VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Srážky ze mzdy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

Srážky ze mzdy Bakalářská práce

Autor: Iveta Žemličková Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2014

Anotace Předmětem bakalářské práce jsou veškeré druhy srážek ze mzdy. V teoretické části bakalářské práce jsou popsány jednotlivé druhy srážek ze mzdy, k nim popsaný výpočet srážek a legislativa, která ho určuje. V praktické části bakalářské práce jsou jednotlivé příklady k popisovaným druhům srážek. Dále řešení problematiky srážek v mzdovém systému PAMICA. Porovnání výpočtu mezd a srážek od roku 2009 do roku 2014. Klíčová slova: exekuce, mzda, nezabavitelná částka, PAMICA, srážka

Zusammenfassung Die Themen der Bachelorarbeit beinhalten Lohnabzüge jeglicher Art. In dem theoretischen Teil werden die einzelnen Arten der Lohnabzüge, deren Berechnung und ihre Gesetzgebung detailliert beschrieben. In dem praktischen Teil der Bachelorarbeit werden Beispiele für die Arten der Lohnabzüge, die Lösung der Lohabzugsproblematik im System PAMICA dargestellt, sowie ein Vergleich der Lohnberechnungen ab dem Jahr 2009 bis 2014 gemacht. Schlüsselwörter: Vollstreckung, Lohn, PAMICA, Lohnabzug

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Ing. Magdě Morávkové za její odborné připomínky, ochotu a čas věnovaný mi při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině a všem mým blízkým za trpělivost.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 3. 5. 2014

Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1

Srážky ...................................................................................................................... 11 1.1

2

Druhy srážek .................................................................................................... 11

Srážky na základě zákona ........................................................................................ 11 2.1

Povinné srážky ................................................................................................. 11

2.2

Nepovinné srážky ............................................................................................. 12

3

Srážky na základě dohody ....................................................................................... 12 3.1

Srážky k uspokojení závazků vůči zaměstnavateli .......................................... 13

3.2

Srážky k uspokojení závazků zaměstnance...................................................... 13

3.3

Srážky odborových členských příspěvků ......................................................... 13

4

Srážky na základě exekuce ...................................................................................... 14 4.1

Příjmy povinného podléhající srážkám ze mzdy ............................................. 14

4.2

Příjmy nepodléhající srážkám ze mzdy............................................................ 15

4.3

Další orgány povinné provádět srážky ............................................................. 16

4.4

Druhy srážek .................................................................................................... 16

4.5

Nezabavitelné částky ........................................................................................ 17

4.5.1

Nezabavitelná částka na osobu povinného ............................................... 18

4.5.2

Nezabavitelná částka na vyživované osoby .............................................. 19

5

Pořadí uspokojovaných pohledávek ........................................................................ 19

6

Výpočet srážek na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce .................. 21

7

Insolvence ................................................................................................................ 23

8

Názorné příklady k teoretické části ......................................................................... 27 8.1

Příklad - srážky na základě zákona .................................................................. 27

8.2

Srážky na základě dohody ................................................................................ 28

8.3

Srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce ......................... 29

9

Zadání a výpočet srážek ze mzdy v programu PAMICA ........................................ 31 9.1

Složky pro výpočet srážek v programu PAMICA ........................................... 32

9.2

Popis jednotlivých polí ve složkách srážek ...................................................... 33

9.3

Příklad výpočtu a zadání srážek v programu PAMICA ................................... 36

10 10.1

Změny výpočtu srážek ze mzdy v posledních 6letech ......................................... 39 Rok 2009 .......................................................................................................... 40 7

10.2

Rok 2010 .......................................................................................................... 42

10.3

Rok 2011 .......................................................................................................... 44

10.4

Rok 2012 .......................................................................................................... 46

10.5

Rok 2013 .......................................................................................................... 48

10.6

Rok 2014 .......................................................................................................... 50

10.7

Výsledky z porovnávaných let ......................................................................... 52

11

Závěr .................................................................................................................... 54

12

Seznam použité literatury .................................................................................... 56

13

Zákonné zdroje .................................................................................................... 56

14

Internetové zdroje ................................................................................................ 57

15

Seznam obrázků ................................................................................................... 58

16

Seznam tabulek .................................................................................................... 59

17

Seznam použitých zkratek ................................................................................... 60

8

Úvod Tématem této bakalářské práce jsou srážky ze mzdy. Srážkami ze mzdy se rozumí legální zkrácení mzdy zaměstnance. U srážek, ve většině případů, nezáleží na dobrovolnosti srážení zaměstnance, ale jedná se o pravidelné srážky za účelem uspokojení neuhrazených závazků zaměstnance k jeho věřitelům. Nejčastějším právním předpisem, podle kterého se v České republice srážky provádí, je Zákoník práce. Zákoník práce jasně stanovuje veškeré možnosti, povinnosti a práva jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Toto téma jsem si vybrala, protože pracuji ve společnosti Stormware s.r.o. Jedná se o softwarovou společnost zabývající se vývojem účetních, mzdových a daňových programů. Právě program PAMICA, mzdový software, mě přivedl na nápad blíže se podívat na vývoj srážek v posledních letech. Cílem mé bakalářské práce je analýza srážek ze mzdy, vyhodnocení vývoje srážek ze mzdy, především exekucí, a dále všech složek, které ovlivňují srážky ze mzdy, včetně dopadů na výši mzdy zaměstnance. Teoretická část se nejprve zabývá základními druhy srážek, tzn. srážky na základě zákona, srážky na základě dohod a srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce. Dále už si popíšeme přímo srážky na základě zákona. Jak se dělí tato skupina, na povinné, které zaměstnavatel musí srážet pravidelně každý měsíc ze mzdy, a nepovinné, kdy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Rozepíšeme si i srážky na základě dohody, jaké jsou druhy srážek a hlavní změny mezi rokem 2013 a 2014. Největší část bakalářské práce se věnuje srážkám na základě exekuce. Postupně si popíšeme příjmy, kterých se tyto srážky týkají a naopak z kterých příjmů není možné srážky provádět. Kdo, mimo zaměstnavatele, je také povinen srážku provádět. Stejně jako u ostatních srážek si popíšeme jednotlivé druhy srážek. Ze srážky na základě exekuce není možné srážet nezabavitelné částky, proto i jimi, jejich složkami a výpočtem se budeme zabývat. V případě, že má zaměstnanec více srážek na základě exekuce, tak v jakém pořadí je možné je srážet. Podrobně si popíšeme výpočet srážek. 9

Speciální srážkou je insolvence neboli osobní bankrot. I této problematice se budeme podrobně věnovat. Ukážeme si, jaké jsou podmínky umožnění osobního bankrotu. Co musí obsahovat návrh na oddlužení. Jaké jsou způsoby oddlužení a důvody zamítnutí oddlužení. Vysvětlíme si kdo je insolvenční správce. Praktická část bakalářské práce se zabývá příklady k jednotlivým bodům teoretické části. Názorně si vypočítáme jednotlivé druhy srážek, srážky na základě zákona, srážky na základě dohod a srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce a jejich poddruhů. Výpočet srážek ze mzdy je složitý a časové náročný. Pokud má zaměstnavatel více zaměstnanců se srážkami, je téměř nutné zvolit vhodný mzdový systém, proto si podrobně ukážeme i zadání a výpočet srážek v programu PAMICA. Hlavním bodem praktické části bakalářské práce jsou srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce. Ukážeme si, jak se měnil výpočet mezd a srážek od roku 2009 do roku 2014. V závěru bakalářské práce si porovnáme rostoucí náklady domácnosti, jejich vývoj a z čeho jsou dlužníci nuceni vyžít.

10

1 Srážky Srážkami ze mzdy se rozumí legální zkrácení mzdy zaměstnance. V tomto případě většinou nezáleží na dobrovolnosti srážení zaměstnanci, ale jedná se o pravidelné srážky za účelem uspokojení neuhrazených závazků zaměstnance k jeho věřitelům. Nejčastějším právním předpisem, podle kterého se v České republice srážky provádí, je Zákoník práce. Zákoník práce upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

1.1 Druhy srážek Srážky ze mzdy se dělí na tři skupiny: (Breburda 2013) -

Srážky na základě zákona

-

Srážky na základě dohod

-

Srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce

Tyto skupiny srážek jsou velmi odlišné svým vznikem i zánikem, povahou i rozsahem právních norem. Přesto všechno jsou si v principu podobné: -

Stejným způsobem výpočtu

-

Stejným rozdělením srážek při jejich souběhu

2 Srážky na základě zákona Srážky ze mzdy na základě zákona se rozlišují na povinné, které zaměstnavatel musí srážet pravidelně každý měsíc ze mzdy, a nepovinné, kdy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. (§ 147 odst. 1 Zákoníku práce, u důchodového spoření zákon č. 589/1992 Sbírky a zákon č. 426/2011 Sbírky)

2.1 Povinné srážky -

Záloha na daň z příjmů

-

Odvod na zdravotní pojištění

-

Odvod na sociální pojištění (skládá se z odvodu na pojistné na sociální

zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti -

Důchodové spoření (tzv. II. Pilíř důchodové reformy) 11

Povinné srážky na základě zákona se počítají a odvádějí z hrubé mzdy, u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze superhrubé mzdy. Odečtením těchto částek od hrubé mzdy získáme mzdu čistou, ze které se odvádějí všechny ostatní druhy srážek.

2.2 Nepovinné srážky -

Srážka při přeplacení zálohy na mzdu nebo plat, např. zaměstnanec nepracoval

ve výši této zálohy z důvodu nemoci. Byla mu vyplacena vyšší částka, než na kterou má nárok -

Srážka na úhradu nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci, např.

na cestovní náhrady. -

Srážka přeplatku za přečerpanou dovolenou

-

Srážka přeplatku náhrady mzdy nebo platu při trvání pracovní neschopnosti

nebo karantény, kdy zaměstnanci na náhradu nevzniklo právo. Zaměstnavatel tyto srážky může, ale nemusí uplatnit. Pouze v těchto případech je zaměstnavatel oprávněn srazit je bez předchozí dohody se zaměstnancem. Ukázka: viz kapitola 8.1. Srážky na základě zákona

3 Srážky na základě dohody Od roku 2014 došlo v oblasti srážek na základě dohody k velkým změnám. Do roku 2013 musel zaměstnavatel srážky na základě dohody uzavírat se zaměstnancem písemnou dohodou, v současné době to pouze doporučuje kvůli prokázání dne nabytí pohledávky pořadí. Jedná se o další srážky, které neumožňuje zákon srážet automaticky. V tomto případě musel vždy zaměstnanec souhlasit. Existovali dva základní typy srážek na základě dohody a to podle § 327 zákoníku práce a podle § 551 občanského zákoníku. Srážky nebyly nijak omezeny, pokud zaměstnanec požádal o sražení celé mzdy, zákoník to umožňoval. U srážek vzniklých před 31. 12. 2013 zákoník umožňuje přechodné ustanovení. Dále se již budeme zabývat pouze platnou legislativou roku 2014. I nadále máme dva typy srážek a to k uspokojení závazku vůči zaměstnavateli na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance. „Podle nového občanského zákoníku lze dluh zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce 12

zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu nepřesahující jejich polovinu (smluvní strany se však mohou odchýlit a sjednat nižší či vyšší limit). § 2045 až § 2047, §1 odst. 2 NOZ“ (Šubrt 2014, str. 155) Podle této zákonné úpravy je tedy možné srazit zaměstnanci, pokud není v dohodě stanoveno jinak, maximálně polovinu mzdy. Zákoník práce ale neurčuje, jestli se jedná o polovinu hrubé nebo čisté mzdy. V případě, že není v zákoníku stanoveno, o jakou mzdu (hrubou nebo čistou) se jedná, bere se automaticky mzda hrubá. Další novinkou je možnost srážet, na základě dohody, i z odměny z dohody o provedení práce, dříve to neumožňoval § 551 občanského zákoníku. Z odměny z dohody o provedení práce nebylo možné srážet ani srážky na základě exekuce, v tomto případě ke změně nedošlo. „I u těchto dohod se musí srážky provést výpočtem zabavitelné části mzdy podle OSŘ a srážka ji nesmí přesáhnout, i kdyby polovina příjmu byla vyšší.“ (Šubrt 2014, str. 155)

3.1 Srážky k uspokojení závazků vůči zaměstnavateli -

nejčastěji o platbu za obědy, stravenky, soukromé telefony.

3.2 Srážky k uspokojení závazků zaměstnance -

výživné placené na základě dohody, soukromé životní nebo penzijní pojištění

placené zaměstnancem,… -

v tomto případě musí zaměstnavatel vždy s prováděním srážek souhlasit

3.3 Srážky odborových členských příspěvků Jedná se o speciální druh srážky, který určuje §146 odst. c ZP, kdy je možné srážet zaměstnanci členské příspěvky na základě kolektivní smlouvy nebo jiné písemné dohody mezi zaměstnancem a odbory. V tomto případě musí zaměstnanec souhlasit. Ukázka: viz kapitola 8.2. Srážky na základě dohody

13

4 Srážky na základě exekuce Srážky na základě exekuce jsou nejčastější a nejsložitější druh srážky. Tato skupina srážek se dále dělí podle způsobu vzniku srážky: -

Soudní výkon rozhodnutí - §251 až §275 OSŘ, §276 až §302 OSŘ

-

Exekuce soudních exekutorů - §28 EŘ, §60 EŘ

-

Daňová exekuce - §175 DŘ, §186 až §189 DŘ

-

Správní exekuce - §103 SŘ, §106 SŘ

Nejstarší formou je soudní výkon rozhodnutí, tento druh exekuce slouží k vymáhání závazků vůči velkému okruhu věřitelů. Jejich závazky jim byly přiznány rozhodnutím soudu. Daňová a správní exekuce slouží k vymáhání pohledávek státu a státních orgánů. Jedná se například o finanční úřady, celní úřady, orgány územní samosprávy, soudy při vymáhání soudních poplatků. Své pohledávky mohou vymáhat všechny orgány státní správy nebo územní samosprávy. Nejmladší formou exekuce je exekuce podle soudních exekucí. Jedná se o nejčastější exekuci, způsob srážení je jasně daný zákonem a neustále se mění. Do konce roku 2012 nařizoval tuto exekuci soud, od roku 2013 již vydává pouze pověření soudnímu exekutorovi. Vlastní provedení exekuce poté již závisí na exekutorovi. Exekutor vymáhá k pohledávkám i svou odměnu za provedení exekuce a náhradu nákladů s tím spojených. Samotné provedení srážek vychází z §276 až §302 občanského soudního řádu u všech typů srážek.

4.1 Příjmy povinného podléhající srážkám ze mzdy Z čeho je možné srazit jednotlivé srážky, přesně určuje Zákoník práce a Občanský soudní řád. §299 občanského soudního řádku určuje jako příjmy pro srážky ze mzdy: (Breburda 2013) -

Mzda

-

Plat 14

-

Odměna z DPP

-

Odměna za pohotovost (pracovní nebo služební)

-

Odměna členů zastupitelstva územních samosprávných celků

-

Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče – nesmí být vydávány

jednorázově -

Náhrada mzdy nebo platu, netýká se náhrad spojených s pracovním výkonem

-

Nemocenská

-

Peněžitá pomoc v mateřství

-

Důchody – mimo částky odpovídající výši nákladů za pobyt v ústavu sociální

péče a kapesného -

Stipendia

-

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci

-

Odstupné a obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání

-

Peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se

zaměstnáním -

Úrazový příplatek, úrazové vyrovnávání a úrazová renta

4.2 Příjmy nepodléhající srážkám ze mzdy Pokud nejsou příjmy vyjmenované v §299 OSŘ, není možné z nich provádět srážky. Z některých příjmů není možné provádět žádný druh srážek, dalším typem jsou příjmy, z kterých je možné provádět pouze jiný druh srážky než je exekuce. Srážky nelze provádět: -

Veškeré dávky sociální péče

-

Dávky pomoci hmotné nouze

-

Další druhy sociálních dávek podle zvláštních právních předpisů

Jiný druh srážky než je exekuce: -

Dohoda o provedení práce – je možné z ní srážet srážky na základě dohody,

zákona, ale ne exekuce Existují ještě další příjmy, u kterých není zcela jasné, jestli je možné z nich srážet nebo ne. Odborná veřejnost na tyto příjmy nemá jednotný náhled. Jedná se o: -

Měsíční daňové bonusy 15

-

Částky z provedeného ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

V tomto případě bych se spíše přiklonila k možnosti, že z těchto příjmů není možné srážky provádět. Podle mého názoru, pokud není příjem vyjmenován v §299 OSŘ, není možné ho pro srážky použít.

4.3 Další orgány povinné provádět srážky Nejenom zaměstnavatel je povinen provádět srážky ze mzdy, ale od 1. 1. 2013 podle §293 OSŘ se za plátce mzdy považuje i platba dávek nemocenského pojištění, které vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel musí podle §97 odst. 1 ZNP, spolu s údaji pro výpočet dávek, poslat OSSZ podklady pro provádění srážek: -

Kopie exekučního příkazu

-

Výše dosud provedených srážek

-

Jaká část z nezabavitelné částky nemá být OSSZ sražena – při předání v průběhu

měsíce Dále je vhodné informovat OSSZ o: -

Původní výši jednotlivých exekucí

-

Pořadí exekucí

Zaměstnavatel je povinen OSSZ hlásit jakékoliv změny týkající se exekucí v době, kdy srážky OSSZ provádí. Po skončení platby dávek, z které OSSZ srážky prováděla, bez žádostí a odkladů, sdělí zaměstnavateli: -

Výši provedených srážek

-

Jaká část z nezabavitelné částky nemá být zaměstnavatelem sražena – při

předání v průběhu měsíce

4.4 Druhy srážek Při výpočtu srážky je důležitý typ dané pohledávky. Rozlišujeme dva typy pohledávek: -

Přednostní pohledávky

-

Nepřednostní pohledávky 16

§279 odst. 2 OSŘ vyjmenovává přednostní pohledávky: -

Výživné

-

Náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví

-

Náhrady škody způsobené úmyslným trestným činem

-

Pohledávky daní a poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění

-

Náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění,

úrazového pojištění a důchodového zabezpečení -

Pohledávky pojistného na sociálním zabezpečení a pohledávky pojistného

na veřejné zdravotní pojištění -

Náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte

svěřeného do pěstounské péče -

Náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci

-

Náhrady přeplatků na dávkách státní podpory

-

Regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění

-

Náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo odměny,

poskytované za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Všechny ostatní pohledávky, které nejsou v daném výčtu vyjmenovány, jsou nepřednostní pohledávky. Jestli se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávky, ale neurčuje zaměstnavatel, ten se vždy musí držet toho, jaký druh je uveden v usnesení nebo exekučním rozhodnutí. Nejpřednostnější ze všech přednostních pohledávek je výživné, které má absolutní přednost před všemi ostatními pohledávkami.

4.5 Nezabavitelné částky Nezabavitelné částky slouží k zajištění základních potřeb povinného a tato částka nesmí být zaměstnanci sražena. Výši nezabavitelné částky a její výpočet určuje nařízení vlády o nezabavitelných částkách.

17

Nezabavitelná částka se počítá z: -

životní minimum jednotlivce, pro rok 2014 je 3 410 Kč

-

normativní náklady na bydlení jednotlivce, pro rok 2014 činí 5 873 Kč, Nařízení

vlády č. 440/2013 Sb. Celkem je základ pro výpočet nezabavitelných částek (pro rok 2014) 9 283 Kč, oproti roku 2013 byla částka navýšena o 186 Kč. Celková výše nezabavitelné částky se skládá ze dvou složek, a to na osobu povinného a na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. 2009

2010

2011

2012

2013

2014

3 126

3 126

3 126

3 410

3 410

3 410

Normativní náklady na bydlení 3 804

4 597

4 863

5 352

5 687

5 873

Celkem

7 723

7 989

8 762

9 097

9 283

Životní minimum jednotlivce

6 930

Tabulka 1 Základ pro výpočet nezabavitelných částek (zdroj: vlastní)

4.5.1 Nezabavitelná částka na osobu povinného Nezabavitelná částka na osobu povinného, nařízení vlády používá pojem nezabavitelná částka, se počítá jako 2/3 ze základu pro výpočet nezabavitelných částek, tedy 9 283 / 3 * 2 = 6 188,67 Kč. Jedná se o částku na osobu dlužníka, každý dlužník na ni má nárok. 2009

2010

Na osobu povinného 4 620,00 5 148,67

2011

2012

2013

5 326,00 5 841,33 6 064,67

2014 6 188,67

Tabulka 2Nezabavitelná částka na osobu povinného (zdroj: vlastní)

18

4.5.2 Nezabavitelná částka na vyživované osoby Na každou osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné, připadá 1/4 z částky na osobu povinného. Tuto částku má dlužník nárok uplatnit na děti a manželku žijící ve společné domácnosti. 2009 Na vyživované osoby

2010

2011

2012

2013

2014

1 155,00 1 287,17 1 331,50 1 460,33 1 516,17 1 547,17

Tabulka 3 Nezabavitelná částka na vyživované osoby (zdroj: vlastní)

Celková nezabavitelná částka, tzn. sečtená částka na osobu povinného a na každou vyživovanou osobu, se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

5 Pořadí uspokojovaných pohledávek V případě více pohledávek se srážky řídí jasnými pravidly. Pro správné srážení pohledávek se uplatňují dvě pravidla: -

Pravidlo pořadí

-

Pravidlo přednosti

Nejprve se použije pravidlo pořadí, kdy zaměstnavatel seřadí veškeré srážky (na základě zákona, dohod, exekucí) podle pořadí jak přišly. Srážky se řadí podle pořadí, v jakém byly zaměstnavateli doručeny (sepsány, odsouhlaseny), a to od nejstarší. V případě doručení pohledávek ve stejný den, mají stejné pořadí a rozpočítají se poměrem. Pravidlo pořadí se použije při srážení v 1. třetině, kdy se sráží pouze podle jejich pořadí. V druhé třetině se uplatňuje pravidlo přednosti, tato třetina je pouze pro přednostní pohledávky. Přednostní pohledávky mají také přednost u částky zabavitelné bez omezení. „Současně toto pravidlo přednosti stanoví, že na prvním místě se z částek rozdělovaných v rámci druhé třetiny uspokojí pohledávky běžného výživného, a to vždy poměrně podle své výše. Na druhém místě, po uspokojení veškerého běžného výživného, se uspokojují pohledávky dlužného výživného, a to také poměrně bez ohledu na pravidlo časového pořadí. Poměrné uspokojení dlužných výživných se 19

však nevypočítává podle jejich výše, ale podle výše běžných výživných.“ (Breburda 2013) Ostatní přednostní pohledávky se již dále sráží podle svého pořadí. Pořadí srážek 1. 1.

Nepřednostní pohledávka 15. 1. 2014

2.


Z první třetiny se nejprve srazí pohledávky č. 1, teprve poté pohledávky č. 2. Druhá třetina připadne zaměstnanci, nemá přednostní srážky. Pořadí srážek 2. 1.

Přednostní pohledávka 20. 2. 2014

2.


Z první třetiny se srazí nepřednostní pohledávka. Z druhé třetiny se srazí přednostní pohledávka. Pořadí srážek 3. 1.

Přednostní pohledávka – výživné 28. 2. 2014

2.


3.


Z první třetiny se nejprve srazí výživné, teprve ze zbylé části se srazí 2. přednostní pohledávka. Z druhé třetiny se srazí nepřednostní pohledávka, pokud by částka zbyla, tak 2. přednostní pohledávka. Pořadí srážek 4. 1.


2.


Pohledávky se srazí poměrem svých částek z první i druhé třetiny.

20

6 Výpočet srážek na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce Srážky se provádějí z čisté mzdy, z hrubé mzdy se odečte sociální pojištění, zdravotní pojištění a záloha na daň. Vypočteme základní nezabavitelnou částku, ta činí součet nezabavitelné částky na osobu povinného a na další osoby, kterým je povinen poskytovat výživné. Výpočet plně zabavitelné části a jednotlivých třetin: Od čisté mzdy odečteme základní nezabavitelnou částku, výslednou hodnotu porovnáme s výpočtovou základnou. Částka, která je nad tuto hodnotu, je plně zabavitelná část. Z výpočtové základny (v roce 2014 je 9 283 Kč) vypočteme třetiny, jejich maximální výše je pevně stanovena, v některých případech je potřeba upravovat na dělitelnost třemi. Hodnotu, o kterou by bylo nutné ponížit výpočtovou základnu, přičteme k nezabavitelné částce a připadne zaměstnanci. 2009

2010

2011

2012

2013

2014

Maximální výše třetin 2 310

2 574

2 663

2 920

3 032

3 094

Výpočtová základna

7 723

7 989

8 762

9 097

9 283

6 930

Tabulka 4 Výše třetin a jejich základna (zdroj: vlastní)

Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek Pokud II. třetina nepokryje celou výši výživného, je nutné použít k uspokojení ještě hodnotu z plně zabavitelné části. I. třetina – uspokojení přednostních resp. nepřednostních srážek podle pořadí. Pokud zbude ještě částka plně zabavitelná, je možné ji použít i u nepřednostních srážek.

21

Zaměstnanci vždy zůstane k výplatě nezabavitelná částka + hodnota zaokrouhlení + III. třetina. Dále mu může zbýt, podle typu a výše srážek zbylé hodnoty z II. a I., a plně zabavitelné částky. Ukázka: viz kapitola 8.3. Srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce

22

7 Insolvence Fyzická osoba v platební neschopnosti může podat k insolvenčnímu soudu návrh na povolení oddlužení, podle zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). V tomto případě je dlužník povinen splácet po dobu 5 let, každý měsíc, svým věřitelům ze svých příjmů částku, která se počítá stejným způsobem jako přednostní pohledávka. Insolvenční soud zasílá zaměstnavateli rozhodnutí o schválení oddlužení. Částky sražené zaměstnanci zasílá zaměstnavatel insolvenčnímu správci, v tomto případě se srážky nikdy nedeponují. Po tuto dobu zaměstnavatel nemůže srážet zaměstnanci žádné jiné pohledávky. Pokud věřitelé nepřihlásí své pohledávky do insolvenčního řízení, bude je moci zaměstnavatel srážet až po skončení oddlužení. Zaměstnavatel nemůže po danou dobu srážet zaměstnanci vůbec žádné pohledávky, ani například obědy, telefony, … Čas předcházející zahájení insolvenčního řízení je, co se srážení týče, složitější. Podle § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona platí, že po zahájení insolvenčního řízení není možné provést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, nebo i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, ale lze nařídit nebo zahájit. Srážky nejde poukázat věřitelům, zaměstnavatel musí nesníženou mzdu vyplácet zaměstnanci, nebo sražené částky deponovat. Toto omezení se netýká pohledávek výživného, podle § 111 odst. 2 zákona). Od 1. 1. 2014 není možné ani srážet pohledávky na základě dohod, týká se to např. i obědů, telefonů,… Pokud zaměstnanec za 5 let splatí svým věřitelům alespoň 30% jejich pohledávek, zbývající část dluhu se mu promine. Základní podmínky umožnění osobního bankrotu: -

schopnost umořit za 5 let alespoň 30% dluhu, (30% je potřebné minimum,

pokud dlužník dokáže za 5 let splatit více, zaplatí maximum) -

závazky alespoň ke dvěma různým věřitelům

-

v prodlení přes třicet dní

-

není možné dluh dále splácet

23

Od 1. 1. 2014 je možné oddlužením i osob samostatně výdělečně činných -

základní podmínky platí i v tomto případě

-

s oddlužením musí souhlasit věřitelé, jejichž pohledávky vznikly z podnikatelské

činnosti dlužníka -

bez souhlasu věřitelů je možné o oddlužení žádat pouze v případě, že se jedná

o pohledávky, které se nepodařilo uspokojit v předchozím insolvenčním řízení (soud zrušil konkurz pro nedostatek majetku dlužníka) Další novinkou platící od roku 2014 je možnost zažádat o oddlužení manželů společně, dříve musel žádat každý z manželů zvlášť. Návrh na oddlužení musí obsahovat: -

pojmenování dlužníka a osob oprávněných jednat jeho jménem

-

očekávanou výší příjmů v následujících 5 letech

-

příjmy za předchozí 3 roky

-

jakým způsobem chce dlužník oddlužení docílit

-

seznam majetku a seznam závazků

-

potvrzení o příjmech za poslední 3 roky

V případě, kdy by návrh neobsahoval všechny potřebné náležitosti, soud vyrozumí dlužníka, aby tuto skutečnost napravil. Dlužník má na nápravu 7 dní, pak bude žádost automaticky zamítnuta. Na oddlužení má dlužník šanci pouze jednou. Způsoby oddlužení: -

prodej majetku

-

splátkový kalendář

Důvody zamítnutí oddlužení: -

nepoctivý záměr

-

pokud by splacená částka byla nižší než 30% dluhu a věřitel by s tím nesouhlasil

-

v případě, kdy by dlužník měl již jednou oddlužení zamítnuto

-

lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k insolvenčnímu řízení

24

Insolvenční správce Insolvenční správce dohlíží na správný průběh insolvenčního řízení a dohlíží na dlužníka po celých 5 let. Dlužník má povinnost správci platit měsíční splátky. Soud může nařídit dlužníkovi zaplatit zálohu na insolvenční řízení už na začátku oddlužení a to v maximální výši 50 000 Kč. „V únoru bylo vyhlášeno 574 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 941 osobních bankrotů, což je absolutně nejvíce od ledna roku 2008.“ (5) Od 1. 2. 2013 do 28. 2. 2014 bylo vyhlášeno: -

1 344 bankrotů obchodních společností

-

4 776 bankrotů fyzických osob podnikatelů

Z toho bylo 82% bankrotů řešeno oddlužením.

Obrázek 1 Bankroty podnikatelských subjektů (zdroj: Czech Credit Bureau, a. s.)

25

Od 1. 2. 2013 do 28. 2. 2014 bylo vyhlášeno: -

19 604 osobních bankrotů, to je o 2 124 bankrotů více než předchozí rok

Od ledna 2008 bylo kvůli nedodržení podmínek osobního bankrotu zrušeno přibližně 1 % bankrotů z téměř 61 000, podaných návrhů bylo skoro 88 000. 17 % návrhů bylo odmítnuto kvůli chybám v žádostech, necelého 0,5 % návrhů bylo zamítnuto pro nesplnění podmínek.

Obrázek 2 Osobní bankroty (zdroj: Czech Credit Bureau, a. s.)

26

8 Názorné příklady k teoretické části 8.1 Příklad - srážky na základě zákona Zaměstnanec má hrubou mzdu 20 000 Kč Povinné srážky: Zdravotní pojištění 20 000 * 13,5 % = 2 700 -

Zaměstnanec (4,5%) 2 700 / 3= 900

-

Zaměstnavatel (9%) 2 700 - 900 = 1 800

Sociální pojištění -

Zaměstnanec (6,5%) 20 000 * 6,5% = 1 300

-

Zaměstnavatel

(25%

nebo

26%,

my

budeme

počítat

s 25%)

20 000 * 25% = 5 000 Důchodové spoření -

Zaměstnanec platí (2%) 20 000 * 2% = 400

-

Místo 6,5% na sociální pojištění se odvádí pouze 3,5% 20 000 * 3,5% = 700,

zbylá část, tzn. 3%, se také odvádí na důchodové spoření 20 000 * 3% = 600 -

Celkový odvod je ve výši 5% 20 000 * 5% = 1 000

Záloha na daň z příjmů -

Počítá se ze superhrubé mzdy zaokrouhlené na 100 Kč nahoru (Hrubá mzda +

odvody na pojistné odváděné zaměstnavatelem) 20 000 + 1 800 + 5 000 = 26 800 -

Záloha na daň 26 800 * 15% = 4 020

Nepovinné srážky: Zaměstnanec přečerpal dovolenou v měsíci červnu o 2 dny, za které mu bylo proplaceno 1 000Kč. Zaměstnavatel se rozhodne mu tuto částku srazit při ukončení poměru z prosincové mzdy. Čistá mzda v měsíci prosinci je 14 500Kč. -

Doplatek mzdy 14 500 – 1 000 = 13 500 27

8.2 Srážky na základě dohody Příklad 1: Zaměstnanec má hrubou mzdu ve výši 20 000Kč. Se zaměstnavatelem má dohodu o srážení částek za obědy a telefony. Obědy 750Kč Telefony 1 500Kč Srážky celkem 2 250 Kč, polovina hrubé mzdy 10 000 Kč. V tomto případě je možné srazit potřebnou částku.

Příklad 2: Zaměstnanec má hrubou mzdu 16 000 Kč. Dohodl se s bývalou manželkou, že na děti bude platit měsíčně 10 000 Kč. Zaměstnavatel s touto srážkou souhlasil. Srážka 10 000 Kč, polovina hrubé mzdy 8 000 Kč. Zaměstnavatel může zaměstnanci srazit maximálně 8 000Kč.

28

8.3 Srážky na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 20 412 Kč (hrubá mzda 25 000 Kč, sleva na poplatníka, daňové zvýhodnění na 1 dítě). Zaměstnanec platí výživné ve výši 4 000 Kč na základě soudního rozhodnutí a nepřednostní srážku v celkové výši 50 000 Kč za leasing. Základní nezabavitelná částka činí součet nezabavitelné částky na osobu povinného a na další osoby, kterým je povinen poskytovat výživné. V tomto případě zaměstnanec vyživuje ještě jednu osobu. Základní nezabavitelná částka: = 7 581 Kč Výpočet plně zabavitelné části a jednotlivých třetin: 20 412 – 7 581 = 12 831 Kč > 9 097 Kč (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy) 12 831 – 9 097 = 3 734 Kč plně zabavitelná část Třetina činí 9 097 / 3 = 3 032 Kč (částku 9 097 je potřeba upravovat na dělitelnost třemi - 1 Kč vstoupí do pole Základní nezabavitelná částka) Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek - výživné ve výši 4 000 Kč Vzhledem k tomu, že II. třetina nepokryje celou výši výživného, je nutné použít k uspokojení ještě hodnotu 968 Kč (4 000 – 3 032) z plně zabavitelné části. V plně zabavitelné části zůstává k dispozici 2 766 Kč. Výživné ve výši 4 000 Kč se uspokojí v plné výši. I. třetina – uspokojení přednostních resp. nepřednostních srážek podle pole Datum – dřívější byla splátka leasingu v maximální výši Vzhledem k tomu, že I. třetina nepokryje celou výši nepřednostní srážky, je nutné opět použít k uspokojení část z plně zabavitelné části, kde zbylo k dispozici 2 766 Kč. Splátka leasingu v maximální výši se uspokojí ve výši 5 798 Kč (3 032 + 2 766).

29

Zaměstnanci bude vyplaceno: 7 581 (základní nezabavitelná část) + 3 032 (III. třetina) + + 1 (zaokrouhlování na dělitelnost třemi) = 10 641 Kč Kontrola: 4 000 (výživné) + 5 798 (splátka leasingu) + 10 641 = 20 412 (ČM)

30

9 Zadání a výpočet srážek ze mzdy v programu PAMICA Výpočet srážek ze mzdy je složitý a časové náročný, pokud má zaměstnavatel více zaměstnanců se srážkami, je téměř nutné zvolit vhodný mzdový systém. Srážky ze zákona, tzn. odvody na sociální pojištění, zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů, řeší všechny programy počítající mzdy. Proto se dále budeme zabývat pouze srážkami na základě dohod a srážkami na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce. V případě této bakalářské práce si názorně ukážeme řešení srážek ze mzdy v programu PAMICA společnosti Stormware s.r.o. Program PAMICA umožňuje výpočet srážek podle zákonem daných postupů. Podle zadaných údajů vypočítá základní nezabavitelnou částku z čisté mzdy, která nesmí být zaměstnanci sražena. V agendě Personalistika na záložku Trvalé srážky prostřednictvím pravého tlačítka myši je možné přednastavit jednotlivé složky srážek pravidelně se opakující každý měsíc. Jednorázové srážky je vhodné vložit až do vystavené mzdy přes nabídku Mzdy / příslušný měsíc na záložku Srážky. Zákonné srážky lze zadat v programu PAMICA složkami S01 – S04.

Obrázek 3 Místní nabídka srážek (zdroj: demoverze program PAMICA)

Pro výpočet správné výše základní nezabavitelné částky

program

zaměstnanců

umožňuje

vyplnit

si

v agendě

u

jednotlivých

Personalistika

/

Personalistika na záložce Zaměstnanec pole Počet

Obrázek 4 Pole počet vyživ. osob (zdroj: demoverze programu PAMICA)

vyživ. osob. Tento počet se automaticky doplní do každé nově zadané složky zákonné srážky. 31

9.1 Složky pro výpočet srážek v programu PAMICA Zákonné srážky – tyto složky se používají na základě nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce S01 Zákonná srážka zadaná pevnou částkou S02 Zákonná srážka zadaná procentem S03 Dlouhodobá zákonná srážka pevnou částkou -

použije se v případě, kdy je určená celková částka ke splacení a výše měsíční

srážky S04 Dlouhodobá zákonná srážka procentem S05 Deponovaná částka zákonné srážky -

speciální složka, ručně lze zadat pouze přímo do vystavených mezd

-

použije se, pokud nařízení výkonu ještě nenabylo právní moci - zaměstnavatel

musí zahájit srážení, závazek se ještě neodesílá na účet věřitele, ale musí si je ponechat na účtu organizace, než právní moci nabude -

pokud se na složkách zákonných srážek nastaví v poli Odeslání typ Zadrženo,

další měsíc se automaticky vygeneruje Ostatní srážky – použijí se pro srážky na základě dohod o srážkách ze mzdy uzavřených mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem S06 Dlouhodobá srážka zadaná částkou -

složku je vhodné použít například u podnikových půjček, kdy je známá celková

částka půjčky i měsíční srážka S07 Srážka zadaná částkou -

použije se na srážku, která je každý měsíc jiná, například obědy, stravenky,

soukromé telefony

32

S08 Srážka zadaná procentem ze základu -

srážka se srazí ze stejného základu, z jakého se sráží srážky na základě

nařízeného výkonu rozhodnutí či exekuce, tento základ je možný upravit pomocí pole Korekce základu S09 Srážka zadaná procentem z čisté mzdy S10 Penzijní připojištění -

použije se, když si zaměstnanec platí penzijní připojištění

S11 Životní pojištění -

platby na zaměstnancovo vlastní životní pojištění

9.2 Popis jednotlivých polí ve složkách srážek Záložka Srážka – u jednotlivých složek srážek jsou jednotlivá pole rozdílná -

pole Druh Srážky – v tomto

poli si volíme, jestli se jedná o typ Běžné výživné, Dlužné výživné, Ostatní přednostní, Nepřednostní -

pole Počet vyživ. osob – na

základě tohoto čísla se vypočítá výše nezabavitelného minima -

pole Původní výživné – je

přístupné

pouze

při

druhu

srážky

Dlužné výživné. Pro správný výpočet srážky při nedostatku prostředků se toto pole vyplní původní výší výživného -

Obrázek 5 Složka srážky (zdroj: demoverze programu PAMICA)

pole Datum – doplníme datum doručení nařízení. Pole ovlivňuje pořadí

uspokojovaných srážek -

pole Celkem ke sražení – celková výše dluhu, která má být jednotlivými

srážkami sražena. Aby se automaticky celková hodnota ponížila o provedenou srážku daného měsíce, musí být mzdy zaúčtovány.

33

-

pole Měsíční srážka – částka, která má být v daném měsíci sražena

-

pole Procento ze základu – zde se zadá procento, kterým bude vypočítána výše

srážky ze základu pro srážky -

pole Základ pro srážky – v tomto poli se zobrazí základ, ze kterého se srážky

počítají -

pole Korekce základu – pomocí tohoto pole je možné upravit základ

pro výpočet srážek -

pole Odeslání – vyplní se podle toho, jestli srážky nabyli právní moci, nebo ne

-

pole Sraženo OSSZ – OSSZ má povinnost provádět srážky z nemocenských

dávek v případě, kdy je zaměstnanec nemocný a OSSZ mu je vyplácí. Povinností zaměstnavatele je poskytnout OSSZ tyto informace. OSSZ poté zaměstnanci sdělí, jaká výše byla sražena a zaměstnavatel tuto částku zadá do pole Sraženo OSSZ. Toto pole je také možné vyplnit, pokud zaměstnanec zaplatí část dluhu sám. -

pole Priorita – číslo v tomto poli rozhoduje o pořadí srážek, nejprve se uspokojí

srážky s nejnižším číslem -

pole Minimální srážka – nejmenší hodnota, kterou je možné srazit, pokud lze

uspokojit jenom část srážky -

pole Pouze celou částku – po zaškrtnutí se srážka srazí, pouze pokud je možné

srazit celou výši -

pole Sraženo mimořád. – lze zadat pouze u dlouhodobé srážky. Vyplní se

v případě mimořádného vypořádání dlouhodobé srážky. -

pole Maximálně do výše poloviny mzdy – toto pole se týká pouze srážek

na základě dohody. Po zatržení pole se srážka srazí maximálně do výše poloviny mzdy.

34

Záložka Nezabavitelné mzda složky

tuto

záložku

zákonných

mají

pouze

srážek

ve

vystavených mzdách za konkrétní měsíc -

na záložce je možné přehledně

zkontrolovat výpočet nezabavitelné částky, základ pro srážky, třetiny, zabavitelnou část bez omezení a nejvýše možnou částku k zabavení

Záložka Platební údaje -

Obrázek 6 Složka srážky (zdroj: demoverze programu PAMICA)

na tuto záložku je možné přednastavit způsob platby a další údaje, které jsou

nutné k vytvoření závazku na srážku a do příkazu k úhradě

Pole Tisk na výplatní pásku -

po zatržení daného pole se daná srážka objeví na výplatní pásce

35

9.3 Příklad výpočtu a zadání srážek v programu PAMICA Přednostní pohledávka (výživné) a nepřednostní pohledávka (splátka leasingu) Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 20 412 Kč (hrubá mzda 25 000 Kč, sleva na poplatníka, daňové zvýhodnění na 1 dítě). Zaměstnanec platí výživné ve výši 4 000 Kč na základě soudního rozhodnutí a nepřednostní srážku v celkové výši 50 000 Kč za leasing. Zaměstnanci přednastavíte složky srážky S01 Zákonná srážka zadaná pevnou částkou, jak pro výživné, tak i pro splátku leasingu. U každé složky srážky určíte správný druh srážky (běžné výživné a nepřednostní pohledávka). Složky srážek můžete přednastavit jako trvalé srážky v tabulce Trvalé srážky v agendě Personalistika nebo jako jednorázové srážky v agendě Mzdy za příslušný měsíc na záložce Srážky.

Obrázek 7 Složky srážky (zdroj: demoverze programu PAMICA)

V případě srážky v maximální výši, je nutné zadat v polích Platí od a Platí do shodného měsíce, do pole Měsíční srážka celou výši exekuce. Poté program srazí v daném měsíci maximální částku a do dalších měsíců se přenáší zbylá částka. Základní nezabavitelná částka činí součet nezabavitelné částky na osobu povinného a na další osoby, kterým je povinen poskytovat výživné. V tomto případě zaměstnanec vyživuje ještě jednu osobu. Základní nezabavitelná částka: 7 736 Kč

36

Výpočet plně zabavitelné části a jednotlivých třetin: 20 412 – 7 736 = 12 676 Kč > 9 283 Kč (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy) 12 676 – 9 283 = 3 393 Kč plně zabavitelná část Třetina činí 9 283 / 3 = 3 094 Kč (částku 9 283 je potřeba upravovat na dělitelnost třemi - 1 Kč vstoupí do pole Základní nezabavitelná částka)

Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek - výživné ve výši 4 000 Kč Vzhledem k tomu, že II. třetina nepokryje celou výši výživného, je nutné použít k uspokojení ještě hodnotu 906 Kč (4 000 – 3 094) z plně zabavitelné části. V plně zabavitelné části zůstává k dispozici 2 487 Kč. Výživné ve výši 4 000 Kč se uspokojí v plné výši. I. třetina – uspokojení přednostních resp. nepřednostních srážek podle pole Datum – dřívější byla splátka leasingu v maximální výši. Vzhledem k tomu, že I. třetina nepokryje celou výši nepřednostní srážky, je nutné opět použít k uspokojení část z plně zabavitelné části, kde zbylo k dispozici 2 487 Kč. Splátka leasingu v maximální výši se uspokojí ve výši 5 581 Kč (3 094 + 2 487). Zaměstnanci bude vyplaceno: 7 736 (základní nezabavitelná část) + 3 094 (III. třetina) + 1 (zaokrouhlování na dělitelnost třemi) = 10 831 Kč

37

Kontrola: 4 000 (výživné) + 5 581 (splátka leasingu) + 10 831 = 20 412 (ČM)

Obrázek 8 Agenda Mzdy - únor (zdroj: demoverze programu PAMICA)

38

10

Změny výpočtu srážek ze mzdy v posledních 6letech

Výše nezabavitelných částek, odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění, sleva na poplatníka, výše daňového zvýhodnění na dítě,… se mění téměř každý rok, proto si v této praktické části bakalářské práce názorně ukážeme vývoj odvodů, srážek, doplatku zaměstnanci od roku 2009 do roku 2014. Výpočty budou provedeny za stejných podmínek: Zaměstnanec má hrubou mzdu 20 000 Kč. Uplatňuje slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na 1 dítě. Přednostní srážku za nezaplacené sociální pojištění ve výši 100 000 Kč, která se má srážet v maximální výši každý měsíc, pro výpočet srážek zaměstnanec uplatňuje 1 vyživovanou osobu.

39

10.1 Rok 2009 Hrubá mzda

20 000

Pojištění zaměstnavatele vstupující do superhrubé mzdy -

Sociální pojištění (25%)

5 000

-

Zdravotní pojištění (9%)

1 800

Superhrubá mzda Záloha na daň před slevou

26 800 4 020

Sleva na poplatníka

-2 070

Záloha po slevách

1 950

Daňové zvýhodnění

-890

Záloha na daň

1 060

Pojištění zaměstnance -

Sociální pojištění (6,5%)

-

Zdravotní pojištění (4,5%)

1 300 900

Čistá mzda: Hrubá mzda

20 000

Sociální pojištění zaměstnanec

-1 300

Zdravotní pojištění zaměstnanec

-900

Záloha na daň

-1 060

Čistá mzda

16 740

40

Výpočet srážky: Čistá mzda se přebere jako základ pro výpočet srážek. Základ pro srážky

16 740

Základní nezabavitelné částky: -

Na osobu povinného

4 620

-

Na další vyživovanou osobu

1 155

Celková nezabavitelná částka

5 775

Výpočet plně zabavitelné části a jednotlivých třetin

16 740 – 5 775 = 10 965

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy Plně zabavitelná část

6 930 10 965 - 6 930 = 4 035

Třetina

6 930 / 3 = 2 310

Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek

2 310

Vzhledem k tomu, že II. třetina nepokryje celou výši přednostní srážky, je nutné použít k uspokojení ještě hodnotu plně zabavitelné částky. Plně zabavitelná částka

4 035

I. třetina – uspokojení přednostních i. nepřednostních srážek podle pole Datum

2 310

Sražená částka celkem: 2 310 (II. třetina) + 4 035 (plně zabavitelná částka) + 2 310 (I. třetina) = 8 655 Kč Zaměstnanci bude vyplaceno: 5 775 (základní nezabavitelná část) + 2 310 (III. třetina) = 8 085 Kč Kontrola: 8 655 (srážka) + 8 085 (doplatek zaměstnanci) = 16 740 Kč (čistá mzda)

41


20 000



5 000

-


1 800


26 800 4 020


-2 070

Záloha po slevách

1 950


-967

Záloha na daň

983



-


1 300 900


20 000


-1 300


-900

Záloha na daň

-983

Čistá mzda

16 817

42


16 817


Na osobu povinného

5 148,67

-


1 287,17


6 435,84


zaokrouhlení:

16 817– 6 436 = 10 381


6 436

7 723 10 381 – 7 723 = 2 658

Třetina (7 723 Kč upravení na dělitelnost 3, 1 Kč připadne zaměstnanci) 7 722 / 3 = 2 574 Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek

2 574


2 658

I. třetina – uspokojení přednostních i nepřednostních srážek podle pole Datum

2 574

Sražená částka celkem: 2 574(II. třetina) + 2 658 (plně zabavitelná částka) + 2 574 (I. třetina) = 7 806 Kč Zaměstnanci bude vyplaceno: 6 436 (základní nezabavitelná část) + 1 (úprava dělitelnosti) + 2 574 (III. třetina) = = 9 011 Kč Kontrola: 7 806 (srážka) + 9 011 (doplatek zaměstnanci) = 16 817 Kč (čistá mzda) 43


20 000



5 000

-


1 800

Superhrubá mzda

26 800

Záloha na daň před slevou

4 020


-1 970

Záloha po slevách

2 050


-967

Záloha na daň

1 083



-


1 300 900


20 000


-1 300


-900

Záloha na daň

-1 083

Čistá mzda

16 717

44


16 717


Na osobu povinného

5 326

-


1 331,5


6 657,5


zaokrouhlení:

16 717– 6 658 = 10 059


6 658

7 989 10 059 – 7 989 = 2 070

Třetina

7 989 / 3 = 2 663

Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek

2 663


2 070

I. třetina – uspokojení přednostních i nepřednostních srážek podle pole Datum

2 663

Sražená částka celkem: 2 663 (II. třetina) + 2 070 (plně zabavitelná částka) + 2 663 (I. třetina) = 7 396 Kč Zaměstnanci bude vyplaceno: 6 658 (základní nezabavitelná část) + 2 663 (III. třetina) = 9 321 Kč Kontrola: 7 396 (srážka) + 9 321 (doplatek zaměstnanci) = 16 717 Kč (čistá mzda)

45


20 000



5 000

-


1 800


26 800 4 020


-2 070

Záloha po slevách

1 950


-1 117

Záloha na daň

833



-


1 300 900


20 000


-1 300


-900

Záloha na daň

-833

Čistá mzda

16 967

46


16 967


Na osobu povinného

5 841,33

-


1 460,33


7 301,66


zaokrouhlení:

16 967– 7 302 = 9 665


7 302

8 762 9 665 – 8 762 = 903


2 920

Vzhledem k tomu, že II. třetina nepokryje celou výši přednostní srážky, je nutné použít k uspokojení ještě hodnotu plně zabavitelné částky. Plně zabavitelná částka I. třetina – uspokojení přednostních i nepřednostních srážek podle pole Datum

903 2 920

Sražená částka celkem: 2 920 (II. třetina) + 903 (plně zabavitelná částka) + 2 920 (I. třetina) = 6 743 Kč Zaměstnanci bude vyplaceno: 7 302 (základní nezabavitelná část) + 2 (úprava dělitelnosti) + 2 920 (III. třetina) = = 10 224 Kč Kontrola: 6 743 (srážka) + 10 224 (doplatek zaměstnanci) = 16 967 Kč (čistá mzda) 47


20 000



5 000

-


1 800


26 800 4 020


-2 070

Záloha po slevách

1 950


-1 117

Záloha na daň

833



-


1 300 900


20 000


-1 300


-900

Záloha na daň

-833

Čistá mzda

16 967

48


16 967


Na osobu povinného

6 064,67

-


1 516,17


7 580,84


zaokrouhlení:

16 967– 7 581 = 9 386


7 581

9 097 9 386 – 9 097 = 289


3 032

Vzhledem k tomu, že II. třetina nepokryje celou výši přednostní srážky, je nutné použít k uspokojení ještě hodnotu plně zabavitelné částky. Plně zabavitelná částka I. třetina – uspokojení přednostních i nepřednostních srážek podle pole Datum

289 3 032

Sražená částka celkem: 3 032 (II. třetina) + 289 (plně zabavitelná částka) + 3 032 (I. třetina) = 6 353 Kč Zaměstnanci bude vyplaceno: 7 581 (základní nezabavitelná část) + 1 (úprava dělitelnosti) + 3 032 (III. třetina) = = 10 614 Kč Kontrola: 6 353 (srážka) + 10 614 (doplatek zaměstnanci) = 16 967 Kč (čistá mzda) 49


20 000


Sociální pojištění (25%) 5 000

-

Zdravotní pojištění (9%) 1 800


26 800 4 020


-2 070

Záloha po slevách

1 950


-1 117

Záloha na daň

833


Sociální pojištění (6,5%) 1 300

-

Zdravotní pojištění (4,5%) 900


20 000


-1 300


-900

Záloha na daň

-833

Čistá mzda

16 967

50


16 967


Na osobu povinného

6 188,67

-


1 547,17


7 735,84


zaokrouhlení:

16 967 – 7 736= 9 231


7 736

9 283 9 231 < 9 283, není

Hranice plně zabavitelné části je vyšší než základ, z kterého je možné srážky provádět. I když je hranice 9 283, třetiny je možné počítat pouze z částky 9 231. Třetina (z upraveného základu 9 231 Kč)

9 231 / 3 = 3 077

Postupné uspokojování: III. třetina – náleží v celé výši zaměstnanci II. třetina – uspokojení přednostních srážek Plně zabavitelná částka I. třetina – uspokojení přednostních i nepřednostních srážek podle pole Datum

3 077 není 3 077

Sražená částka celkem: 3 077 (II. třetina) + 3 077 (I. třetina) = 6 154 Kč Zaměstnanci bude vyplaceno: 7 736 (základní nezabavitelná část) + 3 077 (III. třetina) = 10 813 Kč Kontrola: 6 154 (srážka) + 10 813 (doplatek zaměstnanci) = 16 967 Kč (čistá mzda)

51

10.7 Výsledky z porovnávaných let Cílem této bakalářské práce je ukázat si, jak se v postupu let měnily jednotlivé slevy na poplatníka, daňové zvýhodnění, záloha na daň. Změny těchto složek mají poté vliv i na čistou mzdu, tím pádem i výši srážek. Výpočty srážek ovlivňuje výše nezabavitelné částky, tato částka se mění každý rok. Jak se důležité částky měnily, si přehledně ukážeme v tabulce 5. 2009

2010

2011

2012

2013

2014

Hrubá mzda 20 000 20 000 20 000 20 000 20 000 20 000 Sleva na poplatníka 2 070 2 070 1 970 2 070 2 070 2 070 Daňové zvýhodnění 890 967 967 1 117 1 117 1 117 Záloha na daň 1 060 983 1 083 833 833 833 Sociální poj. zaměstnanec 1 300 1 300 1 300 1 300 1 300 1 300 Zdravotní poj. zaměstnanec 900 900 900 900 900 900 Čistá mzda 16 740 16 817 16 717 16 967 16 967 16 967 Celková nezabavitelná částka 5 775 6 436 6 658 7 302 7 581 7 736 Srážka 8 655 7 806 7 396 6 743 6 353 6 154 Doplatek zaměstnanci 8 085 9 011 9 321 10 224 10 614 10 813 Nárůst v % (k roku 2009) 0 11 15 26 31 34 Tabulka 5 Přehled základních údajů z mezd a srážek (zdroj: vlastní)

Sleva na poplatníka se v průběhu těchto 6 let změnila pouze jednou a to snížením v roce 2011, kdy se jednalo o 100 Kč na pomoc postiženým povodněmi. Daňové zvýhodnění se měnilo dvakrát a vždy se navyšovalo. Jedná se v podstatě o pomoc státu pro rodiny s dětmi. Záloha na daň se ve sledovaném období nezměnila vůbec, občas některá z politických stran navrhne progresivní zdanění, ale zatím tato změna neproběhla. Sociální a zdravotní pojištění je také ve sledovaném období shodné. Těmito změnami se čistá mzda se během 6 let navýšila o 250 Kč, při stále stejné výši hrubé mzdy. Co se srážek týká, v této oblasti byli změny větší a pravidelně se měnící každý rok. Životní minimum na jednotlivce se, ve sledovaném období, navýšilo od roku 2012. Normativní náklady na bydlení se zvyšují pravidelně každý rok.

52

Tím, jak se pro výpočet srážek každý rok zvyšovala celková nezabavitelná částka, která vychází právě z životního minima a normativních nákladů na bydlení, tím se naopak snižovala měsíční srážka. Při porovnání krajních hodnot (rok 2009 a 2014) z tabulky 5 vidíme, že v roce 2009 byla srážka 8 655 Kč, v roce 2014 se srážka snížila na 6 154 Kč. Srážka se tedy za 6 let postupně ponížila o 2 501 Kč, při stále stejné hrubé mzdě. Naopak doplatek mzdy zaměstnance se za 6 let navýšil o 2 728 Kč, z částky 8 085 Kč v roce 2009, na částku 10 813 Kč v roce 2014.

53

11 Závěr Cílem bakalářské práce je analýza srážek ze mzdy, vyhodnocení vývoje srážek ze mzdy, především exekucí. Dále všech složek, které ovlivňují srážky ze mzdy, včetně dopadů na výši mzdy zaměstnance. Výpočet srážek, který jsme si v předchozích kapitolách ukazovali, ovlivňoval odečet nezabavitelné částky, a to na osobu povinného a jednu vyživovanou osobu. Tento model by odpovídal například na samoživitelku a jedno dítě. V tomto případě si nejsem vůbec jistá, jestli je možné z této částky rodinu uživit. Pokud si vezmeme, jak se v průběhu let zvyšovaly ceny potravin a služeb, neodpovídá nárůst doplatku zaměstnance všem potřebným nákladům. Podrobný rozpis potravin si ukážeme v následující tabulce, údaje v ní jsou čerpány z dat České statistického úřadu. Pro rok 2014 ještě průměrná cena není stanovena. 2009

2010

2011

2012

2013

Chléb konzumní kmínový

kg

18,77

19,85

22,96

23,19

23,1

Kuře kuchané celé

kg

56,18

58,63

58,49

65,52

69,63

Mléko polotučné

l

15,32

16,17

18,45

18,32

20,49

Vejce čerstvá

ks

2,72

2,14

2,58

3,33

2,95

Máslo čerstvé

kg

111,99

134,38

143,61

142,75

164,34

Brambory

kg

9,15

15,58

9,18

10,67

17,67

Šunkový salám

kg

117,27

114,97

120,29

123,7

130,55

331,4

361,72

375,56

387,48

428,73

0

9

13

17

29

Celkem Nárůst v % (k roku 2009)

Tabulka 6 Přehled změn cen potravin (zdroj: vlastní)

54

Potraviny ale nejsou hlavním nákladem domácnosti, největší částku jsme nuceni zaplatit za bydlení a služby s tím spojené. Podle mapy nájemného, která byla dostupná na internetových stránkách Státního fondu rozvoje bydlení a obsahuje orientační výši nájemného stanovenou odhadem znalce pro standardní byt, bylo přibližné nájemné pro město Telč 4 875 – 5 609,50 Kč. Pokud bychom připočetli ještě přibližně 2 000 Kč na zálohy za služby (voda, elektrika, plyn), zaplatí samoživitelka okolo 7 000 Kč pouze za základní bydlení a služby s tím spojené, na jídlo a další potřeby by jí v roce 2013 zbylo pouze 3 500 Kč. Nedokážu si představit, že bych z této částky vyšla sama, natož s dítětem. Tato situace ovlivňuje dlužníky natolik, že si stále dokola půjčují a půjčují a následně splácí a splácí…, samozřejmě čím dál méně solidním společnostem. Pro dlužníka je to začarovaný kruh, z kterého se většinou dostávají pouze osobním bankrotem. Proto pokud si půjčujeme od jakéhokoliv ústavu peníze, vždy bychom si měli opravdu pečlivě rozmyslet, jestli je skutečně potřebujeme a samozřejmě také, jestli jsme skutečně schopni je splácet. Půjčovat si například na vánoční dárky nebo na dovolenou, podle mě, smysl nemá. Jiná situace je například u pořízení bydlení, kde málokdo v současné době má jinou možnost, než si peníze půjčit. V případě hypotéky, ale je potřeba řešit vše skutečně s rozmyslem, protože se jedná o závazek na hodně dlouhou dobu, ve většině případů okolo 25 let. Pravidelně každý rok se zvyšuje nezabavitelná částka, kterou není možné zaměstnanci srazit, a tím se snižuje srážka ze mzdy. Opačný vliv má tato situace na doplatek mzdy zaměstnanci, který se pravidelně zvyšuje. Přesto zaměstnanci nijak vysoká částka nezůstane.

55

12 Seznam použité literatury 1.

BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy 2013. 1. vyd. Olomouc: ANAG,

c2013, 375 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-758-4. Abeceda mzdové účetní 2.

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2014 Olomouc: ANAG, 1996-, sv.

Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-851-2. 3.

ŠUBRT, Bořivoj. Abeceda mzdové účetní 2013. Olomouc: ANAG, 1996-, sv.

Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-800-0. 4.

STORMWARE S.R.O. Manuál PAMICA - personalistika a mzdy.

13 Zákonné zdroje Zákoník práce Zákon č. 589/1992 Sbírky Zákon č. 426/2011 Sbírky Občanský zákoník Občanský soudní řád Exekuční řád Daňový řád Správní řád Nařízení vlády č. 440/2013 Sbírky

56

14 Internetové zdroje 5.

[online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.penize.cz/osobni-

bankrot/280564-osobni-bankrot-2014-nove-oddluzeni-pro-zivnostniky-a-spolecne-promanzele#element_89_86 6.

[online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:

http://www.crif.cz/Novinky/Novinky/Pages/V-%C3%BAnoru-zbankrotovalohistoricky-nejv%C3%ADce-lid%C3%AD-i%C5%BEivnostn%C3%ADk%C5%AF.aspx 7.

[online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=08-07&&kapitola_id=30 8.

[online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.nasepenize.cz/mapa-

najemneho-platite-primerene-najemne-11744 9.

[online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz /

57

15 Seznam obrázků Obrázek 1 Bankroty podnikatelských subjektů (zdroj: Czech Credit Bureau, a. s.) ...... 25 Obrázek 2 Osobní bankroty (zdroj: Czech Credit Bureau, a. s.) .................................... 26 Obrázek 3 Místní nabídka srážek (zdroj: demoverze program PAMICA) ..................... 31 Obrázek 4 Pole počet vyživ. osob (zdroj: demoverze programu PAMICA) .................. 31 Obrázek 5 Složka srážky (zdroj: demoverze programu PAMICA) ................................ 33 Obrázek 6 Složka srážky (zdroj: demoverze programu PAMICA) ................................ 35 Obrázek 7 Složky srážky (zdroj: demoverze programu PAMICA) ................................ 36 Obrázek 8 Agenda Mzdy - únor (zdroj: demoverze programu PAMICA) ..................... 38

58

16 Seznam tabulek Tabulka 1 Základ pro výpočet nezabavitelných částek (zdroj: vlastní).......................... 18 Tabulka 2 Nezabavitelná částka na osobu povinného (zdroj: vlastní)............................ 18 Tabulka 3 Nezabavitelná částka na vyživované osoby (zdroj: vlastní) .......................... 19 Tabulka 4 Výše třetin a jejich základna (zdroj: vlastní) ................................................. 21 Tabulka 5 Přehled základních údajů z mezd a srážek (zdroj: vlastní) ............................ 52 Tabulka 6 Přehled změn cen potravin (zdroj: vlastní) .................................................... 54

59

17 Seznam použitých zkratek OSŘ – občanský soudní řád ZP – zákoník práce NZP – nový zákoník práce EŘ – exekuční řád SŘ – Správní řád DŘ – Daňový řád OZ – občanský zákoník NOZ – nový občanský zákoník OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečí

60

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Srážky ze mzdy

Recommend Documents