VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

N á v r h o p t i m á l n í h o p ro g r a m u p ro i n - l i n e b r u s l a ř e Bakalářská práce

Autor: Martina Šamšulová Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová Jihlava 2011

Copyright © 2011 Martina Šamšulová

Anotace Tématem práce je vytvořit návrh optimálního programu pro in-line bruslaře podle představ potenciálních účastníků, tedy aktivních in-line bruslařů. Práce je rozčleněna do několika kapitol. Nejprve se věnuje teorii týkající se in-line bruslení, následuje teorie týkající se tvorby zájezdu. Pro výběr nejvhodnější destinace byly zmapovány české a rakouské in-line stezky, studie je obohacena i o analýzu zájezdů zaměřených na in-line bruslaře z nabídky českých cestovních kanceláří. Hlavním bodem práce je samotná tvorba programu, které předcházel průzkum přímo mezi aktivními in-line bruslaři. Na základě programu byl sestaven komplexní zájezd a jako takový byl nabídnut vybraným cestovním kancelářím, které projevily svůj zájem, nebo vysvětlily nezájem a vyjádřily své hypotézy o jeho budoucnosti. Tímto způsobem se také podařil zachytit současný vztah poptávky a nabídky ve zkoumané oblasti. Klíčová slova: Analýza. Cestovní kancelář. Cestovní ruch. Dotazník. In-line bruslení. In-line stezka. In-line trasa. Nabídka. Poptávka. Pravidla silničního provozu. Program pro in-line bruslaře. Průzkum. Trh cestovního ruchu. Zájezd.

Annotation The subject of the thesis is creation of the suggestion for the optimal programme for in-line skaters according to ideas of the potential participants, in-line skaters. Thesis is divided to several chapters. At first, it follows theory of in-line skating, the theory of creation of conducted tour comes after. To choose the most suitable destination, the analyses of Czech and Austrian in-line tracks have been done. Moreover, the analysis of tours focused on in-line skaters and offered by Czech tour operators is inhered in thesis, too. The main item is the creation of the programme. The survey among active in-line skaters predated it. Consequently, the programme was integrated into the complex tour. This tour was also offered to the selected tour operators. These expressed if they are interested in the product or not and why. Thanks to the previous surveys, the correlation of supply and demand in target area was caught up. Key words: Analysis. Conducted tour. Demand. In-line route. In-line track. In-line skating. Market of tourism. Programme for in-line skaters. Questioner. Rule of the road. Tour operator. Tourism. Supply. Survey.

Na tomto místě chci poděkovat své vedoucí bakalářské práce Mgr. Pavle Erbenové za korigování mých myšlenek, pomoc, pevnou ruku a nekonečnou trpělivost, dále svým přátelům, zejména Barboře Haluzové a Františku Dostálovi za užitečné typy a rodině za podporu a pochopení. V neposlední řadě děkuji i všem respondentům, kteří neváhali obětovat svůj čas a umožnili tak smysluplné provedení a dokončení práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. května 2011 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 1

2

Teorie týkající se in-line bruslení ........................................................................... 10 1.1

Charakteristika in-line bruslení ....................................................................... 10

1.2

Historie in-line bruslení .................................................................................. 11

1.3

Rozdělení in-line bruslení ............................................................................... 13

1.4

Vhodná místa pro in-line bruslení .................................................................. 14

1.5

In-line bruslař a pravidla silničního provozu v České republice .................... 17

1.6

Pravidla pro pohyb in-line bruslařů v Rakousku ............................................ 19

1.7

Určení kvality povrchu in-line stezek ............................................................. 19

Teorie týkající se tvorby zájezdu ............................................................................ 21 2.1

Cestovní ruch .................................................................................................. 21

2.2

Cestovní kancelář ............................................................................................ 22

2.3

Zájezd.............................................................................................................. 23

2.4

Tvorba zájezdu ................................................................................................ 24

3

Metodologie práce .................................................................................................. 28

4

Praktická část .......................................................................................................... 30 4.1

Analýza in-line stezek a tras v České republice ............................................. 30

4.2

Analýza in-line stezek a tras v Rakousku ....................................................... 34

4.3

Analýza nabídky cestovních kanceláří v České republice .............................. 37

4.4

Vyhodnocení dotazníku o optimálním programu pro bruslaře ....................... 40

4.5

Zájezd s programem pro in-line bruslaře ........................................................ 46

4.6

Úspěšnost zájezdu pro in-line bruslaře na trhu cestovního ruchu .................. 56

5

Závěr ....................................................................................................................... 59

6

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 61

7

6.1

Publikace ......................................................................................................... 61

6.2

Zákony a normy .............................................................................................. 62

6.3

Internetové zdroje ........................................................................................... 63

6.4

Tištěné katalogy .............................................................................................. 68

Přílohy..................................................................................................................... 69

7

Úvod a cíl práce V dnešní době se čím dál tím více dostává do popředí zdravý životní styl, tedy zdravý způsob stravování a pohyb. Kromě klasických sportů jako je fitness, cyklistika, běh apod. je in-line bruslení jednou z nejoblíbenějších možností, jak se udržet v kondici a duševní pohodě. Právě díky aktuálnosti, rozmachu a perspektivě tohoto sportu jsme se rozhodli ponořit hlouběji do problematiky a spojit ji s dalším fenoménem dnešní doby, cestovním ruchem. Je pravdou, že in-line bruslení, jako každý masově provozovaný sport, a cestovní ruch už si k sobě cestu našli. In-line bruslařům nestačí již známé stezky v místě jejich bydliště. Hledají jiné, vzdálenější, prozkoumávají a porovnávají nová místa, zkoušejí své síly na delších tratích, se zálibou překovávají hranice vlastního státu. Díky touze dostat se vždy o krok dál využívají mnohé služby cestovního ruchu a přispívají nejen k rozvoji in-line bruslení a jeho infrastruktury, ale i samotného cestovního ruchu. V této studii propojení kolečkového bruslení s cestovním ruchem sledujeme a snažíme se optimalizovat bod střetu jak z pohledu bruslařů na straně poptávky, tak i z pohledu cestovních kanceláří, tedy nabídky. Stěžejním cílem práce je sestavit optimální program pro in-line bruslaře. Protože podstatou úspěšného marketingu je zjistit, po čem touží zákazník, jaká je poptávka, a tomu přizpůsobit nabídku, i my začínáme průzkumem poptávky. Na základě jeho výsledků je vytvořen in-line program, u kterého očekáváme určitou úspěšnost. Vzhledem k tomu, že program sám o sobě potenciální zákazníky či prodejce příliš neosloví, obalili jsme ho nezbytnými službami, čímž vznikl plnohodnotný produkt schopný konkurovat na trhu cestovního ruchu. Avšak stává se, že i sebelépe vypracovaný projekt je reálně neproveditelný, protože narazí na překážky, se kterými teorie nepočítá a jež ani nelze předpovídat. Riziku jsme se snažili alespoň částečně vyhnout tím, že byl produkt nabídnut zkušeným cestovním kancelářím, které ho zhodnotily a vyjádřily své prognózy o jeho realizaci a případném úspěchu či neúspěchu. Dílčími cíli je seznámit čtenáře s teoretickými poznatky o in-line bruslení, s pravidly pohybu pro in-line bruslaře zakotvenými v české a rakouské legislativě a s úskalími tvorby zájezdu, dále analýza nabídky in-line zájezdů na českém trhu a analýza českých a rakouských in-line stezek. Tyto průzkumy nás pomohou nasměrovat, kudy se při

8

tvorbě programu vydat, abychom pronikli do prázdného zákoutí trhu cestovního ruchu. Ve třetí kapitole je pak popsána metodologie práce. Práce obsahuje několik příloh. Pro lepší představu jednotlivých druhů in-line tras bylo připojeno jejich grafické znázornění. Protože se in-line bruslaři pohybují zejména po cyklostezkách, je žádoucí znát jejich pravidla. Ta jsou shrnuta v brožuře Desatero pravidel chování bruslaře na cyklostezce, která by mohla být rozdána účastníkům na začátku zájezdu. Důležité jsou tabulky s výsledky jednotlivých analýz, které se kvůli rozměrům nevešly do textu, a konkrétní dotazníky použité v hlavních šetřeních. Pro zvídavější čtenáře je připojen i výpis vybraných organizací zabývajících se in-line bruslením, a podrobněji rozebrána nejednoznačnost statusu in-line bruslaře v české legislativě. Kvůli dohledání dalších informací je v přílohách i výtah z mezinárodní dohody AETR a seznam kontaktních údajů oslovených a v práci užitých ubytovatelů a dopravce.

9

1 Teorie týkající se in-line bruslení Pro plnohodnotné vypracování bakalářské práce bylo nutné nastudovat vhodné zdrojové materiály a nabýt tak teoretické znalosti důležité pro další postup, zejména praktickou část. Zjištěné poznatky byly zpracovány a výběr těch, které se nejvíce váží k tématu, je uveden v následujících kapitolách.

1.1 Charakteristika in-line bruslení Z obecného hlediska je in-line bruslení sport, takže je na místě nejdříve uvést stručnou charakteristiku sportu, např. jak ji ve své knize vystihují pan Hobza a Rektořík (2006). Sport je fyzická aktivita tvořící složku volného času a životního stylu ve vrcholové podobě, která se pro někoho může stát i profesí. Sport plní funkce zdravotní i relaxační, zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, je vyjádřením příslušnosti ke skupině. Je popisován i jako pohybová činnost soutěžního charakteru, prováděná podle určitých pravidel s měřitelnými a porovnatelnými výsledky. [1] Pravý význam slova sport je obveselení, rozptýlení, dá se říci i útěk od každodenních stereotypů, práce a povinností k zábavě. A přesně tohle v sobě skrývá i in-line bruslení: „Bruslení je magický pohyb. Rychlejší než chůze, méně namáhavé než běh. Bruslit se dá při troše skromnosti téměř kdekoli, brusle se dají vzít s sebou na dovolenou, do práce i do školy, můžete se na nich pobavit se známými nebo si dát jen tak do těla.“ [5] Bruslení se dá definovat i odborněji, tedy jako „činnost, během které dochází k pohybu po hladkém pevném povrchu pomocí speciálních pomůcek zvaných brusle. Základním principem bruslení je přenášení váhy těla z jedné nohy na druhou, čímž se uvádí tělo do pohybu“. [24] Jak ve své knize uvádějí Bettina Schaarová a Petra Platenová (2004), v boji proti civilizačním chorobám, jako je onemocnění oběhového aparátu, poruchy látkové výměny, nadváha a onemocnění páteře, je in-line bruslení atraktivní alternativou joggingu či jízdy na kole, v mnoha případech je i fyziologicky příznivější. Při běhu je zatížení srdce a krevního oběhu mnohem nižší než při bruslení. Při jízdě na kole zase tolik nezatěžujeme svalstvo. Kromě posilování a spalování velkého množství energie se při bruslení zvyšuje kapacita plic, zlepšuje funkce oběhového systému, urychluje

10

látková výměna, posiluje obranyschopnost organismu a rozvíjí se koordinace a rovnováha. Bruslení navíc nezatěžuje klouby tolik jako běh. [13] Kolečkové bruslení ovlivňuje člověka i po stránce sociální a duševní. Od trávení volného času s rodinou a přáteli a získávání nových kontaktů, přes hledání sebe sama a začlenění se do určité skupiny, přináší bruslení příležitost aktivního sportování i pro zdravotně postižené lidi, a to i mentálně. Příkladem mohou být výsledky jedné z amerických studií, které ukázaly, že lidé postiženi Downovým syndromem se mohou tomuto sportu naučit a výrazně jim to pomáhá v dalším rozvoji. Vzhledem k tomu, že bruslení vyžaduje dobrou koordinaci, stabilitu, soustředění a někdy i vůli, zvládnutí tohoto pohybu vede i ke zvýšení sebevědomí. [5] Pro objektivní náhled je třeba uvést i nevýhody in-line bruslení. Jednou z nich je trvalé zatížení páteře zejména při dlouhých jízdách. Vzhledem ke zvolenému terénu a při přecenění schopností bruslaře, jako téměř u každého sportu, i zde hrozí riziko zranění především z důvodu pádu. To lze snížit používáním ochranných pomůcek, alespoň helmy a chráničů na zápěstí, dlaně, lokty a kolena, a samozřejmě obezřetností a dodržováním pravidel silničního provozu.

1.2 Historie in-line bruslení Prvním doloženým uživatelem kolečkových bruslí byl Belgičan John Joseph Merlin, který tak chtěl rozveselit krále na maškarním plese v Londýně. Po jeho ne příliš úspěšném výstupu ve druhé polovině 18. století se na tento skvělý vynález na dlouhá léta zapomnělo. První patent na jednostopé kolečkové brusle byl vydán až v roce 1815, a to Francouzi Jeanu Garcinovi, který také otevřel školu bruslení. [26] Garcina v podobném duchu následovalo několik dalších vynálezců a inovátorů, ale výraznější změnu přinesl až James Leonard Plimpton nazývaný otcem moderního bruslení. Plimpton byl nespokojený s dosavadním řešením a použitelností in-line bruslí, a proto v roce 1863 zkonstruoval dvouosičkové kolečkové brusle, tedy se čtyřmi kolečky ve dvou řadách, nazývané „quad“. I když se tento typ bruslí dnes už netěší takovému zájmu jako in-line brusle, ve své době byl na vrcholu slávy a znamenal revoluci ve sportu jako takovém. Díky novému důmyslnějšímu mechanismu a naklánění bylo možné snadno zatočit do požadovaného směru, což popustilo uzdy fantazii při různých pohybových kreacích. V roce 1866 otevřel Plimpton první veřejný bruslařský rynk

11

a založil Newyorskou bruslařskou asociaci, vytvořil vzdělávací systém pro výuku techniky bruslení a zasloužil se o zpopularizování kolečkového bruslení jako rekreačního sportu. [65] Výroba a používání kolečkových bruslí se začaly rozvíjet po vynalezení kuličkového ložiska v roce 1884. Na přelomu 19. a 20. století se jízda na kolečkových bruslích stala populární zábavou mužů i žen. Během 20. let vznikly různé disciplíny, ve kterých se okamžitě začalo soutěžit. V zastřešených halách se na bruslích hrálo pólo i hokej, pořádaly se soutěže v tanci a krasobruslení, pod širým nebem se závodilo v rychlobruslení. [45] Jak je již zmíněno dříve, v současnosti jsou na výsluní opět in-line brusle, které quady tlačí do kouta. Nejbližším příbuzným in-line bruslení je klasické bruslení na ledě, díky němuž se in-line brusle začaly masově rozšiřovat. O renesanci in-line bruslení se zasloužil hlavně hokejista Scott Olsen, který kolem roku 1980 vyrobil několik párů těchto bruslí, aby mohl se svými spoluhráči trénovat i mimo sezónu. O jeho výrobek projevili zájem i jiní sportovci a zanedlouho i široká veřejnost. Olsen neváhal a začal s malou

výrobou,

která

postupně

přerostla

v dnes

již

světoznámou

firmu

Rollerblade, Inc. Ještě nějakou chvíli trvalo, než si i ostatní výrobci uvědomili obrovský potenciál tohoto sportu, ale pak se in-line brusle staly velmi atraktivním obchodním artiklem na celém světě. [8]

1.2.1 In-line bruslení v současnosti V posledních letech se bruslení čím dál tím více prosazuje nejen jako rekreační, ale i jako výkonnostní sport. Do popředí se dostává rychlostní in-line bruslení, které bylo dokonce v roce 1996 zařazeno mezi exhibiční sporty na Letních olympijských hrách v Atlantě. Roste i počet lidí, kteří se věnují in-line hokeji, krasobruslení, slalomovému bruslení, tanci nebo in-line aerobic fitness. V prosinci 2010 byly do Mezinárodní federace kolečkového bruslení (FIRS) začleněny další dva nové kolečkové sporty, Roller derby a Alpine Inline. [25] Roller derby je kontaktní sport, kdy dva pětičlenné týmy jezdí ve stejném směru po oválné dráze, přičemž se snaží podle daných pravidel navzájem poshazovat nebo vytlačit z dráhy. Ač se to tak nezdá, Roller derby je především ženský sport, muži se k němu přidali později. [74] Alpine Inline silně připomíná klasický lyžařský slalom, kdy bruslaři sjíždí ve slalomu mírný kopec

12

s hůlkami v rukou. Alpine Inline je pro Českou republiku velmi důležitý, protože čeští reprezentanti jsou jak na evropských, tak i světových závodech velice úspěšní a závody Evropského poháru se konají na našem území. [25]

1.3 Rozdělení in-line bruslení Abychom si ujasnili, co všechno obecný pojem in-line bruslení obsahuje a v jaké rovině se tato práce pohybuje, použijeme rozdělení bruslení z publikace Kubana, Kirchnera a Louky (2004). Jak autoři sami přiznávají, tento výčet není konečný, jsou tu vyjmenovány jen nejběžněji provozované aktivity. Názvy jednotlivých skupin jsou uvedeny jak v původním anglickém znění, tak i v českém překladu. Kolečkové bruslení můžeme tedy rozdělit na: 1. kondiční (fitness skating) •

vyjížďky a turistika;

•

zvyšování kondice;

•

transport,

2. rychlostní (speed skating) •

dráhové;

•

silniční;

•

sjezdové (alpine inline),

3. agresivní (aggressive skating) •

U-rampa – akrobatické skoky a triky;

•

Street – skoky a triky (jumping and stunt) nebo klouzání na zábradlí (grinding),

4. hokejové a sportovní hry •

hokej;

•

kolektivní hry – basketbal, fotbal, frisbee, roller derby,

5. umělecké (artistic skating), 6. bruslení v terénu (off-roading, trail skating). [6]

1.3.1 Vyjížďky a in-line turistika Protože hlavní náplní práce je sestavit program pro bruslaře, ve své podstatě program turistický sestávající z vyjížděk na bruslích, tento bod si nyní více přiblížíme. 13

Nejprve si upřesněme pojem in-line turistika. V této práci je její charakteristika odvozena od charakteristiky cykloturistiky podle paní Hřebíčkové (2007). Můžeme tedy napsat, že in-line turistika je pohyb v přírodě se stanoveným cílem a odůvodněním bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na in-line bruslích. [4] Vyjížďky a turistika se řadí do kondičního bruslení. A právě kondiční neboli fitness bruslení je u široké veřejnosti nejoblíbenější. [27] Mnoho sportovců této skupiny dosahuje výkonů na velmi solidní sportovní úrovni, ale považují in-line bruslení především za aktivní náplň svého volného času a přímé sportovní zápolení není cílem jejich aktivit. [6] Pro naše účely je možné název pozměnit na rekreační bruslení, ale je dobré vědět, že pokud provozujeme tuto aktivitu pravidelně, naše kondice se zlepšuje, i když vyjížďky na bruslích bereme jen jako relaxaci a příjemný pohyb na čerstvém vzduchu. Skupina tzv. rekreačních, resp. kondičních bruslařů, v porovnání s ostatními in-line disciplínami, je rozhodně nejpočetnější. Jak také Kuban, Kirchner a Louka (2004) napsali, vyjížďkám a in-line turistice se věnují především ti, kteří in-line brusle chápou jako zábavnější a rychlejší formu pohybu, než je chůze. Je to činnost věkem neomezená, velmi vhodná pro výlety s rodinou nebo přáteli. Lze ji realizovat především v parcích, na městských ulicích a na samostatných cyklostezkách. [6]

1.3.2 Blade Nights V této kapitole je vhodné zmínit i tzv. Blade Nights, do češtiny volně přeloženo jako noční jízdy městem. Tato velice populární nezávodní akce může být vítaným zpestřením každého in-line programu. Lze ji charakterizovat jako organizovanou hromadnou jízdu i několika tisíc bruslařů městem v podvečerních nebo večerních hodinách za doprovodu policie, která uzavírá ulice a vytváří tak volnou cestu jen pro bruslaře. Volba vhodných terénů, setkání se známými a osobami stejného zájmu a nevšední atmosféra vytváří velmi silný zážitek. [6]

1.4 Vhodná místa pro in-line bruslení Vhodných míst pro in-line bruslení je několik druhů a každý si pod tímto širokým pojmem může představit něco jiného. My se budeme zabývat těmi stezkami, trasami a cestami, které jsou popisovány v odborné literatuře, popřípadě v zákonech.

14

Jak se podrobněji dočtete v kapitole 1.5 In-line bruslař a pravidla silničního provozu v České republice, jako hlavní prostor pro pohyb kolečkových bruslařů zákon určuje chodník a stezku pro chodce. V praxi je však mnohdy povrch chodníků a těchto stezek pro bruslaře nesjízdný. Většinou je to dáno použitím nevhodného materiálu, například tolik běžných dlažebních kostek. V případě asfaltu tvoří překážku hrbolky, důlky, praskliny, velká zrna a jiné nerovnosti povrchu, které při chůzi vůbec vadit nemusí. Naštěstí je bruslařům dovoleno užít i stezky pro cyklisty, tzv. cyklostezky, kde je často kvalita povrchu přijatelnější.

1.4.1 Cyklostezka Cyklostezka (stezka pro cyklisty, cyklistická stezka) je vyšší forma organizace řízení pohybu cyklistů. Je to pozemní komunikace nebo její část, na které jsou pro cyklisty přesně vymezené prostory pohybu vyznačené vodorovným a svislým dopravním značením (dopravní značkou „Stezka pro cyklisty“) a jejíž uživatelé jsou zavázáni dodržovat přesně stanovená pravidla. Cyklostezka je vždy ohraničena na svém začátku a konci a je výhradně určena pro cyklistickou dopravu; automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Pokud je souběžně vedena se silnicí, má cyklista povinnost tuto stezku využívat. Pravidla silničního provozu povolují užití cyklostezky i jezdcům na kolečkových bruslích. [39] Cyklostezka musí svými parametry splňovat požadavky pro cyklostezky uvedené v normě ČSN 73 6110. Základní šířka jízdního pruhu pro cyklisty je jeden metr. Stezky pro cyklisty se navrhují jako dvoupruhové obousměrné, v odůvodněných

případech

mohou

být

i

obousměrné

jednopruhové.

Povrch

se doporučuje asfaltový a má být odlišen od přilehlého jízdního pruhu nebo pruhu pro chodce barevně nebo strukturou povrchu. [22] Je samozřejmě možné užít i kombinaci dvou předchozích, tedy stezku pro chodce a cyklisty značenou stejnojmennou dopravní značkou. Ta má od roku 2001 dvě varianty, jimiž rozlišuje, zda je stezka rozdělena na dva samostatné pruhy zvlášť pro chodce a cyklisty, nebo zda je celá šířka stezky určena všem uživatelům dohromady. [78] Další vhodnou cestou, po které se in-line bruslař může vydat je cyklotrasa, spíše však některé její úseky. Ačkoli se zdají být termíny cyklostezka a cyklotrasa velmi podobné, zaměňovat bychom je rozhodně neměli.

15

1.4.2 Cyklotrasa Cyklotrasa je orientační směrové vedení cyklistů a využívá jak cyklostezky, tak i vhodné silnice a drobné místní a účelové komunikace. Její značení je podobné silničnímu značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky – návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka. Na všech najdeme symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Při jízdě po cyklotrase je uživatel povinen dbát veškerých ustanovení a v žádném případě nepožívá žádných výhod. Značky tohoto druhu mají pouze orientační a informační charakter. [39] Jen pro úplnost uveďme i pojem cykloturistická trasa. Ta sice opouští silnice s automobilovým provozem, ale vede přírodou a terénem, většinou po horší polní či lesní cestě, čímž opouští i in-line bruslaře. [39]

1.4.3 In-line stezky a in-line trasy Je logické, že pro in-line bruslaře musí být nejideálnější in-line stezky a in-line trasy. S těmito pojmy to však není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Z pohledu české legislativy přesně vymezená in-line stezka, jak je tomu u cyklostezky, zatím

neexistuje.

Nenajdeme

žádné

konkrétní

značky

týkající

se

pouze

in-line bruslařů ani jasně dané parametry upravující in-line stezky. Bruslaři byli jen začleněni do stávajícího systému, což s sebou přineslo drobná úskalí. Veškeré trasy pro české bruslaře jsou vlastně cyklostezkami, jejichž výstavba je v zákoně zohledněna. Proto se při realizaci projektů na nové in-line stezky vychází právě z parametrů cyklostezek. [2] Ačkoli v zákoně spojení in-line stezka není uvedeno, je běžně užívaným termínem. Význam spojení je vnímán spíše jako cesta nebo její část bez silničního provozu s hladkým asfaltovým povrchem. Nad tím, zda je ohraničena dopravními značkami, se už nikdo nepozastavuje. Je samozřejmě možné a celkem jednoduché definici in-line stezky odvodit od definice cyklostezky. Domníváme se však, že pro účely práce, v našich podmínkách je tento počin zcela bezpředmětný. Všeobecně uznávaný a používaný termín in-line stezka přejímáme a v práci ho dále užíváme (zejména v kapitolách 4.1 a 4.2) ve smyslu místa uzpůsobeného k in-line bruslení.

16

Dá se říci, že význam in-line tras v myslích široké veřejnosti splývá s domnělým významem in-line stezek, na rozdíl od nich in-line trasy opravdu oficiálně existují. Tím, že trasa nemusí vést striktně po stezce, se její pole působnosti rozšiřuje. Jsou to právě kvalitní úseky cyklotras a s rozvíjející se infrastrukturou snad přibydou i samostatné tratě pro bruslaře.

1.4.4 Druhy in-line tras Snad jediné, co se dá bez problémů a s reálným využitím pro účely tvoření in-line programu transformovat, jsou druhy cyklotras, jak je popisuje paní Hřebíčková (2007). Cyklotrasu podává jako cykloturistickou akci, kterou dělí podle přesunu a polohy výjezdního místa. Její myšlenku jsme aplikovali na in-line bruslení a výsledek uvádíme níže. Grafické znázornění jednotlivých druhů tras je součástí Přílohy 2. In-line trasy, lépe řečeno in-line turistické akce dělíme podle přesunu a polohy výjezdního místa na: •

Hvězdicové in-line trasy, při nichž skupina přijede do jednoho místa, kde má zázemí a odkud provádí výjezdy [Příloha 2, Obr. 8].

•

Dálkové jízdy, kdy skupina přijede jiným dopravním prostředkem do výjezdového místa a odtud pokračuje na bruslích. Dopravní prostředek, který skupinu přivezl, funguje jako doprovodný vůz, který může účastník využít v případě únavy. Lze využít varianty s nebo bez doprovodného programu [Příloha 2, Obr. 9].

•

Kombinované in-line turistické akce, kdy se skupina přesouvá dopravním prostředkem na jednotlivá výjezdní místa se zázemím, odkud má možnosti hvězdicových tras [Příloha 2, Obr. 10]. [4]

1.5 In-line bruslař a pravidla silničního provozu v České republice Pohyb kolečkových bruslařů na veřejných místech upravuje Zákon číslo 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, naposledy novelizován v roce 2010. Podle § 2 písmene j) tohoto zákona je bruslař účastníkem silničního provozu a patří mezi chodce, protože chodec je i osoba, která se pohybuje na lyžích nebo kolečkových bruslích.

17

Z této části zákona vyplívají pro bruslaře, tak jako pro chodce, následující pravidla: •

musí užívat především chodníky nebo stezky pro chodce,

•

nesmí na chodníku nebo stezce pro chodce nikoho ohrozit,

•

jedná-li se o stezku pro chodce a cyklisty, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je bruslař povinen užít pouze pruh vyznačený pro chodce; pruh pro cyklisty smí užít jen v momentě předjíždění, nesmí však při tomto manévru ohrozit jedoucí cyklisty,

•

tam, kde není chodník, se bruslí po levé krajnici, nebo co nejblíže k levému okraji vozovky,

•

za snížené viditelnosti smějí bruslaři jet pouze za sebou. [19]

Dále platí, že do prostředků hromadné dopravy je vstup na kolečkových bruslích většinou zakázán a že se bruslit nesmí na veřejných parkovištích. Parkoviště u velkých obchodních center jsou ale většinou soukromá a bruslení se zde řídí předpisy majitele. Ve výše popsaném zákoně, konkrétně v § 57 odstavci 7, je však také uvedeno: „Jízdní pruh pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení“. Z toho vyplývá, že se bruslař může pohybovat jak na chodníku a stezce pro chodce, tak na stezce pro cyklisty, nesmí ale nikde nikoho ohrozit a nesmí narušit plynulost silničního provozu. [9] Bruslař, stejně jako každý jiný účastník silničního provozu, je podle zmíněného zákona mimo jiné povinen: •

„chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu,

•

řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích a pokyny osob vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

•

řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace“. [19] 18

Jak již bylo naznačeno, v české legislativě jsou drobné nesrovnalosti. Týkají se nejednoznačného vymezení statusu bruslaře, kdy není zcela přesně dáno, zda se má řídit pravidly pro chodce, či cyklisty. Tato prekérní situace a doporučení, jak z ní vybruslit jsou blíže popsána v Příloze 3.

1.6 Pravidla pro pohyb in-line bruslařů v Rakousku Stručný souhrn pravidel určených pro in-line bruslaře na území Rakouska byl převzat z internetového

serveru

Inline-Online – vše o inline bruslení,

který upozorňuje,

že platnost zveřejněných informací o právních předpisech pro bruslení v Rakousku vydaných v roce 1998 neměl možnost ověřit. Rakouské dopravní předpisy upravující bruslení jsou následující: •

V pěší zóně je možno bruslit kdekoli.

•

Pokud se v daném místě nachází cyklostezka, použijte ji.

•

Pokud se v daném místě nachází chodník a cyklostezka ne, použijte chodník.

•

Pokud se v daném místě nenachází ani chodník ani cyklostezka, bruslení je zcela zakázáno.

Z toho vyplývá, že bruslení mimo město či obec je povoleno pouze na trasách k tomu určených a označených, podobně jako v Česku, modrou dopravní značkou „Stezka pro chodce“ nebo „Stezka pro cyklisty“. [52] Autor článku poukazuje na rozdíl mezi českou a rakouskou legislativou v přístupu k pohybu bruslařů na silnicích, o kterém jsme se také již zmínili. U našich jižních sousedů jsou silnice pro bruslaře tabu. České právo k tomuto bodu přistupuje benevolentně a nechává rozhodnutí na samotných bruslařích. [52] V pohledu na ochranné pomůcky se oba státy shodují. Helma a ochranné vybavení se doporučuje, není však stanoveno zákonem. [56]

1.7 Určení kvality povrchu in-line stezek Kvalitu povrchu je možno určit několika způsoby. V této práci je uvedena a následně i použita metoda vytvořená Švédem Larsem Lisonem Almqvistem, in-line bruslařem ze Stockholmu, kterou ve své knize velmi srozumitelně popisují Kuban, Kirchner a Louka (2004). Dovolím si autory citovat a tím tuto metodu vysvětlit.

19

„Abychom porozuměli Lisonovu schématu, je třeba si nejprve uvědomit, čím je při jízdě

na

bruslích

ovlivňována

příjemnost,

či

nepříjemnost

jízdy.

Jedním

z nejdůležitějších faktorů, které určují, jak je cesta vhodná pro bruslení, je různá velikost kamínků zapuštěných do asfaltové silnice nebo stezky. Nerovnost povrchu také určuje množství energie, kterou je třeba vynaložit k dosažení určité rychlosti. V Lisonově schématu se tento faktor nazývá valivý odpor (rolling resistance) povrchu. Větší valivý odpor znamená větší námahu pro bruslaře. Lison vytvořil pětibodovou stupnici, ve které 5 znamená nejlepší povrch a 0 označuje povrch pro bruslaře nesjízdný. Každý stupeň může být doplněn znaménkem + nebo –, to znamená, že cesta označená jako 5+ je fantastická, 5 je skvělá a 5– je velmi dobrá. Lison pak přiřadil tyto stupně k valivému odporu. Proto stupeň 5 znamená téměř žádný odpor, 4 má dvojnásobný valivý odpor než 5, 3 má dvojnásobný valivý odpor než 4 a tak dále. Kritická rychlost je taková, které je třeba dosáhnout, aby se nám povrch zdál „jemnější“. To znamená, že když dosáhneme této rychlosti, povrch se bude jevit hladší, než ve skutečnosti je.“ [6] Pro úplnost připojujeme i tabulku stupnice pro vyhodnocování kvality povrchu. Tab. 1: Stupnice pro vyhodnocování kvality povrchu (zdroj: [6])

stupně 5+ 5

valivý vibrace odpor většinou většinou žádné žádný 1

5– 4

občas trvalejší 2

3+ 3

sem tam

4

2+

kritická rychlost

písek

0 km/h

1–2 mm

0 km/h

2 mm

8 km/h

již zcela zřejmé, ale ještě bez problémů

2–4 mm 15 km/h

poněkud rušené

5–7 mm 20 km/h

občasná ztráta rychlosti sjízdné jen kritickou rychlostí při sjezdu

2

8

nohy trnou

1

16

poskakující brusle

0

velikost zrn povrchu

chůze

kolem 10 mm 25 km/h 10–15 mm 30 km/h 20 mm 35 km/h 20–25 mm stěrková cesta

Tímto způsobem lze popsat jakoukoli stezku nebo silnici, čímž získáme snadno a rychle porovnatelné údaje o kvalitě jejího povrchu. Je však třeba připomenout, že stupeň 3 a vyšší je pro bruslaře vhodný, kdežto stupni 2 a méně je rozhodně lepší se vyhnout. 20

2 Teorie týkající se tvorby zájezdu Základem práce je sestavit program pro in-line bruslaře. Samotný program však pro praktické využití a nabídnutí cestovním kancelářím nestačí. Aby byl pro cestovní kanceláře, potažmo pro potenciální účastníky atraktivní, musí se stát součástí zájezdu. Toho docílíme začleněním programu do balíčku služeb a vytvoříme tak komplexní produkt schopný uspět na trhu cestovního ruchu. Protože výstupem této práce je tedy zájezd s programem pro in-line bruslaře, vysvětlíme si nyní některé pojmy, které s tvorbou zájezdu souvisejí, a popíšeme si i principy a samotný postup při tvorbě zájezdu.

2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch v dnešní době neodmyslitelně patří k životnímu stylu moderní společnosti. V souvislosti s ním se každoročně dává na celém světě do pohybu masa lidí, kteří obvykle ve svém volném čase opouštějí svoje domovy a vydávají se za poznáním, rekreací, novými zážitky a lidmi atp., přičemž vůdčím motivem je záměrná změna prostředí. [3] Cestovní ruch souvisí s ekonomií, ekologií, geografií, sociologií, psychologií, demografií a celou řadou dalších oborů. A právě díky jeho mnohotvárnosti a mnohooborovosti ho není vůbec jednoduché jednoznačně definovat. V roce 1991 na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu v Ottavě se o to pokusila Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), která stejně jako další pojmy z dané oblasti vymezila cestovní ruch takto: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ [3]

2.1.1 Trh cestovního ruchu Trh je prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou, kde se tedy setkává prodávající s kupujícím, aby prostřednictvím směny uspokojili své potřeby. Z toho odvodíme, že trh cestovního ruchu je souhrn směnných vztahů mezi subjekty prodávajícími zboží a služby cestovního ruchu a subjekty kupujícími zboží a služby cestovního ruchu.

21

Základními službami cestovního ruchu jsou služby ubytovací, stravovací a dopravní. Mezi

doplňkové

služby

řadíme

např.

služby

lázeňské,

sportovně-rekreační,

společensko-kulturní, zprostředkovatelské, průvodcovské, animační, směnárenské, pojistné apod. [10] Konkrétními komponenty trhu cestovního ruchu jsou turistické atraktivity, tj. prostor vhodný pro realizaci cestovního ruchu, nabídka a poptávka po službách cestovního ruchu, věcná struktura nabídky, reálné příjmy obyvatelstva a ceny a materiálně-technická základna, kterou doplňuje infrastruktura. [11]

2.2 Cestovní kancelář Téměř vše, co se týká podnikání v oblasti cestovního ruchu v České republice, upravuje Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, s poslední novelizací platnou od ledna 2010. „Provozovatel cestovní kanceláře (tedy cestovní kancelář) je podnikatel, který je na základě koncese oprávněn nabízet a prodávat zájezdy. V rámci živnosti může cestovní kancelář rovněž: •

nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a na základě individuální objednávky prodávat jejich kombinace,

•

organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,

•

zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby (dopravce, pořadatele kulturních, společenských a sportovních akcí apod.)

•

zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář,

•

prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.“ [17]

Pro nás je důležité především to, že cestovní kancelář, na rozdíl od cestovní agentury, která je ze zákona tohoto práva zbavena, může nabízet a prodávat vlastní zájezdy. To je v práci zohledněno a náš zájezd s programem pro in-line bruslaře je sestaven tak, aby ho cestovní kanceláře mohly zařadit do své nabídky pod vlastním jménem.

22

2.2.1 Produkt cestovních kanceláří Všeobecně se za produkt považuje cokoli, co je možné nabízet a směňovat na trhu a co může uspokojit nějakou potřebu, řešit určitý problém, poskytovat hodnoty. Jak už víme, v cestovním ruchu mohou být produktem hmotné předměty, mnohem častěji jsou to ale služby nebo dokonce myšlenky. [16] Produkt cestovních kanceláří má různé podoby v závislosti na druhu cestovního ruchu, pro který je určen. Ve výjezdovém cestovním ruchu je hlavním produktem organizátorů cest do zahraničí poznávací nebo pobytový zájezd, který bývá zpravidla nabízen v katalogu s fixní cenou a zahrnuje hlavně ubytování a stravování, dopravu, služby na místě (transfery, výlety apod.) a služby delegáta nebo průvodce cestovní kanceláře. V domácím cestovním ruchu je hlavním produktem pobytový nebo poznávací zájezd, jehož hlavní a často i jedinou součástí je ubytování. Bývá nabízen v katalogu a může obsahovat ubytování, stravování a služby v místě pobytu (výlety, exkurze apod.). V příjezdovém cestovním ruchu je produktem služba nebo kombinace služeb, která je nabízena zahraniční cestovní kanceláři. Jde zpravidla o ubytování a stravování, místní dopravu, místní služby a služby průvodce. [14]

2.3 Zájezd Protože je zájezd hlavním předmětem prodeje cestovních kanceláří, zákon 159/1999 Sb. stanovuje i jeho přesnou definici. „Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc, •

doprava,

•

ubytování,

•

jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu.

Zájezdem se rozumí i kombinace služeb cestovního ruchu sestavená až na základě individuálního požadavku.“ [17]

23

Zájezdem podle tohoto zákona naopak není kombinace služeb prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů). [17] Lidštěji než v zákoně řečeno, zájezd je organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým poznávacím, rekreačním, vzdělávacím nebo jiným cílem. [10]

2.3.1 Sportovně-turistický zájezd V této práci je sestaven sportovně-turistický zájezd, proto nastíníme, co si pod tímto slovním spojením představit. Cílem

sportovně-turistického

zájezdu

je

prožít

aktivně

dovolenou

spojenou

s rekreačním provozováním určitého sportu nebo turistiky. Základem je vybrat vhodné prostředí, které umožní provozovat daný sport. Při sportovních zájezdech je nutný specializovaný průvodce, který plní i funkci instruktora. V závislosti na zvoleném druhu sportu je potřeba zajistit i dopravu sportovních potřeb, jejich půjčování, případně i údržbu, náhradní součástky a běžné opravy. Při volbě trasy a náročnosti celého zájezdu zohledňujeme schopnosti jednotlivých účastníků, program musí být vhodně členěn a odstupňován podle obtížnosti, nesmíme zapomenout na dostatečný odpočinek. Strava musí mít dostatečnou kalorickou hodnotu i vhodnou skladbu, při výběru ubytování klademe velký důraz na hygienická zařízení. [7]

2.4 Tvorba zájezdu Tvorba zájezdu má organizačně-technickou, ekonomickou a právní stránku. Organizačně-technická

stránka

se

týká

zpracování

tras,

sestavení

programu

a zabezpečení služeb účastníkům, ekonomická stránka problematiky nákladů, účetnictví a cen. Právní stránka se týká smluvní úpravy, upřesněné ve vztahu ke klientovi zejména všeobecnými a záručními podmínkami cestovní kanceláře. [10] Nyní si podrobněji popíšeme jen ty části, které se v práci vyskytují, o ostatních se zmíníme jen okrajově. Například právní stránkou se vůbec nebudeme zabývat.

24

2.4.1 Zpracování trasy zájezdu Vypracováním trasy rozumíme vytyčení úseků cesty, na nichž se uskutečňuje přeprava účastníků různými druhy dopravních prostředků, případně pěšky, určení míst pobytu, charakteristiku přírodních i uměle vytvořených podmínek cestovního ruchu. Podstatnými náležitostmi zpracování trasy je určení výchozího a cílového místa trasy, jednotlivých úseků a jejich délky a čas potřebný k jejich překonání, charakteristika trasy, informace o materiálně-technickém zázemí, tzn. o možnostech ubytování, stravování, dopravní dostupnosti apod., v zahraničním cestovním ruchu také základní informace o navštívené zemi. [10] V časovém rozvrhu trasy autokarového zájezdu je třeba respektovat průměrnou hodinovou rychlost dopravního prostředku, při vícedenních zájezdech maximální denní průměr. Zastávky na odpočinek, občerstvení, stravování a hygienu účastníků se volí tak, aby neporušovaly dopravní předpisy, zejména AETR, tedy Evropskou dohodu o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě. [7] Ta stanovuje maximální denní a týdenní dobu řízení, povinné přestávky a denní a týdenní doby odpočinku. Konkrétní údaje a podrobnější informace o dohodě AETR naleznete v Příloze 5. Určení trasy je obvykle podkladem pro vypracování programu na trase a určení časového rozvrhu, zabezpečení služeb pro účastníky zájezdu, kalkulaci cen jednotlivých služeb nebo služeb celého zájezdu, nabídku zájezdu, podrobnou přípravu průvodců cestovního ruchu, přípravu účastníků zájezdu, kontrolu, včetně kontroly činnosti průvodce během zájezdu. [10]

2.4.2 Sestavení programu zájezdu Ve vzájemné návaznosti na trasu zájezdu se sestavuje jeho program a časový harmonogram. Hlavním vodítkem při sestavování programu je tematické zaměření zájezdu, možnost zajištění jednotlivých služeb a především výsledky průzkumu poptávky účastníků cestovního ruchu. Program musí být atraktivní, pestrý, leč vyvážený s dostatkem času na odpočinek. [7] Konečné verzi programu předchází tzv. služební program, který mimo jiné obsahuje počet dnů zájezdu, plánovaný počet účastníků a průvodců, druh dopravy, trasu a pobytové místo, podrobný program, kategorii a třídu ubytovacího zařízení, důležité

25

kontakty, např. na dodavatele služeb, organizační pokyny a další potřebné informace v závislosti na druhu zájezdu. [10]

2.4.3 Harmonogram zájezdu Podle vzdáleností, počtu objektů a zařízení, která chtějí účastníci zájezdu navštívit, a podle potřebných služeb se vypracuje denní harmonogram zájezdu. Harmonogram, označován také jako itinerář trasy, je přesný časový rozvrh zájezdu. Je rozdělen po jednotlivých dnech a kromě časů a míst odjezdů a příjezdů obsahuje i vzdálenost jednotlivých míst, tj. ujeté kilometry, místo a časové rozmezí přestávek, zařízení a objekty, které budou navštíveny, a plánované služby. Harmonogram musí být sestaven tak, aby se stihl a dodržel předem připravený program, který je nutné včlenit do časů sjednaných s některými dodavateli služeb, např. přihlášení a odhlášení skupiny z ubytovacího zařízení. Na prohlídky jednotlivých objektů se plánuje tolik času, kolik odpovídá jejich velikosti a významu. Vždy je velmi důležité počítat s časovou rezervou. [7]

2.4.4 Kalkulace a stanovení ceny zájezdu Po vypracování výše uvedených podkladů můžeme přejít ke kalkulaci zájezdu a následnému stanovení ceny, za kterou ho budeme nabízet. Kalkulace znamená stanovení vlastních nákladů na jednoho účastníka zájezdu. Obvykle ji provádíme dvakrát. V předběžné kalkulaci, před zařazením zájezdu do nabídky, stanovíme předpokládané náklady a cenu, za kterou je zájezd prodáván. Výslednou kalkulaci propočítáme po realizaci zájezdu ze skutečných nákladů. Zde nás zajímá vztah k předběžné kalkulaci a důvody odchylek. [7] Celková kalkulace má několik dílčích kroků, které zahrnují propočet nepřímých a přímých nákladů, kurzovního rizika, jedná-li se o zahraniční zájezd, a marže cestovní kanceláře. Nepřímé náklady jsou takové, které je nutno vynaložit bez ohledu na skutečný počet účastníků. Jsou vždy dány na celou skupinu dohromady, jejich součet proto podělíme předpokládaným počtem účastníků. Kvůli charakteru nepřímých nákladů je nezbytné počítat s rizikem neobsazenosti, tzn. sumu dělíme nižším počtem, než je předpokládaný. Nejvýznamnější položkou nepřímých nákladů a potažmo i nákladů celkových je cena

26

dopravy. Ta obsahuje náhradu za ujeté kilometry a čekání, ubytování a stravování řidičů, parkovné, poplatky za užití silnic a dálnic, v případě zahraničního zájezdu rozdíl v ceně nafty, popř. mzdu druhého řidiče, který je při zájezdech do vzdálených destinací nezbytný. Dalšími nepřímými náklady jsou akce za pevné ceny a náklady na ubytování a stravování průvodce, které mohou být někdy díky smluveným gratuitám nulové, a odměna průvodce. Přičíst musíme i daň z přidané hodnoty. [15] Přímé náklady, na rozdíl od nepřímých, se dají stanovit přímo na jednoho účastníka. V případě, že se zájezdu nezúčastní, je možné je reklamovat, nebo neuhrazovat. Tady počítáme s cenou za ubytování, stravování, se vstupným do navštívených objektů cestovního ruchu a s poplatky za pojištění účastníků. [15] Kurzovní riziko má pomoci eliminovat ztrátu a umožnit poskytnout předem objednané služby za přislíbenou a v cestovní smlouvě ujednanou cenu při změnách devizového kurzu až o 10 % oproti stavu při vypsání ceny zájezdu. Podle jednotlivých druhů služeb se kalkuluje v nepřímých i přímých nákladech. [7] Na závěr přičteme ještě marži cestovní kanceláře, která má pokrýt režijní náklady, náklady na povinné pojištění proti úpadku a předpokládaný zisk. Tuto přirážku si určuje každá cestovní kancelář podle vlastního uvážení, průměrně se ale pohybuje kolem 15 až 30 % z celkových nákladů na zájezd. [7] Po sečtení všech výše uvedených položek dostaneme celkovou cenu zájezdu. Jakmile je příprava zájezdu dokončena, je možné připojit ho k nabídce ostatních produktů ve formě tištěného katalogu nebo v elektronické podobě. Tam je také uvedena vypočtená cena, za kterou je pak zájezd prodáván.

27

3 Metodologie práce V této kapitole jsou popsány postupy, které byly použity při tvorbě jednotlivých oddílů praktické části. V celé studii jsou použity různé metody kvantitativního výzkumu. Abychom při tvorbě programu vycházeli z reálných a opodstatněných podkladů, bylo nutné udělat průzkum přímo mezi aktivními bruslaři o tom, jak si představují optimální program sestavený jim na míru. K tomuto účelu jsme se rozhodli použít metodu elektronického dotazování. Abychom oslovili přímo naši cílovou skupinu, požádali jsme o spolupráci patnáct serverů specializovaných na in-line bruslení, přičemž se nám podařilo umístit dotazník na čtyři z nich, konkrétně na Inline-Online – vše o bruslení, BeInline! Informační server o inline bruslení, inSPORTline: oficiální stránky TJ Žďár nad Sázavou, a využili jsme i sociální síť Facebook, kde jsme dotazník vložili na stránky Inlajn.cz. Dále byl dotazník rozeslán e-mailem těm respondentům, o kterých bylo známo, že se bruslení aktivně věnují. Tento dotazník a ukázka jeho umístění na internetovém serveru BeInline! jsou součástí Příloh 10 a 11. Po dvou měsících od zveřejnění byl dotazník vyhodnocen a jeho výsledky se staly základem při tvorbě návrhu programu. Dotazník o dvaceti dvou otázkách zodpovědělo 150 respondentů. Výsledky dotazníku jsou vyjádřeny jak slovně, tak i pomocí výsečových a sloupcových grafů. Čísla uvedená nad jednotlivými sloupci sloupcových grafů vyjadřují počet respondentů, kteří zvolili danou odpověď. U výsečových je tento počet převeden na procenta. K tomu, abychom poznali současný stav nabídky in-line zájezdů a byli tak schopni vytvořit nový produkt, který na českém trhu dosud chybí, byla provedena analýza zájezdů z nabídky českých cestovních kanceláří, přičemž jsme se soustředili pouze na zájezdy s programem přímo pro in-line bruslaře. Protože je výzkum prováděn celorepublikově, je prakticky nemožné oslovit každou cestovní kancelář zvlášť. Rozhodli jsme se tedy pro použití kvantitativní obsahové analýzy informací uvedených na webových stránkách cestovních kanceláří, které internetový vyhledávač vygeneroval po zadání hesel týkajících se zájezdů pro in-line bruslaře. Abychom rozšířili výběrový soubor analýzy, doplnili jsme ho o vybrané zájezdové katalogy. Vzhledem k tomu, že je možné a často i výhodné kombinovat několik metod šetření, učinili jsme tak pro zajištění hodnotnějšího výsledku. Další použitou metodou bylo osobní dotazování v jihlavských cestovních kancelářích a agenturách. Ty nám také na základě 28

zkoumaného jevu poskytly vybrané katalogy zájezdů. K tomuto účelu nebyl sestaven žádný dotazník. Otázka byla zcela jednoduchá. Zajímalo nás pouze, zda mají ve své nabídce zájezd s programem sestaveným pro in-line bruslaře, příp. jiný zájezd s podobným zaměřením, kterého by se in-line bruslař mohl bez problémů zúčastnit. K určení destinace a tras programu bylo nevyhnutelné udělat analýzu in-line stezek. Pro posouzení českých i rakouských cest pro bruslaře jsme zvolili stejnou metodu i postup šetření. Nejenže jsou zkoumané prvky totožné (mění se pouze oblast průzkumu), ale docílili jsme tak i snadno porovnatelných výsledků. Při sběru dat pro analýzu in-line stezek a tras byly použity průvodce a publikace, které obsahují seznam a popis in-line stezek. Vzhledem k velice rychlému rozvoji in-line bruslení a tudíž i infrastruktury pro bruslaře však mohou být tyto informace zastaralé, a proto jsme také hledali zejména na webových stránkách, které jsou neustále aktualizované nejen jejich provozovateli, ale i příspěvky jejich návštěvníků. Tím jsme se pokusili zmapovat síť stezek v co nejširším záběru a poskytnout tak co nejaktuálnější data. Na základě výsledků prvotního průzkumu a informací z analýz byl sestaven návrh optimálního programu pro in-line bruslaře. V potaz byly brány i skutečnosti popsané v teoretické části studie. V posledním průzkumu jsme opět zůstali věrni dotazníku, avšak formou osobního dotazování. Pro tento průzkum bylo výhodnější upřednostnit záměrný výběr výzkumného souboru před náhodným výběrem. V našem šetření byla relevantním znakem specializace dotazované cestovní kanceláře na sportovně či turisticky orientované zájezdy, v lepším případě výskyt in-line zájezdů v její nabídce. Jinak řečeno, oslovování cestovních kanceláří zaměřených na pobytové nebo letecké zájezdy do exotických zemí by bylo pro naše účely naprosto zbytečné, tento krok by pouze zvýšil časovou náročnost průzkumu. A právě časovou náročnost, velkou nevýhodu osobního dotazování, jsme částečně eliminovali snadnou dostupností respondentů. Proto se výběr zúžil na cestovní kanceláře zastoupené v některých městech Jihomoravského, Olomouckého kraje a kraje Vysočina, přičemž se řízeného rozhovoru zúčastnilo šestnáct z nich. Dotazník zájmu o vytvořený zájezd s programem pro in-line bruslaře s deseti otázkami, na jehož základě byl veden rozhovor s reprezentanty cestovních kanceláří, je možné zhlédnout v Příloze 14.

29

4 Praktická část Dostáváme se do stěžejní části práce, kde kromě dílčích šetření naleznete předmět této práce, k němuž celá studie směřuje – program pro in-line bruslaře, doprovázený dvěma průzkumy.

4.1 Analýza in-line stezek a tras v České republice Důležitou součástí práce je analýza in-line stezek a tras v České republice. Pro snadné vyhledání a porovnání stezek byla vytvořena tabulka, která obsahuje nejen název a lokalizaci in-line stezky, ale i její délku, kvalitu povrchu, nebezpečí střetu s motoristy (sloupec „silniční provoz“) a možnost občerstvení, tzn. existenci občerstvovacího stánku či jiného stravovacího zařízení na začátku, konci nebo v průběhu stezky. V poznámkách je uveden bližší popis stezky, zda se jedná zároveň o cyklostezku, z čehož vyplývá střet s cyklisty, zda jsou na trase nějaké zajímavosti apod. Hlavní členění in-line stezek je provedeno podle kraje, ve kterém se stezka nachází, dílčí podle okresu, samotné stezky jsou pak uvedeny v abecedním řazení. Délka trasy je uvedena v kilometrech. U okruhu je to skutečná délka stezky. U klasické stezky spojující různé dva body je uvedená délka dvojnásobkem skutečné délky stezky, je to tedy délka trasy, kterou bruslař ujede, aby se dostal opět k výchozímu bodu. Stupně kvality povrchu jsou přiřazeny na základě Lisonovy stupnice pro vyhodnocení kvality povrchu. Tato metoda je podrobně popsaná v kapitole 1.7 teoretické části. Je pochopitelné, že nebylo možné všechny níže uvedené stezky osobně vyzkoušet a tím opravdu objektivně ohodnotit. Proto jsme vycházeli z informací, které v popisu stezek uvedli jejich uživatelé.

4.1.1 Shrnutí analýzy českých in-line stezek Podrobnou tabulku se všemi výše uvedenými údaji naleznete v Příloze 6. Níže je uvedena jen zkrácená verze, která popisuje, kde je vybudováno nejvíce in-line stezek, lze v ní porovnat celkovou a průměrnou délku tras a průměrnou kvalitu povrchu.

30

Tab. 2: Shrnutí přehledu in-line stezek v České republice (zdroj: vlastní výpočty)

kraj

celkový počet in-line stezek

průměrná celková délka délka in-line in-line stezek stezek

průměrná kvalita povrchu

Jihomoravský

26

122,7 km

4,7 km

4+

Středočeský

24

94,4 km

3,9 km

5

Liberecký

21

85,3 km

4,1 km

4+

Jihočeský

18

96,9 km

5,4 km

5

Olomoucký

17

73,2 km

4,3 km

5

Praha

15

66,7 km

4,5 km

4+

Moravskoslezský

13

59,8 km

4,6 km

4+

Králové-hradecký

12

102,1 km

8,5 km

4

Zlínský

11

103,8 km

9,4 km

4+

Ústecký

11

113,1 km

10,3 km

5

Pardubický

8

51,0 km

6,4 km

5–

Karlovarský

8

23,8 km

3,0 km

5

Vysočina

3

8,4 km

2,8 km

5

Plzeňský

3

8,0 km

2,7 km

5–

1 009,2 km

5,3 km

5–

Česká republika

190

31

Pro lepší orientaci a představu, kde se stezky nacházejí, přikládáme mapu krajů a okresů České republiky. Stezky v ní vyznačeny nejsou, protože by se stala velmi nepřehledným klubkem čar, i přesto je mapa dobrou pomůckou.

Obr. 1: Mapa krajů a okresů České republiky (zdroj: [67])

V této práci je popsáno 190 in-line stezek o celkové délce 1 009,2 kilometru nacházejících se na celém území České republiky, přičemž průměrná délka jedné stezky je 5,3 kilometru. Hodnotíme-li kvalitu povrchu stezek, pro celou Českou republiku je uveden stupeň 5–. S použitím Lisonovy stupnice odvodíme parametry českých in-line stezek, tedy že valivý odpor je minimální, vibrace občas trvalejší, velikost zrn je 2 milimetry a kritická rychlost, při které se nám zdá povrch hladší, než ve skutečnosti je, je 8 km/h. Pokud nahlédnete do podrobné tabulky v Příloze 6, zjistíte, že velké množství stezek je pokryto novým kvalitním asfaltem stupně 5+. Najdou se však i některé, jejichž kvalita je nižší, např. deset stezek z celkového počtu má hodnotu 3 nebo 3+. Tento fakt zapříčinil i nižší známku v celkovém hodnocení. Komu by se i přesto zdál povrch až příliš kvalitní, než na který je zvyklý, je to proto, že jsme záměrně vybírali stezky sjízdné, tedy s povrchem od stupně 3 výše. Údaje v tabulce jsou seřazeny sestupně podle počtu in-line stezek v daném kraji. Z toho vyplývá, že nejvíce in-line stezek má Jihomoravský kraj, stejně tak je na prvním místě v hodnocení celkové délky in-line stezek. Jedním z důvodů jsou nejspíše rozsáhlé roviny tvořící velkou část tohoto kraje. Podrobná tabulka v Příloze 6 udává, že nejvíce

32

stezek je vybudováno v okolí Brna, na Hodonínsku a Břeclavsku. V počtu in-line stezek se o pouhé dvě liší Středočeský kraj. Porovnáme-li však jejich délku, rozdíl je mnohem větší. Z toho je patrné, že Středočeský kraj má sice také hustou síť stezek, ty jsou však podstatně kratší, což dokládá i jejich průměrná délka. Opačná situace je v kraji Králové-hradeckém, jehož 12 stezek tvoří více než 100 kilometrů. Pokud bychom kraje seřadili právě podle celkové, respektive průměrné, délky stezek, skočil by Králové-hradecký kraj z osmého místa hned na třetí. Druhý je v tomto řazení Ústecký kraj. Za tím však stojí šedesáti kilometrová stezka Děčín – Drážďany, kdy Českou republikou vede jen 12 kilometrů. V tabulce je uvedena i její německá část proto, že je tato stezka všeobecně chápána jako celek. Díky tomu je s průměrnou délkou in-line stezek v kraji 10,3 kilometru favoritem v této kategorii. Co se týká počtu a délky in-line stezek, nejhůře se umístil kraj Plzeňský a Vysočina, rozdíl mezi nimi tvoří pouhé čtyři desetiny kilometru. Stanovením průměrné kvality povrchu v daném kraji zjistíme, že se tyto hodnoty příliš neliší, pohybují se v rozmezí od 4+ do 5.

4.1.2 Srovnání hodnot okresů České republiky Pro zajímavost jsme porovnali také počet a délky stezek v jednotlivých okresech. Výtah z tohoto srovnání jsme vložili do níže uvedené tabulky, která obsahuje prvních pět krajů seřazených podle okresů s nejvyšším počtem in-line stezek, třetí sloupeček „okres s nejdelšími in-line stezkami“ vystihuje okres, kde má součet délek všech in-line stezek na jeho území nejvyšší hodnotu. Poslední řádek, hodnoty Ústeckého kraje, je uveden kvůli srovnání s Prahou, o kterém se zmíníme posléze.

33

Tab. 3: Vybrané okresy s nejvyšším počtem in-line stezek (vlastní šetření)

kraj Praha Jihomoravský Středočeský Jihočeský Moravskoslezský Ústecký

okres s nejvyšším počtem in-line stezek (počet)

okres s nejvyšším počtem km (km)

Praha (15)

Praha (66,7)

Brno-venkov (10)

Brno-venkov (38,2)

Mladá Boleslav (10)

Mladá Boleslav (35,3)

Prachatice (8)

Prachatice (45,8)

Ostrava (8)

Ostrava (32,0)

Děčín, Chomutov, Most (3)

Děčín (73,0)

To, že vztah mezi počtem in-line stezek a jejich celkovou délkou není vždy přímo úměrný, dokazuje právě srovnání počtu a délek stezek v jednotlivých okresech, i když to z tabulky není zcela patrné, protože obsahuje pouze jednu třetinu všech krajů České republiky. Kompletní tabulku, ze které jsme vycházeli, najdete v Příloze 7. Ve čtyřech, resp. šesti případech se okres s nejvyšším počtem in-line stezek od okresu s nejdelší celkovou trasou liší. Na tomto místě se zastavme u hlavního města Prahy, které je jak okresem, tak krajem zároveň. Právě její malá rozloha jako kraje posunula Prahu v celkovém hodnocení na šesté místo [Tab. 2]. Ovšem v porovnání s okresy Praha a její in-line stezky nabírají na významu. Pomineme-li okres Děčín, který protíná již zmíněná stezka Děčín – Drážďany, čímž získává 58 kilometrů navíc mimo české území, Praha je se svými 15 stezkami o celkové délce 66,7 km na prvním místě [Tab. 3].

4.2 Analýza in-line stezek a tras v Rakousku Výsledky dotazníkového šetření mezi aktivními in-line bruslaři o tom, jak by měl vypadat ideální program pro ně sestavený, ukazují, že v případě místa konání zájezdu je největší zájem o Rakousko. Z tohoto důvodu je nezbytné vypracovat analýzu in-line stezek v Rakousku, která bude použita při tvorbě návrhu optimálního programu pro in-line bruslaře. Pro tento účel byla použita nejdostupnější metoda, tedy sběr dat z internetových zdrojů. Zjištěné údaje byly opět zpracovány do tabulky, kterou naleznete v Příloze 8. Je v ní uvedeno 36 oficiálních stezek nebo úseků cyklostezek, které jsou popsány jako ideální

34

pro in-line bruslení v Rakousku. Uváděný počet in-line stezek v Rakousku se může zdát v porovnání s počtem stezek České republiky překvapivě nízký. Je to proto, že se jedná o výsledky dílčího šetření, jehož cílem není zmapovat každý kilometr stezky vhodné pro bruslení. Touto analýzou chceme získat obecný přehled o in-line stezkách v jednotlivých zemích Rakouska, na jehož základě se zaměříme na konkrétní destinaci, kam bude směřován celý program pro in-line bruslaře, tedy hlavní cíl této práce, a toto místo pak bude zkoumáno mnohem podrobněji. Podrobná tabulka v Příloze 8 obsahuje in-line stezky seřazené podle spolkových zemí, ve kterých se nacházejí, jejich bližší lokalizaci, délku a kvalitu povrchu.

4.2.1 Shrnutí analýzy rakouských in-line stezek Níže je uvedeno shrnutí podrobného přehledu in-line stezek v Rakousku, obsahující už jen spolkové země seřazené sestupně podle počtu in-line stezek, které je protínají, a dále podle počtu kilometrů, které tvoří součet délek in-line tras v dané zemi. Součástí je i průměrná délka jedné in-line trasy v zemi a průměrná kvalita jejich povrchu hodnocená opět podle Lisonovy stupnice. Abychom zajistili možnost srovnání obou analýz in-line stezek, sledované hodnoty rakouských stezek [Tab. 4] jsou totožné s hodnotami měřenými v Česku [Tab. 2].

35

Tab. 4: Shrnutí přehledu in-line stezek v Rakousku (zdroj: vlastní výpočty)

celkový celková průměrná průměrná spolková země počet in-line délka in-line délka in-line kvalita stezek stezek stezek povrchu Tyrolsko

8

98,5 km

12,3 km

5–

Salcbursko

8

91,0 km

11,4 km

5–

Korutany

5

187,2 km

37,4 km

5+

Vorarlbersko

5

60,7 km

12,1 km

5–

Horní Rakousy

3

65,8 km

21,9 km

5

Burgenland

3

39,0 km

13,0 km

5+

Dolní Rakousy

2

268,8 km

134,4 km

4+

Vídeň

2

39,0 km

19,5 km

4+

Rakousko

36

850,0 km

23,6 km

5–

Stejně jako v případě České republiky, přikládáme nyní jednoduchou mapu Rakouska pro lepší orientaci v rakouských spolkových zemích.

Obr. 2: Mapa spolkových zemí Rakouska (zdroj: [47])

Již zmíněných 36 tras pro in-line bruslení má celkovou délku 850 kilometrů, průměrná délka na jednu trasu je tedy 23,6 kilometru. Srovnáme-li tyto hodnoty s Českou republikou, vidíme, že ačkoli je českých stezek pětkrát více než rakouských, rozdíl jejich délek je necelých 160 kilometrů. To znamená, že Česká republika je propletena mnoha krátkými trasami, kdežto Rakouskem vede jen několik dlouhých tras. Jasným

36

důkazem je právě rozdíl v průměrných délkách českých a rakouských in-line stezek, který činí více než 18 kilometrů. Rakousko se totiž pyšní několikasetkilometrovými kvalitními cyklostezkami. A právě většina těchto cyklostezek nebo alespoň jejich části jsou vhodné i pro in-line bruslení, což vysvětluje výše uvedené rozdíly. Pro přiblížení uveďme např. 434 kilometrovou Podunajskou cyklotrasu (Donauradweg) protínající Horní a Dolní Rakousy, 336 kilometrovou Drávskou cyklostezku (Drauradweg) vedoucí přes Korutany, 310 kilometrovou Taurskou cyklistickou stezku (Tauernradweg) a 340 kilometrů dlouhou Murskou cyklistickou stezku (Murradweg) v Salcbursku. [66] Poslední údaj v tabulce ukazuje, že kvalita povrchu rakouských in-line stezek se od kvality povrchu českých in-line stezek neliší. Přejdeme-li ke srovnání jednotlivých spolkových zemí, vidíme, že u dvou prvních, Tyrolska a Salcburska, jsou téměř totožné. Rozdíl celkových délek činí pouhých 7,5 kilometru. Podobně jsou na tom i Korutany a Vorarlbersko, avšak tento rozdíl je mnohem výraznější, a to 126,5 kilometru. Příčinou jsou již zmíněné dlouhé úseky cyklostezek sjízdných i pro bruslaře. Může se zdát, že nejmarkantnější rozdíl v poměru počtu stezek a jejich celkových délek je mezi Dolními Rakousy a Vídní. Na tomto místě je ale třeba uvědomit si poměr rozlohy těchto spolkových zemí. Dále je nutno zmínit, že v případě Vídně je v tabulce uveden spíše počet míst, kde se dá bez problémů bruslit, než počet konkrétních stezek. Je to Dunajský ostrov, který je stezkami přímo protkán, a centrum Vídně, jež je také možné projet na bruslích bez větších problémů. V Dolních Rakousech spadají celé tři čtvrtiny celkové délky na výše uvedenou Podunajskou cyklostezku.

4.3 Analýza nabídky cestovních kanceláří v České republice Vzhledem k tématu práce, tedy vytvoření programu pro in-line bruslaře a jeho nabídky jako produktu cestovního ruchu, nás zajímá aktuální situace na trhu cestovního ruchu. Proto jsme se rozhodli udělat analýzu zájezdů pro in-line bruslaře, které nabízejí cestovní kanceláře v České republice. Jak již víte z kapitoly 3 Metodologie práce, vycházeli jsme z informací uvedených na webových stránkách cestovních kanceláří a ve vybraných zájezdových katalozích. Dalším zdrojem nám byly informace poskytnuté přímo v prodejnách vybraných cestovních kanceláří a agentur. Zjistili jsme však, že produktů propagovaných a

37

nabízených přímo pro in-line bruslaře je velmi málo, proto jsme telefonicky kontaktovali ty cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy s cykloturistickou tématikou, a zajímali jsme se, zda je možné absolvovat tyto zájezdy na kolečkových bruslích. Všechny oslovené cestovní kanceláře odpověděly kladně a doporučily alespoň jeden cyklozájezd, který je možné na kolečkových bruslích bez větších problémů ujet. Tímto se výrazným způsobem nabídka rozšiřuje, ale v praxi to bruslařům pátrání po ideálně strávené dovolené příliš neusnadní. Nyní uvádíme zobecněné závěry výzkumu, které jsou pro pochopení a porovnání dostačující. Podrobnější rozpis objevených in-line zájezdů naleznete v Příloze 9. I přesto, že byly použity různé metody šetření, které pokryly značně široké spektrum zdrojů, našlo se jen sedm cestovních kanceláří, které nabízejí zájezdy přímo s programem pro in-line bruslaře, navíc produkty tří z nich jsou zcela totožné. Celkem šestnáct in-line zájezdů, tedy nejvíce ze všech, nabízí sportovní cestovní kancelář Trip se sídlem v Jablonci nad Nisou, která svoji činnost provozuje již od roku 1990. Jejími nejtradičnějšími zájezdy, tedy těmi, které má v nabídce nejdéle, jsou lyžařské a cyklo zájezdy. Svůj historicky první in-line zájezd zorganizovala CK Trip v roce 2003. [68] Všechny její produkty specializované na bruslaře prodává i cestovní kancelář Poznání, osm z nich pak i cestovní kancelář Adventura. Cestovní kancelář Poznání, působící od roku 1993, se zabývá poznávacími a pobytovými zájezdy s turistikou, pobytovými zájezdy s výlety, sportovně laděnými zájezdy s horskou turistikou nebo cyklem, dalekými cestami či trekingem v exotice. [71] Cestovní kancelář Adventura je zaměřená na tvorbu poznávacích zájezdů, aktivních programů v přírodě a originálních leteckých zájezdů do celého světa. Připravuje i programy pro zahraniční turisty a programy cíleně zaměřené na firemní klientelu českou i zahraniční. [73]

Po

pěti

zájezdech

vytvořily

cestovní

kanceláře

Hroch

a

SMART travel. Cestovní kancelář Hroch, s.r.o. vznikla v roce 2005 a v současné době směřují její zájezdy stále více do národních parků Himaláje, jihoamerických And a Afriky. [33] Cestovní kancelář SMART travel, s.r.o. se od roku 2004 specializuje na zimní dovolenou v Alpách, letní zájezdy s cyklistikou, turistikou i raftingem, pobyty v Alpách i u moře a wellness pobyty v Rakousku a Švýcarsku. [76] S cestovní kanceláří S.E.N. je možné vyrazit na čtyři bruslařské zájezdy, dále se tato cestovní kancelář soustřeďuje na exotické země a různé druhy turistiky. [38] Posledním touroperátorem (tj. cestovní kancelář), který propaguje pár svých produktů jako šité na míru bruslařům,

38

je brněnský Kudrna. Tato cestovní kancelář je známá svojí originalitou a zprostředkováváním nevšedních zážitků. Její nabídka přetéká zejména netradičními destinacemi. [82] Jak bylo již zmíněno, výčet organizátorů zájezdů směrovaných přímo jen na in-line bruslaře je velmi krátký. Na druhou stranu se dá říci, že se tato hrstka pionýrů ubírá stejným směrem, jakým poptávka žádá. Jak totiž vyplynulo i z našeho dotazníkového šetření mezi in-line bruslaři, mnohem větší zájem je o zájezdy v zahraničí než v České republice. Tohoto se drží i cestovní kanceláře a svoje „in-line produkty“ směřují výhradně do zahraničí. Nepodařilo se nám objevit ani jeden zájezd po České republice. Ze souhrnu výsledků průzkumu je jasné, že nejčastější destinací nabízenou in-line bruslařům je Německo, nejvíce pak skate aréna ve Flaemingu nedaleko Berlína. Ve své nabídce mají zájezd do Flaemingu všechny cestovní kanceláře, které se o in-line bruslení zajímají, třebaže jen okrajově. Lákají na nejdelší síť bruslařských stezek v Evropě navíc s vysoce kvalitním asfaltem nazývaným „černé sklo“. Programy trvají vždy tři dny, výjimečně dva. Ubytování je zajištěno v různých kategoriích ubytovacích zařízení od kempů s vlastními stany přes bungalovy a chatky až po hostely a penziony. I stravování se různí. Buď si účastníci musí připravovat jídlo sami, nebo jsou zajištěny snídaně či polopenze. Cena se odvíjí od druhu ubytování a stravování, pohybuje se v rozmezí od dvou do čtyř tisíc korun. Programy všech cestovních kanceláří jsou velmi podobné, vybočit se však snaží např. cestovní kancelář Kudrna jednodenní prohlídkou Berlína nebo Victoria cestovní kancelář, která do programu zahrnula nejen standardní návštěvu aquaparku Tropical Island, ale i přenocování na jeho pláži. Do Německa lze s cestovní kanceláří vyrazit např. i do okolí lužických jezer, řek Nisy a Odry a na braniborské stezky. Druhým nejoblíbenějším cílem je Rakousko a jeho stezky podél Dunaje. Cestovní kancelář Kudrna rozšiřuje nabídku o dvoudenní bruslení ve Vídni. Bruslařskou lahůdkou je pak pěti až sedmi denní okruh podél Rýna a Bodamského jezera, kdy se v průběhu jednoho zájezdu projede hned čtyřmi zeměmi, Rakouskem, Švýcarskem, Německem a Lichtenštejnskem. Tento zájezd lze absolvovat s pěti cestovními kancelářemi za ceny od necelých šesti do devíti tisíc korun. Příjemným zjištěním je, že existují i první odvážlivci, kteří začínají prozkoumávat jiná teritoria a vytvářet bruslařský svět zajímavější. Cestovní kancelář Trip sestavila

39

čtyřdenní putovní zájezd do Itálie. Cestovní kancelář Kudrna otevírá svým šestidenním zájezdem brány bruslařských stezek v severním Německu a Dánsku. Ani Maďarsko a Slovensko nejsou in-line bruslaři opomíjeny. Cestovní kancelář S.E.N. nabízí nevšední zážitek při čtyřdenním zájezdu do Francie, jehož hlavním cílem je účast na 24 hodinovém závodu v Le Mans. Jeho dvoudenní variantu má ve svém katalogu i Kudrna.

4.4 Vyhodnocení dotazníku o optimálním programu pro bruslaře Jak jste zjistili z metodologie této studie, šetření bylo provedeno mezi aktivními in-line bruslaři zejména pomocí webových stránek serverů zabývajících se in-line bruslením. Nejprve nás zajímalo, zda vůbec mají bruslaři zájem účastnit se zájezdu prostřednictvím cestovní kanceláře. V náš prospěch jsme zjistili, že tu zájem opravdu je. Kladně odpovědělo 67 % respondentů, což je první známka toho, že by mohl být námi vytvořený produkt prodejný. Následovalo zjištění důvodu, proč respondent zvolil právě odpověď ano, nebo ne. Pro usnadnění měli respondenti na výběr z několika možností. Nezájem byl v 63 % proto, že dotyční zájezdy tohoto typu u cestovních kanceláří nekupují. Na in-line zájezdy s cestovní kanceláří jezdí pouze jeden ze všech dotazovaných. To je zřejmě důvod nízké nabídky ze strany cestovních kanceláří. Na druhou stranu představuje tato skutečnost příležitost ukázat této početné skupině výhody balíčku služeb sestaveného profesionálem v oboru a získat tak nové klienty. Jedna čtvrtina dotázaných by na zájezd nejela kvůli nedostatku času, 12 % z finančních důvodů. Polovina těch, kteří by zájezd absolvovali, odůvodnila své tvrzení tím, že cestovní kancelář zařídí komplexní balíček služeb (s ubytováním, stravou, dopravou) včetně průvodce a vytipování zajímavostí, čímž jim výrazně usnadní práci a zpestří program. Třicet sedm procent zaujala možnost koupě zájezdu od CK, i když ji ještě nevyužilo, 11 % by jelo s CK proto, že velmi rádo jezdí na bruslích, ale nebaví je organizování výletů. Podívejme se nyní na to, jak si bruslaři představují samotný program. Co se týká místního určení, 63 % by vyjelo do zahraničí, jen 37 % by Českou republiku neopouštělo. Jasným favoritem mezi zahraničními státy je Rakousko. Oblíbenost i dalších vybraných zemí vidíte na následujícím grafu.

40

Do které zahraniční země byste vyrazil/a? 50 43

45 40 35 30 25 20 15

21

19

12

10

4

5 0 Slovensko

Rakousko

Německo

Maďarsko

jinam

Graf 1: Preference zahraničních zemí jako cílové destinace programu (zdroj: vlastní průzkum)

Mezi ostatními destinacemi, které na výběr nebyly, vede Francie následovaná Itálií, Španělskem a Řeckem, na třetím místě je Holandsko. Několik bruslařů by program situovalo do přímořské krajiny bez přesného určení. S výsledkem předchozí otázky souvisí také to, že je většina ochotná urazit více než 200 kilometrů, aby se dostala do cílové destinace, jedna čtvrtina se drží dvou set kilometrové hranice. Bruslaři by nejraději absolvovali čtyřdenní, případně třídenní zájezd. Podrobnosti lze vyčíst z přiloženého grafu.

Na jak dlouho byste vyrazil/a? 8% 25%

10%

víkend (např. pátek - neděle) prodloužený víkend (např.čtvrtek - neděle)

10%

5 dní (např.pondělí - pátek) 7 dní déle 47%

Graf 2: Ideální délka programu podle bruslařů (zdroj: vlastní průzkum)

41

Do a z výchozího bodu se chtějí dvě třetiny respondentů dopravit prostředkem zajištěným cestovní kanceláří, zbytek by použil vlastní dopravní prostředek. Předpokládali jsme, že skupina pokročilých bude mít naprostou převahu, proto nás překvapilo, že pouze polovina volila program pro pokročilé jezdce. Protože jsme mysleli i na ty nejmenší, byla připravena možnost programu pro pokročilé s výukou dětí, kterou zvolilo 11 %. Stejný počet upřednostňuje program pro „profíky“ a našli se i tací, kteří chtějí program pro začátečníky s výukou, a překvapivě jich nebylo málo, podílejí se téměř 30 %. V případě počtu lidí na skupinu nejsou výsledky tak jednoznačné jako dosud. Optimální skupina by čítala kolem deseti, maximálně však patnáct osob. Přesná čísla porovnejte v níž uvedeném grafu.

Jak velká skupina účastníků je podle Vás optimální? 16%

16%

jel/a bych individuálně/jen se svou rodinou/několika přáteli do 10 osob

14%

do 15 osob 25%

do 20 osob klidně i více 29%

Graf 3: Optimální délka programu (zdroj: vlastní průzkum)

Také v počtu ujetých kilometrů denně se názory nijak neliší. Na výběr bylo do 15, do 20, do 25 a více než 25 kilometrů. Na více než 25 kilometrů denně si troufá 31 % respondentů, ostatní možnosti jsou zastoupeny téměř ve stejném poměru, liší se 1 %. Dále nás zajímalo, jak moc by bruslařům vadilo projet jednu trasu vícekrát. Většinou nejsou proti, zvláště u tras s jedním opakováním. Pouze 16 bruslařů chce jet pokaždé jinou cestou. Respondenti samozřejmě určovali i typ zájezdu. Volili mezi hvězdicovým [Obr. 8], putovním [Obr. 9] a kombinovaným [Obr. 10]. K hvězdicovému programu se přiklonilo 40 % dotazovaných, ostatní dva typy mají po 30 %. Pokud by byl sestaven putovní zájezd, je nutné vědět, zda jsou účastníci, v případě nutnosti přesunu do dalšího stanoviště, ochotní užít hromadnou dopravu, nebo dopravní prostředek cestovní kanceláře. Tak, jak jsme předpokládali, naprostá většina, téměř 90 % vyžaduje právě

42

dopravní prostředek cestovní kanceláře, který se zcela přizpůsobí jejich potřebám. Stěžejní je také zjistit, jaký typ ubytovacího zařízení je požadován. To je vidět na následujícím grafu. Jen dodejme, že se bruslaři drží průměru, optimální je podle nich ubytovna nebo penzion.

Jaký typ ubytování Vám vyhovuje nejvíce? 13%

6%

kemp s vlastním stanem 28%

chatky ubytovna/penzion hotel

53%

Graf 4: Optimální typ ubytovacího zařízení (zdroj: vlastní průzkum)

V případě stravování jsme předpokládali, že nejvíce žádaná bude polopenze, což nám potvrdily i výsledky dotazníku. Polopenzi žádá téměř 70 % respondentů. Třinácti procentům stačí jen snídaně, třináct bruslařů by vařilo z vlastních zásob a stejný počet zvolilo druhý extrém, tedy plnou penzi. Dále jsme zjistili, že celých 79 % dotázaných má zájem v rámci programu navštívit nějakou atraktivitu cestovního ruchu. Otevřenou otázkou jsme se ptali na to, co by to mělo být. Potvrdilo se nám však, že zvolený typ otázky nebyl příliš vhodný kvůli svému širokému záběru. I když jsou odpovědi respondentů přínosné, snadnější nejen pro bruslaře, ale i pro vyhodnocování by bylo, kdybychom předem určili základní kategorie, ze kterých by mohli respondenti vybírat. Proto jsou konkrétní odpovědi podle charakteru rozděleny do těchto kapitol alespoň nyní. Jaké jsou a co obsahují, vyčtete z následující tabulky.

43

Tab. 5: Základní kategorie objektů cestovního ruchu (zdroj: vlastní návrh)

kategorie historické památky expozice technické památky přírodní památky relaxační centra zábavní centra kulturní akce

příklady konkrétních atraktivit hrady, zámky, historická centra měst, hradby… muzea, galerie, výstavy… rozhledny, mosty, stanice, nádraží, továrny… národní parky, zahrady, jeskyně, skalní útvary, jezera, vodopády… lázně, bazény, aquaparky, masáže… zábavní zařízení, kina… koncerty, festivaly…

Z rozboru konkrétních odpovědí bylo zjištěno, že nejčetněji byly zmiňovány zámky a hrady, hned za nimi přírodní památky obecně, konkrétně pak jeskyně, jezera a vodopády. Další několikrát zmíněnou skupinou byly památky typické pro danou destinaci. Jeden respondent uvedl památky UNESCO, další vinný sklípek a kino. Někteří se dokonce nezdráhali vypsat konkrétní objekt. Byly jím známý hrad Karlštejn, muzeum Anny Frankové v Amsterodamu a německý hrad Augustusburg. Mnoho bruslařů uvedlo, že rádi navštíví cokoli, co zpestří program, ale konkrétní představu nemají. Hodnoty jednotlivých kategorií jsou níže zaneseny do grafu. Které objekty cestovního ruchu chcete v rámci programu navštívit? 80

76

70 60 50 40 30 20 10

33 14 12

11

6

6 2

2

0 historické přírodní expozice technické relaxační památky zábavní památky památky památky centra typické centra pro danou lokalitu

kulturní akce

cokoli

Graf 5: Kategorie objektů cestovního ruchu podle četnosti uvedení v dotazníku (vlastní průzkum)

Téměř tři čtvrtiny respondentů mají zájem o služby průvodce, který by měl na starosti organizaci a dodržení slíbeného programu a doprovázel by ho zajímavým výkladem. Ptali jsme se také, zda by bruslaři přivítali jištění pro případ únavy např. v podobě minibusu v záloze. Dvacet tři procent odpovědělo, že určitě ano, 65 % jištění

44

nevyžaduje, ale myslí si, že by to kvalitu zájezdu rozhodně zvýšilo, a 12 % nic takového nepotřebuje. Na otázku, zda vyžadují v místě ubytování nebo po trase zájezdu servisní místo pro bruslaře, např. pro případné drobné úpravy nebo opravy bruslí, odpovědělo 80 %, že je to určitě lepší, ale dá se bez toho obejít, 10 % je přesvědčeno o tom, že je to nutnost, stejný počet naopak vůbec servis nepotřebuje. Posledním, ale velmi důležitým bodem dotazníku bylo zjišťování, jakou maximální cenu jsou respondenti vzhledem k jimi navolenému programu ochotni zaplatit [Graf 6]. Většina nepřekročila hranici 2 500 korun. Třicet čtyři procent je ochotno jít do výše 5 000 korun, dva respondenti zaplatí maximálně 12 000 korun a jeden až 15 000 korun. Jakou maximální cenu byste zaplatil/a? 70

63

60 46

50 40 30 20 10

7

10

8

0 do 1 500 Kč

do 2 500 Kč

do 4 000 Kč

do 5 000 Kč

do 10 000 Kč

Graf 6: Optimální cena zájezdu (zdroj: vlastní průzkum)

4.4.1 Shrnutí výsledků dotazníku Z výše popsaného průzkumu lze vyvodit jasné závěry o tom, jak má podle aktivních in-line bruslařů vypadat optimální program pro ně sestavený. Bude vytvořen čtyřdenní zájezd do Rakouska s programem pro pokročilé in-line bruslaře zpestřeným návštěvou různých objektů cestovního ruchu za doprovodu zkušeného průvodce. Doprava bude zajištěna, vzhledem k počtu účastníků kolem patnácti, minibusem, který zůstane celou dobu s účastníky jako jištění pro případ nouze. Zájezd bude organizován hvězdicově, tzn. ubytování bude po celou dobu zařízeno v jedné ubytovně, nebo penzionu, ze kterého se bude vyjíždět na jednodenní výlety s průměrnou denní dávkou kolem třiceti kilometrů. Strava bude podávána formou polopenze. Cena by, podle představ většiny respondentů, neměla překročit 2 500, nebo maximálně 5 000 korun. Vzhledem

45

k vybrané destinaci, zajištěné dopravě a malé skupině účastníků je však velmi nepravděpodobné, že se podaří vyjít vstříc i poslednímu přání.

4.5 Zájezd s programem pro in-line bruslaře Při zpracování programu pro in-line bruslaře byly brány v potaz výsledky dotazníkového šetření a využity dříve provedené analýzy nabídky cestovních kanceláří a in-line stezek Rakouska. Právě kvůli výsledkům rozboru nabídky in-line zájezdů na českém trhu jsme se rozhodli umístit program do rakouské spolkové země Korutany, protože tuto destinaci ještě žádná cestovní kancelář nenabízí. Výběr konkrétního místa nám velmi zjednodušil již sestavený přehled in-line stezek v Rakousku, podle kterého byla navrhnuta trasa a ubytování. Pro získání nejaktuálnějších informací jak při samotném trasování, tak i při vyhledávání vhodného ubytování, dopravce a objektů cestovního ruchu k navštívení byl použit internet. Jejich upřesnění a doplnění bylo prováděno elektronickou korespondencí a telefonickými rozhovory.

4.5.1 Program zájezdu Níže popsaný program je plánován na celé čtyři dny – čtvrtek, pátek, sobotu a neděli. Zvolené dny nejsou podmínkou a dají se snadno přizpůsobit různým požadavkům. Jako optimální jsou takto vybrány proto, že zahrnují víkend, což může být přínosné pro řadu pracujících lidí, a také jsme se vyhnuli pondělku, kdy bývá většina památek uzavřená. Navíc je v dotazníku označila převážná většina respondentů. Nejvhodnějšími měsíci realizace kvůli prodloužené otevírací době objektů a akcí a také možnosti koupání v jezerech jsou červenec a srpen, popř. září. Vzhledem k tomu, že celá trasa vede v těsné blízkosti řeky a jezer, horko účastníky zužovat nebude a vždy budou mít možnost příjemného osvěžení. První den je naplánován hromadný odjezd z Brna v 7.00 hodin. V průběhu cesty do Pöllatalu půlhodinová hygienická přestávka na benzínové stanici Shell před rakouským městem Kapfenberg. V Pöllatalu po rozehřátí a protažení první projížďka na bruslích po pět kilometrů dlouhé asfaltové cestě národním parkem Natur- und Landschaftsschutzgebiete Pöllatal. Na konci občerstvení na chatě Kochlöfelhütte, zpátky opět na bruslích, nebo individuálně vláčkem Tshu-Tschu Bahn za čtyři eura na parkoviště Grillplatz. [57] Odtud do Spittalu na prohlídku muzea a renesančního

46

zámku Porcia. Po prohlídce pokračování do Kötschach-Mauthenu a opět na bruslích po nejkvalitnějším úseku Karnischer-Radweg R3 do Godrschachu, kde bude čekat minibus s veškerými zavazadly, večeře a ubytování. Minibus bruslařskou trasu vždy kopíruje, takže není problém se v případě únavy nalodit a nechat odvézt. [Obr. 3]

Obr. 3: Mapa trasy prvního dne (zdroj: [58] )

Druhý den po snídani a patnáctiminutové rozcvičce celodenní jízda na bruslích opět po R3. Po každé půlhodině jízdy jsou plánovány půlhodinové přestávky, kdy na určeném místě bude přistaven minibus. Přestávky jsou dobrovolné, kdo se bude cítit dostatečně fit, může pokračovat, minibus bude na dalším stanovišti minimálně o patnáct minut dříve než bruslaři. Finální sraz u jezera v Presseggersee, kde budou tři hodiny času na odpočinek, svačinu nebo koupání. Poté minibusem do Villachu, ubytování, večeře a ve volném večeru možná procházka městem, návštěva termálního koupaliště, nebo Rollerskate-Funparku, uspořádání společenských her apod. [Obr. 4]

47

Obr. 4: Mapa trasy druhého dne (zdroj: [58])

Třetí den opět po snídani a rozcvičce na bruslích na zříceninu Arnoldstein. Minibus pojede stejnou trasou, ale plánovaně bude přistaven až pod zříceninou. Během cesty účastníci odpočívají individuálně. V Arnoldstein bude dostatek času na oběd či svačinu, procházku na zříceninu a odpočinek. Po třech hodinách odpočinku na bruslích, popř. minibusem zpět do Villachu. Zde bude čas na sprchu a oddech a poté autobusem na nedaleký hrad Landskron. Tam v 17.30 asi hodinová přehlídka dravých ptáků a večeře v hradní restauraci. Zpět na ubytovnu v devět hodin minibusem. [Obr. 5]

Obr. 5: Mapa trasy třetího dne (zdroj: [58])

Poslední den po snídani a sbalení do Veldenu, výtahem na rozhlednu Pyramidenkogel na břehu největšího korutanského jezera Wörthersee. Poté na bruslích, nebo minibusem do Klagenfurtu, tam dvě hodiny na koupání a odpočinek na písčité pláži u Wörthersee nebo

vyzkoušení

různých

bruslařských

triků,

soutěží,

drobného

závodění 48

atd. pod vedením instruktora ve Funparku pro bruslaře, nacházejícím se nedaleko pláže. Potom minibusem vstříc domovu. Cesta přizpůsobena tak, abychom míjeli jeden ze symbolů Korutan, pohádkový hrad Hochosterwitz. Po cestě půlhodinová přestávka na benzínové stanici před městem Warthern. Předpokládaný příjezd do Brna ve 22.00 hodin. [Obr. 6]

Obr. 6: Mapa trasy čtvrtého dne (zdroj: [58])

Celá trasa zájezdu, navštívená místa a ubytovací zařízení jsou znázorněna na následujícím obrázku.

Obr. 7: Mapa Korutan s vyznačenou trasou zájezdu (zdroj: [58])

49

4.5.2 Časový harmonogram zájezdu V níže uvedené tabulce je popsán časový a místní průběh celého programu. Černě psané časy jsou počítány pro bruslaře a jejich průměrnou rychlost deset kilometrů za hodinu, ne pro mnohem rychlejší minibus. Cesta strávená v minibusu je vyjádřena šedou barvou.

den

Tab. 6: Časový harmonogram pro bruslaře (zdroj: vlastní výpočty)

čas odjezdu

místo odjezdu

čas příjezdu

místo příjezdu

km 280 210 35 64 13

poznámka

volný čas (hod) 0,50 2,00 1,50 0,50

07:00 10:30 1 15:30 17:30 19:00

Brno Kapfenberg Pöllatal Spittal Kötschach

10:00 13:30 16:00 18:30 20:00

Kapfenberg Pöllatal Spittal Kötschach Goderschach

09:30 10:30 11:30 2 12:30 13:30 17:00

Goderschach Unterdöbernitzen Rattendorf Watschig Hermagor Presseggersee

10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 18:00

Unterdöbernitzen Rattendorf Watschig Hermagor Prsseggersee Villach

5 5 6 6 6 40

pauza s busem pauza s busem pauza s busem pauza s busem občerstvení, koupání večeře, ubytování

0,50 0,50 0,50 0,50 3,00

09:00 14:00 3 17:00 21:00

Villach Arnoldstein Villach Landskron

11:00 16:00 17:15 21:15

Arnoldstein Villach Landskron Villach

16 16 5 5

zřícenina Arnoldstein oddech hrad, dravci, večeře volno

3,00 1,00 3,75

10:00 11:30 4 16:30 19:30

Villach Velden Klagenfurt Warth

10:30 14:30 19:00 22:00

Velden Klagenfurt Warth Brno

hyg. přestávka NP Nockberge zámek Porcia dále na bruslích večeře, ubytování

19 rozhledna 22 koupání, Funpark 250 hyg. přestávka 205

1,00 2,00 0,50

4.5.3 Základní údaje Přibližme si nyní vybraná ubytovací zařízení, dopravce a dopravní prostředek a základní sazby za dopravní služby. Kontaktní údaje dopravce a ubytovatelů byly vloženy do Přílohy 12. Protože rozdíl mezi upřednostněným hvězdicovým typem zájezdu a putovním nebyl příliš velký, rozhodli jsme se pro jejich kombinaci. Tímto tahem totiž ušetříme ujeté kilometry a spoustu času jinak stráveného v dopravním prostředku při vracení se do již vzdáleného ubytovacího zařízení. První noc stráví účastníci v penzionu Michal50

-Buchacher, kde stojí jedno přespání včetně polopenze 40 euro na osobu. Tato cena byla sjednána e-mailem (viz Příloha 13). Dále je nutné připočítat turistickou taxu 1,5 eura na osobu na den. [44] Zbylé dvě noci jsou naplánovány v rodinném penzionu Infeld. Cena jedné noci ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní a turistickou taxou je 45 euro. V jednolůžkovém pokoji, tedy pro řidiče a průvodce, je to 26 euro na osobu. [42] V obou případech jsou ubytovací jednotky vybaveny vlastním sociálním zařízením, kuchyňkou a obývacím pokojem s televizí. První večeře ve Villachu bude zajištěna v restauraci Gasthof Genottehöhe nedaleko penzionu [61], přičemž cena zájezdu zahrnuje 15 euro na účastníka vyhrazených pro tuto večeři. Druhá večeře bude podávána na hradě Landskron, kde tříchodové menu pro jednu osobu stojí 25 euro. [37] Vzhledem k patnáctičlenné skupině účastníků a kvůli nejnižším nákladům na dopravu včetně přístavných kilometrů jsme se zaměřili na dopravce přímo z Brna poskytujícího přepravu v minibusech. Jako nejvhodnější byla zvolena společnost HOPE-CZ, s.r.o., která má navíc nejnižší sazbu za ujetý kilometr a hodinu čekání [Tab. 7]. Ve svém vozovém

parku

vlastní

minibus

Iveco

s 16 + 1 místem

k sezení,

klimatizací

a polohovacími sedačkami. [46] Základní sazby účtované společností HOPE-CZ, s.r.o. vztahující se na výše popsaný minibus jsou uvedeny v tabulce níže. Ceny jsou bez DPH a již zahrnují mzdu řidiče. Tab. 7: Základní ceny dopravy (zdroj: [46], mýtné dojednáno s dopravcem)

cena za 1 km cena za čekání 14 Kč

100 Kč/hod.

mýtné v ČR

mýtné v zahraničí

2,50 Kč/km

2,50 Kč/km

4.5.4 Kalkulace zájezdu Vzhledem k základním cenám služeb dopravce, ubytování, stravování, ostatním položkám a harmonogramu zájezdu byly vypočítány celkové náklady a následně cena zájezdu pro jednu osobu. Nepřímé náklady: Doprava Při stanovení celkové ceny za dopravu jsme vycházeli z níže popsaného itineráře trasy minibusu, kde jsou uvedeny ujeté a průběžné kilometry a doba čekání. Ta je rozdělena na dva sloupečky. V prvním je uveden *počet čekacích čtvrthodin bez zákonných přestávek, které činí 45 minut denně, ve druhém pak **čekací čtvrthodiny celkem.

51

den

Tab. 8: Časový harmonogram dopravy (zdroj: vlastní výpočty)

čas odjezdu

1.

07:00 10:30 15:30 17:30 19:15

Brno Kapfenberg Pöllatal Spittal Kötschach

10:00 13:30 16:00 18:30 19:30

Kapfenberg Pöllatal Spittal Kötschach Goderschach

2.

09:30 10:30 11:30 12:30 13:30 17:00

Goderschach Unterdöbernitzen Rattendorf Watsching Hermagor Presseggersee

09:45 10:45 11:45 12:45 13:45 18:00

Unterdöbernitzen Rattendorf Watsching Hermagor Presseggersee Villach

5 5 6 6 6 40

607 612 618 624 630 670

přestávka přestávka přestávka přestávka přestávka ubytování

0 3 3 3 13 12

3 3 3 3 13 12

3.

09:00 14:00 17:00 21:00

Villach Arnoldstein Villach Landskron

09:30 14:30 17:15 21:15

Arnoldstein Villach Landskron Villach

16 16 5 5

686 702 707 712

zřícenina přestávka hrad, večeře volno

15 10 15 16

18 10 15 16

4.

10:00 11:30 16:30 19:30

Villach Velden Klagenfurt Warth

10:30 12:00 19:00 22:00

Velden Klagenfurt Warth Brno

1 18 2

4 18 2

místo odjezdu

čas příjezdu

místo příjezdu

km

průb. km

280 210 35 64 13

poznámka

*

**

280 490 525 589 602

hyg. přestávka NP Nockberge zámek Porcia jede prázdný ubytování

0 7 6 3 14

2 8 6 3 14

19 731 rozhledna 22 753 koupání, park 250 1003 hyg. přestávka 205 1208 ČEKACÍ 1/4 KM CELKEM 1208 HOD. CELKEM

141 153

V harmonogramu zájezdu předpokládáme 1 208 ujetých kilometrů. Neplánované kilometry a objížďky jsou určeny na 5 % z ujetých kilometrů. Kvůli výpočtu daně z přidané hodnoty je třeba rozdělit trasu na kilometry ujeté na území České republiky a v zahraničí. Délka předpokládané ujeté trasy v ČR činí 134 km plus 5 % na objížďky, tj. 141 km. Délka trasy v zahraničí je 1 074 km plus 5 % objížděk, tj. 1 128 km. Po vynásobení sazbou za 1 kilometr získáme cenu za ujeté kilometry. V České republice připočteme ještě 20% DPH: (141 . 14 . 1,2) + (1 128 . 14) = 2 368,80 + 15 792,00 = 18 160,80 Kč. K této částce je potřeba přičíst poplatek za mýtné ve výší 2,50 Kč za 1 kilometr ujetý jak po české, tak i rakouské dálnici. V České republice je naplánováno 110 a v Rakousku 388 dálničních kilometrů. Cena dopravy včetně mýtného činí: 18 160,80 + [(110 + 388) . 2,50] = 19 405,80 Kč.

52

Je nutné spočítat i náhradu za čekání. Celkový počet čekacích čtvrthodin bez zákonných přestávek, které si dopravce neúčtuje, je 141. Sazba za hodinu čekání je ve výši 100 Kč, tj. 25 Kč za jednu čtvrthodinu. Vzhledem k tomu, že v ČR autobus čekat nebude, o DPH se nezajímáme. Náhradu za čekání tedy vypočítáme: 141 . 25 = 3 525 Kč. Další položkou ceny za dopravu je ubytování a strava řidiče. Cena ubytování v penzionu Michal-Buchacher včetně turistické taxy je 41,50 euro. V penzionu Infeld za jednolůžkový pokoj pro řidiče účtují 26 euro. Ubytování jednoho řidiče tedy vyjde na 93,50 euro. Diety na území České republiky jsou již zahrnuty ve mzdě řidiče, budeme proto kalkulovat pouze náhradu za stravu v zahraničí. Sazba za jeden den strávený v zahraničí je 45 euro. [79] V úvahu je brán fakt, že se v průběhu celého zájezdu bude řidič stravovat formou polopenze stejně jako účastníci, čímž se náhrada sníží o snídaně ve výši 25 % a večeře tvořící 25 % diety. Avšak takto lze krátit náhradu pouze za druhý a třetí den zájezdu. Protože se v zahraničí řidič pohybuje více než 12 hodin denně, poměrnou část počítáme ze stoprocentní sazby. Následující tabulka ukazuje výpočet náhrady za stravu řidiče. [18], [21] Tab. 9: Náhrada stravy řidiče (zdroj: vlastní výpočty)

den 1. 2. 3. 4.

počet nekrácená poměrná vyplacená hodin v náhrada část náhrada zahraničí [€] [%] [€] 15 45,00 75 % 33,75 24 45,00 50 % 22,50 24 45,00 50 % 22,50 20 45,00 75 % 33,75 CELKEM 112,50

Náhrada za ubytování a stravu řidiče, včetně dvou večeří ve Villachu za 40 euro, při kurzu České národní banky 24,185 Kč za jedno euro ze dne 21. dubna 2011 [59] po zaokrouhlení na desetihaléře nahoru činí: (40,00 + 93,50 + 112,50) . 24,185 = 5 949,60 Kč. Cena dopravy zahrnuje také parkovné a rozdíl v ceně pohonných hmot, pokud jsou pohonné hmoty v zahraničí dražší. To ovšem není případ Rakouska [80]. Parkovnému se také vyhneme, protože u ubytovacích zařízení je parkování zajišťováno zdarma a

53

další místa budou volena tak, aby se parkovné neplatilo. Celková cena dopravy po sečtení výše vypočtených položek je: 19 405,80 + 3 525,00 + 5 949,60 = 28 880,40 Kč. Nepřímé náklady: Průvodce Náklady na průvodce tvoří náhrada za ubytování a stravování, která je v našem případě totožná s náhradou za ubytování a stravování pro řidiče, a odměna průvodci. Odměnu pro průvodce stanovuje každá cestovní kancelář podle vlastního uvážení. Počítejme proto s průměrem uváděným v odborné literatuře, a to 1 000 Kč za den v zahraničí. Vstupní poplatky za průvodce díky smluveným gratuitám neúčtujeme. Celkové náklady na průvodce tedy jsou: 5 949,60 + 4 000,00 = 9 949,60 Kč. Celkové nepřímé náklady Po sečtení nákladů na dopravu a průvodce se celkové nepřímé náklady zájezdu vyšplhají na 38 830,00 Kč. Tato částka je pro nás stejně jako pro cestovní kancelář nejvýznamnější položkou, která musí být uhrazena celá bez ohledu na to, kolik bruslařů se zájezdu zúčastní. Proto je při rozpočítávání částky na jednu osobu velmi výhodné, ne-li přímo nutné, počítat s rizikem neobsazenosti, v našem případě 20 %. Vzhledem k použitému dopravnímu prostředku se zájezdu zúčastní maximálně 15 osob, riziko neobsazenosti jsou tedy 3 osoby. Z toho vyplývá, že nepřímé náklady budou děleny 12 a po zaokrouhlení na koruny nahoru získáme částku: 38 830 : 12 = 3 236 Kč. Přímé náklady Cenu za ubytování pro jednu osobu stanovíme jako součet ceny včetně turistické taxy za jednu noc v penzionu Michal-Buchacher a ceny dvou nocí v penzionu Infeld. Tato částka je tedy: 41,50 + 2 . 22,50 = 86,50 €.

54

Co se týká stravování, výše uvedená cena pokrývá pouze jednu polopenzi a dvě snídaně, proto musíme přičíst hodnoty zbývajících večeří: 86,50 + 15,00 + 25,00 = 126,50 €. Při kurzu České národní banky k 21. dubnu 2011 [59] a zaokrouhlení na desetihaléře nahoru za ubytování a stravu zaplatí jeden účastník 3 059,50 Kč. Další položkou přímých nákladů je vstupné do navštívených objektů a za účast na plánovaných akcích. V případě tohoto zájezdu jsou do jeho ceny zahrnuty pouze tři vstupy, a to do zámku Porcia v hodnotě 7 euro [63], na přehlídku dravých ptáků na hradě Landskron ve výši 10 euro [30] a na vyhlídkovou věž Pyramidenkogel za 6 euro na osobu [35]. Ostatní objekty jsou buď zdarma, jak je tomu u národního parku v Pöllatalu a zříceniny Arnoldstein, nebo je účastníci navštíví fakultativně čili dobrovolně, s platbou až na místě samém. Náklady na vstupné při kurzu ČNB k 21. dubnu 2011 [59] a zaokrouhlení na desetihaléře nahoru jsou: (7 + 10 + 6) . 24,185 = 556,30 Kč. Hromadné cestovní pojištění vzhledem k nízkému počtu účastníků sjednané nebude, zodpovědnost za krytí v případě neočekávaných událostí přenecháme účastníkům, je však nutné upozornit je, že na in-line bruslení nahlíží pojišťovny jako na rizikový sport, který základní pojištění nepokrývá. Prodejní cena zájezdu Nyní sečteme veškeré přímé náklady, připočítáme k nim nepřímé náklady stanovené pro jednu osobu a získáme náklady na celý zájezd: 3 059,50 + 556,30 + 3 236,00 = 6 851,80 Kč. Abychom vyčíslili cenu, za kterou bude zájezd nabízen k prodeji, musíme celkové náklady navýšit o marži určenou pro cestovní kancelář. Je to opět individuálně stanovená poměrná část, zvolme proto 15 % z celkových nákladů na zájezd. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru tedy dostaneme: 6 851,80 + 1 027,77 = 7 881 Kč. Čtyřdenní zájezd do Rakouska s pestrým programem pro in-line bruslaře by byl v katalogu zájezdů nabízen za 8 000 Kč.

55

Stanovená hranice 5 000 Kč byla překročena o 3 000 Kč, ale všechna ostatní přání a představy bruslařů byly naplněny. Jediné, co by potenciální účastníci uvítali, ale nám se nepodařilo zajistit, je servisní místo pro bruslaře v místě ubytování nebo po trase zájezdu. Tento nedostatek bude kompenzován sadou vybavení a nářadí pro základní opravy a údržbu bruslí, která bude v minibusu vždy po ruce. Průvodcem bude zkušený instruktor bruslení, který si s drobnými závadami poradí. Co si o prodejnosti a úspěchu tohoto produktu myslí odborníci na slovo vzatí, bylo zjišťováno v posledním samostatném šetření.

4.6 Úspěšnost zájezdu pro in-line bruslaře na trhu cestovního ruchu Abychom zjistili, zda je program použitelný v praxi, zda je tedy práce užitečná a smysluplná, nabídli jsme zájezd několika vybraným cestovním kancelářím. Zaměřili jsme se především na ty, které již v nabídce in-line zájezdy mají, oslovili jsme i cestovní kanceláře nabízející jiné sportovně laděné zájezdy. Několika otázkami jsme se ptali na zájem o tento konkrétní zájezd a důvod v případě negativní odpovědi, na hodnocení ceny a programu vzhledem k reálnému stavu poptávky a na prognózy týkající se postoje potenciálních zákazníků k zájezdu, jeho programu a ceně, které cestovní kanceláře mohou podložit svou dlouholetou praxí a zkušenostmi. I přes cílený výběr touroperátorů jsme narazili na osm, kteří in-line zájezdy neprodávají ani do nabídky zahrnout nehodlají, jednak z důvodu jiného zaměření, jednak z domnělého nezájmu ze strany poptávky. Potvrdila ho i jedna cestovní kancelář, která před časem zájezdy pro in-line bruslaře ze své nabídky stáhla. Z toho však nelze vyvozovat celoplošně aplikovatelné závěry, protože prvotní průzkum mezi aktivními bruslaři jasně ukazuje, že zájem ze strany poptávky existuje. Této situace by měly využít ty cestovní kanceláře, které o zavedení in-line zájezdů uvažují a samozřejmě i ty, které je v nabídce už mají [Graf 7].

56

Nabízí vaše CK zájezdy pro in-line bruslaře? 20%

ano, tyto zájezdy v nabídce máme ještě ne, ale uvažujeme o rozšíření nabídky tímto směrem

53% 20%

už ne, dříve jsme je nabízeli, ale kvůli nedostatku zájmu byly staženy ne, ani to neplánujeme

7%

Graf č. 7: Současná nabídka in-line zájezdů (zdroj: vlastní průzkum)

Ptáme-li se na náš program popsaný v kapitole 4.5.1, ze sedmi CK, které věří v úspěch in-line zájezdů, by ho čtyři nabídly bez výhrad, přesně tak, jak jim byl prezentován, zbylé tři měly také o zájezd zájem, ale s nižší cenou. Právě cena byla trnem v oku jedné třetiny dotazovaných a vzhledem k sestavenému programu se jim zdála být příliš vysoká. Naopak dvě třetiny respondentů, někdy i po zběžném překalkulování, hodnotily cenu jako programu odpovídající. Stejné množství se také domnívá, že by mohl být tento zájezd na trhu cestovního ruchu úspěšný a výdělečný. Když se zástupci cestovních kanceláří převtělili do role zákazníka, dvanáct, tedy naprostá většina, hodnotilo program zájezdu jako velice zajímavý a lákavý, tři se neodvážili souzení zákazníka odhadnout. Hodnocení ceny nedopadlo stejně. Ačkoli z pohledu CK se cena zdála vysoká pěti dotazovaným, očima zákazníka už osmi. Rozpor lze zdůvodnit zasvěceností odborníků do problematiky tvorby zájezdu, kdy jich více přiznává, že fakticky je cena optimální, avšak klient soudě dle subjektivního pocitu nabízené služby podceňuje a zájezd se mu zdá neúměrně drahý. Pouze tři „pseudoklienti“ by byli ochotni tuto cenu zaplatit, čtyři cestovní kanceláře nebyly schopny chování zákazníka posoudit. Vraťme se ještě k ceně, která byla nejdiskutovanějším tématem v následném upřesňování a doplňování odpovědí. Téměř všichni zástupci CK se shodli, že nejvhodnější by bylo snížit cenu na 6 000 až 5 000 korun. Nejšetrnějším zásahem do programu je použít autobus místo minibusu, čímž se trojnásobně zvýší počet účastníků a výrazně klesne cena dopravy. Vzhledem k volnější organizaci samotné jízdy na bruslích a dobrovolným přestávkám by početnější skupina požitek z programu

57

neznehodnotila. Další možností je zajistit pouze snídaně či snížit kategorii ubytování. V těchto bodech se však názory jednotlivých touroperátorů rozcházely, stejně jako v názoru na ponížení 15% marže pro CK. Jeden zkušený touroperátor v oblasti in-line zájezdů radil vypustit z kalkulace veškeré vstupy a ponechat tak rozhodnutí o návštěvě objektů CR výhradně na účastnících. Další úpravou by podle téže cestovní kanceláře mohlo být v průběhu druhého dne nahrazení několika půlhodinových přestávek jednou delší zhruba v polovině bruslařské trasy. Ta se vzhledem ke stejnému počtu ujetých kilometrů a stejné době čekání v ceně nepromítne.

58

5 Závěr Shrňme nyní výstupy studie a porovnejme, zda splnily cíle, které jsme si předsevzali v jejím úvodu, a zda je práce užitečná, aplikovatelná do praxe nebo ji lze převzít k dalším účelům. Prvotním cílem celého snažení bylo vytvořit program pro in-line bruslaře podle představ poptávky, čímž zajistíme určitou šanci na úspěch, protože poptávajícím následně nabídneme to, co chtějí, o co si sami řekli. Jelikož samotný program je jen drobným dílem, který k nabídce, prodeji nebo realizaci nestačí, bylo nutné přijít s plnohodnotným samostatným produktem cestovního ruchu, tzn. doplnit program potřebnými službami, sestavit komplexní balíček a určit jeho cenu. Aby nebyla práce polovičatá a nerozplynula se ve vodách teorie, rozhodli jsme se nechat produkt posoudit odborníky v oboru a zjistit, zda je prodejný a realizovatelný a také jak se výroky poptávajících respondentů liší od reality. Z analýzy nabídky zájezdů s in-line programem jsme zjistili, že její současný stav je pro bruslaře nedostačující, protože škála, ze které mohou vybírat, není nikterak široká. Avšak pro cestovní kanceláře, které se nebojí nových výzev, představuje tato situace obrovskou příležitost, jak zaujmout místo v dalším rychle se rozvíjejícím segmentu trhu cestovního ruchu. Jeho potenciál částečně dokazují i výsledky dotazníkového šetření mezi aktivními bruslaři, kde dvě třetiny respondentů projevilo zájem absolvovat in-line zájezd s cestovní kanceláří. Dále v něm byly vyjádřeny nároky a požadavky poptávky na in-line program. Na jejich základě se podařilo sestavit optimální program, resp. celý zájezd, který až na cenu splňuje všechny představy potenciálních účastníků. Velmi pozitivním faktem je, že podle názoru zkušených touroperátorů má produkt prakticky velkou šanci na úspěch a zisk. Polovina oslovených cestovních kanceláří by ho do katalogu zájezdů zahrnula. Některé cestovní kanceláře zdráhající se zájezd celoplošně nabídnout by po něm neváhaly sáhnout, nebo se jím nechat inspirovat při sestavování forfaitových zájezdů pro konkrétní skupinu in-line bruslařů. Jak jsme se z průzkumu nabídky sami přesvědčili a jak doložili i zástupci cestovních kanceláří, byl vytvořen netypický in-line zájezd, který díky spojení aktivního sportování a dostatečného kulturního zážitku zatím nemá konkurenci, čímž zaplníme další skulinu v nabídce cestovního ruchu a uspokojíme novou specifickou skupinu zákazníků. Navíc

59

jsme našli řešení, jak dovést náš produkt k dokonalosti, tedy jak upravit nepříznivou cenu a tím odstranit klíčovou překážku bránící potenciálnímu zákazníkovi v účasti. Odměnou je vážný zájem dvou brněnských cestovních kanceláří o vytvořený produkt a budoucí spolupráci. Dalším krokem by byla realizace zájezdu, to ovšem rozsah bakalářské práce nedovoluje. Necháváme tak dveře otevřené pro navázání a pokračování ve studii, pro hlubší prozkoumání problematiky a pro získávání stále nových poznatků. Jsme přesvědčeni, že i bez realizace jsme dokázali užitečnost práce, objevili a pokryli jsme další dosud jen málo dotčený segment trhu cestovního ruchu a poukázali jsme tak na nový směr, kterým se lze, v dnes již dosti přesyceném odvětví, vydat.

60

6 Seznam použitých zdrojů 6.1 Publikace [1] HOBZA, Vladimír, REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Základy ekonomie sportu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 191 s. ISBN 80-8692-904-3. [2] HRSTKOVÁ, Magdalena. Analýza a možnosti zvýšení počtu in-line stezek v Brně. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 46 s., 11s. příloh. Vedoucí bakalářské práce Ing. Vladimír Žítek, Ph.D. [3] INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch: základy. 2. přepracované vyd. Praha: Oeconemica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. [4] KORVAS, Pavel. – HŘEBÍČKOVÁ, Sylva. Cykloturistika. In Aktivní formy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4361-9. Kapitola 1.2, Cykloturistika, s. 13-35. [5] KRUPKOVÁ, Ludmila, et al. Na in-linech křížem krážem po Česku. 1. vyd. Praha: Nakladatelství FRAGMENT, 2009. 146 s. ISBN 978-80-253-0579-9. [6] KUBAN, Jiří, KIRCHNER, Jiří, LOUKA, Oto. Inline bruslení. 1. vyd. Praha: Granda Publishing, a.s., 2004. 112 s. ISBN 80-247-0848-5. [7] KUNEŠOVÁ, Eva, FARKOVÁ, Blanka. Technika zahraničních zájezdů. 2. rozšířené vyd. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 2004. 137 s. ISBN 80-85970-44-9. [8] MILLAR, Cam. In-line bruslení: pro začátečníky i pokročilé. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1998. 96 s. ISBN 80-7176-660-7. [9] MIŠIČKOVÁ, Lenka. Inline bruslení krok za krokem. Praha: Granda Publishing, a.s., 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-3072-1. [10] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. [11] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5.

61

[12] PROCHÁZKA, Jiří. Inline bruslení bezpečně. Praha: Granda Publishing, a.s., 2010. 96 s. ISBN 978-80-247-3331-9. [13] SCHAAROVÁ, Bettina, PLATENOVÁ, Petra. Bruslíme na inlinech. 1. vyd. Praha: Ivo Železný, nakladatelství a vydavatelství, spol. s r. o., 2004. 83 s. ISBN 80-237-3763-5. [14] SYSEL, Jiří, ZURYNEK, Josef. Technika zahraničních zájezdů. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2009. 120 s. ISBN 978-80-86723-78-5. [15] ŠAMŠULOVÁ, Martina. Kalkulace cen autokarové dopravy u šestidenního poznávacího zájezdu do zahraničí. Jihlava, 2010. 15 s. Seminární práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. [16] VYSEKALOVÁ, Jitka, et al. Marketing. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 248 s. ISBN 80-7168-979-3.

6.2 Zákony a normy [17] Česká republika. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1999, 53, s. 3050 - 3064. [18] Česká republika. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, 84, s. 3146 - 3272. [19] Česká republika. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, 98, s. 4570 - 4616. [20] Česká republika. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR). In Sbírka mezinárodních smluv. 2010, 40, s. 3226 - 3264. [21] Česká republika. Vyhláška ze dne 13. prosince 2010, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních 62

motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot. In Věstník Ministerstva práce a sociálních věcí. 2010. [22] ČSN 73 6110. Projektování místních komunikací. Praha: Český normalizační institut, Leden 2006. 128 s.

6.3 Internetové zdroje [23] GORSKI, Chris. Aggressive Skating Origins and History [online]. c2011, poslední revize 18. 5. 2010 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: . [24] HÁJKOVÁ, Jana. Historie inline bruslení [online]. c2008 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z: . [25] HOIDEKR, Honza. Změny pravidel pro letošní rok [online]. c2006, poslední revize 16. 2. 2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: . [26] HOLUŠA, Dan. Historie Inline bruslení [online]. c2008 – 2011, poslední revize 21. 6. 2010 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z: . [27] TAUSSIG, Jan. In-line bruslení vám zlepší kondici i náladu [online]. c2010, poslední revize 1. 4. 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [28] ŽALUD, Víťa. Bruslení po silnici vlevo nebo vpravo? [online]. c2006, poslední revize 1. 9. 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [29] ŽALUD, Víťa. Podunajská stezka - odhalení [online]. c2006, poslední revize 31. 3. 2008 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [30] Adlerarena Greifvogelwarte Landskron [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: .

63

[31] Aktivní dovolená – Cestovní kancelář ADVENTURA [online]. c2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z: . [32] Aktivní dovolená: in line. [online]. c2010 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: . [33] Aktivní dovolená: o nás. [online]. c2010 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: [34] Aktuality – BeInline [online]. c2006 – 2010, poslední revize 28. 2. 2011 [cit. 201103-12]. Dostupné z: . [35] Aussichtsturm Pyramidenkogel [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [36] Brzdění na in-line a jiné fígle – inline: brusle, bruslení a rychlobruslení [online]. c2006, poslední revize 1. 6. 2005 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z: . [37] Café - Restaurant Burg Landskron [online]. c2006 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [38] Cestovní kancelář S.E.N. [online]. [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: . [39] Cyklo pojmy a druhy dopravy cyklo dopravy a tras [online]. [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [40] Cyklostezky ČR - Inline-shop.cz [online]. c2007 - 2009 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z: . [41] Český svaz kolečkového bruslení [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: . [42] Femilienpension Infeld in Villach – Faaker See – Ossiacher See – Villach – UrlaubUrlaub.at [online]. c2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: .

64

[43] FIRS – Fédération Internationale de Roller Sports [online]. c2010 - 2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: . [44] Gasthof Michal [online]. [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [45] Historie kolečkového bruslení. – Sportovní kurzy.cz, sportovně-vzdělávací agentura [online]. c1996 – 2008, poslední revize 23. 7. 2008 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: . [46] HOPE-CZ s.r.o. - Minibusy [online]. c2006 - 2010 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [47] Hotels, Ferienhäuser, Ferienwohnungen, Unterünfte in Deutschland – Urlaubsregionen.de [online]. c2003 - 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [48] Inline-brusle.net [online]. [cit. 2011-03-18]. Inline stezky. Dostupné z: . [49] In-line brusle - Cestovní dům [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: . [50] In-line bruslení – Nová cyklostezka kolem Baťova kanálu [online]. poslední revize 3. 4. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z: . [51] Inline Czech Community [online]. c2001, poslední revize 1. 3. 2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: . [52] Inline paragrafy v ČR a Rakousku – Inline-Online - vše o inline bruslení [online]. poslední revize 5. 5. 2002 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [53] Inline Skating (Rollerblading Resource Center – About Us [online]. [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: .

65

[54] In-line stezky v ČR - IN-LINE BRUSLE.cz [online]. c2005, poslední revize 25. 2. 2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z: . [55] Inline trasy na brusle [online]. poslední revize 22. 3. 2010 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z: . [56] Jízda na kolečkových bruslích v Rakousku [online]. c1995 - 2011 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [57] Katschberg – Tschu-Tschu Bahn [online]. c2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: . [58] Kemmts lei eina* – Karte – Urlaub am Bauenhof in Kärnten [online]. [cit. 2011-04-21]. Karte. Dostupné z: . [59] Kurzy devizového trhu – Česká národní banka [online]. c2003 – 2011, poslední revize 21. 4. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [60] Letní dovolená 2011 (SMART/LÉTO) Katalogy zájezdů - SMART travel [online]. c2004 - 2010 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: . [61] LOVO [online]. c2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [62] Murradweg – Radweg entlang der Mur ins Steirische Weinland [online]. c2005 2006 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: . [63] Museum Spittal [online]. [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: .

66

[64] Nabídka zájezdů – In-line skating – strana 1 – CK Trip s.r.o., sportovní cestovní kancelář s tradicí [online]. c2010 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: . [65] National Museum of Rellerkating: Homework Help [online]. c2010 [cit. 2011-02-28]. Dostupné z: . [66] Nejznámější cyklostezky ve zkratce [online]. c1995 - 2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z: . [67] Obce, okresy a kraje České republiky (CZ) [online]. c2003, poslední revize 1. 8. 2003 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: . [68] O nás – CK Trip s.r.o., sportovní cestovní kancelář s tradicí [online]. c2010 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z: . [69] O nás: Czech in-line alpine [online]. c2009 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: . [70] Online-Autoškola.cz – Všechny značky [online]. c2008 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . [71] O společnosti CK Poznání [online]. c2008 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: [72] Pomozte vytvořit perfektní program zájezdu přesně pro vás – program pro in-line bruslaře – BeInline [online]. c2006 – 2010, poslední revize 28. 2. 2011 [cit. 2011-03-12]. Dostupné z: . [73] Představujeme Adventuru [online]. c2011 [cit. 2011-03-8]. Dostupné z: . [74] Roller derby. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 5. 2. 2011 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: .

67

[75] Skatingpark.at [online]. [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: . [76] SMART travel [online]. c2004 - 2010 [cit. 2011-03-08]. Dostupné z: . [77] Sommersport – Langlauf- und Biathlonzentrum Innerrosenau [online]. c2010 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: . [78] Stezka pro cyklisty. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, last modified on 24. 1. 2011 [cit. 2011-04-07]. Dostupné z: . [79] Stravné v zahraničí [online]. c1998 - 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [80] Ústřední automotoklub ČR – Ceny pohonných hmot v Evropě [online]. 20. 4. 2011 [cit. 2011-04-21]. Dostupné z: . [81] Vídeň: Dunajský ostrov: Regacnet [online]. c2008 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: .

6.4 Tištěné katalogy [82] Kudrna: cesty prostorem i časem. Brno: Kudrna s.r.o., 2011. 168. s. 19. katalog - 2011 [83] Victoria Cestovní kancelář 2011. Brno: CK Victoria, 2011. 109 s.

68

7 Přílohy Příloha 1: Organizace zabývající se in-line bruslením Příloha 2: Druhy in-line tras – grafické znázornění Příloha 3: Nejednoznačné vymezení statusu bruslaře v české legislativě Příloha 4: Desatero pravidel chování bruslaře na cyklostezce Příloha 5: Evropská dohoda o práci osádek v mezinárodní silniční dopravě (AETR) Příloha 6: Analýza in-line stezek a tras v České republice Příloha 7: Shrnutí analýzy in-line stezek a tras v České republice včetně hodnocení jednotlivých okresů Příloha 8: Analýza in-line stezek a tras v Rakousku Příloha 9: Analýza in-line zájezdů z nabídky českých cestovních kanceláří Příloha 10: Dotazník o optimálním programu pro in-line bruslaře Příloha 11: Ukázka umístění dotazníku na internetovém serveru BeInline! Příloha 12: Kontaktní údaje dopravce a ubytovatelů Příloha 13: Elektronická korespondence se zástupcem Gasthof Michal Příloha 14: Dotazník zájmu cestovních kanceláří o vytvořený zájezd s programem pro in-line bruslaře

69

Příloha 1 Vybrané organizace zabývající se in-line bruslením Obrovský ohlas a zvyšující se počet příznivců in-line bruslení vyvolal vznik různých organizací, např. Mezinárodní asociace in-line bruslení (IISA), Mezinárodní federace kolečkového bruslení (FIRS), Aggressive Sakting Association, a bruslařských klubů. Mezinárodní asociace in-line bruslení (The International Skating Association, IISA) byla založen v roce 1991 skupinou výrobců, maloobchodníků a bruslařů, kteří si dali za úkol aktivně se podílet na rozvoji in-line bruslení. Celých čtrnáct let vyvíjela IISA vzdělávací programy, propagovala bezpečné bruslení a zpřístupňovala, budovala, upravovala a chránila in-line stezky. Podařilo se jí zavést jediný uznávaný a platný tréninkový program pro instruktory in-line bruslení pod názvem Insturctor Certification Program, dále pak National Skate Patrol, která pomáhá bruslařům se soužitím s cyklisty, chodci a jinými uživateli stezek pro ně vyhrazených. Provozovala The Inline Skating Ressource Center (ISRC). ISSA zanikla 20. prosince 2004 a vlastnictví ISRC bylo převedeno na Zephyr Advetures, organizátora bruslařských zájezdů po Evropě a Severní Americe. [53] Mezinárodní federace kolečkového bruslení (Fédération Internationale de Roller Sports, FIRS) byla založena již v roce 1924 ve Švýcarsku jako mezinárodní sportovní organizace pořádající soutěže v in-line hokeji mezi několika národními federacemi západní Evropy, které se už účastnili neformálních soutěží. Plánem bylo uspořádat v roce 1926 v Anglii evropský šampionát v halovém kolečkovém hokeji (hraném na quadech), což se jim také podařilo. Na tomto šampionátu bylo zastoupeno šest států včetně Belgie a Itálie. FIRS však zamířila výš a v roce 1936 uspořádala ve Stuttgartu první světový šampionát. V následujících letech se působnost FIRS rozšířila i na rychlobruslení, krasobruslení, in-line hokej, Roller derby a Alpine inline. [43] Za Českou republiku je nutno uvést In-line Czech Community (ICC), což je sportovní asociace se zaměřením na sporty na kolečkových bruslích založená v roce 2000 za účelem podpory, organizace a prezentace tohoto sportu v České republice. Záměrem ICC je pořádat celorepublikovou sérii závodů s mezinárodní účastí a zajisti podporu českých jezdců na zahraničních soutěžích a tím reprezentovat Českou republiku

70

ve světovém in-line. Další činností ICC je podpora regionálních klubů a jejich závodů, návrhy a odborná pomoc při stavbě sportovišť a spolupráce se zahraničními asociacemi. [51] První vlaštovkou mezi organizacemi zabývajícími se in-line bruslením v České republice byl Český svaz kolečkového bruslení (ČSKB) založený již v roce 1994. Vznik tohoto národního svazu se váže se začátky pravého rozvoje kolečkového bruslení u nás. [41] ČSKB zastřešuje in-line bruslení v České republice, ale nejvíce se soustředí na vedení české rychlobruslařské větve tohoto sportu. [12] Významná je i Česká asociace skateboardu a inline (ČASIL) založená v roce 1996, která se zabývá řídící, organizační, informační a metodickou činností ve své oblasti. Zároveň je také oficiálním partnerem pro zahraniční asociace oborového typu. [6] Samozřejmě existuje i mnoho organizací, které jsou zaměřeny přímo na určitou skupinu bruslení, kterou podporují a propagují. Sdružují pod sebou stejně specializované spolky a kluby, které měří svoje síly v různých závodech a soutěžích pořádaných danou organizací. Za zmínku stojí např. Asociace agresivního bruslení (Aggressive Skaters Association, ASA) založená v roce 1994 ve Spojených státech Amerických jako organizace pro ustanovení soutěžních pravidel a standardů vybavení v této sportovní disciplíně. Dále je jejím úkolem propagovat agresivní bruslení po celém světě. [23] V České republice je to Czech in-line alpine (CILA). Toto občanské sdružení vzniklo v roce 2004 jako organizace zastřešující v Česku sport in-line alpine slalom. Zajišťuje organizaci závodů a soutěží národní i mezinárodní úrovně a zastupuje zájmy svých členů v mezinárodní organizaci Inline-Alpin-Europacup (IAEC). [69]

71

Příloha 2 Druhy in-line tras – grafické znázornění

doprava autobusem vyjížďka na bruslích nocleh/kemp Obr. 8: Hvězdicové in-line trasy (zdroj: [4])

doprava autobusem vyjížďka na bruslích nocleh/kemp Obr. 9: Dálkové jízdy (zdroj: [4])

72

doprava autobusem vyjížďka na bruslích nocleh/kemp

Obr. 10: Kombinované in-line turistické akce (zdroj: [4])

73

Příloha 3 Nejednoznačné vymezení statusu bruslaře v české legislativě Vrátíme-li se k vymezení osoby bruslaře a jeho práv a povinností z toho vyplývajících, vidíme, že je v našich zákonech poněkud nejednoznačné. Několik výhrad k této situaci má ve své publikaci i paní Krupková (2009). Bruslař se musí pohybovat jako chodec, v některých případech se může chovat i jako cyklista. Na obou „teritoriích“ je ale brán spíše jako vetřelec. Mnoho autorů knih o kolečkovém bruslení se také shodlo, že pohyb bruslařů po levé krajnici, jak to vyžaduje zákon, pro ně může být i nebezpečný, protože řidiči jen těžko odhadují rychlost pohybujícího se bruslaře. Jak upozorňuje paní Krupková (2009), bruslař se sice pohybuje po nohou jako chodec, na druhou stranu může po rovině jet i 30 kilometrovou rychlostí, tedy jako cyklista. V zákoně je definováno nemotorové vozidlo jako „vozidlo pohybující se pomocí lidské nebo zvířecí síly, například jízdní kolo, ruční vozík nebo potahové vozidlo“, kolečkové brusle sem však nepatří. Otázkou zůstává, proč tomu tak je, zvlášť když se jízdním kolem z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. [5] Podrobněji tuto problematiku na svém internetovém serveru rozebírá občanské sdružení Inlajn.cz. Po dlouhodobém zkoumání zmíněného zákona 361/2000 Sb. a jeho dopadu na kolečkové bruslaře vyzvedl autor několik kontroverzních bodů, k nimž připojil vhodná doporučení. Kromě zákonné povinnosti používat ochrannou helmu pro každého, tedy i pro osoby starší 18 let, a zákazu používání hudebních přehrávačů během jízdy, se věnuje právě směru jízdy bruslaře po silnici a v takzvaných šedých zónách. Šedými zónami jsou myšleny asfaltové silnice, všeobecně chápané jako cyklostezky avšak bez jakéhokoli označení dopravními značkami C 7 – C 10 [Obr. 11].

74

Obr. 11: [C7a] Stezka pro chodce, [C8a] Stezka pro cyklisty, [C9a] Stezka pro chodce a cyklisty, [C10a] Stezka pro chodce a cyklisty (zdroj: [70])

Autor problém pouze nepopisuje, ale ihned navrhuje řešení. V prvním případě je jím celkem radikální krok, a to úplný zákaz pohybu bruslařů po silnicích. V případě šedých zón uvažuje o zavedení dopravní značky C 14 – Jiný příkaz s textem „Bruslaři, jezděte vpravo“ [Obr. 12] a řidiče (tedy i cyklisty) by upozornil výstražnou značkou A 22 – Jiné nebezpečí s dodatkovou tabulkou „Bruslaři vpravo“[Obr. 12]. Případně by bylo možné vytvořit obdobnou značku jako A 19 – Cyklisté [Obr. 13], která by upozorňovala na výskyt bruslařů. [28]

Obr. 12: [C14] Jiný příkaz, [A22] Jiné nebezpečí s dodatkovou tabulkou (zdroj:upraveno dle [70])

Obr. 13: [A19] Cyklisté (zdroj: [70])

Díky tomu, že se stalo občanské sdružení Inlajn.cz partnerem Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, kde mohou aktivně prosazovat principy bezpečného budování cyklostezek s ohledem na potřeby provozování in-line bruslení, existuje naděje, že tyto návrhy a značky najdou uplatnění.

75

Příloha 5 Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR) Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě, známá také pod zkratkou AETR odvozenou z francouzského překladu názvu, upravuje mimo jiné práva a povinnosti řidičů autokarů a dopravců poskytujících služby v rámci cestovního ruchu. Ustanovení této smlouvy se vždy zohledňují v harmonogramu zájezdu. V této práci jsme se samozřejmě také AETRem řídili a zde uvádíme výňatky, které se týkají mezinárodní autobusové dopravy užité v rámci výše popsaného zájezdu. „Řidič“ je každá osoba, která řídí vozidlo, třeba jen krátkou dobu, nebo je přítomna ve vozidle, aby je popřípadě v rámci svých povinností mohla řídit. „Odpočinek“ znamená nepřerušenou dobu, během níž může řidič volně nakládat se svým časem. „Bezpečnostní přestávka“ je doba, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je využita výhradně k jeho zotavení. Po čtyřech a půl hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou bezpečnostní přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato přestávka může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut. „Denní doba odpočinku“ je doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje běžnou denní dobu odpočinku a zkrácenou denní dobu odpočinku. „Běžná denní doba odpočinku“ je doba odpočinku v trvání nejméně 11 hodin. Lze ji případně čerpat ve dvou časových úsecích, z nichž první musí být nepřerušená doba trvající nejméně 3 hodiny a druhý nepřerušená doba v trvání nejméně 9 hodin. „Zkrácená denní doba odpočinku“ znamená dobu odpočinku trvající nejméně 9 hodin, ale kratší než 11 hodin. „Doba řízení“ je doba trvání činnosti řízení zaznamenaná automaticky nebo poloautomaticky nebo ručně na záznamové listy nebo kartu řidiče, nejčastěji pomocí tachografu.

76

„Denní doba řízení“ je celková doba řízení mezi skončením jedné denní doby odpočinku a začátkem následující denní doby odpočinku. Nesmí přesáhnout 9 hodin, nejvýše dvakrát za týden může být prodloužena až na 10 hodin. „Řízení“ znamená celkovou dobu řízení od okamžiku, kdy řidič začne řídit po době odpočinku nebo bezpečnostní přestávce, do okamžiku, kdy začne čerpat další dobu odpočinku nebo bezpečnostní přestávku. Řízení může být nepřetržité nebo přerušované. [20]

77

Příloha 11 Ukázka umístění dotazníku pro in-line bruslaře na internetovém serveru BeInline!

Obr. 14: Umístění dotazníku pro in-line bruslaře (zdroj: [34])

Obr. 15: Detail výzvy k vyplnění dotazníku pro in-line bruslaře (zdroj: [72])

78

Příloha 12 Kontaktní údaje vybraného dopravce a ubytovatelů Jak již bylo zmíněno, vybraným dopravcem, který by poskytnul dopravní služby v případě výše sestaveného zájezdu, je brněnská společnost HOPE-CZ, s.r.o. Provozovna této společnosti sídlí na adrese: HOPE-CZ, s.r.o. Turistická (areál letiště Medlánky) 621 00 Brno – Medlánky GMS: +420 777 912 223 Fax: +420 543 330 111 E-mail: [email protected] WWW: www.hope1.cz Pro naše účely jsme z jejich vozového parku vybrali minibus Iveco [Obr. 16], který disponuje až sedmnácti místy k sezení, klimatizací a polohovacími sedačkami.

Obr. 16: Minibus Iveco (zdroj: [46])

První noc je naplánována v Godershachu v pensionu Michal-Buchacher [Obr. 17]. Majitele lze kontaktovat na adrese: Gasthof Michal Godershach 9 9634 Gundersheim Tel./Fax: +43 4284 431 E-mail: [email protected] WWW: www.gasthof-buchacher.at

79

Tento penzion je otevřen celoročně, letní a zimní období je diferencováno cenou. Majitelem byly nabídnuty dvoulůžkové pokoje s polopenzí za cenu 40 euro na osobu za noc.

Obr. 17: Exteriér a interiér Gasthof Michal (zdroj: [44])

Poslední dvě noci by účastníci trávili ve Villachu v rodinném penzionu Infeld [Obr. 18], který naleznete na adrese: Familienpension Infeld Ferienwohnung Genottehöhestrasse 44/46 9504 Villach Tel.: 04242/31592 E-mail: [email protected] Pro průvodce a řidiče by byly rezervovány jednolůžkové pokoje v ceně 26 euro na osobu za noc, ostatní účastníci by trávili noci ve dvoulůžkových pokojích za 45 euro pro dvě osoby za jednu noc.

Obr. 18: Exteriér a interiér Familienpesion Infeld (zdroj: [42])

80

Příloha 13 Elektronická korespondence se zástupcem Gasthof Michal Od:

"Gasthof Pension Buchacher"

Komu:

"Martina Šamšulová" <[email protected]>

Předmět:

Re: accommodation

Datum:

21.04.2011 14:19

Velikost:

2.8 kB

Hello! We have one Appartement here in Goderschach. The price for day is € 58,00 ( no breakfast and dinner) But you must stay there for 3 days. Extras are taxe € 1,50 for person/day and endcleaning € 35,00. But you can have 3 doublebedrooms the price for person/day with halfboard is € 40,00 . ( when you stay on night) . I hope this is a good offer for you. Best Regards familie Buchacher Gasthof Pension Michal www.gasthof-buchacher.at

----- Original Message ----From: "Martina Šamšulová" <[email protected]> To: Sent: Wednesday, April 20, 2011 11:07 AM Subject: accommodation

> > Dear Lady, Sir > > my friends and I'd like to accommodate in Goderschach for one night in > june or july. When I was looking for accommodation, your offer attracted > me. So I'd like to ask if the summer price 58 euro for 1 appartment for 6 > people includs also halfboard or breakfast. Or is it only for night > without meal? > > Thank you! > > Best Regards > > Martina

81