OBSLUHA MZDY A PLATU 1. vydání (červenec 2014) 2. aktualizace k 1. 9. 2015 Nabyl účinnosti dne 1. září 2015
Zákon č. 164/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Novelou OSŘ a exekučního řádu (zákona č. 120/2001 Sb.), provedenou zákonem č. 164/2015 Sb. (dále zpravidla „novela“) s účinností od 1. 9. 2015, nastávají některé významné změny. str. 437 a 438 – oddíl 5.2.3 Pokud jde o srážky z platu vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, týká se jich výslovné rozšíření okruhu příjmů podléhajících srážkám o výsluhový příspěvek (nové písm. k) v § 299 odst. 1 OSŘ). Autor však již v knize vyslovil názor, že výsluhový příspěvek srážkám podléhá, neboť jde o plnění věrnostní povahy poskytnuté v souvislosti se zaměstnáním, i když až po jeho skončení (§ 299 odst. 1 písm. h) OSŘ). Na tomto názoru není důvod cokoliv měnit. Novela OSŘ pak staví tento závěr najisto a odstraňuje tak existující pochybnosti. Přechodné ustanovení (čl. II bod 2 a čl. IV bod 2 zákona) pak i pro zahájená, ať ještě nerozhodnutá, nebo již rozhodnutá řízení o eventuální přikázání pohledávky z výsluhového příspěvku stanoví, že od 1. 9. 2015 se bude výkon rozhodnutí provádět srážkami z tohoto příspěvku, tedy nikoliv přikázáním jiné peněžité pohledávky. str. 448 až 452 – oddíl 5.3.6 Za významnou změnu lze označit nový odstavec 3 vložený do ustanovení § 47 exekučního řádu. Ten zní takto: „Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon, učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí.“ Do zákona se tak dostává obdobné pravidlo, jaké uvádí ustanovení § 109 odst. 2 insolvenčního zákona (viz v podkapitole 5.11). Tím je definitivně vyřešen spor o to, kdy lze exekuci srážkami ze mzdy provádět, jestliže podle § 47 odst. 2 písm. d) EŘ ji nelze provést před právní mocí exekučního příkazu. Jak autor v knize uvádí, znamenalo to, že u nově nařizovaných exekucí nelze srážky provádět a sražené částky zatím deponovat, jestliže exekuční příkaz není v právní moci (není doručen oprávněnému a povinnému). Naopak, někteří exekutoři namítali, že provedením exekuce je až poukázání deponovaných částek z účtu plátce mzdy exekutorovi nebo oprávněnému. Autor této publikace oponoval tím, že takový postup by musel stanovit zákon výslovně, jak tomu je podle insolvenčního zákona. Spor byl vlastně o tom, že v právním státě není možné volit libovolný, v tomto případě extenzivní výklad veřejnoprávních norem. Proto autor této knihy předložil poslankyni H. Válkové návrh na doplnění § 47 EŘ o uvedený odstavec 3, který nakonec Parlament ČR přijal (předtím tento návrh předkládala AKV – Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Ministerstvu spravedlnosti). Napříště tak opět (tak jako před rokem 2013) po doručení – i když nepravomocného – exekučního příkazu soudního exekutora začne plátce mzdy srážky provádět a sražené částky deponovat až do dalšího obdrženého oznámení. Bude tedy postupovat stejně jako 1
u výkonu rozhodnutí nařízeného soudem nebo u úředních exekucí (v těchto případech zákon pravidlo, že výkon rozhodnutí či exekuci nelze provést před právní mocí rozhodnutí, nestanoví, ba naopak). Odstraňuje se tak rozdíl mezi exekučními rozhodnutími různých orgánů, který byl nešťastný. Vymáhaná pohledávka nabude pořadí doručením exekučního příkazu plátci mzdy, i pokud ten není v právní moci, avšak je napříště vykonatelný. Přechodné ustanovení (čl. IV bod 1 zákona) uvádí, že EŘ a OSŘ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (od 1. 9. 2015) se použije i pro řízení zahájená před tímto dnem, ale právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před 1. 9. 2015, zůstávají zachovány. To například znamená, že nepravomocný exekuční příkaz, doručený plátci mzdy nejpozději 31. 8. 2015, nelze vykonat, dokud nenabude právní moci. To se týká i získání pořadí pohledávky. Naopak, je-li exekuční příkaz doručen 1. 9. 2015 a později, začne na něj plátce mzdy provádět srážky a sražené částky deponovat. Po oznámení exekutora, že je pravomocný, zašle tyto částky exekutorovi nebo oprávněnému podle pokynu soudního exekutora. str. 486 až 488 – podkapitola 5.6 a str. 515 a 516 – podkapitola 5.9 Podle uvedené novely budou exekuční srážky nově prováděny i z odměny z dohody o provedení práce (dále jen DPP). Odstraní se tím zásadní rozdíl, který nyní existuje mezi exekučními a neexekučními srážkami. Změna byla zakotvena v úvodní části (návětí) ustanovení § 299 odst. 1 OSŘ. Nově také nebude možné nařizovat přikázání jiné peněžité pohledávky podle § 312 a násl. OSŘ na odměnu z DPP. Přechodné ustanovení (čl. II bod 1 zákona č. 164/2015 Sb.) uvádí, že OSŘ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti novely (1. 9. 2015) se použije i pro řízení zahájená před tímto dnem. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před tímto dnem, však zůstávají zachovány. Jde přitom jak o úkony soudu (jiného exekučního orgánu), tak i účastníků (§ 36 a násl. OSŘ). Konkrétně mohou nastat tyto situace: a) Byl-li návrh na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy podán soudu před 1. 9. 2015, právní účinky se vztahují jen na příjmy, které srážkám podléhají podle stavu k 31. 8. 2015 (nikoliv na odměnu z DPP). b) Usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy vydané před datem 1. 9. 2015 se rovněž na odměnu z DPP nebude vztahovat. c) Byl-li soudu podán návrh na přikázání jiné peněžité pohledávky – odměny z DPP, před 1. 9. 2015 (nebo bylo již dokonce soudem rozhodnuto), zůstávají důsledky zachovány (nepůjde o srážky). d) Byl-li však podán návrh na provedení exekuce soudnímu exekutorovi (exekuční návrh podle § 37 exekučního řádu – EŘ) před 1. 9. 2015 a před tímto datem ještě nebyl vydán exekuční příkaz, bude se exekuce vztahovat i na odměnu z DPP. Na rozdíl od návrhu předkládaného soudu návrh exekutorovi totiž neobsahuje označení způsobu provedení exekuce (§ 38 EŘ), neboť ten určuje exekutor (§ 47 odst. 1 EŘ). e) Byl-li vydán exekuční příkaz na srážky ze mzdy před 1. 9. 2015, na odměnu z DPP se nevztahuje. f) Byl-li vydán před 1. 9. 2015 exekuční příkaz na přikázání jiné peněžité pohledávky – odměny z DPP, ten nadále platí (nejde o srážky).
2
str. 487 – podkapitola 5.6 Dalším nově uvedeným příjmem podléhajícím srážkám je příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu nebo zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich. Mzdové účetní se s těmito příjmy přímo nesetkají, ale mohou se setkat s jejich souběhem s příjmem ze zaměstnání (viz výklad v podkapitole 5.10).
Nabyl účinnosti dne 1. října 2015
Zákon č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony
Zákonem č. 205/2015 Sb. byl s účinností od 1. 10. 2015 jednak zrušen zákon o úrazovém pojištění a jednak provedena významná změna právní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce. Ta byla přesunuta z přechodných ustanovení v části čtrnácté do části jedenácté o náhradě majetkové a nemajetkové újmy. Zákon se vztahuje k následujícímu obsahu knihy: str. 343 a 344 – oddíl 4.7.2 Uvedeným zákonem bylo ustanovení § 382 ZP zrušeno a jeho text byl ve stejném znění přenesen do nového ustanovení § 271m, přičemž zjišťování průměrného výdělku se týká odstavec 1. Postup uvedený v bodu 3 oddílu, vysazený částečně tučně na str. 344, se tak nemění. Jestliže je to pro zaměstnance výhodnější, je rozhodným obdobím pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání předchozí kalendářní rok. str. 380 a 381 – podkapitola 4.12 Ustanovení § 357 odst. 2 bylo s účinností od 1. 10. 2015 změněno tak, že se vztahuje na výpočet náhrady za ztrátu na výdělku. Při jednostranném převedení zaměstnance na jinou práci zaměstnavatelem (§ 41 odst. 1 písm. a) a b) ZP), za niž přísluší nižší mzda nebo plat, a to z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice (v hornictví), přísluší zaměstnanci doplatek do průměrného výdělku (§ 139 odst. 1 písm. a) ZP). Tento doplatek je mzdou, takže se zahrnuje do hrubé mzdy pro zjištění průměrného výdělku, k jehož poklesu tak nedochází. Pro tyto případy nemá tato právní úprava praktický význam. Ten však bude dán v případě změny druhu práce v pracovní smlouvě dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Smyslem právní úpravy je, aby zaměstnanec, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, nebyl při náhradě škody poškozen, jestliže by jeho průměrný výdělek předtím poklesl v důsledku nejen předchozího převedení na jinou práci, ale i dohodnuté změny pracovní smlouvy z důvodu ohrožení nemocí z povolání nebo dosažení nejvyšší přípustné expozice. Z důvodu uvedeného výše ke str. 343 a 344 bylo také zrušeno ustanovení § 360 ZP, které mělo význam jen pro eventuální úrazové pojištění. str. 487 a 490 – podkapitola 5.6 Uvedeným zákonem byla rovněž provedena změna ustanovení § 299 odst. 1 písm. i) OSŘ a jeho dosavadní text byl nahrazen tak, že se srážky provádějí z náhrady za ztrátu
3
na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti. Proto mohlo být také zrušeno ustanovení bodu 2 čl. LII zákona č. 264/2006 Sb. Dávky úrazového pojištění, jakým měl být úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta, nebudou existovat. Věcně tím ke změně okruhu příjmů, z nichž se srážky provádějí, nedochází, avšak díky tomu, že přechodné ustanovení čl. LII zákona č. 264/2006 Sb. se v praxi dostatečně nevžilo, mnozí plátci mzdy chybně srážky z příslušných náhrad neprováděli. To by měla novela rovněž pomoci napravit.
4
1. aktualizace k 1. 1. 2015
I. ZMĚNA TEXTŮ UVEDENÝCH V RASTRU Str. 375
V oddílu 4.10.2. Redukční hranice pro nemocenské pojištění text uvedený v rastru zní: Redukční hranice jsou vypočítávány pro každý kalendářní rok a jsou odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, tj. pro rok 2015 jde o vyměřovací základ za rok 2013) a z tzv. přepočítacího koeficientu (stanoveného rovněž pro každý rok). Tyto hodnoty byly pro rok 2015 stanoveny vyhláškou č. 208/2014 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2015 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2015 a o zvýšení důchodů v roce 2015. Výše redukčních hranic byla oznámena ve sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, které bylo publikováno ve Sbírce zákonů pod číslem 214/2014 Sb. « První redukční hranice (RH) pro účely nemocenského pojištění v roce 2015 činí po zaokrouhlení 888 Kč (denně). « Druhá RH činí 1,5násobek částky první RH před zaokrouhlením = 1 331 Kč (po zaokrouhlení). « Třetí RH činí 3násobek částky první RH před zaokrouhlením = 2 662 Kč (po zaokrouhlení). Str. 375 a 376
V oddílu 4.10.3 Redukční hranice pro náhradu mzdy text uvedený v rastru zní: Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění se vztahují k dennímu vyměřovacímu základu. Redukční hranice pro úpravu průměrného výdělku z nich musí být odvozeny převodem na hodinu. Jak již bylo uvedeno, pro účely náhrady mzdy (NM) se proto násobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru (§ 192 odst. 2 ZP). « První RH pro NM tak v roce 2015 činí: 888 × 0,175 = 155,40 Kč – zaokrouhlení nebylo třeba (v roce 2014 to bylo 151,38 Kč). « Druhá RH pro NM činí: 1 331 × 0,175 = 232,925 Kč – po zaokrouhlení 232,93 Kč (v roce 2014 to bylo 227,15 Kč). « Třetí RH pro NM činí: 2 662 × 0,175 = 465,85 Kč – zaokrouhlení nebylo třeba (v roce 2014 to bylo 454,13 Kč). Jde tedy o redukční hranice hodinové. Oproti roku 2014 došlo k jejich nikoliv zanedbatelnému zvýšení. Pro porovnání důsledků redukce na příjem zaměstnanců v různých příjmových skupinách lze konstatovat, že jednotlivých redukčních hranic dosahují zaměstnanci s dále uvedenou měsíční mzdou (platem). Za tím účelem lze vynásobit hodinové redukční hranice koeficien5
tem 173,92, který je pro 40hodinovou obecnou délku týdenní pracovní doby používán k přepočtu průměrného hodinového výdělku na průměrný měsíční výdělek podle § 356 odst. 2 ZP. « První RH představuje mzdu 27 027 Kč měsíčně, což je cca 2 000 Kč nad průměrnou mzdou v České republice. « Druhá RH 40 511 Kč měsíčně (vyšší střední příjmová kategorie). « Třetí RH 81 021 Kč měsíčně (nejvyšší příjmová kategorie). Je zjevné, že čím vyšší je mzda zaměstnance, tím více se jej redukce dotýká. Na druhé straně, díky každoročnímu růstu průměrné mzdy se výše redukčních hranic neustále zvyšuje (v roce 2014 činily tyto hodnoty 26 328 Kč, 39 506 Kč a 78 982 Kč měsíčně). Str. 376 až 378 V oddílu 4.10.4 Postup redukce text uvedený v rastru zní: Tímto postupem v roce 2015 činí maximální částky redukovaného průměrného hodinového výdělku (RPHV) v jednotlivých pásmech redukčních hranic: « do první RH je započítáno: 155,40 × 0,9 = 139,86 Kč, « nad první RH do druhé RH: 232,93 – 155,40 = 77,53 × 0,6 = 46,518, tj. po zaokrouhlení 46,52 Kč, « nad druhou RH do třetí RH: 465,85 – 232,93 = 232,92 × 0,3 = 69,876, tj. po zaokrouhlení 69,88 Kč. V součtu z první a druhé RH činí redukovaný PV 186,38 Kč, v součtu z první až třetí RH činí 256,26 Kč. Jestliže neredukovaný PHV zaměstnance dosáhne: « první RH, je mu započítáno pro RPHV – 139,86 Kč (v roce 2014 to bylo 136,25 Kč), « druhé RH, je mu započítáno pro RPHV – 139,86 + 46,52 = 186,38 Kč (v roce 2014 to bylo 181,72 Kč), « třetí RH, je mu započítáno pro RPHV – 139,86 + 46,52 + 69,88 = 256,26 Kč (v roce 2014 to bylo 249,82 Kč). Výsledné částky jsou vyjádřeny v korunách a v haléřích, neboť průměrný výdělek (a to i redukovaný) se vyjadřuje v zákonné měně. Neměl by proto být ani uváděn na více míst necelých čísel než na dvě, ani dále zaokrouhlován. To vyplývá ze skutečnosti, že právní úprava průměrného výdělku (§ 351 až § 362 ZP) je kogentní a není možné se od ní odchylovat. I když pravidlo uvedené v předminulé větě zákon výslovně neobsahuje, vyplývá z něj. Při zaokrouhlování na celé haléře (žádný právní předpis přesný postup nestanoví) lze doporučit zaokrouhlení nahoru, které je pro mzdové účely obvyklé, neboť je prováděno ve prospěch zaměstnance. Pokud se však objevují výklady, uvádějící redukovaný PV o 1 haléř nižší, není důvod to označit za protiprávní postup (je využito tzv. matematické zaokrouhlování, tj. do 0,49 haléře dolů, od 0,5 nahoru). Eventuální rozdíl obou postupů ve výši 1 haléře je zanedbatelný a nepodstatný. Pro vyjádření redukčních hranic však zaokrouhlení výpočtu na haléře nahoru předepisuje přímo zákon, a proto jiný postup nepřichází v úvahu. Jestliže by ovšem v jednotlivých RH šlo o mezivýpočet, je vhodné (nikoliv však nezbytné) na haléře zaokrouhlit až výpočet celkový. Například při PHV 250,10 Kč by z částky 17,17 Kč nad druhou RH bylo započítáno nezaokrouhlených 10,302 + 46,518 (nezaokrouhlený rozdíl redukovaného PHV mezi druhou a první RH). K tomu by bylo přičteno 139,86 Kč z první RH, což v součtu činí 196,68 Kč. Při zaokrouhlování každé dílčí položky, tj. částek 10,302 a 46,518, na haléře nahoru by v tomto příkladu byl výsledek o 1 haléř vyšší (196,69 Kč). Jde o bezvýznamný rozdíl. 6
Příklady Průměrný výdělek zaměstnance činí ..........................................................................480,24 Kč Do první RH bude započteno .....................................................................................139,86 Kč Nad první do druhé RH bude započteno ......................................................................46,52 Kč Nad druhou do třetí RH bude započteno .....................................................................69,88 Kč Z částky nad třetí RH, tj. z částky 14,39 Kč (480,24 – 465,85), nebude započítáno nic. Průměrný hodinový redukovaný výdělek (RPHV) tak činí 256,26 Kč (v roce 2014 to bylo 249,82 Kč). V tomto příkladu jsou dílčí položky zaokrouhleny. Průměrný výdělek zaměstnance činí 175,05 Kč. Tento PHV přesahuje první RH, avšak nedosahuje hodnoty druhé RH. Do první RH bude započteno ..................................................................................... 139,86 Kč Z částky 19,65 nad první RH bude započteno po zaokrouhlení ....................................11,79 Kč (175,05 – 155,40 × 0,6) Průměrný hodinový redukovaný výdělek tak činí........................... 151,65 Kč (139,86 + 11,79) Str. 379 V podkapitole 4.11 Průměrný výdělek a minimální mzda příklad v rastru zní: Zaměstnanec pracoval za minimální mzdu (tj. s eventuálním doplatkem do její výše) ve IV. čtvrtletí 2014. Jeho PV byl zjištěn k 1. lednu 2015 z údajů předchozího čtvrtletí. K 1. lednu 2015 byla minimální mzda zvýšena. Jestliže by zaměstnanec čerpal v lednu až březnu 2015 dovolenou, musí mu být náhrada mzdy za ni poskytována s použitím PHV ve výši nově stanovené minimální mzdy. Str. 470 Text v závorce v rastru ve třetím odstavci zní: (v roce 2015 částku 9 177 Kč) Str. 503 a 504
V oddílu 5.8.2 Nezabavitelná částka text uvedený v rastru zní:
Výpočtová základna pro tyto účely je odvozena ze součtu: 1. životního minima jednotlivce (§ 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů), které i pro rok 2015 činí 3 410 Kč, a 2. normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy (nájemních bytech), stanovených pro obec velikosti 50 000 až 99 999 obyvatel (§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), bez ohledu na to, v jaké obci povinný skutečně žije. Tato částka je pro rok 2015 stanovena (nařízením vlády č. 327/2014 Sb.) na 5 767 Kč oproti 5 873 Kč v roce 2014 a byla tak snížena o 106 Kč. Součet částek 1. a 2. pro rok 2015 činí 9 177 Kč (v roce 2014 to bylo 9 283 Kč – snížení činí právě oněch 106 Kč). Tato částka je výpočtovou základnou pro dále uvedené položky Aa a B. To platí jako fikce pro všechny povinné (dlužníky), přičemž k jejich skutečné rodinné situaci a místu pobytu se nepřihlíží (všichni jsou posuzováni jako jednotlivci žijící v nájemních bytech a v obci již uvedené velikosti). Dále uvedená částka Ab je pak odvozována z částky Aa. Pro letošní rok se změnil výpočet srážek ze mzdy, a to poprvé snížením základní neboli nezabavitelné částky a částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení. Nařízením vlády o nezabavitelných částkách jsou stanoveny: A. dvě složky nezabavitelné částky, a to a)
na osobu povinného – nařízení vlády pro ni nepřesně používá legislativní zkratku „nezabavitelná částka“, a 7
B.
b) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné, přičemž celková nezabavitelná částka je rovna jejich úhrnu, a dále částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy). Tyto částky pro rok 2015 činí
Aa
2/3 z uvedené výpočtové základny, tj. z 9 177 Kč
6 118 Kč – zaokrouhlení nebylo nutné (v roce 2014 to bylo 6 188,67 Kč)
Ab
1/4 částky Aa
1 529,50 Kč (v roce 2014 to bylo 1 547,17 Kč)
B
100 % výpočtové základny
9 177 Kč (v roce 2014 to bylo 9 283 Kč)
z toho vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy
3 059 Kč (v roce 2014 to bylo 3 094 Kč)
Částku B (9 177 Kč) nebylo nutné k výpočtu třetiny zaokrouhlit směrem dolů na celé koruny dělitelné třemi analogicky podle § 279 odst. 1 OSŘ, neboť výsledkem je číslo dělitelné třemi. Str. 505 Text v rastru uprostřed stránky zní: k 1. lednu 2015, bylo nutné použít nově dané částky za lednové zúčtovací období, tedy pro srážky ze mzdy či platu za leden 2015 Text v závorce v rastru na konci stránky zní: (v roce 2015 částku 9 177 Kč) Str. 508
V oddílu 5.8.3 Vyživovací povinnost pro nezabavitelnou částku a příklad jejího výpočtu příklady výpočtu nezabavitelné částky uvedené v rastru zní:
Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má od 1. ledna 2015 nezabavitelnou částku 6 118 Kč + + 4 588,50 Kč (3 × 1 529,50 Kč) = 10 706,50 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10 707 Kč (dosud 10 831 Kč). Ženatý muž, který vyživuje 1 dítě, má nezabavitelnou částku 6 118 Kč + 3 059 Kč (2 × × 1 529,50 Kč) = 9 177 Kč (zajímavé je, že tato částka je totožná s hranicí plně zabavitelného zbytku čisté mzdy). Ženatý muž, který vyživuje 6 dětí a oba své rodiče (celkem 9 osob), má nezabavitelnou částku 6 118 Kč + + 13 765,50 Kč (9 × 1 529,50 Kč) = 19 883,50 Kč, po zaokrouhlení 19 884 Kč (dosud 20 114 Kč). Svobodný zaměstnanec bez vyživovacích povinností bude mít nezabavitelnou částku 6 118 Kč (dosud to bylo 6 189 Kč). Vůči tomuto svobodnému zaměstnanci je vedena nepřednostní pohledávka ve výši 150 000 Kč a jeho čistá mzda v lednu 2015 činí 18 522 Kč. Po odečtení nezabavitelné částky 6 118 Kč činí zbytek čisté mzdy 12 404 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 9 177 Kč, z čehož 1/3 činí 3 059 Kč. Pro pohledávku se použije tato jedna třetina plus celý zbytek čisté mzdy nad 9 177 Kč. Srážka ze mzdy tak činí 6 286 Kč (12 404 – – 9 177 = 3 227 + 3 059). V roce 2014 mohlo být sraženo 6 144 Kč. str. 508
V oddílu 5.8.4 Použití třetin, přednostní a nepřednostní pohledávky text v závorce v rastru zní: (v roce 2015 mohou třetiny činit nejvýše 3 059 Kč) 8
str. 509 Text v závorce v rastru v prvním odstavci v písmenu c) zní: (tč. nejvýše 3 059 Kč) Text v závorce v rastru ve druhém odstavci zní: (tj. částku 9 177 Kč) str. 512 Text v závorce v rastru v prvním odstavci zní: (v roce 2015 částku 9 177 Kč)
II. DALŠÍ ZMĚNY Str. 25
V oddílu 1.2.2 Přehled české právní úpravy namísto zákona č. 218/2002 Sb. uveďte zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
str. 59
V podkapitole 1.6 Plat v prvním odstavci se text počínaje slovy „Tarify jsou jednak obecné … “ až do konce odstavce nahrazuje textem: Tarify jsou jednak obecné (příloha č. 1 nařízení č. 564/2006 Sb.), jednak zvláštní (zvýšené), a to po změnách od 1. listopadu 2014 a 1. ledna 2015 v osmi zvláštních stupnicích – pro nezdravotnické pracovníky poskytovatelů zdravotních služeb (příloha č. 2), dále pro pracovníky v sociálních službách nebo sociální pracovníky v různých zařízeních (příloha č. 3), pro zaměstnance státu a některých veřejných institucí (zejména uvedených v § 303 ZP) a územních samosprávných celků (příloha č. 4), pro zdravotnické pracovníky v zařízeních sociálních služeb a dalších veřejnoprávních institucích (příloha č. 5), pro zdravotnické pracovníky u poskytovatele zdravotních služeb (příloha č. 6), pro lékaře orgánů sociálního zabezpečení (příloha č. 7), pro lékaře u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče nebo zdravotnické záchranné služby (příloha č. 8) a pro pedagogické pracovníky (příloha č. 9). Celkově tak platí devět stupnic platových tarifů. Diferenciace platových tarifů podle délky praxe (podle platových stupňů) neodporuje principu rovnosti v odměňování, tj. zásadě stejného platu za práci stejnou nebo stejné hodnoty (podle § 110 odst. 3 ZP). Str. 59
Text posledního odstavce začínající slovy „Zásadní změnou od roku 2011…“ se nahrazuje textem: Novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb. provedenou nařízením vlády č. 224/2014 Sb. byla s účinností od 1. listopadu 2014 zrušena možnost určit u všech zaměstnanců platový tarif zvláštním způsobem, tj. v rámci celého rozpětí platových tarifů pro nejnižší a nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Tato možnost se nyní (tak jako tomu bylo do roku 2011) týká – podle § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění platném k 1. listopadu 2014 – jen zaměstnanců zařazených do 1. až 5. platové třídy nebo zaměstnanců vykonávajících některé umělecké a související práce či činnost sportovce nebo trenéra nebo výkonného letce zařazené do 6. a vyšší platové třídy, pokud jsou pravidla pro určení platového tarifu sjednána v kolektivní smlouvě nebo stanovena vnitřním předpisem. Dále může poskytovatel zdravotních služeb s předchozím souhlasem zřizovatele v uvedených dokumentech uvést obdobně způsob určení platového tarifu zaměstnanců zařazených do 6. a vyšší platové třídy – v tomto případě však tarif nemůže být nižší, než by příslušel podle nařízení vlády. Str. 64 Vypouští se písmeno C Smluvní plat a doplňuje se text: S účinností od 1. ledna 2015 bylo zrušeno ustanovení § 122 odst. 2 ZP (jeho novelou obsaženou v zákoně č. 250/2014 Sb.), čímž byl zrušen smluvní plat, který byl umožněn v letech 2011 až 2014. Podle přechodného ustanovení (článek LVI zákona č. 250/2014 Sb.) 9
se zaměstnanci, který byl do 31. prosince 2014 odměňován smluvním platem, stanoví platový tarif a osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, popř. příplatek za vedení tak, aby jejich úhrn odpovídal dosavadní výši smluvního platu – výše příplatku za vedení, zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém prostředí však nesmí přesahovat jejich nejvyšší přípustnou výši a rovněž platový tarif musí odpovídat standardnímu zařazení zaměstnance. Str. 248
V oddílu 3.4.5 Výpočet úroků z prodlení se výše repo sazby k 1. dni pololetí doplňuje takto: « k 1. červenci 2014 – 0,05 % « k 1. lednu 2015 – 0,05 % Str. 250
V oddílu 3.4.5 Výpočet úroku z prodlení se výše repo sazby k poslednímu dni pololetí doplňuje takto: « k 30. červnu 2014 – 0,05 % « k 31. prosinci 2014 – 0,05 % Str. 341 až 343 Podkapitola 4.7 Rozhodné období oddíl 4.7.1 Obecná pravidla Informace: K tomu, jaké rozhodné období má být použito pro účely peněžitého vyrovnání při konkurenční doložce (§ 310 ZP) jsou vyslovovány rozdílné názory. Jde jednak o názor, že to je totožné rozhodné období jako pro odstupné, tj. že bude použit průměrný výdělek platný k poslednímu dni trvání pracovního poměru, a jednak o názor, že to má být průměrný výdělek zjištěný až bezprostředně po skončení pracovního poměru. To má význam v případech, kdy pracovní poměr končí uplynutím kalendářního čtvrtletí. Druhý názor se opírá o skutečnost, že právo na peněžité vyrovnání vzniká, až jakmile zaměstnanec plní podmínky konkurenční doložky, tj. v tomto případě v následujícím čtvrtletí po skončení zaměstnání. To znamená, že by šlo o průměrný výdělek, zjištěný z posledního čtvrtletí pracovního poměru. Autor se přiklání k tomuto druhému názoru. Str. 378
Nově se zařazuje oddíl 4.10.5 Hodinová výše náhrady mzdy.
Při plném dosažení jednotlivých redukčních hranic v roce 2015 náhrada mzdy od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti, respektive od její 25. hodiny, a od 1. pracovního dne karantény činí 60 % RPHV, tj.: « z první RH – 139,86 Kč × 0,6 = 83,916, tj. po zaokrouhlení 83,92 Kč (v roce 2014 to bylo 81,75 Kč), « z druhé RH – 186,38 Kč × 0,6 = 111,828, tj. po zaokrouhlení 111,83 Kč (v roce 2014 to bylo 109,04 Kč), « ze třetí RH – 256,26 Kč × 0,6 = 153,756, tj. po zaokrouhlení 153,76 Kč (v roce 2014 to bylo 149,90 Kč). Příklad Zaměstnanec má smluvní mzdu ve výši 40 000 Kč měsíčně, jeho průměrný hodinový výdělek (při 40hodinové týdenní pracovní době) činí 230 Kč, což přesahuje první RH. Nad první RH bude započítáno 74,60 Kč (230 – 155,40) × 0,6 = 44,76 Kč. Redukce PV: 139,86 + 44,76 = = 184,62 Kč (RPHV). Náhrada mzdy od 4. pracovního dne, resp. 25. hodiny, (u karantény od 1. dne) činí za hodinu 110,772, tj. po zaokrouhlení 110,78 Kč (184,62 × 0,6).
10
Stejně jako není správné zaokrouhlovat průměrný hodinový redukovaný výdělek, s výjimkou zaokrouhlení na celé haléře, nemělo by docházet ani k zaokrouhlování náhrady mzdy připadající na jednu hodinu. Jelikož je uváděna v zákonné měně, vyjadřuje se v korunách a haléřích. To je třeba vztáhnout již na hodinovou hodnotu náhrady mzdy. Náhradu mzdy lze na celé koruny zaokrouhlovat výlučně až v rámci zúčtování mzdy za příslušný kalendářní měsíc. Podle § 142 odst. 2 ZP se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pro poskytování náhrady mzdy a poskytování odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (a tím i náhrady této odměny) a odměny za pracovní pohotovost platí ustanovení o splatnosti a výplatě mzdy a platu obdobně, jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli jinak (§ 144 ZP). Dané ustanovení umožňuje – není-li mezi účastníky dohodnuto nic jiného – trojí postup. Jednak je možné zaokrouhlit samostatně mzdu či plat a náhrady mzdy (a to zvlášť za dočasnou pracovní neschopnost či karanténu, za jiné případy překážek v práci a za dovolenou), jakož i odměnu za pracovní pohotovost, nebo zaokrouhlit jednak mzdu a jednak náhrady mzdy v souhrnu, nebo dokonce zaokrouhlit až celkovou výslednou mzdu se započtením náhrad mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Str. 403 V podkapitole 4.18 Použití průměrného výdělku – přehled text poznámky zní: Poznámka: K náhradám ad b) a c) viz též právní předpisy o valorizaci PV, které byly dosud vydány podle § 202 odst. 2 dřívějšího ZP a § 390 odst. 2 nynějšího ZP – naposledy viz nařízení vlády č. 306/2014 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady). Účinnost tohoto právního předpisu je od 1. ledna 2015, přičemž valorizace PV a náhrad se provede od 1. ledna 2015 (předchozí nařízení vlády bylo vydáno pod č. 439/2013 Sb.). Str. 415 Oddíl 4.19.3 Dovolená Informace k odstavci pod příkladem: Přepočet dovolené z předchozích let je nezbytný proto, aby i zůstatky dovolené byly pro čerpání převedeny na společného jmenovatele, tj. na aktuální délku směn a jejich průměrný počet v týdnu. Nemění se tak vzniklý nárok zaměstnance na dovolenou, který je dán v týdnech, nikoliv ve dnech. Pokud se na věc objevují odlišné názory, vycházejí z nepřesné právní úpravy (viz dále). Někdy je vyslovován názor, že pokud ustanovení § 213 odst. 5 ZP uvádí, že při změně rozvržení pracovní doby v průběhu kalendářního roku přísluší zaměstnanci za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby, netýká se to dovolené za roky předcházející. Ve výkladu v publikaci však jde o něco více, a sice o spravedlivý přepočet veškeré dovolené pro účely jejího čerpání ve změněném rozvržení či rozvrhu pracovní doby, což lze označit za přípustný (a nezbytný) extenzivní výklad citovaného ustanovení. Str. 419 Oddíl 4.19.3 Dovolená Informace: K údaji v prvním odstavci, že při zaokrouhlování dovolené je možný i opačný postup (tj. zaokrouhlování dolů, tedy v neprospěch zaměstnance), je třeba upozornit, že pokud by zaměstnavatel zaokrouhloval jen tímto způsobem, mohl by být takový postup považován za odporující základním zásadám pracovněprávních vztahů, a to zejména zásadě zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance podle § 1a odst. 1 písm. a) ZP.
11
Str. 450 Oddíl 5.3.6 Exekuce vedená soudním exekutorem Informace: K výkladu ve druhém odstavci ještě uvádím, že zmíněný názor řady soudních exekutorů je v rozporu s principy právního státu, neboť pravomoci orgánů veřejné moci (což jsou i soudní exekutoři) musí stanovit zákon – nelze je dovozovat pouhým výkladem. Protože exekuční řád nestanoví, že provedením exekuce je až poukázání částek soudnímu exekutorovi, nelze takový výklad akceptovat (na rozdíl od výslovné právní úpravy v insolvenčním zákoně). Str. 475
V oddílu 5.4.2 Dohody o srážkách ze mzdy od 1. ledna 2014 příklady zní:
Příklad souběhu exekuce a dohody o srážkách ze mzdy Hrubá mzda zaměstnance je 40 000 Kč, čistá mzda činí 29 630 Kč. Nemá vyživované osoby. Provádí se srážky ze mzdy na přednostní pohledávku 6 000 Kč na základě výkonu rozhodnutí a na nepřednostní pohledávku 25 000 Kč na základě dohody o srážkách ze mzdy. Výpočet: Základní nezabavitelná částka: na povinného 6 118 Kč 29 630 – 6 118 = 23 512 Kč (zbytek čisté mzdy) Pro exekuční přednostní pohledávku se srazí celá druhá třetina (3 059 Kč) a 2 941 Kč z první třetiny, tj. 6 000 Kč. Z první třetiny zbyde 118 Kč. 23 512 – 9 177 = 14 335 Kč, lze srazit bez omezení. Polovina hrubé mzdy: 20 000 Kč Pro dohodu se srazí 118 + 14 335 = 14 453 Kč (limit poloviny hrubé mzdy nebyl překročen, omezení srážky vyplývá z občanského soudního řádu). Zaměstnanci se vyplatí 9 177 Kč (29 630 – 20 453). Celkově se srazí 20 453 Kč. Příklad porovnání výpočtu srážky na exekuci a srážky na dohodu podle § 2045 NOZ, s využitím limitu poloviny příjmu Hrubá mzda zaměstnance ...........................................................................................70 000 Kč Polovina ......................................................................................................................35 000 Kč Zaměstnanec je ženatý, bezdětný. Čistá mzda...................................................................................................................50 300 Kč Základní nezabavitelná částka 6 118 + 1 529,50 = 7 647,50, po zaokrouhlení........................... 7 648 Kč Zbytek čisté mzdy 50 300 – 7 648 ...............................................................................42 652 Kč – hranice plné zabavitelnosti ......................................................................................–9 177 Kč 33 475 Kč Dluží nepřednostní pohledávku např. 150 000 Kč. Na exekuci lze srazit jednu třetinu z 9 177 Kč, tj. ................................................................................................... 3 059 + 33 475 = 36 534 Kč Na dohodu lze srazit jen 35 000 Kč = polovinu z 70 000 Kč. 12
Str. 485
V podkapitole 5.5 Započtení a postoupení pohledávky versus srážky ze mzdy příklad zní:
Příklad porovnání výpočtu srážky ze mzdy na dohodu podle § 2045 NOZ a započtení Zaměstnanec dluží zaměstnavateli z důvodu odpovědnosti za škodu, kterou mu způsobil a uznal, např. 150 000 Kč. Hrubý příjem činí 70 000 Kč, z toho 5 000 Kč odměna při životním jubileu. Zaměstnanec je ženatý, bezdětný. Pro srážku ze mzdy platí příklad na konci oddílu 5.4.2 (před vzorem dohody). Na dohodu o srážkách ze mzdy lze srazit 35 000 Kč (polovina hrubého příjmu, včetně odměny). Pro započtení zaměstnanec vyúčtoval též cestovní náhrady při zahraniční pracovní cestě 4 650 Kč. Podíl daně a pojistného (19 700 Kč) připadající jen na mzdu = 65 000 : 5 000 (13 : 1, tj. 13/14 – podíl odvodů má význam jen pro posouzení, zda není překročena polovina hrubé mzdy, platu, odměny z dohody nebo náhrady mzdy či platu) .................................................................................. 18 293 Kč Čistý příjem (jen ze mzdy) = 65 000 – 18 293 ............................................................46 708 Kč Základní nezabavitelná částka ....................................................................................–7 648 Kč Zbytek čisté mzdy ........................................................................................................39 060 Kč Hranice plné zabavitelnosti ........................................................................................–9 177 Kč Plně zabavitelný zbytek čisté mzdy .............................................................................29 883 Kč + jedna třetina z 9 177 Kč ........................................................................................... 3 059 Kč Vůči mzdě lze započítat ...............................................................................................32 942 Kč (polovina mzdy není překročena) Bez omezení lze dále započítat odměnu při životním jubileu po odečtení poměrné části daně: 5 000 – 19 700 + 18 293 .............................................................................................. 3 593 Kč + cestovní náhrady ..................................................................................................... 4 650 Kč + zápočet vůči mzdě ...................................................................................................32 942 Kč Celkem si může zaměstnavatel započítat ....................................................................41 185 Kč Str. 514 a 515
V oddílu 5.8.6 Příklady výpočtu srážek se příklady nahrazují takto:
Svobodný bez vyživovací povinnosti Svobodný zaměstnanec bez vyživovací povinnosti má čistou mzdu 16 577 Kč. Nezabavitelná částka je 6 118 Kč (viz tabulka nezabavitelných částek) a zbytek čisté mzdy činí 10 459 Kč (16 577 – 6 118). Srážky jsou prováděny na nepřednostní pohledávku ve výši 20 000 Kč. Lze na ni srazit celou první třetinu zbytku čisté mzdy, tj. 3 059 Kč (jedna třetina z částky 9 177 Kč, tj. z hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy), a dále bez omezení celý zbytek čisté mzdy přesahující částku 9 177 Kč, tj. v daném případě dalších 1 282 Kč. Na pohledávku tak bude sraženo 4 341 Kč (3 059 + 1 282). Celková nezabavitelná část mzdy činí 12 236 Kč (základní nezabavitelná částka 6 118 + druhá a třetí třetina zbytku čisté mzdy, tj. 2 × 3 059, což činí rovněž 6 118 Kč). Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a nižším příjmem 1. Ženatý muž, který vyživuje 2 děti, má čistou mzdu 12 878 Kč. Nezabavitelná částka je 10 707 Kč a zbytek čisté mzdy tak činí 2 171 Kč (12 878 – 10 707). Tato částka není dělitelná třemi, takže se zaokrouhlí dolů na 2 169 Kč (zbylé 2 Kč se připočtou k nezabavitelné částce 10 707 Kč). Pokud jsou dotyčnému prováděny srážky pouze na nepřednostní 13
pohledávky, bude na ně sraženo nejvýše 723 Kč (jedna třetina ze zaokrouhleného zbytku čisté mzdy 2 169 Kč) a celková nezabavitelná část mzdy, která bude povinnému ponechána, činí 12 155 Kč – za předpokladu, že mu bude sražena celá první třetina zbytku čisté mzdy (10 707 + 2 + 723 + 723 = 12 155). Jestliže by bylo sráženo i na přednostní pohledávky, lze srazit dalších až 723 Kč. Při plném sražení i druhé třetiny zbytku čisté mzdy je celková nezabavitelná část mzdy 11 432 Kč (10 707 + 2 + 723). 2. Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a nižším příjmem má čistou mzdu 15 953 Kč a exekuci na nepřednostní pohledávku 25 000 Kč. Nezabavitelná částka je 10 707 Kč (6 118 + 3 × × 1 529,50 = 10 706,50 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 10 707 Kč), zbytek čisté mzdy 5 246 Kč (15 953 – 10 707), což je méně než hranice plné zabavitelnosti (9 177 Kč). Částka není dělitelná třemi, takže se zaokrouhlí dolů na 5 244 Kč a zbylé 2 Kč se ponechají zaměstnanci. Na dluh bude použita celá první třetina, tj. 1 748 Kč. Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi a vyšším příjmem Ženatý (vdaná) se dvěma dětmi ve výše uvedeném případě dostal následující měsíc odměnu k 50 rokům věku a jeho čistá mzda pro srážky tím dosáhla částky 20 727 Kč. Zbytek čisté mzdy činí 10 020 Kč (20 727 – 10 707). Výše částky přesahuje hranici plné zabavitelnosti o 843 Kč. Hodnota jedné třetiny zbytku čisté mzdy činí 3 059 (z částky 9 177) Kč. Na dluh tak bude použito 3 902 Kč (3 059 + 843). Rozvedený zaměstnanec se středně vysokým příjmem a vyživovací povinností Rozvedený zaměstnanec se středně vysokým příjmem a vyživovací povinností má tuto povinnost ke dvěma dětem ve výši celkem 5 000 Kč měsíčně (běžné výživné), stanovenou exekučním rozhodnutím (s dlužným výživným 16 800 Kč), a čistou mzdu 20 412 Kč. Kromě toho má splatit nepřednostní pohledávku s lepším pořadím ve výši 50 000 Kč. Základní nezabavitelná částka činí 6 118 Kč, protože mu částka na vyživované děti nemůže být počítána. Zbytek čisté mzdy tak je 14 294 Kč (20 412 – 6 118). Hodnota jedné třetiny je 3 059 Kč (z 9 177 Kč). Pro pohledávky je možné použít dvě třetiny (6 118 Kč) a vše, co přesahuje hranici plné zabavitelnosti, tj. dalších 5 117 Kč – celkem 11 235 Kč. Přitom na výživné bude použita druhá třetina, tj. 3 059 + plně zabavitelná část mzdy 5 117 Kč, tj. celkem na běžné i dlužné výživné 8 176 Kč (3 059 + 5 117). Dlužné výživné bude uhrazeno jen v částce 3 176 Kč (8 176 – 5 000 Kč na běžné výživné). Celá první třetina zbytku čisté mzdy (3 059 Kč) bude totiž použita pro nepřednostní pohledávku, protože má lepší pořadí než výživné. Jestliže by v tomto případě zaměstnanec platil výživné nikoliv na základě exekuce, ale dohody o srážkách ze mzdy s bývalou manželkou, jeho základní nezabavitelná částka by byla 9 177 Kč (6 118 + 2 × 1 529,50 = 9 177 Kč). Zbytek čisté mzdy činí 11 235 Kč (20 412 – 9 177). Jeho plně zabavitelná částka je 2 058 Kč (11 235 – 9 177). Na výživné se použije 5 117 Kč (3 059 + + 2 058), což pokrývá zcela běžné výživné a na dlužné výživné se poukáže 117 Kč. Str. 539
V oddílu 5.14.1 Postup při stanovení úroku z prodlení při srážkách ze mzdy se za druhý příklad doplňuje text: Postup podle právní úpravy platné od 1. ledna 2014 Výpočet úroku ve výše uvedeném příkladu by byl totožný, pokud by prodlení nastalo v červenci 2014. Ale byla by brána v úvahu nově repo sazba, platná pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, tj. k 1. lednu 2014 (nikoliv k 31. prosinci 2013, i když je totožná).
14
Str. 546 Podkapitola 6.2 Za co lze a nelze uložit pokutu – přestupky a správní delikty Informace k P/SD na úseku rovného zacházení: S účinností od 1. ledna 2015 byla zákonem č. 136/2014 Sb. horní sazba pokuty zvýšena na 1 000 000 Kč a možná částka 400 000 Kč zůstala pro případ neprojednání stížnosti zaměstnance, kterou podal zaměstnavateli na výkon práv a povinností vyplývající z pracovněprávního vztahu.
III. INFORMACE O NOVÉM ZÁKONĚ O STÁTNÍ SLUŽBĚ Dnem 1. ledna 2015 nabyl účinnosti zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě (ZSS), zákon č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, a dva prováděcí předpisy – nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců. Zároveň byl zrušen zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), který nikdy nenabyl účinnosti a byl tak nyní nahrazen úplně novým zákonem. Vznikne tak nová kategorie zaměstnanců. Ta bude odlišná od zaměstnanců v pracovněprávních vztazích jako vztazích soukromoprávních, jejichž poměry jsou upraveny zákoníkem práce (ZP) a podpůrně také občanským zákoníkem. Služební vztahy jsou naopak veřejnoprávní (obdobně jako služební poměry příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání), nejsou smluvní (žádná obdoba pracovní smlouvy nebude uzavírána), jsou asymetrické, neboť účastníci si nejsou právně rovni, protože zaměstnanec je ve všem podřízen služebnímu úřadu. Dohody mezi účastníky jsou předpokládány jen velmi výjimečně (např. dohoda o hmotné odpovědnosti). Od zákona se nelze odchýlit, tak jak je to možné v pracovněprávních vztazích – není proto možné dohodnout ani tzv. zdravotní volno (sick days) jako překážku v práci. Státní služba bude vykonávána ve správních úřadech (služebních úřadech), jimiž jsou ministerstva, jiné správní úřady, resp. orgány státní správy – netýká se však územních samosprávných celků (obcí a krajů). K přechodu zaměstnanců z pracovního poměru do poměru služebního začne docházet od 1. července 2015. K tomuto datu se státními zaměstnanci ze zákona stanou vedoucí, kteří se změní v představené. Ostatní zaměstnanci vykonávající správní činnosti budou podávat zásadně do 31. srpna 2015 žádost o přijetí do služebního poměru a za podmínek uvedených v ustanoveních § 190 až § 194 ZSS budou mít nárok na přijetí, o čemž služební orgán vydá rozhodnutí do 31. 12. 2015. Teprve právní mocí tohoto rozhodnutí vznikne služební poměr, čímž pracovní poměr zanikne. Pokud zaměstnanec o přijetí do služebního poměru nepožádá, zanikne jeho pracovní poměr (zásadně bez odstupného) nejpozději dnem 30. června 2017. Noví zaměstnanci budou do služebního poměru přijímáni až od 2. pololetí 2015. Pokud jde o odměňování státních zaměstnanců, řídí se ZP, není-li v ZSS a prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak (§ 144 až § 152 ZSS). Státní zaměstnanci budou odměňováni platem. Odchylek oproti pracovněprávním vztahům mnoho nebude. Právní úprava neumožňuje výjimky ze vzdělání (kromě případů podle přechodného ustanovení § 201 ZSS), a tudíž ani krácení zápočtu praxe při nesplňování stupně vzdělání. Neuplatní se 1. až 4. platová třída (tedy jen 5. až 16.). Příplatek za vedení je obsažen v příloze č. 2 k ZSS. Sazby platových tarifů zůstávají na úrovni přílohy č. 3 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění platném k 1. listopadu 2014. Výše odměn je limitována za kalendářní rok 25 % z výpočtové základny uvedené v ustanovení § 150 odst. 2 ZSS (je zde však rozpor s § 176 ZSS). Platový výměr již nebude použitelný, bude nahrazen rozhodnutím služebního úřadu. U dosavadních 15
zaměstnanců, kteří přejdou do služebního poměru, je ovšem výše osobního příplatku a příplatku za vedení, jakož i platového tarifu (nedojde-li k postupu zaměstnance do vyššího platového stupně), garantována podle platového výměru platného ke dni bezprostředně předcházejícímu vzniku služebního poměru (§ 198 odst. 1 ZSS). U nových státních zaměstnanců lze do prvního služebního hodnocení osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit či odejmout jen na návrh představeného. Jinak k tomu bude docházet na základě služebního hodnocení, které bude každoroční, vždy v I. čtvrtletí (poprvé v roce 2016). Výše odměny za pracovní pohotovost bude činit pevně 10 % průměrného výdělku. Pokud jde o obsluhu platu, budou se na ni zásadně vztahovat pravidla uvedená v této publikaci s dílčími odchylkami. Zjišťování a používání průměrného výdělku pro státní službu se řídí podle § 174 ZSS ustanoveními ZP (§ 352, § 353, § 354 odst. 1 až 3, § 355 až § 357). ZSS neodkazuje na § 382 odst. 1 ZP, avšak protože pro odškodňování služebních úrazů a nemocí z povolání platí rovněž úprava v ZP (§ 124 ZSS), použije se uvedené ustanovení pro stanovení rozhodného období. ZSS výslovně stanoví (§ 175), kdy se plat zaměstnance pro účely zjišťování PV nezahrne do hrubého platu za rozhodné období a doba, po kterou je tento plat poskytován, se nepovažuje za odpracovanou v rozhodném období. To se týká platu při zproštění výkonu služby na základě usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin nebo z důvodu vazby, dále platu při zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů, při služebním volnu k individuálním studijním účelům, při zvýšení vzdělání nebo platu při nezákonném přeložení. Průměrný výdělek se sice používá u služebního poměru v případech, kdy se používá v pracovněprávních vztazích, avšak s určitými výjimkami. Nepoužívá se zejména při služebním volnu při překážkách ve službě (v práci), včetně dočasné pracovní neschopnosti (PV se ani neredukuje) a při překážkách na straně služebního úřadu. Dále se nepoužívá pro účely odbytného nebo odchodného (tyto náležitosti přísluší namísto odstupného v pracovním poměru). PV se však používá pro účely náhrady platu při dovolené a při zvýšení vzdělání, jakož i pro složky platu odvozované podle ZP z PV (zejména příplatky) a odměnu za pracovní pohotovost. PV se tak používá v užším okruhu případů, než je tomu u pracovního poměru. PV pro účely služebního poměru bude třeba poprvé zjistit za II. čtvrtletí 2015 pro použití ve III. čtvrtletí 2015, od něhož začnou služební poměry vznikat. Prvními státními zaměstnanci ve služebním poměru budou od 1. července 2015 představení. U zaměstnanců, kteří přejdou z pracovního poměru do služebního, však není možné použít PV zjištěný za dobu trvání pracovního poměru. Jde o nový právní vztah. Pro účely použití PV ve služebním poměru ve III. čtvrtletí tak bude tento zjištěn za II. čtvrtletí jako pravděpodobný (nemění-li se však výše platu zaměstnance, může být totožný, jaký by byl zjištěn za II. čtvrtletí pro účely pracovního poměru). Závažnou otázkou v roce 2015 a následujících je, jaká právní úprava srážek ze mzdy se bude vztahovat na státní zaměstnance, kteří konají státní službu ve služebním poměru podle ZSS. Tento zákon totiž na srážky ze mzdy vůbec nepamatuje. Je nepochybné, že veřejnoprávní úprava srážek ze mzdy obsažená v OSŘ, EŘ, daňovém řádu a insolvenčním zákonu se plně vztahuje na jakékoliv zaměstnanecké vztahy. Sporné je však, jak je to se soukromoprávní úpravou, obsaženou v NOZ a v ZP. ZP se totiž vztahuje na služební poměr jen tehdy, pokud na ustanovení ZP výslovně odkazuje (deleguje) ZSS. Ten v § 144 odst. 1 uvádí, že odměňování státních zaměstnanců se řídí zákoníkem práce, není-li stanoveno jinak. Srážky ze mzdy jsou v ZP uvedeny (§ 145 až § 150) v části šesté nazvané „Odměňování za práci, 16
odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů ze základního pracovněprávního vztahu“, což znamená, že srážky ze mzdy nejsou podřazeny pod pojem „odměňování“. Je však možné připustit širší výklad, že právní úprava srážek ze mzdy je součástí právní úpravy odměňování za práci a tudíž se vztahuje i na zaměstnance ve služebním poměru. Obdobný problém může být vnímán z hlediska použitelnosti právní úpravy dohod o srážkách ze mzdy v NOZ, který je soukromoprávním kodexem, zatímco ZSS upravuje veřejnoprávní vztahy. Může tedy služební orgán uzavřít se zaměstnancem ve služebním poměru soukromoprávní dohodu o srážkách ze mzdy? ZSS by v těchto věcech určitě měl být doplněn o výslovnou právní úpravu. Zatím zřejmě bude postupováno tak, že se právní úprava dohod o srážkách ze mzdy podle NOZ bude využívat i ve služebním poměru. Naopak, využitelné ve služebním poměru není započtení podle NOZ a ZP.
17
OBSLUHA MZDY A PLATU JUDr. Bořivoj Šubrt Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba FINIDR, s.r.o. Odpovědná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková Sazba Ondřej Forman Autorská uzávěrka 20. června 2014 ISBN 978-80-7263-887-1 ANAG, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc, Město tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail:
[email protected] www.anag.cz
