Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů

Bakalářská práce

Autor:

Erika Mašatová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Mgr. Barbora Vlachová

2016

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 20. 4. 2016

Erika Mašatová

Poděkování

Tímto děkuji vedoucí mé bakalářské práce JUDr. Barboře Vlachové za vstřícný přístup, odborné rady a cenné připomínky, které vedly ke zpracování této bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů. Jsou zde uvedeny různé formy exekučních řízení, včetně jejich způsobu zahájení a možností ukončení. Definuje nejen povinnosti plátce mzdy, ale také vymáhacích orgánů a povinného, včetně možných sankcí při nesplnění zákonných požadavků. Hodnotí různé výklady právních norem a jejich aplikaci do praxe. Zahrnuje přesný postup při provádění exekučních srážek, včetně přesného vymezení čisté mzdy a jiných příjmů, ze kterých lze srážky provádět, a definování části mzdy, která nesmí být povinnému nikdy sražena. V závěru práce jsou uvedeny praktické příklady výpočtu exekučních srážek, zaměřené na různé formy souběhu pohledávek, při jejichž sestavování a řešení byly využity poznatky získané při zpracování této práce. Klíčová slova exekuce, srážky ze mzdy, plátce mzdy, čistá mzda a jiné příjmy, nezabavitelné částky

Anotation This bachelor thesis is focused on the problems associated with execution deductions from wages and other income. There are various forms of execution proceedings given in this thesis including their initiation and termination options. This thesis further defines not only the debtor's wages, but also enforcement bodies and mandatory, including possible sanctions for failure to comply with legal requirements. The different interpretations of laws and their application in practice are also evaluated. The thesis examines the exact procedure for implementing the execution deductions, including the exact definition of net wages and other income from which deductions can be a defining part of the wages that must be never compulsorily witheld. In conclusion, there are practical examples of calculation of the execution deductions, focusing on various forms of overlapping claims. The underlying knowledge for the compilation and solutions for these claims was gained in this thesis. Keywords execution, deductions from wages, wage payer, the net salary and other income, unseizable amount

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

Formy exekučních řízení pro oblast srážek ze mzdy a jiných příjmů ................................. 9 1.1

Výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu ................................................... 9

1.2

Exekuce podle exekučního řádu ................................................................................ 10

1.3

Exekuce podle daňového řádu ................................................................................... 11

1.4

Exekuce podle správního řádu ................................................................................... 12

Zahájení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ....................................................... 13 2.1

Exekuční titul ............................................................................................................. 13

2.2

Dispoziční zásada ...................................................................................................... 15

2.2.1

Soudní výkon rozhodnutí ................................................................................... 15

2.2.2

Řízení vedené soudním exekutorem ................................................................... 16

2.3 3

Ukončení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ...................................................... 20 3.1

4

Předčasné ukončení exekuce ..................................................................................... 20

3.1.1

Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí podle OSŘ ............................................ 20

3.1.2

Odklad a zastavení exekuce podle exekučního řádu .......................................... 21

3.1.3

Odklad a zastavení exekuce podle daňového řádu ............................................. 23

3.1.4

Odklad a zastavení exekuce podle správního řádu ............................................. 24

3.2

Ukončení exekuce uspokojením pohledávky............................................................. 25

3.3

Postup plátce mzdy .................................................................................................... 25

Odpovědnost plátce mzdy ................................................................................................. 27 4.1

Součinnost plátce mzdy ............................................................................................. 27

4.1.1

Informační součinnost ........................................................................................ 27

4.1.2

Oznamovací povinnost ....................................................................................... 28

4.2 5

Zásada oficiality ......................................................................................................... 18

Žaloba proti plátci mzdy ............................................................................................ 29

Postup při provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů ...................................................... 31 5.1

Mzda a jiné příjmy povinného ................................................................................... 31

5.2

Exekuční srážky ze mzdy manžela povinného .......................................................... 35

5.3

Nezabavitelné částky ................................................................................................. 36

5.3.1

Nezabavitelná částka na osobu povinného ......................................................... 36

5.3.2

Vyživované osoby .............................................................................................. 36

5.4

Souběh více pohledávek ............................................................................................ 38

5.4.1

Pravidlo pořadí ................................................................................................... 38

5.4.2

Pravidlo přednosti ............................................................................................... 39 5

5.5 6

Postavení plátce mzdy ....................................................................................................... 44 6.1

Změna plátce mzdy .................................................................................................... 44

6.1.1

Povinnosti původního plátce mzdy .................................................................... 44

6.1.2

Povinnosti nového plátce mzdy .......................................................................... 45

6.1.3

Povinnosti povinného ......................................................................................... 46

6.1.4

Povinnosti vymáhacího orgánu .......................................................................... 46

6.1.5

Srážky z dávek okresní správy sociálního zabezpečení ..................................... 47

6.2 7

Způsob výpočtu srážek ze mzdy ................................................................................ 41

Několik plátců mzdy .................................................................................................. 48

Praktické příklady ............................................................................................................. 50 7.1

Souběh běžných a přednostních pohledávek ............................................................. 50

7.2

Souběh pohledávek s výživným ................................................................................ 52

7.3

Poměrné uspokojování pohledávek ........................................................................... 54

7.4

Srážky prováděné z odměny z dohody o provedení práce ......................................... 56

Závěr ......................................................................................................................................... 58 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 60 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 63 Seznam diagramů ..................................................................................................................... 63 Seznam příloh ........................................................................................................................... 64

6

Úvod Ve své práci se zabývám exekucí srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Toto téma jsem si zvolila, protože pracuji jako mzdová účetní a setkávám se s tímto problémem každý den. Tato problematika je pro mě velice zajímavá a chtěla jsem se s ní hlouběji seznámit. Každý z nás má s exekucemi nějaké zkušenosti, pokud ne přímo osobní, tak zná ve svém okolí někoho, kdo je exekucí zatížen. Tento problém se stále rozšiřuje a stává se čím dál běžnějším. Lidé se stále zadlužují a své závazky neplní v dané lhůtě. Po uplynutí lhůty splatnosti se tak věřitel rozhodne vymáhat své pohledávky zákonnou cestou prostřednictvím exekuce. Tím se dluhy povinného ještě zvyšují o případné úroky z prodlení a o náklady exekuce, které hlavně v případě exekucí vydaných soudním exekutorem nejsou zanedbatelné. I když se společnost snaží o zvyšování finanční gramotnosti občanů, lidé stále nemají dostatečný přehled o tom, co exekuční řízení znamená a jaké přináší následky. Lidé se stále chovají nezodpovědně, nerespektují zákony, ustanovení smluv a nedodržují platební podmínky, ke kterým se zavázali. To vede ke stále se zvyšujícímu počtu exekucí. Tím dochází nejen k finančnímu zatížení povinného, nárůstem jistiny o příslušenství a náklady spojené s exekučním řízením, ale také k zatěžování plátců mzdy. Jim vznikají nové náklady a povinnosti související s prováděním exekuce. Cílem mé práce je zmapovat zcela konkrétní podobu, obsah a podmínky exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. V první části své práce se budu zabývat formami exekučních řízení dle platných právních předpisů a vymáhacích orgánů. Následně rozeberu způsoby zahájení exekuce v závislosti na vymáhacím orgánu. V jakém okamžiku je exekuce zahájena a jaké má zahájení dopad na plátce mzdy. Část své práce věnuji také exekučnímu titulu, který je důležitým předpokladem pro nařízení exekuce, bez něhož by nebylo možno exekuci vůbec zahájit. Dalším důležitým okamžikem je ukončení exekuce, a to jak předčasné ukončení formou odkladu či zastavení exekuce, tak řádné ukončení exekuce. Plátci mzdy ve spojení s prováděnou exekucí také vniká mnoho povinností, za jejichž nesplnění mu hrozí udělení pokuty či podání žaloby proti němu. Podrobně rozeberu postup při provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů. Nejdříve budu definovat mzdu, ze které lze srážky provádět, co vše je její součástí a naopak, co do ní zahrnout nelze. V jakém případě lze postihnout také mzdu manžela/manželky. Dále se budu věnovat nezabavitelným částkám, tj. částí mzdy, která musí být vždy ponechána povinnému. Důležitý je také postup řešení srážek při souběhu více pohledávek a postup při provádění srážek podle pravidla pořadí a přednosti. V práci se budu také zabývat problematikou změny plátce 7

mzdy a několika plátců mzdy. Ze zákona nejen plátcům mzdy, ale také soudu vzniká v této souvislosti řada povinností, které jsou povinni plnit. V poslední části práce využiji získané poznatky a uvedu praktické příklady výpočtu exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů povinného při různých soubězích pohledávek, se kterými se může plátce mzdy setkat. Při zpracování své bakalářské práce jsem vycházela z platných právních předpisů, zejména z občanského soudního řádu a exekučního řádu. V některých kapitolách jsem také pro zdůraznění změn zmínila právní úpravu platnou před aktuální právní úpravou. Při zpracování své bakalářské práce jsem použila rešerši literatury, analýzu literatury a její následnou syntézu.

8

1 Formy exekučních řízení pro oblast srážek ze mzdy a jiných příjmů Český právní řád připouští několik forem exekučních řízení, které slouží k vymožení pohledávky oprávněného. Exekuce se liší svým účelem a institucionálním zakotvením. Vymáhací orgány nařizují a vymáhají pohledávky k uspokojení osob soukromého a veřejného práva. Tímto orgánem může být soud, orgány státní a územní samosprávy, správce daně či soudní exekutor. Plátce mzdy se může setkat s následujícími druhy exekucí, v nichž lze realizovat srážky ze mzdy jeho zaměstnance: •

výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu (běžně také označovaný jako „soudní výkon rozhodnutí“, popř. nepříliš přesně jako „soudní exekuce“),

•

exekuce podle exekučního řádu (běžně také označovaná jako „exekuce soudních exekutorů“),

•

daňové exekuce podle daňového řádu,

•

exekuce podle správního řádu (běžně také označovaná jako „správní exekuce“). [1 str. 35]

1.1 Výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu Vymáhacím orgánem pro výkon rozhodnutí je soud, který je příslušný podle bydliště či sídla povinného. Právní úprava je zakotvena v zákoně č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu (dále jen OSŘ) v § 251 až § 275. Úprava srážek ze mzdy se nachází v § 276 až § 302 OSŘ. Dle příslušné úpravy v § 251 odst. 2 soud nenařizuje výkon rozhodnutí, jedná-li se o exekuční titul, který lze vykonat podle správního řádu nebo daňového řádu. Soud nařizuje výkon rozhodnutí na návrh oprávněného, v němž je nutno uvést způsob výkonu rozhodnutí a označit exekuční titul, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Také je nezbytné připojit prohlášení, že uložená povinnost nebyla zcela splněna. Pro realizaci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy musí oprávněný uvést plátce mzdy povinného. Soud může podaný návrh zamítnout nebo nařídit výkon rozhodnutí. Soud nařizuje výkon rozhodnutí vydáním usnesení, a to bez slyšení povinného. V usnesení o výkonu rozhodnutí soud přikáže plátci mzdy, aby ode dne doručení tohoto usnesení prováděl srážky ze mzdy a nevyplácel

9

je povinnému. Povinný ztrácí nárok na výplatu té části mzdy, která odpovídá výši srážek. [2 stránky 326-333] Odvolat se proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí má právo povinný, případně manžel povinného, a to v souladu s § 254 odst. 5 OSŘ – „V odvolání lze uvádět nové skutečnosti a důkazy. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze namítat jen ty skutečnosti, jež jsou pro nařízení výkonu rozhodnutí rozhodné; k ostatním odvolací soud nepřihlédne a odvolání obsahující jen takové důvody odmítne“. [3]

1.2 Exekuce podle exekučního řádu Exekuce podle exekučního řádu je vykonávána prostřednictvím soudních exekutorů. Právní úpravu řeší zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen EŘ). Obecná právní úprava je zakotvena v § 35 až § 59, srážky ze mzdy řeší § 60, s odkazem na příslušná ustanovení OSŘ. Jedná se o nejmladší formu exekučního řízení. Řízení se zahajuje vždy na návrh oprávněného, který v návrhu označí soudního exekutora, který bude pohledávku vymáhat. Do konce roku 2012 nařizoval exekuci podle exekučního řádu soud. Vydal usnesení, kterým pověřil exekutora k provedení exekuce. Proti tomuto usnesení bylo možno podat odvolání nebo podat návrh na zastavení exekuce. Od 1. 1. 2013 došlo k zjednodušení a zrychlení postupu. Exekutor po doručení exekučního návrhu požádá soud o pověření a nařízení exekuce. Pověření není soudním rozhodnutím, proto se nedoručuje ostatním účastníkům řízení, tudíž proti němu nelze podat opravný prostředek. Po zapsání exekuce do rejstříku zahájených exekucí vydá soudní exekutor exekuční příkaz, proti kterému není žádný opravný prostředek přípustný. [4 str. 95] Soudní exekutor vymáhá pohledávky v téměř stejném rozsahu jako soud a navíc může vymáhat také pohledávky nařízené formou správní a daňové exekuce. Spolu s pohledávkou a jejím příslušenstvím vymáhá také odměnu za provedení exekuce a náklady s tím spojené. Výhodou vymáhání pohledávky prostřednictvím soudního exekutora je vyšší efektivita, rychlost, jednoduchost a pohodlnost. Oprávněný nemusí uvádět způsob provedení exekuce, vše je vloženo do pravomoci exekutora, který je povinen dohledat majetek dlužníka. Soudní exekutor také může vydávat více způsobů výkonů rozhodnutí současně. Nevýhodou jsou možná rizika, která přináší exekuce prováděná prostřednictvím exekutora. Oprávněný může být při vymáhání pohledávky zatížen dalšími výdaji ve formě náhrady nákladů na exekuci. [5] Toto riziko plyne z ustanovení § 55 odst. 6 EŘ. V něm stojí: „Nesloží10

li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví.“ [6] Pokud tedy exekutor v průběhu řízení bude požadovat složení zálohy, která může být i vyšší než soudní poplatek, a oprávněný odmítne tuto částku zaplatit, exekutor exekuci zastaví. Z toho plyne, že zastavení exekuce zavinil oprávněný, a tudíž podle § 89 EŘ musí náklady exekuce hradit oprávněný. Další riziko oprávněného tkví v nemajetnosti povinného. Podle již zmíněného § 89 EŘ: „V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s exekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů.“ [6] V tomto případě však již existuje judikatura, která oprávněného před úhradou nákladů exekuce chrání. Ústavní soud již vydal několik nálezů vztahujících se k této problematice. Například v nálezu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. I. ÚS 1413/10 rozhodl: „Dle názoru Ústavního soudu je to exekutor, který má z úspěšného provedení exekuce zisk (odměnu), ale současně nese i riziko spočívající v tom, že majetek povinného nebude dostačovat k uspokojení oprávněného, ale i nákladů exekuce, přičemž toto riziko nelze bezdůvodně přenášet na osobu oprávněnou.“ A dále judikoval: „jen v situaci, kdy k objektivní skutkové okolnosti zastavení exekuce z důvodů nedostatku majetku povinného přistoupí i konkretizované okolnosti subjektivní povahy (procesní zavinění oprávněného), může být uložena povinnost náhrady nákladů řízení oprávněnému; procesní zavinění oprávněného nelze ale bez dalšího založit pouze na jeho dispozičním úkonu - návrhu na nařízení exekuce.“ [7] Exekutoři však stále ve svých rozhodnutích požadují úhradu nákladů po oprávněném, který většinou z neznalosti právních předpisů, tyto náklady uhradí.

1.3 Exekuce podle daňového řádu Vymáhacím orgánem daňové exekuce je správce daně. Nejčastěji jím bývá finanční úřad, ale také celní správa a jiné orgány veřejné moci při vymáhání různých poplatků dle ustanovení daňového řádu. Právním předpisem pro provádění daňové exekuce je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. Obecná právní úprava je obsažena v § 175 až § 185, zvláštní úprava srážek ze mzdy se nachází v § 186 až § 189. Daňový řád odkazuje také na příslušná ustanovení OSŘ, v nichž je řešen způsob a pravidla provádění srážek ze mzdy a stanoveny příjmy, ze kterých lze provádět srážky. Daňová exekuce je jedním ze způsobů, jak může správce daně vymáhat případný nedoplatek. Nedoplatek je neuhrazená daň, po uplynutí dne splatnosti této daně. Je vždy přednostní

11

pohledávkou. Daňová exekuce srážkami za mzdy je nejčastější způsob provádění daňové exekuce. Daňové řízení zahajuje správce daně vždy z moci úřední (ex offo). Exekuční řízení je zahájeno vydáním exekučního příkazu (musí existovat exekuční titul), přičemž správce daně nemá povinnost před jeho vydáním informovat dlužníka o výši jeho nedoplatků. Exekuce je nařízena i na úroky z prodlení. Dlužník je povinen uhradit také exekuční náklady. Proti exekučnímu příkazu je možno podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení. [8]

1.4 Exekuce podle správního řádu Správní exekuci nařizují a vykonávají orgány státní správy a územní samosprávy. Při provádění exekucí se použijí příslušná ustanovení zákona č. 500/2004Sb., správního řádu - § 103 a následující. Ustanovení týkající se srážek ze mzdy se nalézají v § 106. Správní řád odkazuje také na použití § 175 a následující daňového řádu, pokud tento předpis nestanoví jiný postup, použijí se platná ustanovení OSŘ. Správní exekuce slouží k vymožení povinnosti, kterou ten, komu byla povinnost uložena, ji nesplnil dobrovolně. Exekuční řízení je zahájeno vydáním exekučního příkazu. Správní řízení může být zahájeno z moci úřední nebo na návrh oprávněného, kterému je v exekučním titulu přiznáno právo vůči povinnému. V návrhu musí být označen exekuční titul, opatřený doložkou vykonatelnosti, a uvedena povinnost, která má být vymožena. Pokud existuje skutečnost pro zahájení výkonu správního rozhodnutí, je správní orgán, který povinnost v rozhodnutí nařídil, povinen toto řízení zahájit. Oproti tomu oprávněný se může z vlastní vůle rozhodnout, zda se bude domáhat provedení exekuce. Správní orgán nebo oprávněný mohou také požádat soud nebo soudního exekutora o provedení exekuce. [9] Exekuční náklady hradí vždy povinný, pokud nebyla exekuce zastavena. Náhrada exekučních výdajů zahrnuje podle §116 odst. 3 „Náhrada exekučních nákladů spočívá v úhradě paušální částky ve výši 2 000 Kč a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění exekuce. Povinnost nahradit exekuční náklady exekuční správní orgán rozhodnutím uloží povinnému. Hotové výdaje zálohově hradí ze svého rozpočtu exekuční správní orgán.“ [10] Správní orgán vydá exekuční příkaz podle daňového řádu, který musí být doručen dlužníkovi a v případě exekuce srážkami ze mzdy také plátci mzdy. Proti tomuto exekučnímu příkazu se nelze odvolat. [11]

12

2 Zahájení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Vykonávací řízení může být zahájeno pouze na základě vykonatelného exekučního titulu. Okamžik zahájení exekuce srážkami mzdy se liší dle vymáhacího orgánu. U řízení, která jsou zahájena na základě dispoziční zásady, jsou vymáhacími orgány soud nebo soudní exekutor. Řízení na základě zásady oficiality zahajuje správce daně nebo jiný správní orgán.

2.1 Exekuční titul Exekuční titul je základním předpokladem pro nařízení exekuce. Exekučním titulem může být rozhodnutí nebo jiná listina, kterou vydal příslušný orgán, a nedošlo k dobrovolnému splnění uložené povinnosti. Důležitým předpokladem pro zahájení vykonávacího řízení je vykonatelnost exekučního titulu, tzn. možnost donucení účastníka ke splnění povinnosti. Rozhodnutí musí být vykonatelné jak po stránce formální, tak po stránce materiální. Formální vykonatelnost nastane poté, kdy rozhodnutí či jiná listina nabude právní moci a lhůta určená pro splnění povinnosti již uplynula. Aby rozhodnutí bylo materiálně vykonatelné, musí obsahovat všechny náležitosti, jako je přesné označení oprávněného, povinného, rozsah a obsah uložené povinnosti a lhůtu k jejímu splnění. [2 stránky 305-312] Exekuční tituly vymezují příslušná ustanovení právních norem, které upravují exekuční řízení. Výkon rozhodnutí vedený na základě občanského soudního řádu může být zahájen na základě exekučních titulů, které vymezuje §274 OSŘ. Dle tohoto ustanovení lze považovat za exekuční tituly: •

vykonatelné rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek. V tomto případě se jedná především o rozhodnutí v občanském soudním řízení, např. rozhodnutí o pokutě, o náhradě škody apod.,

•

vykonatelné rozhodnutí soudů ve správním soudnictví, rozhodčích komisí a smírů jimi schválených, státních notářství a dohod jimi schválených, orgánů veřejné moci,

•

rozhodnutí orgánů Evropských společenství,

•

jiná vykonatelná rozhodnutí, schválené smíry a listiny, jejichž soudní výkon připouští zákon. Jedná se především o rozhodnutí či schválené smíry cizozemských soudních orgánů, rozhodců či rozhodčích soudů, rozhodnutí orgánů, jímž změnou právní úpravy byla odňata původní pravomoc, rozhodnutí příslušných orgánů, jako soudců, vojáků a další. [12 stránky 869-875] 13

V exekučním řízení, které je vedeno dle EŘ, jsou exekuční tituly demonstrativně vymezeny v § 40. Tento výčet je velice podobný výčtu exekučních titulů uvedených v § 274 OSŘ. Patří sem: •

Vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora. Jedná se většinou o rozsudky, usnesení, platební rozkazy, směnečné a šekové platební rozkazy a evropské platební rozkazy vydané v občanském soudním řízení podle OSŘ. Exekuční tituly mohou být také vydány podle exekučního řádu nebo soudního řádu správního. Důležité je, aby přiznávaly právo, zavazovaly k povinnosti nebo postihovaly majetek.

•

Vykonatelné rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu činného v trestním řízení.

•

Vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis.

•

Vykonatelná rozhodnutí orgánů veřejné moci, jimiž mohou být rozhodnutí správních orgánů vydaná podle správního řádu, rozhodnutí vydaná podle daňového řádu, rozhodnutí v blokovém řízení, platební výměry zdravotních pojišťoven a další rozhodnutí vydaná podle řady jiných zákonů.

•

Jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon. Na základě tohoto ustanovení může být exekučním titulem rozhodnutí Ústavního soudu nebo některé zahraniční exekuční tituly.

Exekuční tituly by měly obsahovat lhůtu pro splnění povinnosti, která je i jejich materiální podmínkou vykonatelnosti. Výjimkou může být například případ, kdy je lhůta stanovena přímo právním předpisem. V § 40 odst. 2 jsou také uvedeny lhůty pro případ, že nejsou určeny v exekučním titulu. Lhůta pro splnění povinnosti je tímto právním předpisem určena v délce tří dnů, pro vyklizení bytu v délce 15 dnů od právní moci rozhodnutí. [13 stránky 208-215]

Exekuční tituly vymezené pro exekuce vedené dle daňového řádu jsou taxativně uvedeny v § 176, který přesně definuje doklady, které mohou být exekučním titulem. Je vhodné, aby tyto doklady byly přílohou exekučního příkazu vydaného správcem daně, i když to zákon výslovně nepožaduje. Jedná se o: •

výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní,

•

vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění, nebo

•

vykonatelný zajišťovací příkaz.

14

Nejčastějším exekučním titulem dle daňového řádu je v praxi výkaz nedoplatků. V taxativním výčtu není výslovně uvedena záloha na daň, neboť v případě jejího nezaplacení se stává nedoplatkem a tím součástí výkazu nedoplatků. Správce daně může také nařídit exekuci na základě pokutového bloku, který je vykonatelným rozhodnutím, kterým bylo stanoveno peněžité plnění. [14 stránky 875-876] Správní řád připouští exekuční tituly uvedené v § 104 písm. a) a b). Exekučním titulem dle tohoto ustanovení může být především rozhodnutí, kterým správní orgán zakládá, ruší nebo přiznává práva či povinnosti. Exekučním titulem také může být příkaz, kterým správní orgán ukládá povinnost z moci úřední nebo ve sporném řízení. Pokud správní orgán schválí smír, který neodporuje veřejnému zájmu či právním předpisům, stane se po uplynutí lhůty pro splnění také exekučním titulem. [15 stránky 423-424]

2.2 Dispoziční zásada Řízení zahajovaná na základě zásady dispoziční mohou být zahájena pouze na návrh. Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy je návrh doručen příslušnému orgánu. V tomto případě pro plátce mzdy není důležité, kdy bylo exekuční řízení zahájeno, ale den doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního příkazu.

2.2.1 Soudní výkon rozhodnutí V případě nařízení soudního výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy je návrh oprávněného doručen příslušnému soudu. Tím dojde k zahájení exekuce. Soud vydá nařízení o výkonu rozhodnutí a usnesení doručí oprávněnému, povinnému a plátci mzdy. Ze zákona soud doručí povinnému a plátci mzdy usnesení do vlastních rukou. Od okamžiku doručení usnesení je plátce mzdy povinen provádět srážky ze mzdy a nevyplácet je povinnému. Oprávněný tímto okamžikem ztrácí právo na výplatu té části mzdy, která odpovídá těmto srážkám. Srážky ze mzdy plátce mzdy nevyplácí oprávněnému ani soudu, ale zadržuje je na svém účtu, provádí tzv. deponování sražených částek. Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se může povinný, resp. manžel povinného (pokud byl výkon rozhodnutí nařízen srážkami ze mzdy manžela) odvolat. „V rámci odvolání mohou namítat v souladu s § 254 odst. 5 jen skutečnosti v něm rozhodné pro nařízení výkonu rozhodnutí, což znamená nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, nedostatek vykonatelnosti exekučního titulu, prekluzi vymáhaného práva a nesprávný rozsah nařízeného výkonu rozhodnutí ve vztahu k návrhu oprávněného (§ 263 odst. 1)“. [16 str. 982] V ostatních případech mohou podat návrh 15

na zastavení výkonu rozhodnutí. Plátce mzdy není k podání odvolání oprávněn. Soud je povinen plátce mzdy vyrozumět o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci a určit, jakým způsobem mají být sražené částky oprávněnému vypláceny. Způsob výplaty srážek si určí oprávněný, může být proveden např. na účet či složenkou na adresu oprávněného apod. Po doručení vyrozumění o právní moci je plátce mzdy povinen deponované srážky ihned bez odkladu vyplatit oprávněnému nebo příslušnému soudu. V následujících měsících již srážky nezadržuje, ale ihned zasílá oprávněnému.

Diagram 1: Zahájení exekuce na základě soudního výkonu rozhodnutí Návrh oprávněného podaný soudu (s uvedením způsobu exekuce)

Soud vydá nařízení o výkonu rozhodnutí

Usnesení je doručeno oprávněnému, povinnému a plátci mzdy

Po nabytí právní moci vyplacení zadržených srážek ze mzdy oprávněnému

Deponování srážek ze mzdy

____________________________ Zdroj: vlastní zpracování

2.2.2 Řízení vedené soudním exekutorem Exekuční řízení vedené soudním exekutorem je zahájeno také na návrh oprávněného. Zahájení řízení je určeno dnem doručení návrhu soudnímu exekutorovi. Soudní exekutor požádá nejpozději do 15 dnů od doručení návrhu soud o pověření a nařízení exekuce. Příslušný exekuční soud vydá do 15-ti dnů požadované pověření k vedení exekuce a doručí ho pouze soudnímu exekutorovi. Ten zašle oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce, povinnému ho zpravidla zasílá až spolu s exekučním příkazem. Exekuční příkaz doručí také oprávněnému. [9] Exekuční příkaz by měl být dle právní úpravy platné od 1. 1. 2013 doručen plátci mzdy až v okamžiku, kdy je vykonatelný. Vykonatelný je po uplynutí 30-ti denní lhůty, během které může povinný danou povinnost splnit. Také by neměl být plátci mzdy zaslán před právní mocí rozhodnutí soudu o návrhu na zastavení exekuce a zápisem doložky provedení exekuce v rejstříku zahájených exekucí. [4 str. 96] Až do 31. 8. 2015 nebylo možno exekuční příkaz provést také před jeho nabytím právní moci. Tím plátci mzdy neměli vůbec prováděné srážky ze mzdy povinného deponovat ani exekuční příkaz neměl získat pořadí. To bylo možno až 16

po splnění všech výše uvedených podmínek. [17 stránky 6-7] V praxi však exekutoři zasílají exekuční příkazy před zápisem doložky provedení exekuce v rejstříku zahájených exekucí. Na tuto skutečnost upozorňují mzdové účtárny v exekučním příkaze, nařizují deponaci srážek a následně informují o zapsání doložky provedení exekuce v rejstříku zahájených exekucí. Tento postup však není zcela v souladu se zákonem, protože exekuční příkaz není nevykonatelný a tudíž by neměly být prováděny srážky ze mzdy (§ 47 odst. 2 EŘ). Od účinnosti zákona č. 164/2015 Sb. je již možno exekuční příkaz zaslat plátci mzdy před jeho nabytím právní moci. Exekuční příkaz tedy získá své pořadí a mzdové účtárny mohou provádět deponaci srážek. Tím došlo ke sloučení podmínek pro deponaci srážek exekučními rozhodnutími a rozhodnutími jiných orgánů (soudní a úřední exekuce). [17 stránky 6-7] Další zákonný způsob deponace srážek nastane v situaci, kdy povinný nastoupil do zaměstnání u nového zaměstnavatele a ten na základě informací v potvrzení o zaměstnání předchozího zaměstnavatele provádí srážky, které zadržuje a teprve do doručení exekučního příkazu je vyplatí oprávněnému. Velice důležitým údajem pro plátce mzdy je den doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekučního příkazu. I když byla exekuce zahájena již před tímto datem a plátce mzdy mohl o této skutečnosti vědět, vyplácel celou mzdu povinnému. Teprve od data doručení usnesení nebo exekučního příkazu je povinen provádět srážky ze mzdy povinného. Toto datum je také velice důležité pro pořadí vymáhané pohledávky v případě srážek na základě více usnesení či exekučních příkazů.

17

Diagram 2: Zahájení exekuce vedené soudním exekutorem Návrh oprávněného podaný soudnímu exekutovi (ten rozhodne o způsobu exekuce)

Deponování srážek ze mzdy

Žádost soudního exekutora podaná soudu o pověření a nařízení exekuce

Vydané pověření zašle soud soudnímu exekutorovi

Zaslání vykonatelného exekučního příkazu oprávněnému, povinnému a plátci mzdy

Soudní exekutor zašle oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce

Po nabytí právní moci vyplacení zadržených srážek ze mzdy oprávněnému

____________________________ Zdroj: vlastní zpracování

2.3 Zásada oficiality Exekuční řízení na základě zásady oficiality jsou zahájena vydáním exekučního příkazu (vzor v přílohové části). Správce daně nebo jiný správní orgán vydá exekuční příkaz srážkami ze mzdy z moci úřední (bez návrhu). Tento exekuční příkaz doručí povinnému a plátci mzdy. Proti němu nelze uplatnit opravný prostředek, nabývá právní moci po doručení všem příjemcům. Tím se výrazně krátí doba deponování. [4 str. 102] Stejně jako u nařízení soudního výkonu rozhodnutí a pověření soudního exekutora platí i u daňové a správní exekuce zásada pro provádění srážek, která je pro tyto formy exekuce uvedena v ustanovení daňového řádu § 187 odst. 2 „Plátce mzdy dlužníka je povinen od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce provádět ze mzdy dlužníka stanovené srážky a nevyplácet sražené částky dlužníkovi.“ [11] Správce daně je také povinen vyrozumět plátce mzdy, že exekuční příkaz nabyl právní moci (vzor v přílohové části) a doručit mu vyrozumění do vlastních rukou. Exekuční příkaz je tedy vykonatelný již doručením plátci mzdy, před nabytím právní moci. Také zde je rozhodující datum doručení exekučního příkazu plátci mzdy, které určuje pořadí pohledávky a povinnost plátce mzdy provádět pravidelné srážky ze mzdy v řádném výplatním termínu v souladu s nařízením v exekučním příkazu. 18

Diagram 3: Zahájení exekuce na základě zásady oficiality Vydání exekučního příkazu správcem daně či správním orgánem

Zaslání exekučního příkazu plátci mzdy a povinnému

Po nabytí právní moci vyplacení zadržených srážek ze mzdy oprávněnému

Deponování srážek ze mzdy

____________________________ Zdroj: vlastní zpracování

19

3 Ukončení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů Rozlišujeme dva způsoby ukončení exekuce. Jednak ukončení na základě rozhodnutí vymáhacího orgánu a jednak řádné ukončení exekuce, které se obejde bez zásahů orgánu (ex lege).

3.1 Předčasné ukončení exekuce Exekuce může být předčasně ukončena před splněním povinnosti stanovené výkonem rozhodnutí. Výkon rozhodnutí může být odložen nebo zastaven na návrh nebo z moci úřední. Zastavením výkonu rozhodnutí se neruší rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí, ale přestává se pokračovat v jeho výkonu, tzn. že nařízení stále trvá, ale ztrácí účinnost.

3.1.1 Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí podle OSŘ Výkon rozhodnutí lze odložit dle § 266 OSŘ. A to buď na návrh, kdy soud může odložit výkon rozhodnutí z důvodu, že se povinný bez svého zavinění přechodně ocitl v mimořádně tíživé situaci, která by měla dopad na osobní, sociální nebo hospodářské poměry nejen jeho, ale také jeho rodinných příslušníků, a oprávněný by nebyl hrubě poškozen. Bez návrhu lze výkon rozhodnutí přechodně odložit v situaci, kdy je pravděpodobné, že výkon rozhodnutí bude zastaven. [2 stránky 340-342] Výkon rozhodnutí vedený dle OSŘ může být zastaven na základě ustanovení v § 268. Podle tohoto ustanovení lze zastavit výkon rozhodnutí několika způsoby. Jedním z důvodů je situace, kdy rozhodnutí, na jehož základě byl výkon rozhodnutí nařízen, se nestalo vykonatelným. To znamená, že nebyly splněny podmínky formální nebo materiální vykonatelnosti. Tento způsob zastavení výkonu se použije například v okamžiku, kdy výkon rozhodnutí byl nařízen proti někomu jinému, než je uveden v exekučním titulu. Dalším důvodem je zrušení nebo neúčinnost rozhodnutí, na jehož základě byl výkon rozhodnutí nařízen. Takovéto rozhodnutí může být zrušeno Nejvyšším soudem v dovolacím řízení, odvolacím soudem v řízení o odvolání, v případě předběžně vykonatelného rozhodnutí nebo Ústavním soudem České republiky, v případě podání ústavní stížnosti. Pokud dojde ke změně rozhodnutí v rámci jednání o opravných prostředcích, stává se výkon rozhodnutí také neúčinným. Zákon dále umožňuje zastavení výkonu rozhodnutí, pokud podá návrh na zastavení výkonu ten, kdo navrhl jeho nařízení. Tento případ nastává většinou v případě, kdy povinný po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí celou částku zaplatí. Oprávněný již nemůže vzít po vydání usnesení návrh 20

zpět a jediný způsob nápravy je zastavení výkonu rozhodnutí. Také situace, kdy průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého by mohlo být dosaženo, nebude stačit ani ke krytí nákladů, je důvodem pro zastavení výkonu rozhodnutí. Zákon dále stanoví, že výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže postihuje majetek, k němuž má právo někdo jiný než povinný nebo po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané. Posledním důvodem je nepřípustnost výkonu rozhodnutí, protože existuje další důvod, pro který nelze rozhodnutí vykonat, např. případ důvodné námitky promlčení a jiné. [2 stránky 333-340] OSŘ také stanoví zvláštní důvody pro zastavení výkonu rozhodnutí v případě srážek ze mzdy. Jedná se o dva důvody, které jsou specifikovány v § 290. V prvém případě může být výkon rozhodnutí zastaven, jestliže jeho výkon je neúspěšný. Podat návrh na zastavení je oprávněn plátce mzdy nebo povinný. Důvody k tomuto způsobu zastavení nastávají v případě, že povinný byl zaměstnán u plátce mzdy, který je uveden v usnesení a po dobu jednoho roku (12 po sobě jdoucích měsíců) povinný neměl žádné příjmy, ze kterých by bylo možno provádět srážky ze mzdy, nebo příjmy nedosahovaly takové výše, aby bylo možno srážku provést. Zákon se tím snaží usnadnit administrativu zaměstnavatele, aby nemusel zbytečně evidovat takovéto výkony rozhodnutí. Exekuci nelze zastavit, pokud nebyly prováděny srážky ve prospěch daného výkonu rozhodnutí z důvodu provádění srážek ve prospěch dříve doručených rozhodnutí nebo provádění srážek v rámci insolvenčního řízení. Podle § 290 odst. 2 OSŘ lze podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí také v případě, jestliže jsou splněny dvě podmínky, a to že ze mzdy je sráženo již jen běžné výživné a je předpoklad, že povinný bude nadále plnit výživné dobrovolně. Dlužné výživné, které vzniklo zpravidla jen za krátké období, bylo již plně uhrazeno. Zákon výslovně nestanoví povinnost soudu vyžádat si vyjádření oprávněného, ale soudní praxe toto vyžaduje. Stanovisko oprávněného je důležité hlavně pro posouzení, zda z chování povinného a jeho vztahu k práci je možno přepokládat řádné plnění. [16 stránky 994996] Soud doručí usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí všem účastníkům i plátci mzdy. Proti usnesení je přípustné odvolání. „Usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí je (jako téměř každé usnesení, s výjimkou těch, jimiž se rozhoduje o nákladech řízení) vykonatelné doručením, do právní moci má přitom účinky odkladu výkonu rozhodnutí.“ [2 str. 340]

3.1.2 Odklad a zastavení exekuce podle exekučního řádu [13 stránky 333-351] Podmínkou odkladu exekuce je, že tato situace musí být pouze přechodná, nesmí být trvalého rázu. Až do roku 2009 mohl o odkladu exekuce rozhodovat pouze soud. Od 1. 11. 2009 21

se návrh na odložení exekuce podává soudnímu exekutorovi, který exekuci vede. Odklad exekuce řeší § 54 EŘ, s použitím ustanovení OSŘ § 266. Exekuci lze tedy odložit na návrh i bez návrhu za splnění podmínek uvedených v OSŘ. Z toho plyne, že stejně jako u výkonu rozhodnutí lze i exekuci vydanou soudním exekutorem zastavit na návrh především z důvodu tíživé životní situace povinného a jeho rodiny. Podle § 54 odst. 5 může být exekuce zastavena také na návrh povinného, jestliže složí jistotu v dostatečné výši, která by pokryla nejen pohledávku, ale také její příslušenství a náklady s ní spojené. Pokud bude exekuce později zcela zastavena, jistota bude vrácena složiteli. Návrh musí obsahovat všechny předepsané náležitosti a přílohy prokazující tvrzení v návrhu. Pokud je návrh na odklad exekuce zamítnut, může účastník podat nový návrh, ve kterém nesmí uplatnit stejné námitky jako v původním návrhu na odklad exekuce. Exekuce může být odložena vždy na nějakou určitou dobu, nelze ji odložit na neurčito. Tato doba musí být vždy přesně určena v usnesení o odkladu, na rozdíl od výkonu rozhodnutí. Z tohoto důvodu již není po skončení odkladu nutné vydávat další usnesení o pokračování v exekuci. I bez návrhu může soud nebo soudní exekutor odložit exekuci, jestliže je zřejmé, že exekuce bude zastavena. V době trvání odkladu exekuce není exekutor oprávněn činit jakékoli úkony vedoucí k provedení exekuce. Je však oprávněn činit úkony vedoucí ke zjištění stavu majetku povinného. Exekutor návrhu o odkladu exekuce nejdéle do 7 dnů vyhoví nebo jej předá exekučnímu soudu, který o jeho odkladu nejdéle do 15 dnů rozhodne. Proti usnesení o odkladu exekuce je možné se odvolat, dovolání přípustné není. Zastavení exekuce dle EŘ je zakotveno v § 55. Návrh na zastavení se podává u soudního exekutora, který exekuci nařídil. Pro exekuční řízení zahájená po 1. 1. 2013 je zastavení exekuce jediným opravným prostředkem, kterým se může povinný proti exekuci bránit. Lhůta pro podání návrhu je 15 dní ode dne, kdy se povinný o skutečnostech vedoucích k zastavení exekuce dozvěděl. Návrh musí obsahovat všechny náležitosti včetně uvedení okolností, které vedly ke zjištění skutečností vedoucích k podání návrhu na zastavení exekuce. Exekutor vyzve všechny účastníky, aby se do patnácti dnů od doručení návrhu k němu vyjádřili. Pokud všichni účastníci souhlasí, nebo se vůbec nevyjádří, exekutor po uplynutí třicetidenní lhůty k vyjádření návrhu vyhoví. V opačném případě jej postoupí exekučnímu soudu. Ten může o zastavení exekuce rozhodnout i bez návrhu. Exekutor o zastavení exekuce bez návrhu je oprávněn rozhodnout v případech, že se zastavením souhlasí oprávněný nebo pokud oprávněný ve stanovené lhůtě nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce. To neplatí v případě, že oprávněný byl osvobozen od soudních poplatků nebo je exekuce vedena pro výživné na nezletilé děti. Soudní exekutor i soud může bez návrhu zastavit exekuci z důvodů uvedených 22

v OSŘ. Nejčastějším důvodem bývá nemajetnost povinného, kdy exekutor exekuci zastaví podle § 268 odst. 1 písm. e) OSŘ. Exekutor může také zastavit exekuci v případě, že oprávněný nezaplatí přiměřenou zálohu na náklady exekuce, kterou stanoví exekutor. V případě, že exekutor rozhodne o zastavení exekuce, rozhoduje usnesením, které doručí všem účastníkům řízení a dalším dotčeným osobám. Proti tomuto usnesení o zastavení exekuce je možno použít opravný prostředek.

3.1.3 Odklad a zastavení exekuce podle daňového řádu [14 stránky 758-761] Odklad daňové exekuce je řešen v § 181 odst. 1 daňového řádu. Správce daně může exekuci buď zcela nebo částečně odložit a to po podání návrhu nebo i bez návrhu z moci úřední. V příslušném ustanovení jsou řešeny obecné případy, pro které lze exekuci odložit. To je možno v případě, že dochází k šetření skutečností, které by vedly k zastavení daňové exekuce. V tomto případě může správce daně exekuci zastavit ex offo. Také v případě, že existují podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku, zejm. sociální důvody, lze daňovou exekuci zastavit. Odklad může být povolen pouze na určitou dobu. Pominou-li důvody pro odklad exekuce, správce daně rozhodne o pokračování exekuce (vzor v přílohové části). Daňovou exekuci lze zastavit zcela nebo z části za podmínek uvedených v § 181 odst. 2 daňového řádu, který má dispozitivní charakter. Exekuci je možno zastavit na návrh příjemce exekučního příkazu i z moci úřední, při splnění podmínek stanovených zákonem. Správce daně může exekuci zastavit například, jestliže nebyly splněny zákonné podmínky, tzn. že důvody pro exekuci zanikly ještě před jejím nařízením. Dále lze daňovou exekuci zrušit, pokud došlo ke zrušení rozhodnutí, které bylo exekučním titulem, pokud se správce daně rozhodne zastavit exekuci z důvodu posečkání, jestliže je pravomocně rozhodnuto, že majetek postižený exekucí této exekuci nepodléhá nebo k němu náleží právo nepřipouštějící exekuci, dojde-li k zániku práva nedoplatek vymáhat nebo jestliže by výtěžek exekuce byl nižší než exekuční náklady. Také v případě, že by další postup v exekuci vedl ke vzniku nepoměrných obtíží, lze exekuci zastavit. Tyto obtíže nejsou však nikde blíže specifikovány, nenalezneme je ani v důvodové zprávě. K zastavení daňové exekuce dojde i v případě, že bylo nařízeno více exekucí a nedoplatek lze uhradit pouze z některé z nich. Mezi jiné důvody, které jsou uvedeny pod písmenem j), patří především důvody uvedené v § 106 daňového řádu a další ustanovení OSŘ. Rozhodnutí o odložení či zastavení daňové exekuce (vzory v přílohové části) doručí správce daně všem příjemcům exekučního příkazu. V případě částečného zastavení rozhodnutí doručí 23

pouze dlužníkovi a plátci mzdy. Proti tomuto rozhodnutí není možné uplatnit opravný prostředek.

3.1.4 Odklad a zastavení exekuce podle správního řádu Odložit správní exekuci lze pouze v souladu s § 113 správního řádu. Správní orgán může odložit exekuci, jestliže o posečkání povinný řádně požádá. Správní řád demonstrativně uvádí důvody pro odložení exekuce. Může jím být skutečnost, že z chování povinného je zřejmé, že svoji povinnost splní nejpozději ve lhůtě, v níž má být exekuce provedena, a nehrozí, že účel exekuce bude jejím odložením zmařen. Správní orgán může exekuci odložit i bez návrhu povinného, jestliže dochází k šetření skutečností, které by mohly vést k zastavení exekuce. Jestliže dojde k odložení vykonatelnosti rozhodnutí, které je exekučním titulem, dojde také k odložení exekuce. Správní orgán při odložení exekuce musí brát v úvahu veřejný zájem a zajistit, aby při rozhodování dalších skutkově podobných případů nedocházelo k nedůvodným rozdílům. O odkladu exekuce rozhoduje usnesením, které musí být řádně odůvodněno. Proti tomuto usnesení se nelze odvolat. Pominou-li důvody pro odklad exekuce, správní orgán již nevydává žádné usnesení, pouze o této skutečnosti vyrozumí všechny účastníky. [15 stránky 439-440] Zastavení správní exekuce řeší §115 správního řádu: „Exekuční správní orgán prováděnou exekuci na žádost nebo z moci úřední usnesením, proti kterému se nelze odvolat, zastaví, jestliže a) po nařízení exekuce povinnost zanikla, b) po nařízení exekuce zaniklo právo provádět exekuci nebo byl zrušen exekuční titul, který je podkladem pro exekuci, c) o zastavení exekuce požádal ten, na jehož žádost podle § 110 písm. b) a c)byla exekuce nařízena, d) průběh exekuce ukazuje, že by její pokračování bylo spojeno s mimořádnými nebo nepoměrnými obtížemi, e) se zjistí, že exekuce byla nařízena k vymožení neexistující povinnosti nebo vůči neexistujícímu povinnému, f) provedení exekuce je nepřípustné, protože před nařízením exekuce existoval důvod, pro který exekuci nebylo možno provést, nebo g) je provedení exekuce nepřípustné, protože po jejím nařízení nastal jiný důvod vyplývající ze zvláštního zákona nebo stavu věci, pro který nelze exekuci provést“. [10]

24

Správní orgán může exekuci zastavit ex offo nebo na žádost. O zastavení exekuce vydá usnesení, proti kterému se nelze odvolat. Toto usnesení rozešle všem účastníkům řízení.

3.2 Ukončení exekuce uspokojením pohledávky K řádnému ukončení exekuce dojde její realizací, tzn. že bude uspokojena celá pohledávka. Tím exekuce ze zákona končí. Nevydává se žádné zvláštní usnesení či rozhodnutí. Plátce mzdy přestane provádět srážky ze mzdy a bude celou mzdu vyplácet povinnému. Exekuce se skládá nejen z jistiny, ale také z příslušenství a nákladů exekuce. Ukončení exekuce fakticky provádí plátce mzdy. Pro něj je velice problematické určit přesnou výši příslušenství pohledávky. Například výpočet úroků může jen stěží odhadnout, protože nezná přesné datum, kdy byla poslední splátka připsána na účet oprávněného a samotný výpočet je velice složitý. Proto v praxi většinou s dostatečným předstihem oznamuje blížící se konec exekuce věřitelům, tj. oprávněnému v případě soudního výkonu rozhodnutí, soudnímu exekutorovi v případě exekuce podle exekučního řádu, správci daně v případě daňové exekuce a správnímu orgánu v případě správní exekuce. Ti většinou ve vlastním zájmu upřesní plátci mzdy výši vymáhané pohledávky.

3.3 Postup plátce mzdy Jestliže soud rozhodne o zastavení exekuce na návrh (§ 266 odst. 1 OSŘ) je plátce mzdy povinen po doručení usnesení ukončit provádění srážek ze mzdy. Srážet na odloženou exekuci nebude až do doby, kdy mu soud zašle příkaz, aby ve srážkách pokračoval. V případě odložení exekuce i bez návrhu (§ 266 odst. 2 OSŘ) plátce mzdy pokračuje ve srážkách, ale nevyplácí je oprávněnému, zadržuje je na svém účtu, dokud nebude odklad exekuce zrušen. Dojde-li k zastavení exekuce, plátce mzdy vyplatí zadržené částky povinnému. Takto bude postupovat plátce mzdy, pokud se jedná o nepravomocnou exekuci a namísto vyrozumění o nabytí právní moci mu bylo doručeno rozhodnutí o zastavení exekuce. K vrácení deponovaných částek povinnému dochází ale pouze v případě, že plátce mzdy eviduje pouze tuto jedinou exekuci proti povinnému. V případě souběhu více exekucí musí deponované srážky vyplatit na pohledávky, které byly další v pořadí. Plátce mzdy musí při přerozdělení srážek mezi jednotlivé věřitele postupovat tak, jakoby v předchozích měsících zastavená exekuce neexistovala. Dále musíme odlišit případ, kdy rozhodnutí o zastavení exekuce plátce mzdy obdrží až po doručení vyrozumění o nabytí právní moci. V tomto případě před zastavením exekuce odesílal provedené srážky oprávněnému, což bylo v souladu s právní úpravou. 25

Po doručení vyrozumění tedy přestane provádět srážky ze mzdy povinného. Není tedy povinen nic povinnému vracet. Pokud došlo k přeplatku exekuce, musí ho povinný požadovat po oprávněném. [1 stránky 47-49]

26

4 Odpovědnost plátce mzdy Plátce mzdy je odpovědný za řádné plnění všech svých povinností vůči vymáhacímu orgánu i povinnému. Za nesplnění daných povinností mu hrozí udělení pořádkové pokuty či podání žaloby, ať ze strany oprávněného, resp. vymáhacího orgánu či povinného.

4.1 Součinnost plátce mzdy Plátce mzdy je povinen poskytovat součinnost vymáhacím orgánům. A to jak v poskytování informací potřebných k úspěšnému vymožení exekuce, tak při oznamování skutečností týkajících se změny plátce mzdy. Při nedodržení těchto povinností může být plátci mzdy uložena pokuta nebo na něj může oprávněný či vymáhací orgán podat poddlužnickou žalobu. Veškeré tyto informace jsou poskytovány bezplatně, čímž zatěžují plátce mzdy.

4.1.1 Informační součinnost V případě soudních exekucí se plátce mzdy řídí ustanovením § 128 OSŘ, podle kterého je každý povinen poskytnout soudu informace potřebné pro řízení a rozhodnutí. Informace vedoucí k řádnému provedení výkonu rozhodnutí sdělí vždy na vyžádání soudu, nikoli bez obdržené výzvy. Při nesplnění této povinnosti může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. U úředních exekucí je plátce mzdy také povinen poskytnout součinnost třetích osob a to na základě § 177 daňového řádu, který stanoví, že pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se podle OSŘ. Pro tento typ exekucí tedy plátce mzdy použije stejný postup jako u soudního výkonu rozhodnutí. Problém nastává v případě exekucí nařízených soudním exekutorem. V exekučním řádu v ustanovení § 33 a § 34 EŘ je upravena součinnost třetích osob. Soudní exekutoři zasílají plátcům mzdy žádosti o poskytnutí součinnosti, kde se právě na tyto paragrafy odvolávají. V této součinnosti většinou žádají o sdělení informací, zda je povinný u plátce mzdy zaměstnán, o počtu vyživovaných osob a o pohledávkách, které předcházejí jejich exekučnímu příkazu. Tyto informace může zaměstnavatel poskytnout. Mnohdy však soudní exekutoři vyžadují po plátci mzdy informace, které by v případě jejich poskytnutí, nutili zaměstnavatele k porušení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nelze tedy poskytovat informace týkající se například telefonního čísla, e-mailového kontaktu či zaslání výplatní pásky, obsahující jednotlivé složky mzdy nebo 27

poskytnutí kopií exekučních příkazů z jiných výkonů rozhodnutí. Soudní exekutoři také běžně žádají o sdělení čísla účtu povinného. Ale zaměstnavatel po novele zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 již nemohou znát, zda účet, na který je mzda odváděna, patří povinnému. V zákoně je přímo uvedeno, že zaměstnavatel odvede mzdu na „na jeden platební účet určený zaměstnancem“. [18] Z toho nevyplývá, že se jedná přímo o účet zaměstnance. Z tohoto důvodu může tedy plátce mzdy v rámci součinnosti uvést pouze banku, do které je mzda odváděna. Je zřejmé, že soudní exekutoři se snaží získat co nejvíce informací, aby získali co nejvíce majetku povinného k uspokojení pohledávek oprávněných. Tím neúměrně zatěžují zaměstnavatele, kterému tím vznikají další náklady spojené s exekučními srážkami. V žádostech o poskytnutí součinnosti také exekutoři hrozí uložením pořádkové pokuty do výše 50 000 Kč. Ze zákona ovšem součinnost plátce mzdy přímo nevyplývá, v jednotlivých ustanovení §33 EŘ není plátce mzdy přímo uveden. Jsou zde zmiňovány fyzické a právnické osoby, ovšem s uvedením podmínky, že rozhodují o právech a povinnostech nebo vedou evidenci osob a majetku. Takovýmto subjektem plátce mzdy rozhodně není. V § 33 odst. 4 EŘ se také hovoří o fyzických a právnických osobách, ale z kontextu vyplývá, že disponují s účtem dlužníka se zcela jiným účelem než zaměstnavatel. Z toho lze dovodit, že soudní exekutor nemůže uložit pokutu dle § 34 EŘ, protože plátce mzdy není v § 33, na který se ustanovení odvolává, uveden. V žádostech o poskytnutí součinnosti je také uveden údaj, do kdy musí plátce mzdy uvedené skutečnosti soudnímu exekutorovi zaslat. Toto období je různé, někteří žádání o zaslání informací obratem, jiní poskytnou lhůtu, která je zpravidla 5 – 14 dnů. Z výše uvedeného není tedy zcela jednoznačné, zda plátce mzdy je ze zákona povinen součinnost soudním exekutorů poskytnout. Dle mého názoru, by zaměstnavatelé měli exekutorovi poskytnout informace mající význam k vydobytí pohledávky, aby nedošlo k sankci ze strany exekutora, ale pouze do určité hranice, uvedené výše, aby nedošlo k sankci ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pro jednoznačný postup plátce mzdy a odstranění nejasností by pomohlo doplnění plátce mzdy jako povinného k poskytnutí součinnosti do § 33 EŘ.

4.1.2 Oznamovací povinnost Plátce mzdy je podle § 294 a § 295 OSŘ povinen nahlásit soudu či soudnímu exekutorovi (podle § 60 EŘ s odkazem na OSŘ) skutečnosti: •

Nastoupí-li povinný jako zaměstnanec k plátci mzdy, musí zaměstnavatel tuto skutečnost neprodleně oznámit vymáhacímu orgánu. Plátce mzdy je povinen si 28

od povinného vyžádat potvrzení o zaměstnání od předchozího plátce mzdy, ze kterého zjistí, zda byl nařízen výkon rozhodnutí. •

Přestane-li povinný u plátce mzdy pracovat, musí tuto skutečnost oznámit vymáhacímu orgánu do jednoho týdne, včetně vyčíslení provedených srážek, uvedením nařízených výkonů rozhodnutí a uvedením pořadí dané pohledávky. Zároveň je plátce mzdy povinen nejpozději v den skončení pracovního poměru vydat povinnému potvrzení o zaměstnání, v němž musí být všechny výkony rozhodnutí uvedeny.

Za nesplnění oznamovací povinnosti může soud či soudní exekutor podle § 296 OSŘ uložit plátci mzdy pokutu až do výše 50 000 Kč. [4 stránky 94-95] Stejnou oznamovací povinnost má plátce mzdy také u úředních exekucí. V případě správních exekucí správní řád odkazuje v § 106 odst. 3 na ustanovení daňového řádu. Z toho plyne, že plátce mzdy je povinen u správní i daňové exekuce poskytnout součinnost na základě § 189 odst. 2 daňového řádu. Jedná se o stejnou oznamovací povinnost jako u soudního výkonu rozhodnutí či exekuce vedené soudním exekutorem. Odlišná je pouze lhůta pro poskytnutí součinnosti, která v tomto případě činí 8 dní. Také správce daně je oprávněn za nesplnění těchto povinností udělit pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč. K tomu ho opravňuje ustanovení § 189 odst. 3 daňového řádu. [4 stránky 94-95] Za nesplnění součinnosti třetích osob či za nesplnění oznamovací povinnosti mohou vymáhací orgány udělit plátci mzdy pořádkovou pokutu. Tuto výsadu mají přímo zakotvenu v příslušných právních normách. Za žádné jiné pochybení plátce mzdy však pořádkovou pokutu udělit nemohou. V ostatních případech, týkajících se pochybení při výpočtu srážek, je nutno podat proti plátci mzdy žalobu.

4.2 Žaloba proti plátci mzdy [1 stránky 390-392] V případě, že plátce mzdy poruší své platební povinnosti, hrozí mu podání žaloby od oprávněného či vymáhacího orgánu, ale pouze v případě, že vymáhací orgán je také oprávněnou osobou. U soudní exekuce tedy nikdy nemůže žalobu podat soud. V případě úředních exekucí žaluje správní orgán či správce daně, pokud v rámci exekuce vymáhají své vlastní pohledávky. Nejsložitější situace nastává u exekuce vedené soudním exekutorem. Zde zpravidla podává žalobu oprávněný, soudní exekutor však může také plátce mzdy žalovat, a to ohledně nákladů exekuce a své odměny.

29

K porušení platební povinnosti dochází nejčastěji tím, že plátce mzdy neprovede srážku vůbec, neodvede ji v řádném termínu, neprovede ji v zákonem určené výši nebo ji odvede oprávněnému, který není v pořadí. Za všechny tyto skutečnosti, ale i jiné hrozí plátci mzdy od oprávněného žaloba, nikdy za porušení těchto povinností nemůže být pokutován. Žaloba plátci mzdy hrozí také v případě, že včas nevydá potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru povinnému. Nový plátce mzdy se tak nedozví, že je na mzdu povinného vydán výkon rozhodnutí, neprovádí srážky a dochází k poškození oprávněného. Ten může podat žalobu proti původnímu plátci mzdy na zaplacení dlužné částky. Zároveň plátci mzdy v tomto případě hrozí pokuta od vymáhacího orgánu, která je zmíněna v předešlé kapitole. Plátce mzdy může také pochybit např. při výpočtu výše srážky ze mzdy, může srazit vyšší částku, než je oprávněn, může srážky odvést oprávněnému se zpožděním, odvést srážky osobě, které není oprávněná či si srážku plátce mzdy neoprávněně ponechá. V těchto případech nedojde k poškození oprávněného, ale povinného, který je oprávněn podat žalobu proti plátci mzdy. Povinný však většinou možnost podání žaloby nevyužije, ale obrátí se na příslušné státní orgány, které dohlíží na dodržování pracovněprávních a mzdových předpisů. Žaloba musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, včetně břemena tvrzení a důkazního břemena. Je nutno, aby v ní bylo přesně specifikováno, k jakému porušení povinnosti došlo a každé tvrzení musí být podloženo důkazem. Z tohoto důvodu v praxi k podání žaloby proti plátci mzdy dochází pouze výjimečně.

30

5 Postup při provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů V této kapitole se budu zabývat problematikou příjmů, které lze postihnout srážkami, z jakých příjmů musí plátce mzdy či jiného příjmu srážet, jaké nezabavitelné minimum nesmí být povinnému dle zákona sraženo a jaká část mzdy či jiného příjmu může být povinnému sražena. Dále uvedu způsob výpočtu srážek ze mzdy a jejich použití k uspokojení pohledávek dle stanovených pravidel.

5.1 Mzda a jiné příjmy povinného Exekuční srážky se provádějí vždy z čisté mzdy a jiných příjmů povinného podle příslušných ustanovení OSŘ. Mzdou podle § 277 OSŘ je peněžité plnění za práci, včetně příplatků za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli, příplatků za práci v noci a ve ztíženém prostředí. Má-li zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele sjednáno více pracovních poměrů, jsou srážky prováděny ze všech těchto příjmů, které se pro účely srážek ze mzdy sečtou. [16 str. 966] Až do 1. 9. 2015 nebylo možno srážky provádět z odměny z dohody o provedení práce (dále jen DPP). Bylo ji však možno postihnout výkonem rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky. Podle novely zákona č. 164/2015 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je odměna z DPP zařazena mezi příjmy, ze kterých je možno provádět srážky. Došlo k jejímu začlenění do § 299 odst. 1 OSŘ. Od 1. 9. 2015 již není možno vydávat rozhodnutí přikázáním jiné peněžité pohledávky na odměnu z DPP. Mzdové účtárny musí řešit, zda do příjmu zahrnout odměnu z DPP či nikoli. Podle přechodného ustanovení zákona č. 164/2015 Sb. bude záležet na tom, kdy nastaly právní účinky přijatých rozhodnutí.

Nastaly-li

před účinností tohoto zákona, budou mzdové účetní postupovat podle pravidel platných před 1. 9. 2015. Pokud byl tedy podán návrh soudu na srážky ze mzdy nebo soud již vydal rozhodnutí o srážkách ze mzdy před účinností novely, nebude možno provádět srážky z odměny plynoucí z dohody o provedení práce. Byl-li však podán návrh na provedení exekuce soudnímu exekutorovi a ten ještě nerozhodl o způsobu provedení exekuce, bude se výkon rozhodnutí vztahovat i na odměnu z dohody o provedení práce. [17 stránky 5-6] Čistá mzda se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na sociální politiku zaměstnanosti, pojistné na důchodové spoření, zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmů. 31

Do čisté mzdy se nezapočítávají náhrady poskytnuté na náklady spojené s pracovním výkonem, což jsou zejména náhrady při pracovní cestě. Také sociální výpomoci poskytnuté při živelných událostech a jiných mimořádných událostech, dary a jiná plnění ze sociálního fondu nebo FKSP nejsou součástí čisté mzdy. Sociální výpomoci jsou sice v § 224 odst. 2 písm. b) zákoníku práce uvedeny jako odměny, čímž by byly součástí mzdy, ale nejsou uvedeny v taxativním výčtu § 299 OSŘ, proto z nich nelze srážky provést. [4 str. 64] Srážkami ze mzdy lze také postihnout jiné příjmy, které jsou taxativně vyjmenovány v právním předpisu. Z žádných jiných příjmů, které nejsou v tomto ustanovení uvedeny nelze srážky provádět. Podle § 299 OSŘ, sem patří: •

odměny z dohod o pracovní činnosti a z dohod o provedení práce,

•

odměny za pracovní nebo služební pohotovost,

•

odměny členů zastupitelstva územních samosprávních celků,

•

dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek).

Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou: •

náhrada mzdy nebo platu, sem patří především náhrady za překážky v práci z důvodu dočasné pracovní schopnosti, z důvodu obecného zájmu nebo důležité osobní překážky, náhrada za čerpání dovolené, náhrada za neplatné rozvázání pracovního poměru a další,

•

nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství,

•

důchody, stipendia,

•

podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,

•

odstupné, odchodné, odbytné,

•

odměny poskytnuté při pracovních výročních a peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním. Jedná se především o odměny při životním nebo pracovním jubileu nebo při odchodu do důchodu.

•

náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,

•

dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,

•

výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,

•

příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona

32

upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. [3] Novela OSŘ (zákon č. 164/2015 Sb.) také rozšířila okruh příjmů podléhající exekučním srážkám o výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů a také o příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Dle přechodného ustanovení se na rozdíl od odměn z dohod o provedení práce u těchto příjmů bude od 1. 9. 2015 provádět výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, nikoli přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to jak u ještě nerozhodnutých, tak i u již rozhodnutých řízení. [17 str. 5] Výkonu rozhodnutí podléhají také pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody. Tyto příjmy nejsou sice uvedeny v § 299, ale vyplývá to z § 373. Postup je stanoven ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. [16 str. 1018] Zákon dále v § 299 odst. 2 a 3 stanoví příjmy povinného částečně nebo zcela nepodléhající výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Patří sem částka potřebná na úhradu pobytu v ústavu sociální péče a částka rovnající se výši kapesného, odměny na základě dohody o provedení práce, náhrada za ztrátu na důchodu, výsluhový příspěvek poskytovaný vojákům z povolání. [16 stránky 1014-1019] Rozpor nastává u daňového bonusu a přeplatku z ročního zúčtování, zda je do čisté mzdy započítat či nikoli. Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu po odečtení pojistného a zálohy na daň z příjmů. Poplatník má dle § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Pokud je částka daňového zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Podle judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci dne 11. 5. 2012: „Daňový bonus není ovšem součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.“ [19] Na základě tohoto judikátu by tedy daňový bonus neměl být součástí čisté mzdy pro účely výpočtu srážek. K problematice daňového bonusu se vyjádřilo také Ministerstvo spravedlnosti na základě dotazu od Exekutorského úřadu Brno-město ze dne 23. 8. 2012, kde bylo vyjádřeno stanovisko: „..pokud přiznáním daňového bonusu fakticky dochází ke zvýšení čisté mzdy, lze 33

s touto částkou kalkulovat jako základem pro výpočet srážek ze mzdy, když ochrana osob vyživovaných povinným je zajištěna institutem nezabavitelné částky.“ [20] Dne 18. 3. 2013 bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze číslo jednací 1 VSPH 241/2013-B-50, kde je uvedeno: „Daňový bonus není součástí záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, ale je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkům státem. Do čisté mzdy za účelem srážek ze mzdy daňový bonus nelze zahrnout.“ Dále je zde vyjádřeno stanovisko: „I tento postup podporuje závěr, že daňový bonus je nástrojem daňové optimalizace a nelze jej chápat jako dávku státu určenou k výživě dítěte.“ [21] Z usnesení Vrchního soudu v Praze tedy vyplývá, že daňový bonus nelze zahrnout do čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy, ale lze ho postihnout jinou peněžitou pohledávku za zaměstnavatelem podle § 213 OSŘ. V tomto případě bude daňový bonus sražen celý, protože na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce. V praxi se mzdová účtárna musí rozhodnout, zda tedy daňový bonus do čisté mzdy započítá či nikoli. V případě, že mzdová účtárna započte daňový bonus do čisté mzdy, může se bránit povinný, pokud daňový bonus nezapočte, může dojít ke sporu s vymáhacím orgánem. Účetní většinou postupují dle instrukcí soudního exekutora, soudu či jiného vymáhacího orgánu. V případě soudního sporu je otázkou, v čí prospěch soud rozhodne. Přeplatek z ročního zúčtování je také předmětem diskusí. Někteří se přiklánějí k názoru, že nemůže být započten do čisté mzdy, protože neexistuje opora v zákoně, není uveden v taxativním výčtu § 299 OSŘ. Podle zastánců tohoto názoru se nejedná o příjem za práci jako takový, ale o jiný příjem plynoucí z daňových přeplatků, a proto ho nelze započítat do příjmů pro účely srážek. [1 str. 66] Proti tomu stojí rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 VSOL 939/2013-B-177 ze dne 30. 4. 2014, který rozhodl, že z přeplatku z ročního zúčtování záloh lze srážet v rámci exekuce. Z rozhodnutí tedy plyne, že pokud by byly za příslušný rok odvedeny nižší zálohy na daň a nevznikl by přeplatek na dani z příjmu, byly by ze mzdy povinného provedeny vyšší srážky pro uspokojení věřitelů. Jedná se tedy o příjem povinného, který byl použit na úhradu záloh na daň, o který byly zkráceny srážky ze mzdy. [22] Mzdové účtárny se většinou řídí rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci a provádějí srážky i z ročního zúčtování záloh na daň. Také soudní exekutoři v současné době kontaktují mzdové účtárny a žádají o součinnost, zda povinný požádal o provedení ročního zúčtování, aby v případě, že se povinný rozhodne sám si podat daňové přiznání, mohli provést příslušná opatření.

34

5.2 Exekuční srážky ze mzdy manžela povinného V postupu srážek ze mzdy manžela povinného dochází k legislativním změnám. Až do 1. 1. 2013 nebylo možno postihnout exekučními srážkami mzdu manžela povinného. Ke změně došlo nabytím účinnosti zákona č. 396/2012 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., OSŘ ve znění pozdějších přepisů, a další související zákony. Tím již bylo možno od 1. 1. 2013 postihnout mzdu manžela povinného. V čl. II bodu 1 bylo stanoveno, že: „Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.“ [23], čímž nebylo možno postihnout mzdu manžela u exekucí zahájených před datem účinnosti tohoto zákona. K další změně došlo 1. 1 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 303/2013 Sb. zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, který v čl. LII odst. 2 říká: „Exekuční příkaz vydaný po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. v řízeních zahájených před nabytím účinnosti zákona č. 396/2012 Sb. se řídí zákonem č. 20/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 396/2012 Sb.“ [24] Tím došlo k tzv. pravé retroaktivitě a od 1. 1. 2014 bylo možno postihnout mzdu manžela srážkami ze mzdy i u exekučních řízení zahájených před 1. 1. 2013. To způsobilo, že začaly být vydávány exekuční příkazy, které postihovaly mzdu manžela i u exekučních řízení zahájených před 1. 1. 2013. Ke zrušení tohoto ustanovení došlo vyhlášením nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/14, předpis č. 115/2015 Sb., který dospěl k názoru: „že přechodné ustanovení obsažené v článku LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb. je v rozporu se zásadou zákazu pravé retroaktivity, vyplývající z principu demokratického právního státu, obsaženého v článku 1 odst. 1 Ústavy.“ [25] Soudní exekutoři tak byli nuceni zrušit exekuční příkazy, které byly vydány na mzdu manžela povinného u exekučních řízení zahájených před 1. 1. 2013. Plátce mzdy tedy přestal provádět srážky ze mzdy manžela povinného na základě těchto exekučních příkazů. V případě, že zadržoval srážky ze mzdy, protože exekuční příkaz ještě nenabyl právní moci, vyplatil zadržené částky manželu povinného nebo je použil na úhradu exekucí v pořadí. Srážky, které nebyly deponovány, ale byly odvedeny na účet oprávněného do dne vyhlášení nálezu Ústavního soudu, byly sraženy v souladu se zákonem, resp. platným zněním právního předpisu. V současné době lze tedy provádět srážky ze mzdy manžela povinného, pokud je exekuční příkaz vydán také na mzdu manžela povinného, ale pouze u exekucí zahájených až po 1. 1. 2013.

35

5.3 Nezabavitelné částky Nezabavitelné částky představují určitou část mzdy, kterou nelze povinnému srazit a musí mu být vždy vyplacena. Tím je sledován zájem, aby byla povinnému zachována základní životní úroveň. Nezabavitelné částky nejsou řešeny přímo v OSŘ, který je základním předpisem pro provádění srážek, ale jsou zakotveny v nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Nezabavitelná částka je podle uvedeného nařízení vlády odvozena ze životního minima jednotlivce, které je uvedeno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Tato částka činí dle nařízení vlády 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, 3 410 Kč. [26] Dále se přihlíží k částce na normativní náklady na bydlení na jednu osobu, v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy v obci s 50 000 až 99 999 obyvateli. Tato částka pro rok 2016 činí 5 858 Kč, a je zakotvena v nařízení vlády 395/2015 Sb, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. [27] Po sečtení těchto dvou částek získáme důležitou hranici, nad kterou lze zabavit čistou mzdu bez omezení. To znamená, že čistá mzda, která po odečtení nezabavitelných částek převyšuje 9 268 Kč (3 410 + 5 858), se srazí celá. Podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se součet všech nezabavitelných částek zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Ke změně nezabavitelných částek dochází zpravidla na přelomu roku. Dle platné právní úpravy se nová výše nezabavitelných částek použije prvně vždy v zúčtovacím období, na které připadne den, od něhož se částky mění. V praxi to znamená, nezabavitelné částky platné od ledna 2016 se poprvé použijí pro srážky ze mzdy či jiných příjmů za měsíc leden 2016.

5.3.1 Nezabavitelná částka na osobu povinného Podle platné právní úpravy se na osobu povinného započte nezabavitelná částka, která je rovna dvěma třetinám součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, tzn. 6 178,67 Kč (2/3 z částky 9 268 Kč). Na tuto část mzdy má nárok každý povinný, aniž by o ni musel jakkoli žádat či nějak nárok prokazovat.

5.3.2 Vyživované osoby Povinnému také vzniká nárok na nezabavitelnou částku na osoby, které je povinen vyživovat. Tato částka je odvozena z nezabavitelné částky na povinného a odpovídá jedné čtvrtě této 36

částky, která činí 1 544,67 Kč (6 178,67 : 4). Tato výše nezabavitelné částky se započte tolikrát, kolik má povinný vyživovaných osob. Plátce mzdy nemůže sám rozhodnout o vyživovaných osobách, protože nezná poměry povinného. Aby došlo ke správnému posouzení vyživovaných osob, plátce mzdy poučí povinné o nárocích na nezabavitelné částky a ten vyplní čestné prohlášení (vzor v přílohové části), kde uvede všechny vyživované osoby a doloží je potřebnými doklady. Vyživovanou osobou je vždy manžel povinného a to bez ohledu, zda má samostatný příjem. Manželé nemusí vést ani společnou domácnost, dokonce spolu nemusí ani žít. Vyživovací povinnost je také mezi registrovanými partnery. K prokázání nároku na nezabavitelnou částku na manžela předloží povinný oddací list, případně občanský průkaz, pokud je v něm manžel uveden. Registrovaní partneři přeloží doklad o partnerství. Naopak vyživovací povinnost nikdy nevzniká mezi druhem a družkou. Výjimkou je matka dítěte, která není za otce provdána, ale je jí přiznáno výživné po dobu dvou let od porodu, podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nárok povinný mzdové účtárně prokáže soudním rozhodnutím o přiznání výživného, příp. předložením rodného listu dítěte. Rovněž může být vyživovanou osobou rozvedený manžel, který není schopen sám se živit. V tomto případě soud rozhodne o výživě rozvedeného manžela a povinný prokáže vyživovanou osobu předložením rozsudku o povinnosti platit výživné. [1 str. 86] Vyživovací povinnost má povinný také ke svým potomkům. Jedná se o děti vlastní či osvojené, přičemž není rozhodující, zda žijí ve společné domácnosti. Důležité je, že dítě není schopno se samo živit. Povinný musí mzdové účtárně přeložit rodný list, příp. rozsudek soudu o osvojení. Zde na rozdíl od nároku na daňové zvýhodnění není hranice 18 let. Za vyživované dítě se považuje dítě vlastní či osvojené do doby ukončení základní školní docházky. Pokud se dítě dále připravuje na budoucí povolání, je nutno doložit potvrzení o studiu. V případě, že dítě již nestuduje, ale je vedeno jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, nebo je zaměstnáno v pracovním poměru či na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, nemůže být považováno za vyživovanou osobu, neboť je již schopno se samo živit. Za vyživované také nelze považovat dítě druhého z manželů. V tomto případě je povinen na jeho výživu přispívat druhý z rodičů, kterému v případě srážek je přiznáno za vyživovanou osobu. V případě, že je nařízen výkon rozhodnutí na výživu dítěte, není možno toto dítě pro účely srážek ze mzdy považovat za vyživovanou osobu.

37

Podle občanského zákoníku mají vzájemnou vyživovací povinnost také potomci a předci. Sem patří především praprarodiče, prarodiče, rodiče, děti, vnuci a pravnuci. Opět platí zásada podle občanského zákoníku, že tyto osoby nejsou schopny se samy živit. Tuto skutečnost povinný prokáže předložením rozsudku soudu stanovující povinnost platit výživné. V žádném případě neexistuje vyživovací povinnost mezi sourozenci či jinými osobami žijícími ve společné domácnosti. [1 stránky 87-88]

5.4 Souběh více pohledávek Jestliže plátce mzdy eviduje u jednoho povinného více pohledávek, dochází k jejich souběhu. Plátce mzdy musí sraženou částku přesně přerozdělit mezi jednotlivé oprávněné podle platné právní úpravy. Pohledávky se třídí dle dvou základních pravidel, a to podle pravidla pořadí (zásada priority) a pravidla přednosti.

5.4.1 Pravidlo pořadí Pravidlo pořadí je základním pravidlem pro postupné uspokojování pohledávky. Plátce mzdy podle něj veškeré pohledávky seřadí. Přesná pravidla pro získání pořadí jednotlivých pohledávek jsou určena v § 280 OSŘ. [1 str. 139] Pořadí pohledávek se řídí podle data jejich doručení plátci mzdy. Doručování písemností je přesně upraveno platnou právní úpravou. Pro soudy a soudní exekutory je zakotveno v OSŘ § 45 a následujících, pro správní orgány jsou pravidla uvedena ve správním řádu v ustanovení § 19 a následujících a správce daně se řídí daňovým řádem ustanovením § 39 a následující. Zákon upřednostňuje elektronické doručování písemností, a to především datovou schránkou, pokud ji má plátce mzdy zřízenu. Dokument je doručen okamžikem, kdy se odpovědný pracovník do datové schránky přihlásí. Nepřihlásí-li se po dobu delší než je lhůta deseti dnů ode dne doručení písemnosti, má se za to, že dokument byl doručen poslední den této lhůty. Je nutno použít ustanovení § 57 odst. 2 OSŘ, který říká, že připadne-li konec lhůty na víkend či svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den. [4 stránky 58-60] Plátce mzdy podle data doručení seřadí všechny pohledávky, nejstarší pohledávka získá první místo v pořadí, nejmladší pohledávka získá poslední místo v pořadí. V případě změny plátce mzdy, si pohledávka udržuje pořadí, které získala při doručení prvnímu plátci mzdy. Jestliže je doručeno více pohledávek ve stejný den (čas doručení rozhodný není), získají stejné datum doručení, budou uspokojovány poměrně na základě zásady proporcionality. V praxi se většinou výše jednotlivých pohledávek sečtou, čímž získáme 100%, a poté se dle výše pohledávek vypočte podíl z vypočtené srážky ze mzdy pro dané oprávněné. 38

5.4.2 Pravidlo přednosti Pohledávky dělíme na běžné a přednostní. Pravidlo přednosti se použije v případě, že plátce mzdy u povinného eviduje nejen běžné, ale i předností pohledávky. Při výpočtu výše srážky se mzda, která zbyla po odečtení nezabavitelných částek a případného zbytku mzdy, přesahujícího částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, dělí na třetiny. První třetina se použije pro přednostní i nepředností pohledávky, zde záleží na jejich pořadí. Druhá třetina se použije na uspokojení výhradně přednostních pohledávek, také dle získaného pořadí v rámci přednostních pohledávek, a třetí třetina musí vždy zůstat povinnému. Pokud je zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek vyšší než částka, nad kterou se srazí mzda bez omezení, přičte se tento zbytek mzdy nejprve ke druhé třetině, je tedy použit na uspokojení přednostních pohledávek. V případě, že je předností pohledávka zcela uspokojena, použije se tento zbytek čisté mzdy k úhradě také nepřednostních pohledávek. Jestliže by po uspokojení přednostní pohledávky zbyla určitá část z druhé třetiny, nelze tento zbytek použít na úhradu běžné pohledávky. Přednostní pohledávky jsou taxativně vymezeny v § 279 odst. 2 OSŘ. Soud či soudní exekutor vždy v usnesení, resp. exekučním příkaze uvedou, zda se jedná o přednostní pohledávku. Tuto skutečnost určují na základě exekučního titulu. Daňová exekuce je vždy přednostní pohledávkou. Podle OSŘ „přednostními pohledávkami jsou: a) pohledávky výživného; b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví; c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy; d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

39

k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“ [3] Pohledávky výživného se vyznačují tzv. absolutní předností. Absolutní přednost znamená, že pohledávky výživného jsou uspokojovány vždy jako první bez ohledu na pořadí. Jestliže je hrazeno více pohledávek běžného výživného a druhá třetina nestačí na jejich plné uspokojení, jsou uspokojovány poměrně bez ohledu na jejich pořadí. Nestačí-li druhá třetina na úhradu běžného i dlužného výživného, uspokojí se přednostně běžné výživné. Při úhradě více položek dlužného výživného jsou i tyto pohledávky uspokojeny z druhé třetiny poměrně, dle výše běžného výživného, také bez ohledu na jejich pořadí. V případě, že na úhradu běžného či dlužného výživného nestačí druhá třetina, povýšená i o případnou část zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek vyšší než částka, nad kterou se srazí mzda bez omezení, uspokojí se výživné i z první třetiny. Z první třetiny jsou ovšem pohledávky již uspokojovány výhradně podle svého pořadí. [16 stránky 978-979] Pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví jsou přednostními pohledávkami v případě, že jsou vymáhány přímo poškozenou osobou. Nezáleží na tom, zda ublížení na zdraví bylo způsobeno úmyslně či z nedbalosti nebo zda bylo kvalifikováno jako trestný čin či jiný delikt. Vždy se bude jednat o přednostní pohledávku. [16 str. 972] Pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy jsou také vždy přednostními pohledávkami, a to bez o hledu na to, bylo-li vydáno rozhodnutí v trestním řízení nebo v občanském soudním řízení nebo byl-li pouze učiněn notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. [16 str. 972] Kromě daní a poplatků jsou přednostními pohledávkami také například clo, pořádkové pokuty a další peněžité plnění, při jejichž správě se postupuje podle daňového řádu. Přeplatky na nemocenském pojištění, které zahrnuje nemocenské, ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jsou vymáhány orgány nemocenského pojištění. Přeplatky na důchodovém pojištění, které zahrnují především různé druhy důchodů, jsou vymáhány Českou správou sociálního zabezpečení, regresní náhradu řeší většinou okresní správy sociálního zabezpečení. O přeplatcích na pojistném na sociální zabezpečení rozhodují orgány sociálního zabezpečení a o přednostních pohledávkách na pojistném na veřejné zdravotní pojištění rozhodují zdravotní pojišťovny. Přednostní pohledávky uvedené v bodech g), h) a i) výše uvedeného zákona vymáhá krajská pobočka Úřadu práce. K přeplatku na dávkách při podpoře v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci 40

dochází zpravidla v situaci, kdy byla vyplacena neprávem nebo v chybné výši nebo příslušné osoby nedoložily potřebné doklady k prokázání nároku na dávku. V případě přeplatku na náhradě mzdy, platu nebo odměny za dočasnou pracovní neschopnost může být exekučním titulem pro přednostní pohledávku nejen rozhodnutí soudu, ale i notářský zápis se svolením k vykonatelnosti. [16 stránky 973-975]

Diagram 4: Provádění srážek dle pořadí a přednosti Běžná pohledávka A doručena 10.1.

Běžná pohledávka B doručena 10.1.

Přednostní pohledávka C doručena 12.3.

leden

únor

březen

Mzda za leden: 1. třetina - poměrně mezi pohledávky A a B 2. třetina – povinný 3. třetina - povinný

Mzda za únor: 1. třetina - poměrně mezi pohledávky A a B 2. třetina - povinný 3. třetina - povinný

Výživné doručeno 25.4.

Mzda za březen: 1. třetina - poměrně mezi pohledávky A a B 2. třetina - pohledávka C 3. třetina - povinný

duben

květen

Mzda za duben: 1. třetina - poměrně mezi pohledávky A a B 2. třetina - výživné 3. třetina - povinný

____________________________ Zdroj: vlastí zpracování

5.5 Způsob výpočtu srážek ze mzdy Výpočet srážek ze mzdy se provádí dle příslušných ustanovení OSŘ. Nejprve se zjistí čistá mzda povinného, od které se odečte celková nezabavitelná částka na povinného a vyživované osoby, jejíž součet se zaokrouhlí na celá čísla směrem nahoru. Nezabavitelná částka může být použita pouze u jednoho plátce mzdy, kterého určí soud nebo jiný správní orgán. U ostatních plátců mzdy se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud příslušný orgán neurčí příslušnou část nezabavitelné částky každému jednotlivému plátci mzdy. Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda srazí bez omezení, tj. součet částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení na jednu osobu. V případě, že zbytek čisté mzdy je roven nebo nižší než tato částka, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na třetiny. Třetí třetina vždy zůstane povinnému. První třetina se použije na uspokojení nepřednostních i přednostních pohledávek, druhá třetina je 41

určena k vydobytí pouze přednostních pohledávek. Jestliže proti povinnému nejsou vedeny předností pohledávky, vyplatí se i druhá třetina povinnému. V případě, že zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částech je vyšší než částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, srazí se tento zbytek čisté mzdy celý. Část zbytku mzdy, která se rovná součtu částky životního minima a částky normativních nákladů na bydlení na jednu osobu, se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a rozdělí se na tři stejné části. Třetí třetina opět zůstane povinnému. Část mzdy, která byla sražena bez omezení, se připočte k první nebo druhé třetině, podle povahy pohledávky. Jestli jsou vymáhány přednostní pohledávky, připočte se ke druhé třetině, maximálně však do výše vymáhané pohledávky. Jestliže se tato plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy nepoužije celá v rámci přednostních pohledávek, přičte se tento zbytek k první třetině a použije se na uspokojení nepřednostních pohledávek. Jestliže proti povinnému nejsou vedeny žádné přednostní pohledávky, přičte se část čisté mzdy, která byla sražena bez omezení k první třetině v plném rozsahu. Pohledávky jsou uspokojovány postupně podle svého pořadí. Jestliže na některé pohledávky v důsledku horšího pořadí nezbydou žádné peněžní prostředky, musejí vyčkat až do doby, kdy dojde k uspokojení pohledávek s lepším pořadím. Jestliže mají pohledávky stejný rozhodný den, tzn. že mají stejné pořadí, budou uspokojovány společně, a to poměrně, dle výše jistiny. Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, v případě uspokojování přednostních pohledávek, má výživné absolutní přednost před všemi pohledávkami bez ohledu na den doručení plátci mzdy. Mohou nastat také zvláštní případy výplaty mzdy, a to buď vyplacením zálohy na mzdu nebo vyplacením mzdy za delší časové období. OSŘ v § 285 připouští srážky ze zálohy na mzdu, aby předešel riziku, že při konečném zúčtování mzdy nebude možno provést celou zákonnou srážku. Plátce mzdy tedy provede výpočet srážky již ze zálohy, přičemž použije případné nezabavitelné částky. Po odpracování celého měsíce je vypočtena celá mzda, která povinnému přísluší a z ní je vypočtena celková srážka, která by byla provedena v případě vyplacení mzdy za celý měsíc. Takto vypočtená srážka je ponížena o srážku, která byla vypočtena ze zálohy na mzdu, a odečtena z doplatku mzdy za příslušný měsíc. Celková srážka je odvedena na účet oprávněného až po skončení měsíce, tj. jako jedna částka. [1 stránky 70-74]

42

I když OSŘ umožňuje srážky ze zálohy na mzdu, neměla by být záloha zaměstnancům, kteří mají nařízené srážky na mzdu, vůbec vyplácena, a to z důvodu, že ji není možno povinnému srazit. Ačkoliv podle zákoníku práce § 147 odst. 1, písm. c) může zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnance srazit zálohu na mzdu, je nutné současně aplikovat § 149 odst. 2 zákoníku práce, který říká, že u zálohy se pořadí řídí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. Z tohoto důvodu si zaměstnavatel nemůže poskytnutou zálohu srazit, neboť po provedení exekučních srážek musí vyplacená mzda povinného být nejméně ve výši nezabavitelných částek a třetí třetiny, případně i druhé třetiny v případě pouze běžných pohledávek. Pokud by si plátce mzdy vyplacenou zálohu srazil, došlo by k porušení OSŘ. Zálohu by bylo možno poskytnout pouze v případě, že by ji povinný uhradil po výplatě mzdy v hotovosti do pokladny. Tento způsob však není v praxi moc vhodný, z důvodu nespolehlivosti povinných, čím dochází k prodloužení doby pro splacení zálohy či její nedobytnosti. V případě, že zaměstnavatel vyplácí povinnému mzdu za několik měsíců najednou, jedná se o dlužnou mzdu, je plátce mzdy povinen provést výpočet srážek ze mzdy za každý měsíc zvlášť. Povinný má právo na zápočet nezabavitelné částky pro každý měsíc zvlášť. Pokud by byla srážka vypočtena z celé částky a nezabavitelné částky byly započteny pouze jedenkrát, došlo by k poškození povinného. [16 str. 988] V některých případech může být výpočet srážky a její rozdělení mezi jednotlivé věřitele velice složitý. Pro tyto případy existuje opora v zákoně, a to v OSŘ v § 288, podle kterého může plátce mzdy, oprávněný či povinný požádat soud o určení výše srážky a rozdělení mezi jednotlivé oprávněné. Soud o částce, která má být v daném měsíci sražena a rozdělena mezi jednotlivé věřitele, rozhodne usnesením. V praxi však tento způsob výpočtu výše srážek nefunguje. Soudy nejsou připraveny na řešení těchto problémů a už vůbec ne kapacitně vybaveny. Plátce mzdy se tedy na pomoc soudu v této záležitosti nemůže spoléhat, protože vydání usnesení soudem by trvalo neúměrně dlouho a pro plátce mzdy by pozbylo smyslu.

43

6 Postavení plátce mzdy Plátce mzdy se může ocitnout v různých pozicích, ze kterých mu plynou různé povinnosti. Zákon stanoví povinnosti pro plátce mzdy, u kterého povinný končí pracovní poměr, povinnosti pro nového plátce mzdy, kam povinný nastupuje do zaměstnání, také povinnosti vůči okresní správně sociálního zabezpečení či povinnosti plynoucí se situace, že není jediným plátcem mzdy povinného.

6.1 Změna plátce mzdy Změna plátce mzdy podle OSŘ znamená, že povinný začne pobírat mzdu či jiný příjem od jiného plátce. Tím, že povinný ukončí pracovní poměr u dosavadního plátce mzdy, nedojde ke skončení exekuce, ale vyvstanou určité povinnosti jak na straně původního plátce mzdy, tak na straně nového plátce mzdy, ale také pro povinného i pro vymáhací orgán. Za nesplnění těchto povinností hrozí zaměstnavatelům nejen možnost podání poddlužnické žaloby, ale také možnost uložení pořádkové pokuty. Nejčastějším případem změny plátce mzdy je situace, že povinný zněmí zaměstnání. Může se ale také jednat o situaci, kdy povinný odchází do důchodu nebo vstupuje do evidence úřadu práce za účelem pobírání podpory v nezaměstnanosti. OSŘ v rámci změn plátce mzdy také řeší provádění srážek z vyplácených dávek na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství okresní správou sociálního zabezpečení.

6.1.1 Povinnosti původního plátce mzdy Dosavadní plátce mzdy je povinen provádět srážky ze všech příjmů i po datu skončení pracovního poměru. Z doplatku mzdy za poslední kalendářní měsíc, kdy byl u něj zaměstnán, z odstupného i případných doplatků mzdy či odměn. Po skončení zaměstnání je plátce mzdy povinen vydat potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list, na kterém musí být mimo jiných informací uvedeny údaje o exekucích vedených proti povinnému. Vždy zde musí být uvedeno, zda jsou proti povinnému evidovány nějaké exekuce, jaký vymáhací orgán výkon rozhodnutí vede, číslo jednací výkonu rozhodnutí, pohledávka, pro kterou je výkon rozhodnutí veden, částka, která byla již sražena a pořadí pohledávky. Tyto údaje by měly sloužit novému zaměstnavateli ke snadnému zjištění všech údajů o nařízených výkonech rozhodnutí. Při nesplnění této povinnosti může být původnímu zaměstnavateli udělena pořádková pokuta. [1 stránky 346-347] 44

Další povinností dosavadního zaměstnavatele je oznámit vymáhacímu orgánu nejpozději do jednoho týdne (u daňové exekuce do 8 dnů), že povinný skončil pracovní poměr u plátce mzdy. [4 str. 94] Součástí oznámení je také vyúčtování provedených srážek a určení pořadí pohledávky, kterou u dosavadního plátce mzdy získala. Zaměstnavatel bohužel většinou ihned po skončení zaměstnání nezná ještě celkovou provedenou srážku, protože poslední srážka bude provedena až po zúčtování posledního odpracovaného měsíce povinným. Z tohoto důvodu zasílá vymáhacímu orgánu, jehož pohledávka je v pořadí a v jejíž prospěch jsou srážky prováděny, dodatečné vyúčtování po zpracování mezd. V praxi se tento postup běžně používá, i když není přesně v OSŘ specifikován. V případě exekuce, která ještě nenabyla právní moci, provádí plátce mzdy deponaci srážek. Tyto deponované částky také oznámí vymáhacímu orgánu a ponechá je na svém účtu až do doby, kdy se exekuční příkaz či usnesení stane pravomocným. Poté srážky zašle na účet vymáhacího orgánu či oprávněného, případně je vrátí povinnému při zastavení či ukončení exekuce. Také za nesplnění této oznamovací povinnosti hrozí zaměstnavateli udělení pořádkové pokuty.

6.1.2 Povinnosti nového plátce mzdy Velice důležitým dokumentem pro nového plátce mzdy je potvrzení o zaměstnání, ze kterého by se měl dozvědět, zda jsou ze mzdy nastupujícího zaměstnance prováděny srážky, ať už na základě soudního výkonu rozhodnutí, exekuce nařízené soudním exekutorem, daňové či správní exekuce. Nový pláte mzdy je tedy povinen si toto potvrzení od zaměstnance vyžádat. [1 stránky 348-349] V praxi se však velice často stává, že zaměstnanci zápočtový list nepředloží a zaměstnavatel se o případných srážkách ze mzdy vůbec nedozví. Z tohoto důvodu bývá součástí náborového dotazníku zaměstnance také informace o případných srážkách ze mzdy. Nový plátce mzdy by měl započít s prováděním těchto srážek od okamžiku, kdy se o nich z potvrzení o zaměstnání, od povinného nebo od vymáhacího orgánu dozví. Zaměstnavatel provedené srážky deponuje až do doby, kdy obdrží usnesení o pokračování ve srážkách ze mzdy od vymáhacího orgánu. Další povinností nového plátce mzdy je oznámit vymáhacímu orgánu, že povinný k němu nastoupil do pracovního poměru. Pokud tyto povinnosti nesplní, může mu být udělena pořádková pokuta dle OSŘ. [1 stránky 346-347] Pro nového plátce mzdy může nastat problém v případě určení správného pořadí pro všechny doručené pohledávky vůči povinnému. Je nutno rozlišovat mezi nově doručenými pohledávkami a převzatými pohledávkami od předchozích zaměstnavatelů. Pořadí vymáhané 45

pohledávky se vždy řídí dnem, kdy byla pohledávka doručena prvnímu plátci mzdy. Mzdové účetní tedy musí vždy pečlivě prostudovat daný exekuční příkaz či usnesení a správně určit jeho pořadí. Stejné pravidlo platí také pro deponované srážky. Jestliže se při nástupu nového zaměstnance plátce mzdy od něj nedozví o vedených exekucích a je mu doručen exekuční příkaz s datem doručení dřívějším než doposud evidované pohledávky, v jejichž prospěch jsou prováděny srážky, a které ještě nenabyly právní moci, použijí se tyto deponované srážky na úhradu exekučního příkazu s nejlepším pořadím. V tomto případě je nutno postupovat tak, jak by bylo opravdu sráženo, kdybychom o došlém exekučním příkazu s nejlepším pořadím věděli již v době prováděné srážky.

6.1.3 Povinnosti povinného Stejně jako plátce mzdy má i povinný oznamovací povinnost vůči vymáhacímu orgánu. Do jednoho týdne (u daňové exekuce do 8 dnů) by měl oznámit změnu plátce mzdy. Také je povinen předložit potvrzení o zaměstnání novému plátci mzdy a informovat ho o případných srážkách ze mzdy. I povinnému může být udělena pořádková pokuta za nesplnění těchto povinností. V praxi se však podobné pokuty neudělují, povinní nemají většinou žádné peněžní prostředky, ze kterých by byla pokuta zaplacena. [1 str. 349] Povinní bohužel tuto oznamovací povinnost neplní a spíše před zaměstnavatelem výkony rozhodnutí postihující jejich mzdu tají. Tím dochází k porušení plynulosti v provádění srážek ze mzdy a jiných příjmů.

6.1.4 Povinnosti vymáhacího orgánu Také vymáhací orgán musí plnit své zákonem dané povinnosti. Dle OSŘ § 294 odst. 3 musí ihned poté, co se dozví o novém plátci mzdy, vydat vyrozumění novému plátci o nařízení výkonu rozhodnutí. Toto vyrozumění vydává i bez návrhu z úřední povinnosti. Ve vyrozumění musí uvést všechny skutečnosti týkající se dosavadního průběhu výkonu rozhodnutí, celkovou výši pohledávky, zda má pohledávka příslušenství, kolik již bylo sraženo ve prospěch dané pohledávky, zda se jedná o přednostní či běžnou pohledávku a pořadí pohledávky, resp. den doručení prvnímu plátci mzdy. Dále v usnesení vyzve plátce mzdy, aby pokračoval v provádění srážek, informuje ho, zda již usnesení nabylo právní moci, a upozorní na povinnosti plátce. Jelikož toto usnesení musí vymáhací orgán vydat, jakmile se o novém plátci mzdy dozví, nemá většinou k dispozici všechny potřebné údaje. Vyúčtování prováděných srážek, rozhodné datum pro určení pořadí pohledávky a další se následně dozví na základě oznamovací povinnosti 46

původního plátce mzdy. Poté vydá doplňující rozhodnutí s upřesněním těchto údajů, a to neprodleně po obdržení konečného vyúčtování od původního plátce mzdy. [16 stránky 1005-1006]

6.1.5 Srážky z dávek okresní správy sociálního zabezpečení Exekuční srážky lze provádět z nemocenského a z dávek peněžité pomoci v mateřství. Podle § 293 OSŘ se vyplácení těchto dávek od okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) považuje za změnu plátce mzdy, i když z hlediska pracovněprávních vztahů nedochází ke změně zaměstnavatele. Plátce mzdy je povinen předat OSSZ veškeré potřebné dokumenty pro výpočet srážek z dávek. V tomto případě se nepoužijí příslušná ustanovení OSŘ v § 294 a § 295, týkající se oznamovací povinnosti zaměstnavatele vůči vymáhacímu orgánu. Oznamovací povinnosti je pouze mezi plátcem mzdy a OSSZ. Zaměstnavatel je povinen předat OSSZ přílohu k žádosti o nemocenské či peněžitou pomoc v mateřství, na které označí, že ze mzdy zaměstnance jsou prováděny srážky na základě výkonu rozhodnutí. Dále přiloží kopie exekučních příkazů a usnesení a přílohu (vzor v přílohové části), která obsahuje informace o všech exekucích vedených proti povinnému, zejména výši celkové pohledávky, kolik bylo na danou pohledávku již sraženo, pořadí pohledávky, zda se jedná o přednostní či nepřednostní pohledávku, počet vyživovaných osob a výši použité nezabavitelné částky v prvním měsíci, resp. v měsíci, kdy je vyplácena zároveň mzda či náhrada mzdy za nemoc a dávky nemocenského pojištění či dávky peněžité pomoci v mateřství. Formulář pro údaje o exekucích vedených proti povinnému nemá zákonem předepsanou formu, většinou je vytvořen příslušnou OSSZ nebo je součástí mzdového programu používaného plátcem mzdy. Podle OSŘ § 293 odst. 5 „Dosavadní plátce mzdy je povinen tyto skutečnosti novému plátci mzdy oznámit nejpozději na konci kalendářního měsíce, ve kterém dochází ke změně plátce mzdy.“ [3] Tento postup však není z technického hlediska vůbec možný. Plátce mzdy nezná výši použité nezabavitelné částky dříve než po skončení kalendářního měsíce a zúčtování mzdy. Proto zasílá tyto doklady až po skončení kalendářního měsíce, v co nejkratší době. V prvním měsíci, resp. v měsíci, kdy vznikne nárok na dávku, použije nezabavitelnou částku celou plátce mzdy nebo do výše vyplácené mzdy spolu s náhradou mzdy za nemoc. OSSZ použije nezabavitelnou částku jen do výše neuplatněné u plátce mzdy. OSSZ má také oznamovací povinnost vůči plátci mzdy, musí mu bez zbytečného odkladu sdělit, jakou nezabavitelnou částku použila v posledním měsíci a výši všech provedených srážek 47

za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti. Velice důležitá je komunikace mezi OSSZ a plátcem mzdy, protože vždy není technicky možné v potřebných termínech doručit písemná oznámení o nezabavitelných částkách. Zaměstnavatel musí respektovat výplatní termín a pro výpočet správné výše srážky ze mzdy musí znát výši nezabavitelné částky, která byla použita OSSZ. Jestliže není možné zajistit doručení této informace s listinné podobě, spolehne se zaměstnavatel na telefonické informace OSSZ a počká na písemné potvrzení.

6.2 Několik plátců mzdy Institut známý pod pojmem několik plátců mzdy je upraven v ustanoveních § 297 a 298 OSŘ. Většina plátců mzdy se s ním nesetká. Jedná se o situaci, kdy povinný pobírá mzdu či jiný příjem od několika plátců mzdy současně. V tomto případě jsou srážky na základě výkonu rozhodnutí či exekučního příkazu prováděny ze všech jeho příjmů. Vymáhací orgán nařídí jediným usnesením či exekučním příkazem srážky ze mzdy povinného u všech plátců mzdy. Toto usnesení doručí všem plátcům mzdy. V usnesení či exekučním příkaze musí být tito plátci mzdy přímo vyjmenování a musí obsahovat zvláštní ustanovení v souladu s § 298 OSŘ, kde vymáhací orgán určí, jakou výši nezabavitelné částky jednotliví plátci mzdy při výpočtu srážek ze mzdy použijí. U všech plátců mzdy dojde k zápočtu nezabavitelné částky pouze jednou. [1 stránky 384-385] Jestliže se vymáhací orgán dozví o existenci dalšího souběžného plátce mzdy, který nebyl v původním usnesení uveden, nemůže znovu nařídit výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, protože ze zákona se vztahuje na všechny nároky povinného. Soud zašle vydaný výkon rozhodnutí novému, resp. dříve neznámému plátci mzdy, a vydá nové usnesení o úpravě povinností všech plátců mzdy podle § 298 a všem ho doručí. [16 str. 1010] Pokud u některého plátce mzdy nastane situace, že mzda či jiný příjem povinného bude dosahovat nižší částky než určená výše nezabavitelné částky soudem, je plátce mzdy povinen tuto situaci soudu nahlásit. Ten provede nové rozdělení nezabavitelné částky mezi plátce mzdy. Nezabavitelnou částku může soud rozdělit zcela podle svého uvážení. Většinou ji celou ponechá jednomu zaměstnavateli a ostatní provádějí srážky ze mzdy bez použití nezabavitelné částky. Soud ji ovšem může rozdělit také poměrně mezi jednotlivé plátce mzdy, např. v případě tří plátců mzdy na třetiny, nebo prvnímu plátci mzdy určí jednu polovinu a oběma dalším po jedné čtvrtině. Další výpočet srážek, jako je uplatnění třetinového systému a zabavení čisté mzdy nad zákonem stanoveným limitem bez omezení, provádí plátce mzdy sám za sebe, bez ohledu na další plátce mzdy. Plátce mzdy vždy řeší pouze srážky z jím vyplácené mzdy. [1 stránky 384-386]

48

Srážky ze mzdy je plátce mzdy povinen provádět až po doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Zde se situace odlišuje od změny plátce mzdy, kdy nový plátce je povinen provádět srážky již od okamžiku, kdy se o nařízeném výkonu rozhodnutí dozví. Při nástupu zaměstnance do zaměstnání je plátce mzdy povinen si od něj vyžádat potvrzení od stávajícího plátce mzdy (odlišné od potvrzení o zaměstnání) o prováděných srážkách na základě nařízeného výkonu rozhodnutí. Jakmile se o případných nařízených srážkách dozví, je povinen oznámit to bez odkladu vymáhacímu orgánu, který mu zašle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí spolu s rozhodnutím o nezabavitelných částkách. Plátce mzdy je, stejně jako při změně plátce, povinen oznámit v zákonem stanovené lhůtě vymáhacímu orgánu, že u něj přestal povinný pracovat a zároveň zašle vyúčtování provedených srážek. [4 stránky 79-81] Soud je opět při změně plátce mzdy povinen vydat nové usnesení podle § 298, ve kterém opět upraví povinnosti stávajících plátců mzdy. Vymáhací orgán ve vydaném usnesení či exekučním příkaze také uvede číslo účtu, na který všichni plátci mzdy odvádějí prováděné srážky. Tento účet patří právě vymáhacímu orgánu, který dohlíží nad správností rozdělení plateb všem oprávněným. Soud zjistí, zda provedené srážky nepřevyšují celkovou pohledávku a zašle sraženou částku oprávněnému. Pokud je částka provedených srážek vyšší než celková pohledávka, soud vzniklý rozdíl vrátí povinnému. [4 str. 81]

49

7 Praktické příklady V této kapitole se budu věnovat praktickým výpočtům exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů. Zaměřila jsem se na různou kombinaci běžných a přednostních pohledávek, včetně výživného běžného i dlužného. Je uveden i příklad na srážky z odměny z dohody o provedení práce, a to v situaci, kdy právní účinky rozhodnutí nastaly před 1. 9. 2015 nebo později.

7.1 Souběh běžných a přednostních pohledávek Pan Josef Novák nastoupil do zaměstnání dne 14. 12. 2015. Při nástupu do zaměstnání neoznámil zaměstnavateli žádné exekuce či výkon rozhodnutí postihující jeho mzdu, zápočtový list nepředložil. Povinný má 1 vyživovanou osobu (manželka), za odvedenou práci pobírá mzdu. Dne 13. 1. 2016 byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz od soudního exekutora na běžkou pohledávku ve výši 125 000 Kč s příslušenstvím 4 386 Kč. Dne 16. 3. 2016 bylo doručeno vyrozumění o nabytí právní moci tohoto exekučního příkazu. (pohledávka A) Dne 11. 2. 2016 byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz od soudního exekutora na běžnou pohledávku ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím 2 000 Kč, s datem doručení prvnímu plátci mzdy dne 13. 2. 2013 a exekuční příkaz již nabyl právní moci dne 15. 5. 2013. (pohledávka B) Dne 16. 2. 2016 byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz celního úřadu k úhradě přednostní pohledávky ve výši 5 000 Kč. Následně dne 24. 2. 2016 bylo doručeno vyrozumění o nabytí právní moci. (pohledávka C) Mzda za leden 2016: Čistá mzda činila 28 650 Kč. Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživovanou osobu 1 544,67 Kč, celkem po zaokrouhlení 7 724 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 28 650 – 7 724 = 20 926 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 20 926 – 9 268 = 11 658 Kč. Výpočet třetin: 9 268 : 3 = 3 089 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí (2 x 3 089) + 11 658 = 17 836 Kč. Protože při zúčtování mzdy za měsíc leden 2016 evidoval plátce mzdy pouze běžnou pohledávku A, která nenabyla právní moci, bude provádět deponaci srážek pouze na tuto pohledávku. Jelikož se jedná o nepřednostní pohledávku, použije první třetinu, ke které přičte

50

část mzdy zabavitelnou bez omezení. Celkem tedy bude na svém účtu zadržovat srážky povinného ze mzdy za měsíc leden 2016 ve výši 3 089 + 11 658 = 14 747 Kč. Protože dne 11. 2. 2016 byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz s lepším pořadím, s datem doručení prvnímu plátci dne 13. 2. 2013 (pohledávka B), musí použít zadržené srážky ze mzdy za měsíc leden na úhradu této pohledávky B, která již nabyla právní moci. Odešle proto částku 14 747 Kč bez zbytečného odkladu na účet oprávněného. Mzda za únor 2016: Čistá mzda činila 26 649 Kč. Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživovanou osobu 1 544,67 Kč, celkem po zaokrouhlení 7 724 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 26 649 – 7 724 = 18 925 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 18 925 – 9 268 = 9 657 Kč. Výpočet třetin: 9 268 : 3 = 3 089 Kč. Při zúčtování mzdy za měsíc únor 2016 eviduje plátce mzdy již celkem 3 exekuční příkazy. Nejprve je musí správně seřadit dle pořadí: 1. běžná pohledávka B – datum doručení 13. 2. 2013 2. běžná pohledávka A – datum doručení 13. 1. 2016 3. přednostní pohledávka C – datum doručení 16. 2. 2016 Pohledávky budou uspokojeny následujícím způsobem: Celková částka pro provádění srážek činí (2 x 3 089) + 9 657 = 15 835 Kč. K uspokojení přednostní pohledávky C se použije druhá třetina 3 089 Kč, ke které se přičte část zabavitelné mzdy bez omezení až do výše celkové pohledávky, tj. 1 911 Kč. Celkem bude sraženo ve prospěch přednostní pohledávky 5 000Kč, čímž bude uspokojena celá pohledávka. Zbytek části zabavitelné mzdy bez omezení se přičte k první třetině, ze které budou uspokojeny nepředností pohledávky (3 089 + 7 746 = 10 835 Kč). Na úhradu pohledávky B zbývá uhradit 2 253 Kč (17 000 – 14 747). Zbytek zabavitelné mzdy bude použit na uspokojení pohledávky A, tj. Kč 8 582 Kč. Protože pohledávky C a B již nabyly právní moci, budou srážky v jejich prospěch odvedeny na účty oprávněných. Pohledávka A ještě nenabyla právní moci, srážka tedy bude deponována u plátce mzdy. Ten ji po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu odešle na účet oprávněného.

51

V následujících měsících budou prováděny srážky mzdy jen ve prospěch běžné pohledávky A až do jejího úplného uspokojení.

7.2 Souběh pohledávek s výživným Pan Jan Nováček je v pracovním poměru od 1. 3. 2013. Má 3 vyživované osoby (manželku a 2 děti), za odvedenou práci probírá mzdu. Dne 9. 2. 2016 byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz od soudního exekutora na uspokojení nepřednostní pohledávky v celkové výši 1 000 Kč. Tento exekuční příkaz byl následně zrušen dne 15. 4. 2016 před nabytím právní moci. (pohledávka A) Dne 18. 2. 2016 byl doručen exekuční příkaz od správního orgánu na přednostní pohledávku v celkové výši 8 300 Kč. Dne 28. 3. 2016 nabyl exekuční příkaz právní moci. (pohledávka B) Dne 13. 4. 2016 bylo plátci mzdy doručeno usnesení od soudu o nařízeném výkonu rozhodnutí na běžné výživné pro dítě z předchozího manželství, ve výši 1 700 Kč / měsíc a na dlužné výživné v celkové částce 8 500 Kč. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29. 4. 2016. (pohledávka C) Mzda za únor 2016: Čistá mzda činila 16 188 Kč (včetně daňového bonusu ve výši 1 214 Kč). Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživované osoby 4 634,01 Kč (3x 1 544,67), celkem po zaokrouhlení 10 813 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 14 974 (po odečtení daňového bonusu) – 10 813 = 4 161 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 4 161 – 9 268 = 0 Kč. Výpočet třetin: 4 161 : 3 = 1 387 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí (2 x 1 387) = 2 774 Kč. Při vyúčtování mzdy za únor 2016 plátce mzdy eviduje běžnou pohledávku A a přednostní pohledávku B. K uspokojení pohledávky A, která má lepší pořadí použije první třetinu, a to do výše jejího úplného uspokojení, tj. 1 000 Kč. Na úhradu pohledávky B použije druhou třetinu a zbytek první třetiny, tj. 1 387 + 387 = 1 774 Kč. Provedené srážky ve prospěch obou pohledávek plátce mzdy bude deponovat, protože ještě nenabyly právní moci. Částku zadrženou na pohledávku B odešle oprávněnému po nabytí právní moci, tj. po 28. 3. 2016 bez zbytečného odkladu.

52

Mzda za březen 2016: Čistá mzda činila 17 737 Kč (včetně daňového bonusu ve výši 794 Kč a vráceného přeplatku na ročním zúčtování ve výši 90 Kč). Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživované osoby 4 634,01 Kč (3 x 1 544,67), celkem po zaokrouhlení 10 813 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 16 943 (po odečtení daňového bonusu) – 10 813 = 6 130 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 6 130 – 9 177 = 0 Kč. Výpočet třetin: 6 129 : 3 = 2 043 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí (2 x 2 043) = 4 086 Kč. Také při doplatku mzdy za březen 2016 eviduje plátce mzdy dvě pohledávky, A a B. Pohledávka A je však již zcela uhrazena, proto nebude již provádět srážky v její prospěch. Celou srážku proto strhne ve prospěch pohledávky B, tj. 4 086 Kč, a odešle ji na účet oprávněného. Dne 15. 4. 2016 dojde ke zrušení pohledávky A před nabytím právní moci. Zadržené prostředky v její prospěch (1 000 Kč) plátce mzdy odvede bez zbytečného odkladu na účet oprávněného pohledávky B, protože v době, kdy byla srážka provedena (při doplatku mzdy za únor 2016) evidoval pouze pohledávku B, usnesení o výživném obdržel až v dubnu 2016. Mzda za duben 2016: Čistá mzda činila 17 796 Kč (včetně daňového bonusu ve výši 749 Kč). Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživované osoby 4 634,01 Kč (3 x 1 544,66), celkem po zaokrouhlení 10 813 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 17 047 (po odečtení daňového bonusu) – 10 813 = 6 234 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 6 234 – 9 177 = 0 Kč. Výpočet třetin: 6 234 : 3 = 2 078 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí (2 x 2 078) = 4 156 Kč. Při vyúčtování mzdy za měsíc duben 2016 eviduje plátce mzdy dvě pohledávky proti povinnému. Přednostní pohledávku B s lepším pořadím a přednostní pohledávku C na běžné a dlužné výživné. Výživné má ale podle zákona absolutní přednost, a proto i když má usnesení na výživné horší pořadí, předběhne přednostní pohledávku A a bude uspokojeno z druhé třetiny přednostně.

53

Srážky budou provedeny následovně: První třetina bude rozdělena podle pořadí pohledávek a použije se na úhradu přednostní pohledávky B do jejího úplného splacení, tj. 1 440 Kč. Srážka bude odvedena na účet oprávněného. Na běžné výživné postačí část druhé třetiny, tj. 1 700 Kč. Zbylá část druhé třetiny a zbytek první třetiny poslouží k úhradě dlužného výživného, tj. 378 + 638 = 1 016 Kč. Protože usnesení již při zúčtování mzdy za duben nabylo právní moci, bude srážka odvedena na účet oprávněného. V dalších měsících bude plátce mzdy již provádět srážky jen ve prospěch běžného a dlužného výživného.

7.3 Poměrné uspokojování pohledávek Paní Anna Levá je v pracovním poměru od 1. 10. 2012, má 2 vyživované osoby (děti) a pobírá za odvedenou práci mzdu. Dne 9. 3. 2016 byl plátci mzdy doručen exekuční příkaz od soudního exekutora na běžnou pohledávku v celkové výši 63 000 Kč, dne 29. 4. 2016 nabyl právní moci. (pohledávka A) Dne 9. 3. 2016 byl plátci mzdy doručen další exekuční příkaz od správního orgánu na běžnou pohledávku v celkové výši 12 000 Kč, dne 13. 4. 2016 nabyl právní moci. (pohledávka B) Dne 13. 4. 2016 byl doručen plátci mzdy exekuční příkaz od celního úřadu na přednostní pohledávku v celkové výši 2 500 Kč, dne 12. 5. 2016 nabyl právní moci. (pohledávka C) Dne 29. 4. 2016 byl doručen plátci mzdy exekuční příkaz soudního exekutora na běžnou pohledávku v celkové výši 125 465 Kč, dne 8. 6. 2016 nabyl právní moci. (pohledávka D) Mzda za březen 2016: Čistá mzda činila 15 379 Kč. Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživované osoby 3 089,34 Kč (2 x 1 544,67), celkem po zaokrouhlení 9 268 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 15 379 – 9 268 = 6 111 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 6 111 – 9 177 = 0 Kč. Výpočet třetin: 6 111 : 3 = 2 037 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí 2 x 2 037 = 4 074 Kč.

54

V měsíci březnu 2016 eviduje plátce mzdy dvě běžné pohledávky, A a B. Protože byly obě doručeny ve stejný den, musí být uspokojeny poměrně. Jedná se o nepřednostní pohledávky, proto se k jejich úhradě použije pouze první třetina. Poměrné uspokojení se vypočte následovně: 2 037 : (63 000 + 12 000) = 0,02716 Pohledávka A

63 000 x 0,02716 = 1 711 Kč

Pohledávka B

12 000 x 0,02716 = 325 Kč

Provedené srážky bude plátce mzdy deponovat na svém účtu až do nabytí právní moci exekučních příkazů. Poté zadržené prostředky odešle bez zbytečného odkladu na účet oprávněných. Mzda za duben 2016: Čistá mzda činila 14 653 Kč. Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživované osoby 3 089,34 Kč (2 x 1 544,67), celkem po zaokrouhlení 9 268 Kč. Čistá mzda snížená o nezabavitelné částky: 14 653 – 9 268 = 5 385 Kč. Část mzdy zabavitelná bez omezení: 5 385 – 9 177 = 0 Kč. Výpočet třetin: 5 385 : 3 = 1 795 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí 2 x 1 795 = 3 590 Kč. Při zúčtování mzdy za dubnu 2016 eviduje plátce mzdy čtyři exekuční příkazy, které budou uspokojovány podle svého pořadí. Nejlepší pořadí mají běžné pohledávky A a B, k jejich úhradě bude použita první třetina. Další v pořadí je přednostní pohledávka C, na její uspokojení se použije druhá třetina. Běžná pohledávka D je poslední v pořadí, v její prospěch nebude srážka provedena vůbec, až po uspokojení všech pohledávek, které jí předcházejí. Výpočet srážek pro jednotlivé pohledávky: Pohledávka A a B se uspokojí poměrně, pro výpočet poměrné částky se použijí zůstatky pohledávek: 1 795 : [(63 000 – 1 711) + (12 000 – 325)] = 0,02460 Pohledávka A

61 289 x 0,02460 = 1 507 Kč

Pohledávka B

11 675 x 0,02460 = 287 Kč

K uspokojení pohledávky C se použije celá druhá třetina, tj. 1 795 Kč.

55

Srážky provedené ve prospěch pohledávky A a B odešle plátce mzdy na účet oprávněného, protože při zúčtování mzdy za duben 2016 již nabyly právní moci. Částku sraženou ve prospěch pohledávky C deponuje a po nabytí právní moci bez zbytečného odkladu odešle na účet oprávněného. Stejným způsobem bude pokračovat ve srážkách ze mzdy až do úplného uspokojení všech pohledávek.

7.4 Srážky prováděné z odměny z dohody o provedení práce Pan Petr Novotný pracuje ve společnosti od 2. 1. 2015 na dohodu o provedení práce, za kterou pobírá odměnu. Má 1 vyživovanou osobu (manželku). Dne 14. 8. 2015 byl doručen plátci mzdy exekuční příkaz od soudního exekutora na nepřednostní pohledávku ve výši 6 500 Kč. Následně dne 25. 8. 2015 nabyl právní moci. (pohledávka A) Dne 15. 10. 2015 byl doručen plátci mzdy exekuční příkaz od soudního exekutora na přednostní pohledávku ve výši 4 895 Kč, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2015. Návrh na provedení exekuce byl podán dne 30. 7. 2015 a exekuční příkaz byl vydán dne 14. 10. 2015. (pohledávka B) Odměna z DPP za srpen 2015: Odměna činila po odečtení pojistného a daně 12 562 Kč. Protože před 1. 9. 2015 nebylo možno provádět exekuční srážky z odměn z DPP, nebude provedena žádná srážka. Ta by mohla být provedena pouze v případě, že by bylo na pohledávku A vydáno rozhodnutí o přikázání jiné pohledávky. Odměna z DPP za září 2015: Při zúčtování odměny za měsíc září eviduje plátce odměny pouze pohledávku A. Protože právní účinky pohledávky A nastaly před 1. 9. 2015, zůstávají zachovány a nadále nebude možno ve prospěch této pohledávky provádět srážky z odměny z DPP. Odměna z DPP za říjen 2015: Odměna činila po odečtení pojistného a daně 11 356 Kč. Nezabavitelné částky: na povinného 6 178,67 Kč, na vyživované osoby 1 544,67, celkem po zaokrouhlení 7 724 Kč. Odměna snížená o nezabavitelné částky: 11 356 – 7 724 = 3 632 Kč. Odměna zabavitelná bez omezení: 3 632 – 9 177 = 0 Kč. 56

Výpočet třetin: 3 630 : 3 = 1 210 Kč. Celková částka pro provádění srážek činí 2 x 1 210 = 2 420 Kč. Při zúčtování mzdy za říjen eviduje plátce mzdy pohledávku A, v jejíž prospěch nelze provádět srážky a pohledávku B. Právní účinky pohledávky B nastaly až po 1. 9. 2015, proto je možno provádět srážky i z odměny z DPP. Protože se jedná o přednostní pohledávku, budou na její uspokojení použity první i druhá třetina. Celkem bude tedy sraženo z odměny z DPP ve prospěch pohledávky B 2 420 Kč. Při zúčtování odměny za říjen 2015 již exekuční příkaz nabyl právní moci, proto budou sražené prostředky odeslány na účet oprávněného.

57

Závěr Cílem mé práce bylo zmapovat zcela konkrétní podobu, obsah a podmínky exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Ve své práci jsem definovala formy exekučních řízení, jejich způsoby zahájení a ukončení. Také jsem uvedla všechny povinnosti plátce mzdy a jiných příjmů, včetně možných sankcí při nesplnění všech náležitostí týkajících se exekučních srážek. Dále jsem podrobně rozebrala příjmy, ze kterých lze srážky provádět a způsob jejich výpočtu, který jsem znázornila na několika praktických příkladech. Právní úprava týkající se exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů je velice rozsáhlá a prochází neustálými změnami. Plátce mzdy, resp. mzdové účetní musejí neustále řešit problémy vznikající při výkladu právní norem, sledovat judikaturu v dané oblasti a rozhodovat se, jak správně dané výklady použít. Nejvíce diskusí vzniká v oblasti informační součinnosti plátce mzdy vůči soudním exekutorům, kteří zpravidla požadují více informací, než na které mají právo. Dle mého názoru by měl být plátce mzdy v exekučním zákoně přímo definován, čímž by došlo k přesnému vymezení a odstranění pochybností, aby nedošlo k porušení ochrany osobních údajů ze strany plátce mzdy. Zaměstnavatel by dle současné právní úpravy měl poskytnout hlavně základní informace vedoucí k vymožení exekuce, které jsem ve své práci uvedla. K různým výkladům také dochází v oblasti správného zařazení daňového bonusu a přeplatku na ročním zúčtování záloh. Zde se názory na výklad právních norem také velice rozcházejí. Po prostudování dané oblasti se přikláním k názoru, že daňový bonus je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a neměl by být započítáván do čisté mzdy pro oblast srážek. Přeplatek z ročního zúčtování záloh na dani by naopak měl být její součástí, protože při nižších zálohách na daň by přeplatek nevznikl a v jednotlivých měsících by byly provedeny vyšší srážky ve prospěch věřitelů. Dalším problémem při provádění srážek ze mzdy či jiných příjmů u exekučních příkazů vydaných soudním exekutorem je okamžik, kdy mají správně být srážky ze mzdy započaty. Soudní exekutor by dle právní úpravy neměl exekuční příkaz plátci mzdy zaslat před zápisem doložky provedení exekuce v rejstříku zahájených exekucí. To se však v praxi běžně vyskytuje a následně soudní exekutor vyrozumívá plátce mzdy o zápisu doložky. I když by v tomto případě nemělo docházet k deponování srážek, protože exekuční příkaz není vykonatelný, měl by plátce mzdy srážky provádět, uposlechnout vyjádření exekutora, aby předešel uložení 58

pokuty. Dle mého názoru nese v tomto případě odpovědnost za srážky exekutor, který v exekučním příkaze plátci mzdy nařizuje provádění srážek. Problematika srážek ze mzdy je poměrně složitá a dochází k velkému zatížení plátce mzdy či jiného příjmu, a to tím, že se zvyšují náklady zaměstnavatele, jednak na platební příkazy či složenky pro odvod provedených srážek, ale také na mzdu mzdových účetních, které věnují stále více své pracovní doby nejen na vlastní výpočet exekučních srážek, ale i ke studiu stále se měnících právních předpisů a nové judikatury pro oblast exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů. Vzhledem ke složitosti dané problematiky a nejednotným výkladům právních norem je plátce mzdy neustále pod hrozbou udělení pokuty či podání žaloby za nesprávný výpočet či odvod srážky, nebo za nesplnění dalších povinností. Při zpracování své bakalářské práce jsem podrobně prostudovala danou problematiku a osvětlila problémy týkající se oblasti exekučních srážek ze mzdy a jiných příjmů.

59

Seznam použité literatury 1. BREBURDA, Jan. Exekuce srážkami ze mzdy. 2. rozšířené vydání. Olomouc: ANAG, 2014. ISBN 978-80-7263-858-1. 2. KINDL, Milan, Alexandr ŠÍMA a Ondřej DAVID. Občanské právo procesní. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. ISBN 978-80-7380-098-7. 3. ČESKO. Občanský soudní řád. In: Zákon č. 99/1963 Sb.. 1963, 56/1963. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 4. ŠUBRT, Bořivoj. Exekuční a ostatní srážky ze mzdy a z jiných příjmů. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2013. ISBN 978-80-7478-378-4. 5. MIHALÍK, Vojtěch. Nucený výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu či exekutora? Epravo.cz [online]. Praha: epravo, 2012, 2012 [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nuceny-vykon-rozhodnuti-prostrednictvim-soudu-ciexekutora-82507.html 6. ČESKO. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. In: Zákon č. 120/2001 Sb.. 2001, 48/2001. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-120 7. SMÍTKOVÁ, Zuzana. Kdo nese náklady exekuce v případě jejího zastavení pro nemajetnost povinného? Epravo.cz [online]. Praha: TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s. r. o., 2014, 2014 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/kdo-nese-naklady-exekuce-v-pripade-jejiho-zastaveni-pronemajetnost-povinneho-poukaz-na-nejnovejsi-judikaturu-94990.html 8. SOBOTKOVÁ, Veronika. Daňová exekuce podle nového daňového řádu. Daňaři online [online]. Praha: Daně a právo v praxi, 2010, 2010 [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d27083v35448-danova-exekuce-podlenoveho-danoveho-radu/ 9. Správní exekuce a maření výkonu správního rozhodnutí. Frank Bold [online]. Brno: Frank Bold, 2015, 2015 [cit. 2015-09-21]. Dostupné z: http://frankbold.org/poradna/kategorie/ spravni-rad-a-spravni-rizeni/rada/spravni-exekuce-a-mareni-vykonu-spravniho-rozhod 10. ČESKO. Správní řád. In: Zákon č. 500/2004 Sb.. 2004, 174/2004. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500 60

11. ČESKO. Daňový řád. In: Zákon č. 280/2009 Sb.. 2009, 87/2009. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280 12. WINTEROVÁ, Alena a kolektiv. Občanský soudní řád: s vysvětlivkami a judikaturou. 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2007. ISBN 978-80-7201-647-1. 13. KASÍKOVÁ, Martina. Exekuční řád: komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-807-4004-766. 14. KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualiz. vyd. Olomouc: Anag, 2013. ISBN 978-80-7263-769-0. 15. JEMELKA, Luboš. Správní řád: komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-484-1. 16. SVOBODA, Karel, Petr SMOLÍK, Jiří LEVÝ, Renáta ŠÍNOVÁ a kol. Občanský soudní řád: komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-506-0. 17. ŠUBRT, Bořivoj. Mzdová účetní: odborný měsíčník. Olomouc: ANAG, 2015, XXI(9). ISSN 1211-1430. 18. ČESKO. Zákoník práce. In: Zákon č. 262/2006 Sb.. 2006, 84/2006. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 19. ČESKO. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci. In: . Olomouc, 2012, 3 VSOL 852/2011A-10. Dostupné také z: http://kraken.slv.cz/3VSOL852/2011 20. KUCHAŘ, Václav, Mgr. Stanovisko Ministerstva spravedlnosti. In: Exekutorský úřad Brno-město: Mgr. Jaroslav Homola [online]. Brno, 2012, 2015 [cit. 2015-12-27]. Dostupné z: http://urad.exekutorsky.cz/ckfinder/userfiles/files/stanovisko.pdf 21. ČESKO. Usnesení vrchního soudu v Praze. In: . Praha, 2013, 1 VSPH 241/2013-B-50. Dostupné také z: http://kraken.slv.cz/1VSPH241/2013 22. ČESKO. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci. In: . Olomouc, 2014, 1 VSOL 939/2013B-177. Dostupné také z: http://kraken.slv.cz/1VSOL939/2013 23. ČESKO. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. In: Zákon č. 396/2012 Sb.. 2012, 145/2012. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-396

61

24. ČESKO. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. In: Zákon č. 303/2013 Sb.. 2013, 116/2013. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-303 25. ČESKO. Nález Ústavního soudu ze dne 31. března 2015 sp. zn. Pl. ÚS 1/14 ve věci návrhu na zrušení čl. LII bodu 2 zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. In: Zákon č. 115/2015 Sb.. 2015, 49/2015. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-115 26. ČESKO. Nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. In: Předpis č. 409/2011 Sb.. 2011, 144/2011. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/ cs/2011-409 27. ČESKO. Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení. In: č. 395/2015 Sb.. 2015, 164/2015. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-395 28. Metodické pokyny - správa daní a poplatků. Královéhradecký kraj [online]. Hradec Králové: Královéhradecký kraj, 2015, 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/ 29. KLÍMOVÁ, Růžena. 1. VOX A.S. Srážky ze mzdy, exekuce, osobní bankrot: seminář. Praha, 2015. 30. DATACENTRUM 2 - MZDOVÝ A PERSONÁLNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM. Předejka exekuce na OSSZ. Praha, 2014.

62

Seznam použitých zkratek DPP

Dohoda o provedení práce

EŘ

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

FKSP

Fond kulturních a sociálních potřeb

OSŘ

Zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

Seznam diagramů Diagram 1: Zahájení exekuce na základě soudního výkonu rozhodnutí .................................. 16 Diagram 2: Zahájení exekuce vedené soudním exekutorem .................................................... 18 Diagram 3: Zahájení exekuce na základě zásady oficiality...................................................... 19 Diagram 4: Provádění srážek dle pořadí a přednosti ................................................................ 41

63

Seznam příloh Příloha č. 1:

Exekuční příkaz dle daňového řádu

Příloha č. 2:

Vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu

Příloha č. 3:

Rozhodnutí o odkladu daňové exekuce

Příloha č. 4:

Rozhodnutí o pokračování ve srážkách

Příloha č. 5:

Rozhodnutí o zastavení daňové exekuce

Příloha č. 6:

Prohlášení zaměstnance pro oblast srážek ze mzdy

Příloha č. 7:

Předejka exekuce na OSSZ

64

Příloha č. 1 Exekuční příkaz dle daňového řádu Vzor exekučního příkazu na srážky ze mzdy/ z jiných příjmů [28] Obecní (městský) úřad: ............................ Odbor: ........... (popř. bez označení odboru) Vyřizuje: .......................................... Telefon: ............................................ Fax: .................................................. Číslo jednací: ...................................

Adresy příjemců rozhodnutí:

a) poddlužník – plátce mzdy/jiného příjmu ...................................................... b) dlužník..................................... ......................................................

EXEKUČNÍ PŘÍKAZ na srážky ze mzdy/ z jiných příjmů Obecní úřad v ……………………….., jako správce místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích), podle § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. a) a § 187 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), s použitím zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), I. nařizuje daňovou exekuci srážkami ze mzdy / z jiných příjmu podle § 299 o.s.ř. dlužníka (jméno, příjmení rodné číslo, datum narození, bydliště) k vymožení nedoplatku na místním poplatku v částce Kč...... , pro který je exekuce nařizována a také k vymožení příslušejícího zvýšení v částce Kč... a exekučních nákladů v částce Kč..... II. přikazuje poddlužníkovi, (jméno, příjmení,rodné číslo, datum narození, bydliště/název , IČ, sídlo),

1

aby od okamžiku, kdy mu bude doručen tento exekuční příkaz, po dobu trvání daňové exekuce prováděl ze mzdy dlužníka/z jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníkovi, a to až do výše nedoplatku, pro který je exekuce nařízena, včetně příslušejícího zvýšení dle § 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích a exekučních nákladů dle § 183 odst. 1 daňového řádu. Rozsah srážek je ve smyslu § 177 odst. 1 daňového řádu stanoven § 277 a násl. o.s.ř. Podle § 187 odst. 2 a § 177 odst. 1 daňového řádu, § 283 a § 291 o.s.ř. je poddlužník povinen částky sražené ze mzdy nebo z jiného příjmu dlužníka (§ 299 o.s.ř.) vyplácet shora uvedenému správci místního poplatku: na účet obce č. ....................., který je vedený u pobočky banky .......................... konstantní symbol ........................... variabilní symbol ..................................., a to jakmile jej shora uvedený správce daně vyrozumí, že tento exekuční příkaz nabyl právní moci. Dlužník ztrácí dnem, kdy je poddlužníkovi doručen tento exekuční příkaz, právo na vyplacení té části mzdy nebo jiného příjmu dle § 299 o.s.ř., která odpovídá výši srážek (§ 177 odst. 1 daňového řádu, § 282 odst. 3 a § 299 o.s.ř.). Dlužník nezaplatil ke dni ……… shora uvedenému správci místního poplatku podle 1) vykonatelného výkazu nedoplatků pod položkou: ….. číslo jednací: ........... sestaveného ke dni: ………částku ve výši ......Kč. 2) vykonatelného rozhodnutí -------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pořadí rozhodnutí č.j./ustanovení zákona vydaného dne splatného dne Druh poplatku splatnou částku (Kč) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------1 § 10b zákona 565/1990 Sb. datum splatnosti. Poplatek za provoz systému shromažďování, . sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů částka Kč Zvýšení k položce 1

částka Kč

2 § 10b zákona 565/1990 Sb. Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

datum splatnosti

částka Kč

Zvýšení k položce 2 částka Kč -------------------------------------------------------------------------------------------------------------Částka vykázaných nedoplatků činí celkem Kč......, z toho částka nedoplatků na poplatku činí Kč.... a částka nedoplatků na příslušenství činí Kč.... 2

Náklady za nařízení exekuce vyčíslené ke dni podepsání tohoto exekučního příkazu činí ....... Kč. Podle § 177 odst. 1 daňového řádu a § 279 odst. 2 písm. d) o.s.ř. jsou pohledávky daní a poplatků přednostními pohledávkami. Dlužník je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti. Podle § 183 odst. 1 daňového řádu vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu povinnost na nákladech za nařízení daňové exekuce 2 % z celkové částky nedoplatků a celkové částky zvýšení, pro které je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500 Kč a nejvýše 500 000 Kč. Exekuční náklady se vymáhají současně s nedoplatkem, pro který je exekuce nařízena (§ 182 odst. 4 a 6 daňového řádu). Odůvodnění: ……………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………….. Poučení: Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou podle § 52 odst. 1 daňového řádu vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. Za porušení povinnosti mlčenlivosti lze uložit pokutu podle § 246 daňového řádu až do výše 500 000 Kč. Nesplní-li poddlužník povinnost stanovenou mu exekučním příkazem a zákonem řádně a včas, má shora uvedený správce daně nárok na její splnění z prostředků tohoto poddlužníka; tento nárok shora uvedený správce daně uplatní podáním žaloby k soudu (§ 186 odst. 3 daňového řádu). Dlužník je povinen oznámit shora uvedenému správci daně vznik nároku na mzdu nebo jiný příjem (§ 299 o.s.ř.) u jiného poddlužníka i zánik nároku na mzdu nebo jiný příjem (§ 299 o.s.ř.) u dosavadního poddlužníka do 8 dnů ode dne, kdy nastaly tyto skutečnosti. Poddlužník je povinen do 8 dnů oznámit shora uvedenému správci daně, že: a) u něho nastoupil dlužník nově do práce, b) u něho přestal dlužník pracovat, c) dlužník nastoupil práci u jiného poddlužníka. Za nesplnění těchto povinností může shora uvedený správce daně uložit dlužníkovi nebo poddlužníkovi pořádkovou pokutu do 50 000 Kč (§ 189 a § 177 odst. 1 daňového řádu a § 301 o.s.ř). Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 178 odst. 4 daňového řádu). (Datum podpisu rozhodnutí) podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení

3

Příloha č. 2 Vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu Vzor – vyrozumění o nabytí právní moci exekučního příkazu [28] Obecní (městský) úřad Odbor … (popř. bez označení odboru) Čj: Vyřizuje: Telefon: Fax:

… … … …

Dlužník: ……………… RČ/IČ: ……………….. Poddlužník: IČ…………………….. Sídlo………………….. V … dne … VYROZUMĚNÍ o nabytí právní moci exekučního příkazu Obecní úřad …, odbor …, jako správce daně (či poplatku) Vás v souladu s ust. § 186 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) vyrozumívá, že jím dne ……… vydané rozhodnutí - Exekuční příkaz č.j. …………….. nabylo právní moci dle ustanovení § 103 odst. 1 daňového řádu dne ………………..

V ………………….. dne …………………

otisk úředního razítka

…………….…………………………………… podpis pověřeného pracovníka správce místních poplatků pracovní zařazení

1

Příloha č. 3 Rozhodnutí o odkladu daňové exekuce Vzor rozhodnutí o odkladu exekuce [28] Obecní (městský) úřad: ............................ Odbor: ........... (popř. bez označení odboru) Vyřizuje: .......................................... Telefon: ............................................ Fax: .................................................. Číslo jednací: ...................................

Adresy příjemců rozhodnutí a) dlužník b).další příjemci rozhodnutí ....................... ...................................................... ...................................................... ROZHODNUTÍ o odkladu daňové exekuce *)

Obecní úřad v ……………………….., jako správce místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl podle § 181 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve věci .….…………….., takto: Varianta I A) Daňová exekuce …… (označení způsobu daňové exekuce) nařízená exekučním příkazem, č.j. ……………. ……. ze dne ..................., k vymožení nedoplatku ve výši ….. ....Kč,

se

odkládá.

B) Daňová exekuce …… (označení způsobu daňové exekuce) nařízená exekučním příkazem, č.j. ……………. ……. ze dne ..................., k vymožení nedoplatku ve výši ….. ....Kč, s e k vymožení nedoplatku ve výši ….. ....Kč 1

o d k l á d á.

Varianta II Návrhu podanému .....(identifikace navrhovatele) dne ........ se vyhovuje a daňová exekuce ………………………… (označení způsobu daňové exekuce) nařízená exekučním příkazem, č.j. …………. ……….. ze dne .............. k vymožení nedoplatku ve výši …. Kč, s e o d k l á d á / s e o d k l á d á k vymožení nedoplatku ve výši ….. ....Kč). Varianta 1 Právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány (§ 181 odst. 1 daňového řádu). Varianta 2 O právních účincích již provedených exekučních úkonů správce daně stanoví: …..……………………………………………………………………………………… Odůvodnění: …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………… Poučení: Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. To neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní (§ 52 odst. 1 daňového řádu). Fyzická osoba, která je vázána povinností mlčenlivosti za podmínek stanovených daňovým zákonem, se dopustí přestupku, pokud tuto povinnost poruší. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč (§ 246 odst. 1 a 2 daňového řádu). Pominou-li důvody, které vedly k odkladu daňové exekuce a nedojde-li k jejímu zastavení, rozhodne správce daně o pokračování v daňové exekuci (§ 181 odst. 1 daňového řádu). Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 181 odst. 4 daňového řádu).

(Datum podpisu rozhodnutí)

podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení

*) z moci úřední nebo na návrh dlužníka

2

Příloha č. 4 Rozhodnutí o pokračování ve srážkách Vzor rozhodnutí o pokračování ve srážkách [28]

Obecní (městský) úřad: ............................ Odbor: ........... (popř. bez označení odboru) Vyřizuje: .......................................... Telefon: ............................................ Fax: .................................................. Číslo jednací: ...................................

Adresy příjemců rozhodnutí a) dlužník..................................................... b) poddlužník..- plátce mzdy.................................................... ......................................................

ROZHODNUTÍ o pokračování ve srážkách ze mzdy

Obecní úřad v ……………… jako správce místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších, rozhodl podle § 187 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve věci daňové exekuce na srážky ze mzdy nařízené exekučním příkazem č.j. ..............ze dne .........., takto: Plátci mzdy se ukládá, aby ode dne, kdy mu bude doručeno toto rozhodnutí, pokračoval v daňové exekuci srážkami ze mzdy až do výše vykonatelného nedoplatku ve výši ........... Kč (slovy: ……. Kč) a nevyplácel sražené částky dlužníkovi. Shora uvedený správce daně nařídil exekučním příkazem č.j.: ......... ze dne ........... daňovou exekuci srážkami ze mzdy k vymožení daňové pohledávky včetně exekučních nákladů, v celkové výši .......... Kč (slovy: ……. Kč). V rámci výkonu této daňové exekuce bylo původním plátcem mzdy /alt. předchozími plátci mzdy/ dosud sraženo ........... Kč (slovy: ……. Kč), tedy výše pohledávky, pro kterou mají být srážky dále prováděny, činí ............ Kč (slovy: ……. Kč). Celá tato pohledávka je přednostní pohledávkou ve smyslu ustanovení § 279 odst. 2 písm. d) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). 1

Pořadí této pohledávky se řídí dnem doručení výše citovaného exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy, tj. dnem ............ (§ 280 odst. 3 o.s.ř.).

Podle § 187 odst. 2 a 4 daňového řádu je plátce mzdy povinen od okamžiku, kdy je mu doručen exekuční příkaz a toto rozhodnutí, pokračovat ve srážkách. Dlužník ztrácí dnem, kdy je plátci mzdy doručeno toto rozhodnutí právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá výši srážek (§ 282 odst. 3 o.s.ř.). Plátce mzdy je dle § 291 odst. 1 o.s.ř. povinen vyplácet částky sražené ze mzdy dlužníka shora uvedenému správci místního poplatku, a to na účet obce č. ....................., který je vedený u pobočky banky .......................... konstantní symbol ........................... variabilní symbol .................................... Odůvodnění:

………………………………………………………………………………………………….…………………………………………… …………………………………………………….………………………………………………………………………………………… ………. Poučení: Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. To neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní. Fyzická osoba, která je vázána povinností mlčenlivosti za podmínek stanovených daňovým zákonem, se dopustí přestupku, pokud tuto povinnost poruší a za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 500 000,-Kč (§ 52 odst. 1 a § 246 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 187 odst. 4 daňového řádu). (Datum podpisu rozhodnutí) podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení

Příloha: Ověřená kopie exekučního příkazu ze dne .................... č.j.: .......................... s vyznačením dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

2

Příloha č. 5 Rozhodnutí o zastavení daňové exekuce Vzor rozhodnutí o zastavení daňové exekuce [28] Obecní (městský) úřad: ............................ Odbor: ........... (popř. bez označení odboru) Vyřizuje: .......................................... Telefon: ............................................ Fax: .................................................. Číslo jednací: ...................................

Adresy příjemců rozhodnutí: a) dlužník ...................................................... b) další příjemci rozhodnutí..................................... ......................................................

ROZHODNUTÍ o zastavení daňové exekuce *)

Obecní úřad v ……………………….., jako správce místních poplatků podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl podle § 181 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), ve věci .….…………….., takto: Varianta I Daňová exekuce …… (označení způsobu daňové exekuce) nařízená exekučním příkazem, č.j. ……………. ……. ze dne ..................., k vymožení nedoplatku ve výši ….. ....Kč,

se

zastavuje.

Varianta II Daňová exekuce ………………………… (označení způsobu exekuce) nařízená exekučním příkazem, č.j. ……………. …………. ze dne ......., k vymožení nedoplatku ve výši ….. ....Kč,

1

se k vymožení nedoplatku v částce Kč......, z a s t a v u j e.

Odůvodnění: ................................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................

Poučení: Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. To neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní (§ 52 odst. 1 daňového řádu). Fyzická osoba, která je vázána povinností mlčenlivosti za podmínek stanovených daňovým zákonem, se dopustí přestupku, pokud tuto povinnost poruší. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč (§ 246 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky (§ 181 odst. 4 daňového řádu).

(Datum podpisu rozhodnutí) podpis úřední osoby s uvedením jména, příjmení a pracovního zařazení

*) z moci úřední nebo na návrh dlužníka

2

Příloha č. 6 Prohlášení zaměstnance pro oblast srážek ze mzdy [29]

1

2

Příloha č. 7 Předejka exekuce na OSSZ [30]

____________________________ Zdroj: Datacentrum 2 – mzdový a personální informační systém, poskytnuto firmou s.n.o.p. cz a.s., Stanislava Maliny 452, 397 01 Písek

1