VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu regionu Seč a okolí Bakalářská práce
Autor: Vojtěch Šimek Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010
Anotace Tato bakalářská práce má za úkol zhodnotit udržitelnost cestovního ruchu v regionu Seč a okolí. V první části práce je charakterizován region Seč a okolí z hlediska hlavních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Tato práce přibližuje trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu, jeho hlavní znaky a ekologicky šetrné formy cestovního ruchu. Stěžejní část práce tvoří marketingový výzkum, který byl uskutečněn formou dotazníkového šetření mezi místními obyvateli a návštěvníky a formou řízených rozhovorů s pracovníky cestovního ruchu v této oblasti. Klíčová slova Trvale udržitelný rozvoj. Cestovní ruch. CHKO Železné hory. Ekologický šetřené formy cestovního ruchu. Seč a okolí. Sečská přehrada.
Annotation This bachelor thesis is aimed at evaluation of tenability of tourism in the region Seč and its surroundings. In the first part is characterized the region Seč and its surroundings from the aspect of main conditions for tourism development. This thesis describes sustainable tourism development, its main signs and environmentally friendly sorts of tourism. The fundamental part of the thesis is created by marketing research, which was realized by questionaries between local citizens and tourists and in form of interview with workers of tourism in this area. Key words Sustainable
development.
Tourism.
Protected
landscape
area
Železné
Environmentally friendly sorts of tourism. Seč and its surroundings. Dam of Seč.
hory.
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení a užitečné rady, které mi poskytovala při zpracování této práce. Dále bych rád poděkoval všem respondentům a lidem, kteří mi poskytli potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. května 2010 ...................................................... Podpis
Obsah 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 8
2
METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE.......................................................................................... 9
3
SEČ A OKOLÍ................................................................................................................................ 10
4
5
6
7
8
3.1
VYMEZENÍ OBLASTI ................................................................................................................. 10
3.2
PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY......................................................................................................... 11
3.3
KULTURNĚ-HISTORICKÉ PŘEDPOKLADY .................................................................................. 13
3.4
REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................................................... 15
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ............................................................................................ 17 4.1
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ – HISTORIE, DEFINICE ............................................................... 17
4.2
ZÁKLADNÍ PRINCIPY A PILÍŘE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ............................................. 18
4.3
AGENDA 21 ............................................................................................................................. 19
TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH ........................................................................... 20 5.1
POJEM TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH A JEHO ZNAKY .................................................. 20
5.2
POZITIVNÍ A NEGATIVNÍ VLIVY CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................... 21
5.3
EKOLOGICKY ŠETRNÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................. 22
DOKUMENTY Z OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................. 25 6.1
AGENDA 21 PRO CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................ 25
6.2
GLOBÁLNÍ ETICKÝ KODEX CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................................... 25
6.3
KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE ................................. 29
6.4
PROGRAM ROZVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU .......................... 30
EKOLOGICKY ŠETRNÝ CESTOVNÍ RUCH NA SEČI A OKOLÍ....................................... 31 7.1
CHATAŘENÍ A CHALUPAŘENÍ ................................................................................................... 31
7.2
AGROTURISTIKA ...................................................................................................................... 31
7.3
EKOTURISTIKA ........................................................................................................................ 33
PRIMÁRNÍ VÝZKUM.................................................................................................................. 35 8.1
DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM ........................................................................................................ 35
8.2
ŘÍZENÉ ROZHOVORY................................................................................................................ 50
9
VYHODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU NA SEČI A OKOLÍ .......... 56
10
ZÁVĚR............................................................................................................................................ 58
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................................... 59 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 62 PŘÍLOHA A – VYMEZENÍ CHKO ŽELEZNÉ HORY ................................................................................... 63
5
PŘÍLOHA B – EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY V CHKO ŽELEZNÉ HORY ............................................ 64 PŘÍLOHA C – PAMÁTNÉ STROMY NA ÚZEMÍ CHKO ŽELEZNÉ HORY ...................................................... 65 PŘÍLOHA D – NAUČNÉ STEZKY NA ÚZEMÍ CHKO ŽELEZNÉ HORY ......................................................... 66 PŘÍLOHA E – POHLED SEČE A OKOLÍ ...................................................................................................... 67 PŘÍLOHA F - OTÁZKY PRO PRACOVNÍKA SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY ............................................. 68 PŘÍLOHA G – DOTAZNÍK TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR ............................................................ 69
6
Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení oblasti.......................................................................................... 10 Obrázek 2: Krajina Železných hor.................................................................................. 11 Obrázek 3: Lípa v Klokočově......................................................................................... 12 Obrázek 4: Sečská přehrada............................................................................................ 13 Obrázek 5: Dřevěné potrubí............................................................................................ 13 Obrázek 6: Vápenka Závratec......................................................................................... 14 Obrázek 7: Zřícena hradu Lichnice ................................................................................ 14 Obrázek 8: Hotel Jezerka................................................................................................ 15 Obrázek 9: Ranč Kovářov............................................................................................... 32 Obrázek 10: Pohlaví........................................................................................................ 36 Obrázek 11: Věk ............................................................................................................. 37 Obrázek 12: Vzdělání ..................................................................................................... 37 Obrázek 13: Kde pracujete?............................................................................................ 38 Obrázek 14: Typ organizace ........................................................................................... 38 Obrázek 15: Druh vykonávané práce.............................................................................. 39 Obrázek 16: Bydliště ...................................................................................................... 39 Obrázek 17: Vztah k obci nebo regionu ......................................................................... 40 Obrázek 18: Jak dlouho zde žijete nebo navštěvujete tento region? .............................. 41 Obrázek 19: Myslíte si, že město či region je turisty často navštěvovaný?.................... 42 Obrázek 20: Myslíte si, že příliv turistů je nebo může být výhodou pro tento region?..43 Obrázek 21: Výhody přílivu turistů do tohoto regionu, města ....................................... 44 Obrázek 22: Má nebo může mít příliv turistů negativní vliv na region? ........................ 45 Obrázek 23: Jaký negativní vliv se by se mohl projevit v důsledku přilivu turistů?...... 46 Obrázek 24: Jak trávíte nebo jak si představujete ideální dovolenou? ........................... 47 Obrázek 25: Spokojenost s poslední dovolenou ............................................................. 48 Obrázek 26: Spokojenost s poslední dovolenou ............................................................. 49
7
1 Úvod a cíl práce Vývoj ve všech oblastech lidské činnosti se neustále posouvá kupředu, je však důležité myslet na budoucí generace. Rychlý rozvoj s sebou totiž přináší i spoustu negativních dopadů, jakými jsou poškozování životního prostředí, zánik některých živočišných a rostlinných druhů, hrozbu vyčerpání neobnovitelných zdrojů energie, vody, neúnosný nárůst odpadů a znečišťování ovzduší. Z těchto důvodů je třeba dodržovat zásady udržitelného rozvoje, a to ve všech sférách lidské činnosti, včetně cestovního ruchu. V minulosti se na udržitelnost cestovního ruchu příliš nedbalo, což mělo za následek poškození některých kulturně-historických památek, narušení vzhledu krajiny bezohlednými stavebními zásahy či ztrátu kulturní identity některých oblastí. Trvale udržitelný cestovní ruch by v žádném případě neměl prostředí poškozovat. Měl by přispívat k pochopení kulturních odlišností a finanční zdroje, které z něj plynou, by měly být využity ve prospěch navštívené oblasti. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma, které se zabývá trvale udržitelným rozvojem cestovního ruchu regionu Seč a okolí. Rekreační oblast Seč rád navštěvuji již několik let. Na Seči jsem také vykonával svou semestrální praxi, během které jsem pracoval na recepci ve zdejším hotelu. Zvolená oblast se rozkládá v CHKO Železné hory v Pardubickém kraji. Oblast Sečské přehrady má v rámci naší republiky dlouholetou tradici v rekreaci. Zejména v minulosti byla tato oblast cílem velkého počtu turistů. Cílem mé bakalářské práce je zhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v regionu Seč a okolí pomocí marketingového šetření mezi návštěvníky, místními obyvateli a zástupci pracovníků v cestovním ruchu.
8
2 Metodika bakalářské práce V této práci je použito dvou metod primárního výzkumu, a to dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Při dotazníkovém průzkumu respondenti odpovídají na stejnou sadu otázek. Před začátkem dotazníkového průzkumu bylo stanoveno, že 2/3 respondentů budou tvořit místní občané, zbývající třetinu návštěvníci tohoto regionu. Celkový počet získaných dotazníků byl stanoven na 150. Výzkum probíhal ve městě Seč, a to zejména na frekventovaných místech jako jsou náměstí a okolí informačního centra. Dále probíhal výzkum i v dalších obcích vymezené oblasti a v okolí Sečské přehrady. Průzkum probíhal od května do konce měsíce října roku 2009 a v dubnu roku 2010, a to rovnoměrně ve všední dny a o víkendech. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názor místních obyvatel a návštěvníků na cestovní ruch v této oblasti, konkrétně se jednalo o návštěvnost regionu, názory na možný příliv návštěvníků do této oblasti a jeho případné výhody či negativní vlivy na region. Součástí dotazníku byly také otázky, které se týkaly trávení dovolené respondentů, jejich spokojeností s okolním prostředím v místě jejich dovolené. Dotazník je složen z 11 ti otázek, z nichž 10 otázek je uzavřených a otázka číslo 10 je otevřená a vyžaduje vlastní odpovědi respondentů. Pro řízené rozhovory se autor rozhodl oslovit 5 zástupců pracovníků v oblasti cestovního ruchu. Každému z respondentů byla položena sada předem připravených otázek, na jejichž základě se řízený rozhovor odvíjel.
9
3 Seč a okolí Město Seč se nachází v samotném centru Železných hor, zhruba 16 km jihozápadně od Chrudimi. Rekreační oblast Seč je největší a nejvyhledávanější rekreační oblastí Pardubického kraje. První písemná zmínka o městu Seč, které leží severně od stejnojmenné údolní nádrže, pochází již z roku 1318. Městská práva získala Seč v 16. století. Informace byly čerpány ze zdrojů [28] a [35].
3.1 Vymezení oblasti Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral blízké okolí Sečské přehrady, kde je centrem obec Seč. Přehrada Seč a její okolí je již od svého dokončení v roce 1934 významným rekreačním střediskem Pardubického kraje. Seč a její okolí leží v Chráněné krajinné oblasti Železné hory a podle názoru autora, je proto vhodná pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu, které napomáhají udržitelnému cestovnímu ruchu v oblasti. Seč a její okolí je součástí turistického regionu Chrudimsko–Hlinecko. Převážná většina zkoumané oblasti se nachází v Pardubickém kraji, pouze obec Klokočov se nachází v kraji Vysočina.
Obrázek 1: Vymezení oblasti (zdroj: http://chrudim.turisticke-informace.cz)
10
3.2 Přírodní předpoklady CHKO Železné hory byla vyhlášena roku 1991. Její rozloha činí 284 km2. Na území CHKO se nachází celá řada přírodních rezervací a památek. Nachází se zde 1 národní přírodní rezervace, 14 přírodních rezervací, 11 přírodních památek a 14 památných stromů. Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory je z přírodního hlediska jedna z nejcennějších lokalit oblasti. Přírodní rezervace Polom je ojedinělá lokalita s výskytem pralesovitého lesa. Na území, které se rozkládá nad Sečskou přehradou, byla vyhlášena přírodní rezervace Oheb, kde stojí i stejnojmenná zřícenina hradu. Železné hory jsou vhodné pro celoroční rekreaci. Mírně zvlněná krajina s hustou sítí značených cest vytváří ideální podmínky pro turistiku. Od roku 2006 jsou na území vyznačovány i koňské stezky. Nejvyhledávanější vodní plocha, vodní nádrž Seč, je vhodná ke koupání i provozování různých vodních sportů. V zimních měsících zde turisté mohou využít mnoha běžkařských stop, v některých lokalitách je možné i sjezdovat.
Obrázek 2: Krajina Železných hor (zdroj: http://www.vychodni-cechy.info)
Zimoviště netopýrů v Běstvině – v podzemní kryptě kostela se nachází zimoviště kriticky ohroženého druhu vrápence malého. Svůj zimní spánek zde tráví přes 200 jedinců a jejich počet se každým rokem zvyšuje. Z tohoto důvodu je toto místo zařazeno do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. NPR Lichnice – Kaňkovy hory – na rozloze 338 hektarů existují různá lesní společenstva od plošně rozsáhlých bučin až po zbytkové reliktní bory na skalách 11
a olšiny při tocích. V blízkosti zříceniny hradu Lichnice se nacházejí dvě velké rokle – Lovětínská a Hedvikovská. Na území NPR se vyskytuje velké množství vzácných druhů rostlin a živočichů. PR Oheb – název hradu i rezervace pochází od prudké změny směru koryta řeky Chrudimky, která byla v minulosti také nazývána Ohebka. V rezervaci se vyskytuje pestré společenstvo mechů a kapradin, které je doplněno suťovým listnatým lesem. Žije zde 42 druhů měkkýšů a 67 druhů obratlovců. PR Polom je ojedinělá lokalita s výskytem původního pralesovitého lesa. Skládá se ze dvou částí, Velký Polom a Malý Polom. Vznik této přírodní rezervace sahá až do 19. století. Žižkův dub je 750 let starý památný strom. Nachází se pod zříceninou hradu Lichnice v obci Podhradí. Kmen tohoto stromu měří v obvodu 9 metrů. Platan javorlistý se nachází u zámku v obci Běstvina. Výška tohoto stromu je 40 metrů a obvod kmene je cca 550 cm, památným stromem byl vyhlášen v roce 1996. Klokočovská lípa je pravděpodobně nejstarším památným stromem Železných hor, její stáří se odhaduje na 1000 let. Rozměry této lípy jsou také jedinečné, výška 19 metrů, obvod kmene 870 cm. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [27], [28], [29], [30], [31], [32].
Obrázek 3: Lípa v Klokočově (zdroj: www.klokocov.eu)
12
3.3 Kulturně-historické předpoklady Pařížovská přehrada se nachází nedaleko obce Třemošnice na řece Doubravě. Důvodem k výstavbě této přehrady byly tři velké povodně koncem 19. století. Přehrada se začala napouštět v roce 1913. Vzhledem k průtrži mračen v oblasti Železných hor byla přehrada naplněna za čtyři dny, přičemž předpokládaná doba napouštění byla čtyři týdny. Sečská přehrada byla postavena v letech 1925-1934. Jezero je dlouhé 6,5 km a v některých místech je hluboké až 30 m. Hlavním důvodem výstavby přehrady byla ochrana před povodněmi, dnes slouží také k zásobování pitné vody, elektrické energie, dále také k rekreaci, potápění a rybaření.
Obrázek 4: Sečská přehrada (zdroj: http://foto.mapy.cz)
Dřevěné potrubí přivádí vodu ze Sečské přehrady do elektrárny. Toto potrubí bylo vybudováno v letech 1941-1943, dnes je toto potrubí technickou památkou. Celková délka potrubí činí 1280 m, přičemž dřevěná část je dlouhá 855 m a má průměr 2 metry. Údržba této technické památky stojí několik milionu korun ročně.
Obrázek 5: Dřevěné potrubí (zdroj:http://chrudimsky.denik.cz)
13
Vápenka v Závratci byla postavena kolem roku 1880. Vápenec se do ní dopravoval z nedalekých Prachovic lanovkou o délce 5 km. Konstrukce jsou v dobrém technickém stavu a v současné době se jedna z pecí rekonstruuje, v té poté vznikne technické muzeum. Rekonstrukce je financována také díky dotacím Evropské unie.
Obrázek 6: Vápenka Závratec (zdroj: www.photoextract.com)
Zřícenina hradu Oheb se nachází na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Dochovalo se torzo věžovité brány, zřícenina věže a zbytky dělových bašt. Zříceniny gotického hradu Oheb jsou pro turisty volně přístupné. Hrad Lichnice je malebná zřícena původního gotického hradu. Zachoval se zde zbytek válcové věže, příkop, val, části zdí a zbytky husitského opevnění. Původně se na tomto místě nacházelo hradiště, které bylo vybudováno již ve 12. století, později v polovině 13. století bylo přestavěno na kamenný hrad. Nachází se zde také malá expozice o historii objektu.
Obrázek 7: Zřícena hradu Lichnice (zdroj: www.zeleznehory-hm.cz)
14
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Běstvině je návesní šestibokou kaplí, která byla postavena kolem roku 1720 J. B. Santini-Aichlem v barokní gotice. Kostel sv. Víta v Bojanově je jednou z nejstarších památek v obci. Jde o barokní kostel se freskovou výzdobou a barokní dřevěnou zvonicí. Kostel pravděpodobně pochází z roku 1730, avšak založení místní fary se datuje již k roku 1375. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [10], [21], [24], [25], [28], [29].
3.4 Realizační předpoklady V sečské rekreační oblasti je značná ubytovací kapacita, jsou zde autokempy, hotely, penziony, ubytovny, je možné ubytovat se i v soukromí nebo v chatách. Nachází se zde 4 hotely, 8 penzionů, 6 rekreačních středisek a 3 autokempy. V Seči a okolí se nachází několik stravovacích zařízení – restaurace, pizzerie, pohostinství a hospody. Stravovací služby poskytuje také většina ubytovacích zařízení. Návštěvníci mohou také využít služeb několika kiosků a stánků s občerstvením. Hotel Jezerka je nejvýznamnějším ubytovacím zařízením v této oblasti. Narozdíl od většiny ubytovacích zařízení v této oblasti je využitelnost tohoto hotelu celoroční. V období mimo hlavní turistickou sezónu se zde konají firemní akce, školení a nově také kongresy, a to díky nově vybudovanému kongresovému centru a výbornému zázemí hotelu. Kontakt: Hotel Jezerka s.r.o., Seč – Ústupky 278, www.jezerka.cz
Obrázek 8: Hotel Jezerka (zdroj: www.hotel-jezerka.cz)
15
Penzion Hájenka nabízí ubytování pro 42 osob a k penzionu patří také tři chaty s kapacitou 18 osob. Penzion je vhodný pro rodinnou dovolenou, ale konají se zde i firemní akce, školení a svatby. Kontakt: Penzion Hájenka, Seč – Ústupky 325, www.hajenka.cz Autokemp Seč Pláž nabízí ubytování ve stanech, karavanech či chatkách. K dispozici jsou veřejné kuchyňky, sociální zařízení, elektrické přípojky a široké spektrum doplňkových služeb. Kontakt: Autokemp Seč Pláž, Seč, www.autokempsec.cz Do Seče se návštěvníci mohou dopravit vlastním automobilem po silnicích 2. třídy nebo autobusem. Autobusové spojení je dostačující, ale problémem je rušení některých spojů během letních prázdnin. Nejbližší vlakové stanice jsou v Třemošnici, Slatiňanech a Chrudimi. Tato oblast se může pochlubit velkým počtem cyklotras, a díky tomu je zde podstatným dopravním prostředkem také kolo. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [35], [36], [29].
16
4 Trvale udržitelný rozvoj 4.1 Trvale udržitelný rozvoj – historie, definice Historie trvale udržitelného rozvoje V minulosti můžeme nalézt řadu koncepcí a hnutí, které se snažily řešit environmentální problémy. Nelimitovaný růst a konzumní způsob života vedly k vyhlášení tzv. Římského klubu, který vznikl v roce 1972 a vydal prohlášení „Limity růstu“. Jednalo se o mezinárodní seskupení humanistů, bankéřů, vědců, průmyslníků, kteří vyjadřovali obavy o budoucnost lidstva. Projekt Římského klubu našel politickou podporu v podobě mezinárodní iniciativy na konferenci OSN o životním prostředí člověka, která se konala roku 1972 ve Stockholmu. Důležitým rokem pro trvale udržitelný rozvoj byl rok 1987, kdy byly zveřejněny závěry komise OSN o životním prostředí a rozvoji, které byly publikovány pod názvem „Naše společná budoucnost“. Tuto komisi vedla Gro Harlem Brundtlandová, ministerská předsedkyně Norska. Zpráva soustřeďuje pozornost na vzájemně propojené oblasti, jako jsou obyvatelstvo a lidské zdroje, životní prostředí a rozvoj, ubývání druhů a ekosystémů, energie, zabezpečení potravinami a další. Pojem trvale udržitelný rozvoj Definicí pojmu trvale udržitelný rozvoj existuje hned několik. Jednotlivé definice se od sebe více či méně liší. Zřejmě nejznámější definicí je tato od Gro Harlem Brundtlandové z roku 1987: Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Česká legislativa definuje tento pojem v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí takto: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Výkladový slovník cestovního ruchu obsahuje některé další definice tohoto pojmu, jde například o definice procesní, systémovou, manažerskou a humanistickou.
17
Procesní definice: Udržitelný rozvoj je taková symbióza lidské společnosti s životním prostředím, která neustále hledá a nalézá rovnováhu rozvoje lidské společnosti, umělých a přírodních ekosystémů. (Pásková, Zelenka, 2002) Manažerská definice: Udržitelný rozvoj je podmíněn takovým řízením přírodních i společenských, obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, jehož výsledkem je dostatek zdrojů pro rozvoj a koexistenci lidské společnosti a biosféry. (Pásková, Zelenka, 2002) V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [1], [2], [6], [11], [12], [13].
4.2 Základní principy a pilíře trvale udržitelného rozvoje Základní principy trvale udržitelného rozvoje Jedním ze základních principů udržitelného rozvoje je propojení ekonomického, sociálního a životního prostředí. Důležité je také rozhodování z hlediska dlouhodobých dopadů a strategické plánování. Kapacita životního prostředí je omezená – omezené zdroje surovin, omezený prostor pro odpady apod., a s tím je také nutné počítat. Nejdůležitější je prevence, následné řešení dopadů je mnohem problematičtější co se týče zdrojů (časových, finančních i lidských). Dalším z principů je přirozené právo každého na kvalitní život kulturní, duchovní, společenský, etický a další. Příležitosti i zodpovědnosti musí být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba ohrožuje udržitelný rozvoj, a proto je její odstranění společným úkolem a odpovědností světa jako celku. Zabezpečení rasové, národnostní i jiné rovnosti, respektování všech práv současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost je rovněž nedílnou součástí udržitelného rozvoje. Pilíře udržitelnosti Koncepce udržitelného rozvoje vychází z toho, že „rozvoj“, tedy vývoj kladným, žádoucím směrem, směrem k lepšímu stavu, je základním a všeobecně přijatým společenským cílem. Aby však mohl trvat bez závažných krizí do daleké budoucnosti, nesmí zanedbat žádný ze svých hlavních rozměrů. Nejdůležitější jsou tři: ekonomický, sociální a ekologický, jak uvádí Moldan. Ekonomický rozměr udržitelnosti vychází z nutnosti zachovat při veškeré hospodářské činnosti základní kapitál a využívat jen vyprodukovaného zisku. To se týká nejen kapitálu vyrobeného, lidského, ale i kapitálu přírodního. Z ekonomického hlediska lze 18
totiž na přírodní zdroje nahlížet jako na různé typy přírodního kapitálu, který je třeba zachovat jak v jeho celkovém úhrnu, tak co do jednotlivých kritických elementů. (Moldan, 2001) Sociální rozměr se týká jednak lidí jako jednotlivců, jednak společnosti. Lidský rozvoj znamená odstranění chudoby, zlepšování zdraví, delší průměrný věk, méně nemocí, ale také vzdělanost, slušné životní podmínky a bezpečnost. Společenský rozvoj se týká především institucí demokracie, zabezpečení lidských práv a svobod a spravedlivého společenského uspořádání, jak uvádí Moldan. Ekologický rozměr poukazuje na to, že hospodářská činnost a celkový civilizační rozvoj se děje v širším rámci přírodních podmínek. Lidé a jejich činnost jsou součástí zemské biosféry a jsou plně závislí na přírodních zdrojích a na planetárních životodárných systémech, jako je systém klimatický, fyzikálně chemické fungování atmosféry, hydrologický cyklus či biogeochemické cykly chemických prvků. (Moldan, 2001)
4.3 Agenda 21 Agenda 21 je základní několikastránkový dokument z roku 1992 z Konference v Rio de Janeiro (Summit Země). Jedná se o agendu pro 21. století rozpracovávající zásady realizace udržitelného rozvoje obsažené v Deklaraci z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji. Rozpracovává 27 zásad udržitelného rozvoje a jejich naplnění. Dokument je rozdělen do čtyř hlavních částí – ochrana zdrojů a hospodaření s nimi, sociální a ekonomické aspekty, finanční zdroje a úloha velkých společenských skupin. Agenda formuluje několik prioritních cílů – zefektivnění spotřeby energie a surovin, zavádění nových technologií, změny v hospodaření s půdou, odstranění chudoby atd. Lokální Agenda 21 je rozpracování dokumentu Agenda 21 pro využití ve městech, obcích, destinacích, regionech, mikroregionech, s důrazem na respektování místních podmínek. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [2], [7], [8], [11], [12].
19
5 Trvale udržitelný cestovní ruch 5.1 Pojem trvale udržitelný cestovní ruch a jeho znaky Definice trvale udržitelného cestovního ruchu Definice udržitelného cestovního ruchu se opět různí. Dle výkladového slovníku cestovního ruchu je udržitelný cestovní ruch takový, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí. (Pásková, Zelenka, 2002) Jednou z dalších definic je tato dle UNWTO (United Nation World Tourism Organisation): Udržitelný cestovní ruch uspokojuje potřeby současných cestovatelů a hostitelských regionů, zatímco jsou chráněny a zlepšovány jeho možnosti do budoucna. Ekonomicko-environmentální vymezení dle UNWTO zní takto: Schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými destinacemi, přitáhnout první i opakované návštěvy, podržet si kulturní jedinečnost, být v rovnováze s životním prostředím. Znaky trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu Základním znakem udržitelného cestovního ruchu je rozložení dovolených během celého roku. Každá destinace by měla dbát na vzdělávání zodpovědných pracovníků v cestovním ruchu. Potenciální návštěvníci by se měli před cestou seznámit s cílovou destinací (tradice, zvyklosti apod.). V zájmu místního obyvatelstva, ale i návštěvníků by měla fungovat ochrana hodnotných území, která utvářejí krajinu (přírodní rezervace) a přírodních zvláštností. Zachování místní architektury (design zařízení, místní stavební materiál) by mělo přispívat k uchování jedinečnosti daných oblastí. Nezanedbatelná je také podpora rozvoje zemědělství a jeho ochrana. Je nutné plánovat rozvoj cestovního ruchu na úrovni regionu. Kraje a regiony by měly podporovat rozvoj veřejné dopravy. Pro udržení rázu krajiny je nutné zachování otevřených prostorů (pole, louky). Místo stavby nových zařízení je nutné zlepšovat využívání již existujících zařízení. Důležitá je podpora takových forem cestovního ruchu, které jsou nenáročné na technická a technologická zařízení. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [5], [6], [11].
20
5.2 Pozitivní a negativní vlivy cestovního ruchu Mezi pozitiva cestovního ruchu patří zejména zachování a ochrana významných přírodních zdrojů, ale také ochrana kulturně-historických pamětihodností s cílem je využít jako významné turistické atraktivity. Díky ekologickému myšlení stále většího počtu účastníků cestovního ruchu začínají i podnikatelé v této oblasti uplatňovat technické a technologické postupy vedoucí k úspoře energie, snižování emisí, využívání alternativních zdrojů energie (solární energie), snižování a třídění odpadů, což se projevuje v lepší kvalitě ovzduší, vody a snížení hladiny hluku. S rozvojem cestovního ruchu dochází i k rozvoji infrastruktury (výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod, plynofikace), která slouží nejen účastníkům cestovního ruchu, ale i místnímu obyvatelstvu. Cestovní ruch s sebou přináší nové pracovní příležitosti na venkově. Cestovní ruch přináší finanční prostředky, které mohou být použity na další rozvoj destinace. Negativní vliv cestovního ruchu se projevuje znečišťováním ovzduší, vody, zvyšováním hladiny hluku. Negativním faktorem je zejména nadměrný rozvoj dopravy, nedostatečná legislativa, neúčinná sankční opatření ve vztahu ke znečišťování životního prostředí. Velmi negativní vliv na životní prostředí mají i někteří podnikatelé, kteří nedodržují zásady ekologického chování a preferují krátkodobé cíle zaměřené na maximální zisk. Velmi často dochází k vizuálnímu znehodnocení krajiny, především architektonického ztvárnění zařízení cestovního ruchu, nerespektováním tradičního architektonického stylu, používáním nevhodných stavebních materiálů atd. Problémy odpadového hospodářství nejsou součástí plánování rozvoje daného území. Přírodní prostředí je znehodnoceno „černými“ skládkami odpadu a v některých oblastech i neexistencí kanalizace a čistíren odpadních vod. Rozvoj cestovního ruchu s sebou v některých případech přináší narušení ekologické stability krajiny a ničení ekosystémů. Kapacita jednotlivých zařízení by měla respektovat limitní kapacity daného území. Velmi negativním faktorem je poškozování a ničení archeologických a kulturně-historických památek, zejména v důsledku jejich neodborné rekonstrukce, případně vandalizmem účastníků cestovního ruchu. Nepřiměřený rozvoj cestovního ruchu může mít nepříznivý dopad na místní obyvatelstvo, především růstem cen pozemků, nemovitostí, zboží a služeb, které jsou předmětem spotřeby i místních obyvatel. Rozvoj cestovního ruchu je mnohdy provázen i růstem kriminality a ztrátou kulturní identity dané oblasti. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [5], [11]. 21
5.3 Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu Ekologicky šetrná turistika nemá narozdíl od některých druhů cestovního ruchu negativní dopad na životní prostředí. Základem je pobyt a sepjetí s přírodou a poznávání tradičních kultur v dané oblasti. Venkovský cestovní ruch je rekreační forma cestovního ruchu spojená s pobytem ve venkovském prostředí a s maximální snahou účastníků pobývat ve volné přírodě. Jedná se o návrat k přírodě a objevování venkova. Účastníci poznávají a uvědomují si přírodní a kulturní bohatství země. Venkovský cestovní ruch je také nazýván zelenou turistikou. Venkovská turistika se nezaměřuje pouze na přírodu a venkovské prostředí, ale využívá veškerý kulturní, společenský a materiální potenciál venkova. V našem prostředí nabývá tento cestovní ruch dvou zcela rozdílných podob. Jedná se jednak o opakované pobyty (tradiční české chataření a chalupaření), jednak o jednorázové turistické a rekreační pobyty. Zatímco první forma je v našich podmínkách velice rozšířená, jednorázové pobyty tvoří pouze malou část venkovské turistiky. Nejdůležitější cíle venkovské turistiky jsou: stimulovat další rozvoj dalších podnikatelských aktivit na venkově, odlehčit přetížené infrastruktuře měst, respektovat přirozené přírodní prostředí, udržovat a rozvíjet přirozené přírodní prostředí, přispívat ke tvorbě krajiny a celkové péči o životní prostředí, přispívat k udržení a rozvoji místních zvláštností a tradic, vrátit člověka do přírody. Agroturistika je součástí venkovského cestovního ruchu. Agroturistika je spojována s uspokojováním potřeb účastníků cestovního ruchu na zemědělském hospodářství nebo na selské usedlosti. Jedná se o trend návratu do přírody a aktivní odpočinek. Jsou s ní spojené netradiční zážitky s poznáváním života a práce na zemědělské usedlosti. Jsou to také různé typy řemesel a tradic (řezbářství, hrnčířství, tance, lidové slavnosti apod.). Nedílnou součástí jsou i sportovně-rekreační aktivity (rybářství, myslivost, jízda na koni, jízda na kole apod.). Typickým znakem pro agroturistiku je aktivní účast na farmářských činnostech (dojení, sběr ovoce, sečení a sušení sena, výroba másla a sýrů apod.). Agroturistika je považována za udržitelnou formu cestovního ruchu. Ekoturistika souvisí s ekologií cestovního ruchu a předpokládá šetrné hospodaření s životním prostředím, které slouží jak rezidentům, tak i návštěvníkům. Ekoturistiku řadíme k venkovskému cestovnímu ruchu. Účastníci využívají přírodních zdrojů a kulturních zajímavostí s ohledem na jejich zachování pro příští generace. Ekoturismus 22
zahrnuje výchovu a informace o přírodě a představuje přínos pro společnost zasaženou cestovním ruchem. Ekoturistiku nelze vymezit pouze na pobyt v ekologicky neporušené přírodě (národní parky, chráněná území). Subjekty cestovního ruchu by měly přírodu nejen chránit, ale také by měly reinvestovat část svých zisků do přírody, tj. použít finanční prostředky k obnově přírodních zdrojů. Ekoagroturistika je kombinací ekoturistiky a agroturistiky. Jde zejména o pobyty na zemědělských usedlostech a farmách, které se zabývají ekologicky vedeným zemědělstvím. Tyto farmy nepoužívají při rostlinné a živočišné výrobě žádné syntetické chemikálie, hormonální přípravky, hnojiva, umělá barviva apod. Farmy poskytují pro účastníky cestovního ruchu takto vypěstované potraviny a produkty. Tato turistika neohrožuje tradiční venkovský život a nezatěžuje nadměrně životní prostředí. Zásady ekologicky šetrného cestovního ruchu Účast na cestovním ruchu je přirozeným právem člověka. Jeho naplňování je kromě mnohých pozitiv spojeno i s vážnými důsledky na přírodní prostředí a kulturu. Společnost amerických cestovních kanceláří (ASTA – American Society of Travel Agents) vydala deset zásad ekologicky šetrného cestovního ruchu: 1. Zanech po sobě jen otisky nohou, odnes si jen fotografie a vzpomínky. 2. Respektuj křehkost prostředí. Uvědom si, že každý z nás musí být ochotný pomoci jeho ochraně. 3. Aby tvoje dovolená měla smysl, najdi si předem čas a pouč se o zvycích, způsobu života a kultuře místa, které navštívíš. V průběhu cesty poznávej místní obyvatele a hovoř s nimi. 4. Respektuj a podporuj místní kulturu (náboženství, tradice, řemesla, služby). Respektuj
soukromí
a
důstojnost
místního
obyvatelstva,
hlavně
při
fotografování. 5. Nikdy neodhazuj odpadky. Místo, které jsi navštívil, zanech čistější než bylo předtím, než jsi tam přišel. 6. Nekupuj výrobky z materiálů jako je slonovina, želví krunýř, nebo zvířecí kůže a kožešiny.
23
7. Choď po vyznačených cestách a pěšinách. Neruš zvěř a nenič rostliny. 8. Seznam se s programem ochrany přírody, organizacemi ochrany a podporuj je. 9. Kde je možné, používej veřejnou dopravu, necestuj vlastním autem. Upozorňuj ostatní řidiče, aby zbytečně nenechávali v chodu motory svých vozidel. 10. Žádej, aby cestovní kanceláře a agentury, výletní a rekreační zařízení přijaly toto desatero, nebo jiné normy ochrany prostředí a důsledně je uplatňovaly při výchově svých zaměstnanců. (Hesková, 2006) V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [5], [6], [7], [8], [11].
24
6 Dokumenty z oblasti cestovního ruchu 6.1 Agenda 21 pro cestovní ruch Jedná se o rozpracování Agendy 21 pro podmínky a specifika cestovního ruchu. Tento dokument byl vypracován v roce 1996. Na tomto dokumentu společně pracovaly tyto organizace – UNWTO, WTTC a Earth Council. Důležitým faktorem je rozvoj cestovního ruchu v souladu s environmentálním udržitelným vývojem. Měly by být také respektovány zákony na ochranu životního prostředí. Hlavní zásady dokumentu: Cestovní ruch a cestování podmiňuje mír, rozvoj a ochrana životního prostředí, tyto faktory jsou na sobě závislé. Rozvoj cestovního ruchu by měl být řízen ve spolupráci s místními obyvateli, rozhodování v procesu plánování cestovního ruchu by mělo být realizováno na místní úrovni. Rozvoj cestovního ruchu by měl vycházet z poznání a podpory identity, kultury a zájmů místního obyvatelstva. Národy by si měly vzájemně poskytovat informace o narušení přírody způsobené návštěvníky cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu by měl být využíván pro vytváření pracovních příležitostí žen a místního obyvatelstva. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [6], [7], [8], [12].
6.2 Globální etický kodex cestovního ruchu Globální etický turistický kodex byl přijat dne 1. října 1999 členy Světové organizace cestovního ruchu, zástupci světového průmyslu cestovního ruchu, delegáty států, území, podniků, institucí a orgánů, kteří se sešli na Valném shromáždění v Santiagu de Chile. Tento kodex obsahuje 10 článků, které se mimo jiné zabývají přínosy cestovního ruchu jakými jsou například jeho podíl na vzájemném porozumění a respektování národů a společností, jeho role ve využívání kulturního dědictví, která přispívá k zdokonalení lidstva, nebo prospěšnost cestovního ruchu pro hostitelské země a komunity. Kodex dále řeší právo na turistiku, svobodu pohybu turistů či práva pracovníků a podnikatelů v oblasti cestovního ruchu. Článek 1: Podíl cestovního ruchu na vzájemném porozumění a respektování národů a společností říká, že základem a důsledkem odpovědného cestovního ruchu 25
jsou porozumění a podpora etických hodnot lidstva, které plynou z tolerance a respektování náboženských a filozofických růzností a morálních přesvědčení. Účastníci cestovního ruchu a sami turisté by měli brát na vědomí kulturní a sociální tradice a zvyklosti národů a uznat jejich hodnotu. Aktivity cestovního ruchu by měly být prováděny v souladu s tradicemi hostitelských regionů a zemí a při respektování zákonů a zvyklostí. Hostitelské komunity a místní odborníci by se měli seznámit s turisty, kteří je navštíví, respektovat je a poznat jejich životní styl, vkus a očekávání. Kvalitní vzdělávání a školení odborníků přispívá k pohostinnému přijetí. Podle tohoto článku je úkolem veřejných orgánů poskytovat ochranu turistům a návštěvníkům a jejich majetku. Pozornost by měla být také věnována bezpečnosti zahraničních turistů a poskytování informací. Turisté a návštěvníci by při cestování neměli páchat trestné činy, vyvarovat se chování, jež je pro místní obyvatele urážlivé nebo škodlivé nebo poškozující místní životní prostředí. Tento článek také klade důraz na to, aby se turisté před odjezdem seznámili s charakteristickými zvláštnostmi, se zdravotními a bezpečnostními riziky zemí, které hodlají navštívit. Článek 2: Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení formuluje cestovní ruch jako aktivitu, jež je nejčastěji spojována s odpočinkem a relaxací, sportem a přístupem k přírodě. Cestovní ruch by měl být plánován a realizován jako prostředek individuálního a kolektivního uspokojení, který představuje nenahraditelný faktor sebevzdělání, vzájemné tolerance a dozvídání se o rozdílech mezi národy a kulturami. Tento článek říká, že aktivity cestovního ruchu by měly respektovat rovnost mužů a žen, podporovat lidská práva, a to zejména dětí, starších osob, zdravotně postižených osob, etnických menšin a domorodých národů. Článek 3: Cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje sděluje, že všichni účastníci rozvoje cestovního ruchu by měli chránit životní prostředí, s cílem dosažení přiměřeného, nepřetržitého a udržitelného ekonomického rozvoje, který je zaměřen na rovnoprávné uspokojování potřeb současných i budoucích generací. Třetí článek dále stanovuje, že národní, regionální a místní orgány by měly upřednostňovat a podporovat všechny formy rozvoje cestovního ruchu, jež vedou k zachování vzácných zdrojů, zvláště vody a energie. Dále je třeba usilovat o rozložení toků turistů a návštěvníků v čase a prostoru za účelem snížení dopadu aktivit cestovního ruchu na životní prostředí a zvýšení jejich prospěšného vlivu na průmysl cestovního ruchu a místní ekonomiku. Infrastruktura a aktivity cestovního ruchu by měly být plánovány tak, aby chránily 26
přírodní dědictví, sestávající z ekosystémů a biodiverzity a zachovaly ohrožené druhy. Účastníci rozvoje cestovního ruchu a odborníci by měli stanovit omezení svých aktivit ve zvláště citlivých oblastech, jako jsou pouště, polární nebo vysokohorské oblasti, tropické pralesy a mokřady, které jsou vhodné pro vytváření přírodních rezervací nebo chráněných krajinných oblastí. Tento článek také pojednává o přírodní turistice a ekoturistice jako o zvláště vhodných formách pro rozšíření a zlepšení pozice cestovního ruchu, pokud respektují přírodní dědictví a místní obyvatelstvo. Článek 4: Cestovní ruch jako aktivita využívající kulturní dědictví lidstva a přispívající k jeho zdokonalení říká, že zdroje cestovního ruchu patří ke společnému dědictví lidstva. Komunity, na jejichž území se nacházejí, mají vůči nim zvláštní práva a povinnosti. Politiky a aktivity cestovního ruchu by měly být prováděny při respektování uměleckého, archeologického a kulturního dědictví, které by měly ochraňovat a předat budoucím generacím. Zvláštní péče musí být věnována zachování a obnově památníků, svatyní, muzeí, archeologických a historických památek, které musí být přístupné turistům. Tento článek dále určuje, že finanční zdroje získané z návštěv kulturních památek by měly být alespoň částečně používány na jejich ochranu, udržování, rozvoj a zkrášlování. Aktivity cestovního ruchu by měly umožňovat zachování a rozvoj tradičních kulturních produktů, řemesel a folklóru. Neměly by rovněž způsobovat jejich úpadek a standardizaci. Článek 5: Cestovní ruch, prospěšná aktivita pro hostitelské země a komunity pojednává o zapojení místního obyvatelstva do aktivit cestovního ruchu a sdílení ekonomických, sociálních a kulturních přínosů, které vytvářejí. Politiky cestovního ruchu by měly napomáhat zvýšení životní úrovně obyvatelstva navštívených regionů a uspokojování jejich potřeb. Rovněž by měly být upřednostňovány místní pracovní síly. Pátý článek dále uvádí potřebu věnovat zvláštní pozornost specifickým problémům pobřežních oblastí, ostrovních území, venkovských a horských oblastí, pro které cestovní ruch představuje možnost rozvoje. Odborníci a investoři v oblasti cestovního ruchu by měli provádět studie dopadu svých projektů na životní prostředí a přírodu a vše konzultovat s místním obyvatelstvem. Článek 6: Závazky účastníků rozvoje cestovního ruchu říká, že odborníci v oblasti cestovního ruchu jsou povinni poskytovat turistům objektivní a pravdivé informace o místech, podmínkách cestování, ubytování, stravování a pobytů. Smluvní ustanovení 27
by měla být snadno pochopitelná, pokud jde o povahu, cenu a kvalitu služeb. Je důležité dbát ve spolupráci s veřejnými orgány, o bezpečnost, prevenci nehod, ochranu zdraví a bezpečnost potravin. Podle tohoto článku je také nutné zajištění existence mechanismů, které zajistí návrat turistů v případě úpadku podniku. Vlády mají povinnost v případě krize informovat své občany o obtížných okolnostech nebo dokonce nebezpečí, se kterými se mohou setkat během svých cest do zahraničí. Tisk a média by měly vydávat pravdivé a vyvážené informace o událostech a situacích, jež by mohly ovlivnit příliv turistů. Článek 7: Právo na turistiku formuluje všeobecné právo na turistiku, které musí být považováno za důsledek práva na odpočinek a volný čas. Veřejné orgány by měly rozvíjet sociální turistiku, rodinnou turistiku, turistiku pro studenty a seniory a turistiku pro zdravotně postižené osoby. Článek 8: Svoboda pohybu turistů pojednává o právu svobodného pohybu návštěvníků a turistů ve svých zemích a z jednoho státu do druhého. Turisté a návštěvníci by měli mít přístup ke všem formám komunikace a také by měli mít svobodu kontaktu s konzulárními zástupci svých zemí původu. Turisté by měli mít stejná práva jako občané navštívené země. Administrativa týkající se přechodu hranic by měla být přizpůsobena, tak, aby maximálně umožňovala svobodu cestování. Článek 9: Práva pracovníků a podnikatelů v oblasti průmyslu cestovního ruchu určuje, že práva zaměstnanců a samostatně výdělečně činných pracovníků v oblasti cestovního ruchu by měla být garantována se zvláštní péčí, pod dohledem vlád a místních samospráv, jak zemí jejich původu, tak zemí hostitelských. Zaměstnanci a samostatně výdělečně činní pracovníci cestovního ruchu mají právo a povinnost získat počáteční školení. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba by měla mít právo rozvíjet profesionální aktivity v oblasti cestovního ruchu. Výměny zkušeností mezi pracovníky cestovního ruchu by měly přispívat k podpoře rozvoje světového průmyslu cestovního ruchu. Nadnárodní podniky by neměly zneužívat svého dominantního postavení a naopak by se měly účastnit místního rozvoje. Spolupráce a navazování vztahů mezi podniky z vysílajících a hostitelských zemí přispívají k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a spravedlivému rozdělení zisků z jeho růstu. Článek 10: Aplikace principů globálního etického kodexu cestovního ruchu uvádí, že je nutná spolupráce odborníků z veřejného i soukromého sektoru, kteří budou 28
uznávat roli mezinárodních organizací a nevládních organizací kompetentních v oblastech rozvoje cestovního ruchu, ochrany lidských práv a životního prostředí. V této podkapitole byl použit informační zdroj [15].
6.3 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice Dne 7. listopadu 2007 vláda České republiky schválila Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013. Jedná se o střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroje podporuje jeho další rozvoj. Základním posláním Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch a dále také rozvoj systémového a koncepčního
přístupu
veřejné
správy
na
všech
úrovních
jako
zdroje
konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto území. Cílem zpracování Koncepce státní politiky v cestovním ruchu v ČR je sjednocení koncepční činnosti v oblasti cestovního ruchu s programovacím obdobím Evropské unie a vytvoření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu ČR. Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách: Priorita 1 – Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2 – Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3 – Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4 – Vytváření organizační struktury cestovního ruchu Koncepce slouží rovněž jako východisko pro obnovení rozvojových programů cestovního ruchu v jednotlivých krajích ČR. Mezi cíle koncepce patří: zkvalitnění a rozvoj infrastruktury pro ekologicky šetrné formy CR, efektivní využití a ochrana kulturně-historického potenciálu, zvýšení příjmů z CR, vznik nových pracovních příležitostí v regionech, zkvalitnění systému školství a systém celoživotního vzdělávání dospělých, uchování a zvyšování kvality udržitelného rozvoje a podpora malého a středního podnikání. V této podkapitole byl použit informační zdroj [22]. 29
6.4 Program rozvoje Pardubického kraje v oblasti cestovního ruchu Tento program z roku 2006 stanovuje několik cílů a opatření pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubickém kraji. Byl zpracován Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje. Cíle plynoucí z tohoto dokumentu jsou mimo jiné: rozvoj infrastruktury, která podmiňuje rozvoj nejrůznějších forem cestovního ruchu s ohledem na ochranu přírody a krajiny, rozšíření stávající nabídky cestovního ruchu a zkvalitnění stávajících služeb, poskytování kvalitních a relevantních informací o nabídce Pardubického kraje, zavádění nových produktů cestovního ruchu, podpora partnerství a kooperace subjektů působících v oblasti CR, využít kulturně-historický potenciál kraje pro rozšíření nabídky CR, zvýšit ochranu významných kulturně a historicky hodnotných movitých věcí. V této podkapitole byl použit informační zdroj [23].
30
7 Ekologicky šetrný cestovní ruch na Seči a okolí 7.1 Chataření a chalupaření Chalupaření je využívání vlastních chalup a jejich okolí k rekreaci, v České republice významná součást domácího cestovního ruchu realizovaná mimo veřejné formy cestovního ruchu. Chalupaření oživuje venkov, přispívá k udržování objektů a jejich okolí (zahrady, cesty). (Pásková, Zelenka, 2002) Chataření je druh cestovního ruchu, rekreace v rámci vybudovaných objektů individuální rekreace – pobyty na vlastních chatách, dříve v České republice často živelně stavěných. V České republice významná součást cestovního ruchu, realizovaná mimo veřejné formy cestovního ruchu. (Pásková, Zelenka, 2002) Sečská přehrada a její okolí je již od svého vybudování jednou z nejvýznamnějších rekreačních oblastí Pardubického kraje. Okolo Sečské přehrady můžeme najít téměř 1 800 rekreačních objektů. Většinu těchto objektů představují chaty a chalupy, které jsou využívány převážně obyvateli Chrudimska a Pardubicka, kteří zde tráví víkendy a volný čas. Část objektů je obývána rekreanty důchodového věku po celé léto. Některé chaty a chalupy jsou během sezóny pronajímány. V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [6], [37].
7.2 Agroturistika Prostředí CHKO Železné hory představuje ideální podmínky pro agroturistiku a ekoagroturistiku, přesto zde zatím tyto formy cestovního ruchu nejsou příliš rozvinuty. Z těchto důvodů zde uvádím i možnosti agroturistiky, které se nacházejí v blízkém okolí zkoumané oblasti. Agroturistika je na Seči a okolí zastoupena v podobě farem a rančů. Farma Licibořice – kozí farma se specializuje na výrobu kozích produktů, které jsou dostupné pro zájemce. Chov ovcí a koz má v této oblasti velký význam, protože spásají zdejší chráněné louky. Farma se specializuje na prodej kozího mléka, jogurtů, tvarohu a různých druhů sýrů, nabízí také možnost prohlídky farmy. Kontakt: Farma Licibořice, Licibořice 14, 538 23 Licibořice, www.kozifarma.eu
31
Ranč Kovářov nabízí ubytování ve western bungalovech, tee pee nebo ve vlastních stanech. Možné je i ustájení vlastních koní, k dispozici je krmení, venkovní boxy a pastviny. Pro zájemce, kteří vlastní koně nemají, ranč poskytuje koně s instruktorem. Začátečníkům nabízí kurzy základů jízdy na koni, a to víkendové i týdenní. Ranč Kovářov každoročně pořádá jezdecké výcvikové tábory, kde je pro účastníky k dispozici 6 koní a odborné pedagogické vedení. Návštěvníci se mohou podílet na krmení a péči o koně. Kontakt: Ranč Kovářov, Kovářov 1, 538 07 Seč, www.kovarov.info
Obrázek 9: Ranč Kovářov (zdroj: www.kovarov.info)
Ranč – H se nachází ve vesnici Vápenný Podol nedaleko obce Seč. Ranč nabízí projížďky na koních v doprovodu zkušeného jezdce v chráněné krajinné oblasti Železné hory. Vyjížďky jsou určeny pro jednotlivce až čtyřčlenné skupiny, pro úplné začátečníky i pro pokročilé jezdce. Ranč také nabízí krátkodobé a dlouhodobé boxové ustájení koní s plnou péčí a denní pobyt ve výběhu. Kontakt: Ranč – H, Vápenný Podol, www.ranchh.unas.cz Farma Slunečný dvůr je centrem pro jezdectví a ekoagroturistiku. Nachází se zde také tréninkové středisko dostihových koní. Farma nabízí možnost ubytování v apartmánech s kompletně zařízenou kuchyňkou. Farma obdržela certifikát „Tři hvězdičky“ Svazu venkovské turistiky. Koně je možné ustájit ve 24 boxech o rozměrech 3,5 m x 3,5 m. Součástí farmy je i tréninková dráha, kolotoč na pohybování koní, skoková škola a krytá jezdecká hala. Kontakt: Farma Slunečný dvůr, Holičky 34, 538 03 Morašice, www.sunnyfarm.cz 32
Ekofarma Obořice vznikla v roce 1994. Na této farmě chovají především koně, ale i krávy, kozy, ovce, osly a různá další hospodářská zvířata. Návštěvníci farmy si mohou na vlastní kůži vyzkoušet život na farmě se vším, co k tomu patří. Farma také nabízí možnost ubytování v apartmánech. Zkušení instruktoři poskytují lekce jízdy na koních a vyjížďky do okolí. Kontakt: Ekofarma Obořice, Obořice 3, 538 25 Nasavrky V této podkapitole byly použity tyto informační zdroje [18], [19], [20], [34], [37].
7.3 Ekoturistika Chráněná krajinná oblast Železné hory je jako stvořená pro pěší turistiku, cykloturistiku, hippoturistiku, fotografování a pozorování volně žijících živočichů. Návštěvníci zde mohou využít nejen celé řady turistických a cyklistických stezek, koňských stezek, ale také naučných stezek, které seznamují návštěvníky se zdejší přírodou a historickým vývojem území. V CHKO Železné hory je v současné době dokončeno přes 100 kilometrů koňských stezek Cykloturistika – tato oblast je hojně navštěvována cyklisty a v sezóně zde dokonce funguje cyklobus. Trasy se liší délkou i náročností. V oblasti se nachází převážně méně frekventované silnice, které jsou pro cyklisty mnohem bezpečnější. Pěší turistika – turisté mají mnoho možností turistických cest, které touto oblastí vedou. Tyto pěší turistické trasy je také možné kombinovat. Zde uvádím pouze některé: Trasa č. 1: Kolem tisícileté lípy k přehradě – trasa vede obcemi Horní Bradlo, Lipka, Modletín, Klokočov, Horní Ves a Hoješín. Návštěvníci mohou cestou obdivovat krásu tisícileté lípy v Klokočově, kde uvidí také malebný zámeček, gotickou tvrz v Lipce a pohled na Sečskou přehradu. Trasa č. 2: Na hrad Oheb – na této stezce se turisté seznámí se Sečskou přehradou, nádrží Seč II., zříceninou hradu Oheb a kostelem sv. Víta s freskovou výzdobou a barokní dřevěnou zvonicí v obci Bojanov. Trasa č. 3: Ze Seče přes hřeben Kaňkových hor – na této stezce se nachází přehradní hráz Sečské přehrady, obec Seč, kde se nachází zámeček a kostel, turisté také mohou obdivovat přírodní krásy NPR Lichnice – Kaňkovy hory. 33
Trasa č. 4: Od přehrady k rybníkům v Pekle – trasa vede od zříceniny hradu Vildštejn podél Sečské přehrady, přes obec Hoješín k rybníku Dolní Peklo. Naučné stezky – budování naučných stezek je velmi důležité, protože vede návštěvníky k poznávání přírody a k pochopení důležitosti ochrany přírody. Informační tabule s textem seznamují turisty s přírodně i kulturně pozoruhodnými místy a v oblasti jich existuje několik. Vlastivědná stezka Krajem Železných hor – její délka je 22 km a byla založena již v roce 1986. Vede ze Seče do Ronova nad Doubravou přes NPR Lichnice – Kaňkovy hory, údolím Zlatého potoka, kolem zříceniny hradu Lichnice a vyhlídky Dívčí kámen. Tato stezka prošla v roce 1994 rozsáhlou rekonstrukcí a podává přehled přírodě, krajině, historii a současnosti Železných hor. V této pod kapitole byly použity tyto informační zdroje [10], [26], [29], [30].
34
8 Primární výzkum Primárním výzkumem rozumíme získávání informací a názorů od respondentů přímým kontaktem s nimi, v širším pojetí je i kontaktem zprostředkovaným přes různá média. V cestovním ruchu je primární výzkum zdrojem dat pro statistiku cestovního ruchu a pro marketingový výzkum. (Pásková, Zelenka, 2002) Mezi metody primárního výzkumu patří řízené rozhovory, vyplňování dotazníků, průzkum pomocí telefonů, pošty a e-mailu. V této práci je použito dvou metod primárního výzkumu, a to dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Při dotazníkovém průzkumu respondenti odpovídají na stejnou sadu otázek, které jim jsou pokládány tazatelem a nebo mohou dotazníky vyplňovat samostatně. Řízený rozhovor poskytuje nejpřesnější výsledky, patří však k nejdražším a poměrně časově náročným metodám. Informace byly použity ze zdroje [6].
8.1 Dotazníkový průzkum Před začátkem dotazníkového průzkumu bylo stanoveno, že 2/3 respondentů budou tvořit místní občané, zbývající třetinu návštěvníci tohoto regionu. Mnohdy však nebylo příliš jednoduché rozeznat místní občany od turistů. Celkový počet získaných dotazníků byl stanoven na 150. Výzkum probíhal ve městě Seč, a to zejména na frekventovaných místech jako jsou náměstí a okolí informačního centra. Dále probíhal výzkum i v dalších obcích vymezené oblasti a v okolí Sečské přehrady. Průzkum probíhal od května do konce měsíce října roku 2009 a v dubnu roku 2010, a to rovnoměrně ve všední dny a o víkendech. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názor místních obyvatel a návštěvníků na cestovní ruch v této oblasti, konkrétně se jednalo o návštěvnost regionu, názory na možný příliv návštěvníků do této oblasti a jeho případné výhody či negativní vlivy na region. Součástí dotazníku byly také otázky, které se týkaly trávení dovolené respondentů, jejich spokojeností s okolním prostředím v místě jejich dovolené. Dotazník je složen z 11 ti otázek, z nichž 10 otázek je uzavřených a otázka číslo 10 je otevřená a vyžaduje vlastní odpovědi respondentů. 35
Základní údaje o respondentech V dotazníkovém průzkumu bylo celkem osloveno 150 respondentů. Z toho 2/3 respondentů tvořili místní obyvatelé a 1/3 návštěvníci. Přesto, že respondenti byli vybíráni náhodně, byla obě pohlaví zastoupena téměř rovnoměrně, 48 % žen a 52 % mužů. Čtvrtinu dotazovaných tvořili lidé ve věku 18 až 25 let, další čtvrtinu věková skupina 36 až 45 let. Celých 17 % dotazovaných bylo ve věku 46 až 55 let. Věkovou skupinu 26 až 35 let tvořilo 15 % respondentů. Nejméně zastoupenými věkovými skupinami byli lidé důchodového věku a lidé ve věku 56 až 65 let. Nejvíce respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání, a to 49 %. Další početnou skupinou jsou lidé s výučním listem, celých 34 %. Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 13 % respondentů. Nejmenší skupinu respondentů tvořili lidé se základním vzděláním.
Pohlaví
48% 52%
žena
muž
Obrázek 10: Pohlaví (zdroj:vlastní průzkum)
36
Věk 10% 25%
9%
17% 15% 25% 18 - 25 46 - 55
26 - 35 56 - 65
36 - 45 nad 65 let
Obrázek 11: Věk (zdroj:vlastní průzkum)
Vzdělání vysokoškolské 13%
základní 4%
vyučen/a 34%
střední 49%
Obrázek 12: Vzdělání (zdroj:vlastní průzkum)
Zaměstnání respondentů Zaměstnáním oslovených návštěvníků a místních občanů se zabývají následující 3 grafy.Z prvního grafu vyplývá, že 49 % oslovených pracuje v místě svého bydliště, 34 % respondentů do zaměstnání dojíždí. Z druhého grafu je patrné, že největší část oslovených, a to 51 % je zaměstnána v soukromém sektoru. 30 % respondentů uvedlo, že jsou zaměstnáni ve veřejném
37
sektoru. 17 % dotazovaných nepracuje nebo studuje. Pouhá 2 % jsou zaměstnána v neziskovém sektoru. Třetí graf blíže specifikuje druh vykonávané práce. Více než polovina občanů pracuje jako běžný zaměstnanec, 17 % oslovených zastává nějakou řídící funkci. 11 % se řadí mezi osoby samostatně výdělečně činné. Zbývajících 17 % respondentů tvoří studenti, důchodci, nezaměstnaní a ženy na mateřské. Kde pracujete? 17%
49%
34%
v místě bydliště
dojíždím
nepracuji nebo studuji
Obrázek 13: Kde pracujete? (zdroj:vlastní průzkum)
Typ organizace 60%
51% 50% 40%
30% 30%
17%
20% 10%
2% 0% soukromý sektor
veřejný sektor
nepracuji nebo studuji
neziskový sektor
Obrázek 14: Typ organizace (zdroj:vlastní průzkum)
38
Druh vykonávané práce 53%
zaměstnanec
17%
vedoucí pracovník
11%
samostatně výdělečná činnost
7%
student
5%
důchodce nezaměstnaný
3%
podnikatel zaměstnávající jiné pracovníky
2%
na mateřské
2% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Obrázek 15: Druh vykonávané práce (zdroj:vlastní průzkum)
Bydliště Největší skupina respondentů, a to 87 %, uvedla jako své bydliště Pardubický kraj, což je opět ovlivněno skladbou respondentů (2/3 místní obyvatelé, 1/3 návštěvníci). Zkoumaná oblast Seč a okolí se nachází v Pardubickém kraji. Na dalších místech skončily kraje Vysočina, Královéhradecký a Středočeský.
Bydliště (kraj) 100% 90%
87%
80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%
8%
10%
3%
2%
Královéhradecký
Středočeský
0% Pardubický
Vysočina
Obrázek 16: Bydliště (zdroj:vlastní průzkum)
39
Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k této obci nebo regionu? Fakt, že skladba respondentů byla částečně stanovena, se promítnul i do vyhodnocení této otázky, 70 % dotazovaných odpovědělo, že jsou místními občany. Zbývající část respondentů tvořili nerezidenti, z toho 27 % dotazovaných uvedlo, že jsou zde jako návštěvníci, pouhá 3 % dotazovaných zde byla pracovně či služebně, z nichž většina byla ubytována v hotelu Jezerka, který je vhodný k pořádání firemních akcí, školení a kongresů díky nově vybudovanému kongresovému centru.
Vztah k obci nebo regionu návštěvník nebo turista 27%
pracovní, služebně 3%
místní občan 70%
Obrázek 17: Vztah k obci nebo regionu (zdroj: vlastní průzkum)
40
Otázka č. 2: Jak dlouho zde žijete nebo navštěvujete tento region? Nejvíce respondentů, celých 38 %, odpovědělo na tuto otázku, že v tomto regionu žijí nebo ho navštěvují více než 30 let. Více než třetina respondentů je s regionem nějakým způsobem spjato 10 až 20 let. 13 % dotazovaných uvedlo, že v tomto regionu žije nebo ho navštěvuje 6 až 10 let. 7 % občanů zde žije nebo navštěvuje tento region 1 až 5 let. Pouze 5 % uvedlo časové rozmezí 20 až 30 let, 2 % respondentů zde bydlí nebo do této oblasti jezdí méně než 1 rok. Odpovědi na tuto otázku jsou opět ovlivněny faktem, že 2/3 dotazovaných tvořili místní občané. Přesto z průzkumu vyplývá, že většina návštěvníků zde nebyla poprvé nebo region dokonce navštěvuje pravidelně několik let.
Jak dlouho zde žijete nebo navštěvujete tento region?
38%
40%
35% 35% 30% 25% 20%
13%
15% 10% 5%
7%
5%
2%
0% méně než 1 rok
1 - 5 let
6 - 10 let
10 - 20 let
20 - 30 let
více než 30 let
Obrázek 18: Jak dlouho zde žijete nebo navštěvujete tento region? (zdroj: vlastní průzkum)
41
Otázka č. 3: Myslíte si, že tato obec, město nebo region je návštěvníky často navštěvovaný? V této otázce byl zjišťován názor na návštěvnost tohoto regionu. Většina místních občanů a návštěvníků si myslí, že tento region je mezi turisty oblíbený a poměrně navštěvovaný. Celých 32 % respondentů o tom bylo přesvědčeno, 61 % respondentů se přiklonilo k možnosti spíše ano. 5 % dotazovaných návštěvnost regionu nedovedlo posoudit. Pouhá 2 % si nemyslí, že je region častým cílem návštěvníků.
Myslíte si, že město či region je turisty často navštěvovaný?
5%
2%
32%
61%
určitě ano
spíše ano
nemohu posoudit
spíše ne
Obrázek 19: Myslíte si, že město či region je turisty často navštěvovaný? (zdroj: vlastní průzkum)
42
Otázka č. 4: Myslíte si, že příliv turistů a návštěvníků je nebo může být výhodou pro tento region? Více než polovina dotazovaných vidí příliv turistů do tohoto regionu jako nespornou výhodu. 42 % místních občanů a návštěvníků se domnívá, že příliv turistů je pro region spíše výhodou. 5 % oslovených na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Pouhá 2 % respondentů uvedla, že nepovažují příliv turistů do regionu za příliš přínosné. Z grafu ale jasně vyplývá, že drtivá většina respondentů považuje rozvoj cestovního ruchu v regionu za pozitivní.
Myslíte si, že příliv turistů je nebo může být výhodou pro tento region?
5%
2%
51% 42%
určitě ano
spíše ano
nemohu posoudit
spíše ne
Obrázek 20: Myslíte si, že příliv turistů je nebo může být výhodou pro tento region? (zdroj:vlastní průzkum)
43
Otázka č. 5: Kde vidíte výhody přílivu turistů do tohoto regionu/obce, města? V této otázce posuzovali dotazovaní konkrétní přínosy turismu v tomto regionu či obci. Přičemž šlo o otázku, kde mohli respondenti vybírat z deseti možností a nebo uvést jinou výhodu, která je podle nich významná. Respondenti mohli označit maximálně 3 odpovědi. Nejvíce respondentů, celých 36 %, vidí jako výhodu vznik pracovních příležitostí pro místní občany, kteří mohou být díky cestovnímu ruchu zaměstnáni ve službách. 19 % návštěvníků a místních občanů uvedlo, že příliv turistů by mohl přispět k obnově regionu či obce. 13 % dotazovaných odpovědělo, že další rozvoj cestovního ruchu přinese nové možnosti zábavy. 8 % respondentů vidí příliv turistů jako motivaci pro místní úřady zlepšit vzhled obce, shodná část respondentů jako důvod pro přiliv dotací na rozvoj turismu od státu nebo EU. Malé procento dotazovaných uvedlo jako výhodu vznik nových volnočasových aktivit, hotelů a restaurací.
Výhody přílivu turistů do tohoto regionu (města)
motivace pro místní úřady zlepšit vzhled obce (regionu) 8%
příliv dotací na rozvoj turismu od státu nebo EU 8%
příliv dotací od státu nebo EU na zlepšování životního prostředí 1%
nevím 3% motivace pro občany zvelebovat jejich domy 1%
obnova regionu (obce) 19%
více volnočasových aktivit pro místní obyvatele 6%
více hotelů a restaurací 5%
nové možností zábavy 13%
pracovní příležitosti pro místní obyvatele 36%
Obrázek 21: Výhody přílivu turistů do tohoto regionu, města (zdroj:vlastní průzkum)
44
Otázka č. 6: Myslíte si, že příliv turistů nebo návštěvníků má nebo může mít negativní vliv na region? Tato otázka se zabývala názory návštěvníků a občanů na negativní vliv turismu na region. Celkem 87 % respondentů si nemyslí, že příliv turistů by mohlo mít negativní vliv na tuto oblast. 4 % dotazovaných uvedlo, že toto nedovedou posoudit. 9% respondentů si myslí, že příliv návštěvníků by mohl mít na region větší či menší negativní dopady.
Má nebo může mít příliv turistů negativní vliv na region?
určitě ano 2% spíše ano 7% určitě ne 18%
nemohu posoudit 4%
spíše ne 69%
Obrázek 22: Má nebo může mít příliv turistů negativní vliv na region? (zdroj:vlastní průzkum)
45
Otázka č. 7: Jaký negativní vliv se projevil (nebo jaký se může projevit) v tomto regionu (obci, městě) jako výsledek přílivu turistů nebo návštěvníků? Tato otázka se zabývala konkrétními negativními vlivy cestovního ruchu v tomto regionu. Místní občané a návštěvníci mohli opět vybírat z deseti možností odpovědí a nebo uvést odpověď vlastní. Více než třetina respondentů uvedla, že příliv turistů v regionu by mohl způsobit nebo již způsobil znečištění ovzduší a nárůst odpadků. Téměř shodný počet respondentů vidí příliv turistů jako příčinu devastace přírody a životního prostředí. 11% dotazovaných se obává devastace památek a kulturních zařízení, 9 % dotazovaných vidí jako negativní vliv hluk a přeplněné ulice. Menší část respondentů uvedla, že příliv turistů by mohl způsobit rostoucí kriminalitu a rostoucí ceny v obchodech.
Jaký negativní vliv se projevil nebo by se mohl projevit v důsledku přílivu turistů? 35%
více odpadků, znečištěné ovzduší
33%
devastace přírody a životního prostředí
11%
devastace památek a kulturních zařízení
9%
hluk, přeplněné ulice
5%
rostoucí kriminalita
3%
rostoucí ceny v obchodech
2%
spousta aut, autobusů ztráta soukromí
1%
nevím
1% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
Obrázek 23: Jaký negativní vliv se by se mohl projevit v důsledku přilivu turistů? (zdroj:vlastní průzkum)
46
40%
Otázka č. 8: Jak trávíte dovolenou nebo jak si představujete Vaší ideální dovolenou? Celých 35 % respondentů tráví svou dovolenou v rámci naší republiky. 29 % oslovených uvedlo, že za ideální považuje kombinaci zahraniční a tuzemské dovolené. 9 % dotazovaných uvedlo, že tráví dovolenou doma. 7 % respondentů odpovědělo, že dávají přednost zahraniční dovolené a stejné procento oslovených upřednostňuje střídání dovolené na chatě s jiným typem dovolené.
Jak trávíte nebo jak si představujete ideální dovolenou? ostatní 13%
trávím dovolenou doma 9%
střídám dovolenou na chatě s dalším typem dovolené 7%
trávím dovolenou střídavě doma a v zahraničí 29%
trávím dovolenou v zahraničí 7%
trávím dovolenou ve své zemi 35%
Obrázek 24: Jak trávíte nebo jak si představujete ideální dovolenou? (zdroj:vlastní průzkum)
47
Otázka č. 9: Byl/a jste spokojený/á s okolním prostředím a vnějšími podmínkami v místě, kde jste trávil/a svou poslední dovolenou? Tato otázka se soustředila na spokojenost oslovených návštěvníků a místních občanů s okolním prostředím během jejich poslední dovolené. Drtivá většina dotazovaných, celých 98 %, uvedla, že byli s okolním prostředím a vnějšími podmínkami v místě dovolené více či méně spokojeni. Pouhá 2 % respondentů spokojena nebyla. Je velice důležité, že pozitivní okolnosti zvítězily nad negativními a respondenti vzpomínají na dovolenou v dobrém.
Spokojenost s poslední dovolenou
2%
49%
49%
určitě ano
spíše ano
spíše ne
Obrázek 25: Spokojenost s poslední dovolenou (zdroj:vlastní průzkum)
48
Otázka č. 10: Pokud jste byl/a spokojen/a nebo nespokojen/a, co Vám vadilo nejvíce a s čím jste byl/a nejvíce spokojen/a? Tato otázka se zabývá tím, co bylo konkrétní příčinou spokojenosti nebo případné nespokojenosti respondentů na dovolené. Jednalo se o otázku otevřenou, která vyžadovala vlastní odpovědi respondentů. Hlavními faktory, které měli vliv na spokojenost na dovolené byly krásná příroda a čistota prostředí, jež uvedlo celých 35 % dotazovaných. Na druhé pozici se umístily památky a možnosti kulturního vyžití s 20 % dotazovaných. Pro 10 % dotazovaných byly důležité dobré služby a odpovídající ceny, 8 % dotazovaných uvedlo ochotu personálu a 6 % dobrou nabídku sportovněrekreačních činností. Nespokojenost s poslední dovolenou byla naopak u 9 % dotazovaných způsobena příliš vysokými cenami a nekvalitními službami. 7 % respondentů uvedlo neochotu personálu, 5 % bylo nespokojeno se špínou, nepořádkem a příliš velkým počtem lidí v destinaci.
Spokojenost s poslední dovolenou 35%
krásná příroda, čistota prostředí
20%
památky, kulturní vyžití
10%
dobré služby a ceny
8%
ochotný personál
6%
dobrá nabídka sportovně-rekreačních činností
9%
vysoké ceny, nekvalitní služby
7%
neochotný personál
5%
špína, mnoho lidí 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Obrázek 26: Spokojenost s poslední dovolenou (zdroj:vlastní průzkum)
49
35%
40%
8.2 Řízené rozhovory Před začátkem primárního výzkumu jsem si stanovil osoby, které jsem poté oslovil telefonicky či e-mailem a požádal je o poskytnutí rozhovoru. Rozhodl jsem se oslovit veřejného zastupitele této oblasti, a to starostu města Seč, dále pracovnici turistického informačního centra města Seč. Oslovil jsem také ředitele nejvýznamnějšího hotelu této oblasti, a to hotelu Jezerka. Moji žádost o zodpovězení mých otázek neodmítl ani provozovatel ranče Kovářov, jeden z mála provozovatelů šetrných forem cestovního ruchu v této oblasti. Velice zajímavé a cenné informace mi rovněž poskytl pracovník správy CHKO Železné hory. Každému z respondentů jsem položil několik předem připravených otázek, které jsou součástí příloh mé práce. Všichni oslovení byli velice ochotní a vstřícní a i přes svou pracovní vytíženost mi věnovali svůj čas.
Starosta města Seč Starosta žije v obci již od narození, a to 66 let. Na současné pozici starosty je již 12 let a současně téměř 20 let je členem zastupitelstva města. Atraktivita Seče a okolí spočívá dle jeho názoru zejména v Sečské přehradě, která je nejdůležitějším předpokladem pro zdejší cestovní ruch. Za velké pozitivum oblasti pan starosta také považuje krásnou přírodu Železných hor. Město Seč vlastní také autokemp a turistické informační centrum. Autokemp se snaží přitáhnout zejména rodiny s dětmi. Autokemp spolupracuje s rančem Kovářov, kdy v hlavní turistické sezóně nabízí možnost projížďky na koni. Zhruba před 20 ti lety byla Seč velice navštěvovaná, obsazenost ubytovacích zařízení byla téměř 100%. Dnes dochází k opětovnému nárůstu počtu turistů. Velice důležitým faktorem je zlepšení kvality vody v přehradě, díky nově postavené čističce vody na řece Chrudimce. Voda si déle udržuje svoji kvalitu a to má samozřejmě velký vliv na množství turistů. Dochází také k celkovému prodlužování sezóny. V měsících duben a květen se vyskytují na Seči zejména místní chataři, v hlavní sezóně (červen, červenec, srpen) sem jezdí lidé hlavně na dovolenou. Od září do října je tato oblast hojně navštěvovaná rybáři. Zejména lidé v důchodovém věku tráví ve svých chatách období od dubna do listopadu. Seč se tedy na dlouhou dobu stává jejich přechodným bydlištěm. Na přehradě také funguje záchranářská stanice a dle slov starosty se od její existence nikdo na přehradě neutopil. Tato stanice také zajišťuje půjčování loďek. K propagaci obce a okolí přispívá velkou měrou Turistické informační centrum města Seč. Propagace v rámci republiky na různých veletrzích funguje spíše 50
v rámci regionu Chrudimsko – Hlinecko a nebo ve spolupráci s destinační společností Východní Čechy. Seč jako oblast je také propagována v celorepublikových radiích. Velice důležité jsou pro oblast dobře značené cyklotrasy a v zimním období také udržované běžkařské trasy. Služby, které poskytuje turistické informační centrum považuje starosta za dostatečné. Celkové služby pro obyvatele a turisty považuje rovněž za dostatečné. Pozitiva cestovního ruchu vidí pan starosta především v zaměstnanosti místních obyvatel v objektech sloužících cestovnímu ruchu a samozřejmě v příjmech do rozpočtu obce, které plynou z cestovního ruchu. Dle názoru starosty jsou místní obyvatelé na turisty zvyklí a nijak zvlášť jimi nejsou omezováni. Samozřejmě se našla i některá negativa spojená s cestovním ruchem, a to zejména vandalizmus návštěvníků místní diskotéky. Problémem je také příliš rychlá jízda obcí některých řidičů, což je spojeno se zrušením policie na Seči. Nejbližší policejní stanice se nachází v Třemošnici, což je zhruba 10 km od města Seč. Mezi negativa určitě také patří devastace místních luk, kdy někteří bezohlední občané či návštěvníci ničí tyto louky na čtyřkolkách a motorkách. Dle mínění starosty nemá vyhlášení CHKO Železné hory v roce 1991 podstatný vliv na zvýšení přílivu turistů do této oblasti. Ze strany správy CHKO existují určitá omezení, která se týkají zejména stavění v CHKO, dále také zákazu solení některých silnic v zimním období apod. Existence CHKO má tedy spíše pozitivní vliv na tuto oblast. Co se týče ekologicky šetrného cestovního ruchu, tak město Seč velice úzce spolupracuje s rančem Kovářov. Cestovní ruch je dle názoru starosty pro tuto oblast velice důležitý a má zde dlouholetou tradici. Na otázku, která se týkala udržitelnosti cestovního ruchu odpověděl pan starosta, že cestovní ruch v této oblasti považuje jednoznačně za udržitelný.
Turistické informační centrum Seč Další řízený rozhovor probíhal s pracovnicí informačního centra na Seči. Ve zdejším informačním centru pracuje 4 roky. Náplň práce je velice obsáhlá, např.: sběr materiálů pro místní časopis Oheb, kopírování a tisk, podávání informací, příprava propagačních materiálů, propagace v anoncích, prodej rybářských povolenek, prodej map, suvenýrů, pohledů atd. Na otázku co zde turistům chybí, odpověděla jednoznačně bankomat a opravna kol. Domnívá se, že služby informačního centra jsou pro turisty, ale i pro místní obyvatele dostatečné a vyhovující. Provoz informačního centra je údajně značně ztrátový. Dnes do této oblasti jezdí jednoznačně méně turistů než před 20 ti lety, avšak v posledních třech letech dochází k opětovnému nárůstu návštěvníků. Je zde také velké 51
množství lidí v důchodovém věku, kteří zde vlastní chatu či chalupu a ti zde pobývají od jara až do podzimu. Podle názoru pracovnice informačního centra nemělo vyhlášení CHKO v roce 1991 podstatný vliv na zvýšení přílivu turistů do této oblasti. Výhodou existence CHKO je jednoznačně ochrana přírody a krajiny. Rozložení turistů v této oblasti rozhodně není rovnoměrné, nejvíce turistů sem zavítá v období prázdnin, na jaře a na podzim je návštěvnost této oblasti nižší. V zimě tuto oblast navštěvují zejména běžkaři. Za největší atraktivitu Seče považuje pracovnice informačního centra zejména Sečskou přehradu a zříceninu hradu Oheb, která se nachází nad Sečskou přehradou. Podle mínění pracovnice informačního centra převažuje spíše rodinná rekreace. Cestovní ruch má na danou oblast spíše pozitivní vliv. Jedná se zejména o zaměstnanost místních obyvatel v objektech cestovního ruchu a také o příjmy do městského rozpočtu. Město má z každého obsazeného lůžka 13 Kč/den. Jako negativum vnímá pracovnice informačního centra vandalizmus, větší množství odpadků a šlapání turistů mimo vyznačené turistické trasy, zejména v přírodní rezervaci Oheb, kde se vyskytuje velké množství chráněných plžů. V letním období není prakticky možno zaparkovat na náměstí, v obchodech již v odpoledních hodinách není téměř možno koupit pečivo. Prakticky jedinou možností jak se dostat do Seče v období letních prázdnin, je použití osobního automobilu. V tomto období dochází k výraznému omezení počtu autobusových spojů. Potenciál ekologicky šetrných forem cestovního ruchu není v této oblasti příliš využit. Dle názoru pracovnice informačního centra vede příliš velká část cyklotras po silnicích. Pracovnice informačního centra má přehled o dění v obci, má také povinnost účastnit se zasedání zastupitelstva obce. Uvažuje se o otevření nového informačního centra na Seči, které by vedla správa CHKO Železné hory, toto informační centrum by mělo informovat účastníky o důležitosti ochrany přírody. Stejně jako starosta obce, také pracovnice informačního centra považuje zdejší cestovní ruch jednoznačně za udržitelný.
Ředitel hotelu Jezerka Další řízený rozhovor probíhal s ředitelem hotelu Jezerka, což je nejvýznamnější hotel v této oblasti. Pan ředitel pracuje v oblasti cestovního ruchu již 15 let a v současné pozici zhruba 4 roky. Z důvodu šetření energie, jsou v hotelu nainstalovány různé spořiče elektrické energie. V nově vybudovaném kongresovém bloku hotelu jsou používány bezpečnostní kartičky do pokojů, které při každém odchodu hosta z pokoje zajistí vypnutí všech spotřebičů a šetří tím výrazně elektrickou energii. Z alternativních 52
zdrojů energie využívá hotel solární panely. Třídění odpadků zajišťují výhradně pracovníci údržby hotelu. Host sám nemá možnost třídit odpad na pokoji. Na pokoji má host k dispozici pouze jeden koš. Hotel Jezerka je členem Asociace hotelů a restaurací České republiky z čehož plynou určitá práva a povinnosti. V současné době hotel uvažuje o získání certifikace ISO. Hotel se snaží co nejvíce spolupracovat s místními obchodníky a poskytovateli služeb (např.: služby prádelny, masáže). Zhruba polovina potravin a surovin v hotelu pochází z místní produkce. V hotelu pracují lidé převážně z blízkého okolí, je tedy určitě jedním z významných zaměstnavatelů této oblasti. Při stavbě kongresového centra potřeboval hotel Jezerka vyjádření správy CHKO Železné hory a také posouzení ministerstva životního prostředí. Samotná stavba se musela řídit pravidly pro stavění v chráněné krajinné oblasti. Ředitel hotelu nepovažuje za výhodu skutečnost, že se hotel nachází v CHKO. Cestovní ruch je podle jeho názoru jednoznačně přínosem pro tuto oblast. Dle názoru ředitele hotelu má návštěvnost této oblasti stoupající tendenci. Propagace oblasti dle jeho názoru není dostatečná. Na otázku, která se týkala spokojenosti s podmínkami, které město vytváří pro podnikání v cestovním ruchu odpověděl ředitel hotelu velice stručnou odpovědí: „nejsme spokojeni“. Například špatná údržba silnic v zimních měsících apod. Ředitel hotelu Jezerka považuje cestovní ruch v této oblasti jednoznačně jako udržitelný.
Provozovatel ranče Kovářov Provozovatel ranče Kovářov se stará o tento ranč již 11 let. Provozovatel ranče je také předsedou správní rady Jezdecké stezky východních Čech. Ranč Kovářov se aktivně podílí na vzniku nových hippostezek. Podílí se na trasování, značkování, zařizování různých povolení apod. V současné době je v této oblasti cca 150 km značených hippostezek vedoucích nádhernou přírodou Železných hor. V současné době se plánuje vybudování nových hippostezek, jednalo by se přibližně o 50 km nových tras. Provozovatel ranče si myslí, že turisté jsou dobře informování a uvědomují si důležitost ochrany přírody a krajiny více než tomu bylo dříve, ale na druhou stranu zmínil, že informací o důležitosti ochrany přírody a krajiny by mohlo být určitě více. Na otázku týkající se zájmu turistů o ekologicky šetrné formy cestovního ruchu odpověděl provozovatel ranče, že zájem turistů o tyto formy cestovního ruchu se jednoznačně zvětšuje. Skutečnost, že se ranč nachází v CHKO, vnímá provozovatel ranče jako přínos pro své podnikání. Zmínil také velice dobrou spolupráci se správou CHKO Železné hory, která schvaluje vznik nových hippostezek. Hippostezky vedou prakticky po celém 53
chráněném krajinném území, pouze jedné přírodní rezervaci bylo nutno se vyhnout. Počty turistů oproti minulosti jsou rozhodně menší. V poslední době má příliv turistů stoupající tendenci, avšak mohlo by turistů být i více. I když se kvalita vody v Sečské přehradě zlepšila, jsou nutné další zásahy a opatření, které by vedly k tomu, aby voda v Sečské přehradě byla vhodná ke koupání po celé prázdniny, čímž by se výrazně přispělo k většímu přílivu turistů. Rozložení turistů na tomto ranči vyznívá zcela jednoznačně ve prospěch hlavní sezóny, kdy ranč navštíví zhruba 99 % z celkového počtu návštěvníků. Cestovní ruch této oblasti je dle názoru provozovatele ranče Kovářov udržitelný.
Pracovník správy CHKO Železné hory Následující informace byly získány od odborného referenta, který je pověřen řízením správy CHKO Železné hory a pracuje zde již 10 let. Vyhlášení CHKO Železné hory, dle názoru pracovníka správy CHKO, určitě zvýšilo zájem turistů o tuto oblast. Cestovní ruch je v Železných horách rozptýlen na větší území (cyklistika, hippoturistika) a jen v několika málo případech se jedná o koncentrovanější časový a místní zájem (Sečská přehrada, chatové oblasti). Pokud se jedná o rozptýlené zatížení, pak je turistika přínosem pro místní region a samosprávu. Z pohledu ochrany přírody pak tvoří zátěž jen v určitých konkrétních lokalitách, kde je nutné z pohledu správy CHKO turistický ruch usměrnit (PR Oheb, NPR Lichnice-Kaňkovy hory a PR Krkanka). Pracovník správy je na základě menších dotazníkových akcí přesvědčen, že převažuje názor smysluplnosti ochrany přírody a krajiny a dalších složek životního prostředí. Dle názoru pracovníka správy převažují uvědomělí návštěvníci. Velký význam z hlediska udržitelnosti cestovního ruchu mají aktivity mikroregionu a místních akčních skupin. Díky tomu může správa CHKO ovlivnit, usměrnit návštěvnost. Funguje také velice dobrá spolupráce s Klubem českých turistů. Správa CHKO vybudovala několik naučných stezek nebo se na budování stezek podílela. Jakékoliv rozšiřování turistických stezek musí být správou CHKO odsouhlaseno – tudíž správa CHKO může usměrňovat jejich vedení. Agroturistika obecně není v rozporu s posláním CHKO. Správa CHKO je nakloněna turismu na agrofarmách a ekoagrofarmách, protože tento druh turismu bývá spojen s méně intenzivními technologiemi. Přesto podpora ze strany správy CHKO je problematická. Zároveň nemohou poskytovat žádné finanční zdroje. Podpora správy CHKO může spočívat pouze ve zvýšené konzultační činnosti z pohledu splnění podmínek daných např. regulativami výstavby v CHKO. Na území CHKO je nutné 54
splnit regulativa stavební činnosti. Žádná činnost nesmí být v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.). Správa CHKO v několika případech nechala asanovat černé skládky. Pracovník správy CHKO je přesvědčen, že díky kontrole podniků je současný stav v odpadovém hospodaření dobrý. Počty turistů v této oblasti jsou přiměřené, CHKO Železné hory není tak turisticky atraktivní jako např. CHKO se skalními městy, nebo výše položené oblasti s dlouhodobou sněhovou pokrývkou pro zimní sporty. Cestovní ruch považuje pracovník správy CHKO za udržitelný díky velkému rozmachu hippoturistiky a zejména cykloturistiky.
55
9 Vyhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu na Seči a okolí Místní občané i návštěvníci této oblasti považují region Seč a okolí za často navštěvovaný a tuto skutečnost považují za výhodu této oblasti. Rozvoj cestovního ruchu podle nich umožňuje vznik nových pracovních míst pro místní občany, kteří díky němu mohou být zaměstnáni ve službách. Finanční zdroje, které cestovní ruch přináší mohou přispět k obnově regionu či obce. Rozvoj cestovního ruchu také přináší do oblasti nové možnosti zábavy a sportovního vyžití, které mohou být primárně určeny návštěvníkům, ale ocení jej i místní občané. Příliv turistů do oblasti by měl motivovat místní úřady i obyvatele ke zlepšení vzhledu obce. Místní občané i návštěvníci jsou si vědomi i negativních vlivů rozvoje cestovního ruchu, který by mohl mít za následek znečištění ovzduší, devastaci přírody a životního prostředí, devastaci památek a kulturních zařízení, nárůst odpadků a hluku. Většina lidí na dovolené oceňuje zejména čisté prostředí a přírodu, existenci památek a možnosti kulturního vyžití, kvalitu poskytovaných služeb a tomu odpovídající ceny. Naopak za mínusy dovolené bývají považovány příliš vysoké ceny a nekvalitní služby, neochota personálu, nepořádek a příliš velký počet lidí v destinaci. Zhruba před 20 ti lety byla Seč velice navštěvovaná a obsazenost ubytovacích zařízení dosahovala téměř 100%. Po otevření hranic v roce 1989 začali lidé preferovat zahraniční dovolenou, jejíž možnosti byly před rokem 1989 značně omezené. Od této doby docházelo k stálému poklesu návštěvnosti této oblasti. V poslední době dochází k opětovnému nárůstu počtu turistů. Jelikož se Seč a okolí nachází v CHKO Železné hory, je tato oblast jako stvořená pro vznik ekologický šetrných forem cestovního ruchu. Tento potenciál však není dostatečně využit. V oblasti se nachází také velké množství naučných stezek, cyklotras a hippostezek, které přispívají k udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu. Vznik šetrných forem cestovního ruchu je podporována i správou CHKO. Z důvodů úspor energie využívají některá ubytovací či stravovací zařízení spořiče elektrické energie. Hotel Jezerka využívá solárních panelů. V nově vybudovaném kongresovém bloku hotelu jsou používány bezpečnostní kartičky do pokojů, které při každém odchodu hosta z pokoje zajistí vypnutí všech spotřebičů a šetří tím výrazně elektrickou energii. Třídění odpadů zajišťují pracovníci údržby hotelu. Hotel se snaží co 56
nejvíce spolupracovat s místními obchodníky a poskytovateli služeb (např.: služby prádelny, masáže). Zhruba polovina potravin a surovin v hotelu pochází z místní produkce. V hotelu pracují lidé převážně z blízkého okolí, je tedy určitě jedním z významných zaměstnavatelů této oblasti. Cestovní ruch je v Železných horách rozptýlen na větší území (cyklistika, hippoturistika) a jen v několika málo případech se jedná o koncentrovanější časový a místní zájem (Sečská přehrada, chatové oblasti). Velký význam z hlediska udržitelnosti cestovního ruchu mají aktivity mikroregionu a místních akčních skupin. Díky tomu může správa CHKO ovlivnit, usměrnit návštěvnost. Podle dotazníkového šetření, podle odpovědí místních zástupců z oboru cestovního ruchu i podle názoru autora je rozvoj cestovního ruchu v regionu Seč a okolí udržitelný.
57
10 Závěr Hlavním úkolem mé bakalářské práce bylo zhodnocení udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu v regionu Seč a okolí. Zkoumané území se nachází v CHKO Železné hory a o to důležitější je existence udržitelného cestovního ruchu v tomto regionu. Místní obyvatelé, zástupci z oboru cestovního ruchu i návštěvníci tohoto regionu si zdejšího životního prostředí, čistého ovzduší, přírody i památek velice cení. Zároveň vnímají i pozitiva, která rozvoj cestovního ruchu přináší. Proto je v zájmu všech zúčastněných stran, aby dohlíželi na udržitelnost místního cestovního ruchu. V současné době navštěvuje Seč a okolí, takový počet turistů, který se zde dokáže bez problémů rozptýlit a nepoškozuje tak svou přítomností místní životní prostředí a krajinu. K udržitelnosti cestovního ruchu přispívá lepší informovanost návštěvníků. Zástupci z oboru cestovního ruchu potvrdili zvyšující se zájem návštěvníků o ekologicky šetrné formy cestovního ruchu, jakými jsou ekoturistika či agroturistika. Na Seči a okolí návštěvníci vyhledávají možnosti pěší turistiky a cykloturistiky. Velmi oblíbená je zde i hippoturistika, kterou umožňuje Ranč Kovářov. Přesto, že potenciál pro vznik agrofarem je zde obrovský, dosud zde této možnosti podnikání v cestovním ruchu téměř nikdo nevyužívá. V oblasti je stále na čem pracovat – modernizace místní infrastruktury a vybavenosti, větší osvěta místních obyvatel i návštěvníků, spolupráce soukromého a veřejného sektoru, rozvoj podnikání v souladu s existencí CHKO, údržba památek a veřejných prostranství a mnoho dalších skutečností mohou napomoci trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v regionu Seč a okolí. V práci bylo dosaženo hlavního cíle, a to zhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v regionu Seč a okolí. Na základě výsledků získaných pomocí dotazníkového šetření mezi návštěvníky a místními obyvateli a na základě řízených rozhovorů s pracovníky v cestovním ruchu, došel autor k názoru, že cestovní ruch v této oblasti splňuje znaky udržitelnosti.
58
Seznam použité literatury 1) MEZŘICKÝ, V.: Enviromentální politika a udržitelný rozvoj. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-003-8. 2) MOLDAN, B.: Ekologická dimenze udržitelného rozvoje. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. ISBN 80-246-0246-6. 3) BERAN, V., DLASK, P.: Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. 1. vyd. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1201-X. 4) KUŠKOVÁ, P. a kol.: Deset let udržitelného? rozvoje. Česká republika 2003. Praha: Univerzita Karlova, 2003. ISBN 80-239-2010-3. 5) PÁSKOVÁ, M.: Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. ISBN 978-80-7041-658-7. 6) PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 7) ČERTÍK, M. a kol.: Cestovní ruch. Vývoj, organizace a řízení. 1. vyd. Praha: OFF, 2000. ISBN 80-238-6275-8. 8) HESKOVÁ, M. a kol.: Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. 9) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD.: Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Pardubickém kraji. Pardubice: Český statistický úřad, 2007. ISBN 978-80-250-16213. 10) BÁRTA, F.: Průvodce vlastivědnou stezkou krajem Železných hor. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa CHKO Železné hory, 2008. ISBN 978-8087051-47-4. 11) VANÍČEK, J.: Plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu v podmínkách České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.vspj.cz. 12) ČESKÁ INFORMAČNÍ AGENTURA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ: Udržitelný rozvoj [online]. 2010 [cit. 2010-03-21]. Dostupný z WWW: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHV0HSB. 59
13) LEXDATA: Předpis 17/1992 Sb. [online]. 2002-2007 [cit. 2010-03-21]. Dostupný z WWW:http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/c12571d20046a0b2c12566af007f1a09/ c12571d20046a0b2c12566d40073c4d7?OpenDocument 14) MĚSTO CHRUDIM: Mapové podklady [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Dostupný z WWW:http://chrudim.turistickeinformace.cz/#m=cesko&z=5&x=548130&y=552058 2 15) EDEN: Udržitelný cestovní ruch [online]. 2008 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.eden-czechtourism.cz/files/czech_code_of_ethics.pdf 16) INFOCENTRUM HEŘMANOMĚSTECKO: Železnohorský region [online]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.zeleznehory-hm.cz 17) MAS ŽELEZNOHORSKÝ REGION: Region Železných hor [online]. 1998-2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: http://www.maszr.oblast.cz 18) EQUICHANNEL: Ranch-H [online]. 1997-2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: http://www.equichannel.cz/ranch-h 19) INFOCENTRUM HEŘMANOMĚSTECKO: Farma Slunečný dvůr [online]. 2010 [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: http://www.zeleznehory-hm.cz/2350/farmaslunecny-dvur/ 20) EKOFARMA OBOŘICE: Ekofarma Obořice [online]. 2009 [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: http://ekofarma-oborice.webnode.cz/ 21) CZECHGATE: Hrad Oheb [online]. 2000-2010 [cit. 2010-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/pardubicky-kraj/okres-chrudim/sec-okreschrudim/hrad-oheb/ 22) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Koncepce a strategie [online]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW:http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/KoncepceStrategie/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na23) KRAJSKÝ ÚŘAD PARDUBICKÉHO KRAJE: Rozvoj kraje [online]. 2008 [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: http://www.pardubickykraj.cz/document.asp?thema=2987&category 24) CHRUDIMSKO–HLINECKO: Chrudimsko–Hlinecko. Krajina zážitků. 60
25) MATYKOVÁ, I.: Lichnice. Čáslav: vydalo Město Třemošnice, 2007. 26) SVAZEK OBCÍ HEŘMANOMĚSTECKO: Putovní cyklotrasy – Krajem Železných hor. Heřmanoměstecko, svazek obcí, 2006. 27) BÁRTA, F.: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Památné stromy. Český svaz ochránců přírody v Nasavrkách 2008. 28) PODHORSKÝ, M.: Pardubický kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2004. ISBN 80-7316-077-3. 29) DIBELKOVÁ, I. a kol.: Železné hory. 1. vyd. Praha: Olympia, 2004. ISBN 807033-835-0. 30) KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ SPRÁVY CHKO ŽELEZNÉ HORY: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Informatorium 2001. Ústí nad Orlicí: Grantis, 2001. ISBN 80-902400-5-4. 31) CHRUDIMSKO–HLINECKO: Železné hory a okolí. 32) BÁRTA, F.: Chráněná krajinná oblast Železné hory. Zvláště chráněná území. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky 2008. 33) MAS ŽELEZNOHORSKÝ REGION,o.s.: Železnohorský region. Heřmanův Městec, 2008. 34) PARDUBICKÝ KRAJ: Na koně do východních Čech. Pardubice: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, 2007. 35) MĚSTO SEČ: Město Seč [online]. 2008–2009 [cit. 2010-03-20]. Dostupný z WWW: http://www.mestosec.cz. 36) MĚSTO CHRUDIM: Turistické informace Chrudim a okolí. Městský úřad Chrudim 2007. 37) MĚSTA A OBCE CHRUDIMSKA: Průvodce Chrudimskem. Plzeň: Euroverlag spol. s.r.o..
61
Přílohy Příloha A – Vymezení CHKO Železné hory Příloha B – Evropsky významné lokality v CHKO Železné hory Příloha C – Památné stromy na území CHKO Železné hory Příloha D – Naučné stezky na území CHKO Železné hory Příloha E – Pohled Seče a okolí Příloha F - Otázky pro pracovníka Správy CHKO Železné hory Příloha G - Dotazník Trvale udržitelného rozvoje CR
62
Příloha A – Vymezení CHKO Železné hory
Obrázek 27: Vymezení CHKO Železné hory (zdroj: www.zeleznehory.ochranaprirody.cz)
63
Příloha B – Evropsky významné lokality v CHKO Železné hory
Obrázek 28: Evropsky významné lokality v CHKO Železné hory (zdroj: www.zeleznehory.ochranaprirody.cz)
64
Příloha C – Památné stromy na území CHKO Železné hory
Obrázek 29: Památné stromy na území CHKO Železné hory (zdroj: www.zeleznehory.ochranaprirody.cz)
65
Příloha D – Naučné stezky na území CHKO Železné hory
Obrázek 30: Naučné stezky na území CHKO Železné hory (zdroj: www.zeleznehory.ochranaprirody.cz)
66
Příloha E – Pohled Seče a okolí
Obrázek 31: Pohled Seče a okolí (zdroj: www.mestosec.cz)
67
Příloha F - Otázky pro pracovníka Správy CHKO Železné hory
1) Na jaké pozici pracujete? Co je náplní Vaší práce? 2) Jak dlouho pracujete na správě CHKO ŽELEZNÉ HORY? 3) Myslíte si, že od vyhlášení CHKO v roce 1991 se změnil zájem turistů o tuto oblast (Železné hory)? Zvýšil či snížil ? 4) Jak byste hodnotil, v poslední době (5 let), celkový dopad CR na CHKO ŽH? Spíše jako pozitivní (příliv financí atd.) nebo jako negativní (poškozování ŽP)? Co je pozitivum a co je negativum? 5) Myslíte si, že si návštěvníci uvědomují důležitost kvalitního a čistého ŽP a ochranu organismů? 6) Jací z Vašeho pohledu převládají v CHKO návštěvníci? ( spíše ti uvědomělý se zájmem o přírodu, kteří se podle toho chovají nebo spíše vandalové + odhazování odpadků atd)? 7) Cítíte nějaký posun k lepšímu (během posledních 5 let) co se týče udržitelnosti CR v této oblasti? 8) Podporujete nějakým způsobem šetrné formy CR v oblasti? (agroturistika, ekoturistika, naučné stezky, hippostezky) Nebo se v budoucnu chystáte? 9) Jaký je Váš názor na agrofarmy či ekoagrofarmy v oblasti (Železné hory)? Podpořili byste vznik nových? 10) Jsou nějaké zvláštní podmínky pro podnikání v CHKO? Jaké? 11) Na jaké úrovni je podle Vás odpadové hospodářství podniků v oblasti? 12) Jaké jsou dle Vás počty turistů v oblasti? (příliš mnoho, málo, přiměřeně)? 13) Cestovní ruch v této oblasti je podle Vás spíše udržitelný či neudržitelný? A proč?
68
Příloha G – Dotazník Trvale udržitelného rozvoje CR 1. Jaký je Váš vztah k této obci nebo regionu? Jsem místní občan. Pracuji zde nebo jsem zde služebně a bydlím na jiném místě. 2. Jak dlouho zde žijete nebo navštěvujete tento region? Méně než 1 rok 1 – 5 let 6 – 10 let
Jsem zde návštěvník nebo turista.
10 – 20 let
Mám k tomuto regionu jiný vztah.
20 – 30 let
více než 30 let
3. Myslíte si, že tato obec, město nebo region je turisty a návštěvníky často navštěvovaný? Určitě ano spíše ano nemohu posoudit spíše ne
určitě ne
4. Myslíte si, že příliv turistů a návštěvníků je nebo může být výhodou pro tento region? Určitě ano spíše ano nemohu posoudit spíše ne
určitě ne
5. Kde vidíte výhody přílivu turistů do tohoto regionu/obce, města? – maximálně 3 odpovědi Nevím obnova regionu více hotelů nové pracovní příležitosti pro více příležitostí pro volnočasové (obce) a restaurací možnosti místní obyvatele aktivity pro místní obyvatele zábavy motivace pro občany motivace pro místní úřady příliv dotací na rozvoj příliv dotací od státu nebo z EU do zvelebovat jejich domy zlepšit vzhled obce (regionu, turismu od státu nebo z zlepšování životního prostředí města) EU Jiné výhody (které?) ....................................................................................................................................... 6. Myslíte si, že příliv turistů nebo návštěvníků má nebo může mít negativní vliv na region? Určitě ano spíše ano nemohu posoudit spíše ne
určitě ne
7. Jaký negativní vliv se projevil (nebo jaký se může projevit) v tomto regionu (obci, městě) jako výsledek přílivu turistů nebo návštěvníků? – můžete vybrat více odpovědí (max. 3) Nevím hluk, spousta aut, devastace památek a devastace přírody a více odpadků, nečistot, přeplněné autobusů kulturních zařízení životního prostředí prachu, znečištěné ulice ovzduší rostoucí kriminalita prostituce, noční kluby rostoucí ceny v obchodech ztráta soukromí Jiné zápory (které?) ....................................................................................................................................... 8. Jak trávíte dovolenou nebo jak si představujete Vaší ideální dovolenou? Dovolenou Trávím dovolenou Nejčastěji navštěvuji Trávím dovolenou ve své Trávím dovolenou nemám. doma. příbuzné a přátele. zemi. v zahraničí. Trávím dovolenou Nejčastěji trávím dovolenou Mám víkendový domek Střídám dovolenou ve víkendovém střídavě doma a v zahraničí. nebo chatu a jezdím domě nebo chatě s dalším typem v zahraničí. pouze sem. dovolené. 9. Byl/a jste spokojený/á s okolním prostředím a vnějšími podmínkami v místě, kde jste trávil/a svou poslední dovolenou? Určitě ano spíše ano nemohu posoudit spíše ne
určitě ne
10. Pokud jste byl/a spokojen/a nebo nespokojen/a, co Vám vadilo nejvíce a čím jste byl/a nejvíce ohromen/a? – udejte prosím maximálně 3 odpovědi a) .................................................................................................................................................................... b) .................................................................................................................................................................... c) .................................................................................................................................................................... 11. Údaje o Vás žena muž Pohlaví 18 -25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 65 nad 65 Věk základní vyučen/a střední vysokoškolské Vzdělání v místě mého bydliště dojíždím nepracuji Kde pracujete soukromý sektor veřejný sektor neziskový sektor nepracuji nebo studuji Typ organizace samostatně výdělečná zaměstnanec vedoucí podnikatel zaměstnávající jiné Druh vykonávané činnost pracovník pracovníky práce důchodce student nezaměstnaný na mateřské v domácnosti .............................................................................. Bydliště (kraj)
69
70
