VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Předpoklady pro cestovní ruch v Černé Hoře bakalářská práce

Autor: Jan Oščipovský

Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník

Jihlava 2014

Předpoklady pro cestovní ruch v Černé Hoře

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ.

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).

Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 10. 12. 2013 ...................................................... Podpis

Copyright © 2013 Jan Oščipovský

Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Milanu Kameníkovi za odborné vedení a trpělivost, kterou se mnou měl. Dále bych rád poděkoval rodině a svým přátelům, kteří mi byli oporou a vytvořili mi skvělé prostředí po celou dobu studia a v neposlední řadě k vypracování této práce.

ANOTACE Oščipovský, Jan: Předpoklady pro cestovní ruch v Černé Hoře. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2014. 73 stran. Bakalářská práce Předpoklady pro cestovní ruch v Černé Hoře popisuje tuto zemi jako destinaci cestovního ruchu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První, teoretická část se zabývá přiblížením a charakteristikou Černé Hory a jejich oblastí. Jsou zde popsány předpoklady pro cestovní ruch v této zemi. V druhé, praktické části, práce předkládá dotazníkové šetření a jeho rozbor. Dále se zde zabývám srovnáním této země s vybraným blízkým balkánským státem – Chorvatskem, z pohledu cestovního ruchu. Na konec předkládám hypotézy a návrhy pro zvýšení intenzity cestovního ruchu v Černé Hoře.

KLÍČOVÁ SLOVA Balkán. Černá Hora. Historie. Geografie. SWOT analýza. Dotazníkový průzkum

ANNOTATION OŠČIPOVSKÝ, Jan: Preconditions for tourism in Montenegro. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of work: RNDr. Milan Kameník. Level of professional qualifications: bachelor’s degree. Jihlava 2014. 73 pages. The thesis Preconditions for tourism in Montenegro describes this country as a destination of tourism. The thesis is dividend into a theoretical part and a practical part. The first one, theoretical part, deals with approach and characteristics of Monte Negro and its regions. The presumptions of tourism for this land are described here. The other part, practical one, deals with an analysis of the research. I also deal here and compare Monte Negro with the chosen nearby country – Croatia, in a case of tourism. In the end of my thesis I present hypothesis and suggestions for increasing and intensity of tourism in Monte Negro

KEY WORDS Balkan. Montenegro. History. Geography. SWOT analysis. Questionnaire surfy

PŘEDMLUVA Když jsem si měl vybrat téma bakalářské práce, dlouho jsem nad tím přemýšlel. Můj obor studia, cestovní ruch, má tak široký záběr, že o vhodná témata skutečně nebyla nouze. Po delší rozvaze jsem si zvolil vlastní téma. Vždycky jsem rád cestoval do zahraničí a poznával nové země. Jelikož jsem se již dávno zamiloval do Balkánu, nabízel se tento kousek Evropy jako na podnose. Před dvěma lety jsem měl možnost navštívit zemi Černou Horu, která mě naprosto uchvátila a zaujala. Po diskusi s panem vedoucím mé práce jsme tedy přišli na název tématu – Předpoklady pro cestovní ruch v Černé Hoře. Černá Hora je země, která má co nabídnout a která zůstává jakoby v pozadí zájmu českých turistů, alespoň prozatím. Přiblížit tuto nádhernou zemi, s bohatou historií a plnou protikladů, to je prvotním úkolem této práce. V první teoretické části bych čtenáři rád tuto zemi popsal a charakterizoval. V krátké části se zde dostávám také k zajímavé historii Černé Hory. Nakonec zde přidávám výčet zajímavostí ať už kulturně historických nebo přírodních. V druhé praktické části analyzuji povědomí o Černé Hoře pomocí dotazníkového šetření. Zabývám se zde hypotézami a návrhy pro zlepšení situace a v neposlední řadě si kladu otázku, jaké jsou důvody toho, že čeští turisté tuto nádhernou zemi stále trochu opomíjejí. Srovnání s Chorvatskem v oblasti cestovního ruchu je další položkou v této části. Chtěl bych, aby tato práce posloužila každému, který zvažuje návštěvu této země nebo jenom hledá konkrétní informace nebo místa, která stojí za to navštívit. Černá Hora je „perla Balkánu“ a rád bych jí touto prací všem čtenářům přiblížil.

Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 11 1 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 12 1.1

ZÁKLADNÍ INFORMACE ....................................................................................... 12

1.2

HISTORIE............................................................................................................ 14

1.3

GEOGRAFIE ........................................................................................................ 17

1.4

EKONOMICKÁ SITUACE....................................................................................... 18

2 PŘEDPOKLADY ROZVOJE CR............................................................................................ 19 2.1 Lokalizační předpoklady ........................................................................................... 19 2.1.1 Kulturně-historické ........................................................................................... 19 2.1.2 Přírodní faktory ................................................................................................. 28 2.2 Selektivní předpoklady ............................................................................................ 30 2.3 Realizační předpoklady ............................................................................................ 30 2.3.1 Doprava ............................................................................................................ 31 2.3.2 Stravování......................................................................................................... 34 2.3.3 Ubytování ......................................................................................................... 35 3 KONTAKTY ..................................................................................................................... 36 4 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................................ 38 4.1 Srovnání s Chorvatskem z pohledu CR ...................................................................... 38 4.2 Dotazníkové šetření ................................................................................................. 41 4.3 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................... 42 4.3 SWOT analýza.......................................................................................................... 60 5 INTERNET, NABÍDKA CK .................................................................................................. 62 6 STRATEGIE DO BUDOUCNOSTI ........................................................................................ 63 7 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 64 Seznam použité literatury ................................................................................................. 66 Seznam obrázků................................................................................................................ 69 Seznam grafů .................................................................................................................... 69

Přílohy .............................................................................................................................. 71

ÚVOD Cílem mé bakalářské práce je analyzovat předpoklady pro cestovní ruch v Černé Hoře. Přes charakteristiku Černé Hory jako státu a země se svojí historií se posléze dostanu k charakteristice Černé Hory jako destinace cestovního ruchu a předpoklady pro něj. V praktické části, jsem zhodnotil povědomí o Černé Hoře pomocí dotazníků. Dále jsem vypracoval několik hypotéz pro zlepšení cestovního ruchu v této zemi a také jsem z tohoto hlediska porovnal Černou Horu s vybraným státem, s Chorvatskem. Černá Hora je malá přímořská země, která je svojí velikostí srovnatelná se Středočeským krajem. Málokde však najdete tolik různorodého na tak malém prostoru. Země s bohatou a slavnou historií, omývaná na západě mořem a na druhé straně lemovaná velehorami. Kontrast turistických center na pobřeží a zaostalým venkovem a středozemím je zde znatelný. Drsné prostředí Balkánu tento vjem ještě více umocňuje. Černou Horu jsem měl možnost před dvěma lety navštívit. A opravdu mohu říci, že jde o „perlu Balkánu“. Přímořská letoviska můžete během dvou hodin vyměnit za vysokohorské pochody s přespáním u salaše. Bohatá kultura orientovaná na minulost a pohostinní lidé i občas trochu nebezpečné prostředí, to jsou věci, které nadchnou každého. Říká se, že není potřeba, aby byl zážitek pozitivní, zážitek musí být hlavně silný, a myslím, že tohle rčení platí pro tuto zemi dvojnásobně. Chtěl bych čtenáři tuto zemi přiblížit jako destinaci cestovního ruchu, která stojí za to, aby byla navštívena.

11

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Černá Hora, srbsky Crna Gora, je poměrně mladá republika v jihovýchodní Evropě při pobřeží Jaderského moře. Černá Hora se v roce 2006 stala v referendu zcela nezávislou republikou na Srbsku, s kterým do té doby tvořila státní společenství Srbsko a Černá Hora. Tato země má přibližně 653 000 obyvatel, které z 43% tvoří Černohorci, z 33% Srbové, 8% Bosňané a 5 % Albánci. Zbytek menšin tvoří 12%. Hlavním náboženstvím je zde pravoslavné křesťanství (74%) následované islámem (18%). Země má rozlohu 13 812 km ² a její hlavní město Podgorica leží ve vnitrozemí. Jaderské moře ze západu lemuje bezmála 294 km území Černé Hory. Země se může pochlubit i vysokými pohořími. V národním parku Durmitor se nachází nejvyšší vrchol země – Bobotuv Kuk (2523m). Černá Hora byla prohlášena „ekologickým státem“, který má ekologii zakotvenou přímo ve své ústavě. Oficiálním jazykem je srbochorvatština, která se po osamostatnění dále rozvíjí jako černohorština. Oficiální měnou je zde EURO. I přes členství v mezinárodních organizacích jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka, Černá Hora nadále zůstává jednou z nejchudších zemí v Evropě i přes narůstající cestovní ruch [1].

Obr.1 vlajka Černé Hory, Zdroj: cs.wikipedia.org

12

Obr. 2 – mapa Černé Hory, zdroj: www.google.cz

Cestovní ruch je generátorem ekonomického růstu a podílí se na HDP ze 17%. V roce 2012 vzrostl počet turistů v porovnání s předchozím rokem o 4,8%. Bylo registrováno celkem 1,44 milionu návštěvníků a 9,15 milionu ubytování (o 4,3% víc než v r. 2011) a 89% turistů bylo ze zahraničí. Cestovní ruch představuje nejperspektivnější část černohorské ekonomiky. Svými multiplikativními účinky působí na rozvoj zemědělství, dopravy, telekomunikací, obchodu a zpracovatelský průmysl. Možnosti jeho rozvoje jsou nejen na pobřeží, ale i ve vnitrozemí (vysokohorská turistika – pohoří Durmitor, Bjelasica, Lovčen, zimní lyžařská střediska – Durmitor, Bjelasica, eko-turistika a další). [2]

13

1.2 HISTORIE Území Černé Hory bylo osídleno již v paleolitu (starší doba kamenná), jak dokládají archeologické nálezy. V neolitu (mladší doba kamenná) sem pronikalo obyvatelstvo původem z Malé Asie. V pozdní době bronzové (1000 až 700 let před n. l.) toto území osídlily indoevropské kmeny Ilyrů, původem údajně ze střední Evropy. Mezi Ilyry vynikal zvláště kmen Dalmátů. Po něm je také pojmenované území Dalmácie. Přístupné pobřeží jim umožňovalo, aby se záhy stali zdatnými mořeplavci. Své zboží prodávali do Itálie nebo Řecka. Značný rozkvět Ilýrie vzbudil pozornost Římanů, kteří sem v roce 233 př. n. l. poslali svá vojska a oblast postupně obsadili. Černá Hora byla součástí velké Římské říše více než pět set let. (Hrdlička Martínek 2003) Roku 395 byla rozdělena Římská říše na Západní a Východní. Shodou okolností, hranice, která oddělovala obě části, procházela dnešní územím Černé Hory a tak jí pomyslně rozdělovala na část s latinským vlivem a část s byzantským vlivem. Jejich rozdílný vývoj ekonomiky, kultury a politiky způsobil mnoho problémů a tragických nedorozumění. Mnohé přetrvávají dokonce dodnes. (Němec 2006) Na území Ilýrie začali v 6. století přicházet Slované. Na toto území si však dělala nárok i Byzanc, a tak docházelo v 6. – 9. století k častým střetům mezi těmito národy. Do roku 395 se zde lidé hlásili k nejrůznějším náboženstvím, ale s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje (kteří sem přišli dříve než k nám) přijali ortodoxní křesťanskou víru. V 10. století vzniklo knížectví Zeta. Pod vedením vynikajícího bojovníka, knížete Vojnislava, rozdrtili Černohorci roku 1040 a 1043 byzantská vojska a osvobodili celou oblast od byzantské nadvlády. Časem byla ke knížectví Zeta připojena řada srbských zemí a měst. Zeta si zachovala po celou dobu skutečnou samostatnost, zatímco Srbsko se rozpadlo na několik samostatných částí. Slované tedy opět získali kontrolu nad celou oblastí. Stali se velmi dobrými mořeplavci, řemeslníky a zdatnými obchodníky. V té době již se rozšířila slovanská abeceda - hlaholice, dochovaly se i některé písemné památky, zatímco v horských, těžce dostupných oblastech Černé Hory existovalo kmenové zřízení a zachovalo se mnoho starých zvyklostí. Neustálé vojenské napětí a slabé spojení se světem přispívaly k uchování hospodářské zaostalosti a zastaralé patriarchální kmenové společnosti. [3]

14

Postupný rozmach srbského knížectví (spolu s úpadkem Byzance) zasáhl na konci 12. Stol. i Zetu, Srbskem formálně ovládanou. Pobřežní města si ale zachovala svou samostatnost. Ekonomický rozmach těchto oblastní v té době dokumentují četné románské stavby, zejména v Kotoru a v Baru. (Hrdlička Martínek 2003) Osmanští Turci postupně ovládli celý Balkán včetně Srbska, Bosny, Hercegoviny i Albánie, ale bojovní Černohorci si pod vedením šlechtických rodů Balšićů a Crnojevićů neustále udržovali nezávislost nebo alespoň polo nezávislost. Dynastie Crnojevićů přesunula v roce 1482 své sídlo ze Žabljaku u Skadarského jezera do Cetinje, které leželo v nepřístupných horách. Právě v této době se pro knížectví ustálilo používání názvu Černá Hora, který byl poprvé zmíněn v pramenech koncem 13. století a označoval původně jen vysočinu pod horou Lovćen. Válka s osmanskou říší pokračovala a Cetinje bylo několikrát vypleněno, ale Turkům se nikdy nepodařilo Černohorce zcela podmanit. Petrovićové usilovali o vytvoření vlastního nezávislého státu a pro tento svůj cíl začali stále více využívat pomoc Ruska. V roce 1712 Danilo slavně zvítězil nad daleko početnější tureckou armádou v bitvě u Careva Lazu. Ještě významnějším panovníkem než Danilo se stal Petar I. Petrović Njegoš, který nastoupil na trůn v roce 1782. Tento vzdělaný reformátor se snažil o sjednocení černohorských kmenů a vymýcení krevní msty a vytvořil také dva nové zákoníky. Po zániku Benátské republiky a porážce Napoleona se pokusil připojit ke svému území záliv Boka Kotorska, ale ten připadl rozhodnutím velmocí nakonec Habsburkům. Petra I. byl po smrti prohlášen za svatého. [4]

Obr. 3 – Petar I. Njegoš: Zdroj - http://cerna-hora.rovnou.cz/historie.htm

15

V 19. století se Černá Hora stala nezávislým světským státem, teprve však mezinárodní kongres v Berlíně v roce 1878 tuto samostatnost potvrdil. Do první světové války vstoupila Černá Hora na straně Srbska, později Dohody. Vtažením Bulharska do války v roce

1915

znamenalo

pro

Černou

Horu

porážku

a

následnou

okupaci

Rakouskouherských jednotek až do konce války. Po skončení vláky se Černá Hora stala součástí mnohonárodnostního státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Kraljevina SHS). (Hrdlička a Martínek 2003) V roce 1929 bylo království přejmenováno na Jugoslávii. Za druhé světové války obsadilo Jugoslávii nacistické Německo, na území Černé Hory byl vytvořen protektorát pod nadvládou Itálie. V odboji proti fašistům působili příznivci obnovení království („četnici“) a komunističtí partyzáni pod vedením Josipa Broze Tita, kteří nakonec získali výraznou převahu. V roce 1946 byla vytvořena Socialistická federativní republika Jugoslávie a Černá Hora se stala jednou ze šesti republik této federace. Prezident Jugoslávie Tito se v roce 1948 rozešel ve zlém se Stalinem, země vyhlásila neutralitu a šla svojí vlastní cestou socialismu. Jugoslávie oproti jiným komunistickým státům relativně prosperovala, zejména v odvětví cestovního ruchu. V 80. letech začalo na černohorské pobřeží proudit stále více turistů. Silná osobnost Josipa Broze Tita držela federaci pohromadě, po jeho smrti v roce 1980 se ale začaly projevovat rozdíly mezi jihoslovanskými národy. [4] V roce 1991 se rozpadla federativní republika Jugoslávie. Nejdříve se osamostatnily Slovinsko a Chorvatsko, což vyvolalo srbsko-černohorskou agresi proti Chorvatsku. Černohorským oddílům připadly boje v oblasti Dubrovníku. Konflikt trval až do roku 1995. Tato státní politika postupně vedla k mezinárodním sankcím. V říjnu 2000 byl Slobodan Miloševič sesazen a o dva roky později byla vyhlášena nová volná konfederace známá jako „Srbsko a Černá Hora“. Obě země měly velký stupeň samostatnosti, dokonce mezi nimi existovaly hranice a měly odlišnou měnu V roce 2002 vyměnila Černá Hora německou Marku za Euro. V květnu roku 2006 Černá Hora vyhlásila svojí samostatnost po referendu, ve kterém hlasovalo 55% lidí pro odtržení země od Srbska. Výsledek byl tedy velmi těsný. Černá Hora nyní aktivně usiluje o vstup do Evropské unie. (Němec 2006)

16

1.3 GEOGRAFIE Černá Hora je stát v jihozápadní části Balkánského poloostrova. Povrch státu je převážně hornatý s rozsáhlou lesní kulturou a vodním potenciálem. Reliéf krajiny je opravdu mnohotvárný. Většina země je pokryta vysokými, rozsáhlými horskými masivy, které jsou protínány kaňony řek a hlubokými údolími. Všechna pohoří Černé Hory náleží k Dinárské horské soustavě. Základním stavebním kamenem je vápenec a dolomit, na mnoha místech silně zkrasovatělý, ve kterém se vytvářejí krasová pole, deprese, jeskyně a ponorné řeky. Horské oblasti ale trpí nedostatkem vody, protože ta pochází pouze z tajícího sněhu a potoky se tak často ztrácejí ve vymletém vápencovém podloží. (Němec 2006) Nejvyšší horou je Kolac, ležící na hranicích s Albánií (2534 m). Oficiálně se však uvádí hora Bobotuv Kuk (2523 m), která leží v pohoří Durmitor. Většina černohorských pohoří je krasová, s bílo-šedými hrbolatými výchozy, řídkou vegetací a podzemními jeskyněmi. Řeky jako je tara, Piva a Morača, si vyryly hluboké kaňony ani ne tak vlastní silou, ale hlavně díky obsahu kysličníku uhličitého ve vodě. Zvláště vytvarovaný Kotorský záliv je často zaměňován s fjordem, i když je to technicky vzato zatopený říční kaňon. Pro fjord se předpokládá totiž činnost ledovce. Ten vytvaroval naopa údolí Plav na okraji pohoří Prokletije a ledovcová jezera, rozšířená v Durmitorském národním parku. (Dragičevic 2009) Zajímavá a jedinečná jsou pohoří, která se zvedají jakoby hned od moře. Jedná se zejména o horské masívy nad bokou Kotorskou – Lovčen a Orjen. Fascinující je právě velmi krátká vzdálenost mezi mořskou hladinou a horským masívem. Nížiny jsou v Černé Hoře nevelké. Rozprostírají se pouze okolo dolních toků několika řek (Zeta, Morači). Celá země patří k seismicky aktivní oblasti. Největší zemětřesení postihly Černou Horu v roce 1968 a 1979 s epicentrem pod masivem Lovčenu. Největším jezerem je Skadarské jezero, které z jedné třetiny leží v Albánii. (Hrdlička a Martínek 2003) Do pobřeží můžeme zahrnout pás země táhnoucí se od severního města Herceg Novi po ústí řeky Bojana na albánských hranicích. Podobně jako v Chorvatsku je pobřeží značně členité s množstvím malých zálivů, ostrovů a poloostrovů. Pláže jsou zde jak písečné,

17

tak kamenité. Moře má tmavě modrou průzračnou vodu. Koupat se zde dá přibližně 180 dní v roce v závislosti na teplotě vody. (Němec 2006)

1.4 EKONOMICKÁ SITUACE Již od roku 1997 Černá Hora formovala vlastní, na Srbsku, nezávislou ekonomickou politiku. Včetně zavedení vlastní měny EURO, oproti dřívější německé marce DEM a vlastního celního a daňového systému. V letech 2005 až 2008 činil průměrný růst HDP 6-10 % ročně. Světová ekonomická krize tento růst ale rychle zvrátila. Rok 2009 byl provázen poklesem HDP, rozpočtovým deficitem, růstem nelikvidity hospodářství, na druhou stranu ale rovněž ještě rekordním přílivem přímých zahraničních investic jakož i relativní stabilizací bankovního sektoru. Obě tato pozitiva přispěla k poklesu míry inflace i deficitu platební bilance. [2] Po poklesu HDP v r. 2012 o 0,5 % černohorská ekonomika dosáhla v 1. čtvrtletí 2013 zvratu v podobě reálného růstu HDP o 4,3 % oproti stejnému období r. 2012. Zásluhu na tom vláda připisuje růstu průmyslové výroby a maloobchodu. Průmyslová výroba vzrostla v období leden-květen 2013 o 9,1 %. Příjmy z cestovního ruchu se v prvních 5 měsících 2013 zvýšily v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 4,54 %. Cestovní ruch zůstává nadále generátorem růstu ME ekonomiky. Mírný růst je zaznamenán v sektoru stavebnictví. Hodnota provedených stavebních prací vzrostla ve sledovaném období o 5,7 %. Roční míra inflace klesla ze 4,2 % v lednu 2013 na 3 % v květnu 2013. [5] Ekonomickou situaci v zemi nadále komplikuje pokračující pokles zájmu zahraničních investorů a malý rozvoj bankovního systému. Rozvoj brzdí také vysoká vnitřní zadluženost podniků a velké byrokratické překážky. Následující seznam zobrazuje podíl nejdůležitějších odvětví na tvorbě HDP v roce 2010. [2] 

cestovní ruch 17%



obchod 12,2 %



doprava 9,6 %



finance a nemovitosti 8,7 %



státní správa 8,23 %



zemědělství 7.7 %



průmyslová výroba 5,5 % 18

2 PŘEDPOKLADY ROZVOJE CR

2.1 Lokalizační předpoklady 2.1.1 Kulturně-historické Města, památky

Herceg Novi Město na Černohorském pobřeží, které patří do ústí Boky Kotorské, založil ve 14. století bosenský král Tvrtko I. jako hlavní centrum pro prodej soli. V roce 1483 město obsadili Turci a získali tak skvělý přístup k moři. Město bylo osvobozeno od turecké okupace o půlstoletí později vojsky Svaté ligy v čele s Benátkami a papežským státem. Díky vlivům rozdílných kultur a architektury zde vzniklo nádherné vnitřní město, které vyrostlo za mohutnými hradbami. Pevnosti Španjola a Kanli Kula vybudovali Turci. Benátčané přispěli během staletí pevností Forte Mare a Citadelou. Na architektuře je jasně znát orientální vliv. Za zmínku stojí jistě i Kostel sv. Jeronýma, který byl vybudován u příležitosti benátského vítězství nad Turky v roce 1687, Kostel sv. archanděla Michaela, postaveném v byzantském slohu nebo Chrám Nanebevstoupení Páně. V poslední době je město Herceg Novi vyhledávaným místem v lázeňství, zejména v zimním období. (Radovinovič 2003) Kotor Staré město s přístavem na konci boky Kotorské je chráněno středověkými hradbami, které jsou téměř pět kilometrů dlouhé. Opevnění, které bylo stavěno za Byzantské vlády šplhá vysoko do skal až k pevnosti Sveti Ivan. Nad městem ční 260 m vysoký kopec, který nabízí úchvatný panoramatický výhled. S ohledem na položení města, které je chráněno hlubokou zátokou a vysokými hradbami, se považoval Kotor za nedobytný. Staré město si udrželo svou starou středomořskou architekturu a nejen proto je zapsáno v seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. [6] Vnitřní část města představuje směs kostelů, paláců a úzkých uliček. Většina budov je ale v ne zrovna pěkném stavu a vyžaduje rekonstrukci. Je třeba zmínit, že historická část byla značně poškozena v roce 1979 silným zemětřesením. Moře v okolí města je poměrně znečištěné a není úplně vhodné ke koupání. Do starého města se lze dostat 19

třemi bránami. Za západní branou, vedoucí od moře, leží nedokončený palác benátského místodržícího z 16. století a hodinová věž ze 17. století. Ve městě lze navštívit řadu kostelů, například kostel sv. Tripuna, který je městskou katedrálou. Ve městě se nachází i námořní muzeum. Pevnost sv. Jana (Sveti Ivan) ční nad městem ve vysoké výšce, 260 m. Byla postavena na obranu města proti turecké invazi, která neproběhla úspěšně. Rozhled z pevnosti je jeden z nejkrásnějších zážitků, který si z tohoto místa lze odnést. (Hrdlička a Martínek 2003)

Obr. 4 – Kotor z pevnosti sv. Jana; zdroj: vlastní

Cetinje Město, s vysokou a výhodnou polohou „orlího hnízda“, Cetinje, leží na okraji pohoří Lovčen a přibližně 35 km od hlavního města Podgorica. Je to centrum hnutí nezávislé Černé Hory a dá se říci, že reprezentuje svým zjevem „muzeum“ této země. Toto malé město s přibližně 15 000 obyvateli bylo v minulosti hlavním městem knížectví Zeta a později i knížectví Černá Hora. Jako první prohlásil toto místo za hlavní město země 20

v 15. století vládce Ivan Crnojevič, který to udělal ze strategických důvodů a to obranou před tureckými nepřáteli. Brzy poté zde vybudoval knížecí palác a také klášter. V cetinjském klášteře byla zřízena vůbec první tiskárna v zemi. Za návštěvu stojí také palác Biljarda, který byl postaven roku 1838 jako rezidence knížete a sídlo sněmu. Lze zde projít i několik muzeí, které připomínají slávu Černé Hory a její boj za nezávislost proti Turkům. (Hrdlička a Martínek 2003), [7] Tivat Pokračujeme-li dále po březích zálivu boky Kotorské, narazíme na město Tivat. Toto město bylo postaveno ve 14. století a je nejmladším městem Kotorské oblasti. Město má přibližně 11 000 obyvatel a nachází se zde i mezinárodní letiště. Za nejvýznamnější památku je považován kostel svatého Antonína právě z dob založení města. Tivat je oblíbeným cílem turistů z různých koutů světa. Napomáhá tomu značné množství hotelových komplexu a mezinárodního letiště. [8;9] Budva Budva patří k nejstarším osídleným centrům na pobřeží Jadranu. Toto město datuje svoje základy 2600 let zpátky. Je považováno za hlavní turistické středisko Černé Hory, které v letních měsících hostí tisíce turistů. Oblast je charakteristická svými písečnými plážemi a dlouhou dobou slunečního svitu. Město je chráněno od severu a východu vysokými horami. Hlavní turistickou atrakcí kromě rozlehlých pláží patří bezpochyby staré opevněné město, které se může pyšnit svými renesančními hradbami. Kromě toho se zde nachází množství kostelů – svatého Jana, Panny Marie v Puntě, kostel Svatého Sávy ze dvanáctého století. Destinace má 38 km dlouhé pobřeží, z něhož je 17 km pláží. Volný čas lze zde trávit výlety na lodi, vodním lyžováním a jinými vodními sporty. Město přes léto také ožívá hudebními festivaly různého ražení a stylu. (Hrdlička a Martínek 2003), [11] Sveti Stefan Po osmikilometrové jízdě směrem na jih od Budvy nemůžeme minout městečko Sveti Stefan. Městečko nebo spíše by se dalo říct hotel (vzhledem k dnešní době) leží na mysu spojeném s pevninou úzkým písečným náspem. Původně rybářská osada dostala svého názvu podle kostelu Svatého Štěpána. Dlouhou dobu zde sídlil rod Pastrovičů. 21

dnešní doby navštěvují movití lidé z celého světa. Vstup do města je za poplatek a to samé platí i pro pláže okolo náspu. [3], (Radovinovič 2003)

Bar Dále na jih se dostaneme ke městu se zhruba 40 000 obyvateli, kde se nachází důležitý přístav. Město je o to důležitější, že zde končí železnice spojující Bělehrad, Podgoricu a pobřeží Černé Hory. Trajekty odsud vyplouvají do Itálie, Řecka i Slovinska. Nové město je vybudováno ve stylu socialistické architektury. Turistický mnohem zajímavější je Starý Bar, nacházející se pár kilometrů východně od nového města na úpatí pohoří Rumija. Nejstarší domy byly postaveny v 10. a 11. století a ve městě se také nachází monumentální aquadukt ze století šestnáctého. Dříve se tomuto městu říkalo „město duchů“, ale v poslední době probíhají rekonstrukce a místo se začíná pomalu zase zalidňovat. V okolí města rostou rozsáhlé olivovňíkové háje, které určitě stojí za prohlídku. Údajně se zde nachází i nejstarší strom v Evropě. Odborníci odhadují jeho stáří na 2000 let, možná více. (Hrdlička a Martínek 2003), [10,12] Ulcinj Dvacet tři kilometrů dále po pobřeží se nachází poslední nejjižněji položené letovisko Černé Hory město Ulcinj. Žije zde 23 000 obyvatel a Ulcinjská riviéra, hojně navštěvovaná turisty, se táhne až k hranicím s Albánií. Toto přímořské město nemá jako jediné v Černé Hoře horskou kulisu a jeho zázemí je do značné míry zemědělského charakteru. Město je díky své poloze obýváno značnou muslimskou menšinou, která tu pořádá tradiční trhy, konající se právě v muslimské části města. Atmosféra je zde ryze orientální. Nedaleko města se nacházejí velké solnice, které byly dokonce rozšířeny.[13] Za návštěvu ve městě jistě stojí Staré město se zbytky hradu a hradbami, které jsou zde dodnes k vidění. Ve městě díky své poloze najdeme i 7 mešit. Jedna z nich, mešita Simana paši, z 16. století, byla nedávno opravena. S 18 km plážemi je Ulcinjská riviéra po Budvě velkým turistickým lákadlem. Přímo v centru se nachází „Malá plaža“, dále je zde „Ženská plaža“, vyhrazená pouze pro ženy a největší pláží v Černé Hoře je takzvaná „Velika plaža“, která má bezmála 13 km. [13]

22

Podgorica Hlavní město Černé Hory se nachází přibližně 40 km od Jadranského pobřeží a 30 km od Skadarského jezera. Je ekonomickým, kulturním a mediálním centrem země. V roce 2011 žilo ve městě přibližně 151 000 obyvatel. Mezinárodní letiště PodgoricaGolubovci je vzdáleno cca 12 km od centra. V Pogorici sídlí i konzulární jednatelství České republiky pro tuto zemi. Budova velvyslanectví se ale stále nachází v Bělehradě. V letech 1946 až 1992 byla Podgorica přejmenována stylově na Titograd. Vzhledem k názvu měla reprezentovat Jugoslávii ve velkém stylu a architektura města tomu, bohužel, napovídá. Nevhodně zvolený styl staveb, tak typický pro socialistické režimy, je zde bohužel velmi patrný. Nehledě na to, že byla Podgorica za druhé světové války v podstatě srovnána se zemí, se zde nachází velmi málo architektonických a historických památek. Hodinová věž Sahat Kula v centru města je jedna z mála staveb, která zůstala nedotčená. Za zmínku stojí také zbytky mešity a pevnosti, které jsou ale hustě zarostlé a neudržované. Ve městě se nachází řada muzeí a galerií, které stojí za to navštívit. Například Muzeum Černé Hory nebo Přírodovědné muzeum. [8;14] Nikšić Padesát kilometrů severně od Podgoricy leží druhé největší město Černé Hory Nikšić. Město ležící v údolí řeky Zety se dříve jmenovalo Onogast a většího významu se mu dostalo za nadvlády Turků, kteří z něho udělali pevnost. V dnešní době zde žije přibližně 60 000 obyvatel. Ve městě sídlí filosofická fakulta Černohorské univerzity a je tedy důležitým místem pro vzdělání. Nejstarším sakrálním objektem ve městě je Kostel sv. Petra a Pavla. Za shlédnutí stojí jistě i Citadela, která představuje pozůstatky hradu v Onogoštu na kopci, dnes ve středu města. Pět kilometrů za městem stojí tzv. Carův most, který se klene přes řeku Zetu. Je dlouhý 269 m a na jeho výstavbu v roce 1894 finančně přispěl car Alexandr III. (Hrdlička a Martínek 2003), (Radovinovič 2003) Žabljak Hlavní turistické středisko pohoří Durmitor je nejvýše postaveným městem na Balkáně. Dvoutisícové městečko se nachází v nadmořské výšce 1456 metrů nad mořem. Město je obklopeno dvaceti třemi vrcholky nad 2300 metrů, které na výstupy přímo vybízejí. Žabljak leží na okraji Národního parku Durmitor, který je zapsán na seznamu UNESCO. Město žije z cestovního ruchu v obou ročních období. V zimě jsou to 23

lyžařská střediska, která lákají návštěvníky z celého Balkánu. V létě je to vysokohorská turistika, koupání v Černém jezeře a sjezd nedaleké řeky Tara, která vyhloubila do masívu nejhlubší kaňon v Evropě (místy až 1300 m hluboký). Významnou, dá se říci, památkou je most přes kaňon řeky, který je vysoký 135 m. [3;15]

Bjelo Polje Třetí největší město Černé Hory je centrem severní části této země. I s aglomerací má město přibližně 62 000 obyvatel, které z poloviny tvoří muslimové. Bjelo Polje je transitním městem. Vede tudy hlavní tah z Bělehradu k Jadranu a železnice spojující Bělehrad Pogoricu a Bar. V okolí návštěvník nalezne lyžařské terény a minerální prameny. Poblíž kaňonu řeky Bistrice je jeskyně Djalovica, která má bezmála 26 km na délku a patří k nejdelším v Evropě. (Hrdlička a Martínek 2003) Pljevlja Město Pljevlja s nádechem orientu leží na severu země. V roce 1462 město dobyli Turci a svůj odkaz zde zanechali v počtu mešit. Nejznámější z nich je mešita Husseina paši. V blízkosti města se nacházejí uhelné doly. Celá aglomerace má něco přes 20 000 obyvatel. [9] Plav Město Plav leží v zapadlé severovýchodní části Černé Hory v blízkosti hranic s Kosovem a Albánií. Město je obklopeno horami. Nejvýraznějšími z nich je pohoří Prokletije na albánské straně. Největším lákadlem je pravděpodobně blízké Plavské jezero. V samotném městě stojí za pozornost množství muslimských památek včetně Staré mešity z 18. století. Většina místních obyvatel se hlásí k bosenské národnosti. Velkou menšinu zde tvoří také Albánci. (Němec 2006)

Svátky a festivaly



Nový rok – 1. leden



Pravoslavné Vánoce – 7. leden



Mezinárodní den žen – 8. březen



Svátek práce – 1. květen 24



Den nezávislosti – 21. květen



Den státnosti – 13. červenec



Vánoce – 25. prosinec

V destinacích cestovního ruchu se koná řada festivalů ať už tradičních lidových, divadelních představení, koncertů vážné hudby, tak moderních „turisticky“ zaměřených jako jsou koncerty jazzové hudby, elektronické hudby, reggae, jazzu a podobně. [20;21] V měsíci lednu se konají ve městě Žabljak celostátní závody na sněhu. Místní obyvatelé si tuto událost velice užívají. Koná se v tradičním černohorském stylu, dobré jídlo a pití s kvalitní hudbou nesmějí chybět. Město Herceg Novi je zase známé pro svůj festival mimózy, konaný v únoru. Konají se zde maškarní bály, rybářské festivaly, karnevaly, výstavy a soutěže. V únoru se také konají maškarní slavnosti v Kotoru a slavný Durmitorský lyžařský pohár v horském oblasti Žabljak. V Černé Hoře se konají také významné cyklistické závody po cestách krále Nikoly. V květnu se konají celkem 3 důležité slavnosti. První je Mezinárodní televizní festival, během něhož se promítají slavné televizní filmy, druhou významnou událostí je Vladimírův kříž, jež se koná 30. Května. V ten den se nese kříž na vrcholek hory Rumija na místo, kde dle legendy dříve stával kostel. Posledním květnovým festivalem je Montenegro Cup v Kotoru a Nikšiči. Jedná se o soutěže ve volném lezení. V Budvě se v červnu koná festival Písně Středomoří neboli Mezinárodní festival středomořské hudby. Mimoto se v této oblasti koná řad koncertů a festivalů moderní hudby typu jazz, elektro a tak dále. [17]

Sportovní akce a vyžití

Jachting V Černé Hoře existuje množství jachetních klubů. Je zde evidováno přes 1600 plavidel tohoto typu. Týdenní plavba okolo černohorského prostředí vyjde na 40 Euro. Na pobřeží si lze vybrat z bezmála 1500 míst pro kotvení. Hlavní kotviště jachet je v marinách Herceg Novi, v marině Kotor, Tivat, Budva a Bar. Potřebám jachtařů, především jako vyvazovací přístaviště slouží dále: Lučica v Meljine u Herceg-Novi, 25

Marina Kaliman v Tivatu, přístaviště v Risanu v boce Kotorské. Zajímavým vyžitím pro jachtaře může být i rybolov. (Hrdlička a Martínek 2003), [18] Vodní skůtry, motorové čluny, vodní lyžování Ve větších turistických střediscích typu Budva nabízejí půjčovny vodní skůtry a motrové čluny. K těmto vymoženostem lze připsat i vodní lyžování ve dvou formách – klasické lyžování za motorovým člunem a lyžování pomocí vodního vleku (lano ve formě smyčky na nosnících). (Hrdlička a Martínek 2003) Potápění Vody Jadranu podél Černé Hory jsou plné archeologických pozůstatky z obou světových válek. Nejen proto je potápění tak lákavou činností. Potápění s použitím dýchacího přístroje je možné po získání povolení od příslušného správního orgánu a nebo od některého klubu potápěčů. Může se potápět i v jeskyních – Gurdič pod Kotorem, Sopot u Risanu i Ljuta. Menší nebo větší jeskyně jsou i na Budvanské riviéře a představují ideální místo pro milovníky podmořského rybolovu, protože se zde loví muréna, zubatec, langusty a spousta jiných ryb. [19] Rafting Rozhodně největším lákadlem pro sjezd řeky je řeka Tara, která svým proudem vyhloubila nejhlubší kaňon v Evropě. Na tuto skutečnost upozorňují mnohé cestovní kanceláře v Čechách a nabízejí sem zde své zájezdy. Sjezd je velice populární, ale poměrně drahý. V závislosti na typu lodě a ročního období se platí i několik desítek Eur za sjezd. Je třeba také dbát na stav vody, který občas dost kolísá. [20] Lyžování Savin Kuk je nejznámější středisko v oblasti Žabljaku a Durmitorského pohoří. Sníh zde leží 120 dní v roce a nejvyšší bod lanovky je 2010 m. Dalším známým střediskem je Národní park Bjelasica, které je velice populární. Ceny za jídlo a služby jsou zde mnohem nižší než ve střední Evropě. Tomu odpovídá i kvalita služeb, která se ale každým rokem zlepšuje. [21], (Hrdlička a Martínek 2003) Horská turistika

26

Horská turistika v Černé Hoře se stává čím dál tím více populární i pro české turisty. Na předních příčkách určitě leží Narodní park Durmitor se svými dvoutisícovými vrcholy. Dále můžeme jmenovat například pohoří Lovčen, které leží blíže ke břehům, směrem na západ. V pohoří Durmitor se naskýtá ideální základna pro horskou turistiku městečko Žabljak, kde se nachází řada ubytovacích zařízení ale i kempů, kde se dá stanovat. V národním parku Durmitor je (značeno) na 200 km stezek a turistických cest, kterými se dostanete třeba do některé z mnoha ledových jeskyní. Samozřejmě úroveň vyznačení stezek se nemůže rovnat s úrovní například v Čechách. Populární, ale náročný je výstup na Bobotuv Kuk, nejvyšší horu Černé Hory. Je třeba se ale připravit na náhlé změny počasí, které jsou zde opravdu extrémní. Výhodou je ne příliš velká koncentrace turistů, jako jsme zvyklí z jiných evropských pohoří. [22]

Obr. 5 – Škrčko jezero a pohled z hřebenu Bobotuv Kuk; Zdroj: vlastní

27

2.1.2 Přírodní faktory Podnebí Kontinentální počasí ve vnitrozemských horách (Durmitor, Bjelasica, Komovi, Prokletije) se velmi liší od středomořského podnebí na pobřeží. Teploty jsou zde asi o 6-15°C (dle nadmořské výšky - každých 1000 m nahoru znamená asi o 6°C méně) nižší než na pobřeží. V létě (červen, červenec, srpen, září) můžete čekat denní teploty kolem 15-25°C, vysoko v horách i nižší. [23] Přímořská část Černé Hory náleží do středomořského klimatu. Průměrné červencové teploty v přímořské části se pohybují okolo 28°C, ale extrémní teploty zde nejsou výjimkou. Slunce zde svítí až 2500 hodin ročně, v letních měsících přes 300 slunečních hodin měsíčně. Průměrné zimní teploty se pohybují okolo 9°C. Teplota moře je v Černé Hoře velmi příznivá – až 24°C. Ve vnitrozemí Černé Hory je podnebí mírně kontinentální. Například v Podgorici je průměrná lednová teplota 5°C, v červenci zase okolo 27°C. Počasí je velmi ovlivňováno různými větry, například Bórou, která vane od severovýchodu a zvedá vlny. Jugo je jihovýchodní vítr, který také zvedá vlnobití a Maestral, který osvěžuje v horkých letních měsících. Úhrn srážek činí průměrně kolem 1400 mm ročně. [23;24], (Tomeš 1999) Z obrázku níže lze vyčíst průměrné srážky a průměrné teploty v různých měsících naměřené v průběhu roku 2012 na stanici Podgorica.

28

Obr. 6 – diagram srážek Zdroj: http://www.klimadiagramme.de/Europa/Plots/podgorica.gif

Hydrosféra Z hydrografického hlediska lze zemi, vzhledem ke geologické povaze skal a jejich odolnosti proti vodě, rozdělit na jižní a západní bezvodou a severní a východní bohatou na vodu, respektive na povrchové toky a jejich hustotu. Řeky Černé Hory tečou do dvou moří, do Černého (Piva, tara, Ibar, Lim) a do Jaderského (Morača, Zeta, Bojana). Nejdelšími řekami jsou Tara (141km), Lim (123km) a Ceotina (100km). Řeka Bojana spojuje Skadarské jezero s Jaderským mořem a není splavná. Dragičevic (2009, p. 63) Řeky Černé Hory tvoří rozsáhlá kaňonovitá údolí, z nichž nejznámější je kaňon řeky Tary, hluboký až 1300 m, nejhlubší v Evropě a druhý nejhlubší na světě. Řeky mají velký nejen energetický, ale také turistický potenciál. Na svou malou rozlohu má země velký počet jezer. Jsou většinou ledovcového původu. Nejvíc z nich je na Durmitoru, v Bjelasici a v Prokletijích. Vůbec největší jezero Černé Hory i na Balkáně je Skadarské jezero, o které se dělí tato země s Albánií (369,7 km ²). (Radovinovič 2003)

29

Povrch Černohorská pohoří představují těžko přístupnou část Dinárské horské soustavy, která zde byla oddělena příčným zlomem. Hrdlička a Martínek (2003, p. 40) Jak už bylo řečené v předchozí kapitole o geografii, povrch Černé Hory je velice členitý s velkými výškovými rozdíly zejména mezi pobřežím a vysoko se zdvihajícími pohořími. Největším pohořím je Durmitor, kde se nachází i Národní park, který je zařazen na seznam UNESCO. Známým pohořím je vnitrozemský masiv Bjelasica a pohoří Lovčen. Tisícimetrovou hranici přesahují pohoří Rumija a Paštovici. Všechna pohoří jsou poznamenána silnou ledovcovou a říční erozí. V zemi se nachází řada úchvatných národních parků jako je Lovčen, Biogradska Gora v pohoří Bjelasica, Durmitor, Prokletije na jihu a národní park Skadarské jezero, které je jednou z největších ptačích rezervací v Evropě. (Hrdlička a Martínek 2003), (Radovinovič 2003)

2.2 Selektivní předpoklady Podle S. Horáka selektivní předpoklady dokumentují způsobilost společnosti zúčastnit se na cestovním ruchu a umožňují dle kritérií vybrat podněty, na nichž nejvíce působí cestovní ruch. Mezi ně patří urbanizační předpoklady – cestování do velkých měst, průmyslové komplexy, výzkumná centra a univerzity – kongresová turistika apod., demografické předpoklady a celková ekonomická situace, psychologické předpoklady – reklama, konkurenční boj apod. [25]

2.3 Realizační předpoklady Podle Slavomíra Horáka umožňují tyto předpoklady realizovat nároky účastníku pro CR. Řadíme sem komunikační síť dopravy (přítomnost letišť, automobilová doprava apod.) a MTZ – materiálně technickou základnu (možnosti ubytování a stravování). Důležitým faktorem jsou v dnešní době i telekomunikační spojení.[25]

30

2.3.1 Doprava Silniční Z České republiky se navrhují tři schůdné cesty k dosažení Černé Hory. První, ta nejrychlejší, vede přes Bratislavu, Budapešť a Bělehrad. Takzvaná srbská cesta má 1270 km a vychází na něco málo přes 14 hodin jízdy autem. Zdržení a znepříjemnění cesty může přijít ale právě přes Srbsko. Druhá možnost – bosenská cesta, má celkem 1300 km a vede opět přes Bratislavu a Budapešť. Za Budapeští se ale stáčí směrem k Chorvatským hranicím. Po projetí kousku východního cípu Chorvatska se trasa „vnořuje“ do Bosny a Hercegoviny. Tento stát projedete celý, minete Sarajevo, až ze severu přijedete do Černé Hory. Znepříjemnění cesty může nastat právě v tomto státě. Silnice nejsou v dobrém stavu. Chybí dálnice a na řadě míst jsou velká dopravní omezení. Cesta se tedy může změnit v „nekonečný příběh“. Poslední možností je jadranská cesta, kterou většina českých řidičů bude znát nejlépe. Je to asi nejdelší varianta (vychází bezmála na patnáct hodiny jízdy), ale pro české turisty zdaleka nejpříjemnější. Z Prahy se vydáme do Český Budějovic, kde pokračujeme dále na rakouský Linz. Další větší město, které míjíme, je Graz. Projedeme Slovinskem a zanedlouho na nás čeká hlavní město Chorvatska Záhřeb. Po dálnici A1 se dostaneme v dnešní době skoro až k přístavu Ploče na jihu Chorvatska. Cesta je monotónní a v noci zde hrozí nebezpečí mikrospánku. Projíždíme kousek Bosny a Hercegoviny, a zanedlouho můžeme obdivovat panorama Dubrovníku. Přejedeme trochu do vnitrozemí a ocitáme se na černohorských hranicích. Tato cesta vychází na patnáct hodiny jízdy. Je to ale jen odhad. Pro českého turistu je to rozhodně nejpříjemnější „mořská“ varianta. Ostatní možnosti vedou totiž suchým vnitrozemím, které sice naskýtá mnoho zajímavostí, ale pro našince nejsou zdaleka tak přitažlivé.[26] Pro cestování autem je třeba počítat se zdržením na černohorských hranicích. V Černé Hoře totiž od 15. 6. 2008 platí “Zákon o nezávadnosti potravin”, který omezuje dovoz potravin a nápojů do země. Na hranici také zaplatíte ekologickou daň (EKO - taxu), která u běžného silničního vozidla činí 10 EUR na celý rok. Výběry těchto poplatku jsou odůvodnění financováním ekologických projektů. [27] 31

Černá Hora nemá žádnou dálniční síť. Mezi její nejdůležitější silnice patří Jadranská magistrála, která vede z Herceg-Novi kolem Boky kotorské až po Ulcinj a má celkem 180 km. Silnice jsou bezpečné (navzdory vysokým horám a průsmykům) a odpovídají mezinárodním standardům. Na mnoha místech, například Nikšič-Žabljak probíhá rozsáhlá modernizace. [26;28] Auto si můžete půjčit v různých lokalitách - Podogica, Budva, Tivat, Bar, Kotor a tak dále. Nájemce musí mít alespoň 21 let. V sezonní době vychází pronájem auta na 4 dny přibližně na 3000 Kč, tzn. cca na 130 Euro. Společností je opravdu bezpočet. Je možné si zapůjčení auta zamluvit dopředu na internetu, před začátkem dovolené. (Němec 2006) Letecká V Černé Hoře jsou dvě mezinárodní letiště a to letiště Podgorica – Golubovci a letiště v Tivatu. Dalším letištěm, které je hojně využíváno turisty, kteří míří do Černé Hory je letiště v Dubrovníku, známe také jako Čilipi. Toto místo ovšem neleží v Černé Hoře. Do Tivatu jsou směrovány lety většiny cestovních agentur, protože letiště je vzdáleno pouhých 16 km od přímořského centra Budvy. Letiště Podgorica-Golubovci, které má jednu vzletovou a přistávací dráhu a jeden terminál, leží něco přes 10 km jižně od centra a je považováno za nejlepší letiště v Evropě s počtem cestujících pod jeden milion za rok. Před letištěm se nachází parkoviště o ploše 25 000 m2 s místem pro více jak 450 vozidel. Letiště je dobře vybaveno, naleznete zde obchody, bankomat, restaurace a půjčovnu aut. [27], (Dragičevic 2009) Z Evropy létá do Černé Hory velký počet spojů, i když některé fungují pouze v letních měsících. Ceny se liší a mohou být poměrně vysoké. Z Prahy přímé spojení neexistuje. Možné je pouze s přestupem například ve Vídni nebo v Mnichově. (Dragičevic 2009)

32

Obr. 7 – Rozjezdová dráha letiště Tivat; Zdroj: www.google.cz

Autobusová Do Černé Hory přímé autobusové spojení z Čech neexistuje. K mezinárodním linkám do Bělehradu přibil nedávno spoj do Dubrovníku a Sarajeva. Samozřejmě v rámci letní sezóny je zde organizován hromadný turismus pomocí různých charterových autobusových spojů. Autobusy jezdí do turistických center jako je Budva, Bečiči nebo Tivat a cena se pohybuje přes 2500 Kč za dospělou osobu. (Němec 2006), [28] Železniční Nejznámějším železničním spojením Černé Hory se zbytkem Evropy je železniční trať Bar – Bělehrad vedoucí přes hlavní město Podgorica. Tato atraktivní trať vede přes 254 tunelů a 234 mostů a je dlouhá přibližně 560 km. Nejzajímavější je most na Malé řece, který je ve výšce 190 metrů nad řekou. Druhá železniční trať v Černé Hoře vede z Podgorice do Nikšiče (60 km) a třetí spojuje Podgoricu s albánskou hranicí (20 km), 33

přes přechod Božaj do Skhadaru. Tyto tři železniční tratě mají dohromady pouze 280 km.[28] Přímé vlakové spojení z Čech neexistuje. Opět je nutné přestupovat buďto v Budapešti nebo na nádraží Wien – Meidling. V obou případech se dále přestupuje v Bělehradě, kde se čeká na rychlík směrem na Bar. Doba cestování je kolem třiceti hodin i s přestupy. [30] Lodní Trajekty jezdí po celý rok na trasách Bar-Bari (Itálie) a Bar-Ancona (Itálie). V letních měsících je v provozu linka Kotor-Bari. V boce Kotorské je v provozu po celý rok trajektová linka v úžině Verige, mezi obcemi Kamenari - Lepetane. Trajekty jezdí 24 hodin denně bez fixního jízdního řádu a v létě jezdí dokonce non-stop. Plavba je krátká, protože úžina má pouze něco přes 350 m. [31]

2.3.2 Stravování V zemi je dostatek stravovacích podniků. Mohli bychom je rozdělit na klasické restaurace s lokální i mezinárodní kuchyní, takzvané konoby (malé rodinné jídelny) a rychlá občerstvení. Většina jich je samozřejmě koncentrována kolem turistických center na pobřeží moře. Restaurace mají běžně otevřeno od osmi nebo devíti hodin ranní až do půlnoci. U barů a kaváren to může být až do tří hodin do rána, záleží na lokaci podniku. Ceny jsou různé, ale jídlo vás vyjde na podobné peníze jako v Čechách. Ceny v barech a kavárnách se značně liší od místa, kde se podnik nachází. Rozdíl mezi cenou na pobřeží v Budvě a ve vnitrozemí může být až dvojnásobný. Oblíbené jsou různé variace na rybí pokrmy a maso různě upravované a servírované. Opět zde záleží na místě, protože na pobřeží je například oblíbenější rostlinná potrava, zato ve vnitrozemí, kolem horských oblastí je to v závislosti i na počasí a teplotě, potrava mléčná a živočišná. Nejznámějším rychlým občerstvením v Černé Hoře je burek. Jedná se o plněnou taštičku listového těsta. Uvnitř je sýr, maso a brambory, občas i česnek. Oblíbené jsou sladké nebo slané palačinky nebo čevapčiči. (Němec 2006), (Dragičevic 2009)

34

2.3.3 Ubytování V zemi se nachází kolem 1250 hotelů, kdy největší koncentrace z nich se nachází ve známém letovisku Budva. Ubytování lze sehnat samozřejmě za různé ceny, které se liší i o několik stovek Eur za noc. Za kvalitní hotel nedaleko pláže si zaplatíte 60Eur ale také i 200Eur. Ve velkých turistických centrech se také nachází kempy, které vyjdou mnohonásobně levněji. Například kemp v Budvě, plně vybavený se sociálními zařízeními vychází na 4 Eura na osobu za noc. Kempy ve vnitrozemí, například v pohoří Durmitor, vycházejí na podobnou částku. Platí zde také přímá úměra, a to čím dále od pobřeží, tím menší kvalita služeb a pohodlí. Za levné ubytování v penzionu i na pobřeží lze utratit pouze 10 Euro za osobu na noc. [27], (Němec 2006)

35

3 KONTAKTY Tabulka č. 1: Velvyslanectví Černé Hory Nibelungengasse 13, 1010 Vienna

Telefon

00431-715 31 02

Fax

00431-715 31 02 20

E-mail

[email protected]

Vedoucí úřadu

Slavica MILAČIĆ

Tabulka č. 2: Konzulární jednatelství České republiky v Černé Hoře Partizanski put 6A, Tološi, 81 000 Podgorica

Telefon

+ 382 (0) 20 281 103

Fax

+ 382 (0)20 281 103

Nouzová linka stálá konzulární pohotovost: + 382 (0)69 338 800 E-mail

[email protected] [email protected]

Web:

www.mzv.cz/belgrade

Vedoucí úřadu Ing. Václav DOBEŠ

36

Tabulka č. 3: Velvyslanectví České republiky v Srbsku a Černé Hoře Bulevar kralja Aleksandra 22, 11000 Belgrade

+38111/3336200, sekretariát - 333 6211, Telefon

KO-333 6228, 6213, 6235, OEÚ-333 6209, 6204

Fax

+38111/3236448

Nouzová linka

+381/63/218616

E-mail

[email protected]

Konzulární úsek

[email protected]

Ekonomický úsek

[email protected]

Web:

www.mzv.cz/belgrade

Funkce

VZÚ

Diplomatická působnost Konzulární působnost

Pro Srbskou republiku a pro Černou Horu pro Srbskou republiku

[32]

37

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Srovnání s Chorvatskem z pohledu CR V této části se budeme snažit nahlédnout na Černou Horu jako na potencionálního konkurenta jiné balkánské země v oblasti cestovního ruchu. Chorvatsko jsem vybral zcela záměrně, jelikož zde existuje tradice ještě z dřívějších dob, co se týká českých, nebo chcete li československých turistů a také sousedí s Černou Horou. Ve zkratce bych rád srovnal některé ukazatele a předpoklady, které cestovní ruch formují a které z větší části rozhodují, zda si vybereme za svůj cíl tu či onu destinaci. Ve srovnávání vycházím z literárních rešerší. Tabulka č. 4 – Základní ukazatele obou zemí srovnané v tabulce [33]

Státní zřízení Rozloha Počet obyvatel Hlavní město Náboženství Nejvyšší hora Objekty UNESCO Délka pobřeží Dálnice Počet ostrovů na moři Mezinárodní letiště Počet ubytovacích zařízení Tradice CR EU Schengen Euro NATO

Černá Hora

Chorvatsko

republika 13 812 km² 653 000 Podgorica pravoslaví Bobotuv Kuk (2523 m.n.m) 2 294 km 0 km 11 2 1250 Ne Ne Ne Ano Ne

republika 56 542 km² 4 285 000 Záhřeb katolictví Dinara (1831 m.n.m) 7 1777 km 1100 km 1233 8 7500 Ano Ano Ne Ne Ano

Z tabulky lze na první pohled zcela jasně poznat rozdíly mezi oběma zeměmi. Ať už je Černá Hora sebevíce krásná země plná věcí a zážitků k objevování, na Chorvatské straně jasně převažuje větší potenciál, zejména z hlediska rozlohy území a množstvím kvalitní infrastruktury i délky pobřeží. V obou zemích se nachází rozdílné odnože křesťanství. V Chorvatsku je dominantní katolická církev, naopak v Černé Hoře je to církev pravoslavná. V Černé Hoře je také větší procento muslimského obyvatelstva. 38

Konflikt mezi oběma národy gradoval za Balkánské války, kdy vojsko Černé Hory, vedlo kampaň proti ozbrojeným oddílům v jižním Chorvatsku. Nevraživost mezi oběma „tábory“ můžeme zaznamenat i v dnešní době. Následující tabulka zobrazuje příjezdový cestovní ruch do Černé Hory, podle nejnovějších statistik OECD. Tabulka č. 5 – Příjezdový cestovní ruch podle statistik OECD – Černá Hora (2012) [34] Černá Hora

Jednotky

2007

2008

2009

2010

Počet turistů Počet mezinárodních příjezdů

tisíce

984

1031

1044

tisíce

572,2

572,9

467,7

492,4

Srbové

tisíce

389,4

412,9

338,9

314,8

Rusové

tisíce

102,4

117,9

145,6

150,2

Bosna a Hercegovina

tisíce

101,4

98,8

101,9

103

Kosovo

tisíce

50,6

43,9

49,3

49,7

Francie

tisíce

30,3

24,5

33,1

42,1

Nejvíce ubytovaných

Z tabulky je jasně poznat, že příjezdový cestovní ruch rostě každým rokem. Podle WTTC by zaměstnanost v průmyslu cestovního ruchu v roce 2015 měla dosáhnout 14,5 %. Z tabulky je zřetelné zejména obrovský nárůst ruských turistů mezi lety 2008 a 2009. Srbští turisté tvoří tradiční „domácí“ klientelu. S ohledem na předchozí historii a soustátí je to jejich tradiční cíl zejména na letní rekreaci. Data, která jsou dostupná pro Chorvatsko reprezentuje další tabulka.

39

Tabulka č. 6 – Příjezdový cestovní ruch podle statistik OECD (2012) - Chorvatsko [34] Chorvatsko

Jednotky

2006

2007

2008

2009

2010

Počet mezinárodních příjezdů

tisíce

7 988

8 559

8 665

8 694

9 111

Němci

tisíce

1410

1411

1405

1463

1525

Italové

tisíce

1082

1082

1009

1058

1018

Slovinci

tisíce

871

965

985

963

1017

Rakušané

tisíce

677

714

692

776

810

Češi

tisíce

566

636

589

579

606

Nejvíce ubytovaných

Z tabulky lze poznat, že počet turistů během tří let stoupl bezmála o milion návštěvníků. Na prvním místě jsou turisté z Německa, kterých sem jezdí čím dál více. Co se týká českých návštěvníků, tak jejich počet dlouhodobě roste. Podle Českého statistického úřadu v roce 2013 navštíví nebo navštívilo Chorvatsko 806 000 českých turistů. Češi se podílí na podílu zahraničních návštěvníků až sedmi procenty. [35] Z těchto tabulek je zřejmé, kde tkví výhoda Chorvatska jako turistické destinace. Je to tradice, výhodná poloha, dobré dopravní spojení a kvalitní služby. Čeští turisté tuto zemi preferují právě z těchto důvodů. Je zde také velká historie „apartmánové“ turistiky, kdy si návštěvník vaří sám. Po ukončení kontrol se vrátila tradice dováženého jídla z ČR. Dá se říci, že na navýšení zájmu českých turistů má podíl i vstup země do EU. [35] Černá Hora má jako země obrovské štěstí. Nachází se zde nádherné téměř třistakilometrové pobřeží, kde lze najít opuštěné pláže ale i velká hojně navštěvovaná letoviska. Kromě toho, hned za hřebenem hor, se nachází přírodní parky s vysokými horami, které nabízejí i zimní vyžití. Během pár dnů lze zde zažít zážitky, pro které byste museli procestovat několik zemíˇ, abyste jich dosáhli. V Černé Hoře je všechno v jednom. V jednom ale přece tato země zaostává. Jsou to právě realizační předpoklady pro cestovní ruch. V první řadě je to špatné dopravní spojení a chybějící pravidelná 40

autobusová doprava z Čech. Tato skutečnost je z velké části dána geografickou polohou. Chybí zde pravidelné přímé letecké spojení z Prahy nebo Brna. Kvalita služeb a četnost MTZ není ve srovnání s Chorvatskem dostatečná. Není zde historie příjezdového turismu jako v případě Chorvatska z doby Jugoslávie. Dá se říci, že čeští turisté si začali razit cestu do Černé Hory až začátkem třetího tisíciletí. Z průzkumů a tabulek ale jasně vyplývá, že tato země jde každým rokem nahoru. Její příjezdový cestovní ruch roste každým rokem a ekonomika je na něm čím dál více závislejší. Je třeba zmínit, že obě zemi jsou navštěvovány rozdílnou klientelou. V Chorvatsku jsou to turisté řekněme ze západních zemí. Černá Hora je majoritně navštěvována ruskými a srbskými turisty. I tento trend se ale poslední dobou mění. Černá Hora nebude asi nikdy masově navštěvovanou zemí, už vzhledem ke své poloze a rozloze. Dá se říci, že k Chorvatsku nabízí návštěvníkovi alternativu netradiční a „divočejší“ dovolené, vzhledem k zajímavostem, které tato země nabízí.

4.2 Dotazníkové šetření Cílem mé práce bylo analyzovat potenciály cestovního ruchu v Černé Hoře. K tomu také patří zjistit povědomí o tomto státě. U svých respondentů jsem pomocí dotazníku, rozmístěném na internetovém serveru, chtěl zjistit, jaké mají studenti a mladí lidé obecně (mnou vybraná skupina) znalosti o tomto státě. Jelikož si myslím, že tento právě tato skupina se o Černou Horu zajímá daleko více než ostatní segmenty, chtěl jsem na ně zaměřit svojí pozornost. Během měsíce října 2013 dotazník vyplnilo 60 lidí. Dotazník obsahuje 18 otázek různého charakteru a průměrná doba zpracování byla přes 9 minut. Dotazník dostal název „Povědomí o Černé Hoře“ a tento účel se snažil splnit otázkami, které by mohli reflektovat tuto problematiku. Dotazník je anonymní a výsledky jsou zpracovány v grafech. Dotazník je součástí přílohy 1.

41

4.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázka číslo 1: Jste muž nebo žena? Graf 1 Jste muž nebo žena?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Klasická selektivní otázka, kde se respondenti rozdělují podle pohlaví. Z grafu je vidět, že většina respondentů byla ženského pohlaví.

42

Otázka číslo 2: Jakou školu studujete? Graf 2 Jakou školu studujete?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Otázka byla položena tak, aby měl tázaný tři možnosti na odpověď. Z výsledků je vidět, že drtivá většina tázaných studuje vysokou školu. Jeden student studuje střední školu a sedm lidí nestuduje. Výsledky této otázky dopadly tak jak jsem očekával. Svým průzkumem jsem chtěl zasáhnout právě tento segment, vysokoškolských studentů.

43

Otázka číslo 3: Kolik je vám let? Graf 3 Kolik je vám let?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Na tuto otázku měli dotazování tři odpovědi na výběr. Většina z nich je ve věku od dvaceti do třiceti let. Přesně řečeno je to 56 dotazovaných. Tři dotazovaní jsou ve věku 15 až 19 let. Jen jednomu je 31 let a více. Výsledky této otázky dopadly opět k mému očekávání, protože právě první skupinu lidí od 20 ti do 30 ti let jsem chtěl svým dotazníkem postihnout nejvíce. Z dosavadních otázek lze tedy říct, že většina lidí, kteří se dotazníku účastnili, byla skupina žen vysokoškolaček.

44

Otázka číslo 4: Co je pro vás rozhodující pří výběru destinace? Graf 4 Co je pro vás rozhodující při výběru destinace?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Otázka, co je rozhodující pro výběr destinace, měla čtyři možnosti, které považuji za rozhodující. 68 % lidí zvolilo, jako rozhodující faktor při výběru dovolené, lokalitu. Tento výsledek není překvapivý. Na druhém místě s 18% se umístil cenový faktor. Jako rozhodující věc při výběru destinace zvolilo kvalitu služeb pouze 11,67% dotazovaných. Vzhledem k segmentu tázaných to překvapivé není. V této věkové skupině se lidé koukají na služby pořád trochu z jiného úhlů a nepřikládají tomu takový význam jako starší občané. Dopravní dostupnost zvolil pouze jeden člověk. Z tohoto výsledku může být patrné, že u mladých lidí z České republiky, pokud by si zvolili cestu do Černé Hory, by dopravní dostupnost země neměla hrát žádnou roli.

45

Otázka číslo 5: Máte raději organizovanou dovolenou (Cestovní kancelář) nebo dáváte přednost cestování po vlastní ose? Graf 5 Máte raději organizovanou dovolenou (Cestovní kancelář) nebo dáváte přednost cestování po vlastní ose

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Tato otázka byla povinná, a dotazovaní měli na výběr ze dvou možností odpovědí. Přes 76% z nich zvolilo, že preferují cestování po vlastní ose, tedy bez cestovních kanceláří nebo agentur. Přes 23% tázaných zvolilo opačnou odpověď a to, že raději cestují tzv. organizovaně. Výsledky jsem očekával. Vzhledem k věku dotazovaných 20-30 let a výsledkům předchozích otázek. Dá se tedy říci, že většina potencionálních mladých turistů, by do Černé Hory zvolilo cestu po vlastní ose a vlastní organizaci dovolené.

46

Otázka číslo 6: Kdybyste měli tu možnost, vycestovat do kterékoli země Balkánského poloostrova, která by to byla? Graf 6 Kdybyste měli tu možnost, vycestovat do kterékoli země Balkánského poloostrova, která by to byla?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393 Z výsledků vyplývá, že nejpopulárnějším státem na Balkáně je Řecko. Pro potencionální cíl své destinace ho zvolilo 45% dotazovaných. Na druhém místě se umístilo Bulharsko s více než 13% a na třetím Chorvatsko s 10%. Nezájem o Chorvatsko si můžeme vysvětlit tak, že je to pro české turisty klasická destinace. Naopak větší zájem mladých lidí o Bulharsko není až tak překvapující. Černá Hora se umístila na čtvrtém místě. Za svojí „vysněnou“ destinaci by si ji zvolilo šest dotázaných. Tato otázka byla poslední z obecných dotazů. V dalších otázkách se zaobírám čistě Černou Horou a jejími reáliemi.

47

Otázka číslo 7: Navštívili jste někdy zemi Černá Hora? Graf 7 Navštívili jste někdy zemi Černá Hora?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Na otázku zda někdy dotazovaní navštívili Černou Horu, drtivá většina odpověděla, že ne. Pouze šest lidí odpovědělo kladně. Tento výsledek mě znovu nepřekvapil. Černou Horu považuji stále za zemi, která je pořád ještě objevována českým turistou. Většina lidí volí spíše bližší varianty, jako je Chorvatsko nebo osvědčené varianty typu Itálie či Řecko. Z předchozích otázek je zřejmé, že zde nehraje roli tolik vzdálenost nebo dostupnost, ale výběr lokality a kvalita služeb.

48

Otázka číslo 8: Pokud byste chtěli navštívit Černou Horu, jaký způsob dopravy byste zvolili? Graf 8 Pokud byste chtěli navštívit Černou Horu, jaký způsob dopravy byste zvolili?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

U této otázky jsem chtěl trochu rozebrat jednu z minulých otázek a to, zda by tázání raději cestovali po vlastní ose nebo s cestovní kanceláří. Potvrdil se minulý výsledek. Dotazovaní měli možnost volit více odpovědí, které by jim přišli vhodné. Více než polovina lidí by zvolila dopravu automobilem. Překvapil mě výsledek u letecké dopravy, kterou by zvolilo 45% lidí. Dovoluji si to odůvodnit faktem, že většina lidí nemá informace o leteckém spojení do Černé Hory, které je poněkud drahé a komplikované. Přes 18% by zvolilo autobusovou dopravu, která se zde přes letní sezonu skutečně nabízí, pravidelná ale není. Železniční dopravu by zvolilo 10% dotazovaných.

49

Otázka číslo 9: Co se vám vybaví jako první, pokud si v duchu řeknete Černá Hora? Graf 9 Co se vám vybaví jako první, pokud si v duchu řeknete Černá Hora?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393 Tato otázka byla jedna z těch, kde respondent odpovídal vlastními slovy. Mezi nejběžnější výrazy v odpovědích se objevovalo „moře“. Na dalším místě se umístilo „pivo“ nebo „válka“. V ostatních odpovědích se vyskytovaly výrazy jako „název pivovaru“, „město Budva“, „rádio“, „Kotor“, „moře hory relax“ a podobně. Přibližně 10% lidí odpovědělo, že se jim nevybavuje nic nebo že neví. Z výsledků je patrné, že hodně lidí si tuto zemi spojuje s válečným konfliktem. S povědomím o tom, kde Černá Hora leží nebo jaké federace byla v minulosti součástí. Jen málo lidí odpovědělo konkrétněji stylem – Budva, Kotor, gastronomie a tak dále. Více lidí také při zmínce napadne jako první „pivo, limonáda, rádio“.

50

Otázka číslo 10: Znáte některé památky UNESCO v této zemi? Pokud ano, tak které? Graf 10 Znáte některé památky UNESCO v této zemi? Pokud ano, tak které?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Z této otázky a jejího výsledků vyplývá, že pouze dva dotázaní z počtu 60 dokázali odpovědět správně. Většina dotazovaných bohužel neví, zda se v Černé Hoře některé památky UNESCO nacházejí. Popřípadě ví, ale nedokáže je vyjmenovat. Vzhledem k předchozímu výsledku, kde jsem zjistil, že 90% dotázaných v Černé Hoře nebyla, se toto číslo dalo očekávat.

51

Otázka číslo 11: Víte, jakou měnou se platí v Černé Hoře? Graf 11 Víte, jakou měnou se platí v Černé Hoře?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Respondenti měli na výběr z čtyř možností odpovědí. Sedmdesát procent zvolilo správnou odpověď, a to že měnou Černé Hory je Euro. Trochu zarážející je počet lidí, kteří zvolili jako měnu Drachmu, celkem přes 11%. Tato měna již neexistuje, a i kdyby, do Černé Hory by určitě nepatřila. Šest dotázaných zvolilo Kunu, která je oficiální měnou v sousedním Chorvatsku. Euro může je pro Černou horu výhodou, alespoň co se týká příjezdového turismu. Tato měna je rozšířená po celé Evropě a výrazně může ovlivnit rozhodování, zda do Černé Hory vycestovat či nikoliv.

52

Otázka číslo 12: Dokázali byste odhadnout jak asi velká je tato země? Graf 12 Dokázali byste odhadnout jak asi velká je tato země?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Z této otázky a jejích výsledků vyplývá, že bezmála polovina dotázaných má alespoň přibližné tušení o velikosti Černé Hory. Správná odpověď je „jako Středočeský kraj“. Slovinsko je z těchto možností druhou nejmenší právě za Středočeským krajem. Překvapilo mě, že hodně dotázaných, 20% se zmýlilo úplně a přirovnává velikost Černé hory k Chorvatsku, které je více než třikrát tak veliké. Černá Hora má rozlohu 13 812 km².

53

Otázka číslo 13: Znáte hlavní město Černé Hory? Graf 13 Znáte hlavní město Černé Hory?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Hlavním městem Černé Hory je Podgorica, dříve nazývaná Titogradem. Z nabízených možností odpovědělo přes 80% respondentů správně. Sedm dotázaných si spletlo Černou Horu s Bosnou a Hercegovinou. Dva zvolily za hlavní město Černé Hory hlavní město Kosova – Prištinu. I přes komplikovanost tohoto území a její členitost, nedávnou složitou historii, zvolila většina dotázaných správnou odpověď.

54

Otázka číslo 14: Do roku 2006 byla Černá Hora v unii s jedním balkánským státem. Víte, který to byl? Graf 14 Do roku 2006 byla Černá Hora v unii s jedním balkánským státem. Víte, který to byl?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

58 % dotázaných zodpovědělo tuto otázku správně. Černá Hora byla až do roku 2006 po rozpadu Jugoslávie v unii se Srbskem s rozšířenou samostatností. Po referendu získala nezávislost.

Válka

na

Balkáně

zapříčinila

rozklad

Jugoslávie,

který

vedl

k osamostatnění Chorvatska. Turisté ze Srbska stále reprezentují nejpočetnější klientelu zahraničních turistů. Je to zcela logické, už ke své historii, kterou tyto dvě země měly.

55

Otázka číslo 15: Znáte převládající náboženství v Černé Hoře? Graf 15 Znáte převládající náboženství v Černé Hoře?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Více než polovina dotázaných zodpověděla tuto otázku správně. Převládajícím náboženstvím je opravdu pravoslavné Křesťanství. Dvacet procent respondentů si myslelo, že je to Islám, který ovšem majoritním vyznáním v zemi, s kterou Černá Hora sousedí – Albánií. Katolické vyznání dominuje v Chorvatsku. Tento náboženský mix na tak malém území nejen že byl příčinou řadě konfliktů v minulosti, ale i nadále vyvolává sváry a vlny nepřátelství vůči ostatním. Jsou země, jako je Bosna i Hercegovina, které jsou dokonce rozděleny náboženstvím. V Černé Hoře dominuje pravoslaví i z důvodů blízkého vztahu k Srbsku a množstvím Srbů, kteří tu žijí.

56

Otázka číslo 16: Na jihu Černá Hora sousedí s jedním muslimským státem. Který to je? Graf 16 Na jihu Černá Hora sousedí s jedním muslimským státem. Který to je?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Více než 73% dotázaných na tuto otázku zodpovědělo správně. Osm tázaných zodpovědělo, že je to Turecko a stejný počet dal hlas Srbsku. Na jihu země žije početná albánská menšina. Ve městech můžeme nalézt množství mešit. Albánie je zemí ještě méně turisticky navštěvovanou než je Černá Hora, avšak potenciál v sobě mají přinejmenším stejný. Ještě donedávna Ministerstvo zahraničí ČR varovalo ty turisty z České republiky, kteří chtěli do Albánie podniknout svou cestu. Nabízí se zde hypotéza, zda blízkost této země vůči Černé Hoře, nějak ovlivnila případné rozhodování k uskutečnění cesty do Černé Hory nebo ne.

57

Otázka číslo 17: Myslíte si, že Černá Hora má více co nabídnout než třeba Chorvatsko? Pokud ano, které jsou to atraktivity? Graf 17 Myslíte si, že Černá Hora má více co nabídnout než třeba Chorvatsko? Pokud ano, které jsou to atraktivity?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393 Na tuto otázku mohli respondenti zodpovědět buďto dle nabízených odpovědí nebo dopsat odpověď vlastní. Třetina dotázaných si myslí, že země nemá co nabídnout oproti Chorvatsku. 28% si myslí, že naopak má. Čtrnácti dotázaným jsou obě země lhostejně a neví, jak na tuto otázku odpovědět. Objevuje se zde názor, že obě země jsou si podobně, ale pro Evropany je dostupnější Chorvatsko. Tento názor je podložený ve srovnání s Chorvatskem v předchozí kapitole. Důležité je, že třetina dotázaných si myslí, že ČH nemá co nabídnout. Tento ukazatel jasně dává najevo, kam by se tato země měla obrátit. K propagaci svých atraktivit, protože rozhodně má co nabídnout.

58

Otázka číslo 18: Proč si myslíte, že je pro české turisty z hlediska letní dovolené atraktivnější například Chorvatsko? Graf 18 Proč si myslíte, že je pro české turisty z hlediska letní dovolené atraktivnější například Chorvatsko?

Zdroj: http://www.vyplnto.cz/moje-pruzkumy/?did=33393

Tuto otázku jsem zvolil jako nepovinnou. Respondent si mohl zvolit z jedné či více nabízených odpovědí, které jsem uznal jako za ty, které tvoří rozhodování při výběru destinace. Více než polovina z dotázaných zvolila „tradici z minulosti“ a „snadnější dopravu“ jako za hlavní důvody preference českých turistů. Téměř polovina označila ceny služeb a patnáct lepší kvalitu služeb. Je prostým faktem, že tradice z minulosti hraje obrovskou roli. Doporučení přátel a povědomí o destinaci dostává Chorvatsko před Černou Horu. Sami uznejme, kolik lidí okolo sebe známe, kteří nikdy nebyli v Chorvatsku. Dopravní spojení do Chorvatska je v dnešní době téměř ideální a řidiči z Čech používají k transferu téměř pouze dálnice. Ceny služeb se liší od lokalit, ale kvalita se obecně Chorvatsku nezapře.

59

4.3 SWOT analýza Pro analytické zhodnocení potenciálu destinace jsem se rozhodl provést SWOT analýzu, která reflektuje silné a slabé stránky a rozebírá příležitosti destinace a její hrozby. Ve SWOT analýze vycházím z výsledků dotazníkového šetření a ze svých literárních rešerší. Silné stránky 

Balkánský poloostrov je stálým a tradičním cílem českých turistů



Fenomenální přírodní kulisa



Černá Hora je různorodá a členitá země



Obecně poměrně nízké ceny služeb



Turisté jsou ochotni cestovat bez CK nebo CA



Množství národních parků, kaňon řeky Tara,…



Kvalitní a exkluzivní resorty na pobřeží Jadranu



Čisté moře a množství upravených pláží



Možnost zimní dovolené ve ski-resortech



Měna Euro

Slabé stránky 

Nedostatečná informovanost



Obecně nižší kvalita služeb



Nepravidelné přímé letecké nebo autobusové spojení z ČR



Žádná dálniční síť



Nedostatečná propagace Černé Hory v České republice



V porovnání s chorvatským pobřežím poměrně velká dojezdová vzdálenost



Post-válečná zóna

Příležitosti 

Každoroční nárůst příjezdového turismu



Orientace na ruského zákazníka



Rozšíření lodní dopravy do přístavů v Chorvatsku a v Řecku



Zimní lyžařská střediska (např. Žabljak) a jejich rozvoj 60



Rozšíření povědomí a zvýšená propagace ČH v zahraničí



Zavedení pravidelné letecké linky z Prahy nebo Brna



Rozvoj a propagace památek, národních parků a památek UNESCO



„Zpřístupnění“ vnitrozemí turismu



Televizní spoty a organizovaná reklama



Orientace na „západního“ návštěvníka

Hrozby 

Velký počet tázaných si myslí, že Černá Hora nemá zas až tak co nabídnout



Vzhledem k poloze je zde pořád hrozba válečného konfliktu



Hrozba přírodní živelné katastrofy (zemětřesení)



Hrozba korupce a její navyšování



Velká zadluženost podnikatelů (hrozba zpomalení investic)



Hrozba konkurentů – Chorvatsko, Bulharsko, Řecko

61

5 INTERNET, NABÍDKA CK Státní organizace cestovního ruchu Černé Hory spravuje web, který je oficiální stránkou turismu v této zemi. Lze zde nalézt v první řadě seznam ubytování, seznam historických a přírodních památek. Jsou zde obsáhlé informace o gastronomii, aktuálním stavu počasí nebo nadcházejících událostí. Mimo jiné, web obsahuje důležité kontakty pro návštěvníky a „horkou“ linku, kde poskytují veškeré informace o této zemi. Vše je dostupné ve čtyřech jazycích na http://www.montenegro.travel/en. [36] Dalším důležitým zdrojem informací pro cestování do Černé Hory může být server http://www.montenegro.com. Tento web je spravován od roku 1996 a poskytuje důležité informace o různých místech v Černé Hoře. Je zde možné najít vhodné ubytování nebo si zamluvit pronajmutí vozu. [10]

Na internetu je poměrně dobrá a kvalitní nabídka organizovaných zájezdů cestovními kancelářemi v České republice. Jsou to CK a CA s dlouhou tradicí pořádání zájezdů na Balkánský poloostrov. Jmenovitě to jsou například CK Vítkovice Tours, CK Globtour, CK Kompas a CK Poznání. Tyto kanceláře většinou berou za svoje cíle turisticky atraktivní destinace na pobřeží Jadranu jako je Budva nebo Bečiči. S jinou nabídkou turistické dovolené přicházejí CK Mundo a nebo CK Alpina. Ceny zájezdů jsou různé a záleží na místě a komfortu ubytování. [37] Svou práci bych následně také doporučil a rád předložil některým cestovním kancelářím, které by o rozvoj zájezdů do Černé Hory měly zájem.

62

6 STRATEGIE DO BUDOUCNOSTI Ze zdrojů informací použitých v této práci a z dotazníkového šetření bych navrhl některé změny a strategii, kterou by Černá Hora měla zaujmout v rámci zvýšení „incomingového“ turismu. Svou tezi bych rozdělil do šesti hlavních priorit rozvoje. 1. podpora malých a středních podnikatelů, rozvoj dlouhodobých investic 2. propagace Černé Hory v zahraničí, televizní spoty, reklamy zaměřené na mladší generaci, propagace vnitrozemí a národních parků 3. propagace lyžařských středisek ve vnitrozemí 4. vybudování kvalitní infrastruktury, rozšíření spojení se střední Evropou 5. účinně a efektivně investovat vybrané ekologické příspěvky do kvalitních projektů trvale udržitelného rozvoje 6. soustředění se na cestovní ruch jako na majoritní článek národního hospodářství a přizpůsobit tomu rozdělení státního rozpočtu

Dle průzkumu, který jsem uskutečnil, bych poznamenal, že pro Černou Horu, jako destinace, je velice důležité, dát najevo potencionálním návštěvníkům této země, že má cenu cestovat o pár kilometrů navíc napříč Chorvatskem či Srbskem, a že stojí za to tuto zemi navštívit. Jako možnost zlepšení se zde nabízí větší propagace pomocí cestovních kanceláří a agentur. Možné je zapojit celou organizaci Cestovních kanceláří a agentur v České republice. Co se týká reklamy, bylo by vhodné natočit televizní spot, jako má například Chorvatsko a Slovensko a běžně tyto spoty v TV vídáme. Vhodné by bylo založit a spravovat kvalitní informativní web v češtině o Černé Hoře. Považuji za důležité vyzdvihnout potenciál této země a tak bych zvolil reklamní kampaň typu „Černá Hora, země kde je možné uskutečnit každý zážitek“. Za dobrý krok považuji i sérii cestovatelských přednášek na vysokých školách, jelikož z průzkumu vyplývá, že pro většinu vysokoškoláků, je tato destinace stále neobjevená. Za důležité kroky v oblasti realizačních předpokladů považuji investice do infrastruktury, podpora malých a středních podnikatelů v CR a dlouhodobé investice do trvale udržitelných aktivit CR.

63

7 ZÁVĚR Tato práce měla za prvotní úkol popsat Černou Horu jako destinaci cestovního ruchu. Cílem bylo zhodnotit předpoklady cestovního ruchu a navrhnout některé hypotézy k jejich dalšímu rozvoji. V teoretické části mé práce jsem se zabýval historií Černé Hory jako státního útvaru, popsal jsem geografii a ekonomickou situaci této země. V části, kde se zabývám lokalizačními předpoklady, jsem chtěl přiblížit některé významné historické památky, letoviska a přírodní atraktivity, které turismus v Černé Hoře z větší části tvoří. Na konci teoretické části jsem se snažil přiblížit čtenářovi dopravní spojení do této země, možnosti stravování a ubytování. K úplnému závěru jsem přidal ještě důležité kontakty pro potencionální návštěvníky. Jedním z úkolů této bakalářské práce bylo porovnat Černou Horu se vybraným státem Balkánského poloostrova. Toto porovnání jsem se snažil brát z hlediska cestovního ruchu a snažil jsem se zde vyzdvihnout data, která podle mého názoru, hrají velkou roli v tomto segmentu trhu. Údaje jsem zpracoval do jednoduchých přehledných tabulek. Z literárních rešerší a z těchto údajů jsem se snažil nastínit hypotézy, které by mohli vést ke změně nastávající situace. Jako další část jsem provedl dotazníkové šetření, které jsem chtěl zacílit na mladé vysokoškoláky. Z jejich odpovědí byly zpracovány grafy, které jsem dále vyhodnotil. V poslední řadě jsem přidal důležité servery, které jistě pomohou každému, kdo se do této země chystá. Vše jsem ukončil kapitolou „strategie do budoucnosti“. Zde předkládám šest svých hypotéz a rad, jak by Černá Hora měla nakládat se svým bohatstvím a kam by tato země měla směřovat. Černá Hora je bezpochyby nádherná země plná rozmanitosti. Majestátní vrcholky pohoří lákají turisty v zimě i v létě. Na pobřeží nalezneme nádherné pláže a luxusní hotely. Vše dokresluje znamenitá architektura, poznamenaná staletím bojů za nezávislost země. Geografická poloha a dá se říci i izolovanost této krajiny je její výhodou, ale i nevýhodou. I přes každoročně narůstající příjezdový turismus, si tato země, některé návštěvníky, stále marně hledá. Nedostatečné dopravní spojení, jak silniční, tak letecké, je jednou z příčin. Jako další bych uvedl ne příliš dostatečnou propagaci této země v zahraničí. Mnozí turisté si tuto zemi stále spojují s válečnou zónou a nejsou znalí realitě, která už je dávno jiná. Černá Hora se snaží vyjít vstříc Evropě, i co se týká rozhovorů s Evropskou unií o možném vstupu. Vzdělávání místních obyvatel v oblasti cestovního ruchu, podpora a malých podnikatelů, by měla vést ke 64

zlepšení a zkvalitnění služeb i ve vnitrozemí. Černá Hora je státem, který má ekologii zakotvenou přímo v ústavě a na hranicích je vybírán poplatek 10 Euro za osobní vozidlo. Tyto poplatky vybírány od všech vozidel, které překročí černohorskou hranici, by měly být uvážlivě a rozumně investovány do ekologických projektů a do projektů pro trvale udržitelný rozvoj místní krajiny. Osobně se přiznám, že po vstupu do Černé Hory, jsem o tomto začal trochu pochybovat. Na každém rohu čekající policisté, kteří vytrvale sledují přijíždějící turisty v autech cizích poznávacích značek, také nejsou zrovna dobrou vizitkou. Ve vnitrozemí jsou lidé jiní. Dá se říci, že jsou více přátelští a rádi vám s čímkoliv pomůžou a poradí. I ceny jsou zde odlišné. Bohužel s cenami zde klesá i kvalita služeb, kterou místní jakoby kompenzují svojí vstřícností a srdečností. Turistika v těchto oblastech, národních parků, je však nezapomenutelným zážitkem, a všem tuto činnost doporučuji. Z mého dotazníkového šetření jsem zjistil, že drtivá většina dotázaných v Černé Hoře nikdy nebyla. Vzhledem k tomuto faktu považuji za znalosti ohledně této země, za průměrné. Nadále si ale myslím, že by bylo třeba „zpopularizovat“ Černou Horu, jak v médiích, tak například na sociálních sítích pomocí výhodných nabídek. Možností je i zorganizovat sérii přednášek. Jako důležitého hráče bych vyzdvihl cestovní kanceláře a jejich spolupráce s organizacemi v Černé Hoře. Zjistil jsem, že jsou zde CK a CA, které pořádají zájezdy nejen na pobřeží, ale také do vnitrozemí, právě do národních parků. Tento trend je velmi pozitivní avšak před touto prací jsem myslel, že nabídka bude větší. Pomocí reklamy v tisku, TV a pomocí CK by se měla Černá Hora prezentovat, jako země, která má své kvality a kterou stojí za to navštívit. Touto metodou by se do širšího podvědomí lidí mohly dostat národní parky, Boka Kotorská nebo letoviska jako je Budva či Tivat. Dle mých zkušeností a dle informací, které jsem díky psaní této práce zjistil, musím říct, že Černá Hora je země, kterou stojí za to navštívit. Země, kde lze nalézt relaxaci i adrenalinový zážitek za relativně dobré ceny. Myslím, že jsem splnil cíl, který jsem si na začátku vytyčil a doufám, že tato práce dobře poslouží každému, kdo plánuje navštívit tuto krajinu nebo tomu kdo by si rád rozšířil své znalosti.

65

Seznam použité literatury Tištěné zdroje DRAGIČEVIC, P. Černá Hora. Svojtka & Co, 2009. ISBN 978-80-7352-9 HRDLIČKA, MARTÍNEK. Černá Hora. Kartografie Praha, 2003. ISBN 80-7011-773-7 NĚMEC, D. Černá Hora: Kapesní průvodce. Computer Brno, 2006. ISBN 80-251-0759-0 RADOVINOVIČ, R. Černá Hora: Kulturní a přírodní pamětihodnosti a turistické informace. 2003. vyd. Karpatský D. Zagreb: Ljevak, 2003. ISBN 953-178-557-0 TOMEŠ, J. Encyklopedie zeměpis světa. Columbus, 1999. ISBN 80-901727-6-8

Internetové zdroje [1] Montenegro [online]. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/mj.html [2] MINISTERSTVO ZAHRANIČÍ ČR. Černá Hora: Ekonomická charakteristika [online]. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/ekonomika/ekonomicka_chara kteristika_zeme.html [3] Černá Hora. Černá Hora: informace [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://cerna-hora.rovnou.cz/ [4] MUNDO.CZ. Historie Černé Hory [online]. 2010 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/cerna-hora/historie [5] Černá Hora: Ekonomická charakteristika země [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cerna-hora-ekonomicka-charakteristika-zeme18795.html [6] Kotor - Černá Hora [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://cernahora.balkan.cz/kotor.php [7] MUNDO.CZ. Cetinje [online]. 2013. vyd. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/cerna-hora/cetinje [8] VISIT MONTENEGRO. Montenegro [online]. 2011 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.visit-montenegro.com/ [9] MUNDO.CZ. Co je zač Černá Hora [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/cerna-hora

66

[10] MONTENEGRO.COM. City [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.montenegro.com/city/ [11] Informace o Černé Hoře [online]. 2009 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.budva.cz/ [12] Bar - Černá Hora [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://cernahora.balkan.cz/bar.php [13] Průvodce Černou Horou [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.cernahora.net/lokality/ [14] Dovolená Černá Hora [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.invia.cz/cerna-hora/ [15] Perla Černé Hory - Žabljak [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://cernahora.svetadily.cz/clanky/Perla-Cerne-Hory-Zabljak [16] Průvodce Černou Horou: Kulturní a zábavní akce [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.cernahora.net/clanky/kulturni-zabavni-a-sportovni-akce-na-cernohorskem-pobreziv-cervenci-2013/ [17] Černá Hora: Svátky a události [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.invia.cz/cerna-hora/svatky-a-udalosti/ [18] Černá Hora, pro jachting stvořená [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.napalubu.cz/destinace/evropa/cerna-hora-pro-jachting-jako-stvorena.aspx [19] Potápění v Černé Hoře [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.budva.cz/cerna-hora-potapeni.php [20] Ceny na Taře [online]. 2009 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.raft.cz/Clanek-CernaHora-a-ceny-na-Tare.aspx?ID_clanku=1047 [21] Ski center Savin kuk [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.montenegro.travel/en/8480/northern-region/zabljak/sports-and-recreation/ski-skisports-and-ski-centers-ski-schools/ski [22] CK POZNÁNÍ. Durmitor [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.durmitor.cz/ [23] CK ALPINA. Počasí Černá Hora [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.alpina.cz/t/pocasi-cerna-hora [24] Černá Hora podnebí [online]. 2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupné z: http://www.invia.cz/cernahora/pocasi-a-podnebi/

67

[25] HORÁK, S. Zeměpis CR: Úvod do geografie CR [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://slavomirhorak.euweb.cz/prednaska1.html [26] GOOGLE.CZ. Mapy [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: https://maps.google.cz/ [27] Památky a zajímavosti [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://cernahora.tripzone.cz/ [28] Černá Hora: Silniční doprava [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.budva.cz/cerna-hora-doprava.php [29] ASIANA GLOBAL TRAVEL SERVICE. Letuška cz: Letecká doprava [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.letuska.cz/ [30] Jízdní řády IDNES: Autobusová a vlaková doprava [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/#nextanchor [31] Doprava: Letecká doprava [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.cernahora.net/o-cerne-hore/doprava/ [32] Ministerstvo zahraničních věcí - Černá Hora: Kontakty [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/cerna_hora/kontaktni_cesky_urad/-mzvpublish-cz-o_ministerstvu-adresar_diplomatickych_misi-ceske_urady_v_zahranicicerna_hora_velvyslanectvi_belehrad.html [33] Základní informace o teritoriu: Chorvatsko [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.export.cz/evropa/chorvatsko/chorvatsko-zakladni-informace-o-teritoriu [34] OECD. Library: statistics [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/statistics [35] Cestování Idnes: Chorvatsko [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/cesi-a-dovolena-v-chorvatsku-dgg/chorvatsko.aspx?c=A130712_135705_chorvatsko_tom [36] Montenegro travel [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.montenegro.travel/en [37] GOOGLE. Google.cz [online]. 2013 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: https://www.google.cz/

68

Seznam obrázků Obrázek 1 vlajka Černé Hory……………………………………………………….... .11 Obrázek 2 mapa Černé Hory…………………………………………………………...12 Obrázek 3 Petra I. Njegoš………………………………………………………………14 Obrázek 4 Kotor z pevnosti sv. Jana…………………………………………………...19 Obrázek 5 Škrčko jezero z a pohled z hřebene Bobotuv Kuk………………………….26 Obrázek 6 diagram srážek……………………………………………………………...28 Obrázek 7 rozjezdová dráha letiště Tivat………………………………………………33

Seznam grafů Graf 1 Jste muž nebo žena?...........................................................................................41 Graf 2 Jakou školu studujete?........................................................................................42 Graf 3 Kolik je vám let?.................................................................................................43 Graf 4 Co je pro vás rozhodující při výběru destinace?.................................................44 Graf 5 Máte raději organizovanou dovolenou (Cestovní kancelář) nebo dáváte přednost cestování po vlastní ose………………………………………………………………..45 Graf 6 Kdybyste měli tu možnost, vycestovat do kterékoli země Balkánského poloostrova, která by to byla?.........................................................................................46 Graf 7 Navštívili jste někdy zemi Černá Hora?...............................................................47 Graf 8 Pokud byste chtěli navštívit Černou Horu, jaký způsob dopravy byste zvolili?.............................................................................................................................48 Graf 9 Co se vám vybaví jako první, pokud si v duchu řeknete Černá Hora?................49 Graf 10 Znáte některé památky UNESCO v této zemi? Pokud ano, tak které?..............50 Graf 11 Víte, jakou měnou se platí v Černé Hoře?.........................................................51

69

Graf 12 Dokázali byste odhadnout jak asi velká je tato země?.......................................52 Graf 13 Znáte hlavní město Černé Hory?........................................................................53 Graf 14 Do roku 2006 byla Černá Hora v unii s jedním balkánským státem. Víte, který to byl?..............................................................................................................................54 Graf 15 Znáte převládající náboženství v Černé Hoře?..................................................55 Graf 16 Na jihu Černá Hora sousedí s jedním muslimským státem. Který to je?...........56 Graf 17 Myslíte si, že Černá Hora má více co nabídnout než třeba Chorvatsko? Pokud ano, které jsou to atraktivity?..........................................................................................57 Graf 18 Proč si myslíte, že je pro české turisty z hlediska letní dovolené atraktivnější například Chorvatsko?....................................................................................................58

70

Přílohy Příloha číslo 1: Dotazníkové šetření 1) Jakou školu studujete? 

Muž



Žena

2) Jakou školu studujete? 

Vysokou školu



Nestuduji



Střední školu

3) Kolik je vám let? 

20-30



15-19



31 a více

4) Co je pro vás rozhodující při výběru destinace? 

Lokalita



Cena



Kvalita služeb



Dopravní dostupnost

5) Máte raději organizovanou dovolenou (Cestovní kancelář) nebo dáváte přednost cestování po vlastní ose 

Cestování po vlastní ose



Raději cestuji s cestovní kanceláří

71

6) Kdybyste měli tu možnost, vycestovat do kterékoli země Balkánského poloostrova, která by to byla? …………………………………

7) Navštívili jste někdy zemi Černá Hora? 

Ne



Ano

8) Pokud byste chtěli navštívit Černou Horu, jaký způsob dopravy byste zvolili? 

Automobilem



Letadlem



Autobusová doprava



Vlakem



Na stopa

9) Co se vám vybaví jako první, pokud si v duchu řeknete Černá Hora? …………………………… 10) Znáte některé památky UNESCO v této zemi? Pokud ano, tak které? …………………………… 11) Víte, jakou měnou se platí v Černé Hoře? 

Euro



Drachma



Kuna



Jiná měna

12) Dokázali byste odhadnout jak asi velká je tato země? 

jako Slovinsko



jako Středočeský kraj



jako Čechy



jako Chorvatsko 72

13) Znáte hlavní město Černé Hory? 

Podogica



Sarajevo



Priština



Bělehrad

14) Do roku 2006 byla Černá Hora v unii s jedním balkánským státem. Víte, který to byl? 

Srbsko



Jugoslávie



Kosovo



Chorvatsko



Albánie

15) Znáte převládající náboženství v Černé Hoře? 

Křesťanství pravoslaví



Islám



Křesťanství katolictví



Protestantismus

16) Na jihu Černá Hora sousedí s jedním muslimským státem. Který to je? 

Albánie



Turecko



Srbsko

 17) Myslíte si, že Černá Hora má více co nabídnout než třeba Chorvatsko? Pokud ano, které jsou to atraktivity? …………………………………….. 18) Proč si myslíte, že je pro české turisty z hlediska letní dovolené atraktivnější například Chorvatsko? …………………………………………………. 73

74

75