VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Obnova tradic v Českém Krumlově v souvislosti s atraktivitou města a přilákáním nových turistů bakalářská práce

Autor: Alena Švepešová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2011

Anotace ŠVEPEŠOVÁ, Alena: Obnova tradic v Českém Krumlově v souvislosti s atraktivitou města a přilákáním nových turistŧ. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 58 stran. Ve své bakalářské práci zpracovávám téma obnovy tradic v Českém Krumlově v souvislosti s atraktivitou města a přilákáním nových turistŧ. Hlavním cílem práce je zaměření na obnovení zapomenutých tradic, zvýšení atraktivnosti města a přilákání nových turistŧ. Zároveň bude provedena analýza vlivu tradic a souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti ve městě Český Krumlov. V první části bakalářské práce definuji především pojmy cestovního ruchu a pojmy z oblasti lidové kultury. Ve druhé části práce představuji město Český Krumlov, provádím a vyhodnocuji dílčí analýzy a terénní šetření. Klíčová slova: Cestovní ruch. Lidová kultura. Tradice. Český Krumlov. Kulturní akce. Atraktivita. Návštěvnost.

Anotation ŠVEPEŠOVÁ, Alena: Renewal of traditions in Český Krumlov in connection with attractiveness of the city and attracting new tourists. In my graduation thesis I process renewal of traditions in Český Krumlov in connection with attractiveness of the city and attracting new tourists. The aim of this work is to focus on restoring forgotten traditions, incerasing the attractiveness of the city and atract new tourists. There was also analysed the influence of traditions and related cultural events on visit rate in the city. In first section I define terms of tourism and concepts of folk culture. In the second part I introduce the city, accomplish and evaluate sub-analysis and field inquiry. Keywords: Tourism. Folk culture. Traditions. Český Krumlov. Cultural events. Attractiveness. Visit rate.

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí práce, paní ing. Věře Nečadové, za poskytnutý odborný dohled nad prácí, její vstřícnost a ochotu.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6.5.2011 ...................................................... Podpis

Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 8 1 Cestovní ruch .......................................................................................................... 10 1.1 Cestovní ruch - základní pojmy ....................................................................... 10 1.1.1 Pojem Cestovní ruch ................................................................................. 10 1.1.2 Pojem Účastník cestovního ruchu............................................................. 11 1.1.3 Pojem Atraktivita cestovního ruchu ......................................................... 13 1.2 Vymezení cestovního ruchu ............................................................................. 13 1.2.1 Druhy cestovního ruchu ............................................................................ 13 1.2.2 Formy cestovního ruchu ........................................................................... 14 2 Význam cestovního ruchu ...................................................................................... 16 2.1 Systém cestovního ruchu.................................................................................. 16 2.1.1 Subjekt cestovního ruchu .......................................................................... 16 2.1.2 Objekt cestovního ruchu ........................................................................... 17 2.1.3 Okolí systému cestovního ruchu ............................................................... 17 3 Lidová kultura ......................................................................................................... 18 3.1 Pojmy lidové kultury ........................................................................................ 19 3.1.1 Tradice ...................................................................................................... 19 3.1.2 Folklor ....................................................................................................... 20 3.2 Organizace v České republice zabývající se lidovou kulturou ........................ 21 3.2.1 Národní ústav lidové kultury .................................................................... 21 3.2.2 Folklorní sdruţení České republiky .......................................................... 22 4 Metodika praktické části ......................................................................................... 24 5 Stanovení hypotéz ................................................................................................... 24 6 Český Krumlov ....................................................................................................... 25 6.1 Základní informace a předpoklady pro cestovní ruch ...................................... 25 6.1.1 Okres Český Krumlov .............................................................................. 25 6.1.2 Město Český Krumlov .............................................................................. 27 6.2 Cestovní ruch ve městě Český Krumlov .......................................................... 29 6.3 Český Krumlov jako součást ekonomiky města .............................................. 30 6.4 Organizace zabývající se cestovním ruchem v Českém Krumlově ................. 31 6.4.1 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o. ......................................... 31 6.4.2 Destinační management Český Krumlov (DM) ....................................... 32 6.4.3 Infocentrum Český Krumlov (IC)............................................................. 32 6.4.4 Oficiální informační systém města (OIS) ................................................. 32 7 PEST analýza .......................................................................................................... 33 7.1 Politicko-právní faktory ................................................................................... 33 7.2 Ekonomické faktory ......................................................................................... 34 7.3 Společenské (sociální) faktory ......................................................................... 34 7.4 Technicko-technologické faktory..................................................................... 34 8 SWOT analýza ........................................................................................................ 35 9 Kulturní akce související s obnovou tradic ve městě a jejich analýza .................... 36 9.1 Krumlovský Masopust ..................................................................................... 36 9.1.1 Tradice, na níţ událost navazuje ............................................................... 36 9.1.2 Prŧběh akce a její zázemí.......................................................................... 37 9.2 Kouzelný Krumlov ........................................................................................... 38 9.2.1 Tradice, na níţ událost navazuje ............................................................... 38 9.2.2 Prŧběh akce a její zázemí.......................................................................... 38 9.3 Slavnosti pětilisté rŧţe ..................................................................................... 40 9.3.1 Tradice, na níţ událost navazuje ............................................................... 40 9.3.2 Prŧběh akce a její zázemí.......................................................................... 40

9.4 Svatováclavské slavnosti .................................................................................. 42 9.4.1 Tradice, na níţ událost navazuje ............................................................... 42 9.4.2 Prŧběh akce a její zázemí.......................................................................... 42 9.5 Advent a Vánoce .............................................................................................. 44 9.5.1 Tradice, na níţ událost navazuje ............................................................... 44 9.5.2 Prŧběh akce a její zázemí.......................................................................... 44 9.6 Vyhodnocení analýzy kulturních akcí .............................................................. 46 10 Terénní šetření ........................................................................................................ 46 10.1 Dotazník ....................................................................................................... 46 10.1.1 Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 47 10.2 Pozorování .................................................................................................... 48 10.3 Statistiky ....................................................................................................... 49 10.3.1 Vyhodnocení statistik ............................................................................... 51 11 Shrnutí ..................................................................................................................... 52 12 Závěr ....................................................................................................................... 57 13 Seznam pouţité literatury ....................................................................................... 58 14 Přílohy..................................................................................................................... 59

Úvod a cíl práce Město Český Krumlov je bezesporu klenotem Jiţních Čech a unikátním bohatstvím české země. Neopakovatelná atmosféra úzkých středověkých uliček, tajemná historie měšťanských domŧ, Barokní divadlo – jediné svého druhu v Evropě, nebo druhý nejrozsáhlejší hradní komplex v České republice jsou atraktivity, kterým odolá málo který cestovatel. Český Krumlov, zapsaný od roku 1992 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO je jedním z měst, které reprezentují krásy České republiky po celém světě. Příliv návštěvníkŧ z dalekých končin dává městu kosmopolitní nádech i určitou prestiţ. Město samotné dbá na svoji prezentaci a atraktivitu. Kaţdý rok proto pořádá nejrŧznější kulturní akce, které zavedou návštěvníky zpátky v čase, a umoţní jim zastavit se a proţít nevšední záţitek. Právě problematika těchto kulturních událostí, spojených s obnovou tradic mě zaujala a ráda bych zhodnotila přínos a vliv pořádání těchto kulturních akcí na návštěvnost a atraktivitu města, a přilákání nových turistŧ. Toto téma mě oslovilo i z dalších dŧvodŧ. V tomto překrásném městě ţiji a jiţ několik let se aktivně podílím na pořádání některých kulturních událostí. Právě jejich vlivu na zvýšení atraktivnosti a návštěvnosti města přisuzuji velkou dŧleţitost. V práci se tak budu snaţit zhodnotit veškeré aspekty, které s pořádáním těchto kulturních akcí souvisí. Výběr tohoto téma ovlivnil i obor studia na Vysoké škole polytechnické – Cestovní ruch, který je s Českým Krumlovem neodmyslitelně spjat, a také semestrální praxe, kterou jsem plnila v organizaci Destinační management Český Krumlov. Právě tato organizace je iniciátorem a organizátorem téměř všech kulturních akcí, se kterými v bakalářské práci pracuji. Hlavním cílem bakalářské práce je zaměření na obnovu zapomenutých tradic, zvýšení atraktivnosti města a přilákání nových turistů. Zároveň bude provedena analýza vlivu tradic a souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti ve městě Český Krumlov. Prvním úkolem pro zpracování této práce bylo studium odborné literatury. Na základě tohoto studia byly v teoretické části práce stanoveny potřebné definice cestovního ruchu a byly vysvětleny základní pojmy, se kterými jsem v celé práci prŧběţně pracovala. V praktické části jsem se nejprve zaměřila na popis zkoumané destinace a předpokladŧ pro cestovní ruch, dále na ekonomický přínos cestovního ruchu pro město a základní

informace o činnosti organizací, které cestovní ruch ve městě řídí. Poté byla provedena PEST analýza, která stanovila vnější skutečnosti (faktory) ovlivňující kulturní cestovní ruch v Českém Krumlově a SWOT analýza, která zhodnotila vnější a vnitřní faktory konkurenčního prostředí. Následovala analýza jednotlivých kulturních akcí spojených s obnovou tradic, která poskytla informace nejen o tom, které zapomenuté tradice tyto kulturní akce obnovují, ale také informace o tom, jak jednotlivé akce svým bohatým programem zvyšují atraktivitu města. Dalším krokem bylo provedení jednotlivých terénních šetření a jejich vyhodnocení. Dílčími kroky byly:  Dotazník, který poskytl informace o zájmu, resp. moţném přilákání potenciálních návštěvníkŧ kulturních akcí spojených s obnovou tradic do Českého Krumlova 

Nestandardizované pozorování, jehoţ výsledkem bylo dosaţeno subjektivního hodnocení a potvrzení parity jednotlivých šetření



Vyhodnocení oficiálních statistik návštěvnosti nejvýznamnějších akcí, které jasně dokládají zájem turistŧ a vliv tradic a s tím souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti města.

Obrázek 1 Český Krumlov Zdroj: http://www.ricksteves.com/tvr/pledge/romantics/stationsupport/downloads.htm

9

1 Cestovní ruch 1.1 Cestovní ruch - základní pojmy Cestovní ruch je činnost člověka spojená s uspokojováním jeho potřeb. Tyto potřeby jsou u kaţdého z účastníkŧ cestovního ruchu velmi odlišné. Pro někoho to mŧţe být potřeba odpočinku a relaxace, pro druhého naopak touha po dobrodruţství a poznání. Ať uţ lidé mají jakýkoli cíl a dŧvod k cestování, vţdy je to spojeno s tím, ţe touţí splnit si něco, co povaţují za potřebné pro svŧj ţivot.

1.1.1 Pojem Cestovní ruch V současné době existuje mnoho rŧzně upravených definic a náhledŧ na podstatu a vymezení cestovního ruchu. Jejich myšlenka je v podstatě jednotná, liší se spíše svou interpretací. Za tu nejzákladnější definici povaţuji vymezení cestovního ruchu podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která byla přijata v Ottawě v roce 1991 na mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu. Účastníci této konference přijali návrh, který vymezil cestovní ruch takto: „Cestovní ruch je činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a jinými účely. Ne však za účelem výkonu výdělečné činnosti.“ (Hesková Marie a kol., 2006) V české verzi evropské technické normy EN 13809:2003 je pojem cestovní ruch vykládán takto: „Pod cestováním a cestovním ruchem se rozumí činnost lidí, kteří cestují na místa mimo své prostředí, anebo zde pobývají za účelem zábavy, pracovně, nebo z jiných dŧvodŧ.“ (Hesková Marie a kol., 2006) Jinou definici cestovního ruchu publikuje autor knih a učebnic pro oblast cestovního ruchu Ján Orieška: „Cestovní ruch je soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo jejich trvalého bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyţití, lázeňského léčení a pracovních cest.“ (Orieška, 1999)

10

Výkladový slovník cestovního ruchu nabízí pojetí definice cestovního ruchu, jak sami autoři zmiňují, jako rozšířenou verzi podle UNWTO a obdobné verze podle EN, vycházející z definice účastníka cestovního ruchu: „Cestovní ruch (turismus, zkratka CR, angl. tourism, travel) = komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníkŧ cestovního ruchu, souhrn procesŧ budování a provozování zařízení se sluţbami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto sluţby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s uţíváním, rozvojem a ochranou zdrojŧ pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit (politika CR, propagace CR, regulace CR, mezinárodní spolupráce apod.) a reakce místní komunity a ekosystémŧ na uvedené aktivity.“ (Ing. Martina Pásková, 2002) Na cestovní ruch mŧţeme hledět z ekonomického hlediska, které cestovní ruch vysvětluje především jako uspokojování potřeb lidí v oblastech rekreace, poznání, turistiky, apod., ale také z hlediska geografického, kdy je cestovní ruch vnímán především jako přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa jiného, neţ za účelem dojíţďky do zaměstnání. Charakteristickými znaky cestovního ruchu jsou:  pohyb  pobyt  masovost Cestovním ruchem naopak není:  dojíţdění za prací, či do školy  cestování za účelem získání občanství  pohyb pohraničníkŧ a osob, které pracují v cizí zemi  pohyb v místě trvalého bydliště

1.1.2 Pojem Účastník cestovního ruchu Pro tuto práci je nezbytné vymezit kdo vlastně je účastníkem cestovního ruchu a jakým konkrétním typem účastníka cestovního ruchu je. Obecně je toto vymezení dŧleţité pro zhodnocení přínosu cestovního ruchu pro cílovou destinaci, protoţe rŧzné typy účastníkŧ cestovního ruchu mají rŧzný ekonomický přínos pro navštívenou oblast a také rŧzné motivace k příjezdu do vybrané destinace.

11

Účastník cestovního ruchu je ten, kdo cestuje po dobu delší neţ dvacet čtyři hodin. Účastníky rozdělujeme na: 

Turista (tourist, overnight visitor) - na místě stráví více jak dvacet čtyři hodin za účelem vyuţití volného času a minimálně jednu noc přespí



Výletník (day visitor) - v dané zemi pobývá méně neţ dvacet čtyři hodin, je dočasný návštěvník, účastník výletu (exkurze)



Návštěvník - kaţdý, kdo přijede do jiného místa, neţ je místo jeho trvalého nebo obvyklého pobytu.

1.1.2.1 Typologie účastníků cestovního ruchu podle Cohena 

Organizovaný masový turista - volí populární destinace, cestuje ve skupinách, leţí na pláţi, většinu volného času tráví v hotelu a bezprostředním okolí, nakupuje balík sluţeb – aby nemusel nic zařizovat



Individuální masový turista - volí populární destinace, ale pouţije třeba vlastní dopravu, stravování, sám však nic neobjevuje



Turista prŧzkumník, objevitel - individualisté, plánují si cestu sami, nejezdí do turistických center, seznamují se s místními, vyţadují zajištění bezpečnosti a trvají na komfortu sluţeb



Turista-tulák - úplně vše řeší sám, nemá nic naplánovaného, netrvá na komfortu sluţeb

1.1.2.2 Typologie účastníků podle Smithe 

Objevitelé - je jich nejméně, hledají nové znalosti a objevy (antropologové), obvykle zŧstávají pryč na delší dobu



Elitní turisté - zkušení turisté, ţádají zájezd šitý na míru, jezdí na delší dobu



Nekonvenční turista - jezdí do nezvyklých zemí (Aljaška, Indie)



Neobvyklý turista - vyţaduje komfort, preferuje individuální výlety, chce poznat kulturu



Nastávající masový turista - cestuje do zavedených rekreačních center, která však nejsou tolik známá, neţije tam jen CR



Masový turista - střední vrstva, očekává splnění kaţdého přání



Charteroví turisté - cestují na víkendy, letecké zájezdy, vyţadují vysoký komfort sluţeb, zŧstávají na hotelu 12

1.1.3 Pojem Atraktivita cestovního ruchu „Atraktivita cestovního ruchu (téţ turistická atraktivita, atraktivita; angl. tourist attraction, visitor attraction) = zajímavá součást přírody a přírodní podmínky (klima, léčivé prameny, krajinná scenérie, jeskyně, moře, ledovce, vodopády, propasti, skalní města, gejzíry, atoly, atd.), sportovní, kulturní nebo společenský objekt, kulturní sportovní, společenská nebo jiná událost, přitahující účastníky cestovního ruchu. Lze je dělit na přírodní a společenské (často vytvářejí celek kulturní krajiny), hmotné (např. přírodní úkazy, historické objekty) a nehmotné (genius loci, společenské události, ţivotní styl aj.), na atraktivity mezinárodního, národního a místního významu, na atraktivity s potenciálem niţších řádŧ (vyuţitelné bez dalších investic) a na atraktivity s potenciálem vyšších řádŧ (pro své vyuţití vyţadují další investice do infrastruktury, propagaci, aj.) Vybrané lidmi vytvořené atraktivity vznikly jako součást infrastruktury CR (vysoké mosty, horské ţeleznice, dobová ubytovací zařízení aj.)“ (Ing. Martina Pásková, 2002)

1.2 Vymezení cestovního ruchu Vymezení cestovního ruchu je především problematikou druhŧ a forem cestovního ruchu. Toto členění se podle publikací o cestovním ruchu a podle jejich autorŧ rŧzně liší, nebo naopak prolíná. Obecně však platí, ţe o druhy cestovního ruchu jde v případě, mluvíme-li o prŧběhu cestovního ruchu, zpŧsobu jeho realizace a jeho účincích. O formách cestovního ruchu hovoříme, pokud zkoumáme motivaci návštěvníkŧ k účasti.

1.2.1 Druhy cestovního ruchu  Podle doby pobytu dělíme cestovní ruch zpravidla na krátkodobý a dlouhodobý  Podle rozloţení během roku jde o sezónní a celoroční cestovní ruch  Podle teritoriálního rozmístění rozlišujeme: A. Domácí cestovní ruch - pobyt a pohyb obyvatelstva uvnitř státu, jehoţ jsou občanem, který je dále rozlišován na: Vnitřní cestovní ruch - zahrnuje pohyb a pobyt účastníkŧ cestovního ruchu uvnitř hranic jednoho státu; souhrn účastníkŧ domácího a příjezdového cestovního ruchu 13

Národní turismus - zahrnuje domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch B. Zahraniční cestovní ruch - cesty obyvatelstva do místa, střediska cestovního ruchu na území jiného státu, který členíme na: Aktivní (incoming, příjezdový) - cestovní ruch zahraničních hostŧ na našem území Pasivní (outgoing, výjezdový) - výjezd a pobyt našeho obyvatelstva do/v zahraničí C. Příhraniční cestovní ruch - cesty obyvatelstva na území v blízkosti hranic dvou sousedních státŧ  Podle vlivu na ţivotní prostředí určujeme měkký a tvrdý cestovní ruch  Podle

zpŧsobu

zabezpečení

a

organizování

existuje

organizovaný

a

neorganizovaný cestovní ruch  Podle vyuţívání zdrojŧ je cestovní ruch masově konzumní či alternativní  Podle zajištění sluţeb dělíme cestovní ruch na: A. Volný - účastník si zajišťuje všechny potřebné výdaje sám, sluţeb cestovních kanceláří vyuţívá jen částečně (výměna valut, jednodenní exkurze) B. Vázaný - sluţby zajišťuje cestovní kancelář nebo jiná organizace  Podle počtu účastníkŧ rozdělujeme cestovní ruch individuální či hromadný (skupinový) cestovní ruch

1.2.2 Formy cestovního ruchu  Rekreační CR je spojen především s odpočinkem, rekreací, obnovou fyzických a duševních sil, a k tomuto účelu vhodným zařízením (do této formy mŧţeme zahrnout i oblíbený wellness)  Sportovní CR - aktivní je spojen s provozováním některého sportu, pasivní s návštěvou sportovních událostí, jako jsou Olympijské hry, Mistrovství světa aj.  Kulturně-poznávací CR - cílem je získání kulturních záţitkŧ, poznávání historie a folkloru

14

 Přírodní turistika - je spojena s poznáváním přírodních atraktivit a kulturněhistorických památek  Sociální CR je veden určitým sociálním motivem  Tematický CR má předem stanovený účel cesty. Mŧţe jít o výuku jazykŧ, jízdy na koni, apod.  Specializovaný - malé skupiny cestujících přijíţdějí za stejným cílem (školní exkurze)  Etnický - lidé směřují svou cestu do země vlastních předkŧ  Incentivní (Motivační) CR bývá hrazen zaměstnavatelem. Jde o podnikový zájezd, team-building, školení, aj.  Kongresový CR je spojen s výkonem zaměstnání  Náboţenský (religiózní) - návštěva místa spjatého s náboţenským významem či obřadem (poutní místa, náboţenská shromáţdění)  Nákupní turistika souvisí s pohraničním cestovním ruchem. Obvykle jde o návštěvu sousedního státu za účelem nákupu v lepší cenové relaci  Ekologické

formy

cestovního

ruchu

-

ekoturistika,

agroturistika

či

ekoagroturistika jsou formy spjaté s především s venkovem a návratem k tradicím a tradičním hodnotám Další, méně pouţívanou alternativou rozdělení je také dělení:  Podle věku účastníkŧ - mládeţnický (letní tábory, pobyty pro děti) rodinný či seniorský  Podle pouţitého dopravního prostředku - ţelezniční, lodní, autobusový, aj.

15

2 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch patří bezesporu mezi nejdynamičtěji se rozvíjející ekonomická odvětví, je “největším zaměstnavatelem” na světě a odvětvím, které značně zvyšuje HDP téměř ve všech zemích po celém světě. Je odvětvím, které má interdisciplinární charakter, které ovlivňuje všechny sloţky národního hospodářství a zároveň je jimi ovlivňováno. Primární sféru ovlivňuje cestovní ruch například formou agroturistiky. Tato forma cestovního ruchu se stává stále oblíbenější a je proto podporována nejrŧznějšími dotacemi. Ty v konečném dŧsledku mohou přispět ke kráse krajiny. V sekundární sféře má cestovní ruch své zastoupení ve stavebnictví (výstavba materiálně technických zázemí cestovního ruchu), strojírenství (výroba letadel), potravinářském prŧmyslu (speciální potraviny na cesty), chemickém prŧmyslu (opalovací krémy) a v mnoha dalších odvětvích. Terciární sféra - sféra sluţeb. Cestovní ruch je její nedílnou součástí. Ale i směnárenství, bankovnictví, sluţby informačních center, ubytovací sluţby, dopravní sluţby, sluţby gastronomie, to vše je pevně spjato a provázáno s cestovním ruchem.

2.1 Systém cestovního ruchu Systémem cestovního ruchu rozumíme prvky cestovního ruchu a vztahy mezi nimi, které fungují na základě určitých pravidel. Těmi základními prvky je subjekt a objekt cestovního ruchu.

2.1.1 Subjekt cestovního ruchu Za subjekt cestovního ruchu povaţujeme kaţdého účastníka cestovního ruchu, který uspokojuje svou potřebu vynakládáním prostředkŧ na spotřebu statkŧ cestovního ruchu právě v čase, kdy je statisticky účastníkem cestovního ruchu. Z hlediska trhu cestovního ruchu představuje subjekt CR stranu poptávky, tedy stranu spotřebitele sluţeb (produktŧ) cestovního ruchu.

16

2.1.2 Objekt cestovního ruchu Objekt cestovního ruchu je představován cílovým místem účastníka cestovního ruchu. Cílovým místem mŧţe být určitá destinace, která má vhodný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, rŧzné atraktivity. Objekty cestovního ruchu jsou buď přírodního nebo antropogenního pŧvodu. Z hlediska trhu cestovního ruchu představuje objekt cestovního ruchu stranu nabídky.

2.1.3 Okolí systému cestovního ruchu Trh cestovního ruchu, souhrn vztahŧ mezi nabídkou a poptávkou zboţí a sluţeb oblasti cestovního ruchu je provázán i s vlivy jeho okolního prostředí:  prostředí ekonomické - pozitivní, či negativní vlivy na rŧst ekonomiky, čili rŧst HDP, který je ovlivňován objemem investic a výdajŧ na cestovní ruch; nezaměstnaností, která se projeví s hospodářským poklesem, a protoţe lidé mají niţší příjmy, ovlivní tak výši vynaloţených investic na cestovní ruch; inflací, která znehodnotí kupní sílu peněz - zvýší tedy cenu sluţeb a zboţí;  prostředí politické – ve velké míře ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu. Mírové podmínky v zemi jsou základem pro uskutečňování cestovního ruchu. Dalším klíčovým bodem ovlivňujícím cestovní ruch z politického hlediska je i státní zřízení. Rŧzné cestovní formality jako je vízová povinnost, jsou bariéry, které brání rozvoji cestovního ruchu. 21.12.2007 přistoupila Česká republika do Schengenského prostoru a stala se tak snáze přístupnější destinací z hlediska evropského cestovního ruchu;  prostředí sociální – společenské zřízení ovlivňuje sociální politiku, zvyklosti státu při rozdělování HDP (hmotná spotřeba a spotřeba sluţeb), pracovní a mimopracovní podmínky;  prostředí technicko-technologické – vlivy jako je vývoj dopravní infrastruktury, informační vybavenost společnosti, či rozvoj moderních technologií, které přispívají ke zkvalitnění a zjednodušování sluţeb cestovního ruchu - např. globální distribuční a rezervační systémy Octopus, Galileo, Amadeus, aj.

17

 prostředí ekologické – cestovní ruch ovlivňuje do značné míry i ţivotní prostředí. Výstavbou materiálně-technických základen pro rozvoj cestovního ruchu dochází k negativním zásahŧm na ţivotním prostředí. Naopak v místech, kde je špatná kvalita vod a ovzduší, nejspíš nárŧst cestovního ruchu nelze očekávat. Největším problémem je však masivní zájem turistŧ o ţádané destinace, který vede k devastaci, přespřílišné zátěţi lokality a neohleduplnému chování k přírodním i kulturně-historickým památkám. Formou ekologicky šetrného cestovního ruchu se dnes zabývá mnoho organizací. Vznikl tak i Globální etický turistický kodex, zpracovává se téma trvale udrţitelného cestovního ruchu a únosnosti destinací.

3 Lidová kultura Pojem Lidová kultura v sobě nese mnoho pojmŧ a jevŧ. Jejich obvyklé zařazení, jak uvádí Národní ústav lidové kultury, bývá členěno do tří kategorií – materiální, sociální a duchovní. Národní ústav lidové kultury nahrazuje rozdělení této oblasti kultury na nemateriální (nehmotnou) a materiální (hmotnou). (Autorský kolektiv, 2006) Jak se uvádí v knize Identifikace a dokumentace jevŧ tradiční lidové kultury v České republice, nemateriální kulturou je souhrn sloţek, které uspokojují duchovní (nemateriální) potřeby člověka. Řadíme sem především folklor, ale také zvyky, obřady, obyčeje, oblast tzv. lidové religiozity. Patří sem i kultura sociální, tzn. problematika příbuzenských a rodinných vztahŧ, sociální vazby v určité komunitě. Tyto sloţky tzv. nemateriální kultury se prolínají, jsou vzájemně propojeny, a proto není moţné vţdy jednoznačně určit, do které z nich konkrétní pramen, dokument či jev zařadit. Nemateriální kultura se vyznačuje vrstvením rŧzných prvkŧ a dlouhodobou setrvačností. Materiální lidová kultura je v jiţ zmiňované knize uvedena jako „integrální součást tradiční lidové kultury zahrnující soubor hmotných artefaktŧ, technologických postupŧ a mezigenerační transmisí předávaných znalostí a zkušeností, pomocí kterých člověk zajišťoval své základní ţivotní potřeby, tj. obţivu a ochranu před nepříznivým přírodním prostředím.“ (Autorský kolektiv, 2006) Jde tedy především o zaměstnání (včelařství, rybářství, lesnictví) a formu obţivy (zemědělství, obchod, vyuţívání energií, pouţití místních specifických materiálŧ), obydlí (dvŧr, chlév, palírny, kašny), oděv 18

(lidové, národní, selské kroje a polokroje a materiály na jejich výrobu), stravu (zpracování – zavařování, hygienické zásady, stolování, recepty, vybavení kuchyně) a transport (nošení břemen, doprava po vodě, povozy).

Obrázek 3 Vamberecká krajka Zdroj: wwwww.spilberk.cz/old/Other/ Obrázek 2 Chodský kroj Zdroj: Ing.Petr Vaněk, www.mvstudio.cz

3.1 Pojmy lidové kultury 3.1.1 Tradice Při vymezení pojmu tradice jsem si vybrala definici Ing.Martiny Páskové, která podle mého názoru plně vystihla tento termín a to, co i já si pod ním představuji. Uvádí, ţe: Tradice je „souhrn myšlenkových, duchovním, uměleckých i praktických vědomostí, dovedností a postojŧ, které se dávají z generace na generaci, čímţ se udrţují, prohlubují a šíří. Tradice je současně duchovní i kulturní dílo, které nemá autora, není prosazováno mocí či autoritou, přitom stále ţije a pŧsobí. Je podstatnou sloţkou náboţenství, kultury, civilizace i výchovy. Mezi součásti tradice patří podoba a zpŧsob pouţívaní předmětŧ denní potřeby.“

19

3.1.2

Folklor

Folklor má v České republice hluboké kořeny. Je zastoupen v Čechách (oblast Chodska), ale především na celé Moravě, pro kterou je velmi typický a turisty oblíbený. Pod tímto pojmem si snad kaţdý vybaví národní kroje, specifickou keramiku, písně, pořekadla či tradiční výzdobu obydlí. Definice je však poněkud širšího, obecnějšího významu. „Folklor (angl. folklore) = souhrnné označení té části lidové kultury, jejímiţ projevy jsou slovesnost, hudba, divadlo a tanec.“ (Ing. Martina Pásková, 2002) Součástí slovesného folkloru je například dialekt daného území, místní lidová rčení, přirovnání, přezdívky i archaismy. Folklorem hudebním mohou být písně, zpěvy, hudební nástroje, muzikanti, kapely i hudební akce. Pro taneční folklor jsou typické rŧzné tance a interpreti. K folkloru také neodmyslitelně patří tzv. lidová religiozita. Náboţenské prŧvody, či procesí, návštěva poutních míst i oslava svátkŧ světcŧ jsou tradice, které se buď stále dodrţují ve stejném duchu, jako tomu bývalo dříve, nebo si je nejen věřící lidé začali znovu připomínat a opakovat zvyklosti, které k těmto tradicím patřili. Obyčeje jsou tradicí určené zpŧsoby chování všeobecně přijaté, rozšířené a ustálené v daném společenství. Jsou vázané na určitá data kalendáře - souvisí s cykly ţivota přírody v prŧběhu roku, svátky církevních světcŧ a také občanskými svátky, vázané jsou i na běh lidského ţivota (masopust, Velikonoce, Májové obyčeje, oslavy sklizně, Advent, Vánoce, obyčeje při narození dítěte, při svatbě i smrti) nebo na určité sociální skupiny (vinohradníci, řemeslníci, horníci, studenti, apod.) Mají povahu obřadu – rituálu, který je vykonáván jako podmínka a utvrzení platnosti dŧleţitých změn (poţehnání rodičŧ snoubencŧm před svatebním obřadem). Jednou z podob folkloru je i takzvaný folklorismus. „Ve folklorismu se jedná o přenášení jevŧ lidové kultury z pŧvodního ţivota do jiného kontextu, často s novými funkcemi.“(Autorský kolektiv, 2006). Řadíme sem nejen folklor jako takový, ale i prvky, které vycházejí i z jiných oblastí lidové kultury. Typickým příkladem je vyuţívání krojŧ při práci ve folklórních souborech, nebo pouţívání výtvarných prvkŧ jako jsou nejrŧznější krajky, výšivky a rozličná lidová řemesla.

20

I přesto, ţe mnoho folklorních jevŧ ve své pŧvodní podobě na našem území jiţ zaniklo, existují dodnes některé lokality, které se usilovně snaţí své tradice zachovat a chránit. Pro tyto oblasti jsou velmi dŧleţití nositelé lidových tradic – většinou místní autoři, interpreti, znalci a pamětníci. S návratem folkloru a tradic bohuţel souvisí i komerce. Lidé ne vţdy tvoří tradiční výrobky pro své potěšení, proto aby neupadly v zapomnění, ale pouze pro komerční účely. Při slavnostech připomínajících nám odkaz našich předkŧ by měla být vţdy zachována dŧstojnost a úcta vŧči tradicím. A bohuţel ne vţdy tomu tak je. S tímto problémem vznikl i nový termín. Folklorizace. „Folklorizace (angl. folklorization) = forma inscenizace, kdy v rámci nabídky určité destinace dochází k nepřiměřenému zdŧrazňování i umělému oţivování prvkŧ lidové kultury, aby se mohly stát součástí komerční nabídky. Příklady: tance v lidových krojích, lidové slavnosti vytrţené z tradičních časoprostorových souvislostí a reálného ţivota místní komunity.

3.2 Organizace v České republice zabývající se lidovou kulturou 3.2.1 Národní ústav lidové kultury „Národní ústav lidové kultury je od 1.1.1991 přímo řízen Ministerstvem České republiky, které jej zřídilo jako svou specializovanou odbornou instituci. Je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR a vykonává svou činnost na celém území České republiky. Účel zřízení a předmět činnosti Národního ústavu lidové kultury vymezuje Zřizovací listina ze dne 8.6.1994 (včetně pozdějších doplňkŧ), která nahradila opatření ministra kultury č. j. 14 649/1990 ze dne 1.1.1990. Mezi základní úkoly této instituce patří: 

provádění výzkumu nehmotného i hmotného kulturního dědictví v oboru tradiční lidová kultura a folklor,



shromaţďování, uchovávání a odborné zpracování dokladŧ o tradiční lidové kultuře a folkloru,



odborná správa, ošetřování, ochrana, bezpečné uchování a zveřejňování sbírek hmotných dokladŧ k dějinám vývoje kultury, zejména lidové kultury, 21



organizování folklorních a vzdělávacích akcí, včetně pořádání Mezinárodního folklorního festivalu Stráţnice,



aktivní účast v mezinárodních aktivitách v oblasti lidové kultury a folklóru, především ve smyslu naplňování “Doporučení k ochraně tradiční lidové kultury a folkloru”, které bylo přijato 25. zasedáním Generální konference UNESCO v roce 1989,



poskytování poradenských a informačních sluţeb a zabezpečování odborných dokumentačních sluţeb pro všechny druhy folklorních aktivit v České republice,



zveřejňování výsledkŧ své činnosti v publikacích a časopisech, které sám vydává i jiných vydavatelŧ v České republice a v zahraničí,



Národní ústav lidové kultury je sídlem České národní sekce CIOFF (Mezinárodní rada pořadatelŧ folklorních festivalŧ a lidového umění se statutem konzultanta UNESCO) a zabezpečuje činnost sekretariátu této sekce, plnění zadaných úkolŧ vyplývajících z Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice v pozici národního centrálního odborného pracoviště.” (Národní ústav lidové kultury)

3.2.2 Folklorní sdruţení České republiky „Folklorní sdruţení České republiky (dále jen FOS) je občanským sdruţením dětí a mládeţe, zaměřeným na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a národních kulturních hodnot, zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. Je nejpočetnější organizací zájemcŧ o lidové umění v ČR. Sdruţuje 412 členských souborŧ, pŧsobících v 17 autonomních regionálních sdruţeních. Pořádá kaţdoročně Mezinárodní festival dětských folklorních souborŧ střední Evropy v Luhačovicích, Zemskou přehlídku dětských folklorních souborŧ, regionální přehlídky folklorních souborŧ Prameny, přehlídku dětských zpěvákŧ lidových písní Zpěváčci, podílí se na organizování 54 lidových slavností a folklorních festivalŧ. Sdruţení spolupořádá kursy a semináře pro vedoucí souborŧ, choreografy a tanečníky. Vydává časopis Folklor, podrobný Kalendář folklorních akcí v ČR, metodické, repertoárové a propagační publikace. Sdruţení spolupracuje s kulturními institucemi a organizacemi (Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici, Valašské muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm, Sdruţení lidových řemeslníkŧ a další) v oblasti lidového umění v celé ČR. Je členem mezinárodních organizací CIOFF (Mezinárodní rada organizátorŧ folklorních festivalŧ a lidového 22

umění) , IOV (Mezinárodní organizace pro lidovou kulturu) a dalších. Členy FOSu je 385 souborŧ, 131 jednotlivcŧ, 54 členských a 3 spolupracující folklorní slavnosti a festivaly, 17 regionálních folklorních sdruţení. Celkový počet členŧ je 13 473. FOS pŧsobí v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.“ (FOS ČR, 2011)

Obrázek 4 Logo Národní ústav lidové kultury Zdroj: http://www.nulk.cz/

Obrázek 5 Logo Folklorního sdruţení České republiky Zdroj: http://www.folklornisdruzeni.cz/

23

4 Metodika praktické části V praktické části jsem se nejprve zaměřila na popis zkoumané destinace a předpokladŧ pro cestovní ruch, dále na ekonomický přínos cestovního ruchu pro město a základní informace o činnosti organizací, které cestovní ruch ve městě řídí. Poté byla provedena PEST analýza, která stanovila vnější skutečnosti (faktory) ovlivňující kulturní cestovní ruch v Českém Krumlově a SWOT analýza, která zhodnotila vnější a vnitřní faktory konkurenčního prostředí. Následovala analýza jednotlivých kulturních akcí spojených s obnovou tradic, která poskytla informace nejen o tom, které zapomenuté tradice tyto kulturní akce obnovují, ale také informace o tom, jak jednotlivé akce svým bohatým programem zvyšují atraktivitu města a lákají do města nové turisty. Dalším krokem bylo provedení jednotlivých terénních šetření a jejich vyhodnocení. Dílčími kroky byly: 

Dotazník, který poskytl informace o zájmu a přilákání potenciálních návštěvníkŧ kulturních akcí spojených s obnovou tradic do Českého Krumlova



Nestandardizované pozorování, na základě kterého byla provedena analýza vlivu tradic a souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti města

 Oficiální statistiky návštěvnosti nejvýznamnějších akcí, pak ověřili a oficiálně doloţily zájem turistŧ a vliv tradic a s tím souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti města

5 Stanovení hypotéz Stanovení hypotéz je dŧleţité pro vlastní výzkum. Hlavní hypotéza zahrnuje cíl práce a zní: Obnova tradic v Českém Krumlově zvyšuje atraktivitu města a láká k návštěvě nové turisty. Vedlejší hypotéza je, ţe vlivem tradic, resp. pořádáním souvisejících kulturních akcí se zvyšuje návštěvnost ve městě Český Krumlov.

24

6 Český Krumlov 6.1 Základní informace a předpoklady pro cestovní ruch 6.1.1 Okres Český Krumlov Okres Český Krumlov je typickým příhraničním regionem. Na jiţní straně jej lemuje osmdesátikilometrová státní hranice s Rakouskem, na severovýchodě sousedí s okresem České Budějovice, na severozápadě pak s okresem Prachatice. Okres Český Krumlov je šestým největším okresem v celé České republice (údaje podle ČSÚ), rozkládá se na ploše 1615 km². Území tohoto okresu bylo geologickou činností vytvarováno aţ do dnešní podoby - ze západní strany je okres součástí kopcovité, malebné Šumavy (NP), z východní strany součástí Novohradských Hor. Na území tohoto okresu se nachází také CHKO Blanský les, ve kterém je nejstarší chráněné území v České republice – Ţofínský prales. Významným výškovým bodem v tomto okrese je vrchol Kleť (1084 m). Neopomenutelnou součástí okresu je vodní nádrţ Lipno. Tato uměle vytvořená přehrada je velmi atraktivní a vyhledávaná destinace cestovního ruchu. V prŧběhu letní i zimní sezóny sem dojíţdějí za sportem či relaxací nejen lidé z blízkého okolí, celé České republiky, ale i turisté ze zahraničí. V celém českokrumlovském okrese ţije celkem šedesát dva tisíc obyvatel. Hustota obyvatelstva je jedna z nejmenších v celé České republice. Okresem Český Krumlov vede mezinárodní silnice E55, která je spojnicí mezi severem a jihem České republiky, s plynulou návazností do Rakouska (hraniční přechod Dolní Dvořiště). Silniční síť v okrese je velice hustá. Dosahuje celkové délky 700 km a vytváří tak dobré zázemí pro rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnějším vodním tokem okresu je řeka Vltava. Pramení na Šumavě a okresem protéká v délce devadesát devět kilometrŧ. Pro město Český Krumlov je dŧleţitá nejen pro moţnost vodní turistiky, která má na Českokrumlovsku svou tradici, ale byla to právě Vltava, která dala městu název. Pŧvodní německé “Krumme Aue”, ze kterého později vzniklo Chrumbenowe, Krummlau, znamená “Křivý luh” – tvar, který dala řeka svými meandry území centra a okolí města.

25

Obrázek 6 Region Lipensko Zdroj: www.lipensko.org

Obrázek 7 Kleť-významný výškový bod Zdroj: www.lipensko.org

26

6.1.2 Město Český Krumlov Město Český Krumlov, často nazývané Perlou Jiţních Čech je bezesporu dominantou Jihočeského kraje a jedním z míst, které reprezentují krásy České republiky i ve světě. Kaţdým rokem se město umisťuje na prvních příčkách mezi TOP destinacemi České republiky, které jsou navštěvovány v prŧběhu celého roku tisíci turisty. Český Krumlov se nachází na samém jihu Jihočeského kraje, je okresním městem a čítá 13 360 obyvatel (stav k 31.12.2010)1. Obklopuje jej přírodní rezervace Vyšenské kopce, Krumlovská vrchovina a CHKO Blanský les. Český Krumlov proslul také svým nerostným bohatstvím – dlouhá léta se zde těţila tuha a granulit. Na místě bývalého dolu dnes stojí technická památka Českokrumlovský dŧl. Český Krumlov je město s dlouhou a bohatou historií. První zmínky pochází z roku 1253, kdy Českokrumlovské panství začali budovat Vítkovci. V prŧběhu dalších staletí se Český Krumlov “dědil” do rŧzných šlechtických rodŧ, z nichţ nejslavnějšími byli Roţmberkové, Eggenberkové a Schwarzenberkové. Právě jim patří největší zásluhy, neboť díky unikátním památkám, stavbám technického, sakrálního či estetického rázu, které zejména Roţmberkové nechali za své vlády na českokrumlovském panství vybudovat, bylo město od roku 1987 vyhlášeno městskou památkovou rezervací a v roce 1992 zapsáno i se Státním hradem a zámkem na seznam světového dědictví UNESCO. Tento unikátní urbanistický celek se pyšní více neţ tři sta historickými stavbami a jeho atmosféra je naprosto neopakovatelná. Začátkem 19. století město zaznamenalo začínající nepokoje mezi českou a německou stranou. Roku 1918 byla vyhlášená samostatná Česká republika a německá část obyvatelstva reagovala zaloţením tzv. šumavské ţupy. Toto hnutí však bylo vojensky potlačeno a Krumlov byl 28.11.1918 obsazen českou brannou mocí. Výnos ministerstva vnitra ze dne 30.4.1920 pak dal městu k dosavadnímu názvu Krumlov předponu Český. Během druhé světové války ani v dobách socialistického reţimu nedošlo ve městě k ţádným převratným událostem, ale město a jeho nespravované části postupně chátraly. Dnes je Český Krumlov díky programŧm Evropské unie, Ministerstva pro místní rozvoj a Jihočeského kraje finančně podporován a tak naopak velmi vzkvétá.

1

Jitka Zikmundová – Turistická destinace Český Krumlov – Vizitka I., Město Český Krumlov

27

Obrázek 8 Historický obrázek Českého Krumlova Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Cesky_Krumlov_1810_Postl.jpg

Obrázek 9 Meandry řeky Vltavy; centrum Českého Krumlova Zdroj: http://www.ckrumlov.info/docs/en/mesto_objekt_seznam.xml

28

6.2 Cestovní ruch ve městě Český Krumlov Český Krumlov je po hlavním městě Praze druhé nejnavštěvovanější město České republiky. Statistiky uvádí, ţe kaţdý rok do města zavítá přibliţně 1 200 000 návštěvníkŧ. Webové stránky Krumlova shlédlo v minulém roce 6.448 uţivatelŧ internetu denně, tedy neuvěřitelných 2 355 565 za rok. Nejnavštěvovanější atraktivitou této významné destinace je bezesporu Státní hrad a zámek Český Krumlov, jehoţ prostory si v roce 2010 přijelo prohlédnout 292 684 turistŧ. (Státní hrad a zámek Český Krumlov, 2011). 96 představení Otáčivého hlediště v Zámecké zahradě shlédlo 57 546 divákŧ, v rámci Mezinárodního hudebního festivalu zavítalo do města 15 200 posluchačŧ, aby si poslechli jeden z 21 koncertŧ. Tomuto faktu se musela přizpŧsobit i materiálně-technická základna. Ve městě nabízí své ubytovací sluţby 216 ubytovacích zařízení rŧzné kategorie (viz obr.č.1). Tyto kapacity však nejsou ani z pětiny plně vyuţívány (viz Příloha č.1). Gastronomických zařízení je ve městě zhruba 135, přibliţně s pěti tisíci místy. Pro kongresový cestovní ruch bylo vybudováno v soukromých a veřejných objektech celkem 20 sálŧ vhodných pro kongresy a semináře, s 2300 místy. Město a jeho představitelé dlouho řešili problematiku parkovacích ploch. Nakonec vznikl systém parkovišť P1-P4 a P-BUS, který nabízí celkem 735 parkovacích míst pro osobní automobily a 42 parkovacích míst pro autobusy.

Obrázek 10 Počet ubytovacích zařízení ve městě Český Krumlov k 1.1.2011 Zdroj: GIS Český Krumlov; Zpracování dat: Finanční úřad Český Krumlov

29

6.3 Český Krumlov jako součást ekonomiky města V Českém Krumlově je podle posledních statistik osm tisíc ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho cestovní ruch zaměstnává cca 3.000 z nich, tedy 37,5%. Ve městě je cca 3.304 subjektŧ vlastnících 4.343 ţivnostenských oprávnění2 Cestovní ruch přispívá značnými příjmy do místního rozpočtu. V roce 2009 činily příjmy z tohoto odvětví cca 15 mil. Kč. „Cestovní ruch je jednoznačně multiplikátorem ekonomiky města. Podle odborných studií 1,- Kč vloţená generuje 3,- Kč např. pro pekaře, taxikáře, prádelnu, atd.“ (Ing.Jitka Zikmundová, 2010) Právě díky těmto vysokým příjmŧm z cestovního ruchu a dotacím si město mŧţe dovolit financovat nákladné projekty na revitalizaci historických objektŧ města. Cestovní ruch tak přispívá i k dalšímu zvelebování města a zkvalitňování sluţeb. Tento fakt v konečném dŧsledku přiláká potencionální návštěvníky a celý koloběh se opakuje. Rozvoj cestovního ruchu ve městě a jeho okolí nemá jen hospodářský přínos. Vyuţívání místních památek má vzdělávací přínos pro jeho návštěvníky, ale i přínos pro zachování tradic a kultury. Právě tradice a folklor zaţívají v České republice v posledních letech velký a slavný návrat. Lidé si začali připomínat, co pro jejich region bylo typické a jim, nebo jejich předkŧm blízké. Ani Český Krumlov není výjimkou. Kaţdý rok se pořádá několik událostí, které vrací město a jeho návštěvníky do dob minulých, připomíná jim řemesla a obyčeje dávno zapomenuté.

2

Údaj k 1.3.2010; Jitka Zikmundová – Turistická destinace Český Krumlov – Cestovní ruch jako součást ekonomiky města

30

6.4 Organizace zabývající se cestovním ruchem v Českém Krumlově 6.4.1 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o. Českokrumlovský rozvojový fond (dále jen ČKRF) byl zaloţen v roce 1991 jako obchodní společnost, která je od počátku ve stoprocentním vlastnictví města Český Krumlov. Město při vzniku ČKRF bezúplatně vloţilo do společnosti kolem pěti desítek vybraných nemovitostí – domŧ, budov a pozemkŧ v jádru historické části města. Tato společnost jako samostatný podnikatelský subjekt vznikla s cílem:  Zajistit kvalitní opravu historicky cenných objektŧ při zachování jejich kulturněhistorické hodnoty.  Nalézt a zajistit jejich optimální funkční a ekonomické vyuţití v souladu s cíli rozvoje města.  Podílet se na podpoře, organizaci a koordinaci rozvoje cestovního ruchu ve městě a jeho okolí.  Přitáhnout do města a regionu kvalitní domácí a zahraniční investory. Základním koncepčním dokumentem pro rozvoj a činnost společnosti se stala "Strategie Českokrumlovského

rozvojového

fondu"

schválená

v

roce

1992

městským

zastupitelstvem. Základní podnikatelská činnost společnosti tvoří v současnosti následující čtyři hlavní oblasti podnikání: 1. Správa nemovitého majetku společnosti 2. Řízení a podpora rozvoje cestovního ruchu – Destinační management 3. Provozování a rozvoj parkovacího systému města 4. Příprava a realizace rozvojových projektŧ

31

6.4.2 Destinační management Český Krumlov (DM) Z hlediska propagace města se o Český Krumlov stará především Destinační management, který je součástí Úseku cestovního ruchu společnosti Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o. Destinační management byl zaloţen v roce 2001. Jedná se o marketingovou organizaci, pověřenou marketingem a managementem cestovního ruchu v Českém Krumlově. Organizace připravuje produkty cestovního ruchu, zastupuje město na veletrzích cestovního ruchu, spolupracuje s dalšími organizacemi na místní, krajské, národní i mezinárodní úrovni. Destinační management také zpracovává statistiky návštěvnosti města a akcí, na jejichţ organizaci se také podílí. Získává grantové prostředky, vytváří strategické plány a zajišťuje PR.

6.4.3 Infocentrum Český Krumlov (IC) Úsek cestovního ruchu ČKRF spravuje také Informační centrum (IC) Český Krumlov, které bylo zaloţeno v roce 1994 a je členem ATIC ČR. IC zajišťuje kompletní informační servis o turistické destinaci, zprostředkovává volnočasové aktivity, zajišťuje rezervace ubytování, vstupenek či jízdenek. Vypŧjčuje tzv. Audioguide, vydává ISIC a IYTC karty, slouţí také jako úschovna zavazadel, provozuje Gift Shop, aj.

6.4.4 Oficiální informační systém města (OIS) Poslední organizací, kterou zaštiťuje ČKRF je Oficiální informační systém města (tzv.OIS), který vznikl v roce 1997 jako občanské sdruţení fyzických a právnických subjektŧ (10 členŧ), a od 1.4.2004 je jeho správou pověřen ČKRF. Tato organizace zajišťuje především webový informační portál o městě Český Krumlov. Stará se také o Mail-fórum a Aktuality, dělá analýzy a statistiky návštěvnosti internetových stránek, získává grantové prostředky.

32

7 PEST analýza PEST analýza spočívá v hodnocení vlivu vnějších faktorŧ pŧsobících na firmu. Firmu v případě této práce představují kulturní akce spojené s tradicí, které jsou pro tento účel vnímány jako jeden celek. Analýza zkoumá vnější vlivy na tyto kulturní akce a jejich návštěvnost v následujících segmentech:  P – politicko-právní faktory, ve kterých jde především o faktory, které souvisí s výkonem politické moci od úrovně státu aţ po samosprávu v obci. Analýza těchto faktorŧ se zabývá spíše stabilitou vlády, která má dopad na stabilitu legislativního rámce (omezení v podnikání, ekologická legislativa, pracovní právo), neţ problematikou jednotlivých politických stran.  E – ekonomické faktory, kterými jsou např. kupní síla, nezaměstnanost, inflace, prŧměrná mzda, devizové kurzy, trendy HDP, zkráceně faktory, které ovlivňují výši výdajŧ na cestovní ruch a jsou dŧleţité pro odhad cen produktŧ a sluţeb.  S – společenské (sociální) faktory – faktory jako zpŧsob ţivota lidí, mobilita, úroveň vzdělání, demografický vývoj populace, ţivotní styl, dŧvěra, údaje o pracovní síle, přístup k práci a volnému času, ale i vnímání reklamy, média a míra jejich vlivu atd.  T- technické (technicko-technologické) – nové technologie, infrastruktura, oblast tzv. duševního vlastnictví (patenty, licence).

7.1 Politicko-právní faktory Na politicko-právní faktory se v případě pořádání kulturních akcí v Českém Krumlově musíme podívat spíše z pohledu místní samosprávy, protoţe vrcholné orgány legislativní moci mají na pořádání těchto akcí vliv pouze z hlediska zákonŧ a nařízení v oblasti pracovního práva a práv a povinností souvisejících s provozováním ţivnosti (pořadatelé akce). Co se týče místní samosprávy, její přístup ke kulturnímu cestovnímu ruchu je kladný, protoţe město samo má velký zájem na příjezdu turistŧ. I proto je iniciátorem, organizátorem nebo partnerem všech zmiňovaných akcí, které bezesporu dopomáhají zvyšovat návštěvnost města. Město pro tento účel zřídilo i vlastní organizace (viz výše), které se starají o propagaci města. Z hlediska bezpečnosti je

33

Český Krumlov hodnocen jako bezpečná lokalita. Malým krádeţím a kapsářství se bohuţel zabránit nedá, ale město udělalo vše, aby je eliminovalo nejvyšší moţnou měrou. Ve městě byl instalován kamerový systém na frekventovaných místech, byla posílena policejní ostraha v době konání akcí. Politicko-právní situace má celkově pozitivní vliv na pořádání a návštěvnost kulturních akcí ve městě.

7.2 Ekonomické faktory Ekonomické faktory jsou asi nejdŧleţitějšími okolnostmi vzniku a návštěvnosti kulturních akcí.

Jednak město samo musí mít finance na organizaci těchto událostí a

především lidé, turisté (potenciální návštěvníci) musí mít dostatek finančních prostředkŧ, aby určitou část mohli věnovat na cestování za kulturou. Ekonomická situace země a jejího obyvatelstva značně ovlivňuje cestovní ruch. V dobách ekonomických krizí, vysoké nezaměstnanosti, sníţení kupní síly peněz apod. lidé vnímají cestování jako určitý nadstandard, který jsou nuceni si odpustit. Prioritou se stávají jiné výdaje. Protoţe bez zájmu turistŧ by nemělo cenu kulturní akce pořádat, lze proto říci, ţe ekonomické faktory mají na pořádání kulturních akcí značný vliv.

7.3 Společenské (sociální) faktory V analýze společenských (sociálních) faktorŧ jde v podstatě o profil návštěvníka. Společenské faktory určují věk návštěvníka, jeho mobilitu, která souvisí s výběrem dopravního prostředku. Náboţenské vyznání nebo ţivotní styl mŧţe ovlivnit výběr konkrétní akce a mŧţe se stát dŧvodem návštěvy vybrané akce. Podstatným faktorem je i úroveň vzdělání, protoţe s ní mnohdy souvisí i touha po poznání nového a po neobyčejném kulturním záţitku. Významným faktorem, který ovlivňuje cestovní ruch ve městě je vliv reklamy a médií. Miliony přístupŧ na webových stránkách města (Oficiální informační systém města, viz výše) svědčí o informovanosti v oblasti nabídek kulturního cestovního ruchu.

7.4 Technicko-technologické faktory Technicko-technologické faktory jsou určující při vzniku a organizaci kulturních akcí. Bez dobré infrastruktury, materiálně-technické základny by pořádání akcí ztratilo na prestiţi i významu. Kdyby nebyli k dispozici parkovací plochy, nebo nebylo moţné se 34

do Českého Krumlova bez komplikací dostat, jistě by to ovlivnilo rozhodování o návštěvě mnohých zájemcŧ, především rodin s malými dětmi. Dalším faktorem je originální know-how města, které jej odlišuje od jiných měst. Jde o vyuţívání Corporate Identity pro všechny akce, které se v Českém Krumlově pořádají. Divák si tuto čitelnou linku pak navţdy spojí právě s tímto městem. Do know-how patří také zpŧsob oslovování nových turistŧ, zpŧsob organizace akcí a propojenost, resp. spolupráce jednotlivých subjektŧ ziskového i neziskového sektoru, která obdobným zpŧsobem existuje asi jen málo kde. Nové technologie jsou dalším dílčím faktorem, který napomáhá při organizaci akcí. Ovlivňují tak především rychlost a kvalitu práce.

8 SWOT analýza SWOT analýza je rozborem a hodnocením současného stavu firmy - jejího vnitřního prostředí, a současné situace okolí firmy - prostředí vnějšího. Ve vnitřním prostředí analýza zkoumá a hodnotí silné stránky (Strenghts) a slabé stránky (Weaknesses) firmy, zatímco v prostředí vnějším se zabývá příleţitostmi (Opportunities) a moţnými hrozbami (Threats) pro firmu. Firmu stejně jako u předešlé PEST analýzy představují kulturní akce, vnímané jako jeden celek.

 S – silné stránky kulturních akcí pořádaných v Českém Krumlově spočívají v nabídce širokého sortimentu produktŧ i sluţeb během konání akcí, v kvalitní organizaci i kvalifikovaném personálu, a především v masivní propagaci. Další silnou stránkou je snaha o maximální spokojenost zákazníka a silná konkurenceschopnost pořádaných akcí vŧči dalším oblíbeným destinacím cestovního ruchu v České republice a jejich produktŧm. Silnou stránkou je i snadná dostupnost města všemi typy dopravních prostředkŧ a kapacita parkovacích ploch. A v neposlední řadě je to atraktivita města a jeho památek, zapsání na seznam světového dědictví UNESCO.

 W – slabé stránky těchto kulturních událostí spočívají jen v nepředvídatelnosti počasí. V případě, ţe počasí není ideální pro návštěvu akce, není moţné tuto záleţitost jakkoli řešit a dochází tak ke sníţení návštěvnosti akcí.

 O – příleţitosti těchto kulturních akcí jsou především ve větší propagaci ve vzdálených destinacích, coţ souvisí s přilákáním nových turistŧ z rŧzných koutŧ 35

České republiky i zahraničí, a tím zvýšení návštěvnosti města. Příleţitostmi mohou být také nové produkty (např. pobytové balíčky s výhodami), nebo vznik nových sdruţení a skupin obnovujících tradice (ty mohou přispět ke zatraktivnění programu událostí). 

T - hrozby představují jiné významné kulturní akce v regionu konané ve stejné dny, které by mohly být konkurenceschopné.

9 Kulturní akce související s obnovou tradic ve městě a jejich analýza Cílem analýzy kulturních akcí v Českém Krumlově spojených s tradicí a folklórem je především dŧsledně představit jednotlivé kulturní akce, jejich prŧběh a nastínit jejich organizační zázemí. Podstatnou částí analýzy je program slavností. Právě program je tím nástrojem, který zvyšuje atraktivitu města a láká k návštěvě nové turisty. Je potřeba si také připomenout z jakých lidových tradic vycházejí, resp. na které tradice navazují.

9.1 Krumlovský Masopust 9.1.1 Tradice, na níţ událost navazuje Období masopustu probíhalo v minulosti od Tří Králŧ po Popeleční středu. Během tohoto období se lidé připravovali na čtyřicetidenní pŧst před Velikonocemi (do těchto dní se však nezapočítávají neděle), který začínal Popeleční středou a končil oslavou zmrtvýchvstání Jeţíše Krista. Masopust byl svátkem hodování a jakousi přípravou na tento pŧst. Lidé pořádali hody, zabijačky a rŧzné veselice. V masopustní úterý (před Popeleční středou) probíhalo vyvrcholení masopustu maškarním rejem, a ve středu se naposledy směly konzumovat k snídani mastné rohlíky a káva. Odpoledne byla ještě povolena kořalka, ale oběd uţ byl přísně postní (zpravidla luštěniny). Název Popeleční středa pochází z tradice pálení palmy, či kočiček z Květné neděle minulého roku. Popel získaný pálením se uţívá při bohosluţbě, kdy jsou jím věřící mazáni. Připomíná tak blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Následuje šest nedělí, jmenovitě Černá, Praţná, Kýchavná, Druţebná, Smrtná, Květná, poté Pašijový týden a Velikonoce.

36

9.1.2 Průběh akce a její zázemí Krumlovský masopust (sobota 5.3.– úterý 8.3.2011) je obnovená tradice, která v letošním roce zaţila teprve svŧj pátý ročník. Akci pořádá Sdruţení podnikatelŧ cestovního ruchu Český Krumlov, které připravilo na sobotu v Eggenbergských pivovarských zahradách Masopustní veselici se zabijačkovými hody, doprovodný zábavný program pro děti i dospělé. Na akci se podílí Dŧm dětí a mládeţe, který v pondělí nabízí dětem a rodičŧm moţnost výroby vlastních maškarních masek a kostýmŧ, završenou odpoledním karnevalem. Na masopustu se podílí také Základní umělecká škola Český Krumlov, Divadlo Český Krumlov a Střední uměleckoprŧmyslová škola Sv.Aneţky v Českém Krumlově. Tyto instituce, které se svými ţáky, přáteli a příznivci tradic chodí v úterý (před Popeleční středou) v kostýmovaném masopustním prŧvodu na masopustní koledu. První, kde se prŧvod zastavuje je radnice města, kde od starosty města dostávají koledníci první koledu. Pak uţ za doprovodu hudby prochází podle tradice od domu k domu, tančí, zpívají a veselí se. Krumlovský masopust jistě láká návštěvníky především na sobotní hody, ale nejpoutavější částí je úterní kostýmovaný prŧvod. Kostýmy vytváří ţáci výtvarného oboru Základní umělecké školy, proto je kaţdý kus v podstatě originálním uměleckým dílem.

Obrázek 11 Originální kostýmy masopustního průvodu Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

37

9.2 Kouzelný Krumlov 9.2.1 Tradice, na níţ událost navazuje Kouzelný Krumlov vychází z tradic Velikonoc, ale spíš neţ o tradici dodrţování zvyklostí Pašijového týdne a připomenutí si zmrtvýchvstání Jeţíše Krista jde o oslavy jara. Slavnost navazuje na tradice stavění máje (první zmínky o této tradici pochází z roku 1422) a pálení čarodějnic (Filipojakubská, Valpurţina noc). Pálení čarodějnic je velmi starý a dodnes udrţovaný lidový zvyk a zvláštní oslava plodnosti. Lidé věřili, ţe tuto noc se čarodějnice na svých košťatech slétávají na čarodějnický sabat, a tak na ochranu před nimi zapalovali ohně na vyvýšených místech. Tato tradice se pak vţila jakoţto “pálení čarodějnic”, kdy mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, aby viděli čarodějnice létající na košťatech v povětří. Popel z těchto ohňŧ měl prý kouzelnou moc a zlepšoval úrodu.

9.2.2 Průběh akce a její zázemí Akce Kouzelný Krumlov probíhá kaţdý rok od 29.4. do 1.5. V letošním roce vyšli tyto svátky na víkend a tak v pátek začala událost vystoupením krumlovských kapel v Pivovarských zahradách, kde bylo moţné shlédnout i divadelní představení pro nejmenší a také něco málo z lidové tvořivosti a řemesel. V sobotu, hlavní den oslav, probíhal v zahradách Krumlovský veletrh, na kterém se představili neziskové krumlovské organizace, které se věnují vzdělávání dětí. Děti měli moţnost si zde vytvořit svŧj čarodějnický kostým. Současně probíhala u Městského parku tradiční akce Krumlovský hastrman - Mezinárodní veřejný závod v ploutvovém plavání o putovní pohár starosty města Český Krumlov. Později proběhlo společné zdobení a stavění máje a zapálení májového ohně. K dobré náladě samozřejmě přispíval doprovodný hudební program. Na večer byl pro nejmenší účastníky připraven lampiónový prŧvod, který procházel z náměstí Svornosti zpět do Pivovarských zahrad. V neděli pak byly oslavy završeny odpolednem otevřených muzeí a galerií, kdy mohli návštěvníci bezplatně shlédnout rŧzné expozice. Letošní ročník Kouzelného Krumlova byl obohacen o křest tzv. Český Krumlov CARD, která je zvýhodněnou vstupenkou do čtyř významných expozic ve městě, a také soutěţí PRVNÍ DÁMA=MÁMA v Museum Foto Ateliér Seidel kde se zájemci (maminky s dětmi, rodiny) mohli nechat vyfotografovat v dobovém kostýmu a kulisách, svou fotografii si odnést domŧ a přihlásit do soutěţe o 38

ceny. Akci pořádá kaţdý rok Město Český Krumlov a Městské divadlo, letošními partnery byla například Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism, Český rozhlas, Student Agency, či Budějovický Budvar. Této akce se kaţdý rok zúčastňují především místní a lidé z blízkého okolí. Pevně ale věřím, ţe některé nové lákavé prvky programu jako je fotografování v Muzeum Fotoateliér Seidel přitáhne v budoucnu i nové turisty.

Obrázek 12 Zdobení Máje v pivovarských zahradách Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Obrázek 13 a 14 PRVNÍ DÁMA=MÁMA Zdroj: Museum Fotoateliér Seidel

39

9.3 Slavnosti pětilisté růţe 9.3.1 Tradice, na níţ událost navazuje Slavnosti pětilisté rŧţe vracejí město do doby svého největšího rozkvětu. Do doby, kdy na českokrumlovském panství vládnul rod Roţmberkŧ. Právě panovníci tohoto rodu nechali Krumlov zvelebit a rozšířit o další části. Slavnosti tak připomínají kaţdý rok jednu z mnoha dŧleţitých událostí, které se během vlády a ţivota Roţmberkŧ na Českém Krumlově udály. Tradice těchto oslav vznikla nejspíš v roce 1909, kdy si měšťané připomínali tzv.“festy“, a především slavili 600.výročí zaloţení města. Myšlenka obdobných velkých historických městských slavností pak na dlouhou dobu opadla. Aţ v roce 1968 ji opět inicioval Antonín Zwiefelhofer, krumlovský herec, divadelník, reţisér a scénárista. Od té doby se oslavy konali, s výjimkou let komunistického reţimu, kaţdý rok. Tyto slavnosti vznikly z touhy lidí připomínat si slávu a ţivot pánŧ rodu Roţmberkŧ, kteří dali Krumlova tvář a z touhy zachovat ţivý obraz historie jako opakovanou tradici.

9.3.2 Průběh akce a její zázemí Slavnosti pořádá město Český Krumlov ve spolupráci s Městským divadlem. Zázemím této akce se stává celé město. Hlavní scéna je umístěna na náměstí, kde probíhají zahajovací i ukončovací ceremonie, avšak bohatý program slavností nechává vyniknout i další části města. Kaţdý rok nechybí noční kostýmovaný prŧvod s loučemi, ani velkolepý a honosný za denního světla. Vţdy je rozdělen do pěti cechŧ, pěti rŧţí, které představují jednotlivá roţmberská panství. Na prvním zámeckém nádvoří probíhá po celé tři dny oslav historický trh, kde si návštěvník vyzkouší střelbu z luku, mŧţe si zakoupit dobové nádobí, ochutnat medovinu a jiné dobroty, zakoupit výrobky nejrŧznějších řemesel. Městem prochází komedianti, hudebníci, kejklíři i tanečníci. Mezi tradiční představení patří Rytířský turnaj, který symbolizuje dělení rŧţí, tedy dělení panství mezi pět synŧ Vítka z Prčice. Neopomíjí se ani Ţivé šachy. V sobotu v noci pak návštěvníci mohou shlédnout tradiční ohňostroj. Protoţe letošní rok, v Jiţních Čechách nazvaný Roţmberský, si připomíná výročí čtyři sta let od úmrtí posledního panovníka rodu Roţmberkŧ Petra Voka, bude letošní ročník slavností zasvěcen právě jemu. Připomínat se budou legendy spojené s jeho narozením (pověst o Bílé Paní, chŧvě Petra Voka), jeho sňatek s Kateřinou z Ludanic i cesty do zahraničí a 40

konečně legenda spojená s jeho úmrtím v roce 1611 (pověst o roţmberském hrobu). Tato kaţdoročně pořádaná událost je velmi oblíbená u (nejen) českých turistŧ. Za loňský ročník slavností si město odneslo cenu portálu Kudy z nudy.cz, kde Slavnosti pětilisté rŧţe získali zlatou medaily v kategorii Akce roku 2010. Soutěţ pořádala ČCCR – Czech Tourism.

Obrázek 15 Roţmberská šlechta Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Obrázek 16 Slavností ohňostroj

Obrázek 17 Ţivé šachy “Věţ”

Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Obrázek 18 Rytířský turnaj Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

41

9.4 Svatováclavské slavnosti 9.4.1 Tradice, na níţ událost navazuje Uţ podle názvu těchto slavností - Svatováclavské - je jejich význam a tradice, kterou připomínají, patrný. Jde o oslavy Svatého Václava, patrona české země. V Českém Krumlově je svatému Václavovi zasvěceno mnoho sakrálních památek, v roce 1657 ve městě zaloţil prelát Jiří Bílek z Bílenberka nadaci k oslavě zemského patrona sv.Václava, »aby kaţdou neděli a svátek po ranní mši svaté hrán a zpíván byl chorál svatováclavský«. „Ke zdejší svatováclavské tradici patří i události z nedávno minulého století. K nejvýznamnějším z nich se jistě řadí Svatováclavské oslavy, konané ve dnech 27. a 28. října 1945, tedy ve všední dny - čtvrtek a pátek. Oslavy se konaly v celém státě. Na přání československé vlády se měl v prvním roce osvobozené republiky oslavit svátek sv. Václava se zvláštní okázalostí. A tak v Českém Krumlově, okrese i celé zemi oslavy začaly 27. října pŧlhodinovým večerním vyzváněním všemi zvony. Na českokrumlovské náměstí pak došel slavnostní prŧvod s pochodněmi z chrámu sv. Víta a po svatováclavském chorálu promluvili velitelé zdejších posádek československé a americké armády. Státní hymny zahrála hudba U. S. Army. Ráno 28. října se na náměstí konalo slavnostní defilé všech českokrumlovských vojenských formací, poté byla v kostele sv. Víta slouţena slavná mše svatá za oběti války a program oslavy svátku sv. Václava byl uzavřen poledním koncertem před radnicí.”

(OIS, Krumlov, 2011)

Slavnosti se do dnešní podoby vţili spíše jako oslavy úrody, folkloru a lidových tradic.

9.4.2 Průběh akce a její zázemí Loňský 9. ročník slavností přivítal své návštěvníky v pátek 24.9.2010 na náměstí Svornosti, kde se setkali a promluvili společně s českokrumlovským starostou starostové partnerských měst. V prŧběhu celých slavností vystoupili na náměstí rŧzní čeští i zahraniční folkoví umělci (Nezmaři, Ţalman a hosté, aj.). Na náměstí současně probíhal Svatováclavský jarmark, kde mohli návštěvníci okusit nejrŧznější pochoutky jako pečené kaštany, domácí zelňáky i trdelníky a jiné specifické pochutiny tradiční gastronomie, nebo zakoupit řezbářské, tkalcovské a jiné řemeslné výrobky s folklorním nádechem. V rámci těchto slavností probíhá kaţdý rok také Mezinárodní folklorní festival, kde účinkují folklorní soubory z celé České republiky i zahraničí. Kaţdý soubor má moţnost prezentovat se krátkou taneční ukázkou a čerpat od ostatních 42

souborŧ inspiraci. Své příznivce si našlo i setkávání Václavŧ a Václavek, kteří mají moţnost zapsat se do Pamětní knihy těchto slavností. V sobotu čeká návštěvníky Noc otevřených muzeí a galerií, kdy má kaţdý šanci navštívit bezplatně rŧzné českokrumlovské expozice. V klášterní zahradě Tramín se na loňském ročníku představilo také duo ohněstrŧjcŧ s názvem Theatrum Pyrotechnikum, které při svém vystoupení vychází z dochovaných pramenŧ o barokních ohňostrojích puškaře Josefa Furtenbacha z roku 1627. V Pivovarských zahradách pivovaru Eggenberg probíhala veřejná ochutnávka vítězných produktŧ soutěţe ”Regionální potravina Jihočeského kraje“ a večer pěvecká soutěţ Jihočeský Vrabčák. V rŧzných zákoutích Krumlova bylo moţné si poslechnout koncerty všelijakých ţánrŧ (cimbálovka i váţná hudba), v restauracích dostat speciální Svatováclavské menu. Nově budovanou tradicí tohoto festivalu je Svatováclavské balónové létání. Akci pořádá Město Český Krumlov, Městské divadlo, Hana Pelzová – svatováclavské trhy, generálním partnerem je Českobudějovický Budvar. Na těchto slavnostech je bezesporu největším lákadlem Noc otevřených muzeí a galerií.

Obrázek 19 Svatováclavské slavnosti Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Obrázek 20 Lidová tvořivost Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

43

9.5 Advent a Vánoce 9.5.1 Tradice, na níţ událost navazuje Adventem byla označována doba očekávání příchodu Spasitele na svět. V 11.století se tato doba ustálila na čtyřech týdnech před Vánocemi, kdy kaţdá z adventních nedělí měla své lidové označení – ţelezná, bronzová, stříbrná a zlatá. Advent je doba pŧstu, kdy by si lidé měli spíše odříkat a věnovat se zboţnému rozjímání. V dřívějších dobách byly v době Adventu zakázány veškeré tancovačky i veselice. Mezi nejznámější tradice tohot kouzelného období patří zapalování svící na adventním věnci. Vánoce jsou křesťanskou tradicí, oslavují narození Jeţíše Krista 25.12., svátek sv. Štěpána 26.12. a 6.ledna Zjevení Páně. V období Adventu si připomínáme také svátek sv. Mikuláše (5.12.), který se vzdal svých statkŧ ve prospěch chudých.

Obrázek 21 Advent a Vánoce Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

9.5.2 Průběh akce a její zázemí Adventní program jako kaţdoročně zahajuje první adventní neděle. Celodenní vánoční jarmark na náměstí Svornosti střídá večerní program, který tradičně vrcholí slavnostním rozsvícením stromu a zpěvem vánočních koled. Druhý víkend je tradičně určen dětem – na náměstí je připraven čertovský rej a příchod sv. Mikuláše. Nejvíce návštěvníkŧ láká Zlatá neděle, kdy Jeţíšek se svým poštovním úřadem odváţí dopisy a vánoční přání od dětí i dospělých. Po dobu adventní ve městě probíhají rŧzné charitativní akce, jejichţ výtěţky putují na podporu dětských domovŧ i koncerty, které nabízí kulturní záţitek i odpočinek a přináší obecnou vánoční náladu. V Zámecké Jízdárně je moţné poslechnout si tradiční Vánoční mši Jakuba Jana Ryby, Městské divadlo nabízí představení Ţivý Betlém. Štědrý den si nejvíce uţívají krumlovští medvědi v hradním 44

příkopu. Tradiční Medvědí Vánoce pro ně znamenají především pořádnou hostinu. Advent je slavnostně zakončen na Tři krále, kdy česká katolická charita pořádá svou sbírku. Sfouknutí vánočního stromu je pak dŧstojnou tečkou na závěr tohoto kouzelného období. Akci pořádá Město Český Krumlov, Městské divadlo, Hana Pelzová – vánoční trhy, generálním partnerem je Českobudějovický Budvar.

Obrázek 22 Ţivý Betlém Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Obrázek 23 Náměstí Svornosti, Vánoční strom Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

Obrázek 24 Medvědí Vánoce Zdroj: Lubor Mrázek, OIS Český Krumlov

45

9.6 Vyhodnocení analýzy kulturních akcí Z analýzy kulturních akcí, tradic, na které kulturní události navazují a především z programŧ těchto událostí je myslím patrné, ţe akce mají vliv na atraktivitu Českého Krumlova. Díky konání těchto akcí mají lidé jakoby o dŧvod víc navštívit toto překrásné město, které se stává ještě lákavější, atraktivnější. Návštěvník navíc odjíţdí se záţitkem a je dost pravděpodobné, ţe při dotazu na město Český Krumlov se mu prvotně vybaví subjektivní záţitek z akce, neţ město samotné. Právě díky tomuto záţitku se mŧţe hlavním účelem jeho příští cesty do Českého Krumlova stát opakovaná návštěva jedné z pořádaných akcí, nebo návštěva akce jiné. Z analýzy také usuzuji, ţe tyto akce, spojené s obnovou tradic přilákají nové turisty, a to především protoţe bohaté doprovodné programy akcí jsou vytvářeny tak, aby uspokojili rŧzné typy turistŧ, laickou i odbornou veřejnost, aby si téměř kaţdý našel dŧvod k návštěvě Českého Krumlova. Právě tím, ţe jsou tyto kulturní akce spojeny s tradicemi, přitahují pozornost ještě o něco více, protoţe obecně platí, ţe lidé rádi slaví svátky a připomínají si tradice. A kulturní akce v Českém Krumlově ze svátkŧ a tradic jednoznačně vycházejí.

10 Terénní šetření 10.1 Dotazník Dotazník – výzkum veřejného mínění je nedílnou součástí terénního šetření. Nejprve je potřeba si zvolit formu dotazování. Pro tuto práci jsem zvolila formu písemnou a telefonickou. V dotazníku byly pouţity dichotomické, trichotomické, polytomické i škálové otázky. Dále bylo nutné zvolit dotazovaný vzorek. Výběr vzorku byl proveden s ohledem na cíl bakalářské práce. Metody šetření patří při shromaţďování primárních informací mezi nejčastěji pouţívané metody. Typy šetření se pak dělí v zásadě na vyčerpávající šetření a výběrové šetření. Pro tuto práci byl zvolen typ výběrové šetření, které zjišťuje údaje pouze u vybraných jednotek základního souboru, v tomto případě záměrně, nikoli náhodně. Základním souborem byl zvolen tzv. panel – „reprezentativní výběr na určitou dobu nebo jako stálý typ (jde o totoţný vzorek respondentŧ).“ (Ing. Vladimír Křesťan, 2005) Totoţný vzorek respondentŧ tohoto dotazníku spočívá v tom, ţe všichni dotazovaní mají jednu společnou vlastnost - nejsou občany ani obyvateli Českého Krumlova. Tento vzorek byl vybrán, protoţe dílčím cílem práce bylo přilákání 46

nových turistŧ, proto jsem zaměřila tento dotazník na potencionální návštěvníky Českého Krumlova a zjistila jsem následující údaje:

10.1.1 Vyhodnocení dotazníku Ze sta dotazovaných respondentŧ odpovědělo na otázky dotazníku 35% muţŧ a 65% ţen. Nejčastěji odpovídali lidé ve věku 15-26 let (67%), další skupinou byli lidé ve věku 27-35 let, shodný počet odpovědí poskytli lidé ve věkové skupině 51-65 let a 66 a více (5%). Nejméně dotazníkŧ vyplnili osoby ve věku 36-50 let (4%). Rozdělení do těchto věkových skupin bylo záměrné. Jednotlivé roky a na ně navazující věkové skupiny jsou obecně známy jako tzv. přelomové roky (gap years). Třetí otázkou dotazníku bylo, odkud respondent pochází. 50% odpovídajících bylo z Jihočeského kraje. Toto vysoké číslo jsem předpokládala, protoţe dotazník nebyl určen občanŧm a obyvatelŧm Českého Krumlova, ale obyvatelé přilehlých obcí a nedalekých měst samozřejmě odpovídat mohli. A právě ti jistě měli o vyplnění dotazníku o Českém Krumlově větší zájem, neţ lidé ze vzdálených krajŧ. Ve čtvrté otázce jsem se ptala na město, ze kterého vyplňující pochází. Byl to však nepovinný údaj, který poslouţil spíše jako informace o tom, jestli v daném městě mají o Českém Krumlově nějaké informace. Pátou otázkou bylo: Co si vybavíte pod pojmem tradice? Tuto otázku jsem povaţovala za velmi dŧleţitou, i kdyţ se nedá procentuálně zhodnotit. Poskytla mi cenné informace o tom, co si lidé pod pojmem tradice vlastně představují, tedy i to, co vŧbec očekávají, kdyţ zvaţují návštěvu kulturní akce spojené s obnovou tradic. Odpovědi byly velmi vyčerpávající. Ty nejzajímavější, nejkurióznější a naopak nejtypičtější jsou součástí přílohy. Další otázka, šestá, byla: Lákají vás kulturní akce, které souvisí s obnovou tradic?, kdy jsem zjišťovala obecný zájem o kulturní akce spojené s tradicí. Protoţe 85% respondentŧ odpovědělo na tuto otázku ano, potvrzuje se tak zájem o obnovu tradic a s tím související kulturní akce. Na základě výsledkŧ této otázky se dá říci, ţe konání těchto akcí určitě přiláká turisty. Otázka: Navštívili jste jiţ někdy takovou událost? zjišťovala předchozí zájem o tyto akce. 92% odpovědělo, ţe ano, jen 8% odpovědělo ţe podobnou akci ještě nenavštívili. Z toho lze usoudit, ţe lidé mají o tyto akce opravdu zájem. Další otázkou bylo, jestli znají některou z akcí, která se kaţdý rok v Českém Krumlově koná. 43% dotazovaných potvrdilo, ţe zná Slavnosti pětilisté rŧţe, Advent a Vánoce zná 24%, Svatováclavské slavnosti 19%, Kouzelný Krumlov a Krumlovský masopust 7%. 11% odpovědělo, ţe zná akce všechny, naopak 35% odpovědělo, ţe ţádnou. Další poloţená 47

otázka, která obsahuje jednu z hypotéz, se tedy nabízela sama: Přilákala by Vás některá z uvedených akcí do Českého Krumlova? 74% odpovědělo, ţe ano, 8% ne a 18% neví. Tuto otázku povaţuji jako stěţejní při dokazování hlavní hypotézy a cíle práce. Protoţe téměř tři čtvrtiny dotázaných odpovědělo, ţe by je některá z uvedených akcí do Českého Krumlova přilákala a protoţe dotazník nezahrnoval odpovědi místních, ale naopak potencionálních turistŧ, z nichţ dokonce více neţ jedna třetina neznala ani jednu z akcí konaných v Českém Krumlově, potvrdila se tak hypotéza, ţe kulturní akce spojené s obnovou tradic přilákají nové turisty a mohou tedy zvýšit návštěvnost města. Na otázku Kterou z těchto akcí byste případně navštívili? odpovědělo 49% ţe by se nejraději zúčastnilo Slavností pětilisté rŧţe, Svatováclavské slavnosti by navštívilo 20% dotázaných, Advent a Vánoce 14% a Kouzelný Krumlov a Krumlovský Masopust 9%. Jako jedenáctou otázku jsem zvolila: Myslíte si, ţe pořádání těchto kulturních akcí zvyšuje atraktivitu města Český Krumlov? Kdy 96% procent odpovědělo, ţe ano, jen 4% dotázaných si myslí, ţe ne. Otázka tedy jednoznačně prokázala, ţe obnovení zapomenutých tradic zvyšuje atraktivitu města. Poslední otázka byla Jaký je podle Vás nejdŧleţitější přínos obnovy tradic? 51% si myslí, ţe je to zachování tradic budoucím generacím, 31% si myslí, ţe nejdŧleţitější přínos je připomenutí si “starých” zvykŧ, 9% vnímá jako nejdŧleţitější přínos příleţitost k zábavě, 7% si myslí, ţe to je finanční přínos (pro pořadatele), 1% neví a 3% zaškrtlo moţnost Jiné.

10.2 Pozorování Výzkum pozorováním spočívá v získávání informací v prostředí řešeného problému. Metody pozorování se dělí na standardizovaný a nestandardizovaný typ. Pozorováním se snaţí pozorovatel vidět a zaznamenat co pozorovaný dělá přirozeně, nesnaţí se jeho chování pozorováním ovlivňovat, naopak výzkum provádí bez vědomí účastníka. Protoţe při pozorování v této práci jde o subjektivní pohled, zvolila jsem nestandardizovaný typ. Jelikoţ na základě pozorování není moţné jednoznačně vyvrátit, nebo potvrdit stanovené hypotézy, byly tyto hypotézy potvrzeny dotazníkovým šetřením a výzkumem sekundárních dat. Vlastním pozorováním jsem došla k závěru, ţe obnovení zapomenutých tradic a s tím související kulturní akce mají vliv na zvýšení návštěvnosti města. Kaţdý rok přilákají tyto akce mnoho turistŧ, ať uţ těch, kteří jezdí na tyto slavnosti pravidelně, nebo navštěvují Český Krumlov poprvé. Své tvrzení stavím na základě srovnání návštěvnosti 48

při aktivní účasti na popisovaných kulturních akcích a pohybu ve městě ve všední dny. Pak musím jednoznačně potvrdit, ţe kulturní akce spojené s tradicemi mají vliv na zvýšení návštěvnosti města. Pokud budu vycházet ze statistik – během Slavností pětilisté rŧţe se po městě pohybuje denně prŧměrně kolem šesti aţ sedmi tisíc lidí, zatímco prŧměrná denní návštěvnost ve všední dny je kolem tří tisíc lidí. Na zvýšení návštěvnosti vlivem tradic a pořádáním souvisejících akcí je však nutné se dívat z pohledu návštěvnosti v jednotlivých ročních obdobích. Přestoţe Kouzelný Krumlov nepřekoná

prŧměrnou

denní

návštěvnost

(vypočítanou

z celkové

roční

návštěvnosti/počtem dní v roce), překoná denní návštěvnost momentální, v jarních měsících, protoţe na jaře rozhodně není v Českém Krumlově zdaleka tolik turistŧ jako v létě. To samé platí i pro Svatováclavské slavnosti a podzimní měsíce. V létě se konají Slavnosti pětilisté rŧţe a ty pro svou oblíbenost prŧměrnou denní návštěvnost překonají, i kdyţ v letních měsících je návštěvnost samozřejmě nejvyšší. Naopak v zimě návštěvnost města rapidně klesá a to tak, ţe mnohá stravovací zařízení na celý únor zavírají. Denní návštěvnost Adventu a Vánoc a Krumlovského masopustu pak snadno zvyšuje denní návštěvnost města v tomto období.

10.3 Statistiky Při zkoumání návštěvnosti jednotlivých akcí jsem vycházela také ze sekundárních dat – oficiálních statistik návštěvnosti, které navazují na vlastní terénní šetření. Kaţdoročně je zpracovává Destinační management Český Krumlov (DM). Problematika těchto statistik spočívá v tom, ţe nerozlišují započítávání místních obyvatel a turistŧ zvlášť. Na druhou stranu však práci poslouţí jako ukazatel (kolísání) návštěvnosti těchto akcí obecně a podají oficiální informace návštěvnosti města Český Krumlov. DM zpracovává statistiky tří nejnavštěvovanějších z pěti uvedených akcí, u kterých lze předpokládat zájem turistŧ z celé České republiky i zahraničí, a na které mŧţe být pohlíţeno jako na účel návštěvy města Český Krumlov. Současně jsou to ty akce, které lákají největší mnoţství turistŧ.

49

Slavnosti pětilisté růže - návštěvnost Počet návštěvníků

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Rok

Obrázek 25 Graf – Vývoj návštěvnosti Slavností pětilisté růţe Zdroj: Statistické přehledy návštěvnosti města Český Krumlov, Destinační management ČK

Kouzelný Krumlov - návštěvnost 1600

Počet návštěvníků

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2006

2007

2008

2009

2010

Rok

Obrázek 26 Graf – Vývoj návštěvnosti Kouzelného Krumlova Zdroj: Statistické přehledy návštěvnosti města Český Krumlov, Destinační management ČK

50

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Svatováclavské slavnosti - návštěvnost Počet návštěvníků 7 636 NA 4 057 NA 5 406 5 095 5 523 5 000 7 000

Obrázek 27 Vývoj návštěvnosti Svatováclavských slavností Zdroj: Statistické přehledy návštěvnosti města Český Krumlov, Destinační management ČK

10.3.1 Vyhodnocení statistik 10.3.1.1 Slavnosti pětilisté růţe V grafu návštěvnosti Slavností pětilisté rŧţe mŧţeme pozorovat postupný nárŧst počtu návštěvníkŧ s mírným kolísáním v letech 1996, 2002, 2004, 2006 - 2007 a 2009 – 2010. Návštěvnost této velmi oblíbené akce (Akce roku 2010 podle výsledkŧ soutěţe portálu Kudy z nudy.cz) klesla v těchto letech v počtu návštěvníkŧ především z dŧvodu špatného počasí. V srpnu a září v roku 2002 zasáhly Český Krumlov těţké povodně, pravděpodobně proto v roce 2003 návštěvnost města rapidně stoupla. 10.3.1.2 Kouzelný Krumlov Ačkoli jsou tyto statistické údaje oficiální, je patrné, ţe nešlo o přesné vyčíslení návštěvníkŧ, ale spíše o odhad návštěvnosti. Nic méně návštěvnost neklesá, naopak je stabilní a v nadcházejících letech, při správné volbě programu akce, by mohla rŧst. 10.3.1.3 Svatováclavské slavnosti Protoţe u Svatováclavských slavností nebyla zaznamenána data návštěvnosti v některých letech, nebylo moţné vytvořit graf. Čísla však hovoří o vysoké návštěvnosti prvního ročníku, poté úpadku návštěvnosti, ustálení a zpětném nárŧstu.

51

11 Shrnutí Bakalářská práce, jejímţ cílem bylo zaměření na obnovení zapomenutých tradic, zvýšení atraktivnosti města a přilákání nových turistŧ byla koncipována tak, aby jednotlivými šetřeními byly potvrzeny stanovené hypotézy a splněny cíle. Pro provedení jednotlivých dílčích výzkumŧ bylo nutné představit region a město, předpoklady pro uskutečňování cestovního ruchu v této destinaci a zhodnotit, jak cestovní ruch přispívá do městského rozpočtu. Město Český Krumlov má rozhodně svým návštěvníkŧm co nabídnout. Město, jeţ bylo v roce 1992 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, je unikátním architektonickým, historickým i kulturním skvostem. Atmosféra, kterou své návštěvníky okouzluje, je neopakovatelná a připravuje tak pro návštěvníka nevšední záţitek. Turisticky zajímavý je i celý region. Zejména uměle vytvořená vodní nádrţ Lipno si našla své návštěvníky z řad českých i zahraničních turistŧ. Milovníci přírody jistě ocení krásy NP Šumava, či Ţofínského pralesa. Materiálně technická základna je vybudována tak, aby odpovídala téměř všem druhŧm a formám cestovního ruchu i moţnostem dopravy do místa. Dŧleţité bylo také představit jednotlivé instituce, které cestovní ruch ve městě řídí. Jsou to Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s r.o., který je ve stoprocentním vlastnictví města, který nejen ţe spravuje historické památky, ale zaštiťuje i provoz dalších institucí, z nichţ tou nejdŧleţitější pro návštěvníky města je Informační centrum (Infocentrum Český Krumlov), které poskytuje informační, rezervační i prŧvodcovský servis ve všech oblastech. Další z institucí je Destinační management, který se stará o propagaci města a kulturních akcí, připravuje statistiky návštěvnosti a jedná za město Český Krumlov na regionální, národní i mezinárodní úrovni. Poslední institucí je Oficiální informační systém města, který spravuje webové stránky města. V loňském roce tyto stránky navštívilo 2 355 565 uţivatelŧ internetu, coţ dokazuje mimo jiné zájem (potenciálních) turistŧ o destinaci Český Krumlov. Po představení města a regionu bylo nutné uskutečnit PEST a SWOT analýzu. Obě tyto analýzy zkoumají firmu, kaţdá však z jiných hledisek. Firmu pro účely této práce představují kulturní akce spojené s obnovou tradic, vnímané jako jeden celek.

52

PEST analýza, která se zabývá vlivy okolního prostředí, ukázala, ţe nejdŧleţitějšími faktory, které ovlivňují pořádání a návštěvnost těchto akcí jsou faktory ekonomické. Lidé musí mít především dostatek finančních prostředkŧ, aby určitou část mohli věnovat na cestování za kulturou, a právě ekonomické faktory jsou ty, které tento zásadní fakt ovlivňují. Dŧleţitými faktory jsou i bezpečnost destinace (politicko-právní faktory), zpŧsob ţivota, víra (sociální faktory) i nové technologie, které napomáhají rychlosti a kvalitě při organizaci akcí (technicko-technologické faktory). SWOT analýza ukázala, ţe silné stránky spočívají v nabídce širokého sortimentu produktŧ i sluţeb během konání akcí, v kvalitní organizaci i kvalifikovaném personálu, a především v masivní propagaci. Další silnou stránkou je snaha o maximální spokojenost zákazníka a silná konkurenceschopnost pořádaných akcí vŧči dalším oblíbeným destinacím cestovního ruchu v České republice a jejich produktŧm. Silnou stránkou je i snadná dostupnost města všemi typy dopravních prostředkŧ a kapacita parkovacích ploch. A v neposlední řadě je to atraktivita města a jeho památek, zapsání na Seznam světového dědictví UNESCO. Slabou stránkou je jen nepředvídatelnost a neřešitelnost špatného počasí, které ovlivňuje návštěvnost akcí. Příleţitosti těchto kulturních akcí jsou především ve větší propagaci ve vzdálených destinacích, coţ souvisí s přilákáním nových turistŧ z rŧzných koutŧ České republiky i zahraničí, a tím zvýšení návštěvnosti města. Příleţitostmi mohou být také nové produkty (např. pobytové balíčky s výhodami), nebo vznik nových sdruţení a skupin obnovujících tradice (ty mohou přispět k zatraktivnění programu událostí). Hrozby představují jiné významné kulturní akce v regionu konané ve stejné dny, které by mohly být konkurenceschopné. Dalším krokem byla analýza kulturních akcí v Českém Krumlově spojených s tradicí a folklorem, jejímţ cílem bylo dŧsledně představit jednotlivé kulturní akce, jejich prŧběh a nastínit jejich organizační zázemí. Podstatnou částí analýzy byl program slavností. Právě program je tím nástrojem, který zvyšuje atraktivitu města a láká k návštěvě nové turisty. Analýza také připomněla, z jakých lidových tradic kulturní akce vycházejí, resp. na které tradice navazují. Z této analýzy vyšlo najevo, ţe tyto kulturní události mají vliv na atraktivitu Českého Krumlova. Díky konání těchto akcí mají lidé jakoby o dŧvod víc navštívit toto překrásné město, které se stává ještě lákavější, atraktivnější. Návštěvník navíc odjíţdí se 53

záţitkem a je dost pravděpodobné, ţe při dotazu na město Český Krumlov se mu prvotně vybaví subjektivní záţitek z akce, neţ město samotné. Právě díky tomuto záţitku se mŧţe hlavním účelem jeho příští cesty do Českého Krumlova stát opakovaná návštěva jedné z pořádaných akcí, nebo návštěva akce jiné. Z analýzy také vyšlo, ţe tyto akce, spojené s obnovou tradic přilákají nové turisty, především protoţe bohaté doprovodné programy akcí jsou vytvářeny tak, aby uspokojili rŧzné typy turistŧ, laickou i odbornou veřejnost, aby si téměř kaţdý našel dŧvod k návštěvě Českého Krumlova. Právě tím, ţe jsou tyto kulturní akce spojeny s tradicemi, přitahují pozornost ještě o něco více, protoţe obecně platí, ţe lidé rádi slaví svátky a připomínají si tradice. A kulturní akce v Českém Krumlově ze svátkŧ a tradic jednoznačně vycházejí. Dalšími výzkumnými metodami, které jsem pouţila při potvrzování stanovených hypotéz, byl dotazník – výzkum veřejného mínění, který je nedílnou součástí terénního šetření. Nejprve jsem si zvolila formu dotazování - písemnou a telefonickou. V dotazníku byly pouţity dichotomické, trichotomické, polytomické i škálové otázky. Dále bylo nutné zvolit dotazovaný vzorek. Výběr vzorku byl proveden s ohledem na cíl bakalářské práce. Metody šetření patří při shromaţďování primárních informací mezi nejčastěji pouţívané metody. Typy šetření se pak dělí v zásadě na vyčerpávající šetření a výběrové šetření. Pro tuto práci byl zvolen typ výběrové šetření, které zjišťuje údaje pouze u vybraných jednotek základního souboru, v tomto případě záměrně, nikoli náhodně. Základním souborem byl zvolen tzv. panel – „reprezentativní výběr na určitou dobu nebo jako stálý typ (jde o totoţný vzorek respondentŧ).“ (Ing. Vladimír Křesťan, 2005) Totoţný vzorek respondentŧ tohoto dotazníku spočívá v tom, ţe všichni dotazovaní mají jednu společnou vlastnost - nejsou občany ani obyvateli Českého Krumlova. Tento vzorek byl vybrán, protoţe dílčím cílem práce bylo přilákání nových turistŧ, proto jsem zaměřila tento dotazník na potencionální návštěvníky Českého Krumlova. Protoţe téměř tři čtvrtiny dotázaných odpovědělo, ţe by je některá z uvedených akcí do Českého Krumlova přilákala a protoţe dotazník nezahrnoval odpovědi místních, ale naopak potencionálních turistŧ, z nichţ dokonce více neţ jedna třetina neznala ani jednu z akcí konaných v Českém Krumlově, potvrdila se tak hypotéza, ţe kulturní akce spojené s obnovou tradic přilákají nové turisty a mohou tedy zvýšit návštěvnost města. Výzkum pozorováním spočíval v získávání informací v prostředí řešeného problému. Metody pozorování se dělí na standardizovaný a nestandardizovaný typ. Pozorováním 54

se snaţí pozorovatel vidět a zaznamenat co pozorovaný dělá přirozeně, nesnaţí se jeho chování pozorováním ovlivňovat, naopak výzkum provádí bez vědomí účastníka. Protoţe při pozorování v této práci jde o subjektivní pohled, zvolila jsem nestandardizovaný typ. Jelikoţ na základě pozorování nebylo moţné jednoznačně vyvrátit, nebo potvrdit stanovené hypotézy, byly tyto hypotézy potvrzeny právě dotazníkovým šetřením a výzkumem sekundárních dat. Metodou pozorování jsem došla k závěru, ţe obnovení zapomenutých tradic a s tím související kulturní akce mají vliv na zvýšení návštěvnosti města. Kaţdý rok přilákají tyto akce mnoho turistŧ, ať uţ těch, kteří jezdí na tyto slavnosti pravidelně, nebo navštěvují Český Krumlov poprvé. Své tvrzení stavím na základě srovnání návštěvnosti při aktivní účasti na popisovaných kulturních akcích a pohybu ve městě ve všední dny. Pak musím jednoznačně potvrdit, ţe kulturní akce spojené s tradicemi mají vliv na zvýšení návštěvnosti města. Pokud budu vycházet ze statistik – během Slavností pětilisté rŧţe se po městě pohybuje denně prŧměrně kolem šesti aţ sedmi tisíc lidí, zatímco prŧměrná denní návštěvnost ve všední dny je kolem tří tisíc lidí. Na zvýšení návštěvnosti vlivem tradic a pořádáním souvisejících akcí je však nutné se dívat z pohledu návštěvnosti v jednotlivých ročních obdobích. Přestoţe Kouzelný Krumlov nepřekoná prŧměrnou denní návštěvnost (vypočítanou z celkové roční návštěvnosti/počtem dní v roce), překoná denní návštěvnost momentální, v jarních měsících, protoţe na jaře rozhodně není v Českém Krumlově zdaleka tolik turistŧ jako v létě. To samé platí i pro Svatováclavské slavnosti a podzimní měsíce. V létě se konají Slavnosti pětilisté rŧţe a ty pro svou oblíbenost prŧměrnou denní návštěvnost překonají, i kdyţ v letních měsících je návštěvnost samozřejmě nejvyšší. Naopak v zimě návštěvnost města rapidně klesá a to tak, ţe mnohá stravovací zařízení na celý únor zavírají. Denní návštěvnost Adventu a Vánoc a Krumlovského masopustu pak snadno zvyšuje denní návštěvnost města v tomto období. Poslední pouţitou metodou při zkoumání návštěvnosti jednotlivých akcí byla sekundární data – oficiální statistiky návštěvnosti, které navazují na vlastní terénní šetření. Problematika těchto statistik spočívá v tom, ţe nerozlišují započítávání místních obyvatel a turistŧ zvlášť. Na druhou stranu však práci poslouţily jako ukazatel (kolísání) návštěvnosti těchto akcí obecně a podaly oficiální informace návštěvnosti města Český Krumlov. Statistiky potvrdily výsledky předešlých terénních šetření. 55

Pouţité metody výzkumu byly vybrány tak, aby mohly zhodnotit, potvrdit, či vyvrátit jednotlivé hypotézy a stanovené cíle práce. Lze tedy říci, ţe obnova tradic v Českém Krumlově zvyšuje atraktivitu města a láká k návštěvě nové turisty, a ţe vlivem tradic, resp. pořádáním souvisejících kulturních akcí se zvyšuje návštěvnost ve městě Český Krumlov.

56

12 Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo zaměření na obnovení zapomenutých tradic, zvýšení atraktivnosti města a přilákání nových turistŧ. Dalším úkolem bylo provedení analýzy vlivu tradic a související kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti města. Byly proto stanoveny dvě hypotézy, jejichţ stanovení bylo dŧleţité pro vlastní výzkum. Hlavní hypotéza zahrnuje cíl práce a zní: Obnova tradic v Českém Krumlově zvyšuje atraktivitu města a láká k návštěvě nové turisty. Vedlejší hypotéza je, ţe vlivem tradic, resp. pořádáním souvisejících kulturních akcí se zvyšuje návštěvnost ve městě Český Krumlov. Pro zjištění údajŧ potřebných ke splnění cíle bakalářské práce jsem provedla dotazníkové šetření, které potvrdilo zájem o kulturní akce, které souvisí s obnovením zapomenutých tradic a prokázalo, ţe tyto kulturní akce přilákají do města nové turisty. V dotazníku potvrdili respondenti také tvrzení, ţe pořádání těchto akcí zvyšuje atraktivitu města. Dalším zpŧsobem šetření bylo pozorování, které na základě srovnání návštěvnosti ve dnech konání kulturních událostí a všedních dnech zajistilo analýzu vlivu tradic a souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti Českého Krumlova. Dále byla provedena analýza jednotlivých kulturních akcí, která poskytla informace nejen o tom, které zapomenuté tradice kulturní akce obnovují, ale i o tom, jak jednotlivé akce svým bohatým programem zvyšují atraktivitu města a lákají k návštěvě nové turisty. Metodou ověření zjištěných informací byly oficiální statistiky návštěvnosti nejvýznamnějších akcí, které oficiálně doloţily zájem turistŧ a vliv tradic a s tím souvisejících kulturních akcí na zvýšení návštěvnosti města. Všechna dílčí šetření byla koncipována tak, aby byla prokázána parita jednotlivých výsledkŧ. Protoţe metody výzkumu byly pečlivě vybrány tak, ţe mohly zhodnotit, potvrdit, či vyvrátit jednotlivé hypotézy a stanovené cíle, a protoţe výsledky jednoho šetření navazovali a korespondovali s výsledky šetření dalších, byly jednotlivé hypotézy potvrzeny a závěrem tedy mohu říci, ţe stanovené cíle práce byly splněny.

57

13 Seznam pouţité literatury ORIEŠKA, Ján. Technika služeb CR. 1.vydání. Praha : Idea Praha, 1999. 244 s. ISBN 1866048-99. HESKOVÁ, Marie a kol. Cestovní ruch pro VOŠ a VŠ. 1.vydání. Praha : Fortuna, 2006. 222 s. ISBN 80-7168-948-3. PÁSKOVÁ, Martina ; ZELENKA, Josef . CESTOVNÍ RUCH VÝKLADOVÝ SLOVNÍK. 1.vydání. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. KŘESŤAN, Vladimír ; VAŠÍČEK, Miloslav . MARKETING. 1.vydání. Jihlava : Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2005. 141 s. BLAHŦŠEK, Jan, et al. Identifikace a dokumentace jevů tradiční lidové kultury v České republice. Stráţnice : Národní ústav lidové kultury a Ministerstvo kultury, 2006. 75 s. ISBN 8086156-77-X. ŠKARVADOVÁ, Hana. Vliv kulturních akcí na návštěvnost Českého Krumlova. České Budějovice, 2008. 64 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.

HALL, M.; HIGHAM, J. Tourism, Recreation and Climate Change, Channel View Publications, 2005. UK.

Internetové zdroje ZIKMUNDOVÁ, Jitka . Místní podpora cestoního ruchu "Pomoţ si sám a bude Ti pomoţeno". In Místní podpora cestoního ruchu "Pomož si sám a bude Ti pomoženo" [online]. Český Krumlov : ., 2009 [cit. 2011-04-24]. Dostupné z WWW: <www.ckrumlov.cz>. Zamek-ceskykrumlov.eu/navstevnost pamatkovych objektu ve sprave npu uop v ceskych budejovicich [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Www.zamek-cesky krumlov.eu. Dostupné z WWW: . Folklorní sdružení České republiky/ Archiv [online]. 2008 [cit. 2011-05-10]. Folklorní sdruţení České republiky. Dostupné z WWW: . Vítejte v Českém Krumlově/info/docs [online]. 2011 [cit. 2011-05-06]. Ckrumlov.cz. Dostupné z WWW: . Www.nulk.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-14]. Lidová kultura. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad/Charakteristika okresu Český Krumlov [online]. 2009 [cit. 2011-03-02]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . Businessvize.cz/planování [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. Businessvize.cz. Dostupné z WWW: .

58

14 Přílohy Příloha 1 Graf znázorňující vývoj celkové roční obsazenosti lŧţek v procentech ve městě Český Krumlov v letech 2000-2010

Zdroj : Výstup z GIS města Český Krumlov. Zdroj statistických dat: Odbor Financí MěÚ Český Krumlov. Zpracování statistických dat k 1.1.2011.

59

Příloha 2 DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kde studuji Cestovní ruch. Ve své bakalářské práci zpracovávám téma Obnova tradic v Českém Krumlově v souvislosti s atraktivitou města a přilákáním nových turistŧ. Chtěla bych Vás poţádat o vyplnění tohoto dotazníku, který má 12 otázek a jeho vyplnění by Vám nemělo zabrat více jak 5 minut. Dotazník je mimo obyvatel a občanŧ města Český Krumlov určen všem, je zcela anonymní. Děkuji Vám za Váš čas a ochotu.

Otázky a odpovědi:

Jste:

35%

Žena Muž 65%

60

61

Co si představujete pod pojmem tradice? Typické odpovědi:  Tradice je pro mě dlouholetá, zaţitá, věkem osvědčená záleţitost. Která se neustále opakuje a snaţí se být zachována. Právě pro svou výjimečnost a také pro to, ţe spojuje několik po sobě jdoucích generací. Tudíţ se stává pojítkem mezi nimi navzájem a utvrzuje je o jejich společné historii apod.  Činnosti a "krajové speciality" spojené s určitou obcí, oblastí nebo typickou kaţdoroční událostí.  Historie, kultura, tance, trhy, hody,poutě  Zvyky, které se předávají z generace na generaci Kuriózní odpovědi:  Vánoční řízky  Osvěţující nahořklý nápoj zrzavé barvy  Vzpomínky Zajímavé odpovědi:  Příleţitosti, u kterých se schází rodina  Slavení křesťanských svátkŧ, historické slavnosti  Pálení čarodějnic, pochovávání basy, posílání po vodě Morenu, Masopust, stavění máje, barvení kraslic, posvícenské trhy  Zavedené značky  Kořeny, autentičnost, vztah

62

63

64

65

66