VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu

Komplexní zajištění kurzu vysokohorské a pěší turistiky v Julských Alpách bakalářská práce

Autor: Veronika Jirsáková Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Místo: Jihlava Rok: 2010

Anotace V mé bakalářské práci navrhuji postup pro komplexní zajištění kurzu vysokohorské a pěší turistiky v Julských Alpách. Zabývám se tedy detailní přípravou kurzu, která je základem pro jeho realizaci. Teoretická část pojednává o oblasti, kterou jsem si pro tento kurz vybrala, tedy o Triglavském národním parku, který se nachází v Julských Alpách ve Slovinsku. Dále přibližuji podmínky pro vysokohorskou turistiku v této oblasti a věnuji teoretické přípravě na vysokohorskou turistiku, která je důležitá pro úspěšné absolvování kurzu. Poslední část poskytuje informace o sportovních aktivitách nabízených studentům na Vysoké škole polytechnické Jihlava, mezi které patří také kurz vysokohorské a pěší turistiky. V praktické části se zaměřuji v každé kapitole na dílčí položky, které je potřeba zajistit pro uskutečnění kurzu. Jedná se především o výběr oblasti, naplánování programu kurzu, časového harmonogramu pro jednotlivé dny, trasu, ubytování, stravování, dopravu během kurzu a popis turistických zajímavostí na trase.

Klíčová slova Kurz, pěší turistika, vysokohorská turistika, Julské Alpy, Triglavský národní park, program, harmonogram, trasa, ubytování, stravování, doprava, turistické zajímavosti.

Annotation In my bachelor thesis I propose a complete plan for ensuring mountain hiking and hiking course in the Julian Alps. I am concerned with detailed preparation of a course, which represents background for its realization. The theoretical part deals with the area of Triglav National Park situated in the Julian Alps in Slovenia. In addition, the terms for mountain hiking in this area and theoretical preparation for mountain hiking are stated, which is very important for successful completion of course. In the practical part, the concrete chapters introduce the particular items, which are necessary for ensuring realization of the course. This concerns namely the choice of

prospective area, planning of the tour programme, harmonogram for each day, route, accommodation, meal plan, transport and description of tourist attractions.

Key words Course, hiking, mountain hiking, the Julian Alps, Triglav National Park, tour programme, harmonogram, route, accommodation, meal plan, transport, tourist attractions.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Emanuelu Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení práce, za jeho podporu a trpělivost při jejím vytváření. Ráda bych také poděkovala Bc. Josefu Řezníčkovi a Bc. Lukáši Lojdovi, kteří se mnou Julské Alpy navštívili a pomohli mi tak získat cenné podklady pro vypracování mé bakalářské práce.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 11. května 2010 ……………………………………. Veronika Jirsáková

1

2

ÚVOD A CÍL PRÁCE ..................................................................................................................... 1 1.1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY ......................................................................................................... 1

1.2

CÍL PRÁCE ................................................................................................................................. 1

1.3

ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE................................................................ 1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .................................................................................................... 3 2.1 2.1.1

Slovinsko .............................................................................................................................. 3

2.1.2

Julské Alpy ........................................................................................................................... 4

2.1.3

Triglavský národní park ....................................................................................................... 6

2.2

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA V JULSKÝCH ALPÁCH ................................................................... 7

2.2.1

Náročnost ............................................................................................................................. 7

2.2.2

Vhodné roční období ............................................................................................................ 8

2.2.3

Značení cest ......................................................................................................................... 8

2.2.4

Výstroj .................................................................................................................................. 8

2.2.5

Možnosti občerstvení a ubytování ........................................................................................ 8

2.2.6

Výchozí místa ....................................................................................................................... 9

2.3

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA A JEJÍ ZÁSADY ............................................................................... 9

2.3.1

Výbava a oblečení ................................................................................................................ 9

2.3.2

Plánování a příprava horské túry ...................................................................................... 14

2.3.3

Taktika při horské túře ....................................................................................................... 15

2.3.4

Nehody v horách a poskytnutí první pomoci ...................................................................... 18

2.4 2.4.1 3

POPIS VYBRANÉ OBLASTI PRO KURZ VYSOKOHORSKÉ TURISTIKY .............................................. 3

SPORTY A KURZY NA VŠPJ ...................................................................................................... 19 Kurz pěší turistiky .............................................................................................................. 21

PRAKTICKÁ VÝCHODISKA ..................................................................................................... 23 3.1

VÝBĚR CÍLOVÉ OBLASTI .......................................................................................................... 23

3.2

PROGRAM KURZU .................................................................................................................... 23

3.3

HARMONOGRAM JEDNOTLIVÝCH DNÍ ...................................................................................... 24

3.3.1

Harmonogram na 1. den .................................................................................................... 24

3.3.2


3.3.3


3.3.4


3.3.5


3.4

ZPRACOVÁNÍ TRASY ................................................................................................................ 26

3.4.1

Popisy tras ......................................................................................................................... 26

3.4.2

Výškové profily tras............................................................................................................ 30

3.4.3

Turistické zajímavosti na trase .......................................................................................... 33

3.5 3.5.1

UBYTOVÁNÍ ............................................................................................................................. 35 Horské chaty ...................................................................................................................... 35

3.5.2

4

Kempy ................................................................................................................................ 38

3.6

STRAVOVÁNÍ ........................................................................................................................... 39

3.7

DOPRAVA ................................................................................................................................ 41

3.7.1

Itineráře trasy .................................................................................................................... 42

3.7.2

Kalkulace cen dopravy ....................................................................................................... 44

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 48

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................................................ 50 SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ .................................................................................................... 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................... 52 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 53

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Model komplexního zajištění kurzu vysokohorské a pěší turistiky v Julských Alpách“. V současné době Vysoká škola polytechnická Jihlava nabízí svým studentům možnost se během studia také věnovat sportům a účastnit se sportovních kurzů. A právě vysokohorská a pěší turistika představuje výbornou šanci, jak si v kruhu mladých a podobně naladěných lidí odpočinout od náročného studia, zlepšit si své zdraví a zároveň najít nové přátele. Pro studenty oboru cestovní ruch nemusí být vysokohorská a pěší turistika jen koníčkem, ale také se zde nabízí možnost stát se vysokohorským průvodcem a účast studenta na kurzu může být začátek jeho cesty k tomuto krásnému povolání. Pro konání kurzu jsem si z mnoha možností vybrala právě oblast Triglavského národního parku v Julských Alpách, které jsou nejen krásné pohoří, ale také ideální místo pro pěší a vysokohorskou turistiku.

1.2 Cíl práce Cílem mé práce je naplánovat pro Vysokou školu polytechnickou Jihlava kurz pěší a vysokohorské turistiky. To znamená, že musím nejprve vybrat pro tento kurz vhodnou oblast, dále pak naplánovat jeho program, tak aby byl pro účastníky kurzu nejen atraktivní, ale také fyzicky zvládnutelný, rozvrhnout harmonogram na každý den, určit jeho trasu, vybrat vhodné ubytování a v neposlední řadě zjistit možnosti stravování a dopravy.

1.3 Zdůvodnění výběru tématu bakalářské práce V prvním ročníku studia na vysoké škole jsem se zúčastnila kurzu vysokohorské turistiky v Roháčích na Slovensku, což mě později motivovalo k výběru tohoto tématu. Od dětství je turistika mým koníčkem, ale teprve až na Vysoké škole polytechnické po absolvování tohoto kurzu jsem měla možnost poznat, jak je vysokohorská turistika 1

krásný sport. Ale nejen Slovensko nabízí možnosti pro vysokohorskou turistiku, je mnoho dalších oblastí, jako např. Alpy, které jsou pro ni ideální, a proto mi přišlo lákavé vytvořit základ pro realizaci kurzu pěší a vysokohorské turistiky v Julských Alpách.

2

2 Teoretická východiska Nejprve považuji za důležité seznámit se s Julskými Alpami a Triglavským národním parkem a s podmínkami pro vysokohorskou turistiku právě v této oblasti. Pro bezpečnost účastníků je také nezbytná znalost zásad vysokohorské turistiky. Je také nutné se zmínit o sportovních aktivitách studentů VŠPJ a kurzu vysokohorské a pěší turistiky, který škola pro své studenty pořádá.

2.1 Popis vybrané oblasti pro kurz vysokohorské turistiky 2.1.1 Slovinsko 2.1.1.1 Poloha Slovinsko je země patřící do střední Evropy. Svou rozlohou 20 256 km2 zabírá pouze 0,2% celkové rozlohy Evropy. Na severu hraničí v délce 324 km s Rakouskem, na jihu a jihovýchodě v délce 546 km s Chorvatskem. Kratší hranice má s Itálií, pouze 235 km, a s Maďarskem 102 km. 2.1.1.2 Povrh Povrch Slovinska je převážně kopcovitý nebo hornatý. Asi 90% leží výše než 300 metrů nad mořem a zhruba 53% jeho povrchu pokrývají lesy. Na území Slovinska se stýkají čtyři topograficky rozdílné celky: 30% státu zabírají Alpy (zahrnující Julské Alpy, Kamniško-savinjské Alpy, Karavanky a masiv Pohorje), Panonská nížina, Dinárské pohoří a Jadranská oblast (tvoří 10% povrchu). Ve všech částech Slovinska se nachází krasová území. 2.1.1.3 Vodstvo Slovinsko je bohaté na řeky, z nichž nejdelší je Sáva, pramenící poblíž Bohinje a Kranjske Gory, s přítoky Savinja, Krka a Sotla a Dráva, přitékající z Rakouska. Dále je to řeka Soča, s přítoky Vipava a Idrijca se vlévá do Jaderského moře. Zvláštností jsou ve Slovinsku ponorné řeky, které vytvářejí při své podzemní pouti systémy krápníkových jeskyní.

3

Přírodních jezer je ve Slovinsku málo, jsou však nádherná. Jsou to alpská jezera ledovcového původu Bled, Bohinj, Triglavská jezera a Cerknišké jezero, které má vodu jen na podzim a v zimě, protože na jaře a v létě jezero vysychá. 2.1.1.4 Podnebí Slovinsko má klasické podnebí čtvera ročních období. Na většině území jsou průměrné roční teploty 8,5 °C až 9,8 °C, kdy nejchladněji je v lednu s průměrnou teplotou -2 °C a nejtepleji v červenci s průměrnou teplotou 21 °C. Většina srážek spadne ve Slovinsku na jaře a na podzim s velmi proměnlivým množstvím, od 800 mm na východě země až po 3 500 mm v alpské části.

2.1.2 Julské Alpy 2.1.2.1 Poloha a členění Julské Alpy se nachází na území Slovinska a Itálie. Dělí se na dvě skupiny: Západní Julské Alpy, ležící na území Itálie, a Východní Julské Alpy, ležící na území Slovinska, které jsou zároveň i jeho nejvyšším pohořím. Julské Alpy jsou nejmohutnějším pohořím Jihovýchodních vápencových Alp. Na severu jsou Julské Alpy odděleny údolím Kanaltal a údolím řeky Sávy od Karnských Alp a Karavanek, na východě na ně navazují Kamnické Alpy. Západní hranice horstva tvoří řeka Fella, Friulská plošina a údolí řek Nadiže a Soče. Jižní hranice odděluje Julské Alpy od soustavy Dinárských pohoří. Oblast Julských Alp se z hlediska horopisného dělí na několik samostatných skupin a horských celků. Jsou to skupiny: Triglavu, Škrlatice a Martuljeku, Razoru a Prisojniku, Jalovce a Mangrtu, Kaninu a Krnu a Bohinjských hor1. 2.1.2.2 Charakteristika Julské Alpy jsou charakteristické svými vrcholovými partiemi, mohutnými skalními stěnami a jejich velkým relativním převýšením nad hlubokými údolími s horskými jezery. Geologicky se jedná o vysoko zdvižené kry zvrásněných triasových vápenců a

1

PODHORSKÝ, Marek. Julské Alpy. 3. vyd. Praha: freytag & berndt, 2005. ISBN 80-85822-42-3

4

břidlic na paleozoickém podkladě2. Ze tří ledovcových soustav, které je kdysi pokrývaly, zbyly malé ledovce na severním svahu Kaninu a na severní straně náhorní plošiny Triglavu. Najdeme zde typické krasové jevy, jako jsou závrty, jeskyně, propasti, podzemní řečiště apod. 2.1.2.3 Historie Julských Alp Julské Alpy jsou oblastí s bohatou historií a dostaly svůj dnešní název už v antických dobách po Gaiu Juliu Caesarovi. Tato oblast je pravlastí Slovanů asi od 6. století našeho letopočtu. Z tohoto období se zachovalo mnoho slovanských pověstí, které se váží k horám, zejména pak k nejvyššímu vrcholu Triglavu. Známá pověst o Zlatorohu se připisuje právě jim. V 15. a 16. století se zde rozvíjelo železářství, čímž značně utrpěly zdejší lesy. Území bylo od středověku dějištěm ozbrojených bojů, naposledy za první a druhé světové války. Nalezneme zde mnoho památníků, které připomínají urputné boje partyzánské národně osvobozenecké války v letech 1941 až 1945. 2.1.2.4 Historie vysokohorské turistiky v Julských Alpách Vysokohorská turistika je velmi rozvinutá a má ve Slovinsku dlouhou historii. První alpský spolek byl zde založen roku 1893. Ve všech horských skupinách je dostatek turistických chat, které se začaly stavět na konci 19. století. Roku 1949 byla zprovozněna značená turistická transverzála Slovenska planinarska pot (SPP), trasa vedoucí z Mariboru do Ankaru o délce asi 800 km. S Julskými Alpami je spojeno jméno Julia Kugyho, průkopníka alpského horolezectví a nadšeného propagátora krás těchto hor, který již ve svých sedmnácti letech podnikl první výstup na Triglav. Jeho osobnost připomíná socha v dolině Trenta pod sedlem Vršič.

2 NOVÁKOVÁ, Marcela – SOUKUP, Ondřej. Slovinsko – průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha: Olympia a. s., 2000. ISBN 80-7033-62

5

2.1.3 Triglavský národní park 2.1.3.1 Historie Triglavský národní park byl první chráněnou oblastí ve Slovinsku. První návrh na ochranu zdejších přírodních krás se objevil již v roce 1908 a v roce 1924 byla jako první chráněná oblast vyhlášena Dolina Triglavských jezer, kde se nachází rozmanité vzácné rostliny. Národní park o velikosti 2000 ha byl vyhlášen roku 1961 a roku 1981 byl rozšířen na současnou velikost 84 805 ha3. Rozkládá se od Kranjské Gory na severu po Tolmin na jihu a od italských hranic na západě téměř po Bled na východě. Správa parku má sídlo v městě Bled, kde se nachází i největší informační středisko Triglavského národního parku. Důvodem ustanovení národního parku bylo chránit výjimečnou přírodu a kulturní dědictví také pro příští generace, a proto v parku platí zvláštní pravidla chování, zákazy a nařízení. 2.1.3.2 Významné vrcholy Nejvyšší bod parku je vrchol Triglav, který se tyčí do výše 2 864 m n. m. přibližně uprostřed území a je hlavním symbolem Slovinska. Figuruje i na státní vlajce a na státním znaku jako symbol země. Pro Slovince je národní hrdostí na něj alespoň jednou v životě vystoupit. Najdeme zde také mnoho dalších vrcholů přesahujících 2 000 m, např. Mangart, Jalovec, Razor, Mojstrovka, Špik, Škrlatica, Rjavina atd. Tak jako v celých Julských Alpách i na území parku zcela převládají vápence, které se utvořily usazováním asi před 200 miliony let. 2.1.3.3 Další atraktivity Krásu Triglavského národního parku dotvářejí také řeky, říčky, strže, kaňony, lesy a pastviny. Většina vodních toků pohoří vtéká do Soči a do Sávy Dolinky. Soča, pramenící pod vrcholem Jalovec, je rájem kanoistů, kajakářů i příznivců raftingu a je považována za jednu z nejkrásnějších evropských řek díky své čisté vodě a rozmanitý

3

PETR, Ivo. Slovinské a chorvatské hory – 44 túr od Julských Alp po Jadran. 1. vyd. Ostrava: MIRAGO,

2000. ISBN 80-85922-74-6

6

charakter. Nejdelší řekou na Slovinsku je Sáva, která vzniká soutokem Sávy Dolinky a Sávy Bohinjky. Soča i Sáva se ústí do Jaderského moře. Díky četným srážkám a horským stupňům nalezneme na vodních tocích mnoho vodopádů. Nejznámější jsou vodopády Savica, které jsou jednou z hlavních turistických atrakcí celé oblasti, vodopád Boka u Bovce, Peričnik v dolině Vrata, vodopády Skočniky na Bílém potoce a vodopády na potoce Martuljek. S výjimkou Bledského jezera leží na území parku většina slovinských jezer ledovcového původu. 2.1.3.4 Fauna a flora TNP je také velmi bohatý na faunu a floru. Vyskytují se zde endemické druhy, k nimž patří růžová triglavská růže, modrý Clusiho hořec a Zoisův zvonek. Bohatou květenou se proslavilo údolí Sedmi triglavských jezer, náhorní plošiny a hřebeny Velo Polje, Črna Prst a Ratekovec. V 30. letech 20. stol. bylo v dolině Trenta založeno Alpinetum Juliana, což je malá botanická zahrada s ukázkami alpské květeny. Z chráněných živočišných druhů zde můžeme spatřit tetřeva hlušce, tetřívka obecného, orla skalního, plcha velkého a sviště horského. V řece Soče se vyskytuje zvláštní druh pstruha. Dále zde hojně žijí kamzíci a nově importované druhy, např. muflon a kozorožec horský. Ze vzácnějších druhů se tu vyskytuje jasoň červenooký, roháč anebo štír.

2.2 Vysokohorská turistika v Julských Alpách 2.2.1 Náročnost Julské Alpy nabízí turistické možnosti pro všechny věkové kategorie, lze si zde vybrat túry od lehkých až po náročné. Některé úseky jsou zajištěny nataženými ocelovými lany, zábradlím, řetězy, kovovými chyty apod. Pohyb ve větších výškách vyžaduje dobrou kondici, přiměřenou výbavu a odolnost proti závratím. Exponované terény by měli absolvovat jen zkušení vysokohorští turisté. Samozřejmě je zde možnost si najmout vysokohorského průvodce, který turisty provede i místy, na které by se jinak nedostali. Julské Alpy jsou specifické velkým převýšením mezi údolími a vrcholy, mají mohutné, strmé štíty a úzké soutěsky.

7

2.2.2 Vhodné roční období Nejlepší roční období pro horskou turistiku je v době od června do října. Nenáročné turistické trasy v nižších polohách lze absolvovat po celý rok, ale je nutné brát v úvahu to, že horské chaty jsou otevřeny pouze v sezoně. Obtížný terén se může zdolávat ještě náročněji, pokud se přidá špatné počasí, které v horách dokáže být zrádné a změní se během chvíle. Nejméně stálé počasí je zde v červnu a červenci, kdy hrozí bouřky. Za vlhkého počasí a deště se stává vápenec kluzkým a proto je třeba být velice opatrný. Nejlepší zprávy o počasí a aktuální situaci na vrcholech je možné zjistit na správě TNP nebo na horské službě.

2.2.3 Značení cest Cesty jsou značeny dostatečně přehledně červeným kruhem s bílým terčem nebo jednoduchou vodorovnou souvislou či přerušovanou čárou na skále, stěně a stromu. Na každém rozcestí jsou ukazatele směru. V Julských Alpách je nutné se vybavit kvalitní mapou. Nově užívané označení ZPP (Zavarovana planinska pot) znamená jištěnou stezku.

2.2.4 Výstroj Samozřejmostí by měla být pevná obuv, oblečení do teplého i chladného počasí (kvůli často měnícímu se počasí), větrová bunda, pohodlné kalhoty a pokrývka hlavy. V případě zdolávání náročných tras ve vyšších polohách je důležitá přilba a je vhodné se vybavit alespoň dvěma smyčkami, karabinami, sedacím a prsním úvazkem. Ačkoliv jsou exponovaná místa jištěna řetězy, najdou se i taková, kde je potřeba si pomoci sám. K fyzicky namáhavé a dlouhé chůzi je také nutností nosit s sebou vodu a dostatečné zásoby jídla. Ve vrcholových chatách je vody nedostatek, protože přes léto je velká část vodních zdrojů v Julských Alpách vyschlá. Každý by měl s sebou nést minimálně 1,5 l vody.

2.2.5 Možnosti občerstvení a ubytování Na území TNP je zakázáno táboření ve volné přírodě, ale je zde postaveno mnoho horských chat, které nabízejí ubytování a stravování. Většina chat je v provozu celou

8

sezonu, některé dokonce během celého roku. Je potřeba se před výstupem informovat na dobu provozu chaty, v které se během túry chystáme přenocovat. Horské chaty většinou nabízí přenocování ve společné noclehárně pro více osob.

2.2.6 Výchozí místa Bled (501 m n. m.) je lázeňské město ležící na východním břehu Bledského jezera. Bled bývá východiskem do oblasti Planiny Pokljuka. Kranjska Gora (809 m n. m.), která je významným turistickým centrem na horním toku řeky Sávy v blízkosti hranic s Rakouskem a Itálií, je východiskem do severní části Julských Alp. Mojstrana (641 m n. m.) se nachází v údolí řeky Sáva Dolinka 7 km severozápadně od Jesenice. Je možno zde navštívit Triglavské muzeum s expozicí věnovanou historii slovinské vysokohorské turistiky, geologii a přírodě Julských Alp. Město je východiskem do severovýchodní části hor. Dalšími výchozími městy jsou např. Ribčev Laz (531 m n. m.), Soča (487 m n. m.), Stara Fužina (546 m n. m.) Tolmin, Trenta (620 m n. m.) a další.

2.3 Vysokohorská turistika a její zásady 2.3.1 Výbava a oblečení Neodmyslitelnou součástí horských túr je speciální výbava, určená přímo pro vysokohorskou turistiku. Ta je předpokladem toho, aby pobyt probíhal bez problémů. Před cestou je nutné si důkladně zjistit, co vše je potřeba. Výbava může vážit i přes 10 kg. Dnes již máme možnost zakoupit si vybavení, které je díky novým materiálům extrémně lehké a funkční. To samozřejmě snižuje nároky na naši kondici a zajišťuje větší komfort. 2.3.1.1 Obuv Boty jsou nejdůležitější součástí výbavy, a proto je nutné věnovat jejich výběru důkladnou pozornost. Při výběru obuvi je nutné brát v úvahu terén, délku pochodu a zátěž, kterou ponesete. Trekkingová obuv by měla být vždy o něco větší. Noha se 9

musí vejít do boty i po celodenní túře, kdy zpravidla opuchne. Důležitá je také pevnost nohy v botě, kterou zajistí vyšší horní část s níže položenými háčky šněrování na kotníku. Pro turistiku se hodí středně tvrdé podrážky, které perfektně drží na všech druzích podkladů. Tlumící vrstva zvyšuje komfort chůze. Svrchním materiálem je buď kůže, nebo směs různých textilií. Výrobci používají především kůži, která je odolná proti opotřebení a oděru, poddajná, ale drží tvar a min. dvě hodiny zůstává vodě odolná. Moderní materiály jsou GORE-TEX a Vibram4. GORE-TEX je mimořádně lehká a tenká teflonová membrána, nepromokavá a zároveň prodyšná. Vibram je výrobce a značka nejpoužívanější pryžové směsi pro výrobu horolezecké a turistické obuvi. Poskytuje vysoký komfort při chůzi v náročných terénech a vynikajícím způsobem pohlcuje nárazy. Díky jedinečnému systému výstupků a tvaru podrážky umožňuje pevnou oporu proti uklouznutí. Nízké trekkingové boty se hodí do nenáročných terénů a do středně vysokých hor. Poskytují volnost pohybu a mají nízkou hmotnost. Vysoké trekkingové boty chrání kotníky před nárazy a přispívá ke stabilizaci kloubů v případě podvrknutí nohy. Hodí se obzvláště na dlouhé túry. Ponožky sehrávají velmi důležitou roli v celkovém komfortu chození. Jsou izolantem, transportují vlhkost, chrání podšívku, tlumí při došlapu a zabraňují vzniku otlaků. 2.3.1.2 Oblečení Základním principem vhodného oblékání je tzv. vrstvení. To znamená, že optimální je oblečení, které se skládá z více vrstev, jež umožňují, aby se vzduch mezi nimi ohřál od těla. Počet vrstev se přizpůsobuje podle momentálního počasí. -

Vnitřní vrstva – prádlo, které máte přímo na těle, by mělo být přiléhavé a

dobře odvádět vypocenou vlhkost od pokožky a zajistit tak pocit sucha. -

Druhá vrstva – tato vrstva může být volnější, ale měla by dobře chránit

krk a zápěstí. Nesmí svým složením blokovat hlavní funkci vrstvy první – odvádění vlhkosti od těla.

4

HUDYsport a.s. – Vybavení pro outdoor, horolezectví: Katalog Zima 08/09. [online]. [cit.2009-10-12].

Dostupné z:

10

-

Třetí vrstva – její hlavní funkcí je tepelná izolace. Může ji tvořit fleecová

mikina. V případě hezkého počasí je třetí vrstva svrchní. -

Svrchní vrstva – nepromokavá bunda musí především chránit před

větrem a vlhkostí, ale musí být zároveň prodyšná, aby se předešlo zapocení. Dnes se však vyrábí oblečení z materiálů, které mají vynikající vlastnosti při nošení v přírodě. Oblečení se pak skládá jen ze dvou vrstev – vnitřní a svrchní. Materiály GORE-TEX a Pertex jsou nepromokavé a zároveň prodyšné, přitom však větruvzdorné. Nejvhodnější jsou materiály chránící před chladem a zároveň odvádějící přebytečné teplo a pot. Zásadními požadavky jsou komfort při nošení, neomezování při pohybu, ochrana před vlivy počasí, tepelná izolace a prodyšnost. Důležité je také nezapomenout na pokrývku hlavy, sluneční brýle, krém a balzám na rty s vysokým faktorem jako ochranu proti ultrafialovému a infračervenému záření. 2.3.1.3 Batoh V Evropě se kapacita batohu udává v litrech. Velikost batohu záleží na tom, jak dlouhou túru chcete podniknout, na podnebí, kolik věcí si s sebou berete a také na velikosti postavy. Batoh pro aktivity v přírodě by měl mít zádový systém vyrobený ze síťoviny pro lepší odvod vlhkosti, kapsy na vybavení po stranách batohu, popruhy na upínání vybavení, kompresní popruhy, nastavitelný bederní a hrudní pás. Batoh má být vyvážený. Těžší věci se ukládají nahoru, aby váha batohu směřovala přímo dolů a batoh netáhl dozadu. 2.3.1.4 Výbava na přenocování Spací pytel musí odpovídat podmínkám, v nichž se v něm plánuje nocovat. Nová norma EN13537 definuje čtyři teplotní údaje spacích pytlů na základě čtyř testů5: Max, Comfort, Limit, Extreme.

5

HUDYsport a.s. – Vybavení pro outdoor, horolezectví: Katalog Zima 08/09. [online]. [cit.2009-10-12].

Dostupné z:

11

Jeden jediný spacák nemůže pokrýt celé spektrum čtyř ročních období. Pro horskou turistiku se většinou hodí spacák s komfortním intervalem od +10°C do -10°C. Ženy potřebují o něco více náplně, protože jejich končetiny jsou citlivější na chlad. Při výběru je nutné také zvážit kvalitu a váhu spacího pytle, jeho tvar, izolační náplň, konstrukci spacího pytle a funkce jednotlivých modelů. Také izolační podložka, tzv. karimatka, která izoluje od země, a díky ní spíte na měkkém, je nepostradatelnou součástí vybavení pro dosažení maximálního tepelného komfortu a pohodlí při spánku. Tajemství volby toho správného stanu spočívá v přesné představě o terénu a povětrnostních podmínkách, v nichž se táboří. Kategorie stanů jsou rozlišeny podle podmínek, v nichž se používají – letní stan je vhodný do teplého počasí, třísezonní stan do teplých i chladných podmínek a zimní stan do drsného počasí. Je vhodné si tedy vybrat stan, který odpovídá našim požadavkům. Dvojmístný stan do mírného podnebí by měl vážit necelých 2,5 kg. 2.3.1.5 Tekutiny a potraviny Jelikož v horách je nedostatek pitné vody, je nutné, aby s sebou každý nesl min. 1,5 litru vody. Na delší a náročnější túry je třeba mít s sebou občerstvení na doplnění energie a zahnání hladu během dne. Velice vhodné jsou například müsli tyčinky, jsou totiž obohaceny o sacharidy, které dokáže naše tělo rychle zpracovat. Na túry se nehodí potraviny s vysokým obsahem tuků. 2.3.1.6 Vybavení pro první pomoc V žádném batohu by neměla nikdy chybět malá lékárnička. S jeho obsahem bychom se měli seznámit již před cestou, abychom byli schopni v případě poranění provést první ošetření. Lékařská komise Českého horolezeckého svazu doporučuje vysokohorským turistům tento obsah tzv. minimální lékárničky6: 1 aluminiová fólie pro ochranu před

6

BOŠTÍKOVÁ, Soňa. Vysokohorská turistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2004. ISBN 80-247-

0696-2

12

chladem, 1 trojcípý šátek, 2 pružná obinadla šíře 12 cm, 1 sterilní obvaz č. 2, 1 sterilní obvaz č. 4, náplast 2,5 cm x 1m, polštářkové a gelové náplasti, 4 sterilní čtverce, resuscitační rouška, rukavice latexové chirurgické, 2 zavírací špendlíky, zaškrcovalo, mastný tyl – např. Grassolind neutral 7,5 cm x 10 cm, sterilní jehla. Dále je nutné si sebou vzít tyto léky: Paralen, Ibuprofen 400 mg, Jox nebo Stopangin, Endiaron, Imodium, peroxid vodíku, Opthalmo-septonex. 2.3.1.7 Mapy Pro vysokohorskou turistiku se používají topografické mapy, které zobrazují zemský povrch ve zmenšeném měřítku. Optimální měřítko pro vysokohorskou turistiku je 1 : 25 000, což znamená, že 1 cm na mapě vyjadřuje vzdálenost 250 m ve skutečnosti. Mapy s měřítkem 1 : 50 000 nemusí být vždy pro orientaci v terénu zcela vhodné. 2.3.1.8 Knižní průvodce Před cestou je také vhodné si zakoupit knižního průvodce dané oblasti, který bude aktuální a přesný. V průvodci jsou uvedeny základní informace, jako je např. výchozí bod, možnosti přenocování na horských chatách, průměrný čas potřebný pro výstup a sestup, všeobecný charakter túr. Průvodci jsou napsány zkušenými znalci, kteří nás jeho prostřednictvím také upozorňují na nebezpečná místa, horskou službu, náročnost túr a trasy, kterým je lépe se vyhnout. 2.3.1.9 Speciální vybavení Extrémní počasí a náročné podmínky vyžadují zvláštní vybavení. Je třeba být připraven a naučit se také nejprve vybavení správně používat. V případě, že se chystáme na náročnou túru ve vyšších polohách je důležitá přilba, alespoň dvě smyčky, karabiny, sedací a prsní úvazek. Díky předmětům jako jsou teleskopické hole, GPS navigace nebo fotoaparát, může být celý zážitek z výletu ještě příjemnější.

13

2.3.2 Plánování a příprava horské túry Při vysokohorské turistice je naprosto nezbytná pečlivá příprava7, která je významným předpokladem nejen pro bezpečnou túru, ale také pro to, aby zážitky z této túry byly především příjemné. Svědomitá příprava nám totiž pomůže usnadnit řešení mnoha neočekávaných situací v průběhu aktivit v horském terénu a eliminovat mnohé zdroje nebezpečí již na začátku. Avšak je potřeba poznamenat, že ani nejlepší plánování nemusí postihnout vše, co nás čeká, a proto bychom měli být připraveni a schopni svá rozhodnutí na základě aktuálních informací měnit a upravovat podle místních podmínek. Po túře je dobré si porovnat plánování se skutečným průběhem k prohloubení zkušeností a poučení pro příště. Nejprve je třeba si udělat obrázek o průběhu trasy a shromáždit všechny dostupné informace (počasí, sníh, účastníci túry atd.). Důležité jsou především znalosti regionu, v němž chceme provozovat vysokohorskou turistiku. Jako informační zdroje8 slouží především: -

alpinistická literatura s monografiemi oblastí, tipy pro túry uveřejňované

v časopisech, průvodce vydávané Alpským svazem a jinými vydavateli, -

přehledné mapy (měř. 1 : 100 000), turistické mapy (měř. 1 : 50 000) a

mapy Alpského svazu (měř. 1 : 25 000), -

informace od lidí znalých této oblasti,

-

aktuální telefonické informace od turistických kancelářích, majitelů

horských chat, Alpské informační služby.

7

BULIČKA, Michal. Jak naplánovat horskou túru. [online]. [cit. 2009-11-12]. Dostupné na WWW:

8

SCHRAG, Karl. Horská turistika – Trekking. 1. vyd. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997. ISBN 80-

86094-05-7

14

Trasu si zakreslíme do mapy nejlépe v měřítku 1 : 25 000 a vyznačíme si klíčová místa a časovou náročnost. Na trase také vytipováváme exponovaná místa s nebezpečím pádu. Následně nás zajímá přesné složení naší skupiny, odpovídající schopnosti účastníků kondiční a technické náročnosti této túry. Krátké zhodnocení limitních variant (možnost dopravy, jízdní řády lanovek, vleků, autobusů) doplňuje přehled o plánované túře. Důležité je také sledovat vývoj počasí v místě našeho pobytu v horách. V případě Slovinska

vývoj

počasí

nalezneme

na

internetových

stránkách

http://meteo.arso.gov.si/met/en/. V rámci bezpečnosti se také přesvědčíme, zda a jaké speciální vybavení budeme potřebovat (cepín, lano, stoupací hřebeny atd.). Na základě pečlivé přípravy je třeba vytvořit přesný časový plán túry a přesně stanovit nutné vybavení, které budou potřebovat účastníci túry, a také co ponesou vůdcové jako společný materiál pro skupinu (lana, atd.) Důležité je zkontrolovat cesty vyznačené v mapě, připsat místa odpočinku, rozhodující body a místa z hlediska míry nebezpečí. Také nesmíme zapomenout na to, že všichni účastnící musí být předem informováni. Ráno před túrou je třeba posoudit, zda se počasí přes noc vyvíjelo podle očekávání a porovnat skutečné podmínky s těmi, které jsme očekávali při večerním základním plánování. Dynamické plánování během túry znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmínek zhodnotit naplánovaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty, které nebyly naplánovány předem.

2.3.3 Taktika při horské túře Pojem taktika znamená plánovité jednání a jsou tím míněna všechna opatření v rámci přípravy na túru a její samotné provedení. Cílem je optimální realizace túry a také zajištění bezpečnosti.9

9 SCHRAG, Karl. Horská turistika – Trekking. 1. vyd. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997. ISBN 8086094-05-7

15

2.3.3.1 Odchod Při plánování jsme si podle délky a náročnosti stanovili dobu trvání túry. Z tohoto odhadu a připočtené časové rezervy pro případ eventuálních nepředvídaných událostí je potřeba stanovit čas odchodu z výchozího místa. Před odchodem by měla být v plánu jedna hodina věnovaná přípravě, tj. ranní toaletě, oblékání, snídani a přípravě některých částí výstroje. 2.3.3.2 Počasí V předvečer túry je vhodné sledovat regionální předpověď počasí, zejména se zajímat o hlášení o bouřkové situaci, náhlých poklesech teplot a denních teplotách na horách. Při odchodu na túru bychom měli provést krátké pozorování nejdůležitějších povětrnostních faktorů jako je oblačnost, teplota, směr větru a změny tlaku vzduchu. 2.3.3.3 Zahřátí organismu Před delšími túrami je nutné se rozehřát, aby nedošlo k předčasné únavě nebo dokonce vyčerpání. Cílem zahřívání je pomalé zvyšování tepové a dechové frekvence a zlepšení prokrvení příslušného svalstva před vlastním zatížením. Při horské turistice to tedy znamená, že zpočátku přibližně 15 minut jdeme pomaleji a zvolíme raději snazší rovinatou trasu. V nižších teplotách a při náročnějších túrách musí být zahřívací fáze delší a intenzivnější (až 30 minut). 2.3.3.4 Tempo pohybu Musíme si zvolit rychlost, kterou jsme schopni si udržet po celý den. Nejdůležitější je nezadýchat se – pokud jsme schopni si s někým povídat i při chůzi do kopce jdeme správným tempem. Na rovných úsecích cest lze nasadit rychlý krok, zatímco na obtížných strmých úsecích tempo zpomalit. Tempo se nepřizpůsobuje jen terénu, ale také ostatním členům skupiny. 2.3.3.5 Regulace teploty Při vyšším tempu se brzy dostaví zahřívání organismu, který bude reagovat produkováním tepla a pocením a je tedy nezbytné teplotu těla regulovat odkládáním

16

oděvů. Je velice praktické používat spodní vrstvu z takového materiálu, který lépe odvádí pot od těla. Po výstupu je dobré nahradit propocené prádlo suchým, abychom zamezili silnému vychladnutí. V případě poklesu tempa chůze, při přerušení tělesné námahy nebo při snížení teploty v okolí (výška, vítr, stín) musí být včas zamezeno prochladnutí. Lehká větrovka by měla být vždy v batohu rychle při ruce. 2.3.3.6 Přestávky na odpočinek Nezbytné jsou při horské túře samozřejmě přestávky na odpočinek, svačinu, pití a pokochání se přírodou, ale nepravidelná přerušení cesty se negativně odrážejí na výdrži. Pauzy, které slouží k odpočinutí, jídlu a pití, by měly být naplánovány minimálně na 20 – 30 minut a měly by být zařazovány ve vhodných časových intervalech (cca 2 hodin). Láhev s pitím a malá svačina bohatá na uhlohydráty by měly být v batohu snadno dostupné, abychom mohli pít a jíst častěji a nemuseli se stále zastavovat. 2.3.3.7 Výživa a tekutiny Při turistice je nutné pravidelně jíst a pít. Při šesti až osmihodinovém zatížení je potřeba vypít alespoň 2 – 4 litry tekutiny za den. Během túry tedy máme láhev s pitím neustále při ruce. Při delších přestávkách pijeme vydatně, při chůzi jen střídmě. Den před túrou se doporučuje jíst jídlo bohaté na uhlohydráty (s bílkovinami a tuky), aby došlo přes noc k doplnění zásob uhlohydrátů, které budou pak příští den k dispozici jako dodavatelé energie. Snídaně by měla být lehce stravitelná strava bohatá na uhlohydráty jako je např. müsli, chléb, sušenky s čokoládou a přílohy bohaté na cukr. Během túry se doporučuje jíst málo, ale energeticky vydatná strava obsahující uhlohydráty, jako jsou chleba nebo müsli, a cukry, které získáme z čokolády a sušeného ovoce. Po skončení túry by mělo následovat velké jídlo, obsahující mimo jiné tuky a bílkoviny. 2.3.3.8 Chování za špatné viditelnosti a za bouřky V důsledku vysoké polohy se můžeme ocitnout v zóně mraků nebo mlze. V případě, že máme omezenou viditelnost, se musíme chovat velmi opatrně. Vždy se držíme značení a zůstáváme na cestě. Jestliže cestu ztratíme, snažíme se dostat zpět k poslednímu

17

známému bodu. Pokud i přesto zabloudíme, musíme počkat na zlepšení viditelnosti. Ve stavu nouze je nutno pomocí mobilního telefonu zavolat horskou záchrannou službu. Nebezpečí bouřky v horách spočívá v lijavcích, krupobití, ochlazení i v nebezpečí zásahu bleskem. Aby se nebezpečí zásahu bleskem předešlo, je nutné dodržovat určitá pravidla. Především je důležité nepanikařit a nespěchat, protože v náročném terénu je spěch nebezpečný. Především musíme včas opustit vrcholy, vyčnívající hřebeny nebo exponovaná místa a snažit se najít úkryt, který je chráněný před přímým úderem blesku a zemním proudem. Úderem blesku jsou také zejména ohroženy samostatně stojící stromy, skalní převisy, nebo ploché ledovce. Zemním proudem nebo svodem napětí jsou ohroženy vodu vedoucí strouhy, vlhký zemský povrch a železná lezecká zařízení. Při bouřce je vhodné zaujmout polohu vsedě nebo ve dřepu na izolujícím podkladu, protože vzpřímené tělo zvyšuje pravděpodobnost zásahu bleskem. 2.3.3.9 Základní pravidla při skupinové horské túře V čele skupiny a na jejím konci by měly jít vždy zkušené osoby. Během cesty je nutné si vytyčovat tzv. shromažďovací body, kde ti rychlejší počkají na pomalejší členy skupiny. Po příchodu posledního a jeho potvrzení, že nikdo ze skupiny není za ním, se teprve může pokračovat v cestě. Na lehkých přehledných cestách s viditelným značením se ve skupině mohou vytvořit větší rozestupy, avšak v nepřehledném terénu je třeba dodržovat minimální rozestupy na dohled. Sevřený tvar skupiny je nutné dodržovat v případě špatné viditelnosti, aby bylo možné mít přehled o celé skupině, a také v místech, kde výstup a sestup může způsobit padání kamenů. V místech, kde hrozí pád kamenů z prostoru nad skupinou, se překonávají jednotlivě. Vždy je potřeba věnovat zvýšenou pozornost slabším a nezkušeným účastníkům, vzájemně se podporovat a dodávat účastníkům odvahu při příznacích vyčerpání.

2.3.4 Nehody v horách a poskytnutí první pomoci V horách se můžeme do nouzové situace dostat velice rychle a pomoc bývá daleko, proto je nezbytné ovládat základy první pomoci a mít vždy u sebe výbavu pro poskytnutí první pomoci (viz kapitola Vybavení pro první pomoc). V celé oblasti Alp existují záchranné služby schopné provést leteckou záchrannou akci pomocí vrtulníku. V případě nouze ve dne voláme nebo dáváme znamení píšťalkou a v noci využíváme

18

čelovku, blesk fotoaparátu, zakrývání svíčky nebo ohně. Znamení jsou prováděna šestkrát v minutě s minutovým přerušením až do příchodu pomoci. Odpověď je vysílána třikrát v minutě. Pro záchranný vrtulník se používají mezinárodně platná znamení10: tvar písmene Y = YES (záchrana nutná), ten, kdo přivolává pomoc, vzpaží; tvar písmene N = NO (záchrana není potřeba), jedna paže se vzpaží a druhá upaží poníž. V Alpách je většina území pokryta dobrým signálem, a tak je vhodné mít sebou mobil. Číslo 112 funguje ve všech evropských horách, ale doporučuje se před zahájením túry obstarat si telefonní čísla řídících středisek záchranné služby nebo místní horské záchranné služby.

2.4 Sporty a kurzy na VŠPJ Již od počátku VOŠ Jihlava v roce 1995 byly zařazeny do výuky sportovní aktivity jako volitelné dvouhodinové předměty, především to bylo plavání, volejbal, sálová kopaná, basketbal, kondiční cvičení a postupně se přidávaly další. Začaly se také realizovat kurzy, nejprve to byly vodácké kurzy, během kterých se nejčastěji sjížděli řeky Berounka, Vltava a Lužnice. Pořádaly se zimní lyžařské kurzy a letní kurzy cykloturistiky a pěší turistiky. Na zkušenosti výuky sportů na VOŠ se navázalo i po vzniku Vysoké školy polytechnické Jihlava. Bylo zřízeno oddělení sportů a od podzimu 2005 se začaly organizovat vstupní kurzy pro nové studenty v rekreačním středisku Trnávka. V současné době je nabídka sportů a kurzů rozmanitá. Nabízí se zde dva základní typy sportovních aktivit – semestrální sporty a kurzy. Filozofie sportů a kurzů, proč nabízet studentům možnost pohybu při sportovních aktivitách a kurzech, vychází z myšlenky, že by měla škola nabídnout studentům co největší možnost pohybu, kterou je schopna poskytnout. Sport má dát studentům možnost nejen pohybu, ale také odpočinout si od stresu a vypětí během studia, poznat nové sportovní činnosti, navázat nová přátelství se spolužáky mimo běžné vyučování, dále si zlepšit fyzickou kondici a motorické schopnosti. Pro splnění volitelného sportu

10

BOŠTÍKOVÁ, Soňa. Vysokohorská turistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2004. ISBN 80-

247-0696-2

19

nebo kurzu nejsou podstatné fyzické výkony studentů, ale především jejich aktivní účast v hodinách semestrálních sportů či jednotlivých kurzech, na základě té je rozhodnuto, zda student předmět splnil. Za aktivní účast se považuje alespoň 80% absolvovaných hodin z uskutečněných lekcí. Aby student školy úspěšně mohl dokončit studium, je dle Studijního a zkušebního řádu (čl. 27, §1e) povinen „získat alespoň 4 zápočty ze sportovních aktivit (vstupní kurz, sportovní kurzy, semestrální výuka sportu), z nichž nejméně 2 zápočty a ve studijním oboru Cestovní ruch nejméně 3 zápočty musí získat absolvováním kurzu.“11 V současné době si studenti mohou zvolit z této nabídky semestrálních sportů a kurzů: lyžování, vodní turistika, rafting, cykloturistika, katamarany, pěší turistika, lezení, aerobik, malá kopaná, basketbal, kondiční běh, kondiční cvičení, florbal, odbíjená, spinning, aqua fitness, tenis, stolní tenis, nohejbal, plavání a netradiční sporty. Semestrální sporty se uskutečňují na vysoké škole pravidelně jednou týdně v rozsahu dvou vyučovacích hodin a jejich nabídka se v každém semestru mírně obměňuje. Na jejich skladbu mají především vliv organizační možnosti katedry sportů a také zájem studentů o jednotlivé aktivity, který je zjišťován pomocí předregistrace a u nových studentů pak v rámci vstupních kurzů. Do sportovních aktivit můžeme také zahrnout vstupní kurz, který studenti v rámci studia absolvují a jenž zařazen do zápočtového programu. Tento kurz nabízí studentům možnost získat informace o studiu na VŠPJ, např. se zde mohou seznámit s informačním systémem, dozvědět se o menze či kolejích, vyslechnout si vstupní informace od rektora školy, prorektorů a vedoucích jednotlivých kateder a samozřejmě poznat své budoucí spolužáky. Zápočty za sportovní aktivity mohou studenti také získat za účast na sportovních kurzech, jenž jsou pořádány ve většině případů ve zkouškovém období tak, aby nedocházelo k narušování výuky. Standardní délka těchto kurzů je pět dní. Ta může být někdy z organizačních důvodů prodloužena. Podmínkou získání zápočtu není jen

11

Informační systém Vysoké školy polytechnické Jihlava: Studijní a zkušební řád VŠPJ z 15.7.2009

(účinnost od 28.7.2009) [online]. [cit.2010-04-02]. Dostupné na WWW: < https://is.vspj.cz/soubory/>

20

aktivní účast na kurzu, ale také účast alespoň na dvou ze třech informačních schůzek před jeho konáním. Škola není sportovního zaměření a z této skutečnosti také vycházejí požadavky kladené na studenty. Avšak pro zájemce o další rozvoj v této oblasti by katedra sportů v blízké budoucnosti ráda poskytla studentům možnost získat v rámci kurzů základní licence sportovních instruktorů. Zejména pro studenty oboru Cestovní ruch je získání této licence velkým přínosem.

2.4.1 Kurz pěší turistiky Jedním z nabízených kurzů na škole je kurz pěší turistiky, přičemž se zde rozlišují dva základní druhy turistiky12: •

klasická pěší turistika (walking)

•

vysokohorská turistika (trekking)

Dále se turistické kurzy plánují buď s jednou základnou, které umožňují výlety do nedalekého okolí bez nutnosti nošení veškerého vybavení v batohu na zádech a během kterého je možná příprava doplňkového programu v místě základny, nebo jako kurz „na těžko“, jenž je náročný na vybavení a fyzickou kondici, jelikož jde o putovní variantu, kde si veškeré vybavení nesou účastníci na zádech. Při kurzech pěší turistiky se využívají různé typy ubytování, od spaní pod širákem až po nocování v penzionech. Také jsou různé varianty dopravy, pro některé kurzy se objednávají služby dopravce a někdy plně postačuje osobní hromadná doprava. V roce 2007 se uskutečnil kurz vysokohorské turistiky v Roháčích na Slovensku, kde se jednalo o jednodenní přechody hor s dvěma základnami a autobusovou dopravou. Dále pak kurzy s pevnou základnou – Žďárské vrchy a Javořice, kurz „na těžko“ (putovní varianta) v Novohradských horách. Aktuálně se pořádají kurzy horské turistiky na Slovensku v Roháčích, pěší turistiky se základnou v Rejštejně na Šumavě a v Řásné

12

FUCHS, J. a kol.: Průvodce volitelnými sporty na VŠPJ. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava.

Katedra sportů, 2007.

21

a pěší turistika na těžko v Jeseníkách13 V budoucnosti se škola v tomto směru plánuje dále rozvíjet.

13

Katedra sportů VŠPJ: Aktuální nabídka sportovních kurzů pro letní semestr akademického roku

2009/2010

[online].

[cit.2010-04-02].

Dostupné

na

WWW:

22

3 Praktická východiska Jak bylo zmíněno výše v teoretické části, pořádá Vysoká škola polytechnická Jihlava kurzy vysokohorské turistiky ve slovenských Roháčích. Mým záměrem je tedy nabídnout k dispozici VŠPJ kurz do jiné oblasti než do té, která je studentům doposud nabízena. Předpokladem pro uskutečnění kurzu je jeho důkladná příprava. Při vypracování plánu vícedenní akce v horách je třeba, aby plán byl podrobný a obsahoval důležité části, jako rozdělení trasy na jednotlivé etapy a jejich popis, časový propočet, stanovení místa přenocování a stravování, dopravu a také předpokládané finanční náklady.

3.1 Výběr cílové oblasti Mým prvním úkolem byl samozřejmě výběr cíle. Rozsah možností vysokohorské turistiky je opravdu rozmanitý, ale protože již dlouho mě láká turistika v Julských Alpách, mé rozhodování nebylo nijak složité. Triglavský národní park je ideálním místem pro vysokohorskou turistiku. Nachází se zde totiž rozvinutá síť značených turistických tras, mnoho přírodních atraktivit, bohatá fauna i flóra a možnosti ubytování v horských chatách i ve vysokých nadmořských výškách. Turistické trasy v této oblasti nabízí řadu příležitostí.

3.2 Program kurzu 1. den: Odjezd z Jihlavy v nočních hodinách (22.00), přejezd Rakouskem do slovinské části Julských Alp k Bohinjskému jezeru (525 m) v ranních hodinách. Návštěva velkolepých, 78 metrů vysokých vodopádů Savica a dále pak túra k chatě Koča pri Triglavskih jezerih (1685 m). Ubytování. 2. den: Celodenní túra horským Údolím triglavských jezer k sedlu Hribarice (2358 m) a poté k sedlu Dolič (2164 m). Pro zájemce výstup na vrchol Kanjavec, který je výraznou dominantou této části Julských Alp. Ubytování v horské chatě Tržaška Koča na Doliču (2151 m).

23

3. den: Výstup na nejvyšší horu Triglav (2864 m) od chaty Tržaška Koča na Doliču přes Dom Planika (2401 m) a pak zpět k chatě okolo bývalých vojenských kasáren Morbegna (2520 m). Ubytování opět v horské chatě Tržaška Koča na Doliču (2151 m). 4. den: Sestup přes horskou chatu Vodnikov dom (1817 m) s výhledy na skalnaté scenérie nejvýchodnější části Julských Alp do Rudna Polje. Odjezd do Bledu. Individuální volno – relaxace u Bledského jezera, možnost koupání, projížďka na lodičce, návštěva hradu na vysoké skále nad jezerem. Příjemné restaurace, kavárny u pláží nejteplejšího Alpského jezera. Ubytování v kempu. 5. den: Dopolední výlet po okolí spojený s prohlídkou divoké soutěsky Vintgar zakončenou vodopádem. V odpoledních hodinách odjezd, přejezd přes Rakousko domů. Návrat do Jihlavy v nočních hodinách.

3.3 Harmonogram jednotlivých dní 3.3.1 Harmonogram na 1. den Délka časového

Náplň programu

úseku 22.00 – 8.00

Odjezd z Jihlavy, přejezd přes hraniční přechod Hatě do Rakouska, příjezd do Slovinska a do Bohinjské Bistrice.

8.00 – 9.00

Příjezd k Bohinjskému jezeru, možnost nákupu potravin, toaleta.

9.00 – 11.00

Návštěva vodopádu Savica, odpočinek.

11.00 – 14.00

Náročný výstup na skalní stěnu Komarča, odpočinek.

14.00 – 16.00

Túra kolem Černého jezera (1294 m) Lopučniškou dolinou k horské chatě Koča pri Triglavskih jezerih (1685 m).

16.00 – 17.00

Časová rezerva v případě nepředvídaných událostí, (zdatní zájemci možnost výstupu na Tičaricu (2091 m)).

17.00 – 18.00

Ubytování na horské chatě Koča pri Triglavskih jezerih (1685m), večeře.

Od 18.00

Osobní volno a odpočinek.

24

3.3.2 Harmonogram na 2. den Délka časového

Náplň programu

úseku 8.00 – 9.00

Budíček, snídaně, příprava na túru.

9.00 – 14.30

Túra Dolinou Triglavských jezer k horské chatě Tržaška koča na Doliču (2151 m). Během túry 2 x 30 min. přestávka.

14.30 – 15.30

Odpočinek a oběd na chatě Tržaška koča na Doliču (2151m).

15.30 – 19.00

Dle zájmu možnost výstupu na vrchol Kanjavec (2569 m), návrat zpět na chatu.

18.00 – 19.00

Ubytování v chatě Třžaška Koča na Doliču (2151 m) a večeře.

Od 19.00



Náplň programu

úseku 8.00 – 9.00


9.00 -11.30

K Triglavu přes Dom Planika (2401 m), kde bude 30 min. odpočinek na občerstvení.

11.30 – 13.30

Výstup na nejvyšší vrchol Triglav (2864 m). Odpočinek.

13.30 – 16.00

Sestup z Triglavu přes Triglavskou škrbinu a kasárnu Morbegna (2520 m) zpět na chatu Tržaška koča na Doliču (2151 m).

16.00 – 18.00

Časová rezerva v případě nepředvídaných událostí. V případě včasného návratu odpočinek.

18.00 – 19.00

Večeře.

Od 19.00



Náplň programu

úseku 7.00 – 8.00


8.00 – 11.30

Odchod z chaty Tržaška Koča na Doliču Velskou dolinou k chatě Vodnikov dom na Velem Polju (1817 m). Odpočinek 30 min. na občerstvení.

25

11.30 – 13.30

Od chaty Vodnikov dom na Velem Polju (1817 m) sestup do údolí Jezerce do Rudna Polje (1340 m). Nástup do autobusu.

13.30 – 14.00

Odjezd autobusem z Rudna Polje do Bledu.

14.00 – 15.00

Příjezd k Bledskému jezeru. Ubytování v kempu.

Od 15.00

Individuální volno – relaxace u Bledského jezera, koupání, projížďka na lodičce, návštěva hradu na vysoké skále nad jezerem, příjemné restaurace, kavárny u pláží nejteplejšího Alpského jezera.


Náplň programu

úseku 8.00 – 9.00

Budíček, snídaně, příprava na odjezd.

9.00 – 10.00

Možnost nákupu potravin, nástup do autobusu, odjezd.

10.00 – 12.00

Návštěva soutěsky Vintgar.

12.00 – 22.00

Odjezd do České republiky. Příjezd v nočních hodinách.

3.4 Zpracování trasy 3.4.1 Popisy tras Popis trasy na 1. den Začátek naší trasy začíná u hotelu Zlatorog na západní straně Bohinjského jezera, odkud se po zhruba čtyřicet minut trvající chůze po dobře značené cestě dostaneme k šedesát metrům vysokým vodopádům Savica (Slap Savica; duben–říjen; 8:00–18:0014). U vstupu do areálu vodopádů zaplatíme poplatek, který je pro studenty asi 2 €. Doporučuji si zde ponechat batohy, protože se na toto místo opět vrátíme, a proto je zbytečné absolvovat stoupání do schodů s těžkým batohem, které by nás unavilo již na počátku. Vydáme se tedy na dvacetiminutový výstup po několika schodištích až k vyhlídkovému altánku. Zde se nám naskytne pohled na vodopád padající do kruhového jezírka. Po levé straně se nachází další vodopád Malá Savica (Mali Savica). Poté sestoupíme zpět k chatě Koča pri Savici, kde si můžeme na chvíli odpočinout a občerstvit se.

14 LONGLEY, Norm. Slovinsko. 1. vyd. Brno: Nakladatelství JOTA, s. r. o. 2004. ISBN 80-7217-346-4

26

Od chaty Koča pri Savici (653 m) pokračujeme dál v cestě po strmé stezce vedoucí ke skalní stěně Komarča. Jde o náročný výstup, v jehož průběhu překonáme sedm set výškových metrů. Je však opatřen pevnými lany a kovovými úchyty, takže jej zvládnou i fyzicky hůře zdatní členové skupiny. Dle mého názoru, který vychází z osobních zkušeností, se jedná o nejobtížnější úsek celé naší trasy, protože se zde musí překonat opravdu velké převýšení a během jeho zdolávání se člověku může zdát, že nemá konce. Obzvlášť náročný je tedy především pro jedince, kteří nejsou zvyklý na dlouhodobější fyzickou zátěž. Přibližně za dvě hodiny se dostaneme na vyhlídkovou plošinu, kde nás bude čekat asi půlhodinový odpočinek k načerpání sil. Po krátkém odpočinku pokračujeme do mírného kopce, bukovým lesem, a za několik minut přijdeme k Černému jezeru (Črna Jezera; 1294 m). Zahneme doleva, obejdeme jezero a vydáme se severním směrem a půjdeme několik dalších minut přímo až ke křižovatce. Poslední úsek nám zabere asi hodinu chůze. Z vrcholu Bílé skály (Bela Skala; 1500 m) se vápencovou úžlabinou dostaneme k horské chatě Koča pri Triglavskih Jezerih (1685 m). Hned pod chatou leží Dvojno jezero, které tvoří jedno větší a jedno menší jezero. Celý výstup od hotelu Zlatorog k chatě Koča při Triglavskih Jezerih je poměrně náročný, během jednoho dne totiž zdoláme převýšení 1125 m, ale za normálních podmínek by nám neměl trvat více než čtyři hodiny. Včasný příchod k chatě každý zřejmě ocení a využije k odpočinku po náročném stoupání. Pro zdatné zájemce je možnost výstupu na Tičaricu (2091 m; asi 1 hodina), odkud je vidět celou dolinu se sedmi jezery, kudy povede cesta následující den. Ostatní si mohou projít okolí chaty s jezery, které je opravdu krásné.

27

Popis trasy na 2. den Odcházíme z chaty a pokračujeme v túře Dolinou Triglavských jezer do sedla Dolič (2164 m), kde stojí chata Tržaška Koča na Doliču (2151 m). Vyrazíme severním směrem a brzy za chatou narazíme na jezero Močivec. Cesta vede téměř po rovině do údolí k Velikému jezeru (Veliko Triglavskih Jezero), největšímu z Triglavských jezer. Poté asi po hodině středně namáhavé chůze se dostaneme na úpatí strmé horské stěny a dále budeme stoupat po náročné stezce vzhůru do kopce k sedlu Hribarice. Chůze k hřebenu nám zabere asi dvacet minut a po dalších pěti minutách se dostaneme na břeh Žlutého jezera (Zeleno Jezero; 1988 m), kde si můžeme na chvíli odpočinout. Od jezera pokračujeme doprava, mineme odbočku k horské chatě Prehodavici a budeme stoupat po částečně kamenitém svahu zhruba půl hodiny. Po planině plné vápencových útvarů se po půl hodině dostaneme k sedlu Hribarice (2358 m), kde před sebou spatříme samotný Triglav. Odtud půjdeme z kopce a poté zahneme doleva. Po chvíli začneme stoupat k sedlu Dolič (2164 m), kam se dostaneme asi po dvaceti minutách. Ze sedla se nám otevře výhled na horskou chatu Tržaška Koča na Doliču (2151 m), ke které sestoupíme asi za 10 minut. Tento úsek cesty od chaty Koča pri Triglavskih Jezerih (1685 m) k chatě Tržaška Koča na Doliču (2151m) trvá přibližně tři a půl hodiny, s přestávkami nám zabere asi pět hodin. Nyní nás čeká odpočinek a oběd v chatě Tržaška Koča na Doliču (2151 m). Zde si necháme batohy, abychom mohli vystoupat na vrchol Kanjavec (2568 m) bez zbytečné zátěže. V případě, že se někdo nebude chtít výstupu zúčastnit, může zůstat na chatě. Po načerpání sil se zájemci mohou zúčastnit výstupu na vrchol Kanjavec (2569 m), který se nachází mezi sedly Čez Hribarice a Dolič a je z jeho vrcholu nádherný výhled jak na Dolinu Triglavských jezer, tak na Velskou dolinu i na nejvyšší vrchol Triglav. Od chaty trvá výstup asi jednu a půl hodiny. S půl hodinovou přestávkou na jeho vrcholu nám tedy výstup a sestup zabere přibližně tři a půl hodiny. Vrátíme se zpět na chatu. Popis trasy na 3. den Dnes nás čeká výstup na nejvyšší horu Triglav (2864 m), který je však pro nás možný pouze za pěkného počasí, kdy není vápenec mokrý, v tomto případě je totiž kluzký a bylo by nutné jištění. Průvodci také často uvádějí, že hora působí jako hromosvod

28

kvůli cestám na vrchol, které jsou z důvodu bezpečnosti opatřeny ocelovým zábradlím a skobami. Proto se rozhodně nedoporučuje při nepříznivém počasí snažit se vylézt nahoru. Tento výstup vyžaduje jistou chůzi a odolnost proti závratím, není proto vhodný pro jedince mající strach z výšek. Po zdolání nejvyššího vrcholu se vrátíme zpět do chaty, a tak si s sebou vezmeme jen to nejnutnější. Od chaty vyrazíme cestou, kterou jsme předešlý den přišli, až k sedlu Dolič (2164 m). Na rozcestí se však vydáme doleva směrem k horské chatě Dom Planika (2401 m). Stezka pokračuje kamenitým úsekem nejprve do kopce a poté chvíli dolů (v této části najdeme pevná lana). Zhruba po hodině se dostaneme na začátek velmi strmého úseku s dalšími pevnými lany, za nímž se ocitneme na rovině, po které dojdeme po chvíli k horské chatě Dom Planika pod Triglavom (2401 m). Dom Planika je od naší chaty vzdálený asi 2 hodiny chůze. Je zde možnost se občerstvit, a tak si zde dáme asi půl hodinový odpočinek. Od Domu Planika vedou dvě cesty na vrchol Triglavu. Možný je výstup přes kotel Triglavski kot a pak dále Triglavskou škrbinou nebo přes skalnatý a exponovaný hřeben mezi Malým Triglavem (2725 m) a Triglavem (2864 m). Ten je však velice dobře jištěn, takže je za příznivých podmínek dobře schůdný i poměrně nezkušeným turistům. Podle vlastní zkušenosti bych pro skupinu rozhodně doporučovala výstup přes tento exponovaný hřeben, který je dle mého názoru snadnější a více zajištěn, než stoupání stěnou do Triglavské škrbiny, kde je nutná absolutní jistota, odolnost proti závratím a fyzická kondice, jelikož spodní část cesty ve stěně je hodně strmá a kolíky je zajištěna jen spoře. Od Domu Planika se tedy vydáme nejprve jižní stěnou Malého Triglavu (2725 m) a pak strmým žlebem vzhůru na vrchol Malého Triglavu. Pokračujeme po hřebenu na vrchol po dobře zajištěné stezce. Výstup na Triglav přes Malý Triglav nám potrvá přibližně 1,5 hodiny. Na vrcholu (2864 m) najdeme Aljažev Stolp, což je malá věžička a útočiště pro poutníky postavené v roce 1865, připomínající kosmickou raketu. Zde nás čeká odpočinek, při kterém se můžeme za dobrého počasí kochat nádherným výhledem. Zpět dolů se vydáme směrem na Dolič do Triglavské škrbiny. Po sestupu z vrcholu se dostaneme na rozcestí, jedna cesta vede buď k chatě Dom Planika, od které jsme přišli, a druhá cesta je směrem k chatě Tržaška Koča na Doliču. Zde na rozcestí se tedy vydáme vpravo druhou cestou do výrazné Triglavské škrbiny. Na rozcestí na plošině Triglavski podi pokračujeme doleva a sestoupáme dolů. Cestou narazíme na odbočku

29

k bývalým vojenským kasárnám Morbegna (2520 m), kam se zájemci mohou zajít podívat. Poté pokračujeme rovně po staré kamenité vojenské cestě až k chatě Tržaška Koča na Doliču. Popis trasy na 4. den Na 4. den je naplánován odchod z chaty Tržaška Koča na Doliču Velskou dolinou směrem k chatě Vodnikov dom na Velem Polju. Od naší chaty se tedy se vydáme opět k sedlu Dolič, avšak na rozcestí půjdeme rovně Velskou Dolinou. Asi po třech hodinách chůze dorazíme k chatě Vodnikov dom (1817 m), kde si na půl hodiny odpočineme a občerstvíme. Od chaty Vodnikov dom (1817 m) pak pokračujeme směrem na jih a na dalším rozcestí zahneme doleva přes jižní rozsochu Tošce (Tosc; 2275 m) směr Rudno Polje. Asi po hodině přijdeme na Studorski preval (1892 m), kde nás čeká sestup do údolí Jezerce, kde se cesta stáčí na východ a dojdeme až do Rudna Polje (1340 m) na konci Rudné doliny. Tento sestup nám zabere asi dvě hodiny. V Rudnom Polji na nás bude čekat autobus, do kterého si nastoupíme a vydáme se směr Bled. Jízda do Bledu z Rudna Polje trvá přibližně třicet minut. Popis trasy na 5. den Dnes nás čeká návštěva soutěsky Vintgar (Blejski Vintgar; denně polovina dubna až říjen 8.00–20.00; cca 3 €), tisíc šest set metrů dlouhé a sto padesát metrů hluboké rokle. Příjedeme k vesnici Podhom, kde spatříme ceduli upozorňující na Vintgarskou soutěsku. Cesta roklí je možná pomocí soustavy dřevěných chodníků a visutých mostů a vede celou roklí až k vodopádům Šum (Slap Šum), který se nachází na jejím severním konci. Odtud se buď můžeme vrátit stejnou cestou ke vstupu do rokle nebo můžeme pokračovat dále po cestě lemující pravou stěnu, která nás dovede ke kostelu svaté Kateřiny a do vesnice Zasip. Zde nastoupíme do autobusu a odjedeme do České republiky.

3.4.2 Výškové profily tras Pro přiblížení členitosti terénu a výškových rozdílů jsem zpracovala výškové profily tras na jednotlivé dny. Nejprve jsem si určila hlavní body trasy, zjistila jejich 30

nadmořskou výšku a poté je zanesla do přehledného grafu. Dále u každého grafu uvádím nejvyšší a nejnižší bod a výškové převýšení na trase. První den je trasa z hlediska převýšení terénu celkem náročná, musí se zde totiž překonat téměř 700 výškových metrů na skalní stěně Komarča. Teoreticky by mohl autobus skupinu dopravit až k chatě Koča pri Savici, ale jelikož zde začíná terén prudce stoupat, záměrně jsem tedy pro začátek cesty zvolila nenáročný a téměř rovinatý úsek od Hotelu Zlatorog pro zahřátí organismu a přípravu na náročnější túru. Druhý úsek, při kterém se musí zdolat již zmíněnou skalní stěnu Komarču, vede od Koči při Savici až k Črnu jezeru a překoná se zde 641 m. Mezi Črnem jezerem a našim cílem pro tento den se nachází ještě jeden důležitý bod, a to je Bela skala v nadmořské výšce 1500 m. V tomto úseku se stále stoupá, ale převýšení zde není již tak značné. 1. den - výškový profil trasy v m n.m. 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500

1685 1500 1294

653 560

Hotel Zlatorog

Koča pri Savici

Črno jezero

Bela skala

Koča pri Trig. jezerih

Obr. 1: Výškový profil trasy 1. dne

Nejvyšší bod: Koča pri Triglavskih jezerih, 1685 m n. m. Nejnižší bod: Hotel Zlatorog, 580 m n. m. Převýšení: 1125 m Druhý den se vychází od chaty v nadmořské výšce 1685 m a mírně se stoupá nejprve k Veliku jezeru v nadmořské výšce 1831 m a poté k Zelenu jezeru v nadmořské výšce 2000 m. Největší převýšení čeká skupinu při zdolávání sedla Čez Hribarice a poté zase prudké klesání do sedla Dolič a k chatě Tržaška koča v nadmořské výšce 2151 m.

31

2. den - výškový profil trasy v m n.m. 2400

2353

2300 2200

2164

2100 2000

2151

2000

1900 1831

1800 1700

1685

1600 Koča pri Trig. jezerih

Veliko jezero

Zeleno jezero

Čez Hribarice

Dolič

Tržaška koča

Obr. 2: Výškové profil trasy 2. dne

Nejvyšší bod: Čez Hribarice, 2353 m n. m. Nejnižší bod: Koča pri Triglavskih jezerih, 1685 m n. m. Převýšení: 668 m Třetí den je z hlediska převýšení také náročný, protože během něho se zdolává Triglav. Od chaty Tržaška koča (2151 m n. m.) se prudce stoupá až k chatě Dom Planika (2401 m n. m.), odkud začíná samotný výstup na Triglav. Pro výstup jsem zvolila ze dvou variant tu snadnější, a to výstup přes hřeben Malého Triglavu (2725 m n. m.) až na samotný Triglav (2864 m n. m.). Cesta zpět z Triglavu vede přes kasárnu Morbegna (2520 m n. m.), kde se prudce klesá a dále opět k chatě Tržaška koča (2151 m n. m.).

3. den - výškový profil trasy v m n.m. 2900

2864

2800 2725

2700 2600

2520

2500 2400

2401

2300 2200

2151

2151

2100 Tržaška koča

Dom Planika

M. Triglav

Triglav

Kasárna Morbegna

Tržaška koča


32

Nejvyšší bod: Triglav, 2864 m n. m. Nejnižší bod: Tržaška koča, 2151 m n. m. Převýšení: 713 m Během 4. dne se převážně klesá, jedná se totiž o sestup od chaty Tržaška koča do údolí. Od chaty se prudce sestupuje z nadmořské výšky 2151 m n. m. až do Velo Polje (1680 m n. m), odtud opět stoupá k chatě Vodnikov dom (1817 m. n. m.) a dále pak na Studorski preval, kde přijde prudký sestup do Rudna Polje (1347 m n. m.) 4. den - výškový profil trasy v m n.m. 2200 2100 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300

2151

1892 1817 1680

1347

Tržaška koča

Velo Polje

Vodnikov dom

Studorski preval

Rudno Polje


Nejvyšší bod: Tržaška koča, 2151 m n. m. Nejnižší bod: Rudno Polje, 1347 m n. m. Převýšení: 804 m

3.4.3 Turistické zajímavosti na trase Oblast Triglavského národního parku nabízí mnoho turistických zajímavostí. Během cesty uvidíme nejenom nádherné přírodní úkazy, ale také pamětihodnosti. Úchvatným dílem přírody jsou např. Bohinjské a Bledské jezero, vodopády Savica, soutěska Vintgar atd. Pokud jde o zajímavosti architektonické, výborným příkladem jsou zdejší vesničky, o kterých je též nutné se zmínit.

33

3.4.3.1 Bohinj Jezero Bohinj (525 m n. m.), které je největším jezerem ve Slovinsku, je tektonickoledovcového původu. Je více než čtyři kilometry dlouhé a jeden kilometr široké a místy až 45 metrů hluboké. Vodou ho zásobují vodopády řeky Savica a vytéká z něj řeka Sáva Bohinjka. Jezero v zimních měsících zamrzá a v létě se jeho voda ohřeje až na 23°C. V okolí jezera je několik obcí s rázovitou architekturou – jsou to Bohinjska Bystrica, Ribčev Laz, Stara Fužina a Ukanc. Většinu historických pamětihodností najdeme na jižním břehu jezera ve vesnici Ukanc. Na severním břehu se zase nachází místa s nádherným výhledem na jezero. Za zmínku stojí kostel Ducha svatého (Cerkev Sv Duh) z 18. stol. ve vesnici Ribčev Laz. Jedná se o barokní stavbu s pěknou šindelovou střechou a freskou svatého Kryštofa s Ježíškem. V kostele Jana Křtitele (Janeza Krstnika) z r. 1440 jsou cenné fresky z 15. a 16. století. 3.4.3.2 Vodopády Savica K hlavním turistických lákadlům v oblasti patří asi 78 metrů vysoký vodopád Savica. Kromě velkého vodopádu tu najdeme ještě Malý vodopád. Nalezneme je nedaleko Bohinjského jezera. Tyto působivé proudy vody se vydávají na cestu jako řeka Savica, pramenná řeka Sávy Bohinjky. 3.4.3.3 Bled Klimatické lázně leží v nadmořské výšce 501 m pod svahy Pokljuky, obklopené od severu Karavankami a od západu Julskými Alpami. Již na konci 17. stol. byly popsány účinky zdejších termálních pramenů a v 19. stol. byly oblíbeny především společenskou smetánkou. Dnes se tu nachází lázeňská zařízení, hotely, penziony a kemp. Bled je nejen lázeňským městem, ale také ideálním východištěm pro vysokohorské túry. Bledské jezero (Blejsko jezero) Jezero vzniklo z prohlubně vytvořené ustupujícím ledovcem, je 2,5 km dlouhé, 1 km široké a dosahuje hloubky až 30 metrů. Voda je ohřívána termálními prameny, a tak má v létě teplotu okolo 24°C. U návštěvníků je velice oblíbený barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1698 se zvonem přání. Na ostrov se lze nejsnadněji dostat pomocí zapůjčené loďky.

34

Na příkrém útesu 140 metrů vysoko nad hladinou jezera leží Bledský hrad (Blejski grad). Původně pochází z 11. stol., ale jeho dnešní vzhled pochází z 16. a 17. stol. Dnes se zde nachází muzeum, restaurace, bar a kavárna. 3.4.3.4 Vintgar Vintgarská soutěska (Blejski Vintgar), tisíc šest set metrů dlouhá a sto padesát metrů hlubokáv rokle, se nachází nedaleko Bledského jezera. Je v ní možné chodit pomocí soustavy dřevěných chodníků a visutých mostů zakotvených na strmých stěnách. Díky nim se lze dostat až na její severní konec k vodopádu Šum (Slap Šum). Tato soutěska byla objevena v roce 1891 místním starostou a kartografem, kteří také umožnili, aby místo bylo zpřístupněno veřejnosti.

3.5 Ubytování Při několikadenní túře v Triglavském národním parku se ubytujeme v pohodlných horských chatách. První den přespíme v horské chatě Koča pri Triglavskih jezerih (1685 m) a další dva dny budeme ubytovaní v horské chatě Tržaška koča na Doliču, 2151 m. Poslední den nás čeká ubytování ve velice pěkném kempu u Bledského jezera Camping Bled*****. Ubytování v horských chatách a kempu je vhodné rezervovat předem. Rezervace je možná telefonicky nebo přes internet na webových stránkách www.slovenia.info, kde jsou také poskytnuty důležité informace ubytování.

3.5.1 Horské chaty Na území Triglavského národního parku se nachází velké množství horských chat (Planinarski Domovi). Všechny jsou spravovány a pečlivě udržovány Slovinskou alpskou asociací (Planinska Zveza Slovenije nebo zkráceně PZS). Jsou zde také velmi jednoduše vybavené chaty (zavetišče), které však slouží pouze k nouzovému noclehu, protože zde není žádné vybavení a ani tekoucí voda. Najdeme zde horské ubytovny, které jsou označovány slovy koča nebo dom. Noc strávená ve velkém vícelůžkovém pokoji (do 20 osob) stojí 14 €, nocleh v místnosti do 16 osob 18 € a ubytování v pokoji do 5 osob pak asi 27 €. Dále se do ceny započítává turistická taxa 1,01 € a ekologický příspěvek 1,50 € na noc (ceny platné pro rok 2009). Vzhledem ke své poloze jsou horské chaty otevřené většinou od června do září. Uvedená otevírací doba však není 35

v žádném případě naprosto pevná a často se může lišit, vždy v závislosti na počasí. Místa ve všech horských chatách je možné si rezervovat předem. Na webových stránkách Horského svazu Slovinska (Planinska zveza Slovenije) www.pzs.si také lze sledovat provoz jednotlivých horských chat. Na horských chatách jsou poskytovány polštáře a přikrývky, tudíž není potřeba si sebou nosit spacáky. Stanování je v národním parku zakázáno, takže mít sebou stan je zbytečné. Na webových stránkách Horského svazu Slovinka se uvádí, že v horských chatách, kde se ubytujeme, se nachází umývárny s tekoucí studenou vodou. Ale abych to lépe upřesnila, v horách není dostatek vody, a tak se většinou jedná o jedno či dvě umyvadla s velmi ledovou vodou, nad kterými se nachází nápis, že voda není pitná nebo že je zakázáno touto vodou provádět hygienu celého těla. Na chatě Tržaška koča teče voda jen v případě, že je dostatek vody. Proto velice doporučuji si před cestou do hor pořídit k očistě těla hygienické kapesníčky, které lze běžně koupit v drogerii. Na každé chatě se prodává pitná voda. I když se na webových stránkách Horského svazu Slovinska udává, že 1,5 litru pitné vody lze koupit za 3,5 €, ve skutečnosti stojí 4 €. Vodu z přírodních zdrojů se doporučuje převařit, aby se vyhnulo případným zažívacím potížím. Koča pri Triglavskih jezerih, 1685 m Trdinova 08 1000 Ljubljana Horská chata Koča pri Triglavskih jezerih se nachází mezi jezery Dvojno triglavsko jezero a Močivec pod stěnou Tičarica (2091 m). Otevřeno: 10. 6.–15.10 (může se lišit, aktuální stav je nutné zjistit na www.pzs.si) Ubytování: v 13 pokojích 30 lůžek, v 13 společných noclehárnách 170 lůžek, zimní přístřešek s 18 lůžky, toalety, umývárna se studenou vodou na každém patře, hlavní restaurační místnost je vytápěna kamny, tekoucí voda, generátor pro výrobu elektřiny, mobilní telefon. Restaurace: vytápěná restaurační místnost s možností stravování. Kontakt: tel.: +386 40 620 783, majitel PD Ljubljana-Matica.

36

Dostupné chaty: Zasavska koča na Prehodavih 21/ 4 hod., Dom na Komni 21/2 hod. (přes planinu Kal), Koča pod Bogatinom 21/2 hod. (přes planinu Kal), Koča na Planini pri jezeru 21/2 hod., Koča pri Savici 3 hod. (přes Komarču), Tržaška koča na Doliču 31/2 hod.

Obr.5: Horská chata Koča pri triglavskih jezerih

Tržaška koča na Doliču, 2151 m 4247 Zgornje Gorje Horská chata Tržaška koča na Doliču je umístěna v sedle Dolič mezi vrcholy Šmarjetna glava (2358 m) a Kanjavec (2569 m). Otevřeno: 1. 7.–30. 9. (může se lišit, aktuální stav je nutné zjistit na www.pzs.si) Ubytování: 22 pokojů s 93 lůžky, společná noclehárna s 51 lůžky, zimní přístřešek se 16 lůžky, toaleta, umývárna se studenou vodou (pokud je dostatek vody!), restaurační místnost je vytápěna kamny, generátor pro výrobu elektřiny, mobilní telefon. Kontakt: tel.: +386 51 614 780, majitel PD Gorje. Dostupné chaty: Vodnikov dom na Velem polju 2 hod. (Velskou dolinou), Dom Planika pod Triglavom 2 hod., Zasavska koča na Prehodavcich 21/2 hod. (přes Hribaricu), Koča pri Triglavskih jezerih 31/2 hod. (přes Hribaricu)15.

15

PODHORSKÝ, Marek. Julské Alpy. 3. vyd. Praha: freytag & berndt, 2005. ISBN 80-85822-42-3

37

Obr.6: Horská chata Tržaška koča na Doliču

3.5.2 Kempy Ve Slovinsku se nachází řada kvalitních a dobře zařízených kempů (kampí). Většina z nich je čistá, nabízí odpovídající služby a dostatek pohodlí a jsou hodnoceny hvězdičkami od jedné do tří. Všechny kempy jsou vybaveny teplou tekoucí vodou. Kempy v Bledu a Bohinji nabízí také restauraci, obchody a široké sportovní zázemí. Za každou osobu zde nocující se platí přibližně asi 9 €. V době mimo hlavní sezonu, tedy mimo červenec a srpen, ceny výrazně klesají. Většina kempů je otevřena od dubna či května do září nebo října. Kempování ve volné přírodě je ve Slovinsku zakázané. Camping Bled***** Kidričeva 10c 4260 Bled16 Camping Bled se se rozkládá na šesti hektarech v odlehlém místě v bezprostřední blízkosti Bledského jezera a je dva kilometry vzdálený od centra Bledu. Otevřeno: duben až polovina října Kontakt: tel.: +386 457 5 20 00, e-mail: [email protected], www.campingbled.com.

16

Camping

Bled

Slovenia:

Contact.

[online].

[cit.2009-10-12].

Dostupné

na

WWW:

38

Obr.7: Camping Bled u Bledského jezera

3.6 Stravování Stravování na kurzu není zajištěno, jídlo si obstarává každý sám, takže je třeba se před cestou rozhodnout, zda se chci stravovat v horských chatách, které je finančně náročnější, nebo jestli si na vlastních zádech ponesu vařič se zásobou jídla a budu si vařit sám. Obě varianty jsou možné, jen je třeba zvážit, která je pro každého optimální. Pobyt v horách trvá čtyři dny, takže půjdeme na těžko s batohem na zádech a poneseme ho po celou dobu túry, proto je třeba balit s rozmyslem. Ale jelikož budeme ubytováni v horských chatách, není sebou nutné nosit spací pytel, stan a karimatku, což výrazně ušetří místo v batohu a také jeho váhu, a tak si každý může dovolit vzít si vařič a dostatečné zásoby jídla. Především doporučuji dehydrované pokrmy (omáčky s těstovinami a polévky), které jsou velice skladné. Je vhodné mít sebou také chléb, jenž vydrží déle než jiné pečivo a poslouží nejen k snídani, ale také k polévkám, abychom se lépe zasytili. Dále se určitě také hodí sáčky čaje, několik kostek cukru, trvanlivý salám a tavený sýr. Strava v horách by neměla být jednotvárná, je třeba dodávat tělu vitamíny a minerály, proto bychom neměli zapomenout např. na citron, který si můžeme přidat do vody nebo čaje, sušené plody, ořechy atd. Jelikož v horách bývá přísun ovoce a zeleniny velice omezen, je dobré si v lékárně zakoupit multivitamin formou tablet. Většinu dne budeme trávit v horách, kde je možnost občerstvení během cesty v horských chatách. Jídlo je k dostání ve všech horských chatách, je dobře připravené a syté. Pro lepší představu uvádím nabízené jídla a jejich ceny na horských chatách: zeleninová polévka (4,70 €), hovězí polévka (3,50 €), vajíčka se šunkou (5 €), guláš (6,50 €), sýrový koláč (3 €), klobása (7 €), makarony s masem (6,50 €), palačinky (3 ks

39

– 4,80 €), máslo (1,20 €), džem a med (1,20 €), vajíčko (1 ks – 1,20 €), chleba (1 ks – 0,60 €)17. Na doplnění tekutin je zde možné zakoupit čaj (1,8 €), 0,5 litru vody (1,5 €), 1,5 litru vody (4 €)18. Avšak doporučuji mít v batohu jídlo vhodné na doplnění energie a zahnání hladu během dne, např. müsli tyčinky, sušenky, sušené ovoce, jablko atd. Proto se před zahájením túry zastavíme v obchodě s potravinami (např. supermarket Mercator v Ribčev Laz), kde doplníme zásobu jídla, abychom ho měli dostatek na cestu. Samozřejmostí je, aby každý s sebou nesl láhev s alespoň 1,5 litrů vody a vždy, kdy to bude možné, vodu doplnil. Po příjezdu do Bledu se ubytujeme v kempu Camping Bled, který má také vlastní restauraci a obchod. Restaurace Camping Bled se nachází na pobřeží Bledského jezera vedle vstupu do kempu. Nabízí jídla tradiční slovinské a mezinárodní kuchyně v domácí atmosféře. Avšak kdo bude mít zájem, má také možnost navštívit některou z dalších restaurací u Bledského jezera. V centru Bledu nalezneme mnoho restaurací a také rychlá občerstvení, každý si zde určitě vybere. Vřele mohu doporučit navštívit Pizzerii Gallus v prvním patře obchodního centra (Ljubljanska cesta 4, Bled). Pizzerie nabízí nejen opravdu vynikající pizzy, ale také nádherný výhled z terasy na hrad Bled, jezero a jeho okolí. Je otevřená od 11.00 do 23.00, o sobotách a v sezoně do 24.0019.

17

Ceny z roku 2009 na chatě Vodnikov dom na Velem Polju.

18

Planinska zveza Slovenije: Cene in popusti v kočah. [online]. [cit.2009-10-12]. Dostupné na WWW:

19

Pizzerija

Gallus

Bled:

Delovni

čas.

[online].

[cit.2009-10-24].

Dostupné

na

WWW:

40

Obr. 8: Pizzeria Gallus v Bledu

3.7 Doprava Do Slovinska se dnes lze dostat letecky, vlakem, autobusem nebo autem. V případě cestování do Julských Alp je optimální doprava vlakem nebo autobusem, v případě individuálního cestování samozřejmě i cesta autem. Cestování vlakem je časově náročnější, ale mohu potvrdit, že je pohodlnější než stísněný autobus. K naší cestě do Slovinska jsme využili přímý spoj Praha – Lublaň Ex 101 Jože Plečnik, který vyjíždí v 6.07, příjezd 17.32 (cesta trvá 11.5 hodiny). Nedojeli až do Lublaně, ale vystoupili jsme v Jesenici, kde jsme přesedli na vlak, jenž směřoval do Bohinjské Bistrice. Odtud jsme pak museli cestovat autobusem až k hotelu Zlatorog, kde naše túra začínala. V případě kurzu bych tedy spíše doporučila cestování autobusem pronajatým od dopravce, které je mobilnější a ušetří nás tak častých přestupů. Také z hlediska ceny je pro větší skupinu výhodnější cestování pronajatým autobusem než cestování vlakem. Cestování po Slovinsku je vcelku bezproblémové, pouze se musíme připravit na množství silničních kontrol hlídajících především dodržování stanovené rychlosti. Hlavní silniční tahy jsou v dobrém stavu, ale kvalita odlehlejších silnic, především v horách, se výrazně zhoršuje. Najít čerpací stanici není zde problém ani v místech vzdálených od největších měst. Na rakouských dálnicích je dostatek pravidelně rozmístěných odpočívadel s občerstvením a dobře udržovanými toaletami. Z Jihlavy se tedy až na místo dopravíme autobusem. Přiveze nás až k Bohinjskému jezeru a po čtyřdenní túře nás zase vyzvedne ve vesničce Rudno Polje, odkud pojedeme

41

k Bledskému jezeru. Poslední den vyrazíme k soutěsce Vintgar a pak nás odveze zase zpět do Jihlavy.

3.7.1 Itineráře trasy Itinerář z Jihlavy do Ukance Počet Počty km km celkem průběž.

Úsek komunikace

Číslo kom.

Plánov. odjezd

Plánov. Poznámka příjezd

75

75

Jihlava – Znojmo

38

22.00

23.15

87

12

Znojmo - Hatě/Kleinhaugsdorf

38

23.15

23.30

109

22

Hatě/Kleinhaugsdorf – Hollabrunn (Stockerau) Nord 2

23.30

23.55

B2 23.55

00.25

135

26

Hollabrunn (Stockerau) Nord 2 – Stockerau Krems 30 A22/S5

B303

148

13

Stockerau Krems 30 A22/S5 – A22 Korneuburg-Ost 16 A22

00.25

00.35

154

6

Korneuburg-Ost 16 A22 – WienStrebersdorf 10 A22

A22

00.35

00.40

165

11

Wien-Strebersdorf 10 A22 – Wien-Handelskai A23

A22

00.40

00.45

166

1

Wien-Handelskai A23 – WienPrater A23

A23

00.45

00.46

168

2

Wien-Prater A23 – WienLandstraße A23

A23

00.46

00.48

169

1

Wien-Landstraße A23 – WienArsenal A23

A23

00.48

00.50

176

7

Wien-Arsenal A23 - WienInzersdorf-Süd A2/A23

A2

00.50

00.55

183

7

Wien-Inzersdorf-Süd A2/A23 – Wiener Neudorf 9 A2

A2

00.55

01.00

183

0

Přestávka20

A2

01.00

01.45

189

6

Wiener Neudorf 9 A2 –

A2

01.45

01.50

Hraniční přechod Rakousko

45 min.

20 Přestávka v řízení podle Evropské dohody AETR - po 4,5 hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Přestávku lze rozdělit pouze na 2 části, přičemž první musí být nejméně 15 minut a po ní musí následovat přestávka v délce nejméně 30 minut.

42

Guntramsdorf Kn. 15 A2/A3 200

11

Guntramsdorf Kn. 15 A2/A3 – A2 Baden 21 A2

01.50

01.55

208

8

Baden 21 A2 – Leobersdorf 29 A2 A2

01.55

02.00

294

86

Leobersdorf 29 A2 – Hartberg A2 115 A2

02.00

03.05

304

10

Hartberg 115 A2 – Sebersdf./B.Waltersdf. 126 A2

A2

03.05

03.15

339

35

Sebersdf./B.Waltersdf. 126 A2 – Gleisdorf-West 161 A2

A2

03.15

03.45

347

8

Gleisdorf-West 161 A2 – Laßnitzhöhe 169 A2

A2

03.45

03.50

364

17

Laßnitzhöhe 169 A2 – GrazWest 189 A2/A9

A2

03.50

04.04

365

1

Graz-West 189 A2/A9 – GrazWest 189 A2/A9

A9

04.04

04.05

368

3

Graz-West 189 A2/A9 – Unterpremstätten 188 A2

A2

04.05

04.10

523

155

Unterpremstätten 188 A2 – Villach Knoten 345 A2/A10

A2

04.10

06.15

523

0

Přestávka

A2

06.15

06.45

525

2

Villach Knoten 345 A2/A10 – St. Niklas a.d. Drau 3 A11

06:45

06:50

543

18

St. Niklas a.d. Drau 3 A11 – Karavanski predor-dálnice

06.50

07.05

A11 548

5

Karavanski predor-dálnice – Hrušica-Jesenice

A1

07.05

07.10

563

15

Hrušica-Jesenice – Lesce sev.

A2

07.10

07.25

567

4

Lesce sev. – Bled

8

07.25

07.30

587

20

Bled – Bohinjska Bistrica

209

07.30

07.50

593

6

Bohinjska Bistrica – Ribčev Laz

07.50

07.55

597,5

4,5

Ribčev Laz - Ukanc

07.55

08.00

209

30 min.

Hraniční přechod Slovinsko

43

3.7.2 Kalkulace cen dopravy21 Do Julských Alp nás dopraví spolehlivé a pohodlné vozidlo Mercedes Benz Medio firmy Jiří Švarc22. Bus Mercedes Benz MEDIO Výbava: motor Mercedes Benz 815D, klimatizace, ABS, nezávislé topení, lednice, TV, mikrofon, sklopná, do boku výsuvná sedadla. Počet míst: 25+1 a) Náhrada za ujeté km -

počet plánovaných kilometrů x sazba dopravce na 1 kilometr,

-

údaje získané z mapy nebo pomocí počítače zvyšujeme o 5 až 10 procent

(objížďky, hledání parkoviště atd.). Výpočet: 597,5 * 2 = 1195 10 % z 1195 = 119,5 1195 + 119,5 = 1314,5 Náhrada za ujeté km celkem: 1314,5 * 22,80 = 29970,6 Kč b) náhrada za čekání - čekání se počítá od 6 do 18 hodin, vyjede-li však autobus dříve než v 6 hodin nebo skončí po 18. hodině, tak se náhrada za čekání účtuje po celou dobu, - účtuje se každá započatá čtvrthodina a ty se pak sčítají,

21

RUX, Jaromír. Technika cestovního ruchu. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra

cestovního ruchu, 2007. Skripta. 22

Jiří Švarc – autobusová doprava: Minibus. [online]. [cit.2010-04-06]. Dostupné na WWW:

44

- odhad čekací doby: počet ujetých kilometrů za den se vydělí průměrnou rychlostí autobusu a výsledek se odečte od 12 (počet placených čekacích hodin denně). Výpočet: 1. den: 10 hod. 2. den: 12 hod. 3. den: 12 hod. 4. den: 10 hod. 5. den: 3 hod. Čekací doba celkem: 47 hod. Náhrada za čekání celkem: 47 * 144 = 6768 Kč c) mzda 2. řidiče Autobus bude řídit pouze jeden řidič, jehož mzda je už započítána do ceny. Mzda 2. řidiče celkem: 0 Kč d) diety řidičů - výše diety pro jednotlivé země je stanovena vyhláškou, základní sazba stravného ve Slovinsku je 35 €23, - do 1 hodiny v zahraničí – neplatí se nic, do 12 hodin v zahraničí (zaokrouhleno na celé hodiny dolů) – nárok na příslušný podíl, nad 12 hodin v zahraničí – platí se celá dieta, - při průjezdu více zeměmi se počítá dieta podle země, ve které se strávilo nejvíce času.

23

Ministerstvo financí České republiky: Vyhláška č. 417/2008 Sb. [online]. [cit.2010-04-06]. Dostupné na

WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vyhlasky_43687.html>

45

Výpočet: 1. den: 35 € * 25,2424 = 883,4 Kč 2. den: 35 € * 25,24 = 883,4 Kč 3. den: 35 € * 25,24 = 883,4 Kč 4. den: 35 € * 25,24 = 883,4 Kč 5. den: 35 € * 25,24 = 883,4 Kč Diety celkem: 4417 Kč e) rozdíl v ceně nafty - autobus spotřebuje průměrně 25 až 30 litrů nafty na 100 kilometrů, - nádrž je na 240 litrů nafty, což vydrží asi na 800 kilometrů. Výpočet: 1314,5 – 800 = 514,5 km 514,5 : 100 * 25 = 128,625 l 1,12525 * 25,24 = 28,395 = 28,4 Kč 128,6 * 28,4 = 3625, 24 Kč Cena nafty celkem: 3625,24 Kč f) ostatní náklady Poplatky za průjezd: cca 80 € * 25,24 = 2019,2 Kč Poplatky za použití tunelů a mostů: Karavanky 6,50 € * 25,24 = 164 Kč

24

25

Aktuální kurz Eura k 7.4.2010 Portál

OMW

v Sloveniji:

Cene

[online].

[cit.

2010-04-08].

Dostupné

na

WWW:

46

Další poplatky daňového charakteru: 0 Kč Ostatní náklady celkem: 2183,2 Kč Cena dopravy celkem: 46 964 Kč Při účasti 25 osob by cena dopravy pro 1 osobu činila cca 1879 Kč.

47

4 Závěr V průběhu zpracování své bakalářské práce jsem se rozhodla Julské Alpy navštívit a trasu, jež jsem pro kurz navrhla, také sama absolvovat. A to především z důvodu, abych byla lépe zasvěcena do problematiky, kterou jsem se zabývala. Chtěla jsem si ověřit, zda mnou navržený harmonogram odpovídá skutečnosti, jaké jsou možnosti ubytování, stravování a dopravy do místa konání kurzu. Snažila jsem se splnit mnou vytyčené cíle stanovené na počátku. Pokud jde o místo, které jsem pro kurz vybrala, musím z vlastní zkušenosti potvrdit, že se jedná o nádhernou oblast, jež nabízí mnoho přírodních atraktivit, zajímavé trasy a dobré možnosti pro přenocování v horách. Program kurzu jsem se snažila vytvořit pestrý, během túry je možné vystoupit na nejvyšší horu Triglav, relaxovat u nejznámějšího slovinského jezera Bled, spatřit další horská jezera ledovcového původu, krásnou přírodu Triglavského národního parku a další atraktivity. Kurz je pětidenní, což je standardní délka kurzů VŠPJ. Každý den jsem program naplánovala tak, aby byl časově zvládnutelný, u náročnějších túr jsem vždy ponechala časové rezervy v případě nepředvídatelných událostí. Trasy, které jsem zvolila, vedou po vyznačených cestách a jsou vhodné i pro méně zkušené účastníky kurzu. Pro představu, jakým terénem túra vede, jsem zpracovala výškový profil tras na jednotlivé dny. Sama jsem tuto túru absolvovala, a tak mohu potvrdit, že je zvládnutelný pro zdravé jedince, kteří alespoň rekreačně sportují. Ubytování jsem zvolila v horských chatách umístěných na trase. Po sestupu do údolí jsem vybrala kemp s kvalitními službami u jednoho z největších a nejznámějších jezer ve Slovinsku, kde mají účastníci kurzu možnost zregenerovat své síly po náročné túře v horách. Stravování je individuální, ale popsala jsem zde možnosti občerstvení na trase. Pro přepravu z České republiky do Slovinska a v místě konání kurzu bych využila služeb již osvědčeného dopravce, který poskytuje svůj mikrobus pro Vysokou školu polytechnickou Jihlava dlouhodobě. Aby byla zřejmá přibližná cena tohoto kurzu, zpracovala jsem také kalkulaci dopravy. Tento kurz vysokohorské a pěší turistiky jsem připravila pro studenty Vysoké školy, která není sportovně zaměřena, a tak je tomu přizpůsoben jeho program a náročnost túr, 48

avšak počítá se s dobrou fyzickou kondicí potřebnou pro jeho úspěšné zvládnutí. Někteří studenti oboru Cestovní ruch se mohou v budoucnosti stát vysokohorskými průvodci, proto je potřebné, aby měli možnost se tímto směrem ubírat již na vysoké škole. Věřím, že kurz vysokohorské a pěší turistiky v Julských Alpách může některé ze studentů motivovat k výběru svého budoucího povolání. Není však připraven pouze pro zájemce toužící být vysokohorskými průvodci, ale také pro ty, pro něž je vysokohorská turistika koníčkem nebo pro ty, které láká ji poznat. I mě samotnou vysokohorská a pěší turistika motivovala k výběru mého nynějšího povolání.

49

Seznam použité literatury [1] BERGEROVÁ, Karen. Turistika. 1 vyd. Praha: Nakladatelství Slovar, s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7391-068-6 [2] BOŠTÍKOVÁ, Soňa. Vysokohorská turistika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s. 2004. ISBN 80-247-0696-2 [3] FUCHS, Jaromír a kol.: Průvodce volitelnými sporty na VŠPJ. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra sportů, 2007. [4] HEJL, Ivo a kol.: Turistika v horách. 1. vyd. Praha: Olympia, 1978. ISBN 27-03378 [5] LONGLEY, Norm. Slovinsko. 1. vyd. Brno: Nakladatelství JOTA, s. r. o. 2004. ISBN 80-7217-346-4 [6] MCMANNERS, Hugh. 101 praktických rad – turistika. 1. vyd. Praha: Ikar Praha, a. s., 1999. ISBN 80-7202-424-8 [7] NĚMEC, Dušan. Slovinsko – kapesní průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-778-7 [8] NOVÁKOVÁ, Marcela – SOUKUP, Ondřej. Slovinsko – průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha: Olympia a. s., 2000. ISBN 80-7033-624-2 [9] PETR, Ivo. Slovinské a chorvatské hory – 44 túr od Julských Alp po Jadran. 1. vyd. Ostrava: MIRAGO, 2000. ISBN 80-85922-74-6 [10] PODHORSKÝ, Marek. Julské Alpy. 3. vyd. Praha: freytag & berndt, 2005. ISBN 80-85822-42-3 [11] SCHRAG, Karl. Horská turistika –

Trekking. 1. vyd. Praha: Goldstein &

Goldstein, 1997. ISBN 80-86094-05-7 [12] WINTER, Stefan. Vysokohorská turistika – průvodce sportem. 1. vyd. České Budějovice: KOPP, 2003. ISBN 80-7232-201-X [13] Země světa – Slovinsko. GeoBohemia, s.r.o., Praha 2008. Vychází měsíčně. ISSN 1213-8193 50

Seznam použitých internetových stránek [1] BULIČKA, Michal. Vybavení pro trekking. [online]. [cit. 2009-11-12]. Dostupné na WWW: [2] HUDYsport a.s. – Vybavení pro outdoor, horolezectví: Katalog Zima 08/09. [online]. [cit.2009-10-12]. Dostupné na WWW: [3] Jiří Švarc – autobusová doprava: Minibus. [online]. [cit. 2010-04-06]. Dostupné na WWW: [4] KUBLÁK, Tomáš. Taktika při túře [online]. [cit. 2009-12-06]. Dostupné na WWW: [5] Kurzy.cz – finanční portál pro odborníky i laiky: Kurzovní lístek ČNB. [online]. [cit.2010-4-7]. Dostupné na WWW: [6] Mapový server - Mapy.mk.cvut.cz: Julské Alpy. [online]. [cit.2010-04-10]. Dostupné

na

WWW:
20Alpy> [7] Ministerstvo financí České republiky: Vyhláška č. 417/2008 Sb. [online]. [cit.201004-06]. Dostupné na WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vyhlasky_ 43687.html> [8] Pizzerija Gallus Bled: Delovni čas. [online]. [cit.2009-11-24]. Dostupné na WWW: [9] Planinska zveza Slovenije: Cene in popusti v kočah. [online]. [cit.2009-10-12]. Dostupné na: WWW: [10] Portál OMW v Sloveniji: Cene [online]. [cit. 2010-04-08]. Dostupné na WWW:

Seznam použitých obrázků Obr. 1 Výškový profil trasy 1. dne Obr. 2 Výškový profil trasy 2. dne 51

Obr. 3 Výškový profil trasy 3. dne Obr. 4 Výškový profil trasy 4. dne Obr. 5 Horská chata Koča pri triglavskih jezerih Obr. 6 Horská chata Tržaška koča na Doliču Obr. 7 Camping Bled u Bledského jezera Obr. 8 Pizzeria Gallus v Bledu

Seznam použitých zkratek apod. – a podobně atd. – a tak dále °C – stupeň Celsia cm - centimetr ČR – Česká republika ha – hektar hod. - hodin € – evropská měna (Euro) Kč – Česká národní měna kg – kilogram km – kilometr l - litr max. – maximální mg – miligram mil. – milion min. – minimální min. - minuta mld. – miliarda mm – milimetr m n. m. – metr nad mořem např. – například Obr. – obrázek 52

stol. - století tj. – to je TNP – Triglavský národní park tzn. – to znamená tzv. – tak zvaný VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava vyd. – vydání

Seznam příloh Příloha 1 Mapa trasy Příloha 2 Mapa Triglavského národního parku Příloha 3 Mapa okolí Bledu s vyznačením kempu

53

Camping Bled

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA katedra cestovního ruchu

Recommend Documents