VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Marketing v oblasti inovačních sítí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Marketing v oblasti inovačních sítí bakalářská práce

Autor: Tomáš Kukla Vedoucí práce: Ing. Dagmar Frendlovská, Ph.D. Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na marketingovou a komunikační strategii Hospodářské komory Jihlava. V teoretické části jsou vysvětleny základní marketingové pojmy, model a prvky marketingové komunikace, internetové prostředí, jeho pojmy a vyuţití a sociální sítě. Praktická část se zabývá analýzou současné marketingové a komunikační strategie organizace a popisuje statistiky, které podporují vyuţití sociálních sítí při návrhu na zlepšení marketingové a komunikační strategie a následný návrh na její implementaci, coţ je cílem této práce.

Klíčová slova marketingová komunikace, sociální sítě, Okresní hospodářská komora, Facebook, LinkedIn

Annotation The bachelor’s thesis is aimed to marketing and communicating strategy of The Chamber of Commerce Jihlava. In theoretical part are explained basic marketing terms, model and elements of marketing communication, Internet, its usage and terms and social network. Practical part deals with analysis of current marketing communication of the organization and describes statistics, which support the usage of social network to improve marketing communication and its implementation, which is the aim of this thesis.

Key words marketing communication, social network, The Chamber of Commerce, Facebook, LinkedIn

Poděkování Rád bych poděkoval paní Ing. Dagmar Frendlovské, Ph.D. za cenné rady a připomínky při tvorbě bakalářské práce a za podporu během její tvorby. Také děkuji zaměstnancům Hospodářské komory Jihlava za informace, které mi poskytli při vypracování této práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 8 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1

Marketing ................................................................................................................ 10 1.1

Marketingové definice ..................................................................................... 10

1.2

Marketingové pojmy ........................................................................................ 10

1.3

Marketing sluţeb .............................................................................................. 11

1.3.1 2

Vlastnosti sluţeb ....................................................................................... 12

Marketingová komunikace ..................................................................................... 13 2.1

Komunikační model a faktory v komunikaci ................................................... 13

2.1.1

Komunikační model .................................................................................. 13

2.1.2

Faktory pro úspěšnou komunikaci ............................................................ 14

2.1.3

Doporučení pro úspěšnou komunikaci ..................................................... 15

2.1.4

Chyby v komunikaci ................................................................................. 15

2.2

Nástroje komunikace ........................................................................................ 15

2.2.1

Osobní rozhovor ....................................................................................... 16

2.2.2

Telefonický rozhovor ................................................................................ 16

2.2.3

Písemná komunikace ................................................................................ 17

2.2.4

Komunikace ve skupině ............................................................................ 17

2.2.5

Multimédia ................................................................................................ 17

2.3

Sdělovací prostředky ........................................................................................ 18

3

Segmentace trhu ...................................................................................................... 20

4

Internet .................................................................................................................... 21

5

4.1

Historie ............................................................................................................. 21

4.2

Základní pojmy ................................................................................................ 21

4.3

Vyuţití Internetu .............................................................................................. 22

4.4

Marketingová komunikace na Internetu ........................................................... 24

Sociální sítě ............................................................................................................. 25 5.1

Facebook .......................................................................................................... 25

5.2

LinkedIn ........................................................................................................... 26

5.3

Twitter .............................................................................................................. 26

5.4

Google+ ............................................................................................................ 27

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 28 6

O organizaci ............................................................................................................ 28 6.1

Informace z obchodního rejstříku .................................................................... 28

6.2

Činnost společnosti .......................................................................................... 28

6.3

Poslání společnosti ........................................................................................... 29

7

Současná marketingová komunikace v Hospodářské komoře ................................ 30

8

Internetové statistiky ............................................................................................... 33

9

Vlastní návrh strategie ............................................................................................ 39

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 51 LITERATURA ............................................................................................................... 53 Kniţní zdroje............................................................................................................... 53 Internetové zdroje ....................................................................................................... 54 SEZNAMY ..................................................................................................................... 55 Seznam tabulek ........................................................................................................... 55 Seznam grafů .............................................................................................................. 55 Seznam obrázků .......................................................................................................... 55

ÚVOD Pro téma své bakalářské práce „Marketing v oblasti inovačních sítí“ jsem si zvolil konkrétní případ vyuţití sociálních sítí v Okresní hospodářské komoře Jihlava. V této organizaci jsem měl moţnost vykonávat školní semestrální praxi. Díky tomu jsem měl k dispozici podrobnější informace a přehled o jednotlivých nástrojích marketingové komunikace v Okresní hospodářské komoře Jihlava. Samotným přáním pana ředitele komory bylo přesunout svou působnost do prostředí sociálních sítí a začít je více vyuţívat ke komunikaci se svými členskými firmami, proto jsem rád, ţe jsem měl plnou podporu organizace ve vypracování této bakalářské práce a doufám, ţe mé návrhy dokáţou v budoucnu přispět k realizaci postupného přesunu marketingové komunikace na domény sociálních sítí. Cílem této bakalářské práce je pomocí sociálních sítí zlepšit marketingovou a komunikační strategii Okresní hospodářské komory Jihlava a navrhnout konkrétní implementaci na dané platformy. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola této práce je věnována marketingu jako obecnému celku, kde budou vysvětlené základní marketingové pojmy a marketing sluţeb. Druhá kapitola se zabývá tématem marketingové komunikace. Tato kapitola je rozdělena na více částí. V části první je vysvětlen a vyobrazen komunikační model, jeho prvky a fungování a faktory ovlivňující komunikaci. V dalších částech jsou popsány nástroje marketingové komunikace a také její prostředky. Třetí kapitola krátce pojednává o trţní segmentaci. Čtvrtá kapitola se zabývá pojmem Internet, ve které jsou vysvětleny nejdůleţitější pojmy, nejčastější vyuţití internetového prostředí a závěrem obsahuje pojednání o marketingové komunikaci na Internetu. Kapitola pátá je věnována samotným sociálním sítím, kde je krátce vysvětlen princip sociálních sítí a následně jsou popsány čtyři vybrané sociální sítě. Šestá kapitola je jiţ součástí praktické části bakalářské práce, ve které je krátce představena Okresní hospodářská komora Jihlava, její činnost a závěrem kapitoly také její poslání. V kapitole sedmé jsou konkrétně popsány jednotlivé nástroje marketingové komunikace, které komora vyuţívá. Hovoří o vyuţití osobních rozhovorů, telefonické a

8

elektronické komunikace a také o pouţívání internetových prostředků, jakými jsou webové stránky, specializovaný portál či stránka na sociální síti. Osmá kapitola se věnuje statistikám, které jsou vypracované Českým statistickým úřadem či společnostmi zabývajícími se sběrem dat o Internetu. V poslední deváté kapitole jsou popsány a vysvětleny konkrétní návrhy na vylepšení marketingové a komunikační strategie prostřednictvím sociálních sítí a inovačních sítí. Pevně věřím, ţe některé z mých návrhů povedou ke zlepšení komunikační strategie Okresní hospodářské komory Jihlava a poslouţí jako návod ke konkrétní implementaci na dané sociální sítě.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Marketing Pro spoustu lidí je pojem marketing spojován především s reklamou a prodejem. I kdyţ se jedná o dvě podstatné marketingové funkce, nemůţeme jimi ani zdaleka obsáhnout celý marketing. V dnešní době potřebujeme tento pojem chápat nikoli jako pouhou schopnost prodat. Význam marketingu je totiţ schopnost uspokojit potřeby zákazníka. Celý marketingový proces začíná dlouho předtím, neţ máme poţadovaný produkt k dispozici a ne pouze v době kdy jsme připraveni prodávat. (Kotler, 2007) K uspokojení potřeb zákazníka potřebujeme nejprve našeho zákazníka znát a zjistit, jaké jsou jeho potřeby a poţadavky. Jako odpověď bychom měli uvést takovou nabídku, o které jsme přesvědčeni, ţe splní nejlépe všechna zákazníkova kritéria. (Foret, 2008)

1.1 Marketingové definice Definice marketingu podle Kotlera (2007) je následující: „Marketing je společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot.“ Autor říká, ţe kaţdá část této definice uvádí, co je to marketing a jak se pouţívá. Foret (2008) naproti tomu uvádí definici marketingu od Americké marketingové asociace z roku 2004, která marketing definuje takto: „Činnost organizace a soubor procesů pro vytváření, komunikaci a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, že z něj mají prospěch organizace i její klíčové veřejnost (stakeholders).“.

1.2 Marketingové pojmy Potřeba Potřeba je pocit nedostatku. Má mnoho podob a můţe se jednat například o materiálové, ekonomické či vrozené potřeby (Boučková, 2003)

10

V případě, ţe potřeba není uspokojena, člověk vyhledá předmět, který ji uspokojí, nebo potřebu omezuje. (Kotler, 2007)

Požadavek Jedná se o subjektivně vyjádřenou potřebu jednotlivce, která se zakládá na předchozích zkušenostech či vlastnostech jedince. (Boučková, 2003)

Poptávka Poptávka je vyslovená potřeba, která se realizuje směňováním na trhu. (Boučková, 2003) Vzhledem k tomu, ţe přání jsou neomezená, ale zdroje omezené jsou, volí jedinec takové produkty, které mu přinesou největší osobní uţitek za co nejmenší mnoţství peněz. (Kotler, 2007)

Nabídka Zdroje, které jsou prostřednictvím trhu nabízeny k uspokojení konkrétního přání, představují nabídku. (Boučková, 2003)

Hodnota „Zákazníkovo hodnocení celkové schopnosti produktu uspokojit jeho potřeby.“ (Kotler, 2007) Jedinec velmi často neposuzuje hodnotu daného produktu objektivně ale spíše na základě jeho vlastního pocitu. (Kotler, 2007)

Směna Akt, při kterém mění zboţí svého původního majitele. Zboţí lze směnit za peníze či jinou měnu nebo za jiné zboţí. (Boučková, 2003)

1.3 Marketing služeb „Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může poskytnout druhé straně, je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce služby může, ale nemusí být spojena s hmotným produtkem.“ – takto vysvětlují sluţby autoři Kotler a Armstrong. (Janečková, 2000)

11

K samotnému rozvoji sluţeb docházelo aţ na počátku 90. let. V dřívějších dobách byl význam sluţeb nedoceněný. Jiţ Adam Smith nebo Karel Marx popisovali sluţby jako neproduktivní, nepřinášející ţádnou hodnotu. (Foret, 2008)

1.3.1 Vlastnosti služeb Nehmotnost Sluţby se nemůţe člověk dotknout, nelze si je před zakoupením zhodnotit pomocí našich smyslů. Abychom mohli sluţbu zhodnotit a sníţit tak nejistotu, která před nákupem panuje, hledáme signály, které o kvalitě sluţby napoví. Takovým signálem můţe být například cena, lokalita, kde je sluţba vykonávána nebo komunikace. (Kotler, 2007)

Neoddělitelnost V momentě, kdy si zákazník koupí určitou sluţbu, stává se její neoddělitelnou součástí, protoţe je sluţba vykonávána v jeho přítomnosti. Produkce a spotřeba sluţby se děje současně. Některé nabízené sluţby vyuţívá více zákazníků najednou, mezi které nejde danou sluţbu rozdělit. (Kotler, 2007; Janečková, 2000)

Proměnlivost Kvalitu sluţby ovlivňují faktory, kvůli kterým se můţe jejich kvalita značně změnit. Záleţí na tom, kdo, jak a kdy je poskytuje. Klíčové je chování a disciplina zaměstnanců, kteří sluţbu vykonávají. (Kotler, 2007)

Pomíjivost Sluţbu si nelze uschovat na pozdější dobu. Jakmile je vykonána a zanikne její uţitek, zmizí. Kvůli této vlastnosti se sluţby velmi těţko reklamují. (Kotler, 2007)

Absence vlastnictví Sluţbu nelze vlastnit, coţ souvisí s její podstatou nehmotnosti a pomíjivosti. Při nákupu sluţby nezískává zákazník ţádné vlastnické právo, jen právo na poskytnutí sluţby. (Janečková, 2000)

12

2 Marketingová komunikace Komunikace je často chápána jako sběr a přenos informací od jedné strany druhé. V marketingu vnímáme komunikaci jako širší pojem, a to jako jakýkoliv výtvor prezentovaný jednou stranou a následná reakce na daný výtvor druhou stranou. (Foret, 2008)

2.1 Komunikační model a faktory v komunikaci V následujících

podkapitolách

si

ukáţeme,

jak

vůbec

komunikace

funguje

prostřednictvím komunikačního modelu a popíšeme si faktory, které jsou v komunikaci důleţité.

2.1.1 Komunikační model Podle teorie z roku 1949 od Shannona a Weavera stojí komunikační model na sedmi podstatných bodech: (Foret, 2008) 1. Komunikátor – ten, kdo má prvotní důvod ke komunikaci 2. Kódování – převod komunikace do souboru symbolů a znaků 3. Sdělení – výsledek kódování 4. Prostředek komunikace – způsob distribuce zprávy 5. Příjemce – ten, kdo přijímá zprávu od komunikátora 6. Zpětná vazba – reakce příjemce na sdělení, coţ umoţňuje vzájemnou komunikaci 7. Šum – faktory, které mohou změnit pochopení zprávy (Foret, 2008; Přikrylová, Jahodová, 2010)

13

Obrázek 1: Kybernetický model komunikace

(Foret, 2008, vlastní úprava)

2.1.2 Faktory pro úspěšnou komunikaci Aby byla komunikace úspěšná, musí být také efektivní. Snaţíme se dosáhnout maximálních výsledků při minimálních výdajích a minimálních problémech. Pro dosaţení efektivní komunikace bychom měli dodrţovat několik zásadních faktorů. (Foret, 2008) 1. Důvěryhodnost – Znalost partnerů a vzájemná důvěra je klíčovým faktorem. 2. Vhodná volba prostředí a času – Vybereme-li příhodnou dobu a prostředí, které vyhovuje oběma účastníkům, komunikace se urychlí a bude efektivnější. 3. Jasnost sdělení – Zpráva by měla být vyjádřena srozumitelným a jednoduchým způsobem. Sloţitější způsob můţe vést k nedorozumění a ke ztrátě času při komunikaci. 4. Pochopitelnost a význam sdělení – Sdělení musí mít patřičný význam pro odesílatele i příjemce a musí být relevantní. 5. Pouţití osvědčených kanálů – Vhodné je vyuţívat prověřené kanály, se kterými máme kladné zkušenosti a které dokáţeme efektivně pouţívat. Pro jiné způsoby komunikace jsou vţdy nejlepší jiné komunikační kanály, proto se doporučuje vyuţít takový komunikační kanál, který je v danou chvíli nejefektivnější.

14

6. Soustavnost – Komunikace vyţaduje neustálý rozvoj pro získání určitého cíle. 7. Znalost adresáta – Nejedná se o stejnou znalost jako v případě důvěryhodnosti. V tomto případě je potřeba znát adresátovy komunikační schopnosti a dovednosti a je nutné přizpůsobit způsob komunikace tak, aby vznikalo co nejmenší mimořádné úsilí. (Foret, 2008)

2.1.3 Doporučení pro úspěšnou komunikaci Veškerá doporučení se odvíjí od vhodného dodrţování výše uvedených faktorů pro efektivní komunikaci. (Foret, 2008) Vhodné je ještě před započetím komunikace co nejlépe poznat svého partnera. Čím lépe budeme znát jeho dovednosti a schopnosti, tím lépe můţeme volit komunikační kanály a informace, které mu chceme sdělit. Naše šance pro úspěšnou komunikaci se tím výrazně zvýší. (Foret, 2008) V ţádném

případě

nemáme

vţdy

jistotu,

ţe

během

komunikace

nedojde

k nedorozumění či komunikačnímu šumu. Proto je na místě se na tyto okolnosti předem připravit tím, ţe si přichystáme rezervní prostředky. (Foret, 2008)

2.1.4 Chyby v komunikaci Naopak bychom se měli v průběhu komunikace vyvarovat překroucení informací, nevhodně zvolenému kanálu či nevhodně zvoleným informacím, které adresáta zahltí či zmátnou. Výrazným problémem je také neochota či neschopnost naslouchat a zabývat se problémy druhé strany. (Foret, 2008) V případě osobní komunikace se podceňuje neverbální stránka projevu, coţ je velmi častá chyba. (Foret, 2008)

2.2 Nástroje komunikace Komunikovat se dá mnoha různými způsoby a kaţdý způsob má svá úskalí a své výhody. Následující podkapitoly budou věnovány těm nejčastějším způsobům, kde jsou jednotlivé způsoby popsány a zmíněny jejich výhody či nevýhody.

15

2.2.1 Osobní rozhovor I přes obrovský pokrok v komunikaci prostřednictvím elektroniky zůstává osobní rozhovor

nejúčinnějším

avšak

nejméně

rozšířeným

prostředkem.

Obohacuje

komunikaci o řadu ovlivňujících vizuálních faktorů, které nejsme schopni v neosobním styku vnímat jako je například mimika, drţení těla, gestikulace či vhodný výběr oblečení. (Foret, 2008) Nenahraditelnou výhodou je při osobním rozhovoru vnímat verbální znaky projevu, jako je barva či tón hlasu nebo také emoce. Tuto moţnost při elektronickém způsobu komunikace nemáme, a tak se často stane, ţe některé věci můţou vyznít jinak, neţ měly, i kdyţ to tak původně odesílatel nezamýšlel. (Foret, 2008) Nevýhodou osobních rozhovorů bývá časová náročnost, protoţe se musí oba účastníci sejít ve stejný předem domluvený čas na stejném místě, coţ občas bývá náročné. Naopak přímá zpětná vazba a moţnost blíţe poznat partnera jsou jedny z hlavních výhod tohoto způsobu komunikace. (Foret, 2008)

2.2.2 Telefonický rozhovor Osobní rozhovor začal pomalu ale jistě nahrazovat ve stále větší míře rozhovor prostřednictvím telefonických zařízení, ať uţ se jedná o telefon, mobilní telefon či telefonické videorozhovory, které se uskutečňují pomocí softwarů a programů tomu určených. (Foret, 2008) Tento způsob rozhovorů je vyuţíván čím dál více díky markantní výhodě, kterou poskytuje, a tou je, ţe při telefonátu se odstraňují prostorové bariéry. Nemusíme se s naším komunikačním partnerem setkávat na předem smluveném místě a prostřednictvím telefonních zařízení můţeme komunikovat téměř odkudkoliv. (Foret, 2008) Velmi znatelnou nevýhodou při telefonických rozhovorech je víceméně potlačení jednoho z faktorů úspěšné komunikace, a tou je důvěryhodnost. Nemůţeme si být naprosto jisti, ţe osoba, kterou na druhé straně slyšíme, je náš komunikační partner. Hrozí také, ţe telefonáty mohou být nahrávány či odposlouchávány. Problém můţe nastat i se samotnou technikou. Partnerovi se můţe rozbít telefon nebo jej nemusí mít

16

vůbec zapnutý. Telefonický rozhovor se doporučuje pouţívat ke sdělování krátkých rychlých zpráv, domlouvání jednání či informacích o náhlých změnách. (Foret, 2008)

2.2.3 Písemná komunikace Starším způsobem písemné komunikace jsou dopisy. Pouţívání jejich různých forem se datuje několik tisíciletí. (Foret, 2008) Výhodou je, ţe princip tohoto přenosu informací se během té doby prakticky nezměnil a také si zachoval patřičnou váţnost. Příjemce dopisu pociťuje, ţe je důleţitý a váţený, proto je vhodné prostřednictvím dopisu kontaktovat například nové partnery nebo předkládat novou nabídku. Naopak časová a finanční náročnost bývají faktory, které od písemné komunikace odrazují nejčastěji, jelikoţ mnohdy trvá i několik dní, neţ je dopis adresátovi doručen a ceny poštovních sluţeb se neustále zdraţují. (Foret, 2008) Formu dopisu nahrazují elektronické komunikační prostředky, jakými jsou fax, e-mail či krátké textové zprávy SMS. Vynikají rychlostí a nízkými vynaloţenými náklady. Nevýhody jsou téměř totoţné jako u telefonické komunikace. (Foret, 2008)

2.2.4 Komunikace ve skupině Komunikovat ve skupině můţeme za pomoci téměř všech výše zmíněných způsobů komunikace. Nejčastější formy jsou stále schůze a mítinky, které jsou ovšem velmi časově náročné. Telekonference či videokonference jsou modernějšími způsoby. (Foret, 2008)

2.2.5 Multimédia Zásadní změnu v komunikaci s sebou přinesla multimédia. Jedná se o společné vyuţití psaného či čteného textu, fotografií, obrázků a zvuků zároveň, spojených do jednoho interaktivního celku. Samotná multimédia jsou součástí takzvaných informačních dálnic, která vzniká propojení tří systémů – telefonní sítě, kabelová televize a Internet. (Foret, 2008) Hlavním přínosem těchto nástrojů je především zrychlený přenos informací, a to z kteréhokoliv místa, zpřístupnění a zpřesnění informací a moţnost interaktivní komunikace, která přechází z jednostranné komunikace na dvoustrannou. Navíc jsou 17

veškerá multimédia v našem ţivotě čím dál běţnější a stávají se finančně dostupnějšími. Z toho důvodu se jejich vývojáři a provozovatelé snaţí, aby byla uţivatelsky přátelštější. (Foret, 2008)

2.3 Sdělovací prostředky Sdělovací prostředky představují speciální sloţku nástrojů marketingové komunikace. Dohromady se označují jako masmédia, protoţe jsou ve své podstatě schopny oslovit a zaujmout širokou veřejnost. Mají takový vliv, ţe dokonce dokáţou ovlivňovat společnost a vytvářet vlastní realitu. (Foret, 2008)

Tisk Nejedná se pouze o noviny, časopisy či publikace. Zahrnujeme sem i různé výroční zprávy či firemní bulletiny, které jsou určeny členům určité organizace, a také sem patří i reklamní letáky, které jsou naopak určeny všem domácnostem. (Foret, 2008) I kdyţ se do popředí zájmu dostávají stále více moderní média, tisk stále zůstává poměrně oblíbeným způsobem komunikace. Očekává se ovšem pokles jeho účinnosti (Frey, 2005)

Rozhlas a televize Ještě častěji pouţívanějšími masmédii jsou rozhlas a televize. Tyto prostředky mají ještě větší schopnost rychle a působivě oslovit cílovou skupinu neţ tisk. V dnešní době téměř nenarazíme na člověka, který by nesledoval média. (Foret, 2008) V případě těchto médií vyuţívá adresát selektivní chování k prezentovaným zprávám, neboť si zapamatuje pouze ty zprávy, které jsou pro něj nejdůleţitější, a některé zprávy ignoruje. Proto mají v rozhlasu i televizi zprávy opakující se náplň a některé zprávy můţeme slyšet i několikrát denně. Tím se zvýší povědomí o větším mnoţství zpráv u poţadovaných adresátů. (Foret, 2008) I u těchto sdělovacích prostředků se očekává pokles účinnosti, ovšem společnosti do nich stále investují. (Frey, 2005)

18

Internet Internetové prostředí se stává rok od roku efektivnější v marketingové komunikaci. Firmy a společnosti stále více investují do modernějších způsobů komunikace, jako jsou webové stránky a e-mail. Tato média se přibliţují v oblíbenosti i obratu těm tradičním. (Frey, 2005) Frey také ve své literatuře zmiňuje, ţe „čekat na samovolný vývoj těchto kanálů je chyba“. Je třeba do nich začít více investovat. Důvodem je například fakt, ţe podle průzkumů mají internetové a e-mailové kampaně dobrou návratnost investic. (Frey, 2005)

19

3 Segmentace trhu „Tržní segment je skupina zákazníků (obyvatel nebo podniků), které mají podobné potřeby a chování.“ (Janečková, Vaštíková, 1999) Pro účel této bakalářské práce budeme hovořit především o segmentaci B2B (businessto-business), protoţe v praktické části se budeme zabývat především spoluprací s jinými organizacemi, podniky a jednotlivci jakoţto ţivnostníky. Abychom vytvořili segmentaci vhodnou pro naši organizaci a určili, do kterého konkrétního segmentu bude mít smysl zasílat konkrétní informace, můţeme sledovat několik základních charakteristik a podle nich třídit segmenty. (Kotler, 2007)

Obrázek 2: Segmentační charakteristiky

(Kotler, 2007) 20

4 Internet Internet je decentralizovaná celosvětově veřejná síť. Nikdo ji jako celek nevlastní a jeho řídící struktury jsou otevřené. (Přikrylová, Jahodová, 2010)

4.1 Historie Původně se jednalo o projekt vlády Spojených států amerických, který plnil obranný účel při nukleárním útoku. V průběhu 80. let dvacátého století docházelo k postupnému vyuţívání Internetu v oblasti vědy a výzkumu a vzdělávání. Také začalo přibývat uţivatelů Internetu, který exponenciálně roste. (Přikrylová, Jahodová, 2010)

4.2 Základní pojmy Základních pojmů, které bychom si o Internetu měli říct, abychom mu byli schopni plně porozumět, je široká řada. Vybral jsem tedy jen tři, dle mého názoru nejdůleţitější pojmy, které je potřeba znát i jako ten nejběţnější uţivatel.

WWW stránky Informace se na internetových serverech ukládají do jednotlivých oddílů. Tyto oddíly se nazývají www stránky nebo také webové stránky. Název stránek pochází ze zkratky World Wide Web, tedy celosvětová síť, coţ naznačuje, ţe stránky se dají zobrazit odkudkoliv na světě. Na rozdíl od tištěných stránek obsahují webové stránky nejen obrázky a text, ale také různé animace, zvuky či odkazy. Také nejsou omezeny velikostí a mohou představovat veliké datové soubory. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Odkaz Odkazem rozumíme přechod na jinou webovou stránku. Velmi nám zjednodušují pohyb na Internetu, protoţe bez nich bychom museli pro přejití na jinou stránku psát celou adresu webové stránky, které bývají často dlouhé a sloţité. Na odkaz stačí pouze jednou kliknout. Nevyskytují se pouze v textu, ale jsou mnohdy ukryté v obrázcích či tlačítcích. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

21

Adresa Kaţdá webová stránka má svou jedinečnou adresu, která nám udává umístění stránky. Příkladem takové adresy je například www.vspj.cz. Pomocí teček jsou rozděleny na tři části. První část nám říká, na kterém serveru je stránka provozována, ve druhé části je název či účel, za kterým byla stránka zřízena. Třetí části se také říká doména a udává nám zemi, ve které se nachází daný server. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

4.3 Využití Internetu Internet se rychle stal velice oblíbeným médiem. Dosáhl toho díky tomu, ţe má velice široké spektrum a v současné době uţ se na něm dá dělat téměř cokoliv. Nejčastěji se webové stránky vyuţívají k následujícím účelům.

Zpravodajství Vzhledem k tomu, jakou má tendenci růstu počet uţivatelů Internetu, je nyní efektivní zveřejňovat zprávy a novinky na webových stránkách. Elektronické rozhraní navíc umoţňuje ke zprávám přidávat více materiálu, jako jsou krátká videa či různé tabulky a grafy. Navíc se minimalizují náklady na distribuci. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Vyhledávací servery Čím více existuje uţivatelů Internetu, tím je také logicky vytvářeno více webových stránek. V dnešní době jiţ existuje okolo jedné miliardy aktivních stránek. (www.internetlivestats.com) Proto začaly vznikat speciální servery, které slouţí jako navigace k tomu, abychom nalezli ty správné informace, které hledáme. Jedná se o nejnavštěvovanější internetové servery. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Specializované servery Název nám jiţ napovídá, ţe tyto servery jsou směřovány na určitý segment uţivatelů Internetu. Můţe jít o servery se sportem, s počítačovými hrami či s automobily, kde jsou prezentovány zajímavosti nebo detailní články. Díky tomu, ţe se na takových stránkách pohybují osoby se stejnými zájmy, je snazší na ně vhodně zacílit. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

22

E-maily Tyto webové stránky poskytují bezplatné uţívání elektronické pošty pro kaţdého. Právě díky bezplatné sluţbě a rychlosti přenosu informací je v současné době e-mail velmi oblíbeným komunikačním kanálem. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Firemní stránky Také značné mnoţství firem a organizací přesouvá propagaci svých výrobků či sluţeb na webové stránky. Důvodem je moţnost velmi efektivní propagace, protoţe prostřednictvím internetového rozhraní dokáţe organizace pomocí videí, obrázků a různých popisů představit svůj produkt natolik, ţe zákazník se cítí téměř jako při osobní prohlídce v podniku a vynaloţí při tom minimální náklady. Výhoda je v tom, ţe si zákazník můţe prohlíţet stránky odkudkoliv na světě. Dalším důvodem propagace pomocí Internetu je jistý znak prestiţe. Firma dokazuje, ţe se nebojí vyuţívat moderní prostředky. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Elektronické obchody Jedná se o specializované obchodní portály, kam zavítá člověk za účelem nákupu konkrétního produktu. Po provedené transakci je zboţí doručováno prostřednictvím zásilkových sluţeb. Obrovským lákadlem k nákupu v e-shopech místo v běţných kamenných obchodech je niţší cena, která je spojena se zanedbatelnými náklady na provoz webové stránky oproti nájmu místnosti. Dalšími faktory jsou nákup z pohodlí domova, moţnost porovnání produktů či recenze. Naproti tomu největšími nevýhodami je nemoţnost vyzkoušení zboţí a obtíţnější reklamace. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Reklamy a statistiky Některé stránky jsou uzpůsobené k tomu, aby slouţily jako internetový billboard, kam jednotlivé firmy mohou umisťovat svou reklamu. Druhou skupinu tvoří servery, které vedou statistiky o návštěvnosti jiných stránek. (Stuchlík, Dvořáček, 2002)

Sociální sítě Novým fenoménem dnešní doby jsou sociální sítě. Jedná se o webové stránky, kde se virtuálně setkávají lidé z celého světa a zde mezi sebou komunikují, sdílejí záţitky, a názory. Podrobněji se budu ještě o sociálních sítích zmiňovat v další části mé práce. 23

4.4 Marketingová komunikace na Internetu Při tvorbě strategie marketingové komunikace prostřednictvím internetu je potřeba mít na mysli jiţ výše zmíněné výhody tohoto prostředí, kterými jsou celosvětová působnost, moţnost vyuţití multimédií, interaktivita a minimalizace nákladů. Společnostem a organizacím tento prostor přináší místo pro prezentaci produktů, slouţí jako zdroj informací a můţeme jeho prostřednictvím řídit vztahy se zákazníky či interní procesy. (Přikrylová, Jahodová, 2010) Je však také potřeba si uvědomit, ţe i toto médium má pro úspěšnou komunikaci své specifické cíle, které je potřeba naplnit. Jedním z těchto cílů a zřejmě tím nejdůleţitějším je viditelnost webu. Můţete sebelépe splňovat následující cíle, ale pokud o vašem webu bude vědět velmi málo uţivatelů, bude to mít za následek jen zlomek efektivity, kterou by web měl, kdyby byl hojně navštěvovaný. Návštěvnost lze zvyšovat například registrací webu do různých databází nebo zaplacením předních míst ve vyhledávání. (Přikrylová, Jahodová, 2010) Dalšími cíli, které musíme splnit, jsou prezentace firmy, přístupnost webu a pouţitelnost webu. Vhodná prezentace společnosti je poskytování dostatečného mnoţství informací, zákaznického servisu a celkové zlepšování povědomí o firmě a její image. K tomu, aby byl web povaţován za přístupný, nesmíme pouţít pro jeho přístup ţádné speciální zařízení či vybavení. Pod webovou pouţitelností si představme stránku, na které se zvládneme jednoduše orientovat, rychle vyhledávat informace a samotné prostředí stránky je srozumitelné a snadno se ovládá. (Přikrylová, Jahodová, 2010) A protoţe základním stavebním kamenem úspěchu je náš uţivatel, musíme s ním zajistit dostatečnou interakci, a k tomu potřebujeme splnit tyto poţadavky: 1. „Přitáhnout pozornost uživatelů“ 2. „Upoutat pozornost a přimět uživatele ke spolupráci“ 3. „Udržet uživatele a zajistit, aby se vrátil“ 4. „Zjistit preference“ 5. „Vytvořit vztah, který uživateli nabídne individualizovaný kontakt“ (Přikrylová, Jahodová, 2010) 24

5 Sociální sítě V této kapitole úvodem nastíním samotný koncept a funkci sociálních sítí a poté popíšu nejznámější a nejpouţívanější sítě. Vycházet budu částečně z Kellera (2009), částečně z internetových zdrojů a také přidám vlastní názory, protoţe se na sociálních sítích jako uţivatel pohybuji od roku 2009 a za tu dobu jsem získal určité povědomí o funkcích jednotlivých sítí. Keller (2009) říká, ţe do málokterých konceptů je vloţeno tolik ambicí jako právě do sociálních sítí. Můţeme zde najít jak sloţku neformálního styku mezi přáteli či rodinou, tak třeba i prostředí velkých firem, kam přesouvají část své účinnosti. Sociální sítě jsou tedy virtuální prostory k setkávání lidí a jejich vzájemné interakci. Staly se prostředkem pro běţnou komunikaci mezi přáteli či jako propagační plocha společnosti

pro

své

produkty

a

následnou

interakci

se

zákazníky.

(www.bezpecnyinternet.cz)

5.1 Facebook Facebook je v současnosti nejpouţívanější sociální sítí světa. Statistiky uvádějí, ţe zde najdeme

neuvěřitelných

1.4

miliardy

registrovaných

a

aktivních

uţivatelů.

(www.internetlivestats.com). Síť byla zaloţena 4. února 2004 Markem Zuckerbergem a jejím cílem je dát lidem nástroj, aby se jejich svět stal otevřenějším a propojenějším. Funguje na principu vytvoření osobních profilů uţivatelů, kteří po stvrzení virtuálního přátelství mezi sebou komunikují, sdílejí své záţitky, fotografie, názory a události kaţdodenního ţivota. (https://www.facebook.com/facebook/info?tab=page_info) Firmy zde mají moţnost prostřednictvím funkcí stránek prezentovat svůj produkt a komunikovat se svými zákazníky ve velmi interaktivním pojetí. Další vyuţívanou funkcí jsou skupiny, kde se sdruţují lidé se stejnými zájmy a sdílení mezi sebou informace a zkušenosti. Facebook je velmi komplexní sociální síť a nabízí spoustu funkcí. Na ostatních sociálních sítích většinou najdeme jednu z funkcí Facebooku, která je zdokonalená, protoţe

se

na

ni

daná

síť

specializuje.

(https://www.facebook.com/facebook/info?tab=page_info)

25

5.2 LinkedIn LinkedIn je první stránka v oblasti sociálních sítí, kam zamíří jedinec, pokud je jeho cílem kariérní oblast. Tato síť sdruţuje profesionály z celého světa, kterých je v současné době přes 300 milionů a jejím posláním je tyto profesionály propojit za účelem zvýšení produktivity a kariérního růstu a úspěchu. Zaloţena byla v roce 2003 pěti spoluzakladateli, z nichţ nejznámější je Reid Hoffman, u kterého se celý tento projekt rozběhl. (https://www.linkedin.com/about-us) Osobní profil uţivatele této sítě připomíná ţivotopis, který je veřejný pro všechny uţivatele této sítě, se kterými je daná osoba v kontaktu. Pouţíváním LinkedIn jsme schopni získat spoustu zpráv a informací o pracovních příleţitostech. Také na této stránce existují skupiny, které mohou být úzce zaměřeny na konkrétní obor školy či pobočku společnosti. Společnosti a organizace zde také mohou zakládat stránky určené pro propagaci jejich společnosti či pro bliţší představení jejich konkrétních zaměstnanců, pokud oni vlastní svůj vlastní osobní profil na této síti a jsou připojeni ke stránce společnosti. LinkedIn nesdruţuje jen profesionály, ale i studenty a absolventy škol, kteří mají moţnost díky LinkedInu k dispozici další moţnost k nalezení uplatnění.

(https://www.linkedin.com/about-us; www.dvoran.com)

5.3 Twitter Jiţ samotný název sítě a logo (ptáček) napovídá, k čemu tato sociální síť slouţí. Tweet, coţ je základní prvek této sociální sítě, překládáme do češtiny jako pípnutí. Jsou to tedy krátké informativní zprávy, které se zobrazují na osobním profilu uţivatele. Twitter v současné době vyuţívá téměř 300 milionů uţivatelů po celém světě. Jeho zakladatelem je Jack Dorsey, který jej zaloţil v roce 2006. Uţívání této sociální sítě je poměrně jednoduché. Přes svůj profil si vybereme firmy či jedince, které chceme sledovat. Krátká sdělení, která uţivatelé „tweetnou“ přes svůj profil se nám pak zobrazují postupně na tom našem. (https://about.twitter.com/company) Twitter se v nedávné době těší velké oblíbenosti, a proto na něj své působení přesouvají i některé společnosti, kde zveřejňují své vybrané informace a oznamují novinky. Tato síť však svými funkcemi nepodporuje rozšířenější komunikaci mezi společnostmi a zákazníky jako uţivateli.

26

5.4 Google+ Google+ je sociální síť firmy Google. Spuštěna v roce 2011 a registruje bezmála jednu miliardu uţivatelů. Její princip je téměř stejný jako princip Facebooku. Mezi mladými lidmi není tato síť moc oblíbena a můţe se občas zdát, ţe se na ní nikdo nepohybuje. Jedním z důvodu je, ţe Google+ nepodporuje v takovém mnoţství aplikace a hry, které se vyskytují na síti Facebook. Většinou slouţí k diskuzi nad váţnějšími tématy a sdruţují se zde spíše dospělejší uţivatelé. (https://plus.google.com/+googleplus/about) Společnosti mají moţnost vyuţívat na této sociální síti podobných funkcí, jaké nabízí Facebook. Mohou vytvářet své stránky pro propagaci vlastní firmy či vytvářet vlastní skupiny.

Existuje celá řada dalších sociálních sítí jako například Youtube, kde jsou shromáţděny videa od uţivatelů z celého světa či Instagram, který se specializuje na prezentaci fotek, ale tyto sítě nejsou tolik vyuţívány ke komunikaci.

27

PRAKTICKÁ ČÁST 6 O organizaci Úvodem představím na několika stránkách v praktické části své práce organizaci, na kterou se tato práce zaměřuje a ve které jsem také vykonával semestrální praxi.

6.1 Informace z obchodního rejstříku Obchodní firma: Okresní hospodářská komora Jihlava Sídlo: Jihlava, Benešova 13, 58601 Identifikační číslo: 489 10 805 Datum zápisu: 16. června 1993 Předmět podnikání: výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona Právní forma: Komora

(Justice.cz)

6.2 Činnost společnosti Okresní hospodářská komora byla zaloţena 16. června 1993 a byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Jde o samostatný právní subjekt. (hkjihlava.cz, Statutární dokument) Na internetových stránkách Okresní hospodářské komory můţeme nalézt celou řadu činností, které komora nabízí či zaštiťuje. Vyberu z nich jen ty, které ve společnosti provádějí nejčastěji a se kterými jsem se také nejčastěji setkal. První větší skupinou různých činností je poskytování informací. Komora informace předává svým členům či podnikatelům. Provádí poradenskou a konzultační činnost v otázkách zákona, ať uţ daňových či obchodních, a také v oblasti podpory podnikání. Předávání informací se děje ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky, ostatních regionálních komor a jiných partnerů v České republice i v zahraničí. Členové

28

komory mohou informace nejčastěji nalézt v různých bulletinech a v elektronické poště, kterou komora ke komunikaci vyuţívá nejvíce. (hkjihlava.cz, O nás) Hospodářská komora dále zastupuje své členy při jednání se státní správou, kde stojí na straně svých členských firem. Další činností, se kterou jsem se během svého působení na praxi velmi často setkával, je činnosti vzdělávání. Pravidelně v sídle komory probíhají nejrůznější druhy školení a seminářů, které mají pomoci podnikatelům ve zlepšování jejich schopností či komunikace se zaměstnanci. Hospodářská komora také pro podporu vzdělanosti zařizuje různé instituce, spolupracuje s mnoţstvím vysokých a středních škol na území okresu a společně s Úřadem práce zajišťují rekvalifikace pracovníků. V neposlední řadě se také komora zabývá mezinárodní spoluprácí s komorami za hranicemi a spolupracuje s organizacemi pro podporu exportu a spolupráce jako jsou Czech Invest a Czech Trade (hkjihlava.cz, O nás)

6.3 Poslání společnosti Své poslání má komora uveřejněné taktéţ na svých internetových stránkách a je veřejně dostupné. Rozhodl jsem ho jej do této práce celé odcitovat, jelikoţ první dvě třetiny textu výborně shrnují celkovou funkci a činnost Hospodářské komory a poslední třetina vyjadřuje to, co se mi jeví jako nejvíce aktuální téma a se kterým jsem se během praxe setkával téměř denně. „Hlavním posláním Okresní hospodářské komory Jihlava je podpora rozvoje podnikatelského prostředí a prosazování zájmů podnikatelů. Má své nezastupitelné místo v oblasti shromažďování a poskytování informací pro podnikatele a v oblasti vytváření neformálních obchodních kontaktů. V současné době nabývá na významu vytváření podmínek pro navazování kooperací i širší obchodní spolupráce s komorami a podnikateli v zemích EU, zejména sousedících.“ (hkjihlava.cz, Poslání)

29

7 Současná marketingová komunikace v Hospodářské komoře V následující části bakalářské práce budou popsány jednotlivé nástroje marketingové komunikace, které jsou vyuţívány v Okresní hospodářské komoře Jihlava.

Osobní rozhovory S osobní komunikací se můţeme v Okresní hospodářské komoře setkat téměř denně. Členové a partneři komory navštěvují sídlo komory nejčastěji kvůli konzultacím o dotačních programech, při kterých řeší nejčastěji otázky dotačních moţností a podmínek pro danou firmou či splnění podmínek dotační výzvy. Často sem chodí pro rady i začínající podnikatelé, kterým komora poskytne rady a připomínky k úspěšnému nastartování svého podnikání. Za tímto účelem v komoře funguje bezplatná sluţba s názvem Jak nastartovat úspěšné podnikání, kdy si začínající podnikatel můţe objednat od jednoho z členů komory zaškolení na toto téma.

Telefonická komunikace Po telefonu se nejčastěji přenášejí informace, které potřebují rychlou reakci, ale zároveň je zbytečné, aby kvůli nim docházelo k osobním rozhovorům. Nejčastějším předmětem telefonátů v Okresní Hospodářské komoře je domlouvání schůzek a pozvánky na různé semináře. Členové komory také mají moţnost se po telefonu na uspořádané semináře registrovat.

Elektronická komunikace Převáţná většina komunikace na Okresní hospodářské komoře probíhá formou rozesílaných e-mailových zpráv jejím členům. Rozesílány jsou tímto způsobem jednou měsíčně informační newslettery o novinkách v následujících dnech, obchodní nabídky, registrace na semináře, které jsou převáţně pořádány právě v sídle komory. Další sloţkou elektronických zpráv jsou konkrétní informace a nabídky o spolupráci s Krajem Vysočina, se kterým komora blíţe spolupracuje a také pozvánky na společenské akce pro členy, které se nazývají Setkání podnikatelů. Mezi pořádanými akcemi jsou různé sportovní turnaje a kulturní akce.

30

Webové stránky Okresní hospodářská komora má také fungující webové stránky, na které je sdílen obsah různých tiskových zpráv, prohlášení, výzev a jiných důleţitých a zajímavých informací formou článků, kterými tak komora informuje své členy, kteří tento web navštěvují. Můţeme zde také najít informace o samotné organizaci, její sluţby, informace o pořádaných seminářích či o projektech, které na kterých se komora podílí nebo v minulosti podílela. Na webu jsou také umístěny uţitečné odkazy na jiné webové stránky a webové aplikace, které mohou členové komory vyuţívat, soubory ke staţení a kontakty na zaměstnance komory.

Projekt Tržiště nabídek a poptávek vzdělávacích akcí Tento projekt byl financován z fondů Evropské Unie, na kterém se komora podílela, a nyní jej aktivně vyuţívá. Jedná se o webový portál, kde jsou sdruţované veškeré poptávky i nabídky nejrůznějších vzdělávacích seminářů, školení a rekvalifikačních kurzů z celého Kraje Vysočina.

31

Stránka na Facebooku Okresní hospodářská komora má jiţ také zaloţenou stránku na Facebooku, kam sdílí převáţně informace, které jsou sdíleny i na webových stránkách komory. Na níţe uvedeném obrázku můţeme vidět, ţe komora zde má uvedené své logo, informace o organizaci a odkaz na webové stránky.

Obrázek 3: Facebooková stránka OHK

32

8 Internetové statistiky V této kapitole budou uvedeny tabulky a grafy, jejichţ statistiky a výsledky podporují skutečnost, proč volím návrh na vylepšení strategie právě přes prostředí internetových sociálních sítí. Pokud není uvedeno jinak, veškerá data pocházejí ze statistik Českého statistického úřadu a ze stránky Intenet live stats, která se specializuje na sběr nejrůznějších dat o uţivatelích Internetu a o uţívání webových stránek, sociálních sítí a jiných funkcí Internetu. Data z této stránky jsou podpořena údaji Mezinárodní telekomunikační unie. První statistikou, kterou zde uvedu, bude tabulka obsahující základní údaje o vyuţití Internetu v České republice. Tato tabulka počítá dohromady jednotlivce, domácnosti i podniky, které Internet vyuţívají. Tabulka 1: Uživatelé Internetu v České republice k roku 2014 Počet uţivatelů Internetu Pořadí dle uţivatelů celosvětově Počet obyvatel Podíl uţivatelů/obyvatel Pořadí dle podílu uţivatelů/obyvatel

8 322 168 48. 10 740 468 77.48 % 38.

(Zdroj: internetlivestats.com, vlastní úprava) Jak můţeme vidět, tak Česká republika zaujímá 48. místo v absolutním počtu uţivatelů Internetu. Příčinou tohoto umístění je malý počet obyvatel České republiky a tedy i uţivatelů Internetu v celosvětovém měřítku. V čele ţebříčku jsou nejvíce obydlené státy světa, jako je Čína, Indie, USA či Indonesie. Přední pozice obsazují i vyspělé země jako Japonsko, Německo či Velká Británie. Absolutní hodnota uţivatelů Internetu však není díky demografickému rozloţení příliš vypovídající. Přesnější výsledek dostáváme ale u relativního počtu uţivatelů, který udává, kolik procent populace daného státu má k dispozici připojení k Internetu. Česká republika je v podílu počtu uţivatelů Internetu na počet obyvatel v ţebříčku o deset příček výše oproti absolutnímu počtu uţivatelů, a to na 38. místě s výsledkem 77.48 % a říká nám, ţe více neţ tři lidé ze čtyř v České 33

republice vyuţívají Internet. Z toho vyplývá, ţe pokud bychom chtěli obecně cílit na obyvatele

České

republiky

prostřednictvím

Internetu,

máme

velmi

dobrou

pravděpodobnost, ţe cílení bude úspěšné. Posun o deset míst v ţebříčku je důsledkem toho, ţe rozvojové státy, které byly v absolutních číslech v popředí, se nyní hluboko propadly a jejich podíl uţivatelů na celkový počet obyvatel se pohybuje okolo 20-50 %. Do popředí se naopak dostaly vyspělé země, u kterých se procento podílu uţivatelů pohybuje v rozmezí 85-95 %.

Další statistika se bude týkat vyuţívání Internetu v České republice jednotlivci a podniky. Mezi jednotlivce budeme počítat ţivnostníky. Podniky jsou ve statistikách ČSÚ uváděny od deseti zaměstnanců a výše. Z předchozí tabulky můţeme vyčíst, ţe potenciál pro úspěšnou komunikaci přes Internet je veliký. Údaje o domácnostech pro účely této bakalářské práce nejsou potřeba, jelikoţ domácnosti jako celek nejsou členy Okresní hospodářské komory, a nebudou tedy v následujícím grafu zahrnuty. Graf 1: Jednotlivci a podniky s připojením k Internetu od ledna 2008 do ledna 2014 (vyjádřeno v procentech)

(Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava)

34

Pokud se zaměříme na uţivatele Internetu jako na jednotlivce, všimneme si, ţe jejich nárůst během sedmi let přesáhl více neţ 20 %. V lednu 2008 vyuţívala Internet více neţ polovina jednotlivců v České republice a v lednu 2014 jsou jich téměř tři čtvrtiny. První menší stagnaci v nárůstu uţivatelů zaznamenáváme mezi roky 2008 a 2009, kdy počet uţivatelů vzrostl pouze o 1.9 %. V tomto období byl celý svět také nejvíce postiţen ekonomickou krizí, takţe takto malý nárůst uţivatelů můţeme přisoudit právě působení ekonomické krize. Avšak v následujících letech, v období mezi roky 2009 a 2010, počet uţivatelů zaţil naopak největší nárůst, a to o 5.9 %, kdy byly spotřebitelé opět ochotni nakupovat. V následujících dvou letech se roční nárůst uţivatelů Internetu pohyboval okolo čtyř procent. Největší stagnaci zaţil počet uţivatelů mezi roky 2012 a 2013, kdy zaznamenáváme nárůst o pouhých 0.9 %. V tomto období ovšem počet uţivatelů Internetu v ČR přesáhl jiţ 70 %. Celkově můţeme říci, ţe vývoj tohoto trendu je velmi optimistický, protoţe jsme nezaznamenali v období mezi roky 2008 a 2014 jediný pokles v počtu uţivatelů a můţeme předpokládat, ţe procento uţivatelů bude i v následujících letech růst. Prvním velkým rozdílem mezi jednotlivými uţivateli a podniky, které vyuţívají Internet, je jejich podíl v České republice a tento rozdíl se pohybuje v řádech desítek procent. V současné době téměř kaţdý podnik vyuţívá připojení k Internetu pro účely své společnosti. Dalším rozdílem mezi těmito skupinami uţivatelů je skutečnost, ţe podíl podniků, které vyuţívají Internet, dvakrát meziročně klesl, coţ se u jednotlivců nestalo ani jednou. První a největší pokles nastal mezi roky 2008 a 2009, kdy počet uţivatelů klesl o 1.9 % z původních 79.3 % na 77.4 %. Pokles můţeme zdůvodnit jako v případě jednoltivců ekonomickou krizí, která měla za následek ukončení činnosti některých podniků a s nimi úměrně pokleslo i vyuţívání Internetu mezi podniky. Ovšem mezi roky 2009 a 2011 vzrostl počet podniků s připojením k Internetu o závratných 18.9 % aţ na 96.3 %. Jedním z důvodů bylo postupné vzpamatování se z ekonomické krize a dalším důvodem bylo, ţe v těchto letech zaţil Internet mezi podniky největší rozkvět. Společnosti si začaly postupně uvědomovat, ţe Internet je velmi silný komunikační prostředek, který je hojně vyuţíván, a přesouvaly své aktivity do internetového prostředí. Během následujících tří let se počet podniků s připojením k Internetu příliš nezměnil, vzrostl o 1.5 % a v lednu 2014 vyuţívalo Internet 97.8 % podniků, coţ je velmi vysoké číslo.

35

V následujících letech se dá očekávat postupný růst jednotlivců, kteří budou aktivně vyuţívat Internet. Naproti tomu u podniků a společností ţádný výrazný růst nenastane, protoţe jejich počet uţ téměř dosáhl svého maxima.

V dalším grafu budou vyjádřeny informace, které se zaměřují jiţ na konkrétní vyuţívání Internetu mezi jednotlivci a podniky, a to na podíl vyuţívání sociálních sítí. Z předchozího grafu jsme zjistili, ţe zastoupení podniků a jednotlivců v připojení k Internetu je vysoké a dává nám dobrý předpoklad pro odpovídající počet uţivatelů, kteří se na sociálních sítích pohybují. Ani v tomto grafu nejsou zahrnuty údaje o domácnostech. Graf 2: Jednotlivci a podniky využívající sociální sítě (vyjádřeno v procentech)

(Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava) Hodnoty uvedené v tomto grafu jsou počítány z celkové populace a nikoliv pouze z uţivatelů Internetu. Během dvou let vzrostl počet uţivatelů sociálních sítí o 5.9 %, coţ je poměrně vysoké číslo. Dá se také předpokládat, ţe toto číslo i nadále poroste, jelikoţ nejčastěji pouţívají sociální sítě lidé ve věku 16-44 let a také mladší 16 let, kteří nejsou ve výsledcích započítáni. Kdyţ porovnáme oba dva grafy z pohledu jednotlivců, zjistíme, ţe trend růstu je na obou grafech velmi podobný. Pokud porovnáme konkrétní čísla, dopracujeme se k výsledku, ţe hodnoty na tomto grafu jsou přibliţně o polovinu menší neţ na grafu

36

předchozím. Z toho vyplývá, ţe téměř kaţdý druhý uţivatel Internetu v České republice vyuţívá sociální sítě. Podniky prozatím na sociálních sítích přílišné zastoupení nemají, coţ dokazuje i číslo 21.8 % v roce 2014, ovšem během jednoho roku došlo k nárůstu o 6.8 %, coţ je více neţ u jednotlivců během dvou let. Tento trend dokazuje, ţe podniky začínají hromadně vyuţívat výhody sociálních sítí ke svým aktivitám a věří, ţe jejich prostřednictvím osloví velké mnoţství potenciálních klientů.

Poslední statistikou, která bude v této kapitole uvedena, je počet uţivatelů na sociálních sítích Facebook a LinkedIn, protoţe tyto dvě sociální sítě budou později v této práci vyuţity k implementaci konkrétního návrhu na zlepšení komunikační a marketingové strategie. Tabulka 2: Počet uživatelů sociální sítě Facebook Rok

Celosvětově

2012

1 056 000 000

2013

1 228 000 000

2014

1 393 000 000 (Zdroj: www.statista.com, vlastní úprava)

Tabulka 3: Počet uživatelů sociální sítě LinkedIn Rok

Celosvětově

2012

202 000 000

2013

277 000 000

2014

347 000 000 (Zdroj: www.statista.com, vlastní úprava)

37

V jednotlivých tabulkách si můţeme všimnout, ţe oblíbenost obou sociálních sítí je veliká a sítě vyuţívá velké mnoţství uţivatelů. Meziroční nárůst uţivatelů v zobrazených třech letech u jednotlivých sítí nemá ţádné znatelné výkyvy. V obou případech se zvětšil počet uţivatelů mezi roky 2012 a 2013. U Facebooku to bylo konkrétně o 172 milionů a na LinkedInu o 75 milionů. Téměř totoţná čísla najdeme i v nárůstu mezi lety 2013 a 2014. Počet uţivatelů Facebooku vzrostl o 165 milionů, v případě LinkedInu vzrostl o 70 milionů. O počtu uţivatelů obou sociálních sítí v České republice existuje celá řada čísel a statistik, avšak ne všechny se zcela shodují. Nejčastěji se k roku 2014 uvádí počet uţivatelů Facebooku v České republice okolo 4.2 milionů a počet uţivatelů LinkedInu k roku 2013 přes 600 tisíc. I z těchto čísel však můţeme vidět, ţe sítě jsou v České republice hojně vyuţívané.

38

9 Vlastní návrh strategie K návrhu zlepšení komunikační strategie a její implementace na konkrétní platformy budou vyuţity sociální sítě Facebook a LinkedIn, protoţe jejich podstata a funkce se nejlépe hodí pro konkrétní způsob návrhu. Dále by bylo vhodné zaměřit část komunikace přes jednoduchou inovační síť, která by slouţila pro řešení problémů jednotlivých členů Hospodářské komory. Obecně největšími výhodami Facebooku jsou jeho oblíbenost a komplexní rozhraní. Protoţe jde o nejrozšířenější sociální síť na světě, předpokládáme, ţe jejím prostřednictvím dokáţeme oslovit největší počet jejich uţivatelů. Pravděpodobnost, ţe stávající členové komory Facebook vyuţívají, je vyšší a mohou prostřednictvím skupin komunikovat mezi sebou a s Hospodářskou komorou, sdělovat si důleţité informace, postřehy a návrhy a vytvořit tak lépe spolupracující komunitu. LinkedIn nabízí velmi podobné moţnosti jako Facebook, není ovšem tolik oblíbený a vyuţívaný. Jeho silnou stránkou je však to, ţe se jedná o sociální síť, která se zaměřuje na speciálně na pracovní a podnikatelské prostředí a kde se sdruţují zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikatelé a organizace z celého světa. Proto je vhodné pouţít i tuto sociální síť z důvodu přizpůsobeného uţivatelského prostředí.

39

Segmentace jednotlivých skupin K tomu, aby Hospodářská komora dokázala lépe distribuovat informace, je potřeba zacílit je na ty členy komory, kterých se buď přímo dotýkají, nebo se o ně zajímají z jiných

důvodů.

Současným

největším

problémem

při

distribuci

informací

prostřednictvím elektronických komunikačních kanálů (elektronické pošty) je skutečnost, ţe všechny informace se hromadně odesílají všem členům komory do jejich e-mailových schránek. Takových e-mailů se pošle i několik za den a můţe tak dojít k informačnímu přesycení. Důsledkem toho je pak nedostatečná odezva od členů na informace, které komora poskytla a je třeba na ně nějak reagovat. Většinou se úspěšnost reakce pohybuje okolo 5-10 %. Řešením tohoto problému by mohlo být nastavení samotné elektronické pošty a rozdělení jejich členů, ovšem stále zde zůstává problém, kdy mohou informační e-maily chodit členům záměrně, pokud si to tak člen nastaví, či nezáměrně, do schránky nevyţádané pošty a odtud být mazány. Přáním komory však bylo také, aby členové měli moţnost vzájemné interakce mezi sebou a mohli diskutovat o předaných informacích. To není přes elektronickou poštu dost dobře uskutečnitelné a orientace v komunikaci by byla velmi komplikovaná. Funkci vzájemné komunikace a diskuze mezi členy a zároveň řešení problému nepředání informací plní jedna z moţností, kterou nabízí sociální síť. Touto moţností je vytvoření zájmové skupiny, do které se přidají členové, kterých se budou dané informace týkat. Uvnitř skupiny se mohou zveřejňovat informace pomocí článků či odkazů a přímo pod nimi je moţné otevřeně na dané téma diskutovat. Před tvorbou samotných skupin je však třeba zvolit vhodné segmenty, podle kterých by se členové přidávali do jednotlivých skupin. Jako vhodné se mi nakonec jeví následující dva druhy rozdělení segmentu. První způsob je dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), který je zaběhlejší a známější. Druhý způsob je rozdělení dle sektorových skupin Enterprise Europe Network, které se pouţívá v rámci programu COSME pro podporu malých a středních podnikatelů, který je součástí programů pro podporu konkurenceschopnosti Evropské Unie.

40

Rozdělení dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) Sekce A – Zemědělství, lesnictví a rybářství Sekce B – Těţba a dobývání Sekce C – Zpracovatelský průmysl Sekce D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Sekce E – Zásobování vodou Sekce F – Stavebnictví Sekce G – Velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel Sekce H – Doprava a skladování Sekce I – Ubytování, stravování a pohostinství Sekce J – Informační a komunikační činnosti Sekce K – Peněţnictví a pojišťovnictví Sekce L – Činnosti v oblasti nemovitostí Sekce M – Profesní, vědecké a technické činnosti Sekce N – Administrativní a podpůrné činnosti Sekce O – Veřejná správa a obrana Sekce P – Vzdělávání Sekce Q – Zdravotní a sociální péče Sekce R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Sekce S – Ostatní činnosti

41

Rozdělení dle sektorových skupin Enterprise Europe Network Zemědělství a potravinářský průmysl Doprava a logistika Biotechnologický a chemický průmysl Umělecké (kreativní) průmysly Ţivotní prostředí Zdravotní péče Sluţby a průmysl v informačních a komunikačních technologiích (ICT) Materiály Nano- a mikrotechnologie Stavebnictví Obnovitelné zdroje energie Sluţby a maloobchod Textil a móda Turistika a kulturní dědictví

Výhodou segmentace dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE je její známost a rozšířenější pouţívání v praxi. Rozdělení na dané segmenty je také podrobnější a jejich definice srozumitelnější neţ v případě rozdělení dle skupin EEN. Podrobnost se v tomto případě můţe stát ale nevýhodou, protoţe bude třeba zařídit větší mnoţství skupin, coţ můţe vést do určité míry k nepřehlednosti I přesto bych nyní volil segmentaci skupin podle klasifikace CZ-NACE. Pokud by se v budoucnosti ukázala segmentace dle skupin EEN výhodnější z důvodu častějšího pouţívání této klasifikace, dají se jednotlivé skupiny lehce změnit a uzpůsobit potřebám.

42

Facebooková stránka V závěru kapitoly 7 v této práci můţeme vidět, ţe Hospodářská Komora Jihlava jiţ svou stránku na Facebooku má. Zásadním problémem této stránky je, ţe počet označení To se mi líbí, tedy počet uţivatelů, který tuto stránku sleduje, je nula. Nejprve je tedy potřeba na stránku přivést uţivatele, a to stávající členy Hospodářské komory či podnikatele, společnosti a organizace, které o vstupu do komory uvaţují. I kdyţ danou stránku prozatím nikdo nesleduje, nedoporučoval bych její zrušení a zaloţení nové stránky, protoţe jsou na prostředí této stránky i za současné situace vkládány informace, které jsou sdíleny prostřednictvím uţivatelského profilu s názvem Okresní Hospodářská Komora Jihlava. Tento profil sleduje a má v přátelích dohromady 46 uţivatelů Facebooku. Na profilu jsou kromě informací sdíleny také fotky ze školení a seminářů a také fotky sídla Hospodářské komory. Doporučoval bych veškerý obsah profilu přesunout i na jiţ zaloţenou stránku a navrhnul všem uţivatelům, kteří sledují daný profil, aby začali sledovat také tuto stránku. Stránka by slouţila jako informační portál na Facebooku, kde by byly uveřejňovány obecné informace, které se týkají všech členů Hospodářské komory, také jako rozcestník do jednotlivých skupin, které by byly zakládány. Abychom přilákali nové uţivatele na tuto stránku, můţeme vyuţít několika moţností. První z nich je pozvat přímo prostřednictvím Facebooku z dané stránky. Dále můţeme poprosit uţivatele, kteří jiţ stránku sledují, o pomoc při sdílení této stránky ostatním. Nakonec můţeme umístit odkaz na tuto stránku na webové stránky Hospodářské komory, odkud je pak návštěvník webu přesměrován na facebookovou stránku. K tomu, abychom si na stránce udrţeli naše uţivatele, je potřeba, aby byla aktivní. Vhodné je zveřejňovat informace v určitém intervalu, ne příliš často ani příliš málo. V neposlední řadě je důleţité, aby stránka vypadala reprezentativně. Proto bych volil jako profilovou fotku stránky současnou fotku, kterým je logo Hospodářské komory a jako úvodní fotku bych zvolil fotku sídla. Na celkovém dojmu ze stránky by také určitě přidaly uveřejňované fotky z akcí, které se nachází na jiţ zmíněném profilu. Sekce Informace, kde je uvedený stručný popis organizace a odkaz na webové stránky, je zvolena vhodně. Doplnil bych ji pouze údaji o sídle a kontaktem.

43

Facebooková skupina Pokud by výše zmíněná stránka dosáhla dostatečného počtu uţivatelů, kteří ji sledují, navrhoval bych začít uţivatele sdruţovat také do zájmových skupin. Skupiny by byly rozděleny dle ekonomické klasifikace CZ-NACE a uţivatelé by do nich byli přidáváni podle své činnosti, ve které působí.

Obrázek 4: Založení skupiny na Facebooku

Na obrázku můţeme vidět úvodní obrazovku, kterou nám Facebook nabídne při moţnosti zaloţení skupiny. Tlačítko Vytvořit skupinu se nachází na hlavní stránce Facebooku na levém orientačním panelu. Název skupiny by neměl být příliš dlouhý, ale měl by vystihovat podstatu skupiny. Proto bych volil název HK Jihlava – příslušná sekce dle klasifikace CZ-NACE (pro příklad jsem pouţil sekci stavebnictví). Zkratka HK Jihlava krátí název Hospodářské komora Jihlava a v samotném názvu skupiny je z toho důvodu, aby byl název více jedinečný a samotná skupina byla lépe dohledatelná. Pokud bychom název zvolili pouze jako Stavebnictví, skupinu nebude snadné najít, protoţe název je příliš obecný a na Facebooku existuje řada skupin s podobným názvem.

44

V kolonce Členové zvolíme veškeré uţivatele, které chceme v době vytvoření do skupiny přidat. Není nutné, aby se při zaloţení ve skupině nacházeli všichni uţivatelé, se kterými do dané skupiny počítáme. V průběhu činnosti skupiny mohou noví členové poţádat o vstup do skupiny nebo je do ní můţeme postupně přidávat. V sekci Ochrana osobních údajů jsem zvolil moţnost Uzavřená. To členům ve skupině zajistí soukromí při sdílení informací, diskuze a jiných aktivit ve skupině. Stále ale mají noví uţivatelé moţnost skupinu vyhledat a zaţádat o členství. Pokud bychom zvolili moţnost Veřejná, veškerý obsah skupiny by byl viditelný pro jakéhokoliv uţivatele Facebooku a ten by se do ní mohl přidat bez sebemenších problémů, coţ výrazně narušuje soukromí ve skupině. Při volbě moţnosti Tajná v části ochrany osobních údajů bychom zajistili dostatečné soukromí ve skupině, ovšem skupina by nebyla dohledatelná pro nové členy a záleţelo by pouze na nás, jak aktivní bychom byli při vyhledávání nových členů pro danou skupinu.

Stránka na LinkedIn Na rozdíl od facebookové stránky, Hospodářská komora na sociální síti LinkedIn nemá prozatím ţádnou stránku společnosti zařízenou. Abychom mohli uveřejnit Hospodářskou komoru na LinkedIn jako společnost, musíme splnit mnohem více podmínek neţ při zakládání stránky na Facebooku. Jelikoţ se však jedná o sociální síť, která je zaměřená na prostředí práce a podnikání, jsou tyto poţadavky logické, protoţe provozovatelé sítě chtějí, aby síť působila a fungovala seriózně a aby opravdu poskytovala nejlepší zázemí a sluţby pro zaměstnance a podnikatele. Jednou z podmínek k vytvoření stránky společnosti je vlastnit osobní profil na sociální síti LinkedIn, který má ovšem mnohem více poţadavku neţ profil vytvořený na Facebooku. Aby mohl uţivatel stránku vytvořit, musí být jeho profil být vytvořen pod pravým jménem a příjmením. Dále musí uţivatel být zaměstnancem dané společnosti a tuto pozici mít zanesenou ve svém osobním profilu. Osobní profil také musí mít určitou úroveň, zveřejněnou osobní fotku a jiné citlivější osobní údaje. Posledním poţadavkem je, aby byl e-mail, na který je zaloţen profil, pouţit i pro zaloţení příslušné stránky společnosti a aby tento e-mail obsahoval jedinečnou doménu dané společnosti

45

Proto bych doporučoval zvolit jednoho ze zaměstnanců, který by byl ochotný veškeré zmíněné poţadavky splnit, pohybovat se aktivněji na této sociální síti a starat se o stránku společnosti. Celá stránka společnosti má z velké části reprezentativní účel a z menší části také účel informativní. Jako profilovou a úvodní fotku bych volil opět logo Hospodářské komory respektive fotku sídla společnosti. Dále bych do profilu této společnosti zahrnul podrobnější popis činnosti organizace, informace o vzniku a firemní poslání. Zveřejnil bych také kontaktní údaje, jako je adresa, e-mailový kontakt a telefonní kontakt. Do budoucna bych doporučil postupné vytvoření osobních účtů více zaměstnanců Hospodářské komory na síti LinkedIn a jejich umístění osobních profilu na stránku společnosti, protoţe tímto způsobem se dají zaměstnanci snáze dohledat a můţe dojít k navázání kontaktu s novými partnery.

Skupina na LinkedIn Také LinkedIn má moţnost tvorby vlastních skupin, které mohou být zaměřeny na určitou skupinu lidí, konkrétně v našem případě na určité členy Hospodářské komory. I tyto skupiny jsem se rozhodl rozdělit podle klasifikace ekonomických činností dle CZNACE. Pokud porovnáme z následujícího obrázků tvorbu skupiny na LinkedIn s tvorbou skupiny na Facebooku, všimneme si, ţe vytvoření na LinkedIn je sloţitější a propracovanější podobně jako u procesu vytváření stránky společnosti. Některé funkce a poţadavky jsou stejné jako v případě Facebooku, některé jsou však zcela nové.

46

Obrázek 5: Tvorba skupiny na LinkedIn

47

Jako logo skupiny jsem zvolil logo Hospodářské komory, protoţe koresponduje s účelem skupiny sdruţovat její členy. Zde si můţeme všimnout, ţe LinkedIn dbá na autorská práva společností a organizací. Při volbě loga musíme souhlasit, ţe neporušujeme autorská práva jiné organizace. To znamená, ţe se při volbě loga nebudeme vydávat za jinou společnost či nebo účel, který je jiţ vyuţíván. Název skupiny jsem navrhl stejný jako v případě skupiny na Facebooku, a to HK Jihlava – název sekce dle klasifikace CZ-NACE (opět jsem pouţil stavebnictví), protoţe i na této stránce potřebujeme rozlišit, ţe se jedná o skupinu pro členy Hospodářské komory a nikoliv o obecnou skupinu o stavebnictví. U poloţky Typ skupiny jsem z více moţností zvolil typ Síťová skupina, protoţe skupiny budou tvořit inovační sítě členů Hospodářské komory k jejich předávání informací a vzájemné komunikace. K dispozici byly také typy firemních, organizačních či jednacích skupin, ale nezdály se být nejvhodnější. Při vytváření skupiny bych neuváděl ţádné webové stránky, protoţe ţádné nebudou dostatečně relevantní k účelu skupiny a nepokládám za vhodné, aby se uveřejňovaly webové stránky všech členů skupiny. Vlastníkem skupiny bude vybraný zaměstnanec Hospodářské komory, který bude mít na starosti správu skupin, proto uvádím jeho e-mail do kolonky E-mail na vlastníka skupiny. V sekci Přístup jsem vybral moţnost Ţádost o připojení, která nastaví skupinu jako uzavřenější a členové musí být schváleni k tomu, aby do ní mohli připojit. Ani na této sociální síti nechceme, aby se do skupin mohl připojovat jakýkoliv uţivatel. Rozšířené funkce v této sekci pak velmi usnadňují prezentování a vyhledávání dané skupiny, proto jsem se rozhodl pouţít všechny. Za nejlepší povaţuji druhou moţnost, kdy se členům skupiny na jejich profilu automaticky zobrazí členství v této skupině a ostatní uţivatelé tak mohou skupinu zaregistrovat i bez jejího konkrétního vyhledání, coţ zlepšuje propagaci dané skupiny. Třetí moţnost, kdy povolíme stávajícím členům skupiny rozeslat pozvánku uţivatelům, o kterých si myslí, ţe by se rádi stali členy, nám výrazně usnadní rozšířit řady členů skupiny a zvýšit tak interakci ve skupině.

48

Návrh inovační sítě Posledním návrhem, který by komora mohla vyuţít a který by prospěl a urychlil komunikaci mezi ní a jejími členy je návrh inovační sítě, která by fungovala jako prostředník mezi členy Hospodářské komory a organizacemi při řešení problémů členů. Tato síť by byla navrţena jako jednoduchý webový portál, který by vypadal jako jednoduchý formulář, do kterého by se zadal pouze název organizace, společnosti či fyzické osoby jakoţto člena Okresní hospodářské komory a dále kontakt, nejlépe emailová adresa i telefonní číslo. V další části by člen popsal svůj problém, který potřebuje vyřešit nebo se kterým potřebuje poradit. Takovýto krátký formulář by byl zaslán na prostředníka či dealera na Okresní hospodářské komoře, který by s daným problémem kontaktoval příslušnou organizaci či instituci, schopnou problém vyřešit. Poté, co by instituce problém vyřešila či by na něj našla vhodnou odpověď, kontaktovala by zpět dealera v komoře, který by odpověď s řešením obratem zaslal členovi postihnutého problémem, či by se instituce na člena obrátila sama. Tento návrh by byl nákladnější neţ předešlé návrhy komunikace přes sociální sítě, protoţe vyţaduje zaměstnání dalšího člověka na pracovní pozici dealera nebo by znamenal navýšení pracovní zátěţe jednoho ze současných zaměstnanců komory. Naproti tomu sociální sítě fungují bez poplatku za jejich sluţby a komunikace jejich prostřednictvím je zcela zdarma.

Twitter a Google+ V teoretické části jsou zmíněny sociální sítě Twitter a Google+. Jedná se o také o jedny z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě, které jsou uţivateli hojně zastoupené a nabízí velkou řadu uţivatelsky zajímavých funkcí. Avšak nerozhodl jsem se je zahrnout ve svém návrhu strategie, protoţe se domnívám, ţe jejich samotná podstata nebo některé jejich funkce dostatečně nesplňují poţadavky pro jejich zakomponování do návrhu strategie. Twitter zaţil v posledních letech obrovský nárůst popularity a zdálo by se být rozumné jej zahrnout do návrhu strategie, avšak tato sociální síť slouţí většinou pouze k oznamování krátkých informací. Uţivatelé a společnosti jej k tomuto účelu také 49

nejčastěji vyuţívají a v jejich „tweetech“ (krátkých oznámeních) se tak velmi často objevuje pouze pár řádků textu, odkazy na webové stránky či na jiné sociální sítě. Největší slabinou této sítě a hlavním důvodem, proč není zahrnuta v tomto návrhu, je však nemoţnost zajistit potřebnou segmentaci na různé skupiny, ve kterých by byla moţnost zvýšené interaktivity a komunikace. Slouţí tedy spíše jako veřejná elektronická pošta, kterou pro účely marketingové komunikace Okresní hospodářské komory nevyuţijeme. Google+ nabízí téměř totoţné moţnosti jako Facebook a také jeho funkce jsou totoţné, a právě proto není tato sociální síť pouţita v návrhu strategie. Nepřipadá mi vhodné a nedoporučoval bych za současné situace vyuţívat dvě téměř totoţné sociální sítě. LinkedIn je sice také hodně podobný Facebooku, ale je celý zaměřen na oblast práce a podnikání, naproti tomu Google+ podobně jako Facebook ţádné specifické zaměření nemá. Některé funkce Google+ jsou také méně uţivatelsky přívětivé. Stále si ale myslím, ţe tato síť je vhodnějším kandidátem pro propagaci společností a organizací neţ Twitter, a proto bych jako další sociální síť pro tyto účely volil právě Google+.

50

ZÁVĚR Sociální sítě zaţívají v posledních několika letech rozkvět a jejich oblíbenost stoupá kaţdým rokem. Lákají čím dál více lidí ze všech věkových skupin, kteří si zakládají osobní profily na nejrůznějších sociálních sítích. Nejvíce je vyuţívají mladší lidé, pro které se sociální sítě staly součástí ţivotního stylu. I do následujících let můţeme očekávat rostoucí trend uţivatelů, jelikoţ přibudou noví uţivatelé z řad současných dětí a mladistvých a mladí lidé budou své profily i nadále vyuţívat. Tento trend zaregistrovalo velké mnoţství firem a organizací, které na něj reagovaly tím způsobem, ţe začaly pouţívat sociální sítě ke své propagaci či marketingové komunikaci a začaly oslovovat jejich prostřednictvím své cílové zákazníky a také obchodní partnery. Okresní hospodářská komora Jihlava by se měla pokusit reagovat na tento trend také. Jiné nástroje marketingové komunikace fungují v komoře dobře. Největší silnou stránku vidím především ve vyuţitých osobních rozhovorech, protoţe jejich prostřednictvím jsou poskytovány velmi uţitečné rady a poradenství v oblasti dotací od Evropské Unie a rady začínajícím podnikatelům, coţ pomáhá členům komory v rozvoji či orientaci. Slabší stránkou je naopak v některých ohledech elektronická komunikace. Problémem není forma ani obsah rozesílané elektronické pošty, ovšem vzhledem k velkému mnoţství poskytovaných informací dochází k neţádoucímu informačnímu přesycení a následnému filtrování těchto informací. Proto si myslím, ţe by některé informace bylo vhodné segmentovat a uveřejňovat prostřednictvím sociálních sítí, kde mají členové komory moţnost zvýšené interaktivity a vzájemného sdílení informací a názorů, a tím také vhodně reagovat na rostoucí trend oblíbenosti sociálních sítí u společností a organizací. Proto jsem navrhl ve své práci nástroje a způsoby, kterými by se Okresní hospodářská komora Jihlava mohla nejvhodněji angaţovat na sociálních sítích. Důleţité nejprve bylo zvolit vhodnou segmentaci členů, podle které by komora mohla cílit jednotlivé informace. Jako dva nejvhodnější konečné způsoby se mi jevily segmentace dle ekonomických činností CZ-NACE a segmentace dle sektorových skupin European Enterprise Network. Z těchto dvou moţností bych v současné době doporučoval komoře pouţívat rozdělení dle CZ-NACE, jelikoţ se jedná o prověřenější rozdělení, které je podrobnější a propracovanější. Segmentací dle sektorových skupin 51

Europan Enterprise Network bych však neopovrhoval, protoţe můţe nastat chvíle, kdy se bude tato moţnost jevit jako vhodnější způsob rozdělení. Proto bych s ní do budoucna raději také počítal. Nejdůleţitější částí mého návrhu bylo vybrat takové sociální sítě, které by nejlépe slouţily jako komunikační prostředek mezi Okresní hospodářskou komorou a jejími členy. S ohledem na statistiky, samotnou podstatu a funkce jednotlivých sociálních sítí jsem nakonec navrhl jako nejvhodnější sociální sítě Facebook a LinkedIn. Primární volbou při tvorbě návrhu byla sociální síť Facebook, protoţe se jedná o nejrozšířenější síť na celém světě s velmi komplexní škálou jednotlivých funkcí, které tato sociální síť nabízí. Díky tomu můţeme předpokládat, ţe se nám podaří oslovit největší počet uţivatelů. Hlavními funkcemi, které byly při vytváření návrhu pouţity, je moţnost vytvoření stránky a skupiny. Doporučoval bych vyuţít jiţ existující facebookovou stránku Okresní hospodářské komory Jihlava, která by slouţila jako reprezentativní stránka, kam by se vkládaly obecné informace. Následně by se zaloţily jednotlivé skupiny, úzce zaměřené na daný segment trhu dle rozdělení ekonomických činností CZ-NACE, kam by byly přidávání jednotliví členové komory se zaměřením na tento segment. Ve skupině by docházelo ke sdílení jim blízkých informací a k výměně názorů. Druhou volbou je sociální sítě, kterou Okresní hospodářské komoře doporučuji je síť LinkedIn, která se zaměřuje přímo na prostředí práce a podnikání a díky tomu je vhodným kandidátem. Disponuje stejnými funkcemi tvorby stránek a skupin jako Facebook, pouze s tím rozdílem, ţe jsou lépe propracované. Obě tyto funkce jsem opět pouţil do svého návrhu zlepšení strategie. Závěrem bych doporučoval vytvořit síť, prostřednictvím které by členové komory mohli řešit některé své problémy a dotazy prostřednictvím dealera, který by přesměrovával dané problémy a dotazy na jejich řešení konkrétním institucím. Věřím, ţe tyto kroky dokáţou zlepšit marketingovou a komunikační strategii Okresní Hospodářské komory Jihlava prostřednictvím sociálních sítí a byl bych rád, pokud by některé z návrhů byly uskutečněny v praxi.

52

LITERATURA Knižní zdroje BOUČKOVÁ, Jana. Marketing. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, xvii, 432 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-577-1. FREY, Petr. Marketingová komunikace: nové trendy a jejich využití. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2005, 111 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7261-129-1. FORET, Miroslav. Marketing pro začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, viii, 152 s. Praxe manaţera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1942-6. FORET, Miroslav. Marketingová komunikace. 2. vydání. Brno: Computer Press, 2008, 451 s. ISBN 80-251-1041-9. JANEČKOVÁ, Lidmila, VAŠTÍKOVÁ Miroslava. Marketing měst a obcí. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999, 178 s., [2] obrazové přílohy. Města a obce. ISBN 80-7169-750-8. JANEČKOVÁ, Lidmila. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada, c2000, 179 s. Manaţer. ISBN 80-7169-995-0. KELLER, Jan. Nejistota a důvěra, aneb, K čemu je modernitě dobrá tradice. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009, 173 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-002-5. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. PŘIKRYLOVÁ, Jana, JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 303 s., [16] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8. STUCHLÍK, Petr, DVOŘÁČEK, Martin. Reklama na Internetu. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 226 s. Manaţer. ISBN 80-247-0201-0.

53

Internetové zdroje Co jsou sociální sítě. Bezpečný Internet.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz/zacatecnik/socialni-site/co-jsou-socialni-site.aspx Informace o stránce. Facebook.com [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: https://www.facebook.com/facebook/info?tab=page_info Informační společnost v číslech. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/informacni_spolecnost_v_cislech Internetové statistiky. Internet Live Stats [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.internetlivestats.com/ O Google+. Plus.google.com [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: https://plus.google.com/+googleplus/about O

nás.

Hkjihlava.cz

[online].

2014

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://hkjihlava.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=4 O

nás.

Linkedin.com

[online].

2015

[cit.

2015-04-03].

Dostupné

z:

https://www.linkedin.com/about-us O společnosti. About.twitter.com [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: https://about.twitter.com/company Poslání.

Hkjihlava.cz

[online].

2007

[cit.

2015-04-21].

Dostupné

z:

http://hkjihlava.cz/view.php?nazevclanku=vznik-a-poslani&cisloclanku=2007110002 Přehled sociálních sítí. Dvoran.com [online]. 2014 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.dvoran.com/socialni-site/marketing/prehled Statista

The

Statistics

Portal [online].

2015

[cit.

2015-05-02].

Dostupné

z: http://www.statista.com/

Statutární dokument. Hkjihlava.cz [online]. 2007 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://hkjihlava.cz/view.php?nazevclanku=statutarnidokument&cisloclanku=2007110003 Výpis

z

OR.

Justice.cz

[online].

2015

[cit.

2015-04-20].

Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=552490&typ=PLATNY 54

SEZNAMY Seznam tabulek Tabulka 1: Uţivatelé Internetu v České republice k roku 2014 ..................................... 33 Tabulka 2: Počet uţivatelů sociální sítě Facebook ......................................................... 37 Tabulka 3: Počet uţivatelů sociální sítě LinkedIn .......................................................... 37

Seznam grafů Graf 1: Jednotlivci a podniky s připojením k Internetu od ledna 2008 do ledna 2014 (vyjádřeno v procentech) ................................................................................................ 34 Graf 2: Jednotlivci a podniky vyuţívající sociální sítě (vyjádřeno v procentech) .......... 36

Seznam obrázků Obrázek 1: Kybernetický model komunikace ................................................................ 14 Obrázek 2: Segmentační charakteristiky ........................................................................ 20 Obrázek 3: Facebooková stránka OHK .......................................................................... 32 Obrázek 4: Zaloţení skupiny na Facebooku ................................................................... 44 Obrázek 5: Tvorba skupiny na LinkedIn ........................................................................ 47

55