VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Městská památková rezervace a její regenerace – Kolín – postoje návštěvníků a turistů
Bakalářská práce
Autor: Aneta Hamzová Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010
ANOTACE Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit městskou památkovou rezervaci Kolín. Teoretická část práce představuje historii a současnost města s jeho nejzajímavějšími turistickými památkami, vznik městské památkové rezervace Kolín a program její regenerace. V praktické části se zabývá dotazníkovým průzkumem, který shrnuje názory turistů na dané město, doplněným grafy s komentáři. Práce poté vyhodnocuje silné a slabé stránky města ve vztahu k cestovnímu ruchu a kultuře.
KLÍČOVÁ SLOVA Kolín, městská památková rezervace, marketingový průzkum, návštěvník, SWOT analýza, turista
ANNOTATION This bachelor thesis aims to examine the urban conservation area of Kolín. The theoretical part introduces history and present of the town with its most interesting tourist arrangements, the origin of the urban conservation area and the programme of its regeneration. The practical part handles with the questionnaire survey, which contains opinions of tourist about the city complemented by graphs with commentaries. Then the thesis analyses the strengths and the weaknesses of the city in perspective of the tourism and culture.
KEY WORDS Kolín, urban conservation area, marketing research, tourist,SWOT analysis, tripper
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Stanislavě Pachrové za její odbornou spolupráci a ochotu při vedení mé bakalářské práce, dále panu Jaroslavu Pejšovi z archivu města Kolín za poskytnutí uţitečných informací. Mé poděkování také patří všem, kteří mně ochotně poskytli uţitečné informace a podíleli se tím na úspěšném vypracování mé bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 11. 2010 Hamzová Aneta
Podpis
Obsah 1
Úvod .....................................................................................................................7
2
Středočeský kraj ....................................................................................................8
3
Historie Kolína ......................................................................................................9
4
Město Kolín ......................................................................................................... 11
5
6
7
4.1
Kolínská předměstí a jejich památky ............................................................. 12
4.2
Kultura ..........................................................................................................14
4.3
Kulturní akce ................................................................................................. 16
4.4
Významné osobnosti ..................................................................................... 18
4.5
Sportovní vyţití ............................................................................................. 20
4.6
Informační centrum ....................................................................................... 21
4.7
Infrastruktura cestovního ruchu ve městě ....................................................... 22
4.7.1
Ubytování .............................................................................................. 22
4.7.2
Doprava ................................................................................................. 24
Městská památková rezervace .............................................................................. 25 5.1
Program regenerace MPR Kolín(40).............................................................. 25
5.2
Turistické atraktivity MPR Kolín .................................................................. 28
Dotazníkový průzkum.......................................................................................... 31 6.1
Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku .................................................. 32
6.2
Shrnutí dotazníkového výzkumu ................................................................... 42
SWOT ANALÝZA.............................................................................................. 43 7.1
Návrh opatření ke zlepšení nabídky ............................................................... 44
8
ZÁVĚR ............................................................................................................... 45
9
SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ........................................................ 46
10
PŘÍLOHY ...........................................................................................................49
1 Úvod Cílem této bakalářské práce bude zmapovat postoje návštěvníků a turistů ve vztahu památky a cestovní ruch. Podle mého názoru Kolín nabízí dostatečné mnoţství atraktivních památek, ale na turistu zde narazíte výjimečně. Hlavním důvodem je pravděpodobně nedostatečná propagace města jako destinace cestovního ruchu a chybějící finanční prostředky, které by se do této oblasti investovali. Dané téma jsem si zvolila, protoţe jsem se v Kolíně narodila a dlouhou dobu zde bydlela. Věřím, ţe město má co nabídnout nejenom turistům, ale také svým obyvatelům. Hlavním lákadlem stále zůstává Kmochův Kolín, festival dechové hudby, který zde má dlouholetou tradici. Na začátku práce představím hlavní historické mezníky, které vedly k zaloţení a rozvoji města a uvedu nejvýznamnější turistické atraktivity. Dále se zaměřím na kulturní akce a významné osobnosti, které motivují k návštěvě města. Ve stručnosti nastíním program městské památkové rezervace Kolín, který byl schválen zastupitelstvem v roce 2007. Součástí práce bude také infrastruktura cestovního ruchu zaměřená na dopravu, ubytovací a stravovací zařízení, činnost informačního centra. Základem experimentální části bude dotazníkový průzkum zaměřený na postoje návštěvníků a turistů ve vztahu města Kolín. Během dotazování bude zjišťován důvod návštěvy města, způsob dopravy a vzdálenost místa bydliště, výdaje vydané na ubytování a stravování aj. Odpovědi respondentů budou znázorněny pomocí grafů. Součástí budou také přílohy, které obsahují přehled stravovacích kapacit, program regenerace městské památkové rezervace pro období 2007 – 2015, program posledního ročníku Kmochova Kolína.
7
2 Středočeský kraj Středočeský kraj je největším samostatným územně správním celkem České republiky. Jeho rozloha 11 014 km2 zabírá téměř 14 % území České republiky. K 31. březnu 2010 ţilo ve Středočeském kraji 1 251 801 obyvatel. Tento velice různorodý region v centrální části Čech, jedinečný a mnohotvárný, obklopuje hlavní město Prahu. Na rozdíl od ostatních krajů leţí jeho sídlo v kraji sousedním, na území Prahy. Vzhledem ke krásné a zajímavé krajině jsou mnohá místa Středočeského kraje vyhledávanými cíli turistů. Leţí zde několik chráněných krajinných oblastí, z nichţ mezi nejvýznamnější patří Český ráj, biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko nebo geologicky zajímavý Český kras se známými Koněpruskými jeskyněmi. Oblíbeným místem tuzemských i zahraničních rekreantů jsou toky téměř všech zdejších velkých řek Berounky, Jizery, Labe i Sázavy. Kraj je proslaven i vzácnými historickými památkami – patří mezi ně především hrady jako Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Kokořín, Český Šternberk. Prakticky všechna města ve Středočeském kraji se právem mohou pyšnit středověkým historickým centrem. Skutečnou perlou mezi nimi je bezpochyby Kutná Hora, která je zapsána na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ale i ostatní města jako Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Slaný, Kladno, Beroun, Rakovník, Příbram, Benešov a další mají co nabídnout.[19] Podle údajů Českého statistického úřadu počet hostů středočeského kraje v 1. pololetí roku 2010 byl 262 292, z toho 197 708 rezidentů a 64 584 nerezidentů. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet hostů sníţil o 7,3%. Kraj se umístil na čtvrtém místě před Jihomoravským, Jihočeským, Karlovarským krajem a Prahou. S počtem návštěvníků se zároveň meziročně sníţil o 6,3% počet přenocování. Průměrný počet přenocování na jednoho návštěvníka v kraji činil 2,48 nocí. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo z Německa. V pořadí dalšími nejčastěji ubytovanými zahraničními návštěvníky byli Slováci, Poláci, Nizozemci a Rakušané.[16]
8
3 Historie Kolína Kolín vznikl v době vrcholného středověku za vlády Přemysla Otakara II., tedy po roce 1253. Město vzniklo v období vrcholící velké vnější (někdy nazývané německé) kolonizace království. I do Kolína přišli němečtí kolonisté, kteří měli zkušenosti se ţivotem ve městech. Výhodná poloha, vybraná poblíţ starých obchodních cest nad řekou Labem, byla předpokladem rozvoje města v následujících staletí.[1] Po smrti posledního Přemyslovce Václava III. nastaly boje o český trůn. V roce 1307 se pokusil Kolín dobýt německý král Albrecht, který neuspěl. V roce 1310 Jan Lucemburský při taţení proti Jindřichu Korutanskému ţádal kolínské, aby mu otevřeli brány, ale oni tak neučinili. Kdyţ se Jan Lucemburský stal králem, odňal kolínským některé výhody.[2] Na počátku husitské revoluce, vlivem vůdčí politiky kolínských Němců, stál Kolín na straně císaře Zikmunda. Husité Kolín dobyli roku 1421, zničili dominikánský klášter a upálili šest mnichů. Protoţe se protihusitské síly shromaţďovaly ve městě i později, Prokop Veliký roku 1427 dobyl Kolín a vyhnal Němce. Kolín se stal městem husitským a v kostele sv. Bartoloměje byli ustanovováni kněţí církve podobojí. Roku 1436 převzal velení nad městem Bedřich ze Stráţnice, který obdrţel darem Kolín i s jeho okolím za to, ţe uznal Zikmunda za českého krále. Kolín díky tomu přestal být královským městem a vzniklo panství kolínské.[2] Na místě vypáleného kláštera vystavěl Bedřich po roce 1437 hrad. Po jeho smrti přešel hrad i město do majetku krále Jiřího z Poděbrad. Později se hrad spolu s městem staly majetkem českých králů, kteří ho často zastavovali různým šlechticům. Nejdéle zde sídlili Ţerotínové, kteří hrad přestavovali na renesanční zámek. Za vlády císaře Ferdinanda I. se kolínští roku 15747 zúčastnili vzpoury proti němu spolu s ostatními městy. Po zlomení tohoto odporu byli potrestáni dočasným odnětím všech historických práv a majetku. Tehdy se uskutečnila první emigrace nekatolíků do ciziny. Stejně se choval nástupce císař Maxmilián. Náboţenské pronásledování poněkud utichlo za císaře Rudolfa.[2]
9
Doba největší bídy a poníţení nastala v době třicetileté války, kdy byl Kolín nepřetrţitě obléhán. Většina obyvatel Kolína se tehdy hlásila k víře podobojí a po bitvě na Bílé hoře byli vítězným císařem těţce trestáni. Válka přivedla Kolín na pokraj záhuby, většina budov byla těţce poškozena a počet obyvatel se sníţil o dvě třetiny. K tomu všemu se přidávaly časté poţáry a morové rány.[2] 18. června 1757 se v blízkosti města odehrála jedna z nejkrvavějších bitev sedmileté války mezi Pruskem a Rakouskem, bitva u Kolína, kde byl poraţen pruský král Bedřich I. vojsky Marie Terezie. Velkého rozkvětu dosáhl Kolín za vlády císaře Josefa II. Oţila opět řemesla a obchod, usadilo se zde mnoho řemeslníků, čímţ se pozměnil ráz města.[2] Doba národního obrození v první polovině 19. století postupovala v Kolíně blahodárně. Kolín byl mezi prvními městy, kde se rozmáhal vlastenecký ruch. Začal se rovněţ rozvíjet průmyslový a obchodní ruch, čemuţ velmi napomohlo zřízení ţelezniční dráhy roku 1845. Tehdy započal skutečný rozkvět města po stránce hmotné i kulturní. Jsou zakládány další továrny, peněţní ústavy i vzdělávací spolky. Válka s Pruskem roku 1866 přinesla Kolínu okupaci a epidemii cholery, které podlehlo na 400 osob. Rozvoj města přerušily obě světové války. Období mezi nimi bylo obdobím rozmachu kolínského průmyslu. Za druhé světové války byl Kolín čtyřikrát bombardován spojeneckým letectvem. Koncem války byl poškozen chrám sv. Bartoloměje a zbořen hornický kostel Všech svatých. Těţce poškozena byla řada průmyslových závodů, obytných budov a desítky lidí přišly o ţivot.[2]
10
4 Město Kolín Město Kolín patří mezi nejhezčí města ve středních Čechách. K 10.1 2010 ţije ve městě 30 740 obyvatel. Po určité stagnaci, doprovázené útlumem mnoha průmyslových podniků v devadesátých letech minulého století, začíná znova s rozšiřováním průmyslových zón obyvatel přibývat. S tím souvisí opětné zhoršování kvality ţivotního prostředí a růst zástavby na úkor přírodního prostředí.[9] Charakteristickým rysem města je historické centrum a řada významných památek, jimţ bezesporu dominuje chrám sv. Bartoloměje postavený Petrem Parléřem. Dnešní Kolín je ovšem i centrem okresu a městem s rozvinutým průmyslem. Zejména chemickým, potravinářským, strojírenským a polygrafickým. Je i důleţitou ţelezniční křiţovatkou a obchodním přístavem. Město je známé především milovníkům dechové hudby, jelikoţ se tu kaţdoročně koná festival této hudby nesoucí název Kmochův Kolín. Městem prochází dálková cyklistická trasa nesoucí název Labská trasa. Z Kolína do okolí vede celá řada značených turistických tras. Severozápadně od města je přírodní rezervace Veltrubský luh - zachovalá část labského luţního lesa. Severně od města se nachází nová průmyslová zóna automobilky TPCA.[20] Tabulka 1 Statistika návštěvníků Kolína v letech 2001 – 2009 Rok
Počet návštěvníků
Cizinci
2001
3537
-
2002
5636
-
2003
9086
-
2004
10337
-
2005
12029
1015
2006
11955
953
2007
10051
884
2008
8923
811
2009
9298
806
Zdroj dat: Městské informační centrum Kolín
11
4.1 Kolínská předměstí a jejich památky Praţské předměstí Přiléhá k historickému středu města na západní straně a je co do počtu obyvatel nejlidnatější. Starý ţidovský hřbitov skrývá přibliţně na jednom hektaru přes dva a půl tisíce náhrobků. Tento hřbitov patří společně s praţským k nejstarším ţidovským hřbitovům v Čechách. Nedaleko se nachází parkově upravený Kmochův ostrov, od 60. let 19. století centrum společenského ţivota města. V roce 1913 zde byl odhalen pomník Františka Kmocha. Na rohu ulic Kmochova a Tyršova, viz mapka v příloze B, se nachází pamětní deska Josefa Svatopluka Machara.[12] Kouřimské předměstí Přiléhá k historickému středu města na jiţní straně a nalezneme zde Kostel církve českobratrské evangelické. Nedaleko pomník padlým za 1. světové války před budovou okresního soudu. Za zmínku také stojí Kostel církve československé husitské na náměstí Jana Husa, viz mapka v příloze B, postavený v roce 1931-1932. Před kostelem socha Jana Husa z roku 1914 od sochaře Františka Bílka, umístěná do roku 1941 na Karlově náměstí, odkud byla na příkaz německé okupační správy odstraněna.[12] Kutnohorské předměstí Přiléhá k historickému středu města na východní straně a je zde soustředěna podstatná část kolínského průmyslu. Klášter kapucínů s kostelem Nejsvětější Trojice. Úmysl přivést do Kolína kapucíny si vynutila neuspokojivá situace v oblasti duchovní správy města. Proto roku 1661 přicházejí do Kolína dva kapucíni z Prahy. Kolínští byli s jejich činností spokojeni, a městská rada je poţádala o podniknutí kroků vedoucích k zaloţení kláštera. Dnešní vzhled kapucínského areálu je výsledkem několika pozdějších přestaveb. Okolo areálu se rozprostírá rozsáhlá zahrada ohraničená zdí. Jelikoţ kapucíni byli odkázáni pouze na milodary, slouţila zahrada pro pěstování ovoce a zeleniny.[7] Před klášterem se nachází sousoší sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Východně přiléhá ke klášteru park J.A.Komenského, původně klášterní zahrada.[12]
12
Zálabské předměstí Nejstarší stavbou Zálabí je kostel zasvěcený českým patronům sv. Vítu, Václavu, Vojtěchu a Prokopu. První zmínku o kostele máme z roku 1352, tehdy se jednalo a farní kostel.[1] Na zálabské skále se nachází mohutná věţ zvaná Práchovna, postavená nejspíše v 15. století, pravděpodobně jako součást městského opevnění. Výraznou dominantou Zálabí je objekt elektrárny. Na severním okraji města se nachází ústřední hřbitov, uţívaný od roku 1882. Místo svého odpočinku zde našli významní spisovatelé, hudebníci a fotografové pocházející z Kolína.[12] Opevnění Městské opevnění se začalo budovat nejspíše krátce po vzniku města a skládalo se z mohutné vnitřní zdi (hlavní hradby) zakončené cimbuřím, vysoké asi 11m a niţší vnější (parkánové) zdi vysoké asi 5m. Hlavní hradební zeď byla zesílena pravděpodobně válcovými věţemi, převyšujícími vlastní hradbu. Dodnes na několika místech dobře dochovaná vnější parkánová hradba je v dnešní podobě nejspíše dílem aţ pozdně gotické přestavby opevnění. Mezi hradbami se nacházel volný prostor – parkán. Před vnější zdí se rozkládal příkop a val. Pouze severní část opevnění nad řekou byla tvořena pouze jednoduchou zdí. Přístup do města umoţňovaly čtyři brány.[1]
13
4.2 Kultura Městské divadlo v Kolíně Hlavním cílem kolínského divadla je představit místním divákům to nejzajímavější ze současného českého divadla, a to v co moţná nejširší ţánrové skladbě. Divadelní představení tvoří 90% všech uváděných pořadů, tedy ostatní ţánry nabídku pouze doplňují podle poptávky. Celková činnost je samozřejmě daleko širší. Ve foyeru probíhají
pravidelné
výstavy
předních
výtvarníků.
Divadlo
je
pořadatelem
mezinárodního festivalu neverbálního divadla Kašparův kolínský memoriál a aktivním spolupořadatelem národní přehlídky pantomimy a pohybového divadla Otevřeno. Dále zajišťuje předprodej vstupenek na jiné kulturní akce, poskytuje pronájmy organizacím, podporuje místní kulturní aktivity, půjčuje kostýmy atd. Během posledních několika let došlo ke kompletní technické modernizaci zvukového a světelného vybavení a mnoha dalším rekonstrukcím.[8] Divadlo nalezneme ve Smetanově ulici, viz mapka v příloze B. Pokladna je otevřena v pracovních dnech od 14 – 18 hodin. Kino Kino 99 bylo vybudováno v roce 1999 nákladem cca 10 milionů Kč. Jiţ od počátku bylo koncipováno jako víceúčelové kino. Tento záměr sledoval moţnost promítání či konání dvou představení nebo akcí současně v nejnavštěvovanějších časech tak, aby se uspokojil jak zájem návštěvníků o premiérové filmy, tak i o reprízované a klubové filmy. Oba sály jsou přístupné pro osoby se sníţenou pohyblivostí a jsou zde pro ně vyčleněna místa. Sedadla v obou sálech jsou dostatečně široká a pohodlná s moţností odkládání nápojů do instalovaných drţáků. Velký sál má kapacitu 233 diváků a je zaměřen na projekci diváckých a premiérových titulů. Projekční plocha má rozměr 8,5 m x 3,5 m v širokoúhlém formátu. Malý sál o kapacitě 65 diváků je příjemným komorním prostředím pro projekci klubových snímků.[21] Vstupenky lze zakoupit v ulici Zahradní, viz mapka v příloze B nebo si je rezervovat přes internet. Městská knihovna V roce 1872 vzniká v Kolíně Řemeslnická beseda, která si vytkla za úkol zaloţit knihovnu. Její provoz byl slavnostně zahájen v roce 1873. Knihovna se stala jedním ze středisek místní české kultury. Plnila úkoly osvětové a vlastenecké, kdyţ širší veřejnosti zpřístupňovala česky psané knihy a časopisy. Knihovna obsahovala i knihy odborné, jeţ 14
umoţňovaly zvyšování odborné kvalifikace a širšího kulturního rozhledu.V neposlední řadě se její návštěva stávala součástí ţivotní stylu obyvatel města a stále více plnila funkce oddechové.[21] Knihovna disponuje oddělením pro dospělé čtenáře, oddělením pro děti, studovnou a čítárnou. K vyhledávání publikací slouţí e-katalog, případně se můţeme obrátit na pracovníky knihovny, kteří nám ochotně poradí. Samostatný prostor je vyhrazen pro regionální literaturu, kde nalezneme především informace o historii Kolína, významných osobnostech, diplomové práce a další. V průběhu roku knihovna pořádá různé besedy, prodej knih, literární soutěţe aj. Regionální muzeum Muzeum v Kolíně je kulturní institucí s více neţ stoletou tradicí, která shromaţďuje, uchovává a vystavuje početný fond sbírkových předmětů z oblasti archeologie, historie, dějin umění, národopisu a přírodních věd. Muzejní expozice se nacházejí ve třech historicky cenných objektech v areálu chrámu sv. Bartoloměje v Brandlově ulici, viz mapka v příloze B. V muzeu se kaţdoročně koná také řada tematicky zaměřených krátkodobých výstav a dalších doprovodných programů. Muzeum v Kolíně je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.[24]
15
4.3 Kulturní akce Kmochův Kolín Kaţdoročně je v Kolíně pořádán na počest Františka Kmocha festival dechové hudby. Vznik festivalu byl spojen s krajskou soutěţí dechových orchestrů. Organizátoři cítili potřebu pozvednout stagnující úroveň dechové hudby a propagovat českou hudbu. Od nejistých a málo propracovaných začátků se festival rozšířil na několikadenní slavnost. Atrakcí Kmochova Kolína se stal slavnostní průvod městem jako přehlídka všech hudebních těles v krojích či v uniformách za doprovodu Kmochových pochodů. Příjemným doplňkem jsou pohybové kreace mnoha skupin maţoretek několika věkových kategorií. Vyvrcholením celého programu je společné vystoupení všech muzikantů, zpěváků a maţoretek na jediném pódiu na závěr festivalu. Neopakovatelná atmosféra láká do Kolína kaţdým rokem tisíce příznivců dechové hudby a přispívá ke zvýšení popularity celé akce nejen u nás, ale i ve světě. Evidentní je vzrůstající zájem cizinců, především z německy mluvících zemí. Na festivalu se prezentují všechny typy dechových orchestrů. Některé ročníky byly vyhrazeny pouze mládeţnickým dechovým souborům. Neodmyslitelná je účast vojenských orchestrů nebo vystoupení moravských krojovaných kapel.[10] Zahájení letošního 47. ročníku se ujal prezident republiky Václav Klaus. Program festivalu naplnil tři dny a vyvrcholil tradičním Monstrkoncertem, který se koná vţdy v neděli odpoledne a má několik částí. Pořadatelé se snaţili zaujmout i různými doprovodnými programy a to hlavně ty, kteří nejsou nadšenými fanoušky dechové hudby. Pro děti byla připravena scéna s divadelním představením na nádvoří zámku. František Kmoch je skutečným zakladatelem českého dechového orchestru. Obsahovou náplní repertoáru dechový orchestr zcivilnil a zčeštil. Dokázal z prostých venkovských hudebníků vytvořit těleso vysoké kvality, které nakonec předstihlo i profesionální kapely a dobylo si uznání doma i v cizině. Svým obsahovým zaměřením překročila Kmochova kapela hranice zábavní a umělecké působnosti a stala se i významným národním a politickým činitelem.[11]
16
Mezinárodní festival neverbálního divadla Tento pozoruhodný festival je věnovaný památce kolínského rodáka Jeana Gaspara Deburau (1796-1846), světoznámého mima, který se proslavil především ve Francii a přátelil se s největšími francouzskými celebritami kultury. Deburau je pokládán za tvůrce světové pantomimy, jehoţ ţivot ztvárnil František Koţík ve slavném románu Největší z Pierotů.[24] Pro současné umělce oboru, ale i širší veřejnost, je jméno J.G.Deburaua symbolem velkého umění i českého evropanství, uskutečňovaného prostřednictvím českofrancouzských kulturních kontaktů. Z řad největších francouzských umělců to byl po J. L. Barraultovi především Marcel Marceau, který věnoval odkazu J.G.Deburaua svou pozornost i tvůrčí síly. Kromě toho se výrazně podílel i na formování české deburauovské tradice a stal se čestným občanem Kolína. První ročník Kašparova kolínského memoriálu se konal v roce 1992. Festival nabízí pestrou skladbu produkcí neverbálního divadla, ať uţ klasické i moderní pantomimy, klauniády, moderního tance, pohybového divadla, ale i kabaretu a hudby. Zahraniční umělci to mají v Kolíně velice rádi a vţdy si připraví originální a výjimečnou divadelní show. Kašparův kolínský memoriál nechce být jen festivalem určité speciální divadelní formy. Vedle tohoto úkolu, vyplývajícího z domácích kulturních tradic, chce vyvolat u všech návštěvníků města Kolín záţitek z umělecké tvorby.[39]
17
4.4 Významné osobnosti Vincenc Morstadt (1802 – 1875) malíř Nejstarší dochovanou prací je kresba náměstí v Čáslavi z roku 1812, po které následovalo několik maleb s motivy rodného Kolína. První práce, které začaly budit pozornost veřejnosti, se objevily v časopise Hyllos v roce 1819. Od 30. let 19. století pak patřil k nejznámějším a nejvyhledávanějším kreslířům historických budov a objektů. Podle jeho kreseb vzniká i velké mnoţství grafických listů. Jeho díla doplňovala průvodce Prahou i mnoho dalších knih a tiskovin. Uplatňovala se také na upomínkových předmětech ze skla, porcelánu a kameniny. Dnes jsou pro nás jeho práce zajímavé nejen z uměleckého hlediska, ale jsou především vynikajícím průvodcem architektonické podoby českých měst 19. století. Vedle rodného Kolína zachycoval ve svých dílech převáţně místa, kde působil - Praha, Loketsko, Královehradecko a známá lázeňská místa. Za svého ţivota vytvořil velmi rozsáhlé dílo, a to i přesto, ţe malba a kresba byly pouze jeho zálibou a plně se věnoval hlavně práci soudního úředníka.[3] Václav Radimský (1867 – 1946) grafik, malíř Po studiích kolínského gymnázia absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Později také studoval na výtvarných akademiích v Paříţi, Vídni a Mnichově. Jeho malířský názor, respektive práci formovalo dílo Monetovo. Po návratu z Francie ţije aţ do konce svého ţivota v Pašince u Kolína. Jeho nejniternějším výtvarným směřováním byl impresionismus, postupně však jeho krajinářská tvorba byla ovlivňována především českou krajinou. V Kolíně je autorem výzdoby obřadních síní místní radnice.[13] Josef Svatopluk Machar (1864 – 1942) politik, spisovatel Roku 1889 nastupuje jako bankovní úředník do Vídně, kde setrval do konce první světové války. Ve Vídni se seznamuje a spřátelí s pozdějším prezidentem T.G. Masarykem, díky čemuţ po vzniku Československé republiky zasáhne i aktivním způsobem do politiky. Těţištěm jeho prací literárních je tvorba básnická, která se vymezuje proti idejím lumírovské a ruchovské poetiky a připravuje tak půdu pro nástup nové kritičtější generace. V roce 1895 vydává manifest České moderny, jenţ se stal nejvýznamnějším vystoupením mladých českých umělců přelomu 19. a 20. století.[14]
18
Jaromír Funke(1896-1945) fotograf Krátce po narození se s rodinou přestěhovali do Kolína, kde vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování studoval na právnické a později filosofické fakultě univerzity Karlovy. Od prvních fotografií realistických městských krajin se propracoval k jednomu z hlavních zakladatelů moderní umělecké fotografie. Jeho doménou byla osobitá zátiší a aţ surrealistické kompozice, ve kterých vyuţíval světlo a stín.[14] Josef Sudek (1896 – 1976) fotograf Mezi lety 1922 a 1924 studoval fotografii na Státní grafické škole v Praze a spolupracuje se zmiňovaným Jaromírem Funkem. Je jedním z našich nejlepších fotografů vůbec. Známé jsou krom jeho neodmyslitelných zátiší také fotografie krajin přírodních i městských, kdy fotografoval především Polabí, Kolín a Prahu. Jeho práce je zastoupena po celém světě a část jeho pozůstalosti je právě v Kolíně.[14]
19
4.5 Sportovní vyţití Squash centrum Halko Centrum se nachází nedaleko Kolína a můţeme si zde vybrat mezi různými aktivitami jako: -
schwinncycling - podporuje kloubní aparát, zlepšuje koordinaci, posiluje svaly a spolu s hudbou, instruktorem a skupinovou atmosférou motivuje muţe i ţeny všech věkových kategorií;
-
pilates - posilování středu těla a zvyšování flexibility;
-
squash - 2 zděné kurty s moţností půjčení squashových raket, míčků i sálové obuvi;
-
tenis - 2 antukové tenisové kurty;
-
sauna - s moţností vyuţití masáţního bazénu, finská sauna s příjemně řešeným interiérem s lehátky s opěrkami zad a tvarovanými podhlavníky;
-
masáţní bazén Hot Tub Beachcomber - odpočinek, osvěţení a regenerace, s širokou paletou vodních masáţí zajištěnou dvaceti vysoce účinnými masáţními tryskami, které kladně působí na lidský organismus.[36]
Vodní svět Kolín Opravdu bohaté vyţití pro kaţdého, nalezneme zde aquapark, saunu, dopravní hřiště, ledovou plochu, lední hokej, tenis, beach volejbal, beach fotbal, fitness, solnou jeskyni, masáţe, nekuřáckou restauraci, stylovou kavárnu a cukrárnu.[36] Fit club Kolín Klub pořádá pohybové rekondiční Welness víkendy s lázeňskými procedurami v Kolíně. Cílem těchto akcí je ukázat účastníkům, jak lze příjemně prodlouţit aktivní ţivot.[36]
20
4.6 Informační centrum K 31.10.2010navštívilo městské informační centrum 6 975 návštěvníků, z toho 6 226 domácích a 749 zahraničních. Přehled hlavních poskytovaných služeb -
informace zaměřené na turistiku a cestovní ruch
-
informace o kulturních a společenských akcích
-
předprodej vstupenek na vybrané místní kulturní akce
-
průvodcovské sluţby v synagoze a na Práchovně
-
prodej map, pohlednic, propagačních materiálů a upomínkových předmětů
-
kopírování
-
veřejný internet
-
předprodej vstupenek v síti Ticketpro
-
předprodej vstupenek na basketbalová utkání BC Kolín
-
předprodej vstupenek na hokejové zápasy SC Kolín
-
přehled kulturního dění v Praze
-
prodej místenek v systému AMS
Tabulka 2 Provozní doba informačního centra 2010 Letní období (květen – říjen) Po 9 - 12/13 - 17 Út 9 - 17 St 9 - 17 Čt 9 - 17 Pa 9 - 17 So 9 - 15 Ne 9 - 15
Zimní období (listopad – duben) 9 - 17 9 - 17 9 - 17 9 - 17 9 - 17 zavřeno zavřeno
Zdroj dat: Městské informační centrum Kolín
21
4.7 Infrastruktura cestovního ruchu ve městě 4.7.1 Ubytování Kolín disponuje dostačujícím mnoţstvím ubytovacích kapacit, převáţně penzionů a ubytoven. Vzhledem k tomu, ţe Kolín není vyhledávaným cílem turistů, kteří by zde strávili delší dobu neţ několik hodin, absence hotelů je opodstatněná. V nejbliţším okolí Kolína však nalezneme široký výběr hotelů, dokonce i čtyřhvězdičkových. V následujícím přehledu uvádím nejvýznamnější ubytovací zařízení, které se nacházejí nedaleko historického centra. Hotel Theresia Tříhvězdičkový hotel nabízí 37 pokojů, 8 apartmánů, 2 bezbariérové pokoje, směnárenskou sluţbu, fitness centrum, letní zahrádku, lobby bar. Restaurace a atrium poskytují po celý den výběr kvalitních jídel a nápojů. Salónek a klub je moţné vyuţít pro slavnostní příleţitosti pořádání konferencí, školení, obchodních setkání, prezentace výrobků a k módním přehlídkám. K těmto účelům je připravena audio a video technika. K dispozici je prostorné hotelové parkoviště pro osobní automobily a autobusy.[26] Hotel Villa Romantica Moderní čtyřhvězdičkový hotel se nachází v klidném prostředí vilové čtvrti města Kolín. Jeto ideální místo pro spojení činností pracovního, odpočinkového i společenského rázu. Pokoje ve stylu moderního designu nabízejí kromě pohodlí a krásného rozhledu i veškeré technické vybavení.[27] Pension Falconi Penzion je umístěn asi 200m od hlavního Karlova náměstí. Tento kompletně zrekonstruovaný dům z 30. let 20. století nabízí komfortní a cenově dostupné ubytování v jednolůţkových a dvoulůţkových pokojích hotelového typu. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením (sprcha+WC), televizorem a minibarem. Výborná dostupnost vlakových i autobusových spojů, pošty, úřadů, bank, nákupních center, restaurací, sluţeb, památek atd.[28]
22
Penzion u Rabína Penzion se nachází několik kroků od centra a má 10 pokojů vybavených televizorem, telefonem. V kaţdém je samostatná koupelna se sprchovým koutem a toaletou. [29] Penzion v Břízách Penzion nabízí k ubytování luxusní apartmá s moţností rozdělení na samostatné pokoje, s kompletním příslušenstvím. Moţnost vyuţití kuchyně, zahrady a chráněného parkoviště.[30] Penzion Charlie Hostům nabízí ubytování v sedmi dvoulůţkových pokojích s moţností přistýlky a jeden apartmán v centru Kolína. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, minibarem, TV, SAT. Celý objekt je připojen k vysokorychlostnímu Internetu WIFI síť. K občerstvení hostů slouţí kavárna v přízemí pensionu.[31] Penzion Harmonie K dispozici je apartmán s koupelnou pro 3-4 osoby, 4 dvoulůţkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Všechny pokoje jsou vybaveny televizorem se satelitním příjmem, internetem a mini barem.[32] Penzion Prima Ubytování zahrnuje 3 dvoulůţkové a 1 jednolůţkový pokoj s vlastním příslušenstvím a 2 samostatné jednolůţkové pokoje, které s koupelnou a chodbou tvoří uzavřený ubytovací celek. Zdarma vysokorychlostní bezdrátové připojení. Moţnost vyuţití klimatizace ve všech pokojích.[33] Penzion Modrý bod Útulný penzion v klidné části města, do centra pět minut. 3 dvoulůţkové pokoje a 1 třílůţkový pokoj. Všechny pokoje jsou s vlastním sociálním zařízením, TV, satelit, lednička. Parkování v objektu, připojení WIFI zdarma.[34]
23
4.7.2 Doprava Dopravní dostupnost města je nejvýhodnější, pokud vyuţijeme vlak nebo autobus. Městskou hromadnou dopravu provozuje Městská autobusová doprava s.r.o. Nejvýznamnější zastávky MHD se nacházejí před nádraţím Českých drah, kde mají svá stanoviště také dálkové autobusové spoje. Cestující zde bohuţel nemají k dispozici uzavřenou čekárnu, informační kancelář ani sociální zařízení. Historické centrum města není nijak rozlehlé, proto sem autobusy nezajíţdějí. Z celkového hlediska je městská doprava na dobré úrovni a neustále se zlepšuje.[38] Regionální a dálkovou veřejnou hromadnou dopravou je Kolín velmi dobře obslouţen. Město je důleţitou ţelezniční křiţovatkou, prochází tudy naše nejvýznamnější ţelezniční trať Praha - Česká Třebová - Olomouc - Přerov - Ostrava – Bohumín. Velmi frekventovaná jsou spojení na Prahu. Kromě Pendolina zde zastavují všechny kategorie vlaků.[38] Individuální automobilová doprava je ve městě velmi silná a na hlavních silnicích dochází ke kolonám. Vzhledem k dopravní přetíţenosti města, nejenom během dopravní špičky, musíme počítat s dostatečnou časovou rezervou při pouţití automobilu. Stávající situace by měla být vyřešena dokončujícím se obchvatem Kolína. Kompletní spuštění bylo avizováno na leden roku 2011.
24
5 Městská památková rezervace Název rozhodnutí: Nařízení vlády ČSR č. 54/1989 Sb. Ze dne 19. 4. 1989 o prohlášení území historického jádra města Kolín za památkovou rezervaci. Hranice území rezervace v Kolíně vede na severní straně opěrnou zdí při ţelezniční trati podél řeky Labe, na východní, jiţní a západní straně historického jádra po komunikačním okruhu ulicemi Mostní, Politických vězňů, náměstím Krále Jiřího z Poděbrad, ulicemi Na valech a Sokolskou a v severozápadní části je vedena ohradní zdí areálu pivovaru aţ po hranici parcely č. 27/4, kde se obvod území rezervace vrací k výchozímu bodu.[17] Historické jádro si zachovalo původní středověký půdorys. Na Karlově náměstí se nacházejí barokní domy, novorenesanční radnice, morový sloup a kašna. Jihozápadní část tvoří bývalé ţidovské ghetto se synagogou ze 17. století. Centrum je obehnáno dvojitým pásem hradeb (částečně zachovaným) s parkánem. Práchovna je předsunutá součást městského opevnění na pravém břehu Labe. Pochází z 15. století. Později slouţila jako sklad střelného prachu. Dominantou města je chrám sv. Bartoloměje, původně raně gotický z 2. poloviny 13. století. Je národní kulturní památkou. Další kostely ve městě jsou barokní kostel svatého Víta na Zálabí (původně gotický ze 14. století), kostel Nejsvětější trojice s kapucínským klášterem, kostel sv. Jana Křtitele a kostel církve československé z roku 1932.[18] Program regenerace městské památkové rezervace je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být z něho poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.[35]
5.1 Program regenerace MPR Kolín(40) Historické jádro tvoří plošně jen zlomek celoměstské aglomerace, ale soustřeďuje její hlavní kulturní hodnoty, které ovšem netvoří ekonomickou sílu města. Atraktivita centra je přitaţlivá, procento trvalého bydlení se zvyšuje, je spojeno s podnikatelskými aktivitami různých forem. Pro regeneraci jsou důleţité podnikatelské aktivity, které vyuţívají objekty v historickém jádru města. Jedná se o podnikání v oblasti sluţeb, obchodu, bankovnictví, provoz restaurací, úřadů atp. K programu regenerace se Kolín 25
přihlásil v roce 1994. Pro program byla zpracována dokumentace, která byla aktualizována v roce 1998 a v roce 2004. Ne všechny záměry se od roku 1994 podařilo zcela splnit, některé byly uskutečněny jen částečně, jiné nebylo moţné z mnoha důvodů realizovat, další byly provedeny jiným způsobem. Stav objektů v městské památkové rezervaci se výrazně změnil, ať z hlediska architektonického a stavebního vzhledu, tak z hlediska jejich vyuţití. Postoj obyvatel města k památkám se mění, jejich zájem o opravy a podobu centrální části – městské památkové rezervace výrazně stoupá. Snaha majitelů objektů o jejich zachování v historické podobě se projevuje při provádění oprav a obnově přístaveb objektů ve vnitroblocích, které byly v minulosti zbořeny pro svůj stavebně technický stav. Většina pozitivních hodnot městské památkové rezervace přetrvává, např.: -
byly provedeny úplné nebo částečné opravy u většiny památkově chráněných objektů,
-
v oblasti obchodu a sluţeb jsou drobné změny vyvolány podnikatelskými aktivitami a úspěšností podnikatelských záměrů,
-
postupně mizí nevhodné nebo ţádné vyuţití objektů, pozemky a stavby v centru města získávají na atraktivitě,
-
byly provedeny opravy komunikací a plochy náměstí s přihlédnutím k historické hodnotě centra města,
-
vznikají klidové zóny, nová dopravní řešení,
-
vzrůstá zájem o návštěvnost centrální části města jak turistů, tak i místních obyvatel a podnikatelů.
Nové záměry regenerace MPR Areál kostela sv. Bartoloměje Byla zpracována studie revitalizace, na dílčí části prováděcí projekty (východní část kostela, kostnice) a restaurátorské záměry na oltář a kazatelnu. Předpokládaným termín realizace je rok 2018 a odhad nákladu činí 200 milionů korun. Přínosem pro regeneraci je úprava a zpřístupnění památkově cenných a atraktivních objektů v MPR a zajištění bezpečnosti návštěvníků v oblasti kostela (padající zdivo).
26
Dochované městské hradby mezi ulicí Parléřova a parkánem u kostela sv. Bartoloměje Předpokládaný termín realizace – do roku 2015, odhad nákladů 10 milionů korun. Přínos pro město a regeneraci je ve zvýšení atraktivity historického prostředí, zachování cenné památky městského opevnění a začlenění do organismu města Městský společenský dům Pro realizaci je nutno zpracovat projekt úpravy fasády. Předpokládané termín realizace – rok 2020, náklady 7,5 milionu korun. Dojde ke sjednocení charakteru zástavby, oprava objektu a tím architektonického začlenění nesourodého stylu do MPR. Areál zámku – pivovar Předpokládaný termín realizace – postupně do roku 2020, odhad nákladů byl stanoven na 750 milionů korun. Přínos pro město a regeneraci – odstranění zanedbanosti objektů, odstranění havarijního stavu oţivení města, zvýšení úrovně kulturně – společenského vyţití, zvýšení atraktivity historického prostředí, pěší propojení centra. Radnice, Karlovo náměstí Stupeň projektu – stavební úpravy, opravy a údrţba, restaurování fasády, vnitřní úpravy interiéru a omítek. Předpokládaný termín realizace – průběţně dle nutnosti, náklady budou upřesněny podle prováděných druhů prací. Přínos pro město a regeneraci zajištění důstojného prostředí sídla vedení Města Kolína a Městského úřadu, atraktivity historického prostředí, zachování cenné památky v centru historického jádra.
27
5.2 Turistické atraktivity MPR Kolín Karlovo náměstí Náměstí dominuje morový mariánský sloup, na vrcholu se sochou Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné) jako připomenutí velkého moru v roce 1680. Po roce 1764 byl sloup doplněn o čtyři sochy světců. V roce 1929 bylo sousoší opraveno a doplněno řetězovým zábradlím. Sochy světců byly odstraněny po roce 1950 a umístěny do vznikajícího lapidária barokních soch za chrámem sv. Bartoloměje. V letech 1997– 2000 byla veškerá sochařská výzdoba nahrazena kopiemi. Mariánský sloup je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR.[23] Radnice Při pohledu z náměstí se skládá ze dvou stylově shodných budov. Velká třípatrová budova s věţičkou a hodinami, které se říká Stará radnice je sídlem městské správy jiţ pět století. Vedlejší dvoupatrová budova s postavou rytíře na vrcholu průčelního štítu, Nová radnice, je mnohem mladší, byla vystavěna na konci 19. století. Obě radniční budovy tvoří zdánlivě jeden celek díky architektu Janu Vejrychovi, který oběma budovám dodal monumentální ráz, reprezentující sídlo městské správy tehdy vzkvétajícího královského města Kolína. Monumentální ráz si kolínská radnice zachovala dodnes a upoutá kaţdého na první pohled, i kdyţ stojí v rohu náměstí.[13]
Obrázek 1: Radnice jako dominanta Karlova náměstí (www.cestyapamatky.cz)
Dům čp. 27 Stojí na rohu Karlovy ulice a je jedním ze čtyř nejstarších zjištěných kolínských domů. Poslední, tedy třetí část domu pochází z poloviny 14. stol. a slouţila jako dílna kameníků, kteří pracovali na přestavbě chrámu vedenou Petrem Parléřem.[1]
28
V roce 1985 byl dům předán Regionálnímu muzeu v Kolíně, které v něm ve dvou etapách otevřelo stálou expozici Historie města Kolína. V roce 2007 byla zahájena nová expozice Měšťanský dům, jejíţ součástí je také expozice Královské město Kolín ve středověku.[2] Ţidovské ghetto Původní ţidovské ghetto (ţidovská čtvrť) zahrnuje dnešní ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé. V obou ulicích je dochována řada charakteristických domů s původními středověkými jádry. Za domem čp. 157 (bývalá ţidovská škola s pamětní deskou obětí transportů za druhé světové války, odhalenou r. 1992) se nachází ţidovská synagoga.[12] Pozdně renesanční charakter stavby, v jejímţ celkovém výrazu se setkáváme i s výrazně barokními prvky pravděpodobně zařazuje stavbu do poloviny 17. století.[6] Zámek Přestavba středověkého kolínského hradu na renesanční zámek byla zahájena v letech 1556-1591 rodem Ţerotínů. Hlavní součástí zámku byla dvě palácová křídla svírající nevelké vnitřní nádvoří, uzavřené vysokou hradební zdí.[5] Vnitřní prostory paláce obsahovaly mnoţství honosně vybavených místností včetně slavnostního sálu, kaple, jídelny a zbrojnice. Celek doplňovala menší okrasná zahrada. Na konci 16. století kolínský zámek na dlouhá staletí ztratil funkci panské rezidence, a byl uţíván pouze jako hospodářská a správní budova. V první polovině 18. stol. byla část chátrajícího objektu zbořena. V souvislosti se stavbou ţelezniční tratě v letech 1843-1844 došlo k demolicím dalších budov včetně unikátní pozdně gotické vodní věţe nad řekou. Ve druhé polovině 19. století byl celý zámek přestavěn na pivovar, který byl v provozu aţ do roku 1988. Od 90. let 20. století je silně zdevastovaný areál postupně obnovován.[3]
Obrázek 2: Pohled na areál zámku od Labe (www.cestyapamatky.cz)
29
Chrám sv. Bartoloměje Nejvýznamnější památka, která se jiţ více neţ sedm století majestátně vypíná nad střechami města Kolín. Kromě své mimořádné architektonické hodnoty je zároveň pokladnicí mnoha uměleckých děl z období gotiky, renesance a baroka. Zakladatelem chrámu byl král Přemysl Otakar II. Z původně raně gotické stavby se zachovalo síňové trojlodí s dvojicí štíhlých osmibokých věţí. Po poţáru v roce 1349 byla zahájena obnova chrámu ve vrcholně gotickém slohu. Roku 1360 zaloţil dvorní stavitel císaře Karla IV. Petr Parléř katedrální chór, obklopený věncem šesti kaplí s navazující sakristií (prostor slouţící k úschově bohosluţebných knih a předmětů) v patře. V roce 1401 byla v sousedství chrámu zaloţena hřbitovní kaple. V roce 1504 byl areál chrámu doplněn o pozdně gotickou zvonici, která měla funkčně nahradit staticky narušené kostelní věţe.[3] V období středověku a raného novověku byl chrám vybavován nákladným vnitřním zařízením a výzdobou, z níţ však dodnes přetrvaly jen zbytky. Z uměleckého i historického hlediska je velmi zajímavý a cenný soubor dochovaných náhrobků. Do oken Parléřova chóru bylo kolem roku 1380 osazeno víc neţ dvě stovky tabulí s vitrajemi (malba na skle). Z nich se dodnes zachovaly pouze čtyři exempláře. Kolínské vitraje náleţí mezi nejcennější ukázky středověkého uměleckého řemesla v Čechách. V současnosti jsou uloţeny v depozitáři Arcibiskupství praţského, dvě z nich byly v roce 1975 dlouhodobě zapůjčeny do expozice Národní galerie v Praze. Kopii jedné z vitrají s motivem Smrti P. Marie lze nalézt i v expozici Regionálního muzea v Kolíně. V chrámu je i cenný soubor uměleckořemeslných děl od renesance, přes baroko a rokoko aţ po 19. a počátek 20. století. Některé můţeme vidět přímo v interiéru chrámu, velká část je však součástí tzv. chrámového pokladu, který není běţně veřejnosti přístupný.[3]
Obrázek 3: Noční osvětlení chrámu sv. Bartoloměje (www.bartolomej-kolin.cz)
30
6 Dotazníkový průzkum Základem bakalářské práce byl dotazníkový průzkum, který byl prováděn od dubna do září 2010. Formou osobního dotazování náhodně vybraní respondenti odpovídali na otázky z předem vytvořeného dotazníku, který je k dispozici v příloze. Dotazníky byly potenciálním turistům předkládány v průběhu týdne a o víkendech. Hlavní stanoviště jsem si zvolila v centru Kolína, tedy na Karlově náměstí. Dotazník většinou neochotně vyplnilo 140 lidí, kteří převáţně přijeli z blízkého okolí. Dotazník je sestaven z 15 otázek s moţností výběru odpovědí. Pouze otázka, která slouţí ke zjištění kraje, ze kterého dotazovaní přicestovali, je otevřená. U některých otázek bylo moţné uvést několik odpovědí. Poslední otázky se zabývají základními údaji o respondentovi. Hlavním účelem bylo zjistit, co respondenty motivovalo k návštěvě vybrané destinace, jak často sem jezdí, co plánují navštívit aj. Pokud není uvedeno jinak, tak jsou v této části mé bakalářské práce všechny grafy a tabulky vlastní konstrukce.
31
6.1 Vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníku 1.
Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?
jiné důvody zdravotní pobyt, léčení
13% 2%
služební cesta
13%
pouze projíždím
8%
návštěva příbuzných
24%
výlet
32%
dovolená, odpočinek
8%
Obrázek 4: Hlavní důvod návštěvy
Z dané otázky vyplývá, ţe hlavní motivací pro návštěvu města bylo udělat si výlet. Tuto moţnost zvolilo 46 dotazovaných. Vţdy se jednalo o jednodenní výlet, kdy se turisté ve městě zdrţeli pouze několik hodin. Druhou nejčastěji označovanou odpovědí byla návštěva příbuzných nebo známých spojená s nákupy a zábavou nikoli s prohlídkou města zaměřenou na památky. Za účelem sluţební cesty přijelo do města 13% respondentů a stejný počet uvedl jiné důvody a to hlavně soutěţ, sportovní akce, tréninky a zájmovou činnost. Pro odpočinek se rozhodlo pouze 11 lidí a většina z nich přijela z větších měst na své chaty a chalupy, kde strávila svou dovolenou. Pouze tři turisté přijeli za zdravotním pobytem nebo léčením, coţ je opodstatněné tím, ţe v Kolíně není významné zařízení tohoto typu. 2.
Jak často navštěvujete toto město? poprvé
13%
podruhé
11%
potřetí
10%
asi jednou ročně asi jednou za tři roky
11% 0%
několikrát ročně pravidelně jednou…
45% 10% Obrázek 5: Četnost návštěv
32
Největší zastoupení měla odpověď několikrát ročně, kterou zvolilo 63 lidí. Je to dáno tím, ţe do města opakovaně přijíţdějí za svými příbuznými nebo z okolních vesnic. Pouhých 13 % respondentů označilo moţnost poprvé, coţ nám potvrzuje, ţe do města přijíţdí velmi málo nových turistů. Pokud někdo do města zavítá prvně, je to spíše za účelem sluţební cesty nebo nějaké soutěţe. Zájem o poznání města je minimální, jediným přínosem z těchto turistů jsou finanční prostředky plynoucí do ubytovacích a stravovacích zařízení. Pravidelně jednou za týden nebo za čtrnáct dní navštíví Kolín 14 dotazovaných a to v případě, ţe zde mají přechodné bydliště nebo cestují za svými příbuznými. Asi jednou ročně se do Kolína vrací 15 lidí a podobného počtu odpovědí dosahují moţnosti podruhé a potřetí. 3.
Ve kterém ročním období do tohoto města zpravidla zavítáte?
jaro
26%
léto
55%
podzim zima
18% 1%
Obrázek 6: Roční období
Pro většinu dotazovaných je nejvhodnějším obdobím pro návštěvu města léto, kdy se koná většina kulturních akcí, mohou vyuţít cyklostezky, projet se parníkem po Labi, navštívit Kmochův ostrov aj. Lidé, kteří do Kolína přijíţdí opakovaně, volili většinou všechny roční období. Ti, co přijeli prvně nebo podruhé vybrali období, ve kterém vyplňovali dotazník. 26 % respondentů zavítá do Kolína a blízkého okolí v jarním období a to zejména z důvodu konání festivalu dechové hudby. Město je navštěvováno hlavně z důvodu pořádání různých kulturních akcí, proto zimní období není pro turisty lákavé.
33
Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě?
4.
několik hodin
59%
1 - 2 dni
22%
3 - 7 dnů déle
19% 1%
Obrázek 7: Délka pobytu
Z grafu je patrné, ţe nadpoloviční většina dotazovaných se ve městě zdrţí pouze několik hodin. Jedná se o jednodenní výletníky, kteří přijeli z okolních vesnic nebo měst a nemají zájem zůstat přes noc. Projdou se po náměstí, zavítají do restaurace, navštíví obchodní centrum, zajdou do divadla, v menší míře jejich zájem směřuje k historickým památkám. Stejnou moţnost vybrali ti, kteří městem projíţdí nebo sem byli vysláni na sluţební cestu. 31 dotazovaných uvedlo, ţe se v Kolíně zdrţí jeden nebo dva dny. Převáţně se jednalo o návštěvníky, kteří přijeli při příleţitosti konání nějaké akce. Variantu 3 – 7 dní si vybralo 19 % respondentů. Většina z nich uvedla, ţe k přenocování nevyuţijí hromadná ubytovací zařízení, ale zůstanou u příbuzných nebo mají ve vlastnictví chatu v blízkosti Kolína. 5.
Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit?
Tabulka 3 Četnost návštěvnosti jednotlivých památek muzeum
8
divadlo
19
chrám sv. Bartoloměje
10
Synagoga, ţidovský hřbitov
13
Karlovo náměstí
46
Vodní svět
15
jiné
85
34
Většina dotazovaných u této otázky vybrala více moţností. V tabulce je uvedeno kolikrát danou variantu 140 respondentů označilo. Někteří turisté zvolili skoro všechny nabízené moţnosti, někdo pouze jednu a někteří napsali, ţe neplánují ţádnou prohlídku města ani okolí. Největší zájem byl o návštěvu Karlova náměstí a následná procházka jednotlivými uličkami, které vedou z tohoto náměstí. Lidé, kteří přijeli na výlet, měli zájem projít celé historické centrum a podívat se na Ţidovský hřbitov. Velké mnoţství dotazovaných uvedlo, ţe mají v plánu navštívit něco jiného. Nejčastěji zmiňovali obchodní centrum, sportovní areál, Kmochův ostrov, kino, trhy, festival a městský společenský dům. 6.
Pokud jste zde více dnů, kde jste ubytováni?
v tomto místě
50%
v tomto regionu v Praze na více místech
47% 0% 3%
Obrázek 8: Místo ubytování
Tato otázka byla poloţena lidem, kteří návštěvu města spojili alespoň s jedním přenocováním, konkrétně se to týkalo 58 dotazovaných. Největší četnost odpovědí zaznamenala varianta v tomto místě. Je to dáno tím, ţe mají v blízkosti nejenom památky, ale nákupní moţnosti, dobré dopravní spojení a další vyţití. 47 % lidí uvedlo, ţe se ubytovali v tomto regionu. Jednalo se převáţně o ty, kteří přijeli z větších měst ke svým známým nebo na chalupy a chtějí si odpočinout od městského ruchu. Většinu času tráví v příjemném přírodním prostředí v okolí Kolína, ale vţdy se vypraví do města za účelem nákupu, procházky po historickém centru nebo kulturním zpestřením. Zanedbatelné mnoţství dotazovaných volilo moţnost ubytování na více místech.
35
7.
Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude?
u známých/příbuzných kempink/tábořiště
48% 0%
penzion
12%
chta, chalupa
21%
ubytování v soukromí hotel
14% 5%
Obrázek 9: Typ ubytovacího zařízení
Stejně jako na předchozí otázku i na tuto otázku odpovídalo jenom 58 respondentů, kteří v Kolíně nebo jeho okolí přenocovali. Polovina dotazovaných uvedla, ţe se ubytovali u svých známých nebo příbuzných. Jako druhá nejčastěji volená varianta byla chata. Většina respondentů si uţívala svou dovolenou na své vlastní chatě nebo si ji pronajali. Samozřejmě se to týkalo i víkendových pobytů, kdy lidé odjíţdění z paneláků právě na chalupy. Přibliţně stejnému mnoţství dotazovaných vyhovuje ubytování v soukromí nebo v menším rodinném penzionu. Ti, kteří uvedli, ţe byli ubytováni v hotelu, přijeli na sluţební cestu nebo na konferenci a zůstali jednu noc. 8.
Jaké byly priority při výběru tohoto regionu?
ostatní sport, pohyb
30% 13%
kultura
příroda
44% 13%
Obrázek 10: Priority při výběru regionu
Daná otázka měla zjistit, co hlavně lákalo turisty k návštěvě města. Vybrat si mohli ze čtyř hlavních oblastí – příroda, kultura, sport a ostatní, které mohli blíţe konkretizovat z moţností, které byly uvedeny v dotazníku. Graf znázorňuje, ţe lidé do zmíněného regionu přijeli převáţně z důvodu kulturního zpestření. Dotazovaní, kteří tuto variantu blíţe specifikovali, nejčastěji uvedli kulturní akce a zábavu, dále historické města a 36
památky. 42 respondentů označilo moţnost ostatní. Ve velké míře převaţovaly soukromé důvody následované pracovními důvody. Pro 18 oslovených hlavní motivací k návštěvě města byla příroda a to zejména klidné prostředí bez hluku a čisté ţivotní prostředí. Stejný počet lidí viděl hlavní prioritu ve sportu. Své zastoupení měl jak rekreační sport, tak výkonnostní sport. 9.
Jak cestujete?
skupinový zájezd
10%
s rodinou/přáteli
63%
sám
27%
Obrázek 11: Jak cestujete
Převáţná většina dotazovaných preferuje cestování s rodinou nebo přáteli. 27 % lidí navštívilo město individuálně, přijeli na návštěvu za svými příbuznými nebo v rámci sluţební cesty. Menší procento respondentů zvolilo skupinový zájezd, převáţně autobusem. Přijeli z důvodu konání nějaké sportovní soutěţe, divadelního představení nebo festivalu. 10.
Jaký dopravní prostředek jste pouţil (a)?
osobní automobil
55%
vlak
25%
autobus
kolo
18% 2%
Obrázek 12: Způsob dopravy
Nadpoloviční většina dotazovaných přicestovala do Kolína vlastním automobilem. Tento způsob dopravy byl pro ně nejpohodlnější a nejdostupnější. Vlak vyuţilo 25 % 37
lidí, převáţně těch, kteří cestovali sami a přijeli na víkend za svými příbuznými. respondenti se do města dopravili pomocí kola podél stezky vedoucí kolem Labe. 11.
Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?
Praha
16%
Středočeský
54%
Jihomoravský
9%
ostatní kraje
21%
Obrázek 13: Místo bydliště podle krajů
Z grafu zřetelně vyplývá, ţe Kolín je cílem hlavně pro obyvatele Středočeského kraje. Vesnice a města v rámci Středočeského kraje označilo 75 dotazovaných. Z Prahy přijelo 23 turistů a další významnější zastoupení je patrné u Jihomoravského kraje. Zbylé kraje měli minimální zastoupení, v průměru je uvedli dva respondenti. Karlovarský, Zlínský a Ústecký kraj nebyly vůbec zmíněny. 12.
Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?
do 10 km
15%
11 až 50 km
35%
51 až 100 km
26%
101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km
16% 5% 3%
Obrázek 14: Vzdálenost bydliště od Kolína
Nejčastěji zastoupenou vzdáleností bydliště respondentů od Kolína je 11 aţ 50 km, následuje moţnost 51 aţ 100 km. Tyto hodnoty odpovídají tomu, ţe polovina dotazovaných uvedla, ţe přijela ze Středočeského kraje. Z okolních vesnic, které leţí v blízkosti Kolína, do vzdálenosti 10 km, přijelo 21 lidí. Jejich hlavní motivací byly
38
nákupy a trhy na náměstí. Vzdálenost 101 aţ 200 km zmínilo 22 lidí. Pouze 4 návštěvníci zavítali do města ze vzdálenějšího místa a to ze Slovenska. 13.
Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)?
Za ubytování nic
69%
do 100 Kč
10%
101 - 400 Kč
14%
401 - 700 Kč
7%
701 - 1000 Kč
0%
1001 - 1300 Kč
0%
nad 1300 Kč
0%
Obrázek 15: Výdaje za ubytování
Většina dotazovaných, kteří v Kolíně nebo jeho okolí strávili alespoň jednu noc, byli ubytováni u svých příbuzných nebo na svých chatách. Z toho plyne, ţe více jak polovina dotazovaných uvedla, ţe finanční prostředky na ubytování nevydali ţádné. Rozmezí 101 aţ 400 Kč vybralo 14 % dotazovaných, převáţně těch, kteří byli ubytováni v menších rodinných penzionech. K moţnosti 401 – 700 Kč se přiklonilo 7 % lidí, kteří se ubytovali v penzionu vyšší kategorie nebo hotelu. Za stravování
nic
11%
do 100 Kč
29%
101 - 400 Kč
51%
401 - 700 Kč 701 - 1000 Kč
6% 1%
1001 - 1300 Kč
0%
nad 1300 Kč
0%
Obrázek 16: Výdaje za stravování
Největší zastoupení odpovědí dostala kategorie 101 – 400 Kč. Z celkového počtu 140 dotazovaných si tuto moţnost vybrala více jak polovina lidí. Částku do 100 Kč vydalo na stravování 41 respondentů, kteří neměli zájem zajít do restaurace. 11 % lidí uvedlo, 39
ţe si ţádné jídlo kupovat nebudou. 401 – 700 Kč zaplatilo za stravování na osobu a den 6 % lidí. Vedlejší výdaje/nákupy
do 100 Kč
25%
101 - 400 Kč
26%
401 - 700 Kč
21%
701 - 1000 Kč
14%
1001 - 1300 Kč nad 1300 Kč
10% 4%
Obrázek 17: Výdaje na vedlejší nákupy
Částky vydané na vedlejší nákupy byly zastoupeny ve všech uvedených kategoriích. Oslovení turisté nejvíce volili moţnost 101 aţ 400 Kč a do 100 Kč. Následovala útrata 401 – 700 Kč, kterou označilo 30 dotazovaných. Pokud turisté přijeli v období, kdy se na náměstí pořádaly trhy, Gastro festival nebo jiné akce, byli ochotni vydat větší finanční obnos. Hodnotu 701 – 1000 Kč si vybralo 20 turistů a 701 – 1300 Kč 20 lidí. Údaje o respondentech
14.
Rozdělení podle pohlaví
žena
muž
59%
41%
Obrázek 18: Pohlaví
Náhodným výběrem bylo osloveno 58 muţů a 82 ţen.
40
Rozdělení podle dosaženého vzdělání
základní/vyučen
25%
střední
57%
vysokoškolské
18%
Obrázek 19: Vzdělání
Jak je patrné z grafu, největší část oslovených lidí měla středoškolské vzdělání. 25 % dotazovaných uvedlo, ţe jsou vyučeni nebo mají základní vzdělání. 18 % lidí dosáhlo vysokoškolského vzdělání. Rozdělení podle věku
do 17 let
5%
18 - 25
16%
26 - 35
21%
36 - 45
23%
46 - 55
18%
56 a více
16% Obrázek 20: Věk
Nejpočetnější skupina, která byla ochotna vyplnit dotazník je ve věku 36 – 45 let, následuje věkové rozmezí mezi 26 – 35 lety. Další skupina 46 – 55 let, která odpovídala na otázky dotazníku, představovala 25 lidí. Shodné mnoţství respondentů, konkrétně 23, bylo v kategorii 18 – 25 let a 56 a více. Malé zastoupení měli i studenti do 17 let.
41
6.2 Shrnutí dotazníkového výzkumu Podle získaných údajů lze sestavit přibliţný profil průměrného turisty, který přijel do města Kolín. Jednalo by se o ţenu ve věku 36 – 45, která dosáhla středoškolského vzdělání. Typický turista se do Kolína vrací několikrát ročně v doprovodu svých přátel nebo příbuzných a k dopravě vyuţil osobní automobil. Ve městě se zdrţel pouze několik hodin a jeho cesta se dá označit jako výlet. Nejvíce ho zajímaly kulturní akce a zábava formou návštěvy kina, divadla, obchodního centra. Občas si dopřál posezení v restauraci, prošel se po náměstí a navštívil obchody v blízkosti historického centra. Samotná historie města a památky, které byly zahrnuty do městské památkové rezervace, ho příliš nezajímaly. Jeho bydliště je ve Středočeském kraji, do vzdálenosti maximálně 50 km od Kolína. Pokud se rozhodl ve městě přenocovat, bylo to u svých známých nebo přátel, a proto z jeho pobytu neplynuly ţádné prostředky do hromadných ubytovacích zařízení. Na vedlejší výdaje byl ochoten vydat průměrně 500 Kč, coţ nepředstavuje významně vysokou částku.
42
7 SWOT ANALÝZA SWOT analýza definuje slabé a silné stránky města, rozvojové příleţitosti a ohroţení města Kolín.(37) Silné stránky -
výhodná poloha v blízkosti hlavního města
-
historie (zachovaná řada památek, městská památková rezervace)
-
zajímavý rekreační potenciál městské a okolní krajiny (cyklostezky)
-
předpoklady pro růst cestovního ruchu
-
významný ţelezniční uzel středních Čech i celé ČR, blízkost dálnice
-
pěší zóna v centru města
-
existence městského informačního centra
-
tradice festivalu dechové hudby a další pravidelné kulturní akce
-
regionální centrum kultury, sportu a společenského ţivota
Slabé stránky -
nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu
-
vysoká dopravní zátěţ území
-
nízká atraktivita městské a příměstské krajiny
-
nedostatečná návaznost CR na turistické atraktivity v okolí
-
nedostatečná turistická atraktivita
-
malá nabídka rekreačních moţností
-
nedostatečná lůţková kapacita pro hromadné zájezdy
-
nedostatek parkovacích míst v centru
-
nedostatek finančních prostředků na propagaci města jako turistické atraktivity
Příleţitosti -
Kolín – rozvoj města jako přirozeného historického centra regionu
-
dokončení revitalizace městské centra a městské památkové rezervace
-
vyuţití labské vodní cesty
-
širší vyuţití potenciálu místního letiště
-
orientace na intenzivní rozvoj cestovního ruchu a rozvoj nových druhů turistiky (cyklostezky, kongresová turistika), vyuţití blízkosti Prahy 43
-
vyuţití kulturně historického potenciálu města
-
posílení turistického incomingu partnerskou spoluprací s turisticky atraktivními sousedy – Poděbrady, Kutná Hora
-
vyuţití rovinatého terénu pro rozvoj cykloturistiky
-
rozšíření činnosti informačního centra
-
zpracování a realizace koncepce cestovního ruchu města a regionu
-
pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí regionálního významu
Hrozby -
zhoršování bezpečnostní situace ve městě
-
úbytek ploch zeleně ve městě
-
zhoršování ţivotního prostředí v souvislosti s rozvojem dopravy a průmyslové výroby
-
konkurence měst Středočeského kraje jako center turistického ruchu s jasně definovanou marketingovou strategií
-
tradičně i nově konkurující města v regionu (Kutná hora, Pardubice, Poděbrady)
-
přechod cestujících hromadné dopravy na individuální automobilovou
-
trvalé zhoršení plavebních podmínek na Labi
-
nedostatek finančních zdrojů na obnovu a údrţbu historických památek
7.1 Návrh opatření ke zlepšení nabídky Město Kolín by mělo rozvíjet tradici sepětí dopravy, průmyslu a cestovního ruchu a trvale zlepšovat svou image v rámci Středočeského kraje i České republiky. Nejprve bude nutné více investovat do ochrany a obnovy památek a jejich vyuţití pro kulturu, volný čas nebo právě pro cestovní ruch. Hlavní snahou by měla být propagace města zaměřená na městkou památkovou rezervaci a její hodnotu a přilákat do města více návštěvníků nejenom tuzemských. V tomto směru můţe být příkladem Kutná Hora, která leţí pět kilometrů od Kolína a celoročně je navštěvována zahraničními turisty. Samozřejmě velkou zásluhu na tom má, ţe historické centrum bylo zapsáno do seznamu UNESCO, ale inspirací můţe být jejich péče o památky a samotná prezentace města.
44
8 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo posoudit postoje návštěvníků a turistů města Kolín a zjistit účel jejich návštěvy, jak často sem jezdí, zda mají zájem prohlédnout si historické centrum zapsané jako městská památková rezervace, jakou dobu plánují ve městě strávit a zda budou mít v budoucnu zájem vrátit se zpět. Ze získaných výsledků marketingového průzkumu bylo moţné sestavit profil návštěvníka města. Při zpracování jsem vyuţila kniţních publikací zapůjčených z archivu města Kolín a z materiálů, které mi zapůjčili na městském úřadě, odbor regionálního rozvoje. Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjející oblast hospodářské sféry, a pokud město Kolín disponuje historickým potenciálem, pořádá významné kulturní akce, mělo by se více snaţit tuto oblast podporovat a do budoucna dále rozvíjet. Nejenom, ţe přispěje k lepší hospodářské situaci města, přiláká nové turisty, ale zajistí spokojenost svých obyvatel.
45
9 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ Kniţní zdroje [1] JOUZA, Ladislav; PEJŠA, Jaroslav. Moje město Kolín : Zrození královského města. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2008. 64 s. ISBN 80-86403-14-4. [2] KAMARÝT, Jan; KAMARÝT, Ladislav . Kolín krok za krokem. Vyd. 1. Kolín : Kolínské noviny, 1992. 64 s. [3] RIŠLINK, Vladimír; HOLLEROVÁ, Petra. Moje město Kolín : Od gotiky k biedermeieru. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2009. 64 s. ISBN 978-80-8640319-9. [4] MAZAČ, Zdeněk; JOUZA, Ladislav . Moje město Kolín : Od pravěku k počátkům středověku. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2006. 48 s. ISBN 80-86403-10-6. [5] Gotika na Kolínsku : Společnost a kultura v letech 1250 - 1530. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 1998. 64 s. ISBN 80-901612-5-1. [6] Renesance na Kolínsku : Společnost a kultura v letech 1530 - 1650. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 1999. 84 s. ISBN 80-901612-8-6. [7] BIEGEL, Richard, et al. Baroko na Kolínsku I. : Společnost a kultura v letech 1650 - 1730. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2001. 279 s. ISBN 80-86403-02-5. [8] Divadlo v Kolíně 1948 - 1998. Kolín : Městský úřad v Kolíně, 1998. 25 s. [9] RUS, Ivo. Moje město Kolín : Od lužního lesa po městský park. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2007. 48 s. ISBN 80-86403-10-6. [10] TRPIŠOVSKÁ, Lada. Kolínské festivaly dechové hudby. Hradec Králové, 1998. 58 s. Diplomová práce. Vysoká škola pedagogická v Hradci Králové. [11] CHVALOVSKÝ, Karel. František Kmoch : Život českého muzikanta a vlastence. Praha 1 : Panton, 1971. 223 s. [12] PEJŠA, Jaroslav; MÁDLÍKOVÁ, Hana. Kolín : Průvodce městem & cyklostezky . Kolín : Městský úřad Kolín, 2009. [13] PROCHÁZKA, Jiří. Kolínská radnice. Kolín : Městský národní výbor, 1980. [14] TYČ, Miroslav. Osobnosti kultury. Kolín : Polabský zlatý pruh, 2006. 100 s. [15] TYČ, Miroslav. Literáti Kolínska. Kolín : Regionální muzeum Kolín, 2004. 149 s. ISBN 80-86403-04-1.
46
Internetové zdroje (16)Aktuální informace : ČSÚ Středočeský kraj [online]. c2010 [cit. 2010-11-02]. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení. Dostupné z WWW:
. (17)Městská památková rezervace Kolín [online]. c1998-2010 [cit. 2010-11-02]. Turistické regiony ČR . Dostupné z WWW: . (18)Kolín : informační portál města [online]. c2008-2010 [cit. 2010-11-02]. Základní informace o městě. Dostupné z WWW: . (19)Středočeský kraj [online]. c2008 [cit. 2010-10-30]. Informace o kraji. Dostupné z WWW: . (20)Kolín [online]. c2010 [cit. 2010-10-30]. Dostupné z WWW: . (21)Kolín : Kino 99 [online]. [cit. 2010-10-29]. Informace o kině. Dostupné z WWW: . (22)Městská knihovna Kolín [online]. c2008-2010 [cit. 2010-10-29]. Historie knihovny. Dostupné z WWW: . (23)Cesty a památky : Kolínsko [online]. c2008-2010 [cit. 2010-10-29]. Kolín. Dostupné z WWW: . (24)Cesty a památky : Kolínsko [online]. c2008-2010 [cit. 2010-11-02]. Kolín Kašparův kolínský mimoriál. Dostupné z WWW: . (25)Regionální muzeum v Kolíně [online]. [cit. 2010-11-02]. Muzeum Kolín. Dostupné z WWW: . (26)Hotel Theresia [online]. c2005 [cit. 2010-11-02]. O hotelu. Dostupné z WWW: . (27)HotelVillaRomantica : Design hotel Kolín [online]. c2010 [cit. 2010-11-02]. Hotel. Dostupné z WWW: . (28)Pension ubytování Kolín [online]. c2002-2010 [cit. 2010-11-02]. Pension Falconi Kolín. Dostupné z WWW: . (29)Penzion [online]. c.2010 [cit. 2010-11-02]. U Rabína - restaurace - penzion - hotel. Dostupné z WWW: .
47
(30)Penzion v Břízách [online]. [cit. 2010-11-02]. Info. Dostupné z WWW: . (31)Penzion Charlie [online]. [cit. 2010-11-02]. Úvod. Dostupné z WWW: . (32)Restaurace a penzion Harmonie [online]. [cit. 2010-11-02]. Ubytování v Kolíně. Dostupné z WWW: (33)Ubytování Kolín [online]. c2010 [cit. 2010-11-02]. Penzion Prima. Dostupné z WWW: . (34)Ubytování Kolín [online]. c2010 [cit. 2010-11-02]. Penzion Modrý bod. Dostupné z WWW: . (35)Program regenerace městských památkových rezervací a zón : Ministerstvo kultury [online]. c2007 [cit. 2010-11-03]. Úvod. Dostupné z WWW: . (36)Kam v Kolíně [online]. c2010 [cit. 2010-11-03]. Výlet do města Kolín. Dostupné z WWW: . (37)Integrovaný plán rozvoje [online]. 2008 [cit. 2010-11-17]. Město Kolín. Dostupné z WWW: . (38) Kolín [online]. 2008 [cit. 2010-11-17]. Město Kolín. Dostupné z WWW: . (39) Kašparův kolínský memoriál – září 1996, 3. ročník (leták) (40) Městský úřad Kolín, odbor regionálního rozvoje
48
10 PŘÍLOHY A Dotazník pro návštěvníka vybrané destinace B Turistická mapka Kolína C Historické památky Kolína – otevírací doba, vstupné D Program 47. ročníku Kmochova Kolína E Přehled restaurací v Kolíně
49
