VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Podmínky pro živnostenské podnikání v ČR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

P o d m í n k y p ro ži vn o s t e n s k é p od n i k án í v Č R bakalářská práce

Autor: Petra Pěkná Vedoucí práce: Ing. Lenka Lízalová, Ph.D. Jihlava 2012

Anotace Cílem bakalářské práce je zmapování vzniku a vývoje legislativy živnostenského podnikání v České republice až po současnost. Práce má za úkol seznámit čtenáře s možnostmi podnikání na našem území, jejich podmínkami a poskytne stručný návod k jejich založení. Konkrétně se zaměřuje na činnost Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi a předkládá jednotlivé příklady z praxe. Cílem statistického šetření je představit vývoj počtu českých podnikatelů ve vybraných letech z různých hledisek. Závěr bakalářské práce dále vysvětluje, jak velký význam má živnostenské podnikání pro naši společnost a pro rozvoj ekonomiky celé České republiky.

Klíčová slova živnostenský zákon, živnostenský úřad, živnostenská kontrola, živnostenské oprávnění, podnikatel, právnická osoba, fyzická osoba

Annotation The Bachelor thesis aims to describe the origins and further development of traderelated legislation in the Czech Republic until the present. The thesis describes possibilities of entrepreneurship in the country, together with requirements and brief instructions on starting a business. In particular, the thesis focuses on activities of the Municipal trade office in Vlašim and shows some real examples. Statistical examination illuminates, from different perspectives, the trends in numbers of Czech entrepreneurs in selected years. Next, the thesis concludes how important is entrepreneurship for and economy development in the Czech Republic.

Key words Trades Licensing Act, trade office, trade control, trade licence, entrepreneur, legal person, natural person

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Lence Lízalové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za odborné vedení, vstřícnost, ochotu a cenné rady, kterými přispěla k vypracování této práce. Zároveň, bych chtěla poděkovat pracovníkům Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi za poskytnutí odborných materiálů a informací.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ....................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................................... 8 1

ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ ................................................................................... 9

1.1 Historie a vývoj podnikání u nás .............................................................................. 9 1.1.1 Cechy ..................................................................................................................... 9 1.1.2 Živnostenský řád ................................................................................................. 10 1.1.3 Zákon o soukromém podnikání občanů č.105/1990 Sb. .................................. 10 1.1.4 Živnostenský zákon ............................................................................................ 11 1.2 Živnostenské úřady v ČR ........................................................................................ 11 1.2.1 Zákon o živnostenských úřadech ....................................................................... 11 1.2.2 Zásadní novely živnostenského zákona ............................................................ 13 1.2.3 Centrální registrační místo ................................................................................. 14 1.2.4 Místní příslušnost živnostenských úřadů .......................................................... 14 1.3 Druhy živností ........................................................................................................... 15 1.3.1 Živnost a druhy živností ..................................................................................... 15 1.3.2 Živnosti řemeslné ............................................................................................... 16 1.3.3 Živnosti vázané ................................................................................................... 17 1.3.4 Živnosti koncesované ......................................................................................... 17 1.3.5 Živnost volná ...................................................................................................... 18 1.4 Živnostenský zákon v platném znění ..................................................................... 19 1.4.1 Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění ............................................. 19 1.4.2 Povinnosti podnikatele ....................................................................................... 20 1.4.3 Živnostenský rejstřík .......................................................................................... 21 1.5 Podmínky provozování živnosti a subjekty k nim oprávněné ........................... 21 1.5.1 Co je, není živnost a podmínky provozování živnosti ..................................... 21 1.5.2 Vznik obchodních společností ........................................................................... 22 1.5.3 Správní poplatky související s živnostenským podnikáním ............................ 24 1.6 Živnostenská kontrola .............................................................................................. 25 1.6.1 Přestupky fyzických a právnických osob podle živnostenského zákona ........ 25 1.6.2 Protokol o výsledku kontroly ............................................................................. 26 1.6.3 Společné kontroly živnostenských úřadů s jinými orgány............................... 27 2

ANALYZOVÁNÍ A POROVNÁNÍ ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ V ČR ....... 28

2.1 Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi .................................................................... 28 2.1.1 Struktura Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi .................................... 28 2.1.2 Práce registračního oddělení .............................................................................. 29 2.1.3 Práce kontrolně-správního oddělení .................................................................. 30 2.2 Příklady práce živnostenského úřadu ve Vlašimi ................................................ 30 2.2.1 Vyřízení žádosti fyzické osoby o vázanou živnost........................................... 30 2.2.2 Praktické provedení živnostenské kontroly ...................................................... 32 2.2.3 Nařízená kontrola krajským živnostenským úřadem - Bělení zubů ................ 33 2.2.4 Dotazy podnikatelů z praxe a stanoviska nadřízených orgánů ........................ 34 2.3 Programové vybavení Obecního živnostenského úřadu ..................................... 35 2.3.1 Firma ICZ a. s. a její helpdesk ........................................................................... 35 2.3.2 Program Informační systém Registr živnostenského podnikání ..................... 36

2.3.3 Program Jednotný registrační formulář ............................................................. 37 2.3.4 Program Spisová služba ..................................................................................... 38 2.3.5 Program Automatický systém právních informací ........................................... 38 2.4 Komunikace Obecního živnostenského úřadu s jinými orgány ........................ 39 2.4.1 Rejstřík trestů, Obchodní rejstřík, Centrální evidence obyvatel ...................... 39 2.4.2 Spolupráce s Českou obchodní inspekcí Praha ................................................ 41 2.4.3 Spolupráce se státní, cizineckou policií a krajskou hygienickou stanicí ........ 41 2.5 Statistika živnostenských oprávnění v ČR............................................................ 42 2.5.1 Úvod do statistiky ............................................................................................... 42 2.5.2 Počty podnikatelů v ČR...................................................................................... 43 2.5.3 Počty živnostenských oprávnění v ČR .............................................................. 43 2.5.4 Počty podnikatelů cizinců v ČR ........................................................................ 44 2.6 Statistika živnostenských oprávnění ve Vlašimi .................................................. 45 2.6.1 Počty podnikatelů ve Vlašimi ............................................................................ 45 2.6.2 Počty živnostenských oprávnění ve Vlašimi .................................................... 47 2.6.3 Počty podnikatelů cizinců ve Vlašimi ............................................................... 48 2.7 Zhodnocení živnostenského podnikání.................................................................. 49 2.7.1 Porovnání legislativy podnikání s jinými státy ................................................. 49 2.7.2 Porovnání podmínek podnikání mezi ČR a VB ............................................... 51 ZÁVĚR.................................................................................................................................. 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ................................................................................. 55 ZDROJE: .............................................................................................................................. 55 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ: .................................................................. 57 SEZNAM PŘÍLOH: ............................................................................................................. 58

Úvod Cílem bakalářské práce je zmapování vzniku a vývoje legislativy živnostenského podnikání na území České republiky až po současnost. Poukazuje na začátek podnikání, tzv. směnný obchod, vznik cechů a s ním i zavedení prvního živnostenského řádu. Podrobně rozebírá současnou problematiku živnostenského podnikání v České republice. Práce má za úkol seznámit čtenáře s možnostmi podnikání na našem území, jejich podmínkami a poskytne stručný návod k jejich založení. Živnostenský zákon byl do dnešní doby již více než stokrát novelizován a tudíž zde nalezneme zásadní novely, které změnily celkovou koncepci živnostenského zákona. Další část je věnována jednotlivým druhům živností, vzniku, změnám a zániku živnostenského oprávnění. Práce podrobně rozebírá i podmínky provozování živnosti a subjekty oprávněné tyto živnosti provozovat. Nechybí zde ani správní poplatky související se založením živností. V druhé části se bakalářská práce zaměřuje na konkrétní činnosti Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi a jeho strukturu. Rozebírá praktické příklady práce registračního

a

kontrolně-správního

oddělení.

Podrobně

seznamuje

čtenáře

s programovým vybavením, které pro svou práci zaměstnanci využívají. V praxi popisuje komunikaci Obecního živnostenského úřadu s ostatními orgány státní správy, mezi které například patří Česká obchodní inspekce, krajská hygienická stanice, státní a cizinecká policie. Neméně důležitou částí práce je statistické šetření, jehož cílem bylo poukázat na vývoj počtu českých podnikatelů ve vybraných letech z různých hledisek. Nejprve pozoruje vzrůstající počet podnikatelů a počet živnostenských oprávnění v České republice podle jednotlivých let. Pro zajímavost je zde uveden i grafický vývoj počtu podnikajících cizinců, který má stále rostoucí tendenci. Dále se zaměřuje na statistické šetření týkající se přímo podnikatelů z Vlašimi. Závěr bakalářské práce je věnován porovnávání podmínek podnikání České republiky s jinými státy a zvláště pak ve srovnání s Velkou Británií. Celkově poukazuje jak velký význam má živnostenské podnikání pro naši demokratickou společnost a pro další rozvoj ekonomiky České republiky.

8

1 Živnostenské podnikání 1.1 Historie a vývoj podnikání u nás V této kapitole vás práce seznámí s vývojem podnikání v České republice, který prošel mnoha změnami od svého vzniku až po svou současnou podobu. Ve zkratce jsou zde popisované nejdůležitější fáze jeho vývoje od založení, vzniku cechu, přijetí živnostenského řádu, vydání zákona o soukromém podnikání občanů po současný živnostenský zákon.

1.1.1 Cechy Počátek podnikání se datuje z doby vývoje myšlení člověka, kdy se na našem území začíná objevovat směnný tzv. Barterový obchod. Lidé tak začínají směnovat mezi sebou jednu komoditu za jinou. Největší rozvoj řemesel a obchodu začíná ve středověku. Začátkem 13. století se řemeslníci organizují do skupin, které se nazývají cechy. V tomto století vznikaly pouze ve větších městech a do menších měst se dostávaly až počátkem 16. století. Vznik cechu musela vždy schválit městská rada. (Janák a kol., 2005). Každý cech měl své předpisy - cechovní artikuly, které udávaly počet řemeslníků v daném oboru, množství výrobků a jejich přiměřenou cenu. Nejvyšší postavení v cechu měli cechmistři. Řídili schůze, potvrzovali výuční a mistrovské listy, hlídali dodržování stanov, vybírali od členů poplatky a trestali příslušníky cechu za prohřešky, které se týkaly vykonávání řemesla a mravnosti. Vytvářením cechů se zabránilo nežádoucí konkurenci, neboť cizí řemeslník, který nepatřil do daného cechu, nemohl ve městě vykonávat své řemeslo. Nejrychleji se rozvíjela potravinářská a oděvní řemesla. (Janák a kol., 2005). Dalším důležitým bodem pro rozvoj řemesel se stal rok 1848, kdy habsburskou monarchii zasáhla revoluce, a cechy byly zrušeny. Půda se stala dostupným zbožím, které vedlo k začátku dalšího podnikání. (Janák a kol., 2005).

9

1.1.2 Živnostenský řád Živnostenský řád byl novým zákonem, který měl zaručovat větší živnostenskou svobodu v rámci nové hospodářské politiky. Byl přijat dne 20. 12. 1859 a v platnost vstoupil od 1. 5. 1860. Již od roku 1883 se živnosti dělily na svobodné, řemeslné a koncesované. V zákoně jsme je mohli najít plně vyjmenovány. K řemeslným živnostem bylo potřeba dokladu o vyučení v daném oboru, praxe a dostatečná zručnost. Požadovaných podmínek bylo potřeba například u řemesel truhlářů, zedníků, různých instalatérů a opravářů. Velkým rozdílem byly živnosti koncesované, ke kterým bylo potřeba ještě navíc úředního povolení. Jednalo se o živnosti provozované pro veřejnost, jako je kominictví, pohřebnictví nebo například hostinská činnost. Ty živnosti, které nespadaly pod řemeslné, nebo koncesované se nazývali živnosti svobodné. (Janák a kol., 2005). Podle Janáka (2005) kontrolu nad živnostníky vykonával stejně jako dnes živnostenský úřad. V jeho pravomoci bylo například: zabavit zboží nebo zastavit práci strojů, v krajním případě uzavřít provozovnu. Živnostenský řád znal tyto tresty: důtku, peněžitou pokutu do 1 000 Kč, vězení až do 3 měsíců, odnětí práva mít učedníky nebo pomocníky a v neposlední řadě i odnětí živnostenského oprávnění. Později se živnostenský řád z roku 1859 stal platnou právní úpravou i pro Československý stát, který vznikl v roce 1918. Avšak v období nacistické okupace byl hospodářský vývoj a rozvoj podnikání v celé republice pozastaven a nahrazen řízeným hospodářstvím. Na našem území platil Živnostenský řád až do 31. 12. 1965. (Janák a kol., 2005).

1.1.3 Zákon o soukromém podnikání občanů č.105/1990 Sb. Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů byl s účinností přijat od 1. 5. 1990 a navazuje na živnostenský řád, který tu byl dříve. Zákon vznikl, aby pomohl občanům individuálně provádět podnikatelskou činnost a to buď jednotlivě, jako fyzické osoby nebo společně, jako právnické osoby. Zákon striktně stanovoval pět podmínek, které musel občan splňovat při registraci. Tři z těchto pěti se nazývaly základními a musely je splňovat všichni podnikatelé. Zbylé dvě jen ti, u kterých to vyžadovala sama živnost. Základními podmínkami jsou: 10

dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost občana. U zbylých dvou se jedná o prokázání odborné kvalifikace a získání zvláštního povolení nebo průkazu způsobilosti. Zpočátku v zákoně nebyla obsažena zemědělská výroba a hospodařící zemědělci tak byli ve značné nevýhodě a nemohli využívat výhodných ekonomických podmínek. Novela zákona č. 219/1991 Sb., která nabyla platnosti od 1. 7. 1991, toto napravila a do zákona byla vložena ustanovení o samostatně hospodařících rolnících.

1.1.4 Živnostenský zákon Současný zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání navazuje, na již zmíněný zákon o soukromém podnikání a je v praxi označován jako živnostenský zákon. Od 1. 1. 1992 nabyl účinnost a stal se veřejnoprávním předpisem, který upravuje živnostenské podnikání na území naší republiky. Při rozdělení Československa tj. od 1. 1. 1993 na dva samostatné státy: Českou a Slovenskou

republiku

byla

zachována

v obou

státech

platnost

dosavadního

živnostenského zákona. Obě tyto země živnostenský zákon postupně novelizovaly, ale podobnost živnostenského práva zůstává stále zachována. Dnes již má živnostenský zákon v České republice velmi bohatou historii, neboť byl mnohokrát novelizován. Do dnešní doby má více než 100 novel, které můžeme rozdělit do dvou základních skupin: na zásadní a ostatní. Se zásadními novelami vždy přichází celková změna systému živnostenského zákona a s ostatními novelami se pouze do živnostenského zákona promítají změny zvláštních právních předpisů.

1.2

Živnostenské úřady v ČR

1.2.1 Zákon o živnostenských úřadech S platností živnostenského zákona začíná platit i zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech. Stanovuje přesnou strukturu živnostenských úřadů v ČR a rozdělení jejich pravomocí.

11

Obrázek č. 1: Hierarchie živnostenských úřadů v České republice Ministerstvo průmyslu a obchodu

Krajský živnostenský úřad počtem v ČR 14

Obecní živnostenský úřad počtem v ČR 227

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů ze zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenském podnikání

Nejvyšším živnostenským úřadem v ČR by měl být živnostenský úřad České republiky, který však do současné doby nebyl zřízen. Jeho pravomoc prozatím vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu v čele s ministrem. Zpracovává koncepce v oblasti živnostenského podnikání a vykonává řídící, metodickou a kontrolní činnost vůči krajským živnostenským úřadům. Má pravomoc nařídit živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajských živnostenských úřadů. Je ustanoven správcem živnostenského rejstříku a spolupracuje s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími. Může vyžadovat od ústředních správních úřadů různá stanoviska a vyjádření k jednotlivým živnostem. (zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech). Druhým nejvyšším živnostenským úřadem v ČR jsou krajské živnostenské úřady. Každý kraj i hlavní město Praha má svůj krajský živnostenský úřad. Celkem je na území ČR 14 krajských živnostenských úřadů. Vykonávají řídící, kontrolní a metodickou činnost vůči obecním živnostenským úřadům ve svém správním obvodu. Mohou nařídit obecním živnostenským úřadům provedení živnostenské kontroly. Rozhodují o odvolání

proti

rozhodnutí

obecních

živnostenských

úřadů

a

spolupracují

s hospodářskými komorami, podnikatelskými svazy a sdruženími. Jsou provozovateli živnostenského rejstříku. (zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech). V řadě nejnižšími avšak nejpočetnějšími živnostenskými úřady v ČR jsou obecní živnostenské úřady. V současnosti máme 227 obecních živnostenských úřadů. Přijímají přihlášky k registraci podnikání nebo oznámení změn od osob již podnikajících. Plní funkci centrálního registračního místa. „Obecní živnostenský úřad je provozovatelem živnostenského rejstříku“. (zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, str. 161). 12

1.2.2 Zásadní novely živnostenského zákona Živnostenský zákon již od svého zrodu prošel více než stovkou novel. V předešlé kapitole jsem provedla jejich rozdělení na zásadní a ostatní. Nyní bych se chtěla zabývat pouze zásadními novelami, kterých není tolik, ale vždy mění celkovou koncepci živnostenského zákona. Těmito novelami jsou: -

novela zákona č. 286/1995 Sb., s účinností od 1. 1. 1996

-

novela zákona č. 365/1999 Sb., s účinností od 1. 3. 2000

-

novela zákona č. 167/2004 Sb., s účinností od 1. 5. 2004

-

novela zákona č. 214/2006 Sb., s účinností od 1. 8. 2006

-

novela zákona č. 130/2008 Sb., s účinností od 1. 7. 2008

První větší novelou živnostenského zákona byl zákon č. 286/1995 Sb., který značně zjednodušil přístup k získání živnostenského oprávnění. Zásadním způsobem byl snížen počet živností, u kterých bylo vyžadováno prokázání odborné způsobilosti. Druhou podstatnou novelou byl zákon č. 356/1999 Sb., který doplnil zákon o nové živnosti a upravil podmínky prokazování odborné způsobilosti pro živnosti řemeslné. Do živnostenského zákona byly také zapracovány první úpravy z důvodu slučitelnosti našeho práva s právem Evropské unie. Třetí z výše jmenovaných novel byl zákon č. 167/2004 Sb., tzv. „Euronovela“. Tento zákon začíná platit současně se vstupem ČR do Evropské unie. Poté živnostenský zákon již plně vyhovuje právu Evropské unie. Čtvrtou významnou novelou byl zákon č. 214/2006 Sb., který stanovuje, že z obecních živnostenských úřadů se současně stávají tzv. „Centrální registrační místa“ = CRM. V praxi to znamená, že podnikatel, který přichází vyřizovat svoje záležitosti na obecní živnostenský úřad, může současně na tomto úřadu provést i stejné oznámení vůči ostatním orgánům jako je: finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna a úřad práce. Poslední, tedy pátou zmíněnou novelou byl zákon č. 130/2008 Sb., který se stal doposud největší novelou živnostenského zákona. Byla co nejvíce odlehčena administrativní zátěž podnikatele a značně zjednodušen vstup do živnostenského podnikání. 13

1.2.3 Centrální registrační místo V předchozí kapitole jsem se zmínila, že centrální registrační místa vznikla na všech obecních živnostenských úřadech od 1. 8. 2006. Kanceláře obecních živnostenských úřadů, kde probíhají registrace podnikatelů, jsou od této doby označeny logem „CRM“. Obrázek č. 2: Logo centrálního registračního místa

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Před vznikem CRM musel podnikatel navštívit postupně živnostenský úřad, finanční úřad, správu sociálního zabezpečení a úřad práce. Na všech výše vyjmenovaných úřadech musel vyplnit příslušný formulář, který často obsahoval velmi podobné údaje jako například: jméno, příjmení, adresu, rodné číslo, telefon a další. Nyní tato povinnost pro podnikatele odpadla a stačí pouze navštívit obecní živnostenský úřad a ten předá informace ostatním výše jmenovaným úřadům. Během své praxe na živnostenském úřadu ve Vlašimi jsem opravdu poznala, jak centrální registrační místa pomohla podnikatelům snížit jejich administrativní práci na minimum. Dnes stačí, když podnikatel na obecním živnostenském úřadu ohlásí živnost, nebo jakoukoli změnu a živnostenský úřad se sám postará o stejné nahlášení ostatním výše uvedeným úřadům pomocí nově vytvořeného formuláře označeného logem CRM. Jednotné registrační formuláře přikládám v příloze.

1.2.4 Místní příslušnost živnostenských úřadů Každý začínající podnikatel si nejprve položí otázku, na který živnostenský úřad v ČR se musí dostavit k vyřízení svého živnostenského oprávnění. Dříve platilo, že místní příslušnost živnostenského úřadu byla dána u fyzických osob podle trvalého bydliště a u právnických osob podle sídla firmy. Od 1. července 2008 nastala pro podnikatele velká změna tím, že byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů. (Horzinková, Urban, 2008).

14

Nyní může podnikatel učinit své podání u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu v ČR bez ohledu na jeho trvalý pobyt. Podnikatelé si tak mohou vyřizovat veškerá svá podání ohledně živností vždy u takového obecního živnostenského úřadu, který je nejblíže vzdálen od místa, kde se právě nacházejí. (Horzinková, Urban, 2008).

1.3 Druhy živností „Každá právnická či fyzická osoba může vykonávat své podnikatelské aktivity pouze na základě oprávnění nebo registrace vydaného živnostenským úřadem, profesní komorou či jiným zákonem pověřeným orgánem. Nejčastěji je v ČR podnikání provozováno na základě živnostenského oprávnění.“(Veber a kol., 2008, str. 81). V této části si rozebereme, jaké druhy živností v České republice jsou a co je ke každé zapotřebí, aby potencionální podnikatel splňoval.

1.3.1 Živnost a druhy živností Na začátku živnostenského zákona nalezneme přesnou definici živnosti, která zní: „Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ (Horzinková, Urban, 2008, str. 17). V praxi podmínka soustavnosti znamená, že živností může být pouze činnost vykonávaná opakovaně a ne jednorázově či nahodile. Řadíme sem i činnosti vykonávané sezónně. Pro upřesnění bych ráda konstatovala, že i každoroční prodej vánočních kaprů řadíme mezi činnosti vykonávané pravidelně a tedy i v tomto případě je splněna podmínka soustavnosti. (Horzinková, Urban, 2008). Podmínkou samostatnosti se podnikatelská činnost odlišuje od činnosti zaměstnanecké. Znamená to, že podnikatel o své činnosti rozhoduje samostatně – organizuje, zajišťuje i realizuje ji v ekonomickém i právním smyslu. (Horzinková, Urban, 2008). Další z výše uvedených podmínek je provozovat živnosti vlastním jménem. Znamená to, že podnikatel fyzická osoba musí používat své jméno a příjmení a u právnických osob musí uvádět přesný název své firmy. (Horzinková, Urban, 2008). Podmínkou provozovat živnost na vlastní odpovědnost udává podnikateli odpovídat za své závazky celým svým majetkem. (Horzinková, Urban, 2008). 15

U poslední výše uvedené podmínky – dosažení zisku, postačuje pouze úmysl podnikatele zisk dosáhnout. Není však důležité, na co má být zisk použit. (Horzinková, Urban, 2008). Živnostenský zákon dělí živnosti na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti jsou dále rozděleny na řemeslné, vázané a na živnost volnou.

1.3.2 Živnosti řemeslné Živnosti řemeslné jsou taxativně vyjmenovány v příloze č. 1 v živnostenském zákoně. Celkem máme 41 řemeslných živností. Tato příloha je rozdělena na části A, B a C. V části A je 35 živností a jsou to například: Řeznictví a uzenářství Zlatnictví a klenotnictví Holičství, kadeřnictví Opravy silničních vozidel Klempířství a oprava karoserií V části B nalezneme 3 živnosti: Barvení a chemická úprava textilií Čištění a praní textilu a oděvů Kominictví V poslední části C jsou také 3 živnosti a to: Hostinská činnost Kosmetické služby Pedikúra, manikúra Nařízením vlády č. 278/2008 Sb., v příloze č. 1 jsou stanoveny obsahové náplně jednotlivých řemeslných živností. Vymezují jaké činnosti je možné v rámci dané živnosti provádět a naopak vyjmenovávají činnosti, které provádět nelze. Pro příklad 16

cituji obsahovou náplň živnosti „Pedikúra, manikúra“: „Péče o nohy a ruce, změkčování kůže a upravování, lakování, střihání a broušení nehtů. Modeláž nehtů. Nanášení masek a masáže rukou včetně předloktí, provádění speciálních koupelí nohou a rukou. Speciální úkony při péči o nehty a pokožku (například uvolňování zarostlých nehtů, obrušování ztvrdlé kůže pat a nehtů). Odborné poradenství. V rámci živnosti lze dále provádět depilace, masáže chodidel a nártů, s výjimkou specifických masáží, jako jsou masáže tlakové, lymfatické a podobně.“ (zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, str. 121). K provozování živností řemeslných je stanovena živnostenským zákonem v §21 a §22 odborná způsobilost. Prokazuje se dosažením určitého vzdělání. Nejčastěji prokázáním ukončeného středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru.

1.3.3 Živnosti vázané Vázaných živností je celkem 35 a vyjmenované jsou v příloze č. 2 živnostenského zákona. Tato příloha u každé živnosti zvlášť stanovuje požadovanou odbornou způsobilost. Zařazeny jsou zde například tyto živnosti: Geologické práce Oční optika Projektová činnost ve výstavbě Průvodcovská činnost horská Provozování autoškoly Obsahové náplně jednotlivých vázaných živností jsou rovněž stanoveny nařízením vlády č. 278/2008 Sb. tentokrát již v příloze č. 2.

1.3.4 Živnosti koncesované Koncesované živnosti jsou uvedené v příloze č. 3 živnostenského zákona s počtem 21 živností. Odborná způsobilost je rovněž stanovena u každé živnosti zvlášť. K těmto živnostem se navíc musí vždy vyjádřit určitý orgán státní správy. Většinou se jedná o různá ministerstva jako například u živností:

17

Výroba

a

úprava

lihu

sulfitového

nebo

lihu

syntetického - Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin

a

ostatních

alkoholických

nápojů

–

Ministerstvo zemědělství Provozování cestovní kanceláře – Ministerstvo pro místní rozvoj Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin – Český báňský úřad

1.3.5 Živnost volná Živnost volnou nalezneme v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu. Jedná se pouze o 1 živnost, která má 80 oborů činností. Celým svým názvem zní: “Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.“ Jako příklad uvádím některé z oborů činností: Zprostředkování obchodu a služeb Velkoobchod a maloobchod Ubytovací služby Chov zvířat a jejich výcvik Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod vody Obsahová náplň je tentokrát uváděna v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. k jednotlivým 80-ti oborům živnosti volné. Živnost volná se od zbylých výše jmenovaných živností liší tím, že podnikatel nedokládá živnostenskému úřadu žádné vzdělání

18

1.4 Živnostenský zákon v platném znění 1.4.1 Vznik, změna a zánik živnostenského oprávnění Vznik živnostenského oprávnění se vždy vztahuje ke konkrétnímu datu. Toto datum skutečně určuje, od kdy mohu svou živnost vykonávat. Vznik živnostenského oprávnění je u ohlašovacích živností (živnosti řemeslné, vázané a živnost volná) a koncesovaných živností rozdílný. U ohlašovacích živností platí, že vznik živnostenského oprávnění je dán dnem ohlášení živnosti, tedy dnem, kdy podnikatel přijde na obecní živnostenský úřad a svou živnost nebo svoje živnosti ohlásí. U koncesovaných živností vzniká živnostenské oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Výjimku tvoří ti podnikatelé, kteří se musí zapisovat do obchodního rejstříku. Jedná se především o ještě nevzniklé právnické osoby. Výše jmenovaným vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku. (Horzinková, Urban, 2008). Všechny změny údajů a změny dokladů, které podnikatel uvádí při zahájení své podnikatelské činnosti je podnikatel povinen obecnímu živnostenskému úřadu nahlásit do 15 dnů ode dne jejich vzniku. Jedná se například o změnu trvalého bydliště, místa podnikání a sídla firmy, změnu příjmení podnikatele, zahájení a ukončení činnosti v provozovně, přerušení a pokračování provozování živnosti a jiné. Výše uvedené změny podnikatel není povinen nahlašovat pouze v případě, že změny jsou již zapsané do obchodního rejstříku. (Horzinková, Urban, 2008). K zániku živnostenského oprávnění může docházet z několika důvodů. Nejčastější příčinou zániku živnostenského oprávnění je skutečnost, kdy podnikatel o zrušení požádá sám. Ke zrušení živnosti ze strany podnikatele může tedy dojít kdykoli bez udání důvodu. Dále podle živnostenského zákona zaniká: smrtí podnikatele, uplynutím doby, na kterou bylo živnostenské oprávnění omezeno, zánikem právnické osoby a výmazem z obchodního rejstříku. V případě, že při kontrole dojde ke zjištění, že podnikatel již nesplňuje podmínky nebo nastanou překážky stanovené živnostenským zákonem, musí obecní živnostenský úřad takové oprávnění zrušit nebo pozastavit. (Horzinková, Urban, 2008).

19

1.4.2 Povinnosti podnikatele Živnostenský úřad přesně definuje, jaké povinnosti musí podnikatel splňovat, pokud chce vykonávat svou živnost. Najdeme je vyjmenované v §31 živnostenského zákona. Jednou ze základních povinností, je mít správně označené místo podnikání. Při své praxi jsem zjistila, že i takto jednoduchá věc bývá často opomíjena. Správné označení musí obsahovat název firmy nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby (IČ), identifikační číslo provozovny (IČP). Pokud je provozovna určená pro styk se zákazníky, tedy pro prodej zboží nebo poskytování služeb, musí tu být uvedeno jméno a příjmení osoby odpovědné za provoz a provozní doba. Nutné je zajistit, aby v provozovně v otevírací době byla přítomna osoba se znalostí českého nebo slovenského

jazyka.

Povinností

podnikatelů

je

také

prokázat

pracovníkům

živnostenského úřadu svou totožnost. Eliminují se tímto lidé pracující zde nelegálně a načerno. „Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují způsobilost pro výkon povolání stanovenou zvláštními právními předpisy, znalost bezpečnostních předpisů a předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví. Vyžaduje-li to povaha práce nebo jiné činnosti, odpovídá i za to, že se zaměstnanci opakovaně účastní prohlídek podle zvláštních právních předpisů.“ (zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, str. 20). Musí dohlížet na to, aby jeho zaměstnanci prokázali splnění podmínky bezúhonnosti. Další podmínkou je mít odpovědného zástupce v případě, kdy podnikatel nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti. Také je tu povinnost zajistit příjem různých písemností např. od úřadů a to i v době dovolené. Při kontrole je podnikatel povinen vždy předložit doklady prokazující způsob pořízení prodávaného zboží, materiálu či poskytované služby. Na mysli máme faktury, paragony či jiné doklady prokazující legální nabytí věci. Další velmi důležitá povinnost nastává podnikateli v době ukončení činnosti v provozovně, protože nejpozději ke dni ukončení činnosti musí oznámit na živnostenském úřadě, na jaké adrese bude možné vypořádat jeho dosavadní závazky. Nakonec bych chtěla zdůraznit povinnost podnikatele vydat spotřebiteli na požádání doklad o prodeji zboží či poskytnutí služby, na kterém musí být uvedeno: název firmy nebo jméno a příjmení, identifikační číslo, datum prodeje zboží či poskytnutí služby, druh zboží či služby o které se v prodeji jedná a cena daného zboží nebo poskytnuté služby.

20

1.4.3 Živnostenský rejstřík O živnostenském rejstříku se bavíme jako o informačním systému veřejné správy. Správcem tohoto rejstříku v České republice je Ministerstvo průmyslu a obchodu a provozovateli jsou krajské a obecní živnostenské úřady. Nalezneme ho v § 60 živnostenského zákona, který udává, že správcem je Živnostenský úřad České republiky, ten ale dosud u nás zřízen nebyl a jeho působnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je přístupný veřejnosti a najdeme ho na internetu v elektronické podobě na stránkách www.rzp.cz. V živnostenském rejstříku nalezneme informace o fyzických a právnických osobách provozujících živnosti na našem území. Pouze rodná čísla a pokuty udělené podnikatelům zde nejsou veřejnosti k nahlédnutí. K těmto údajům mají přístup pouze zákonem stanovené státní instituce. Nalezneme zde například: názvy firmy, jména a příjmení fyzických osob, místo podnikání a sídlo firmy, státní občanství, bydliště, druhy živností, provozovny a jiné potřebné údaje. Na požádání vydává živnostenský úřad v listinné nebo elektronické podobě výpis z živnostenského rejstříku. Výpisy můžeme rozdělit do čtyř různých druhů. Nejčastější formou jsou výpisy vydávané podnikateli při vstupu do podnikání. Tyto výpisy nahrazují dříve používané živnostenské listy. Méně časté jsou pak úplné výpisy, částečné výpisy a potvrzení o určitém zápisu.

1.5 Podmínky provozování živnosti a subjekty k nim oprávněné 1.5.1 Co je, není živnost a podmínky provozování živnosti Jak jsem již ze začátku své bakalářské práce uvedla, živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Přesto však živnostenský zákon udává v § 3 taxativně vyjmenované činnosti, které splňují výše uvedenou definici, avšak mezi živnosti nepatří. Pro představu uvádím několik činností, které spadají do této skupiny. Jedná se například o lékaře, veterináře, advokáty, notáře, znalce a tlumočníky, auditory, daňové poradce. Také sem patří restaurování kulturních památek, provádění archeologických výzkumů, pořádání loterií, výroba elektřiny a plynu, zemědělství a mnoho dalších.

21

Fyzické osoby, které chtějí na našem území podnikat, musí splňovat všeobecné a zvláštní podmínky stanovené zákonem. Tyto podmínky u právnické osoby musí vždy splňovat odpovědný zástupce. Všeobecné podmínky nalezneme v § 6 a zvláštní podmínky v § 7 živnostenského zákona. Pokud zákon nestanoví jinak, za všeobecné podmínky považujeme dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. První z výše uvedených podmínek a to dovršení 18-ti let se prokazuje předložením průkazu totožnosti. Tato věková hranice platí vždy a nemůže být nahrazena ani nabytím zletilosti, jako například při uzavření sňatku. Způsobilost k právním úkonům se prokazuje předložením platného občanského průkazu. Poslední všeobecnou podmínkou, a to trestní bezúhonnost byla v živnostenském zákoně k 1. 8. 2010 změněna. Dokládá se výpisem z rejstříku trestů, který si živnostenský úřad opatřuje v elektronické podobě sám. Pokud je ve výpisu z rejstříku trestů uvedeno, že osoba byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, který byl spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání,

který

ohlašuje,

ztrácí

před

živnostenským

úřadem

bezúhonnost.

(Horzinková, Urban 2008). Zvláštní podmínky se týkají odborné nebo jiné způsobilosti podnikatele, které se neprokazují pouze u živnosti volné. Odbornou způsobilost pro živnosti řemeslné nalezneme v § 21 a § 22 živnostenského zákona, kde je udán přesný výčet dokladů prokazující odbornou způsobilost. Nejčastěji se jedná o doložení výučního listu v oboru, nebo výučního listu v příbuzném oboru a jednoroční praxe. Tyto doklady lze nahradit potvrzením o vykonání šestileté praxe v oboru. Pro živnosti vázané a koncesované odbornou způsobilost nalezneme v přílohách č. 2 a 3 živnostenského zákona, kde jsou u každé živnosti dány možnosti prokázání odborné způsobilosti.

1.5.2 Vznik obchodních společností V České republice může provozovat živnost fyzická nebo právnická osoba. Právnické osoby dle našich zákonů dělíme na různé formy obchodních společností. Jsou jimi například: veřejné obchodní společnosti (v. o. s.), komanditní společnosti (k. s.), společnosti s ručením omezeným (s. r. o.), akciové společnosti (a. s.), družstva, příspěvkové organizace a různá občanská sdružení. Mezi nejpočetnější skupiny u nás patří společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva. 22

Dříve, než vydají právnické osobě živnostenské oprávnění, dochází k založení společnosti. Společnost s ručením omezeným (s. r. o.) nevzniká pouhým založením nýbrž dnem zápisu do Obchodního rejstříku. Ode dne zápisu získává právní subjektivitu a může začít podnikat. Založit společnost může jeden, nejvýše však 50 společníků. Minimální základní kapitál je 200 000 Kč a v případě založení více společníky je dáno minimálně 20 000 Kč na jednoho společníka. U základního kapitálu se nejedná pouze o peněžitý vklad, je jím například i: automobil, sklad nebo nemovitost. Tyto nepeněžité vklady vždy oceňuje soudní znalec a splaceny musí být v plné výši před podáním zápisu do obchodního rejstříku. U peněžitých vkladů je dáno, aby bylo splaceno 30% na každý vklad. Dohromady všechny splacené nepeněžité vklady a vklady peněžité musí dělat minimálně 100 000 Kč. Založení společnosti pouze jednou osobou vzniká sepsáním zakladatelské listiny u notáře. Ve většině případů je společníků více a založení vzniká sepsáním společenské smlouvy, kterou podepíší rovněž u notáře. Nejvyšším orgánem je valná hromada. Dále je stanoven statutární orgán a kontrolní orgán, který je v případě společnosti s ručením omezeným nepovinný. Statutárním orgánem je minimálně jeden jednatel, který má plnou způsobilost k právním úkonům, dosáhl věku 18 let, splňuje bezúhonnost a nemá žádnou překážku v provozování živnosti dle živnostenského zákona. Kontrolní orgán, pokud je společností zřízen nazýváme dozorčí radou. (Veber a kol., 2008). Další velmi známou formou společnosti v České republice je akciová společnost. Založena může být buď jednou právnickou osobou, dvěma fyzickými osobami nebo více zakladateli. Horní strop zakladatelů tu není stanoven. Stejně jako u společnosti s ručením omezeným i v tomto případě společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Při založení společnosti jednou právnickou osobou se sepisuje zakladatelská listina ve formě notářského zápisu a v ostatních případech společenská smlouva, která musí být taktéž ve formě notářského zápisu. Velký rozdíl oproti společnosti s ručením omezeným je u základního kapitálu. Pokud se jedná o akcie upsané s veřejnou nabídkou výše základního kapitálu činní minimálně 20 000 000 Kč, bez veřejné nabídky pak 2 000 000 Kč. Každý, kdo si koupí akci se rázem stává podílníkem (akcionářem) akciové společnosti a ručí svým podílem. Zisk mu je vyplácen ve formě dividend a získává automaticky hlas na valné hromadě. Akciová společnost ručí celým svým majetkem a proto má povinnosti vytvářet rezervní fond ve výši nejméně 20 % z čistého zisku. Rezervní fond musí být z čistého zisku tvořen, dokud nedosáhne hodnoty 10 % 23

základního kapitálu. Orgány společnosti jsou valná hromada, statutární orgán a kontrolní orgán, který tu je povinný. Nejvyšším orgánem je valná hromada sestavena z akcionářů. Statutární orgán je tvořen představenstvem. To se stará o chod společnosti, schvaluje rozdělení zisku a účetní závěrku. Členové představenstva musí být starší 18-ti let, mít plnou způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost podle živnostenského zákona a nesmějí mít překážku provozování živnosti dle živnostenského zákona. (Veber a kol., 2008). Třetími vyskytujícími se v České republice ve vysokém počtu jsou družstva. Jedná se o různá bytová, zemědělská a jiná družstva. K jejich založení je zapotřebí minimálně pěti fyzických osob nebo dvou právnických osob. Vznikají taktéž dnem zápisu do obchodního rejstříku. Není tu zapotřebí žádná společenská smlouva či zakládající listina, jak je tomu v ostatních případech společností. Postačí, notářský zápis o konání ustavující schůze, kde se stanoví základní kapitál, schválí stanovy a zvolí orgány. Těmi jsou představenstvo a kontrolní komise. U malého družstva mluvíme pouze o předsedovi a členské schůzi. Představenstvo i předseda musí splňovat podmínky, jako u ostatních společností. Těmi jsou dosažení věku 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost dle živnostenského zákona a nemít žádnou překážku v provozování živnosti podle živnostenského zákona. K zápisu se ještě dokládá příloha se seznamem členů a výší jednotlivých členských vkladů. Tyto vklady považujeme za základní kapitál a jejich souhrn musí činit minimálně 50 000 Kč. Výše vkladu na jednoho člena není stanovena. Vklad může být i v nepeněžité podobě. V tomto případě není nikde dáno, jakým způsobem dojde k jeho ocenění. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splacena alespoň polovina ze všech peněžitých i nepeněžitých vkladů. (Veber a kol., 2008).

1.5.3 Správní poplatky související s živnostenským podnikáním Veškeré poplatky, které podnikatel je povinen živnostenskému úřadu zaplatit jsou pevně stanovené zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Poplatky spojené s živnostmi byly v tomto zákoně již několikrát novelizovány. Poslední zásadní novela začala platit od 1. 7. 2008.

24

Tato novela vedla k velké finanční úspoře pro živnostníky, neboť dříve platili podnikatelé za každou ohlášenou živnost zvlášť a to 1 000 Kč a za ohlášenou koncesi 2 000 Kč. Nyní pokud je ohlášena jedna nebo více živností současně při vstupu do živnostenského podnikání, ať už se jedná o ohlášení živnosti či ohlášení koncese, je vybírán poplatek v celkové výši 1 000 Kč. Za každé další ohlášení podnikatel zaplatí 500 Kč a je jedno o kolik živností žádá. Částka není ovlivněná množstvím ohlášených živností. Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po oznámené změně podnikatele stojí 100 Kč. Na žádost živnostenský úřad vydá úplný nebo částečný výpis z živnostenského rejstříku, a to za každou i započatou stránku 20 Kč. (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích). Pro lepší srovnání finančních úspor podnikatelů uvádím tyto příklady. 1. Fyzická osoba přijde ohlásit pět živností a dvě koncese. Dříve v tento den musela zaplatit 5 000 Kč za ohlášené živnosti a 4 000 Kč za koncese. Dohromady tedy nechala na živnostenském úřadě 9 000 Kč. Nyní, díky novele z 1. 7. 2008 ji stejná žádost vyjde pouze na 1 000 Kč. Finanční úspora činí ve výše uvedeném případě pro podnikatele 8 000 Kč. 2. Právnická osoba, která vlastní již pět živností přijde ohlásit změnu sídla. Před novelou zákona o správních poplatcích musela zaplatit 2 500 Kč tzn. 500 Kč za každý změnový živnostenský list. Nyní zaplatí za tutéž změnu pouze 100 Kč. Finanční úspora nastala v tomto případě ve výši 2 400 Kč. 3. Právnická osoba dříve musela za změnu sídla živnostenskému úřadu vždy zaplatit á 500 Kč. V současné době pokud je změna nahlášena prvně na obchodním rejstříku je tento úkon zcela od správního poplatku osvobozen.

1.6 Živnostenská kontrola 1.6.1 Přestupky fyzických a právnických osob podle živnostenského zákona Pokud se podnikatel dopustí přestupku proti živnostenskému zákonu, živnostenský úřad musí postupovat podle § 62 živnostenského zákona, který zní: „Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob.“ (zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském 25

podnikání, str.129). Mezi další zákony, kterými se živnostenská kontrola řídí, patří například zákon o ochraně spotřebitele, zákon o spotřebních daních, zákon o omezení provozu zastaváren a zákon o civilním letectví. Živnostenský úřad musí vždy detailně popsat své kontrolní zjištění, které musí obsahovat přesný popis události, konkrétní čas a popis přestupku podnikatele. Dále je nutno uvést kdo se přestupku dopustil a jakým způsobem. Důležité je zjistit po jakou dobu tento přestupek trval a jaký prospěch z takovéhoto protiprávního jednání podnikatel měl. Přestupkem podle živnostenského zákona je, když například podnikatel: -

neoznámí živnostenskému úřadu svého nového odpovědného zástupce – pokutováno až do výše 100 000 Kč

-

neoznámí předem zahájení nebo ukončení činnosti ve své provozovně – pokutováno až do výše 100 000 Kč

-

neprokáže kontrolnímu orgánu způsob nabytí prodávaného zboží nebo materiálu – pokutováno až do výše 1 000 000 Kč

-

neoznámí pokračování provozování živnosti v době přerušení – pokutováno až do výše 10 000 Kč

-

neoznámí změnu trvalého bydliště – pokutováno až do výše 20 000 Kč.

(zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání). Kontroly může živnostenský úřad provádět v místě podnikání nebo v sídle firmy, ve stálých a mobilních provozovnách, ve skladech a na pracovištích dle místa činnosti. Na písemnou

výzvu

je možno provést kontrolu

podnikatele přímo

v kanceláři

živnostenského úřadu. V tomto případě se ve výzvě uvádí výčet dokladů, které podnikatelé při kontrole musí předložit.

1.6.2 Protokol o výsledku kontroly Při kontrole podnikatelů musí vždy následně dojít k vyplnění protokolu o průběhu dané kontroly. Náležitosti protokolu jsou stanoveny v zákoně č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. Výše uvedený protokol musí obsahovat jména a příjmení kontrolních 26

pracovníků, přesný čas zahájení a ukončení kontroly a adresu místa, kde byla kontrola prováděna. Základní identifikační údaje kontrolovaného podnikatele a předmět kontroly. Mezi základní skutečnosti podléhající kontrole podle živnostenského zákona patří: ohlášení provozovny a prokázání vlastnického vztahu k provozovně, způsobilost provozovny podle stavebního zákona, označení provozovny, označení místa podnikání (liší-li se od bydliště), prokázání způsobu nabytí materiálu nebo zboží, náležitosti dokladů vydávaných na žádost zákazníka a předložení dokladů prokazující provozování živnosti (vydané faktury a jiné příjmové doklady). (zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole). Ostatními skutečnostmi podléhající kontrole podle zákona o ochraně spotřebitele jsou nezbytné písemné informace v češtině, které se vztahují k prodávanému zboží. Jedná se o označení výrobce nebo dovozce zboží a o materiálu z kterých je výrobek složen. V případě, že se jedná o obuv, je zde nutný údaj o složení materiálu použitého v hlavních částech. Samozřejmostí je informace o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb. (zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole).

1.6.3 Společné kontroly živnostenských úřadů s jinými orgány Pracovníci živnostenských úřadů, kteří provádí kontrolu podnikatelů, spolupracují i s jinými orgány státní správy. Jsou jimi například orgány české obchodní inspekce, hygienické stanice, státní policie a cizinecké policie. Tato spolupráce se řídí podle § 68 živnostenského zákona.

Pokud živnostenské úřady při své kontrole zjistí porušení

hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů mají povinnost ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informovat jmenované specializované orgány. Rovněž s výše uvedenými orgány mohou provádět pracovníci živnostenského úřadu společnou kontrolu. Tyto společné kontroly jsou prováděny nepravidelně na žádost jednotlivých orgánů státní správy. Pravidelně dochází pouze ke kontrolám s českou obchodní inspekcí a to na základě dohody uzavřené dne 9. 3. 2007 mezi českou obchodní inspekcí a odborem živností Ministerstva průmyslu a obchodu. Výsledky těchto kontrol se pravidelně vyhodnocují. (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání).

27

2 Analyzování a porovnání živnostenského podnikání v ČR 2.1 Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi V druhé části své bakalářské práce se zaměřuji na praktickou činnost jednoho z 227 obecních živnostenských úřadů v České republice. Vybrala jsem si Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi. Důvodem mého výběru byly získané poznatky při mé semestrální praxi na tomto úřadu. Funkci Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi zastává živnostenský odbor, který je součástí Městského úřadu ve Vlašimi.

2.1.1 Struktura Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi Obrázek č. 3: Struktura Obecního úřadu ve Vlašimi se zaměřením na živnostenský odbor Starosta Mgr. Luděk Jeništa Místostarosta Karel Kroupa Tajemník Karel Balík

Kancelář vedení úřadu Monika Švejdová Odbor vnitřních věcí Ing. Jana Provazníková Odbor finanční Irena Blažková Odbor majetkový Ing. Luboš Krejča

Registrační oddělení Dagmar Šabatková

Odbor živnostenský Bc. Ivana Vlachová Odbor dopravy a silničního hospodářství Jiří Vondruška

Jana Srbová Nela Jelínková

Kontrolně-správní oddělení Marie Kolářová

Stanislav Kosík

Odbor sociální a zdravotní Mgr. Pavla Kovalská Odbor životního prostředí Ing. Jana Zmeškalová Odbor hospodářský a investiční Zdeněk Dvořák Odbor výstavby a územního plánování Pícha Zdeněk

Zdroj: Vlastní zpracování dle údajů získaných na Obecním úřadě ve Vlašimi

28

Na živnostenském odboru ve Vlašimi pracuje celkem 6 zaměstnanců. Člení se na vedoucího odboru a dvě oddělení - registrační a kontrolně-správní oddělení. Vedoucím odboru je Bc. Ivana Vlachová a jejím zástupcem a zároveň vedoucím registračního oddělení je Dagmar Šabatková. Dále na tomto oddělení pracují další dva zaměstnanci a to Jana Srbová a Nela Jelínková. Vedoucím kontrolně správního oddělení je Marie Kolářová a dalším pracovníkem Stanislav Kosík.

2.1.2 Práce registračního oddělení Jak již vyplývá z názvu oddělení, tito pracovníci se zabývají registrací podnikatelů. Nejprve s každým živnostníkem vyplní elektronické podání. Toto podání se vyplňuje do takzvaného jednotného registračního formuláře (JRF), který je používán všemi obecními živnostenskými úřady po celé České republice. Pouze v případě selhání počítačové sítě je připraven tento formulář v papírové podobě. Pro ukázku jsou formuláře JRF přiloženy v příloze mé bakalářské práce. Pomocí těchto formulářů podnikatel obecnímu živnostenskému úřadu ohlašuje nové živnosti, podává žádosti o koncese, zahájení a ukončení podnikatelské činnosti v provozovně, přerušení a pokračování provozování živnosti, žádá o zrušení svého živnostenského oprávnění a ohlašuje veškeré ostatní změny, které u podnikatele mohou nastat. Těmi jsou například: změna trvalého bydliště, změna místa podnikání a sídla firmy, změna příjmení a změna odpovědného zástupce. Všechny výše uvedené úkony musí pracovník registračního oddělení provést v živnostenském rejstříku do 5 dnů ode dne oznámení podnikatelem. Po provedení výše uvedených zápisů vydá pracovník registračního oddělní podnikateli podle povahy žádosti buď: výpis z živnostenského rejstříku nebo vyrozumění o zápisu provozovny do živnostenského rejstříku při zahájení či ukončení činnosti v provozovně nebo vyrozumění o přerušení a pokračování provozování živnosti nebo rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Dále zapisují do živnostenského rejstříku zániky živnostenského oprávnění, na žádost (například státní policie, soudů, soudních exekutorů a jiných), vydávají výpisy a potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku daný zápis není. Na žádost podnikatele zajišťují činnosti spojené s centrálním registračním místem (CRM). O funkci centrálního registračního místa jsem se již v úvodu své bakalářské práce zmiňovala. Registrační oddělení dále zabezpečuje vybírání správních poplatků

29

podle zákona o správních poplatcích č. 634/2004 Sb.. Neméně důležitou činností je vedení spisových materiálů jednotlivých podnikatelů a jejich archivace.

2.1.3 Práce kontrolně-správního oddělení Oproti výše zmíněnému registračnímu oddělení se toto oddělení převážně zabývá kontrolou podnikatelů, kteří mají již živnostenské oprávnění vydané. O provedené kontrole na místě s podnikatelem sepisují protokol, na základě kterého činí zápisy do živnostenského rejstříku. Dále rozhodují o sankčním pozastavení nebo zrušení živnostenských oprávnění z důvodu porušení předpisů ze strany podnikatele. Rozhodnutím ukládají podnikateli odstranění nedostatků zjištěných při provozování živnosti. Ve správním a blokovém řízení ukládají pokuty a vedou jejich následnou evidenci. Zajišťují archivaci a evidenci spisových materiálů týkající se kontrolní činnosti a vypracovávají podklady pro statistická hlášení z oblasti kontrol podnikatelů. Na požádání provádí společné kontroly s jinými orgány státní správy, jako jsou například policie ČR, cizinecká policie, Česká obchodní inspekce. Mezi jejich důležitou práci patří také vyřizování podnětů a stížností týkajících se podnikatelské činnosti. V neposlední řadě, je jejich pracovní náplní odhalování neoprávněného podnikání.

2.2 Příklady práce živnostenského úřadu ve Vlašimi 2.2.1 Vyřízení žádosti fyzické osoby o vázanou živnost Nyní bych ráda na příkladu uvedla postup žádosti fyzické osoby, která je občanem České republiky a rozhodla se vést účetnictví pro více podnikatelů. Žadatelka má trvalé bydliště v Kutné Hoře, nyní však pobývá ve Vlašimi. V listopadu v roce 2010 na Obecním živnostenském úřadě ve Vlašimi zazvonil telefon, na jehož druhém konci se představila paní se žádostí o vydání živnostenského oprávnění. Bylo jí vysvětleno, že dnes již může kdykoli přijít na Městský úřad ve Vlašimi (dříve by musela do Kutné Hory) a zde svou žádost vyřídit. Ještě v témže měsíci se paní dostavila na Městský úřad ve Vlašimi, kde se jí ujala vedoucí pracovnice registračního oddělení. Vyslechla si její žádost a v živnostenském zákoně našla, že živnost, o kterou se paní zajímá, patří do živnosti vázané do oboru „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, 30

vedení daňové evidence.“ Současně přečetla paní obsahovou náplň k tomuto oboru činnosti, která podle zákona zní „Poskytování rad v otázkách vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, zejména v otázkách používání účetních metod, vyhotovování účetních dokladů, sestavování účtového rozvrhu, účtování o účetních případech v účetních knihách, sestavování účetní uzávěrky a konsolidované účetní uzávěrky, výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, provádění analýz finanční situace účetních jednotek, jakož i zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví. Provádění účetních operací podle jiného právního předpisu. Vedení daňové evidence.“(zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, str.126) Po přečtení paní usoudila, že toto vyhovuje jejímu požadavku. Jak již jsem dříve vysvětlila, při vázané živnosti je třeba doložit doklady o vzdělání, proto dalším krokem k úspěšnému vyřízení byla žádost pracovnice živnostenského úřadu o předložení dokladů o ukončeném vysokoškolském vzdělání a 3 letech praxe v oboru nebo o ukončení vyššího odborného vzdělání a 5-ti letech praxe v oboru nebo o ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou a 5-ti letech praxe v oboru. Další možností doložení vzdělání je předložení osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným ministerstvem a 5 let praxe v oboru. Po obeznámení s potřebnými doklady paní předložila maturitní vysvědčení z obchodní akademie a potvrzením doložila, že v oboru již 9 let pracuje. Na tomto základě a po kontrole platného občanského průkazu pracovnice živnostenského úřadu zjistila, že je vše v pořádku a nebrání nic vyřízení živnostenského oprávnění. Usedla tedy za svůj počítač a elektronicky vyplnila s paní žádost - jednotný registrační formulář pro fyzickou osobu, ve kterém se paní rozhodla využít služeb centrálního registračního místa. Vyplněný formulář vytiskla a předložila paní ke kontrole a k podpisu. Poté v pokladně úřadu paní zaplatila správní poplatek ve výši 1 000 Kč a doklad o tomto zaplacení k žádosti přiložila. Tímto jsou veškeré náležitosti k žádosti ze strany paní vyřízené a pracovnici živnostenského úřadu začíná běžet pětidenní lhůta, ve které musí vydat živnostenské oprávnění. Pracovnice živnostenského úřadu se s paní domluvila, že si živnostenské oprávnění přijde vyzvednout druhý den osobně. Pracovnice živnostenského úřadu

provedla výše uvedený zápis

do registru

živnostenského podnikání. Elektronicky si vyžádala výpis z rejstříku trestů, kde zkontrolovala, zda je splněna podmínka bezúhonnosti. V tomto případě neshledala 31

žádný problém, a proto pokračovala ve vydání živnostenského oprávnění. Vytištěný výpis z živnostenského rejstříku opatřila velkým kulatým razítkem se státním znakem a dala k podpisu vedoucímu živnostenského odboru. Ta zkontrolovala správnost celého procesu vyřízení žádosti a výpis z živnostenského rejstříku podepsala. Nyní byl výpis hotový a připraven k předání podnikatelce, která druhý den předání stvrdila svým podpisem. Tímto ještě práce pro pracovnici živnostenského úřadu nekončí. Musí vytvořit popisný štítek na desky, do kterých založí celý spis podnikatele a abecedně jej zařadí do kartotéky. Teprve nyní je celý proces ohlášení vázané živnosti ukončen.

2.2.2 Praktické provedení živnostenské kontroly Další z uvedených příkladů bude věnován práci kontrolně-správního oddělení v praxi. Jedná se o provedení kontroly fyzické osoby pracovníky Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi v provozovně podnikatele pro výkon živnosti „Provozování solárií“, které spadá do vázaných živností. Kontrola byla provedena dvěma pracovníky kontrolně-správního oddělení. Před vstupem na provozovnu zkontrolovali na hlavních dveřích správné označení. Došli k závěru, že je vše v pořádku a žádný ze zákonem požadovaných údajů nechybí. Při vstupu se ohlásili a prokázali svými služebními průkazy. Zjistili, že na provozovně je přítomen pouze zaměstnanec, který o kontrole telefonicky informoval podnikatelku, která se do deseti minut dostavila. Na požádání se prokázala občanským průkazem a souhlasila s poskytnutím a podepsala součinnost při výkonu kontroly. Formulář žádosti o poskytnutí součinnosti při výkonu kontroly přikládám v příloze k této práci. Dále podnikatelka předložila ke kontrole své živnostenské oprávnění na provozování solárií a vyrozumění o zahájení činnosti v provozovně. Vedoucí kontrolně-správního oddělení požadovala k nahlédnutí také nájemní smlouvu a kolaudační rozhodnutí k provozovně. Zkontrolovala, zda je zákazníkům k dispozici ceník prováděných služeb. Důležitým bodem prováděné kontroly bylo splnění odborné způsobilosti všech zaměstnanců. K vázané živnosti „Provozování solárií“ je podle přílohy č. 5 k živnostenskému zákonu podnikatel povinen zajistit, aby jeho zaměstnanci splňovali tuto odbornou způsobilost: „a) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné způsobilosti pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, 32

nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována nebo b) doklad o vykonání tříleté praxe v oboru v nezávislém postavení nebo v pracovně právním vztahu, nebo c) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu“(zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, str.82). Podnikatelka má dva zaměstnance a u obou předložila osvědčení o rekvalifikaci, čímž požadavek odborné způsobilosti svých zaměstnanců splnila. Na závěr kontroly si úřednice živnostenského úřadu vyžádala předložení dodaných a vydaných faktur, kde kontrolovala dodržování obsahové náplně živnosti a zda vydané paragony obsahují předepsané náležitosti. Druhý pracovník kontrolně-správního oddělení mezitím průběžně vyplňoval protokol o provedené kontrole. Formulář protokolu o provedené kontrole přikládám v příloze k této práci. V závěru pracovníci živnostenského odboru konstatovali, že kontrolou nebyly shledány žádné závady a nedošlo k porušení živnostenského zákona. Protokol podepsaly obě strany a kopii předali podnikatelce. Kontrola na provozovně byla tímto ukončena. Po příchodu na své pracoviště úředník zapsal výše uvedený protokol o kontrole do registru živnostenského podnikání. Následovala lhůta pěti dnů, ve které podnikatelka mohla podat námitky proti protokolu. Žádné námitky nebyly podnikatelkou podány, a proto byl proces v registru živnostenského podnikání ukončen a protokol o výsledku kontroly založen do spisu podnikatelky.

2.2.3 Nařízená kontrola krajským živnostenským úřadem - Bělení zubů Jedna z pravomocí krajských živnostenských úřadů je možnost vydat nařízení k provedení konkrétní živnostenské kontroly pro obecní úřady. Během své praxe na Obecním živnostenském úřadu ve Vlašimi jsem se s takovýmto nařízením setkala. Krajský živnostenský úřad Středočeského kraje vydal nařízení všem obecním živnostenským úřadům tohoto kraje k provedení živnostenské kontroly k problematice „Bělení zubů v rámci živnostenského oprávnění“, s přesným termínem provedení. Kontrola byla zaměřena na podnikatele, kteří provádějí bělení zubů v rámci živnosti volné nebo v rámci řemeslných a vázaných živností (např. kosmetické služby, provoz solárií). Předmětem kontroly bylo dodržování živnostenského zákona se zaměřením na 33

používání prostředků k bělení zubů s obsahem peroxidu vodíku nad 0,1%. Pro upřesnění bych chtěla dodat, že bělení zubů může být živností v případě, že obsah peroxidu vodíku nepřesáhne hranici 0,1%. Pokud je hranice překročena není tato činnost živností. Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi na základě tohoto nařízení provedl kontrolu u třech podnikatelů s předmětem činnosti „Provozování solárií“ a dvou podnikatelů s předmětem činnosti „Kosmetické služby“. U jednoho podnikatele bylo zjištěno porušení živnostenského zákona a byla uložena bloková pokuta ve výši 1 000 Kč, avšak nejednalo se o činnost bělení zubů. Pracovníci Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi kontrolami zjistili, že výše uvedení podnikatelé bělení zubů nad 0,1% peroxidu vodíku neprovádí a tuto skutečnost oznámili Krajskému živnostenskému úřadu Středočeského kraje. Celkem bylo ve Středočeském kraji provedeno 227 takovýchto kontrol, přičemž bylo zjištěno 41 porušení živnostenského zákona a uloženo 41 pokut v celkové výši 24 400 Kč. Poskytování služby bělení zubů a podezření z překročení stanoveného limitu peroxidu vodíku bylo zjištěno pouze ve dvou případech. Jednalo se o bělení zubů metodou laserového bělení za pomoci bělícího náustku a bělícího gelu s obsahem karbamid peroxidu 10%.

2.2.4 Dotazy podnikatelů z praxe a stanoviska nadřízených orgánů Na obecní živnostenské úřady se velice často obracejí podnikatelé s nejrůznějšími dotazy ohledně provozování jednotlivých živností. Pokud je problém složitější má obecní živnostenský úřad možnost požádat o stanovisko k dotazu své nadřízené orgány, kterými jsou Krajské živnostenské úřady a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako nejvyšší orgán poté k dané problematice vydá stanovisko, které je závazné pro všechny obecní živnostenské úřady. Pro názornost ve své práci uvádím 3 zajímavé dotazy podnikatelů. 1. Podnikatel se dotazoval obecního živnostenského úřadu, zda při provozování živnosti „Masérské, rekondiční a regenerační služby“ může používat ušní svíce s názvem „Valentýnka“. Ministerstvo průmyslu a obchodu, jako nejvyšší orgán si v této věci vyžádalo sdělení Ministerstva zdravotnictví, které uvedlo, že výše uvedenou činnost lze použít v rámci živnostenského podnikání. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo 34

průmyslu a obchodu vydalo stanovisko, že lze používat ušní svíce „Valentýnka“ v provozování vázané živnosti „Masérské, rekondiční a regenerační služby“, avšak v nabídce této služby nemůže být inzerována léčba neboť ta je ze živnostenského zákona vyjmuta. 2. Jako další příklad uvádím dotaz na adrenalinový sport, který mě svým konečným stanoviskem velice překvapil. Jedná se o skákání ze Žďákovského mostu do houpačky, provozování bungee jumpingu nebo bungee trampolíny. Obecní živnostenský úřad se rozhodoval do jaké živnosti tuto činnost zařadit. Požádal o stanovisko, zda tuto činnost je možné provozovat v rámci živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ obor činnosti č. 73 nebo tuto činnost, vzhledem k tomu, že je zde používáno slaňování s prvky horolezecké techniky zařadit do vázané živnosti s předmětem podnikání „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti …“ Konečným verdiktem Ministerstva průmyslu a obchodu bylo, že takováto činnost svým charakterem spadá do výše uvedené volné živnosti. Závěrem bych chtěla zdůraznit, že i takto nebezpečný adrenalinový sport může být provozován z živnostenského hlediska bez jakéhokoli vzdělání či praxe. 3. Třetí zajímavý dotaz, se kterým jsem se setkala na obecním živnostenském úřadu, nastal ve chvíli, kdy se podnikatel přišel informovat, jaké živnostenské oprávnění potřebuje k výrobě paintballových kuliček - střelivo do paintballových zbraní. Podle platných zákonů o střelivu bylo zjištěno, že paintballové kuličky jsou považovány za střelivo pro plynové zbraně – průmyslově vyráběné střely, které patří mezi střelivo podléhající ověřování. Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy konstatovalo, že pro uvedenou činnost je nutné získat koncesovanou živnost „Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní a střeliva“ v rozsahu „výroba střeliva“.

2.3 Programové vybavení Obecního živnostenského úřadu 2.3.1 Firma ICZ a. s. a její helpdesk Všechny živnostenské úřady České republiky včetně Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi pro svou práci používají programové vybavení od firmy ICZ a. s.. Tato společnost byla založena v roce 1997 a patří mezi nejvýznamnější firmy, které poskytují 35

služby v oblasti informačních technologií. Firma ICZ a. s. vznikla sloučením 17-ti malých a středních firem a v současné době má 570 zaměstnanců. Zákazníkům poskytuje kompletní nabídku služeb šitých na míru. Sídlo firmy se nachází v Praze 4 – Nusle a jednat za firmu může jeden ze tří členů statutárního orgánu, kterými jsou Ing. Jiří Votruba, Ing. Ilona Machová a Ing. Bohuslav Cempírek. Na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu vznikl na zakázku roku 2004 nový program pro živnostenské úřady „Informační systém Registr živnostenského podnikání“ (IS RŽP), který je používán do současnosti. Na všech živnostenských úřadech v ČR patří k základnímu programovému vybavení. Dalším programem poskytovaným firmou ICZ a. s. pro živnostenské úřady se stal od roku 2008 program „Jednotný Registrační Formulář“ (JRF), který nahradil doposud pouze ručně vyplňovaný formulář. Je snadno dostupný i pro podnikatelskou veřejnost, neboť je v elektronické podobě volně ke stažení na internetu. Jeho prostřednictvím může podnikatel obecnímu živnostenskému úřadu z domova či kanceláře ohlásit novou živnost. Pro zaměstnance živnostenských úřadů firma zřídila tzv. „HelpDesk IS RŽP“. Vedoucím tohoto projektu je pan Antonín Běhounek. Prostřednictvím HelpDesku je zajištěna pro úředníky stálá služba po telefonu na čísle: 222 272 222, kde operátor firmy ICZ a. s. poradí pracovníkům, jak danou situaci vyřešit. Pro složitější situace je tu pak možnost použít e-mail ve tvaru: [email protected]..

2.3.2 Program Informační systém Registr živnostenského podnikání Jak již jsem výše uvedla, informační systém Registr živnostenského podnikání (IS RŽP) je základním programovým vybavením živnostenských úřadů v ČR. Tento program vyvinula, poskytuje a dále zdokonaluje firma ICZ a.s.. Přístup do programu je chráněný a umožněný pouze pracovníkům živnostenských úřadů, přes čipovou kartu vedenou na jméno a příjmení každého pracovníka. Při přihlášení k programu musí pracovník kromě vložení karty do čipové čtečky zadat čtyřmístný kód. Po vstupu do programu se v hlavní nabídce zobrazují čtyři možnosti výběru. První a nejdůležitější možností je „Vstup do Registru živnostenského podnikání“, kde se zpracovávají veškeré informace o podnikatelích jako například ohlášení živnosti, ohlášení zahájení a ukončení činnosti v provozovně, oznámení přerušení a pokračování 36

provozování živnosti, ohlášení změn údajů podnikatele, kontroly podnikatelů a mnoho dalších. Druhá možnost výběru v hlavní nabídce poskytuje veškeré důležité informace. Nazývá se „Infoweb RŽP“. Najdeme zde přesné postupy práce v programu a novinky, které firma do programu postupně zapracovává. Dále jsou zde uvedeny informace o proškolování nových pracovníků obecních živnostenských úřadů a elektronické testy s tímto spojené. Své místo tu mají i nejčastěji kladené dotazy uživatelů programu a odpovědi na ně. Třetí možností v hlavní nabídce je „Evidence metodik a stanovisek MPO“. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává pro potřeby obecních živnostenských úřadů různé metodické informace, instrukce a pokyny, kterými řídí práci živnostenských úřadů. Firma ICZ a. s. do této aplikace přidává od 1. 1. 2008 tyto informace a řadí je podle různých kritérií. Čtvrtou možností výběru v hlavní nabídce jsou „Diagramy“. Slouží k snadnějšímu pochopení postupu práce v Registru živnostenského podnikání, neboť znázorňují stavy a přechody všech možných procesů.

2.3.3 Program Jednotný registrační formulář Jednotný registrační formulář (JRF) je součástí základního programového vybavení každého obecního živnostenského úřadu. Jedná se o formulář, který úředník vyplní s podnikatelem v elektronické podobě. Ráda bych však dodala, že formuláře jsou k dispozici i v papírové podobě a využívají se pouze v případě selhání elektroniky. Program JRF a program IS RŽP jsou vzájemně propojeny a lze tedy data přenášet. I tento program je chráněn čtečkou a čtyřmístným kódem. V základní nabídce programu jsou k dispozici tři hlavní možnosti: „Nová živnost – fyzická osoba“, „Nová živnost – právnická osoba“ a „Změnový list“. Dále tu nalezneme „Tisk formuláře“ a jeho „On-line odeslání“ do programu IS RŽP. Samozřejmě ani v tomto programu nechybí „Nápověda“, na kterou se pracovník může obrátit.

37

2.3.4 Program Spisová služba Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi pro svou činnost používá spisovou službu poskytovanou firmou VERA, spol. s. r. o., která vznikla v roce 1994. Sídlo firmy se nachází v Praze 6, Lužná 2. V současné době má firma více než 70 zaměstnanců rozmístěných v pobočkách v Praze, Chlumci nad Cidlinou, Pardubicích, Brně, Olomouci, Jihlavě, Ostravě a v Kunovicích. Za firmu jedná člen statutárního orgánu Ing. Jiří Matoušek. Spisová služba je obsažena v programu „Informační systém Radnice VERA“. Společnost VERA, spol. s. r. o. garantuje vývoj tohoto softwaru podle platné legislativy České republiky. V případě jakékoli poruchy programu firma zřídila telefon hot-line na čísle 495 703 212 a emailovou adresu [email protected]. Tato elektronická Spisová služba nahradila ruční zapisování došlé a odeslané korespondence celého úřadu do knih. Městský úřad ve Vlašimi z výše uvedeného programu kromě Spisové služby využívá Registr obyvatel, Registr hospodářských subjektů, Registr domů, Registr bytů, Registr parcel a Registr územně identifikační. V hlavní nabídce programu Spisová služba, který využívá ke své práci Živnostenský úřad ve Vlašimi, nalezneme tři možnosti vstupu: „Podatelna“, „Zpracovatel“ a „Vedoucí“. Jednotliví pracovníci mají přístup vždy jen k těm vstupům, ke kterým mají oprávnění. Ke „Zpracovateli“ mají přístup všichni pracovníci živnostenského úřadu, neboť vyřizují přes program svoji veškerou korespondenci, kterou odešlou do „Podatelny“. Do vstupu „Podatelna“ má přístup pouze pracovnice Registračního oddělení Nela Jelínková, která za Obecní živnostenský úřad hromadně přijímá a odesílá korespondenci. Do všech vstupů tedy i do vstupu „Vedoucí“ má přístup vedoucí odboru Bc. Ivana Vlachová.

2.3.5 Program Automatický systém právních informací Neméně důležitým programem, který Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi používá ke své práci je „Automatický systém právních informací“ (ASPI). Vyvinula jej firma ASPI, a. s. , která od 20. 5. 2009 změnila svůj název společnosti na Wolters Kluwer ČR, a. s.. Sídlo společnosti se nachází v Praze 3 – Strašnice a jejími statutárními orgány jsou Lubomír Weiss a Milada Šturcová.

38

Tento program slouží jako komplexní systém pro práci s právními informacemi publikovanými na území ČR. V hlavní stránce programu jsou nám nabízeny tři základní možnosti: „Předpisy“, „Judikatura“ a „Literatura“ a dále tu jsou uvedeny novinky, které firma přináší na trh. Nejpoužívanější možností na Obecním živnostenském úřadu ve Vlašimi jsou „Předpisy“, kde je možné nahlédnou a vytisknout jakékoli dosud vydané zákony rozdělené na platné a neplatné. Pod „Judikaturou“ jsou veškerá soudní rozhodnutí a v možnosti „Literatura“ nalezneme použité zdroje. Firma Wolters Kluwer ČR, a. s. pro systém ASPI zajišťuje velice dobrý servis a hotline. Pro každý kraj jsou přiděleni dva pracovníci, na které je možno se v případě potřeby obrátit. Pro živnostenský úřad ve Vlašimi jsou jimi pracovníci Jan Plaček (tel: 246 040 403, e-mail: [email protected]) a Martin Seifert (tel: 246 040 488, e-mail: [email protected]).

2.4 Komunikace Obecního živnostenského úřadu s jinými orgány 2.4.1 Rejstřík trestů, Obchodní rejstřík, Centrální evidence obyvatel Na začátku bych ráda zmínila, že ještě do nedávna žádné z těchto propojení neexistovalo. Vzniklo v roce 2008, aby žadatelům o živnostenské oprávnění usnadnilo jeho vyřízení. Kdyby obecní živnostenské úřady po celé České republice nebyly propojeny s Rejstříkem trestů a s Obchodním rejstříkem, občan by si musel tyto výpisy pro vyřízení živnostenského oprávnění opatřit sám. Oba výpisy se daly a stále dají získat v Praze, ale každý na jiném pracovišti a za poplatek. Před propojením obecních živnostenských úřadů s Centrální evidencí obyvatel musel úředník ke každé žádosti přikládat kopii občanského průkazu žadatele. Nyní díky elektronickému propojení si obecní živnostenské úřady zajistí výpisy z Rejstříku trestů a z Obchodního rejstříku sami a žadateli tak ušetří práci a peníze. Dále již také nemusí ke každé žádosti přikládat kopii občanského průkazu a to díky propojení s Centrální evidencí obyvatel, kde si potřebné údaje pracovníci živnostenských úřadů ověří. Hlavní sídlo Rejstříku trestů se nachází v Praze 4 v ulici Soudní 1. Propojení obecních živnostenských úřadů v ČR tedy i propojení Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi s Rejstříkem trestů je založené na principu elektronické podatelny. Přístup zde má pouze držitel platného elektronického kvalifikovaného podpisu, neboť se zde nacházejí 39

citlivé osobní údaje, které jsou pro veřejnost nepřístupné. I pracovníci živnostenských úřadů jsou přísně kontrolováni a přístup jim je umožněn pouze k osobám, které při své práci zpracovávají. Obchodní

rejstřík

je

přístupný

všem

osobám

na

internetových

stránkách

www.justice.cz. Na rozdíl od Rejstříku trestů se jedná o veřejný seznam. Jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti České republiky a je řízený příslušnými rejstříkovými soudy. V ČR je jich celkem sedm a nacházejí se na Městském soudu v Praze, dále na krajských soudech v Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Pardubicích, Plzni, Brně, Ostravě, Olomouci a ve Zlíně. Obecní živnostenské úřady mají vazbu na Obchodní rejstřík pomocí programu IS RŽP, kam chodí všechny zápisy a usnesení, které se u podnikatelů na území ČR provedly. Ve většině případů se jedná o „Prvozápis“ tzn. zápis nových právnických a fyzických osob do Obchodního rejstříku. Objevují se tu i ostatní usnesení, jako změna názvu společnosti, místa podnikání, provozovny a jiné. Pokud je zápisu či usnesení přiřazen region, do kterého podnikatel spadá, úředníkům příslušných obecních živnostenských úřadů se daný zápis zobrazí barevně. Takto označené zápisy a usnesení na Obecním živnostenském úřadu ve Vlašimi vytisknou, zpracují a založí do desek podnikatele. Centrální evidence obyvatel, vznikla v roce 1980 po sčítání lidu. Řídí ji Ministerstvo vnitra České republiky a údaje zde zpracovávají tyto úřady: Ministerstvo vnitra, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a ohlašovny. Podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech má dnes podobu „Informačního systému evidence obyvatel“ (ISEO). Program je určen k vedení přesné evidence všech obyvatel České republiky a napomáhá k řešení problematiky voleb, sčítání lidu, zápisů do škol, evidenci občanství, evidenci dlouhodobých pobytů cizinců, evidenci vyhoštění atd. Stejně jako Rejstřík trestů je i Centrální evidence obyvatel pro veřejnost nepřístupná, neboť se tu nalézají soukromé citlivé údaje např. rodná čísla, trvalé pobyty a jiné. Propojení Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi a všech ostatních živnostenských úřadů je postavené na stejném principu jako Rejstřík trestů. Pracovníci živnostenského úřadu mohou dotaz do Centrální evidence obyvatel učinit pouze u zpracovávané osoby ve svém programu IS RŽP.

40

2.4.2 Spolupráce s Českou obchodní inspekcí Praha Tato část spolupráce s Českou obchodní inspekcí je zaměřena na poradenské a informační služby pro občany města Vlašimi a okolí. Česká obchodní inspekce je součástí státní správy a její působnost spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Řeší například kontrolu kvality poskytnutých služeb, zdravotní nezávadnost výrobků, zda nedochází ke klamání spotřebitelů a jiné. Ústřední inspektorát ČOI sídlí v Praze 2 a řídí sedm inspektorátů rozmístěných v krajských městech: Praha, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno a Ostrava. Město Vlašim spadá pod „Inspektorát Středočeský a Hl. m. Prahy“, který sídlí v ulici Štěpánská 15, Praha 2. Pověřená řízením tohoto inspektorátu je Mgr. Šárka Balková. Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi v rámci spolupráce s Českou obchodní inspekcí každoročně žádá o poradenské a informační dny pro své občany. V roce 2011 vycházel tento den na každý první čtvrtek v měsíci v čase od 12:30 hodin do 14:30 hodin. Pracovník České obchodní inspekce v tento stanovený čas úřaduje v propůjčené kanceláři živnostenského odboru ve Vlašimi v budově č. 2 ve dveřích č. 213. Pro občany je tato služba poskytována zdarma a je pro ně velkým přínosem. Nejvíce dotazů směřuje k reklamacím ať již poskytnutých služeb či výrobků. Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi pro rok 2012 bude opět podávat žádost na „Inspektorát Středočeský a Hl. m. Prahy“ o spolupráci v pokračování výše uvedených poradenských dnů, neboť dotazů na reklamace z řad občanů stále přibývá.

2.4.3 Spolupráce se státní, cizineckou policií a krajskou hygienickou stanicí Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi na základě domluvy nebo vyžádání se účastní společných kontrol se státní, cizineckou policií a krajskou hygienickou stanicí. K těmto společným kontrolám dochází ve většině případů při podezření z hrubého porušení zákona. Těmi jsou například: kontroly zastaváren v nočních hodinách, kontroly ubytoven cizinců a kontroly dodržování hygienických požadavků v provozovnách. Vyžádání spolupráce se státní policií – obvodní oddělení ve Vlašimi ze strany Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi dochází ve většině případů z důvodů, kdy podnikatel odmítne pracovníky živnostenského úřadu vpustit do provozovny. Dalšími častými

41

důvody vyžádání této spolupráce jsou v nočních hodinách kontroly zastaváren či provozoven pohostinství. Mám na mysli zejména noční bary, kluby a herny. Spolupráce Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi s Cizineckou policií Benešov přichází většinou ze strany policie. Důvodem, k vyžádání společné kontroly je umožněný vstup pracovníkům živnostenského úřadu na všechny provozovny. Cizinecká policie v těchto provozovnách svoji kontrolu zaměřuje na cizince, kteří nemají řádně povolený pobyt na území ČR. Mezi další orgány, s kterými Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi provádí společné kontroly, patří Krajská hygienická stanice Benešov. Posledním případem spolupráce se stala kontrola dvou ubytoven ve Vlašimi. Kontrola proběhla na základě anonymních stížností došlých Krajské hygienické stanici Benešov. Ve stížnostech byly popsány špatné hygienické podmínky v obou provozovnách. Jeden z případů byl řešen pokutami z obou stran orgánů státní správy s podmínkami, že následné nedostatky budou odstraněny. V druhém případě byla provozovna uzavřena.

2.5 Statistika živnostenských oprávnění v ČR 2.5.1 Úvod do statistiky Další část své bakalářské práce bych věnovala získaným statistickým údajům během praxe na Obecním živnostenském úřadu ve Vlašimi. Veškeré statistické údaje, které se v práci objeví, jsou brány z podkladů Ministerstva průmyslu a obchodu, které jsou dostupné pro pracovníky živnostenských úřadů po celé České republice. Možnost podnikat podle živnostenského zákona, jak již jsem výše zmiňovala, bylo občanům umožněno od roku 1992. V tomto roce se postupně začíná rozvíjet podnikání u nás a s tím spojené živnostenské listy. Pomalu vzniká i programové vybavení, které umožňuje sledovat vývoj počtu podnikatelů v následujících letech. K 31. 12. 1992 bylo zjištěno, že Česká republika má 10 316 734 obyvatel, z toho 656 124 podnikatelů. Celkem bylo vydáno 940 334 platných živnostenských oprávnění. Z výše uvedených údajů vyplývá, že počet platných živnostenských oprávnění činil 1,43 na jednoho podnikatele. Od roku 1993 již jsou dohledatelné rozsáhlejší údaje týkající se

42

podnikatelů v České republice, které bych ráda uvedla v následujících tabulkách v rozmezí několika let až do roku 2010.

2.5.2 Počty podnikatelů v ČR Tabulka č. 1: Počet podnikatelů v České republice ve vybraných letech

Počet podnikatelů k 31. 12.

1993

Podnikatelé celkem

889 857

1 243 637

1 783 203

2 005 882

2 233 474

794 937

1 116 803

1 578 323

1 751 940

1 908 925

94 920

126 834

204 880

253 942

324 549

86,15

120,34

173,880

195,76

212,173

102 336

131 902

192 942

222 316

261 939

32 116

45 642

68 105

79 347

87 543

170 909

265 982

331 665

376 759

418 789

Fyzické osoby Právnické osoby Podnikatelé (na 1 000 obyvatel) Středočeský kraj Vysočina Hl. město Praha

1995

2000

2005

2010

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů Obecního živnostenského úřadu Vlašim

Výše uvedená tabulka ukazuje nárůst podnikatelů v České republice ve vybraných letech. Můžeme zde pozorovat stále vzrůstající počet podnikatelů na našem území. Největším nárůstem se ukázalo období let 1995 až 2000. Pro lepší představu jsem podnikatele rozdělila na fyzické a právnické osoby. Z tabulky dále vyplývá, že počet obyvatel podnikajících jako fyzické osoby je sedm krát větší než počet obyvatel podnikajících jako právnické osoby. Ze 14 krajů České republiky jsem si vybrala statistické údaje Středočeského kraje, kraje Vysočina a hlavního města Prahy. Výběr byl směřován tak, aby vedl k porovnání dvou vybraných krajů s hlavním městem. Středočeský kraj jsem zvolila z důvodu mého trvalého bydliště a kraj Vysočina, protože zde sídlí Vysoká škola polytechnická Jihlava, na které studuji.

2.5.3 Počty živnostenských oprávnění v ČR V této tabulce jsem uvedla statistické údaje o platných živnostenských oprávnění vydaných na území České republiky ve vybraných letech. I zde můžeme vidět tendenci stálého nárůstu počtu živnostenských oprávnění. Pokles, který je znatelný pouze v roce 2009 byl zapříčiněn změnou živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., který sloučil do jedné volné živnosti (s osmdesáti obory) všech 124 volných živností. Drobný pokles 43

můžeme vidět i u živností vázaných a koncesovaných neboť i v tomto případě hrála roli tato změna živnostenského zákona. Tabulka č. 2: Počet vydaných živnostenských oprávnění ve vybraných letech

Počet k 31. 12. Celkem ŽO (živnostenské oprávnění)

: koncesované : vázané : řemeslné : volné ŽO (na 1 podnikatele) ŽO Středočeský kraj ŽO Vysočina ŽO Hl. město Praha

1993 1 263 758 124 558 203 508 224 947 710 745 1,42 130 530 45 910 274 410

1995 1 859 192 165 602 269 919 271 678 1 151 993 1,49 186 785 67 122 417 383

2000 2 985 319 129 622 233 084 541 816 2 080 797 1,68 308 694 110 340 623 789

2005 3 750 559 128 145 294 513 678 385 2 649 516 1,87 408 509 141 896 784 152

2010 3 009 443 115 742 236 158 858 011 1 799 532 1,34 354 541 121 473 541 343

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů poskytnutých Obecním živnostenským úřadem Vlašim

Dále je z tabulky patrné, že přestože Praha je svou rozlohou z celé České republiky a tedy i z třech vybraných krajů nejmenší, má nejvíce vydaných platných živnostenských oprávnění. Tento jev je dán hustotou osídlení Prahy. Středočeský kraj pak v porovnání s krajem Vysočina má vydaných více platných živnostenských oprávnění a to nejen díky větší rozloze, ale i díky většímu rozmachu průmyslu. Podle údajů z Ministerstva průmyslu a obchodu je nejvíce podnikatelů v České republice ve věku od 31 do 45 let. Dalším zajímavým údajem je, že na našem území podniká o polovinu více mužů než žen.

2.5.4 Počty podnikatelů cizinců v ČR

Graf č. 1: Vývoj cizinců podnikajících na území České republiky, zdroj: Vlastní zpracování z podkladů získaných na Obecním živnostenském úřadu ve Vlašimi

44

Z výše uvedených hodnot v grafu je patrné, že počet cizinců podnikatelů se každoročně zvětšuje. K tomuto úkazu přispěl i vstup České republiky do Evropské unie, který zapříčinil, že podnikání na našem území se stalo pro cizince ze států EU dostupnější. Nejvíce cizinců se v minulosti i současnosti soustřeďuje v hlavním městě v Praze. Středočeský kraj se umístil mezi 14 ostatními kraji na druhém místě za Prahou a kraj Vysočina je až na místě desátém. Jak i z tabulky vyplývá, v Praze podniká jednou tolik cizinců než ve Středočeském kraji. Ze statistik vytvořených k 31. 6. 2011 vyplývá, že dalšími městy kromě Prahy, kde je soustředěno nejvíce cizinců v počtu 22 894, je Brno s 5 099 podnikajícími cizinci, dále Plzeň se 4 724 podnikajícími cizinci a Ostrava s 2 524 podnikajícími cizinci. Potvrzen je zde fakt, že podnikání se rozvíjí především ve velkých městech, kde se soustřeďuje nejvíce obyvatel a kde se nachází již bohatě rozvinutý průmysl. Podle zjištěných údajů na území České republiky k 30. 6. 2011 podniká nejvíce občanů z Ukrajiny s počtem 33 250. Na druhém místě jsou podnikatelé z Vietnamu s celkovým počtem 31 094 a třetí místo patří podnikatelům ze Slovenska s počtem 11 030. Na dalších místech jsou podnikatelé z Moldavska (1 784), Polska (1 661), Ruska (1 633) a z Německa (1 542). V České republice, co se týče cizinců, podniká dvakrát více mužů než žen. Mužské zastoupení je v počtu 65 010 podnikatelů a ženské v počtu 28 611 podnikatelů. Z tohoto vyplývá, že více mužů z ciziny si hledá práci v zahraničí, alespoň v České republice.

2.6 Statistika živnostenský oprávnění ve Vlašimi 2.6.1 Počty podnikatelů ve Vlašimi Prvními řádky bych představila město Vlašim, kde jsem strávila svou semestrální praxi. Obec Vlašim leží ve Středočeském kraji a patří pod okres Benešov. Rozkládá se dvacet kilometrů jihovýchodně od města Benešov. Poblíž leží chráněná krajinná oblast Blaník, která je navštěvována především turisty pro svou známou pověst o Blanických rytířích, kteří v hoře Blaník spí a vyjedou české zemi na pomoc, až bude lidu nejhůře. Město Vlašim má zhruba 12 060 obyvatel s trvalým pobytem. Rozkládá se na rozloze o výměře 4 145 hektarů. Správní obvod obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi je

45

však daleko rozsáhlejší. Kromě Vlašimi obecní živnostenský úřad provádí správu i ve 132 přilehlých obcích. (viz seznam v příloze). Ve městě Vlašim je mnoho podnikatelů. K 30. 6. 2011 eviduje Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi 5 105 podnikatelů, z toho 4 772 fyzických osob, 84 fyzických zahraničních osob, 333 právnických osob a 1 zahraniční právnickou osobu. Již spoustu let je největším podnikatelem ve Vlašimi firma Sellier a Bellot a. s., která se zabývá výrobou zbraní a střeliva. Další početná skupina podnikatelů se soustřeďuje na vývoj a výrobu balicích strojů pro různá průmyslová odvětví. Většina malých podnikatelů má živnostenská oprávnění na provozování maloobchodu a velkoobchodu. Najdeme zde i občany, kteří podnikají jako řemeslníci a nechybí zde ani podnikatelé v zemědělství, i když těch v poslední době spíše ubývá. Tabulka č. 3:Počet podnikatelů ve vybraných městech Středočeského kraje k 31. 12. 2010

Obecní živnostenské úřady Středočeského kraje Čáslav Dobříš Hořovice Kralupy nad Vltavou Lysá nad Labem Sedlčany Vlašim

Počet Podnikatelé Podnikatelé Podnikatelé obyvatel celkem PO FO 10 137 4 252 229 4 023 8 130 5 002 438 4 564 6 851 5 500 519 4 981 17 500 5 672 488 5 184 8 480 4 483 364 4 119 7 783 4 686 264 4 422 12 198 5 105 333 4 772

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů Obecního živnostenského úřadu Vlašim

Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi je jedním z 26 obecních živnostenských úřadů ve Středočeském kraji. Jsou jimi Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice. Ve výše uvedené tabulce jsou údaje pouze šesti výše jmenovaných obecních živnostenských úřadů pro porovnání s Obecním živnostenským úřadem ve Vlašimi. Vybrány jsou obce s podobným počtem obyvatel a rozlohou správního obvodu. Z tabulky vyplývá, že nejvíce podnikatelů na jednoho obyvatele připadá na obec Kralupy nad Vltavou a nejméně na obec Hořovice. Město Vlašim se umisťuje mezi výše sledovanými obcemi na třetím místě, což je velmi pěkné umístění, když vezmeme

46

v potaz, že v obci Vlašimi a jejím okolí nejsou vhodné podmínky pro těžký průmysl, z důvodu již zmíněné chráněné krajinné oblasti Blaník.

2.6.2 Počty živnostenských oprávnění ve Vlašimi

Graf č. 2: Vývoj počtu vydaných živnostenských oprávnění ve Vlašimi ve vybraných letech, Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů poskytnutých na Obecním živnostenském úřadu ve Vlašimi

Již koncem roku 1992 vydal Živnostenský úřad ve Vlašim celkem 1 061 živnostenských oprávnění. Od této doby každým rokem počet živností vzrůstá v průměru o 300 nových živnostenských oprávnění, jak ukazuje výše uvedené tabulka. Z grafu č. 2 dále vyplývá, že nejvíce podnikatelů má ve Vlašimi vydané živnostenské oprávnění na živnost volnou, tudíž neprokazuje živnostenskému úřadu žádnou odbornou způsobilost. Početnou skupinu tvoří i podnikatelé s živností řemeslnou. Nejmenší skupinu živností, jak jsme mohli předpokládat, tvoří koncese, u kterých kromě odborné způsobilosti doložené podnikatelem se musí vyjádřit vždy určitý orgán státní správy, jako například různá ministerstva. Tabulka č. 4: Počet vydaných živnostenských oprávnění ve vybraných městech Středočeského kraje k 30.6.2011

Obce Středočeského Kraje Čáslav Dobříš Hořovice Kralupy nad Vltavou Lysá nad Labem Sedlčany Vlašim

Počet Podnikatelů 4 252 5 002 5 500

koncesované

vázané

živnosti živnosti 218 405 194 518 402 571

řemeslné

volné

Celkem

živnosti živnosti živností 1 925 3 237 5 785 2 273 3 909 6 894 2 432 4 148 7 553

5 672

430

629

2 293

4 527

7 879

4 483 4 686 5 105

309 234 290

399 429 448

1 614 2 645 2 400

3 543 3 340 3 834

5 865 6 648 6 972

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů Obecního živnostenského úřadu Vlašim

47

Ve výše uvedené tabulce porovnávám vydané živnosti v šesti obcích Středočeského kraje. Porovnání stejných obcí jsem použila v tabulce č. 4 z důvodu podobného počtu obyvatel a rozlohy správního obvodu jednotlivých měst. Z tabulky vyplývá, že Obecní živnostenský úřad ve Vlašimi má k 30. 6. 2011 celkem evidováno 6 972 platných živnostenských oprávnění, z toho tvoří 290 koncesovaných živností, 448 vázaných živností, 2 400 řemeslných živností a 3 834 živností volných. V celkovém počtu vydaných živnostenských oprávnění na jednoho podnikatele se město Vlašim umísťuje na pátém místě. Pořadí ostatních měst se v porovnání s tabulkou č. 4 liší, neboť na prvním místě v celkovém počtu vydaných živností na jednoho obyvatele se umístila obec Sedlčany a na posledním místě obec Lysá nad Labem.

2.6.3 Počty podnikatelů cizinců ve Vlašimi Tabulka č. 5: Počet podnikatelů cizinců ve vybraných městech Středočeského kraje k 30. 6. 2011

Obecní živnostenské úřady Středočeského kraje Čáslav Dobříš Hořovice Kralupy nad Vltavou Lysá nad Labem Sedlčany Vlašim

Počet Z toho Počet živností Obyvatel podnikatelé cizinci - cizinci 10 100 108 128 8 131 113 103 6 695 189 209 17 091 364 386 8 471 148 134 7 713 62 44 12 060 91 76

Zdroj: Vlastní zpracování ze zdrojů Obecního živnostenského úřadu Vlašim

Město Vlašim v porovnání s ostatními vybranými městy se v počtu cizinců na obyvatele umísťuje na předposledním místě. Ve Vlašimi v současné době žije nejvíce cizinců podnikatelů vietnamské národnosti. Z celkových 91 zahraničních podnikatelů je 32 podnikatelů z Vietnamu. Následují podnikatelé z Ukrajiny, Slovenska a Ruska. Většina podnikatelů z Vietnamu se zabývá obchodem, prodejem převážně oblečení či potravin. Podnikatelé z Ukrajiny, Slovenska a Ruska se uplatňují hlavně ve stavebnictví a jiných manuálních pracích. Převážná část podnikatelů ze zahraničí má vydanou pouze volnou živnost, tudíž nemusí prokazovat dosažené vzdělání a živnostenské oprávnění je pro ně dosažitelnější.

48

2.7 Zhodnocení živnostenského podnikání 2.7.1 Porovnání legislativy podnikání s jinými státy Porovnáním legislativy podnikání mezi jednotlivými státy se zabývá každoročně Světová banka, neboť zlepšování a zjednodušování podnikatelského prostředí je jedním z hlavních cílů všech vlád vyspělých zemí světa. Právě velcí i malí podnikatelé, velké i malé firmy jsou hnacím motorem ekonomiky. Jsou to oni, kteří svou prací a svým know how podporují technologický rozvoj, snižují nezaměstnanost a zvyšují životní úroveň obyvatel. Zjednodušeně bychom mohli říci, že dobré podmínky k podnikání jsou jednou ze záruk výkonné ekonomiky. Světová banka hodnotí podmínky podnikání podle následujících devíti kritérií: předpisy pro zahájení podnikání, žádosti o stavební povolení, registraci majetku, získání úvěru, ochrany investorů, placení daní, svoboda obchodování přes hranice, vymáhání plnění ze smluv a ukončení podnikání. Dalším bodem sledování je i podmínky při zaměstnávání pracovníků. V kritériu zahájení podnikání, se skrývá například počet potřebných administrativních úkonů a jejich doba trvání, které podnikatel musí provést před zahájením podnikání a potřebný finanční kapitál na založení společnosti. V položce řízení skladů hrají roli především náklady a čas na pořízení skladu a sehnání všech potřebných povolení a licencí. Při zaměstnávání pracovníků se dohlíží na problémy, které vznikají podnikatelům při přijímání a propouštění pracovníků a na to, jak jsou upraveny pracovně-právní vztahy v dané zemi. Patří sem například doba výpovědní lhůty, výše odstupného, přesčasové práce či práce ve svátcích. V registraci majetku jsou zahrnuty veškeré úkony související s nabytím vlastnického práva k nemovitosti a doba na jejich zpracování. V položce získání úvěrů se hodnotí především dostupnost úvěru. Patří sem ale také práva věřitelů a možnosti vymahatelnosti dlužné částky. V ochraně investorů se dohlíží na jejich právní ochranu, odpovědnost a průhlednost transakcí. Při placení daní je rozhodujícím kritériem počet daňových plateb za rok a čas. Aby, toto bylo spravedlivé, dosažené hodnoty se ve všech sledovaných zemích odvíjí od středně velkých společností. Svoboda obchodu a legislativní ochrana se zaobírají obtížností uzavření obchodu a jeho následnou kontrolou. Jedná se například o dovoz a vývoz zboží, vymáhání obchodních smluv a vyřizování jednotlivých žalob. V poslední položce 49

zavření podniku se sledují náklady plynoucí s jeho samotným koncem. Začínaje konkurzním řízením až k částce na kterou má věřitel nárok po jeho skončení. (Doing Bussiness 2011) Světovým trendem posledních dob se jednoznačně stalo zmírnění podmínek při zahájení podnikání a to snižováním finančních nákladů při založení společnosti a povinné administrativy, zjednodušováním daňové agendy a usnadnění obchodu. Podle posledních zpráv vydaných Světovou bankou zjistíme, že nejsnáze se podniká v Singapuru. Své prvenství si tento stát drží již pět let. Zde se nachází to námi hledané ideální podnikatelské klima na světě. V Singapuru nejsou podnikatelé zatěžování přílišnou administrativou a nachází se zde velmi výkonná státní správa. Na druhém místě se podle hodnocení Světové banky v roce 2011 umístil Hongkong, který v posledních letech neuvěřitelně dosáhl zlepšení ve většině podmínek a vystoupal tak žebříčkem nahoru. Přeskočil i Nový Zéland, který je nyní až na místě třetím. Na čtvrtém místě skončila Velká Británie a za ní na místě pátém USA. Do první desítky pak spadají ještě Dánsko, Kanada, Norsko, Irsko a Austrálie. Ze zprávy Světové banky z roku 2011 vyplývá, že ani Evropa nezůstává ve zlepšování podmínek k podnikání pozadu. Pomalu ale jistě se snaží o zlepšování devíti zásadních kritérií. Nejvíce se to daří severským zemím, tedy zemím Skandinávie. Jak již jsem výše jmenovala, do desátého místa se umístilo Dánsko i Norsko. Finsko, Švédsko a Island se ale také neumístili špatně, neboť se vešli do následující desítky. Finsku patří 13. místo, Švédsku 14. místo a Islandu místo 15. Zde se projevilo, že občané Skandinávie mají vysokou životní úroveň. S korupcí tu jen sotva přijdete do styku a kriminalita v těchto zemích je jednou z nejnižších v Evropě. Tyto státy si zakládají na ochraně práv týkajících se duševního vlastnictví stejně jako na ochraně hospodářských soutěží. Ráda bych ještě zmínila, že i Velká Británie, Irsko a Estonsko si vedou z evropských států, co se týče podmínek k podnikání velmi obstojně a nalezneme je v první dvacítce nejlepších zemí. Česká republika skončila až na 63. místě, což je oproti loňskému roku zlepšení o 11 příček. Zde je dokázáno, že i u nás dochází ke zlepšení podmínek k podnikání, i když ne v takové míře, jak bychom si představovali. V současné době v naší zemi trvá stále složité a finančně nákladné zahájení podnikání a v porovnání s ostatními státy i velmi složitá daňová agenda. Nejednoduchý výpočet daňové povinnosti, v kterém je zahrnuto 50

příliš mnoho výjimek a slev a následná složitost administrativních prací při podávání daňového přiznání je jednou z nejhorších v Evropě. Pro zajímavost bych ráda podotkla, že Česká republika je zemí, kde je zavedeno nejvíce daní. Z našich sousedních zemí se za námi umístilo pouze na 70. místě Polsko. Slovensko je na 41. místě, Rakousko na 32. místě a nejlépe na 22. místě se z našich sousedů umístilo Německo. Pořadí všech 183 států je přiloženo v příloze.

2.7.2 Porovnání podmínek podnikání mezi ČR a VB Jak již jsem výše zmínila, Velká Británie se umístila celkově na 5. místě v žebříčku nejlepších podmínek podnikání. Česká republika až na místě 63. Z umístění jasně vyplývá, že lepší podmínky k podnikání nalezneme ve Velké Británii, která je ze všech evropských států na tom nejlépe. Já bych se ráda v tomto porovnání zaměřila na konkrétní rozdíly a ukázala tak, co je třeba, aby Česká republika v následujících letech zlepšila a mohla se tak posunout v žebříčku na lepší pozici. Porovnání bude provedeno na některých kritériích, podle kterých se hodnotí celkové podmínky podnikání a jsou důležitými pro radikální zlepšení podmínek podnikání u nás. Prvním z těchto kritérií, které je nutno zlepšit je zahájení podnikání. V této podmínce je mezi Českou republikou a Velkou Británií obrovský rozdíl. Zatímco ve Velké Británii jsou podmínky pro založení společnosti jednoduché u nás tomu tak rozhodně není. Založit nejčastěji zakládané společnosti tedy společnost s ručením omezeným a akciovou společnost je u nás jak časově tak finančně velmi nákladné. Například u nás je u s. r. o. počáteční minimální vklad 200 000 Kč kdežto ve Velké Británii ji lze založit za 1 GBP. Pro přehlednost uvádím, že kurz se pohybuje okolo 28 Kč – 29 Kč za 1 GBP. V České republice předchází založení společnosti mnoha právním úpravám, které jsou často pro začínající podnikatele nesrozumitelné a zdlouhavé. Samotnému začátku podnikání předchází zhruba 15 návštěv různých úřadů a institucí a není ani jisté, že vám společnost povolí založit. Každá chyba v administrativě vám zabere nejen další čas, ale i hlavně peníze. Vyplnit a doložit se musí přibližně 20 různých formulářů, žádostí, ostatních příloh a zakoupit několik kolků. Pravdou je, že doba pro založení právnické osoby v České republice je nejméně 3 týdny, prodloužit se může až na několik měsíců. Oproti tomu ve Velké Británii se právnická osoba založí velmi jednoduše a lze to stihnout i během jednoho dne s návštěvou pouze britského obchodního rejstříku, který je elektronicky propojen se všemi ostatními úřady a institucemi. V tomto hodnoceném 51

kritériu se České republika umístila až na 130 místě. Velká Británie skončila na místě 17. Zde je vidět obrovský rozdíl. S vyřízením stavebního povolení je to v České republice, také velmi složité a to opět díky přebytečné a zdlouhavé administrativě. V tomto kritériu jsme se umístili podle Světové banky na 76. místě. Velká Británie skončila na místě 16. Stavební povolení potřebuje podnikatel mnohokrát vyřídit nejen na začátku svého podnikání, ale především pak při dalším rozvoji své činnosti nebo společnosti. Jeden ze zásadních problémů, který především brání České republice k lepší pozici v žebříčku nejlepších podmínek k podnikání je její daňová soustava, která jak již jsem výše zmiňovala je jedna z nejsložitějších v Evropě. Máme zavedených mnoho daní a jejich výpočet je oproti Velké Británii složitý. Daně, které platíme v České republice, jsou: daň z příjmu právnických a fyzických osob, daně z nemovitosti, daně z převodu nemovitostí, daň dědická, daň darovací, silniční daň, daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Dochází zde k různým a častým změnám. V daňovém zákoně nalezneme spousty výjimek, které jsou složité k pochopení, a lehce se v jejich výpočtu udělá chyba. Ve Velké Británii najdeme zboží a služby, které podléhají nulovému zdanění jako například: velké množství druhů potravin, dětské oblečení a obuv, knihy a noviny, cyklistické či motoristické přilby, odvoz odpadů a mnoho dalších. Podle hodnocení Světové banky jsme se v tomto kritériu umístili až na 128. místě, což je opravdu špatné a je potřeba s tím něco udělat. Velká Británie se umístila na místě 16.

52

Závěr Podnikání na území našeho současného státu má svou dlouholetou tradici, která byla přerušena pouze v době budování socialismu. Toto období trvalo přibližně 40 let, kdy socialistické státní zřízení soukromé podnikání téměř neumožňovalo. Největší rozvoj živnostenského podnikání nastal až po změně ekonomického systému, který proběhly v roce 1989. Nyní se stalo podnikání nedílnou součástí naší ekonomiky. O jeho další rozvoj se snaží v současné době i Evropská unie a s ní i Česká republika jejíž jsme od 1. 5. 2004 nedílnou součástí. Nemůžeme říct, že zpracování této práce pomůže ke změnám v oblasti živnostenského podnikání, ale jistě čtenáři přiblíží danou problematiku. Představí problematiku živnostenského podnikání v ČR a poukáže oblasti legislativy, která jsou možné zlepšovat. Zde předkládám návrhy, které by podle mého názoru pomohly posunout Českou republiku ve výše zmíněném žebříčku „nejlepších podmínek k podnikání“ směrem vzhůru a dohnat naše nejbližší sousedy, kterými je Slovensko a Německo. V první řadě bych provedla radikální změny týkající se kritéria zahájení podnikání, neboť, jak ve své práci uvádím, toto je jedno z nejslabších míst v České republice. Před samotným úkonem zapsání společnosti do Obchodního rejstříku je nyní podnikatel povinen si opatřit notářsky ověřenou zakládací listinu, za kterou si každý notář vybere svůj poměrně vysoký honorář a její vyhotovení často trvá i měsíc. Je to tedy nejen finančně ale i časově náročné. Proto bych navrhovala, aby tyto zakládací listiny vyhotovoval Obchodní rejstřík sám do předem připravených elektronických šablon, vytiskl je a dal podnikateli pouze k odsouhlasení a podpisu. Podnikatel by neztrácel čas, ušetřil by si návštěvy u notáře a v neposlední řadě i své peníze. Dále bych urychlila zápisy podnikatelů do Obchodního rejstříku a stanovila pro ně lhůtu například pěti pracovních dnů. Nepožadovala bych vysoké správní poplatky, které je podnikatel v současné době povinen při založení společnosti Obchodnímu rejstříku zaplatit. Například základní kapitál potřebný při založení společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) bych snížila z 200 000 Kč na symbolických 100 Kč. Osoba znalá souvislostí totiž dobře chápe, že složení základního kapitálu je pro zakladatele pouze formalita, kterou dokáže lehce obejít. Ze strany státu se jedná o formální bariéru vzniku kapitálové 53

společnosti. Založení takovéto společnosti by se stalo dostupnější pro podnikatele. Jak již jsem zmínila výše, to podnikatelé jsou hnacím motorem každé ekonomiky, a proto by stát měl jejich snahu podporovat. Závěrem práce bych chtěla do budoucna popřát České republice, aby na jejím území chtělo podnikat stále více osob, což by pozitivně ovlivnilo stav české ekonomiky a následně i životní úroveň všech obyvatel. Na druhou stranu bych přála všem podnikatelům jednoduší legislativu, která jim zajistí snížení administrativy při vstupu do podnikání a uspoří jejich vynaložené finanční prostředky.

54

Seznam použité literatury: JANÁK, J., HLEDÍKOVÁ, Z., DOBEŠ, J.: Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. r. o., 2005. 568 s. ISBN 80-7106-709-1. SYNEK, M., a kol.: Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. PREISLEROVÁ, I.: Vlašim nejen ve 20. Století. Vlašim: Město Vlašim, 2010. 552 s. ISBN 978-80-254-8471-5. HORZINKOVÁ, E., URBAN, E.: Živnostenský zákon a předpisy souvisící s komentářem a příklady. 12. vyd. Praha: Linde Praha, a. s., 2008. 319 s. ISBN 978-807201-720-1 WORLD BANK, INTERNATIONAL FINANCE CORPORATION.: Doing Business 2011, Making a Difference for Entrepreneurs. Washington DC: World Bank and International Finance Corporation, 2011. 267 s. ISBN 978-0-8213-7960-8.

Zdroje: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění Zákon č. 570/1991 SB., o živnostenských úřadech, v platném znění Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, v platném znění Vera software pro městské úřady [online]. 2005, aktualizováno 4. 3. 2009 [cit. 2011-1121]. Dostupné z WWW: . ICZ a. s. [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: . 55

Wolters Kluwer Česká republika [online]. [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: . Jednotný registrační formulář [online]. 2005 [cit. 2011-12-01]. Dostupné z WWW: .

56

Seznam obrázků, tabulek a grafů: Obrázek č. 1. Hierarchie živnostenských úřadů v České republice……………….……12 Obrázek č. 2. Logo centrálního registračního místa ……………………………….......14 Obrázek č. 3. Struktura Obecního úřadu ve Vlašimi se zaměřením na živnostenský odbor…………………………………………………………………..…28 Tabulka č. 1. Počet podnikatelů v České republice ve vybraných letech ……………...43 Tabulka č. 2. Počet vydaných živnostenských oprávnění ve vybraných letech ……….44 Tabulka č. 3. Počet podnikatelů ve vybraných městech Středočeského kraje k 31. 12. 2010…………………………………………………………....44 Tabulka č. 4. Počet vydaných živnostenských oprávnění ve vybraných městech Středočeského kraje k 30. 6. 2011…………………………..…………...46 Tabulka č. 5. Počet podnikatelů cizinců ve vybraných městech Středočeského kraje k 30. 6. 2011 ………………………………………………………….…47 Graf č. 1. Vývoj cizinců podnikajících na území České republiky…………………….47 Graf č. 2. Počty živnostenských oprávnění ve Vlašimi………………………………...48

57

Seznam příloh: Příloha č. 1. Seznam obcí ve správním obvodu Obecního živnostenského úřadu Vlašim Příloha č. 2. Pořadí 183 států světa podle nejlepších podmínek k podnikání Příloha č. 3. Protokol o provedené kontrole pro fyzickou osobu Příloha č. 4. Protokol o provedené kontrole pro právnickou osobu Příloha č. 5. Žádost o poskytnutí součinnosti při výkonu kontroly Příloha č. 6. Jednotný registrační formulář pro fyzickou osobu Příloha č. 7. Jednotný registrační formulář pro právnickou osobu Příloha č. 8. Změnový list Příloha č. 9. Seznam oborů činností volných náležejících do živnosti volné Příloha č. 10. Prohlášení odpovědného zástupce Příloha č. 11. Příloha odpovědného zástupce Příloha č. 12. Příloha provozovny Příloha č. 13. Příloha statutární orgán Příloha č. 14. Příloha předmět podnikání Příloha č. 15. Příloha pro finanční úřad a správu sociálního zabezpečení Příloha č. 16. Živnostenský list (forma vydávaná do 30. 6. 2008) Příloha č. 17. Koncesní listina (forma vydávaná do 30. 6. 2008)

58

Příloha č. 1 Správní obvod Obecního živnostenského úřadu ve Vlašimi (řazeno abecedně) 1. Alberovice 2. Bernartice 3. Bezděkov 4. Bílkovice 5. Blažejovice 6. Bolina 7. Borovnice 8. Borovsko 9. Brzotice 10. Buková 11. Býkovice 12. Ctiboř 13. Čechtice 14. Černičí 15. Černýš 16. Dálkovice 17. Daměnice 18. Děkanovice 19. Dobříkovice 20. Dolní Kralovice 21. Dolní Lhota 22. Dolní Rápotice 23. Domašín 24. Dub u Kondrace 25. Dubějovice 26. Dubovka 27. Dunice 28. Horní Lhota 29. Hrádek 30. Hradiště 31. Hrajovice 32. Hrazená Lhota 33. Hulice 34. Chlum 35. Chmelná 36. Chochol 37. Javorník 38. Jeníkov 39. Jenišovice 40. Kácovec (Licoměrsko) 41. Kácovská Lhota 42. Kačerov 43. Kalná 44. Kamberk

45. Karhule 46. Keblov 47. Kondrac 48. Krasovice 49. Krčmy 50. Křivsoudov 51. Křížov 52. Kuňovice 53. Lesáky 54. Lhota Bubeneč 55. Libčice 56. Libež 57. Lipiny u Radošovic 58. Lipiny u Velíše 59. Loket 60. Louňovice pod Blaníkem 61. Malá Paseka 62. Malovidy 63. Martinice 64. Miřetice 65. Mnichovice 66. Moravsko 67. Načeradec 68. Nakvasovice 69. Němčice 70. Nemíž 71. Nesperská Lhota 72. Nespery 73. Novotinky 74. Olešná 75. Onšovice 76. Ostrov 77. Otročice 78. Palčice 79. Pavlovice 80. Pelíškův Most 81. Petrova Lhota 82. Petřiny 83. Polánka 84. Práchňany 85. Pravětice 86. Pravonín 87. Předbořice 88. Psáře

89. Radíkovice 90. Radošovice 91. Rataje 92. Rejkovice 93. Růžkovy Lhotice 94. Rýznburk 95. Římovice 96. Říšnice 97. Sedlečko 98. Sedlice 99. Sedmpány 100. Slavětín 101. Slověnice 102. Sněť 103. Soutice 104. Staré Práchňany 105. Strojetice 106. Střechov nad Sázavou 107. Střízež 108. Studený 109. Sudislavice 110. Světlá 111. Šetějovice 112. Štěpánovská Lhota 113. Takonín 114. Tehov 115. Tichonice 116. Tisek 117. Tomice 118. Trhový Štěpánov 119. Velíš 120. Vítonice 121. Vlašim 122. Volavka 123. Vracovice 124. Vračkovice 125. Vraždovy Lhotice 126. Všebořice 127. Všechlapy 128. Zahrádčice 129. Zdiměřice 130. Zdislavice 131. Zhoř 132. Znosim 133. Žibřidovice

59

Příloha č. 2 1 Singapore 2 Hong Kong SAR, China 3 New Zealand 4 United Kingdom 5 United States 6 Denmark 7 Canada 8 Norway 9 Ireland 10 Australia 11 Saudi Arabia 12 Georgia 13 Finland 14 Sweden 15 Iceland 16 Korea, Rep. 17 Estonia 18 Japan 19 Thailand 20 Mauritius 21 Malaysia 22 Germany 23 Lithuania 24 Latvia 25 Belgium 26 France 27 Switzerland 28 Bahrain 29 Israel 30 Netherlands 31 Portugal 32 Austria 33 Taiwan, China 34 South Africa 35 Mexico 36 Peru 37 Cyprus 38 Macedonia, FYR 39 Colombia 40 United Arab Emirates 41 Slovak Republic 42 Slovenia 43 Chile 44 Kyrgyz Republic 45 Luxembourg 46 Hungary 47 Puerto Rico 48 Armenia 49 Spain 50 Qatar 51 Bulgaria 52 Botswana 53 St. Lucia 54 Azerbaijan 55 Tunisia 56 Romania 57 Oman 58 Rwanda 59 Kazakhstan 60 Vanuatu 61 Samoa 62 Fiji 63 Czech Republic 64 Antigua and Barbuda

65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75

Turkey Montenegro Ghana Belarus Namibia Poland Tonga Panama Mongolia Kuwait St. Vincent and the Grenadines 76 Zambia 77 Bahamas, The 78 Vietnam 79 China 80 Italy 81 Jamaica 82 Albania 83 Pakistan 84 Croatia 85 Maldives 86 El Salvador 87 St. Kitts and Nevis 88 Dominica 89 Serbia 90 Moldova 91 Dominican Republic 92 Grenada 93 Kiribati 94 Egypt, Arab Rep. 95 Seychelles 96 Solomon Islands 97 Trinidad and Tobago 98 Kenya 99 Belize 100 Guyana 101 Guatemala 102 Sri Lanka 103 Papua New Guinea 104 Ethiopia 105 Yemen, Rep. 106 Paraguay 107 Bangladesh 108 Marshall Islands 109 Greece 110 Bosnia and Herzegovina 111 Jordan 112 Brunei Darussalam 113 Lebanon 114 Morocco 115 Argentina 116 Nepal 117 Nicaragua 118 Swaziland 119 Kosovo 120 Palau 121 Indonesia 122 Uganda 116 Russian Federation 124 Uruguay 125 Costa Rica 126 Mozambique 127 Brazil

128 Tanzania 129 Iran, Islamic Rep. 130 Ecuador 131 Honduras 132 Cape Verde 133 Malawi 134 India 135 West Bank and Gaza 136 Algeria 137 Nigeria 138 Lesotho 139 Tajikistan 140 Madagascar 141 Micronesia, Fed. Sts. 142 Bhutan 143 Sierra Leone 144 Syrian Arab Republic 145 Ukraine 146 Gambia, The 147 Cambodia 148 Philippines 149 Bolivia 150 Uzbekistan 151 Burkina Faso 152 Senegal 153 Mali 154 Sudan 155 Liberia 156 Gabon 157 Zimbabwe 158 Djibouti 159 Comoros 160 Togo 161 Suriname 162 Haiti 163 Angola 164 Equatorial Guinea 165 Mauritania 166 Iraq 167 Afghanistan 168 Cameroon 169 Côte d’Ivoire 170 Benin 171 Lao PDR 172 Venezuela, RB 173 Niger 174 Timor-Leste 175 Congo, Dem. Rep. 176 Guinea-Bissau 177 Congo, Rep. 178 Săo Tomé and Principe 179 Guinea 180 Eritrea 181 Burundi 182 Central African Republic 183 Chad

60

Příloha č. 3

61

62

63

Příloha č. 4

64

65

66

Příloha č. 5

67

Příloha č. 6

68

69

Příloha č.7

70

71

Příloha č.8

72

73

Příloha č. 9

74

75

Příloha č. 10

76

Příloha č. 11

77

78

Příloha č. 12

79

80

Příloha č. 13

81

82

Příloha č. 14

83

Příloha č. 15

84

85

Příloha č. 16

86

Příloha č. 17

87