~ 1 ~ OBSAH SRÁŽKY ZE MZDY

~1~ OBSAH SRÁŽKY ZE MZDY 1) Srážky ze mzdy, platu nebo odměny – základní zásady. 1.1.) Obecné podmínky – příjmy ze kterých lze provádět srážky. 1.2.) Pořadí srážek 1.3.) Provádění srážek – přednostní pohledávky. 1.4.) Specifické postupu při provádění srážek …………………….. 1.5.) Srážky při oddlužení – osobní bankrot. 1.6.) Srážky z jiných příjmů. 1.7.) Postup při provádění srážek a jejich možný rozsah. 1.8.) Zásady – postupy při výpočtu provádění srážek. 1.9.) Umořování jednotlivých pohledávek. 1.10.) Srážky ze mzdy nad rámec občanského soudního řádu. 1): Srážky ze mzdy nebo platu v roce 2013: 1.1.): Obecné podmínky – z jakých příjmů zaměstnance lze provádět srážky : V úvodu k této problematice je zapotřebí zdůraznit , že srážky ze mzdy nebo platu řeší Zákoník práce s odvoláním na Občanský zákoník a Občanský soudní řád.( dále jen ZP,OZ a OSŘ - viz. odkaz na ust. § 145 Zákoníku práce a § 299 Občanský soudní řád). Kromě dosažené mzdy nebo platu lze provádět srážky ještě z jiných příjmů, které jsou zejména: a) odměna z dohody, b) náhrada mzdy nebo platu, c) odměna za pracovní pohotovost, d) odstupné, e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, f) nově pak odměny podle § 224 – odměny při pracovních a životních výročích, g) náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů PN, h) náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Poznámka: tyto uvedené příjmy vyplývají z pracovněprávního vztahu. K dalším příjmům , ze kterých se provádí srážky jsou tyto uvedeny v ustanovení § 299 Občanského soudního řádu, kdy srážky provádí místně příslušné orgány určené k výplatám těchto jiných příjmů – viz. ustanovení § 301 OSŘ . Jsou to:

Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~2~ ch) dávky nemocenského pojištění – nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství i) dávky důchodového pojištění – ( OSSZ a ČSSZ ) j) stipendia - ( škola ), k) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci - ( úřad práce ), l) odměny členům zastupitelstva územně samosprávných celků ( úřady ), m) z dávek státní sociál. podpory, které nejsou vypláceny jednorázově ( ÚP ) Poznámka: Shora uvedené příjmy, obsažené v § 145 Zákoníku práce a § 299 OSŘ, ze kterých se srážky provádí, jsou taxativní a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto například žádná opora v zákoně pro provedení srážek z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti a ani z doplatku na daňovém bonusu při ročním zúčtování daně poplatníkovi – zaměstnanci! Srážky se provádějí vždy z čisté mzdy – viz. odkaz na § 277 a § 279 OSŘ.

1.2.): Pořadí srážek z mezd nebo platů , který je zaměstnavatel oprávněn srážet bez souhlasu zaměstnance : 1) Ze zákona je zaměstnavatel oprávněn srážet zaměstnanci ze mzdy nebo platu částky v následujícím pořadí, viz. ust. § 147 Zákoníku práce. a) zálohu na daň z příjmu ze závislé činnosti, b) pojistné na sociální zabezpečení, c) pojistné na zdravotní pojištění, d) částky ke srážení nařízené soudním výkonem rozhodnutí (exekuce), e) rozhodnutí o srážkách nařízených správním orgánem (pokuty, penále), U shora uvedených bodů a) – e) se provádění srážek řídí zvláštními zákony a to s odkazem na ust. § 146 písm. a), kdy tyto zákony jsou: u bodu a ) Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, u bodu b ) Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení, u bodu c ) Zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na zdravotní pojištění, u bodu d ) Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, § 276 - § 302. Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech, exekuční řád, Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, u bodu e ) Zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce. f) zálohu na mzdu nebo plat, na níž nevznikl právní nárok, g) nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady,


~3~ h) náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo, nebo na níž mu právo nevzniklo, ch) náhrada mzdy nebo platu za prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti, nebo karantény, na níž mu nevzniklo právo, U shora uvedených bodů f) – ch) je zaměstnavatel oprávněn provádět srážku na základě ustanovení uvedených v Zákoníku práce , dle příslušných specifikací k dané problematice . 2) Srážky ze mzdy kromě již uvedeného povinného pořadí mohou být provedeny jen na základě - viz. odkaz na § 146 ZP: a) dohody o srážkách ze mzdy, nebo k uspokojení závazků zaměstnance, a to dle ustanovení § 327 ZP, eventálně ust. § 551 Občanského zákoníku. Pořadí se řídí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda k uspokojení závazků zaměstnance - § 327 ZP. Uspokojení pohledávky výživného – dohoda účastníků o dobrovolné platbě podle Zákona o rodině, lze zajistit ve smyslu § 551 OZ písemnou dohodou mezi věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy, platu. Proti plátci mzdy nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda předložena. b) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové org., kdy tento zaměstnanec – odborář se srážkou odborových příspěvků ze mzdy, platu, musí vyslovit souhlas (písemný). c) dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávky zaměstnavatele, a to opět ve smyslu § 327 ZP. U tohoto bodu c) půjde o situace, kdy se zaměstnavatel písemně dohodne se zaměstnancem na úhradě náhrady škody způsobenou zaměstnancem, vůči svému zaměstnavateli. Pořadí se opět řídí datem (měsícem), kdy dojde k doručení nebo kdy byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena dohoda k uspokojení pohledávky. 3) Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky podle odst. 2 písm. a) a c) zachováno i u nového zaměstnavatele. Totéž platí i u odst. 2 písm. b), pokud nebyl tento účinek výslovně vyloučen – viz. § 149 odst. 4 ZP.


~4~ Poznámka: Je samozřejmostí, že tyto skutečnosti o zachování pořadí se nový zaměstnavatel dozví od zaměstnavatele předešlého prostřednictvím zápočtového listu, který je předešlý zaměstnavatel povinen vydat poslední den trvání pracovního poměru zaměstnance, a uvést v něm veškeré informace o případných srážkách a jejich pořadí viz. odkaz na § 313 ZP – Zápočtový list 1.3.): Provádění srážek – přednostní pohledávky - úhrady: V rámci provádění srážek ze mzdy nebo platu je rozhodující správné určení pořadí jednotlivých exekučních titulů. Jak již bylo uvedeno, srážíme vždy zálohu na daň ze závislé činnosti zaměstnance ze základu daně ve výši jednotné sazby 15%, dále pak pojistné na soc. zabezpečení ve výši 6,5% (nebo při novém důchodovém spoření – II. důchodový pilíř to bude 3%) a 3,5% do státního důchodu a pojistné na zdravotní pojištění ve výši 4,5%. Po odpočtu těchto zákonných srážek pak budou určeny další povinné srážky v pořadí tak, jak jsou jednotlivé exekuční tituly doručovány do organizace. Jednotlivá soudní či správní rozhodnutí musí být opatřena doložkou právní moci - ! viz. § 283 OSŘ! V případech, kdy jednotlivá rozhodnutí nebudou opatřena doložkou právní moci, je povinností mzdové účetní reagovat na tyto právní tituly a začít srážet. Příslušné částky však nebude srážet přímo oprávněným, ale na deponovaný účet. Takto bude postupovat až do doby, než obdrží pravomocné rozhodnutí. Teprve pak příslušné částky z deponovaného účtu uvolní a zašle je oprávněným osobám. Poznámka: Na deponovaném účtu – mzdy se účtují všechny částky , které se týkají mezd a platů , a nebyly zaměstnancům vyplaceny, či se vrátily , jako nedoručené. Mezi ně patří i tyto nezaslané srážky. Proto je třeba k tomuto účtu vést přesnou analytickou evidenci zaúčtovaných částek. Příklad č. 1: Zaměstnanec dostal pokutu ve výši Kč 10 000,- za přestupek, kterého se dopustil při dopravní nehodě. Do tohoto rozhodnutí o pokutě se v zákonné lhůtě odvolal – nesouhlasí s výší uložené pokuty. Toto rozhodnutí v rámci odvolacího řízení tak nenabylo právní moci. Příslušný správní orgán však rozhodnutí o pokutě zaslal zaměstnavateli do datové schránky. Rozhodnutí však není opatřeno doložkou právní moci se shora uvedených důvodů. Jaký bude postup zaměstnavatele? Řešení: Mzdová účetní začne srážet zaměstnanci příslušnou částku v zákonné možné výši, na deponovaný účet mzdy. Teprve po skončení odvolacího řízení, kdy jí


~5~ dojde pravomocné rozhodnutí od odvolacího orgánu II. Stupně, uvolní příslušné částky a zašle oprávněné instituci. Příklad č. 2 : Zaměstnanec byl rozsudkem soudu rozveden a bylo mu nařízeno platit výživné na dvě děti, které byly svěřeny do péče matce, ve výši Kč 8 000,-. Účastník řízení se přímo na místě odvolal do rozhodnutí soudu, kde ve svém odvolání nesouhlasil s výší vyměřeného výživného. Rozsudek tak nenabyl právní moci. Soud však tento rozsudek zaslal na vědomí zaměstnavateli zaměstnance – povinného. Po čtyřech měsících v rámci odvolacího řízení, soud II. stupně – odvolací soud vyhověl odvolateli a upravil výši vyměřeného výživného na částku Kč 6 000,-. Zaměstnavatel obdržel v pátém měsíci rozhodnutí krajského soudu – odvolacího, kdy tento rozsudek byl konečný a opatřen doložkou právní moci. Jaký bude postup zaměstnavatele? Řešení: Mzdová účetní začne srážet příslušnou prvotní částku uvedenou v rozsudku soudu I. stupně tj. Kč 8 000,- na deponovaný účet zaměstnavatele, tzn. 4 měsíce x Kč 8 000,- bude deponováno Kč 32 000,-. Teprve od pátého měsíce bude z deponovaného účtu převedeno oprávněné – matce částka Kč 24 000,- ( Kč 6 000 x 4) + Kč 6 000,-. Zbylá částka uložená na deponovaném účtu tj. Kč 8 000,--( Kč 2 000 x 4) bude vrácena na účet, který zaměstnanec předložil svému zaměstnavateli. SRÁŽKY ZE MZDY, PLATU – PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY: Pořadí přednostních pohledávek viz. § 279 OSŘ: Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky (nezabavitelné částky), která se zaokrouhlí směrem dolů, na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené níže se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojí se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Pokud nebudou dostačovat k uspokojení pohledávky ani tyto dvě třetiny, použije zaměstnavatel ještě zbytek čisté mzdy, kterou disponuje po odpočtu nezabavitelných částek. Takto zjištěnou tzv. „ještě další použitelnou částku“ pak zaměstnavatel připočte ke druhé třetině, event. ještě ke třetině první.


~6~ PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY: 1) Rozhodnutí soudu o alimentační povinnost – pohledávky výživného. 2) Rozhodnutí soudu v rámci regresního řízení – pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví. 3) Rozhodnutí soudu o povinnosti splácet náhradu škody – pohledávky náhrady škody vzniklé úmyslnými trestnými činy. 4) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit daně a poplatky – pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. 5) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatky na dávkách nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. 6) Rozhodnutí správních orgánů o povinnosti hradit dlužné pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. 7) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatek na podpoře při rekvalifikaci a nezaměstnanosti. 8) Rozhodnutí správního orgánu o povinnosti hradit přeplatky na dávkách státní sociální podpory. 9) Pohledávky náhrady mzdy, platu, odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 21. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Poznámka: Jak z uvedeného vyplývá pohledávky výživného a dlužného výživného mají absolutní přednost. Poté se uspokojují další právní tituly a to podle pořadí jak jsou doručeny zaměstnavateli, nejčastěji do datové schránky. Zde pak je pro určení pořadí rozhodující datum vyzvednutí exekučního titulu - rozhodnutí z datové schránky. Pokud by bylo v jeden den doručeno víc exekučních titulů na jednoho povinného, mají tyto pohledávky stejné pořadí, kdy se musí uspokojit obě plně, nebo pokud disponibilní částka nedostačuje k plnému uhrazení obou pohledávek současně uspokojí se poměrnou částí viz. odkaz na § 280 odst. 3 . Občanského soudního řádu.


~7~ 1.4.): Specifické postupy při provádění srážek ze mzdy při soudním či správním výkonu rozhodnutí viz odkaz na ust. § 282 - § 298 OSŘ Součinnost a povinnost mzdové účetní při provádění přednostních srážek: Tyto povinnosti vyplývají pro plátce mzdy ze zákona 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu a z ust. § 313 písm. f) zákona 262/2006 Sb. Zákoníku práce. Jde o následující zásady: Zásada č. 1): Tam, kde dojde k nakumulování jednotlivých přednostních titulů ve stejném čase určuje uspokojení (pořadí) jednotlivých srážek vždy soud! Absolutní přednost mají vždy pohledávky výživného, tzn. požádá-li o to plátce mzdy , oprávněný nebo povinný ,určuje soud , jaká v ý š e částky a kterému oprávněnému bude ze mzdy povinného sražena .V takovýchto případech, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který rozvrhne mezi oprávněné a sám pak provede výplatu. Poznámka: V případech, kdy oprávněná osoba žádá o zvýšení částek srážených na výživné, musí takto učinit jen prostřednictvím soudu, který rozhodne o žádosti oprávněného. Poté, když dojde plátci mzdy nové pravomocné rozhodnutí je teprve pak povinen srážet nové částky výživného. Vždy se jedná o individuální přístup plátce mzdy, kdy je však povinností tohoto plátce neprodleně písemně vyrozumět soud a zaslat soudu veškeré písemnosti. Zásada č. 2): Další povinností plátce mzdy vůči příslušnému soudu či správnímu orgánu, který vydal pravomocné rozhodnutí, je o z n á m i t skutečnost , kdy z čisté mzdy či platu povinného nemůže být plně, nebo je jen z části , uspokojen závazek vůči oprávněnému. Zásada č. 3): V ustanovení § 313 písm. e) Zákoníku práce je povinností plátce mzdy informovat nového zaměstnavatele v rámci změny zaměstnání o skutečnost při provádění srážek. Při ukončení pracovního poměru tak musí poslední plátce mzdy (zaměstnavatel) uvést do zápočtového listu veškeré informace týkající se prováděných srážek. Nový zaměstnavatel má pak povinnost pokračovat bez zbytečných odkladů ve srážkách . Zásada č. 4): Nový plátce mzdy má povinnost oznámit příslušnému soudu, že u něj nastoupil do zaměstnání povinný, kterému bude provádět srážky ze mzdy či platu a to neprodleně po faktickém nástupu do zaměstnání. Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~8~

Zásada č. 5): Bývalý plátce, u kterého povinný ukončil pracovní poměr má vůči soudu jednoznačnou oznamovací povinnost, kdy v tomto oznámení musí být uvedeno: a) kdy povinný ukončil pracovní poměr, b) vyúčtování všech srážek, které byly provedeny za dobu účasti v pracovním poměru, kdy toto vyúčtování bude soudu oznámeno v pořadí a čase dle důležitosti jednotlivých titulů. Zásada č. 6): Bude-li mít povinný u téhož zaměstnavatele ještě další druhý pracovní poměr či dohodu o pracovní činnosti musí pak plátce mzdy provádět srážky ze všech těchto příjmů. I zde pak platí v individuálních případech oznamovací povinnost vůči soudu. Totéž platí i tam, kdy zaměstnanec – povinný nastoupí ještě k jinému zaměstnavateli na další pracovní poměr, nebo dohodu o pracovní činnosti. Další zaměstnavatel si pak musí prostřednictvím zaměstnance povinného, vyžádat od hlavního zaměstnavatele potvrzení zda jsou povinnému prováděny srážky a čeho se týkají. Samotné srážky, však tento druhý zaměstnavatel provádět nebude, bez předchozího vyjádření příslušného soudu. Provádí-li srážky ze mzdy více zaměstnavatelů, odešlou tyto částky příslušnému soudu, který prověří oprávněnost srážek a zašle je sám oprávněným . Zásada č. 7): Kromě rozhodnutí soudů jsou postaveny na roveň v rámci pořadí též rozhodnutí správních orgánů a to především: daňové nedoplatky vydané správcem daně - daňová exekuce platební výměry nebo výkazy nedoplatků na dlužné pojistné na sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění , event. na zaviněné přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, nebo pohledávky regresní náhrady podle Zákona o nemoc. pojištění. I zde platí pravidlo, že při souběhu více exekučních titulů je pro poměrné rozdělení oprávněn soud tzn. na podnět plátce mzdy rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku. Zásada č. 8) : Plátce mzdy je povinen vyhovět též požadavkům exekučního příkazu podle Zákona o exekutorech (exekuční řád). Toto rozhodnutí je tak postaveno na roveň předešlého event. rozhodnutí soudu.


~9~ Zásada č. 9): Zaměstnavatel eviduje údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, a písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy, a to po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu - viz. odkaz na ust. § 150 Zákoníku práce – povinná evidence o prováděných srážkách ! POZNÁMKY UŽIVATELŮ: 1.5. ) : Srážky při oddlužení – osobní bankrot: Pokud nastane situace, kdy je fyzická osoba – zaměstnanec předlužen, může na sebe prohlásit u příslušného insolvenčního soudu návrh na tzv. oddlužení ve smyslu § 398 odst. 3) zákona 182/2006 Sb. o úpadku, kdy podle tohoto paragrafu při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. V praxi to znamená, že insolvenční soud po kladném rozhodnutí vyhotoví usnesení, jehož přílohou bude splátkový kalendář na dobu maximálně 5 let, s povinností splácet ze svých příjmů veškeré dluhy na úrovni přednostních pohledávek. V tomto rozhodnutí pak ve smyslu ust. § 406 odst. 3 písm. d) a odst. 4. a 5. přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku. Rozhodnutí o schválení oddlužení doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře doručí soud do vlastních rukou také plátci mzdy dlužníka! O právech a povinnostech plátce mzdy dlužníka po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení platí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílá plátce mzdy dlužníka insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci!


~ 10 ~ Účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku – viz. odkaz na ust. § 407odst. 1 Insolvenčního zákona. V průběhu těchto srážek ze mzdy v rámci „osobního bankrotu“ nemůže zaměstnavatel již srážet jiné částky než ty, které se týkají pohledávek v rámci oddlužení. ( viz. odkaz na ust. § 411 odst.1) Zákona o úpadku). Poznámka – viz. právní výklad ke shora uvedeným odstavcům: „V důsledku nedokonalé právní úpravy v insolvenčním zákoně jsou někdy vyslovovány neodůvodněné výkladové názory. Například je mylně vykládán § 109 odst. 1) písm. c) zákona týkající se účinků zahájení insolvenčního řízení, v němž se stanoví, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, jenž náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. Z toho bývá nesprávně dovozováno, že jakmile je insolvenční řízení zahájeno podáním návrhu dlužníka soudu na schválení oddlužení, je nutné zastavit provádění všech exekučních srážek ( nebo dokonce i veškerých srážek ), a celou mzdu je třeba vyplácet dlužníkovi, nebo (podle jiného názoru ) sražené částky deponovat. Jde o chybnou interpretaci, která nebere v úvahu, že uvedené ustanovení je obecné, před nímž má přednost zvláštní právní úprava týkající se oddlužení, přičemž podle § 406 odst. 3. Písm. d) a odst. 5) zákona nastávají pro plátce mzdy účinky oddlužení, až jakmile mu insolvenční soud doručí rozhodnutí o schválení oddlužení. Rovněž podle § 411 odst.1 zákona nastává zastavení srážek pro výkon rozhodnutí či exekuci až schválením oddlužení. Z výše uvedených chybných interpretací také vychází tvrzení, že zaměstnavatel musí sledovat insolvenční rejstřík, a jakmile v něm zjistí, že jeho zaměstnanec podal návrh na oddlužení, musí reagovat výše uvedeným postupem. Ani toto tvrzení nemá oporu v zákoně.“ Zdroj k poznámce: ANAG - Abeceda mzdové účetní 2013 str. 154 a 155. 1.6. ): Srážky z jiných příjmů než mzda, plat, - součinnost zaměstnavatele: Občanský soudní řád uvádí v § 299 povinnost provádět srážky z příjmů, které nahrazují povinnému odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní . Mezi tyto jiné příjmy patří též dávky nemocenského pojištění , a to konkrétně od 1. 1. 2012 jen nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství . Dále pak samozřejmě náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů.


~ 11 ~ V případě, že nastane takováto situace, je zaměstnavatel, který povinnému jinak běžně srážel pohledávky za oprávněnými z jeho mzdy, platu či odměny povinen předat správnímu orgánu, který bude vyplácet povinnému tyto jiné příjmy, veškeré podkladové materiály o dosud prováděných srážkách a to s odkazem na § 293 a § 294 odst. 1) Občanského soudního řádu. Novelou Zákona o nemocenském pojištění č. 470/2011 Sb. byl od 1.1.2012 změněn § 50 Zákona o NP, tak, že srážky z dávek budou prováděny též na základě dohody mezi věřitelem a dlužníkem k uspokojení pohledávky dlužného výživného v rámci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí. Jedná se o situace dohody o srážkách ze mzdy uzavřenou na základě § 551 OZ o dobrovolném výživném. Pokud tedy zaměstnavatel bude vyplácet náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za prvních 21 dnů ve smyslu § 192 Zákoníku práce a poté od 22. dne trvání pracovní neschopnosti bude dál vyplácet nemocenské správa sociálního zabezpečení , musí zaměstnavatel spolu s dílem IV. – rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, „žádost o nemocenské“ a tiskopisem „Příloha k žádosti o nemocenské“ , doložit podrobnou informaci o dosavadních srážkách – viz. příloha doporučený vzor „Oznámení ………..“ Novela Zákona o nemocenském pojištění stanoví, že je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, bude zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat OSSZ podklady pro provádění srážek, tj. kopii usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní nezabavitelné částky nemá být OSSZ sražena. Tato povinnost zaměstnavatele předat tyto podklady bez zbytečných průtahů vyplývá z § 97 odst. 1 Zákona o nemocenském pojištění. S odkazem na ust. § 294 odst. 1 OSŘ a § 313 odst. 1 Zákoníku práce má po ukončení sociální události ( ukončení pracovní neschopnosti, peněžité pomoci v mateřství ) povinnost správa sociálního zabezpečení oznámit písemně povinnému výsledek kolik celkem srazila z dávek nemocenského pojištění . Povinný – zaměstnanec pak tuto informaci předá svému zaměstnavateli.( tento postup platil do roku 2012). Od roku 2013 došlo ke změně, kdy sama příslušní OSSZ bude mít povinnost tyto informace sdělit přímo zaměstnavateli a to bezodkladně ihned po ukončení výplaty nemocenského, nebo peněžité pomoci v mateřství. Viz. Odkaz na § 116 ZNP. V ojedinělých případech může nastat situace, kdy zaměstnanec – povinný ukončí pracovní poměr a je mu vystaven zápočtový list ve smyslu § 313 Zákoníku práce s podrobným popisem o provedených srážkách a po tomto ukončení pracovního poměru onemocní z titulu ochranné lhůty ( ochranná


~ 12 ~ lhůta činí tolik dní kolik dní trvalo zaměstnání, nejvýše však 7 dnů po skončení zaměstnání ). Pokud splní tyto podmínky bude mu příslušná správa sociálního zabezpečení vyplácet nemocenské ( tj. od 22. dne trvání pracovní neschopnosti ) stane se jediným plátcem jiného příjmu. Zde platí stejná povinnost pro bývalého zaměstnavatele tj. předat veškeré informace o prováděných srážkách za dobu, kdy zaměstnanci-povinnému ještě trval pracovní poměr. Poznámky uživatelů: 1.7) : Postup při provádění srážek a jejich možný rozsah rok 2013: S ohledem na nové Nařízení vlády o zvýšení životního minima č. 409/2011 Sb a č. 408/2011 Sb. o zvýšení normativních nákladů na bydlení, bylo také upraveno Nařízení vlády č. 595/2006 Sb.ve znění pozdějších předpisů o nezabavitelných částkách , kdy pro rok 2013 se jedná o částky vycházející z životního a existenčního minima Kč 3 410,ŽM na jednotlivce a Kč 5 687,- na normativní náklady na bydlení domácnost. (V roce 2012 to byly částky Kč 3 410 + 5 352,-). Součet částek Kč 3 410,- + Kč 5 687,- pak je Kč 9 097,- ( rok 2012 Kč 8 762,-), který je výpočtovou základnou, kdy: 1) na osobu povinného - nezabavitelná částka pro rok 2013 : 2) na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné se vypočte pro rok 2012: K bodu 1): na osobu povinného činí nezabavitelná částka 6 064,17 Kč (rok 2012 Kč 5 841,34 ) jedná se o 2/3 z tzv. výpočtové základny tj. Kč 9 097 K bodu 2): na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné Kč 1 516,17 ( rok 2012 Kč 1 460,34 ) jedná se o 1/4 z nezabavitelné částky Kč 6 064,17 Tyto částky viz. bod 1) a bod 2) , kdy u bodu 2 budeme násobit částku o počet osob , které je povinný vyživovat a žijí s ním ve společné domácnosti, odečteme vždy od čisté mzdy (platu). 3) Poté z výpočtové základny Kč 9 097,- (rok 2012 Kč 8 762,-) zjistíme1/3 tj. Kč 3 032,- ( rok 2012 Kč 2 920,-)


~ 13 ~ Takto zjištěné třetiny pak budou: První třetina - Kč 3 032,- (rok 2012 Kč 2 920,-) určena k vydobytí pohledávek oprávněných osob (úvěry, dluhy vůči zaměstnavateli, atd.). Druhá třetina - Kč 3 032,- (rok 2012 Kč 2 920,-) určena k vydobytí tzv. přednostních pohledávek (soudní exekuce, správní exekuce). Poznámka: Jestliže taková není vyplatí se povinnému. Třetí třetina - Kč 3 032,+ Kč 1,- ( rok 2012 Kč 2 920 + 2) určena vždy povinnému. Zbytek čisté mzdy, která činí po odečtení základních nezabavitelných částek více, jak 100% výpočtové základny tj. Kč 9 097,-- použijeme event. pro další uspokojení pohledávek ( zjistíme tzv. ještě další použitelnou částku ). 1.8. Zásady – postupy při výpočtu provádění srážek: Při výpočtu výše částky, kterou lze srazit platí zásada zachování nezabavitelné částky na povinného tj. od roku 2013 Kč 6 064,17. Dále pak zachování druhé nezabavitelné částky Kč 1 516,17 na osoby, na které má vyživovací povinnost ( nevztahuje se na osoby, na které je zasíláno výživné ), podle Zákona o rodině. Vzájemná vyživovací povinnost je stanovena především mezi manželi, rodiči a dětmi, ale také mezi předky a potomky. V ojedinělých případech se může jednat i o vyživovací povinnost vůči rozvedenému manželu (manželce). Vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi, rodiči a dětmi je vždy a to bez ohledu na vlastní příjem. U dětí je to nejčastěji do doby, pokud se nejsou schopny samy živit, tj. po celou dobu přípravy na budoucí povolání např. až do 26 let věku. V ojedinělých případech, kdy je dítě uznáno invalidní a není schopno se samo živit, se může jednat i o věk nad 26 let. Tyto nezabavitelné částky se pak odečtou od čisté mzdy. Výsledek, který bude dosahovat částky více jak 100% výpočtové základny tj. Kč 9 097,-použijeme pro eventuální další uspokojení pohledávek, za předpokladu, že nebudou pohledávky v rámci daného měsíce naplněny příslušnými třetinami vypočtené ze základny Kč 9 097,-. Pokud by se jednalo o situace, kdy čistá mzda po odpočtu nezabavitelných částek nedosáhne ani částky výpočtové základny tj. Kč 9 097,-- stanoví se jednotlivé třetiny z výsledné částky. Při výpočtu třetin, platí zásada, že výsledná částka po odpočtu nezabavitelných částek, musí být vždy Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 14 ~ dělitelná třemi beze zbytku. Pokud ne, ponížíme částku vždy o Kč 1,směrem dolů. (Maximální částka zaokrouhlení směrem dolů jsou Kč 2,-). Tuto částku Kč 1,- event. Kč 2,- pak přičteme povinnému k jeho třetí třetině (event. k jeho nezabavitelné částce). 1.9. Umořování jednotlivých pohledávek: Rozhodující v rámci umoření jednotlivých pohledávek je datum doručení exekučních titulů – jedná se o rozhodnutí soudu, rozhodnutí správních orgánů ( platební výměry, výkazy nedoplatků, rozhodnutí o pokutách , a exekučních příkazech na srážky ze mzdy, platu, nebo odměny z dohody o pracovní činnosti. Ve smyslu ust. § 280 odst. OSŘ) se tedy pořadí pohledávek řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Zde platí vždy zásada, řazení jednotlivých pohledávek nejen podle data doručení, ale také samozřejmě podle důležitosti právního titulu (rozhodnutí), kdy rozhodnutí o výživném a nedoplatky na výživném mají absolutní přednost. Pokud se tedy jedná o exekuční tituly, které mají charakter přednostních pohledávek ve smyslu § 279 OSŘ – viz. str. 4) , umoří se vždy z druhé třetiny ( tato třetina slouží zásadně k umoření přednostních pohledávek). Pokud by částka druhé třetiny nedostačovala k umoření pohledávky, použije zaměstnavatel ještě první třetinu ( tato třetina slouží k umoření nepřednostní pohledávky, ale v případech přednostních pohledávek ji lze použít k celkovému umoření exekuce ) – viz. odkaz na ust. § 280 OSŘ. Pokud by se jednalo o exekuční tituly, které mají obsah nepřednostních pohledávek (jedná se především o vymáhání dluhů při neplacení bankovních úvěrů), nebo i náhrada škody způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli – dohoda o srážkách ze mzdy podle § 327 Zákoníku práce, použijeme k umoření těchto nepřednostních pohledávek pouze první třetinu, event. ještě další tzv. použitelnou částku tj. částku nad 100% výpočtové základny. Jak z uvedeného vyplývá, zaměstnavatel – plátce mzdy musí povinnému zachovat vždy jeho nezabavitelnou částku tj. Kč 6 064,17 a částku druhou na osoby vyživované tj. Kč 1 516,17 počet těchto osob. Další částka, která zůstává povinnému je třetí třetina tj. Kč 3 032+1-. Ostatní zbylé částky pak slouží k umoření pohledávek v pořadí, v jakém jsou doručeny plátci mzdy. Nezabavitelné částky se sčítají a teprve výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.


~ 15 ~

Viz . příklady na určení nezabavitelné částky: Příklad č. 3 : Zaměstnanec – povinný má čistou mzdu Kč 20 000,-.Má manželku a dvě děti. Určete jeho nezabavitelnou částku celkem. Nezabavitelná částka na povinného je Kč 6 064,17 + 4548,51 (1516,17 x 3) = Kč 10 612,68 zaokr. Kč 10 613,- . Příklad č. 4): Zaměstnanec – povinný má čistou mzdu Kč 12 000,-. Je svobodný, bezdětný. Určete jeho nezabavitelnou částku. Nezabavitelná částka činí jen Kč 6 064,17 jen na osobu povinného, tj. po zaokrouhlení Kč 6 065,-. Příklad č.5): Zaměstnanec – povinný má čistou mzdu Kč 6 000,-. Je svobodný, bezdětný. Jaká bude jeho nezabavitelná částka? S ohledem na skutečnost, že výše čisté mzdy nedosahuje ani výši nezabavitelné částky, nelze srážky provádět. Zaměstnavatel mu tuto částku vyplatí. Příklad č. 6): Zaměstnanec – povinný má čistou mzdu Kč 15 000,-. Je ženatý a má 6 děti. Jaká bude jeho nezabavitelná částka? Nezabavitelná částka je Kč 6 064,17 + Kč 9 097,02 (1516,17x 6) = Kč 15 161,19 zaokr. Kč 15 162,-. Znamená to, že zaměstnavatel nebude provádět žádné srážky, neboť nezabavitelná částka činí více než čistá mzda. 1.10. Srážky ze mzdy nad rámec občanského soudního řádu: Zákoník práce stanoví v § 148 odst. 2, že ve větším rozsahu je možné srážky ze mzdy provést ve větším rozsahu než stanoví občanský soudní řád, jedná-li se o srážky na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny. Znamená to, že v případě žádosti zaměstnance o provedení srážky týkající se příspěvků odborové organizaci, lze provést srážku nad rámec občanského soudního řádu a zabavit i část nebo celou třetí třetinu, případně část nezabavitelné částky, případně celou nezabavitelnou částku. Obdobně je možné provádět i srážku na základě dohody týkající se penzijního připojištění, soukromého životního pojištění apod. Provedení Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~ 16 ~ takovýchto srážek – na základě dohody o srážkách ze mzdy je možné jen při splnění těchto podmínek:

jedná se o srážky ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy, nejedná se o pohledávky zaměstnavatele, dlužník o provedení takovéto srážky – nad rámec OSŘ písemně požádal.


~ 1 ~ OBSAH SRÁŽKY ZE MZDY

Recommend Documents