6/2.1.3.1 Náklady a výnosy v hlavní činnosti
str. 1
NO
6/2.1.3.1 Náhrada mzdy nebo platu v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény Od 1. ledna 2009 je uplatňován zcela odlišný princip hmotného zabezpečení zaměstnanců v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a to namísto nemocenského. Tyto principy se uplatňují v případech pracovního poměru podle Pracovních smluv a Dohod o pracovní činnosti, tedy tehdy, pokud je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.
Úvod
1. lednem 2009 nabývá účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNeP“), podle něhož nemocenské přísluší zaměstnancům vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Na základě tohoto zákona povinnost zabezpečit své zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dní trvání jejich dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhradou mzdy nebo platu, popřípadě náhradou odměny z dohody o pracovní činnosti (dále jen „náhrada mzdy“) přechází na zaměstnavatele. Podmínky, za který jsou náhrady poskytovány upravuje § 192 až 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb. (dále jen „ZP“).
březen 2010
NO
6/2.1.3.1 str. 2
Náklady a výnosy v hlavní činnosti
Náhrada mzdy v době prvních 14 kalendářních dní trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény přísluší pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny (respektive za směny) a za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada mzdy (§ 115 odst. 3 ZP) nebo se mu plat nekrátí (§ 135 odst. 1 ZP), pokud jsou splněny podmínky stanovené právními předpisy. Podmínky pro nárok na náhradu mzdy
Nárok na náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost vzniká zaměstnanci pokud: – je ke dni vzniku účasten nemocenského pojištění, – pokud je podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zaměstnanec uznán dočasné práce neschopný, – zaměstnanec si dočasnou pracovní neschopnost nepřivodil úmyslně. Další podrobnosti viz zákon.
Náhrada mzdy v poloviční výši
Právo na náhradu mzdy pouze v poloviční výši, přísluší zaměstnanci tehdy, pokud: – si přivodil dočasnou pracovní neschopnost (§ 31 ZNP) zaviněnou účastí ve rvačce (pojem rvačka definuje zákon), – jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo – při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Další podmínky Zákon stanoví, že za prvé tři pracovní dny (směny) náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší. Od čtvrtého pracovnároku ního dne (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.
březen 2010
6/2.1.3.1 Náklady a výnosy v hlavní činnosti
str. 3
NO
Pokud je zaměstnanec nepřítomen v práci z důvodu nařízené karantény, pak za prvé tři pracovní dny (směny) náhrada mzdy přísluší ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku. Od čtvrtého pracovního dne (směny) přísluší náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Výpočet náhrady mzdy a další informace k problematice náhrad za dočasnou pracovní neschopnost naleznete v kapitole Dávky nemocenského pojištění (hlavní pořadač).
Výpočet náhrady mzdy
Změny v poskytování náhrady mzdy nebo platu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, a jejich účinnost Vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 24. září 2009 nabyl platnosti zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Na základě tohoto zákona dochází k významným změnám, mimo jiné též v oblasti pracovněprávní (novelizace § 192 zákoníku práce a dalších zákonů upravujících odměňování v prvém období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény). Podle článku XVIII měl tento zákon nabýt účinnosti (až na výjimky) dnem 1. července 2009. Prezident republiky však zákon nepodepsal a dne 9. července 2009 jej vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna prezidentské veto přehlasovala a svým usnesením ze dne 9. září 2009 na tomto zákonu setrvala (usnesení Poslanecké sněmovny je publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 327/2009 Sb.). Z důvodu legislativní procedury tak došlo k situaci, kdy ustanovení o nabytí účinnosti uvedeného zákona k 1. červenci 2009 předchází dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů (tedy jeho platnosti).
Změny v poskytování náhrad
březen 2010
NO
6/2.1.3.1 str. 4
Náklady a výnosy v hlavní činnosti
Protože ustanovení o účinnosti zákona předchází jeho publikaci ve Sbírce zákonů, je třeba v otázce účinnosti zákona postupovat podle § 3 odst. 3 věty první zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, podle kterého nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, pokud není stanovena účinnost pozdější. Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, proto z důvodů uvedených shora nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů – tedy dnem 9. října 2009, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 1 až 5 a části první čl. II bodu 1 (změny zákona o daních z příjmu), které nabývají účinnosti dnem vyhlášení a části druhé (změny zákona o zaměstnanosti), která nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2009 (zdroj informací: www.mpsv.cz).
Tab. 1 – Postupy účtování
T
čís. Text Zúčtování mezd za příslušné období 1. Hrubé mzdy zaměstnanců 2. Odvod pojistného za zaměstnavatele na sociální zabezpečení 3.
Odvod pojistného za zaměstnavatele na zdravotní pojištění
4.
Náhrada mzdy zaměstnanci za dočasnou pracovní neschopnost, vyplácená zaměstnavatelem Srážka zálohy daně ze závislé činnosti ze mzdy zaměstnance
5.
březen 2010
MD
D
521 524 AÚ 524 AÚ 528 AÚ 331
331 336 AÚ 336 AÚ 331 342
6/2.1.3.1 Náklady a výnosy v hlavní činnosti
str. 5
čís. Text 6. Srážka pojistného na sociální zabezpečení ze mzdy zaměstnance 7. Srážka pojistného na zdravotní pojištění ze mzdy zaměstnance 8. Snížení odvodní povinnosti zaměstnavatele na sociální zabezpečení ve výši ½ z částky vyplacené náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance 9. Výplata čisté mzdy zaměstnanců z účtu v bance zaměstnavatele 10. Odvod pojistného na sociální zabezpečení na účet OSSZ 11. 12.
Odvod pojistného na zdravotní pojištění na účty zdravotních pojišťoven Odvod zálohy daně ze závislé činnosti na účet správce daně
MD 331 331
NO
D 336 AÚ 336 AÚ
336 AÚ 331
528 AÚ 221
336 AÚ 336 AÚ 342
221 221 221
Autor: Blažena Petrlíková
březen 2010
NO
6/2.1.3.1
březen 2010
str. 6
Náklady a výnosy v hlavní činnosti
