VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Změny v oblasti státní sociální politiky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Z mě n y v o b l a s t i s t át n í s o c i ál ní p ol i t i ky bakalářská práce

Autor: Petra Jilichová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2011

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na prozkoumání vývoje dávek státní sociální podpory v České republice v letech 2005–2011. První část je věnována historii sociální politiky a jejímu vývoji, dále se zabývá tím, co je sociální politika a vysvětlením některých pojmů. Samostatná část je věnována právě jednotlivým dávkám státní sociální podpory. V praktické části je na modelovém příkladu ukázáno, jak se tyto dávky měnily v jednotlivých obdobích. Klíčová slova: sociální politika státní sociální podpora dávky sociální podpory

Annotation This bachelor thesis is focused on exploring the development of social security in the Czech Republic in the period 2005–2011. The first part is explains what the social policy is, clarifies certain concepts and it is devoted to the history of social policy and its development. A separate section is dedicated to each social security payments. The practical part is a model example showing how these payments have changed in different periods of time. Keywords: social policy social security social security payments

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za její cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Také bych chtěla poděkovat rodině a svým přátelům za jejich podporu a trpělivost.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah Úvod .....................................................................................................................7 Nejdůleţitější etapy vývoje sociální politiky ..........................................................9 2.1 Pravěk – rané počátky sociální politiky ...........................................................9 2.2 Starověk ..........................................................................................................9 2.3 Středověk ......................................................................................................10 2.4 Novověk........................................................................................................ 11 2.4.1 Faktory vedoucí k utváření sociálního státu ............................................ 12 2.4.2 Etapy vývoje sociálního státu ................................................................. 15 2.4.3 Vývoj v Českých zemích ........................................................................ 18 3 Sociální politika ................................................................................................... 20 3.1 Objekty a subjekty sociální politiky ............................................................... 20 3.2 Jádro sociální politiky ................................................................................... 20 3.3 Principy sociální politiky ............................................................................... 20 4 Dávky státní sociální podpory .............................................................................. 22 4.1 Příjem rozhodný pro přiznání dávky .............................................................. 23 4.2 Druhy dávek státní sociální podpory.............................................................. 24 4.2.1 Přídavek na dítě...................................................................................... 24 4.2.2 Sociální příplatek ................................................................................... 24 4.2.3 Příspěvek na bydlení .............................................................................. 26 4.2.4 Rodičovský příspěvek ............................................................................ 28 4.2.5 Dávky pěstounské péče ..........................................................................30 4.2.6 Porodné .................................................................................................. 32 4.2.7 Pohřebné ................................................................................................ 33 5 Praktická část....................................................................................................... 34 5.1 Přídavek na dítě ............................................................................................. 34 5.2 Sociální příplatek .......................................................................................... 39 5.3 Příspěvek na bydlení ..................................................................................... 44 5.4 Rodičovský příspěvek ................................................................................... 49 5.5 Porodné ......................................................................................................... 52 5.6 Pohřebné ....................................................................................................... 56 5.7 Shrnutí praktické části ................................................................................... 57 6 Závěr ................................................................................................................... 61 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 62 Seznam obrázků ..........................................................................................................64 1 2

1 Úvod Sociální politika se ve větší či menší míře týká kaţdého z nás a nikdo neví, v jaké situaci se ocitneme a kdy právě dávky sociální podpory pro nás budou nezbytné. Proto je důleţité, aby kaţdý stát měl určitý záchranný a zároveň podpůrný systém pro ty, kteří to potřebují. Dávky sociální podpory jsou zaměřeny na pomoc převáţně rodinám s dětmi. Podle hesla „rodina základ státu“ se právě sociální politika snaţí podpořit rodiny s dětmi, protoţe z dlouhodobého hlediska je nutné udrţet hranici nutnou na reprodukci obyvatelstva. Sociální politika se vyvíjí celá léta, prošla řadou změn a nelze jednoduše říci, který přístup je ten správný. Tématem bakalářské práce jsou právě změny státní sociální politiky. Toto téma jsem zvolila, protoţe se zajímám o dění v této oblasti a domnívám se, ţe alespoň základní znalost o dávkách sociální podpory by měl mít kaţdý člověk. Cílem bakalářské práce je provedení analýzy vývoje dávek státní sociální podpory v České republice a zároveň toto dokladovat vzorovým příkladem situovaným do jednotlivých období změn dávek státní sociální podpory. Bakalářská práce se zaměřuje na období v letech 2005–2011, ale zabývá se i historií. Při zpracování této práce jsem pouţívala především odbornou literaturu a v menší míře i internetové zdroje, jako zdroj nejaktuálnějších informací. Pracovní metodou byla zvolena analýza, výklad, popis a srovnání těchto zdrojů. Hlavním pilířem při zpracování byl zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ten nabyl účinnosti v plném rozsahu 1. 1. 1996 a od té doby konkrétně ke dni 1. 4. 2010 má jiţ 54 novel. To, ţe prochází tolika změnami, je způsobeno hlavně úbytkem financí ve státním rozpočtu a neustálou snahou najít rovnováhu mezi zajištěním dostatečné pomoci rodinám a zároveň zamezení přílišného přetěţování výdajů státního rozpočtu. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá především historií a vývojem sociální politiky, mapuje důleţité milníky a ukazuje, které faktory měly vliv na utváření sociální politiky. Shrnuje etapy vývoje obecně i vývoj v Českých zemích. Druhá kapitola obsahuje definování objektů a subjektů sociální politiky, pojmů, které se pouţívají a principy sociální politiky.

7

Třetí kapitola představuje shrnutí samotných dávek státní sociální podpory. Vysvětluje, k čemu jsou určeny, pro koho, kdo na ně má nárok a jak je vypočítat. Čtvrtou kapitolu tvoří praktická část. Zde je na konkrétních příkladech vidět, jak se dávky vypočítají, jak se způsob výpočtu i různé sazby měnily v průběhu let a jaký to mělo vliv na konkrétní rodinu.

8

2 Nejdůleţitější etapy vývoje sociální politiky 2.1 Pravěk – rané počátky sociální politiky Sociální politika je o lidech, a protoţe člověk je od přírody tvor společenský, můţeme počátky sociální politiky pozorovat uţ v pravěkých společenstvích. Sice se ještě nejednalo o sociální politiku, jak jí chápeme v dnešním slova smyslu, ale určité aspekty uţ měla. Lidé ţili ve společenstvích, ve kterých vzájemně spolupracovali, bylo běţné a většinou i nezbytné si pomáhat a spolupracovat spolu. V tehdejším světě samotný jedinec neměl moc šancí na přeţití, takţe to bylo výhodné pro kaţdého člena. Toto se dělo jak v rámci rodiny tak nějakého kmenu. Společenství byla plně samostatná, a proto kdyţ se v něm vyskytl člen, který měl nějaký problém, ať uţ se jednalo o nemoc, stáří nebo třeba osiření, ostatní se o něj postarali. Rozdělení bylo typicky patriarchální, muţ – otec rodiny nebo vůdce kmene rozhodoval o rozdělení prostředků ostatním členům. Jednalo se především o základní prostředky, které se týkaly potravy, ošacení a ochrany před případnými útoky před nepřáteli a před zvěří. Z dnešního pohledu šlo tedy o primitivní potřeby. V tuto dobu tedy ještě nebylo nutné vytvářet pro tyto případy speciální instituce a funkce byla ryze ochranná.

2.2 Starověk Ve starověku začala vznikat nutnost začít se vměšovat do začínajících sociálních problémů, protoţe řešení ve společenstvích přestala stačit. Tento problém souvisel se začínající dělbou práce i zvyšující se organizovaností společnosti. První státní podpory byly vyhrazeny lidem, o něţ se stát opíral. Mezi nejstaršími zprávami se dovídáme, ţe v 18. století př. n. l. zařadil babylonský král Chammurabi (1792–1750 př. n. l.) mezi práva svých vojáků i právo vdovy na třetinu vojenského přídělu, zůstal-li po zemřelém vojákovi nezletilý syn. Váleční veteráni dostávali příděly půdy, aby byli zajištěni pro stáří. Podobně, v souladu s výbojným válečnickým charakterem řeckých otrokářských polis, poskytovala se o mnoho později v Athénách státní pomoc práce neschopným a nemajetným válečným poškozencům (pisistraton). Stát převzal chlapce, sirotky po vojácích, do státní vyţivovací péče a vychovával je, dokud nedosáhli plnoletosti.

9

Ve 4. století př. n. l. se v Athénách státní pomoc poskytovala také ostatním svobodným občanům, pokud oslepli, byli chromí nebo jinak váţně fyzicky postiţení a nemohli si sami opatřit obţivu. Podobně jako u občanů s niţším neţ nejniţším stanoveným příjmem, předpokladem poskytnutí pomoci bylo, ţe majetek těchto osob nepřesahoval stanovenou hranici (zjišťování majetku).1 V Athénách a později v Římě se masy zchudlých svobodných občanů postupně soustřeďovaly a ohroţovaly stát. Za Perikla se v Athénách proto zaváděly diety, které byly sociální podporou, připomínající soudobé podpory v nezaměstnanosti. Státní diety se postupně změnily v dary, známé později jako příděly lístků do divadla nebo na zápasy a příděly obilí („chléb a hry“ za a po Augustovi v Římě na počátku našeho letopočtu).2 Na veškeré tyto dávky nebyl ţádný nárok, přidělovaly se podle rozhodnutí vlády a byly i obsaţeny ve vládním systému.

2.3 Středověk Ve středověku hrála hlavní roli v chápání sociální politiky církev. Ta začala propagovat pomoc bliţnímu svému jako jednu ze zásad správného ţití. Zásada miluj bliţního svého a vidina spasení člověka po smrti začala dávat lidem nový koncept náhledu na svůj ţivot a postupně v nich zakořenila tento postoj laskavého přístupu k druhým. Takováto pomoc však stále nebyla organizovaná. Proto to byla právě církev, která svým klášterům udělila jako hlavní činnost péči o chudé. Začaly vznikat i první ţebravé řády pečující o chudé. Růst chudoby ve 13. a 14. století způsobil, ţe církevní instituce byly schopny se starat jen o ty nejpotřebnější. V českých zemích byla v dobách předhusitských hlavní formou zajištění chromých, slepých, nemocných nebo zmrzačených almuţna z individuální ţebroty. Pomoc ţebrákům od určité míry přejímaly obce. Některé obce tuto ţebrotu regulovaly udělováním „práva“ ţebrat.3

1

TOMEŠ, Igor. Sociální politika: Teorie a mezinárodní zkušenost. Vyd.1. Praha : Socioklub, 1996. 215 s. ISBN 80-902260-0-0., s.42 2 TOMEŠ, Igor. Sociální politika: Teorie a mezinárodní zkušenost. Vyd.1. Praha : Socioklub, 1996. 215 s. ISBN 80-902260-0-0., s.43 3 TOMEŠ, Igor. Sociální politika: Teorie a mezinárodní zkušenost. Vyd.1. Praha : Socioklub, 1996. 215 s. ISBN 80-902260-0-0., s.44

10

V r. 1781 bylo zrušeno nevolnictví a problémy chudiny s tímto související začalo řešit nařízení, které bylo r. 1785 v Čechách vydáno, ze kterého vyplývalo, ţe péče o chudé přechází na vrchnost. I přesto podíl církve na péči o chudé zůstal značný a dobročinné aktivity jí zůstaly aţ dodnes v podobě organizací jako je Armáda spásy, Červený kříţ či Charita. Od r. 1854 začalo toto nařízení platit nejen pro vrchnost, tedy šlechtu, ale i pro obce, protoţe v důsledku válek a vyhánění chudých rolníků z půdy, se začalo objevovat čím dál více bezdomovců. S tím souvisely problémy s krádeţemi a ţebrotou, bezdomovci se stahovali do měst, kde tvořili městskou chudinu a situaci bylo nutné řešit, proto povinnost starat se o chudé přešla i na obce. V této době začaly také vznikat podpůrné spolky (cechy), ve kterých si členové navzájem pomáhali v případě nouze, úrazu, nemoci nebo se staraly o pozůstalé v případě úmrtí člena spolku. Nejdříve začaly tyto spolky vznikat mezi horníky, postupně se rozšiřovaly i mezi dělníky, řemeslníky a tovaryše. Pro účely pomoci se zřizovaly tzv. bratrské pokladny, do kterých se přispívalo finančními příspěvky, které se členům strhávaly přímo z mezd. Předchůdcem korporativních snah bylo státní zaopatření, které po prohraných válkách s Pruskem Marie Terezie zavedla jako součást plánů na upevnění státní moci. Musela nahradit

feudální

funkcionáře

placeným

byrokratickým

aparátem,

zpravidla

nešlechtického původu. Zavádění placeného aparátu vyvolalo mimo jiné i problém se zajištěním úředníků – nešlechticů, kteří neměli majetek, z něhoţ by ţili, kdyby byli neschopni práce nebo staří. Stát proto poskytoval svým věrným státním úředníkům důchody za výsluhu let, stáří atd. V českých zemích byly důchody pro úředníky státního aparátu zavedeny r. 1771 (pro pozůstalé) a r. 1781 pro práceneschopné. 4

2.4 Novověk V této etapě se začíná rozvíjet trţní hospodářství a s tím vznikají nové problémy, které jsou spojeny s rozvojem dělnictva jako třídy a jejich vzrůstajících ţivotních podmínek. Předtím se veškerá práce řídila podle přírody, lidé pracovali na polích, obstarávaly dobytek, měli určitou svojí volnost tempa práce. Nyní se ale mění jak styl, tak i dělba práce a vytváří se trh práce. Má to za následek i určité narušení, ne-li přímo změnu ve vztazích mezi lidmi, které tvořily ochranu proti sociálním rizikům, a to jak v rodině, tak 4

TOMEŠ, Igor. Sociální politika: Teorie a mezinárodní zkušenost. Vyd.1. Praha : Socioklub, 1996. 215 s. ISBN 80-902260-0-0., s.52

11

v cechovních spolcích i církevních a charitativních aktivitách. Podstatou začíná být nově vznikající trh zboţí, půdy a práce. Jedinec postupně začíná být více závislý na státu a to podle klasika Titmusse vyplývá z:  přirozené závislosti – dětství, stáří  fyzické a psychické nemoci nebo neschopnosti  společensky určené závislosti – nezaměstnanost, potřeba vzdělání Vzniká tedy potřeba i nutnost sociálního státu, který převezme zodpovědnost za lidi, kteří potřebují pomoc.

2.4.1 Faktory vedoucí k utváření sociálního státu 1) Proces industrializace, který rostoucí průmyslovou produkcí vedl k následujícím skutečnostem: a) dlouhodobému poklesu zaměstnanosti v zemědělství a podílu venkovského obyvatelstva b) extenzivní urbanizaci (růst velkých měst a městského způsobu ţivota) c) vytvoření vrstvy námezdních zemědělských dělníků, bezzemků d) poţadavkům na kvalifikovanou, gramotnou a spolehlivou pracovní sílu e) vnímání nezaměstnanosti jako situace, kdy navzdory snaze nelze získat placenou práci f) růstu zaměstnanosti tzv. bílých límečků a vytvoření střední třídy g) bezprecedentnímu zbohatnutí některých firem a jednotlivců a udrţení dlouhého období hospodářského růstu 2) Růst obyvatelstva a jeho měnící se sociální struktura. Industrializace byla doprovázena rychlým růstem počtu obyvatelstva a dalšími sociálními změnami: a) mění se formy rodiny a způsoby ţivota v územní komunitě b) narůstá rozdíl mezi těmi, kteří pracují a kteří nepracují c) klesá dětská úmrtnost a roste postupně délka lidského ţivota 12

d) neparticipování na trhu práce znamená budoucí nepříznivý dopad na jedince (např. v případě stáří, nemoci apod.) 3) Nárůst významu národních států. Státy jsou budovány zejména na národním principu, s čímţ jsou spojeny: a) vyšší vnitřní sounáleţitost a konsenzus b) centralizace vládnoucí moci c) rozvoj profesionálního státního aparátu d) rozvoj státních kompetencí prostřednictvím nových technik státního dohledu a rozvinutých komunikačních prostředků 4) Růst politické demokracie a politického občanství: a) expanze institutu občanství b) rozšíření volebního práva c) rozvoj sociálnědemokratických stran d) růst pozornosti věnované sociálním otázkám a politickým problémům dělnické třídy5 Přeměnu státu na sociální stát je moţné pozorovat od 80. let 20. století. Vývoj v jednotlivých státech byl odlišný a probíhal různým tempem. Pro názornost je v tabulce uveden přehled začátku sociálního pojištění v různých státech pro nejdůleţitější pojišťovací rizika. Jedná se o pracovní úraz, nemoc, penzi, nezaměstnanost a rodinné přídavky. Je zde rozděleno i dobrovolné a povinné pojištění a uvedeno, v kterém roce bylo zavedeno.

5

VEČEŘA, Miloš. Sociální stát-východiska a přístupy. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 112 s. ISBN 80-85850-16-8., s.57-58

13

Obrázek 1: Přehled začátků pojištění

Začátky pojišťovacích schémat na území dnešní České republiky byly totoţné s vývojem v Rakousku-Uhersku. Po osamostatnění dosáhla naše první republika v sociální oblasti velký pokrok. Bezprostředně po skončení 1. světové války byly přijaty zákony o podpoře v nezaměstnanosti, osmihodinové pracovní době a o vyplácení penzí válečným invalidům a pozůstalým po padlých. V r. 1924 bylo reformováno nemocenské pojištění a zavedeno invalidní a starobní pojištění dělníků zaměstnaných v soukromém sektoru. Nástup hospodářské krize začátkem 30. let zbrzdil rozšíření povinného sociálního pojištění proti všem základním rizikům na co nejširší okruh pojištěnců. Po 2. světové válce byl náš systém sociální politiky reformován a vyznačoval se zejména těmito znaky:  vycházel ze systému plné zaměstnanosti  základním a monopolním subjektem sociální politiky se stal stát  k vyplácení sociálních dávek byla prosazována univerzální schémata. 6

6

VEČEŘA, Miloš. Sociální stát-východiska a přístupy. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 112 s. ISBN 80-85850-16-8., s.59-60

14

2.4.2 Etapy vývoje sociálního státu 1) Období experimentálních počátků (80. léta 19. století – 1930) Navazuje na období chudinských zákonů a podpor snahou o vytvoření základních pojišťovacích schémat (pojištění úrazové, nemocenské, penzijní a v nezaměstnanosti), a to na základě dobrovolnosti s postupným přechodem na obligatorní bázi (některá schémata ovšem byla jiţ od počátku povinná: v Německu, Rakousku, Británii a Itálii). Počátky sociálního státu se opozdily v zemích se silnou liberální tradicí (zejména v USA a Kanadě). 2) Období konsolidace (1930 – 2. světová válka) Velká hospodářská krize na začátku 30. let znamenala velký obrat v sociální politice tím, ţe prosadila nebo urychlila přijetí opatření, která by se jinak jen obtíţně prosazovala. Zejména ve Spojených státech se prezidentu F. D. Rooseveltovi podařilo k překonání hospodářské krize prosadit hospodářský a sociální program New Deal (Nový úděl), který byl realizován roku 1933. Jeho jádrem byla politika státního intervencionistu

kontrastující

s dosavadním

téměř

neomezeným

ekonomickým

liberalismem. Obdobně i v dalších zemích se prosadily názory zdůrazňující roli státu nejen v hospodářské, ale i sociální oblasti. Je třeba v této souvislosti připomenout zejména Karla Gunnara Myrdala (1898–1987), velkého švédského sociálního myslitele, ekonoma a politika, nositele Nobelovy ceny (1974), který se ve 30. letech podílel na studiích řešících nepříznivou sociální a demografickou situaci Švédska a stal se spoluautorem konceptu švédského sociálnědemokratického sociálního státu, realizovaného ve 40. letech. Je třeba se zmínit i o Johnu Maynardu Keynesovi (1883– 1946), jednom z největších anglických ekonomů, který se po analýze hospodářské krize 30. let stal zastáncem státem regulované ekonomiky. Pro oblast sociální politiky má význam zejména jeho přístup k problému nezaměstnanosti (práce Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz z roku 1936). Na rozdíl od názorů liberálů nejde podle Keynese v případě nezaměstnanosti o vyhýbání se práci vůbec nebo o neochotu pracovat za nepříznivých (zvláště mzdových) podmínek. Projevují se zde totiţ dvě rozhodující příčiny masové nezaměstnanosti, a to technologický pokrok vytlačující ţivou práci a chronický nedostatek poptávky v důsledku zejména nedostatečné kupní síly obyvatelstva. Příčinou vysoké nezaměstnanosti je tedy chybná peněţní a fiskální politika státu spojená s krácením veřejných výdajů v době hospodářské recese. Sociální 15

stát realizující státní intervenci proto nelze chápat negativně, ale naopak jako pozitivní faktor ve vztahu k nezaměstnanosti, neboť svými sociálními dávkami zvyšuje efektivní koupěschopnou poptávku a rovněţ zvyšuje počet pracovních míst. Tento pohled na nezaměstnanost převzal i lord Beveridge a usiloval státními zásahy o dosaţení plné zaměstnanosti. Někteří autoři označují sociální stát jako keynesiánský stát. Období do 2. světové války přineslo rozvoj sociálního zákonodárství a snahy o jeho unifikaci, došlo k integraci sociálních výdajů, sociální politika (zejména v oblasti nezaměstnanosti) se stala aktuální a sociálně citlivou. I kdyţ přijatá sociální opatření měla v řadě států jen skromný efekt, někteří autoři zdůrazňují, ţe tyto změny poloţily základ rozmachu sociálního státu po 2. světové válce. 3) Sociální přestavba (1945–1962) V tomto období byly poloţeny základy moderních sociálních států – vytvořeny základní sociální instituty a základní sociální legislativa. Bylo moţné těţit ze změny myšlení po velké hospodářské krizi a z důsledků období válečných útrap, skromnosti a nouze, na něţ navázalo období poválečného entuziasmu a národního konsenzu (pocitu sounáleţitosti ve prospěch nové sociální politiky. Vzorově lze toto období ilustrovat na Velké Británii i přes její liberální tradici. Významnou roli při formování britského welfare state sehrál lord Wiliam Henry Beveridge (1879–1963). Jiţ v roce 1911 se zaslouţil o zavedení prvního povinného pojištění v nezaměstnanosti na světě. Jeho hlavní přínos je však třeba spojovat se 40. lety, kdy završil své celoţivotní dílo vytvořením odváţné, všem dostupné, přiměřené a integrované soustavy sociálního pojištění, která významně ovlivnila sociálně politické myšlení 20. století, i kdyţ paradoxně více v zahraničí neţ v samotné Velké Británii. Pozoruhodné na této soustavě je, ţe sociální dávky i příspěvky na pojištění byly v duchu liberální tradice navrţeny v jednotné výši (flat rate), aby neodrazovaly od snahy spořit a postarat se o sebe. Beveridgem vytvořený systém sociálního pojištění byl pouze jednou ze součástí politiky vedoucí k obecnému welfare (sociálnímu blahu). Poskytoval ochranu pro kaţdého jedince „od kolébky do hrobu“, a to zejména: 

zabezpečením existenčního minima (proti chudobě)



vytvořením Národní zdravotní sluţby hrazené z daní



politikou plné zaměstnanosti a příspěvky v nezaměstnanosti



rozvojem školství 16



příspěvky na bydlení

Faktická realizace reformy navrţené Beveridgem v roce 1942 však nastala aţ v období labouristické vlády po skončení 2. světové války. V období sociální přestavby došlo k iniciaci sociálních reforem, které poloţily základ konzistentního sociálního státu vycházejícího z myšlenky sociálního občanství. Při rychle rostoucí produktivitě hospodářství však byly v tomto období mzdy a sociální dávky nízké, coţ umoţnilo jejich podstatný růst v dalším časovém období. 4) Sociální expanze (1962–1973) V tomto období došlo k bezprecedentnímu růstu ţivotní úrovně a sociálního zabezpečení občanů. Šlo o velmi štědré období sociálního státu s podstatným růstem obecného blahobytu a nízkou mírou nezaměstnanosti. Výrazně se zvýšil podíl veřejných sociálních výdajů na hrubém domácím produktu. Vyspělé společnosti se stávají společnostmi středních vrstev, klesá podíl dělníků a i niţší sociální vrstvy přebírají středostavovský ţivotní styl. Tato etapa štědrého a bezstarostného sociálního státu bývá často nazývána „zlatým věkem“ sociálního státu. 5) Stagnace (1973–1980) Ropná krize vyvolala v 70. letech dlouhodobou hospodářskou a fiskální krizi. Současně však v tomto období pokračoval zavedený, ale novou situací jiţ hospodářsky nepodloţený růst veřejných sociálních výdajů. Výdaje zaznamenávaly i nadále meziroční pravidelný indexový nárůst, který bylo obtíţné omezovat (typicky např. výdaje na zdravotnictví). Bylo třeba pokrýt i nové výdaje, zejména na podpory v nezaměstnanosti. Sociální státy se postupně dostaly do krize, kterou se dosud nepodařilo zcela překonat. 6) Rekonceptualizace sociálního státu (1980–dosud) Toto období je charakterizováno rozsáhlou nutnou redukcí sociálních programů, hledáním nových mechanismů sociálního státu, reformulací jeho obsahu i činnosti. Této problematiky se dotýkají všechny současné studie sociálního státu.7

7

VEČEŘA, Miloš. Sociální stát-východiska a přístupy. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 112 s. ISBN 80-85850-16-8., s.60-62

17

2.4.3 Vývoj v Českých zemích V českých zemích probíhal vývoj obdobně jako v ostatních státech. Za zmínku samozřejmě stojí r. 1918, kdy bylo vyhlášeno samostatné Československo. Prvním prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk a ten byl znám svým citlivým postojem k chudým a trpícím a snahou o změnu jejich ţivotních podmínek, proto aktivoval řadu sociálních zákonů. Kromě zákonů o podporách v nezaměstnanosti, o osmihodinové pracovní době a o vyplácení penzí válečným invalidům a pozůstalým po vojácích, které byly přijaty bezprostředně po

skončení první

světové

války,

se postupně připravovaly

sociálněpolitické reformy zásadnějšího charakteru. Bylo ustaveno ministerstvo sociální péče a zaloţena Ústřední sociální pojišťovna. Roku 1924 bylo reformováno nemocenské pojištění a zavedeno invalidní a starobní pojištění dělníků zaměstnaných v soukromém sektoru. Pojištění zakládalo i nárok na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod a některé další dávky. V roce 1925 získali ze zákona nárok o pojištění samostatně hospodařících osob. Téhoţ roku byl přijat zákon o pojištění samostatně hospodařících osob. Realizován však byl aţ v roce 1934, i tak jen pro omezený okruh této kategorie pracujících.8 Chystala se i komplexní sociální reforma, která měla rozšířit povinné sociální pojištění pro co nejširší okruh obyvatel, ale byla odsunuta do pozadí v důsledku hospodářské krize na počátku 30. let. Státní zakázky, dotace na veřejné práce, rozšíření zprostředkovatelů

práce

(předchůdce

dnešních

úřadů

práce)

a

otevíráním

rekvalifikačních center stát zmírňoval dopady hospodářské krize. Pak ale následoval další obrat, v r. 1945 skončila druhá světová válka, Československo spadlo pod nadvládu Sovětského svazu a v r. 1948 následoval politický převrat, kdy se k moci dostala komunistická strana a změnila celé pojetí sociálního systému.

8

POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. ISBN 80-85850-01-X., s.25-26

18

Sociální politika se v Československu od roku 1948 do roku 1989 vyznačovala těmito rysy: 1. Celá soustava se odvíjela od principu plné zaměstnanosti, přičemţ práce byla vynucována zákonem. Klíčovou kategorií, od níţ se odvozoval sociální status, sociální výhody a moţnost participovat na sociálních opatřeních, byla kategorie pracující. Od práva-povinnosti pracovat se do znační míry odvozovala pozornost věnovaná rodinám s nezaopatřenými dětmi: rozvinula se síť jeslí a mateřských škol pečujících o děti zaměstnaných rodičů. Zaměstnanost ţen dále podporovaly nivelizace platů a nízká příjmová úroveň. Lze dokonce říci, ţe v politice odměn za práci a sociálních dávek nebyl rozhodující výkon, nýbrţ nutné náklady na reprodukci pracovní síly. 2. Stát se pokoušel okupovat všechny funkce sociální politiky, včetně těch, které občanská společnost svěřuje rodině, obci, dobrovolným sdruţením či nestátním institucím. Občané byli vtlačeni do role pasivních příjemců sluţeb, o jejichţ podobě či kvalitě neměli šanci spolurozhodovat. Taktéţ zaměstnanci příslušných zařízení (ústavů sociální péče, škol, nemocnic, úřadů státní správy) měli jen minimum příleţitostí uplatnit svůj pohled na věc. 3. V souladu s ideologii „vybudovaného socialismu“ se, zejména od 60. let, prosazovala také univerzální schémata, odvozující nároky na dávky a sluţby od statutu občana. To ovšem nebránilo v provozu soustavám pečujícím o privilegované vrstvy populace (zvláště o stranický a bezpečnostní aparát), které stále mohutněly. 4. Politická praxe preferování výrobních odvětví vedla – spolu s rostoucí celkovou ekonomickou neefektivností a vysycháním finančních zdrojů – k obrovské vnitřní zadluţenosti sféry sluţeb, a to jak v oblasti základních prostředků, tak v motivaci, schopnostech a dovednostech profesionální pracovní síly. 5. Zejména v 70. a 80. letech se rozvíjely specifické sluţby pro zaměstnance, zvláště ve vybraných odvětvích materiální výroby. Podniková sféra se tak do jisté míry snaţila kompenzovat svým zaměstnancům nedostatky v činnosti státních institucí sociální politiky. 9

9

POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. ISBN 80-85850-01-X., s.27

19

3 Sociální politika Definic, co přesně je sociální politika nalezneme nepřeberné mnoţství, uvádím zde jednu z mnoha. Posláním sociální politiky státu je zprostředkování a garance solidarity mezi jeho občany. Spočívá na odpovědnosti státu a jeho aparátu vůči občanům – daňovým poplatníkům, kteří jsou zdrojem schopnosti státu zabezpečovat v nutném rozsahu veřejné statky včetně sluţeb.

3.1 Objekty a subjekty sociální politiky Objekty sociální politiky jsou všichni občané určité země, jsou to ti, pro které jsou dávky nebo opatření sociální politika určena. Subjekty sociální politiky jsou stát, rodina, zaměstnavatelé, různá občanská sdruţení a církve, tedy ti, kteří budou sociální politiku provozovat.

3.2 Jádro sociální politiky  sociální zabezpečení  sociální pomoc  politika zaměstnanosti

3.3 Principy sociální politiky 1. Sociální spravedlnost  kaţdému stejně  kaţdému podle zásluh  kaţdému podle potřeb

20

2. Sociální solidarita Lidé s vyššími příjmy jsou nuceni v rámci sociální solidarity odvádět vyšší daně neţ

lidé

s niţšími

příjmy.

Z daní

jsou

hrazeny

dávky

nemocným,

nezaměstnaným, lidem s handicapem, tomuto se říká přerozdělovací politika. 3. Princip subsidiarity V první řadě je člověk povinen pomoci si sám, pokud nemůţe, nastupuje rodina, pokud nemůţe rodina, pak nastupuje stát. 4. Princip participace Lidé mají moţnost podílet se aktivně na svém ţivotě, nejsou pouze pasivními příjemci politických opatření.

21

4 Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory tvoří celkový systém pomoci, který je určen převáţně rodinám s nezaopatřenými dětmi.

Pobírateli

dávek

jsou tedy přímo

rodiče

nezaopatřených dětí nebo přímo děti. Rodinou se rozumí souţití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Nezaopatřené dítě je dítě do skončení povinné školní docházky, dále dítě soustavně se připravující na budoucí povolání nebo dítě zdravotně postiţené, v obou případech do věku 26 let. Nárok na dávky má občan s trvalým pobytem na území České republiky. Touto problematikou se zabývá zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v plném rozsahu nabyl účinnosti 1. 1. 1996 a ke dni 1. 4. 2010 má tento zákon uţ 54 novel. Některé dávky byly postupem času zrušeny, některé novelizovány a následně vráceny do výchozího stavu, zavedeny nové a i ty z nedostatku financí ve veřejném rozpočtu opět zrušeny. Existuje část dávek, které jsou poskytovány v závislosti na výši příjmů dané rodiny, říká se jim testované, protoţe je nutné zkoumat příjmy posuzované rodiny a v tomto případě se jedná o přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. Dalšími jsou dávky bez nutnosti zkoumat příjmy rodiny, nazývají se netestované a jedná se o rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Dávky pěstounské péče zahrnují ještě čtyři dávky, a to příspěvek na úhradu potřeb dítěte, na odměnu pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Státní sociální podpora se tedy skládá z celkem sedmi dávek. Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výţivu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. 10 Náklady na dávky státní sociální podpory i náklady vznikající v souvislosti s řízením o tyto dávky hradí stát.

10

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.14

22

4.1 Příjem rozhodný pro přiznání dávky Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.11 Tyto příjmy zahrnují hlavně příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu, a to po odečtu výdajů na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti. Mohou se sem započítávat, ale i jiné příjmy, méně obvyklé příjmy, podrobnosti pak řeší jiţ výše uvedený zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a to konkrétně v §5. Základem pro stanovení nároku a výše dávek státní sociální podpory je výše ţivotního minima. Celková výše ţivotního minima rodiny se spočítá jako součet ţivotních minim osob posuzovaných jako členové domácnosti. Záleţí na tom, zda jde o jednotlivce nebo je osoba posuzovaná společně s dalšími osobami. Obrázek 2: Částky ţivotního minima

Částky ţivotního minima Jednotlivec

3 126 Kč

První dospělá osoba 2 880 Kč Další dospělá osoba 2 600 Kč Nezaopatřené dítě Do 6 let věku

1 600 Kč

6 – 15 let

1 960 Kč

15 – 26 let

2 250 Kč

11

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.23

23

4.2 Druhy dávek státní sociální podpory Státní sociální podporu tvoří celkem sedm dávek. Dělí se na dva druhy a to testované a netestované. U testovaných je nutné zjišťovat výši příjmů ţadatelů o dávky a podle ní je dávka buď přiznána nebo nepřiznána – to jsou dávky přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení. U netestovaných dávek není nutné zjišťovat výši příjmů a jedná se o rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné a dávky pěstounské péče. Poslední jmenované se dále dělí ještě na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, na odměnu pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

4.2.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výţivou dítěte. Jde přitom o dávku, která je nárokem dítěte, i kdyţ za nezletilé dítě uplatňuje tento nárok jeho zákonný zástupce a taky dávku pobírá. Nárok na tuto dávku závisí na výši příjmu dítěte a osob s ním pro tyto účely posuzované, tedy na výši příjmu rodiny, který nesmí převyšovat součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40.12 Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 500 Kč b) od 6 do 15 let 610 Kč c) od 15 do 26 let 700 Kč13

4.2.2 Sociální příplatek Sociální příplatek je dávka určená rodičům pečujícím alespoň o jedno nezaopatřené dítě. Jde o dávku závislou na výši příjmu v rodině. V její výši se kromě příjmu odráţí téţ některé další skutečnosti, zejména zdravotní stav dítěte a rodiče. Účelem této dávky je pomoci rodinám s nízkými příjmy krýt náklady související s výchovou a výţivou nezaopatřených dětí. Nárok na sociální příplatek má rodič, který pečuje alespoň o jedno

12

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.85 13 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.87

24

nezaopatřené dítě, pokud je příjem rodiny v rozhodném období niţší neţ stanovený násobek ţivotního minima, který činí 2,00 násobek.14 Nárok na sociální příplatek mají od roku 2011 jen ty rodiny, kde rodiče pečují alespoň o jedno nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, nebo je-li alespoň jeden z rodičů dlouhodobě těţce zdravotně postiţený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě nemocné, nebo pokud se toto týká jednoho z rodičů.15 Výpočet sociálního příplatku: SP = ŢMD – (ŢMD x P) / (ŢM x 2,00) SP = výše sociálního příplatku ŢMD = částka ţivotního minima dítěte (popř. součtu u všech dětí) P = příjem rodiny v rozhodném období ŢM = ţivotní minimum rodiny Při stanovení výše sociálního příplatku se částka ţivotního minima nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o a) dítě dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, koeficientem 3,00 b) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,34 c) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,22 d) dítě, které studuje na střední škole v denní formě studia nebo na vysoké škole v prezenční formě studia ve studijním programu poskytujícím vysokoškolské vzdělání, koeficientem 1,20

14

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.92 15 Www.mesec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-12]. Sociální příplatek. Dostupné z WWW: .

25

Při stanovení výše sociálního příplatku se částka ţivotního minima dítěte a částka ţivotního minima rodiny násobí, jestliţe a) oba rodiče jsou dlouhodobě těţce zdravotně postiţení, koeficientem 1,35 b) osamělý rodič je dlouhodobě těţce zdravotně postiţený, koeficientem 1,30 c) jeden z rodičů je dlouhodobě těţce zdravotně postiţený, koeficientem 1,05 d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,1716 Přichází-li v téţe rodině při stanovení výše sociálního příplatku v úvahu pouţití více zvýhodňujících koeficientů, stanoví se výše sociálního příplatku tak, ţe se vypočte sociální příplatek bez pouţití těchto koeficientů a vedle toho pro kaţdou takovou situaci zvlášť, poté se sečte sociální příplatek „základní“ s rozdíly ve výši podle kaţdé jednotlivé situace. 17

4.2.3 Příspěvek na bydlení Účelem příspěvku na bydlení je přispět rodinám (nejen rodinám s nezaopatřenými dětmi, nýbrţ i rodině bezdětné nebo jednotlivci) na náklady spojené s bydlením. Oprávněnou osobou je vlastník nebo nájemce bytu, který splňuje stanovené podmínky nároku. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliţe a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení. 18 Kdyţ toto shrneme, nárok na příspěvek na bydlení má tedy vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliţe 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny 16

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.96-97 17 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.98 18 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.100-101

26

nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je niţší neţ příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Normativní náklady na bydlení jsou určeny jako průměrné náklady podle velikosti města, obce a počtu členů domácnosti, tabulky jsou uvedeny v zákoně. Náklady na bydlení jsou skutečné náklady posuzovaných osob na nájemné a dále náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění, úklid společných prostor v domě, čištění komínů apod.19 Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Pokud jsou náklady na bydlení niţší neţ normativní náklady na bydlení, náleţí příspěvek ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem osob pro tyto účely společně posuzovaných vynásobeným koeficientem 0,30 (v Praze 0,35). V případě, ţe rozhodný příjem osob pro tyto účely společně posuzovaných nedosahuje ţivotního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení příjem ve výši ţivotního minima těchto osob.20 Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleţí příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad práce, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.21

19

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.105 20 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.110 21 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.101

27

Obrázek 3: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011

Počet osob Praha v rodině

Počet obyvatel obce nad 50 000 – 10 000 – do 100 tis. 99 999 obyvatel 49 999 obyvatel 9 999 obyvatel obyvatel

1

6 363

5 117

4 863

4 406

4 293

2

9 183

7 478

7 130

6 505

6 350

3

12 557

10 328

9 872

9 056

8 852

4 a více 15 744

13 055

12 506

11 521

11 276

Obrázek 4: Normativní náklady na bydlení pro druţstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011

Počet osob Praha v rodině

Počet obyvatel obce nad 50 000 – 10 000 – do 100 tis. 99 999 obyvatel 49 999 obyvatel 9 999 obyvatel obyvatel

1

3 723

3 723

3 723

3 723

3 723

2

5 584

5 584

5 584

5 584

5 584

3

7 818

7 818

7 818

7 818

7 818

4 a více

9 950

9 950

9 950

9 950

9 950

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni

4.2.4 Rodičovský příspěvek Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek. Ten existuje ve třech výších, a to ve zvýšené výměře do 2 let věku dítěte, v základní výměře aţ do 3 let věku dítěte a ve sníţené výměře aţ do 4 let věku dítěte. Specifická úprava pak platí pro nárok na rodičovský příspěvek v případech péče o dítě dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek aţ do 7 let věku dítěte, kdy náleţí rodičovský příspěvek v základní míře. Při péči o takto zdravotně postiţené dítě od 7 do 15 let náleţí rodičovský příspěvek v niţší výměře. 22

22

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.115

28

Výše rodičovského příspěvku činí a) 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře b) 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře c) 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve sníţené výměře d) 3 000 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v niţší výměře23 Nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře ve výši 11 400 Kč měsíčně náleţí rodiči aţ do 2 let věku dítěte, jestliţe jsou splněny tyto podmínky: a) rodiči vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství nejméně ve výši 380 Kč za kalendářní den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek do péče b) rodič nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němţ dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek dosáhlo 22 týdnů ţivota nebo 31 týdnů ţivota, narodily-li se zároveň 2 nebo více dětí, provedl volbu, podle níţ se rozhodl, ţe chce pobírat rodičovský příspěvek v uvedené výši do 2 let věku dítěte.24 Pokud rodič neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře nebo nesplnil podmínky pro přiznání v této výši, náleţí mu rodičovský příspěvek v základní výměře tedy 7 600 Kč měsíčně, a to aţ do 21 měsíce věku dítěte. Pro tento nárok se neprovádí volba nároku, ani není vyţadována podmínka, aby rodič měl nárok na některou z dávek nemocenského pojištění. Po dovršení tohoto věku je však nutné provést volbu, tj. musí poţádat o poskytování rodičovského příspěvku do 3 let věku dítěte nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němţ dítě dosáhlo 21 měsíců věku. Pro nárok na tento rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně musí být splněna i další podmínka, a to, ţe rodiči vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství, nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, z důvodu porodu nebo převzetí dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek do péče. Postačí tedy, ţe ţeně vznikl nárok

23

§32 č. 117/1995 Sb.,zákona o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.115 24

29

alespoň na nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, nezáleţí na výši uvedených dávek nemocenského pojištění. 25 V případě, ţe rodič neprovedl volbu rodičovského příspěvku, popř. nesplnil další podmínky pro vznik takového nároku, náleţí rodičovský příspěvek vţdy do 21 měsíců věku dítěte ve výši 7 600 Kč měsíčně a od měsíce následujícího po měsíci, v němţ dítě dosáhlo 21 měsíců věku, do 4 let věku dítěte příspěvek ve sníţené výměře, tedy ve výši 3 800 Kč měsíčně. Při tomto nároku nezáleţí na tom, zda vznikl nárok na některou z dávek nemocenského pojištění, pro poskytování příspěvku je potřebné jen podat ţádost o tuto dávku.26

4.2.5 Dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče. Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky ţivotního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, pouţije se koeficient 2,30. Při stanovení výše příspěvku se částka ţivotního minima dítěte násobí, jde-li o dítě a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35 b) dlouhodobě zdravotně postiţené, koeficientem 2,90 c) dlouhodobě těţce zdravotně postiţené, koeficientem 3,10 27 Příjemcem příspěvku je u nezletilého dítěte pěstoun. Dávka nenáleţí, pokud je dítě umístěno v ústavu, kde je mu zajištěno ubytování, strava a ošacení.

25

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.120 26 BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.121 27 §37 č. 117/1995 Sb.,zákona o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů

30

Obrázek 5: Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte

Nezaopatřené dítě ve věku

Zdravotní stav dítěte zdravé dítě

dlouhodobě nemocné

dlouhodobě zdravotně postiţené

dlouhodobě těţce zdravotně postiţené

koeficient 2,30

koeficient 2,35

koeficient 2,90

koeficient 3,10

do 6 let

3 680

3 760

4 640

4 960

od 6 do 15 let

4 508

4 606

5 684

6 076

od 15 do 26 let

5 175

5 288

6 525

6 975

Zdroj: http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/socialni-podpora/socialni-davky/pruvodce/davkypestounske-pece/

Odměna pěstouna Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to aţ do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za kaţdé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 1,00.28 Tedy ve většině případů 3 126 Kč x 1,00 = 3 126 Kč. Odměna pěstouna se zvyšuje ve zvláštních případech. Pěstoun se stará buď o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III. IV., nebo o alespoň tři děti současně. Zároveň nesmí být výdělečně činný. Pak odměna pěstouna činí 5,5násobek částky ţivotního minima jednotlivce a zvyšuje se o 0,5násobek ţivotního minima jednotlivce za kaţdé další svěřené dítě, případně o 0,75násobek, jedná-li se o dítě závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II., III., IV. Odměna pěstouna ve zvláštním případě se pro účely sociálního a zdravotního pojištění posuzuje jako plat.29 Příspěvek při převzetí dítěte Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéţ dítě, náleţí jen jednou a vyplácí se jednorázově. 28

§40 č. 117/1995 Sb.,zákona o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/socialni-podpora/socialni-davky/pruvodce/davky-pestounskepece/ 29

31

Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a) do 6 let;

8 000 Kč,

b) od 6 do 15 let;

9 000 Kč,

c) od 15 do 26 let;

10 000 Kč.30

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o čtyři děti, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepouţívá pro výdělečnou činnost. Výše příspěvku činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání ţádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč. Pouţití příspěvku je pěstoun povinen prokázat. Pokud pěstoun do pěti let ode dne poskytnutí příspěvku osobní vozidlo prodal, daroval, počal pouţívat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky splňoval. 31

4.2.6 Porodné Porodné je dávka státní sociální podpory, na kterou vzniká nárok v souvislosti s porodem dítěte. Nárok na porodné má v prvé řadě ţena, která dítě porodila, pouze v případě, ţe tato ţena zemřela a porodné nebylo vyplaceno ani osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, vznikne nárok na porodné otci dítěte. Na dávku vznikne nárok, jen jednalo-li se o porod dítěte, nikoliv potrat. Ţádost se zpravidla dokládá rodným listem dítěte, ale ten je vydán jen při narození ţivého dítěte. Pro nárok na porodné však není rozhodné, jestli se dítě narodilo ţivé, nebo mrtvé (nárok na porodné vzniká i při narození mrtvého dítěte). Podmínkou nároku na porodné není péče

30 31

§41 č. 117/1995 Sb.,zákona o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů §42 č. 117/1995 Sb.,zákona o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů

32

o dítě. Výše porodného činí 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě, vyplácí se jednorázově.32 Od roku 2011 platí nová přísnější pravidla. Na porodné dosáhnou pouze rodiny s nízkými příjmy a to pouze při narození prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí přecházejícím narození dítěte musí být niţší neţ 2,4násobek ţivotního minima rodiny (narozené dítě se přitom započítává). Výše porodného činí 13 000 Kč na první narozené dítě. S vícerčaty se porodné zvyšuje na částku 19 500 Kč, musí jít ovšem opět o první narozené děti. 33

4.2.7 Pohřebné Nárok na pohřebné má osoba, které vypravila pohřeb a) dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo b) osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliţe dítě nebo osoba měly trvalý pobyt na území České republiky. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleţí tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Výše pohřebného činí 5 000 Kč, vyplatí se jednorázově.34

32

BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-80-7263-609-9., s.149-150 33 http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/socialni-podpora/socialni-davky/pruvodce/porodne/ 34 §47 a §48 č. 117/1995 Sb.,zákona o státní sociální podpoře ve znění pozdějších předpisů

33

5 Praktická část V praktické části bych názorně na modelových příkladech chtěla ukázat, jak se měnila výše a způsob výpočtu různých dávek sociální podpory v letech 2005 aţ 2011.

5.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě prošel během let několika změnami, také proto, ţe se vázal na ţivotní minimum, které se měnilo. Na příkladu to bude patrné, kterými přesně. Příklad je pro názornost zjednodušený v tom, ţe se během let nemění ani měsíční příjem, ani věk posuzovaných dětí, abychom mohli na závěr posoudit, jaké změny se v průběhu let staly. Vezměme v úvahu úplnou rodinu s dětmi ve věku 5 a 12 let, její čistý průměrný měsíční příjem je 18 000 Kč. 2005 V r. 2005 se přídavek na dítě přiznával ve třech sazebních výších a odvíjel od částky ţivotního minima, proto nejdříve musíme spočítat částku ţivotního minima pro tuto rodinu. Touto částkou pak podělíme průměrný měsíční příjem rodiny a dle koeficientu, který nám vyjde, zařadíme do zvýšené, základní nebo sníţené sazby přídavku na dítě. Částka ţivotního minima se skládala ze dvou částí, a to z částky k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. První částka je pevně daná, liší se pouze u dětí, kde její sazba závisí na věku dítěte. Druhá částka se odvíjí od počtu osob v dané domácnosti. V tomto případě bude výpočet podle sazeb v tabulkách vypadat takto: Ţivotní minimum: 2 360 (matka) + 2 360 (otec) + 1 720 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 10 do 15 let věku) = 8 710 + 3 140 (částka pro 3 – 4 osoby v domácnosti) = 11 850 – částka ţivotního minima Koeficient:18 000 / 11 850 = 1,52 Tento koeficient odpovídá základní výměře přídavku, která se pohybuje od 1,1 do 1,8. Dle tabulek podle věku dítěte je měsíční přídavek na dítě 482 Kč pro dítě 5leté a 636 Kč pro dítě 12leté. 34

2006 V r. 2006 se nám mírně mění částky ţivotního minima, způsob výpočtu zůstává stejný. Ţivotní minimum: 2 400 (matka) + 2 400 (otec) + 1 750 (dítě do 6 let věku) + 2 310 (dítě od 10 do 15 let věku) = 8 860 + 3 260 (částka pro 3 – 4 osoby v domácnosti) = 12 120 – částka ţivotního minima. Koeficient: 18 000 / 12 120 = 1,48 Tento koeficient odpovídá základní výměře přídavku, která se pohybuje od 1,1 do 1,8. Částky rodičovského příspěvku se však měnily, proto, i kdyţ zatřízení do tabulek podle věku dítěte zůstává stejné, samotný přídavek je jiný, a to ve výši 490 Kč pro dítě 5leté a 647 Kč pro dítě 12leté.

2007 V r. 2007 došlo k velké změně výpočtu ţivotního minima, byla provedena zákonem č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu a tato změna je platná dodnes. Změna spočívá ve zrušení dvou částek pro výpočet, zůstává pouze jedna částka, která je rozlišena na základě pořadí posuzované osoby a věku osoby. Nyní záleţí, zda jde o jednotlivce, nebo v případě souţití více osob, o to, jestli je to první či druhá posuzovaná osoba v pořadí a u dítěte záleţí na věku. V našem případě bude výpočet vypadat takto: Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento koeficient odpovídá základní výměře přídavku, která se nyní pohybuje od 1,5 do 2,4. Dle tabulek zařadíme do skupiny v základní výměře podle věku dítěte, a jelikoţ se sazby opět mírně měnily, částky budou 496 Kč pro dítě 5leté a 608 Kč pro dítě 12leté.

35

2008 V r. 2008 zůstává výpočet ţivotního minima stejný, jako byl novelizován v r. 2007. Mění se však podmínky nároku na přídavek na dítě, jsou zrušeny tři výměry – zvýšená, základní a sníţená a nahrazeny pouze jednou a nárok na dávku je za podmínky, ţe rozhodný příjem nepřevyšuje součin částky ţivotního minima a koeficientu 2,40. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento koeficient nepřevyšuje 2,40, proto je nárok na dávku přiznán. Dle tabulek částky přídavku na dítě budou 500 Kč pro dítě 5leté a 610 Kč pro dítě 12leté.

2009 V r. 2009 je výpočet ţivotního minima stejný, stejně jako jeho sazby a i podmínky nároku na přídavek na děti. Mění se však částky přídavku, které byly od 1. 7. 2009 krátkodobě zvýšeny na základě zákona č. 326/2009 Sb. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento koeficient nepřevyšuje 2,40, proto je nárok na dávku přiznán. Zatřídíme dle tabulek podle věku dítěte a rodině náleţí rodičovský příspěvek ve výších od 1. 1. do 30. 6. 2009 500 Kč pro dítě 5leté a 610 Kč pro dítě 12leté a od 1. 7. do 30. 12. 2009 550 Kč pro dítě 5leté a 660 Kč pro dítě 12leté.

36

2010 V r. 2010 výpočet i sazby ţivotního minima zůstávají stejné, podmínky nároku také, jediná změna je ve zrušení zvýšené sazby přídavku na dítě zákonem č. 362/2009 Sb., a vrací se zpět na původní částku, která platila v první polovině r. 2008. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento koeficient nepřevyšuje 2,40, proto nárok na dávku vzniká. Dle tabulek podle věku dítěte je měsíční přídavek 500 Kč pro dítě 5leté a 610 Kč pro dítě 12leté.

2011 V r. 2011 k ţádné změně nedošlo a vše zůstává stejné jako v r. 2010. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040

Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento koeficient nepřevyšuje 2,40, proto je nárok na dávku. Částka přídavku pro děti po zařazení do odpovídající skupiny je 500 Kč pro dítě 5leté a 610 Kč pro dítě 12leté.

37

Obrázek 6: Souhrnná tabulka výše přídavků na děti v jednotlivých letech

Rok

Měsíční výše přídavků

Roční výše přídavků

2005

482 + 636 = 1 118 Kč

13 416 Kč

2006

490 + 647 = 1 137 Kč

13 644 Kč

2007

496 + 608 = 1 104 Kč

13 248 Kč

2008

500 + 610 = 1 110 Kč

13 320 Kč

500 + 610 = 1 110 Kč 13 920 Kč

2009 550 + 660 = 1 210 Kč 2010

500 + 610 = 1 110 Kč

13 320 Kč

2011

500 + 610 = 1 110 Kč

13 320 Kč

Z tabulky je patrné, jak se měnily přídavky v jednotlivých letech, nedocházelo k příliš velkým výkyvům. Jediné větší zvýšení je vidět v r. 2009, kdy se skokově na půl roku přídavky zvedly, ale novelou zákona se o půl roku později vrátily na původní výši.

38

5.2 Sociální příplatek Sociální příplatek také souvisí s částkou ţivotního minima, princip výpočtu je podobný, nejdřív musíme zjistit, jestli se posuzovaná částka měsíčního příjmu vejde do rozmezí pro přiznání dávky a aţ poté počítáme samotnou výši sociálního příplatku. Vezměme v úvahu úplnou rodinu s dětmi ve věku 5 a 12 let, její čistý průměrný měsíční příjem je 18 000 Kč.

2005 Ţivotní minimum: 2 360 (matka) + 2 360 (otec) + 1 720 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 10 do 15 let věku) = 8 710 + 3 140 (částka pro 3 – 4 osoby v domácnosti) = 11 850 – částka ţivotního minima Koeficient: 18 000 / 11 850 = 1,52 Tento výsledek je menší neţ stanovený násobek minima pro tento rok, který činí 1,60, proto je nárok na dávku a můţeme spočítat její výši. Výpočet sociálního příplatku: SP = ŢMD – (ŢMD x P) / (ŢM x 1,60) SP = (1 720 + 2 270) – (3 990 x 18 000) / (11 850 x 1,60) = 202,03 = 202 Kč

SP = výše sociálního příplatku ŢMD = částka ţivotního minima dítěte (popř. součtu u všech dětí) P = příjem rodiny v rozhodném období ŢM = ţivotní minimum rodiny

39

2006 V r. 2006 se mírně mění sazby ţivotního minima. Ţivotní minimum: 2 400 (matka) + 2 400 (otec) + 1 750 (dítě do 6 let věku) + 2 310 (dítě od 10 do 15 let věku) = 8 860 + 3 260 (částka pro 3 – 4 osoby v domácnosti) = 12 120 – částka ţivotního minima Koeficient: 18 000 / 12 120 = 1,48 Tento výsledek je niţší neţ stanovený násobek minima pro tento rok, který činí 1,60, proto je nárok na dávku a můţeme spočítat její výši. Výpočet sociálního příplatku: SP = ŢMD – (ŢMD x P) / (ŢM x 1,60) SP = (1 750 + 2 310) – (4 060 x 18 000) / (12 120 x 1,60) = 291,43 = 291 Kč

2007 V r. 2007 došlo ke změně u násobku sociálního příplatku vůči ţivotnímu minimu rodiny, byl navýšen z 1,60 na 2,20. Také došlo ke změně výpočtu ţivotního minima, která se nám do příkladu také promítne. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento výsledek je niţší neţ stanovený násobek minima pro tento rok, který činí 2,20, proto je nárok na dávku a můţeme spočítat její výši. Výpočet sociálního příplatku: SP = (1 600 + 1 960) – (3 560 x 18 000) / (9 040 x 2,2) = 337,95 = 338 Kč

40

2008 V r. 2007 došlo ke změně u násobku sociálního příplatku vůči ţivotnímu minimu rodiny, byl sníţen z 2,20 na 2,00. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento výsledek je niţší neţ stanovený násobek minima pro tento rok, který činí 2,00, proto je nárok na dávku a můţeme spočítat její výši. Výpočet sociálního příplatku: SP = (1 600 + 1 960) – (3 560 x 18000) / (9 040 x 2,0) = 15,75 = 16 Kč Minimální výše výplaty sociálního příplatku však činí 50 Kč, proto, i kdyţ nárok je, z důvodu příliš nízké výsledné částky se nevyplatí nic.

2009 V r. 2009 nenastaly ţádné změny oproti r. 2008, výpočet tedy zůstává stejný. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento výsledek je niţší neţ stanovený násobek minima pro tento rok, který činí 2,00, proto je nárok na dávku a můţeme spočítat její výši. Výpočet sociálního příplatku: SP = (1 600 + 1 960) – (3 560 x 18 000) / (9 040 x 2,0) = 15,75 = 16 Kč Minimální výše výplaty sociálního příplatku však činí 50 Kč, proto, i kdyţ nárok je, z důvodu příliš nízké výsledné částky se nevyplatí nic.

41

2010 V r. 2010 nenastaly ţádné změny oproti r. 2009, výpočet tedy zůstává stejný. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) + 2 270 (dítě od 6 do 15 let věku) = 9 040 Koeficient: 18 000 / 9 040 = 1,99 Tento výsledek je niţší neţ stanovený násobek minima pro tento rok, který činí 2,00, proto je nárok na dávku a můţeme spočítat její výši. Výpočet sociálního příplatku: SP = (1600 + 1960) – (3560 x 18000) / (9040 x 2,0) = 15,75 = 16 Kč Minimální výše výplaty sociálního příplatku však činí 50 Kč, proto, i kdyţ nárok je, z důvodu příliš nízké výsledné částky se nevyplatí nic.

2011 V r. 2011 nastává zásadní změna a ta spočívá v zúţení rodin, které mají nárok na tuto dávku. Nárok na sociální příplatek mají jen rodiny, které pečují alespoň o jedno dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené nebo pokud se toto týká jednoho z rodičů. Tato ukázková rodina nesplňuje ani jednu z uvedených podmínek nutných k přiznání dávky, proto od r. 2011 na tuto dávku ztrácí nárok.

42

Obrázek 7: Souhrnná tabulka výše sociálního příplatku v jednotlivých letech

Měsíční výše sociálního

Roční výše sociálního

příplatku

příplatku

2005

202 Kč

2 424 Kč

2006

291 Kč

2 492 Kč

2007

338 Kč

4 056 Kč

2008

0 Kč

0 Kč

2009

0 Kč

0 Kč

2010

0 Kč

0 Kč

2011

0 Kč

0 Kč

Rok

V tabulce přehledu dávek sociálního příplatku je dobře vidět, ţe tato dávka je opravdu situována do rodin s nejniţšími příjmy. Zatímco v r. 2005–2007 na ní modelová rodina ještě dosáhla, od r. 2008 byla její výše tak nízká, ţe neměli nárok na její výplatu a od r. 2011 změnou podmínek na ni ztratili nárok úplně.

43

5.3 Příspěvek na bydlení U příspěvku na bydlení se za sledované roky změnil způsob výpočtu pouze jednou, jinak se kaţdý rok mění částky normativních nákladů. Tato dávka se počítá z údajů za předchozí čtvrtletí a přiznává se na další čtvrtletí. Vezměme v úvahu úplnou rodinu se dvěma dětmi, čistý měsíční příjem této rodiny je 18 000 Kč, bydlí v Praze v nájemním bytě, nájemné a další náklady na bydlení činí 8 000 Kč. 2005 Výpočet příspěvku na bydlení PB = ŢMD – (ŢMD x P) / (ŢM x 1,60) PB = 3 140 – (3 140 x 18 000) / (11 850 x 1,60) = 158,98 = 160 Kč

PB = výše příspěvku na bydlení ŢMD = částka ţivotního minima na domácnost (podle počtu osob) P = příjem rodiny v rozhodném období ŢM = ţivotní minimum rodiny

2006 V r. 2006 došlo ke změně v částkách ţivotního minima. Výpočet příspěvku na bydlení PB = ŢMD – (ŢMD x P) / (ŢM x 1,60) PB = 3 260 – (3 260 x 18 000) / (12 120 x 1,60) = 234,00 = 234 Kč

44

2007 V r. 2007 byly zavedeny tabulky normativních nákladů na bydlení a způsob výpočtu této dávky se změnil. Musí být splněny dvě podmínky - součin rozhodného příjmu a daného koeficientu musí přesáhnout jejich náklady na bydlení a zároveň jejich náklady na bydlení nesmí být vyšší neţ normativní náklady na bydlení uvedené v tabulce. Výše příspěvku na bydlení je pak rozdílem mezi náklady na bydlení a čistým měsíčním příjmem rodiny vynásobeného daným koeficientem. Výpočet příspěvku na bydlení: 18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 6 300 – to je niţší neţ náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč Normativní náklady jsou dle tabulky, jelikoţ se jedná o čtyřčlennou rodinu ţijící v nájemním bytě 8 545 Kč, a to je niţší neţ jejich skutečné náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč. Podmínky jsou splněny, proto výpočet: PB = 8 000 (náklady na bydlení) – (18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 1 700 Kč

2008 V r. 2008 zůstává způsob výpočtu stejný, mění se jen částky v tabulkách normativních nákladů. Výpočet příspěvku na bydlení: 18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 6 300 – to je niţší neţ náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč Normativní náklady jsou dle tabulky, jelikoţ se jedná o čtyřčlennou rodinu ţijící v nájemním bytě 10 549 Kč, a to je niţší neţ jejich skutečné náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč.

45

Podmínky jsou splněny, proto výpočet: PB = 8 000 (náklady na bydlení) – (18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 1 700 Kč

2009 V r. 2009 zůstává způsob výpočtu stejný, mění se jen částky v tabulkách normativních nákladů. Výpočet příspěvku na bydlení: 18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 6 300 – to je niţší neţ náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč Normativní náklady jsou dle tabulky, jelikoţ se jedná o čtyřčlennou rodinu ţijící v nájemním bytě 12 737 Kč, a to je niţší neţ jejich skutečné náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč. Podmínky jsou splněny, proto výpočet: PB = 8 000 (náklady na bydlení) – (18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 1 700 Kč

2010 V r. 2010 zůstává způsob výpočtu stejný, mění se jen částky v tabulkách normativních nákladů. Výpočet příspěvku na bydlení: 18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 6 300 – to je niţší neţ náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč Normativní náklady jsou dle tabulky, jelikoţ se jedná o čtyřčlennou rodinu ţijící v nájemním bytě 14 597 Kč, a to je niţší neţ jejich skutečné náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč.

46

Podmínky jsou splněny, proto výpočet: PB = 8 000 (náklady na bydlení) – (18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 1 700 Kč

2011 V r. 2008 zůstává způsob výpočtu stejný, mění se jen částky v tabulkách normativních nákladů. Výpočet příspěvku na bydlení: 18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 6 300 – to je niţší neţ náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč Normativní náklady jsou dle tabulky, jelikoţ se jedná o čtyřčlennou rodinu ţijící v nájemním bytě 13 055 Kč, a to je niţší neţ jejich skutečné náklady na bydlení ve výši 8 000 Kč. Podmínky jsou splněny, proto výpočet: PB = 8 000 (náklady na bydlení) – (18 000 (čistý měsíční příjem) x 0,35 (koeficient pro Prahu) = 1 700 Kč

47

Obrázek 8: Výše příspěvku na bydlení v jednotlivých letech

Rok

Měsíční výše příspěvku na bydlení

2005

160 Kč

2006

234 Kč

2007

1 700 Kč

2008

1 700 Kč

2009

1 700 Kč

2010

1 700 Kč

2011

1 700 Kč

U této dávky příspěvku na bydlení je vidět, jak se výše podstatně zvedla zavedením nových pravidel výpočtu a normativních nákladů na bydlení v r. 2007.

48

5.4 Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek procházel během let také změnami. Nejvýznamnější nastala v r. 2008, kdy byla zavedena tzv. „třírychlostní mateřská“, která měla vyhovět různorodým poţadavkům rodin a přinést moţnost výběru. 2005 V r. 2005 byla výše rodičovského příspěvku dána jako součin částky ţivotního minima, a to té k zajištění výţivy a ostatních základních potřeb a koeficientu 1,54. Měsíční rodičovský příspěvek tedy činí: 2 360 x 1,54 = 3 635 Kč pro rodiče, kterým je osoba starší 26 let 2 490 x 1,54 = 3 835 Kč pro rodiče, který je nezaopatřeným dítětem ve věku od 15 do 26 let V tomto roce uţ také platí novela, kdy si rodič můţe výdělečnou činností zlepšovat finanční situaci rodiny, aniţ by přišel o rodičovský příspěvek a jeho příjmy nebudou sledovány. Platí však podmínka, ţe musí zajistit v době své výdělečné činnosti péči o dítě jinou zletilou osobou. Dítě také můţe navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení, ale nejvýše pět kalendářních dnů v měsíci bez ohledu na dobu, kterou zde v jednom dni stráví, při nesplnění této podmínky není nárok na výplatu rodičovského příspěvku.

2006 V r. 2006 výše měsíčního rodičovského příspěvku činí: 3 696 Kč pro rodiče, kterým je osoba starší 26 let 3 897 Kč pro rodiče, který je nezaopatřeným dítětem ve věku od 15 do 26 let Rodič si stále můţe přivydělávat, kdyţ v této době zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. Dítě můţe nově navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení kaţdý den po dobu 4 hodin, pokud se jedná o dítě, které dosáhlo věku 3 let, aniţ by to

49

mělo vliv na nárok na výplatu rodičovského příspěvku. Pro ostatní děti platí stále podmínka nejvíce 5 kalendářních dnů v měsíci.

2007 V r. 2007 došlo ke změně výše rodičovského příspěvku, ta nyní činí částku, která odpovídá 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, která se zjišťuje podle údajů Českého statistického úřadu, a to za o 2 roky přecházející kalendářní rok. Tato částka je tedy pevně daná, stanovuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí. I nadále platí podmínky jako v předchozích letech, ţe si rodič můţe přivydělat a za určitých podmínek dítě umístit i do školky či jiného zařízení, aniţ by přišel o rodičovský příspěvek. Výše měsíčního rodičovského příspěvku činí 7 582 Kč.

2008 V r. 2008 došlo k zásadní změně rodičovského příspěvku, rodič si nově můţe vybrat ze tří různých moţností čerpání této dávky, a to ve zvýšené, základní, sníţené nebo u dětí postiţených niţší výměře, které se liší částkami. Můţe pobírat rodičovský příspěvek po dobu dvou, tří nebo čtyř let, nejvyšší částku rodičovského příspěvku představuje čerpání po dobu dvou let, ale je nutné splnit podmínky pro moţnost tohoto výběru dané zákonem. Rodičovský příspěvek se posuzuje a přiznává podle nejmladšího dítěte v rodině. Rodič si stále můţe přivydělat, kdyţ zajistí v této době péči o dítě jinou zletilou osobou. Dítě můţe i nadále navštěvovat předškolní zařízení za stejných podmínek jako v minulých letech. Výše rodičovského příspěvku činí 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve sníţené výměře 3 000 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v niţší výměře

50

2009–2011 V letech 2009, 2010 a 2011 zůstal rodičovský příspěvek oproti r. 2008 beze změn. Výše rodičovského příspěvku činí 11 400 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 7 600 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v základní výměře 3 800 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek ve sníţené výměře 3 000 Kč měsíčně, jde-li o rodičovský příspěvek v niţší výměře

Obrázek 9: Výše rodičovského příspěvku v jednotlivých letech

Měsíční výše

Roční výše rodičovského

rodičovského příspěvku

příspěvku

2005

3 635 Kč

43 620 Kč

2006

3 696 Kč

44 352 Kč

2007

7 582 Kč

90 984 Kč

2008

7 600 Kč

91 200 Kč

2009

7 600 Kč

91 200 Kč

2010

7 600 Kč

91 200 Kč

2011

7 600 Kč

91 200 Kč

Rok

V tabulce jsou pro zjednodušení uvedené nejběţnější sazby, počítá se, ţe rodič není nezletilé dítě, coţ mělo vliv na výši dávky v letech 2005 a 2006 a ţe si rodič zvolil nejrozšířenější variantu čerpání rodičovského příspěvku, a to v základní výměře po dobu čerpání do 3 let věku dítěte, coţ mělo vliv od r. 2008. Je vidět, ţe nejvýraznější změna proběhla v r. 2007, kdy došlo k největšímu nárůstu výše rodičovského příspěvku na více jak dvojnásobek oproti roku minulému.

51

5.5 Porodné 2005 V r. 2005 se výše porodného řídila podle jedné z části výpočtu ţivotního minima, a to z částky k zajištění výţivy a ostatních základních potřeb pro dítě do 6 let věku. Tato částka se násobila koeficientem podle počtu narozených dětí. Výše porodného činí: 1 720 x 5 = 8 600 Kč při narození 1 dítěte (1 720 + 1 720) x 6 = 20 640 Kč při narození dvojčat (1 720 + 1 720 + 1 720) x 10 = 51 600 Kč při narození trojčat součet částek narozených dětí x koeficient 10 při narození více dětí

2006 V r. 2006 došlo nejdříve ke zvýšení částky ţivotního minima a od dubna ke skokovému zvýšení koeficientu při výpočtu porodného. Výše porodného 1. 1. 2006 – 31. 3. 2006 činí: 1 750 x 5 = 8 750 Kč při narození 1 dítěte (1 750 + 1 750) x 6 = 21 000 Kč při narození dvojčat (1 750 + 1 750 + 1 750) x 10 = 52 500 Kč při narození trojčat součet částek narozených dětí x koeficient 10 při narození více dětí Výše porodného 1. 4. 2006 – 31. 12. 2006 činí: 1 750 x 10 = 17 500 Kč při narození 1 dítěte (1 750 + 1 750) x 15 = 52 500 Kč při narození dvojčat (1 750 + 1 750 + 1 750) x 15 = 78 750 Kč při narození trojčat součet částek narozených dětí x koeficient 15 při narození více dětí

52

2007 V r. 2007 došlo ke sníţení částky ţivotního minima na dítě do 6 let a byl změněn i koeficient pro výpočet porodného, ten byl naopak zvýšen. Výše porodného činí: 1 600 x 11,10 = 17 760 Kč při narození 1 dítěte (1 600 + 1 600) x 16,60 = 53 120 Kč při narození dvojčat (1 600 + 1 600 + 1 600) x 15 = 72 000 Kč při narození trojčat součet částek narozených dětí x koeficient 15 při narození více dětí

2008 V r. 2008 zákonem č. 261/ 2007 Sb., nastala změna ve způsobu výpočtu porodného, uţ se nepřihlíţí k ţivotnímu minimu, jsou zrušeny i koeficienty na porodné je vypláceno jednou stejnou částkou odpovídající jednomu narozenému dítěti. Výše porodného činí: 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě 13 000 x 2 = 26 000 Kč při narození dvojčat

2009, 2010 V r. 2009 a 2010 zůstalo porodné stejné jako v r. 2008. Výše porodného činí: 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě 13 000 x 2 = 26 000 Kč při narození dvojčat

53

2011 Od r. 2011 došlo k výraznému zúţení okruhu rodičů, kteří dosáhnou na výplatu dávky porodného. Výpočet porodného se opět začíná vztahovat k výši ţivotního minima a vrací se i koeficient. Na porodné má nárok rodina, jejíţ příjem nepřesáhne 2,40 násobek ţivotního minima a do výpočtu částky ţivotního minima se počítá i narozené dítě. Porodné se poskytuje pouze na první narozené dítě a výše zůstává stejná. Vezměme v úvahu rodinu, kde máme matku a otce, jejich příjem činí 18 000 Kč, narodilo se jim první dítě. Ţivotní minimum: 2 880 (matka – první posuzovaná osoba) + 2 600 (otec – další posuzovaná osoba) + 1 600 (dítě do 6 let věku) = 7 080 Kč 7 080 x 2,40 = 16 992 Kč – jejich příjem je však 18 000 Kč, nesplňují podmínky, takţe na porodné nemají nárok. Obrázek 10: Výše porodného v jednotlivých letech

Porodné jedno

Porodné

Porodné

dítě

dvojčata

trojčata

8 600 Kč

20 640 Kč

51 600 Kč

8 750 Kč

21 000 Kč

52 500 Kč

17 500 Kč

52 500 Kč

78 750 Kč

2007

17 760 Kč

53 120 Kč

72 000 Kč

2008

13 000 Kč

26 000 Kč

39 000 Kč

2009

13 000 Kč

26 000 Kč

39 000 Kč

2010

13 000 Kč

26 000 Kč

39 000 Kč

2011

13 000 Kč

19 500 Kč

19 500 Kč

Rok 2005

2006

54

Z tabulky je patrné, ţe porodné prošlo mnohými změnami, jako bylo velké navýšení v letech 2006 a 2007 a zvýhodnění vícečetných porodů, aţ se ustálilo na pevné částce, z důvodu rozpočtové politiky a nedostatku financí se však jako u jiných dávek nárok na získání dávky podstatně zúţil v r. 2011.

55

5.6 Pohřebné 2005–2007 V těchto letech měla nárok na tuto dávku osoba, která vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt v České republice. Částka, která se vyplácela byla 5 000 Kč.

2008–2011 Od 1. 1. 2008 došlo k novelizaci této dávky zákonem č. 261/2007 Sb., která výrazně zúţila okruh osob, která mají na tuto dávku nárok, nyní náleţí jen osobě, která vypravila pohřeb zemřelému nezaopatřenému dítěti nebo zemřelému rodiči nezaopatřeného dítěte. Částka se nemění a zůstává ve výši 5 000 Kč.

56

5.7 Shrnutí praktické části V této části bych chtěla shrnout poznatky, které vyplývají ze zkoumání změn dávek sociální podpory v letech 2005–2011. Přídavek na dítě je určen rodinám s dětmi, kterým přispívá ke krytí nákladů spojených s jejich výţivou a výchovou. Během výše uvedených let prošel mnohými změnami. Jeho výpočet se váţe na výpočet částky ţivotního minima. Ţivotní minimum v letech 2005 a 2006 se skládá ze dvou částek, a to z částky k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb a z částky potřebné k zajištění nezbytných nákladů na domácnost, v r. 2007 došlo k velké změně výpočtu a tyto dvě částky byly nahrazeny pouze jednou. Částky pro výpočet ţivotního minima se během let 2005–2011 změnily celkem třikrát a v r. 2007 se ustálily na stejných částkách, od té doby se zatím nezměnily. Ţivotní minimum se porovnává ve vztahu k čistému měsíčnímu příjmu konkrétního ţadatele o přídavek a podle toho, jestli se vejde do stanoveného koeficientu, je nárok na dávku přiznán v určité výši, nebo případně nepřiznán. V letech 2005 a 2006 byly celkem tři výše přídavku pro děti – sníţená, základní a zvýšená, od r. 2007 je pouze jedna výše, ve všech letech se dělí výše přídavku podle věku dítěte. Domnívám se, ţe přídavek na dítě je jednou z nejběţněji pobíraných dávek v českých rodinách. Nyní jsou podmínky pro nárok na něj nastavené tak, ţe rozhodný příjem v rodině nesmí překročit součin částky ţivotního minima a koeficientu 2,40. Pro představu, modelová rodina uvedená v příkladech v teoretické části s dětmi 5 a l2 let, by se do nároku na přídavek vešla ještě s příjmem 21 600 Kč. Tento koeficient byl podstatně sníţen, protoţe ještě v r. 2007 byl nastaven na 4,00. Samotná výše přídavku na dítě se však během zkoumaných let nijak zvlášť nemění, jde v rámci o desítky korun, jediná větší změna nastala ve druhé polovině r. 2009, kdy se přídavek skokově zvýšil o 50 Kč, avšak od nového roku se jeho výše vrátila na původní úroveň. Sociální příplatek je určen rodičům pečujícím alespoň o jedno dítě, cílem je podobně jako u přídavku na dítě pomoci rodinám krýt náklady spojené s výchovou a výţivou dítěte, tato dávka je určena pro rodiny s nízkými příjmy. Váţe se také k ţivotnímu minimu a rodina musí splnit podmínky pro nárok na dávku. Opět rozhodný příjem v rodině nesmí překročit součin částky ţivotního minima a daného koeficientu. Ten se během sledovaných let měnil. V letech 2005 a 2006 byl 1,60, v r. 2007 se zvýšil na 2,20 a v r. 2008–2011 zůstal na úrovni 2,00. Do změn ve výpočtu se opět promítaly 57

i změny v ţivotním minimu. Částky, které rodina obdrţí, jsou poměrně nízké a je na ně těţké dosáhnout, protoţe tato dávka je určena opravdu rodinám s velmi nízkými příjmy. Kdyţ se vrátím k naší modelové rodině, tak v letech 2005–2007 pobírala rodina na obě děti příspěvek, který se pohyboval v rozmezí zhruba 200 – 300 Kč, v letech 2008–2010 uţ však díky sníţení koeficientu spadli na částku 16 Kč, která se uţ ani nevyplácí, nejniţší moţná částka k vyplacení je 50 Kč. V r. 2011 jim nárok na výplatu dávky zanikl úplně, protoţe nárok na sociální příplatek mají jen rodiny, které pečují alespoň o jedno dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené nebo pokud se toto týká jednoho z rodičů. Příspěvek na bydlení je určen rodinám, kterým má přispět na náklady spojené s bydlením. Není určen pouze rodinám s dětmi. Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu, kdyţ jsou splněny podmínky, ţe 30 % příjmů rodiny (v Praze je to 35 %) nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů je niţších, neţ normativní náklady na bydlení stanovené zákonem uvedené v tabulkách, které se aktualizují na kaţdý rok. Do nákladů na bydlení se kromě nájemného započítávají i náklady na energie, odvoz odpadu, úklid společných prostor atd. Výpočet se opět váţe k částce ţivotního minima, a to v letech 2005 a 2006, od r. 2007 byly zavedeny tabulky normativních nákladů na bydlení a výpočet se pak odvíjí od nich a na výši ţivotního minima se nepohlíţí. U naší modelové rodiny je tato změna znatelná, protoţe v letech 2005 a 2006 byla pro ni výše dávky příspěvku na bydlení kolem 200 Kč, zatímco od r. 2007 vzrostla na 1 700 Kč. Stát si zřejmě uvědomil potřebu více pomoci rodinám financovat jejich bydlení, protoţe náklady na bydlení tvoří velký díl, který pohltí podstatnou část rodinného příjmu. Normativní náklady se kaţdý rok mění, ale na výši dávky to u naší rodiny nemělo vliv. Tato dávka se počítá z údajů za předchozí čtvrtletí a přiznává se na další čtvrtletí. Ze zkoumání této dávky vyplynulo, ţe tato dávka v rodinách rozhodně není běţná a ţe dosáhnout na ní se podaří jen rodinám s nízkými příjmy. Rodičovský příspěvek je určen rodiči, který po celý kalendářní měsíc celodenně pečuje o dítě nejmladší v rodině, a to aţ do 4 let věku dítěte, u postiţeného aţ do 7 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek prošel během zkoumaných let také mnohými změnami. V letech 2005–2011 jiţ platí novela, kdy si rodič můţe výdělečnou činností zlepšovat finanční situaci rodiny, aniţ by přišel o rodičovský příspěvek, pokud však zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou. Měnily se výše poskytovaných dávek i způsoby 58

výpočtu. Měnilo se i to, za jakých podmínek a na jak dlouho můţe dítě navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení, bez toho, aby rodiči zanikl, případně byl pozastaven nárok na tuto dávku. V r. 2005 se rodičovský příspěvek počítal jako součin částky ţivotního minima, a to té k zajištění výţivy a ostatních základních potřeb a koeficientu 1,54. V tomto roce mohlo dítě strávit v jeslích nebo školce maximálně pět kalendářních dnů v měsíci bez ohledu na to, jak dlouhou dobu tam v jednom dni stráví. Částka, kterou rodič pobírá měsíčně je 3 635 Kč. V r. 2006 se výpočet nemění, ale nově můţe dítě navštěvovat jesle nebo školku kaţdý den v měsíci, maximálně však po dobu čtyř hodin, ale jen pokud se jedná o dítě, které dosáhlo věku 3 let, pro ostatní děti se podmínky nemění. Částka, kterou rodič pobírá měsíčně je 3 696 Kč. V r. 2007 došlo k další změně, částka rodičovského příspěvku je určována Ministerstvem práce a sociálních věcí a činí 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, v tomto roce je to 7 582 Kč měsíčně. V r. 2008 došlo k zásadní změně u rodičovského příspěvku a tato změna je platná aţ do r. 2011. Byla zavedena tzv. „třírychlostní mateřská“, která rodiči umoţňuje vybrat si dobu, po kterou bude s dítětem doma a tím pádem si vybrat i částku, kterou bude měsíčně pobírat. Nejkratší dobu můţe rodič zůstat doma dva roky, musí však splnit podmínku odpovídající výše příjmu, aby mu bylo umoţněno si tuto výši zvolit, bude pak pobírat nejvyšší měsíční částku, která činí 11 400 Kč. Další a nejběţněji vyuţívanou variantou je doba tří let, měsíční pobíraná částka pak činí 7 600 Kč měsíčně. Poslední varianta, kterou lze zvolit je doba čtyř let, do této varianty spadne např. i matka, která nemá tzv. „odpracováno“. Buď nikdy nepracovala např. z důvodu, ţe studovala, nebo nepracovala dostatečně dlouhou dobu, nesplnila tedy podmínku doby účasti na nemocenském pojištění. Částka, kterou bude měsíčně pobírat je 7 600 Kč do 21 měsíce věku dítěte a od dalšího měsíce 3 800 Kč. Největší změna u rodičovského příspěvku tedy nastala v r. 2007, kdy se zvýšil na téměř dvojnásobek. V dnešní době je nejběţněji pobíranou měsíční částkou rodičovského příspěvku 7 600 Kč, kdyţ vezmeme v úvahu průměrnou rodinu, je to tak polovina výdělku ţeny, která opustila zaměstnání a šla vychovávat dítě. S dítětem vzniká celá řada nákladů, které si dle mého názoru předem ani neumíme pořádně představit, určitě je to citelný zásah do rozpočtu, ještě, kdyţ ţena přijde v průměru o polovinu svého příjmu. Stát si nemůţe dovolit vyplácet rodičovský příspěvek ve výši běţného platu a v případě, ţe se jedná o běţnou rodinu, kde manţel vydělává a samozřejmě se finančně podílí na chodu domácnosti, určitě není aţ takový problém finančně vyjít. Problém ovšem vidím v matkách, které jsou samy, dovedla bych si představit, ţe by měly být finančně více zvýhodněny, bohuţel si 59

i dovedu představit, ţe by se toto mohlo zneuţívat, ale dle mého názoru je na tom matka samoţivitelka bez podpory rodiny velmi špatně a stát by mohl tyto případy zvýhodnit. Porodné je dávka, na kterou vzniká nárok v souvislosti s porodem dítěte. V letech 2005–2006 se při výpočtu vycházelo z částky ţivotního minima, a to té k zajištění výţivy a ostatních základních potřeb pro dítě do 6 let věku, tato částka se násobila koeficientem, který se měnil podle počtu narozených dětí. Od dubna 2006 se částky porodného skokově zvedly, a to v některých případech na více neţ dvojnásobek a byly tak zvýhodněny vícečetné porody. R. 2007 byl poslední rok, kdy se výše porodného řídila podle ţivotního minima a v tomto roce bylo zároveň porodné nejvyšší za sledované období. Od r. 2008 aţ do r. 2010 je částka pevně daná, a to 13 000 Kč na kaţdé narozené dítě, přestávají tedy být zvýhodněné vícečetné porody. R. 2011 opět přináší návrat k přihlíţení k ţivotnímu minimu, na porodné nyní dosáhne pouze rodina, jejíţ příjem nepřesáhne 2,40 násobek ţivotního minima a do výpočtu se počítá i narozené dítě. Částka této dávky zůstává stejná a dávka je vyplacena pouze jednou na první narozené dítě. U porodného je dle mého názoru nejvíce vidět šetření státního rozpočtu. Do r. 2010 na tuto dávku dosáhl kaţdý a byla příjemným zlepšením rozpočtu mladé rodiny, od r. 2011 však na dávku dosáhne uţ jen malý počet rodin. Také si myslím, ţe ke zrušení zvýhodněných částek za vícečetné porody vedla hlavně vysoká porodnost dvojčat v důsledku umělých oplodnění mnohých párů. Průměrná rodina tedy od r. 2011 bude muset najít oněch 13 000 Kč ve svém rozpočtu a kočárek koupit ze svého. Pohřebné je dávka, která se vyplácí osobě, která vypravila pohřeb. Zatímco v letech 2005–2007 náleţela tato dávka osobě, která vypravila pohřeb osobě mající ke dni smrti trvalý pobyt na území České republiky, v letech 2008–2011 došlo k novelizaci a nově má nárok pouze osoba, která vypravila pohřeb zemřelému nezaopatřenému dítěti nebo zemřelému rodiči nezaopatřeného dítěte. Částka je ve sledovaných letech stejná, a to 5 000 Kč. Tato dávka se opatřením, které je platné od r. 2008, stala pro většinu lidi nepouţitelnou právě kvůli razantnímu zpřísnění podmínek. Na toto zpřísnění má jistě vliv snaha o šetření státního rozpočtu. Zvyšující se počet starých lidí a s ním bohuţel spojený zvyšující se počet pohřbů, si stát nemůţe uţ v takové míře dovolit spolufinancovat.

60

6 Závěr Sociální politika a s ní spojené vyplácení dávek státní sociální podpory na pomoc většinou rodinám s dětmi je věc velmi chvályhodná a prospěšná, zároveň však pro stát velmi drahá. Proto můţeme vidět postupné sniţování nároku na dávky, které se projevuje zpřísněním podmínek pro nárok na dávky. Rodiny musí splňovat čím dál přísnější pravidla, aby na dávky sociální podpory vůbec dosáhly. Ze strany státu se toto dá pochopit, je zde snaha, aby se dávky dostaly do rukou opravdu potřebným rodinám a vznikla i nutnost dělat tato opatření, protoţe státní rozpočet není bezedný a je opravdu nutné začít šetřit a nezvyšovat donekonečna schodek státního rozpočtu. Z pohledu rodiny je to však velmi nepopulární řešení. S narozením dítěte vzniká spousta nákladů a kaţdá koruna navíc se v rozpočtu novopečených rodičů určitě hodí. Nejvíce je toto šetření dle mého vidět na dávce porodného, zatímco donedávna na ní dosáhl kaţdý, dnes je nutné stanovit podmínky poměrně nízkého rodinného příjmu a ještě se vyplácí jen na první narozené dítě. Sociální příplatek také doznal změn pro rodiny k horšímu, i kdyţ částky za něj obdrţené nebyly příliš vysoké, i tak tato dávka pomohla. Kdyţ se podíváme, šetření je vidět opravdu u všech dávek státní sociální podpory. Některé dávky byly zavedeny a poté hned zrušeny, jako například příspěvek na nákup školních pomůcek pro děti nastupující do první třídy, tzv. „pastelkovné“. Tato dávka se vyplácela pouze v r. 2007 ve výši 1 000 Kč, poté byla zrušena, nahradila ji podobná dávka, která ale neputovala přímo k rodičům, ale do škol. Dle aktuálních informací bude i tato dávka zrušena a údajně státnímu rozpočtu ušetří 85 mil. Kč, coţ je opravdu vysoká částka, i kdyţ nepatří přímo do dávek sociální podpory. Dávky sociální podpory se neustále mění a vyvíjí, stejně jako obyvatelstvo a stát sám. Je samozřejmě nutné reagovat na probíhající změny, protoţe ceny se neustále zvyšují, čeká nás i zvýšení sníţené sazby DPH, které se promítne do cen velkého mnoţství zboţí i sluţeb. V r. 2012 nás čekají i další změny, například v podobě volnějšího čerpání rodičovského příspěvku, budou také srovnány celkové objemy vyplacených částek tohoto příspěvku a rodiče dostanou stejný objem peněz, ať uţ zvolí jakoukoli variantu čerpání příspěvku. Nejpříjemnější změnou bude zřejmě to, ţe dítě starší dvou let bude moct navštěvovat jesle nebo zařízení obdobného typu bez omezení jako doposud a rodiči zůstane příspěvek. Změny se chystají i v částce ţivotního minima, které se mírně zvýší, takţe na dávky sociální podpory dosáhne více lidí. 61

Seznam pouţité literatury BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : podle právního stavu k 1.7.2005. 10. aktualiz. a dopl. vyd. Olomouc : ANAG, 2005. 215 s. ISBN 80-7263-288-4. BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1. 5. 2007. 11. Olomouc : Anag, 2007. 207 s. ISBN 978-807263-402-6. BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady. 12. Olomouc : Anag, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7263-467-5. BŘESKÁ, Naděţda; BURDOVÁ, Eva; VRÁNOVÁ, Lucie. . Státní sociální podpora : s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. Olomouc : Anag, 2010. 239 s. ISBN 978-807263-609-9. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac.a aktualiz.vyd. Praha : ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357-276-1. NEČADOVÁ,

Věra.

Sociální

politika

:

studijní

text

pro

projekt

reg.č.

CZ.04.1.03/3.3.10.2/0020. Jihlava : Vysoká škola polytechnická, 2007. 38 s. NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance – studijní materiál pro kombinované studium. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2010. 128 s. NEČADOVÁ, Věra. Veřejná správa. 1. vyd. Jihlava : VŠPJ, 2009. 143 s. ISBN 978-8087035-19-1. NEČADOVÁ, Věra. Základy podnikové ekonomiky. 1. vyd. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008. 142 s. ISBN 978-80-87035-16-0. POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1995. 142 s. ISBN 80-85850-01-X. TOMEŠ, Igor. Sociální politika: Teorie a mezinárodní zkušenost. Vyd.1. Praha : Socioklub, 1996. 215 s. ISBN 80-902260-0-0. VEČEŘA, Miloš. Sociální stát-východiska a přístupy. 2. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1996. 112 s. ISBN 80-85850-16-8.

62

VEČEŘA, Miloš. Teorie sociálního státu. Brno : IURIDICA BRUNENSIA, 1995. 145 s. ISBN 80-85964-20-1. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Portal.mpsv.cz [online]. 31. 3. 2011 [cit. 2011-11-12]. Příspěvěk na bydlení. Dostupné z WWW: . Portal.mpsv.cz [online]. 7. 1. 2011 [cit. 2011-10-10]. Sociální příplatek. Dostupné z WWW: . Portal.mpsv.cz [online]. 21. 12. 2010 [cit. 2011-11-12]. Rodičovský příspěvek. Dostupné z WWW: . Www.mesec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-12]. Sociální příplatek. Dostupné z WWW: . Www.mesec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Příspěvěk na bydlení. Dostupné z WWW: . Www.mesec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-10-16]. Ţivotní minimum. Dostupné z WWW: .

63

Seznam obrázků Obrázek 1: Přehled začátků pojištění ..........................................................................14 Obrázek 2: Částky ţivotního minima ......................................................................... 23 Obrázek 3: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011............................................................................................................ 28 Obrázek 4: Normativní náklady na bydlení pro druţstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 ............................................................................ 28 Obrázek 5: Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte .................................................... 31 Obrázek 6: Souhrnná tabulka výše přídavků na děti v jednotlivých letech .................. 38 Obrázek 7: Souhrnná tabulka výše sociálního příplatku v jednotlivých letech ............ 43 Obrázek 8: Výše příspěvku na bydlení v jednotlivých letech ......................................48 Obrázek 9: Výše rodičovského příspěvku v jednotlivých letech ................................. 51 Obrázek 10: Výše porodného v jednotlivých letech .................................................... 54

64