VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vliv cestovního ruchu na ekonomiku České republiky během krize v letech 2007–2010 bakalářská práce

Autor: Ludmila Benešová Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová Jihlava 2012

Anotace BENEŠOVÁ, Ludmila: Vliv cestovního ruchu na ekonomiku České republiky během krize v letech 2007–2010. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mg. Iva Schlixbierová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 60 stran. Cílem bakalářské práce Vliv cestovního ruchu na ekonomiku České republiky během krize v letech 2007–2010 je analýza vlivu celosvětové finanční krize na vývoj příjezdového cestovního ruchu v České republice. V teoretické části je popsán statistický monitoring turismu ČR, turismus v národní ekonomice a světová finanční krize. Praktická část se zabývá analýzou satelitního účtu cestovního ruchu ČR a platební bilancí ČR. Klíčová slova: Světová finanční krize, zahraniční návštěvníci, satelitní účet, platební bilance.

Anotation BENEŠOVÁ, Ludmila: Impact of tourism on the economy of the Czech Republic during the crisis in 2007–2010. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader: Mg. Iva Schlixbierová. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2012. 60 pages. The goal of the Bachelor Thesis Impact of tourism on the economy of the Czech Republic during the crisis in 2007–2010 is to analyze the impact of the global financial crisis on the development of inbound tourism in the Czech Republic. The theoretical part describes the statistical monitoring of tourism, tourism in national economy and the global financial crisis. The practical part deals with the analysis of the Tourism Satellite Account and the Balance of payments. Key words: Global financial crisis, inbound tourism, Tourism Satellite Account, Balance of payments.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 10. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Ivě Schlixbierové, za její cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Obsah

Úvod.................................................................................................................................. 8 Cíl práce .......................................................................................................................... 10 1

2

Statistický monitoring turismu ČR ......................................................................... 11 1. 1

Hlediska statistického monitoringu turismu ČR .............................................. 12

1. 2

Instituce zabývající se monitoringem turismu v ČR ........................................ 13

1. 2. 1

Český statistický úřad (ČSÚ) .................................................................... 13

1. 2. 2

Česká národní banka (ČNB) ..................................................................... 15

1. 2. 3

Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) ................................... 16

1. 2. 4

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR)........................................ 19

Turismus v národní ekonomice............................................................................... 20 2. 1

Platební bilance a turismus a její struktura ...................................................... 20

2. 1. 1

Běžný účet................................................................................................. 20

2. 1. 2

Finanční účet ............................................................................................. 21

2. 1. 3

Vyrovnávací položky platební bilance ..................................................... 21

2. 2

Satelitní účet turismu........................................................................................ 21

2. 2. 1 2. 3 3

Struktura satelitního účtu turismu ............................................................. 22

Neoficiální satelitní účet turismu ..................................................................... 23

Světová finanční krize ............................................................................................ 24 3. 1

Hypotéční krize v roce 2007 ............................................................................ 24

3. 2

Světová finanční krize v roce 2008 .................................................................. 27

3. 3

Následný vývoj v letech 2009–2010 ................................................................ 28

4

Metodika praktické části ......................................................................................... 30

5

Analýza satelitního účtu cestovního ruchu České republiky .................................. 32 5. 1 Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 .................................................................................................................. 32

6

5. 2

Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 .............. 36

5. 3

Modul zaměstnanosti cestovního ruchu ........................................................... 37

Analýza platební bilance České republiky.............................................................. 40 6. 1

Bilance služeb .................................................................................................. 40

6. 2

Zahraniční návštěvníci v hromadných ubytovacích zařízeních ....................... 42

6

7

Shrnutí praktické části ............................................................................................ 47 7. 1

Diskuze............................................................................................................. 47

7. 2

Návrh řešení ..................................................................................................... 49

Závěr ............................................................................................................................... 52 Seznam tištěných zdrojů ................................................................................................. 54 Seznam elektronických zdrojů ........................................................................................ 55 Seznam tabulek ............................................................................................................... 59 Seznam grafů .................................................................................................................. 59 Seznam zkratek ............................................................................................................... 60

7

Úvod Světová finanční krize v letech 2007–2010 zasáhla všechny sektory národního hospodářství, stejně tak jako terciární sektor, do kterého spadá cestovní ruch. Ekonomika evropských zemí i Spojených států amerických se dostala do recese roku 2008. Byla však zhoršená ekonomická situace hlavní příčinou poklesu zahraničních návštěvníků v České republice? Toto téma jsem si vybrala proto, že se zajímám o aktuální ekonomické dění nejen v České republice, ale i ve světě. Vývoj světové krize jsem sledoval již od roku 2007. Myslím si, že toto téma je stále aktuální. Je důležité znát pravé důvody úbytku zahraničních návštěvníků, abychom mohli učinit patřičná opatření, která tomuto trendu zabrání, a počet zahraničních návštěvníků se začne opět zvyšovat. Teoretická část je členěna do třech kapitol. Praktická část se člení do čtyř kapitol. První kapitola teoretické části pojednává o statistickém monitoringu turismu v České republice. Popisuje hlediska statistického monitoringu cestovního ruchu, a dále instituce zabývající se monitoringem cestovního ruchu. Mezi tyto instituce patří Český statistický úřad, Česká národní banka, Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Tato kapitola je zařazena proto, že v praktické části používám statistické podklady, zprávy, výzkumy a ročenky vydávané těmito institucemi. Druhá kapitola se věnuje turismu v národní ekonomice. V této kapitole je popsána platební bilance a její struktura, a dále satelitní účet a jeho struktura. Tento teoretický základ je následně využit v praktické části. Všechna statistická data pro svoji praktickou část čerpám přímo z internetových stránek Českého statistického úřadu a České národní banky. Tyto informační zdroje považuji za důvěryhodné a aktuální. Třetí kapitola obsahuje chronologický popis světové finanční krize. Nepopisuje pouze události z let 2007–2010, ale vrací se až do roku 2000, jako prvopočátku těchto událostí. Tato kapitola se snaží čtenáři jasnou, srozumitelnou a čtivou formou objasnit všechny příčiny a důsledky největší světové recese od doby Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Nelze totiž cokoliv analyzovat, abychom nejdříve neznali souvislosti, které daným událostem předcházely. 8

První kapitola praktické části obsahuje metodiku praktické části. Je zde uveden důvod výběru roku 2003 jako základního období, a analyzovaných let 2007–2010. Dále tato kapitola upřesňuje a konkretizuje informační zdroje používané v praktické části. Na závěr metodické části jsou uvedeny definice používaných termínů v praktické části. Ve druhé kapitole je analyzován satelitní účet cestovního ruchu České republiky. Mezi nejdůležitější ukazatel vyplývající ze satelitního účtu cestovního ruchu patří vyjádření podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu. Tento podíl je mimo jiné analyzován v podkapitole hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010. Podkapitola spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 se zabývá tím, za co zahraniční turisté v jednotlivých letech nejvíce utráceli. Poslední podkapitola modul zaměstnanosti cestovního ruchu sleduje počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu, podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti, a dále charakteristiky podle pracovního úvazku, pohlaví, věku, vzdělání a státní příslušnosti. Třetí kapitola analyzuje platební bilanci České republiky. V podkapitole bilance služeb je nejdůležitějším analyzovaným údajem vývoj devizových příjmů plynoucích z cestovního ruchu. A dále také podíl cestovního ruchu na celkovém saldu bilance služeb. Vývoj počtu osob v hromadných ubytovacích zařízeních a jejich průměrná doba přenocování je uveden v podkapitole zahraniční návštěvníci v hromadných ubytovacích zařízeních. Čtvrtá kapitola zahrnuje podkapitoly diskuze a návrh řešení. V diskuzi jsou uvedeny faktory, které ovlivnily vývoj cestovního ruchu, a které publikoval kolektiv autorů z Vysoké školy ekonomické v Praze, a moje názory na tato tvrzení. V podkapitole návrh řešení nastiňuji několik oblastí, které by se měli v dohledné době zlepšit, aby se příjezdový cestovní ruch v České republice zvýšil.

9

Cíl práce Cílem této bakalářské práce je analýza vlivu celosvětové finanční krize v letech 2007–2010 na vývoj příjezdového cestovního ruchu v České republice. Hlavním cílem práce je zjistit, proč se snížil počet zahraničních návštěvníků, přijíždějících do České republiky během krizových let. Mezi dílčí cíle práce patří analýza satelitního účtu cestovního ruchu České republiky (analýza spotřeby příjezdového cestovního ruchu a modulu zaměstnanosti), a dále analýza platební bilance České republiky (analýza bilance služeb a vývoje počtu zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních). Jako hypotézu stanovuji následující tvrzení: „Světová finanční krize měla vliv na pokles zahraničních návštěvníku v České republice v letech 2007–2010“. Platnost této hypotézy budu ověřovat především rozborem a hodnocením dat satelitního účtu cestovního ruchu České republiky a platební bilance České republiky.

10

1

Statistický monitoring turismu ČR

Cestovní

ruch

tvoří

celosvětově

jedno

z nejdůležitějších

odvětví

národního

hospodářství, a to nejen díky svému přínosu v tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) a vytváření devizových příjmů, ale také širokou škálou pracovních příležitostí a pozitivním vlivem na rozvoj regionů. Jako další pozitivní dopady lze jmenovat např. příliv investic a diverzifikaci ekonomických rizik. K rychlému růstu cestování přispěly nejen celkové změny ve společenském vývoji, v životní úrovni a ve zvýšení volného času lidí, ale též rozvoj dopravní infrastruktury, letectví, komunikačních spojení, rozvoj automobilismu, změny v politickém a ekonomickém vývoji, a poměrná bezpečnostní stabilita hlavních světových regionů. Nároky na informace o cestovním ruchu jsou v současné době stále naléhavější a žádanější. V minulosti se statistiky cestovního ruchu zaměřovaly především na základní údaje týkající se návštěvníků, podmínek pobytu a účelu cesty. V současnosti je kladen větší důraz na zjišťování významu cestovního ruchu na přímý, nepřímý nebo zprostředkovaný vliv na ekonomiku, na tvorbu přidané hodnoty, na zaměstnanost, na osobní příjmy, na veřejné a vládní příjmy atd. Nejsledovanějšími statistickými údaji v cestovním ruchu jsou výdaje účastníků cestovního ruchu. Pro veřejný a soukromý sektor je důležitá především důvěryhodnost, komplexnost a dobrá vypovídací hodnota zpracovávaných informací a ukazatelů. Podle Petříčkové by z tohoto hlediska měly informace o cestovním ruchu mít následující vlastnosti: •

statistický charakter a opírání se o regulérní základnu, tj. nejen o jednorázové odhady, ale o probíhající statistické procesy, a měly by také spojovat získané odborné odhady s flexibilním využitím zjištěných ukazatelů a čísel k dosažení hodnověrného výsledku,

•

použité odhady jsou založeny na spolehlivých statistických zdrojích o návštěvnících a poskytovatelích služeb a měly by být využity standardní nezávislé postupy,

•

údaje jsou srovnatelné v čase v rámci stejné země, srovnatelné mezi zeměmi a s jinými ekonomickými aktivitami, 11

•

údaje

jsou

vnitřně

konzistentní

a

odpovídají

mezinárodně

uznávané

makroekonomické metodice. (Lucie Petříčková, 2007) Pojem statistický monitoring turismu označuje proces sběru, třídění, zpracování a interpretace dat, která odrážejí reálné procesy probíhající v ekonomické sféře. Zachycení turismu je komplikované z důvodu odlišeného vymezení turismu jako mnohaoborového jevu dle různých metodik. Dalším důvodem je i nesnadné zachycení pohybu spotřebitele (účastníka turismu) v domácím či zahraničním turismu a toku finančních prostředků, které jsou s pohybem účastníka turismu spojeny. Cílem statistického monitoringu je získání časově i prostorově srovnatelných údajů popisujících ex post dění v turismu za sledované období ve sledované destinaci či zdrojovém trhu. Základním předpokladem úspěšného statistického monitoringu je stanovení srovnatelných kritérií sledování turismu, tedy zpracování metodiky a standardů sběru, třídění a zpracování dat, což zajišťují mezinárodní instituce (např. UNWTO, MMF) i instituce národní (např. ČSÚ). (Palatková, Zichová, 2011)

1. 1

Hlediska statistického monitoringu turismu ČR

Statistický monitoring turismu lze podle Palatkové a Zichové rozdělit dle několika hledisek: Využitá metoda monitoringu: •

dotazování účastníků turismu

•

dotazování poskytovatelů a zprostředkovatelů služeb

•

metoda pozorování

•

další metody

Typ turismu •

aktivní turismus

•

pasivní turismus

•

domácí turismus

•

další turismus (vnitřní, zahraniční apod.)

Předmět sledování •

primární a sekundární nabídka 12

•

poptávka (spotřeba)

•

ekonomické efekty turismu (satelitní účet turismu) (Palatková, Zichová, 2011)

1. 2

Instituce zabývající se monitoringem turismu v ČR

1. 2. 1 Český statistický úřad (ČSÚ) Český statistický úřad byl zřízen dne 8. 1. 1969 na základě zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů, a je ústředním orgánem státní správy České republiky. ČSÚ vykonává svou činnost v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Sídlo ČSÚ se nachází v Praze a v jednotlivých krajích České republiky působí dislokovaná pracoviště, která jsou součástí organizační struktury ČSÚ. Základním posláním ČSÚ je vytváření objektivního a uceleného obrazu ekonomického, sociálního, demografického a ekologického vývoje České republiky a jejích částí. ČSÚ získává a analyzuje statistická data a zajišťuje jejich srovnatelnost ve vnitrostátním i mezinárodním měřítku. Poradním orgánem ČSÚ je Česká statistická rada, v jejímž čele stojí předseda ČSÚ, kterého jmenuje a odvolává prezident ČR. Součástí organizační struktury ČSÚ je v Sekci produkčních statistik Odbor statistiky služeb a pod něj spadá oddělení statistiky cestovního ruchu. Dále sem patří Oddělení statistiky obchodu, pohostinství a ubytování, Oddělení statistiky dopravy, informačních a komunikačních činností, Oddělení statistiky služeb, a Oddělení statistiky peněžnictví a pojišťovnictví. ČSÚ spolupracuje s evropským statistickým úřadem Eurostat, který se rovněž zabývá sledováním turismu, a to zejména na základě Směrnice Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti turismu a následného rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 1998, kterým se tato směrnice provádí. V Rozhodnutí jsou definovány základní pojmy, úprava územního členění, prováděcí pravidla pro postupy při předávání údajů a stanoveny odchylky umožněné národním zemím. Rozsah působnosti směrnice zahrnuje povinnost zjišťování údajů o nabídce a poptávce v turismu. Eurostat se rovněž podílí na vypracování metodiky satelitního účtu a jeho zavádění v členských zemích. (Palatková, Zichová, 2011)

13

Mezi hlavní statistické řady monitorující turismus ČR patří: 1. Kapacita hromadných ubytovacích zařízení Kapacity jsou tříděny podle krajů a turistických regionů, a podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR a kategorie ubytovacího zařízení v turistických regionech. 2. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Návštěvnost je tříděna podle regionu, kategorie, třídy ubytovacího zařízení a národnosti. Dále je také sledována návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích, a počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR. 3. Konference v hromadných ubytovacích zařízeních Zde je třídění provedeno podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR, a podle krajů ČR. 4. Domácí a výjezdový cestovní ruch v ČR Kvantitativní přehled domácího a výjezdového turismu v členění na delší, kratší a služební cesty a přehled spotřebního chování účastníků domácího a výjezdového turismu. (Palatková, Zichová, 2011) 5. Mezi další sledované časové řady patří: Delší cesty (4 a více přenocování) rezidentů v tuzemsku a do zahraničí Kratší cesty (1-3 přenocování) rezidentů v tuzemsku a do zahraničí Služební cesty rezidentů v tuzemsku a do zahraničí Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) TSA znázorňuje ekonomický význam turismu v národním hospodářství. Zabývá se ukazateli ekonomického významu cestovního ruchu z hlediska poptávky a nabídky, a významem odvětví cestovního ruchu pro hospodářství ČR z hlediska zaměstnanosti.

14

1. 2. 2 Česká národní banka (ČNB) ČNB je centrální (ústřední) bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. ČNB je právnickou osobou a má postavení veřejnoprávního subjektu, který se nezapisuje do obchodního rejstříku. ČNB jsou svěřeny kompetence správního úřadu a samostatně hospodaří s majetkem, který jí byl svěřen státem. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vykonává v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě již výše zmiňovaného zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je sedmičlenná bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB podporuje

obecnou

hospodářskou

politiku

vlády

vedoucí

k

udržitelnému

hospodářskému růstu a jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství. Podle zákona č. 6/1993 Sb. v souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka: •

určuje měnovou politiku,

•

vydává bankovky a mince,

•

řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost, a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji,

•

vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku,

•

provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů.

Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady,

15

Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Dne 1. 5. 2004 se stala ČNB součástí Evropského systému centrálních bank podle smlouvy o založení Evropského společenství a podle Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu nad finančními trhy. Podle § 41 zákona o ČNB vyžaduje ČNB k zajištění svých úkolů potřebné informace a podklady od bank, poboček zahraničních bank a dalších institucí, které náleží do sektoru finančních institucí podle práva Evropské unie nebo osob, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení platební bilance České republiky. V platební bilanci sleduje ČNB turismus - příjmy a turismus - výdaje. Metodicky se řídí Manuálem pro sestavení platební bilance Mezinárodního měnového fondu a metodikou Evropské centrální banky. (Palatková, Zichová, 2011)

1. 2. 3 Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism) Česká centrála cestovního ruchu je státní příspěvkovou organizací, zřízenou rozhodnutím ministra hospodářství č. 29 ze dne 18. 3. 1993 podle zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů k plnění úkolů v oboru cestovního ruchu. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a její sídlo se nachází v Praze. Hlavním cílem CzechTourism je koordinace a rozvoj národního marketingu destinace České republiky jak na domácím, tak na zahraničním trhu. S propagací České republiky pomáhají CzechTourism turistické regiony, města, obce a podnikatelské subjekty. CzechTourism je členem Evropské komise cestovního ruchu (ETC) a podílí se tak společně s ostatními evropskými zeměmi na marketingových aktivitách na zámořských trzích. Zvláštní důraz je kladen na společnou prezentaci středoevropských zemí na vzdálených trzích. CzechTourism má celkem 26 zahraničních zastoupení po celém světě.

16

Podle Statutu příspěvkové organizace České centrály cestovního ruchu - CzechTourism, článek II. patří mezi hlavní úkoly: •

zajišťování, podpora a koordinace marketingových aktivit na domácím a zahraničním trhu,

•

podpora všestranného rozvoje cestovního ruchu,

•

spolupráce v oblasti cestovního ruchu s orgány státní správy a samosprávy, profesními

organizacemi,

peněžními

ústavy,

školami,

výzkumnými

a

poradenskými institucemi a analogickými zahraničními institucemi, •

příprava, organizace a provádění vzdělávací činnosti v oblasti cestovního ruchu a služeb za účelem zajištění a udržení konkurenceschopnosti subjektů cestovního ruchu na domácím a zahraničním trhu,

•

vytváření příznivého image turistické destinace "Česká republika" a její prosazování na domácím a zejména zahraničním trhu,

•

stanovení a rozpracování prioritních produktů, charakteristických pro destinaci Česká republika,

•

podpora tvorby produktů cestovního ruchu se šetrným přístupem k životnímu prostředí,

•

zabezpečování spolupráce s domácími i zahraničními novináři a médii,

•

informační servis pro odvětví průmyslu cestovního ruchu v České republice, zejména vydávání odborných zpráv, jejichž náplní a obsahem budou především marketingové a regionální informace,

•

spolupráce při vytváření celostátního turistického informačního systému,

•

vydávání propagačních materiálů o České republice v příslušných jazykových verzích,

•

spolupráce s regiony v České republice, angažovanost při vzniku přirozených oblastí cestovního ruchu, působení při jejich turistickém rozvoji a zatraktivnění,

•

působení na českou veřejnost s cílem povzbudit vstřícné chování vůči zahraničním hostům a zdůraznění významu cestovního ruchu pro Českou republiku,

•

zakládání zastoupení v zahraničí s cílem informovat zahraniční novináře, odbornou i nejširší veřejnost o nabídce cestovního ruchu v České republice a všestranně podporovat prodej národních produktů cestovního ruchu.

17

CzechTourism dále pořádá fam tripy1 pro incomingové cestovní kanceláře, press tripy2 pro zahraniční novináře a prezentuje Českou republiku na zahraničních i domácích veletrzích. Také se zaměřuje na propagaci kongresové a incentivní turistiky, lázeňství a golfové turistiky. Všemi zmíněnými aktivitami CzechTourism zvyšuje počty turistů v českých regionech a generuje vyšší příjmy z cestovního ruchu. CzechTourism zadává různá marketingová šetření zaměřující se především na monitorování domácí a zahraniční poprávky. Podle Palatkové a Zichové mezi nejvýznamnější šetření patřily od počátku 90. let minulého století následující: •

Studie o příjezdovém cestovním ruchu do ČR realizované od roku 1992 do roku 2003 na hraničních přechodech, na letišti a vybraných železničních stanicích, zaměřené na spotřební chování zahraničních návštěvníků.

•

Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR v letech 2005–2007 zaměřený na domácí a zahraniční návštěvníky a jejich spotřební chování.

•

Analýza motivace „decision makers“ při rozhodování o místě svých akcí (2005).

•

Výzkumy zaměřené na domácí turismus - Motivace pro trávení dovolené v ČR (2003), Mediální podpora CR (2007), Procesy pro rozhodování trávení volného času v tuzemsku (2007) a další.

•

Vnímání destinace Česká republika a motivace k cestě do České republiky (2003) jako kvalitativní výzkum realizovaný pro návrh komunikační strategie.

•

Analýza obrazu České republiky v zahraničních médiích (04–06/2003) využitý rovněž pro návrh komunikační strategie. (Palatková, Zichová, 2011)

1

Bezplatný zájezd pro pracovníky v cestovních kancelářích, organizovaný za účelem seznámení se s danou destinací a jejím následným doporučením zákazníkům. 2 Seznamovací zájezd pro novináře, pořádaný za účelem propagace dané destinace.

18

1. 2. 4 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Nepostradatelným nástrojem pro činnost ministerstva v oblasti cestovního ruchu je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013, která představuje střednědobý strategický dokument a vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice. Důležitým cílem ministerstva je využít legislativní nástroje při vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v České republice, a pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele, a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. Ministerstvo realizuje řadu projektů financovaných ze strukturálních fondů EU, které přispívají k rozvoji cestovního ruchu v České republice. Od roku 2005 organizuje MMR ČR průzkum na hraničních přechodech, který navazuje na průzkum na hraničních přechodech realizovaný agenturou CzechTourism do roku 2003. Cílem je zjištění spotřebního chování, a to s důrazem na výši a strukturu výdajů jako vstupní údaj pro kalkulaci satelitního účtu turismu. Od roku 2009 probíhá šetření ve čtvrtletních intervalech a jeho realizace se předpokládá do roku 2015. (Palatková, Zichová, 2011)

19

2

Turismus v národní ekonomice

2. 1

Platební bilance a turismus a její struktura

Platební bilance zahraničního obchodu je systematický, statistický, účetní výkaz, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi národní a zahraniční ekonomikou, které se uskutečnily za určité období. Ekonomické transakce jsou spojeny s toky zboží, služeb, kapitálu a peněz mezi devizovými tuzemci a cizozemci, a vyvolávají přírůstek nebo úbytek devizových prostředků. V platební bilanci jsou kreditní položky spojovány s tvorbou deviz, a debetní položky jsou spojovány s transakcemi, které vedou k vynakládání deviz. Ke kreditním položkám patří příjmy z cestovního ruchu, naopak k debetním položkám patří výdaje českých turistů v zahraničí. Jelikož je platební bilance sestavována na základě principu podvojného účetnictví, musí být vždy z účetního hlediska vyrovnaná. Platební bilance je sestavována čtvrtletně, s jednotlivými čtvrtletními nebo kumulativními hodnotami v CZK, EUR a USD, Českou národní bankou na základě metodiky Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB). Platební bilance má vertikální a horizontální strukturu. Vertikální struktura sleduje položky v rámci jednotlivých účtů a horizontální struktura sleduje dvě strany daného účtu, a to kredit a debet.

2. 1. 1 Běžný účet Obchodní bilance zahrnuje dovoz a vývoz zboží, který je komoditně členěn do skupin, podle klasifikace OSN SITC. Bilance služeb zachycuje pohyb služeb, a mezi nejvýznamnější položky patří například zahraniční cestovní ruch a mezinárodní doprava. Položka cestovní ruch se skládá z pracovních a soukromých cest. Bilance výnosů zahrnuje výnosy a náklady související se zahraničními investicemi. Mezi kreditní položky zde patří například příjmy rezidentů zaměstnaných v cizině a investování v zahraničí. Mezi debetní položky zde patří například reinvestované zisky zahraniční firem v ČR, a úroky a příjmy nerezidentů zaměstnaných v národní ekonomice. 20

Bilance běžných převodů zachycuje transakce, které nevedou ke vzniku závazků či pohledávek ve vztahu k zahraničí. Tyto nekapitálové transfery se člení na vládní a soukromé.

2. 1. 2 Finanční účet Zachycuje mezinárodní pohyb kapitálu, členěný z hlediska časového a z hlediska charakteru investování.

2. 1. 3 Vyrovnávací položky platební bilance Obsahují chyby a omyly, které zohledňují neúplnost informací a rozdílnou metodiku používanou v různých zemích. A dále obsahují změny devizových rezerv, které jsou v držení měnových institucí. Hodnocení vlivu turismu na národní ekonomiku na základě platební bilance ČR podle Palatkové a Zichové: •

stanovení prostého salda turismu, resp. krytí dovozu služeb turismu jejich vývozem,

•

stanovení poměru služebních a soukromých cest v položce turismus,

•

určení významu turismu,

•

analýza významu exportu/importu služeb turismu na základě srovnání s jednotlivými zbožovými položkami,

•

analýza přímých zahraničních investic podle sektorů a zemí,

•

analýza

položky

turismu

vůči

vybraným

obchodním

partnerům.

(Palatková, Zichová 2011)

2. 2

Satelitní účet turismu

Satelitní účet turismu (TSA - Tourism Satellite Account) je komplexní statistický nástroj, zjišťující vliv cestovního ruchu na národní ekonomiku, a poskytující informace a data o ekonomickém postavení odvětví cestovního ruchu. Cílem zjištění vlivu cestovního ruchu na národní ekonomiku je časová a prostorová porovnatelnost údajů v rámci dané ekonomiky vůči ostatním ekonomickým odvětvím. Turismus není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, ale naopak odvětví heterogenní, zasahující do řady sektorů. Z tohoto důvodu se jedná o složitý statistický proces, který je náročný na získávání vstupních dat a informací. Nejžádanější informací, kterou TSA poskytuje, 21

je informace o výši podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu. Země by měla mít informace o velikosti ekonomického efektu turismu na danou ekonomiku, aby se v dané oblasti mohla kvalifikovaně rozhodovat. Satelitní účet turismu pro referenční období 2003–2009 sestavil Český statistický úřad, na základě mezinárodně platných a schválených manuálů Tourism Satellite Account: Recommended Methodological Framework a European Implementation Manual on Tourism Satellite Account. Díky tomu lze TSA České republiky srovnávat i s účty jiných států. ČSÚ je odpovědný za faktické sestavování TSA, a garantuje kvalitu a statistickou spolehlivost použitých metodických postupů. MMR ČR vystupuje v procesu tvorby TSA jako odpovědná vládní autorita.

2. 2. 1 Struktura satelitního účtu turismu Satelitní účet cestovního ruchu tvoří soustava čtrnácti vzájemně provázaných tabulek, z nichž každá vyjadřuje jiný aspekt cestovního ruchu. Tato soustava tabulek komplexně propojuje poptávku s nabídkou jednotlivými ekonomickými odvětvími, a lze tak odvodit přidanou hodnotu v jednotlivých odvětvích, vyvolanou cestovním ruchem. Tabulka 1: Přehled základního systému TSA

T1

Český název tabulky

Upřesnění charakteru tabulky

Spotřeba příjezdového CR

Výdaje nerezidentů vynaložené na cestě přímo v ČR, a část výdajů zaplacených předem v zemi původu a směřující formou plateb za ubytování, stravování, dopravu apod. do ČR.

T2

Spotřeba domácího CR

Výdaje rezidentů na CR obsahující nejen výdaje při domácích cestách, ale i domácí výdaje na zahraniční cesty.

T3

Spotřeba výjezdového CR

Výdaje rezidentů na CR v zahraničí. Nezahrnuje výdaje na cestu nebo po cestě realizované v ČR.

T4

Spotřeba vnitřního CR

Objem

všech

financí

utracených

za

CR

v národním

hospodářství. Je syntézou tabulek T1 a T2. T5

Výrobní účty odvětví CR a Vychází z tabulek dodávek a užití. Produkce oceněná ostatních odvětví

T6

v základních cenách je členěna podle odvětví a produktů.

Domácí nabídka a spotřeba Rozšiřuje tabulku T5 o daně, dotace a dovoz, umožňuje vnitřního CR

porovnání nabídky a spotřeby vnitřního CR a výpočet HDP CR.

T7

Zaměstnanost

v odvětvích Statistika pracovních sil v jednotlivých odvětvích CR.

CR

22

T8

Tvorba

hrubého

fixního Stanovení tvorby hrubého fixního kapitálu (u rezidentských

kapitálu CR a ostatních výrobců) z národního účetnictví, členěno podle klasifikace

T9

odvětví

aktiv a odvětví CR.

Kolektivní spotřeba CR

Měření kolektivních netržních služeb CR podle typů služby a úrovní vládních institucí. Doporučuje se využití dat výrobních nákladů vč. spotřeby vnitřního kapitálu.

T10

Nepeněžní ukazatele CR

Naturální ukazatele v různých statistických šetřeních - šetření v domácnostech, ubytovacích zařízeních, hraniční statistika.

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování na základě primární tabulky ČSÚ

2. 3

Neoficiální satelitní účet turismu

Neoficiální satelitní účet turismu je nástroj, měřící vliv turismu na 181 národních ekonomik. Jeho konstrukcí se zabývá mezinárodní organizace WTTC - World Travel and Tourism Council, která zpracování neoficiálního satelitního účtu turismu v současné době zadává komerční agentuře Oxford Economics. Metodika neoficiálního satelitního účtu turismu je založena na makroekonomickém výzkumu a předpovídání, na informacích z národního účetnictví a modelování. Od roku 2011 je sledován přímý vliv, který zahrnuje příjmy z aktivního turismu, domácí výdaje rezidentů na turismus, vládní výdaje a nákupy poskytovatelů služeb. Dále je sledován celkový vliv, který zahrnuje přímé, nepřímé a indukované vlivy.

23

3

Světová finanční krize

3. 1

Hypotéční krize v roce 2007

Velká finanční krize začala v polovině června 2007 krachem dvou hedgeových fondů3 investiční banky Bear Stearns. Fondy nebyly schopny pokrýt vlastní marži. Tomuto krachu předcházela celá řada příčin, a abychom pochopili všechny souvislosti spojené s touto událostí, musíme se vrátit až do roku 2000. V roce 2000 došlo v USA ke splasknutí Dot-com bubliny, když spadly nadhodnocené technologické akcie. V 90. letech 20. století nastal rychlý rozvoj internetu a přinášel velké zisky firmám po celém světě. Velké množství firem založilo svůj obchod pouze na internetu, s vidinou rychlé návratnosti vložených investic. Na financování svých investic firmy vydávaly stále nové emise akcií. Vidina zisku vedla investory k neuváženým investicím a mnohé domácnosti si dokonce akcie pořizovaly na dluh. Akcie se staly velmi rychle nadhodnocené, a po jejich pádu v roce 2000 nastal jejich tříletý propad. V důsledku toho musely firmy odepsat špatné investice a část firem zbankrotovala, nebo prošla restrukturalizací, při které musela propouštět zaměstnance. Domácnosti reagovaly na zvýšení nezaměstnanosti a na neuvážené investice do internetových technologií omezováním svých výdajů. Kurz dolaru začal oslabovat kvůli přesunu investic z USA do jiných částí světa. USA začala hrozit recese. Na případnou možnost recese rychle zareagoval Federální rezervní systém (FED), tehdy v čele s Alanem Greenspanem, když v roce 2001 snížil základní úrokovou sazbu z 6,50 na 1,75 procenta. FED praktikoval politiku levných peněz po dobu 4 let a v roce 2003 dosáhla úroková sazba pouhého 1 procenta. Snížením sazeb FED docílil toho, že firmy dosáhly na levný úvěr, a domácnostem příliv levných spotřebitelských úvěrů pokryl ztráty způsobené pádem akcií. Díky tomuto zásahu nedošlo v roce 2001 k hospodářské recesi americké ekonomiky.

3

Hedge fond je spekulativní fond nepodléhající regulaci, zřizovaný jako soukromé investiční partnerství, které je otevřené limitovanému počtu investorů a vyžaduje velkou vstupní investici. Jeho cílem je dosahování co nejvyšších výnosů.

24

Americké domácnosti se začaly zadlužovat a utrácet za spotřební zboží. Domácí výrobci nebyli schopni pokrýt zvýšenou poptávku, a proto se radikálně zvýšil import zboží. Domácnosti dále utrácely na dluh za nemovitosti. Hypotéční úrokové sazby u hypoték s pohyblivou mírou spadly až na 3,50 procenta. A právě tyto hypotéky začaly americkou hypotéční krizi. Do roku 2001 byl na trhu s nemovitostmi v USA klid. Nárůst počtu prodaných nemovitostí odpovídal nárůstu počtu obyvatel USA. Jakmile ale začala klesat úroková sazba FEDu, začala také klesat hypotéční úroková sazba a mnoho domácností, které by za normálních okolností na vlastní bydlení nedosáhli, si chtělo splnit svůj americký sen. Z velké části se jednalo o imigranty z Latinské Ameriky, kteří neměli příliš dobrou znalost angličtiny a nemohli pochopit detaily smlouvy psané drobným písmem. Od roku 2002 si pořizovali nemovitosti na hypotéku i ty domácnosti, které by za normální situace na vlastní bydlení neměly dostatek finančních prostředků. Hypotéční společnosti přestali věnovat pozornost kontrole bonity klienta žádajícího o úvěr. Některé hypotéční společnosti dokonce půjčovaly peníze bez jakéhokoliv dokladu o příjmech klienta a bez ověření totožnosti. Nerostl pouze počet koupených domů, ale i jejich cena. Hodnota realitní bubliny se odhaduje na 730 tisíc rodinných domů, které by za normálních okolností nebyly koupeny ani postaveny. Tyto nemovitosti na trhu přibily jen díky financování na dluh, a představují cenovou bublinu o hodnotě 180 miliard dolarů. Nevznikla jen bublina nových rodinných domů, ale také bublina existujících rodinných domů, kdy nemovitosti na trhu nevznikaly fyzicky, ale předprodávaly se od jednoho majitele k druhému, a která představovala obnos ve výši 300–500 miliard dolarů. V ekonomice tak bylo souhrnně 480–680 miliard přebytečných dolarů, které se následkem splasknutí bubliny odbourají z ekonomiky nebo se v ekonomice rozpustí. V roce 2004 zvedl FED úrokovou sazbu z 1 na 2,25 procenta. V létě roku 2006 došlo v USA ke splasknutí realitní bubliny, což se projevilo především velkým poklesem žádostí o hypotéku a sníženým zájmem o nákup rodinných domů. Dále také přebytek nových rodinných domů ukončil období růstu cen nemovitostí v USA, a v neposlední řadě růst hypotečních úrokových sazeb a následný nárůst měsíčních splátek hypoték dostal do finanční tísně nejméně bonitní klienty. Finanční problémy domácností vedly ke snižování výdajů na spotřební zboží a zbytné služby, a část domácností přestala splácet své hypotéky.

25

Na konci roku 2007 se hypotéční krize přelila i do ostatních odvětví ekonomiky. Maloobchodníci zaznamenali zpomalení růstu tržeb, úbytek pracovních míst vedl k nárůstu míry nezaměstnanosti a akciové indexy prožili několik plošných pádů cen akcií. Se značnými obtížemi se také potýkaly hypoteční banky, banky a investiční společnosti zapojené do obchodu s hypotečními listy a stavební firmy. Situace na trhu se stala pro banky novým podnětem, a v roce 2003, kdy už nebylo komu půjčovat, přišli s novým produktem, a to se subrime hypotékami.4 Toto neuvážené půjčování takřka komukoli bankám umožnila sekuritizace.5 Banky vytvořily nový segment finančního trhu, vyvedly riziko plynoucí z původních hypoték z účetnictví, a prodali je investorům. Takto mohly poskytovat stále více rizikovější hypotéky nebonitním klientům. Realitní bublina však začala splaskávat v roce 2006, když rostoucí úrokové sazby způsobily pád cen nemovitostí a zvýšení hypotéčních splátek. Investoři se začali obávat úpadku realitního trhu, a následného přelití do ekonomiky a začali vyprodávat svá aktiva. První krach se stal v červnu 2007, když zkolabovaly dva hedge fondy investiční banky Bear Stearns, které držely cenné papíry kryté hypotékami. Finanční svět zachvátila kreditní krize, když si finanční instituce nebyly jisté, jaké množství toxických finančních aktiv mají jejich partneři v držení. Finanční panika se začala rychle šířit po celém světě a vyplouvalo na povrch to, že do spekulací s americkými cennými papíry krytými hypotékami byli zapojeni i mezinárodní investoři. FED se stal věřitelem poslední instance a začal snižovat federální úrokové sazby, čímž zvýšil likviditu. Federální vláda zareagovala stimulačním balíčkem v hodnotě 150 miliard dolarů. Splasknutí hypotéční bubliny však snížilo poptávku silně zadlužených amerických občanů, jejichž nákupy tvoří celých 72 procent HDP země.

4

Subprime hypotéky jsou hypotéky s vyšším rizikem nesplacení. Úroky jsou po několik prvních let na nízké úrovni, a poté přecházejí do variabilního režimu. Dále je možné tímto termínem označovat hypotéky, jimiž je financováno 100 procent hodnoty nemovitosti. 5 Sekuritizace je slučování hypotéčních úvěrů na cenné papíry, v tomto případě na kolateralizované dluhové obligace, a využívání generované hotovosti k vydávání rezidenčních zástavních listů. Tyto sekuritizované úvěry jsou následně slučovány do balíčků jako kolateralizované hypotéční obligace, a skládají se z tranší.

26

3. 2

Světová finanční krize v roce 2008

Hlavní příčinou Světové finanční krize v roce 2008 byla Hypotéční krize v roce 2007. Investoři už neměli důvěru v akcie a nízké úrokové sazby pro ně nebyli zajímavé, a tak se uchylovali k nákupu komodit. Tyto spekulativní obchody, mimo jiné, způsobily nárůst cen ropy, což vedlo k poklesu reálného HDP a zvýšení spotřebitelských cen. Dále také pokračoval masivní pokles cen rezidenčních nemovitostí. Krizi pocítili i občané ČR, když v únoru 2008 vzrostl index spotřebitelských cen meziročně o 7,5 procenta. Zalíbila se mi myšlenka Pavla Kohouta, a tak si jej dovolím citovat: „Když má moderní centrální bankéř na vybranou mezi dodržováním inflačního cíle a prevencí systémové bankovní krize, pustí k vodě inflaci a jde zachraňovat banky.“ (Pavel Kohout, 2010) A tak centrální banky USA, Eurozóny, Velké Británie, Kanady a Švýcarska podpořily finanční systém mimořádným přísunem nových peněz, a kurz dolaru a akciové trhy na tuto pomoc zareagovali růstem. Dne 16. 3. 2008 padá americká investiční banka Bear Stearns, kterou zničila krize na úvěrových trzích. S jejím prodejem pomohla americká vláda, kdy FED poskytl JP Morgan Chase & Co úvěr, pomocí kterého mohl být obchod realizován. Stát se tímto krokem snažil o stabilizaci situace před riziky, že by takové společnosti padly kvůli ztrátě důvěry na trhu. Dne 15. 9. 2008 nechala americká vláda, ve snaze ušetřit peníze daňových poplatníků, padnout americkou investiční banku Lehman Brothers. Vláda se rozhodla pomoci jen příliš důležitým, a se systémem úzce provázaným finančním společnostem, jako byly například Bear Stearns a AIG. Lehman Brothers zničili zejména ztrátové hypotéční cenné papíry, které po hypotéční krizi prakticky ztratily hodnotu. Pád banky otřásl důvěrou ve stabilitu dalších finančních institucí, a způsobil pád akciových trhů po celém světě. Hned druhý den na to, dne 16. 9. 2008, pomohl FED pojišťovně AIG, když jí krátkodobě půjčil 85 miliard dolarů. AIG utrpěla ztráty v důsledku krize na hypotéčním a úvěrovém trhu, kde pojišťovala rizikové operace finančních institucí nejen v USA, ale i v zahraničí. Finanční krize vyvrcholila na podzim roku 2007, ale americká recese byla oficiálně oznámena až začátkem prosince roku 2008! 27

3. 3

Následný vývoj v letech 2009–2010

Finanční krize do základů otřásla se systémem amerického investičního bankovnictví, a dále způsobila největší objem státních intervencí do finančního systému. Nelze také zapomenout na do té doby oblíbené typy finančních kontraktů a derivátů. Svět bojoval s globální hospodářkou recesí. A jak to v té době vypadalo v ČR? Na rozdíl od USA nebylo nutné sanovat banky zatížené špatnými úvěry. Jelikož jsme malá otevřená ekonomika, bylo zpomalení způsobeno vnějším poptávkovým šokem. A v neposlední řadě zpomalení tvorby hypotéčních úvěrů nebylo primárně způsobeno finanční krizí, ale přirozeným zpomalením a nasycením trhu. České bankovnictví bylo v dobrém stavu s dostatečnou likviditou. Nebylo zapleteno do obchodu s toxickými americkými subprime hypotékami a nemělo rizikové domácí úvěry. V té době tedy problémem české ekonomiky nebyla finanční krize, ale hospodářská recese. Podle Pavla Kohouta plyne z krize roku 2008 10 poučení: 1. prognózy makroekonomických analytiků nejsou užitečné 2. když má centrální banka na výběr mezi bankovní krizí a neomezeným chrlením peněz, zvolí neomezené chrlení peněz 3. jakmile je politik postaven před dilema mezi pádem bank a pádem ekonomiky na jedné straně, a obrovským nárůstem dluhu na straně druhé, volí raději dluhy 4. nejdůležitější informace dorazí do rozhodovacích center nejpomaleji 5. trhy jsou řádově více kolísavé, než odpovídá výkyvům reálné ekonomiky 6. některé ekonomiky přestály finanční krizi lépe, jiné mnohem hůře 7. euro není všelék 8. regulace a účetní předpisy upravující fungování finančních trhů nebyly adekvátní 9. ani národní měny nejsou zaručeným receptem na stabilitu 10. zkušenost je matka opatrnosti a moudrosti - nevětší stabilitu vykázaly banky v zemích, které byly postiženy finanční krizí relativně nedávno (Pavel Kohout, 2010) Během Světové finanční krize zaznamenala světová ekonomika největší pokles od Velké hospodářské krize v letech 1930–1939. Naštěstí se podařilo zastavit pád bankovního systému a z potenciální další Velké deprese se stala jen recese.

28

Graf 1: Vývoj základní úrokové sazby FEDu v % v letech 2000–2010 7

Úroková sazba v %

6 5 4 3 2 1 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok Vývoj základní úrokové sazby FEDu

Zdroj dat: Euroekonom.cz, vlastní zpracování na základě dat z webové stránky Euroekonom.cz

29

4

Metodika praktické části

V praktické části mé bakalářské práce se zabývám analýzou satelitního účtu cestovního ruchu České republiky a platební bilancí České republiky. Za základní období jsem zvolila rok 2003. V tomto roce pokračoval trend hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt zrychlil dynamiku meziročního růstu na 2,9 %. Hlavním zdrojem tohoto růstu byla domácí poptávka, která zrychlila tempo růstu na 3,9 %. V odvětvové struktuře HDP se zvýšil podíl služeb celkem na 58,3 %. Jednou z nejvýdělečnějších částí sektoru služeb je právě cestovní ruch. (http://www.mpo.cz/dokument1806.html) S rokem 2003 porovnávám krizové roky 2007–2010. Rok 2003 jsem zvolila také proto, že satelitní účet cestovního ruchu je sestaven pro období let 2003–2010, a údaje za rok 2011, včetně revize za období let 2003–2010, budou k dispozici až 28. února 2013. Modul zaměstnanosti je sestaven do roku 2010. Údaje za rok 2010, včetně revize let 2003–2009 byly zveřejněny 30. března 2012. Stejné časové období analyzovaných údajů, tedy základní rok 2003 a krizové roky 2007–2010, jsem zvolila i u platební bilance. V první části vycházím z údajů tabulek satelitního účtu cestovního ruchu a z tabulek modulu zaměstnanosti cestovního ruchu, které jsou dostupné ze stránek Českého statistického úřadu. K analýze těchto údajů a jejich správné interpretaci mi pomáhá dokument každoročně vydávaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO): Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za příslušné roky. Tyto analytické materiály a statistiky jsou dostupné ze stránek MPO. Ve druhé části čerpám ze statistické publikace každoročně vydávané Českou národní bankou: Zpráva o vývoji platební bilance za příslušné roky. Tyto publikace jsou dostupné ze stránek České národní banky. V praktické části používám termíny, jejichž definice podle metodiky satelitního účtu České republiky, bych zde ráda uvedla. Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený

30

rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštíveného místa odměňováni. (ČSÚ) Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky a turisty. (ČSÚ) Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. (ČSÚ) Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. (ČSÚ) Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Z hlediska definice sem spadají rovněž letecké transfery. (ČSÚ) Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Spotřeba příjezdového cestovního ruchu je chápana jako celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty a plynoucích do navštívené země. To znamená, že započítávána je i ta část výdajů, které jsou zaplaceny mimo ekonomické území (ve vlastní zemi nerezidenta), ale směřující formou různých plateb do sledované země (např. část výdajů za zájezd). (ČSÚ) Zaměstnanost v cestovním ruchu Při zkoumání zaměstnanosti jsou brána v úvahu specifika cestovního ruchu, kdy návštěvnost není rovnoměrně rozložena do celého roku, naopak se vyznačuje významnou sezónností. Z těchto důvodů jsou pro popis zaměstnanosti v cestovním ruchu využívány ukazatele jako pracovní místa, ekvivalent zaměstnání na plný úvazek, celkový počet odpracovaných hodin apod. TSA obsahuje pouze základní tabulku zaměstnanosti zohledňující počet podniků cestovního ruchu a počet zaměstnaných osob členěných podle statutu zaměstnanosti (zaměstnanci a ostatní) a podle pohlaví. Doporučuje se popisovat zaměstnanost počtem pracovních míst a počtem zaměstnaných osob pouze v odvětvích charakteristických pro cestovní ruch. (ČSÚ)

31

5 Analýza satelitního účtu cestovního ruchu České republiky Cestovní ruch není pro národní hospodářství České republiky nejvýznamnějším odvětvím. K tvorbě hrubého domácího produktu přispívá zhruba 3 %. To však neznamená, že by jeho význam pro hospodářství země byl malý. Cestovní ruch je provázen efekty, které jeho váhu mezi ostatními sektory zvyšují nad rámec daný podílem na tvorbě HDP. Cestovní ruch poskytuje zaměstnání nebo spoluvytváří pracovní místa. Dále je významnou složkou zahraničního obchodu, jelikož poskytování služeb cizincům, je v podstatě export těchto služeb. Z toho vyplývá jeho význam pro platební bilanci. Dále také cestovní ruch uskutečňovaný domácím obyvatelstvem uvnitř státu představuje jednu ze složek spotřeby domácností. Kolísání výkonnosti cestovního ruchu, především pak kolísání jeho výkonnosti ve smyslu prodeje služeb nerezidentům, patří tedy k těm indikátorům vývoje národního hospodářství, které nemají takovou váhu, jako například průmyslová produkce nebo stavebnictví, ale které není možné nijak podceňovat. (Luboš Smrčka, Markéta Arltová, Jaroslav Schönfeld, 2011)

5. 1 Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 Mezi nejdůležitější ukazatel vyplývající z TSA patří vyjádření podílu cestovního ruchu na hrubém domácím produktu. HDP je peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Produkční metodou se HDP počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty. Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se na straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29) 32

Tabulka 2: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 v mil. Kč

Ukazatel

2003

2007

20081)

20092)

20102)

Produkce celkem (zc)

6 392 815 9 238 420 9 677 283 8 786 554 9 309 944

Mezispotřeba celkem (kc) Hrubá přidaná hodnota (HPH) celkem (zc)

4 032 970 6 056 936 6 352 285 5 524 956 5 901 646

Hrubý domácí produkt (HDP)

2 596 094 3 538 933 3 692 622 3 629 511 3 778 880

2 359 845 3 181 484 3 324 998 3 261 598 3 408 298

HPH CR (zc) Podíl CR na HPH (v %) HDP CR Podíl CR na HDP (v %)

80 020

86 234

86 427

88 442

87 362

3,4

2,7

2,6

2,7

2,6

90 792

103 079

103 451

104 293

100 253

3,5

2,9

2,8

2,9

2,7

1)

Semi-definitivní data Předběžná data (zc) Základní ceny (kc) Kupní ceny

2)

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování na základě primární tabulky ČSÚ

Podíl CR na HDP a HPP v %

Graf 2: Podíl CR na HDP a HPP v % v letech 2003–2010 3,6 3,4 3,2 3 2,8 2,6 2,4 2,2 2 2003

2007

2008

2009

2010

Rok Podíl CR na HDP v %

Podíl CR na HPP v %

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování na základě primární tabulky ČSÚ

33

V roce 2003 pokračovala růstová tendence české ekonomiky, když výkon ekonomiky vyjádřený hrubým domácím produktem vzrostl meziročně o 2,9 %. Podíl cestovního ruchu na HDP činil 3,5 %. Jelikož ve světě došlo pouze k nevýraznému oživení, jednalo se o velmi pozitivní výsledek, který překonal tempa ekonomických aktivit ve většině vyspělých zemí. Česká republika tak posílila svoji pozici vůči Evropské unii, jejíž ekonomika v tomto roce vzrostla jen o 0,7 %. Česká národní banka reagovala na pokračující růst domácí ekonomiky, ve vnitřním i vnějším nízkoinflačním prostředí, snížením základních úrokových sazeb. Nastavení domácí monetární politiky také účinně bránilo přílivu spekulativního kapitálu. Ekonomika České republiky se v tomto roce dobře vyrovnávala s globálními problémy, avšak tyto problémy (vývoj na světových trzích, nejistota ohledně oživení ekonomiky, politická situace) se projevily v zahraničních platebních vztazích. Dále také docházelo k postupnému zlepšování stavu světové ekonomiky, a to především v souvislosti s oživením ve Spojených státech. Hospodářství pomohly investice do moderních technologií, a zvýšená spotřeba obyvatelstva, vyvolaná snížením daní. Na druhou stranu oživení v západní Evropě nebylo tak výrazné, jelikož ekonomiku eurozóny výrazně zpomalil silný kurz eura vůči dolaru. Ve srovnání s americkou ekonomikou má také eurozóna méně flexibilní a rozvinutý trh výrobních faktorů. V roce 2007 i nadále pokračoval trend silné ekonomické aktivity, když hrubý domácí produkt dosáhl rekordního meziročního nárůstu o 6,5 %. Tento růst byl na straně tvorby zdrojů podpořen především zpracovatelským průmyslem, a na straně užití výdaji domácností na konečnou spotřebu. Podíl cestovního ruchu na HDP se však snížil na 2,9 %. Zvýšení cen potravin a energií, a důsledky administrativních opatření (např. zvýšení regulovaných cen) způsobily meziroční zvýšení inflace o 5,4 %, což zařadilo Českou republiku nad úroveň inflace v zemích Evropské unie (v prosinci až o 2,3 procentního bodu nad průměrem EU). Každopádně dosaženou dynamikou ekonomického růstu se v tomto roce dostala Česká republika k nejrychleji rostoucím zemím v Evropě. V roce 2008 se hrubý domácí produkt zvýšil o 3,1 %, podíl cestovního ruchu na HDP klesl na 2,8 %. Tuzemská ekonomika tak byla nad průměrem Evropské unie, jejíž hrubý domácí produkt vzrostl meziročně jen o 0,9 %. Na ekonomický vývoj v tomto roce měly vliv události z minulého roku. Globální ekonomika v roce 2007 zažila dramatický vývoj, který se nevyhnul ani České republice. První fáze světové krize, tedy finanční 34

nestabilita, se střední Evropy příliš nedotkla. Ve druhé fázi světové krize zkrachovala investiční banka Lehman Brothers. Finanční krize se následně přelila i do reálné ekonomiky, kde se projevila především výrazným poklesem poptávky. Tímto vývojem byly nejvíce zasaženy země orientované na export, mezi něž patří i Česká republika. Česká ekonomika byla po většinu roku v dobré kondici, i když dynamika růstu ke konci roku postupně oslabovala. Tento pokles byl mimo jiné způsoben nižší spotřebou domácností, a v první polovině roku růstem cen surovin a rychlého posilování kurzu koruny. Naštěstí domácí bankovní sektor nebyl krizí přímo zasažen, jelikož se tuzemské finanční společnosti v zásadě neúčastnily investičního bankovnictví, a tím pádem nevlastnily toxická aktiva. Bankovní sektor také vykazoval dobrou bilanční likviditu. V roce 2009 se po desetiletém období nepřetržitého růstu hrubý domácí produkt propadl meziročně o 4,1 %, což byl nejhlubší propad v novodobé historii České republiky. Podíl cestovního ruchu na HDP se zvýšil na 2,9 %. Nižší zahraniční poptávka způsobila problémy tuzemskému, exportně orientovanému průmyslu. Od poloviny roku se ekonomický vývoj začal pomalu stabilizovat. Propad zahraničního obchodu a průmyslu zpomaloval, a následně došlo i k jejich mírnému nárůstu. Meziroční pokles hrubého domácího produktu v Evropské unii byl stejný jako v České republice. Eurozóna, stejně jako Česká republika, překonala recesi ve 3. čtvrtletí. V roce 2010 se meziročně zvýšil hrubý domácí produkt o 2,2 % (tj. pouze o 0,1 procentního bodu pod úrovní dynamiky předkrizového roku 2008). Tento výsledek ovlivnil růst produkce zpracovatelského průmyslu a zahraniční obchod. Podíl cestovního ruchu na HDP se však snížil na 2,7 %. V tomto roce začala světová ekonomika opět růst, což bylo podpořeno především obnovou mezinárodního obchodu. Hospodářský růst byl obnoven také v Evropské unii. Německo se zařadilo mezi nejrychleji rostoucí země Evropské unie, což bylo pro Českou republiku velmi důležité, jelikož je jeho hlavním obchodním partnerem, a ve velké míře využívá subdodávek německým firmám. Německá ekonomika vzrostla nejvíce od sjednocení země, a to díky silnému zahraničnímu obchodu a domácí poptávce, včetně spotřeby domácností. V první polovině roku ovlivnil hospodářský růst především zahraniční obchod, kdy export zboží a služeb rostl rychleji než jejich import. Ve druhé polovině roku rostla tvorba hrubého kapitálu, která byla způsobena doplňováním zásob po jejich poklesu během krize.

35

5. 2 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 Tabulka 3: Spotřeba jednodenních návštěvníků, turistů a tranzitujících v ČR v letech 2003–2010 * v mil. Kč Návštěvníci celkem

2003

2007

20082)

20093)

20103)

Služby CK/CA1)

303

415

396

400

462

Ubytování

20 926

26 622

23 874

20 908

23 076

Stravování

21 638

26 707

24 351

23 020

19 739

Doprava

17 698

26 870

25 377

24 192

24 953

Zboží

43 391

55 073

53 036

47 545

34 620

Ostatní

8 478

10 435

9 491

8 986

10 629

Celkem

112 434

146 120

136 524

125 051

113 479

*

Výdaje včetně odhadované části výdajů zaplacených nerezidenty předem ve své zemi směřujících do české ekonomiky 1) Odpovídá maržím cestovních kanceláří, agentur, či průvodců 2) Semi-definitivní data 3) Předběžná data

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování na základě primární tabulky ČSÚ

Nejvyšší spotřeba zahraničních návštěvníků byla v roce 2007, kdy dosáhla 146 120 mil. Kč. Spotřeba jednodenních návštěvníků činila 27 907 mil. Kč. V následujících letech začala klesat, a v roce 2010 se propadla o 41,7 % na 16 280 mil. Kč. Také spotřeba turistů dosáhla v roce 2007 svého maxima, a činila 100 662 mil. Kč. V roce 2010 skončil její pokles na částce 81 094 mil. Kč, což je oproti roku 2007 o 19,4 % méně. U tranzitujících byla zaznamenána nejvyšší spotřeba v roce 2008, kdy činila 18 452 mil. Kč. Její pokles nebyl tak radikální, jako u dvou předešlých skupin, a v roce 2010 činila spotřeba tranzitujících 16 106 mil. Kč, tedy o 12,7 % méně než v roce 2008. V roce 2010 byla celková spotřeba 113 479 mil. Kč, což byl pokles oproti roku 2007 22,3 %, a oproti roku 2003 nárůst o 0,9 %. Podle Tomia Okamury, viceprezidenta a mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, není důvodem poklesu spotřeby příjezdového cestovního ruchu jenom ekonomická krize, a tím i zhoršená finanční situace zahraničních návštěvníků a 36

neochota utrácet za cestování (zbytná potřeba), ale především trvale neřešené a známé problémy (taxi, směnárny, bezpečnost, drobná kriminalita), uváděné i v průvodcích o České republice. Dalším problémem jsou nekvalitní a předražené služby, a chybějící infrastruktura v mimopražských regionech (vhodná ubytovací zařízení, gastronomické speciality). Všechny výše uvedené příčiny brání druhým návštěvám západních turistů. Těmto turistům stačí jednou navštívit Prahu a o opakovanou návštěvu např. mimopražského regionu již nemají zájem. (Tomio Okamura, 2009)

5. 3

Modul zaměstnanosti cestovního ruchu

Tabulka 4: Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR v letech 2003–2010 * 2003

2007

20081)

20092)

20102)

Počet zaměstnaných osob v CR

237 753

236 024

241 236

239 499

235 569

Sebezaměstnaní3)

54 711

51 348

51 635

51 155

47 665

Zaměstnanci Podíl CR na celkové zaměstnanosti (v %)

183 042

184 676

189 601

188 344

187 903

4,79

4,52

4,56

4,58

4,66

Ukazatel

* Roční průměr počtu osob zaměstnaných v hlavním zaměstnání 1) Semi-definitivní data 2) Předběžná data 3) Vyjadřuje počet pracujících majitelů firmy a spolupracujících členů domácnosti, pro které je činnost ve firmě hlavním zaměstnáním

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování na základě primární tabulky ČSÚ

V roce 2003 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 237 753 osob. Z toho bylo 77 % zaměstnanců a 23 % sebezaměstnaných. V tomto roce činil podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti 4,79 %. V roce 2007 se snížil oproti roku 2003 počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu o 0,73 %, a podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti byl 4,52 %. V roce 2008 bylo v cestovním ruch zaměstnáno nejvíce osob z analyzovaných let. Počet zaměstnaných se oproti roku 2007 zvýšil o 2,2 %. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti se zvýšil o 0,04 procentního bodu na 4,56 %. V letech 2009 a 2010 poklesl počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu, ale podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti se zvýšil.

37

Podle analytika Jaromíra Beránka se počet lidí zaměstnaných v cestovním ruchu v roce 2009 výrazně nezměnil, ale tržby zaměstnavatelů v důsledku krize prudce klesly. Firmy tak musely začít v roce 2010 propouštět více zaměstnanců, aby se nedostali do existenčních problémů. (Jaromír Beránek, 2010) Stejný trend se projevil i u jiných odvětví národního hospodářství. V roce 2009 nastalo hromadné propouštění zaměstnanců. Firmy k tomuto kroku vedlo především menší množství zakázek. Podniky se tak kromě agenturních zaměstnanců začaly zbavovat i stálých zaměstnanců. Ani v následujícím roce se situace na trhu práce příliš nezlepšila. Firmy nové zaměstnance skoro nepřijímaly, spíše propouštěly kvalifikované zaměstnance, které si udržovaly v naději, že se hospodářství rychle vrátí k růstu. Jednotlivé tabulky Modulu zaměstnanosti cestovního ruchu s danými charakteristikami neanalyzuji po letech, ale uvádím je zde, v souhrnné charakteristice, jelikož se jejich vývoj v průběhu let příliš nemění, a zůstávají stejné. Nejvíce zaměstnaných osob v cestovním ruchu je v restauracích a podobných zařízeních. V roce 2007 pracovalo v restauracích 65 989 osob, a od tohoto roku jejich počet neustále rostl, až v roce 2010 dosáhl počtu 71 121 osob. Stravování patří mezi nejvýznamnější služby. V posledních letech se zvýšil počet restauračních zařízení, a stále více jsou oblíbené specializované restaurace (pizzerie, čínské restaurace). Služeb těchto zařízení nevyužívají pouze návštěvníci, ale i místní obyvatelé. Naopak nejméně osob je zaměstnáno v osobní lodní dopravě, v průměru 59 osob. Vodní doprava má sice na Labi a Vltavě dlouholetou tradici, ale jedná se především o nákladní dopravu. Na některých úsecích je v letních měsících provozována příležitostná a linková osobní doprava. Nejvíce sebezaměstnaných pracuje v restauracích, na druhé straně v osobní železniční dopravě není od roku 2007 ani jedna sebezaměstnaná osoba. Velké množství především menších restaurací funguje jako rodinný podnik. Například rodina z Číny se přestěhuje do České republiky, a založí zde tradiční čínskou restauraci, kde vaří různé speciality. Naopak v železniční dopravě není žádná sebezaměstnaná osoba, jelikož je v České republice na osobní železniční dopravu monopol Českých drah. V současné době však tento monopol narušila svým vstupem na trh osobní železniční dopravy společnost RegioJet.

38

V cestovním ruchu pracuje většina zaměstnaných na plný úvazek, a to 93 % pracujících. V roce 2003 a 2007 pracovalo na zkrácený pracovní úvazek nejvíce osob zaměstnaných v hotelech a v podobných zařízeních, od roku 2008 se tento trend změnil ve prospěch osob zaměstnaných v restauracích. V osobní lodní dopravě nepracuje nikdo na zkrácený pracovní úvazek. V cestovním ruchu je zaměstnáno více žen než mužů, a to v průměru 125 427 žen, a 111 989 mužů. Výrazně více žen než mužů, pracuje v hotelech, cestovních agenturách, a v kulturních službách. Naopak výrazněji více mužů pracuje v osobní železniční a silniční dopravě. V hotelech je zaměstnáno velké množství žen především na pozici recepční, servírka, pokojská a uklízečka. Na druhou stranu málo žen pracuje například jako řidič autobusu nebo vlaku, což je spíše mužská práce. Nejvíce osob zaměstnaných v cestovním ruchu je ve věkové skupině 25–34 let, v průměru 69 079 osob. Mladých lidí do 24 let pracuje nejvíce v restauracích, starších lidí nad 55 let pracuje nejvíce v hotelech. Mladí lidé chodí často na brigádu do restauračních zařízení, nejčastěji do fastfoodových řetězců. V cestovním ruchu je zaměstnáno 83 % středoškolsky vzdělaných lidí. Nejvíce vysokoškoláků je zaměstnáno v cestovních agenturách a v kulturních službách. Vysokoškolsky vzdělaní lidé v oboru kulturní vědy nacházejí pracovní uplatnění především v kulturních službách. V roce 2003 bylo v cestovním ruchu zaměstnáno 5 633 nerezidentů, a v roce 2010 se jejich počet téměř zdvojnásobil, a činil 9 711 nerezidentů pracujících v cestovním ruchu, nejvíce v hotelech a restauracích. Počet cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem v ČR se neustále zvyšuje. Mezi nejčastější národnosti patří Ukrajinci, Slováci, Vietnamci, Rusové a Poláci.

39

6

Analýza platební bilance České republiky

6. 1

Bilance služeb

Tabulka 5: Bilance služeb v letech 2003–2010 v mld. Kč Ukazatel Saldo bilance služeb

2003 13,2

2007 Změna 2008 Změna 2009 Změna 2010 56,6

43,4

65,8

127,5 370,3

1)

Změna

65,2

-0,6

66,1

0,9

23,7 385,5

15,2

413

27,5

88,5

-17,5

97,2

8,7

9,2

PŘÍJMY

219,1 346,6

Doprava

60,5 101,8

41,3

106

Cestovní ruch

100,3 134,1

33,8

122

-12,1 122,5

0,5

127,5

5

Ostatní služby

58,3 110,7

52,4 142,3

31,6 174,5

32,2

188,3

13,8

14,5 320,3

15,8

346,9

26,6

4,2

VÝDAJE

205,9

290

84,1 304,5

Doprava

33,7

73,1

39,4

75,7

2,6

62,7

-13

78,6

15,9

Cestovní ruch

54,4

73,5

19,1

77,5

4

77,2

-0,3

77,6

0,4

7,9 180,4

29,1

190,7

10,3

Ostatní služby

117,8 143,4

25,6 151,3

Pozn.: Změna je prostý rozdíl daného roku, oproti roku předchozímu 1)

Předběžné údaje k 10. 3. 2011

Zdroj dat: ČNB, vlastní zpracování na základě primárních tabulek ČNB

V roce 2003 byla bilance služeb aktivní ve výši 13,2 mld. Kč. Zahraniční cestovní ruch se na celkovém přebytku podílel částkou 45,9 mld. Kč. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu činily 100,3 mld. Kč. Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu byli v první polovině roku meziročně nižší, jelikož se ještě projevovaly důsledky nejisté bezpečnostní situace ve světě. K jejich meziročnímu nárůstu došlo až ve druhé polovině roku. Na tento pozitivní trend měla vliv stabilizace politické situace ve světě, a oslabení CZK vůči EUR, které zvýhodnilo cesty zahraničních návštěvníků. Příznivé byli také klimatické podmínky v zimních měsících.

V roce 2007 dosáhl přebytek bilance služeb 56,6 mld. Kč, což představuje přírůstek oproti roku 2003 o 43,4 mld. Kč. Vývoz v tomto roce rostl rychlejším tempem než dovoz. Zahraniční cestovní ruch se na celkovém přebytku podílel částkou 60,6 mld. Kč, a devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu činily 134,1 mld. Kč, což je zvýšení o 33,7 % oproti roku 2003. Tento příznivý vývoj příjmů byl mimo jiné ovlivněn 40

zájmem zahraničních návštěvníků o víkendové pobyty a léčebnou turistiku, do které patří lázeňská zařízení a specializovaná zdravotní péče. Důležitou událostí pro rozvoj zahraničního cestovního ruchu byl také vstup České republiky do schengenského prostoru v prosinci 2007. V roce 2008 skončila bilance služeb přebytkem 65,8 mld. Kč. Meziročně se přebytek služeb výrazně zvýšil, a to v důsledku rychlejšího dovozu než vývozu. Tento přebytek činil 9,2 mld. Kč. V tomto roce se snížili příjmy od zahraničních návštěvníků o 12,1 mld. Kč při současném zvýšení výdajů českých občanů na cesty do zahraničí o 4 mld. Kč. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu meziročně poklesly o 9 %. Mezi hlavní důvody patří stagnace zahraničních návštěvníků a zpevnění CZK vůči EUR a USD. Významnou událostí bylo plné začlenění České republiky do schengenského prostoru, které umožnilo volný pohyb osob na silničních přechodech a letištích, a dále také zjednodušení vízového režimu s USA pro občany České republiky. V roce 2009 dosáhl přebytek bilance služeb 65,2 mld. Kč, a to při výrazně rychlejším růstu výdajů než příjmů. Ve srovnání s minulým rokem se přebytek snížil o 0,6 mld. Kč. Cestovní ruch v podstatě neovlivnil vývoj salda bilance služeb, a to i přes mírné zvýšení příjmů od zahraničních návštěvníků o 0,5 mld. Kč, doprovázené poklesem výdajů na cesty českých občanů do zahraničí o 0,3 mld. Kč. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu meziročně vzrostly o 0,4 %. Ekonomická krize měla dopad nejen na počty zahraničních návštěvníků, ale i na rozsah a strukturu využívaných služeb, a to především na služby ubytovací. V roce 2010 skončila bilance služeb přebytkem 66,1 mld. Kč, což představuje meziroční přírůstek o 0,9 mld. Kč. V tomto roce rostl obrat vývozu i dovozu v porovnání s rokem 2009. Cestovní ruch pozitivně ovlivnil celkové aktivum bilance služeb. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu byly 127,5 mld. Kč, což představovalo meziroční nárůst o 5 mld. Kč., tedy o 4,1 %. V tomto roce skončil vliv ekonomické krize na hodnoty cestovního ruchu, a příjezdový cestovní ruch se vrátil do kladných hodnot.

41

Graf 3: Příjmy a výdaje ze zahraničního cestovního ruchu v mld. Kč v letech 2003–2010

Příjmy a výfaje v mld. Kč

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2003

2007

2008

2009

2010

Rok Cestovní ruch - příjmy

Cestovní ruch - výdaje

Zdroj dat: ČNB, vlastní zpracování na základě primárních tabulek ČNB

6. 2

Zahraniční návštěvníci v hromadných ubytovacích zařízeních

Tabulka 6: Zahraniční návštěvníci v hromadných ubytovacích zařízeních v letech 2003–2010 mil. osob, nocí Ukazatel Počet osob Průměrná doba přenocování

2003

2007

2008

2009

2010

5,1

6,7

6,6

6,1

6,3

4,3

3,1

3

2,9

2,9

Zdroj dat: ČNB, vlastní zpracování na základě primárních tabulek ČNB

V průběhu roku 2003 využilo 5,1 mil. zahraničních návštěvníků služeb hromadných ubytovacích zařízení a strávili v nich v průměru 4,3 noci. Ve srovnání s rokem 2002 zaznamenaly všechny kategorie hromadných ubytovacích zařízení zvýšený zájem zahraničních návštěvníků. Pětihvězdičkovým hotelům se zvýšila bonitní klientela o 15,7 %. Ostatním hromadným ubytovacím zařízením se zvýšila klientela o 37,8 %. Meziroční nárůst byl zaznamenán u hostů z Kanady (o 37,4 %), Velké Británie (o 34,9 %), USA (o 16,3 %) a Slovenska (o 11,9 %). Naopak meziroční pokles se projevil u hostů z Izraele (o 33 %) a Japonska (o 7,4 %). 42

Mezinárodní cestovní ruch byl v tomto roce ovlivněn několika negativními faktory (např. oslabení ekonomik významných zdrojových zemí, válečný konflikt v Iráku, epidemie nemoci SARS), které způsobily obavu z cestování. Oproti Evropě, která v tomto roce stagnovala, zaznamenala Česká republika nárůst zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních o 7 %. V roce 2007 počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních činil 6,7 mil., což je oproti roku 2003 nárůst o 31,4 %. Zkrátila se však průměrná doba přenocování o 1,2 dne. Hotely vyšší cenové kategorie zaznamenaly meziročně nárůst o 11,6 %. Naopak počet turistů ubytovaných v chatových osadách, turistických ubytovnách a kempech poklesl. Zvýšená poptávka po hromadných ubytovacích službách byla zaznamenána především u zahraničních návštěvníků z Ruska (o 34 %), Slovenska (o 10 %), USA (o 25 %) a Polska (o 9 %). Příjezdy hostů z Rakouska stagnovaly (nárůst o 1 %). Pokles poptávky byl patrný u zahraničních návštěvníků z Německa (o 4 %), Nizozemska (o 13 %), Izraele (o 8 %) a Japonska (o 6 %). Pro incomingové cestovní kanceláře je velmi pozitivním trendem nárůst ruských návštěvníků, kteří jejich služeb využívají častěji, než turisté z jiných zemí. Zvýšení počtu návštěvníků ze Slovenska, Polska a Rakouska lze vysvětlit tím, že se CzechTourism v posledních letech zaměřil na mediální propagaci České republiky v sousedních zemích, a tak zájem našich sousedů o návštěvu České republiky začal opět stoupat V roce 2008 došlo k meziročnímu poklesu počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 1,5 % a průměrného počtu přenocování o 3,2 %. Pozitivní trend zaznamenala lázeňská zařízení, která v průběhu roku využilo o 6 % více zahraničních hostů, a počet jejich přenocování vzrostl v průměru o 5,3 %. Největší podíl z celkového počtu zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních tvořili Němci (22 %), Britové (7,2 %), Rusové (6,2 %), Američané (4,5 %), Poláci (5,6 %), Slováci (4,5 %) a Nizozemci (3 %). České lázně jsou světově proslulé, a stávají se čím dál tím více oblíbené u zahraničních návštěvníků. Ti preferují především prodloužené relaxační a wellness pobyty, ale také komplexní lázeňskou péči, kterou si hradí ze svých zdrojů.

43

V roce 2009 pokračoval meziroční pokles zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (o 7,6 %) a také se snížila průměrná doba jejich přenocování (o 3,3 %). K výraznému poklesu došlo především u zdrojových zemí, jako jsou Velká Británie a Rusko. Česká republika se stala oblíbenou destinací pro léčebně-zdravotní a relaxační pobyty. Čtvrtina zahraničních návštěvníků v tomto roce preferovala ubytování mimo hromadná ubytovací zařízení, mezi které patří například ostatní privátní sféra a ubytování u příbuzných, a jejich počet meziročně stoupl o 2 procentní body. Příjezdy Rusů do České republiky se v první polovině roku propadly o 19 %. Došlo především k výraznému poklesu skupinových zájezdů. Tento vývoj ovlivnilo oslabení rublu vůči euru až o 30 %, a dále zrušení příspěvků na zahraniční dovolenou, které platily svým zaměstnancům velké průmyslové podniky. V roce 2010 se zvýšily počty zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních o 3,3 %, zatímco průměrná doba přenocování stagnovala. Počet jednodenních zahraničních návštěvníků, kteří jezdí do České republiky především za nákupem zboží, meziročně narostl o 4 %. I v tomto roce pokračoval trend z minulého roku, a téměř 18 % zahraničních návštěvníků využilo ubytování mimo hromadná ubytovací zařízení. První místo v návštěvnosti České republiky obsadilo Německo. Na druhém místě se umístilo Rusko. Oproti předchozímu roku se zvýšily příjezdy Rusů do České republiky o 27 %. Ruská ekonomika začala růst, a rubl se stabilizoval a mírně posílil. Díky tomuto vývoji začala opět cestovat ruská střední třída, která preferuje nejen lázně, ale i poznávací pobyty. Na rozdíl od Ruska se situace ve výjezdovém cestovním ruchu ve Velké Británii příliš nezlepšila. Přetrvávají pokles zájmu o evropské země, a dále nejistá situace ohledně stávek British Airways, a uzavírka letišť z důvodu vulkanického prachu nad Britskými ostrovy, ovlivnily výjezdy Britů do evropských destinací. Na čtvrtém místě skončilo Polsko, s meziročním nárůstem zahraničních turistů o 3 %. Na pátém místě se umístila Itálie, s meziročním poklesem 12 %. Na tento pokles mělo vliv několik faktorů. Mezi hlavní příčiny patří fakt, že v tomto roce vyšly významné italské státní svátky na víkend, tudíž Italové neměli prodloužené víkendy, které s oblibou využívají na cesty po evropských hlavních městech. Dalším faktorem byli dopravní problémy letišť na severu země v souvislosti s erupcí islandské sopky Eyjafjallajökull.

44

Graf 4: Počet zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v mil. v letech 2003–2010 8 Počet osob v mil.

7 6 5 4 3 2 1 0 2003

2007

2008

2009

2010

Rok Počet osob

Zdroj dat: ČNB, vlastní zpracování na základě primárních tabulek ČNB

Počet nocí

Graf 5: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v počtu nocí v letech 2003–2010 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2003

2007

2008

2009

2010

Rok Průměrná doba přenocování

Zdroj dat: ČNB, vlastní zpracování na základě primárních tabulek ČNB

45

Počet zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních i jejich průměrná doba přenocování vlivem světové recese poklesl. Až v roce 2010 se poprvé od roku 2008 zastavil pokles návštěvnosti a byl zaznamenán mírný nárůst. Každopádně tento růst byl vůči snížené základně z let 2008 a 2009. Počet zahraničních turistů přijíždějících do České republiky ovlivňuje také posilování české koruny, které prodražuje pobyty v zemi. Pokud bychom vzali jako příklad turistu z Německa, který byl v České republice v roce 2004 a potom znovu v roce 2010, tak si za stejné množství peněz mohl pořídit při druhé návštěvě služby a zboží v objemu skoro o 26 procent nižším, a to nebereme v potaz inflaci, která v mezidobí zvýšila ceny. U turisty z oblasti dolarové je rozdíl v kupní síle ještě větší, a vezmeme-li jako výchozí rok 2000, pak lze zkonstatovat, že nynější kupní síla dolaru je v České republice pouze poloviční (faktem je, že to není jen vlivem posilování koruny, ale také problematickým vývojem dolaru). (Luboš Smrčka, Markéta Arltová, Jaroslav Schönfeld, 2011)

46

7

Shrnutí praktické části

7. 1

Diskuze

Na úvod bych ráda citovala jeden odstavec z článku Ekonomická krize a vývoj cestovního ruchu v České republice. V obecné rovině převládá mínění, že český turistický ruch se dostal do určitého stavu krize souběžně s tím, jak poklesl celkový světový zájem o cestování během recese. Statistická data však potvrzují, že cestovní ruch se v rámci ekonomiky České republiky již delší dobu ocital mezi těmi odvětvími, která nebyla schopná udržet tempo rychlého vývoje a výrazně za ním zaostávala. Co je ale ještě podstatnější, s výjimkou roku 2004 bylo jedinými roky, kdy byl turistický ruch dynamičtější než celá ekonomika, období recese či stagnace (2009 a 2010). Průměrně rostl HDP v běžných cenách o tři procentní body rychleji než HDP vytvářený v cestovním ruchu. (Luboš Smrčka, Markéta Arltová, Jaroslav Schönfeld, 2011) S tímto tvrzením si dovolím tak úplně nesouhlasit. Dopadům ekonomické krize na cestovní ruch přikládám větší význam než autoři tohoto článku. Jako oporu svého tvrzení vkládám následující graf.

Celková spotřeva v mil. Kč

Graf 6: Vývoj spotřeby příjezdového cestovního ruchu v mil. Kč v letech 2003–2010 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Rok Celková spotřeba návštěvníků

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní zpracování na základě primární tabulky ČSÚ

47

Z grafu je patrné, že spotřeba příjezdového cestovního ruchu rostla až do roku 2007, kdy začala klesat, a v roce 2010 se skoro propadla na hodnotu z roku 2003. Pravdou ale zůstává, že tempo růstu mezi lety 2004–2007 se nemůže rovnat tempu z let 2003–2004. Autoři jako důkaz svého tvrzení uvádějí trend průměrné doby přenocování, která se dlouhodobě snižuje. S tímto tvrzením plně souhlasím. Na druhou stranu počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních od roku 2003 rostl, v roce 2007 dosáhl svého vrcholu, a v letech 2008, 2009 začal klesat. V roce 2010 tento počet začal opět stoupat. Z toho vyplývá, že se zvýšil počet zahraničních návštěvníků, ale preferují spíše kratší cesty, což je problém České republiky, se kterým se potýká již od počátku. Autoři jako důvod krize českého cestovního ruchu uvádějí nabízenou kvalitu služeb a celkovou pověst České republiky v zahraničí. S tímto tvrzením nelze než souhlasit. Česká republika je v zahraničí vnímána jako země s vyšší úrovní kriminality, jako země, která šidí zahraniční turisty, a jazyková vybavenost obyvatel také není na příliš dobré úrovni. Na základě projektu Vnímání České republiky z pohledu evropských návštěvníků a jejich cestovatelské zvyklosti uvádím nejčastěji zmiňované slabé stránky České republiky. •

nedostatečná komunikace ČR se zahraničními zeměmi

•

nepopulární asociace s historií ČR (Československo, socialismus, východní země)

•

asociace ČR pouze s Prahou

•

nízká obecná atraktivita ČR

•

horší pověst ČR u potenciálních návštěvníků (www.monitoringevropa.czechtourism.cz)

Autoři dále jako důvod uvádějí vývoj koruny vůči euru, v omezenější míře vůči dolaru. S tímto tvrzením také plně souhlasím. Na důkaz tohoto tvrzení uvádím nejvyšší a nejnižší kurz, dosažený v horizontu 10 let, a procentní změnu těchto dvou kurzů Dne 29. března 1999 byl kurz EUR/CZK 38,418. Dne 14. července 2008 posílila česká koruna na hodnotu EUR/CZK 23,221. Česká koruna tak vůči euru posílila o 39,6 %. Dne 23. října 2000 činil kurz USD/CZK 41,624. Dne 14. července 2008 posílila česká koruna na hodnotu USD/CZK 14,624. Česká koruna tak vůči dolaru posílila o 64,9 %.

48

Z výše uvedeného tak plyne, že se pobyt v České republice díky posilování koruny soustavně prodražuje. Bohužel negativa (např. nízká kvalita poskytovaných služeb) zůstávají.

7. 2

Návrh řešení

Nejdříve bych chtěla uvést aktivity Ministerstva pro místní rozvoj ČR na podporu rozvoje cestovního ruchu. Tyto aktivity jsou blíže popsány v publikaci Cestovní ruch v České republice 2010, vydávané MMR ČR. Na tomto místě uvádím pouze jejich výčet, jelikož podrobnější popis by přesahoval možnosti této práce. •

návrh věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu

•

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013

•

mezinárodní spolupráce (členství v organizacích: UNWTO, OECD, EK, V4, CEI)

•

programové financování (Národní program podpory CR, Operační programy spolufinancované ze zdrojů EU, Programy přeshraniční spolupráce, Ostatní tematické programy a další finanční zdroje, Projekty na statistiku cestovního ruchu MMR ČR

•

aktivity agentury CzechTourism (Dovolená v Česku - to letí!, Kudy z nudy, Propagace ČR zahraničními kancelářemi, Press tripy a fam tripy, CzechSpecials, EDEN - European Destination of Excellence, All You Need is Prague, Všude dobře, doma nejlíp, Podpora kongresové a incentivní turistiky, Europaean Quartet - One Melody, Prezentace ČR na veletrzích, Propagace lázní a golfu, Aktuální výzkumy a statistiky (http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Rocenka-cestovnihoruchu)

Za nejprospěšnější činnost agentury CzechTourism považuji propagaci České republiky jako ideální turistické destinace, jak v domácím, tak i zahraničním cestovním ruchu. Doporučuji se především zaměřit na zlepšení celkové image České republiky v zahraničí, a zvýšení její obecné atraktivity.

49

Při propagaci České republiky bych vycházela z projektu Vnímání České republiky z pohledu evropských návštěvníků a jejich cestovatelské zvyklosti, který byl realizován od května do listopadu roku 2010. Je velice důležité odstranit staromódní stereotypy spojené s vnímáním České republiky jako post socialistické země. Dále je podstatné, aby si zahraniční návštěvníci při zmínce o České republice nevybavili pouze Prahu, ale měli o zemi hlubší podvědomí a více pozitivních asociací spojených s Českou republikou. Většina zahraničních turistů si také stěžuje na špatnou kvalitu a úroveň služeb. Ta je na nesporně nižší úrovni, než jaká je úroveň služeb v turisticky vyspělých zemích, jako je například Německo, Rakousko nebo Švýcarsko. Česká republika je již několik let zapojena do operačních programů Evropské unie na podporu cestovního ruchu, a již nyní dochází k posilování nabídky služeb, a postupnému zvyšování jejich standardu. V cizině je také proslulé podvádění zahraničních návštěvníků v České republice. Turista přiletí ze zahraničí na mezinárodní letiště Praha, po cestě do centra jej okrade taxikář, peníze si smění v nelegální směnárně, a nakonec v restauraci dostane jídelní lístek s vyššími cenami, než mají domácí hosté. To není zrovna představa ideální dovolené, že? Turisté také vnímají ne příliš přátelský přístup místního obyvatelstva vůči nim. Mezi respondenty se také na otázku: „Proč by nepreferovali Českou republiku jako místo jejich dovolené“ objevily odpovědi typu, že nemá moře a teplé počasí. S čímž asi těžko něco uděláme. Na druhou stranu jsou oblasti, (špatná dopravní infrastruktura, kriminalita, loupeže, černý trh, mafie, prostituce, drogy) se kterými bychom určitě něco dělat měli, nejen kvůli turistům, ale především kvůli místnímu obyvatelstvu. Zdůraznit a využít by se také měla strategicky výhodná poloha České republiky v srdci Evropy. Aby naše země nebyla využívaná jen jako tranzitní, ale jako oblíbená cílová destinace zahraničních turistů. Právě strategická poloha České republiky z ní dělá vhodnou destinaci pro pořádání mezinárodních kongresových a konferenčních akcí. Kongresová turistika je velmi komplexní, zajímavou a ziskovou součástí cestovního ruchu. Na podporu kongresové a incentivní turistiky vzniklo v roce 2010 samostatné oddělení Czech Convention Bureau, spadající pod agenturu CzechTourism. V tom samém roce obsadilo Česko 30. příčku v celosvětovém žebříčku statistik ICCA (International Congress and Convention Association).

50

Český cestovní ruch by také měl finančně podporovat stát, prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V roce 2012 MMR ČR na základě Národního programu podpory cestovního ruchu realizuje podprogram Cestování dostupné všem. Tento podprogram se zaměřuje na 3 oblasti podpory. Rekonstrukci/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty, dále na zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu, a také na zavedení /zlepšení/ vytvoření navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakové postižené účastníky cestovního ruchu. Podpora je poskytována formou dotace, která může dosáhnout maximální výše 50 % celkových uznatelných výdajů akce a je určena podnikatelským subjektům. Maximální

možná

výše

celkových

výdajů

akce

je

5

mil.

Kč.

(http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-cestovnihoruchu/Rok-2012---Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem) Níže uvádím seznam doporučení, jako shrnutí této kapitoly •

podpora cestovního ruchu Ministerstvem pro místní rozvoj ČR

•

odstranění stereotypů spojených s vnímáním ČR

•

vytvoření pozitivních asociací spojených s ČR

•

zvýšení kvality a úrovně služeb

•

zapojení do operačních programů EU

•

zamezení podvádění zahraničních návštěvníků

•

přátelštější přístup místního obyvatelstva

•

zlepšení dopravní infrastruktury

•

boj proti kriminalitě

•

zdůraznění a využití strategicky výhodné polohy ČR

•

finanční podpora cestovního ruchu státem

51

Závěr Cílem této práce byla analýza vlivu celosvětové finanční krize na vývoj příjezdového cestovního ruchu v České republice. V teoretické části byly popsány a vysvětleny oblasti týkající se statistického monitoringu turismu v České republice, a významu turismu v národním hospodářství. Dále byl chronologicky popsán a vysvětlen vývoj světové ekonomické krize. Podíl cestovního ruchu na HDP je zhruba 3 %. Cestovní ruch tak není pro národní hospodářství České republiky nejvýznamnějším odvětvím, ale je provázen efekty, které jeho váhu mezi ostatními sektory zvyšují nad rámec daný podílem na tvorbě HDP. Cestovní ruch poskytuje zaměstnání nebo spoluvytváří pracovní místa, a dále je významnou složkou zahraničního obchodu, jelikož poskytování služeb cizincům, je v podstatě export těchto služeb. Nejvyšší spotřeby zahraničních návštěvníků bylo dosaženo v roce 2007. V tomto roce činila celková spotřeba 146 120 mil. Kč. Od tohoto roku začala klesat, a v roce 2010 skončila na 113 479 mil. Kč, což byl pokles o 22,3 % oproti roku 2007. Tento pokles nebyl způsoben pouze ekonomickou krizí, ale především trvale neřešenými a známými problémy, které západní turisty odrazují od opakovaných návštěv. Na závěr tedy musím zamítnout svoji hypotézu. Světová finanční krize neovlivnila nejvíce pokles zahraničních návštěvníku v České republice v letech 2007–2010. Ekonomická krize měla velký vliv na spotřebu příjezdového cestovního ruchu v letech 2007–2010, jak je patrné z grafu 6, ale nebyl to největší, a rozhodně ne jediný důvod poklesu zájmu zahraničních návštěvníků o Českou republiku. Česká republika se již několik let potýká s trendem dlouhodobého snižování průměrné doby přenocování. Počet zahraničních návštěvníků se postupně zvyšuje, ale preferují spíše kratší cesty. Jako hlavní důvod krize českého cestovního ruchu považuji především úroveň nabízené kvality služeb a celkovou pověst České republiky v zahraničí. Jako další důvod lze uvést posilování kurzu koruny vůči euru a dolaru, které pobyt v České republice soustavně prodražuje.

52

Jako řešení navrhuji v první řadě zvýšení kvality a úrovně služeb. Ta by se měla alespoň přiblížit k úrovni služeb, která je v turisticky vyspělých zemích, jako je například Německo nebo Rakousko. Dále je velmi důležité odstranit stereotypy spojené s vnímáním České republiky jako postsocialistické země, a vytvořit pozitivní asociace spojené s Českou republikou. Aby zde zahraniční návštěvníci prožili ideální dovolenou, je nezbytně nutné zamezit jejich podvádění, ať už v restauracích, kde se mohou setkat s dvojími cenami, tak při cestě taxíkem, kde zaplatí vyšší cenu. Nejen kvůli turistům, ale především kvůli místnímu obyvatelstvu by se měla zlepšit dopravní infrastruktura a zintenzivnit boj proti kriminalitě. Cestovní ruch by také měl, nejen finančně, podporovat stát, prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Česká republika by se také měla více zapojovat do operačních programů EU. A v neposlední řadě by se měla zdůraznit a využít výhodná strategická poloha České republiky, především při konání kongresových a konferenčních akcí, které jsou stále více oblíbené. Česká republika je exportně orientovaná malá otevřená ekonomika, kterou do velké míry ovlivňuje vývoj na zahraničních trzích. Proto měla světová krize v letech 2007–2010 vliv na pokles zahraničních návštěvníků, ale tento pokles byl způsoben i trvale známými a neřešenými problémy ČR. Česká republika má zahraničním návštěvníkům hodně co nabídnout, ale musí ještě mnohé zlepšit, aby se stala oblíbenou destinací, ve které zahraniční návštěvníci stráví ideální dovolenou, a budou se rádi vracet.

53

Seznam tištěných zdrojů DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance. Vyd. 4. Praha: Management Press, s. r. o., 2010. 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5 FOSTER, John Bellamy a Fred MAGDOF. Velká finanční krize: Příčiny a následky. Vyd. 1. Všeň: Grimmus, 2009. 156 s. ISBN 978-80-902831-1-4 KOHOUT, Pavel. Finance po krizi: Důsledky hospodářské recese a co bude dál. Vyd. 2. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 272 s. ISBN 978-80-247-3583-2 KRUGMAN, Paul. Návrat ekonomické krize. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad spol. s r. o. Moderní dějiny. 176 s. ISBN 978-80-7021-984-3 LUŽKOV, Jurij Michajlovič. Světová hospodářská krize ruskýma očima: Transkapitalismus a Rusko. Vyd. 1. Řitka: DARANUS, s. r. o., 2010, 107 s. ISBN 97880-86983-90-5 MORRIS, Charles R. Ztracené bilióny dolarů: Jak levné peníze a marnotratnost zrodily velkou finanční krizi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a. s., 2009. 212 s. ISBN 978-80251-2526-7 PALATKOVÁ, Monika. Mezinárodní cestovní ruch. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3750-8 PALATKOVÁ, Monika; ZICHOVÁ, Jitka. Ekonomika turismu: Turismus České republiky. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a. s., 2011. 208 s. ISBN 978-80-247-3748-5 SOROS, George. Nové paradigma pro finanční trhy: Úvěrová krize 2008 a co dál. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2009. 141 s. ISBN 978-80-7021-997-3

54

Seznam elektronických zdrojů PETŘÍČKOVÁ, Lucie. Satelitní účet cestovního ruchu [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: www.vsopraha.cz%2Ffiles%2F68%2Fjpd3-nove-vyzvy-pro-rozvoj-

cestovniho-ruchu

070607.pdf&ei=Vhw5T9fECq6K4gTi2aShCw&usg=AFQjCNE4-

NyM56DKurMIA30ZR8Ysc6aC1g&cad=rja LEJSEK, Zdeněk. Satelitní účet cestovního ruchu v České republice - Historie, současný

stav,

výhled.

[online].

[cit.

2012-02-14].

Dostupný

z WWW:

http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf09c5/lejsek.pdf

Český statistický úřad – O ČSÚ [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/o_csu

Český statistický úřad – Česká statistická rada [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/jmenovani_clenu_ceske_statisticke_rady

Český statistický úřad – Statut České statistické rady [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statut_ceske_statisticke_rady

Český statistický úřad – Organizační struktura [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/organizacni_struktura

Český statistický úřad – Cestovní ruch – časové řady [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr

Český statistický úřad – Metodika satelitního účtu České republiky [online]. [cit. 201202-14].

Dostupný

z WWW:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ru hu/$File/metod_tsa.pdf Česká národní banka – O ČNB [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/

Česká národní banka – Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance [online]. [cit. 201202-14].

Dostupný

z WWW:

http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/z akon_o_cnb.pdf 55

CzechTourism – STATUT příspěvkové organizace České centrály cestovního ruchu – CzechTourism

[online].

[cit.

2012-02-14].

Dostupný

z WWW:

http://www.czechtourism.cz/informace-o-czechtourism/statut/

Ministerstvo pro místní rozvor – Cestovní ruch [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch

Euroekonom - Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (1. díl) [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jzusa-hypoteky

Euroekonom - Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (2. díl) [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jzusa-hypoteky2

Euroekonom - Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky (3. díl) [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jzusa-hypoteky3 Byznys.ihned – Přehledně: Pády a krachy amerických bank [online]. [cit. 2012-02-14]. Dostupný

z WWW:

http://byznys.ihned.cz/c1-28412670-prehledne-pady-a-krachy-

americkych-bank

Metodika satelitního účtu České republiky [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu/$File/ metod_tsa.pdf

Hrubý domácí produkt (HDP) – Metodika [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hruby_domaci_produkt_%28hdp%29 Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tabulky_satelitniho_uctu_cestovniho_ruchu

Zahraničních turistů přijíždí stále méně, ale nejen kvůli krizi [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný

z WWW:

http://www.radio.cz/cz/rubrika/ekonomika/zahranicnich-turistu-

prijizdi-stale-mene-ale-nejen-kvuli-krizi

Cestovní ruch čeká vlna propouštění, bude muset odejít sedm procent zaměstnanců [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-

56

41501780-cestovni-ruch-ceka-vlna-propousteni-bude-muset-odejit-sedm-procentzamestnancu

Rok 2009 začne propouštěním. O práci přijde asi 10 tisíc lidí [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný

z WWW:

http://ekonomika.idnes.cz/rok-2009-zacne-propoustenim-o-praci-

prijde-asi-10-tisic-lidi-p2x-/ekonomika.aspx?c=A081210_211002_domaci_dp

Krize končí, ale české firmy chystají další vlnu propouštění [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný

z WWW:

http://byznys.lidovky.cz/krize-konci-ale-ceske-firmy-chystaji-dalsi-

vlnu-propousteni-pl7-/firmy-trhy.asp?c=A100123_125226_firmy-trhy_pks

Modul zaměstnanosti cestovního ruchu [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2003 [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz/dokument1806.html

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2007 [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz/dokument35578.html

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008 [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz/dokument47753.html

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2009 [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz/dokument66054.html

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2010 [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz/dokument76395.html Zprávy o vývoji platební bilance [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/

Cestovní ruch má za posledních 20 let největší dynamiku [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný

z WWW:

http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/mezinarodni/CR_nejlepsi_20let.pdf Zahraniční turisté se vrací opakovaně a jsou spokojeni [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný

z WWW:

http://www.cestovni

ruch.cz/results/zobraz_prispevek.php?id_prispevek=5927

57

Čeští i zahraniční turisté letos více míří do lázní [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://finexpert.e15.cz/cesti-i-zahranicni-turiste-letos-miri-vice-do-lazni

Poklesy v příjezdech zahraničních turistů pokračují i v prvním pololetí 2009 [online]. [cit.

2012-04-07].

Dostupný

z WWW:

http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-

zpravy/poklesy-v-prijezdech-zahranicnich-turistu-pokracuji-i-v-prvnim-pololeti2009.html Počet zahraničních turistů opět rostě [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-zpravy/pocet-zahranicnich-turistu-opetroste.html Do Česka přijelo loni 6,3 milionu zahraničních turistů [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-zpravy/do-ceska-prijelo-

loni-63-milionu-zahranicnich-turistu.html Ekonomická krize a vývoj cestovního ruchu v České republice [online]. [cit. 2012-0407]. Dostupný z WWW: www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=344.pdf Návštěvníci ČR – kvalitativní výzkum [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://monitoringevropa.czechtourism.cz/zpravyZ.html Vybrané devizové kurzy (EUR) – grafy [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form_j s.jsp Vybrané devizové kurzy (USD) – grafy [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/grafy_form_j s.jsp?c=USD Cestovní ruch v České republice 2010 [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=6c8f2108-c95f-4bc5-827b7ad9fefcc0ae MMR dá v roce 2012 na podporu cestovního ruchu 60 milionů [online]. [cit. 2012-0407].

Dostupný

z WWW:

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statni-dotace-a-

programy-podpory/mmr-2012-podpora-cestovniho-ruchu-60-mil/1001619/62657/

58

Seznam tabulek Tabulka 1: Přehled základního systému TSA …………………………...……...……. 22 Tabulka 2: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003–2010 …………………………..…………..…………….…...…….. 33 Tabulka 3: Spotřeba jednodenních návštěvníků, turistů a tranzitujících v ČR v letech 2003–2010 ……………………………………..…………...…………….. 36 Tabulka 4: Souhrnné ukazatele zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR v letech 2003–2010 ……………………………………………………...………… 37 Tabulka 5: Bilance služeb v letech 2003–2010 …………………….….…...………… 40 Tabulka 6: Zahraniční návštěvníci v hromadných ubytovacích zařízeních v letech 2003–2010 ………………………………………………..…...………….. 42

Seznam grafů Graf 1: Vývoj základní úrokové sazby FEDu v % v letech 2000–2010 ……….....….. 29 Graf 2: Podíl CR na HDP a HPP v % v letech 2003–2010 ……………...…………… 33 Graf 3: Příjmy a výdaje ze zahraničního cestovního ruchu v mld. Kč v letech 2003–2010 ………………………………………...…………………..……… 42 Graf 4: Počet zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v mil. v letech 2003–2010 …………...……………..………………………………………… 45 Graf 5: Průměrná doba přenocování zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních v počtu nocí v letech 2003–2010 ………………...……………….. 45 Graf 6: Vývoj spotřeby příjezdového cestovního ruchu v mil. Kč v letech 2003–2010 …………………………………...……………………………….. 47

59

Seznam zkratek CEI - Středoevropská iniciativa ČNB - Česká národní banka ČSÚ - Český statistický úřad ECB - Evropská centrální banka EK - Evropská komise ETC - Evropská komise cestovního ruchu FED - Federální rezervní systém HDP - hrubý domácí produkt ICCA - Mezinárodní asociace pro kongresový a incentivní cestovní ruch MMF - Mezinárodní měnový fond MMR ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu OECD - Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj TSA - satelitní účet cestovního ruchu UNWTO - Světová organizace cestovního ruchu V4 - Visegrádská čtyřka WTTC - Světová rada pro cestovní ruch

60