VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Te m n ý t u r i s m u s v Č e s k é re p u b l i c e bakalářská práce

Autor: Jana Theierová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2012 1

Copyright © 2011 Jana Theierová 2

1

Abstrakt THEIEROVÁ Jana: Temný turismus v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Práce se zabývá motivací účastníka cestovního ruchu a psychologickými motivy, které přivádí návštěvníky na místa temného turismu. Konkrétně se zaměřuje na Terezín, Lidice, Kostel svatého Cyrila a Metoděje, Palachův pomník a Památník Vojna u Příbrami, tedy 5 nejnavštěvovanějších objektů v České republice poznamenaných totalitními reţimy. Je zpracována historie jednotlivých památek, popsán současný stav, podpora turismu a propagace, která by měla vést ke zvýšení povědomí generace nepamětníků o temné historii naší země.

Klíčová slova: Temný turismus. Totalitarismus. Motivace. Historie. Návštěvník.

Abstract THEIEROVÁ Jana: Dark tourism in the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor PhDr. Eva Půlkrábková. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012.

This work is focused on motivation of a tourist and psychological motives, that bring visitors to the place of dark tourism. Specifically, it focuses on Terezin, Lidice, Church of St. Cyril and Methodius, Palach’s Memorial and The Vojna Memorial in Pribram, 5 most visited sites in the Czech Republic, marked by totalitarian regimes. It deals with the history of monuments and mainly their current situation, support of tourism and promotion, which should lead to an increase of awareness contemporary generation about the dark history of our country.

Key words: Dark tourism. Totalitarism Motivation. History. Visitor.

2

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala paní PhDr. Evě Půlkrábkové za její cenné rady, připomínky a zejména pak za vedení této práce. Poděkování patří také všem, kteří se podíleli na této bakalářské práci. Respondentům, kteří si našli pár minut na vyplnění dotazníku, rodině a přátelům za jejich podporu. Velký dík patří rovněţ zaměstnancům Národní knihovny a knihovny VSPJ, kteří mi pomáhali hledat potřebnou literaturu. 3

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a

jsem ji

samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

4

Předmluva S temným turismem jako zvláštní formou cestovního ruchu jsem se poprvé setkala aţ při studiu na této škole. Téma mě zaujalo i z toho důvodu, ţe není v České republice zatím tolik rozšířeno. Proto jsem se rozhodla svou bakalářskou práci zaměřit právě na problematiku temného turismu, zejména ve spojení moderními dějinami 20. století, které byly v českých zemích velmi silně ovlivněny totalitními reţimy. Propojení autoritativních reţimů, jako nacismu a komunismu, ve spojení s psychologickými motivy a zejména cestovním ruchem České republiky je zatím poměrně neprozkoumané téma, které si ale rozhodně pozornost zaslouţí. Práce se zaměřuje především na motivaci účastníka cestovního ruchu, tedy na důvod, proč lidé místa navštěvují, proč jsou pro ně atraktivní. Pro zhodnocení tohoto potenciálu se práce zabývá historií jednotlivých míst, i jejich původním účelem. Měla by podat stručný přehled dějin českých zemí z období totality, tedy především z první poloviny 20. století, a důsledky totalitarismu na současný trend cestování. Informace ke zpracování této bakalářské práce jsem čerpala zejména z knih orientovaných na moderní dějiny a také z kniţních zápisků pamětníků či obětí totalitních reţimů. Dále z literatury zaměřené na psychologii, hlavně na emoce a motivaci. Poznatky ke druhé, praktické části práce jsem získala z dotazníkového šetření a vlastních dojmů z návštěvy jednotlivých objektů.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................ 10 1. TEMNÝ TURISMUS ........................................................................................... 11 1.1.

Počátky temného turismu ................................................................................ 11

1.2.

Otázka etiky ve spojení s temným turismem ................................................... 12

1.3.

Odborníci ......................................................................................................... 12

2. NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ PAMÁTKY ............................................................ 13 2.1.

Památky ve světě ............................................................................................. 13

2.2.

Památky v České republice ............................................................................. 13

2.2.1. Zámek Velké Losiny ....................................................................................... 13 2.2.2. Ţalář národů ..................................................................................................... 14 2.2.3. Slavkovské bojiště ........................................................................................... 14 2.2.4. Místo bitvy u Hradce Králové ......................................................................... 14 2.2.5. Vyšehradský hřbitov ........................................................................................ 14 2.2.6. Naučná stezka Jáchymovské peklo ................................................................ 15 3. VYBRANÉ PAMÁTKY V ČR ............................................................................ 16 3.1.

Terezín ............................................................................................................. 16

3.2.

Kostel svatého Cyrila a Metoděje .................................................................... 18

3.3.

Lidice ............................................................................................................... 19

3.4.

Památník Vojna u Příbrami ............................................................................. 21

3.5.

Jan Palach ........................................................................................................ 23

4. TOTALITARISMUS ........................................................................................... 26 4.1.

Původ slova ..................................................................................................... 26

4.2.

Rozdíly mezi nacismem a komunismem ......................................................... 26

4.3.

Historie nacismu a komunismu ....................................................................... 27

4.4.

Rozšíření reţimů ve světě ................................................................................ 27

5. MOTIVACE ÚČASTNÍKA ................................................................................. 29 5.1.

Motivace .......................................................................................................... 29

5.2.

Emoce a motivace ............................................................................................ 29

5.3.

Záţitek ............................................................................................................. 30

5.4.

Proţitek ............................................................................................................ 31

6. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ............................................................................... 32 6.1.

Metodika výzkumu ......................................................................................... 32

6.2.

Výsledky výzkumu ......................................................................................... 33

6.3.

Závěrečná shrnutí dotazníkové šetření ........................................................... 53

ZÁVĚR ..................................................................................................................... 56 INFORMAČNÍ ZDROJE ....................................................................................... 57 Seznam grafů ............................................................................................................. 62 Seznam obrázků ......................................................................................................... 62 PŘÍLOHA ................................................................................................................. 63

Úvod První část práce se zaměřuje nejprve na samotný vznik „temného turismu“ a na vysvětlení tohoto pojmu. Popsány jsou specifické formy cestovního ruchu, které se temnými místy zabývají. Zmíněni jsou také nejvýznamnější odborníci, akademičtí pracovníci a další experti, kteří se orientují na problematiku temného turismu, jak při přednášení na univerzitách po celém světě, tak ve svých publikacích. Řešena musí být také otázka etiky, která velmi úzce souvisí s cestováním na místa poznamenaná, většinou násilnou, smrtí. Pro představu je uvedeno několik příkladů, z nedávné historie i současnosti, které řeší otázku uctění památky obětí ve spojení s etikou a uchováním piety místa. Později se práce zaměří uţ na samotné památky poznamenané totalitnímu reţimy, které patří v České republice podle CzechTourism k nejnavštěvovanějším

[2]

.

Konkrétní památky byly vybrány tak, aby se pokaţdé jednalo o odlišný typ památníku. V chronologickém pořadí se tak práce věnuje koncentračnímu táboru Terezín; kostelu svatého Cyrila a Metoděje, známému jako památník heydrichiády; Lidicím, vesnici, která byla vypálena jako odplata za smrt říšského protektora; táboru nucených prací a později politickému vězení Tábor Vojna u Příbrami a památníku Jana Palacha, studenta, jeţ se na protest proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy, upálil. Práce pokračuje vysvětlením pojmu totalitarismus, jeho vznikem a rozšířením po Evropě, později po celém světě. Řeší se společné znaky komunismu a nacismu, jejich původ a především hlavní cíle, které stanovili nejvýznamnější představitelé těchto reţimů. Motivace je řešena na konci teoretické část. V praktické části je diskutována motivace. Pohnutky a důvody, které přivádí návštěvníky na tato místa. Výsledky průzkumu jsou v klíčových otázkách rozděleny podle jednotlivých památek, v pořadí, ve kterém byly uvedeny v teoretické části. Obohaceny jsou vlastními názory autorky a jejími dojmy z návštěvy vybraných míst. V závěrečném shrnutí dotazníkového šetření jsou zbývající výsledky výzkumu uvedeny jiţ souhrnně pro všechny památky, jedná se zejména o demografické otázky a otázky související s výzkumem nepřímo. Závěr poskytuje komplexní shrnutí celé práce a interpretaci zjištěných výsledků. Dotazník administrovaný respondenty je uveden v příloze. 10

1. Temný

turismus

Pojem Dark tourism, tedy v překladu temný turismus, byl poprvé pouţit spolupracovníky Lennonem a Foleyem v roce 1996. Symbolizuje turistiku, zaměřenou na místa poznamená smrtí či tragédií

[13]

. Dále se také můţeme

v literatuře setkat s pojmy jako Grief tourism, odvozeného v překladu ze slova zármutek, nebo pojmem Thanatourism, kdy v řečtině thanatos představuje personifikaci smrti. Pojem thanatourism je spjat zejména se jménem akademika Seatona, který ho definoval jako cestování motivované, částečně nebo zcela, touhou po skutečném či symbolickém setkání se se smrtí [15].

1.1. Počátky temného turismu V knize profesora glasgowské univerzity Johna Lennona a jeho spoluautora: „Dark Tourism- The attraction of the death and disaster“ se temný turismus popisuje „jako směs úcty, voyerismu a snad i vzrušení z toho, že se dostáváme tak blízko smrti“. V této knize profesor také podotýká, ţe se nejedná o novodobý fenomén, ale upozorňuje jiţ na bitvu u Wateroloo, ke které došlo v roce 1815, kdy bylo jedno z polí prodáno jako turistická atrakce. Ale aţ na některé výjimky je přece jen temný turismus spíše produktem poslední doby, kdy se lidé jiţ oprostili od masové turistiky a návštěvy pouze hlavních měst dané země, ale hledají spíše autentické záţitky spojené s určitými pocity, neţ jen vjemy. Někteří odborníci povaţují za počátek moderního temného turismu film Stevena Spielberga Schindlerův seznam

[11; 15]

.

Tento film o záchraně ţidů odváţným nacistickým podnikatelem veřejnosti znovu připomněl tragédii 2. světové války a holocaustu. Přesto však je stále pro mnohé téma temného turismu příliš kontroverzní, nebo z různých příčin osobní. Jedná se zejména o problematiku vydělávání na neštěstí cizích, ať uţ se jedná o samotnou, často o přemrštěnou cenu vstupného, nebo o prodejny suvenýrů na místech jako jsou bývalé věznice, pracovní nebo vyhlazovací tábory, oblasti konfliktů, ale i přírodních katastrof. Ve hře jsou vţdy pojmy jako „hodnoty, etika, chápání světa a sebe v něm“ [Šípek, 2001, s. 83].

11

1.2. Otázka etiky ve spojení s temným turismem Otázkou spojenou s mnoha atrakcemi temného turismu tedy zůstává, zda je etické, rozvinout, propagovat a nabízet turistům tento produkt. Například významná debata se vedla kolem budování vyhlídkové plošiny na Ground Zero v New Yorku, která by umoţnila běţným turistům či přímo voyeristům stát po boku těch, kteří truchlí nad ztrátou milovaných. Za podobně kontroverzní projekt bylo povaţováno budování památníku v národním parku Khao Lak Lamu v Thajsku, který měl uctít oběti zemětřesení a následující vlny Tsunami [11]. Počet památek spadajících do temného turismu kaţdoročně stoupá, například obrovskou návštěvnost si během prvních let provozu získalo, v roce 2001 otevřené, Muzeum apartheidu v Johannesburgu v JAR [15]. Profesor Rojek ve svých studiích upozorňuje také na událost z roku 1988, kdy po teroristickém útoku, havarovalo ve Skotsku letadlo společnosti Pan Am. Dopady na cestovní ruch byly okamţité, den po havárii informovaly noviny o více jak 11 kilometrové zácpě na hlavní silnici do Lockerbie. Asociace automobilů (AA) odhadovala, ţe obdrţela více jak 2000 dotazů od lidí, kteří se ptali na nejlepší cestu k místu havárie. Čelit takovému obrovskému zájmu o smrt a tragédii, vyţaduje odborníky vybavené znalostmi a schopnostmi řídit podobné davy lidí citlivě a ohleduplně i v těchto krizových situacích [15]. Foley a Lennon varují, ţe smysl místa musí převáţit nad ekonomickými aspekty. Kdyţ se objekty stanou turistickou destinací, musí se brát v úvahu hledisko poškozené strany. Musí existovat rovnováha a porozumění mezi zúčastněnými [15].

1.3. Odborníci Mezi celosvětové uznávané odborníky, kteří se zabývají problematikou temného turismu, patří jiţ zmínění John Lennon a Malcolm Foley. John Lennon, profesor na universitě v Glasgow, je britskou vládou akreditovaným odborníkem a poradcem pro cestovní ruch. Je také poradcem Organizace spojených národů, Světové organizace cestovního ruchu a Mezinárodní organizace práce. Malcolm Foley je proděkanem na univerzitě West of Scotland. Dalším významným odborníkem v oblasti temného turismu je Dr. Phillip R. Stone, který je redaktorem Fóra temné 12

turistiky a také výkonným ředitelem instituce pro temnou turistiku. Přednáší na univerzitě Lancashire v Anglii a také hostuje jako lektor na univerzitě v Cambridgi. V Lancashiru přednáší také Richard Sharpley, který se kromě přednášení a dozorování Phd studentů, věnuje realizaci nejrůznějších projektů v oblasti cestovního ruchu [13]. V České republice se specifickými formami cestovního ruchu zabývá například docent Jiří Šípek ve své knize Úvod do geopsychlogie z roku 2001.

2. Nejnavštěvovanější památky 2.1. Památky ve světě Mezi nejnavštěvovanější místa na světě patří Muzeum Anny Frankové (Museum Anne Frank) v Amsterdamu, koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau), Ground Zero v New Yorku, Arlingtonský národní hřbitov s hrobem J. F. Kennedyho (Arlington National Cemetery) ve Virginii v USA, Vraţedná pole (The Killing Fields) v Kambodţi, památník Hiroshima v Japonsku, hrad Bran v Rumunsku (Bran Castle), London Dungeon ve Velké Británii, přístav Pearl Harbor na Havaji a bývalá jaderná elektrárna Černobyl na Ukrajině [13].

2.2. Památky v České republice V České republice patří mezi nejvíce navštěvovaná místa památky, které byly negativně poznamenány teprve nedávnou historií. Jedná se tedy většinou o důsledky reţimů 20. století. Avšak i kdyţ půjdeme dále do historie, najdeme v českých zemích několik významných objektů s temnou historií jiţ z dřívější doby.

2.2.1. Zámek Velké Losiny Zámek Velké Losiny nedaleko Šumperku vstoupil do historie zejména kvůli událostem z konce 17. století. Tribunál, jenţ zasedal v soudním sále, odtud poslal na hranici 56 obětí, odsouzených v čarodějnických inkvizičních procesech. Hlavní roli v těchto procesech zaujímala hraběnka Angelina Sybila Galle, rozená Ţerotínová, která na zámek pozvala inkvizitora Františka Jindřicha Obliga z Edelstadtu [14]. 13

2.2.2. Ţalář národů Kdysi panství a královský hrad moravských markrabat se v průběhu staletí stal mohutnou opevněnou barokní pevností a nejtěţším vězením rakouské monarchie. Období 18. a 19. století nechvalně proslavilo brněnský Špilberk po celé Evropě. V době nacistické okupace se stal Špilberk věznicí brněnského gestapa, odkud byli čeští vlastenci posíláni do koncentračních táborů či na popraviště. Od roku 1962 je národní kulturní památkou [12].

2.2.3. Slavkovské bojiště Známá bitva tří císařů mezi Francií, vedenou Napoleonem Bonapartem, Ruskem v čele s Alexandrem I. a Rakouskem pod vedením Františkem I., proběhla roku 1806 u Slavkova u Brna. Bitvu nakonec vyhrála francouzská armáda, která tímto vítězstvím rozbila svazek III. koalice a ovlivnila uspořádání státních celků v tehdejší střední Evropě. Připomínky této slavné bitvy nalezneme například i ve Francii, kde v Paříţi je Slavkovský sloup, Slavkovské nádraţí, Slavkovské nábřeţí či most, ale i v Nizozemsku, kde je vybudována nedaleko Utrchechtu Pyramide van Austerlitz [6].

2.2.4. Místo bitvy u Hradce Králové V červenci roku 1866 došlo na Chlumu nedaleko Hradce Králové k rozhodující bitvě prusko-rakouské války. V jedné z posledních velkých jezdeckých bitev v dějinách nakonec vyhráli Prusové. Na bojišti však během bojů padlo na 8 000 vojáků a více jak 23 000 jich bylo zraněno, i proto v areálu můţe nalézt více neţ 460 pomníků, pohřebišť i symbolickým památníků [3].

2.2.5. Vyšehradský hřbitov Tento hřbitov je od 19. století pohřebištěm nejvýznamnějších českých osobností, jím se stal na podnět probošta Václava Šulce. Na rozloze 0,81 ha se nachází také Slavín, coţ je společná hrobka národních velikánů. Slavín byl budován v letech 1889 aţ 1893 podle návrhu Antonína Wiehla. Prvním pohřbeným zde byl básník a spisovatel Julius Zeyer. Celkem je na vyšehradském hřbitově pohřbeno více jak 600 známých básníků, spisovatelů, umělců, lékařů, hudebníků, jejichţ náhrobky tvoří nádherný 14

soubor uměleckých děl. Motto Slavína, které se nachází nad tabulemi se jmény, je „Ač zemřeli, ještě mluví.“ Někteří významní jedinci byli do této společné hrobky přeneseni aţ později, jiní vyjádřili ještě za ţivota přání, ţe zde pohřbeni být nechtějí [9].

2.2.6. Naučná stezka Jáchymovské peklo Jedná se o jednu z památek poznamenanou komunistickým reţimem a těţbou uranové rudy. V nejkrutějších podmínkách zde v letech 1948-1961 pracovaly tisíce muţů, zejména politických vězňů. Na počátku 60. let se snaţili komunisté zakrýt stopy o ţivotě v pracovních táborech a tak byla část dolů zasypána.

Okolím

Jáchymova vede stezka, která se snaţí přiblíţit návštěvníkům ţivot v těchto dolech a pracovních táborech [4].

15

3. Vybrané památky v ČR 3.1. Terezín Město Terezín leţí na soutoku Labe a Ohře asi 60 kilometrů od Prahy. „Do povědomí světové veřejnosti vešel především nejtragičtějším obdobím své historie v letech druhé světové války. Stal se jedním ze symbolů vyhlazování židovského obyvatelstva a brutální perzekuce politických odpůrců nacismu v tomto období“ [Blodig, 2003]. Pevnost Terezín (německy Theresienstadt) byla postavena na popud císaře Josefa II. roku 1780. Měla slouţit na obranu proti vpádů Prusů do Čech. Nikdy však tato pevnost nesplnila své původní poslání a nebyla pouţita k boji. Podle starých plánů a návrhů měla být maximální kapacita Terezína 16 000 lidí, později se však podařilo nacistům vměstnat do města mnohonásobně více obětí. Do Terezína měli být primárně umisťováni ţidé z Čech a Moravy, nejprve bylo do Terezína vysláno tzv. aufbaukommando, které mělo připravit Malou pevnost pro první transporty. Mnozí dopravení ţidé se ještě cestou do Terezína domnívali, ţe jedou na ozdravný pobyt do lázní, avšak po několika minutách

Obrázek 1: Malá pevnost

pochopili, ţe pravda je úplně někde jinde. 30. listopadu roku 1941 přijel do nedalekých Bohušovic první transport s 1000 vězni a hned druhý den na to další, se stejným mnoţstvím obětí. V červenci roku 1942 muselo vyklidit civilní obyvatelstvo celé město, které se tak stalo koncentračním táborem. Nejvyšší počet vězňů byl zaznamenán v září téhoţ roku, kdy zde bylo umístěno najednou více neţ 58 000 lidí, toho samého dne dosáhl také vrcholu počet obětí, více jak 150 mrtvých za jediný den. V Terezíně byli vězni několik měsíců, ale v některých případech i 2 roky, neţ byli posláni transporty smrti do likvidačních táborů jako Osvětim, Majdanek, Treblinka, Sobibor, Chelmno a dalších [Chládková, 2005].

16

Podmínky v Terezíně byly úděsné, v některých ubikacích připadal dokonce na 100 vězňů pouze jeden záchod, a to při střevních a ţaludečních potíţích, které zde byly na denním pořádku. Nejlépe ţivot v táboře vystihuje autentická výpověď jednoho vězně: „Největším utrpením pro nás vězně byl hlad a spousta blech. Každý den ráno dostal vězeň sběračku hnědé tekutiny, neslazené kávy, a krajíc chleba- 300g na celý den. Po apelu ve 20 hodin dostávali vězňové stravu za poledne a večer. Jedna sběračka šlichty byla za oběd, druhá za večeři. Vodová polévka bez tuku či jíšky byla s trochou rozvařených brambor, plavalo v ní několik krup, řepných, kedlubnových či kapustových lupenů a trochu mrkve a petržele. A tato nevýživná šlichta byla každý den, kromě středy a neděle. Vždy ve středu byla krvavá polévka s kroupami. Ty byly nejvydatnější... V neděli pak býval jakýsi guláš, bylo to něco mezi gulášem a polévkou. V nahnědlé břečce plavalo několik kousků šlach z podřadného masa. Přitom bývaly velké křiky, každý chtěl ze spodu jen to husté a hodně masa. Ale kde to vzít?“ [Novák, 1988, s. 180]. Dalším obrovským problémem byla zdravotní péče, kdy nacisté neměli zájem na zdraví a ţivotech vězňů. Jen několik málo výjimek dostalo moţnost převozu do nemocnice v Litoměřicích nebo na Pankráci, a jen pro opravdu pár vyvolených se podařilo policejnímu lékaři získat souhlas k propuštění ze zdravotních důvodů. Velitel Terezína Jöckel rozděloval vězně pouze na dvě kategorie: „Je vězeň mrtvý a vězeň živý, nikoli však nemocný. Vězni bylo dovoleno pracovat, co nejméně jíst, a umírat“ [Novák, 1988, s. 187]. Mrtvoly obětí byly nejprve ukládány do rakví z hrubého dřeva s napsaným jménem zemřelého. Od července roku 1942 se však začaly mrtvoly ukládat do hromadných hrobů po 24 rakvích, jenţe i to přestalo brzy stačit. Proto se začalo pohřbívat jiţ bez rakví a to po 60 obětech, takto se s mrtvými zacházelo aţ do října téhoţ roku, neţ bylo postaveno krematorium [Lagus; Polák, 1964, s. 180]. Na sklonku války se snaţili nacisté zlikvidovat veškeré záznamy dokazující, jakých zvěrstev se na ţidech i obyčejných lidech dopouštěli. Proto pálili seznamy obětí, vězňů i popravených. I v Terezíně se snaţili nacisté zlikvidovat velkou část důkazů, ale přesto se zachovalo dostatečné mnoţství materiálů k poměrně přesnému odhadu obětí. Dne 5. května roku 1945 opustili Terezín poslední esesáci, aby o pár dní později převzala ochranu nad terezínskými vězni Rudá armáda, která do města přivedla mnoţství zdravotníků s potřebným vybavením. Hlavním úkolem těchto obětavých lidí bylo vymítit skvrnitý tyfus, který se táborem nekontrolovatelně šířil. 17

Po skončení karantény, která zde byla vyhlášena, se vězni konečně mohli rozjet do svých domovů [Chládková, 2005, s. 35- 38]. Památník Terezín vznikl v roce 1947 jako Památník národního utrpení z iniciativy vlády znovuobnoveného Československa. Na podzim roku 1991 bylo zřízeno Muzeum Ghetta, se svou nynější podobou z roku 2001.

3.2. Kostel svatého Cyrila a Metoděje Pravoslavný kostel svatého Cyrila a Metoděje v Praze, nebo také kostel Karla Boromejského v Resslově ulici, vstoupil do historie především jako památník heydrichiády, kdy za pomoci pravoslavných kněţí se v něm ukrývali parašutisté, kteří spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Atentát byl spáchán dne 27. května roku 1942, kdy byl zastupující říšský prorektor na cestě ze svého domova v Panenských

Břeţanech

na

ruzyňské letiště. V úzké zatáčce v Praze-Libni, kde auto muselo vţdy téměř zastavit, aby projelo úzkou zatáčkou,

se

nejprve

pokusil

atentátník Gabčík Heydricha zastřelit, ale selhala mu zbraň. Proto Kubiš

Obrázek 2: Pohled na kostel z Resslovy ul.

hodil z boku na auto třaskavinu, která roztrhla zadek auta. Kubiš sám byl střepinou zraněn, ale nasedl na kolo a ujíţděl, zatímco Heyrich se na něho snaţil ještě vystřelit z revolveru. Zranění říšského protektora zpočátku nevypadala nijak váţně, jeho blízcí zastavili projíţdějící dodávku, naloţili ho do ní a jeli do nemocnice. Na rentgenu, kam byl ještě Heyrich schopný dojít sám, mu byla zjištěna protrţená bránice i slezina a řada úlomků ve vnitřnostech. Později se však objevily váţné komplikace, na následky kterých o týden později zemřel. Pohřben byl se všemi poctami na berlínském hřbitově [Mahler, 2011, s. 49]. Po smrti Reinharda Heydricha se spustila nevídaná pátrací akce s jediným cílem, najít a zneškodnit atentátníky a všechny, kteří jim pomáhali. Vlaky nesměly opustit město, bylo zmobilizováno na 7000 pátračů, kteří postupně pročesávali všechny 18

praţské továrny, domy, nádraţí i skladiště. Tato pátrací akce byla nakonec úspěšná, zejména kvůli zradě parašutisty Čurdy se nacisté dozvěděli o tajném úkrytu v kostele. Dne 18. června ve 4 hodiny a 15 minut ráno byla proti tomuto kostelu podniknuta akce. Celé okolí kostela bylo neprodyšně uzavřeno a obklíčeno jednotkami SS a gestapem. O pár hodin později se jiţ esesáci dostali po pouţití granátů dovnitř kostela, kde ho do této doby bránili tři parašutisté. Poté začali nacisté hledat vchod do krypty, kterým se později snaţili atentátníky i vytopit. Po nelítostných bojích se ozval památný výkřik: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“ [Ivanov, 1987, s. 293]. Kolem poledne se ozvaly poslední čtyři výstřely, poslední čtyři kulky, které si atentátníci schovali pro sebe, vyšly z revolverů [Ivanov, 1987]. V nerovném boji s jednotkami SS tedy padlo 7 statečných hrdinů: „rtm. Jan Kubiš, npor. Adolf Opálka, čet. abs. Josef Bublík v kostele, dále rtm. Jozef Gabčík, rtm. Josef Valčík, rt.Jaroslav Švarc, čet. Jan Hrubý“ [7]. Nacisty později objevené zásoby střeliva, jídla i prádla naznačovaly, ţe parašutisté museli mít velký okruh spolupracovníků, kteří museli být také potrestáni. Pravoslavný biskup Gorazd, duchovní Petřek, Čikl a bratr Sonnevend, 9 pravoslavných věřících z chrámu a 265 spolupracovníků odboje bylo nakonec popraveno za spoluúčast nebo za pomoc atentátníkům [7]. K odhalení pamětní desky u okénka krypty pod kostelem došlo jiţ v roce 1947 a od té doby se památník rozšiřoval. Do současné expozice památníku heydrichiády patří samotný kostel sv. Cyrila a Metoděje, krypta pod kostelem s vystavenými bystami, stálá expozice v hale a přednášková síň s promítáním. Celý objekt je pod správou Magistrátu hl. města Prahy.

3.3. Lidice Malá obec Lidice stojí nedaleko od Prahy, směrem na Kladno. Do dějin českých i světových vstoupila jako symbol zvěrstva nacistů, kteří se snaţili tuto obec vymazat z mapy jako odplatu za smrt říšského protektora Heydricha. Záminkou jak spojit atentátníky s touto malou neznámou obcí, se stal dopis adresovaný dělnici Anně Maruščákové, která však byla nemocná a tak za ní dopis otevřel továrník Pála. V dopise se psalo: „Drahá Aničko! Promiň, že ti píši až tak pozdě a snad mě pochopíš, neboť víš, že mám mnoho starostí. Co jsem chtěl udělat, 19

jsem udělal. Onoho osudného dne jsem spal někde na Čabárně. Jsem zdráv, na shledanou tento týden a pak se již nikdy neuvidíme. Milan.“ [Stehlík, 2004, s. 70]. Dopis továrník předal bezpečnostní sloţce a tím se spustil kolotoč nepředstavitelných událostí. Autor dopisu se snaţil na dívku pouze zapůsobit, a proto předstíral předtím

odbojovou nechal

pozdravovat

činnost,

od

některé

Aničky obyvatele

Lidic, rodinné příslušníky členů důstojníků čs. zahraniční armády. Dne

4.

v domech

června těchto

sice rodin

provedli nacisté

důkladné prohlídky, ale i přesto,

Obrázek 3: Pohled na Gloriet

ţe ţádné důkazy o spolupráci s atentátníky nenašli, osud Lidic tím byl zpečetěn [Stehlík, 2004]. Dne 9. června K.H. Frank poslal zprávu z Berlína, ţe vůdce o Lidicích uţ rozhodl: Ještě téhoţ dne mělo dojít k zastřelení všech dospělých muţů starších 15-ti let, převozu všech ţen do koncentračních táborů. Děti, které jsou schopny převýchovy, dát do rodin SS a poněmčit, zbytek dětí vychovat jinak a nakonec obec úplně vypálit a srovnat se zemí [Konopka, 1970, s. 25]. Několik hodin po půlnoci 10. června byli obyvatelé Lidic nuceni opustit své domovy pouze v oblečení, s dekou a několika osobními věcmi. Muţům bylo rovnou řečeno, ţe si nic brát nemusejí, ţe uţ to nebudou potřebovat [Konopka, 1970, s. 28]. Ţeny s dětmi byly převezeny do kladenské školy a později rozděleny. Muţi byli nad ránem popraveni střelbou před Horákovým statkem, zatímco ostatní nacisté drancovali jejich domovy a rozebírali jejich majetek. Vězni z Terezína, kteří sem byli narychlo dopraveni, kopali masový hrob pro 173 muţů, kteří byli nelítostně zavraţděni. Nacisté ještě nakonec celou obec vypálili, domy zbořili pomocí výbušnin, stromy vytahali i s kořeny a lidický hřbitov znesvětili vykopáváním mrtvých z hrobů. Ţeny byly později dopraveny do koncentračních táborů, aniţ by věděly, co se stalo s jejich dětmi či rodinami. Jen několik náhodně vybraných dětí bylo předáno k poněmčení. Zbytek dětí byl po měsíčním přeţívání v Polsku naloţen do nákladních aut, kam jim později u obce Chmelno, známého vyhlazovacího tábora, byly do nákladních 20

prostorů puštěny výfukové plyny. Právě těchto 82 takto zavraţděných dětí symbolizuje známý památník v Lidicích. V průběhu června byly nacisty ještě dohledány rodiny, které zrovna tou dobou v Lidicích nebyly, či muţi, kteří byli na noční směně- všichni byli dodatečně zabiti. „Oběťmi nacistického vraždění se stalo celkem 340 lidických občanů. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a po dvouletém pátrání do náruče lidických matek 17 dětí“ [8]. V létě roku 1947 se začalo s výstavbou nových Lidic, podle hesla: Lidice shall live! (Lidice budou ţít!). Původní místo si však mělo zachovat svou pietu a proto se domy začaly stavět nedaleko původního místa a byly určeny hlavně pro přeţivší lidické ţeny. Jiţ v roce 1945 byla vypsána architektonická soutěţ na zpracování památníku. Nakonec vyhrál návrh skupiny architektů Hilský, Podzemný, Tenzer, Marek, Jirásek, který byl jiţ roku 1947 předloţen ke schválení Zemskému národnímu výboru [Stehlík, 2004, s. 111, 121]. Pomník dětským obětem vytvořila na vlastní náklady a s vypětím všech sil Marie Uchytilová, která se konečné

realizace

však

nikdy

nedoţila a proto dílo dokončil její manţel. Poslední socha a tedy kompletní

dílo

stojí

v Lidicích

od roku 2000. V roce 2010 byla ze sousoší ukradena jedna bronzová socha

Obrázek 4: Sousoší dětí

holčičky o výšce asi 1 metr. V lednu roku 2011 byla doinstalována replika původní sochy. Součástí památníku je také růţový sad, který obsahuje růţe z různých koutů světa, jako dar od představitelů jednotlivých zemí.

3.4. Památník Vojna u Příbrami V letech 1947-1949 byl v příbramských lesích, nedaleko obce Lešetice, vybudován německými válečnými zajatci pracovní tábor. Svůj název získal, podle nedaleko kopce Vojna. Okolí Příbrami bylo vţdy známé výskytem velkého mnoţství ţelezné a uranové rudy. Na přelomu 40. a 50. let však nastal problém se zpracováním těchto 21

zásob nerostného bohatství, kdy němečtí zajatci, kteří dosud vykonávali tuto namáhavou práci, byli podle mezinárodních smluv posláni zpátky do Německa. Proto komunistická vláda přišla s myšlenkou, ţe kromě civilních zaměstnanců, se budou na těţbě podílet i vězni. A z tábora nucených prací se v roce 1951 stal Nápravně pracovní tábor Vojna, kam byli umisťováni především státu nebezpeční zločinci [Bártík, 2008, s. 17]. Do tábora mohl být zařazen člověk v rozmezí od 18 do 60 let a to i bez řádného soudu na dobu od několika měsíců aţ 2 let. K tomu, aby se člověk do tábora dostal, nemusel ani spáchat ţádný zločin, stačilo, ţe se stal podezřelým, ţe by někdy v budoucnu mohl čin spáchat. Příklad uvádí ve své knize František Bártík [2008, s. 26], který dával dohromady vzpomínky bývalých vězňů: „stýká se s cizinkou, jeho sestra je rakouskou státní příslušnicí, nemá kladný poměr ke zřízení, poslouchá cizí rozhlas, nesouhlasil se znárodněním, šířil nepravdivé zprávy, majitel přepychové vily, majitel domu, stýká se s reakcionáři, hazardní hráč, vyhýbá se práci, manželka byla proti znárodnění...“. V roce 1956 bylo v táboře více jak 1500 chovanců, kteří chodili za minimální peníze těţce pracovat do uranových dolů, s primitivními nástroji, v oblečení, ve kterém i spali či odpočívali. Tábor byl obehnán dvojitým ostnatým drátem. Pokud někdo z vězňů

projevil

protestoval, absurdní

odpor,

pokud

jen

porušil

nebo nařízení,

byl

dán

do korekce. Slabší formou korekce bylo

vězení,

o minimálních

většinou

samotka

rozměrech,

kde

strávil několik dní. V místnosti byla sice postel, ale odsouzený na ní mohl pouze v noci přespat, přes den

Obrázek 5: Areál tábora

musel být vzhůru a stát nebo chodit, opření, sednutí či lehnutí okamţitě znamenalo vyšší potrestání či odebrání uţ tak mizerného přídělu jídla. Nejhorší korekci si vězni museli vybudovat sami. Aniţ by tušili, co staví, vznikl v prostorách tábora tzv. bunkr. Podzemní místnost o podlahové ploše ani ne 12m2 se vstupem jen s výškou 145 cm. K větrání slouţil pouze malý otvor, výška prostoru byla kolem 170 cm a v tehdejší době nebyla vytvořena 22

ani podlaha, byla zde pouze udusaná hlína. V tomto objektu nebyl komín, zdroj elektřiny, tepla ani místo pro osobní hygienu. V zimním období se teploty v bunkru pohybovaly kolem nuly. Vězni sem byli umisťováni i na několik dní, většinou bez jídla a s minimálním mnoţstvím vody. Při přeplnění bunkru, s nedostatečným odvětráváním, odsouzení často kolabovali [Bártík, 2008, s. 79]. Několik vězňů se pokusilo z tábora uprchnout, ale většinou byli spatřeni jiţ z některé ze stráţních věţí a byli zastřeleni na útěku, či dáni do korekce a aţ následně potrestáni. I kdyţ se několika vězňům podařilo dostat se přes hlídku i ostnaté dráty, bachaři vţdy vynaloţili dostatek sil a prostředků, aby uprchlíka v okolních lesích našli. V roce 1961 byl tábor Vojna zrušen, část vězňů dostala amnestie, část byla převedena do nedalekého pracovního tábora Bytíz. Do roku 2000 slouţil celý areál armádě. V lednu roku 2001 byl areál vyhlášen kulturní památkou a roku 2005 byl po náročné rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti, jako část Hornického muzea.

3.5. Jan Palach Jan Palach se narodil 11. srpna roku 1948 do rodiny ţivnostníka- cukráře ve Všetatech, nedaleko Mělníku. Změna reţimu však postihla i jeho otce, který musel v 50. letech své ţivotnosti zanechat a nastoupit jako dělník do velké pekárny. Právě otec v Janovi probudil zájem o historii, zejména svým vyprávěním o významných osobnostech českých dějin. Základní školu navštěvoval v rodných Všetatech, gymnázium poté v Mělníku, kde v něm profesor Vrba vzbudil touhu po studiu historie. Spoluţáci

ze

základní

školy

i

gymnázia

vzpomínali na Jana jako na tichého, průměrného ţáka, který se nijak extrémně neprojevoval. Vţdy se však zastával slabších, protoţe neměl rád Obrázek 6: Jan Palach

křivdu a bezpráví. Po maturitě se přihlásil na Filozofickou fakultu

UK, ale i přes úspěšné vykonání přijímacích zkoušek nebyl kvůli původu své rodiny přijat. Proto začal studovat na VŠE obor politické ekonomie, aby se o rok později, 23

uţ úspěšně, stal studentem UK. Na podzim roku 1968 se zúčastnil několika protestních akcí, které projevovaly nesouhlas s okupací vojsk Varšavské smlouvy. Jan si však všímal určité letargie a lhostejnosti, která se v českém národu začala probouzet, proto začal přemýšlet o radikálnější akci, která by lidi vyburcovala k větším projevům nesouhlasu s reţimem. Na protest proti sovětské okupaci se 16. ledna roku 1969 v horní části Václavského náměstí zapálil. Zanechal po sobě dopis, kde vysvětloval důvody svého činu. „Adresy:

Vysoká škola ekonomická Redakce Práce

Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest, vylosovat si jednotku a tak jsem získal právo napsat tyto dopisy a nastoupit coby první pochodeň. Naše požadavky jsou :

1. okamžité zrušení cenzury 2. zákaz rozšiřování „Zpráv“.

Jestliže naše požadavky nebudou splněny do pěti dnů, tj. do 21. ledna 1969 a nevystoupí-li lid s dostatečnou podporou (tj. časově neomezenou stávkou), vzplanou další pochodně. Pochodeň č.1 P.S. Vzpomeňte na srpen. V mezinárodní politice se uvolnil prostor pro ČSSR, využijme jej.“ [Lederer, 1990, s. 89-90] I kdyţ pouţil v dopise mnoţné číslo, nikdy nebyly objeveny důkazy potvrzující existenci nějaké skupiny lidí kolem Jana Palacha. Chtěl tak zřejmě jenom vyvolat u představitelů země obavy z dalších moţných obětí. Po upálení byl převezen na oddělení plastické chirurgie v Legerově ulici, kde strávil poslední tři dny svého ţivota. Při příjezdu byl schopen jenom říct ošetřujícím lékařům, ţe není sebevrah. Zbývalo asi jen 15% jeho povrchu těla, které nebyly 24

zasaţeny nejvyšším stupněm popálení, celé tělo měl opuchlé, praskající puchýře postupně odhalovaly ţivou tkáň. Takový stupeň popálení představuje pro organismus nepřekonatelnou zátěţ, kdy nemůţe docházet k látkové výměně a v organismu se rodí jedovaté látky. V neděli 19. ledna svým zraněním Jan Palach podlehl, ihned po této zprávě se u Národního muzea sešlo několik studentů, dělníků i jiných mladých lidí, kteří protestně zahájili hladovku

na

podporu

Palachovo

poţadavků [Lederer, 1990, 93- 94]. Pohřeb

proběhl

25.

ledna

na Olšanském hřbitově a stal se celonárodní manifestací proti sovětské okupaci. Palachovo

sebeupálení

motivovalo

celkem 26 lidí, kteří se pokusili o sebevraţdu, 7 z nich svým zraněním

Obrázek 7: Pomník na Václavském náměstí

podlehlo. Nejznámějšími „pochodněmi“ se staly Jan Zajíc, Evţen Plocek, Josef Hlavatý, Michal Lefčík, Blanka Nacházelová či Miroslav Malinka, kteří zopakovali Palachův zoufalý čin. Po Palachovi je pojmenováno náměstí v Praze, Římě a Lucemburku. Památníky jsou ve Všetatech, v základní škole, kterou Palach navštěvoval. Dále také na Filozofické fakultě UK, kde je na pamětní desce i jeho posmrtně odlitá maska, kterou tajně sňal akademický sochař Olbram Zoubek. Naproti bývalému gymnáziu v Mělníku, kde Jan maturoval, je památník. Nejznámější je však památník Jana Palacha a Jana Zajíce, který se nachází u kašny pod Národním muzeem.

25

4. Totalitarismus 4.1. Původ slova Lingvistický základ slova totalitarimus je v latinském slově totus/totalis coţ znamená v překladu celý. Později byl tento výraz v upravené podobě běţnou součástí italštiny. Prvním autorem, který pouţil přídavné jméno totalitní, byl ital Giovanni Amnendola, který tak nazval v roce 1923 Mussoliniho vládu. Toto označení si prý vyslouţila snahou o ovládnutí veškerého veřejného ţivota v zemi, kdy popírání demokratických reţimů bylo „totalitním systémem“. Zanedlouho se tento výraz začal pouţívat i v souvislosti s komunistickým reţimem. První definici totalitarismu nalezneme v knize Encyclopedia of the Social Sciencies z roku 1934. Mezi významné společenské vědce, kteří se zabývali problematikou totalitních reţimů, patřili například Raymond Aron, Ernst Fraenkel, Franz Neumann nebo Sigmund Neumann [Balík; Kubát, 2004, s. 22; 35].

4.2. Rozdíly mezi nacismem a komunismem I kdyţ existuje mnoho rozdílů mezi nacismem a komunismem, jde v obou případech o agresivní, totalitní reţimy, které odmítají demokracii a násilně likvidují své odpůrce. Avšak drobné rozdíly zde najdeme. Zatímco komunismus se snaţí o dosaţení beztřídní a bezstátní společnosti, ve které si budou všichni rovni, cílem Hitlera bylo vyhladit ţidy a podrobit si ve válce všechny ostatní národy, které budou později Německu otročit. Pro tento účel Hitler poţadoval zrušení demokracie i veškerých politických stran. Dobrým příkladem obou ideologií můţe být i oslovování se v rámci strany, které bylo v obou případech stejné, tedy soudruzi/ Genossen. Oba dva reţimy také povaţovaly politické odpůrce za větší provinilce neţ zločince podle obecného práva. Všeobecně známým faktem je, ţe komunismus je formou krajní levice, avšak dodnes se vedou spory o to, zda nacismus spadá do krajní pravice nebo levice politického spektra. „Podle komunistické ideologie je fašismus ztělesněním všeho, co je v dějinách špatného, je to nejhlubší úpadek lidské přirozenosti.“ Naopak podle fašistické ideologie je zase komunismus „vtělené zlo, absolutní nepřítel“ [Raymond, 1993, s. 161].

26

4.3. Historie nacismu a komunismu Historie nacismu sahá do roku 1919, kdy vznikla Německá dělnická strana, kterou vedl Anton Drexler. Do této strany později vstoupil, a šéfem propagandy se stal, Adolf Hitler, který jiţ roku 1921 převzal ve straně moc. Po neúspěšném pivním puči napsal knihu nacistické ideologie Mein Kampf. Po ekonomické a tedy i společenské krizi počátkem 30. let se Hitler dostal legálně se svou NSDAP k moci, kterou vyuţil k prosazování svých zvrácených myšlenek [Charvát, 2007, s. 67-68]. První úvahy o společnosti bez soukromého vlastnictví, a tedy základy komunismu, můţeme najít uţ v díle Platóna nebo později v proudech raného křesťanství. Dále se s nimi také setkáme v díle Utopie z roku 1516 od spisovatele Thomase Mora. Nejvíce však myšlenku společného vlastnictví rozpracoval Karl Marx aţ v 19. století, který ve své teorii vyšel z myšlenek Rousseaua, podlé kterého je člověk od přírody dobrý, ale kazí ho aţ společnost. Sociální revoluce můţe poté vést k vysvobození člověka z nespravedlivé společnosti. Marx tedy unikátním způsobem analyzoval kapitalismus a nastínil jeho budoucí vývoj, ve kterém bude překonán komunismem [Charvát, 2007, s. 87]. Fašismus respektive nacismus skončil jako představa nejodpudivějšího politického reţimu, jaký kdy Evropa zaţila. Naproti tomu komunismus, který si v mnoha směrech s nacismem nezadal a v počtu obětí dosahoval ještě hrozivějších čísel, zanikl aţ v podstatě na konci 80. let 20. století, kdy uţ zesměšňoval sám sebe [Charvát, 2007 s. 171].

4.4. Rozšíření reţimů ve světě Komunismus se ve svých modifikovaných podobách uchytil a rozvinul například v Číně, kdy čínský komunista Mao Ce-tung přišel s vlastní verzí leninismu, která naprosto deformovala původní představy Marxe. Nahradil revoluční dělnické třídy rolnickými masami a podporoval spíše zemědělský vývoj země. S oblibou tvrdil, ţe „moc vyrůstá z hlavně pušky“ [Charvát, 2007, s. 100-101]. Po bok diktátorů jako byl Stalin či Mao Ce-tung rozhodně patří i kambodţský kat Pol Pot, kdy krutovláda Rudých Khmérů připravila o ţivot miliony lidí. Obyvatelstvo bylo vystěhováno do vesnických gulagů, kde se realizovala utopická myšlenka zemědělského komunismu, byla zavedena všeobecná branná povinnost, místo škol byly 27

vybudovány vesnice, inteligence národa byla brutálně povraţděna a na místa doktorů, byli dosazeni obyčejní rolníci. Aţ na konci 80. let byla Kambodţa osvobozena vietnamskou invazí. Fašismus se ve své podobě rozšířil z Itálie i do Španělska, kde se jeho propagandy ujal generál Franko. I kdyţ se stal diktátorem, který trestal politické vězně a odpůrce, jevil se jako silný anti-komunista, coţ ze Španělska dělalo silného spojence se Západem v období Studené války. Dva výše zmíněné autoritativní reţimy, které sice vznikly v Evropě, ale během 20. století ovlivnily takřka celý svět, by se měly stát jakýmsi mementem pro budoucí generace. Proto by se o nich mělo stále mluvit a připomínat si zvěrstva, která dokázalo několik psychicky narušených jedinců přetvořit v celonárodní tragédie.

28

5. Motivace účastníka 5.1. Motivace Pojem motivace pochází z latinského slova „moveo“, tedy hýbat, pohyb. Proto je motivace definována jako to, co člověkem „hýbá“, co ho vede k tomu, ţe něco dělá. Ve spojitosti s motivací se velmi často zmiňuje pojem psychická potřeba, která vyjadřuje výchozí motivační stav. Tyto potřeby se dělí do dvou kategorií: biogenní potřeby, které vycházejí z fyziologických změn v organismu, a sociogenní potřeby, které pochází z ustálených zvyků a změn v sociálním jednání [Nakonečný, 2006, s. 85]. Podle doc. Čačky [2002, s. 71] jsou psychické potřeby děleny do tří kategorií a to na organické, psychické a sociální. Zacílené jednání můţe být aktivováno buď vnitřním impulzem, tedy potřebou, nebo vnějším podnětem. Projevují se však také tzv. nevědomá východiska, jejichţ motivy si jedinec plně neuvědomuje. Zdroje těchto nepřesných pohnutek jsou buď biologické, získané individuálně jedincem, nebo mohou pocházet z „druhové zkušenosti“. Uvědomění si oné potřeby je prvním krokem k výběru cíle a tedy uspokojení dané potřeby. Kromě touhy a přání musí jedinec získat i představu o hodnotě cíle, ze kterého plyne energetický aspekt, tedy kolik energie je jedinec ochoten investovat k dosaţení cíle. Musí si také uvědomit, zda má dostatečné prostředky k dosaţení zvoleného cíle [Čačka, 2002, s. 73].

5.2. Emoce a motivace Pojmy emoce a motivace spolu velmi úzce souvisí, oba se zaměřují na stav či akci, jenţ je opakem zklidnění či ztišení. Motivace je samotný děj, který směřuje k uspokojení potřeby a dosaţení cíle, zatímco emoce jsou důsledkem situací, které vytyčené dosaţení cíle buďto ohroţují nebo vylepšují. Ohroţení cíle bývá tedy spojováno s negativními emocemi a jeho dosaţení s emocemi pozitivními [Howard, 2005, s. 164]. Na základě současných děl, která se zabývají teorií emotivity (Lazarus, 1991a; Plutchik a Kellerman, 1989; Thompson, 1988) plyne pětistupňový model popisu událostí, které se v jedinci odehrávají během emoční situace: 1. Událost: stane se něco, co ovlivní naše cíle- tato událost buď ohrozí, nebo usnadní jejich dosaţení. 29

2. Vnímání události: pomocí smyslů si danou událost plně uvědomíme. 3. Vyhodnocení vnímané události: zhodnocení zda událost má vliv na některý z našich cílů. Hodnota cíle tedy ovlivní sílu emoce. 4. Vyhodnocení události je ovlivňováno naším fyziologickým stavem, který působní na způsob hodnocení události. 5. Odpověď na vyhodnocení: reakce na danou situaci, která je ovlivněná hodnotou cíle, o který nám jde. [Howard, 2005]

5.3. Záţitek Podle Guenthera (1996) jsou u turistů pouze dva typy záţitků. Na jedné straně se jedná o turismus autenticity, kdy se jedná především u původní význam a smysl daného místa. Naproti tomu stojí turismus inscenační, kdy se jedná přímo o sestavování jednotlivých prvků a proţitků do konkrétního obrazu, který nemusí mít ani příliš společného s původní autentickou podobou místa. Záleţí však na jednotlivých autorech jak se k pojmu jako autenticita postaví. Například zcela opačně se k terminologii postavil Cohen a Pearce (podle Vestera, 1993). Podle nich autenticita není předem daná vlastnost jednotlivých objektů, ale dotváří si ji aţ sám člověk. Jde tedy jen o vnímání daného místa z pohledu konkrétního turisty. To co jiní mohou povaţovat za nepříjemné jevy, doprovázené zápachem nebo hlukem, můţe někoho jiného přitahovat svou jedinečností a originalitou a zase naopak. Docent Šípek to nazývá výběrovou slepotou, tedy obranou psychiky [Šípek, 2001, s. 28]. Někteří odborníci rozdělují turisty pouze do tří kategorií: turista duchovní, který hledá duševní naplnění, turista ovlivněný vzděláním, který se snaţí získat co nejvíce informací a turista hledající zábavu, který se baví [5]. Autenticita záţitku se také v mnoha publikacích pojí s pojmem genius loci, který se překládá jako „duch místa“. Tento termín je velmi specifický, neboť vţdy záleţí na konkrétním rozpoloţení daného člověka, přírodních vlivech nebo sociální interakci. Genius loci se také velmi často spojuje s místem tragédie nebo naopak hezkými vzpomínkami jen několika málo jedinců, proto nemůţe být ostatními místo chápáno stejně [Šípek, 2001, s. 102-103]. 30

5.4. Proţitek Podle docenta Šípka se proţitky dělí do čtyř kategorií. Za prvé se jedná o tzv. explorativní proţitky, kdy se jedná o důkladné prohledávání informací a jejich různé kombinování a znovuobjevování, které umoţní člověku na chvíli se vytrhnout ze stereotypu všedního dne. Dále se jedná o proţitky sociální, kdy se člověk snaţí navázat na určitou dobu sociální interakci s lidmi, na které v obvyklém provozu nemá moc času. Mezi takzvané biotické proţitky patří vyhledávání netradičních fyzických podnětů a záţitků, snaha turisty zapojit všechny své smysly a jimi záţitek vnímat. Jako poslední se uvádějí optimalizované proţitky, kdy se výsledek a konečný efekt z cest promítne zpětně i do všedních dnů [Šípek, 2001, s. 82]. Jinak motivaci v případě temného turismu rozdělil akademik Seaton, který definoval 5 kategorií aktivit: 1. Cestování kvůli pozorování smrti: Př. veřejné popravy, exekuce. 2. Cestování na místa, kde ke smrti v minulosti došlo. Př. vyhlazovací tábory. 3. Cestování na internační místa a k památníkům. Př. hroby. 4. Cestování na rekonstrukce událostí. Př. občanské války. 5. Cestování na syntetická místa, která shromaţďují informace a důkazy o tragédii. Př. muzea [11]. Philip R. Stone se svými spolupracovníky se v knize Dark Tourism zaměřil na odstíny fascinace smrtí, kdy byl zpracován i graf nabídky a poptávky pro potřeby temného turismu. Rozdělení fascinace smrtí na 4 odstíny: 1. Pale tourism (bledý, světlý turismus)- turisté s minimálním zájmem o smrt navštěvující místa neúmyslně. 2. Grey tourism demand (šedá poptávka po turismu)- turisté, kteří jsou fascinováni smrtí, navštěvující místa nezáměrně. 3. Grey tourism supply (šedá nabídka turismu)- místa záměrně zřízena za účelem vyuţití smrti, přitahující návštěvníky se zájmem o smrt, ale kdy právě ona není dominantní. 4. Black tourism (tmavý, černý turismus)- ve skutečnosti „čistý“ temný turismus, kde je fascinace smrtí uspokojena účelnou nabídkou a zkušenostmi, které fascinaci uspokojí [11]. 31

6. Dotazníkové šetření 6.1. Metodika výzkumu Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjištění motivace účastníka cestovního ruchu, co přivádí turisty na tato místa. U kaţdé památky bylo vyzpovídáno několik českých i zahraničních návštěvníků, kteří odpovídali na 11 otázek týkajících se důvodů jejich návštěvy, ale i základních demografických otázek. Určitým problémem během dotazníkového šetření bylo nepříznivé počasí, které návštěvníky mnohdy od vyplnění dotazníku odradilo, kdy se snaţili prohlídku co moţná nejvíce uspíšit. Pro jiné bylo stále ještě těţké mluvit o nedávné historii, kdy mnohdy přišli o velkou část rodin a známých. Dotazníky zaměřené na motivaci účastníka cestovního ruchu bohuţel nemusí vţdy přinést pravdivý náhled na řešenou problematiku. Návštěvníci si nemusí plně uvědomovat svou motivaci a potřeby. Další moţností je jejich zkreslená podoba, kdy si sami v sobě dost jasně svůj motiv neuvědomují, případně ho nechtějí prezentovat na veřejnosti. Přitom zkoumání motivace je v oblasti cestovního ruchu velmi důleţité, zejména pro plánování a organizování jednotlivých zájezdů či výletů, aby se adekvátně přizpůsobila nabídka cestovních kanceláří. I pro samotného účastníka cestovního ruchu je určitě velmi důleţité si ujasnit sám v sobě motiv svých cest, aby zbytečně nedocházelo ke zklamání nebo přecenění moţností. Předpokládala jsem, ţe nejvíce respondentů motivoval k návštěvě těchto míst zájem o historii, či určitá zvědavost, kdy chtěli poznat něco nového, netradičního, nejen v létě objet všechny hrady a zámky v okolí. Dalším bodem bylo zjištění, zda místa temného turismu jiţ v minulosti někdy navštívili, i kdyţ ne přímo cíleně. Běţní turisté si nedokáţou pod tímto pojmem vybavit nic konkrétního, ale pokud jim vyjmenujeme některá místa, vzpomenou si, ţe je jiţ navštívili. Ve výsledcích výzkumu jsou uvedeny vţdy nejvíce zmiňované památky, ostatní, pouze ojedinělé odpovědi jsou zahrnuty v tabulce pod označením: jiné. Třetí, pro výzkum důleţitá otázka, byla zaměřena na doporučení k prohlídce daného místa. Zda se jim známí či příbuzní nezmínili o památníku jako o dobrém nápadu na výlet. Dále byli respondenti dotazováni na názor ohledně prodeje suvenýrů na místech temného turismu či na pocity z právě navštíveného místa, ubytování nebo dopravu ke konkrétnímu památníku. Celý dotazník je k nahlédnutí v příloze. 32

6.2. Výsledky výzkumu Výsledky jsou rozděleny podle jednotlivých míst temného turismu, na které se tato práce zaměřuje. Grafy jsou zpracovány k nejdůleţitějším otázkám, týkajících se motivace. Památníky jsou uspořádány chronologicky, v pořadí, ve kterém jsou uvedeny jiţ v teoretické části. Společně s grafy je zde uveden i vlastní názor autorky na zpracování památníku, ať uţ se jedná o dopravní obsluţnost místa či orientace přímo v objektu. V závěru této části práce se nachází shrnutí výsledků dotazníkového šetření, jak klíčových otázek, tak i zbývajících, zaměřených více na osobu respondenta.

33

6.2.1. Terezín Byla Vám návštěva tohoto památníku někým doporučena?

Graf č. 1: Doporučení k návštěvě - Terezín

V případě památníku Terezín nejvíce respondentů odpovědělo, ţe jsou zde buď z vlastní iniciativy, či ţe si jiţ dřívější návštěvu objektu chtěli připomenout. Terezín je velmi častým cílem středních škol při výletech, a právě proto zde jiţ většina návštěvníků kdysi v minulosti byla. Výjimku tvoří cizinci, kteří se na toto místo dostanou zpravidla jednou za ţivot. Vlastní, nikým nepodmíněná iniciativa, byla velmi často zastoupena především z toho důvodu, ţe je Terezín nejznámější památkou podobného typu v České republice, proto patří k určitému druhu základního vzdělání, se do Terezína alespoň jednou v ţivotě podívat.

34

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa?

Graf č. 2: Hlavní důvod návštěvy - Terezín

Jako hlavní důvod návštěvy nejčastěji respondenti uvedli zájem o historii, respektive o nacismus a pozůstatky tohoto reţimu na našem území. Několik dotazovaných také zmínilo vlastní rodinu, kdy zde jejich příbuzní byli vězněni. Tuzemští i zahraniční návštěvníci do Terezina také zavítali z důvodu trávení dovolené či prázdnin v nedalekém okolí, kdy Terezín se stal vhodným a zároveň naučným místem pro jednodenní výlet. Během letních prázdnin zde bylo i několik zahraničních studentů, kteří sem zavítali v rámci návštěvy Prahy. Některé návštěvníky sem zavedla pouhá zvědavost či náhoda, kdy se nijak nezaměřovali na temná místa a ani se příliš nezajímali o historické souvislosti, spíše se spokojili se základními fakty uvedenými v broţurách.

35

Jaké jiné místo temného turismu v ČR jste navštívil/a? Tabulka 1: Navštívená místa: Terezín

Památka Lidice Leţáky Slavkovské bojiště Špilberk Kostnice- Sedlec kostel sv. Cyrila a Metoděje Palachův pomník ţádné jiné

Počet 5 2 0 6 3 2 3 10 2

Graf č. 3: Jiná navštívená místa temného turismu - Terezín

U návštěvníků Terezína, oproti ostatním památkám, byla patrná převaha pouze jednorázové akce. Kdy největší koncentrační tábor na území ČR navštíví jednou v ţivotě téměř kaţdý, ale dále se spíše zaměří na pozitivnější památky, jako jsou hrady či zámky, kterých je v Čechách bezpočet. Přesto však po příkladech památek, které do temného turismu spadají, si turisté přece jen na některé navštívené památky vzpomněli. Nejvíce zastoupenými pak byly Lidice a Špilberk. 36

Vlastní šetření- Terezín Do Terezína se z Prahy návštěvník nejlépe dostane autobusem, který odjíţdí z nádraţí Holešovice. I přesto, ţe se jedná o turisty, a zejména pak cizinci, velmi navštěvovanou památku, orientace na samotném nádraţí je téměř nemoţná. Informace jsou dopoledne většinou zavřené a kolemjdoucí málokdy dokáţou poradit. A i kdyţ uţ se člověku podaří najít správné nástupiště odjezdu autobusu, můţe jenom doufat, ţe se nic nezměnilo a autobus odsud skutečně pojede. Jízdní řády jsou potrhané, promočené a název města Terezín tak snadno přehlédnete. Cena jízdného se pohybuje pro dospělého kolem 80 Kč, u studentů pak na ISIC kartu je cena o 7 Kč niţší. Řidič autobusu ochotně zastaví u Malé pevnosti, kde většina návštěvníků začíná, takţe počáteční orientace ve městě je velmi snadná. Přesto však za velkou nevýhodu památníku povaţuji fakt, ţe průvodce je moţné objednat aţ od skupin čítajících více neţ 10 osob a je třeba ho objednat v předstihu. Pokud tedy turista přijede například jenom s partnerem či rodinou, musí si nakoupit na pokladně materiály, které ho celým areálem provedou. Je tedy vhodné se na daný výlet připravit dostatečně i doma a nastudovat si historii Terezína, aby se člověk potom jiţ v samotném objektu soustředil spíše na své vlastní pocity a představy jak zde vězni ţili, neţ na rychlé čtení základních faktů. Celkové popisky jednotlivých budov či cel by si také jistě zaslouţily lepší označení. Přímo v areálu Malé pevnosti se nachází obchod se suvenýry, který nabízí mnoţství tematických knih a broţur, nenajdete tedy ţádné kýče či nesouvisející předměty. Cesta z Malé pevnosti směrem do centra města je poměrně dobře značena, takţe návštěvník snadno dorazí do Muzea Ghetta či Magdeburských kasáren. Určitě se nedoporučuje Terezín navštěvovat v sobotu, kdy je vzhledem k ţidovským svátkům několik objektů uzavřeno. Takţe nejen, ţe se turista nedostane například do krematoria či na hřbitov, ale ani do samotného infocentra na náměstí. Kombinované vstupné pro návštěvu Malé pevnosti, Muzea Ghetta a Magdeburských kasáren je pro dospělého 200 Kč a sníţené vstupné například pro studenty či seniory vyjde na 150 Kč, dále je moţné vyuţít slevy na tzv. rodinném vstupném.

37

6.2.2. Kostel svatého Cyrila a Metoděje Byla Vám návštěva tohoto památníků někým doporučena?

Graf č. 4: Doporučení k návštěvě - kostel sv. Cyrila a Metoděje

Návštěva památníku heydrichiády je velmi specifická, cizinci většinou neznají celkovou souvislost událostí, proč je kostel svatého Cyrila a Metoděje natolik významný. Češi sice o atentátu na říšského protektora v roce 1942 slyšeli, ale co následovalo po tomto činu, uţ moc nevědí. Moţná právě proto nadpoloviční většina respondentů odpověděla, ţe jsou zde z vlastní iniciativy. Protoţe ti, co uţ do tohoto kostela zavítají, musejí být motivování určitým vlastním zájmem, který se v nich vzbudil například po zhlédnutí tematického dokumentu, či přečtení knihy s výpověďmi očitých svědků.

38

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa?

Graf č. 5: Hlavní důvod návštěvy - kostel sv. Cyrila a Metoděje

Jak jiţ bylo uvedeno, památník heydrichiády je velmi specifický, i kdyţ se nachází téměř v centru Prahy. Nejvíce respondentů odpovědělo, ţe je do kostela přivedla zvědavost. Ţe po získání informací o tom, jak zde dopadení atentátníků probíhalo, si chtěli udělat konkrétní představu o osudném dni. Proto téměř stejný počet respondentů odpověděl, ţe ho na toto místo přivedl zájem o historii, kdy se uţ delší dobu zabývají buďto dějinami celkově, nebo pouze moderními dějinami 20. století. Skoro stejný počet dotazovaných se poté přiklonil k odpovědi, ţe sem zavítali z důvodu návštěvy známých či příbuzných v okolí či během výletu do hlavního města během dovolené trávené v okolí.

39

Jaké jiné místo temného turismu v ČR jste navštívil/a? Tabulka 2: Navštívená místa: Kostel sv. Cyrila a Metoděje

Památka Terezín Lidice Leţáky Slavkovské bojiště Špilberk Kostnice- Sedlec Palachův pomník Tábor Vojna u Příbrami ţádné jiné

Počet 7 4 1 3 2 1 3 2 3 4

Graf č. 6: Jiná navštívená místa temného turismu - kostel sv. Cyrila a Metoděje

Z míst navštívených respondenty památníku heydrichiády, převládají ta, která jsou poznamenána totalitnímu reţimy. Jedná se pak zejména o Terezín a Lidice. Mezi jiţ navštívenými památkami bylo poměrně často zmíněno Slavkovské bojiště, nedaleko Brna, či Palachův pomník na Václavském náměstí.

40

Vlastní šetření- Kostel svatého Cyrila a Metoděje Kostel se nachází nedaleko Karlova náměstí v Praze 2 v Resslově ulici. Tato poloha je tedy velmi snadno dosaţitelná. Při dopravou MHD je moţnost vystoupit na stanici metra B- Karlovo náměstí; pokud turista jede tramvají, přímo na zastávku Karlovo náměstí jedou čísla 3, 4, 7, 10, 14, 16, 18, 22, 24 a na nedalekou zastávku Jiráskovo náměstí čísla 17 a 21. Vchod do památníku je z postranní ulice, po schodech dolů. V době mé návštěvy zde vstupenky prodával velmi neochotný a podivný prodejce, který se neobtěţoval ani sundat si sluchátka z uší. A vrcholem mé drzosti bylo, ţe jsem ho poţádala, zda by mi nemohl ukázat některé vystavené publikace. Ale aţ na tento nepříliš podařený úvod návštěvy, je muzeum velmi dobře zpracované. V úvodní místnosti jsou chronologicky seřazené informace, které předcházely ukrývání atentátníků. Vše je doplněno dobovými fotografiemi či osobními předměty samotných aktérů. Atmosféru také dokreslují zapsané výpovědi zúčastněných, ať uţ samotných členů rodin atentátníků či nejrůznějších zainteresovaných lidí, kteří se jim snaţili pomoc. Samotný vstup do krypty je oddělen dveřmi, pro uchování piety místa i jedinečné atmosféry, by měli být návštěvníci v kryptě potichu. Pouze vnímat prostřílené stropy a stěny, nebo se dozvědět něco o ţivotě jednotlivých atentátníků, kteří jsou zde vyobrazeni jako bysty, pod kterými je vţdy deska se stručným ţivotopisem. Po absolvování této prohlídky ve spodní části památky, můţe návštěvník nahlédnout do samotného pravoslavného kostela. Ten je však oddělen skleněnou zástěnou, takţe dovnitř se nikdo nedostane. Otevřen pro veřejnost je pouze v sobotu od 8 do 9:30 hodin a v neděli od 9 do 12 hodin, proto je vhodné si návštěvu památníku naplánovat podle zpřístupnění kostela. Prohlídka totiţ dokreslí jedinečný záţitek, kdy si návštěvník můţe udělat představu o zásobování atentátníků či jejich komunikaci s okolním světem pomocí pouze malého otvoru vedoucího do krypty. Standardní vstupné do památníku pro dospělé činí 75 Kč, pro studenty či důchodce je částka sníţena na 50 Kč.

41

6.2.3. Lidice Byla Vám návštěva tohoto památníků někým doporučena?

Graf č. 7: Doporučení k návštěvě - Lidice

V okolí památníku Lidice byly odpovědi na otázku týkající se doporučení známými či příbuznými téměř stejně zastoupeny. Jen nepatrně více respondentů se přiklonilo opět k vlastní iniciativě návštěvě tohoto místa. Přesto však, ţe se jedná o celosvětově známé pietní místo, nacházející se jen pár kilometrů od Prahy, nebylo zde aţ tolik návštěvníků. Ţádné autobusy ani davy lidí, a moţná právě proto procházka po místech, kde stávaly původní Lidice, dokáţe na návštěvníky natolik zapůsobit, ţe ji doporučí svým známým. Několik respondentů zde bylo jiţ několikrát v minulosti, proto sem vzali své současné partnery, případně děti a udělali si odpolední naučný výlet a procházku.

42

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa?

Graf č. 8: Hlavní důvod návštěvy - Lidice

Jako hlavní důvod návštěvy Lidic uvedlo nejvíce respondentů zájem o historii. Je to celkem logická odpověď, kdy lidická tragédie je známá po celém světě, snad kaţdý musel slyšet o zvěrstvech, která se zde odehrála. Prohlídka byla v létě také hodně motivována českým filmem Lidice, kdy po zhlédnutí tohoto filmu se lidé chtěli dozvědět více o Lidicích a právě proto se sem vypravili, aby porovnali filmový scénář se skutečnými památkami či výpověďmi svědků. Proto se Lidice staly oblíbeným cílem i při návštěvě známých či příbuzných v okolí. I sám generální ředitel památníku Lidice Milouš Červencl v rozhovoru pro časopis Ekonom [č.39., str. 30] zmiňoval zvýšenou návštěvnost od června roku 2011, tedy od doby, kdy se začal film promítat. Lidé se chtějí podívat, kde se film točil a zároveň se dozvědět více o tragickém příběhu.

43

Jaké jiné místo temného turismu v ČR jste navštívil/a? Tabulka 3: Navštívená místa: Lidice

Památka Terezín Leţáky Slavkovské bojiště Špilberk Kostnice- Sedlec kostel sv. Cyrila a Metoděje Palachův pomník Tábor Vojna u Příbrami

Počet 7 2 2 5 2 1 2 3

Graf č. 9: Jiná navštívená místa temného turismu - Lidice

Jako jiţ navštívené místo temného turismu byl opět nejčastěji zmíněn Terezín, poté hned brněnský Špilberk. Jako jiţ u předešlých grafů i tady převládla místa signovaná totalitními reţimy, kdy turisté kromě koncentračního tábora navštívili například tábor nucených prací Vojna či obec Leţáky. Při dotazování respondentů v Lidicích bylo zřejmé, ţe s turistikou na podobná místa nemají zatím ţádné zkušenosti a přilákal je sem spíše jiţ dříve zmíněny film, neboť mnohá místa, která měli pro inspiraci k zaškrtnutí, ani neznali. 44

Vlastní šetření- Lidice Z Prahy se do Lidic návštěvníci dostanou autobusem ze stanice Dejvická. Cena je kolem 30 Kč a cesta trvá jen kolem 10 minut. Přímo ze zastávky na hlavní silnici mezi Prahou a Kladnem je uţ vidět samotný památník. Nejlepším způsobem zahájení návštěvy celého areálu, je muzeum, které se nachází hned u východního křídla kolonády. Vstupné pro dospělého činí 80 Kč, zlevněné je potom za polovinu. Za tuto částku si návštěvník prohlídne celou expozici muzea a zhlédne několik filmů, které mu lidickou tragédii dokonale přiblíţí. Dále je také v této ceně zahrnut vstup do Lidické galerie, která se nachází uprostřed nových Lidic. V této galerii jsou vystavena díla umělců z celého světa, která byla Lidicím věnována. Dále se zde nachází Mezinárodní dětská výtvarná výstava Lidice a mnoho dalších dočasných expozic, tematicky zaměřených. Těsně pod kolonádou se nachází síň In Memorian, ve které se střídají výstavy informující o vesnicích či městech, které postihl stejný osud jako Lidice. Pod touto síní začíná uţ samotná procházka po pietním místě, tedy po „bývalých“ Lidicích. Cesta vede od základů původního Horákova statku, kolem pomníku lidických dětí, hrobu muţů, základů kostela a školy aţ k původnímu i současnému lidickému hřbitovu. Je určitě vhodné si pro návštěvu tohoto místa zvolit turisticky neatraktivní hodinu či den, kdy má návštěvník moţnost si památník projít nikým a ničím nerušen. Nové Lidice nedaleko památníku jsou v podstatě tvořeny jednou hlavní ulicí, která se jmenuje 10. června 1942 a byla vybudována právě pro pozůstalé lidické ţeny, nejlépe by se tato ulice dala přirovnat k dnešním satelitním městečkům, kdy jsou všechny domy stejné a neposkytují pomalu ţádné soukromí. V této části Lidic nenarazí návštěvník na ţádné obchody či prodejny suvenýrů. Jediným obchodem pro turisty tak zůstává ten přímo na kolonádě, který kromě prodeje pohlednic a podobných suvenýrů slouţí i jako bufet.

45

6.2.4. Památník Vojna u Příbrami Byla Vám návštěva tohoto památníků někým doporučena?

Graf č. 10: Doporučení k návštěvě - Tábor Vojna

Nejvíce zastoupenou odpovědí v případě památníku Vojna byla opět vlastní iniciativa. Zejména pro obyvatele Jihočeského, Plzeňského, Středočeského kraje a Hlavního města Prahy se jedná o snadno dosaţitelný cíl jednodenního výletu. Proto pokud se lidé zajímají alespoň trochu o historii, či zde měli uvězněny příbuzné, rádi vezmou své současné rodiny a buď autem, nebo na kole se sem zajedou podívat. Tato památka byla podle dotázaných také v několika případech doporučena známými a příbuznými. Nejméně zastoupenou odpovědí bylo oţivení vzpomínek jiţ z dřívější návštěvy, neboť muzeum je v provozu teprve od roku 2005.

46

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa?

Graf č. 11: Hlavní důvod návštěvy - Tábor Vojna

Polovina návštěvníků odpověděla, ţe hlavním motivem k jejich návštěvě byl zájem o historii. Většinu z nich tvořili pamětníci doby komunismu a někteří dokonce ještě vzpomínali i na politické procesy z 50. let, tedy na období, kdy se Tábor Vojna stal vězením pro politické vězně. Čtvrtina dotázaných se přiklonila k odpovědi, ţe se jedná o výlet v rámci dovolené trávené v okolí. Tito respondenti to pojali jako celodenní cyklistický výlet, takţe sem přijeli na kolech. Procentuelně stejně poté byly zastoupeny odpovědi, ţe se jednalo o výlet v rámci školy, konkrétně připravovaného projektu do školy; zvědavost a návštěva známých či příbuzných v okolí.

47

Jaké jiné místo temného turismu v ČR jste navštívil/a? Tabulka 4: Navštívená místa: Tábor Vojna

Památka Terezín Lidice Leţáky Slavkovské bojiště Špilberk Kostnice- Sedlec kostel sv. Cyrila a Metoděje Palachův pomník ţádné jiné

Počet 7 6 4 3 4 2 3 4 3 8

Graf č. 12: Jiná navštívená místa temného turismu - Tábor Vojna

V případě památníku Vojna nejvíce zmiňovanou odpovědí, na otázku týkající se návštěvy jiných míst temného turismu, byl opět Terezín a hned vzápětí Lidice. Za zmínku stojí určitě i odpověď několika dotazovaných- Lety u Písku. Jedná se vzpomínkové místo na romský holocaust, které patří spolu s Leţáky pod správu památníku Lidice. Pokud návštěvníci jeli do tábora z Jiţních Čech, nemohli si nevšimnout několika ukazatelů, které navádí turisty k tomuto památníku. 48

Vlastní šetření- Tábor Vojna u Příbrami Cesta k táboru je poměrně dobře značená klasickými ukazateli pro kulturní a jiné památky, a to jak směrem z Prahy, tak z Písku. Jistým usnadněním pro turisty můţe být ještě orientace podle nedaleké vesnice Lešetice, přes kterou se do Vojny jede. Areál je sice ukrytý v lesích, ale příjezdová cesta je poměrně zachovalá a parkoviště má dostatečnou kapacitu. Prohlídku není třeba nijak objednávat, exkurze v českém jazyce s průvodcem začínají vţdy v celou hodinu. Památník je velmi dobře zpracován, takţe turista si můţe udělat velmi jasnou představu o tom, jak ţivot v táboře přibliţně vypadal. Velmi zajímavé jsou také instalace informačních panelů v některých budovách, kdy se můţeme dočíst o těţbě uranové rudy v celé České republice a tedy zároveň i o jiných táborech nucených prací. Nejzajímavější částí památníku je bezesporu návštěva nevyššího stupně korekce, tedy tzv. bunkru. Uţ při čtyřech, pěti lidech se bunkr stává přeplněný a člověk má pocit stísněnosti, můţe tedy jenom odhadovat, jak se asi cítili vězni, kdyţ zde v mnohonásobně větším počtu osob trávili i několik dní. Českým unikátem, který dokonale dokresluje situaci v táboře je bezesporu lavička, slouţící k odpočinku v kulturní místnosti. Aby bachaři znemoţnili příjemné posezení či poleţení, vymysleli lavičku bez opěradla vyboulenou směrem nahoru, která nemůţe být nikomu pohodlná. Prohlídka památníku vyjde dospělého pouze na 40 Kč a studenta či seniora na polovinu. V areálu nenajdete ţádný obchod se suvenýry, pouze na pokladně je moţnost zakoupení pohledů, turistických známek či knih tematicky zaměřených.

49

6.2.5. Palachův pomník Byla Vám návštěva tohoto památníků někým doporučena?

Graf č. 13: Doporučení k návštěvě - Palachův pomník

V případě památníku Palacha a Zajíce na Václavském náměstí se jednalo především o problém, ţe mnozí o památníku ani nevěděli, neměli tušení, co vystouplý kříţ ze země symbolizuje. Přesto tedy většina respondentů nakonec odpověděla, ţe se jednalo o doporučení známých, či v případě studentů, školy. Jen malé procento dotázaných se přiklonilo k odpovědi, ţe zde byli jiţ před lety a chtěli si vzpomínku oţivit. Těchto pár jedinců navíc zmínilo potřebu vybudování adekvátnějšího pomníku pro Jana Palacha, který uţ je tak dlouho Praţským magistrátem slibován.

50

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa?

Graf č. 14: Hlavní důvod návštěvy - Palachův pomník

Jak jiţ bylo zmíněno výše, na památník Jana Palacha většina turistů narazila náhodně, neţ ţe by ho cíleně vyhledávala. Tato odpověď byla vybrána spíše cizinci. Čeští turisté pravděpodobně nechtěli přiznat, ţe o památníku nevěděli a proto se přiklonili k moţnosti výletu během dovolené v okolí, tedy v Praze. Studenti celkem logicky vybrali odpověď, ţe se jednalo o školní akci, tedy ţe na památník a jeho symboliku byli upozorněni. Naopak u jiných památek téměř nejčastěji zmiňovaná odpověď, zájem o historii, zde byla vybrána pouze v několika málo případech.

51

Jaké jiné místo temného turismu v ČR jste navštívil/a? Tabulka 5: Navštívená místa: Palachův pomník

Památka Terezín Lidice Leţáky Slavkovské bojiště Špilberk Tábor Vojna u Příbrami ţádné jiné

Počet 10 4 2 3 2 4 6 3

Graf č. 15: Jiná navštívená místa temného turismu - Palachův pomník

Několik zahraničních studentů mělo za sebou jiţ návštěvu Terezína, proto tato odpověď byla vybrána opět největším počtem respondentů. Z grafu je patrné, ţe opět markantním způsobem převáţila návštěva míst poznamenaných totalitními reţimy, před návštěvou jiných míst. V případě Palachova pomníku a tedy samotného centra Prahy za zmínku jistě stojí návštěva několika jedinců Vyšehradského hřbitova a Slavína. Z míst poznamenaných dřívější dobou byla zaškrtnuta návštěva Slavkovského bojiště. 52

Vlastní šetření- Palachův pomník Pomník u kašny pod Národním Muzeem je věnován nejenom Palachovi, ale i Zajícovi, tedy druhé „zápalné oběti“. Přesto, ţe má Palach pomník v rodných Všetatech, poblíţ gymnázia v Mělníku, kde studoval, nebo je po něm pojmenováno náměstí, památník na Václavském náměstí by si přece jen zaslouţil větší pozornost. Kromě kříţe vystouplého ze země a špatně čitelných vyrytých jmen, se člověk o symbolice tohoto místa nic nedozví. Proto asi nikoho nepřekvapí, ţe turisté spíše omylem o památník zakopnou, neţ aby ho cíleně hledali. Děti po něm skáčou, zatímco jejich rodiče se věnují fotografování sochy svatého Václava či budovy Národního Muzea. Teprve při pořizování snímků jsem byla oslovena několika, zejména zahraničními turisty, otázkou co ţe to vlastně fotím a kdo to byl. Zaráţející je tedy absence jakékoliv informační tabule či desky, která by symboliku památníku alespoň zběţně vysvětlovala. Útěchu však nabízí jiţ dlouho slibovaný nový památník Jana Palacha, který bude nejspíš postaven na Náměstí Jana Palacha, kde bude i jeho socha, zpracovaná podle návrhu výtvarníka Hejduka. 5.1.

Závěrečná shrnutí dotazníkové šetření

Během dotazníkového šetření bylo vyzpovídáno 119 respondentů, konkrétně 67 ţen a 52 muţů. Dotazovaní byli především tuzemci. Na nejfrekventovanějších místech, jako je Terezín či Václavské náměstí, odpovídalo i mnoho cizinců. Konkrétně odpovídalo 82 tuzemských návštěvníků a 36 zahraničních. Rozhovory s cizinci probíhaly v anglickém jazyce, který tedy poslouţil jako lingua franca pro komunikaci s různými národnostmi. Jednalo se nejčastěji o Španěly, Italy, Američany a Araby. Návštěvníci z České republiky byli nejčastěji z Jihočeského, Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. Je to dáno zejména polohou vybraných lokalit, které jsou v především v okolí Prahy. Nejmíň turistů pak pocházelo z Olomouckého a Zlínského kraje. Respondenti byli rozděleni do 6 věkových kategorií, kdy nejvíce převládala kategorie od 26 do 35 let, jednalo se v nejvíce případech o mladé manţele, někdy s malými dětmi. Silně zastoupena byla kategorie studentů v rozmezí 18- 25 let. Naopak nejméně dotazovaných bylo z věkové kategorie seniorů 61 let a více. Co se vzdělání 53

týče, převládali lidé se středoškolským vzděláním, početně stejně pak byli zastoupeni návštěvníci s vysokoškolským vzděláním a výučním listem. Středoškolské vzdělání převládá ve většině případů podobných dotazníkových šetření. Je to dáno faktem, ţe nejvíce obyvatel České republiky dosáhlo právě tohoto stupně vzdělání. Pokud se jedná o dopravu k památníku, převaţoval osobní automobil, jelikoţ se jednalo o místa poměrně vzdálená od větších měst. Přes 30 respondentů odpovědělo, ţe na místo přijeli autobusem, pravidelnou autobusovou přepravou, tedy linkovými autobusy, ne s organizovaným zájezdem s autokarem. V případě Palachova pomníku a kostela Cyrila a Metoděje respondenti celkem logicky uvedli MHD. Kolo jako dopravní prostředek zvolili dotazovaní v Lidicích a v táboře Vojna u Příbrami. Otázka týkající se prodeje suvenýrů měla své opodstatnění jen v některých případech. Naštěstí v České republice nedochází aţ k takovému hyenismu, jako prodávání kýčovitých a nesouvisejících předmětů na místech s temnou historií. Přesto však, pokud se otázka poloţila obecně, ne v souvislosti s konkrétním místem, respondenti by nejvíce souhlasili pouze s charitativním prodejem, či prodejem, z něhoţ zisk půjde na opravu památníku a jednalo by se pouze o naučné materiály. Většina dotazovaných se shodla na tom, ţe povědomí Čechů o místech temného turismu je nedostačující. Ţe by si toto téma rozhodně zaslouţilo větší pozornost. 36 respondentů se přiklonilo k odpovědi, ţe kromě Lidic a Terezína místa moc navštěvovaná nejsou, 16 dotázaných odpovědělo, ţe lidé sice slyšeli o místech, ale uţ neví, jaká událost a tragédie se k těmto objektům vztahuje. 24 návštěvníků potom uvedlo, ţe by se na tato místa měly zaměřovat školy při výletech, či exkurzích. Výše vstupného je podle více jako poloviny dotázaných adekvátní, vysoká částka byla několikrát zmíněna v případě Terezína, nízká naopak při návštěvě tábora Vojna. V případě Palachova pomníku byla otázka neopodstatněná, neboť zde se ţádný vstup neplatí. Pokud se jednalo o pocity z právě navštíveného místa, převládaly očekávané pocity jako lítost a smutek, dále pak nepříjemná slabost, strach a směs více pocitů, které se těţko popisují. Bez pocitů nebyl ani jeden dotazovaný. Cílem dotazníku bylo prozkoumat motivaci účastníka cestovního ruchu na místech temného turismu. Pro potřebu zkoumání tohoto cíle byly vybrány tři klíčové otázky zaměřené na důvod návštěvy.

54

Ve většině případů se jednalo o vlastní iniciativu k navštívení daného místa, nebylo to návštěvníkům doporučeno ani rodinou ani známými. Dalším poměrně zastoupeným motivem bylo oţivení vzpomínky, kdy návštěvníci na daném místě byli jiţ v minulosti a vzali sem své současné rodiny či partnery a jeli se podívat, jak se památník změnil. Nejmenší zastoupení pak mělo doporučení od známých a příbuzných. Pokud jiţ památky temného turismu někteří respondenti navštívili, jednalo se především o ty, které byly poznamenány v době totalitních reţimů, tedy ve 20. století. Mezi nejnavštěvovanější patřil koncentrační tábor Terezín a památník Lidice. Z míst signovaných temným turismem v dřívější době, byl nejnavštěvovanější brněnský Špilberk a Slavkovské bojiště. Hlavním důvodem, který návštěvníky na dané místo přivedl, byl zájem o historii. Druhým, nejvíce zmiňovaným, byl výlet v rámci dovolené, kterou trávili respondenti v okolí památky. Nejméně zmiňovanou pohnutkou byla návštěva příbuzných v okolí, která je přivedla na dané místo a poté prohlídka v rámci školy. Tato moţnost byla poměrně zkreslena faktem, ţe průzkum probíhal v období letních prázdnin a tuto odpověď volili většinou jen zahraniční studenti. Potvrdila se tedy původně předpokládaná hypotéza, ţe hlavním motivem byla vlastní iniciativa návštěvníků, kteří se zajímají o historii a kulturu České republiky.

55

Závěr Bakalářská práce je zaměřena na poměrně novou formu cestovního ruchu, na cestování na místa s temnou historií. Přestoţe je toto odvětví hospodářství bráno jako druh zábavy, bylo nutné k jednotlivým místům přistupovat s určitou pietou a pokorou. V případě návštěvy památek poznamenaných temným turismem je nutné si vţdy vybavit osudy obětí a především mnoţství lidí, kteří byli byť i nepřímo tragédií zasaţeni. Téměř v kaţdé české rodině, by se našli předci, kteří byli totalitou určitým způsobem poznamenáni či omezeni. Ať uţ se jedná o vzdělání, moţnost cestování, svobodu projevu, nebo ve velké míře nespravedlivého věznění, ať uţ kvůli původu či přesvědčení. I proto bychom se měli o kulturu a historii naší země zajímat, z úcty k našim předkům, ale i současníkům. Hlavním cílem práce bylo zjištění motivace, pohnutek, které návštěvníky na tato místa přivádí. Příjemným zjištěním byl fakt, ţe hlavním důvodem návštěvy byl zájem o historii, motivovaný vlastní iniciativou. Nejednalo se tak pouze o pokus o netradiční strávení víkendového odpoledne, ale o promyšlené cestování, které předpokládalo určitou přípravu. Při dotazování musel být návštěvníkům většinou pojem temný turismus nejprve vysvětlen, pak aţ byli schopni dát si do souvislostí, zda daná místa navštěvují účelně, či se jedná spíše o náhodu. Proto by moţná i propagace těchto míst mohla být zaštiťována určitou organizací, která by zvýšila povědomí běţných turistů o konkrétních místech. Kromě Lidic a Terezína si lidé ani neuvědomují, ţe navštěvují místa spojená stejnou formou cestovního ruchu. U mladší generace bych moţný problém v nedostačujících vědomostech viděla ve výuce moderních dějin. Bohuţel z vlastní zkušenosti vím, ţe se období po 2. světové válce probírá uţ jen zběţně, jelikoţ na něj nezbývá tolik času. Proto často dochází k neinformovanosti o táborech nucených prací, politických procesech, či o činu Palacha a dalších „zápalných“ obětí. Práce by mohla některé čtenáře iniciovat k návštěvě míst poznamenaných temným turismem, případně nasměrovat nabídku některé cestovní kanceláře či agentury. V neposlední řadě jde především o uvědomění si faktu, ţe se o tento druh cestování jedná a zaslouţit se tak o jeho rozšíření mezi širší vrstvy společnosti.

56

INFORMAČNÍ ZDROJE Tištěné zdroje ARON, Raymond: Demokracie a totalitarismus. Brno: Atlantis, 1993. Stran 224, ISBN: 80-7108-064-0 BALÍK, Stanislav; KUBÁT, Michal: Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů. Praha 5: Dokořán s.r.o., 2004. Stran 167, ISBN: 80-86569-89-6 BÁRTÍK, František: Tábor Vojna, ve světle vzpomínek bývalých vězňů. Praha: Vyšehrad, 2008. Stran 187, ISBN: 978-80-7021-938-6 BLODIG, Vojtěch: Terezín v „konečném řešení židovské otázky“ 1941- 1945. Praha 3: Oswald, 2003. Stran 135, ISBN: 80-85433-88-5 ČAČKA,

Otto:

Psychologie

vrstev

duševního

dění

osobnosti

a

jejich

autodiagnostika. Brno: Doplněk, 2002. City, Chtění str. 51-89. ISBN: 1081-2182002 HOWARD, J. Pierce: Příručka pro uživatele mozku: Praktické informace a návody pro každodenní život. Praha: Portál, 2005. Psychologie emocí, str. 164-175. ISBN: 80-7367-052-6. CHARVÁT, Jan: Současný politický extremismus a radikalismus. Praha: Portál, 2007. Stran 183, ISBN: 978-80-7367-098-6 CHLÁDKOVÁ, Ludmila: Terezínské ghetto. Praha: V Ráji, 2005. Stran 55, ISBN: 80-86758-18-4 IVANOV, Miroslav: Atentát na Reinharda Heydricha. Praha: Panorama, 1987. Stran 336, ISBN: 601-22-826 KONOPKA, Vladimír: Zde stávaly Lidice. Praha: Naše vojsko, 1970. Stran 160, ISBN: 28/52-053-78

57

LAGUS, K.; POLÁK, J.: Město za mřížemi. Praha: Naše vojsko, 1964. Stran 368, ISBN: 28/52-076-64 LEDERER, Jiří: Jan Palach (Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta. Praha: Novinář, 1990. Stran 152, ISBN: 80-7077-408-8 MAHLER, Zdeněk: Nokturno. Praha: Labyrint, 2011. Stran 131, ISBN: 978-8087260-23-4 MAKAROVA, MAKAROV, KUPERMAN: Univerzita přežití- Osvětová a kulturní činnost v terezínském ghettu 1941-1945. Praha: G plus G, 2002. Stran 213, ISBN: 80-86103-54-4. NAKONEČNÝ, Milan: Lidské emoce. Praha 2: Academia, 2002. Emoce a motivace, str. 71-75. ISBN: 80-200-0763-6 NAKONEČNÝ,

Milan:

Obecná

psychologie

(Sylabus

přednášek).

České

Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006. Motivace, str. 84-97. ISBN: 80-70-40-922-3 NOVÁK, Václav (vedoucí): Malá pevnost Terezín. Praha: Naše vojsko, 1988. Stran 328, ISBN: 28-038-88 PŠENIČKA, Jiří; ŠTĚTKA, Jan. Klausův kurýr v Lidicích. Ekonom. 29. 9. 2011, č. 39, s. 28-34. STEHLÍK, Eduard: Lidice: Příběh české vsi. Praha: V Ráji, 2004. Stran 135, ISBN: 80- 86758-13-3 STUCHLÍKOVÁ, Iva: Základy psychologie emocí. Praha: Portál, 2002. Stran 232. ISBN: 80-7178-553-9 ŠÍPEK, Jiří: Úvod do geopsychologie. Praha 6: ISV, 2001. Stran 162, ISBN: 8085866-70-6

58

Internetové zdroje [1] Cestovatel. [online]. 2008 [cit. 2011-10-28]. Dark Tourism - temné cestování na místa katastrof a neštěstí. Dostupné z WWW: ˂http://www.cestovatel.cz/clanky/dark-tourism-temne-cestovani-na-mistakatastrof-a-nestesti˃ [2] CzechTourism. Statistiky [online]. 2008 [cit. 2011-10-29]. Dark Tourism (Temná Turistika). Dostupné z WWW: [3] Chlum. [online]. [cit. 2011-11-04]. Památník bitvy 1866 na Chlumu. Dostupné z WWW: ˂http://www.chlum1866.cz/˃ [4] Krušné hory. [online]. [cit. 2011-11-04]. Naučná stezka Jáchymovské peklo. Dostupné z WWW: http://www.krusne-hory.cz/cz/blog/naucna-stezka-jachymovske-peklo-39˃ [5] Novinky.cz. [online]. 2009 [cit. 2011-10-30]. Vymětal: Temná turistika fascinuje tisíce lidí. Dostupné z WWW: ˂http://www.novinky.cz/cestovani/169023-temna-turistika-fascinuje-tisicelidi.html˃ [6] Otevřená encyklopedie Wikipedia. [online]. 2011 [cit. 2011-11-04]. Bitva u Slavkova. Dostupné z WWW: ˂http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova˃ [7] Památník heydrichiády. [online]. [cit. 2011-10-29]. Historie. Dostupné z WWW: ˂http://www.pamatnik-heydrichiady.cz/default.asp?sid=3&lang=CZ˃ [8] Památník Lidice. [online]. [cit. 2011-10-29]. Muzeum památníku Lidice. Dostupné z WWW: ˂http://www.lidice-memorial.cz/history_cz.aspx˃ 59

[9] Prague Welcome. [online]. 2011 [cit. 2011-11-04]. Vyšehradský hřbitov a Slavín. Dostupné z WWW: ˂http://www.praguewelcome.cz/cs/informace/o-praze/pamatky/top-10prazskych-pamatek/51-vysehradsky-hrbitov-a-slavin.shtml˃ [10] STONE, Philip R.: A Dark Tourism Spectrum: towards a typology of death and macabre related tourist sites, attractions and exhibitions [online]. UK: Priston, 2006 [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: ˂http://works.bepress.com/cgi/viewcontent.cgi?article=1003&context=philip _stone&seiredir=1&referer=http%3A%2F%2Fwww.google.cz%2Fsearch%3Fq%3DPhil lip%2BR.%2BStone%2Btypes%2Bof%2Bdark%2Btourismu%26ie%3Dutf8%26oe%3Dutf8%26aq%3Dt%26rls%3Dorg.mozilla%3Acs%3Aofficial%26client%3Dfirefo xa#search=%22Phillip%20R.%20Stone%20types%20dark%20tourismu%22˃ [11] STONE, Philip R.; SHARPLEY, Richard: The Darker side of travel : the theory and practice of dark tourism [online]. UK : Bristol, 2009 [cit. 201110-30]. Dostupné z WWW: ˂http://books.google.cz/books?id=ZCIGvG9tCw8C&printsec=frontcover&so urce=gbs_atb#v=onepage&q&f=false˃ [12] Špilberk. [online]. [cit. 2011-11-04]. Špilberk- ţalář národů. Dostupné z WWW: ˂http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=spilberk-zalar-narodu˃ [13] Temná turistika. [online]. 2011 [cit. 2011-10-29]. Odborníci na temnou turistiku. Dostupné z WWW: ˂http://temna-turistika.webnode.cz/odbornici-na-temnou-turistiku/˃ [14] Velké Losiny. [online]. 2001 [cit. 2011-11-04]. Renesanční zámek Velké Losiny. Dostupné z WWW: ˂http://www.velke-losiny.cz/renesancni-zamek/˃

60

[15] YUILL, Stephanie M.: Dark Tourism: Understanding visitor motivation at sites od deathand disaster [online]. Texas A&M University, 2003, Diplomová práce, s. 265. [cit. 2011-10-30]. Dostupné z WWW: ˂http://repository.tamu.edu/bitstream/handle/1969.1/89/?sequence=1˃

Zdroje obrázků Obrázek 2: Svatba v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze (pravoslavná církev) [online]. 2010. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: ˂ http://www.mojesvatba.cz/svatba-v-chramu-sv-cyrila-a-metodeje-s-279.html˃ Obrázek 3: Lidice memorial, Památník Lidice [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: ˂http://www.panoramio.com/photo/54756350˃ Obrázek 5: Ing. Arch. Jan Pešta- Stavebněhistorický průzkum [online]. [cit. 2011-1128]. Dostupné z WWW: ˂http://shp-pesta.cz/lidova-architektura-hospodarske-a-technicke-stavby.html˃ Obrázek 6: Výukový web Marka Šimoňáka- historický kalendář [online] 2005- 2011. [cit. 2011-11-28]. Dostupné z WWW: ˂http://simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/1_16.htm˃

Pokud není uveden zdroj obrázku, grafu či tabulky, jedná se vlastní zdroj autora práce. 61

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Doporučení k návštěvě - Terezín ............................................................... 34 Graf č. 2: Hlavní důvod návštěvy - Terezín ............................................................... 35 Graf č. 3: Jiná navštívená místa temného turismu - Terezín ...................................... 36 Graf č. 4: Doporučení k návštěvě - kostel sv. Cyrila a Metoděje ............................... 38 Graf č. 5: Hlavní důvod návštěvy - kostel sv. Cyrila a Metoděje............................... 39 Graf č. 6: Jiná navštívená místa temného turismu - kostel sv. Cyrila a Metoděje ..... 40 Graf č. 7: Doporučení k návštěvě - Lidice ................................................................. 42 Graf č. 8: Hlavní důvod návštěvy - Lidice ................................................................. 43 Graf č. 9: Jiná navštívená místa temného turismu - Lidice ........................................ 44 Graf č. 10: Doporučení k návštěvě - Tábor Vojna ..................................................... 46 Graf č. 11: Hlavní důvod návštěvy - Tábor Vojna ..................................................... 47 Graf č. 12: Jiná navštívená místa temného turismu - Tábor Vojna ............................ 48 Graf č. 13: Doporučení k návštěvě - Palachův pomník .............................................. 50 Graf č. 14: Hlavní důvod návštěvy - Palachův pomník.............................................. 51 Graf č. 15: Jiná navštívená místa temného turismu - Palachův pomník..................... 52

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Malá pevnost ............................................................................................ 16 Obrázek 2: Pohled na kostel z Resslovy ul. ............................................................... 18 Obrázek 3: Pohled na Gloriet ..................................................................................... 20 Obrázek 4: Sousoší dětí .............................................................................................. 21 Obrázek 5: Areál tábora .............................................................................................. 22 Obrázek 6: Jan Palach................................................................................................. 23 Obrázek 7: Pomník na Václavském náměstí .............................................................. 25

62

PŘÍLOHA Dotazník k bakalářské práci: Temný turismus v České republice Jméno: Jana Theierová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková, Vysoká škola Polytechnická Jihlava Místo: Předem děkuji za Váš čas, který jste věnovali vyplnění tohoto dotazníku. 1.

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa? a) zájem o historii b) výlet v rámci školy c) výlet během dovolené v okolí d) spíše náhoda, nevyhledávám tato místa e) zvědavost f) návštěva známých, příbuzných v okolí

2.

Jak často navštěvujete toto město (místo) a) poprvé b) podruhé c) několikrát ročně d) jednou ročně e) pravidelně jednou za _ roky

3.

Byla Vám návštěva tohoto památníku někým doporučena? a) Ano, doporučili mi ji známí, příbuzní. b) Byl/a jsem tady jiţ před lety a chtěl/a jsem si vzpomínku oţivit. c) Ne, nikdo mi ji nedoporučil, jsem tu z vlastní iniciativy

4.

Jaké jiné místo temného turismus v ČR jste navštívil/a? Př. Lidice, Leţáky, Slavkovské bojiště, Špilberk, Terezín, Tábor Vojna u Příbrami, jiné....

5.

Jaká je podle Vašeho názoru výše vstupného? a) nízká b) adekvátní c) vysoká 63

6.

Jaké jsou Vaše pocity a právě navštíveného místa? a) lítost, smutek b) vzrušení c) strach d) nepříjemná slabost e) odpor k totalitním zřízením f) směs více pocitů, nedá se to popsat g) nutí mě to zamyšlení se nad lidským ţivotem a jeho hodnotou h) ţádné i) získání historického ponaučení

7.

Myslíte si, ţe povědomí Čechů o místech temného turismu a tragédiích, které se zde odehrály, je dostačující? a) Ano, myslím si, ţe je b) Kromě Lidic a Terezína, místa navštěvovaná zřejmě moc nejsou c) Určitě by se na tato místa měly zaměřit školy při školních výletech d) Spíše ne, lidé slyšeli o místech, ale uţ neví jaká událost a historie se k nim vztahuje e) Ne, určitě by se lidé o historii a kulturu své země měli zajímat víc a vzít si z ní ponaučení do budoucnosti

8.

Co si myslíte o prodeji suvenýrů na místech temného turismu? a) Nevadí mi to, ale sám/sama bych si tady nic nekoupila b) Povolil/a bych tu pouze prodej naučných materiálů c) Je to nechutné přiţivování se na lidském neštěstí d) Pokud sem tematicky zapadají, proč ne e) Pouze charitativní prodej, či prodej, z něhoţ půjde zisk na opravu památníku f) Neřeším to, sám/sama jsem si zde nějaké upomínkové předměty koupil/a

9.

Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? a) hotel b) penzion c) u známých, příbuzných 64

d) hostel, ubytovna e) kemp, tábořiště f) jiné 10. Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a pro dopravu do tohoto místa? a) auto b) autobus c) vlak d) kolo e) pěšky f) jiný způsob přepravy 11. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? (město, kraj, část státu, ve kterém bydlíte) ............................................................................................................................. 12. Údaje o Vás: muţ

pohlaví věk

ţena

do 17 let 18-25

26-35 36-50 50-60 60 a více

vzdělání základní vyučen střední vysokoškolské

Poznámka: Temný turismus- navštěvování míst, kde se v minulosti odehrála nějaká tragédie nebo neštěstí.

65