teoretické i praktické části své bakalářské práce mimo jiné soustředila na vliv masmédií na veřejnost. Zda veřejnost srovnává nemocniční prostředí v seriálu s realitou a hlavně, jestli srovnávají i sestry, které vystupují v tomto seriálu a sestry, které se o ně ve skutečnosti starají v nemocnici. Velice často jsem se setkávala i s lidmi, kteří se mě ptali, proč studuji, když zdravotní sestra už jsem, proto jsem každému vysvětlovala, že pro výkon tohoto povolání musím být dostatečně vzdělaná a jednou bych si toto vzdělání musela dodělat. Co mě velmi zklamalo při mé praxi, bylo zjištění, že někteří pacienti nechválí sestru, která je na oddělení právě ve službě, jen si stěžovali, že na ně nemá čas, že je
7
nepříjemná, nekomunikativní a byli rádi, že jsem tam s nimi mohla být já, dělat jim společnost téměř celý den. Ale bohužel si neuvědomovali, že tato sestra má na oddělení daleko více pokojů, než jen jejich pokoj, musí zvládat péči o všechny pacienty a péči administrativní a toto vše při výkonu své denní služby, kdy je velice často ve stresu, zda stihne vše potřebné.
Vytyčila jsem si 1 hlavní cíl a 3 podcíle, kterými se budu zabývat a stanovila jsem si čtyři pracovní hypotézy.
Cíl Zjistit, jaké je postavení zdravotní sestry ve společnosti a jak na její povolání veřejnost nahlíží. ● Zjistit faktory ovlivňující pohled veřejnosti na povolání zdravotní sestry. ● Zjistit názory veřejnosti na možnosti zvýšení prestiže povolání zdravotní sestry. ● Zjistit, jaké osobnostní předpoklady by podle veřejnosti měla mít zdravotní sestra.
Hypotézy Hypotéza č. 1: Domnívám se, že nejvíce mužů hodnotí zdravotní sestru podle vzhledu.
Hypotéza č. 2: Domnívám se, že nejvíce žen hodnotí zdravotní sestru podle verbálního a neverbálního vyjadřování sestry.
Hypotéza č. 3: Domnívám se, že nejvíce mužům i ženám budou na vzhledu zdravotních sester nejvíce vadit neupravené vlasy.
8
Hypotéza č. 4: Domnívám se, že více jak polovina mužů i žen si bude myslet, že seriály/filmy z nemocničního prostředí ovlivňují pohled veřejnosti na sestry.
9
2 Teoretická část 2.1 Postavení sester od dob Florence Nightingalové až do současnosti Povolání zdravotní sestry prošlo ve 20.století velkými změnami, na kterých mají zásluhu obě světové války, ale hlavně rozvoj medicíny, který po každé sestře vyžadoval, aby byla hodnotná a vzdělaná spolupracovnice lékaře a edukovala pacienty. Již od dob Florence Nightingalové se po sestrách požaduje, aby byly lidské, empatické, laskavé, uměly naslouchat a komunikovat. V 19. a 20. století byla zdravotní péče na celém světě ovlivněna Florence Nightingalovou. Její osoba je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství. Stanovila systém ošetřovatelství a povýšila prestiž tohoto povolání. Činnost opatrovnickou změnila na profesní činnost ošetřovatelskou. Ošetřovatelství je povoláním, které se musí studovat celý život a neustále v něm propojovat teoretické i praktické znalosti, dovednosti a etiku, protože pacient potřebuje, aby byla ošetřovatelka vnímavá. Florence Nightingalová podporovala vzdělávání sester a byla i zakladatelkou prvních ošetřovatelských škol. Pouze vzdělaná sestra byla pro péči o pacienty přínosem. Dne 12.5.1820 se Florence Nightingalová narodila a tento den se slaví jako Mezinárodní den ošetřovatelství. Další změny v ošetřovatelství přinesl čelední řád, který vydal dne 7. dubna 1886 císař Josef I., jímž se musel řídit i ošetřovatelský personál v nemocnicích. Pracovní doba ošetřovatelek záležela na potřebě nemocnice, což znamenalo, že byla neomezená. Při neplnění nebo zanedbání práce byla ošetřovatelka trestána v podobě peněžité pokuty, zákazu vycházek, které byly povolovány lékařem nebo propuštěním z nemocnice. Ošetřovatelky musely být svobodné až do zrušení celibátu ženských povolání, po roce 1918. Za denní službu jim bylo vypláceno 50 krejcarů, za noční 80 krejcarů a za nepřetržitou službu, která trvala týden, 3 – 7 zlatých. Bydlení měly zajištěné od nemocnice, avšak na pokoji nemocných, kde měly postele odděleny jen plentou. Pokud ošetřovatelka onemocněla, měla v nemocnici nárok na léčbu, ale nedostávala plat. Ošetřovatelskou práci vykonávaly až do devadesátých let 19. století neškolení lidé.
10
Zpočátku padesátých let 20. století byly na některých odděleních v nemocnici ještě sestry řádové, které byly obětavé, laskavé a trpělivé k nemocným. V této době se začali zabývat významní lékaři etickou výbavou sestry. Ti věděli, že sestra je významnou součástí pro kvalitní a zodpovědnou práci a přemýšleli nad osobnostním profilem sestry. Profesor MUDr. Ladislav Syllaba v roce 1922 při odevzdávání diplomů absolventkám
Státní
ošetřovatelské
školy
charakterizoval
i
etickou
výbavu
ošetřovatelky. Postavení sestry patřilo v období socialismu k uznávaným profesím. Postupem času i toto povolání získalo vážnost a sestry se staly nepostradatelnou pomocnicí lékařů. Větších kompetencí se sestry dočkaly za rozvoje medicíny, ale zároveň po nich byly žádány vyšší nároky na vzdělání a profil jejich osobnosti. (Kutnohorská, 2010).
2.2 Povolání zdravotní sestry Každý člověk je individuální a neopakovatelnou osobností, která má své prožitky a zkušenosti a právě nemoc je životní situací, která osobnostní vlastnosti zesílí, buď kladné nebo záporné. Proto se zdravotní sestra při výkonu svého povolání setkává i s lidmi, kteří jsou kvůli své nemoci bezohlední, sobečtí, podráždění, ale na druhé straně i s lidmi trpělivými, statečnými a plnými optimismu. Právě tito pacienti jsou pro zdravotní sestrou odměnou. (Rozsypalová, 2006). Práce zdravotní sestry patří mezi náročná povolání jak z hlediska odborné přípravy, tak i určitého profesionálního výkonu. Člověk, který je nemocný, je hlavním objektem pracovníka ve zdravotnictví. V povolání zdravotníka se klade velký důraz na správnou komunikaci a jednání s klientem. Očekává se, že zdravotnický pracovník bude ve svém povolání zvládat odbornou činnost na vysoké úrovni i práci s technikou, kterou přinesla moderní doba, snese i tělesnou zátěž, ovlivní a správně nasměruje jednání nemocného člověka, soustředí se na administrativu a řeší i problémy pracovního a osobního života. S tímto vším se musí vypořádat i v třísměnném provoze, často na velmi odborném pracovišti. (Zacharová, 2007).
11
Zdravotní sestra se už od střední školy učí, jak se má starat o pacienty, ale péče sama o sebe je ponechána na každé sestře. Jde o péči o svůj vzhled, životní styl a patří sem i péče o svůj duševní i tělesný život. (Křivohlavý, 2010). Pokud je sestra nachlazená, musí se ihned léčit, protože přenáší infekci do prostředí, kde mají lidé sníženou imunitu. (Rozsypalová, 2002). Všichni, kteří mají podezření z nakažení nějakou nemocí se musí řádně vyšetřit, aby nedošlo ani k minimálnímu riziku přenosu infekce na pacienty. (Munzarová, 2005). Povolání zdravotní sestry je založeno na týmové spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky, a to lékaři, dalšími sestrami, ošetřovatelkami a pomocným personálem. Každý z nich je za svou práci odpovědný a i menší chyba naruší léčebný proces a může mít i následky na zdravotním stavu pacienta. (Rozsypalová, 2002). Při poskytování zdravotní péče nese každý zdravotnický pracovník odpovědnost za pacienta, tedy pouze za jeho zdravotní stav a bezpečnost ošetřovaného pacienta, ne za chování a jednání pacienta, pokud je svéprávný. (Vondráček, 2009).
2.2.1. Osobnost zdravotní sestry Každá sestra by pro výkon povolání měla mít určité osobnostní rysy. Měla by být vnímavá, aby si všimla každé změny zdravotního stavu i nálady pacienta. Činnosti, které při svém povolání vykonává, vyžadují přesnost a soustředěnost, např. podávání léků. Musí si cvičit paměť, neboť se v práci denně setkává s velkým množstvím informací od lékařů, dalších sester a pacientů, které potřebuje k výkonu své práce. Musí sama a rychle řešit situace, které vyžadují rychlé rozhodnutí, např. když nemocný přestane dýchat. Sestra musí umět komunikovat s lidmi, protože se setkává s různými typy pacientů. Pacienti, kteří jí nejsou sympatičtí nemůže ignorovat nebo se vyhýbat jednání s nimi. Všem musí poskytovat péči, kterou potřebují. Vlastnosti, které zdravotní sestra potřebuje k výkonu svého povolání jsou mimo jiné rozvážnost, čestnost, trpělivost, pravdomluvnost, sestra nesmí postrádat optimismus, protože je pod neustálým psychickým vypětím z mnoha důvodů: zhoršení zdravotního stavu pacientů, těžká zranění a v nejhorším případě úmrtí pacienta. Při tomto všem sestra prožívá nepříjemné pocity. (Rozsypalová, 2002). 12
Zdravotní sestra je v práci stále v kontaktu s lidmi, proto musí být vstřícná, trpělivá a tolerantní. Při kontaktu s nemocným člověkem musí počítat s tím, že jeho chování může být ovlivněno bolestí, strachem, nejistotou a proto s námi nemusí chtít komunikovat, je podrážděný a aktivně se nezapojuje do léčby. Ani kontakt s rodinnými příslušníky nemusí být vždy bezproblémový. Ti mohou být netrpělivý, neklidní atd., protože se bojí o zdravotní stav svých blízkých. Sestra musí být i přesto k těmto lidem laskavá, taktní, zdrženlivá a trpělivá. Pro toto povolání musí být sestra řádně připravena teoreticky, ale musí i zvládat praktické dovednosti. Teoretické i praktické základy sestra získává na zdravotnické škole a na praxi v nemocnici. Tyto základní znalosti si do budoucna rozšiřuje dalším vzděláváním a sledováním nových poznatků, aby byla její práce opravdu kvalitní. Fyzická náročnost práce zdravotní sestry je odlišná podle druhu oddělení, na kterém pracuje, podle počtu nemocných a jejich zdravotním stavu a podle počtu spolupracovníků, kteří jsou na oddělení s ní. Práce např. na interním a chirurgickém oddělení
může
být
více
fyzicky
náročná,
než
práce
na
oddělení
otorhinolaryngologickém a očním. (Rozsypalová, 2002). Vlivem velkého psychického vypětí zdravotní sestry a nedostatkem vhodného odpočinku se může u sester rozvinout syndrom vyhoření, neboli „burn out“, což je následek dlouhotrvajícího stresu. Při tomto psychickém vytížení chybí jakákoliv motivace a chuť do života, člověku se zdá být bezcenná jeho práce, nevidí v ničem žádný smysl. (Knoblauch. 2006). Syndrom vyhoření se projevuje hlavně v psychice postiženého a hlavně u těch, kteří mají v hlavní části pracovní náplně práci s lidmi. Mezi první varovné příznaky patří pocit zdravotníka, že svou práci nezvládá, působí nervózně, je nespokojený a podrážděný, může mít poruchy spánku, bolesti hlavy, břicha a váhový úbytek nebo příbytek. (Venglářová, 2011). Při profesionální deformaci se může zdravotní sestra postupně zařadit do jednoho z nežádoucích typů osobnosti: •
Rutinní typ – zdravotní sestra je odborná a přísná, ale neřeší lidskou stránku člověka.
13
•
Velitelský typ – sestra vyžaduje pořádek, může být i agresivní, mívá vysoké sebevědomí, je rozhodná, energická, ale chybí jí lidská účast.
•
Herecký typ – sestra si hraje na velice důležitou, na pacienta chce udělat dojem.
•
Nervózní typ – tato sestra je podrážděná, unavená a myslí si, že pacienti její snahu neoceňují. (Gulášová, 2004).
2.2.2 Náplň práce zdravotní sestry Sestra v rámci provádění ošetřovatelského procesu pracuje i jako diagnostička, interpretuje diagnostické údaje. Aby ale byla dobrou diagnostičkou, musí si dostatečně vyvinout diagnostické kompetence k tvorbě ošetřovatelské diagnózy, které vyžadují u sester rozvoj odborných a osobních dovedností a vlastností. K tvorbě ošetřovatelských diagnóz potřebují sestry intelektuální, interpersonální a technické kompetence. Kompetence intelektuální jsou znalosti o různých diagnózách, sestry znají definice těchto diagnóz a určující znaky, ale kromě znalostí je důležitým aspektem schopnost přemýšlet. Další kompetence jsou interpersonální, které využívají hlavně sestry s výjimečnými interpersonálními komunikačními dovednostmi. Tyto dovednosti jsou potřeba k tomu, aby se pacienti sestrám svěřovali a důvěřovali jim. Poslední důležité kompetence jsou technické, ke kterým je potřeba získání spolehlivých údajů pro tvoření ošetřovatelských diagnóz, takže musí mít schopnost získat komplexní a cílenou anamnézu a základní fyzikální vyšetření. (Herman, 2010). Zdravotním sestrám přineslo absolvování zdravotní školy dovednosti a vědomosti, které potřebují pro výkon svého povolání, ale využijí jich i v osobním životě. Už při narození dítěte sestra zvládá postarat se o něj, stejně tak i o nemocné členy rodiny a umí poskytnout první pomoc. (Rozsypalová, 2006). Dnešní doba si však žádá další vzdělávání sester a získávání tak všech potřebných kompetencí.
2.2.3 Pracovní oděv zdravotní sestry Zdravotní sestra musí při své práci používat ochranný pracovní oděv. Narozdíl od minulosti, kdy byly předepsány pro sesterské povolání stejnokroje, je v dnešní době velký výběr pracovních oděvů, které mohou být bílé nebo mají světlé odstíny 14
pastelových barev. Každá sestra musí dbát na to, aby byl její oděv vždy čistý, vyžehlený. Oděv jí chrání nejen před infekcí, ale i připívá k jejímu dobrému vzhledu. K důležité výbavě pracovního oděvu sestry patří visačka se jménem, připevněná na přední straně oděvu, protože každý pacient má právo znát jméno personálu, který ho ošetřuje. Dále je důležitá vhodná obuv, nejlépe bílé barvy, která musí být pohodlná, výška podpatku 3 - 4 cm, musí dostatečně fixovat patu a nesmí omezovat pohyby prstů. Sestra by neměla být naboso, není to hygienické ani estetické, vhodné jsou bílé ponožky, méně vhodné podkolenky, které stlačují cévy. K dobrému vzhledu zdravotní sestry přispívá i úprava jejích vlasů. Krátké musí být vhodně sestřižené a dlouhé sepnuté. Dříve nosily sestry čepce, dnes už nejsou základní výbavou pracovního oděvu. Na operačních sálech se nosí operační čepice, jako prevence přenosu infekce. (Rozsypalová, 2002).
2.2.4 Role zdravotní sestry Zdravotní sestra vystupuje v mnoha rolích jako: Ošetřovatelka V povolání zdravotní sestry je role ošetřovatelky zahrnuta do činností chránících důstojnost člověka, svými činnostmi podporuje pacienta, zajímá se o jeho dobro a vnímá ho jako lidskou bytost. Komunikátorka Správná komunikace je důležitá ve všech profesích, kde se pracuje s lidmi. Zdravotní sestra musí dbát na správnou komunikaci, protože informuje ostatní zdravotnický personál o každém pacientovi a o všech svých činnostech vykonaných u něj. Učitelka V dnešní době se kladou velké nároky na zdravotně-výchovné působení na pacienta. Kvůli zkrácení doby hospitalizace je důležitá příprava pacienta na doléčení doma, zdravotní sestra ho v tomto ohledu musí dostatečně edukovat.
15
Poradkyně Poradenství je proces, kdy sestra pomáhá pacientovi zvládat stresové psychické nebo sociální problémy a vyrovnat se s nimi, radí v každodenních těžkostech, společně rozvíjejí nové postoje a pocity. Pacientova advokátka Pacient potřebuje advokáta na ochranu svých práv, který by se ho zastal, pokud by bylo potřeba, některé sestry tuto úlohu zastávají. Nositelka změn Nositelem změn může být člověk sám nebo skupina lidí, která napomáhá jiným dělat změny na sobě samém. Důležitým prvkem je důvěra. Nositelé změn mohou být externí a interní, mezi které se řadí i sestra. Sestra, vedoucí pacienta Sesterské vůdcovství je proces interpersonálních vztahů, pomocí kterých se dosáhne cíl směřující ke zlepšení blaha pacienta. Manažerka Zdravotní sestra při výkonu svého povolání představuje manažerku ošetřovatelské péče o jednotlivce, rodiny i komunity. Sestra – manažerka dohlíží na činnost jiných sester a hodnotí je. (Kozierová, 1995).
2.2.5 Etické povinnosti a etická odpovědnost zdravotní sestry Zdravotní sestra při plnění svých rolí musí dbát na své etické povinnosti a etickou odpovědnost. Aby se mohl zdravotnický pracovník správně eticky rozhodovat, musí si osvojit základní etické pojmy, kterými jsou: •
obhajoba
•
odpovědnost a povinnost
•
spolupráce a péče
Obhajoba
16
V právním předpisu tento termín znamená obranu základních lidských práv těch, kteří nemohou mluvit sami za sebe, ale také se tento termín používá k popisu vztahu mezi sestrou a jejím pacientem. Model ochrany práv: zdravotní sestra je obránce práv pacientů, o kterých své pacienty informuje, musí dbát na to, aby jim pacient rozuměl. Model rozhodování založený na hodnotách: zdravotní sestra pomáhá pacientovi hovořit o jeho potřebách, zájmech a rozhodnutích v souladu s jeho hodnotami a životním stylem, ale v žádném případě mu nesmí vnucovat rozhodnutí či hodnoty, jen mu pomáhá rozhodnout se. Model respektu vůči lidem: pacient by měl být respektován a zdravotní sestra musí zvážit základní lidské hodnoty a jednat tak, aby ochránila pacientovu důstojnost, soukromí a rozhodování. Odpovědnost Zdravotní sestra je zodpovědná za to, jak plní své povinnosti mezi které patří podpora zdraví, předcházení nemocí, navrácení zdraví a zmírnění utrpení pacienta a poskytuje ošetřovatelskou péči v souladu se standardy praxe a morálními hodnotami. Morální odpovědnost za poskytování ošetřovatelské péče je specifikována etickým kodexem, o kterém se zmiňuji níže. Pečování Pečování, neboli poskytování vlastní péče je považováno za základ ošetřovatelské role a je to přirozený stav lidské existence. Pečování je často spojováno s lidskou potřebou být ochraňován, ochraňovat či s potřebou lásky. Pečování je etický závazek a plnění péče v daném kontextu etického závazku je specifickou povinností. (Čechová, 2004).
2.2.6 Etický kodex zdravotních sester Každá společnost má svoji filosofii, jejíž součástí je etika a také hodnotí význam určitého povolání a zároveň ovlivňuje jeho pojetí. Etika znamená nauku o morálce , což je soubor pravidel, která stanovují, jak se má člověk chovat k druhým, k přírodě a prostředí. Jedním typem morálky je morálka profesní, která určuje chování osob
17
pracujících v určité profesi. Chování zdravotní sestry při výkonu svého povolání určují dva základní dokumenty: Práva pacientů a Etický kodex sestry. (Čechová, 2004). Mezinárodní rada sester (ICN) přijala etický kodex pro zdravotní sestry v roce 1953. Od tohoto roku byl etický kodex několikrát revidován a znovu schvalován, přičemž poslední revize byla v roce 2000. Zdravotní sestra má čtyři základní povinnosti: pečuje o zdraví, předchází nemocem, navrací zdraví a zmírňuje utrpení. Při výkonu svého povolání musí respektovat lidská práva, práno na život, na důstojnost a právo na zacházení s úctou. „Zdravotní sestra a péče v praxi Zdravotní sestra je osobně zodpovědná za kvalitu poskytované péče a za obnovování svých odborných znalostí neustálého vzdělávání. Zdravotní sestra se snaží udržovat pečovatelský standard na co nejvyšší úrovni, a to v každé situaci. Zdravotní sestra hodnotí jak svou kvalifikaci, tak i kvalifikaci jiných osob, když přejímá zodpovědnost za jistý úkol a když jej předává jiným osobám. Zdravotní sestra ve funkci jedná tak, aby její chování přispělo k dobré pověsti povolání. Zdravotní sestra a společnost Zdravotní sestra, podobně jako ostatní občané, podporuje požadavky obyvatelstva na zdravotní a sociální zabezpečení a je v této věci iniciativní. Zdravotní sestra a spoluzaměstnanci Zdravotní sestra je zodpovědná za realizaci spolupráce s ostatními zdravotníky všech profesních kategorií. Zdravotní sestra podle nutnosti zasahuje tak, aby ochránila jednotlivce, jestliže péče o něj je ohrožena nevhodným chováním jiného zdravotníka nebo občana. Zdravotní sestra a povolání Zdravotní
sestra
je
odpovědná
za
realizaci
vysokého
standardu
zdravotní
a ošetřovatelské péče a za odborné vzdělávání.
18
Zdravotní sestra soustavně pracuje na definování a kultivaci vnitřního obsahu zdravotní a ošetřovatelské péče. Zdravotní sestra se zasazuje v rámci odborové organizace o stanovení přiměřeného platu a jeho vyplácení. Dbá též o vytváření důstojných pracovních podmínek umožňujících realizaci zdravotní a ošetřovatelské péče.“ ( Kelnarová, 2009).
2.2.7 Prestiž sesterského povolání Význam slova prestiž je reputace jedince nebo skupiny, která je spjatá s úctou a vlivem. Je to základní ukazatel sociálního statusu, společně s příjmem, vzděláním a životním stylem. Aby zdravotní sestra povznesla prestiž svého povolání, musí si nejprve začít vážit sama sebe, nenechat ze sebe dělat „služku“, ale ani my bychom neměly své podřízené mít v pozici „poskoků“. Musíme ukázat své přednosti, znalosti a dovednosti při výkonu svého povolání, být zodpovědné za svou vykonanou práci. Nesmíme se bát vystupovat a pozitivně prezentovat na veřejnosti. Prestiž tohoto povolání je také velice ovlivněna našimi televizními seriály, jako je Nemocnice na kraji města nebo Ordinace v růžové zahradě. Zdravotní sestra musí své povolání brát jako prestižní a jedinečné, jen tak se může dosáhnout toho, že i naše okolí a široká veřejnost si začne vážit našeho povolání s úctou. (Maryšková, 2010).
2.3 Komunikace v povolání zdravotní sestry 2.3.1 Význam slova komunikace Komunikace je proces předávání informací mezi dvěma nebo více komunikujícími subjekty, základ všech lidských vztahů. Ve zdravotnické péči je komunikace klíčovou kompetencí k podpoře a péči o zdraví. (Pokorná, 2010).
2.3.2 Profesionální komunikace s nemocným V povolání zdravotní sestry má své významné místo profesionální komunikace s nemocným, u které rozlišujeme tři druhy:
19
1) Sociální komunikace, což je běžný hovor nebo kontakt s nemocným. Člověk, který je ošetřován doma nebo v nemocnici má omezenou možnost sociálních kontaktů. Pro rozvoj sociální komunikace je vhodná doba např. při hygieně, stlaní lůžka nebo při jiných denních činnostech, kdy mu může sestra nabídnout rozhovor. 2) Specifická komunikace je oblast komunikace, kdy se sdělují pacientovi důležitá fakta, motivuje se k další léčbě, edukuje se. Sdělení musí být srozumitelné, mít přijatelnou formu, musíme brát ohled na aktuální stav nemocného. Na konci sdělení si musíme ověřit, zda nám nemocný rozuměl. 3) Terapeutická komunikace, která se uskutečňuje mnohdy formou rozhovoru s nemocným. Při každodenním styku s nemocným poskytuje zdravotní sestra oporu a pomoc v těžkých chvílích jeho hospitalizace v nemocnici či návštěvě ambulance. (Venglářová, 2006).
2.3.3 Základní komunikační dovednosti v povolání zdravotní sestry Naslouchání Naslouchat druhému znamená aktivně vnímat, co pacient říká, jakým způsobem to říká a zároveň sledovat mimiku a další projevy neverbální komunikace. Tak lépe poznáme opravdový smysl sdělení od pacienta. S nasloucháním je velmi spojen respekt, což je hlavně přístup k lidem. Znamená to, že v době komunikace s pacientem se věnujeme zcela jemu. Respekt je projev spoluúčasti na situaci pacienta a důvěry k němu. (Beran, 2010). Empatie Empatie je vcítění se do prožitků a duševního stavu druhé osoby, v našem případě pacienta. (Beran, 2010). V povolání zdravotní sestry je velice důležitá profesionální empatie, která prospěje pacientovi, ale neublíží naší psychice. Tomuto je potřeba se učit, ale ne pro každého je toto snadné. (Linhartová, 2010).
20
Projev porozumění Pacientovi musíme poskytnout zpětnou vazbu, aby věděl, že jsme porozuměli jeho pocitu, myšlence, názoru a psychickému stavu. Díky zpětné vazbě pacient ví, že jsme mu věnovali čas, ale i zájem a pozornost. Porozumění vyjádříme různými způsoby, např. přikývnutím, zopakováním posledních slov sdělení pacienta, shrnutím, zdůrazněním některých výroků apod. (Beran, 2010). Výklad Výklad neboli interpretace znamená vysvětlení souvislostí a vztahů, kterých si nebyl pacient doposud vědom. Pokud pacient přijal výklad, dá nám to najevo tím, že zareaguje uvolněním napětí a dostaví se úleva. V opačném případě, tedy když pacient výklad nepřijme, je to proto, že jsme ho řekli příliš brzy nebo protože neodpovídá pacientovu pohledu. (Beran, 2010). Zájem Zájem, který jevíme o pacienta, dáváme najevo nonverbálně, tedy hlavně pohledem, přikyvováním a nakloněním hlavy k pacientovi. Projev zájmu ovšem nesmí být moc velký, abychom u pacienta nevzbudili pocit, že na něj naléháme. (Beran, 2010). Podpora Při poskytování podpory pacientovi neustále opakujeme pozitivní věci v jeho životě a můžeme se snažit upozornit i na pozitivní aspekty jeho aktuálního stavu. Podporu bychom se měli snažit poskytnout hlavně v krizových životních situacích a je důležitá jako součást pomoci těžce somaticky nemocným. (Beran, 2010). Mlčení Na první pohled mlčení nevypadá jako prvek verbální komunikace, ale umění mlčet patří do základních komunikačních dovedností zdravotní sestry, protože pacient si někdy potřebuje uspořádat myšlenky a v takové situaci rozhodně není mlčení jako projev něčeho nedobrého nebo dokonce selhání mluvčího, v tomto případě sestry. (Čechová, 2004).
21
2.4 Vzdělávání zdravotních sester Vzdělávání ve zdravotnictví je v této době celoživotní proces, který je rozdělen na tři fáze. Jako první fáze je pregraduální vzdělávání, po jehož ukončení jsou absolventi způsobilí k výkonu zdravotnického povolání. Ve druhé fázi je možnost pomaturitního vzdělávání neboli postgraduálního, ve kterém se dosahuje specializace v oboru. Nejdůležitější fází vzdělávání je tzv. kontinuální neboli permanentní, které se získává po celou dobu praxe v oboru. (Gladkij, 2003).
2.4.1 Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka „Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním: a) nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, b) nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, c) vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie péče o nemocné, pedagogika - ošetřovatelství, pedagogika - péče o nemocné, péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2003/2004, d) tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, e) studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, f) studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra pro intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, nebo g) tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004. Všeobecná sestra, která získala odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. e) až g), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným
22
dohledem. Povinnost podle věty prvé se nevztahuje na všeobecné sestry, které po získané odborné způsobilosti absolvovaly vysokoškolské studium ošetřovatelského zaměření nebo které získaly specializovanou způsobilost podle § 96 odst. 3. Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. Pokud způsobilost k výkonu všeobecné sestry získal muž, je oprávněn používat označení odbornosti všeobecný ošetřovatel. Za výkon povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu (dále jen "výkon povolání bez odborného dohledu") se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník způsobilý na základě indikace lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta, které provádí bez ohledu na přítomnost nebo dosažitelnost rady a pomoci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta a ke kterým získal osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (hlava VI); tento zákon a prováděcí právní předpis stanoví činnosti, které zdravotnický pracovník může vykonávat i bez indikace lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta. Součástí výkonu povolání bez odborného dohledu je též kontrolní činnost podle zvláštního právního předpisu. Za výkon povolání pod odborným dohledem se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při dosažitelnosti rady a pomoci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Odborný dohled může vykonávat také lékař, zubní lékař nebo farmaceut v rozsahu své způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání; rozsah těchto činností stanoví prováděcí právní předpis 7a). Za výkon povolání pod přímým vedením se považuje výkon činností, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník způsobilý nebo ke kterým způsobilost získává, při stálé přítomnosti a podle pokynů zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu těchto činností bez odborného dohledu a v rozsahu, který tento zdravotnický pracovník určí. Přímé vedení může vykonávat také lékař, zubní lékař nebo farmaceut v rozsahu své způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání..“ (Nconzo.cz [online]. 2008).
2.4.2 Celoživotní vzdělávání Podle zákonu 105/2011 sb. je celoživotní vzdělávání obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků, které je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a prokazuje se na základě kreditního systému. Získáním určitého počtu kreditů je podmínkou pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
23
Formy, kterými se zdravotnický pracovník celoživotně vzdělává jsou: •
studium specializace v oboru
•
inovační a odborné kurzy, školící akce
•
e-learningové kurzy (také e-learningové inovační kurzy)
•
semináře a odborné stáže
•
různé školící akce, kongres (i mezinárodní), odborné konference a sympozia
•
publikační a pedagogická činnost, vědecko-výzkumná činnost
•
vypracování metodiky (nconzo.cz, 2008).
2.4.3 Kreditní systém Kreditním systémem jsou ohodnoceny formy celoživotního vzdělávání, za určitou formu vzdělávání je stanovený počet kreditů, který zdravotní sestra získává a určitě počet kreditů je nutný k vydání osvědčení k výkonu tohoto povolání bez odborného dohledu. Pokud se zdravotní sestra rozhodne dále studovat v navazujících studijních programech na vysokých školách, na vyšších odborných školách, pomaturitním specializačním studiu nebo dlouhodobém tématickém kurzu, získává za každý ukončený semestr nebo za každých 6 měsíců studia 25 kreditů. Podle § 3 odstavce 1 až 6 a § 3a odstavce 1 až 2 se za účast na vzdělávacích akcích v jiném státě zvyšuje počet kreditů o 30 % a podle § 2 odstavce 1 písmeno d až f se při účasti na těchto akcích nevyžaduje souhlasné stanovisko profesního sdružení. Ministerstvo určuje počet kreditů v rámci správního řízení o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Pokud se stane, že zdravotnický pracovník nedokončí specializační vzdělávání nebo certifikovaný kurz, stanoví ministerstvo v rámci správního řízení o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu přiměřeně podle toho, jak velkou část zdravotník absolvoval a dále podle stanovené celkové výše kreditů za tento kurz nebo vzdělávání. Za vzdělávací akce, které se konají v zahraničí a odpovídají specializačnímu vzdělávání nebo certifikovanému kurzu, stanovuje počet kreditů ministerstvo v rámci správního řízení o vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu
24
podle celkového počtu kreditů, který se při obdobném vzdělávání v České republice uděluje. Zdravotnický pracovník získává za účasti na těchto formách celoživotního vzdělávání kredity, které se postupně sčítají. (Šnajdrová, 2010). Dříve bylo nutností k prodloužení registrace nasbírat v období šesti let 40 kreditů, zakoupit kolek v hodnotě 500 Kč, který se vložil k žádosti o prodloužení osvědčení zdravotnického povolání bez odborného dohledu a zaslat na adresu NCONZO. Nyní, od května 2011 je kolek jen v hodnotě 100 Kč a registrace se prodlužuje na 10 let.
2.5 Image zdravotní sestry 2.5.1 Význam slova image Pokud slovo image vztahujeme na sestru, dělíme ji na image interní a externí. Interní je posuzování sestry sama sebe a svého povolání. Externí image zdravotní sestry posuzuje veřejnost, masmédia. (Škrlovi, 2003).
2.5.2 Vliv masmédií na image sestry Tisk, rozhlas a televize patří mezi masová média, která velice ovlivňují názory, postoje i chování lidí. (Mokrejš, 2005). Masová média jsou určena k oslovení co největšího spektra posluchačů, mnozí jim věnují až moc pozornosti. (Mikuláštík, 2003). V současné době máme možnost sledovat na televizní obrazovce různé seriály a filmy z nemocničního prostředí, které se ovšem obvykle liší v pojetí tohoto povolání. V některých seriálech a filmech je zdravotní sestra prezentována jako spolupracovnice lékaře, žena, která se s velkým nasazením stará o pacienty, je empatická a profesionální, zkrátka taková, jaká má být. Bohužel je ale stále více seriálů a filmů, ve kterých sestra vystupuje v šatech s délkou vysoko nad kolena, místo pracovní obuvi má bílé lodičky, stále se jen chichotá, pomlouvá s dalšími sestrami oddělení nebo celou nemocnici u nápojového automatu a toto vše na úkor péče o pacienty.
25
Pokud sledujeme zpravodajství, slyšíme o lékařích, jejich platech, záchranně lidských životů, ale o zdravotních sestrách se zde mluví jen s tragickými následky jejich špatné a zanedbané péče o pacienty. Ale už se opomíjí fakt, že sestra při své 12-ti hodinové směně musí zvládat péči o pacienta, administrativní a edukační povinnosti a spoustu jiných úkolů.
2.5.3 Osobnost sestry z pohledu veřejnosti Existují dva typy image sestry, z nichž jedna je obětavá, soucitná žena, která si dokáže získat důvěru pacientů a je ve většině případů dostatečně kompetentní. Druhou sestrou je vzdělaná profesionálka ovládající medicínskou techniku, při rychlém rozhodování se neřídí emocemi, nýbrž rozumem a můžeme se na ni v její specializaci pokaždé spolehnout. Ale většina sester má od každé této image sestry nějakou část. (Škrlovi, 2003). Lidé, kteří přijdou do nemocnice mají záruku v tom, že sestra, která má právě ten den službu bude vzdělaná přinejmenším maturitou, bude manuálně zručná a bude ovládat ošetřovatelský proces, ale nevědí, jaký člověk před nimi právě stojí, jak se sestrou mají mluvit, jak se chovat. Mohou být ovlivněni strachem ze své nemoci, z hospitalizace a přemýšlet nerozumně. Pokud zdravotní sestru poznají lépe, zjistí, že je už neděsí bílé šaty, které si denně obléká, ale začínají se zajímat o osobnost této sestry. Zajímá je, zda je sestra usměvavá, slušná, zdraví a mluví s nimi, nejen skrze ně a vysvětlí jim, co od nich chce a proč. Samozřejmě lidé nechovají sympatie ke každé sestře, která má právě službu, ale ani v osobním životě jim není sympatický každý člověk, byť ho vidí jen kousek dne. Lidé jsou různí a strach z onemocnění může udělat z pacienta nepříjemného tvora. Musí ale sestra snášet tyto nálady a nechat si vše líbit? Určitě ne, ale sestra respektuje toto vše a i přes protesty pacientů jim chce pomoci k návratu do běžného života. K tomu sestra využívá různých cest, někdy stačí jen pochválení, vlídné slovo, leckdy musí sestra využít autoritativního přístupu, ale většinou ho donutí udělat něco k její spokojenosti. Samozřejmě je každý pacient jiný, proto je nutno včas zvolit pro každého jedince individuální přístup. Ráno začíná pro sestry i pacienty velice brzy, převlékají se lůžka, pacient dostane čisté osobní prádlo, provádí hygienu. Někdo lůžko opustí ihned, je soběstačný, někdo vůbec 26
a v tuto chvíli přichází sestra, která se obratně dotýká imobilního pacienta a i ten je během chvilky umytý a převlečený. Poté následuje vizita a pacienti se začínají obávat odběrů, injekcí, infuzí a vyšetření a záleží jim na tom, zda přijde sestřička s úsměvem a vysvětlí co se bude dělat a co to pro pacienta znamená nebo přijde sestra s kamennou tváří a ani pořádně nepozdraví. Taková sestra pacienta nepodpoří a jeho strach roste a v tu chvíli by nejraději někam utekl. Odpoledne je na oddělení klidnější, pacienti tráví tuto dobu odpočinkem. Někdy se za nimi zastaví ta hodná sestra a podebatuje s nimi, jindy ovšem pacienti mlčí pod přísným pohledem té sestry, která tolik hodná není. Ovšem, jen co opustí pokoj, leckdy diskutují o tom, co jí přimělo být tou nehodnou. Většinou se ale najde takový pacient, který chápe, že i sestra je jen člověk, který má někdy nějaký svůj problém. V noci se všichni chystají spát a jediný kdo bdí je sestra, která doufá, stejně jako pacienti, že právě tato noční bude klidná. V tuto dobu není rozdíl mezi sestrou hodnou a nehodnou, protože celé oddělení pohltí tma. Pokud si sestra na pokoji rozsvítí, aby lépe viděla na svou práci, tak se i z pacientů stávají ti nehodní a koukají s vážnou tváří na toho, kdo narušil jejich spánek. Člověk má řeč a rozum od toho, aby se domluvil a pochopil druhého člověka, jeho chyby a i ten člověk, který je dnes v bílé uniformě, může už zítra ležet na nemocničním lůžku. Proto buďme každý člověkem, ať už jsme na jedné, či na druhé straně. (Chládková, 2005).
2.5.4 Shrnutí faktorů ovlivňujících image sester Hlavním faktorem, který přímo nebo nepřímo ovlivňuje image sester je komunikace, proto je pro každou sestru důležité umět efektivně komunikovat. Ale nejde jen o verbální komunikaci u které je důležitá jasná artikulace a tón hlasu, ale musí se dbát na jasné a srozumitelné pokyny a informace, které pacient vyžaduje a musí je znát. Špatný dojem na první pohled udělá nedbalé oblečení, například nevyžehlené šaty, dále neupravené vlasy, chůze a gestikulace zdravotní sestry, která musí být ve všech ohledech profesionální. Ale pokud má sestra k pacientovi empatický přístup, je laskavá, usměje se, podá pacientovi ruku, aby mu dokázala, že v boji se svou nemocí není sám, potom pacient vnímá spíše tyto její kladné vlastnosti a nehledí na nevyžehlený pracovní oděv nebo neupravené vlasy. 27
Důležitá je i ochota zdravotní sestry, umění naslouchat a to nejen sluchem, ale hlavně srdcem, což znamená vnímat i to, co pacient zrovna neříká. I když pacient není právě představa milého člověka, zdravotní sestra by se měla zachovat jako profesionálka a ne řídit se svými pocity. Neprofesionální chování zdravotní sestry znamená ve většině případech nezdravé sebevědomí, nebo sebedůvěra a víra ve svou profesi, která může být nespravedlivě finančně odměňována nebo se zdravotní sestra setkává s nevděkem ze strany pacientů či managementu. Důležitou součástí vlivného postavení sester a zlepšení jejich image je získání vyšší odbornosti sester. Sestra, která je vzdělaná nejen v klinické oblasti, ale také v oblasti komunikace, nebo např. managementu
je nepostradatelná na oddělení a tímto se
i zviditelní. Zviditelnění je možné, pokud se zdravotní sestra účastní různých seminářů a kongresu a je v nich i ona sama aktivně zapojena, čímž také zvýší svou sebedůvěru. (Škrlovi, 2003).
2.5.5 Ideální image zdravotní sestry Podle studií, které proběhly v rozvinutých západních zemích, je sestra masmédii představována jako „sex symbol“. Veřejnost ovšem svůj pohled na toto povolání změnila a už je vidí jako profesionálky, vnímavé osobnosti. (Škrlovi, 2003). K rozvíjení vlivné image zdravotní sestry je potřeba profesionální hrdost, což znamená, že mohou být hrdé na své povolání. Sestry profesionálky se potřebují řídit tímto: •
musí být čestné
•
musí se chovat tak, aby byly vždy laskavé a druzí lidé se v její společnosti cítili dobře
•
měla by se usmívat, pokud je k tomu vhodná situace
•
neměla by se bát riskovat
•
měla by projevit uznání druhým lidem, pokud si toto uznání zaslouží
•
měla by se naučit brát kritiku s nadhledem a nevyvést se tím z rovnováhy
•
vždy by měla dodržovat své sliby (Škrlovi, 2003).
28
2.5.6 Strategie pro zlepšení image zdravotních sester Zdravotní sestry by měly změnit pohled na svou profesi a na sebe samu. Vzhledem k tomu, že je veřejnost ovlivňována masmédii, které uvádějí mnohem více seriálů a filmů z nemocničního prostředí, je třeba, aby sestry na toto negativní představení jejich profese reagovaly a zlepšovaly tím image tohoto povolání. Musíme si uvědomit, že: •
každá sestra nese odpovědnost za zlepšení image své profese, která v tuto dobu je velkým problémem
•
v profesních organizacích je potřeba posílit účast zdravotních sester a tyto organizace by se měly aktivně angažovat v revizi učebnic pro zdravotní sestry
•
všechny aktivity, které zdravotní sestry vynaloží je potřeba dokumentovat a zveřejňovat
•
národní profesní organizace by měla spolupracovat se sdělovacími prostředky a monitorovat, jak je image sester prezentována v literatuře a masmédiích
•
zdravotní sestry by měly vystupovat tak, aby jejich chování budilo respekt a odráželo jejich zdravou sebedůvěru
•
zdravotní sestry nemohou čekat na to, až jejich společenský význam uznají politici, proto si musí udržovat nejvyšší možný standard a pacienti i jejich okolí musí vnímat a znát hodnotu ošetřovatelské profese
•
sestry by se měly stále více zapojovat do publikačních činností, psát články do odborných časopisů, ale hlavně také do časopisů pro širokou veřejnost
•
sestry by se měly účastnit a také pořádat různé akce a semináře pro veřejnost např. v „Den ošetřovatelství“, tím by se více zviditelnily, vstoupily do podvědomí veřejnosti a touto mimopracovní aktivitou by získaly i důležitější místo ve společnosti. (Škrlovi, 2003).
29
3 Praktická část 3.1 Metodika Při zpracování své bakalářské práce jsem zvolila sběr dat formou dotazníku, což je způsob kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Je to nejvíce frekventovaná forma získávání odpovědí, protože se získá velké množství dotazníků při malé investici času. Dotazník obsahuje 20 otázek, které se týkají názoru veřejnosti na povolání zdravotní sestry a na její osobnost. Vytvořený dotazník byl určen veřejnosti v mém okolí. V dotazníku jsem použila otázky otevřené, které respondentovi nenabízí žádné odpovědi; týká se to otázky č. 13 a 19. Dalším typem otázek, které jsem ve svém dotazníku zvolila jsou otázky polozavřené, kde mají respondenti na výběr několik odpovědí a mohou i dopsat svůj vlastní návrh; to se týká otázek 1, 3, 5, 6, 11, 12, 14, 15, 16, 17. Poslední typem zvolených otázek jsou otázky typu uzavřeného, kde mají respondenti na výběr několik odpovědí a musí si vybrat jim nejvíce vyhovující možnost.
3.2 Charakteristika vzorku Dotazník byl rozdán u mužů a žen v mém okolí, ve věkových kategoriích, které uvádím v tabulce č. 1. Dotazníků jsem rozdala celkem 100, z čehož bylo 50 mužů a 50 žen. Jelikož jsem chtěla zjistit u každého pohlaví, jak vnímá toto povolání a osobnost zdravotní sestry, vyhodnocovala jsem každé pohlaví samostatně tak, že 50 mužů = 100 % a taktéž 50 žen = 100 %.
3.3 Průběh výzkumu Od září do prosince roku 2010 jsem prováděla předvýzkum, abych si byla jistá, že otázky položené v dotazníku jsou správně formulované a respondenti jim dostatečně rozumí. Tento dotazník vyplnilo 10 mužů a 10 žen v mém okolí a po zpracování jsem opravila 2 otázky v dotazníku, který byl poté už definitivní.
30
Distribuci dotazníků použitých ke zpracování bakalářské práce jsem provedla osobně ve svém okolí od ledna – března 2011.
3.4 Zpracování dat Vyhodnocování otázek, které obsahuje dotazník jsem provedla ručně a poté zpracovala a vyhodnotila v počítači v programu Microsoft Office Excel. Pro přehlednost jsou odpovědi znázorněny v tabulkách a grafech. V každé tabulce uvádím absolutní četnost (n) a relativní četnost (%). V grafickém znázornění jsem pro přehlednější orientaci zvolila vyobrazení v %.
31
3.5 Analýza a interpretace výsledků průzkumného šetření Věk respondentů Tabulka 1: Věk (zdroj: vlastní výpočty) Muži
Ženy
n
Věk ( v letech) 15 – 20 21 – 30 31 - 40 41 - 50 51 a více Celkem
% 1 18 14 7 10 50
n 2 36 28 14 20 100
% 5 12 11 10 12 50
10 24 22 20 24 100
40
zastoupení v %
35 30 25 20 15 10 5 0 15 - 20
21 - 30
31 - 40
41 - 50
51 a více
věk Muži
Ženy
Obrázek 1: Věk (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Z celkového počtu dotazovaných mužů byly 2 % ve věku 15 – 20 let. Nejvíce dotazovaných mužů bylo ve věku 21 – 30 let, tj. 36 %. Věk 31 – 40 let je 28 % respondentů, 14 % dotazovaných je ve věku 41 – 50 let a věk 51 a více let 20 % respondentů. Vyhodnocení odpovědí žen: U žen byly věkové skupiny velice vyrovnané počtem respondentek. Ve věku 15 – 20 let bylo 10%, ve věku 21 – 30 let 24 % respondentek,, ve věkové skupině 31 – 40 let je 22 % respondentek, věkovou skupinu 41 – 50 let tvořilo 20% respondentek a v poslední věkové skupině, tj. 51 a více let je 24 % respondentek.
32
Vzdělání respondentů Tabulka 2: Vzdělání (zdroj: vlastní výpočty) Muži n
% 1 8 16 8 3 14 50
n 2 16 32 16 6 28 100
% 6 12 3 21 2 6 50
12 24 6 42 4 12 100
vy šš ío db or né vy so ko šk ols ké
stř ed oš ko ls ké
vy uč en /a
s
m at
vy uč en
/a
ur ito u
45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 zá kla dn í
zastoupení v %
Vzdělání Základní Vyučen/a Vyučen/a s maturitou Středoškolské Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Ženy
Vzdělání Muži
Ženy
Obrázek 2: Vzdělání dotazované veřejnosti (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce respondentů, tj. 32 % respondentů mužského pohlaví je vyučeno s maturitou. Základní vzdělání označil jeden respondent, což jsou 2 %. Vyučení bez maturity má 16 % respondentů, totéž množství uvedlo i středoškolské vzdělání. Vyšší odborné vzdělání uvedlo 6 % respondentů a vysokoškolsky vzdělaných bylo 28 % mužů. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce dotazovaných žen, což je 42 %, je středoškolsky vzdělanými. Základní vzdělání uvedlo 12 %, vyučení zvolilo 24 % respondentek. Vyučení s maturitou vyplnilo 6%
33
respondentek. Nejméně zvolenou položkou bylo vzdělání vyšší odborné, pouze 4 % ze všech dotazovaných žen. Vysokoškolsky vzdělanými je 12 % žen. Počet hospitalizací dotazovaných Tabulka 3: Počet hospitalizací (zdroj: vlastní výpočty) Muži Počet hospitalizací Nebyl/a jsem hospitalizován/a Jednou Dvakrát Vícekrát Celkem
n
Ženy %
6 19 21 4 50
n 12 38 42 8 100
% 4 14 10 22 50
8 28 20 44 100
zastoupení v %
50 40 30 20 10 0 nebyl/a jsem hospitalizován/a
jednou
dvakrát
vícekrát
Počet hospitalizací Muži
Ženy
Obrázek 3: Počet hospitalizací veřejnosti (zdroj: vlastní výpočty)
V této otázce jsem se soustředila na počet hospitalizací jednotlivých respondentů. Vyhodnocení odpovědí mužů: 12 % dotazovaných mužů nebylo nikdy hospitalizováno, odpověď jedné hospitalizace v nemocnici zvolilo 38 % respondentů. Nejvíce respondentů, tj. 42 %, bylo dvakrát hospitalizováno. 8 % dotazovaných mužů zvolilo odpověď vícekrát (dva muži byli hospitalizováni třikrát a dva muži čtyřikrát). Vyhodnocení odpovědí žen: U žen se nejvíce vyskytovala odpověď hospitalizace vícekrát (44 %), což si vysvětluji jejich porody; tři hospitalizace napsalo šest žen, čtyřikrát hospitalizovaných bylo pět 34
žen, pětkrát jedna žena, šestkrát sedm žen, osmkrát dvě ženy a jedna žena uvedla dokonce počet svých hospitalizací šestnáct. Dvě hospitalizace zvolilo 20 % respondentek, jednou hospitalizovaných bylo 28 % žen a pouze 8 % žen nebylo nikdy hospitalizováno v nemocnicích.
Otázka č. 2: Osobní zkušenost s chováním sester Tabulka 4: Osobní zkušenost (zdroj: vlastní výpočty) Zkušenost s chováním sester
zastoupení v %
Dobrá Spíše dobrá Spíše špatná Špatná Celkem
Muži n
Ženy %
35 15 0 0 50
n 70 30 0 0 100
% 21 29 0 0 50
42 58 0 0 100
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Dobrá
Spíše dobrá
Spíše špatná
Špatná
Zkušenost veřejnosti se zdravotními sestrami Muži
Ženy
Obrázek 4: Osobní zkušenost s chováním sester (zdroj: vlastní výpočty)
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jakou zkušenost má veřejnost s chováním sester v nemocnicích či ambulancích. Vyhodnocení odpovědí mužů: Drtivá většina mužů (70 %) zvolila, že jejich zkušenost se sestrami je dobrá, zbývajících 30 % mužů uvedlo, že jejich zkušenost je spíše dobrá.
35
Vyhodnocení odpovědí žen: Oproti tomu nejvíce žen, tj. 58 % zvolilo, že jejich zkušenost je spíše dobrá, odpověď dobrá zkušenost uvedlo 42 % dotazovaných žen. Odpověď spíše špatná a špatná zkušenost neuvedl žádný dotazovaný respondent. Otázka č. 3: Negativní vlastnosti sester Tabulka 5: Negativní vlastnosti sester (zdroj: vlastní výpočty) Muži Negativní vlastnosti Zamlklost Netrpělivost Arogance Jiné Celkem
n
Ženy % 37,84 24,32 29,74 8,1 100
28 18 22 6 74
n 16 20 27 8 71
% 22,53 28,17 38,03 11,27 100
40
zastoupení v %
35 30 25 20 15 10 5 0 zamlklost
netrpělivost
arogance
jiné
Negativní vlastnosti Muži
Ženy
Obrázek 5: Negativní vlastnosti sester (zdroj: vlastní výpočty)
V této otázce jsem chtěla zjistit, zda se dotazovaní setkali s nějakými negativními vlastnostmi zdravotních sester. Dotazovaní měli na výběr tři odpovědi, které mohli označit všechny a ještě možnost dopsat nějakou negativní vlastnost, se kterou se setkali, pokud nebyla v nabídnuta.
36
Vyhodnocení odpovědi mužů: Téměř 38 % mužů se u zdravotních sester setkalo se zamlklostí, netrpělivost zvolilo více jak 24 % a aroganci téměř 30 % dotazovaných mužů. Více jak 8 % mužů dopsalo nějakou negativní vlastnost, se kterou se setkali u zdravotních sester (4 % doplnilo, že se setkali s nervozitou a další 4 % mužů doplnilo, že se u zdravotních sester nesetkali s žádnou negativní vlastností). Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen, tj. více jak 38 % se u zdravotních sester setkalo s arogancí, zamlklost zvolilo více jak 22 % a netrpělivost více jak 28 % dotazovaných žen. Více jak 11 %, tj. 8 žen vyplnilo vlastnost, která nebyla v nabízených, avšak se s ní setkaly (s povýšeností se setkaly 3 ženy (4,22 %), další 3 ženy (4,22 %) s otráveností, 1 žena (1,41 %) se setkala s neochotnou zdravotní sestrou s 1 dotazovaná žena (1,41 %) uvedla, že se některé sestry snaží jen zalíbit lékařům a pacient jim je ukradený)
Otázka č. 4: Náročnost povolání zdravotní sestry Tabulka 6: Náročnost povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Náročnost povolání zdravotní sestry Fyzicky náročné Psychicky náročné Fyzicky a psychicky náročné Není náročné Celkem
Muži n
Ženy %
n
%
6 7
12 14
1 9
2 18
33 4 50
66 8 100
40 0 50
80 0 100
37
zastoupení v %
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 fyzicky náročné
psychicky náročné
fyzicky a psychicky náročné
není náročné
Náročnost povolání Muži
Ženy
Obrázek 6: Náročnost povolání zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Drtivá většina mužů (66 %) zvolila, že povolání zdravotní sestry je náročné fyzicky i psychicky. Odpověď, že je toto povolání fyzicky náročné uvedlo 12 % mužů a jako psychicky náročné vidí toto povolání 14 % mužů. Jen 8 % všech dotazovaných mužů si myslí, že toto povolání není náročné. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen (80 %) uvedlo, že povolání zdravotní sestry je fyzicky i psychicky náročné. Dalších 18 % si myslí, že je toto povolání psychicky náročné a jen 2%, což je jedna dotazovaná žena odpověděla, že je podle ní toto povolání jen fyzicky náročné. Žádná dotazovaná žena neuvedla, že by toto povolání nebylo náročné.
Otázka č. 5: Existují situace, při kterých si sestra může dovolit být na klienta odměřená? Tabulka 7: Situace, kdy může být sestra na klienta odměřená (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ženy Existují situace, kdy smí být sestra n % n % odměřená? Ne, měla by být vždy profesionál a podle toho se chovat 22 44 34 68 Ano, pokud jí pacient uráží, dává najevo svůj nezájem o její přítomnost 28 56 16 32 Ano, dopište prosím kdy 0 0 0 0 Celkem 50 100 50 100
38
80
zastoupení v %
70 60 50 40 30 20 10 0 Ne
A no
Ano, kdy?
Situace Muži
Ženy
Obrázek 7: Situace, při kterých může být sestra na klienta odměřená (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: V této otázce zvolilo 44 % mužů, že by se zdravotní sestra měla chovat vždy jako profesionálka a zbylých 56 % si myslí, že pokud pacient sestře dává najevo nezájem o její přítomnost, tak si v tomto případě může sestra dovolit být na tohoto pacienta odměřená, či nepříjemná. Možnost doplnění situace, kdy si toto může sestra dovolit nezvolil žádný muž. Vyhodnocení odpovědí žen: Nejvíce žen, což je 34 (68 %), zvolilo, že by se sestra měla vždy chovat jako profesionálka, dalších 32 % si myslí, že si zdravotní sestra může dovolit být na pacienta odměřená a žádná dotazovaná žena neuvedla jinou situaci, kdy si toto chování může zdravotní sestra dovolit.
39
Otázka č. 6: Jaké vlastnosti by podle vás měla mít zdravotní sestra? Tabulka 8: Vlastnosti, které by měla mít zdravotní sestra (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ženy Vlastnosti zdravotních n % n % sester Trpělivost 36 15,52 37 18,59 Tolerance 28 12,07 23 11,55 Vstřícnost 29 12,50 20 10,05 Empatie 19 8,19 20 10,05 Profesionalita 32 13,79 29 14,58 Rozhodnost 17 7,34 12 6,03 Komunikativnost 28 12,06 25 12,56 Pečlivost 38 16,38 27 13,57 Jiné 5 2,15 6 3,02 Celkem 232 100 199 100
zastoupení v %
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2
jin é
trp ěl ivo st to ler an ce vs tř í cn os t em pa pr tie of es ion ali ta ro zh od ko no m st un i ka ti v no st pe čli vo st
0
vlastnosti Muži
Ženy
Obrázek 8: Vlastnosti, které by měla mít zdravotní sestra (zdroj: vlastní výpočty)
Touto otázkou jsem zjišťovala, jaké osobnostní vlastnosti by podle veřejnosti měla mít každá zdravotní sestra. Uvedla jsem na výběr 8 vlastností a ještě možnost dopsat nějakou vlastnost, kterou by měla zdravotní sestra mít. Každý z dotazovaných mohl zvolit více odpovědí.
40
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 15,52 % mužů si myslí, že by zdravotní sestra měla být trpělivá. Toleranci uvedlo 12,07 %, vstřícnost uvedlo 12,5 %, empatii zvolilo 8, 19 %, profesionalitu 13,79 %, rozhodnost zvolilo 7,34 %, komunikativnost 12,06 %, pečlivost uvedlo nejvíce mužů, což činí 16,38 % a 2,15 %, tj. 5 mužů uvedlo jinou vlastnost, která nebyla v nabídce ( jeden muž zvolil, že by zdravotní sestra měla být ochotná, tři muži uvedli, že zdravotní sestra by měla být moudrá, jeden muž odpověděl, by měla být zdravotní sestra citově odolná a jeden názor byl takový, že by měla každá sestra dodržovat povinnost mlčenlivosti). Vyhodnocení odpovědí žen: Trpělivost uvedlo nejvíce žen, celých 18,59 %, tolerance zvolilo 11,55 %, vstřícnost a empatii odpovědělo stejné množství dotazovaných žen, a to sice 10,05 %, podle 14,58 by měla být sestra profesionální, rozhodnost uvedlo 6,03 %, komunikativnost 12,56 % a 13,57 % žen uvedlo, že by měla být sestra pečlivá. Jinou vlastnost uvedlo 3,02 %, což je 6 žen (mezi odpovědi patřilo, že by zdravotní sestra měla být přívětivá, ochotná, moudrá, ohleduplná, pracovitá a citově odolná). Otázka č. 7: Myslíte si, že by charakterové vlastnosti sester měly být kritériem pro přijetí na střední, vyšší odbornou či vysokou školu? Tabulka 9: Kritéria pro přijetí na školu (zdroj: vlastní výpočty) Kritéria pro přijetí na školu Ano Ne Celkem
Muži n
Ženy %
27 23 50
n 54 46 100
% 26 24 50
52 48 100
41
56
zastoupení v %
54 52 50 48 46 44 42 ano
ne
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 9: Kritéria pro přijetí na školu (zdroj: vlastní výpočty)
Touto otázkou jsem zjišťovala, zda si veřejnost myslí, že by měly být osobnostní a charakterové vlastnosti sester kritérii pro přijetí na studia. Vyhodnocení odpovědí mužů: Odpovědi mužů byly vyrovnané, 27 mužů (54 %) uvedlo, že by osobnostní a charakterové vlastnosti sester měly být kritérii pro přijetí na školu a 23 mužů (46 %) si myslí, že nikoliv. Vyhodnocení odpovědí žen: Taktéž odpovědi dotazovaných žen byly vyrovnané: 52 % uvedlo, že by vlastnosti měly být kritérii pro přijetí na školu a 48 % žen by podle vlastností nevybíraly budoucí zdravotní sestry. Otázka č. 8: Díváte se na seriály/filmy z nemocničního prostředí? Tabulka 10: Sledovanost seriálů (zdroj: vlastní výpočty) Sledování Muži Ženy seriálů/filmů z nemocničního n % n % prostředí Ano Ne Celkem
29 21 50
58 42 100
32 18 50
64 36 100
42
70
zastoupení v %
60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 10: Sledovanost seriálů/filmů z nemocničního prostředí (zdroj: vlastní výpočty)
S současné době máme možnost sledovat seriály a filmy z nemocničního prostředí a touto otázkou zjišťuji, zda je veřejnost sleduje či nesleduje. Vyhodnocení odpovědí mužů: Celých 58 % dotazovaných mužů uvedlo, že tyto seriály a filmy sledují a 42 % se na seriály a filmy z nemocničního prostředí nedívá. Vyhodnocení odpovědí žen: Oproti tomu 32 žen (64 %) se na tyto seriály a filmy dívá a 18 žen (36 %) nesleduje tyto seriály a filmy.
Otázka č. 9: Myslíte si, že se dají seriály/filmy srovnat s realitou v nemocničním prostředí? Tabulka 11: Srovnatelnost seriálů/filmů z nemocničního prostředí s realitou (zdroj: vlastní výpočty) Muži Srovnatelnost
n
Ženy %
n
%
Ano
10
20
4
8
Ne
40
80
46
92
Celkem
50
100
50
100
43
100
zastoupení v %
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 11: Srovnatelnost seriálů/filmů z nemocničního prostředí s realitou (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Podle drtivé většiny mužů, tj. 80 % se seriály a filmy z nemocničního prostředí nedají srovnat s realitou. Jen 20 % (10 mužů) uvedlo, že realita je stejná jako v těchto seriálech. Vyhodnocení výpovědí žen: Téměř všechny ženy, tj. 92 % (46 žen) uvedlo, že se seriály a filmy z nemocničního prostředí nedají srovnat s realitou. Jen 4 ženy si myslí, že je realita stejná se seriály a filmy z nemocničního prostředí.
Otázka č. 10: Myslíte si, že seriály z nemocničního prostředí ovlivňují pohled veřejnosti na sestry? Tabulka 12: Ovlivňování veřejnosti seriály/filmy z nemocničního prostředí (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ovlivňování veřejnosti
n
Ženy %
n
%
Ano
32
64
34
68
Ne
18
36
16
32
Celkem
50
100
50
100
44
80
zastoupení v %
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 12: Ovlivňování veřejnosti seriály/filmy z nemocničního prostředí (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, 64 %, což je 32 mužů uvedlo, že seriály a filmy z nemocničního prostředí ovlivňují pohled veřejnosti na zdravotní sestry a 18 mužů (36 %) si myslí, že toto neovlivňuje pohled veřejnosti na zdravotní sestry. Vyhodnocení odpovědí žen: Ženy uvedly ve 34 případech, že tyto seriály a filmy ovlivňují pohled veřejnosti na zdravotní sestru (68 %) a 16 žen si myslí, že tyto seriály a filmy nemají vliv na posuzování zdravotní sestry (32 %).
45
Otázka č. 11: Jak je podle Vašeho názoru sestra v těchto seriálech prezentována? Tabulka 13: Prezentování zdravotní sestry v seriálech/filmech z nemocničního prostředí (zdroj: vlastní výpočty) Muži Pohled na sestru v seriálech Jako spolupracovník lékaře
Ženy
n
%
Jako pomocník lékaře Jako "holka pro všechno" Jako spíše neinteligentní žena
%
10
20
15
30
8
16
13
26
23
46
20
40
9
18
2
4
0
0
0
0
50
100
50
100
Jiné Celkem
n
50 45
zastoupení v %
40 35 30 25 20 15 10 5
é jin
a
ko
ja
sp
ko
íš e
"h ol
ne i
nt
ka
el
pr o
ig e
nt
vš
ní
ec h
že n
no "
lé ka ře k oc ní m
po ko ja
ja
ja
ko
sp
ol up
ra co vn ic e
lé ka
ře
0
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 13: Prezentování zdravotní sestry v seriálech/filmech z nemocničního prostředí (zdroj: vlastní výpočty)
46
Touto otázkou jsem chtěla zjistit, co si veřejnost myslí o prezentování zdravotní sestry v seriálech nebo filmech z nemocničního prostředí. Dotazovaní mohli dopsat i svůj vlastní názor, jak je podle nich sestra prezentována v těchto seriálech a filmech. Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce mužů, celých 46 %, zvolilo, že je zdravotní sestra v těchto seriálech prezentována jako „holka pro všechno“. Jako spolupracovníka lékaře ji vidí 20 % dotazovaných mužů. Nejméně mužů, tj. 16 %, zvolilo, že je zdravotní sestra v těchto seriálech prezentována jako pomocník lékaře a jako spíše neinteligentní ženu jí vidí 18 % dotazovaných mužů. Vyhodnocení odpovědí žen: Jako „holku pro všechno“ vidí zdravotní sestru v těchto seriálech 40 % dotazovaných žen, což je stejně jako u mužů nejvíce. Jako spolupracovníka lékaře jí vidí 30 % žen, jako pomocníka lékaře 26 % žen a pouhé 4 % respondentek si myslí, že je sestra v těchto seriálech a filmech prezentována jako spíše neinteligentní žena.
Otázka č. 12: Jaké faktory podle Vás ovlivňují pohled na povolání zdravotní sestry? Tabulka 14: Faktory ovlivňující pohled na povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Faktory ovlivňující veřejnost Vzhled Tisk Verbální a neverbální vyjadřování sestry Špatná zkušenost z předešlé hospitalizace Jiné Celkem
Muži n
Ženy %
n
%
27 8
37,50 11,10
18 4
26,47 5,88
19
26,39
28
41,18
18
25
18
26,47
0
0
0
0
72
100
68
100
47
60
zastoupení v %
50 40 30 20 10
jiné
špatná zkušenost z předešlé hospitalizace
verbální a neverbální vyjadřování sestry
tisk
vzhled
0
faktory Muži
Ženy
Obrázek 14: Faktory ovlivňující pohled na povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty)
V této otázce jsem zjišťovala, podle kterých kritérií hodnotí veřejnost zdravotní sestru. Dotazovaní mohli zvolit jednu, i více odpovědí a ještě mohli dopsat jiný faktor, který by podle nich mohl ovlivňovat pohled veřejnosti na toto povolání. Vyhodnocení odpovědí mužů: Nejvíce dotazovaných mužů, celých 37,5 % (27 mužů) hodnotí zdravotní sestru podle vzhledu. Nejméně mužů, což je 11,1 %, zvolilo odpověď tisk. Odpověď verbální a neverbální vyjadřování sestry zvolilo více jak 26 % a odpověď špatná zkušenost z předešlé hospitalizace zvolilo 25 % respondentů. Jiný faktor, který by mohl ovlivňovat pohled veřejnosti na zdravotní sestru nenapsal žádný dotazovaný muž. Vyhodnocení odpovědí žen: Drtivá většina žen, tj. více jak 41 %, zvolila odpověď verbální a neverbální vyjadřování zdravotní sestry. Vzhled a špatnou zkušenost z předešlé hospitalizace zvolilo stejný počet žen, tj. více jak 26 % všech respondentek. Nejméně, jen necelých 6 %, zvolilo možnost tisk. Možnost doplnění jiného faktoru, který si myslí, že ovlivňuje pohled veřejnosti na zdravotní sestru, nezvolila žádná dotazovaná žena.
48
Otázka č. 13: S jakými nevhodnými slovními výrazy jste se u sester setkal/a? Tabulka 15: Nevhodné slovní výrazy, se kterými se veřejnost setkala u zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ženy Nevhodné slovní n % n % výrazy Žádné 43 86 47 94 Jiné 7 14 3 6 Celkem 50 100 50 100 100
zastoupení v %
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 žádné
jiné
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 15: Nevhodné slovní výrazy, se kterými se veřejnost setkala u zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty)
Touto otázkou jsem zjišťovala, zda se veřejnost setkala s nějakou sestrou, která byla při výkonu svého povolání slovně vulgární nebo se jinak nevhodně vyjadřovala před pacienty. Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 43 mužů (86 %) uvedlo, že se nikdy nesetkali s žádnými nevhodnými slovními výrazy u zdravotních sester a v 7 případech (14 %) mi muži napsali slovní výrazy, se kterými se setkali (Co čumíte?, Nevěřím Vám!, Neklepejte na mě!, Rušíte mě!, Teď nemám čas! a 2 muži uvedli, že se setkali se sestrami, které pomlouvali pacienty).
49
Vyhodnocení odpovědí žen: Ženy v 46 případech (92 %) uvedly, že se nesetkaly se žádnými nevhodnými slovními výrazy ze strany zdravotní sestry a 4 ženy (8 %) mi napsali, že se setkali se sestrami, které pomlouvali pacienty).
Otázka č. 14: Co si myslíte, že je pro povolání zdravotní sestry nejvíce důležité? Tabulka 16: Vlastnosti důležité pro povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Vlastnosti důležité pro Muži Ženy povolání zdravotní n % n % sestry Vzdělání 10 20 8 16 Povahové vlastnosti a charakter 14 28 12 24 Přístup k lidem 16 32 25 50 Schopnost bez problémů komunikovat s kýmkoliv 10 20 5 10 Jiné 0 0 0 0 Celkem 50 100 50 100
zastoupení v %
60 50 40 30 20 10 0 vzdělání
povahové vlastnosti a charakter
přístup k lidem
schopnost bez problémů komunikovat s kýmkoliv
jiné
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 16: Vlastnosti důležité pro povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty)
50
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 10 mužů (20 %) si myslí, že je pro zdravotní sestru nejvíce důležité její vzdělání. Povahové vlastnosti a charakter uvedlo 14 mužů (28 %), nejvíce mužů, tj. 16 (32 %) zvolilo, že pro povolání zdravotní sestry je nejvíce důležitý přístup k lidem a 10 mužů (20 %) uvedlo schopnost bez problémů komunikovat s kýmkoliv. Žádný muž nevyužil možnosti dopsat vlastní názor. Vyhodnocení odpovědí žen: Vzdělání, jako nejdůležitější vlastnost pro povolání zdravotní sestry uvedlo 8 žen (16 %), celkem 12 žen (24 %) si myslí, že jsou pro zdravotní sestru nejvíce důležité povahové vlastnosti a charakter, přístup k lidem zvolilo nejvíce žen, což představuje 50 % (25) žen a schopnost bez problémů komunikovat s kýmkoliv uvedlo pouze 5 žen (10 %). Možnost dopsat svůj vlastní názor nevyužila žádná žena. Otázka č. 15: Jako nevhodné chování mezi sestrou a lékařem Vám připadá: Tabulka 17: Nevhodné chování mezi sestrou a lékařem z pohledu veřejnosti (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ženy Nevhodné chování n % n % mezi sestrou a lékařem Když si tykají před 14 2 4 pacienty 7 Nevhodné slovní přestřelky 15 30 23 46 Nevhodné neverbální 20 7 14 projevy 10 Když komunikují spolu a ne s pacientem 18 36 17 34 Jiné 0 0 1 2 Celkem 50 100 50 100
51
zastoupení v %
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 když si tykají před pacienty
nevhodné slovní přestřelky
nevhodné neverbální projevy
když komunikují spolu a ne s pacientem
jiné
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 17: Nevhodné chování mezi sestrou a lékařem z pohledu veřejnosti (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 7 mužů (14 %) zvolilo, že jim nejvíce vadí, když si zdravotní sestra s lékařem tykají před pacienty, dalších 15 mužů (30 %) uvedlo nevhodné slovní přestřelky, nevhodné neverbální projevy vadí 10 mužům (20 %) a nejvíce mužům, což je 17 (34 %) uvedlo, že jako nevhodné chování mezi zdravotní sestrou a lékařem je, pokud komunikují spolu a ne s pacientem. Svou vlastní odpověď nedopsal žádný muž. Vyhodnocení odpovědí žen: Pouze 2 ženy (4 %) uvedly, že jim vadí, když si zdravotní sestra tyká s lékařem před pacienty, nejvíce ženám, 23 (46 %), se nelíbí nevhodné slovní přestřelky. Dalších 7 žen uvedlo jako nevhodné chování mezi zdravotní sestrou a lékařem nevhodné neverbální projevy (14 %), celkem 17 žen (34 %) se shodlo, že jako nevhodné chování mezi sestrou a lékařem je, když komunikují spolu a ne s pacientem. Jen 1 žena (2%) dopsala, že jí jako nevhodné chování mezi sestrou a lékařem připadalo, když spolu pomlouvali pacienta, který tam byl v ambulanci před touto ženou.
52
Otázka č. 16: Myslíte si, že jsou zdravotní sestry v práci vhodně oblečené? Tabulka 18: Vhodnost oblečení zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ženy Vhodné oblečení n % n % zdravotních sester Ano 40 80 48 96 Ne, změnil/a bych 10 20 2 4 Celkem 50 100 50 100
zastoupení v %
120 100 80 60 40 20 0 ano
ne, změnil/a bych
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 18: Vhodnost oblečení zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Drtivá většina, tj. 40 mužů (80 %) uvedla, že jsou zdravotní sestry v práci vhodně oblečené. Pouze 10 mužů (20 %) zvolilo, že zdravotní sestry nejsou v práci vhodně oblečené a všichni se shodli i na dopsané odpovědi: uvítali by, aby měli zdravotní sestry ještě kratší šaty. Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 48 žen (96 %) zvolilo možnost, že jsou zdravotní sestry v práci vhodně oblečené a 2 ženy (4 %) dopsaly, že by uvítaly, aby některé zdravotní sestry nosily delší šaty.
53
Otázka č. 17: Co Vám nejvíce vadí na vzhledu sester? Tabulka 19: Faktory, které vadí veřejnosti nejvíce na vzhledu zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty) Muži n
Ženy %
10 14 7 4 9 6 50
n 20 28 14 8 18 12 100
% 14 17 7 6 6 0 50
28 34 14 12 12 0 100
jiné
výrazné doplňky
krátké sukně, šaty
velmi výrazné líčení
neupravené vlasy
40 35 30 25 20 15 10 5 0 dlouhé a nalakované nehty
zastoupení v %
Co vadí na vzhledu sester Dlouhé a nalakované nehty Neupravené vlasy Velmi výrazné líčení Krátké sukně, šaty Výrazné doplňky Jiné Celkem
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 19: Faktory, které vadí veřejnosti nejvíce na vzhledu zdravotních sester (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Dlouhé a nalakované nehty vadí 10 mužům (20 %). Nejvíce mužů (24 %) uvedlo, že jim na vzhledu zdravotních sester vadí neupravené vlasy. Velmi výrazné líčení uvedlo 14 % mužů (7). Krátké sukně a šaty se nelíbí 4 mužům (8 %). Výrazné doplňky uvedlo 9 mužů (18 %) a celkem 6 mužů dopsalo, že jim na vzhledu zdravotních sester nevadí vůbec nic (12 %). Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 14 žen (28 %) uvedlo, že se jim na zdravotních sestrách nelíbí dlouhé a nalakované nehty. Nejvíce žen (17) zvolilo, že jim vadí neupravené vlasy (34 %),
54
velmi výrazné líčení zvolilo 7 žen (14 %), krátké sukně a šaty se nelíbí 6 ženám (12 %) a stejné množství žen uvedlo, že jim na zdravotních sestrách vadí výrazné doplňky. Žádná z žen nevyužila možnost dopsat svůj vlastní názor. Otázka č. 18: Myslíte si, že se v poslední letech prestiž povolání zdravotních sester spíše: Tabulka 20: Prestiž povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Muži
Prestiž povolání zdravotních sester
n
Snížila Zvýšila Je stále stejná Celkem
Ženy %
10 19 21 50
n 20 38 42 100
% 11 17 22 50
22 34 44 100
zastoupení v %
Graf č. 20 - Prestiž povolání zdravotních sester 50 40 30 20 10 0 snížila
zvýšila
je stále stejná
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 20: Prestiž povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty)
V této otázce se odpovědi mužů a žen velice shodovaly. Vyhodnocení odpovědí mužů: Muži odpověděli v 10 případech, že se prestiž povolání zdravotní sestry snížila. Zvýšení prestiže tohoto povolání uvedlo 19 mužů (38 %) a nejvíce mužů (21, 42 %) zvolilo odpověď, že prestiž tohoto povolání je stále stejná.
55
Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 11 žen (22 %) si myslí, že se prestiž tohoto povolání snížila, zvýšení prestiže tohoto povolání uvedlo 17 žen (34 %) a 22 žen (44%) zvolilo odpověď, že je prestiž povolání zdravotní sestry stále stejná.
Otázka č. 19: Jak by se podle Vás dala zvýšit prestiž povolání zdravotní sestry? Tabulka 21: Faktory, které by podle veřejnosti zvýšily prestiž povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Zvýšení prestiže Muži Ženy povolání zdravotní n % n % sestry Nevím 30 60 24 48 Jiná odpověď 20 40 26 52 Celkem 50 100 50 100
zastoupení v %
70 60 50 40 30 20 10 0 nevím
jiná odpověď
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 21: Faktory, které by podle veřejnosti zvýšily prestiž povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Více jak polovina mužů (30, 60 %) nevědělo, jak by dala zvýšit prestiž povolání zdravotních sester a 20 mužů (40 %) napsalo názor, jak zvýšit prestiž tohoto povolání: •
12 mužů uvedlo, že by zvýšení platu zvýšilo prestiž povolání zdravotní sestry
•
4 muži odpověděli, že by se prestiž dala zvýšit větší profesionalitou a zručností zdravotních sester
56
•
3 muži si myslí, že by se prestiž tohoto povolání dala zvýšit příjemnějším vystupováním zdravotních sester
Vyhodnocení odpovědí žen: Celkem 24 žen (48 %) nevědělo, jak by se prestiž tohoto povolání dala zvýšit a 26 žen (52 %) napsalo názor , jak se dala podle nich zvýšit prestiž tohoto povolání: •
8 žen si myslí, že by se tato prestiž zvýšila vyšší vzdělaností zdravotních sester
•
7 žen napsalo, že zvýšení platů zdravotních sester zvýšilo i prestiž tohoto povolání
•
6 žen si myslí, že prestiž tohoto povolání stoupne, pokud se budou lékaři chovat k sestrám vstřícněji a nebudou je brát jako služky
•
5 žen uvedlo, že by příjemnější vystupování zvýšilo prestiž tohoto povolání
Otázka č. 20: Myslíte si, že by mělo vyšší finanční ohodnocení sester vliv na jejich chování k pacientům? Tabulka 22: Vliv zvýšeného finančního ohodnocení na povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty) Muži Ženy n % n % Zvýšení finančního ohodnocení Ano, určitě by se chovaly lépe 26 52 13 26 Ne, každá sestra by toto povolání měla dělat jen když jí baví 24 48 37 74 Celkem 50 100 50 100
57
80
zastoupení v %
70 60 50 40 30 20 10 0 ano
ne
odpověď Muži
Ženy
Obrázek 22: Vliv zvýšeného finančního ohodnocení na povolání zdravotní sestry (zdroj: vlastní výpočty)
Vyhodnocení odpovědí mužů: Celkem 26 mužů, což je 52 % uvedlo, že by zvýšení finančního ohodnocení změnilo pozitivně chování zdravotních sester a 24 mužů si myslí, že by vyšší finanční ohodnocení nemělo vliv na chování zdravotních sester, protože by toto povolání měly dělat jen když je baví. Vyhodnocení odpovědí žen: Ženy u této otázky odpověděly shodně (74 %), že by zdravotní sestra měla toto povolání dělat jen když ji baví a jen 26 % (13 žen) uvedlo, že by vyšší finanční ohodnocení mělo vliv na chování zdravotních sester.
58
3.6 Vyhodnocení vzhledem k hypotézám Stanovila jsem si 4 hypotézy. První hypotéza, ve které jsem se domnívala, že nejvíce mužů hodnotí zdravotní sestru podle vzhledu se mi potvrdila. Tuto možnost při vyplňování dotazníku zvolilo 37,5 % mužů. Proč to takto vyšlo si vysvětlují tím, že muži se nejdříve dívají na vzhled druhého člověka, až potom hodnotí jeho vlastnosti. Ve druhé hypotéze jsem se domnívala, že nejvíce žen bude zdravotní sestru hodnotit podle verbálního a neverbálního vyjadřování sestry. I tato hypotéza se mi potvrdila, protože při vyplňování dotazníků zvolilo tuto možnost 41,18 % žen. Dle mého názoru hodnotí ženy druhého člověka podle toho, zda si s ním rozumí při komunikaci, či nikoliv. Ve třetí hypotéze jsem se domnívala, že nejvíce mužům a ženám budou na vzhledu zdravotních sester nejvíce vadit neupravené vlasy. I tato hypotéza se mi potvrdila, protože mužů takto odpovědělo 14 (28 %) a žen 17 (34 %) z celkového počtu 50 mužů a 50 žen. Tuto hypotézu jsem si stanovila vzhledem k mé příhodě z hospitalizace, kdy mě ošetřovala sestra, která měla neupravené vlasy a ve mně to vzbudilo nedůvěru vůči této sestře. Ve čtvrté, čili poslední hypotéze jsem se domnívala, že více jak polovina dotazovaných mužů a žen si bude myslet, že seriály/ filmy z nemocničního prostředí ovlivňují pohled veřejnosti na povolání zdravotních sester. Hypotéza se mi opět potvrdila. Mužů takto odpovědělo 32 (64 %) z celkového počtu 50 dotazovaných mužů a žen 34 (68 %) z celkového počtu 50 dotazovaných žen. Tuto hypotézu jsem si stanovila na základě toho, že hodně lidí v mém okolí sleduje tyto seriály a filmy a ptali se mě, jestli opravdu trávíme noční službu spíše u lékaře než mezi pacienty a jestli opravdu máme tak moc času na pití kávy v pracovní době, jak je to ukazováno v seriálech a filmech z nemocničního prostředí.
3.7 Diskuze a návrh na řešení Z průzkumného šetření můžeme stanovit, zda se hypotézy potvrdily, či nepotvrdily. První dvě hypotézy, které jsem si stanovila se týkaly hodnocení zdravotních sester veřejností. Domnívala jsem se, že nejvíce mužů bude ovlivněno vzhledem zdravotních sester a nejvíce žen verbálním a neverbálním vyjadřováním zdravotních sester. Muži měli, stejně jako ženy na výběr vzhled, tisk, verbální a neverbální vyjadřování sestry, 59
špatnou zkušenost z předešlé hospitalizace a mohli i uvést svůj vlastní názor. Nejvíce mužů uvedlo, že pohled na povolání zdravotní sestry ovlivňuje vzhled sestry, což bylo 27 mužů (37,5 %) z celkového počtu 72 odpovědí mužů. Nejvíce žen uvedlo, že pohled na povolání zdravotní sestry ovlivňuje verbální a neverbální vyjadřování sestry, což bylo 28 žen (41,18 %) z celkového počtu 68 odpovědí žen. Tyto dvě hypotézy se mi potvrdily. Ve třetí hypotéze jsem se domnívala, že mužům i ženám budou na vzhledu zdravotních sester nejvíce vadit neupravené vlasy. V této otázce měli muži i ženy na výběr dlouhé a nalakované nehty, neupravené vlasy, velmi výrazné líčení, krátké sukně a šaty, výrazné doplňky a mohli uvést i svůj vlastní názor. Nejvíce mužů zvolilo odpověď neupravené vlasy, což bylo 14 mužů (28 %) z celkového počtu 50 odpovědí mužů. Nejvíce žen zvolilo taktéž odpověď neupravené vlasy, což bylo 17 žen (34 %) z celkového počtu 50 odpovědí žen. Tato hypotéza se mi potvrdila. Ve čtvrté, takže poslední hypotéze jsem se domnívala, že více jak polovina mužů i žen si bude myslet, že filmy/ seriály z nemocničního prostředí ovlivňují pohled veřejnosti na toto povolání. Na tuto otázku odpovědělo celkově 50 mužů a z toho 32 mužů (64 %) uvedlo, že si myslí, že seriály/ filmy z nemocničního prostředí ovlivňují pohled veřejnosti na toto povolání a totéž si myslí 34 žen (68 %). Tato hypotéza se mi taktéž potvrdila. Doporučení pro praxi Zde si dovolím navrhnout několik opatření, která by mohla být nápomocná ke zvýšení prestiže povolání zdravotní sestry: •
zdravotní sestry by měly svou práci dělat rády a být příjemné na pacienty,
•
lékaři si musí uvědomit, že zdravotní sestry jsou jejich spolupracovnice a ne jejich „služky“,
•
zvýšit spokojenost zdravotních sester jen pouhou pochvalou za dobře odvedenou práci nebo materiálními a finančními benefity (např. materiální benefity by mohly zahrnovat doplňkovou dovolenou a finanční benefity by mohly vést ke zvýšení platu zdravotních sester).
60
4 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala pohledem veřejnosti na povolání zdravotní sestry. V dnešní době vidíme různé seriály, filmy či publikační články o zdravotních sestrách a o jejich práci. Touto bakalářskou prací jsem chtěla zjistit do jaké míry je veřejnost ovlivněna těmito médii. V teoretické části jsem se zabývala pěti hlavními kapitolami. V první kapitole jsem popisovala, jaké prestiže se těšily zdravotní sestry už od dob Florence Nightingalové až do současnosti. Druhá kapitola pojednává o povolání zdravotní sestry, její osobnosti, náplni práce, pracovním oděvu a popisuje hlavní role zdravotní sestry. Ve třetí kapitole jsem se snažila nastínit komunikaci zdravotní sestry, hlavní komunikační dovednosti pro toto povolání. Ve čtvrté části jsem popisovala vzdělávání zdravotních sester, práci pod odborným dohledem a bez odborného dohledu a popisovala jsem zde kreditní systém. V páté, tedy v poslední kapitole, jsem nastínila image zdravotních sester, vliv masmédií na toto povolání, osobnost sestry z pohledu veřejnosti, shrnula jsem zde i faktory ovlivňující image sester, popsala jsem ideální image zdravotní sestry a snažila jsem se nastínit strategii pro zlepšení image zdravotních sester. Stanovila jsem si jeden hlavní cíl, a to zjistit, jaké je postavení zdravotní sestry ve společnosti a jak na její povolání veřejnost nahlíží a ještě jsem si stanovila tři podcíle. První podcíl se týkal faktorů ovlivňujících pohled veřejnosti na povolání zdravotní sestry. Z průzkumu vyšlo, že muže nejvíce ovlivňuje vzhled zdravotních sester (37,5 %) a nejvíce žen (41,18 %) ovlivňuje verbální a neverbální vyjadřování sestry. Dalším faktorem, který podle veřejnosti nejvíce ovlivňuje pohled veřejnosti na toto povolání jsou seriály a filmy z nemocničního prostředí. Toto si myslí celkem 32 mužů (64 %) a 34 žen (68 %). Druhým podcílem jsem se snažila zjistit, co by podle veřejnosti zvýšilo prestiž povolání zdravotní sestry. Na tuto odpovědělo 30 mužů (60 %) a 24 žen (48 %), že neví, co by mohlo prestiž tohoto povolání zvýšit a 20 mužů (40 %) a 26 žen (52 %) napsalo možnost, která by podle nich zvýšila prestiž tohoto povolání. Celkem 12 mužů a 7 žen si myslí, že by vyšší platové ohodnocení zdravotních sester mělo i vliv na zvýšení prestiže tohoto povolání. Celkem 4 muži napsali, že by se prestiž tohoto povolání určitě zvedla, pokud by sestry byly více profesionální a manuálně zručné. Další 3 muži a 5 žen si myslí, že pokud by zdravotní sestry měly příjemnější vystupování, zvýšila by se prestiž tohoto povolání. Celkem 8 žen uvedlo, že by tato
61
prestiž stoupla vyšší vzdělaností zdravotních sester, dalších 6 žen napsalo, že by tato prestiž stoupla, pokud by se lékaři chovaly k sestrám vstřícněji a nebrali je jako služky. Posledním podcílem jsem se pokusila zjistit, jaké osobnostní předpoklady by podle veřejnosti měla mít zdravotní sestra. Celkem 15,52 % mužů a 18,59 % žen zvolilo, že by zdravotní sestra měla být trpělivá, 12,07 % mužů a 11,55 % žen uvedlo, že by zdravotní sestra měla být vstřícná, empatii uvedlo 8,19 % mužů a 10,05 % žen, profesionální sestru by chtělo 13,79 % mužů a 14,58 % žen. Rozhodná zdravotní sestra by měla být podle 7,34 % mužů a 6,03 % žen, komunikativní sestra by měla být podle 12,06 % mužů a 12,56 % žen, pečlivé zdravotní sestry by měli být podle 16,38 % mužů a 13,57 % žen. Celkem 5 mužů (2,15 %) uvedlo jinou vlastnost, kterou by měla zdravotní sestra mít a z toho 1 muž uvedl, že by zdravotní sestra měla být ochotná, 3 muži uvedli, že by zdravotní sestra měla být moudrá, 1 muž odpověděl, že by měla být zdravotní sestra citové odolná a 1 názor byl takový, že by každá zdravotní sestra měla dodržovat povinnou mlčenlivost. Posledních 6 žen (3,02 %) uvedlo jinou vlastnost, kterou by měla mít zdravotní sestra: mezi odpovědi patřilo, že by zdravotní sestra měla být přívětivá, ochotná, moudrá, ohleduplná, pracovitá a citově odolná. V další otázce jsem zjišťovala, jaké vlastnosti jsou důležité pro povolání zdravotní sestry. Vzdělání uvedlo 10 mužů (20 %) a 8 žen (16 %). Povahové vlastnosti a charakter zvolilo 14 mužů (28 %) a 12 žen (24 %), přístup k lidem zvolilo 16 mužů (32 %) a 25 žen (50 %) a schopnost bez problémů komunikovat s kýmkoliv uvedlo 10 mužů (20 %) a 5 žen (10 %). Bakalářská práce na téma „Sestra v očích veřejnosti“ se mi psala velice dobře, protože mě zajímal názor veřejnosti na zdravotní sestry a zjistila jsem, že zdravotní sestra je nejdůležitějším člověkem pro pacienta, který se dostane do nemocnice, je s ním v nejtěžších chvílích, v okamžiku, kdy potřebuje poradit, podpořit nebo si jen promluvit. Lékař napíše ordinaci, ale zdravotní sestra je ta osoba, která plní tyto ordinace a je s nemocným člověkem po dobu, než ho propustí. Aby prestiž tohoto povolání stoupla, musí být zdravotní sestry příjemné, dělat svou práci s radostí a lékaři si musí uvědomit, že zdravotní sestra je jejich spolupracovník a ne „holka pro všechno“, jak je prezentována v seriálech a filmech z nemocničního prostředí.
62
Seznam použité literatury BERAN, J. a kolektiv: Lékařská psychologie v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 144 s. ISBN 978-80-247-1125-6. ČECHOVÁ, V., MELLANOVÁ, A., ROZSYPALOVÁ, M.: Speciální psychologie. 4. vyd. Brno: IDVZP, 2004.173 s. ISBN 80-7013-386-4. GLADKIJ, I. a kolektiv: Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Computer Preso, 2003. 380 s. ISBN 80-7226-996-8. HONZÁK, R.: Komunikační pasti v medicíně. 1. vyd. Praha: Galén, 1999. 166 s. ISBN 80-7262-032-0. KELNAROVÁ, J., CAHOVÁ, M., KŘESŤANOVÁ, I., KŘIVÁKOVÁ, M., KOVÁŘOVÁ, Z.: Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 240 s. ISBN 978-80-247-2830-8. KNOBLAUCH, J., WÖLTJE, H.: Time management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 112 s. ISBN 80-247-1440-X KOZIEROVÁ, B., ERBOVÁ, G., OLIVIERIOVÁ, R.: Ošetrovatel’stvo 1. Martin: Slovak Edition, 1995. 836 s. ISBN 80-217-0528-0. KUTNOHORSKÁ, J.: Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3224-4. KŘIVOHLAVÝ, J., PEČENKOVÁ, J.: Duševní hygiena zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 80 s. ISBN 80-247-0784-5. LINHARTOVÁ, V.: Praktická komunikace v medicíně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 152 s. ISBN 978-80-247-1784-5. MIKULÁŠTÍK, M.: Komunikační dovednosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 368 s. ISBN 80-2470650-4. MOKREJŠ, A.: Veřejnost: skutečnost – iluze – fikce. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 143 s. ISBN 80-7254-498-5. MUNZAROVÁ, M.: Zdravotnická etika od A do Z. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1024-2.
63
POKORNÁ, A.: Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 158 s. ISBN 978-80-247-32-71-8. ROZSYPALOVÁ, M., ŠAFRÁNKOVÁ, A.: Ošetřovatelství I. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2002. 231 s. ISBN 80-86073-96-3. ROZSYPALOVÁ, M., SVOBODOVÁ, H., ZVONÍČKOVÁ, M.: Sestry vzpomínají. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 88 s. ISBN 80-247-1603-1. ŠKRLOVI, P., M. Kreativní ošetřovatelský management.1.vydání. Praha: AdventOrion. 2003. 477 s. ISBN 80-7172-841-1. VENGLÁŘOVÁ, M., MAHROVÁ, G.: Komunikace pro zdravotní sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 144 s. ISBN 80-247-1262-8. VENGLÁŘOVÁ, M. a kolektiv: Sestry v nouzi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2. VONDRÁČEK, L., WIRTHOVÁ, V.: Právní minimum pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 95 s. ISBN 978-80-247-3132-2. ZACHAROVÁ, E., HERMANOVÁ, M., ŠRÁMKOVÁ, J.: Zdravotnická psychologie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 232 s. ISBN 978-80-247-2068-5.
Seznam použitých publikací CHLÁDKOVÁ, J.: Sestra z pohledu pacienta. Sestra, s. 7. roč. 15. č.11/2005. ISSN 1210-0404. GULÁŠOVÁ, I.: Osobnostní a profesionální vlastnosti sestry. Sestra, s. 8. roč. XIV. č. 6/2004. ISSN 1210-0404. MARYŠKOVÁ, A.: O prestiži sesterského povolání. Sestra, s. 7. roč. 20. č. 2/2010. ISSN 1210-0404.
Seznam internetových zdrojů Nconzo.cz [online]. 2008-2011 [cit. 2011-05-25]. Nconzo. Dostupné z WWW:
. ŠNAJDROVÁ, Lenka. Http://www.osetrovatelstvi.info/ [online]. 11.01.2010 [cit. 201104-27]. Diskuzní a informační portál pro nelékařské zdravotnické pracovníky . Dostupné z WWW: .
64
Seznam tabulek TABULKA 1: VĚK TABULKA 2: VZDĚLÁNÍ TABULKA 3: POČET HOSPITALIZACÍ VEŘEJNOSTI TABULKA 4: OSOBNÍ ZKUŠENOST TABULKA 5: NEGATIVNÍ VLASTNOSTI SESTER TABULKA 6: NÁROČNOST POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY TABULKA 7: SITUACE, KDY MŮŽE BÝT SESTRA NA KLIENTA ODMĚŘENÁ TABULKA 8: VLASTNOSTI, KTERÉ BY MĚLA MÍT ZDRAVOTNÍ SESTRA TABULKA 9: KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ NA ŠKOLU TABULKA 10: SLEDOVANOST SERIÁLŮ TABULKA 11: SROVNATELNOST SERIÁLŮ/ FILMŮ Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ S REALITOU TABULKA 12: OVLIVŇOVÁNÍ VEŘEJNOSTI SERIÁLY/ FILMY Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ TABULKA 13: PREZENTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY V SERIÁLECH/ FILMECH Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ TABULKA 14: FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHLED NA POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY TABULKA 15: NEVHODNÉ SLOVNÍ VÝRAZY, SE KTERÝMI SE VEŘEJNOST SETKALA U ZDRAVOTNÍCH SESTER TABULKA 16: VLASTNOSTI DŮLEŽITÉ PRO POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY TABULKA 17: NEVHODNÉ CHOVÁNÍ MEZI SESTROU A LÉKAŘEM Z POHLEDU VEŘEJNOSTI TABULKA 18: VHODNOST OBLEČENÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY TABULKA 19: FAKTORY, KTERÉ VADÍ VEŘEJNOSTI NEJVÍCE NA VZHLEDU ZDRAVOTNÍCH SESTER TABULKA 20: PRESTIŽ POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY TABULKA 21: FAKTORY, KTERÉ BY PODLE VEŘEJNOSTI ZVÝŠILY PRESTIŽ POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY TABULKA 22: VLIV ZVÝŠENÉHO FINANČNÍHO OHODNOCENÍ NA POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY
65
Seznam grafů OBRÁZEK 1: VĚK (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 2: VZDĚLÁNÍ DOTAZOVANÉ VEŘEJNOSTI (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 3: POČET HOSPITALIZACÍ VEŘEJNOSTI (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 4: OSOBNÍ ZKUŠENOST S CHOVÁNÍM SESTER (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 5: NEGATIVNÍ VLASTNOSTI SESTER (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 6: NÁROČNOST POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SESTER (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 7: SITUACE, PŘI KTERÝCH MŮŽE BÝT SESTRA NA KLIENTA ODMĚŘENÁ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
OBRÁZEK 8: VLASTNOSTI, KTERÉ BY MĚLA MÍT ZDRAVOTNÍ SESTRA (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 9: KRITÉRIA PRO PŘIJETÍ NA ŠKOLU (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 10: SLEDOVANOST SERIÁLŮ/FILMŮ Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 11: SROVNATELNOST SERIÁLŮ/FILMŮ Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ S REALITOU (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
OBRÁZEK 12: OVLIVŇOVÁNÍ VEŘEJNOSTI SERIÁLY/FILMY Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
OBRÁZEK 13: PREZENTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY V SERIÁLECH/FILMECH Z NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 14: FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POHLED NA POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
OBRÁZEK 15: NEVHODNÉ SLOVNÍ VÝRAZY, SE KTERÝMI SE VEŘEJNOST SETKALA U ZDRAVOTNÍCH SESTER (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 16: VLASTNOSTI DŮLEŽITÉ PRO POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 17: NEVHODNÉ CHOVÁNÍ MEZI SESTROU A LÉKAŘEM Z POHLEDU VEŘEJNOSTI (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
OBRÁZEK 18: VHODNOST OBLEČENÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 19: FAKTORY, KTERÉ VADÍ VEŘEJNOSTI NEJVÍCE NA VZHLEDU ZDRAVOTNÍCH SESTER (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
OBRÁZEK 20: PRESTIŽ POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
66
OBRÁZEK 21: FAKTORY, KTERÉ BY PODLE VEŘEJNOSTI ZVÝŠILY PRESTIŽ POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY) OBRÁZEK 22: VLIV ZVÝŠENÉHO FINANČNÍHO OHODNOCENÍ NA POVOLÁNÍ ZDRAVOTNÍ SESTRY (ZDROJ: VLASTNÍ VÝPOČTY)
67
Seznam použitých zkratek n
Absolutní četnost
%
Relativní četnost
Např.
Například
Atd.
A tak dále
Tj.
To je
Viz
Videre licet (z lat. Lze vidět)
Aj.
A jiné
ICN
Mezinárodní rada sester
Sb.
Sbírka
NCONZO
Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů
68
Seznam příloh Příloha č.1: Dotazník
69
