VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Brno bakalářská práce

Autor: Petra Schmeidlerová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2010

Anotace Obsahem bakalářské práce je monitoring historických pamětihodností, kulturních institucí, i dalších společensko-vzdělávacích programů v městě Brně. Jsou zde také uvedeny možnosti využití přírodních atraktivit, které Brno nabízí pro relaxační účely. Cílem je vyhodnotit spokojenost s kulturní nabídkou, které město vytváří pro své občany i návštěvníky. Údaje v textu mohou sloužit jako podklad pro zkvalitnění a rozšíření nabídky prožití volného času, která podstatně ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v rámci Brna i jeho okolí.

Klíčová slova Městská památková rezervace, památky, Brno, kultura, kulturní program

Annotation The content of thesis is monitoring of historical landmarks, cultural facilities, and other humanitarian festivities in Brno. The possibilities of usage natural assets, that Brno offers for relaxation are well introduced. The aim is to analyse a level of satistfaction with cultural offer for its citizens and visitors. Statements in this text may serve as a valuable advices for upgrading and leasure time activities extending, which significantly influnces tourism development in Brno and its environs.

Key words Urban monument reserve, monuments, Brno, culture, culture programme

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Evě Půlkrábkové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále pak paní Janě Fantové z Brněnského kulturního centra, Brněnskému informačnímu centru za doplňující informace, a paní Ing. Lucce Čermákové za praktické rady. 3

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 10. 12. 2010 ...................................................... Podpis

4

OBSAH 1

ÚVOD ...................................................................................................................................6

2

CÍL PRÁCE A METODIKA..............................................................................................7

3

TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................8

4

3.1

Památkové rezervace ........................................................................................ 8

3.2

Základní informace o Brně ............................................................................... 9

3.3

Historie města v datech................................................................................... 10

3.4

Cestovní ruch v Brně ...................................................................................... 12

3.5

Kultura v Brně ................................................................................................ 13

PRAKTICKÁ ČÁST.........................................................................................................14

4.1

Architektonické památky Brna ....................................................................... 14

4.1.1

Pamětihodnosti........................................................................................ 14

4.1.2

Moderní architektura a funkcionalismus ................................................ 19

4.1.3

Architektura na přelomu tisíciletí ........................................................... 21

4.2

Kulturně-společenský program města Brna.................................................... 22

4.2.1

Muzea...................................................................................................... 22

4.2.2

Galerie výtvarného umění....................................................................... 27

4.2.3

Divadla.................................................................................................... 29

4.2.4

Kina......................................................................................................... 33

4.2.5

Hudba...................................................................................................... 33

4.2.6

Obchod.................................................................................................... 34

4.2.7

Volný čas ................................................................................................ 34

4.2.8

Brněnské kulturní centrum...................................................................... 37

4.3

Program během roku....................................................................................... 38

4.4

Průzkum – vyhodnocení dotazníků................................................................. 48

4.4.1

Návštěvníci města Brna .......................................................................... 48

4.4.2

Občané města Brna ................................................................................. 53

5

NÁVRH STRATEGIE ......................................................................................................57

6

ZÁVĚR ...............................................................................................................................58

7

PŘÍLOHY ..........................................................................................................................60

7.1 8

Seznam obrázků a tabulek: ............................................................................. 67

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ:.....................................................68

5

1 ÚVOD Město Brno má v rámci České republiky a celého středoevropského prostoru výjimečné postavení a výborné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v mnoha strategických oblastech. Díky své poloze, kulturním a historickým památkám, tradici veletržní a obchodní turistiky a také díky svému zázemí, v pohostinné a v mnohém unikátní, jižní Moravě, je možné jej řadit do „zlatého“ prstence středoevropských turisticky velmi atraktivních měst Víděň, Budapešť, Praha, Krakow. [24] Brno je také výchozí turistickou destinací za poznáním přírodních a kulturních krás regionu jižní Morava. Na sever od Brna začíná chráněná oblast Moravského krasu a směrem na jih se rozprostírají vinice se stylovými vinnými sklípky. Město je obklopeno krásnými smíšenými lesy, které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku. Díky ideální poloze ve středu Evropy a široké škále ubytovacích zařízení je Brno vyhledávanou destinací pro veletržní a kongresovou turistiku a stejně tak i pro firemní akce. Obrovský hospodářský a společenský význam představuje pro metropoli výstaviště, které má už osmdesátiletou tradici a je místem konání řady mezinárodních veletrhů, výstav a kongresů. Město Brno jsem si jako předmět své bakalářské práce vybrala proto, že je to mé rodné město a mám k němu velký citový vztah. Je to město, které má v sobě velký potenciál a do budoucna by mohlo plnohodnotně zastoupit hlavní město Moravy. I cíl mé práce, tedy rozbor kulturně vzdělávacího programu města Brna a hodnocení jeho společenského života je mi velmi blízký, protože jsem sama v oblasti návštěvnosti kulturních akcí velice aktivní. Je to právě různorodost, unikátnost a v neposlední řadě také kvalita zdejších kulturních akcí, co v současné době Brnu přináší nezanedbatelnou část jeho renomé i návštěvníků. Divadelní scény, výstavní akce v galeriích, pravidelné festivaly zaměřené na konkrétní evropské kultury, přehlídky nezávislých filmů i ohňostrojů nebo koncerty klasické i alternativní hudby představují jen část toho, čím brněnská kulturní scéna dnes a denně žije. Brno má však i své nedostatky, na něž bych se ráda zaměřila a navrhla bych vylepšení a opatření, které by městu prospěly a udělaly z něj evropské velkoměsto.

6

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat kulturní a společenský život v Brně a zaměřit se na to, jak se město stará jak o turisty, kteří celoročně Brno navštěvují, tak i o své občany, kteří ve svém městě tráví volný čas. Zabýváme se otázkou, zda návštěvníci jezdí do Brna pouze za historickými památkami a kulturním dědictvím nebo využívají nabídky kulturně-vzdělávacích akcí, které město ve svém programu nabízí. První část je zaměřena na památky a architekturu, které k městu Brnu patří a pro své turisty zůstanou vždy lákavé. Mezi nejznámější atributy města patří nepochybně například hrad Špilberk, kostel sv. Petra a Pavla a z hlediska přírodních krás pak Brněnská přehrada s dominantou hradu Veveří. Druhá část je vymezena souhrnu institucí, tedy muzejních, divadelních či hudebních stálých scén, které pravidelně nabízejí pro občany i návštěvníky jihomoravské metropole bohatý kulturní program v rámci celého roku. Třetí část obsahuje podrobný program akcí konajících se během roku a to pod záštitou Statutárního města Brna nebo akce, které organizují brněnská kulturní centra či střediska. Tedy poskytuje přehled o všech důležitých kulturních festivalech. Součástí analýzy je i výzkum prostřednictvím dotazníků. Zde se obracíme právě na občany a turisty s otázkami, jak dalece je jim portfolio kultury v Brně známé a jaká je následná zpětná vazba z pohledu návštěvníků kulturních a společenských akcí.

7

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1

Památkové rezervace

Podle Národního památkového ústavu je památková rezervace [12]: “Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. Památkové rezervace lze z hlediska velikosti sídel členit na městské (MPR) a vesnické (VPR).“ V současné době existuje na území České republiky 43 městských památkových rezervací. Brno bylo městskou památkovou rezervací prohlášeno dne 19. 4. 1989 spolu s městy Kolín, Plzeň, Lipník nad Bečvou a Příbor. [13] Městská památková rezervace Brno má plochu 158,3 ha a je jednou z největších v České republice. Na území rozšířeného historického jádra se nachází celkem 800 budov, z toho je 543 objektů prohlášených za nemovitou kulturní památku. Celkem je na území města evidováno 1762 nemovitých kulturních památek, z toho je 6 národních kulturních památek. Národní kulturní památka vila Tugendhat je od roku 2001 zapsána na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na území města se rovněž nacházejí dva hrady – Špilberk a Veveří. V roce 2008 poskytlo město Brno ze svého rozpočtu účelové neinvestiční dotace na obnovu kulturních památek v celkové výši 19,025 milionů Kč a dalších 7,31 milionů Kč, které získalo z programu Regenerace městských památkových rezervací a zón, a z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností od Ministerstva kultury ČR. [26]

8

3.2

Základní informace o Brně

Brno je centrem jižní Moravy a krajské město Jihomoravského kraje. S téměř 400 000 obyvateli je po Praze druhým největším městem České republiky. V okruhu od 120 do 200 km se nachází další významné evropské metropole: Praha, Vídeň a Bratislava. Rozkládá se nad soutokem Svratky a Svitavy v nadmořské výšce 190 až 479 m a jeho plocha dosahuje 230,22 km2. Ve směru od východu na západ je Brno dlouhé 21,5 km. Tok řeky Svratky je v Brně dlouhý asi 29 km a na severozápadě města vytváří významnou rekreační nádrž – Brněnskou přehradu. Řeka Svitava protéká Brnem v délce asi 13 km. Brno se pyšní významnými památkami, které jsou důkazem jeho bohaté historie. Kdysi kupecká osada vznikla před osmi staletími na soutoku Svratky a Svitavy, odolala husitskému i švédskému obležení, zažila Napoleonovo tažení ke Slavkovu i kruté následky rakouské porážky v bitvě tří císařů, stala se průmyslovým centrem habsburské monarchie, „rakouském Manchesterem“, a ve 20. století získala moderní tvář díky stavbám ve stylu funkcionalismu. Nejvýznamnější památkou moderní architektury je vila Tugendhat - památka UNESCO. Od roku 1990 je město rozděleno na 29 městských částí. Dopravní síť je dlouhá 350 km. Ve městě je řada muzeí, galerií a výstavních prostor. Dále je zde 10 stálých divadelních scén a město je sídlem Státní filharmonie Brno. V Brně působí jedna státní, pět veřejných vysokých škol se sedmadvaceti fakultami a šest vysokých škol soukromých; počet studentů přesahuje 80 tisíc. (1) Brno je centrem soudní moci České republiky, která je tím i geograficky oddělena od moci výkonné a zákonodárné. Sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. V Brně působí dva generální konzuláty a sedm honorárních konzulátů. Partnerskými městy Brna jsou německá města Lipsko a Stuttgart, polská Poznaň, litevský Kaunas, ruská Voroněž, rakouská města Vídeň a St. Pölten, nizozemský Utrecht, francouzské Rennes, anglický Leeds, ukrajinský Charkov a město Dallas ve Spojených státech amerických. [17]

9

3.3 2009:

2007: 2003: 2002: 2001:

2000:

1999: 1995:

1993: 1992: 1991:

1987: 1970: 1965: 1959: 1958: 1930: 1928: 1919: 1914: 1899: 1897: 18811882: 1881: 1869:

Historie města v datech při své návštěvě České republiky navštívil Brno papež Benedikt XVI. v Brně proběhlo neformální zasedání ministrů zemědělství Evropské unie, uskutečněné u příležitosti českého předsednictví EU pro každoroční přátelské a neformální rozhovory prezidentů evropských zemí vybral hostitel a prezident České republiky Václav Klaus Brno otevření rekonstruovaného Domu pánů z Kunštátu na Dominikánské ulici slavnostní předání certifikátu o zapsání vily Tugendhat na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO Moravská zemská knihovna začala působit v nově postaveném objektu na Kounicově zprovoznění budovy Uměleckoprůmyslového muzea na Husově ulici po generální rekonstrukci první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk na nově otevřeném rekonstruovaném hradním nádvoří, založení tradice letních hudebních festivalů pod širým nebem realizace pomníku T. G. Masaryka na Komenského náměstí otevření Informačního střediska města Brna o EU v Knihovně J. Mahena realizace Pomníku účastníků prvního, druhého a třetího odboje na Nových sadech ukončení rekonstrukce Besedního domu, sídla Státní filharmonie Brno zahájen provoz první budovy Českého technologického parku v návaznosti na nové objekty VUT ustanoveny Nejvyšší soud ČR a Nejvyšší státní zastupitelství ČR, otevřeno středisko World Trade Center v areálu výstaviště zřízen Ústavní soud ČSFR v Brně1 Brno zastávkou vlaků EURO CITY na lince Vídeň – Praha zahájení činnosti Úřadu pro hospodářskou soutěž2 vznik Design centra v ČR v Brně nový autodrom Masarykův okruh zahájení výstavby areálu Vysokého učení technického na Palackého vrchu výstavba nového divadla – Janáčkovy opery3 zahájení pravidelných strojírenských veletrhů zbudováno letiště dokončena vila Tugendhat a vybudována teplárna Výstava soudobé kultury v Československu na nově vybudovaném výstavišti k 10. výročí vzniku ČSR založena Masarykova universita. K Brnu je připojeno dalších 26 předměstských obcí, takže město mělo rozlohu 120380ha a počet obyvatel dosáhl 216 000 Viktor Kaplan vyrábí v Brně svou první turbínu. založeno české Vysoké učení technické v Brně postavena městská elektrárna nově vybudované německé městské divadlo je jako první v Evropě osvětleno Edisonovými žárovkami Leoš Janáček, významný hudební skladatel, začíná působit v Brně jako ředitel varhanní školy a profesor konzervatoře. zavedena koňská pouliční dráha

1

Od roku 1993 Ústavní soud ČR

2

V roce 1992 přejmenováno na Ministerstvo pro hospodářskou soutěž

3

Dnes součástí Národního divadla v Brně

10

1867: 1865: 1850: 1847: 1839: 1826: 1818: 1814: 1805: 1763: 1752: 1751: 1742: 1641: 1560: 1428, 1430: 1389: 1376: 1350: 1349:

založení prvního českého gymnázia v Brně brněnský augustinián J. G. Mendel formuluje ve Starobrněnském klášteře svou teorii dědičnosti k Brnu připojeno 29 předměstských obcí, rozloha města se zvýšila z 141,4 ha na 1 816 ha a počet obyvatel stoupl na 49 460 zřízeno telegrafní spojení s Vídní, vydán první regulační plán na rozšíření města do Brna přijíždí první vlak od Vídně zřízeny výroční trhy na vlnu založeno Františkovo4 muzeum ve Šlapanicích položen základ První brněnské strojírny Brnem procházejí napoleonská vojska, Napoleon Bonaparte zde nocuje před bitvou u Slavkova v Brně založena první textilní manufaktura byl papežem Benediktem XIV. povýšen augustiniánský konvent do hodnosti opatství. Od té doby jeho představený je opat s právem nosit pontifikálie. v Brně založena Půjčovní banka město bezúspěšně obléháno pruskými vojsky Brno se stalo hlavním městem Moravy hrad Špilberk se stal majetkem města Brno neúspěšně obléháno husitským vojskem

Brno mělo 999 domů, v nichž žilo asi 8 400 obyvatel město dostalo rychtu a právo svobodně volit rychtáře Brno povýšeno na odvolací soud pro všechna města jižní a střední Moravy město se stává trvalým sídlem markrabat moravských markrabě Jan ustanovuje, aby všichni kupci z Rakous, Uher, Polska i odjinud 1348: jezdili se svým zbožím přes Brno královna vdova, Eliška Rejčka, sídlila od roku 1318 trvale v Brně a podle zakládající listiny založila 1. července 1323 při starším farním kostele Panny Marie 1323: na Starém Brně klášter zvaný Aula Sanctae Mariae a uvedla do něj řeholnice cisterciáckého řádu poprvé zmínka o hradu Špilberku 1277: poprvé se připomíná Staré Brno 1247: Václav I. zakládá město udělením královských privilegií 1243: 1231 1237: spojeny čtyři sídelní celky v jedno město, jež se postupně ohradilo hradbami první písemná zmínka o městě Brně v Kosmově kronice 1091: 1021 1034: založen na Petrově hrad Brno a kostel sv. Michala 8. -10. Velká Morava – správní středisko Staré Zámky u Líšně století: 5. -7. první doklady slovanského osídlení století: 1000 let cromagnonský člověk žil na brněnském území př. n. l.: Více než 400 000 let Homo erectus – stopy pobytu na Stránské skále (2) př. n. l.:

4

Dnešní Moravské muzeum

11

3.4

Cestovní ruch v Brně Podle dokumentu Strategie pro Brno [26] jsou: „Předpoklady města Brna jako

destinace příjezdového cestovního ruchu jsou pro intenzivnější rozvoj klasické pobytové a poznávací turistiky pouze průměrné.“ Tato forma je vázána na širokou nabídku přírodních či historických krás, kterou může Brno nabídnout teprve až na regionální úrovni. Mnohem příznivější je situace v oblasti specializovaných turistických aktivit, jako je kongresová a incentivní turistika, veletržní turistika, obchodní cesty a turistika orientovaná na cílové skupiny klientů. Město může turistům nabídnout mnoho aktivit a přírodních či historických památek, které zmíníme později. Ty však nejsou nabízeny v ucelených turistických nabídkách formou balíčků (packages), což negativně ovlivňuje možnost oslovení a zaujmutí potencionálních návštěvníků. Město se snaží o co nejlepší marketing a propagaci například formou prezentací na veletrzích cestovního ruchu po celé Evropě i v médiích. Do budoucna město zamýšlí nalákat turisty prostřednictvím nových projektů jako je modernizace turistických informačních center, turistická trasa centrem města, zpřístupnění brněnského podzemí, turistický vláček, nové informační a propagační materiály města v jednotném vizuálním stylu či rekonstrukce a modernizace veřejných prostranství včetně náměstí a parků. [26]

12

3.5

Kultura v Brně Kulturní aktivity lze pokládat za důležité růstové faktory ve městě. Oblast

kultury může být za určitých podmínek významným hospodářským odvětvím – využívá sice prostředky města, ale podílí se i na jejich vytváření přímo prostřednictvím tzv. kulturního turismu, jehož významným motivem je kulturní dědictví. V zájmu rozvoje kulturního bohatství je nezbytná podpora mladých talentů, tvůrčí konfrontace a výměny uměleckých názorů, které umožňují mezinárodní přehlídky, festivaly a výstavy atd. Je proto žádoucí podporovat veřejnou prezentaci profesionální, ale samozřejmě i amatérské divadelní, hudební, výtvarné a literární tvorby v konfrontaci se zahraničními trendy. S tím je spojena možnost atraktivnějších domácích i mezinárodních koprodukčních projektů, které jsou zajímavější pro sponzory. V roce 2009 statutární město Brno přispělo na rozvoj kultury, církve a sdělovacích prostředků 10 procenty z celkového rozpočtu 8 694,3 mil. Kč. [24] Cíle kultury pojmenovávají současné poznatky a potřeby resortu. Kultura je však tvůrčí, stejně jako společnost neustále se vyvíjející a neuzavřený proces, který časem přinese nové poznání a nové cíle. [30]

13

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1

Architektonické památky Brna 4.1.1

Pamětihodnosti

Za posledních patnáct let prošlo Brno rozsáhlou rekonstrukcí. Důstojné péče se dočkaly jak architektonické památky, tak paláce a kavárny proslulé již v 19. století.

Stará radnice – Radnická 8

Budova Staré radnice je nejstarší brněnská stavba a až do roku 1935 zde sídlila městská správa. Tato budova sloužila již v roce 1343 pro jednání městské rady a od roku 1373 jako radnice. Radniční budova byla roku 1958 vyhlášena kulturní památkou a v současnosti je komplex využíván jako turistický a kulturně společenský cíl řady návštěvníků. Od středověku fungující komplex budov nabízí neopakovatelnou atmosféru při nejrůznějších koncertech či kulturních produkcích, které jsou pořádány Brněnským kulturním centrem, jež v prostorách Staré radnice působí. (2)

Evangelický kostel Jana Amose Komenského – Komenského náměstí

Lidově zvaný Červený kostel je jednou z nejhodnotnějších staveb na Moravě, která má zároveň velký kulturní a historický význam. Jedná se totiž o první velkou a náročnou stavbu nekatolického chrámu mimo tradiční nekatolické oblasti Evropy. Negotický evangelický kostel z červených režných cihel byl postaven v letech 1863–1865. (4)

Náměstí Svobody

Na hlavním a zároveň nejstarším brněnském náměstí je nezvyklý jeho nepravidelný tvar. Důležitou roli při jeho vzniku sehrály jednak obchodní cesty, které tvořily vidlici, a jednak potok, tekoucí od Špilberku do dnešní Kobližné ulice. V dnešní době se můžeme na náměstí Svobody pokochat mimo jiné architekturou Domu pánů z Lipé, Kleinova paláce, Kounicova paláce a domu U čtyř mamlasů. (4) 14

Besední dům – Komenského náměstí

Vynikající novorenesanční stavba, která byla postavena v letech 1868–1873 ve stylu severoitalské renesance, tedy ve stejném duchu jako řada budov na Husově třídě, tvoří se sousedním Pražákovým palácem kompoziční celek. Od samého počátku se tato budova stala centrem společenského a kulturního života českého Brna. Nyní je sídlem Státní filharmonie Brno. (7)

Obrázek č. 1 – Besední dům Zdroj: http://www.mhf-brno.cz/moravsky-podzim/en/mista.asp

Kašna Parnas a Zelný trh

Nejrozsáhlejší brněnské náměstí vzniklo již při založení samotného města ve 30. letech 13. století. Říkalo se mu také Horní trh5. Barokní kašna Parnas byla postavena v letech 1690–1695 podle projektu Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Voda sem byla přiváděna ze Svratky nejstarším brněnským vodovodem přes vodojem v Denisových sadech6 a zásobovala značnou část města. Kašna Parnas představuje zcela ojedinělý příklad přebujelého barokního naturalismu. (4)

Měnínská brána – Orlí 25

Jediná dochovaná brána městského hradebního systému. Dnes je Měnínská brána součástí Muzea města Brna a pravidelně jsou zde pořádány výstavy. (3)

5

Protiváhou byl Dolní trh, dnešní náměstí Svobody

6

Denisovy sady a park Studánka, dříve park Františkov, jsou prvním veřejným parkem v Čechách a na Moravě

založeným veřejnou správou

15

Špilberk

Raně gotický hrad byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. kolem roku 1270. Prameny sice uvádí, že se jednalo o zeměpanské sídlo, ale Špilberk se jako takový sídlením hradem nikdy nestal. Hrad definitivně ztratil svou funkci feudálního sídla po vymření moravských Lucemburků v roce 1411 a stal se pouze strategicky významnou vojenskou pevností, která v následujících staletích sehrála důležitou roli v obraně Brna. Hrad byl mnohokrát přestavován a opravován. Z někdejšího přemyslovského sídla zůstalo zachováno prakticky pouze přízemí východního křídla. Za třicetileté války, konkrétně mezi lety 1642 a 16457 byl hrad opraven a po skončení války se výrazně změnil. Tehdy také začal Špilberk plnit funkci státního vězení. Zpočátku sloužil jako mírný žalář pro lehké tresty šlechticů, ale postupně byl přeměněn v nejproslulejší vězení celého Rakousko-Uherska, známe jako „žalář národů“. Po roce 1742 byl Špilberk přestavěn na barokní pevnost s mohutným opevněním. V té době také byly vybudovány dvoupodlažní kasematy, sloužící jako kryty posádky proti bombardování a řada prostor, původně sloužících výhradně vojenským účelům, byla adaptována na cely. Jako kasárna a vojenská věznice sloužil Špliberk až do počátku 60. let. V roce 1961 se do prostor brněnského hradu přestěhovalo Muzeum města Brna. (4)

Obrázek č. 2 – Hrad Špilberk Zdroj: http://brno.idnes.cz/brno-zpravy.asp?c=A090316_190707_brno_taj

7

Tedy mezi prvním a druhým švédským obléháním

16

Kostel sv. Jakuba – Jakubské náměstí

Původní pozdně románský kostel sv. Jakuba byl postaven na počátku 14. století, avšak původní chrám byl později od základů přestaven. Stavba patří k nejcennějším památkám pozdní gotiky v České republice. V rámci asanace historického středu města byla na přelomu století proražena přímá široká ulice8, spojující náměstí Svobody s Moravským náměstím. Uvnitř kostela, v novodobé křížové cestě, jsou osazeny pozdně gotické kamenné reliéfy Oplakávání a Ukřižování z let 1518 a 1519. V chórovém ochozu je několik gotických, renesančních a barokních náhrobních kamenů. Je zde i náhrobek L. Raduita de Souches9. (3)

Kostel sv. Petra a Pavla – Petrov

Předchůdkyní dnešní katedrály byla patrně bazilika sv. Petra a Pavla, která byla v hradním areálu založena v poslední čtvrtině 12. století. Tato svatyně byla později povýšena

na

proboštský

kostel

s kolegiální

kapitulou

panovníků

a

v roce

1777 v souvislosti se zřízením brněnského biskupství se zmíněný chrám stal katedrálním kostelem. V letech 1904–1905 byly vybudovány dvě nové štíhlé věže vysoké 81 metrů, které patří k tomu nejkvalitnějšímu, co v České republice v rámci neogotiky vzniklo. Z inventáře kostela je pozoruhodná obzvlášť kamenná socha Madony s dítětem, z doby kolem roku 1300, a pozdně gotická pieta. Ostatní výzdoba interiéru je z velké části barokní, což tvoří zvláštní protiklad gotickému exteriéru. (8)

Kapucínský klášter s kostelem nalezení sv. kříže – Kapucínské náměstí

Kapucíny uvedl do Brna v roce 1603 kardinál Dietrichštejn. Byl postaven podle projektu Ondřeje Erny na místě po šesti zbořených domech. Kostel, asketicky strohá stavba, vnikl ve stejné době jako klášter. Vybavení interiéru je převážně barokní a velice cenné.

8

Dnes Rašínova třída

9

L. Raduit de Souches, obránce Brna proti Švédům

17

Z historického hlediska je ovšem zajímavější kostelní podzemí. Kostel je totiž vybaven důmyslným systémem vzduchových průduchů, které ústí do rozsáhlé krypty v podzemí. Právě tam kapucíni pohřbívali své mrtvé. Nejznámější z těch, kteří zde odpočívají, je vůdce pandurů baron F. Trenck10, stavitelé kláštera Ondřej a Jan Křtitel Ernovi a baron F. J. Kotulínský s manželkou. (4)

Augustiniánský klášter s kostelem sv. Tomáše – Moravské náměstí

Klášter založil v roce 1353 markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr císaře Karla IV., jako posmrtné monumentální sídlo moravských vladařů. Chrám byl dokončen zřejmě již v roce 1370 a představoval dílo tzv. vrcholné gotiky. Současně s kostelem byl budován i klášter. V roce 1783, v rámci josefínských reforem, řád augustiniánů přesídlil do tehdy již zrušeného kláštera cisterciaček11 na Starém Brně a v původní budově byla umístěna administrativa státní správy. V současné době je v objektu umístěna část sbírek Moravské galerie. (2)

Obrázek č. 3 – Augustiniánský klášter s kostelem sv. Tomáše Zdroj: http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=58

10

Baron František Trenck, vojenský velitel, vězněn ve věznici Špilberk

11

Členky cisterciáckého řádu, mnišského řádu založeného roku 1098, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad

klášterního života hlásaných Benediktem z Nursie

18

4.1.2

Moderní architektura a funkcionalismus

Brno na přelomu 19. a 20. století, to bylo především moderní velkoměsto s nadějnou budoucností. Na místě někdejších městských hradeb vznikla okružní reprezentativní třída, rozvíjela se doprava i průmysl, žilo tu více než 100 000 obyvatel a městské jádro se přestavovalo podle velkorysých urbanistických plánů. Brněnskou doménou té doby se stala secese a spolu s ní historizující architektonické slohy s nádechem romantiky. Současnou podobu ale městu vtiskla až dvacátá léta. Po vzniku samostatného Československa se Brno stalo druhým největším městem republiky zároveň sídlem četných úřadů a vysokých škol. To byla výzva k novému pojetí architektury. Ve městě se začali prosazovat mladí čeští architekti a funkcionalismus, stavební sloh, v němž technický záměr a účel kráčel ruku v ruce s uměním. Nový styl s rovnými střechami, čistými liniemi a prosvětlenými interiéry nalezl v Brně neobyčejně široké uplatnění v budovách všech typů a velikostí. Od škol, městských lázní, úřadů, obchodních domů a pasáží, nemocnic a sanatorií přes nájemní domy až po rodinné vily. (3)

Vila Tugendhat – Černopolní 45 Stavba z let 1929–1930 nese jméno po majiteli brněnské textilky Fritzi Tugendhatovi12, jenž nechal tento skvost meziválečné funkcionalistické architektury postavit pro svou rodinu. Prosklenou vilu ve svahu nad Brnem navrhl v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe13. Dnes je vila v majetku Muzea města Brna. Na seznam UNESCO byla zapsána v roce 2001. (5) Od začátku roku 2010 je vila z důvodu připravované památkové obnovy uzavřena pro veřejnost. Objekt bude podroben důsledné restaurátorské rehabilitaci. Cílem je zachování a konzervace originální stavební substance a dispozice, včetně konstrukčních detailů, materiálové škály a funkčních systémů. Odhadovaná doba znovuotevření je během roku 2011. Po dokončení oprav bude vila Tugendhat opět otevřena pro odbornou i laickou veřejnost. [36]

12

Fritz Tugendhat, brněnský židovský podnikatel

13

Ludwig Mies van der Rohe, německý architekt, žijící od roku 1938 v USA. Mezi jeho nejznámější stavby patří

krom vily Tugendhat také Německý pavilon na Mezinárodní výstavě v Barceloně z roku 1929

19

Zemanova kavárna – Jezuitská ulice

První důsledně funkcionalistická stavba v Brně z roku 1926 musela v roce 1964 ustoupit Janáčkovu divadlu. V roce 1991 byla poprvé vyslovena myšlenka znovu postavit tuto architektonicky významnou zmizelou stavbu a iniciativa získala podporu i ze strany města. V roce 1994 byla stavba zahájena a 24. března 1995, v den stého výročí narození Bohuslava Fuchse14, slavnostně otevřena. Stojí téměř na stejném místě jako kdysi. (4)

Hotel Avion – ulice Česká

Hotel na pěší zóně v centru města patří mezi nejužší hotely v Evropě. Architekt B. Fuchs měl k dispozici extrémně úzkou a přitom dlouhou stavební parcelu, kdy přední fasáda hotelu měřila pouhých sedm metrů. Způsob, jak se Fuchs vypořádal s tak omezeným prostorem, představuje světový unikát. Využil princip kontinuálního prostoru, kdy se jednotlivé místnosti kolem ústředního jádra v prvním a druhém patře neuzavírají a v pěti různých úrovních kompozičně navazují jedna na druhou. Osvětlení ze stropu i ze stran obstarávají skleněné cihly společně se zrcadlovými stěnami. Hotel byl dokončen v roce 1928 a dodnes slouží původnímu účelu. (4)

Obrázek č. 4 – Hotel Avion Zdroj: http://www.archiweb.cz/news.php?type=arch&action=show&id=6937

Další funkcionalistické památky: Městské krematorium, Husův sbor, Městské lázně v Zábrdovicích, Vila architekta J. Kumpošta, Kudelův rodinný dům, Vila architekta J. Krohy, Rodinný dům B. Fuchse, Vila Stiassny, Haasova vila, Vila Stien a Odborná škola pro ženská povolání Vesna a domov Elišky Machové. (4)

14

Bohuslav Fuchs, významný český architekt a univerzitní profesor, přední zástupce funkcionalismu, otec architekta

Kamila Fuchse

20

4.1.3

Architektura na přelomu tisíciletí

Obchodní dům Omega – náměstí Svobody

Obchodní dům je umístěn v samém srdci města, na náměstí Svobody a je propojen pasáží s ulicemi Poštovská a Jánská. Dominantou objektu je atrium s prosklenou stěnou směrem k sousednímu historickému domu, propojující centrální pasáže v jednotlivých podlažích.

Velký Špalíček Vznik Velkého Špalíčku se datuje do první poloviny 13. století. Celý blok domů byl vyhlášen Městskou památkovou rezervací. Bohužel, ani Špalíček se během druhé světové války nevyhnul bombardování, a tak došlo po roce 1944 k odstranění poničených nadzemních částí budov. Víceméně do roku 1995 se do obnovy Velkého Špalíčku neinvestovaly žádné finanční prostředky. K velké rekonstrukci došlo až ke konci 90. let, kdy byl do staré zástavby začleněn proskleněný nový obchodněkulturní multiplex se sedmi kinosály. Koupaliště kraví hora Projekt rekonstrukce koupaliště Kraví hory vznikal v letech 2000 až 2002, vlastní stavba pak od roku 2002. Vnitřní i venkovní bazén byly veřejnosti předány do užívání 1. května 2004, u příležitosti vstupu České republiky do Evropské unie. Moravský zemský archiv – Městská část Bohunice

Moravský zemský archiv je stavbou jedinečnou a specifickou, a to jak vzhledem k jeho kapacitě, tak nainstalovanými technologiemi v objektu, jako je zejména sterilizátor zajišťující dekontaminaci ukládaných archiválií nebo pak zařízení umožňující jejich převod do digitální podoby. Stavba je členěna na dvě základní části, a to depotní a administrativní. Tyto části jsou mezi sebou propojeny koridorem. Jednotlivá patra devítipodlažního depotního bloku jsou tvořena sály a vybavenými stabilními či kompaktními regály pro uložení archiválií. Podzemní podlaží depotního bloku je určeno pro technický sektor, příjem a zpracování archiválií, laboratoře a dílny. (9) 21

4.2

Kulturně-společenský program města Brna 4.2.1

Muzea

Muzejnictví má v Brně dlouholetou a bohatou tradici. Už roku 1817 tu bylo založeno Františkovo muzeum a brněnské Uměleckoprůmyslové muzeum vzniklo roku 1873 jako první v českých zemích.

Muzeum města Brna

Muzeum otevřené veřejnosti roku 1904 sídlí na hradě Špilberk od roku 1960. Kromě šesti stálých expozic lze během hlavní sezóny navštívit rozhlednu s výhledem na historické jádro města. Součástí muzea je i interaktivní dílna pro děti a dětský ateliér. Muzeum dále pořádá krátkodobé výstavy a to buď v prostorách hradu, anebo v Měnínské bráně. Pod správou Muzea města Brna je i památka UNESCO vila Tugendhat.

Stálé expozice: •

Špilberské kasematy a Špilberk- žalář národů

•

Špilberk – od hradu k pevnosti

•

Brno na Špilberku

•

Od renesance po modernu

•

Nové Brno

•

Barokní lékárna

•

Kaple Nejsvětější trojice

•

Vulcanalia

Kromě stálých expozic připravilo muzeum v roce 2009 13 výstav. Na Špilberku se každoročně odehrává řada akcí v rámci Brněnského kulturního léta. Mezi nejoblíbenější patří festival Letní shakespearovské dny a Mezinárodní hudební festival. [14]

V roce 2009 navštívilo expozice Muzea města Brna 133 010 návštěvníků. Příspěvek města toho roku činil 48 600 000,- Kč, tj. 355,- Kč na jednoho návštěvníka. [35]

22

Moravské zemské muzeum

Podle oficiálních stránek Moravského zemského muzea (dále MZM) [15]: „Je muzeum druhá největší a také druhá nejstarší muzejní instituce v České republice. Spravuje přes 6 milionů sbírkových předmětů, které představují cenný materiál z oborů společenských a přírodních věd, vydává také řadu vědeckých i populárně naučných publikací, pořádá výstavy, přednášky a exkurze. Muzeum je členem Asociace muzeí a galerií ČR15. Vědeckou a sbírkotvornou činnost MZM zajišťují odborná oddělení: historické, numismatické,

literární,

mineralogicko-petrografické,

divadelní,

hudební,

genetické,

botanické

geologicko-paleontologické, s houbařskou

poradnou,

entomologické, zoologické s hydrobiologickou laboratoří, archeologické a etnografické, a dále ústavy Anthropos .“

Výstavní budovy:

- Dietrichtsteinský palác – Zelný trh 8 Je jednou z největších palácových staveb v Brně. Byl vybudován v letech 1613–1616 jako místodržitelské sídlo pro kardinála Františka Dietrichsteina. Na konci 17. století byl přestavěn do dnešní vrcholně barokní podoby. Po celkové rekonstrukci v 80. letech je nyní zpřístupněn veřejnosti jako hlavní výstavní budova Moravského zemského muzea.

Stálé expozice:

15

•

Pravěk Moravy

•

Velká Morava

•

Morava ve středověku

•

Svět nerostů

•

Zaniklý život na Moravě

Nevládní neziskové sdružení - dobrovolný profesní svaz muzejních institucí a osob činných v oboru. Má 272

řádných členů (přibližně 55% muzejních institucí v České republice a zároveň 85% těch největších z nich), a 62 členů čestných a individuálních

23

- Biskupský dvůr – Muzejní 1 Je nejstarší součástí muzea. Zbytek středověkého stavebního jádra tvoří gotická věž s kaplí zdobenou freskami, umístěnou v jejím prvním poschodí. Renesanční arkády jsou dílem italského stavitele Antonia Gabriho16.

Stálé expozice: •

Houbařská poradna

•

Akvárium sladkovodních ryb

•

Fauna Moravy

•

Dějiny peněz na Moravě

•

Moravské medailérství

- Etnografický ústav – Kobližná 1 Byl postaven v letech 1674–1679 ve stylu městského barokního paláce architektem Janem Křtitelem Ernou. Palác sloužil jako nadační zařízení pro výchovu měšťanských a šlechtických dívek.

Stálá expozice: •

Obrázky ze života vesnice

- Pavilon Anthropos – Pisárecká 5 Pavilon Anthropos MZM nabízí v Evropském měřítku svým rozsahem zcela unikátní expozice, věnované nejstarším dějinám lidstva, vzniku a vývoji člověka a rozvoji jeho kultury. Raritou je především model mamuta v životní velikosti. Současný Anthropos pokračuje v tradici prof. Karla Absolóna z 1. republiky, na níž navázal v poválečném období antropolog prof. Dr. Jan Jelínek, DrSc. Budova pavilonu byla dokončena v roce 1962. Od roku 2006 je po rozsáhlé rekonstrukci financované Ministerstvem kultury znovu zpřístupněna návštěvníkům.

16

Stavitel severoitalského původu, působící na Moravě, především v Brně

24

Stálé expozice: •

Příběh lidského rodu

•

Morava lovců a sběračů

•

Nejstarší umění Evropy

•

Genetika a vývoj člověka

•

Primáti – naše rodina

•

Technologie ve starší a středí době kamenné

-Památník Leoše Janáčka – Smetanova 14 Je umístěn v zahradním domku u varhanické školy, kde žil světoznámý skladatel v letech 1910–1928. Zahrnuje mimo jiné i mistrovu pracovnu s klavírem.

Stálá expozice: •

Kompletně dochovaná pracovna Leoše Janáčka

Mendelovo muzeum – Mendlovo náměstí

Mendelovo muzeum je od roku 2007 pracovištěm Masarykovy university. Bylo založeno v roce 2002 ze spolupráce řady českých a zahraničních subjektů. Hlavní roli při vzniku samotného muzea sehrálo rakouské sdružení VFG a s ním spříznění vědci a mecenáši. Muzeum je umístěno v autentických prostorách Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, působišti opata a vědce Georga Johanna Mendela. Jeho posláním je šířit vědecký odkaz augustiniánského opata G. J. Mendela, který je znám studiemi provedenými na rostlinách, především hrachu setém. Nelze však opomenout ani jeho bádání v meteorologii, či šlechtění včel. Opat Mendel se stal díky vlastní vytrvalosti, píli a analytickým přístupem studia dědičnosti hrachu a dalších rostlin nesmrtelnou ikonou moderní biologie a je právem považován za otce genetiky. Dílo tohoto velikána bylo doceněno až řadu let po jeho smrti. Muzeum ve svém výstavním plánu nezapomíná ani na svět umění. Pravidelně představuje krátkodobé umělecky zaměřené výstavy. (10)

Stálá expozice: •

Gregor Johann Mendel – člověk, opat a vědec 25

Technické muzeum

Technické muzeum v Brně je brněnská muzejní instituce. Pokusy o založení byly již v roce 1924, kdy byl založen výbor pro založení technického muzea na Moravě. Přímý předchůdce muzea byl Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, který byl založen v roce 1936. Svoji činnost plně rozvinul až v roce 1948. V druhé polovině devadesátých let se muzeum přesunulo do nové budovy v Králově Poli. Také existuje Klub přátel Technického muzea v Brně a Knihovna Technického muzea v Brně. (11)

Stálé expozice: •

Letecká historie

•

Vodní motory

•

Nožířství a kovolitectví

•

Parní motory

•

Historická vozidla

•

Ulička řemesel

•

Od tamtamů k internetu

•

Železářství

•

Salon mechanické hudby

•

Historická stereovize

•

Kultura nevidomých

•

Experimentárium

Muzeum romské kultury Historie Muzea romské kultury sahá do roku 1991, kdy bylo založeno z iniciativy romských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace. Na konci roku 2000 se přestěhovalo do nově opravené pětipodlažní budovy v brněnské romské čtvrti a od 1. 1. 2005 se Muzeum romské kultury stalo státní příspěvkovou organizací. Kromě stálé expozice nabízí muzeum široké veřejnosti celou škálu krátkodobých výstav a řadu jiných veřejných akcí – přednášky, dny otevřených dveří, slavnostní křty knih a hudebních nosičů nejen vlastní produkce, přehlídky z fondu textilu aj. Pro děti z okolí je po několik dní v týdnu připraven pestrý program v dětském klubu; zájemci z řad veřejnosti mohou navštěvovat kursy romštiny. O své činnosti muzeum pravidelně podrobně informuje v ročence Bulletin Muzea romské kultury. [18]

Stálá expozice: •

Příběh Romů ve světových dějinách

Další brněnská muzea jsou Diecézní muzeum a Muzeum českého a slovenského exilu 20. století. 26

4.2.2

Galerie výtvarného umění

Dům umění města Brna – Malinovského náměstí

Budova, která byla dlouho sídlem divadla Na provázku a kde se dnes konají výstavy, byla postavena kolem roku 1910 v secesním slohu. Dříve sloužila jako výstavní pavilon německého uměleckého spolku. Dům byl však za druhé světové války poškozen a v roce 1946 funkcionalisticky přestaven B. Fuchsem. Během let 2008–2009 probíhala opět rozsáhlá rekonstrukce budovy a na konci roku 2009 byl Dům umění opět otevřen veřejnosti. Dnes má kromě výstavního prostoru na Malinovského náměstí další prostor v Domě pánů z Kunštátu. Během roku 2009 bylo realizováno 15 výstav, z toho dva významné projekty se uskutečnily v exteriéru. V Domě umění výstavy shlédlo 21 657 návštěvníků. Kromě výstav připravila organizace 101 doprovodných akcí, které navštívilo 12 581 zájemců. Příspěvek města činil 15 625 000,- Kč, tj. 421,- Kč na jednoho návštěvníka. [35]

Obrázek č. 6 – Dům umění Zdroj: http://www.metropolislive.cz/detail/5286/77/

27

Moravská galerie

Moravská galerie vznikla roku 1961 sloučením Uměleckoprůmyslového muzea a obrazárny Moravského zemského muzea. Vlastní čtyři architektonicky pozoruhodné budovy:

-Pražákův palác -Uměleckoprůmyslové muzeum -Místodržitelský palác -Jurkovičovu vilu

Společně s Rakouským muzeem užitého/současného umění ve Vídni spravuje Rodný dům Josefa Hoffmanna17 v Brtnici nedaleko Jihlavy. Ve stálých expozicích prostřednictvím krátkodobých výstav prezentuje české výtvarné umění v mezinárodním kontextu. V globálním měřítku je nejvýznamnější aktivitou Mezinárodní bienále grafického designu Brno. Moravská galerie je výjimečná šíří svého záběru. Věnuje se jak volnému umění, tedy malbě, kresbě, grafice a plastice od nejstaršího období po současnost, tak fotografiím, užitému umění, grafickému designu a architektuře. Je druhým největším muzeem umění v České republice. Výstavy i expozice obohacuje bohatý doprovodný program ve formě přednášek, komentovaných prohlídek výstav, filmových projekcí, koncertů a performancí koncipovaných pro všechny návštěvnické skupiny. Zvláštní důraz je kladen na dětské publikum, speciální akce jsou určeny i pedagogům. Moravská galerie pořádá výtvarné dílny pro děti od dvou let i pro dospělé, zajímá se o znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, uprchlíci a zrakově či tělesně postižení. [16]

Stálé expozice:

17

•

Josef Hoffmann: Inspirace

•

Užité umění

•

Umění od gotiky po 19. století

•

Moderní a současné umění

•

Možná sdělení

Josef Hoffmann, architekt a designér první poloviny 20. století světového měřítka

28

4.2.3

Divadla

Nejstarší divadelní budovou v Brně je Reduta, kde se divadelní představení konala od konce 17. století. Původně byla v domě taverna, jejíž reprezentační místnosti sloužily k vítání vzácných hostů. Objekt několikrát vyhořel, procházel komplikovanými stavebními úpravami, nicméně dodnes slouží divadelním účelům. Zpočátku zde působily především německé a vlašské společnosti, ale od druhé poloviny 18. století se v Brně hrálo i česky. V roce 1874 získalo město nový divadelní prostor v Besedním domě, kde poprvé zazněla opereta v češtině a v roce 1879 i opera významného českého skladatele Bedřicha Smetany, Prodaná nevěsta. V roce 1882 bylo otevřeno nové německé divadlo Na Hradbách – nyní Mahenovo divadlo. Brněnská česká veřejnost se tehdy rozhodla zřídit si vlastní budovu pro české divadlo. Vzorem bylo bezesporu pražské Národní divadlo. Prozatímní divadlo18 zahájilo svůj provoz již v roce 1884. Budova stála na ulici Veveří, ale byla zničena za druhé světové války. Nyní je statutární město Brno zřizovatelem 4 profesionálních divadel. (8)

Obrázek č. 7 – Mahenovo divadlo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mahenovo_divadlo_2.jpg

18

Od roku 1894 Národní divadlo

29

Národní divadlo Brno – Působí v něm tři umělecké soubory, a to: Janáčkova opera, balet a Mahenova činohra. Soubory uvádějí svá představení na třech scénách:

-

Janáčkovo divadlo – Monumentální prosklená budova s hledištěm pro 1 383 diváků je zasvěcena opernímu repertoáru 18. – 21. století, klasickému baletu i moderním choreografiím. Architektonická podoba divadla se vyvíjela téměř půl století a konečné realizaci z let 1960–1965 předcházelo sedm architektonických soutěží. Provoz divadla byl slavnostně zahájen 2. října 1965 operou Leoše Janáčka, Příhody lišky Bystroušky.

-

Mahenovo divadlo – Novorenesanční stavba s nádherným sloupovým průčelím je uvnitř oděna do slavnostního nebarokního červeného sametu, v němž vítá diváky činoherních, baletních a operních představení. Budovu postavili významní architekti F. Fellner a H. Helmer. Mahenovo divadlo bylo jako vůbec první divadelní budova na světě celé osvětleno elektrickým proudem. 1365 elektrických žárovek se v Mahenově divadle poprvé rozzářilo 14. listopadu 1882. Elektrický proud divadlu dodávala do roku 1900 vlastní malá elektrárna, dodnes stojící nedaleko na ulici Vlhké. Roku 1911 si osobně přijel prohlédnout dílo své firmy i T. A. Edison.

-

Divadlo Reduta – Divadlo Reduta je nejstarší divadelní budova ve střední Evropě. Na místním divadelním "trhu" nabízí především sebe sama. Reduta je místem pro setkávání se s kulturou, je to stagiona19 s divadelním sálem, redutním sálem a salonkem. Reduta, to je také prostor před Redutou – Zelný trh a přilehlé ulice, které v létě Reduta pomůže oživit pouličním divadlem. Nabízí také jedinečné prostory pro společenské a kulturní akce, jako jsou koncerty, vernisáže, plesy, firemní akce, klubové a spolkové dýchánky.

Národní divadlo Brno v roce 2009 realizovalo 24 premiér a 663 představení pro 288 403 diváků. Příspěvek města činil 279 028 tis. Kč. Město Brno přispělo v roce 2009 Národnímu divadlu částkou 300 000 Kč na obnovu kulturních památek. [35]

19

Divadelní budova, ve které nesídlí soubor

30

Městské divadlo Brno

Původní soubor začal působit v roce 1948 pod názvem Svobodné divadlo. Pomalu se rozrůstalo a během prvních čtyř let mělo na svém kontu 71 premiér a přes tisíc repríz. Od roku 1962 bylo divadlo přejmenováno po bratřích Mrštících. Název Divadlo bratří Mrštíků si udrželo až do roku 1988, kdy bylo násilně sloučeno s divadlem Večerní Brno a Loutkovým divadlem Radost pod jeden název Brněnská divadla. Monstrózní celek se po sametové revoluci rozpadl a dospěl k definitivnímu názvu Městské divadlo Brno. V posledních letech má na starost rozvoj a chod divadla Stanislav Moša, současný ředitel a šéfrežisér, pod jehož vedením divadlo zásadně změnilo umělecký kurs. Přestavba Činoherní scény na Lidické, a výstavba nové Hudební scény pro 700 diváků, je především jeho zásluhou. Divadlo má na svém kontě od svého počátku do současnosti 600 premiér. [37] V roce 2009 realizovalo divadlo 10 premiér a 597 představení pro 324 503 diváků. Příspěvek města činil 171 576 000,- Kč. [35]

Centrum experimentálního divadla Centrum experimentálního divadla (dále CED) je příspěvkovou organizací Statutárního města Brna a zajišťuje činnost divadelních souborů Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo a Divadlo U stolu. Další aktivitou je Projekt CED, který organizuje a vyhledává

umělecké

aktivity,

divadelní

projekty

a

festivaly.

Centrum

experimentálního divadla zastřešuje projekty všech druhů umění, alternativní kultury, projekty výzkumné v oblasti kulturních tradic, projekty filozofické, antropologické, umělecky a sociálně historické i projekty vzdělávací na okrajích humanitních věd.

-

Divadlo Husa na provázku – Sdružení Husa na provázku vzniklo v roce 1967 jako amatérská skupina profesionálních divadelníků, studentů uměleckých škol a mladých tvůrců jiných profesí. Skupina dříve působila v prázdném prostoru výstavního sálu, tzv. Procházkově síni. Smyslem a uměleckým záměrem divadla byla realizace vlastního uměleckého záměru. Divadlo bylo profesionalizováno v roce 1972 a nyní se nachází na Zelném trhu.

31

-

HaDivadlo – Divadlo bylo založeno v polovině sedmdesátých let v Prostějově. Od počátku se profiluje jako scéna vyhraněné autorské poetiky, náročné dramaturgie a silných

tvůrčích osobností. Původně Hanácké divadlo

se transformovalo do HaDivadla a přesunulo se do Brna. Dnes je HaDivadlo po více jak třiceti letech legendou, která nestárne, přední brněnskou alternativní scénou, navazující na vývoj studiových divadel v Evropě i Americe.

-

Divadlo U stolu – komorní scéna Centra experimentálního divadla zaměřená na inscenace jak pravidelných dramatických textů, tak dramatizací literárních předloh a rozmanitých scénických kompozic děl básnických. [38]

V roce 2009 bylo v divadelních souborech realizováno 16 premiér a jedna obnovená premiéra.

Divadelní

soubory

odehrály

470

představení,

hostující

soubory

68 představení. V projektu CED bylo realizováno celkem 170 akcí. Dohromady bylo uvedeno 708 představení a uměleckých projektů, které shlédlo 76 304 diváků. Příspěvek města v roce 2009 činil 35 147 000,- Kč.[35]

Loutkové divadlo Radost

Divadlo vzniklo v roce 1947 z podnětu Výzkumného ústavu pedagogického v Brně jako amatérská scéna. Brzy se však stalo profesionálním divadlem. V průběhu šedesáti let činnosti nastudovalo divadlo téměř 250 inscenací. Divadlo bylo oceněno řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství v mnoha zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky. V posledním desetiletí prošlo Loutkové divadlo Radost rozsáhlou přestavbou, jejímž výsledkem jsou komfortní a velmi působivé prostory pro diváky, i velmi dobře technicky vybavené pracovní zázemí. Přibyly dva nové hrací prostory – Malá scéna a Letní scéna. (8) V roce 2009 divadlo realizovalo 4 premiéry a 403 představení pro 74 531 diváků. Město přispělo částkou 20 080 000,- Kč.[35]

V Brně působí i další profesionální divadla, která však nejsou zřizována městem. Mezi nejvýznamnější patří: Divadlo Polárka, Divadlo Líšeň, Divadlo Bolka Polívky, Buranteatr, Divadlo Neslyším, Divadlo v 7 a půl a další.

32

4.2.4

Kina

Do 90. let v Brně fungovalo několik desítek kin, která však v následujících letech zanikla. Po otevření moderního multikina společnosti Ster Century v Olympii Modřice roku 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, posílená roku 2001 vznikem dalšího multikina Velký Špalíček v centru, což vedlo k uzavření kin Alfa, Beseda, Kapitol, Morava, Svratka a Svět. Přežívají tak kina Art, Lucerna, a Scala. Dvě z nich spravuje Brněnské kulturní centrum. Letním zpestřením je promítání pod širým nebem Na Dobráku v areálu Koupaliště Brno, které během července a srpna 2009 navštívilo více než čtyři tisíce diváků. [17]

4.2.5

Hudba

V současné době v Brně neexistuje kvalitní koncertní sál, který by odpovídal evropským standardům. Opět se spekuluje o výstavbě nového koncertního sálu, o jehož stavbu bezmála 100 let usilují brněnští filharmonici. V roce 2003 zvítězil v soutěži projektu Janáčkova kulturního centra ateliér M1 Architekti, a plánuje se, že bude postaveno na místě současného parkoviště u Besedního domu v centru města. Stát, město a kraj se po osmi letech úvah dohodli na financování stavby. Celkové náklady odhadují odborníci až na 1,2 miliardy korun. [19]

Symfonický orchestr filharmonie Brno

Filharmonie již od roku 1957 sídlí v Besedním domě a je stěžejní institucí v hudební oblasti, kterou zřizuje město. Filharmonie Brno představuje se svými 110 hráči jeden z největších středoevropských orchestrů. Brněnská filharmonie hraje na festivalech a v koncertních síních celého světa. Spolupracuje s věhlasnými dirigenty a hvězdnými sólisty. Filharmonie Brno vyniká nahrávkami v televizi, v rozhlase i na CD. Diskografie orchestru je po 53 letech studiové práce impozantně obsáhlá a zrcadlí jeho repertoárovou orientaci na tvorbu Leoše Janáčka a na hudbu dvacátého století. Její součástí je pěvecký sbor dětí a mládeže Kantiléna. (7) V roce 2009 realizovala filharmonie celkem 136 koncertů, které navštívilo 118 659 posluchačů. Významným zpestřením letní turistické sezóny se stal 10. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Špilberk 2009. Příspěvek města v roce 2009 činil 58 977 000,- Kč, tj. 485,- Kč na jednoho posluchače. [35] 33

4.2.6

Obchod

Brněnské veletrhy a výstavy V současné době jsou Veletrhy Brno, a. s., nejvýznamnější veletržní správou ve střední Evropě. Jejich hlavní činností je pořádání veletrhů a výstav. K dalším aktivitám patří výstavba veletržních expozic, pronájem všech prostor brněnského výstaviště, pořádání doprovodných programů k veletrhům a zajištění veškerých služeb, které

s realizací

veletrhů

souvisí.

Brněnské

výstaviště

funkcionalistické architektury a díky trvalému rozvoji

patří

ke

skvostům

a s využitelností více než

130 000 m2 čisté výstavní plochy je současně moderním výstavním areálem vhodným pro pořádání veletrhů, kongresů, sportovních akcí nebo koncertů. K nejmodernějším objektům na výstavišti patří pavilon P otevřený v červnu 2009 s čistou výstavní plochou přes 10 tisíc m2. Ročně se na brněnském výstavišti uskuteční zhruba 50 veletrhů a jeho branami projde přes 1 milion návštěvníků. Významným produktem je také pronajímání výstaviště. Každý rok se zde koná několik významných lékařských kongresů, sjezdů, plesů, sportovních akcí nebo koncertů. V roce 2007 zde vystoupili Rolling Stones. Veletrhy Brno nabízejí také kompletní servis související s realizací veletržní účasti, a to nejen na brněnském výstavišti, ale kdekoliv ve světě. V současné době je hlavním akcionářem společnosti Veletrhy Brno Messe Düsseldorf (Německo) s vlastnictvím 61%. Město Brno drží 34% a o zbytek se dělí drobní akcionáři. (6) Přehled veletrhů probíhajících během roku uveden v příloze č. 3.

4.2.7

Volný čas

Zoologická zahrada

Nynější zoologická zahrada byla slavnostně otevřena 30. srpna 1953, a rozkládá se na ploše 65 ha na svazích a hřebeni Mniší hory v městské části Brno-Bystrc. Chová se tu přibližně 800 zvířat 210 druhů ze všech kontinentů světa s výjimkou Antarktidy. Zoologická zahrada nabízí svým návštěvníkům už padesát let prostor pro aktivní odpočinek a poznání. Za tuto dobu ji navštívilo více než 12 milionů návštěvníků. [20]

34

Brněnská přehrada

Myšlenka vybudovat severozápadně od Brna na řece Svratce přehradu vznikla už v době Rakouska-Uherska. Její hráz je vysoká 34,5 metrů a v koruně je dlouhá 120 metrů. Vodní plocha má rozlohu 259 ha, maximální hloubka je 19 metrů, jezero je dlouhé 10 km až 800 metrů široké. Po roce 1945 začala být kromě vodohospodářských účelů využívána hlavně jako oblast rekreace a sportu. Velké pláže s dobrým přístupem k vodě, možnost projížďky na lodi a v neposlední řadě pěkné okolí přehrady, se staly hlavními důvody vysoké návštěvnosti. V roce 1959 byla přehrada přejmenována na Brněnskou, avšak zvýšený zájem o tuto rekreační oblast však přinesl i první negativní dopady. Především se začala zhoršovat kvalita vody. V rámci projektu Čistá Svratka byla koncem června roku 2009 přehrada odpuštěna o 10 metrů vodního sloupce, čímž došlo k odkrytí přibližně 130 ha běžně zatopené plochy. I přes tento mnohaletý problém je přehrada každoročně hojně navštěvována. V její blízkosti se nachází jak brněnská zoologická zahrada, tak nově zrekonstruovaný hrad Veveří, nacházející se přibližně v polovině přehradního jezera. Velkou turistickou atrakcí je také lodní doprava, která byla na přehradě slavnostně zahájena 5. května 1946. Přehrada je navštěvována i během zimních měsíců, kdy se na jezeře dá zabruslit nebo projet na běžkách. [28]

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka

Hvězdárna a planetárium se nachází v parku na Kraví hoře, v těsné blízkosti krytého bazénu a koupaliště, a svou činnost zahájila v roce 1953. Kromě astronomických pozorování noční oblohy a Slunce, která jsou závisena počasí, nabízí hvězdárna pořady po děti i dospělé, přednášky i školní výukové programy a interaktivní pohádkové příběhy. Konají se především ve velkém planetáriu s 200 místy a špičkovou technikou, díky níž se na kopuli s průměrem 17,5 m promítá devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Během více, než padesáti let existence navštívilo hvězdárnu přes dva a půl milionu návštěvníků.[28] V uplynulém roce měla však rekordní návštěvnost, více než 97 000 návštěvníků, čili asi o 5 000 více, než v předchozím roce. Příspěvek města činil 8 424 000 Kč. Letos čeká hvězdárnu zahájení náročné přestavby. Na projekt za 85 miliónů korun přispěla 64 milióny EU. [21] 35

Botanická zahrada a arboretum Mendlovy zemědělské a lesnické university

V měřítku botanických zahrad má relativně mladou historii. Nejstarší část se datuje do roku 1936, zbytek byl zbudován v 70. letech. Areál zahrady se rozprostírá na 11 hektarech a slouží hlavně jako studijní objekt studentům univerzity. Je však i cílem návštěv domácích a zahraničních odborníků a v době výstav i široké veřejnosti. V rozlehlém areálu v městské části Černá pole jsou k vidění zejména byliny a dřeviny užívané v zemědělství a dekorativní rostliny pro výuku zahradnictví. Dále jsou zde k vidění vodní plochy se stylizovaným potůčkem, hmatová zahrada pro nevidomé a handicapované návštěvníky, skleníky a střešní zahrady. Dvakrát ročně se zde konají výstavy. Vždy poslední víkend v květnu je to výstava velkokvětých kosatců Iris, kdy je možné shlédnout sbírku asi 350 kultivarů těchto květin. Jsou rozděleny do skupin podle barev a barevných kombinací v návaznosti na časovou osu šlechtění, takže je možné shlédnout jak nejnovější kultivary, tak i jejich dávné předchůdce. Další každoroční výstavou je podzimní výstava, jejíž termín obvykle spadá na konec září. Téma této výstavy bývá každý rok jiné; od trav přes podzimní aranžmá až po ovoce. Zhruba jednou za pět let se koncem zimy otevírají skleníky, v nichž lze shlédnout malý vodopád a nápadité výsadby doplněné kovovými prvky s tekoucí vodou. [22]

Park Lužánky

Park byl otevřen roku 1786 Josefem II. jako jezuitská klášterní zahrada. Lužánky se tak staly nejstarším pro veřejnost otevřeným městským parkem v českých zemích a zároveň oblíbeným výletním místem. Park nabízí pestrou škálu kulturního i sportovního vyžití. Kromě dětského a dopravního hřiště je tu plcha pro pétanque, tenisové dvorce, psí louka, cyklostezka či trasa pro jízdy na koloběžce, kolečkových bruslích a skateboardu. V novorenesančním pavilonu, postaveném poblíž Lidické třídy roku 1854, sídlí Středisko volného času pro děti a mládež. (4)

36

4.2.8

Brněnské kulturní centrum

Příspěvková organizace, která svými různorodými aktivitami doplňuje a rozšiřuje kulturní nabídku a poskytuje služby v oblasti cestovního ruchu. Svoji činnost má rozdělenou do několika okruhů:

Výstavní činnost čtyř galerií – Galerie mladých, Galerie u Dobrého pastýře, Galerie Kabinet, Galerie 10 a nová Galerie ProstorR2 – celkem 30 výstav, které během roku 2009 navštívilo celkem 10 385 osob.

Střediska programu a sálu Břetislava Bakaly – zajišťují širokou škálu vzdělávacích akcí, zábavných pořadů i velkých festivalů a přehlídek. V roce 2009 zajistila 309 akcí pro 102 500 návštěvníků.

Kina Art a Scala – Celkově bylo v roce 2009 uspořádáno v kině Art 772 projekcí, které navštívil 33 385 diváků, v kině Scala se v popisovaném období uskutečnilo 755 filmových představení, jež zhlédlo 25 889 diváků. Průměrná návštěvnost v kině Scala byla 33 a v kině Art dokonce 43 diváků na jedno představení, což výrazně převyšuje celostátní návštěvnický průměr (31 diváků na jedno představení).

Turistické a informační centrum – ve třech informačních kancelářích poskytuje kompletní informační servis a další služby v oblasti turismu (ubytování, průvodcovské služby, rezervace aj.) - Radnická 8 – informační centrum s certifikací kategorie A – plný poskytovaný servis návštěvníkům, včetně možnosti úschovy zavazadel - Nádražní 8 - informační centrum s certifikací kategorie B – plný poskytovaný servis - Mobilní IC na BVV - informační centrum s certifikací kategorie C – mobilní a příležitostně fungující IC v návaznosti na veletržní akce pořádané BVV

V roce 2009 bylo zajištěno celkem 170 akcí s průvodcovskými službami v osmi jazycích, kterých se účastnilo celkem 3 678 osob. Informační centra navštívilo celkem 176 401 turistů, z toho 95 722 Čechů a 80 679 turistů. Příspěvek města Brna v roce 2009 činil 37 105 tis. Kč. [35] 37

4.3

Program během roku

Brno je díky své dlouholeté veletržní tradici zvyklé na roli hostitele, a tak se pouští do organizace akcí, na které se sjíždějí návštěvníci od nás i ze zahraničí.

Leden Vždy 1.

ledna

probíhá

slavnostní

novoroční

ohňostroj

nad

Špilberkem

s doprovodným kulturním programem. Součástí akce je troubení z věže Staré radnice v podání Moravských žesťů. Melodie se rozeznívá z nejstarší světské památky v Brně vždy v 11 hodin, tedy v brněnské poledne. Troubení z věže Staré radnice vzniklo hned po vzniku samostatného československého státu na počest převzetí brněnské městské vlády 6. listopadu 1918. Večer následuje novoroční koncert Filharmonie Brno. [17]

Březen Mezinárodní hudební festival Brno – Expozice nové hudby Mezinárodní hudební festival Brno je jedním z předních festivalů vážné hudby v České republice a svým rozsahem se řadí k nejvýznamnějším hudebním slavnostem na Moravě. Festival zachovává prvotní koncepci, která zahrnuje symfonické a komorní koncerty, instrumentální i vokální recitály, operní a baletní představení a ve své nejnovější historii uvádí i progresivní typy jevištních projektů. Festival připomíná důležitá výročí skladatelských osobností a zároveň se snaží reflektovat soudobé hudební trendy. Z významných českých tvůrců byl třikrát zaměřen na tvorbu Bohuslava Martinů (1966, 1990, 2009) a rovněž pravidelně oslavuje výročí moravského rodáka a velké hudební osobnosti Brna – Leoše Janáčka. [29] Expozice nové hudby je soubor koncertů v prostorách klubu Flora, Dvorany VUT a divadla Reduta. Koncerty prezentují umění pracující bezprostředně se zvukem i tvorbu pro interprety, která přesahuje navyklé konvence.

Festival Jeden svět Jeden svět je největší festival v Evropě, jenž se zabývá dokumentárními filmy o lidských právech. Letos uvedl 101 filmů z více než 30 zemí světa se sociální, politickou a ekologickou tematikou. V České republice probíhá ve 29 městech a v Brně jej pořádá společnost Člověk v tísni. [31]

38

Mezinárodní hudební festival Brno – Velikonoční festival duchovní hudby Další část mezinárodního hudebního festivalu Brno. Mezi Květnou a Bílou nedělí je festival duchovní hudby umístěn svými obvyklými šesti večery do tří brněnských chrámů: tři koncerty zaznějí v katedrále na Petrově, dva v minoritském chrámu svatých Janů a jeden v Červeném kostele Jana Amose Komenského. [29]

Bonjour Brno Tradiční festival francouzské a frankofonní kultury pořádá každoročně na jaře brněnská Francouzská aliance za podpory města Brna a Francouzského velvyslanectví v Praze. Brněnskému publiku je připraven vždy pestrý kulturní program. Na předchozí úspěchy se pokusí navázat tradiční gastronomické akce zahrnující ochutnávku specialit francouzské kuchyně i francouzských vín. Součástí programu jsou také přednášky a divadla. V roce 2009 město Brno přispělo částkou 100 000 Kč. [35]

Duben Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER Iniciátorem celé akce je Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Zde vznikla v roce 1990 myšlenka uspořádat setkání všech tří vysokých divadelních škol ještě z tehdejšího Československa, aby si studenti navzájem předvedli ukázky své tvorby. Účastí zahraničních škol dostal festival SETKÁNÍ přídomek mezinárodní, prodloužil se na 5 dní a rozšířil svůj program o doprovodné akce. Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER je považován za jeden z nejvýznamnějších svého druhu. Letos se festival koná pod záštitou České komise komise pro UNESCO, Ministerstva kultury České republiky, hejtmana Jihomoravského kraje, primátora statutárního města Brna a rektora Janáčkovy akademie múzických umění. [29] V roce 2009 město Brno přispělo na konání festivalu částkou 260 000 Kč. [35]

Jazzfest Brno Mezinárodní festival jazzové hudby. První ročník festivalu JAZZFESTBRNO se uskutečnil v roce 2002. Jeho vznik podnítila sílící potřeba zaplnit mezeru na brněnském hudebním trhu poté, co v polovině devadesátých let skončil tradiční „Jazztival“. Za tři roky své existence se stal jednou z největších akcí svého druhu v České republice a svým významem přesáhl hranice státu.

39

Brněnská část mezinárodního filmového festivalu Febiofest Probíhá vždy v kinech Art a Scala. Festival se vyznačuje promítáním filmů všech délek, žánrů a formátů a přináší domácímu publiku to nejlepší z posledního roku včetně distribučních premiér, retrospektiv a profilů. Objevuje také nová teritoria a neznámé filmaře, přináší sekci věnovanou gay a lesbickým filmům, dětským snímkům (FEBIOFEST JUNIOR) a také experimentálnímu filmu. [33]

Květen Tmavomodrý festival Mezinárodní přehlídky hudebních vystoupení zrakově postižených dětí a mládeže jak z České republiky, tak i ze Slovenska, Polska a Německa. Organizátorem je Brněnské kulturní centrum. Koncerty probíhají v Červeném kostele a v Sále Břetislava Bakaly. Doprovodné akce každoročně připravuje společnost TyfloCentrum Brno, o.p.s., která již 8 let nabízí služby pro nevidomé a slabozraké v Jihomoravském kraji.

Obrázek č. 8 – Tmavomodrý festival Zdroj: Zpráva o činnosti BKC v roce 2009, http://www.bkc.cz/Zprava_o_cinnost_BKC_2009.pdf

Brněnská muzejní noc Brněnská muzejní noc je součástí festivalu muzejních nocí, který pořádá Asociace muzeí a galerií ČR za podpory MK ČR. Během ní je možné bezplatně navštívit ve večerních a nočních hodinách brněnská a okolní muzea, galerie a výstavní prostory. Současně se návštěvníci mohou pobavit při doprovodných zábavných programech. Uskutečňuje se za finanční podpory statutárního města Brna a významným způsobem se na ní podílí Dopravní podnik města Brna, který zajišťuje bezplatnou dopravu. [34] 40

Dny evropského filmu Přehled toho, co bylo v celé Evropě natočeno, a to i ty filmy, které by se z různých důvodů do běžné distribuce nedostaly, ale které svědčí o aktuálním vývoji evropské kinematografie. Spolupořadatelem je i ministerstvo kultury. Všechny filmy jsou promítány v Sále Břetislava Bakaly. [33]

Mezi ploty Divadelní a hudební festival Mezi ploty podporuje myšlenku bourání hranic mezi tak zvanými "postiženými" lidmi a veřejností. Akce se každý rok uskutečňuje v psychiatrické léčebně v Černovicích a jako každoročně umělci vystoupí bez nároku na honorář a celý výtěžek z akce bude využit ve prospěch léčebny. V roce 2009 město Brno přispělo na konání festivalu částkou 100 000 Kč. [35]

Sochy v ulicích – BRNO ART OPEN Na volných prostranstvích, na náměstích a historicky zajímavých místech se setkají zájemci o sochařské umění s uměleckými díly umělců z Česka a několika evropských zemí. Statutární město Brno ve spolupráci s dalšími partnery tak zakládá tradici venkovních krátkodobých městských galerií, které zpříjemní putování místních obyvatel i návštěvníků centrem města. Výstava je umístěna v prostorách Denisovy sady, Dům pánů z Kunštátu, Nová radnice, park pod Špilberkem, Moravské nám., Jakubské nám., nám. Svobody, Stará radnice a Malinovského náměstí. [34]

Brno – Město uprostřed Evropy … festival zábavy pod hrady Špilberk a Veveří Největší kulturní festival v Brně. Tradičně největším lákadlem je mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojných show s hudbou STAROBRNO - IGNIS BRUNENSIS. Světovou podívanou každoročně předvádí renomované ohňostrojné společnosti z Německa, Slovenska, Francie a Česka. Návštěvníci mají možnost zhlédnout celkem šest ohňostrojných představení s hudbou v různých místech Brna. Hlavní soutěžní část přehlídky pyromuzikálových show se uskutečňuje na hladině Brněnské přehrady. Těchto přehlídek se každoročně zúčastňuje až 200 000 lidí. Celý festival je doplněn bohatým kulturním programem. [34] V roce 2009 město Brno přispělo na konání festivalu částkou 500 000 Kč. [35]

41

Červen – od června do září probíhají akce v rámci Brněnského kulturního léta Mezinárodní hudební festival 13 měst CONCENTUS MORAVIAE Je pořádán v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Jedná se o festival klasické hudby, který se koná každý rok v bezmála dvaceti městech a to každý den v jiném. Dramaturgem festivalu je cembalistka Barbara Maria Willi. [29]

Brněnský varhanní festival Brněnský varhanní festival se i přes místní označení ve svém názvu už dávno stal svou dramaturgií a pozvanými umělci reprezentativní kulturní událostí národní a mezinárodní úrovně, zaštítěnou významnými institucemi včetně zahraničních. Celý program probíhá ve spolupráci s Hudební fakultou JAMU v Brně a pod patronací Klubu moravských skladatelů.

Babylonfest Je projektem Evropského roku mezikulturního dialogu. Cílem festivalu je ukázat Brno jako multikulturní město. Prostřednictvím široké škály kulturních a společenských se snaží oslovit co největší množství brněnských a jihomoravských občanů a více je seznámit s kulturou jiných národů a etnik. Akce se odehrává na Moravském náměstí a pod hradbami hradu Špilberk. Vedle koncertů doprovází program řada workshopů a výstavy.

Obrázek č. 9 – Babylonfest Zdroj: Zpráva o činnosti BKC v roce 2009, http://www.bkc.cz/Zprava_o_cinnost_BKC_2009.pdf

42

Divadelní svět Brno Zcela nový mezinárodní festival, který se poprvé svým divákům představil v červnu letošního roku. Celý projekt byl svěřen pod křídla Brněnského kulturního centra. Je do něj začleněna řada významných divadelních akcí: Festival žánrů HaDivadla, Divadlo v pohybu organizace CED, Dokořán pro hudební divadlo Městského divadla Brno a Festival radosti Loutkového divadla Radost. Patronem pilotního ročníku se stal pan V. Havel.

F scéna Projekt F SCÉNA je již od počátku zahrnut do komplexu Brněnského kulturního léta, jež je pořádáno Brněnským kulturním centrem. Je i jedním z členských festivalů Folklorního sdružení České republiky. F scéna je realizována formou pěti prodloužených víkendů, kdy každý víkend vystupuje jeden folklorní soubor. Slavnostní zahajovací představení se koná od roku 2001 v areálu nádvoří hradu Špilberk, všechny ostatní pořady v historickém centru města Brna na nádvoří Staré radnice.

Bienále grafického designu Říká se, že Bienále Brno je přehlídkou toho nejlepšího, co v oblasti grafického designu vzniká. Bylo založeno roku 1963 a je tudíž nejstarší cyklickou přehlídkou grafického designu na světě a v Brně probíhá jednou za dva roky. Vedle soutěžní přehlídky je součástí odborné sympozium a řada doprovodných výstav, díky nimž se Brno vždy na čtyři měsíce stane centrem aktuálního grafického designu. Spolupořádající institucí je i ministerstvo kultury ČR. V roce 2009 město Brno přispělo na konání festivalu částkou 50 000 Kč. [35]

Červenec Měsíc autorského čtení Měsíc autorského čtení je největší český literární festival, který od roku 2000 pořádá nakladatelství a agentura Větrné mlýny. Festival tradičně probíhá v době letních prázdnin od 1. července do 1. srpna a koná se kromě Brna i v Ostravě.

43

Brněnské shakespearovské dny Letní

shakespearovské

slavnosti

jsou

nejstarším

a největším open-air divadelním festivalem svého druhu v Evropě. Originální přehlídka her Williama Shakespeara, uváděná pod širým nebem ve starobylých kulisách

Pražského,

Brněnského,

Bratislavského

a Slezskoostravského hradu. Festival vznikl z podnětu prezidenta Václava Havla a v letech 1999 a 2000 jim pak udělil svoji osobní záštitu.

Obrázek č. 10 – Brněnské shakespearovské dny Zdroj: http://www.bkc.cz/Zprava_o_cinnost_BKC_2009.pdf

Srpen Den Brna Plenérová akce Den Brna připomíná historické události, ke kterým došlo během téměř čtyřměsíčního obléhání Brna švédskými vojsky na konci třicetileté války. Během oslav se uskutečňuje volná rekonstrukce tehdejší bitvy. Akce probíhá vždy přes víkend. Součásti programu je i dobový jarmark, divadelní dobová představení a koncerty.

Obrázek č. 11 – Den Brna Zdroj: Zpráva o činnosti BKC v roce 2009, http://www.bkc.cz/Zprava_o_cinnost_BKC_2009.pdf

44

Mezinárodní hudební festival Špilberk Mezinárodní hudební festival Špilberk založila Filharmonie Brno v roce 2000. Jako jediný v České republice byl výlučně postaven na symfonickém programu. Za deset let existence se z festivalu Špilberk stala respektovaná a vyhledávaná hudební událost, která neodmyslitelně patří k letnímu životu města Brna, a která přitahuje pozornost návštěvníků z celé Evropy a přivádí do Brna významné české i zahraniční umělce. [29]

Září Festival vědy Týdenní akce zaměřená na prezentaci vědy zábavnou formou. Akce je koncipována jako týden s vědou a vědci, která probíhá zčásti v plenéru, z části v prostorách vědeckých pracovišť a Brněnského kulturního centra na Staré radnici. Vymezují jej dva vrcholy: DEN VĚDCŮ, zahajovacím den Festivalu vědy, který přivádí vědce do ulic k lidem. Ve „vědeckém jarmarku“ předvádí zajímavé a inspirativní pokusy, měření a ukázky své práce aplikované do každodenního života. Protipólem je NOC VĚDCŮ, během které mohou naopak lidé navštívit vědce na jejich pracovištích a v laboratořích. Noc vědců je tradiční celoevropskou akcí, která se koná za podpory Evropské unie. V minulém roce tuto akci navštívilo 10 000 návštěvníků.

Obrázek č.12 – Festival vědy Zdroj: Zpráva o činnosti BKC v roce 2009, http://www.bkc.cz/Zprava_o_cinnost_BKC_2009.pdf

45

Mezinárodní hudební festival Brno - Moravský podzim Navazuje na více než třicetiletou tradici Mezinárodního hudebního festivalu Brno, oslovuje široké spektrum posluchačů a zachovává si svůj tematický charakter. Symfonické koncerty a operní představení jsou pořádány v Janáčkově divadle, komornější pořady převážně v Besedním domě, anebo v Konventu Milosrdných bratří. Spolu s festivalem Expozice nové hudby a Velikonočním festivalem duchovní hudby je součástí celoročního Mezinárodního hudebního festivalu Brno. [29]

Říjen Brněnská šestnáctka Brněnská šestnáctka je pětidenní mezinárodní výběrová soutěž krátkometrážních nekomerčních hraných filmů, organizovaná Brněnským kulturním centrem a Sdružením pro B16 a alternativní film. [33]

Mezipatra Filmový festival MEZIPATRA je specializovaný soutěžní filmový festival uvádějící filmy s gay, lesbickou, bisexuální, transgender a queer tématikou. Koná se každoročně v Praze, Brně a Ostravě. Je pořádán ve spolupráci se zahraničními kulturními instituty a zastupitelskými úřady i domácími kulturními institucemi a dalšími podobně zaměřenými filmovými festivaly, a uvádí vybrané celovečerní a krátké hrané filmy i filmy dokumentární. [33]

Listopad Kolem světa Cestovatelský festival v Brně probíhá vždy při veletrhu Sport Life v kongresovém centru BVV Brno a jeho součásti jsou reportáže, výstavy fotografií, cestovatelské zkušenosti a koncerty zaměřené na cestování. Koná se také v Praze a Ostravě a je určen pro všechny cestovatele, dobrodruhy, cyklisty, horolezce, skialpinisty a další outdoorové nadšence. Součástí festivalu je i projekce nejúspěšnějších filmů Mezinárodního festivalu outdoorových filmů.

46

Mezinárodní hudební festival Janáček Brno Patří mezi nové kulturní akce, jež se snaží zaplnit bílá místa v tuzemské festivalové nabídce. Základní myšlenka je zviditelnit Brno na mapě Evropy podobným způsobem, jak je tomu například ve spojení Mozart – Salzburg a využít tak alespoň částečně potenciálu, jež značka Janáček Brnu přináší. Festival je koncipován jako bienále. Důležitou součást festivalu představuje bohatý doprovodný program, jenž se skládá ze dvou podskupin. Vědecko-popularizační projekty a dětské projekty. Prvně zmíněná část sestává z několika muzikologických entrée, uměleckých besed formou snídaní, komentovaných video-projekcí a především z originálních vernisáží. Dětská část má za úkol postarat se o rozvoj kreativity dětí formou speciálních divadelních workshopů, výtvarných soutěží a realizací konkrétních dětských představení. [29]

Prosinec Vánoce na brněnské radnici Každoročně se v lokalitě náměstí Svobody, Zelný trh a Stará radnice konají vánoční trhy s bohatým doprovodným kulturně-společenským programem. Kromě stánků na návštěvníky čekají tradiční aktivity, např. vánoční strom s těsnohlídkovskou tradicí, charitativní kasička Českého červeného kříže, Ježíškova pošta či zvonička a vánoční dílny, které jsou umístěny v prostorách Staré radnice. Po dobu adventního času je také otevřen vstup na věž Staré radnice. Vždy 23. prosince jsou Vánoce na brněnské radnici ukončeny slavnostním ohňostrojem na nádvoří před Novou radnicí. [17] V roce 2009 město Brno přispělo na konání festivalu částkou 140 000 Kč. [35]

Obrázek č. 13 – Vánoce na brněnské radnici Zdroj: Zpráva o činnosti BKC v roce 2009, http://www.bkc.cz/Zprava_o_cinnost_BKC_2009.pdf

47

4.4

Průzkum – vyhodnocení dotazníků 4.4.1

Návštěvníci města Brna

Charakteristika návštěvníků Brna V období červenec až říjen 2010 jsme v rámci našeho průzkumu vyzpovídali 50 respondentů, kteří nemají trvalé bydliště v Brně. 14 z nich bylo zahraničních. Z celkového počtu návštěvníků bylo dotazovaných 28 mužů a 22 žen.

Věkovou skupinou, která je mezi tuzemskými návštěvníky nejvíce zastoupena, je skupina 21 až 40 let (52%), podíl skupiny do 20 let činil 22% a kategorie 41–59 let 20%. Návštěvníků starších než 60 let bylo pouze 6 %. U zahraničních turistů je podíl skupiny 21–40 let 48%, druhá nejsilnější je ovšem skupina 41–59 let se 30 procenty. Návštěvníků do 20 let je pouze 12% a starších 60 let je 10%.

Vzdělání: Mezi tuzemskými i zahraničními dotázanými turisty bylo přibližně 79% osob s vyšším stupněm vzdělání – 34% s maturitou a 44% s vysokoškolským vzděláním. 22% zbylých procent byli návštěvníci bez maturitního vzdělání. Vzdělanostní struktura tuzemských a zahraničních turistů se liší, zejména pokud jde o vysokoškolsky a středoškolsky vzdělané osoby. V souboru tuzemských turistů je výrazně vyšší podíl osob se vzděláním středoškolským (51%) a naopak u zahraničních turistů je vyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním (57%).

Vzdálenost od Brna či stát, ze kterého návštěvníci přijíždějí

Největší zdrojovou oblastí zájmového území je především okolní či blízké okresy Brněnského kraje. 72% turistů pocházelo z České republiky. Ze zbývajících 28 % cizinců téměř 45% návštěvníků pochází ze Slovenské republiky, spolu s další významnou skupinou občanů Německa. Nemalé zastoupení mělo i Rakousko a Spojené státy americké.

Závěr: Zahraniční turisté stále více jeví zájem o návštěvu města Brna. Proto je velice důležité ve svých kulturních či volno-časových aktivitách počítat se zahraniční účastí.

48

Graf č. 1 – Zahraniční účast

7% 14% 44%

14% 21%

Slovenská republika Německo Spojené státy americké Rakousko Velká Británie

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Důvody návštěvy města Brna Z níže uvedeného grafu vyplývá, že více než 25% dotázaných respondentů přijíždí do Brna v rámci dovolené (rekreaci, pobytu v přírodě, odpočinku či procházky). Z průzkumu také vyplývá, že pouze 10% dotázaných navštěvuje Brno za účelem turistických aktivit.

Závěr: Město Brno se jeví jako idální místo pro dovolenou. Avšak město by mělo více investovat do svých marketingových aktivit a zaměřit se zejména na mediální propagaci veškerého kulturního dění. Graf č. 2 – Důvod návštěvy města Brna 10%

14% 18%

26%

20%

12%

návštěvy turistických atraktivit, historie, architektura dovolená – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky návštěva nějaké sportovní akce práce – služební cesta, školení, konference, obchod zábava – společenské aktivity, koncerty, noční život nákupy

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

49

Délka pobytu: Turisté se v Brně povětšinou nezdržují příliš dlouho. Nejčastěji zde pobývají přes víkend. Typickou délkou pobytu turisty v Brně jsou 3 dny. Tuzemští turisté jezdí do Brna většinou pouze na jeden den. Cizinci stráví v Brně průměrně 6 dní.

Tabulka č. 1 – Délka pobytu v závislosti na počtu návštěv Počet dnů

1 den

2 - 7 dnů

8 a více dnů

První návštěva

15%

74%

11%

Už tu byli 1 - 3x Jsou tu po několikáté

19% 14%

68% 77%

13% 9%

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Závěr: Třídenní až týdenní délky pobytů dokazují, že město Brno má opravdu široké spektrum turistických lákadel. Lidé se stále rádi opětovně vracejí, a proto je nesmírně důležité dbát na aktuálnost a rozmanitost tématických celků.

Ubytování: Tuzemští turisté nejčastěji v Brně vůbec nepřespávají (50%), a pokud ano, tak spí u známých či příbuzných (34%). Zbylých 16% návštěvníků přespává v hotelu. Zahraniční návštěvníci naopak z 40% volí ubytování v hotelu, hotelu garni či motelu, 14% v penzionu a 30% si pronajmou pokoj či apartmán. 16% zahraničních turistů v Brně nepřespává.

Závěr: Hotelnictví a pohostinství hraje důležitou roli v cestovním ruchu. Zejména nabídka hotelů je v atraktivních obdobích hojně využívána. Hotelová zařízení by mohly více využívat speciálních akčních balíčků, aby tak přilákali více potencionálních zákazníků.

Kultura v Brně: Z tuzemských turistů jezdí kvůli kulturnímu programu v Brně pouze turisté ze vzdálenosti od Brna do 50 km. Turisté vzdálenější více než 50 km od Brna nejezdí do Brna z důvodu návštěvy nějaké kulturní akce nikdy. U 35% turistů je Brno častou destinací, když hledají nějakou kulturní aktivitu. 52 % jezdí do Brna vždy. Zbylých 13% Brno volí velice zřídka. 50

Spokojenost s programem: Převážná většina dotazovaných uvádí, že je velmi spokojena s kulturním programem. Více jak 35% je spokojeno, a pouze 4% uvádí absolutní nespokojenost. Jako nejčastější důvod nespokojenosti respondenti uváděli malé množství zahraničních interpretů a malý počet představení ve světových jazycích.

Závěr: Jak již bylo výše naznačeno, zahraničních turistů stále více přibývá, a proto je velice důležité implementovat různorodou společenskou účast. Velice důležitou roli také hraje komunikace minimálně v angličtině, němčině, francouzštině či španělštině.

Graf č. 3 – Spokojenost s programem ve městě Brně

8%

4% 36%

52% Jsem velmi spokojen/á Jsem spokojen, ale není zde vše, co bych chtěl/a Nejsem moc spokojen/a Nejsem vůbec spokojen/a

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Zdroje informací: Významným zdrojem informací o kulturním dění v Brně jsou přátelé a známí (36%), dále pak internet (32%), 16% čerpá informace z médií, 2% z veletrhů cestovního ruchu a 14% z turistických informačních center.

51

Graf č. 4 – Zdroje informací

14% 2%

36%

16%

32%

Přátelé

Internet

Média

veletrhy

Informační centra

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Závěr:

Internet nabývá stále více na své významnosti, a proto je velice důležité

aktualizovat veškeré dění ve městě Brně na jednotném portálu.

Doporučuji také

vypracovat internetové stránky ve více světových jazycích.

Výdaje na sportovní a kulturní aktivity: Výrazná většina dotazovaných (64%) utratí v Brně měsíčně za kulturní aktivity méně jak 500 Kč. 26% dotazovaných utratí více jak 500 Kč, 1 000–5 000 Kč pouze 5 dotazovaných osob (10%) . Více jak 5 000 Kč neutratí nikdo.

Graf č. 5 – Měsíční výdaje na sportovní a kulturní aktivity 0%

10% 26%

64%

Více jak 5 000 Kč

1 000 – 5 000 Kč

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

52

Do 1 000 Kč

Méně jak 500 Kč

4.4.2

Občané města Brna

Charakteristika občanů města Brna V období červenec až říjen 2010 jsme v rámci svého průzkumu vyzpovídali 50 respondentů, kteří trvale žijí v Brně. Tento sociologický průzkum byl zaměřen především na získání údajů o přáních a potřebách návštěvníků. Z 50 respondentů bylo dotazovaných 27 mužů a 23 žen. Věk: Referenční skupina dotazovaných občanů Brna je z 34% zastoupena respondenty ve věku do 20 let. 32% tvoří osoby 21–40 let. Nejméně početná je skupina mezi 41 a 60 lety (14%) a nejstarší část populace tvoří podíl 20%. Vzdělání: U dotazovaných občanů je nejvyšší podíl osob s vysokoškolským vzděláním, které dosáhla skoro polovina respondentů (48%). Druhou nejpočětnější skupinou jsou občané s maturitou (46%) a vzdělání bez maturity měli pouze tři dotazovaní (6%). V první otázce měli respondenti bez předchozí nápovědy vyjmenovat alespoň 5 kulturních událostí, které se pravidelně konají v Brně. Důvodem bylo zjistit, jak jsou které akce v podvědomí občanů. Ze všech 50 respondentů jich 84% vypsalo všech pět. Aktivit bylo vypsáno hodně jak kulturních tak sportovních. Tady je přehled těch nejčastějších: •

Ignis Brunensis – 15 respondentů

•

Muzejní noc – 15 respondentů

•

Jakýkoliv koncert v rámci Filharmonie Brno – 13 respondentů

•

Moto GP – 11 respondentů

•

Veletrh na výstavišti či akce spojená s ním (např. Veletržní běh Brnem) – 9 respondentů

•

Shakespearovské slavnosti – 8 respondentů

•

Majáles – 8 respondentů

•

Bonjour Brno – francouzské dny – 5 respondentů

•

Febio Fest – 4 respondenti

53

Graf č. 6 - Návštěvnost kulturních akcí

2% 4%

6%

2% 26%

10%

22% 28% Velice často, několikrát týdně Alespoň jednou týdně Vícekrát za měsíc Alespoň jednou za měsíc Jednou za čas Jednou za rok Spíše navštěvuji sportovní akce ( Grand Prix, hokejové a fotbalové zápasy) Vůbec

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Z grafu vyplývá, že skoro 30% respondentů navštěvuje kulturní akce vícekrát za měsíc a pouze 6% respondentů odpovídá, že nenavštěvuje kulturní akce vůbec.

Závěr: I když vidíme, že o kulturní akce je zájem vysoký, doporučovala bych více se zaměřit na propagaci sportovních aktivit. Jak můžeme vidět v grafu uvedeném níže, nespokojenost s nabídkou sportovišť je značná. Spokojenost s kulturní nabídkou: Ze všech 50 dotazovaných je 36% respondentů velmi spokojeno s nabídkou kulturních aktivit v Brně. 52% respondentů je sice spokojeno, ale něco jim v nabídce schází. 4 osoby (8%) nejsou moc spokojeni a 2 lidé nejsou spokojeni vůbec (4%).

54

Graf č. 7 – Spokojenost s kulturním programem 8%

4% 36%

52% Jsem velmi spokojen/á Jsem spokojen, ale není zde vše, co bych chtěl/a Nejsem moc spokojen/a Nejsem vůbec spokojen/a

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Výhrady: Na otázku, co občanům v Brně v oblasti kultury a sportu nejvíce schází a co jim doslova vadí, převažovaly 2 hlavní kategorie: První je nedostatek krytých bazénů a kritický stav těch stávajících. Na tuto skutečnost upozornilo 9 respondentů. Stejný počet dotazovaných napsalo problém s absencí kvalitního fotbalového stadionu, místo zrušeného za parkem Lužánky. Mnoho respondentů se pozastavilo i nad ostatními sportovišti, jako nový hokejový stadion či rozšíření cyklostezek. Celkově se počet negativních ohlasů ohledně podmínek pro aktivní i pasivní sport vyšplhal až na 46% respondentů. Další významný problém je potřeba nového kvalitního koncertního sálu. Tuto problematiku jsem popsala blíže v praktické části své práce. Avšak je vidět, že je v podvědomí občanů, kterých se nad tímto problémem pozastavilo 20%. S tímto tématem souvisely i další připomínky na omezenou nabídku koncertů i muzikálů. Namátkou občané postrádají také nějaký významný festival mezinárodního významu, jako je například festival v Karlových Varech a nízký počet autorských čtení světových spisovatelů a zahraničních interpretů. V oblasti divadelní občanům schází více divadelních festivalů a zejména důchodci jsou nespokojeni s vysokou cenou hostujících umělců a divadel.

55

Výdaje na sportovní a kulturní aktivity: Celých 42% občanů utratí 500 až 1 000 Kč měsíčně. Do 500 Kč utratí sice 32% občanů, ale všichni z věkové kategorie buď do 20 let, nebo naopak 60 let a více. 1 000 – 5 000 Kč utratí 26% Brňanů a nad 5 000 Kč opět neutratí nikdo. Graf č. 8 - Měsíční výdaje na sportovní a kulturní aktivity 26%

0%

32%

42%

Do 500 Kč

500 - 1 000 Kč

1 000 Kč - 5 000 Kč

Více jak 5 000 Kč

Zdroj: Vlastní průzkum, Podzim 2010, n = 50

Závěr: Z průzkumu vyplývá, že segment „studenti“ a také „senioři“ utrácí méně, než ostatní věkové kategorie, a proto by se provozovatelé služeb měli zaměřit na zvýhodněné tarify právě pro tyto zmíněné věkové kategorie.

Zdroje informací: Získávání informací ohledně nabídky kulturních aktivit je značně ovlivněno věkem respondentů. 100% dotazovaných ve věku do 60 let odpovědělo, že zdrojem je pro ně výhradně internet. Alternativními zdroji jsou přátelé a rodina, média a propagační materiály. Oproti tomu dotazovaní ve věku vyšším než 60 let uvedli, že informace získávají hlavně z médií, turistických informačních center, a od známých a rodiny.

Závěr: Internetový portál, média a propagační materiály hrají klíčový faktor v informačních zdrojích.

Otevřená otázka: Poslední otázka byla otevřená a to, zdali by respondenti chtěli ještě něco k problematice kulturního programu dodat. Většina dotazovaných již na tuto otázku nereagovala, své připomínky popsali v otázce číslo 5. Avšak z řad mladší generace do 40 let, 12% nezávisle na sobě podotklo, že je pro ně lákavější kulturní nabídka v Praze. 56

5 NÁVRH STRATEGIE Občané města Brna jsou s kulturní nabídkou spokojeni, nedostatkem je pro ně však absence zásadního kulturního i sportovního zázemí, které by druhé největší město v České republice mělo určitě mít. Velice zásadní je podle mě výstavba koncertního sálu s větší kapacitou míst, doposud nahrazovaného Janáčkovou operou. Umožnil by provedení větších symfonických děl a oratorií, které není možné dosud uvádět, neboť akustické možnosti náhradního řešení to beze zbytku neumožňují. Městu chybí rovněž sál s možností uvádění světových muzikálových titulů i původní autorské tvorby. Pro získání domácí mimobrněnské klientely a zahraničních návštěvníků je nezbytné zajistit podstatně širší informovanost. Z dosažených výsledků průzkumu bych navrhla tato opatření: •

využití nových komunikačních technik, billboardů, panelů či vlastních propagačních materiálů,

•

zavedení

nabídkového

katalogu

s přehledem

ročních

kulturních

akcí

se zaměřením na domácí a zahraniční cestovní kanceláře či jednotného informačního on-line portálu, •

vytvoření kvalitní místní počítačové sítě ve všech městských kulturních institucích s připojením na internet,

•

spolupráci s partnerskými městy a dalšími zahraničními subjekty.

Souběžně s mediálním zvýrazněním městských kulturních akcí považuji za nezbytné vytvořit aktivní a atraktivní nabídku kulturních akcí, které oživí letní město mimo hlavní divadelní a hudební sezónu. Také bych doporučila

intenzivnější propagaci

lokálních kulturních tradic, historických daností a působností významných osobností ve vztahu ke kulturnímu turismu. V rámci zlepšení sportovních aktivit a posílení cestovního ruchu bych navrhovala zaměřit se na výstavbu sportovišť, ať už v rámci fotbalové stadionu či krytých bazénů. Výstavba stadionu by pomohla opět získat ztracené sportovní fanoušky, kteří jsou nedílnou součástí i cestovního ruchu. V letních sezónách by občané města Brna i přijíždějící turisté určitě uvítali rozšíření cyklistických a in-line stezek. Propojením kulturního a sportovního vyžití se posílí turistický ruch.

57

6 ZÁVĚR V teoretické části své práce jsme se snažili shrnout podstatné informace o městě Brně, jeho historii, vyhodnotit jeho postavení v rámci České republiky a také vysvětlit význam slovního spojení městské památkové rezervace. Dále jsme představili jeho strategie v rámci rozvoje cestovního ruchu a kultury. Praktická část obsahuje výčet všech historických památek, které lze v Brně najít, a navždy budou pro turisty lákavou atraktivitou. Brno je krásné město se spoustou památek, v nichž se promítá jeho historie a procházka po centru vždy potěší jak turistu, tak i občana Brna. Dojem jedinečnosti brněnské architektury umocňují spíše památky z období secese a funkcionalismu, které jsou pro Brno typické a ve srovnání s jinými městy tak ojedinělé. Podstatnější částí směřující k cíli práce však byla kolekce všech institucí, tedy muzejních, divadelních či hudebních stálých scén, které udržují v Brně kulturní život. Součástí je i souhrn přírodních a relaxačních atraktivit, které mohou nalákat návštěvníky a také neustále uspokojují a vytváří pro občany nedílnou součást využití jejich volného času. Opravdu aktuální přehled o tom, co Brno v současné době vytváří pro své občany a návštěvníky během roku představuje třetí část této práce, ve které je podrobně vypsán program během roku. Zde jsou uvedeny kulturní festivaly, které již mají v Brně několikaletou tradici a jejich každoroční konání láká a kulturně obohacuje jak Brňany, tak turisty. Je zde vyobrazeno, kolik kulturních akcí a aktivit Brno nabízí a jak se z kulturního hlediska stará o podporu kultury. Mnohé z těchto festivalů jsou organizovány přímo městem, některé jsou celorepublikového významu. Všechny jsou však kulturně hodnotné. Potvrzení mých výsledků je opřeno o průzkum, ve kterém jsem se snažila shromáždit názory i ze strany návštěvníků všech těchto kulturních akcí, čili občanů a turistů, kteří využívají možností kulturního vyžití v Brně. Z dosažených výsledků plyne, že zahraniční turisté stále více jeví zájem o návštěvu města Brna. Proto je velice důležité ve svých kulturních či volno-časových aktivitách počítat se zahraniční účastí. Město se take jeví jako ideální místo pro dovolenou, avšak mělo by stále více investovat do svých marketingových aktivit a zaměřit se zejména na mediální propagaci veškerého kulturního dění. Třídenní až týdenní délky pobytů dokazují, že Brno má opravdu široké spektrum turistických 58

lákadel. Lidé se stále rádi opětovně vracejí, a proto je nesmírně důležité dbát na aktuálnost a rozmanitost tématických celků. Také hotelnictví a pohostinství hraje důležitou roli v cestovním ruchu. Zejména nabídka hotelů je v atraktivních obdobích hojně využívána. Hotelové zařízení by mohly více využívat speciálních akčních balíčků. Jak již bylo výše naznačeno, zahraničních turistů stále více přibývá, a proto je velice důležité implementovat různorodou společenskou účast. Velice důležitou roli také hraje komunikace minimálně v angličtině, němčině, francouzštině či španělštině. V současné době kulturní organizace využívají převážně tradiční média, která jsou finančně méně náročná, ale mají omezený dosah předávání informací. Závěrem lze konstatovat, že interpretovaná data a výsledky mohou posloužit jako hodnotný zdroj informací pro subjekty operující na trhu cestovního ruchu, které mohou pomoci ke zlepšení kulturního dění ve městě Brně.

59

7

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKY MĚSTA BRNA – TURISTY 1. Pocházíte z České republiky? / Where do you come from? 1 2

ano ne – uveďte název státu _______________________

/

write

down

your

origin

country:

Otázka č. 2 pouze pro zahraniční návštěvníky:

2. Která místa v České republice jste již při nynějším pobytu navštívil (a) nebo hodláte ještě navštívit? / Which cities have you already visited in Czech republic or do you plan to visit? _______________________

_______________________

_______________________

_______________________

Následující otázky jsou pouze pro tuzemské návštěvníky: 3. Z kterého města či obce pocházíte?

Město/obec: __________________________ Okres: __________________

4. Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od Brna? 1 2 3 4

do 20 km 21 až 50 km 51 až 100 km nad 100 km

Na následující otázky odpovídají opět všichni: 5. Jak jste sem přicestovali? / How did you come here? 1 2 3 4 5 6 7

autem (příp. na motocyklu)/ by car or motorbike vlakem/ by train autobusem – linkovým/ by bus autobusem – se zájezdem / it is a collective tour na kole / by bicycle pěšky / by feet jinak: _______________________

60

6. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? / How long will you stay here? 1 jednodenní – bez noclehu / Just for one day without sleeping 2 2 až 6 noclehů / two days up to 7 days 3 Delší / Longer 7. Už jste někdy navštívil (a) město Brno? / Have you ever visited Brno? 1 Ne, jsem tu poprvé / I am here for the first time 2 Ano, byl (a) jsem zde 1 až 3 krát / Yes, I was here once up to three times 3 Ano, byl (a) jsem zde už vícekrát / Yes, I was here many times

8. Kde jste zde ubytován (a)? / Where do you stay? 1 Hotel, Garni, motel 2 penzion 3 kemp / tábořiště / Camping site, caravan 4 jiné hromadné ubytovací zařízení (ubytovna, hostel) /hostel 5 pronajatý pokoj, apartmán / Rented room, apartment 6 u známých, příbuzných / I stay at house of my friends, family 7 nejsem zde ubytován (a) / I am not accomodated here 9. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v Brně je: (vyberte pouze 1 odpověď) What is the reason of your visiting Brno? ( choose only one answer) 1 návštěvy turistických atraktivit, historie, architektura / monuments, history, architecture 2 dovolená – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky / relaxation 3 návštěva nějaké sportovní akce / visiting of any sport event 4 práce – služební cesta, školení, konference, obchod / bussines trip, seminář, conferention 5 zábava – společenské aktivity, koncerty, noční život / concerts, night life 6 nákupy / shopping Otázky 10. až 15. pouze pro tuzemské návštěvníky 10. Jezdíte do Brna z důvodu kulturních či sportovních aktivit? 1 2 3 4

Ano, víceméně vždy sem jedu kvůli kulturnímu programu Brno je pro mě častou destinací, když hledám nějakou kulturní aktivitu Brno volím velice zřídka Nikdy nejezdím do Brna z důvodu návštěvy nějaké kulturní akce

11. Jak jste spokojeni s kulturním programem v Brně? 1 2 3 4

Jsem velmi spokojen/a Jsem spokojen/a, ale není zde vše, co bych chtěl/a Nejsem moc spokojen/a Nemohu posoudit

61

12. Co Vám v Brně v oblasti kultury nejvíce schází, co Vám vadí?

13. Pokud hledáte informace o kulturních a sportovních akcích, kde čerpáte? ano

částečně

ne

1 - turistická informační centra

1

2

3

2 - média (články v tisku, rozhlas, televize)

1

2

3

3 - propagační materiály, prospekty, průvodci apod.

1

2

3

4 - internet

1

2

3

5 - informace od personálu ve službách

1

2

3

6 - informace od příbuzných či známých

1

2

3

14. Kolik Vás odhadem stojí kulturní a sportovní aktivity v Brně měsíčně? 1 Více jak 5000 Kč 2 1000 – 5000 Kč 3 Do 1000 Kč 4 Méně jak 500 Kč 15. Chtěl (a) byste ještě něco k problematice kulturního a sportovního programu v Brně dodat?

16. Respondent je / respondent is 1 muž / man 2 žena / woman 17. Věková kategorie / Year category: 1 do 20 let/ till 20 years 2 21 až 40 let 3 41 až 59 let 4 60 a více let/ more than 60 years 18. Vzdělání / education 1 bez maturity / without graduation 2 s maturitou / graduated 3 vysokoškolské / university degrese

62

Příloha č. 2 – DOTAZNÍK PRO OBČANY MĚSTA BRNA

1. Vyjmenujte 5 kulturních akcí konajících se v Brně, které Vás napadnou:

2. Jak často navštěvujete v Brně nějakou kulturní akci? 1 2 3 4 5 6 7 8

Velice často, několikrát týdně Alespoň jednou týdně Vícekrát za měsíc Alespoň jednou za měsíc Jednou za čas Jednou za rok Spíše navštěvuji sportovní akce (Grand Prix, hokejové a fotbalové zápasy) Vůbec

3. Jak jste spokojeni s kulturním programem v Brně? 1 2 3 4

Jsem velmi spokojen/á Jsem spokojen, ale není zde vše, co bych chtěl/a Nejsem moc spokojen/a Nejsem vůbec spokojen/a

4. Co Vám v Brně v oblasti kultury nejvíce schází, co Vám vadí?

5. Z jakých zdrojů získáváte informace o kulturních a sportovních akcích? ano

částečně

ne

1 - turistická informační centra

1

2

3

2 - média (články v tisku, rozhlas, televize)

1

2

3

3 - propagační materiály, prospekty, průvodci apod. 1

2

3

4 - internet

1

2

3

5 - informace od personálu ve službách

1

2

3

6 - informace od příbuzných či známých

1

2

3

63

6. Kolik Vás odhadem stojí kulturní a sportovní aktivity měsíčně? 1 Více jak 5000 Kč 2 1000 – 5000 Kč 3 Do 1000 Kč 4 Méně jak 500 Kč 7. Chtěl (a) byste ještě něco k problematice kulturního a sportovního programu v Brně dodat?

8. Respondent je: 1 muž 2 žena 9. Věková kategorie: 1 do 20 let 2 21 až 40 let 3 41 až 59 let 4 60 a více let 10. Vzdělání: 1 bez maturity 2 s maturitou 3 vysoká škola

64

Příloha č. 3 – PŘEHLED VELETRHŮ KONAJÍCÍCH SE BĚHEM ROKU Go

Mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu

Regiontour

Mezinárodní veletrh turistických možností v regionech

Opta

Mezinárodní veletrh oční optiky, optometrie a oftalmologie Mezinárodní výstava psů

Styl

Mezinárodní veletrh módy

Kabo

Mezinárodní veletrh obuvi a koženého zboží

S1

Mezinárodní veletrh vybavení pro outdoorové a zimní sporty

Salima

Mezinárodní potravinářský veletrh

Mbk

Mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství

Inteco

Mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování

Vinex

Mezinárodní vinařský veletrh

Embax

Mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií

Motosalon

Mezinárodní veletrh motocyklů, příslušenství a oblečení

Pro dítě

Mezinárodní veletrh potřeb pro dítě

Techagro

Mezinárodní veletrh zemědělské techniky

Animal vetex

Mezinárodní veterinářský veletrh

Silva regina

Mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh

Rybaření

Mezinárodní výstava rybářských potřeb Světová výstava vývoje myslivosti a lovectví

Minerály Brno

Mezinárodní prodejní výstava minerálů, fosílií, šperků a přírodnin

IBF

Mezinárodní stavební veletrh

SHK Brno

Mezinárodní veletrh technických zařízení budov

Mobitex

Mezinárodní veletrh bydlení

Mototechna Brno

Burza historických vozidel, náhradních dílů a dokumentace, výstava historických automobilů Výroční sjezd České kardiologické společnosti

Urbis technologie

Mezinárodní veletrh komunálních technologií a služeb

Vodovody, kanalizace

Mezinárodní vodohospodářská výstava

Envibrno

Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí

Autotec a Autosalon

Mezinárodní veletrh užitkových a osobních automobilů a dílů

65

Motorsportexpo

Mezinárodní veletrh dílů a vybavení pro motoristický sport

Intercanis

Mezinárodní výstava psů

ModellBrno

Evropské setkání modelářů, Mistrovství České republiky žáků v plastikovém modelářství, výstava a veřejná soutěž

Zelený svět

Zahradnický veletrh

MSV

Mezinárodní strojírenský veletrh

IMT

Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů

Fond – ex

Mezinárodní slévárenský veletrh

Welding

Mezinárodní veletrh svařovací techniky

Profintech

Mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy

Interprotec

Mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí

Urbis invest

Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech

Index Forum

Odborné ICT & business setkání

Air In

Mezinárodní letecký veletrh (Letiště Leoše Janáčka Ostrava) Moravskoslezská národní výstava psů

Expodent

Středoevropský

veletrh

stomatologie

a

ústní

hygieny

(Kongresové centrum Praha) Digitex

Mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a digitální zábavy

Interkamera

Mezinárodní výstava fotografické techniky

Sport life

Mezinárodní sportovní veletrh

Bike Brno

Mezinárodní cyklistický veletrh

Boat Brno

Mezinárodní výstava lodí a vodních sportů

Caravaning Brno

Mezinárodní výstava karavanů a obytných automobilů

Medical Fair Brno

Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví

Gaudeamus

Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání

Brno Art Fair

Mezinárodní veletrh umění Vánoční trhy

Stavební centrum

Centrum vzorových domů a vzorkovna stavebních materiálů,

EDEN

celoročně

Zdroj: http://www.bvv.cz/i2000/bfcat.nsf/WWWAllPDocsID/PKAY7VPFPW?OpenDocument&DB=S 010A

66

7.1

Seznam obrázků a tabulek:

Obrázek č. 1 – Besední dům

16

Obrázek č. 2 – Hrad Špilberk

17

Obrázek č. 3 – Augustinianský klášter

19

Obrázek č. 4 – Hotel avion

21

Obrázek č. 6 – Dům umění

28

Obrázek č. 7 – Mahenovo divadlo

30

Obrázek č. 8 – Tmavomodrý festival

41

Obrázek č. 9 – Babylonfest

43

Obrázek č.10 – Brněnské shakespearovské dny

45

Obrázek č. 11 – Den Brna

45

Obrázek č. 12 – Festival vědy

46

Obrázek č. 13 - Vánoce na brněnské radnici

48

Tabulka č. 1 – Délka pobytu v závislosti na počtu návštěv

49

67

8 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ: Knižní zdroje:

(1) DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Brno a okolí Brna, 1. vydání. Brno. Nakladatelství S & D. 2004. 191s. ISBN 80-86050-79-3

(2) DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav. Dějiny města Brna 1, 1. vydání. Nakladatelství Blok. 1969. 290 s.

(3) FLODROVÁ, Milena. 100 let v Brně. 1. vydání. Brno, Nakladatelství Fotep. 2007 ISBN 978-80-86871-09-7

(4), KALNÝ, Karel. Brno Guide. 1. vydání. Brno, Nakladatelství Retis. 1996. 108 s. ISBN 80-901652-5-7

(5) KUDĚLKA, Zdeněk; TEPLÝ Libor. Vila Tugendhat. 1. vydání. Nakladatelství Fotep. 2001. 74 s. ISBN 80-902-921-00

(6) MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště: stavba století. Vydaly Veletrhy Brno. 2002. ISBN 80-729-304-94

(7) ŠTĚDROŇ, Miloš. Besední dům: architektura, společnost, kultura. Vydala Státní filharmonie Brno. 1995. ISBN 80-702-80-71-9

(8) TUČKA, Ota a kolektiv, Brno – město uprostřed Evropy. Nakladatelství Litera. 2005. ISBN 80-85763-26-5

(9) VRABELOVÁ, Renata. Brno – architektura 1990 – 2005. Vydala Galerie architektury Brno. 2004. 236 s. ISBN 80-239-3932-7

(10) Propagační letáček Mendlova Muzea

(11) Propagační letáček Technického muzea 68

Internetové zdroje:

[12] Národní památkový ústav. Zákon české národní rady[online]. c 2003 – 2010. [cit. 2010-4-18]. Dostupné na WWW: .

[13] Tourism. Encyklopedie[online]. c 1998. [cit. 2010-3-10]. Dostupné na WWW: .

[14] Špilberk. Historie Muzea města Brna[online]. [cit. 2010-4-18]. Dostupné na WWW: .

[15] Moravské zemské muzeum [online]. Aktualizováno 14. 4. 2010 [cit. 2010-2-10]. Dostupné na WWW: .

[16] Moravská galerie. O nás [online].[cit. 2010-4-18]. Dosupné na WWW: .

[17] Brno. Informace a zajímavosti o městě Brně[online]. c 2009 – 2010. Aktualizováno 8.3.2010 [cit. 2010-2-8]. Dostupné na WWW: .

[18] Muzeum romské kultury. O nás [online].[ cit. 2010-2-15]. Dostupné na WWW: .

[19]

Estav.

Janáčkovo

kulturní

centrum

má

jednodušší

návrh[online].

Aktualizováno 19. 10. 2010. [cit. 2010-10-19]. Dostupné na WWW: http://www.estav.cz/zpravy/new/brno-koncertni-sal-jkc.html>.

[20] Zoo Brno. Více o nás [online]. c 2007. [cit. 2010-15-3]. Dostupné na WWW: .

69

[21] Listy Jižní Moravy. Brněnskou hvězdárnu a planetárium čeká zásadní přestavba [online]

Aktualizováno

9.

2.

2010.[cit.

2010-3-15].

Dostupné

na

WWW:

.

[22] Botanická zahrada a arboretum. Arboretum [online]. Aktualizace 11. 3. 2010. [cit. 2010-3-15]. Dostupné na WWW: .

[23] KUBECZKA, Josef. Expozice nové hudby[online]. c 26. 3. 2009. [cit. 2010-2-16]. Dostupné na WWW: .

[24] Brno. Správa města[online]. c 2009. Aktualizováno 7. 1. 2010 [cit. 2010-2-16]. Dostupné na WWW: .

[25] Brno. Správa města[online]. c 2009. Aktualizováno 3. 3. 2010 [cit. 2010-3-17]. Dostupné na WWW: .

[26] Brno. Občan[online]. c 2009. Aktualizováno 9. 3. 2010 [cit. 2010-3-17]. Dostupné na WWW: .

[27] Hvězdárna [online]. [cit. 2010- 3-17]. Dostupné na WWW: .

[28] Brněnská přehrada. O přehradě[online]. c 2009-2010. [cit. 2010-3-17]. Dostupné na WWW: .

[29] Asociace hudebních festivalů. Mezinárodní hudební festival Brno[online]. C 2009. [cit. 2010-317]. Dostupné na WWW: .

70

[30] Brno. Koncepce kultury v působnosti města.[online]. c 2009. Aktualizováno 8. 4. 2010 [cit. 2010-4-20]. Dostupné na WWW: .

[31] Festival Jeden svět. O festivale.[online]. c 2010. Aktualizováno 16.4.2010 [cit. 2010-4-20]. Dostupné na WWW: .

[32] Encounter. O nás.[online]. c 2008. [cit. 2010-4-20]. Dostupné na WWW: .

[33] Seznam. Filmové festivaly.[online]. c 1996 – 2010. [cit. 2010-4-20]. Dostupné na WWW:.

[34] Cestovatel. Festivaly.[online]. c 22. 5. 2008. [cit. 2010-20-4]. Dostupné na WWW: .

[35] Brno. Správa města.[online]. c 2010.[cit. 2010-10-22]. Dostupné na WWW: .

[36] Brno. Brněnský metropolitan.[online]. c 15. 2. 2010.[cit. 2010-10-22]. Dostupné na WWW:.

[37] Městské divadlo Brno. Historie.[online]. c 2010.[cit. 2010-10-22]. Dostupné na WWW: .

[38] CED. Historie a idea.[online]. c 2010.[cit. 2010-10-22]. Dostupné na WWW: .

71