VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vi n a ř s k ý c e s t o v n í r u c h v e Zn o j e m s k é podoblasti Bakalářská práce

Autor: Zuzana Meravá Vedoucí práce: Ing. Richard Šedivý Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a

jsem ji

samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1.12.2013 ...................................................... Podpis

Copyright © 2013 Zuzana Meravá

Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce, panu Ing. Richardovi Šedivému za odborné vedení, poskytnutí cenných rad a trpělivost. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří se ochotně podíleli na poskytnutí informací potřebných ke zpracování práce.

Abstrakt MERAVÁ, Zuzana: Vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce. Ing. Richard Šedivý. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 55 stran. Bakalářská práce se zabývá vinařských cestovním ruchem ve Znojemské podoblasti. V teoretické části se zabývám historií vinařství, charakteristikou jednotlivých podoblastí, zejména Znojemské podoblasti a vinařským cestovním ruchem. V praktické části je provedené a vyhodnocené dotazníkové šetření, prostřednictvím kterého byly získány informace o postojích respondentů k vinařskému cestovnímu ruchu. Na základě zjištěných poznatků byla navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení zjištěných nedostatků a doporučení zlepšení služeb pro vinaře. Klíčová slova: Cestovní ruch, vinařství, Znojemská podoblast

Abstract MERAVÁ, Zuzana: Wein tourism in Znojmo sub-region. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis Ing. Richard Šedivý. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 55 pages.

The bachelor thesis deals with wine tourism in Znojmo sub-region. The theoretical part deals with the history of the winery, characteristic of different sub-regions, especially Znojmo sub-region and wine tourism. The practical part is evaluated by a questionnaire through which the information was obtained about the attitudes of respondents to the winery tourism. Based on the findings outlined measures that could lead to the improvement of the weaknesses identified and recommendations for wine growers. Keywords: Tourism, wine growing, Znojmo sub-region

Obsah Úvod............................................................................................................................. 8 Cíl práce ....................................................................................................................... 8 Metodika práce ............................................................................................................ 9 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 10 1

2

Cestovní ruch ..................................................................................................... 10 1.1

Formy cestovního ruchu .............................................................................. 10

1.2

Třídění cestovního ruchu............................................................................. 11

Vinařský cestovní ruch ...................................................................................... 12 2.1

Trvale udržitelný vinařský cestovní ruch .................................................... 12

2.2

Enoturismus................................................................................................. 12

2.3

Certifikace služeb vinařské turistiky ........................................................... 13

2.4

Instituce podporující vinařství a vinařský cestovní ruch ............................. 13

3

Historie vinařství v České republice .................................................................. 15

4

Rozdělení a stručná charakteristika vinařských oblastí a podoblastí v ČR ....... 17 4.1

4.1.1

Mělnická vinařská podoblast ............................................................... 19

4.1.2

Litoměřická vinařská podoblast ........................................................... 20

4.2

5

Vinařská oblast Čechy................................................................................. 18

Vinařská oblast Morava .............................................................................. 21

4.2.1

Slovácká vinařská podoblast ................................................................ 22

4.2.2

Velkopavlovická vinařská podoblast ................................................... 24

4.2.3

Mikulovská vinařská podoblast ........................................................... 25

Znojemská vinařská podoblast........................................................................... 27 5.1

Cestovní ruch ve Znojemské podoblasti ..................................................... 29

5.2

Lokalizační předpoklady ............................................................................. 30

5.2.1

Klima a reliéf ....................................................................................... 31

5.2.2

Vodstvo ................................................................................................ 31

5.2.3

Turistická místa spojené s vinařstvím .................................................. 31

5.2.4

Největší vinařské akce ve Znojemské podoblasti ................................ 32

5.3

Realizační předpoklady ............................................................................... 33

5.3.1

Doprava ve Znojemské podoblasti ...................................................... 34

5.3.2

Ubytovací a stravovací zařízení ve Znojemské podoblasti .................. 34

6

Nové trendy ve vinařské turistice ...................................................................... 36 6.1

Produkty ...................................................................................................... 36

6.2

Služby.......................................................................................................... 36

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 38 7

Dotazníkové šetření ........................................................................................... 38 7.1

Zhodnocení dotazníkového šetření ............................................................. 57

7.2

Vyjádření místních vinařů ........................................................................... 58

7.3

Návrhy na zkvalitnění služeb ve vinařském cestovním ruchu ve Znojemské

podoblasti ............................................................................................................... 61 Závěr .......................................................................................................................... 62 Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 64 Monografie............................................................................................................. 64 Elektronické zdroje ................................................................................................ 64 Seznam grafů ......................................................................................................... 67 Seznam obrázků ..................................................................................................... 68 Seznam tabulek ...................................................................................................... 68 Příloha ........................................................................................................................ 69 Dotazník ................................................................................................................. 69

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti. Hlavním důvodem k výběru tématu byl osobní vztah k jižní Moravě, zvláště právě ke Znojemské podoblasti a několikaletá brigáda a následná semestrální praxe ve vinařství. Svoji semestrální praxi jsem strávila ve vinařství Vinice-Hnanice, které otevřelo i hotel. Zde jsem získala několik cenných informací, které mi umožnili pohled na problematiku z více úhlů. Komunikace s hosty hotelu mi pomohla získat další názory na zlepšení služeb ve vinařském cestovním ruchu v této podoblasti. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám historií vinařství, rozborem vinařských oblastí České republiky, vinařským cestovním ruchem. Soustředím se zejména na vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti. Velkou pozornost věnuji celorepublikově známým akcím konané ve Znojemské podoblasti a zdejším místům, které jsou s vinařinou spojeny. Ty jsou totiž pro turisty v této oblasti nejvíce zajímavé. Dále zmiňuji nové trendy ve vinařství, které by mohly získat nové turisty. V praktické části je stěžejní vyhodnocení dotazníkového šetření, pomocí kterého bylo zjišťováno nejen povědomí o vinařském cestovním ruchu, ale zjišťovala jsem, co by nalákalo respondenty k návštěvě vinařství ve Znojemské podoblasti. Zajímal mne i jejich názor na propagaci tohoto místa, protože ta je čím dál důležitější. Dále svůj názor na tuto problematiku sdělili dva místní vinaři. Na základě vyhodnocení těchto dotazníků byla navržena opatření, která by mohla vést k většímu rozvoji vinařského cestovního ruchu v této podoblasti.

Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit cestovní ruch ve Znojemské podoblasti. Ve stěžejní praktické části bude pomocí dotazníkového šetření zjištěno, jaký mají turisté o vinařskou turistiku zájem, jaký je pohled samotných vinařů a dojde k navržení opatření vedoucí ke zkvalitnění služeb. 8

Metodika práce Vytvoření teoretické části předcházelo nastudování odborných materiálů zejména knih a encyklopedií a pro upřesnění informací byla provedena konzultace s místními vinaři. V praktické části bylo k výzkumu použito dotazníkové šetření. Dotazník jsem vytvořila pomocí internetové stránky k tomu určené a šířila ho mezi své spolužáky z Vysoké školy polytechnické Jihlava pomocí Facebooku na příslušných studijních fórech. Dále jsem jej rozposlala e-mailem bližším osobám a rodině, které jsem poprosila o jeho další šíření. Také byl poskytnut k vyplnění hostům v Hotelu Vinice-Hnanice.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Cestovní ruch „Nalézt z hlediska praxe i teorie přesnou a jednotnou definici pojmu „Cestovní ruch“ není vůbec jednoduchá záležitost. Vyplývá to ze složitosti procesu, jakým cestovní ruch je, zejména z jeho mnohooborovosti a průřezovosti. Pojem cestovní ruch je spojován s mnoha významy. Je zřejmé, že je úzce spojen s cestováním a volným časem. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto složitého jevu, mnohdy v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je cestovní ruch zkoumán.“ (Ryglová, 2003, p. 7) „Cestovní ruch dle WTO znamená „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“.“ (Ryglová 2003, p. 9) „Cestovní ruch (dle AIEST – Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu) definujeme jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ (Ryglová 2003, p. 9)

1.1 Formy cestovního ruchu Základní CR -

rekreační

-

kulturně poznávací

-

sportovně turistický

-

léčebný a lázeňský (Ryglová 2003, p. 10)

10

Specifický CR Těchto forem je mnoho, proto vyjmenuji jen ty, které se týkají mé bakalářské práce nebo jsou tomuto tématu blízké. -

vinařský

-

cykloturistika

-

rurární

-

gastronomický

1.2 Třídění cestovního ruchu Jsou různé kritéria třídění cestovního ruchu jako je například cíl cesty, způsobu ubytování atd., ale já jsem vyprala ty nejčastější. Místo realizace -

domácí

-

zahraniční

-

aktivní

-

pasivní

-

tranzitní

Délka pobytu -

krátkodobý (do tří dnů a dvou přenocování)

-

dlouhodobý (nad tři dny a do 6 měsíců)

Způsob účasti -

organizovaný (skupinové a individuální pobyty)

-

neorganizovaný

Vztah trvalého bydliště účastníka cestovního ruchu k místu přechodného pobytu -

domácí CR

-

pasivní zahraniční CR

-

aktivní zahraniční CR (Ryglová 2003, p. 11)

11

2 Vinařský cestovní ruch Vinařský cestovní ruch není pouze o návštěvách vinných sklípků. S vinařským cestovním ruchem je spojeno mnoho dalších aktivit, zejména cykloturistika a poznávání kulturních a přírodních památek. Vinice vybízí k pěší turistice a místy i hipoturistice.

2.1 Trvale udržitelný vinařský cestovní ruch Udržitelný cestovní ruch dle definic WTO: „takový cestovní ruch, jenž uspokojuje potřeby současných cestovatelů a hostitelských regionů, zatímco jsou chráněny a zlepšovány jeho možnosti do budoucna. To si lze představit jako řízení všech zdrojů tak, že ekonomické, sociální a estetické potřeby jsou naplňovány, zatímco je udržována kulturní integrita, nezbytné ekologické procesy, biologická diverzita a systémy potřebné pro život“ [1] Vinařský cestovní ruch bývá většinou spojen s cykloturistikou nebo pěší turistikou a tyto formy cestovního ruchu patří rozhodně mezi měkký cestovní ruch. Dalším krokem k úspěšnému dodržování zásad WTO by mohli vinaři snížit množství postřiků, které používají. Vinaři v České republice neporušují výrazně nějakou zmíněnou zásadu. Nezaměstnávají děti, výrazně neškodí životnímu prostředí a snaží se dodržovat alespoň část kulturních zvyklostí. Vinařské závody mohou po splnění přísných kritérií obdržet certifikaci Green Globe 21.

2.2 Enoturismus Jedná se o cestovní ruch v oblasti vinařství, ale může být také součástí gastroturismu nebo kulturního turismu. Enoturismus je forma udržitelného turismu založená na poznávání vinařských tradic a vinařského průmyslu prostřednictvím návštěvy vinařských oblastí, degustací či prohlídkami vinných sklípků.

12

2.3 Certifikace služeb vinařské turistiky „Součástí Projektu podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách je certifikace služeb vinařské turistiky. Cílem certifikace je vyčlenit kvalitní poskytovatelé služeb v oblasti vinařského cestovního ruchu. Při splnění kritérií mohou subjekty získat certifikaci celkem v pěti kategoriích.“ (Pelánková, 2012, p. 51) I. Vinařství II. Vinné sklepy III. Vinotéky IV. Restaurace s vínem V. ubytování s vinařskou tématikou Ti žadatelé, které dostanou kladné hodnocení, dostanou tabulku s logem Vína z Moravy nebo Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky. Provozovatelé, kteří toto logo obdrží, jsou přednostně nabízena Národním vinařským centrem a Nadací Partnerství.

2.4 Instituce podporující vinařství a vinařský cestovní ruch Vinařský fond „Vinařský fond vznikl v roce 2002 a jeho fungování je zakotveno v Zákoně o vinohradnictví a vinařství. Od roku 2004 je jeho ústřední aktivitou podpora marketingu vína a rozvoj vinařské turistiky. Kromě marketingové značky „Vína z Čech, vína z Moravy“, vede Vinařský fond také kampaně na podporu Svatomartinských a růžových vín.“ (Pelánková, 2012, p. 47) Národní vinařské centrum Národní vinařské centrum vzniklo na konci roku 2001 jako obecně prospěšná společnost. „Od roku 2006 realizuj Národní vinařské centrum ve spolupráci s dalšími subjekty Projekt podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách. Mezi hlavní výsledky projektu patří provozování webové stránky 13

www.wineofczechrepublic.cz a vydávání průvodců vinařskou turistikou s názvem „Krajem vína“.“ (Pelánková, 2012, p. 47,48) Svaz vinařů Tento svaz sdružuje jak právnické a fyzické osoby, tak i vinařské spolky v obcích. Vydává časopis Vinařský obzor a podílí se na tvorbě vinařského zákona. Spolupracuje s Národním vinařským centrem a Vinařským fondem.

14

3 Historie vinařství v České republice První zmínka o vinicích na území Moravy byla roku 1101 a to v zakládací listině kláštera Benediktýnů v Třebíči. Mniši měli celkově velký význam na rozvoji vinařství na Moravě. Například kolem roku 1195 to byli právě mniši z premonstrátského kláštera v Louce u Znojma, kteří měli velký vliv na zakládání ucelených viničních tratí na Znojemsku. Roku 1249 začali Lichtenštejni kolonizovat Mikulovsko a v té době bylo právě vysazeno několik vinic v okolí Pálavy. Z roku 1281 pochází nejstarší text viničního řádu a horenského práva, který se dochoval pro církevní majetky v okolí Kroměříže, ovšem nejvíce používané horenské právo a viniční řád byl od Falkensteinů u Mikulova. Ve 14. století se hromadně zakládaly souvislé viniční celky, na kterých se pěstovaly odrůdy z Francie a Německa a taky se používaly jejich způsoby pěstování vinné révy. Díky nařízení o zakládání vinic z roku 1358 bychom mohli považovat Karla IV., krále českého a císaře římského, za osobu, která se nejvíc zasloužila o rozvoj vinařství v Čechách. Nařídil zakládat vinice na všech horách, které jsou obráceny k poledni, ale maximálně nejvíce 3 míle od Prahy. Když roku 1370 zakázal Karel IV. dovoz cizích vín do Čech, tak se ujalo přesvědčení, že vína z Čech se mohou pít pouze jako mladá. O pět let později povolil Karel IV. městu Znojmu dovážet vína do Slezska, Branibor a právě i Čech. V 15. století se díky činnosti měšťanů rozrůstají plochy vinic nejen na Moravě, ale i v Čechách. 21. 7. 1497 nařizuje král Vladislav II. Jagelonský povinnost zapsat všechny vinice do gruntovních knih perkmistrových dle viničních hor. Zároveň vydává první nařízení o kontrole a jakosti vína degustací, které bylo v Evropě zveřejněno. V 16. století zakládají vinice kolem měst i méně majetní měšťané a také vesničané. V roce 1558 světlo světa spatřil první česky psaný odborný spis o výrobě vína a pěstování vinné révy. Zde se taky objevují již některé odrůdy, které známe dnes, ovšem pod jinými jmény. V průběhu 17. století už neprobíhá takový rozmach pěstování vína a rozloha vinic na Moravě a v Čechách kulminuje. Během třicetileté války dost vinic zpustlo, 15

ale v polovině 18. století se viniční plochy zase začaly obnovovat. Díky Řehoři Volnýmu byla v 18. století moravská vína rozdělena do tří jakostních tříd. Díky válkám v devatenáctém a dvacátém století zájem o vinařství prudce opadá. Na začátku 19. století bylo na Moravě 15 000ha vinic a v Čechách 1 800ha. Díky zrušení roboty se začal rozvíjet průmysl a o zemědělství bylo oslabeno. Za vinu rychlého úbytku vinic můžeme také dávat zrušení celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem, protože moravská vína nemohla v té době konkurovat podstatně levnějším uherským vínům. Údržba vinic a celkově výroba vína byla v té době nákladná a ne moc výdělečná, tak zemědělci raději pěstovali průmyslové potraviny jako například cukrovku.

I přes

to

byla roku 1882 založena Střední

vinařsko-ovocnářská a zahradnická škola v Mělníku. Již dříve byly ale založeny vinařské školy, ovšem ty byly nižšího typu. Jednalo se například o školu ve Znojmě, která byla založena roku 1868. Vinice v té době zůstávají jen v obcích s výbornými pěstitelskými podmínkami. V roce 1970 zasáhl moravské a české země révokaz dovezený z Ameriky, který zničil většinu vinic. Po této kalamitě se začali vysazovat jakostnější odrůdy v ucelených parcelách jednotlivé odrůdy vinné révy. Tímhle taky skončilo označování vinic dle obcí. Dále se zlepšovaly způsoby výroby vína díky činnosti Ústředního svazu čs. vinařů v Brně, který sdružoval zemské vinařské spolky. V roce 1930 klesla plocha vinic na Moravě na pouhých 3870ha, což bylo nejméně v historii. Postupně se vinice obnovovali, ale až díky rozvoji v šedesátých a sedmdesátých letech se viniční plocha se skoro zčtyřnásobila. Oblibu vína nejen v Evropě, ale i u nás zvyšuje vinařská turistika a speciální programy zaměřené na poznávání vinařských oblastí a odrůdových vín s originálním a zaručeným původem. Zvýšený zájem o víno si vynutil i zvýšení plochy našich vinic. Za masivní podpory státu stoupla jejich výměra z 12 tisíc na 19 tisíc hektarů, převážně vysazených na Moravě. Změnila se nejen plocha našich vinic, ale i jejich odrůdová skladba ve prospěch výroby jakostních vín z odrůd, požívajících v současné době světovou oblibu. To vede i ke zvýšení konkurenceschopnosti našich vín nejen v EU, ale i v zemích mimo ni. [2]

16

4 Rozdělení a stručná charakteristika vinařských oblastí a podoblastí v ČR Obrázek 1: Mapa vinařský oblastí a podoblastí ČR

Zdroj: http://www.stloukal.net/oVine/oVine.htm

V České republice rozdělujeme vinařské oblasti na dvě části a to vinařskou obec Morava a vinařskou obec Čechy. Ty se dále dělí dohromady na šest podoblastí. Vinařská obec Čechy se skládá z podoblasti mělnické a litoměřické.

Ta větší

vinařská obec Morava se dělí na čtyři podoblasti. Podoblast znojemská, mikulovská, velkopavlovická a slovácká. Vinařská oblast Morava je vhodná především pro vína bílá, ačkoliv se v některých místech daří zase modrým odrůdám a vinařská oblast Čechy je zase více vhodná pro modré odrůdy. Ovšem v posledních letech se zde pěstují především bílé odrůdy.

17

4.1 Vinařská oblast Čechy Obrázek 2: Mapa vinařské oblasti Čechy

Zdroj: http://www.vinecko.eu/cz-clanek-12.html

Rozvoji vinařství v Čechách pomohl zejména císař Karel IV. Ten mu dal základ svými nařízeními z roku 1358, které jsem již zmínil v kapitoly „Historie vinařství v České republice“. Jak jsem již zmínila, tak oblast Čechy tvoří podoblast mělnická a litoměřická s tím, že právě nejvíce vinic je v současné době v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Celkem tvoří 4 % z celkové plochy registrovaných vinic v České republice a v Evropě patří k nejsevernějším vinohradnickým oblastem. Vinařskou oblast Čechy netvoří souvislé území osázené vinicemi, ale skládá se z jednotlivých lokalit, které jsou většinou rozprostřeny kolem toků Vltavy, Labe, Ohře a Berounky. (Kraus, Kuttelvašer, Vurm, 1997) [3]

18

4.1.1 Mělnická vinařská podoblast Obrázek 3: Mělnická vinařská podoblast

Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=778

Mělnická podoblast je tou větší podoblastí z oblasti Čechy. Díky složení půdy, je tato podoblast vhodná zejména pro modré odrůdy, což věděli vinaři i v minulosti a tím pádem se zde pěstovalo hlavně Rulandské modré, které bylo dovezeno přímo z Burgundska z Francie. Až v 19. století se zde začaly vysazovat další modré odrůdy jako Svatovavřinecké a Modrý Portugal a první bílá odrůda Ryzlink rýnská. V současnosti tvoří většinu ploch bílé odrůdy. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je Müller Thurgau. Tabulka 1: Srovnání Mělnické podoblasti a ČR

Vinařská

Počet vinařských

Počet

Výměra reg. vinic

podoblast

obcí

pěstitelů

(ha)

Mělnická

42

92

360

Celkem ČR

384

19 037

17 198

Zdroj: Vlastní zpracování

19

Cestovní ruch v Mělnické podoblasti Do Mělnické podoblasti spadají i některé části hlavní město Prahy, Kutná Hora a jiné, proto je cestovní ruch v této podoblasti velmi důležitým pojmem. Vybrat zajímavá místa v této podoblasti nebylo jednoduché. Je jich tu mnoho, ale jen málo z nich je úzce spojeno s vinařstvím.

4.1.2 Litoměřická vinařská podoblast Obrázek 4: Litoměřická vinařská podoblast

Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=778

Litoměřická podoblast je menší než Mělnická podoblast jak rozlohou, tak i počtem vinařských obcí a viničních trat. Tím pádem je i nejmenší vinařskou podoblastí České republiky. Historie vinařství v této podoblasti ale sahá až do dob šíření křesťanství. Litoměřice byly vždy ve vinařině soupeřem Mělníka. Největší území osazené vinicemi v této podoblasti je samozřejmě v okolí Litoměřic a také v okolí Mostu. [4]

20

Tabulka 2: Srovnání Litoměřická podoblasti a ČR

Vinařská

Počet vinařských

Počet

Výměra reg. vinic

podoblast

obcí

pěstitelů

(ha)

Litoměřická

30

70

293

Celkem ČR

384

19 037

17 198

Zdroj: Vlastní práce Cestovní ruch v Litoměřické podoblasti Velkou vinařskou atraktivitou je zámek Roudnice, jelikož v podzemí zámku se rozprostírají sklepy Lobkowiczkého zámeckého vinařství. Pěstování vinné révy v okolí tohoto zámku započalo v roce 1603 a nyní je zde osázeno 75ha vinic. Nejznámější vinice je Sovice.

4.2 Vinařská oblast Morava Obrázek 5: Mapa vinařských podoblastí – oblast Morava

Zdroj: http://www.moraviavitis.cz/index.php?UrlQuery=0&value2=oblast-morava

Vinařská oblast Morava se nachází převážně v Jihomoravském kraji s tím, že nepatrně zasahuje i do kraje Zlínského. V Jihomoravském kraji se rozkládá především v jižním cípu a v okolí Brna. Celková rozloha je cca 17 450ha, což je asi 96% plochy registrovaných vinic v České republice a tvoří ji již zmíněné 21

4 podoblasti. Tato oblast je vhodná jak pro pěstování bílých, tak i červených odrůd. Díky klimatu se v hroznech udrží větší rozmanitost aromatických látek. [5] Jak je uveřejněno na portálu Vína z Moravy, vína z Čech „Roční průměrná teplota je 9,42°C, průměr ročních srážek je 510mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2.244 hodin dle 78-letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích.“ [5]

4.2.1 Slovácká vinařská podoblast Obrázek 6: Slovácká vinařská podoblast

Zdroj: http://www.tichavoda.eu/slovacka

Dle počtu pěstitelů vína se jedná o největší podoblast u nás. Slovácká podoblast se rozprostírá od nejjižnějšího výběžku Moravy až po úpatí Vizovické vrchoviny. Většina vinařských obcí leží v údolí řeky Moravy, staré viniční hory se nachází převážně v Podluží. Díky nízké nadmořské výšce, intenzitě teplot v letních měsících a různorodého půdního složení mají zdejší vína výrazný odrůdový charakter. Z bílých vín se tu daří hlavně Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a šedému, Muškátu moravskému. Typická červená vína jsou pro Slováckou podoblast Frankovka a Zweigeltrebe. Ve Slovácké podoblasti v obci Polešovice se nachází významná šlechtitelská stanice, ve které byl vyšlechtěn známý Muškát moravský. 22

V obci Moravská Nová Ves byla vyšlechtěna nová modrá odrůda Cabernet Moravia. (Baker 2008) [6] Tabulka 3: Srovnání Slovácké podoblasti a ČR

Vinařská

Počet vinařských

Počet

Výměra reg. vinic

podoblast

obcí

pěstitelů

(ha)

Slovácká

117

8 307

4 188

Celkem ČR

384

19 037

17 198


Cestovní ruch ve Slovácké podoblasti Slovácká vinařská podoblast je jedinečná pro svůj folklór a historii. Dodnes se zde dodržují tradice, které jsou každoročně hojně navštěvovány turisty z celé republiky. Typické oblasti jsou Horňácko, Dolňácko a Podluží, kde památky lidové architektury můžeme spatřit na každém kroku. „Typické bílé búdy s modrými podrovnávkami a dřevěným podbitím, mnohdy i s malovanými žudry, najdeme například ve Bzenci, Vlkoši či Vlčnově.“ (Baker 2008, p.19) Ve Slovácké podoblasti najdeme lisovny a sklepy, které i dnes tvoří samostatné sklepní osady. Tyto stavby, které se používaly k výrobě vína, dnes především slouží pro vinařskou turistiku. Některé jsou upraveny na degustační místnosti a jiné například slouží jako prostory k firemním akcím či stavbám. Většinou jsou přestavěny tak, aby nabízely i možnost ubytování. Nejstarší sklepy jsou z 15. -16. století. Mezi nejnavštěvovanější akce ve Slovácké podoblasti patří Jízdy králů ve Vlčnově a Skoronicích, Mezinárodní folklórní festival ve Strážnici, Soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku Dolňácka, Fašank a mnoho jiné. (Baker 2008)

23

4.2.2

Velkopavlovická vinařská podoblast

Obrázek 7: Velkopavlovická vinařská podoblast

Zdroj: http://www.vinarnaumostu.ic.cz/vino_rakvice.html

Velkopavlovická podoblast je další vinařskou podoblastí oblasti Morava a co do rozlohy vinic se jedná o největší podoblast v České republice. Rozkládá se mezi obcemi Moravský Žižkov, Vrbice, Němčičky, Velké Pavlovice, Hustopeče a Židlochovice Největší počet viničních tratí leží kolem dálnice z Brna do Břeclavi. Velkopavlovická podoblast je typická pro modré odrůdy. Zde jsou totiž zastoupena snad všechna geologická podloží jižní Moravy navíc s vysokým obsahem hořčíku, který dodává červeným vínům jejich plnost. Nejčastěji pěstované odrůdy jsou Svatovavřinecké a Frankovka. Ale i bílým odrůdám se zde velmi dobře daří. Ty jsou zase díky specifickému mikroklimatu svěží s ovocnými a květinovými tóny. (Stávek 2008) [7] Tabulka 4: Srovnání Velkopavlovické podoblasti a ČR

Vinařská

Počet vinařských obcí Počet pěstitelů Výměra reg. vinic (ha)

podoblast Velkopavlovická

75

7 007

4 741

Celkem ČR

384

19 037

17 198

Zdroj: Vlastní práce 24

Cestovní ruch ve Velkopavlovické vinařské podoblasti Velkopavlovická podoblast je velmi kulturně rozmanitý region. Mezi nejvýznamnější slavnosti patří hody a košty vín, které se konají v téměř každé obci a lákají turisty z širokého okolí. V některých obcích se obnovují zaniklé oslavy, jako jsou například dožínky. Tradičně se pořádají také košty vín. Pro slováckou podoblast jsou typické sklepy hanácko-slováckého typu, což jsou dvoupatrové lisovny. [7] Najdeme zde několik cyklostezek a naučných stezek, které jsou velmi oblíbené.

4.2.3 Mikulovská vinařská podoblast Obrázek 8: Mikulovská vinařská podoblast

Zdroj: http://www.vocmikulov.cz/cz/mikulovska-vinarska-podoblast/

Je celorepublikově známo, že Mikulovská podoblast je kolébkou vinařství na Moravě. Pro tuto podoblast jsou typické Pálavské vrchy a to, že vinnou révu najdete skoro v každé obci. Podoblast je proslulá vynikající kvalitou bílých vín. Díky vápenité půdě v okolí Pálavy je především zdejší Ryzlink vlašský jedinečný. Dále se zde daří Ryzlinku rýnskému, Rulandskému šedému a bílému a samozřejmě Pálavě. Ta byla vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici vinařské v Perné. Zde se podařilo vyšlechtit ještě odrůdu Aurelius. (Kraus,Kuttelvašer,Vurm 1997) [8] [9] 25

Nejvýznamnějšími vinařskými středisky jsou Mikulov a Valtice. Najdeme zde i dvě odborné vinařské školy – Vysoká škola zemědělská Lednice na Moravě a Střední vinařská škola Valtice. Tabulka 5: Srovnání Mikulovské podoblasti a ČR

Vinařská


podoblast Mikulovská

30

2 473

4 432

Celkem ČR

384

19 037

17 198

Zdroj: Vlastní práce Cestovní ruch v Mikulovské vinařské podoblasti Mikulovská podoblast je častým cílem turistů, pokud se rozhodnout navštívit jižní Moravu. Velice populární jsou Pálavské vrchy, které jsou vyhlášené jako Chráněná krajinná oblast, město Mikulov či Kozí hrádek a Děvičky. Nachází se zde i několik cyklistických tras. Ovšem největší akcí konané v této podoblasti je Pálavské vinobraní.

26

5 Znojemská vinařská podoblast Obrázek 9: Znojemská vinařská podoblast

Zdroj: http://www.tichavoda.eu/znojemska

Jednou ze čtyř vinařských podoblastí v rámci oblasti Morava je Znojemská podoblast. Většina vinařských tratí se rozprostírá na hranici s Rakouskem, proto nejdůležitější vinařské obce najdeme právě v pohraničí. Díky typickým podnebním podmínkám a složení půdy se zde daří především odrůdám bílého vína, ovšem třeba okolí Dolních Kounic je vhodnější pro pěstování modrých odrůd. Je to oblast, kde hrozny zrají pomaleji, takže mají vysokou jakost a aromatičnost. Rozhodně typickými víny pro znojemskou podoblast jsou Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Dále se zde daří Pálavě či Rulandskému šedému. Ačkoliv je to nejmenší podoblast v počtu vinařských ploch a v počtu pěstitelů na Moravě, pěstování vinné révy zde má velkou tradici. Nejvíce se zde o rozvoj vinařství zasloužili mniši z Louckého kláštera ve Znojmě. Dlouhou historii vinařství a to, že Znojmo patřilo mezi vinařská střediska, dokládá i spleť chodeb vinných sklepů pod městem nebo chodby pod Louckým klášterem. (Kraus,Kuttelvašer,Vurm 1997) [10]

27

Tabulka 6: Srovnání Znojemské podoblasti a ČR

Vinařská


podoblast Znojemská

90

1 142

3 153

Celkem ČR

384

19 037

17 198

Zdroj: Vlastní práce

Nejdůležitější vinařské obce ve Znojemské podoblasti Šatov Hnanice Vrbovec Hnízdo Lechovice Miroslav Nový Šaldorf-Sedlešovice Horní Dunajovice Největší vinařství ve Znojemské podoblasti Znovín Znojmo, a.s. Vinice-Hnanice, s.r.o. Vinné sklepy Lechovice, spol. s.r.o. Vinařství Lahofer, a.s. Vinařství WALDBERG Vrbovec s.r.o. VINO HORT s.r.o. VOC Znojmo VOC neboli vína originální certifikace Znojmo je první apelační systém u nás, tím pádem se Česká republika zařadila mezi tržní systémy, praktikující marketing kontrolovaného původu. VOC Znojmo začalo vznikat v roce 2008, díky zakladatelům Ing. Jiřímu Hortovi a Jaroslavu Chalupeckém, ale schvalovací systém pro udělení označení VOC Znojmo byl dokončen v roce 2009. Toto označení získají pouze tři odrůdy, které jsou nejtypičtější pro znojemskou podoblast a to Ryzlink 28

rýnský, Veltlínské zelené a Sauvignon, ale rozhodně to neznamená, že nálepku VOC dostanou všechny šarže těchto odrůd pocházejících ze znojemské podoblasti. Díky tomu, že požadavky na kvalitu vín jsou dost náročné nejen na výrobu, ale i na finance, tak se do projektu zapojilo 15 vinařských společností. [11] Tabulka 7: Podmínky pro zařazení vín do VOC Znojmo

1 Výrobce musí být členem VOC Znojmo, o.s. 2 Hrozny musí pocházet z registrovaných vinic 3 Hrozny musí mít nejméně 19° NM 4 Výnos nesmí překročit 2,5kg na keř 5

Povoleny jsou pouze odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich cuveé

6 Školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“ 7 Vína smí být uzavřena pouze korkový uzávěrem 8 Vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech 9 Zbytkový cukr ve víně je povolen do 25g/l 10 Jablečno-mléčná fermentace je povolena 11 Obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9% objemových 12 Vína musí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti Znojemské podoblasti Zdroj:

http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/podminky-pro-zarazeni-vin-do-voc-

znojmo/

5.1 Cestovní ruch ve Znojemské podoblasti Cestovní ruch ve Znojemské podoblasti je v sezóně výnosným prvkem nejen pro vinaře. Díky historickému centru města Znojma, krásnému okolí, blízkosti Národního parku Podyjí a poloze u rakouských hranic, je Znojemská podoblast turisty vyhledávána. V poslední době se zde rozvíjí zejména cykloturistika a vinařská turistika. Město Znojmo se snaží v posledních letech velmi podporovat zdejší 29

cestovní ruch a tak se účastní veletrhů zaměřené právě na tuto tématiku jako je např. Regiontour v Brně. Dále aby podpořilo místní cestovní ruch, postupně opravuje historické centrum města, památky, parky a dokonce obnovilo městskou vinici. Nejen díky těmto krokům se město Znojmo stalo historickým městem 2010. O podporu zdejšího cestovního ruchu se snaží i vinaři, kteří otevírají degustační stánky, kde můžou turisté ochutnat jejich víno, správa NP Podyjí rozšiřuje nabídku vycházek a exkurzí, z mé osobní zkušenosti se většinou majitelé ubytovacích zařízení zaměřují na kvalitu, protože konkurence se zde každoročně roste. Z mého pohledu se rozvoj cestovního ruchu ve zdejší podoblasti vyvíjí dobrým směrem. Ačkoliv jsem zdejší cestovní ruch celkem vychválila, tak je mnoho věcí, co zlepšovat, zejména ve vinařském cestovním ruchu, ale tomu se budu věnovat v praktické části.

5.2 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zaujímají důležité postavení při realizaci vinařského cestovního ruchu. Vyjadřují schopnost krajiny poskytovat vhodné hodnoty pro cestovní ruch. Já se budu věnovat těm, co ovlivňují vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti. (Hort 2009) Lokalizační předpoklady se dle V. Hraly: -

klimatické podmínky a atraktivity

-

přírodní podmínky a atraktivity

-

hydrologické poměry

-

reliéf a morfologické poměry

-

fauna a flora

-

společenské podmínky a atraktivity

-

kulturněhistorické památky

-

kulturní zařízení, kulturní a jiné akce 30

-

sportovní a zábavní zařízení a akce

5.2.1 Klima a reliéf Znojemská podoblast je různorodá jak z hlediska klimatických podmínek, tak z hlediska profilu krajiny, což je pro vinařskou turistiku velmi dobře. Díky tomu je možné ve Znojemské podoblasti pěstovat pestrou nabídku odrůd a tím pádem si každý turista přijde tzv. na své. Důležitou složkou zdejšího cestovního ruchu je NP Podyjí. Vyznačuje se především svými krásnými meandry a sráznými stěnami. V jeho srdci leží již zmíněná vinice Šobes.

5.2.2 Vodstvo Nejdůležitější řekou protékající Znojemskou podoblastí je řeka Dyje. Na jejím toku leží tři přehrady, z toho se dvě nachází ve Znojemské podoblasti. Jedná se přehradu Vranov nad Dyjí a Znojmo. Právě přehrada Vranov nad Dyjí je nedílnou součástí zdejšího cestovního ruchu, jelikož se zde nachází rekreační středisko a v letní sezóně velmi oblíbeným turistickým cílem.

5.2.3 Turistická místa spojené s vinařstvím Vinice Šobes Vinice Šobes, která patří firmě Znovín Znojmo, a.s., se řadí mezi nejstarší a nejlepší viniční tratě v Evropě. Leží v Národním parku Podyjí na jižním svahu skalního meandru, který obtéká řeka Dyje. Zdejší mikroklima je podobné jako v údolí francouzské řeky Rhony a proto mají vína z této tratě jedinečnou chuť v rámci České republiky. [12] Hrádek Lampelberg Jedná se o kulatou věž, která byla postavena v roce 1860 ve viniční trati Ječmeniště na hranici s Rakouskem. Z Lampelbergu je krásný výhled na okolní vinice. Dnes je zde sezónní vinárna. [13]

31

Malovaný sklep v Šatově Ačkoliv by se mohlo zdát, že se bude jednat o sklep, který sloužil k výrobě nebo k uskladnění vína, není tomu tak. Jedná se o vinný sklep vyzdobený barevnými plastickými malbami v pískovci od Maxmilliana Appeltauera, který měl zřejmě sloužit jako vinárna. Na výzdobě sklepa pracoval celých 36 let a to i přes své zranění. Ve druhé světové válce přišel o ruku, ale ani to mu nezabránilo pokračovat v malování. Díky své jedinečnosti jezdí tento sklep obdivovat lidé z celé Evropy. [14] Křížový sklep v Příměticích Přímětický sklep patří k největším křížovým sklepům na světě. Unikátní je tzv. jezuitský telefon, což znamená, že když potichu promluvíte do zdi, hlas se donese po klenbě na druhou stranu chodby. Jezuitský telefon z toho důvodu, že křížový sklep si nechala postavit znojemská jezuitská kolej v polovině 18. století. Jedinečné je i zdejší klima a velikost sklepa. Vysoké stropy a 110m dlouhé stěny jsou pokryté ušlechtilou sklepní plísní. Tento sklep momentálně patří společnosti Znovín Znojmo, která zde nechává zrát vína jak v dubových, tak akátových sudech. Některá vína zrají v nerezových tancích. [15]

5.2.4 Největší vinařské akce ve Znojemské podoblasti VOC Festival Od roku 2009, kdy byl první ročník, se každoročně 8. května v rámci festivalu vín VOC Znojmo představují nově certifikovaná VOC vína. Není to jen festival o víně, ale také o živé hudbě a zážitkové gastronomii. Tento festival je rok od roku populárnější a podle toho vypadá i návštěvnost. V roce 2011 přilákal festival okolo 3 000 návštěvníků, v minulém roce to bylo skoro 4 000. Hudební festival Znojmo Už 9 let je červenec ve Znojmě zasvěcen Hudebnímu festivalu Znojmo. Tento festival se každý rok zaměřuje na jiného hudebního skladatele vážné hudby. Ačkoliv je to hudební festival, jsou s ním úzce spjata i vína. Na každém koncertu je degustace 32

jednoho z partnerských vinařů, kterých je celkem 20. Poté jsou tato vína dána do limitované editace festivalových vín. [16] Znojemské historické vinobraní V září 1966 se poprvé ve Znojmě konalo historické vinobraní, největší svátek vína a burčáku v České republice. Jeho zakladatelem byl František Koukal, který dokázal skloubit jak historický ráz města, tak i místní vinařskou tradici. Jako hlavní námět je pro vinobraní příjezd Jana Lucemburského v roce 1327, kdy pro něj město nachystalo bohatý program. Nejvíc návštěvníků přijelo na Znojemské historické vinobraní v roce 1967, tedy rok po jeho založení. V roce 1974 díky komunistickému režimu bylo vinobraní zrušeno a k jeho obnovení došlo v 90. letech 20. století. Během vinobraní se konají rytířské turnaje na počest královny, různá divadelní představení, na historických tržištích je možno koupit různé předměty od mečů, až po ručně vyráběné šperky. [17] Burčákfest Ve stejném roce, kdy se konal první Hudební festival Znojmo, vznikl i další festival a to Burčákfest. Tento festival vznikl pod záštitou firmy Znovín Znojmo a.s., která poskytuje pronajaté prostory a je dodavatelem burčáku. Opět je festival spojený s hudbou a kulinářskými specialitami.

5.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem CR. Umožnují pomocí dopravní infrastruktury využití materiálně technické základny. Realizační předpoklady dle V. Hraly: -

doprava

-

ubytovací a stravovací zařízení

33

5.3.1 Doprava ve Znojemské podoblasti Znojemská podoblast je protkána hustou dopravní sítí. Silnice I. třídy jsou na zde ovšem pouze dvě: Znojmo – Pohořelice a Znojmo – Moravské Budějovice - Jihlava. Většina komunikací jsou druhé a třetí třídy. Ačkoliv silnice I. třídy spojují Znojmo s většími městy, tak kvalita komunikací v některých úsecích odpovídá kvalitě silnice 3. třídy. Jedná se například o úsek Znojmo – Pohořelice (I/53). Typické pro tuto silnici jsou vyjeté koleje a místy nebezpečný drolící asfalt. Obě tyto silnice a město Znojmo jsou přetížené automobilovou a nákladní dopravou, proto se město Znojmo snaží vybudovat obchvat alespoň kolem města Znojma. Každopádně v cestovním ruchu ve Znojemské podoblasti je to stále nejvíce používaný druh dopravy. Železniční síť není moc rozšířená a dle mého to je především zásluhou Českých drah. Nejvýznamnější trasy jsou Znojmo – Vídeň, Znojmo – Břeclav, Znojmo – Okříšky. Kdysi se dalo ze Znojma dopravit vlakem přímo do Prahy, ale nyní musíte několikrát přestoupit a je to dražší a pomalejší než automobilová a autobusová doprava. Železniční doprava ve Znojemské podoblasti je nejvíce využívaná občany cestujícími do vesnic. Z turistů ji nejvíce volí cykloturisté. Autobusová doprava je zde velmi rozšířená. Z každé vesnice v tomto okresu se dostanete do Znojma, ale časové intervaly mezi jednotlivými spoji jsou pro některé úseky velmi dlouhé. Znojemský okres je součástí integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Díky rozrůstající popularitě cykloturistiky jsou zde budovány nové cyklostezky, ačkoliv je tato podoblast protkána hustou sítí cyklostezek. Jedná se především o cyklostezky okolo města Znojma, protože místy je nebezpečné jet na kole na silnici.

5.3.2 Ubytovací a stravovací zařízení ve Znojemské podoblasti Ve Znojemské podoblasti najdeme širokou nabídku ubytovacích a stravovacích zařízení. Ubytovat se turisté mohou od privátních apartmánů po čtyřhvězdičkové hotely, ale záleží, jakou oblast pro svoji dovolenou zvolí. V oblasti blízko hranic s Rakouskem se nachází především hotely vyšší kategorie případně penziony a lisovny předělené na ubytovací prostory. V okolí Vranovské přehrady jsou 34

především kempy, ubytovny a chaty. V městě Znojmo najdeme kombinaci hotelů, penzionů a soukromých apartmánů. Druhů stravovacích zařízení zde najdeme několik. Od bufetů, přes pizzerie, až po luxusnější restaurace. Opět je ovlivněno lokalitou. Kvalita jak ubytovacích, tak stravovacích zařízení je různorodá. Každému turistovi vyhovuje něco jiného, ale dle mého názoru zde není lokalita, kde by nebylo zařízení, které by nikomu nevyhovovalo. Především v okolí hranic a ve městě Znojmo je kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení na dobré úrovni.

35

6

Nové trendy ve vinařské turistice

Už pár let není vinařská turistika jen o degustacích ve sklepích. Klienti jsou náročnější jak na kvalitu vína, tak i na nabízené služby a produkty. Mnoho vinařů z jižní Moravy se učí od těch Rakouských. Tam se naučili vyrábět z částí hroznů, které nejsou potřeba k výrobě vína, další produkty jako mouku, olej či želé. Nejen že tím nalákají nové klienty, ale sníží i odpad vytvořený při výrobě vína.

6.1 Produkty Olej z hroznových jader z vinic Znojemska se vyrábí už i v České republice. Na jeden litr oleje se spotřebuje 50kg hroznových jadýrek. Měla jsem možnost tento olej ochutnat a nejen že je zdravý, ale dokonce i chutný. Tento olej je extra panenský a můžeme jej použít jak v teplé, tak ve studené kuchyni. Mouka z hroznových semen, kterou u nás zatím vyrábí pouze jedna firma, má výhodu v tom, že neobsahuje lepek a má vysoký obsah vlákniny. Bohužel ani jeden produkt nevyrábí sami vinaři jak je tomu v Rakousku. V dotazníkovém šetření se zajímám, zda by turisté měli o tyto produkty zájem, aby vinaři zjistili, jestli by se jim výroba jiných produktů z hroznů vyplatila. Želé z hroznů začali vinaři vyrábět v o něco větším množství, ale pořád je to na počet vinařů v České republice velmi nízké procento.

6.2 Služby Vinaři v posledních letech rozšířili nabídku svých služeb, alespoň je tomu tak ve Znojemské podoblasti. Dříve se klienti spokojili jen s degustací, ale jelikož populace je čím dál náročnější, museli se vinaři tomuto trendu přizpůsobit. Nabízejí prohlídku svého vinařství, ukazují jim své vinice. Někteří vinaři zřídili ve svých sklepích i prostory k ubytování. Další žádanou službou jsou vinné procedury, masáže, lázně atd. Tyto služby nabízí například hotel Casa Marcello v Praze a Hotel Centro Hustopeče. Je naprosto samozřejmé, že vinné lázně si nepořídí malí vinaři, protože počáteční náklady jsou 36

velké, ale střední a velká vinařství by je mohla zřídit. V České republice je vinných lázní v poměru k pivním lázním minimum, proto by jejich výstavba mohla přivést vinařům nové klienty. Wellnes s těmito službami by mělo v dubnu 2014 otevřít ve Znojemské podoblasti vinařství a hotel Vinice-Hnanice s.r.o.. Díky tomu, že jsem měla praxi v jejich hotelu na recepci, vím, že toto centrum je velmi žádané a nejen hosté hotelu, ale i hosté restaurace se na něj ptají. Nejvíce se zajímají právě o vinné lázně. Až jej otevřou, budou první ve Znojemské podoblasti, kteří budou nabízet vinné lázně.

37

PRAKTICKÁ ČÁST 7 Dotazníkové šetření Jelikož jsem nenašla žádné statistiky, které by obsahovaly údaje o znalostech turistů o vinařském cestovním

ruchu

ve

Znojemské podoblasti, rozhodla jsem

se dotazníkovým šetřením zjistit, zda respondenti o něm mají povědomí a zda o něj mají zájem. Dotazník jsem vytvořila pomocí internetové stránky k tomu určené a šířila ho mezi své spolužáky z Vysoké školy polytechnické Jihlava pomocí Facebooku na příslušných studijních fórech. Dále jsem jej rozposlala e-mailem bližším osobám a rodině, které jsem poprosila o jeho další šíření. Dále jsem šířila dotazník mezi hosty hotelu, kde jsem absolvovala praxi. Těmito způsoby se mi podařilo získat celkem 206 respondentů v různém věku a ze všech krajů České republiky. Dotazník je zcela anonymní a skládá z celkem 18 otázek, ovšem ti respondenti, kteří nikdy nenavštívili Znojemskou podoblast v rámci vinařského cestovního ruchu, vyplnili pouze 11 otázek. Dotazník obsahuje otázky, uzavřené, polouzavřené a otevřené. Otázky jsou zaměřené jak obecně na vinařskou turistiku, tak i na vinařskou turistik ve Znojemské podoblasti. Poslední 4 otázky jsou segmentační. Celý dotazník uvádím v příloze č.1 k této bakalářské práci

38

1. otázka- Navštívil/a jste v uplynulých dvou letech jižní Moravu? V otázce číslo 1 jsem se zajímala, zda respondenti navštívili v uplynulých dvou letech jižní Moravu. Jako jižní Moravu jsem nebrala pouze kraj Jihomoravský, ale i část kraje Zlínského. 191 respondentů tuto část České republiky navštívilo a 15 nikoliv. Jelikož jsem rozeslala dotazník do všech krajů ČR, řekla bych, že to je velice pozitivní výsledek. Ovšem z celkového počtu kladných odpovědí má 27 respondentů trvalé bydliště v Jihomoravském kraji a 3 ve Zlínském. Tato otázka byla povinná a uzavřená. Graf 1: Navštívil/a jste v uplynulých dvou letech jižní Moravu?


39

2. otázka - Návštěvnost v jižní Moravě za poslední 2 roky Otázka číslo 2 zjišťuje, kolikrát za ty dva roky respondent jižní Moravu navštívil. Měli na výběr ze tří možností a to 1-2x, 3-4x a 5x a více. Pokud měl respondent v Jihomoravském kraji trvalé bydliště, zvolil možnost 5x a více. Tuto odpověď zvolilo 52 respondentů. Když sečtu odpovědi 3-4x a 5x a více, dostanu 60% odpovědí, což je naprosto skvělý výsledek, který jsem ani neočekávala.

Graf 2: Návštěvnost v jižní Moravě za poslední 2 roky


40

3. otázka – Znalost pojmu vinařská turistika V bakalářské práci se zajímám o vinařskou turistiku ve Znojemské vinařské podoblasti, proto jsem potřebovala zjistit, zda vůbec respondenti znají pojem vinařská turistika. Otázka byla povinná a uzavřená. Výsledky v této odpovědi mě překvapili nejvíce ze všech. Před tímto dotazníkem jsem si myslela, že tento druh turistiky je u nás teprve v počátcích a moc lidí jej nezná, ovšem opak je pravdou, což je pro vinaře velmi pozitivní zpráva a mohli by z těchto výsledků těžit. Pokud respondenti znají vinařskou turistiku, mohli by je nalákat na nějaké produkty s tím související. Graf 3: Znalost pojmu vinařská turistika


41

4. otázka- Kde jste se s pojmem vinařská turistika setkali? Pokud respondenti pojem vinařská turistika znají, chtěla jsem vědět, kde se s tímto pojmem setkali. Měli na výběr z pěti odpovědí: osobní zkušenost, internet, známí, denní tisk a jiné (škola, televize, rozhlas, letáky). Bylo možno zvolit více možností, proto je celkový počet odpovědí v této otázce 269. Z 206 celkových respondentů má osobní zkušenost s vinařskou turistikou 155 lidí, což je více než polovina a pro vinaře je to velmi dobrý výsledek, ovšem taky velký závazek. Pokud už respondent má osobní zkušenost s vinařskou turistikou, je pravděpodobné, že by chtěl vyzkoušet více akcí, pro to musí vinaři vymýšlet nové a nové produkty či služby s tím spojené. Graf 4: Kde jste se s pojmem vinařská turistika setkali?


42

5. otázka- Která moravská vinařská podoblast se Vám vybaví jako první? Existují čtyři moravské vinařské podoblasti, proto mne zajímalo, která z těchto podoblastí se respondentům vybaví jako první. Řekla bych, že ta, která se jim vybaví jako první, na ně musela někdy zapůsobit, ať už v dobrém či špatném smyslu, případně v této podoblasti žijí. Jako jedna z odpovědí byla možnost, že respondent neví, že existuje dělení na vinařské podoblasti. Tuto možnost zvolilo jen 7 respondentů. Nejvíce vybavovaná podoblast je ta Znojemská, což mne velice potěšilo. Na druhém místě se umístila Mikulovská podoblast. Před vyhodnocením tohoto dotazníku jsem si myslela, že tato podoblast se umístí na prvním místě a to především díky známým vinařským místům jako je Lednicko-valtický areál a Svatý kopeček v Mikulově a také díky filmu Bobule, který pomohl k propagaci této podoblasti. Na třetím místě skončila Velkopavlovická podoblast a na čtvrtém Slovácká. Poslední umístěná podoblast je přece jen známější pro výrobu slivovice než pro víno, takže to mohlo být ovlivněno i tím. Graf 5: Která moravská vinařská podoblast se Vám vybaví jako první?


43

6. otázka- Zúčastnil/a byste se zájezdu s vinařskou tématikou, kdyby Vám byl nabídnut ze strany CK a CA nebo organizován jinou institucí (škola, zaměstnavatel atd.)? Jako další otázku jsem položila, zda by se zúčastnil respondent zájezdu s vinařskou tématikou, kdyby mu byl nabídnut ze strany CK a CA nebo kdyby byl organizován jinou institucí (škola, zaměstnavatel atd.). Tato otázka nabízela 3 možnosti odpovědí: ano, ne, možná. Možnost možná jsem zvolila z toho důvodu, že ani já bych nevěděla, zda bych se zúčastnila. Záviselo by to na mnoha okolnostech, např. co by organizace nabízely, jak dlouho by akce trvala a také by byla důležitým faktorem cena. Mnoho slevových portálů nabízí pobyty v penzionech, které patří vinařstvím. Ovšem když jsem jich pár prostudovala, zjistila jsem, že většina nabízí to samé - ubytování plus degustace a večeře. Bohužel jsem nenalezla v době psaní bakalářské práce žádnou cestovní kancelář, ani cestovní agenturu, která by nabízela zájezd s vinařskou tématikou v České republice. Graf 6: Zúčastnil/a byste se zájezdu s vinařskou tématikou, kdyby Vám byl nabídnut ze strany CK a CA nebo organizován jinou institucí (škola, zaměstnavatel atd.)?


44

7. otázka - Navštívil/a jste již Znojemskou podoblast v rámci akce týkající se vinařské turistiky? V této otázce se již dostávám k vinařské turistice ve Znojemské podoblasti. Ptala jsem se, zda tuto podoblast v rámci vinařské turistiky navštívili. Tato otázky byla povinná a uzavřená. Možnosti byly ano a ne. Pokud respondent odpověděl „Ne“, musel přejít až na otázky 15-18, protože zbylá část dotazníku se týkala vinařské turistiky ve Znojemské podoblasti. Ale některé otázky, u kterých nebylo potřeba, aby tuto podoblast navštívili, jsem nechala možnost, aby dobrovolně otázku vyplnili. Graf 7:Navštívil/a jste již Znojemskou podoblast v rámci akce týkající se vinařské turistiky?


45

8. otázka- Pokud jste se zúčastnil/a vinařské akce, jaký typ to byl? Otázka č. 8 byla jediná, která byla pouze otevřená a navazovala na otázku č. 7. Ptala jsem se respondentů, jakého typu akce související s vinařskou turistikou ve

Znojemské

podoblasti

se

zúčastnili.

Nejvíc

respondentů

odpovědělo,

že se zúčastnili firemní akce ve vinařství. I z mého pohledu je tu nejčastější forma vinařské turistiky. Další bylo putování za vínem či po sklepích. To pořádá největší vinařská firma ve Znojemské podoblasti Znovín Znojmo a.s. Vždy na podzim uskutečňují pro své zákazníky putování po sklepích a na jaře putování po vinicích. Tyto akce jsou ale pouze pro odběratele jejich vína, kteří musí za určité období mít útratu za vína alespoň 4 000Kč včetně DPH. Dále se respondenti zúčastnili sběru hroznů, návštěvy vinařství, školení o nových technologiích, dva respondenti se zúčastnili someliérského kurzu a akcí, které s vínem souvisí – Znojemské historické vinobraní, VOC festival a Burčákfest. Dokonce dva respondenti jsou zaměstnanci ve vinařství. Z mého pohledu jsou čísla za Znojemské historické vinobraní, VOC Festival a Burčákfest velmi malá. VOC Festival je poměrně nová akce, takže to není tak špatné, ale pouze 5 účastí 43 respondentů, kteří se zúčastnili vinařské akce ve Znojemské podoblasti, je velmi málo. Je těžké posuzovat, zda zapomněli tuto akci napsat nebo zda to vypovídá o klesající návštěvnosti Znojemského historického vinobraní. Tabulka 8: Pokud jste se zúčastnil/a vinařské akce, jaký typ to byl?

Putování za po vinicích a sklepech (25x)

Firemní akce ve vinařství (113x)

Akce spojená s poznáním vinařství (8x)

Znojemské historické vinobraní (5x)

VOC Festival (3x)

Burčákfest (3x)

Cykloturistika po vinařských stáncích (7x)

Sběr hroznů (2x)

Nauka o degustátorství (2x)

Someliérský kurz (2x)


46

9. otázka- Kolikrát jste se zúčastnil/a vinařského CR? Devátá otázka měla za úkol zjistit, kolikrát se respondent zúčastnil vinařského cestovního ruchu. Otázka byla uzavřená s nabídkou tří možností odpovědí: 1-2x, 3-4x, 5x a více. Opět odpovídali pouze respondenti, kteří se zúčastnili vinařské akce ve Znojemské podoblasti. Překvapil mne počet respondentů, kteří odpověděli 5krát a více. Ačkoliv číslo 28 se může zdát jako nízké, tak opak je pravdou. Pokud člověk navštíví jednu oblast 5krát a více, tak to vypovídá o tom, že se mu zde líbí a má důvod se vracet, což je pozitivní informace. Odpověď 3-4x zvolilo 43 respondentů, což je 1/3 odpovědí. Pokud si člověk uvědomí, že Znojemskou podoblast navštívili kvůli vinařskému cestovnímu ruchu 3krát nebo 4krát, tak to je úspěch. Tyto výsledky značí, že vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti nebude na tak špatné úrovni, jak jsem si myslela. Bohužel nabídka zdejších vinařství je jednotvárná, pokud by chtěli zvýšit počet vracejících se návštěvníků, tak by dle mého názoru měli rozšířit nabídku služeb. Tomu se ovšem budu věnovat v následujících otázkách. Graf 8:Kolikrát jste se zúčastnil/a vinařského CR?


47

10. otázka- Zúčastnil/a byste se znovu vinařského cestovního ruchu? Cílem této otázky bylo zjistit, zda by se respondent zúčastnil znovu vinařského cestovního ruchu. Před uzavřením tohoto dotazníku jsem doufala, že alespoň polovina dotazujících by se opakovaně zúčastnila. Nepočítala jsem s více než 40 respondenty, kteří by se zúčastnili, jelikož nabídka vinařů pro turisty je zatím v České republice velmi omezená. V porovnání s nabídkou pivovarů je to nesrovnatelné. Pivní turistika už má svoji internetovou stránku dokonce v anglické mutaci, která je velmi dobře zpracovaná. Lze zde najít například seznam pivních lázní, nabídky pivních akcí, seznam pivovarů atd. Bohužel žádnou takovou stránku nebo alespoň brožuru či příručku s vinařskou turistikou jsem nenalezla, proto mne překvapuje, kolik respondentů by se zúčastnilo opakovaně vinařské turistiky. Pouze pět respondentů ze 143 by se nezúčastnilo a 10 zvolili odpověď možná. Zbylých 128 respondentů by se opět zúčastnilo. Graf 9: Zúčastnil/a byste se znova vinařského cestovního ruchu?


48

11. otázka- Co by Vás nejvíce motivovalo navštívit vinařství? Jelikož podklady pro vinařskou turistiku nabízí především vinaři samotní, tak mne zajímalo, co by respondenty nejvíce motivovala navštívit vinařství. V této otázce mohli respondenti zvolit více odpovědí, proto celkový počet odpovědí v této otázce je 184. Na výběr bylo pět odpovědí, které byly inspirovány nabídkou vinařství. Nejčastěji vinaři nabízí degustace ve svých sklípcích, proto jsem jako první možnost zvolila právě degustaci. Ty jsou cenově odstupňovány počtem vzorků vín a gastronomickou nabídkou k tomu. V některých vinařstvích jsou schopni k degustaci zajistit i cimbálovou muziku případně jiný doprovodný program. Nebylo pro mne překvapením, že tato odpověď byla zvolena největším počtem respondentů. Jako druhou možnou odpověď jsem zvolila ukázku zpracování hroznů. Tuto nabídku nabízí především střední a velká vinařství. V rámci této akce ukáží celý proces zpracování hroznů a některá vinařství to spojí s ochutnávkou vína v jednotlivých fázích jeho výroby. Další možnou odpovědí bylo vyzkoušení výroby vína. Nikde jsem nenašla, zda by toto nějaké vinařství nabízelo, zřejmě z důvodu, aby případný zákazník nezničil jejich celoroční práci, ale dokážu si představit, že by pod dohledem sklepmistra mohli zájemci vyzkoušet alespoň počátek výroby, kdy se hrozny oddělují od stopek a nečistoty a následně lisují. Například ve firmě Vinice-Hnanice s.r.o. ze Znojemské podoblasti nabízí po domluvě alespoň vyzkoušení sběru hroznů. Čtvrtou možností bylo poznání nových technologií. Tuto odpověď jsem zvolila především kvůli případným respondentům pracujících v oboru vinařství. Dle mého názoru by jej toto mohlo zajímat více než ukázka zpracování hroznů či výroba vína. Poslední možnou odpovědí bylo „jiné“, kam respondenti v případě jejího zvolení napsat nějakou poznámku. Tuto možnost zvolilo 15 respondentů a z toho 13 zmínilo vinné lázně a 2 by rádi vyzkoušeli nové produkty z vinné révy.

49

Graf 10: Co by Vás nejvíce motivovalo navštívit vinařství?


50

12. otázka - Lákaly by Vás ke koupi netradiční produkty jako např. džem, olej z pecek, čokoláda ze slupek atd.? Jak jsem se již zmínila v kapitole „Nové trendy ve vinařské turistice“, tak v Rakousku jsou nyní populární nové, netradiční výrobky z hroznů. Jedná se o čokoládu, želé, olej či mouka z hroznových zrníček. Nejen že tím rakouští vinaři zužitkovali veškeré části bobulek hroznů a tím snížili odpad vytvořený při výrobě vína, ale nalákali nové klienty, proto mne v této otázce zajímalo, zda by respondenty tyto netradiční produkty lákaly ke koupi. Dle výsledků je zřejmé, že by vinaři v České republice nemuseli vyhazovat nepotřebné části hroznů k výrobě vína, ale mohli by se inspirovat právě v sousedním Rakousku a vytvořit nové produkty. Graf 11: Lákaly by Vás ke koupi netradiční produkty jako např. džem, olej z pecek, čokoláda ze slupek atd.?


51

13. otázka - Myslíte si, že je vinařský cestovní ruch Znojemské podoblasti dobře propagován? V této otázce mne zajímá, zda si respondenti myslí, že je vinařský cestovní ruch znojemské vinařské podoblasti dobře propagován či nikoliv. Já se přikláním k záporné odpovědi. Celkem dobře jsou propagovány velké akce jako je Znojemské historické vinobraní, ale kde se konají dny otevřených sklepů, tak to se dozvíte velmi obtížně, ačkoliv to je pro místní vinaře důležitější než právě zmíněné vinobraní. Pokud se konají v obci otevřené sklepy, mohou turisti nahlídnout do jednotlivých vinařství a ochutnat skoro celý sortiment jejich vín. Ovšem na vinobraní mají vinaři většinou omezenou nabídku vín, protože se zaměřují na prodej burčáku, ale při tom během roku trží z prodeje vlastních vín. Vyhodnocení v této otázce je velice zajímavé, jelikož počet kladných a záporných odpovědí je skoro totožný. Graf 12: Myslíte si, že je vinařský cestovní ruch Znojemské podoblasti dobře propagován?


52

14. otázka - Co byste zlepšil/a v rámci vinařské turistiky ve Znojemské podoblasti? Vždy je co zlepšovat a tak mne zajímalo, co by respondenti zlepšili v rámci vinařské turistiky ve Znojemské podoblasti. Mnoho odpovědí se opakovalo. Největším problémem vidí respondenti dobu otevření vinných sklípků v letních měsících. Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že v tomto bodě mají vinaři co zlepšovat. Chápu, že většinou je vinařina jen koníček a v týdnu chodí do práce, ale bohužel i o víkendu mívají velmi často zavřeno. Ochutnat nebo posedět v jejich sklepě lze jen po předchozí domluvě. Naštěstí v některých obcích zakládají vinaři sdružení a každý víkend má některý ze členských vinařů otevřeno. Dalším problém je nízký počet míst s občerstvením a možností ochutnání vína. Ačkoliv by cyklisté neměli ze zákona řídit v podnapilém stavu, tak poptávka po stáncích, kde by bylo možno ochutnat víno, roste. V okolí Znojma je pouze 5 stánků, které tuto možnost nabízí: stánek na Lampelbergu firmy Lahofer, stánek Vinice-Hnanice stejnojmenné firmy, ochutnávkový stánek na Šobesu a ve Staré vinici firmy Znovín Znojmo a.s. a také degustační stánek ve Znojmě, který patří městu a nabízí se zde VOC vína. Posledním větším problémem, které by mohli buď vinaři, nebo město Znojmo ovlivnit je již v předchozí otázce zmíněná propagace a rozšířit počet akcí spojené s vínem. Respondenti doporučují zaměřit se na menší akce typu otevřené sklepy a na propagaci menších vinařů a začít podporovat další akce jako jsou například Svatomartinské slavnosti, které Znojmo vůbec nepořádá.

53

15. otázka - V jakém kraji ČR máte trvalé bydliště? Jedná se o první segmentační otázku. Dotazník byl vyplněn respondenty ze všech krajů České republiky, ale nejvíce jich bylo z kraje Vysočina, následovali respondenti ze Středočeského kraje a hlavního města Prahy. Dohromady dotazující z těchto tří krajů tvořili více než polovinu celkového počtu respondentů. Graf 13: V jakém kraji ČR máte trvalé bydliště?


16. otázka - Pohlaví V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 118 žen a 88 mužů. Graf 14: Pohlaví


54

17. otázka - Věk Předposlední otázka identifikovala věk respondenta. Hranici jsem stanovila až od 18 let, jelikož podávání alkoholu do tohoto věku je nezákonné. Nejvíce je dle mého očekávání zastoupeno věkové rozmezí respondentů od 18 do 30 let. Nejméně respondentů se objevilo ve věkové skupině nad 60 let. Výsledky této otázky jsem očekávala, jelikož dle osobních zkušeností se zúčastňuje vinařských akcí především mladá generace. Graf 15: Věk


55

18. otázka – Nejvyšší dosažené vzdělání

Nejvíce dotazovaných mělo v průběhu vyplňování dotazníku nejvýše dosažené vysokoškolské vzdělání, následovali respondenti, kteří měli vzdělání středoškolské s maturitou. Graf 16: Nejvyšší dosažené vzdělání


56

7.1 Zhodnocení dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření je patrné, že turisté hojně navštěvují jižní Moravu a to dokonce několikrát ročně. Samozřejmě to nemusí být vždy za vinařskou turistikou, ale rozhodně tito návštěvníci k rozvoji zdejšího cestovního ruchu pomáhají. 90% respondentů zná pojem vinařská turistika, což je dobrá zpráva pro tuzemské vinaře. Dalo by se říct, že ti, kteří uvedli, že se jim Znojemská podoblast vybaví z Moravských podoblastí jako první, se zde zúčastnili nějaké vinařské akce. Nejpopulárnější jsou degustace ve vinných sklípcích, dále následuje putování buď po vinicích, nebo po sklepích firmy Znovín Znojmo a.s. Jelikož tato firma pozvánky svým klientům posílá a akce je zdarma, tak mají obrovskou návštěvnost. Každý den, kdy se tato akce koná, se průměrně zúčastní 350 osob. Ti dojíždí z celé České republiky a proto se Znovín Znojmo a.s. velmi zasluhuje o popularitu vinařské turistiky nejen ve Znojemské podoblasti. Z osobní zkušenosti a semestrální praxe vím, že velké firmy a firmy patřící státu, pořádají pro své zaměstnance školení v těchto oblastech a jako doprovodný program mívají degustace, prohlídky vinařství nebo sběr hroznů. Byla jsem mile překvapena, kolik

respondentů

by

se

zúčastnilo

vinařské

akce

pořádané

nějakým

zprostředkovatelem. Dále z dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti jsou nakloněni novým výrobkům a službám ve vinařské turistice. Uvítali by vinné lázně, masáže a třeba i olej z jadýrek hroznů, ale počáteční náklady by byly pro některé vinaře moc vysoké, takže tyto služby se zatím budou v České republice vyskytovat minimálně. Dotazník je komplexní, jelikož byl vyplněn ve všech krajích České republiky a všemi věkovými kategoriemi nad 18 let.

57

7.2 Vyjádření místních vinařů Poprosila jsem o komentář k vyhodnoceným dotazníkům místní vinaře, jelikož mne zajímal i jejich úhel pohledu na některé z řešených problémů. Vybrala jsem dva vinaře, kteří mají svůj vinný sklep na opačných stranách Znojemské podoblasti, aby bylo vidět, jak je v cestovním ruchu důležitá lokalita. Vyjádření k dotazníkovému šetření od místního vinaře, pana Fišera: „Ani mne moc nepřekvapilo, kolik respondentů zná pojem vinařská turistika. V poslední době, tak čtyři pět let, velmi stoupla návštěvnost českých turistů. Jedná se především o

rodiny

s dětmi

nebo

skupiny

mladých

lidí.

Většinou

jezdí

turisté

z Moravskoslezského kraje či Středních Čech a Prahy a někteří se i vrací, proto mne opakovaná návštěvnost jižní Moravy nepřekvapila. Dalo by se říct, že turisté z cizích zemí, kteří jezdí za vinařskou turistikou, bychom mohli rozdělit na dva druhy – ti, co jezdí organizovaně a ti, co přijedou a namátkou si vyberou cíl. Mezi ty organizované patří především Poláci. Jezdí v autobusech a tak zaberou více ubytovacích zařízení najednou, což je správné, protože zisk má více vinařů či penzionů. Rusové, ti jsou nároční. Spí v hotelích, ale „zřídit“ se chodí do menších sklípků. Nejsou mezi námi vinaři moc oblíbení, protože mají přehnané požadavky, ale přitom moc neutratí. V otázce propagace zcela souhlasím s negativními názory, ale nejspíš je to tím, že tu žiju již 50 let a nepozoruji velké změny k lepšímu, alespoň ne pro mne. První problém vidím v tom, že město Znojmo, ačkoliv není majitelem, propaguje velká vinařství a nás malé vinaře zanedbává. Snaží se o nějakou celkovou propagaci, ale podle mne je to velmi nepřehledné. Propagují znojemské podzemí zároveň s vinařstvím, ale proč, když podzemí spolupracuje jen s jedním dodavatelem? Tomu nikdy neporozumím. Propagace je v této době bohužel otázka politiky. Obrovským problém jsou dotace. Jeden je dostane na jednu věc, druhý na druhou a třetí, ačkoliv má stejné podmínky ke splnění, tak je nedostane. Vznikají tím obrovské rozdíly mezi vinaři a tím pádem si jdeme takzvaně po krku. Mám nad svým sklepem soukromé apartmá, které turistům pronajímám, ale ačkoliv v okolí není žádná výstavba domů, je někdy problém s nočním klidem a tak turisté příště nepřijedou. Přece jen, pokud je v létě krásně, chtějí sedět venku a ne ukrytí vevnitř. Bohužel toto nijak neovlivním, 58

to je v povaze lidí a také v toleranci zákona. Ale je velmi pozitivní, že sem turisté jezdí i z velké dálky jako je Rusko nebo sever Polska. Teď se trochu vrátím k předchozím otázkám. Je všeobecně ve Znojemské podoblasti známo, že nejoblíbenější jsou ty velké akce jako Znojemské historické vinobraní, VOC festival a z těch akcí, co pořádají samotní vinaři, tak je to znovínské putování. Proč by ne? Dostanou zdarma ochutnat jejich vína. Mohou si to dovolit, to my menší vinaři ne. Tak se dostávám právě k motivaci navštívení vinařství. Opět je to odvozeno od toho, jak je vinařství velké a především kde provádí výrobu. Je mnoho menších vinařů, kteří mají jen vinohrad, ale zpracovávají hrozny jinde, proto nemohou ukázat svoji výrobnu a zase naopak jsou vinaři, kteří nemají vlastní vinohrad, hrozny dováží, ale mají výrobnu. Ti zase mohou nabídnout pro turisty jiné služby. Samozřejmě vždy budou nejoblíbenější degustace. K nabídce netradičních výrobků bych řekl jen to, že momentální legislativa je tak hrozná, že jejich výroba by byla nejen nákladná, ale skoro nereálná. Malí vinaři rozhodně nebudou nabízet v budoucnu olej, protože to je velice nákladné, ale třeba se jednou dočkáme želé. Já to vyrábět v plánu nemám. Za prvé to slyším podruhé v životě, což značí, že o to asi zájem nebude a rozhodně by to pro mne byl takový finanční náklad, že si to nemohu dovolit a podobně na tom budou i ostatní vyjma těch velkých vinařství. Když se podívám na ty segmentační otázky, tak jsou velmi pravdivé. O tento turismus mají zájem především mladší ročníky, vzdělané (dle rozhovoru se zákazníky) a ženy. U mužů asi stále vede pivo, ale snad se to časem zlepší. Závěrem bych řekl, že tento typ turismu je oblíbenější než dříve a to nejen u českých turistů, ale záleží na tom, jak se vinař propaguje a jak před klienty vystupuje. Pokud vinař nabízí i nějaké ubytování, tak má v letní sezóně hody. Přece jen jde o obchod.“ Jako druhý vinař, který mi poskytl zase jiný pohled na vinařskou turistiku, je pan Adámek: „To, že zná tolik lidí pojem vinařská turistika, mne překvapilo. Nemohu si stěžovat na zájem turistů, ale nepřijde mi, že by tento pojem znali. Většina z mých návštěvníků jsou buď cykloturisti, nebo obchodníci, kteří nakupují vína především pro své zaměstnance či klienty jako druh benefitu. Je pravda, že hodně českých turistů se vrací. Někteří jezdí každý rok, někteří, především starší páry se vrací třeba dvakrát, třikrát ročně. To, že se jako první vybaví respondentům Znojemská 59

podoblast, je výborná zpráva, ačkoliv si myslím, že by to mohlo být tím, kde byly dotazníky šířeny. Pokud turisté začnou volit zájezdy, které bude organizovat cestovní kancelář, tak si vinaři pohorší. Museli by určitý zisk odvádět cestovním kancelářím a nejsem si jistý, jestli by se jim to vyplatilo. Mne určitě ne. Nevím, jak bychom mohli ještě více nalákat turisty. V posledních letech si myslím, že jim nabízíme mnoho, ale určitě je, co zlepšovat. Návštěva turistů v oblasti, kde mám vinařský sklípek, není na rozdíl od pohraniční oblasti tak velká a proto jsou i mé tržby poněkud nižší oproti vinařům v okolí Znojma. Jelikož to ale není mé zaměstnání, ale jen koníček, moc to neřeším. Samozřejmě si přeji, aby mé víno bylo výnosné, ale jsou faktory, které neovlivním, a to je například propagace. Jak si již všimli respondenti, velké akce se vždy propagují, menší nikoliv, ale dle mého je to správně. Na velkých akcích se vydělá daleko víc peněz než například při otevřených sklepech. Je to můj názor, který ne všichni vinaři sdílí. Rádi by vydělali velké peníze s minimálními počátečními náklady, ale to nelze. Pokud chci, zakoupím místo pro svůj stánek například na Znojemském historickém vinobraní a výdělek už je jen na mé snaze, ale to někteří ne a ne pochopit. Toť otázka propagace. Nyní k mému názoru na nové produkty. Je dobře, že je turisté vyžadují, alespoň opět vzroste konkurence. Třeba o mouce z hroznových jadýrek slyším poprvé, tak jsem rád, že jsem díky této práci zjistil, že se toto vůbec vyrábí. Další otázka byla, zda by se zúčastnili turisté znova vinařského cestovního ruchu. To už jsem zmínil na začátku, ale pro připomenutí, vrací se zejména starší páry. V rámci vinařské turistiky ve Znojemské podoblasti bych změnil akorát tu otevírací dobu sklípků, nevidím důvod je mít v létě i o víkendu zavřený. Mé hlavní povolání není vinařina, ale i tak mívám v létě každý víkend otevřeno. Těší mne mluvit s lidmi, kteří mají zájem o mé víno a celkově se zajímají o toto téma. Ale toto je opravu jen otázka toho, co člověka baví a jak vinařinu bere vážně. Segmentační otázky vezmu dohromady. Naprosto toto vyhodnocení souhlasí se skutečností. Jezdí vzdělaní mladí lidé především ze Středních Čech, Ostravy nebo blízkého okolí. Pokud bych to vzal dle pohlaví, tak jezdí turisté v poměru čtyčicet procent muži, šedesát procent ženy. Ty jezdí buď s partnery, nebo ve skupinkách dalších žen.

60

Na konec bych dodal, že tento dotazník má určitě kvalitní vypovídající hodnotu, jelikož si z něj mohou vzít inspiraci jak vinaři, tak i město Znojmo. Já se třeba poučil o nových produktech.“

7.3 Návrhy na zkvalitnění služeb ve vinařském cestovním ruchu ve Znojemské podoblasti Nejen já, ale i respondenti si všimli, že během sezóny je otevřeno ve vinařských obcích málo vinných sklípků. Pro cyklisty, kteří si okolí Znojma v posledních letech velmi oblíbili, je problém najít otevřený vinný sklípek, kde by ochutnali víno místních vinařů. Jako pozitivní příklad bych vyzdvihla obec Šatov, kde tento rok zavedli tzv. vinařskou pohotovost. Jedná se o to, že každý týden má otevřený svůj sklep jeden vinař z místního sdružení, takže kdykoliv do této obce někdo zavítá, má možnost ochutnat místní víno. Dále bych zlepšila propagaci míst související s vinařstvím. Například vinice Šobes patří k nejkrásnějším v Evropě, ale o této oblasti ví jen pár lidí, co se o vinařský cestovní ruch zajímají. Pokud by tuto lokalitu nedoporučovali v informačním centru ve Znojmě nebo místní obyvatelé, tak by byla návštěvnost této vinice daleko menší. Bohužel je problém, že většina krásných míst související s vinařským cestovním ruchem, patří soukromým majitelům a z důvodu konkurence vinaři tyto místa turistům nedoporučují. Velké akce, které se konají ve spolupráci s městem Znojmo jako například Znojemské historické vinobraní, jsou celkem dobře propagované, ale díky tomu, že počet návštěvníků v posledních letech klesá, bych řekla, že by se i tato propagace dala zlepšit. Rozhodně bych rozšířila reklamu v rádiích, protože tu má Znojmo dosud jen v jednom rádiu a zaměřila bych program tohoto vinobraní i na mladší ročníky, protože ti tvoří velkou část návštěvníků. Určitě by pomohla i propagace v denním tisku či odborných časopisů, které se zabývají turismem a vinařinou. Ohledně služeb bych souhlasila s pány vinaři, kteří tvrdí, že počáteční náklady jsou bohužel velké, ale dle mého nemusí nabízet jen nákladné služby. Někteří vinaři už nabízí geocaching, aneb najdi si svoji láhev a tam jsou náklady minimální, ale toto je otázka přístupu samotných vinařů.

61

Závěr Tato bakalářské práce byla zaměřena na vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti, její cílem bylo zhodnotit vinařský CR ve Znojemské podoblasti a pomocí dotazníkového šetření zjisti, zda mají turisté o vinařskou turistiku zájem. Odpovědi byly vyhodnoceny pomocí grafického zpracování. V práci jsem se věnovala historii vinařství v České republice. Dále byly charakterizovány jednotlivé vinařské oblasti a podoblasti, zejména Znojemská vinařská podoblast. V jednotlivých podoblastech jsem charakterizovala cestovní ruch. Znojemskou podoblast jsem charakterizovala podrobněji, protože ta je pro moji práci stěžejní. Zaměřila jsem se na vinařské akce a místa, která jsou velmi navštěvovaná, dále jsem zmínila lokalizační a realizační předpoklady, které úzce souvisí s vinařským cestovním ruchem. Charakterizovala jsem nové produkty, které by mohli vinaři vyrábět jako vedlejší produkty své výroby, čímž by snížili náklady, které souvisí s vývozem odpadu a také přilákali nové zákazníky. V sousedním státu, Rakousku, je začínají vyrábět celkem pravidelně a dle dotazníkového šetření by u nás byly také žádané. Jedná se mouku z hroznových semen, olej z hroznových jadýrek nebo želé. V případě služeb se jedná zejména o vinné lázně. Ty jsou velmi žádané jak respondenty, kteří vyplnili dotazník k této práci, ale také hosty v hotelu, kde jsem absolvovala 14 týdenní praxi. Stěžejní pro bakalářskou práci bylo dotazníkové šetření. V tom jsem se věnovala zájmu o vinařskou turistiku. Některé otázky byly směrovány obecně, některé se věnovaly vinařské turistice ve Znojemské podoblasti. Každopádně z dotazníkového šetření jsem zjistila, že turisté mají o vinařský cestovní ruch a nové produkty a služby zájem. Velmi populární jsou samozřejmě degustace a dále putování po vinicích a sklepích, které pořádá jedno z největších vinařství v České republice, Znovín Znojmo,a.s.. Skoro polovina respondentů by se zúčastnila zájezdu s tématem vinařské turistiky pořádané jinou institucí, jako je cestovní kancelář a agentura, zaměstnavatel, škola atd., čímž by se mohli řídit tuzemské cestovní kanceláře a začít zájezdy nabízet. Získané informace byly zhodnoceny a na základě nich byla navržena doporučení ke zlepšení služeb. Jednalo se zejména propagaci. Jelikož se spíše přikláním k tomu, že 62

vinařská podoblast Znojemská nemá moc dobrou propagaci, navrhla jsem v tomto případě pár zlepšení, které by jí mohly pomoci. Bohužel to souvisí s finančními náklady a tak se nejspíše k těmto opatřením nepřistoupí. To, co by mohli zlepšit samotní vinaři, se týká letní sezóny. Respondenti nejsou spokojeni s otevírací dobou sklepů. Velmi často mívají zavřeno a ochutnávku poskytnou jen v případě objednání. Pokud tedy turista projíždí na například na kole, tak nemůže v daný moment ochutnat jejich víno. Dotázáni vinaři vyjádřili své názory na vyhodnocené dotazníkové šetření. Mají rozdílné názory v oblasti propagace, ale shodují se v otázce nových produktů a služeb. Dle jejich názoru jsou moc vysoké počáteční náklady. Dále se shodli na tom, že vinařský cestovní ruch je oblíben především u mladších lidí, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Znojemská vinařská podoblast má velký potenciál pro tento cestovní ruch a věřím, že jeho návštěvnost bude každým rokem stoupat. Stravovací a ubytovací zařízení tu jsou na kvalitní úrovni, ale bohužel zde není v některých místech dostatečná kapacita. Snad se to v budoucnu zlepší a vinařská turistika bude pro tuto oblast charakteristická.

63

Seznam použitých zdrojů Monografie BAKER, Helena. Slovácká vinařská podoblast. Praha: Radix, spol. s.r.o., 2008, 204 s. ISBN 978-80-86031-78-1. HORT, Jakub. Analýza rozvoje aktivních forem cestovního ruchu na Znojemsku. Brno, 2009, 40 s. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. JANKŮ, Vlastimil. Historie Znojma v obrazech: Příběh z historie a současnosti. Brno: Jiří Krejčí, 2006, 296 s. ISBN 80-902504-7-5. KRAUS, KUTTELVAŠER, VURM. Encyklopedie vína českého a moravského. Praha: Melantrich, a.s., 1997, 224 s. ISBN 80-7023-250-1. PELÁNKOVÁ, Zuzana. Vinařský průmysl a vinařský cestovní ruch v České republice. Brno, 2012, 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). Brno: B.I.B.S., a.s., 2003, 83 s. ISBN 978-80-86575-57-5. STÁVEK, Jan. Velkopavlovická vinařská podoblast. Praha: Radix, spol. s.r.o., 2008, 192 s. ISBN 978-80-86031-76-7.

Elektronické zdroje [1] Udržitelný cestovní ruch (sustainable tourism). Výkladový slovník životní prostředí udržitelný rozvoj: Udržitelný rozvoj (sustainable development) [online]. © 2007 [cit. 2013-12-10]. Dostupné z: http://slovnik.ekopolitika.cz/u.shtml

64

[2] Historický vývoj vinařství v datech. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 2005-2013

[cit.

2013-09-30].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/historie-a-fakta/vyvoj-vinarstvi/16-historickyvyvoj-vinarstvi-v-datech.html [3] Vinařská oblast Čechy. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-11-14].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-

vinari/vinarska-oblast-cechy.html [4] Litoměřická vinařská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 20052013 [cit. 2013-11-05]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-avinari/15-vinarska-oblast-cechy/15-litomericka-vinarska-podoblast.html [5] Vinařská oblast Morava. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-10-03].

Dostupné

z:


vinari/vinarska-oblast-morava.html [6] Slovácká vinařská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 2005-2013 [cit.

2013-10-03].

Dostupné

z:


vinari/vinarska-oblast-morava/12-slovacka-vinarska-podoblast.html [7] Velkopavlovická vinařská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 2005-2013

[cit.

2013-11-05].

Dostupné

z:

http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/14-vinarska-oblast-morava/11velkopavlovicka-vinarska-podoblast.html [8] Vinařství na Mikulovsku. Mikulovsko [online]. 2013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.mikulovskoregion.cz/cze/db/pruvodce/vinarstvi/ [9] Mikulovská vinařská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 20052013 [cit. 2013-10-03]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-avinari/vinarska-oblast-morava/10-mikulovska-vinarska-podoblast.html 65

[10] Znojemská vinařská podoblast. Vína z Moravy, vína z Čech [online]. © 20052013 [cit. 2013-10-10]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-avinari/vinarska-oblast-morava/9-znojemska-vinarska-podoblast.html [11] VOC Znojmo - první apelační systém v České republice. VOC Znojmo - vína originální

certifikace

[online].

2013

[cit.

2013-09-30].

Dostupné

z:

http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/voc-znojmo-prvni-apelacnisystem [12] Vinice Šobes v NP Podyjí. Znovín Znojmo, a.s. se sídlem v Šatově [online]. © 2011 - 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.znovin.cz/vinice-sobes-v-nppodyji [13] Hrádek Lampelberg. Znojmo město s přívlastkem [online]. 2013 [cit. 2013-1004]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/hradek-lampelberg/os-3093/p1=4907 [14] Malovaný sklep. Malovaný sklep Chateau Šatov [online]. 2011 [cit. 2013-1001]. Dostupné z: http://www.malovany-sklep.cz/ [15] Křížový sklep Přímětice. Znovín Znojmo a.s.se sídlem v Šatově [online]. © 2011 - 2013 [cit. 2013-10-04]. Dostupné z: http://www.znovin.cz/krizovy-sklep-primetice [16] Festivalová gastronomie. Hudební festival Znojmo [online]. © 2010 [cit. 201310-04]. Dostupné z: http://www.hudbaznojmo.cz/festival/restaurace/ [17]Historie vinobraní. Znojemské historické vinobraní [online]. 2013 [cit. 2013-1005]. Dostupné z: http://www.znojemskevinobrani.cz/historie

66

Seznam grafů Graf 1: Navštívil/a jste v uplynulých dvou letech jižní Moravu? Graf 2: Návštěvnost v jižní Moravě za poslední dva roky Graf 3: Znalost pojmu vinařská turistika Graf 4: Kde jste se s pojmem vinařská turistika setkali? Graf 5: Která moravská vinařská podoblast se Vám vybaví jako první? Graf 6: Zúčastnil/a byste se zájezdu s vinařskou tématikou, kdyby Vám byl nabídnut ze strany CK a CA nebo organizován jinou institucí (škola, zaměstnavatel atd.)? Graf 7: Navštívil/a jste již Znojemsko podoblast v rámci akce týkající se vinařské turistiky? Graf 8: Kolikrát jste se zúčastnil/a? Graf 9: Zúčastnil/a byste se znova vinařského cestovního ruchu? Graf 10: Co by Vás nejvíce motivovalo navštívit vinařství? Graf 11: Lákaly by Vás ke koupi netradiční produkty jako např. džem, olej z pecek, čokoláda ze slupek atd.? Graf 12: Myslíte si, že je vinařský cestovní ruch Znojemské podoblasti dobře propagován? Graf 13: V jakém kraji ČR máte trvalé bydliště? Graf 84: Pohlaví Graf 95: Věk Graf 16: Nejvýše dosažené vzdělání

67

Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa vinařských oblastí a podoblastí Obrázek 2: Mapa vinařské oblasti Čechy Obrázek 3: Mělnická vinařská podoblast Obrázek 4: Litoměřická vinařská podoblast Obrázek 5: Mapa vinařských oblastí a podoblastí – Morava Obrázek 6: Slovácká vinařská podoblast Obrázek 7: Velkopavlovická vinařská podoblast Obrázek 8: Mikulovská vinařská podoblast Obrázek 9: Znojemská vinařská podoblast

Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání Mělnické podoblasti a ČR Tabulka 2: Srovnání Litoměřické podoblasti a ČR Tabulka 3: Srovnání Slovácké podoblasti a ČR Tabulka 4: Srovnání Velkopavlovické podoblasti a ČR Tabulka 5: Srovnání Mělnické podoblasti a ČR Tabulka 6: Srovnání Znojemské podoblasti a ČR Tabulka 7: Podmínky pro zařazení vín do VOC Znojmo Tabulka 8: Pokud jste se zúčastnil/a vinařské akce, jaký typ to byl?

68

Příloha Dotazník Vážení respondenti, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch. Ráda bych Vás požádala o vyplnění krátkého dotazníku, který použiji v mé bakalářské práci. Odpovědi jsou anonymní. Dotazník Vám zabere 3 - 5 minut. Děkuji za Váš čas. Meravá Zuzana 19. Navštívil/a jste v uplynulých dvou letech jižní Moravu? a) Ano b) Ne 20. Pokud ano, kolikrát? a) 1-2x b) 3-4x c) 5x a více 21. Na jižní Moravě se již několik let rozvíjí vinařská turistika. Znáte tento pojem? a) Ano b) Ne 22. Pokud ano, kde jste se s pojmem vinařská turistika setkali? a) osobní zkušenost b) známí c) denní tisk 69

d) internet e) jiné (škola, televize, rozhlas, letáky) 23. Která moravská vinařská podoblast se Vám vybaví jako první? a) znojemská b) mikulovská c) slovácká d) valtická e) nevím, že existuje dělení na vinařské podoblasti 24. Zúčastnil/a byste se zájezdu s vinařskou tématikou, kdyby Vám byl nabídnut ze strany CK/CA nebo organizován jinou institucí (škola, zaměstnavatel atd.)? a) ano b) ne c) možná 25. Navštívili jste již Znojemskou podoblast v rámci akce týkající se vinařské turistiky? a) ano b) ne (přejděte prosím na otázky 15-18) 26. Pokud ano, jaký typ akce to byl? (vinná masáž, putování za vínem, nauka o degustátorství, firemní akce spojená s poznáním vinařství atd.)

27. Kolikrát jste se zúčastnil/a vinařského cestovního ruchu? a) 1-2x b) 3-4x c) 5x a více

70

28. Zúčastnil/a byste se vinařského cestovního ruchu znovu? a) ano b) ne c) možná 29. Co by Vás nejvíce motivovalo navštívit vinařství a) ukázka zpracování hroznů b) vyzkoušení výroby vína c) poznání nových technologií d) degustace e) jiné 30. Lákaly by Vás ke koupi netradiční produkty jako např. džem z pecek z hroznů, olej z pecek, čokoláda ze slupek atd.? a) ano b) ne c) možná 31. Myslíte si, že je vinařský cestovní ruch ve Znojemské podoblasti dobře propagován? a) ano b) ne c) nevím 32. Co byste zlepšil/a v rámci vinařské turistiky ve Znojemské podoblasti? 33. V jakém kraji ČR máte trvalé bydliště? a) Jihočeský kraj b) Jihomoravská kraj c) Karlovarská kraj d) Královehradecký kraj e) Liberecký kraj f) Moravskoslezský kraj g) Olomoucký kraj h) Pardubický kraj 71

i) Plzeňský kraj j) Středočeský kraj k) Ústecký kraj l) Zlínský kraj m) kraj Vysočina n) Hl. město Praha 34. Pohlaví a) žena b) muž 35. Věk a) 18-30 b) 31-40 c) 41-50 d) 51-60 e) nad 60 18. Nejvyšší dosažené vzdělání a) základní vzdělání b) střední bez maturity/vyučen c) střední s maturitou d) vysokoškolské

72

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents