BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
1
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Socioekonomické tendence definující rozdíly v CR na území Španělska a ČR na přelomu 20. a 21. století bakalářská práce
Autor: Klára Vamberská Vedoucí práce: Mgr. Zdislava Kratochvílová Jihlava 2010
2
Anotace Obsahem bakalářské práce je komparace dvou zemí s jejich přístupem k cestovnímu ruchu, z čehoţ jedna země má dlouholetou, historickou tradici v tomto oboru, zatímco druhá země se na trh cestovního ruchu začlenila poměrně nedávno. Cílem práce je zjištění, jaký vliv má cestovní ruch na ekonomický chod země, jaký je vývoj cestovního ruchu z hlediska změn ve společnosti a v Evropě. Zjištěné informace nám mohou pomoci v oblasti budoucího plánování a postupech při rozhodování, co v cestovním ruchu je a co není uplatnitelné.
Klíčová slova Historický vývoj CR, Evropská unie, Česká republika, Španělsko, propagace CR
Annotation The content of thesis is comparing two different countries and their approach to tourism. One of the coutries has a long historical tradition in this field while the second country was included in tourist market relatively recently. The aim is to determinate impact tourism has on the country’s economic performance such as development of tousim in term sof change of society in Europe. Gathered information can help us in future planning and procedures for determining Chat tourismus is and Chat is not applicable.
Key words Historical development of tourism, European union, Czech republic, Spain, promotion
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Zdislavě Kratochvílové za odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce a taktéž doporučenou literaturou, která mi byla užitečným zdrojem informací.
4
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 10. 12. 2010 ..................................................... Podpis
5
OBSAH 1 ÚVOD…………………………………………………………………………..8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA……………………………………………….…9 3 TEORETICKÁ ČÁST ………………………………………………………10 3.1 Vymezení pojmu cestovní ruch………………………………………….. ..... 10 3.2 Ekonomické prostředí ……………………………………………………. .... 10 3.3 Sociokulturní prostředí ………………………………………………….. ...... 11 3.4 Vznik a vývoj cestovního ruchu………………. ………………………… ..... 11 3.5 Typologie turistů……………………………………………………………
12
4 PRAKTICKÁ ČÁST ………………………………………………………
13
4.1 Česká republika, základní informace………………………………………… 13 4.2 Ekonomický vývoj v Československu ve 20. století…………………………. 14 4.3 Vývoj cestovního ruchu v Československu do roku 1989…………………… 15 4.3.1 Rozvoj CR mezi dvěma světovými válkami………………………………
15
4.3.2 Vývojové etapy po roce 1945…………………………………………….
16
4.4 Vývoj po roce 1989…………………………………………………………
18
4.4.1 Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu………………………………... 18 4.4.2 Zaměstnanost v cestovním ruchu…………………………………………... 18 4.4.3 Počty turistů………………………………………………………………... 20 4.4.4.Počet přenocování hostů…………………………………………………… 20 4.4.5.Počet příjezdů hostů………………………………………………………..
20
4.5 Rozdělení ČR v rámci cestovního ruchu podle územního uspořádání………
21
4.6 postoj k cestování z pohledu Čechů…………………………………………
24
4.6.1 Vliv EU na cestovní ruch v ČR……………………………………………
25
4.6.2 Kvantifikace přínosu členství ČR v EU pro cestovní ruch…………………. 25 4.6.3 Evropský srovnávací program……………………………………………..... 26 4.7 Základní informace o Španělsku……………………………………………… 29 4.7.1 Ekonomický vývoj ve Španělsku ve 20. a 21.století……………..………… 31 4.7.2 Vývoj cestovního ruchu ve Španělsku…………………………………….
33
4.7.3 Aktuální informace o CR ve Španělsku……………………………………. 34 4.8 Propagace cestovního ruchu v ČR…………………………………………… 35 4.8.1 Propagace cestovního ruchu ve Španělsku…………………………………. 37 4.8.2 Srovnání z hlediska atraktivity……………………………………………… 37 6
4.9 Lázeňství v ČR………………………………………………………….
39
4.9.1 Vznik lázeňství v ČR………………………………………………….
39
4.9.2 Lázeňská zařízení………………………………………………………
40
4.9.3 Lázeňství ve Španělsku………………………………………………..
41
5 NÁVRHY NA VYUŢITÍ ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ…………..
43
6 ZÁVĚR…………………………………………………………………….
44
7 PŘÍLOHY…………………………………………………………………
45
7.1 Tabulky a obrázky…………………………………………………………
50
8 POUŢITÁ LITERATURA A ZDROJE…………………………… ……
52
7
1 ÚVOD Česká republika je unikátní nejen svou polohou, ale také svou historií a přírodními podmínkami. V rámci své rozlohy – se řadí k malým zemím Evropy, a právě proto jsem zvolila komparaci se zemí velkou, konkrétně se Španělskem, kde se na první pohled nejeví ţádná podobnost. Nicméně při hlubším zkoumání má s Českou republikou mnoho společného. Komparace se týká cestovního ruchu, který je velmi rychle rozrůstající se odvětví, jenţ se ţene kupředu mílovými kroky. Ovšem, při kaţdé rychlé změně se stanou i chyby, ze kterých bychom se měli poučit a neopakovat je. V této bakalářské práci se budeme zabývat Španělskem jako turistickou velmocí, která měla v minulosti příhodnější podmínky pro rozvoj cestovního ruchu neţ Česká republika. To ovšem nepopírá fakt, ţe ČR jakoţto nově přitupivší člen Evropské unie značně vyuţívá svého postavení, a snaţí se být konkurenceschopnou zemí, která láká turisty, jak na kulturní pamětihodnosti, tak na aktivní proţití dovolené, stejně jako sleduje trendy ve vývoji cestovního ruchu, které se ubírají cestou ke zdravému ţivotnímu stylu. Změny, které se odehrávaly během vstupních rozhovorů před vstupem do EU zajistily stejnou kvalitu a rozsah sluţeb jako v ostatních členských státech. Jednalo se především o inovace a udrţování standardů, konkrétně byly tyto změny velmi zřetelné v ubytovacích a stravovacích zařízeních. Pro komparaci jsem si vybrala právě tyto dvě země, protoţe jsem svou semestrální praxi absolvovala ve Španělsku, znám kulturní prostředí a mentalitu obyvatel, proto jsem mohla vycházet při zpracování práce z osobních zkušeností a poznatků, které mi velmi pomohly. Jak cestovní ruch ve Španělsku, tak v České republice má velký potenciál, který je nutné rozvíjet a neustále se snaţit zjišťovat nové poţadavky obyvatel, které jsou určující sloţkou, kam se celé odvětví cestovního ruchu bude ubírat.
8
2 CÍL PRÁCE A METODIKA
Hlavním cílem této bakalářské práce je srovnání České republiky a Španělska z pohledu cestovního ruchu. Zjistit, čím se tyto dvě země liší, v čem se podobají, jaké jsou jejich cíle v oblasti cestovního ruchu, jak se k němu staví kulturně a politicky. Budeme se zabývat tím, jaké změny v cestovním ruchu můţeme očekávat na základě zlepšující se ţivotní úrovně, zvyšujícího se průměrného vzdělání a v neposlední řadě zvyšujícího se věku turistů. První část práce patří historickému vývoji cestovního ruchu, co mu předcházelo, jakou roli hraje a co občany motivuje k cestování. Jaký pro nás má význam cestovní ruch v dnešním slova smyslu. Druhá část práce je soustředěna na lidský faktor, který se podílí na fungování cestovního ruchu. Jaký je přínos nejen kulturní, ale také ekonomický. Jak rychle dochází ke zrychlování tempa růstu cestovního ruchu, změnám ve struktuře sektorů a jejich zaměstnanců. Komparací se dozvíme, jak porovnávané země přistupují k propagaci cestovního ruchu, v jakých oblastech na základě nových trendů můţeme vidět příliv turistů, kde naopak úbytek. Ve třetí části se věnujeme oblasti cestovního ruchu z hlediska jiného historického vývoje ve srovnávaných zemích. Zjištěnými údaji můţeme disponovat v budoucnosti v rozvoji cestovního ruchu, v rámci trvale udrţitelného rozvoje a v neposlední řadě v prognózách budoucí ekonomické situace dané země.
9
3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Vymezení pojmu cestovní ruch V cestovním ruchu pouţíváme zpravidla dvě základní vymezení. První z nich je ekonomického rázu, kdy je pojem vysvětlen jako uspokojení potřeb lidí v oblastech rekreace, lázeňství, kultury v případě, ţe k němu dochází ve volném čase a mimo běţné prostředí. Jde o přemisťování osob na určené místo za účelem čerpání sluţeb. Druhá definice je určena Světovou organizací cestovního ruchu UNWTO [1] „Cestovní ruch je činnost lidí spočívající v cestování a pobytu na místě mimo trvalé bydliště po dobu kratší jednoho celého roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely (ne však za účelem výkonu výdělečné činnosti)“. Vzhledem ke zkoumanému tématu práce se budeme zvlášť zaobírat cestovním ruchem domácím a cestovním ruchem mezinárodním. V práci bude srovnáváno ekonomické a sociokulturní prostředí dvou zemí, tyto dvě oblasti budou podrobněji vysvětleny níţe.
3 .2 Ekonomické prostředí Ekonomické prostředí je sloţeno s faktorů, které ovlivňují poptávku po destinaci a nabídku destinace. Poptávkou rozumíme kupní sílu a sociální status návštěvníků. Ty se poté promítají do struktury a výšky jejich výdajů. Kupní síla návštěvníků je vţdy reálně závislá na výši příjmů, úspor, cen a dostupnosti úvěrů. Stejně významný je vliv měnového kurzu a daňového systému. Poptávkou, kromě makroekonomických veličin myslíme i systém podpory cestovního ruchu, resp. malého a středního podnikání.
10
3.3 Sociokulturní prostředí Mezi hlavní faktory, které ovlivňují sociokulturní prostředí jsou změny v hierarchii hodnot a demografický vývoj společnosti. Společnost formuje základní hodnoty a postoje člověka na základě toho v jaké společnosti vyrůstá. Kulturní hodnoty rozdělujeme na základní a druhotné. Hodnoty, které jsou stálé jsou děděny z generace na generaci a je obtíţné je měnit. Mezi ně řadíme rodinu a práci. V kategorii druhotných hodnot je jasná proměnlivost. Jsou výsledkem kaţdodenních situací, společenských názorů a zálib. [2] [3] „Víra v rodinu je příkladem hlavních hodnot, zatímco myšlenka, ţe by se lidé měli ţenit a vdávat v mladém věku, je příkladem druhotného názoru“.
3.4 Vznik a vývoj cestovního ruchu Prvním mezníkem, který se dá zahrnout pod označení cestovní ruch jsou Olympijské hry konané v roce 776. Jako zakladatel cestovního ruchu a cestovních kanceláří v soudobém pojetí je však označován Angličan Thomas Cook (1808-1892). Tento trend se začíná objevovat v rámci zavádění nových technologických opatření ve výrobě a na základě celkových změn v soudobé společnosti Je to období, které označujeme průmyslovou revolucí. Thomas Cook uskutečnil 5. července 1841 první organizovanou přepravu pro 570 osob vlakem z Leicestru do Loughborough při příleţitosti otevření ţelezniční trati z Derby do Rugby na akci zaměřenou proti nadměrné konzumaci alkoholu. V roce 1845 zaloţil Thomas Cook první cestovní kancelář a její chod v Londýně byl zahájen v roce 1865. Od roku 1877 měl Thomas Cook cestovní kanceláře v Evropě, Americe, Austrálii, na Středním východě a v Indii. V roce 1851, kdy se konala první průmyslová výstava, zorganizoval Thomas Cook výpravu pro 165 tisíc osob z Yorkshiru. První zájezd do zahraničí zorganizoval v roce 1855 na Světovou výstavu v Paříţi a v roce 1856 začal pořádat pravidelné zájezdy do
11
ostatních evropských států. Zaloţením dalších poboček rozšířil svou činnost i na ostatní kontinenty, kde zorganizoval například slavnou cestu okolo světa za 222 dnů, cesty muslimů do Mekky ke hrobu Mohameda a další. Zajímavé na něm bylo především to, ţe Cook zapojoval do své činnosti prvky, které se ve své zmodernizované podobě v cestovním ruchu pouţívají dodnes.[4] Je tedy zřejmé, ţe Cestovní ruch, jak ho známe dnes vznikl kvůli podstatným změnám ve společnosti, je tedy moţné zahrnout jej mezi výstupy
resocializace
společnosti. V Evropě je turismus povaţován za řídící prvek ekonomik. Stejně tak je povaţován za nástroj sociálního a kulturního rozvoje. V rámci srovnání cestovního ruchu musíme určit jaké typy turistů se ve sledovaných zemích vyskytují. Primárně si určíme, co lidi k cestování vede, co hledají a v jaký oblastech turistiky nacházejí uspokojení.
3.5 Typologie turistů V odborných publikacích se často setkáváme s různými druhy chování návštěvníků. Bohuţel tyto rozdělení většinou nejsou vytvořeny na základě empirických údajů. Proto je nemůţe brát doslovně. Spíše bychom je měly brát jako základnu úvah. Pro nás je důleţité, jak vnímají turisté sami sebe. [5]
12
4
PRAKTICKÁ ČÁST
4.1 Česká republika Tab. č.1 – základní informace Česká republika Česká republika (Czech Republic) Praha 78 864 km2 10 512 397 14 krajů republika, parlamentní demokracie Václav Klaus (od 7.3.2003) od 01.05.2004 12
Název Úřední název Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Administrativní členění Státní zřízení Hlava státu Člen EU Počet hlasů v Radě EU Počet poslanců v Evropském parlamentu Členství ve významných mezinárodních organizacích Internetová adresa HDP na obyvatele v PPS (EU27=100) Nezaměstnanost Průměrná délka ţivota muţi Průměrná délka ţivota ţeny
22 EBRD, NATO, OECD, OSN, WTO .cz 77.6 rok 2010 8,5% 72 let 80 let Češi 90,4 %, Moravané 3,7 %, Slováci 1,9 %, ostatní 4 % čeština 94,9 %, slovenština 2 %, další 3,1 % římsko-katolické 26,8 %, protestanti 2,1 %, ostatní 3,3 %, nespecifikováné 8,8 %, bez vyznání 59 % +1h 1602 m (Sněţka) 115 m (Hladina Labe u Hřenska)
Sloţení obyvatel Jazyk Náboţenství Časové pásmo Nejvyšší bod Nejniţší bod Zdroj: CIA – The World Factbook, Eurostat
13
4.2 Ekonomický vývoj v Československu ve 20. století Počátkem 20. století předstihly české země úrovní industrializace většinu ostatních zemí v Evropě. Situace s nerostnými surovinami aţ na černé uhlí nebyla příliš příznivá, proto byla ekonomika soustředěna na dovoz. I přes značné vnitřní rozdíly byl charakter země průmyslově zemědělský. Průmysl byl velmi rozvinutý, především v oblasti textilního zpracování, obuvnického, výroby porcelánu, výroby cukru aj. Změny nastávají po válce, v 50. letech poté přichází proces znárodňování. [6]: „Státní národohospodářský plán zůstal základem řízení procesu socialistické rozšířené reprodukce“. Situace vyústila v pěti a šestileté plány, bez velkých změn tato situace trvalo aţ do 80. let 20 století. Za jeden ze znaků neúplného fungování plánovaného hospodářství povaţujeme šedou a černou ekonomiku. Ta vznikala kvůli tomu, ţe oficiální ekonomika nebyla schopna uspokojit poptávku po ţádaném zboţí. Právě ona nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou vytvořila ideální prostředí pro vznik stínové ekonomiky. Odhaduje se, ţe v roce 1989 tvořila aţ 6% HDP. Celková nespokojenost se situací vyústila na konci 80. let. V listopadu 1989 se neobjevila ţádná demonstrace na podporu stávajícího reţimu. Nejsou známé ţádné informace, které by toto tvrzení vyvracely. Jsou to léta, které se vyznačovala výrazným zpomalením růstu většiny ukazatelů. S tím je také spojen problém vyrovnání se po ekonomické stránce, po stránce kulturní i civilizační na scéně světa i Evropy.
14
Tab. č. 2 Přehled HDP HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v %) 1995
2000
2001
2002
2003
EU 15
100
100
100
100
100
USA
136
138,5
135,4
133,1
135,4
Česká republika
62,1
57,7
59,4
60,7
62,1
Slovensko
39,8
43,2
44,2
46,7
47,6
Rakousko
114,5
114,4
111,3
109,8
110,3
Zdroj: ČSÚ
Po roce 1989 došlo k celkové transformaci centrálně řízeného hospodářství a také k privatizaci majetku. V roce 1993 je Československo rozděleno na Českou republiku a Slovensko. V roce 1995 se země stala členem OECD. V roce 2004 vstupuje Česká republika do Evropské unie. To pro ni znamená počáteční období hospodářského růstu. Na tvorbě HDP ve srovnání s rokem 1990 průmyslová výroba klesla o polovinu a její místo nahradil sektor sluţeb.[7]
4.3 Vývoj cestovního ruchu v Československu do roku 1989 4.3.1 Rozvoj cestovního ruchu mezi dvěma světovými válkami Cestovní ruch se v Českých zemích vyvíjel aţ do 2. světové války stejným způsobem jako ve všech ostatních zemích Evropy. V letech mezi dvěma světovými válkami se Česká republika řadila k vyspělejším evropským zemím, která investovala i do rozvoje cestovního ruchu, především do rozvoje lázeňství. Zmiňujeme li se o tomto
období, účast na
cestovním ruchu vytvářeli spíše
majetnější vrstvy obyvatelstva, které měly zajištěny podmínky existence a tím pádem větší nárok na dovolenou. Šlo o podnikatele, ţivnostníky, zaměstnance vyšších platových tříd a také dobře placení úředníci. I tady, ale můţeme nalézt rozdíly, jak byl cestovní ruch rozdělen, podle majetkových a finančních moţností jeho účastníků.
15
Dovolenou bylo moţné strávit ve velmi luxusních podmínkách , v malých hotelích a ubytovacích hostincích, a jiţ v této době jsou zmínky o tzv. ubytování v soukromí (v pronajatém bytě nebo u známých či příbuzných, a to jak ve městě, tak i na vesnici). V roce 1937, za doby hospodářské recese, se na domácím cestovního ruchu podílelo celkem 3 745 107 českých obyvatel. Průměrná délka pobytu byla 5 dní. V této době Československo navštívilo více neţ půl milionu návštěvníků ze zahraničí a průměrná délka jejich pobytu byla 8 dní. Také děti se podílely na cestovním ruchu. V této době existují v malé míře letní sportovní tábory, které pořádaly sportovní organizace. Pro děti z méně majetných rodin se pořádaly tzv. fereální osady, ty byly podporované z veřejných prostředků, avšak kapacity zdaleka nepostačovaly. U povolání dělnických typů, které byly často sezonního rázu nebyly ani formálně vytvořeny podmínky vhodné pro dovolenou. Také letní tábory, které byly pořádány organizacemi, jejichţ členové byli dělníci, byly kvůli vysokým poplatkům velmi často nad finanční moţnosti dělnických rodin. Mladší dělníci proto hledali alternativu v trampingu, ten se stal specifickou formou cestovního ruchu, která byla typická pro Československo v tomto období, a který nemalou mírou přispěl ke specifiku, které se objevuje po druhé světové válce- rozvoj chataření. I kdyţ v tomto období vzniklo více podniků v oblasti cestovního ruchu, největší podíl na celkovém formování měl podnik Čedok – Československá dopravní kancelář, která vznikla v roce 1920 a pomalu si vybudovala nejen prioritní postavení v Československu, ale patřila se i mezi největší cestovní kanceláře ve světe.[8]
4.3.2 Vývojové etapy po roce 1945
Po druhé světové válce došlo
k utvoření dvou různých
hospodářských a
politických soustav a tím i k zahájení etapy různého vývoje v rámci těchto soustav. V prvních letech přichází všeobecný pokles v cestovním ruchu a veškeré síly se soustředily na pomoc a obnovu válkou zničených hospodářství. V období po druhé světové válce se začínají objevovat tzv. pietní cesty na místa, které byly nějak osobně spjaty s osudy jednotlivých lidí.
16
Zlom přichází v roce 1948 kdy bylo cestování omezeno výhradně na cestování uvnitř bloků a cestovní ruch se začal v rámci jednotlivých bloků vyvíjet zcela odlišným způsobem. V zemích kapitalistických hrál hlavní roli cestovní ruch individuální, naopak v socialistických zemích byl podporován cestovní ruch vázaný (rekreace ROH, závodní rekreace, zájezdy kolektivů apod.). V Československu, v komparaci s obdobím před druhou světovou válkou do cestovního ruchu výrazně zasahoval stát. Stát převzal celkovou kontrolu nad řízením zahraničního cestovního ruchu, a také v domácím cestovním ruchu vydal značná opatření. Tyto tendence trvaly aţ do roku 1989. Od padesátých let se v Československu začíná formovat trend chataření a chalupaření, který se velké oblibě těší dodnes. Rozvíjel se také krátkodobý cestovní ruch. V této oblasti cestovního ruchu se dodnes řadíme mezi přední země světa. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se napětí mezi bloky zmírnilo, coţ způsobilo zrušení některých opatření omezující cestování. Šlo především o opatření administrativního rázu. Regulační opatření ovšem nikdy nebyla zcela odstraněna. V osmdesátých letech došlo k dalšímu uvolnění cestování mezi bloky, které vyvrcholilo v roce 1989. Budeme li se zabývat příjezdovým cestovním ruchem, zcela převaţují příjezdy občanů ze socialistických zemí. V roce 1974 navštívilo bývalé Československo cca 11,8 mil. zahraničních návštěvníků (z toho 10,9 mil. osob ze socialistických zemí), v roce 1981 to bylo cca 17,7 mil. osob (z toho 16,7 mil. osob ze socialistických zemí). Asi 60% návštěvníků ze socialistických zemí byli jednodenní návštěvníci, především z Polska, NDR a Maďarska
17
4.4 Vývoj CR po roce 1989 4.4.1 Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Nemusíme příliš rozebírat jaký má cestovní ruch vliv na ekonomiku kaţdého státu. Je to velmi zřetelné v menších zemích, které nemají velká naleziště nerostných surovin nebo jiných výstupů, které by byly snadno zpeněţitelné. Ukazatelé, které zjišťují podíl cestovního ruchu na HDP se ve sledovaném období (2003 – 2008) pohybovaly v rozmezí 2,8 – 3,6% ročně. Příjmy z cestovního ruchu celkem dosahují 184 mld. Kč ročně (sledovaný rok 2009) a tvoří tak 8,1% HDP. Z toho je 96mld. Kč (4,2% HDP) je tvořeno příjezdovou turistikou, 88mld Kč (3,9% HDP) tvoří výdaje občanů ČR na domácí cestování a před výjezdem mimo ČR.[9]
4.4.2 Zaměstnanost v cestovním ruchu v ČR V následujících tabulkách je uveden počet pracovních míst na plný pracovní úvazek v cestovním ruchu. Tab. č. 3
Rok 2003
Rok 2004
Rok 2005
Charakteristická odvětví CR
170 843
171 286
171 286
Související odvětví CR
59 469
58 391
58 391
Nespecifická odvětví CR
3 195
3 193
3 193
Odvětví celkem
233 507
232 870
232 870
18
Tab. č. 4
Rok 2006
Rok 2007
Rok 2008
Charakteristická odvětví CR
170 434
171 666
174 035
Související odvětví CR
57 724
58 392
58 850
Nespecifická odvětví CR
3 319
3 421
3 491
Odvětví celkem
231 476
233 481
236 376
*Zdroj ČSÚ
Z hlediska zaměstnanosti v cestovního ruchu musíme brát v úvahu faktor sezónnosti, ze kterého jasně vyplývá, ţe počet sezónních prací je vyšší neţ počet pracovních míst celoročních. Ze statistických údajů je také zřejmé, ţe nejvíce lidí zaměstnaných v tomto oboru je ve věku 25 – 34let, na druhé příčce lidé ve věku 35 – 44let a nejméně lidí pohybujících se v tomto odvětví je v kategorii 55 a více let. Na cestovním ruchu se v České Republice více podílí ţeny, nicméně stav muţů a ţen v této oblasti je téměř stejný. Pokud budeme brát v úvahu sezónnost, tak v případě rozdělení roku na kvartály je dlouhodobý největší počet zaměstnanců ve 2. a 3. kvartálu, naopak nejniţší počet zaměstnanců je ve 4. kvartálu. Celkový podíl cestovního ruchu na zaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje kolem hranice 4,5%.[10]
19
4.4.3 Počty turistů v ČR, příjezdový CR V této části práce se budeme zabývat počty turistů v roce 2010. Vývoj byl takový, ţe počet ubytovaných hostů vzrostl meziročně o 0,7%, přičemţ počet zahraničních návštěvníků byl vyšší o 5,1%, domácí zaznamenal pokles o 2,5%. Celkem Českou republiku navštívilo o 2,7% více hostů, z čehoţ zahraničních bylo o 7% více, domácích o 0,9% méně.
4.4.4 Počet přenocování hostů V ubytovacích zařízeních, kde sledujeme počty návštěvníků dosahujeme čísla 14,1 milionu, údaje se vztahují ke 3. čtvrtletí roku. Tento počet je o 0,7% vyšší, neţ údaj z předešlého roku. U rezidentů se počet sníţil a to o 2,5%, naopak u nerezidentů se zvýšil o 5,1%. Největší zaznamenaný pokles byl v kempech a chatových osadách.
4.4.5 Počet příjezdů Počet příjezdů návštěvníků ve 3. čtvrtletí roku 2010 je 4,4 milionu, coţ je o 2,7% více neţ minulý rok. U návštěvníků
nerezidentů zaznamenáváme nárůst o 0,7%,
rezidujících návštěvníků je ve stejném období o 0,9% méně.
Počet příjezdů hostů činil 4,4 milionu, coţ bylo meziročně o 2,7 % více. Nerezidentů přijelo o 7,0 % více, rezidentů se ubytovalo naopak o 0,9 % méně. Nejvíce se zvýšily počty hostů přenocujících ve 4 a 5ti hvězdičkových hotelech. Stejně jako v minulých letech největší pokles návštěvníků zaznamenal Ústecký kraj, příliv zaznamenalo hlavní město Praha. Nejvíce nerezidentů do České Republiky přijelo z Německa. Rapidně se zvýšil počet návštěvníků z Ruska, ze Spojených států amerických a také z Francie.[10]
20
4.5 Rozdělení ČR v rámci cestovního ruchu podle územního uspořádání Obrázek č. 1. Mapa krajů České republiky
Zdroj: http://af.czu.cz
21
Počty turistů v tabulkách v ČR v roce 2010* Tab. č. 6
1. čtvrtletí 2010
ČR celkem v tom Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
celkem
nerezidenti
rezidenti
2 210 255
1 086 072
1 124 183
785 037 99 216 117 770 78 667 127 372 44 971 170 400 235 972 53 230 56 512 156 571 79 497 85 376 119 664
655 385 23 018 37 977 21 865 90 791 14 066 47 402 72 979 7 755 7 824 59 134 14 624 11 694 21 558
129 652 76 198 79 793 56 802 36 581 30 905 122 998 162 993 45 475 48 688 97 437 64 873 73 682 98 106
Zdroj:ČSÚ, *Informace za první čtvrtletí 2010
Z pohledu příjezdů do krajů za první čtvrtletí roku 2010 je pořadí následující: Nejnavštěvovanější je kraj Praha, na druhém místě se umístil kraj Karlovarský, na místě třetím to byl kraj Královéhradecký.
22
Počet nerezidentních turistů, v tabulce zobrazeno prvních 10 zemí* Tab.č. 7
Počet hostů
1.
2.
3.
1 086 072
1 707 710
2 095 743
z toho 1.
Německo
259 777
362 259
405 521
2.
Rusko
78 667
105 038
125 792
3.
Polsko
69 441
101 182
120 018
4.
Spojené státy americké
32 322
92 479
118 771
5.
Spojené království
72 251
92 506
107441
6.
Itálie
70 757
87 014
98 722
7.
Slovensko
58 165
83 382
93 634
8.
Nizozemsko
31 918
46 644
84 642
9.
Španělsko
28 899
50 143
81 046
10.
Francie
39 062
77 515
77 084
Zdroj: ČSÚ
Informace v tabulkách za rok 2010 jsou uvedené v tisících. za první tři čtvrtletí
23
Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle zemí v roce 2009 Graf č. 1
Zdroj: ČSÚ
4.6 Postoj k cestování z pohledu Čechů Jak jsme si uvedli, vývoj cestovního ruchu
v Československu byl omezen
přísnými pravidly aţ do roku 1989. Termín individuální cestování téměř neexistoval. Je tedy jasné, ţe po uvolnění politické situace nastal boom v cestování na „Západ“. I přes nepříliš komfortní podmínky byla poptávka po cestách do zahraničí vysoká. Značný rozdíl tehdejší měny
a měn v porovnání s ostatními státy západní Evropy
způsobil to, ţe cestování pro průměrné občany bylo podmíněno přistoupením na skromnější podmínky, a to jak ubytovací, stravovací, tak i cestovní. V průběhu devadesátých let touha cestovat neopadá a příjmy českých občanů se zvyšují. Vysoká poptávka má za následek, ţe cestovní kanceláře začínají vyuţívat charterových letů do vzdálenějších destinací. Vysoký zájem nabízí moţnost rezervace a uzavírání smluv s hotelovými řetězci a charterovými leteckými společnostmi za niţší
24
ceny. To v praxi znamená, ţe ceny leteckých zájezdů v průběhu devadesátých let klesaly. Po roce 2000 rapidně začíná narůstat počet turistů, kteří jeví zájem o exotické destinace. V roce 2009 je navštívilo přes 100 000 Čechů. Další oblíbenou moţností cestování jsou individuální cesty, kde lidé zaţívají „dobrodruţství“, a vše si zařizují „po svém“.[11]
4.6.1 Vliv EU na cestovní ruch v ČR Vstup ČR do EU
Československo projevilo zájem o začlenění do Evropských společenství (ES) uţ v době, kdy vzniklo volební heslo Občanského fóra „Zpátky do Evropy“. V roce 1990 zahájilo Československo s ES rozhovory o uzavření asociační dohody. V roce 1991 společně s Maďarskem a Polskem tuto dohodu podepsalo. V dalších letech probíhaly přístupové rozhovory, byla zveřejněna Agenda 2000, kde byla zobrazena připravenost kandidátských zemí. Následně byl v Bruselu Českou republikou předloţen Národní program přípravy ČR na členství v EU. Vstup do EU byl výsledkem úspěšného zakončení přístupových rozhovorů. V nich se jednalo o podmínkách členství České republiky v EU. Dne 1. května 2004 se počet členských států v EU zvýšil na 25. Počet oficiálních jazyků se zvýšil na 20.[12]
4.6.2 Kvantifikace přínosu členství ČR v EU pro cestovní ruch Z hlediska cestovního ruchu je Evropská unie významným zdrojovým trhem. Cestování v EU nenaráţí na ţádné bariéry, které by musely být odstraněny. Nejsnazší je cestování v zemích, které spadají do schengenského prostoru. Z historického vývoje EU a statistik přistupujících států dovozujeme závěr, ţe v okamţiku začlenění do EU vzrůstá nejen zájem občanů EU do přistoupivších států, ale i poptávka občanů, ze států, které do EU vstoupily. Na základě vývoje cestovního ruchu
25
není moţné očekávat, ţe pozitivní stránky členství se projeví okamţitě po vstupu do EU. Ve srovnání se Španělskem a Portugalskem, rok vstupu do EU 1986 a vývojem v těchto zemích se předpokládal větší nárůst turistických příjezdů nejvíce v průběhu 3. a 4. roku po vstupu do EU. První rok ve všech nových členských státech zaznamenal zájem ze strany obchodní klientely a jednodenních návštěvníků. To přineslo nárůst objemu příjmů z CR o 20 – 30%. Ve 3. a 4. roce je zaznamenán větší zájem ze strany evropských turistů. Nepředpokládá se pokles na stejnou úroveň jako v době před vstupem do EU. Turisté, kteří ČR jiţ navštívili pravděpodobně projeví zájem o konkrétní regiony. Prognózy jsou zaloţeny na pozorování dříve přistupujících států, kdy bylo pozorovány, ţe občané ostatních členských zemí EU zprvu počkají, jak se nově přistupující země postaví ke své nové roli. Aţ později si začnou být jisti podobnou úrovní sluţeb, která je obdobná jako v jejich zemi. Téţ vyplývá ze sledování chování turistů, ţe je pravděpodobné, ţe do České republiky zavítají na delší dobu.
4.6.3 Evropský srovnávací program ECP Evropský srovnávací program (European Comparison Programme) Srovnávací projekt Eurostatu ukazuje věcně srovnatelná fakta o hrubém domácím produktu a o sloţkách výdajů na jeho vyuţití. Podle výše objemového indexu HDP na obyvatele lze země rozdělit do čtyř skupin údaje jsou zaznamenány za rok 2008.[13]
26
Rozdělení zemí do skupin podle výše objemového indexu HDP na obyvatele Tab.č. 8
Skupina zemí
HDP na obyvatele v PPS*
Země
s vysokým příjmem
120 a vyšší
Dánsko, Irsko, Island, Japonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko, USA
s vyšším středním příjmem
100-119
Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Spojené království, Španělsko
s niţším středním příjmem
50-99
Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko
Zdroj ČSÚ
Z tabulky je zřejmé, ţe v této komparaci České republiky a Španělska musí být zohledněn fakt, ţe srovnáváme země s niţším středním příjmem a s vyšším středním příjmem HDP. Niţší HDP negativně ovlivňuje postoj k cestování občanů, nicméně cestovní ruch jako takový neovlivňuje. Dle teorie Maslowovy pyramidy potřeb se cestování řadí k vyšším místům v pyramidě, nicméně uspokojení základních potřeb můţe být zařízeno právě zaměstnáním v sektoru sluţeb, v cestovním ruchu. Jelikoţ mnoho prací v cestovním ruchu nevyţaduje kvalifikaci, a bereme li v úvahu atraktivitu dané lokality, míra nezaměstnanosti klesá a HDP roste. Samozřejmě neopomíjíme fakt
nestabilnosti cestovního ruchu, který je velmi
ovlivnitelný přírodními úkazy, hrozbou terorismu, politickou situací v zemi a v neposlední řadě reklamou.
* PPS je uměle vytvořená měnová jednotka pouţívaná při mezinárodních srovnáních k vyjádření objemu ekonomických souhrnných ukazatelů. V projektu ECP kupní síla 1 PPS odpovídá průměrné kupní síle jednoho Eura v Evropské unii (EU 27). A proto tedy HDP v PPS za EU27 celkem = HDP v eurech
27
Schéma Maslowovy teorie motivace Obrázek č. 2
Zdroj: http://www.radialnimysleni.cz/html/maslow.html
28
4.7 Základní informace o Španělsku Tab. č. 9
Španělsko Španělské království (Reino de Espaňa) Madrid 504 782 km2 46 087 170 19 autonomních oblastí konstituční monarchie, regionální stát Juan Carlos I od 01.01.1986 27
Název Úřední název Hlavní město Rozloha Počet obyvatel Administrativní členění Státní zřízení Hlava státu Člen EU Počet hlasů v Radě EU Počet poslanců v Evropském parlamentu Členství ve významných mezinárodních organizacích Internetová adresa Mezinárodní telefonní kód HDP na obyvatele v PPS (EU27=100) Nezaměstnanost Průměrná délka ţivota muţi Průměrná délka ţivota ţeny
50 EBRD, IBRD, MMF, NATO, OECD, OBSE, OSN, WTO .es 0034 97.4 19.10 78.01 84.32 Španělé 73 %, Katalánci 18 %, Baskové 2,5 % kastilská španělština 74 %, katalánština 17 %, baskitština 2 %, galicijština 7 % římsko-katolické 94 %, ostatní 6 % +1h (stejné jako v ČR) 3718 m (Pico de Teide, Tenerife) 0 m (Atlantický oceán)
Sloţení obyvatel Jazyk Náboţenství Časové pásmo Nejvyšší bod Nejniţší bod Zdroj: www.Erostat.cz
29
Mapa Španělska Obrázek č. 3
30
Provincie ve Španělsku
Obrázek č. 4 Mapa Španělska – provincie Zdroj: http://www.todobalnearios.com/mapa.http
4.7.1 Ekonomický vývoj ve Španělsku ve 20. a 21. století Španělsko bylo před vstupem do ES velmi ovlivněno hospodářskou politikou a opatřeními generála Franka. V 70. letech dochází k uvolnění politické situace v zemi, dochází k větší otevřenosti Španělska vůči ostatnímu světu. Za vlády generála Franka v 50. letech hrozí zemi bankrot. Společně s Portugalskem jsou nejchudšími zeměmi Evropy. V roce 1959 byl vyhlášen stabilizační plán, který měl za úkol stabilizovat státní finance. Došlo k devalvaci španělské měny – pesety, která měla zlepšit export ze země a nalákat zahraniční kapitál. Velmi masivní cestovní ruch umoţnil financování rozvoje průmyslu a také výstavbu infrastruktury. Tímto zlepšením se výrazně zvýšil růst HDP a roční průměrné tempo v 60. letech dosahovalo 8,6%. Uskutečněná devalvace pesety nalákala do země davy turistů, ze kterých mělo Španělsko největší příjmy. Cestovní ruch přinášel vysoké zisky, vytvářel pracovní místa, na druhou stranu
31
ale přinesl ekologickou katastrofu kvůli masivnímu budování rekreačních center. Španělsko je v této době pořád povaţováno za chudou zemi, a proto nedocházelo k rozvoji sluţeb, jako v ostatních státech západní Evropy. V průběhu dalších let v zemi dochází vlivem cestovního ruchu ke změně struktury zaměstnanosti v jednotlivých sektorech, sniţuje se počet osob v sektoru primárním, Španělsko přestává být zemědělskou zemí, naopak se více lidí přesunuje do sektoru 2. a 3. [14]
Změna zaměstnanosti ve struktuře hospodářství (1940 – 1975) Tab. č. 10 Struktura hospodářství
1940
1975
Zemědělství
52 %
22 %
Průmysl
24 %
35 %
Sluţby
24 %
43 %
Zdroj: www.integrace.cz
V roce 1986 vstoupilo Španělsko do Společenství národů, to pozitivně ovlivnilo španělskou ekonomiku, protoţe spolupráce s ostatními členskými zeměmi začala nabývat většího významu. Země zaznamenávala jedno z nejrychlejších temp ekonomického růstu. V 90. letech se země začala potýkat s krizí, vysoká nezaměstnanost a téţ vysoká míra inflace
vyústila k vypracování Konvergenčního
programu, do kterého patřilo sníţení veřejných výdajů.. V polovině 90. let se situace zlepšila, v roce 1999 Španělsko přistupuje ke společné měnové politice Evropské unie, jejíţ hlavním cílem je udrţení stabilní cenové hladiny. Od roku 2002 má společnou měnu euro. Nyní se ekonomika země řadí k vyspělým státům Unie, proto musí plnit povinnost vůči novým členským zemím, které vstoupily do EU v roce 2004 a mezi které patří i Česká republika.
32
Tempo růstu reálného a nominálního HDP (1986 - 2004) Graf č. 2 Tempo růstu reálného a nominálního HDP (1986 - 2004) 23 18
(%)
13 8 3
19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04
-2
Tempo růstu reálného HDP
Tempo růstu nominálního HDP
Zdroj: www.bde.es, vlastní úprava.
4.7.2 Vývoj cestovního ruchu ve Španělsku
Za jedny z prvních počinů turismu ve Španělsku jsou zámořské objevy, které se odehrávaly v 15. a 16. století. Tyto výpravné cesty nejsou turismem ve znění dnešních definicí, nicméně byly inspirací a podnětem k cestování jako takovému. Turistika stejně jako v ostatních evropských zemích je ovlivněna průmyslovou revolucí, a stejně jako v České Republice se na ní nejdříve podílejí majetnější vrstvy. Poté nastává období 2. světové války a vláda Francisca Franca y Behamonde, která byla do jisté míry diktaturou, které ale chyběla jasná a přísná ideologie. To ovlivnilo i vývoj cestovního ruchu ve Španělsku, který se nevyvíjel jako v ostatních zemích Evropy. U Španělska naopak zaznamenáváme rychlý ekonomický růst, v té době srovnatelný s Japonskem. V nemalé míře tomu přispěl cestovní ruch, především slunná pobřeţí, která byla lákadlem a cílem mnoha turistů. Od dob Franca se Španělsko vepsalo do povědomí turistů jako ideální cíl k návštěvě. Nasvědčuje tomu i fakt, ţe po Francii je to druhá nejvíce navštěvovaná země Evropy. Na základě podkladů uvedených výše vznikl v roce 1962 Institut turistických studií IET (Institute for turism studies), mezi jehoţ funkce patří odhalování následků turistiky, její rozvoj, sběr statistických dat vztahujících se k cestovnímu ruchu.[15]
33
4.7.3 Aktuální informace o CR ve Španělsku Cestovní ruch je významným zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Ačkoli se v roce 2009 sníţil počet turistů o 5,6%, podíl cestovního ruchu na HDP byl 11%. Kolem této hranice se cestovní ruch udrţuje jiţ několik let. V sektoru pracuje cca 12% pracovní síly. V roce 2009 navštívilo Španělsko 52,2 mil. turistů. To je číslo o 8,7% niţší neţ v roce 2008 (57,4 mil.). Příjmy z turistiky dosáhly 48mld. euro, coţ sniţuje záporné saldo obchodní bilance. Zvýšila se útrata na osobu a pobyt během jednoho pobytu o 2%, částka tak činila v roce 2009 924 euro. Tj. cca 95 euro na 1den. Největší pokles byl zaznamenán u turistů, kteří tvořili největší podíly - Britové, Němci, Francouzi, Italové, Holanďané.
Turisté ve Španělsku Tab. č. 11
Počty nejčastějších návštěvníků Španělska 2006 aţ 2009 v mil. 2006 2007 2008
2009
Britové
16,2
16,3
15,7
13,3
Němci
10,1
10,5
10,0
8,9
Francouzi
9,2
9,3
8,1
7,9
Italové
3,4
3,6
3,4
3,1
Severské státy
3,0
3,4
3,0
3,3
Holanďané
2,5
2,4
2,5
2,3
Portugalci
2,2
2,4
2,2
2,1
Zdroj: www.eurostat.cz
Cestovní ruch ve Španělsku – rezidenti V roce 2009 se uskutečnilo 171,7 mil. turistických cest (přenocování mimo místo bydliště), z toho 92,5%, coţ je 158,9 milionů se uskutečnilo na území Španělska. Oproti
34
roku 2008 je zaznamenán mírný pokles o 0,3%. Domácí destinace zaznamenaly pokles o 0,7%. Oproti tomu je zaznamenán nárust zahraničních dovolených o 5,5%. Průměrná délka pobytu pro Španěle na území Španělska je 4,6 nocí, při cestách do zahraničí 8,4 nocí. Téměř identická čísla byla zaznamenána v roce 2008.[16] [21]“Cestovní ruch je jedním z hlavním faktorů španělsko ekonomiky za posledních 40 let“.
4.8 Propagace České Republiky v oblasti cestovního ruchu Propagace České Republiky je rozdělena do dvou základních skupin. První skupinou jsou programy zaměřené na zviditelnění České Republiky, a to buď komplexně nebo na úrovni jednotlivých regionů. Do druhé skupiny spadají programy orientované tématicky, jako např. lázeňství (podrobně rozebrané v další kapitole), architektura, gastronomie apod. Tyto operace spadají pod příspěvkovou organizaci Czech Tourism. Jde o Českou centrálu cestovního ruchu. Organizace, která vznikla v roce 1993 má na starosti plnění úkolů v oblasti cestovního ruchu. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj, který je ústředním orgánem státní správy České republiky ve věcech cestovního ruchu. K plnění svého hlavního úkolu pouţívá Czech Tourism následující formy : o
propagační, reklamní, inzertní činnosti,
o
výstavnické činnosti, workshopy
o
vydavatelské a nakladatelské činnosti neperiodických tiskovin
o
sběrem, zpracováním, analýzou, distribucí a prezentací informací
o
zprostředkovatelskou činností v oblasti informatiky
o
obchodní činností
o
přednáškovou a poradenskou činností
o
výroby obrázkových a zvukových nosičů
35
V roce 2003 organizace vytvořila zcela novou koncepci, která se zuţuje do pěti hlavních témat ( dříve obsahovala 25). o
Kouzlo hradů, zámků a historických měst
o
Zdravá a aktivní dovolená
o
Zlatá Praha (v trojím pojetí: historická, kulturní, pro mladé)
o
Lázně: místo pro odpočinek a potěšení
o
Církevní památky a poutní místa
CzechTourism se také stará o organizování press tripů pro novináře ze zahraničí, dále se věnuje prezentaci České republiky na zahraničních i domácích veletrzích. Další z aktivit je propagace jednotlivých regionů, pořádání přednášek. Nelze opomenout statistická šetření a analýzu trhu pro cestovní ruch. Za nejobecnější plnění úkolu je moţno povaţovat cíl zvyšování příjmů z cestovního ruchu. O to se snaţí Czech Tourism následujícími kroky: o zvýšením počtu zahraničních turistů o prodlouţením jejich pobytu v ČR o opakováním jejich cest do ČR „Czech Tourism spravuje 25 zahraničních zastoupení (Amsterodam, Berlín, Bratislava, Brusel, Budapešť, Curych, Helsinky, Lisabon, Londýn, Madrid, Milán, Mnichov, Moskva, New York, Paříţ, Taškent, Tel-Aviv, Tokio, Toronto, Varšava a Vídeň, Rijád, Kyjev, Almaty, Peking). Nepodstatná není ani její aktivita této organizace na poli vzdělávání – Czechtourism pořádá četné exkurze pro studenty odborných škol i semináře pro odbornou veřejnost“.[17] V roce 2009 vznikl program na propagaci České republiky na jedné ze španělských kabelových televizí. Od 15. června do 15. září se vysílala upoutávka na slosování o zájezd do České republiky pro dvě osoby. Aby se posílilo povědomí o České republice zároveň se vysílal pořad, který štáb televize Canal 25 natočil v roce 2008 v České republice v rámci individuálního press tripu, který byl zorganizován španělským zastoupením Czech Tourism. Posílení povědomí o České republice přineslo také její předsednictví
EU v roce 2009. V této době bylo uspořádáno mnoho
36
marketingových aktivit. Příbytek byl zaznamenán nejen na veletrzích, ale také na prezentačních akcích v zemích EU. Ve stejném roce měla Česká republika své zastoupení na 54 veletrzích cestovního ruchu. Účast na veletrzích byla vybrána na základě marketingové strategie
Czech
Tourismu v destinacích, které se podílí na příjezdovém cestovním ruchu do ČR anebo mají v tomto odvětví růstový potenciál.
4.8.1 Propagace cestovního ruchu ve Španělsku Španělsko jakoţto země s mnoha atraktivitami a dlouholetou tradicí v oblasti cestovního ruchu nepřistupovala k propagaci země příliš aktivně. Nicméně v posledních letech se Španělská centrála cestovního ruchu se sídlem ve Vídni rozhodla přístup změnit. Jak jsme si uvedli dříve, Španělsko zaznamenává úbytek turistů jeţ vedl ke kroku zintenzivnění propagace Španělska ve střední a východní Evropě. „Začátkem roku 2009 byla funkcí koordinátora pro zviditelnění Španělska pověřena Mgr. Zuzana Churanová“.[18] V minulých letech byla propagace Španělska soustředěna do několika odvětví jako je: distribuce map měst, letákové akce, reklamní panely s informacemi o ubytování v nákupních centrech, samozřejmě stejně jako v České republice jsou vyuţívána turistická centra, soustředěná ve všech turistických destinacích a větších městech. Nezbytností jsou internetové stránky dostupné v mnoha jazycích. Narozdíl od České republiky, propagace probíhala spíše uvnitř země.
4.8.2 Srovnání z hlediska atraktivity destinace Na základě poznatků o trendech v cestovním ruchu, kdy je cestovní ruch povaţován za neodmyslitelnou součást ţivota dochází ke změnám ţivotního stylu a ekonomické situace. Tyto změny mají značný vliv na cestovní ruch. Dříve nabídka určovala poptávku zatímco dnes je tomu naopak. V několika následujících bodech budou nastíněny trendy, které ovlivní budoucí cestovní ruch.
37
o Demografie – V průběhu několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, předpokládá se, ţe senioři budou disponovat vyššími příjmy a budou zdravější neţ v minulosti. Díky tomu, ţe tito lidé budou jiţ „zkušenými“ turisty poptávka po cestovním ruchu poroste rychleji neţ je obecně zaměřená poptávka po CR. o Zdraví – V budoucnosti bude stále narůstat zájem o zdraví, to značně ovlivní výběr destinace a proţití pobytu. Zvýší se nabídka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. o Vzdělání – V příštích letech se očekává nárůst průměrné vzdělanosti. Důsledkem tohoto trendu bude v rámci plánování dovolených růst role umění, historie, a duchovna. o Zkušenosti s cestováním – Spotřebitelé cestovního ruchu, kteří mají více zkušeností se dostávají stále častěji do rolí individuálních turistů. o Doprava
–
Zvyšuje
se
dostupnost
nízkonákladových
přepravců,
rychlostních vlaků. To celkově ovlivní klasické způsoby přepravy. o Udrţitelný rozvoj – Neustále roste uvědomování si významu ekologie. To přinese do cestovního ruchu vyšší poptávku po destinacích, kde hraje větší roli příroda. o Jistota a bezpečí – Bohuţel teroristické útoky a další kritické situace se stávají součástí ţivota v moderní společnosti. Tím ovlivní vyšší potřebu pocitu jistoty a bezpečí.
Na základě zjištění trendů v cestovním ruchu můţeme přejít ke komparaci Španělska a České republiky v oblasti wellness. Obě země totiţ disponují významnými přírodními zdroji, které daly vzniknout tradici lázeňství. Dle ISPA (International Spa Organization, Mezinárodní organizace lázní) „Dnešní lázně navazují na tradiční léčebné lázně, zaloţené na minerálních a termálních pramenech, nicméně v současné době je obohacováno o moderní resorty zdraví, nabízející vše pro relaxaci, doplnění energie a odstranění bolesti. Současné lázně se zaměřují na lidi, kteří chtějí sníţit váhu, tvarovat postavu, jednoduše odpočívat nebo se luxusně a nadstandardně léčit. Zaměřují se tedy na zdravý ţivotní styl, který zahrnuje jak zdravou 38
výţivu, fitness aktivity, tělesné léčení, tak i stresový management, léčebné vzdělávání, duchovní metody aj“.[18]
4.9 Lázeňství v ČR V České Republice je dlouholetá tradice v oblasti lázeňství, která má nemalý vliv na cestování jak zahraničních, tak domácích turistů. Proto se tomuto odvětví budeme nyní věnovat. V následujících řádcích se budeme zabývat lázeňstvím a lázeňskými zařízeními, tedy oblastí, kterou se obě země podobají. Nejstarší zprávy o tomto způsobu léčení pocházejí z Asie, v Evropě je to Itálie, Španělsko a Německo. Do dnešních dnů není lázeňství příliš rozšířeno v Anglosaských zemích a USA. Tradice našeho lázeňství je mladší neţ v jiţní Evropě, kde měly klasické antické vzory. Přesto je součástí Evropského kulturního dědictví.[19]
4.9.1 Vznik lázeňství v České Republice Lázeňství jak jej chápeme v dnešní podobě, tedy jako ozdravné a relaxační pobyty nemělo vţdy stejnou tvář. V podstatě jej můţeme označit jako jednu z prvních terapií. V lékařství byly hojně vyuţívány přírodní zdroje, termální a minerální vody, které se pouţívají dodnes. V místech, kde tyto vody vyvěraly postupně vznikala léčebná místa. Dalšími přírodními zdroji byla loţiska rašeliny, slatiny a bahna, které skýtají moţnosti zábalů a koupelí. Významné české lázně o
Karlovy Vary
o
Františkovy lázně
o
Jánské lázně
o
Mariánské lázně
o
Karlova studánka
o
Bechyně
o
Bělohrad
o
Běloves
39
4.9.2 Lázeňská zařízení
V lázeňských zařízeních počet přenocování hostů dosáhl celkem 2,1 milionu, coţ bylo meziročně o 2,7 % více, v tom u nerezidentů o 3,9 % a u domácích o 2,0 %. V Karlovarském kraji s více neţ polovičním podílem na návštěvnosti lázeňských zařízení se počet přenocování domácích hostů zvýšil o 2,0 % a zahraničních o 4,4 %, počet příjezdů rezidentů vzrostl o 14,9 % a nerezidentů o 12,2 % (svědčí to o zkracování pobytů zejména domácích hostů). Pokoje v hotelech a penzionech byly ve 3. čtvrtletí vyuţity ze 49,3 %, coţ bylo o 3,0 p. b. více neţ ve stejném období předchozího roku. Pěti hvězdičkové hotely s nejvyšším vyuţitím 64,1 % jej zvýšily o 11,8 p.b., čtyřhvězdičkové s vyuţitím 61,3 % o 3,7 p.b. Růst jen o 0,2 p.b. vykázaly penziony a měly jako obvykle vyuţití pokojů nejniţší (31,2 %).
Lázně Karlovy Vary Obrázek č. 5
Zdroj: www.google.cz/image
40
4.9.3 Lázeňství ve Španělsku
Lázeňství ve Španělsku má dlouholetou tradici. Jako první obyvatelé, kteří vyuţívali léčebných přírodních zdrojů se povaţují Arabové a Římané, kteří výrazně ovlivnili Španělskou kulturu. Stejně jako v České republice ve Španělsku zaţívají lázeňská zařízení zvýšený zájem. V zemi existuje Národní asociace lázeňských zařízení, která má na starosti propagaci a shromaţďování statistických údajů. Z historických údajů je patrné, ţe lázeňská zařízení patřila k architektonickým, často unikátním skvostům tehdejšího světa.[20]
Obrázek č. 6 Plán na výstavbu lázní, provincie Granada, 5. května 1868 Zdroj: http://www.ucm.es/BUCM/med/29679.php
Významná lázeňská místa ve Španělsku o Balneario Marina d Dor
41
o Termas Marina sel Palasiet o Balnearios Relais Termal o Cervantes o Masqueague o Balneario Fuente Santo Domino de Pardiňas o Unique, S.A o Balneario de las Caldas
42
6 NÁVRHY NA VYUŢITÍ ZJIŠTĚNÝCH INFORMACÍ
V bakalářské práci jsme porovnávaly různá hlediska dvou zemí v rámci cestovního ruchu. Z poznatků vyvozujeme několik závěrů. Obě porovnávané země se nachází v Evropě, stejně jako jsou obě členskými státy Evropské unie. V obou tedy zaznamenáváme směřování ekonomik od primárního a sekundárního sektoru k sektoru terciárnímu, tedy k sektoru sluţeb a infrastruktury. Bereme li v úvahu tento fakt, měli bychom se zaměřit na reklamu a propagaci tohoto sektoru, jako sektoru, ve kterém se bude soustřeďovat nejvíce lidí. Díky zlepšující se ekonomické situaci, překonání hospodářské a ekonomické krize v roce 2008/2009 se trh „vyčistil“ a můţeme očekávat stabilní růst a rozvoj. Jak se dozvídáme z práce, v oblasti cestovního ruchu je stále nedostatek vzdělaných lidí coţ by mělo být napraveno. Mým návrhem jsou tudíţ školení, jazykové kurzy, rekvalifikace, které povede ke zkvalitnění nabízených i poptávaných sluţeb. Dále navrhuji neustálý monitoring rychlého vývoje v odvětví cestovního ruchu, aby byl trh pruţný a otevřený novým trendům. Z komparace jasně vyplývá fakt, ţe účast na cestovním ruchu v České republice roste rychleji neţ ve Španělsku, coţ je do jisté míry způsobeno aktivnějším přístupem České republiky v oblasti reklamy a propagace. Z Dlouhé tradice chataření a chalupaření v ČR se v zemi nachází obrovský potenciál pro trend tzv. „agrodovolených“, které se stávají hitem poslední doby, protoţe lidé vyhledávají návrat v přírodě, na rozdíl od „hotelových“ dovolených, které byly populární v minulé dekádě.
Návrhy o Neustálý monitoring vývoje CR o Propagace, reklama o Vzdělání o Vyuţít potenciál z chataření a chalupaření
43
6 ZÁVĚR
V závěru bakalářské práce se budeme věnovat celkovému zhodnocení zkoumaného problému, tedy komparaci dvou destinací z hlediska ekonomického a sociálního pohledu navazujícího na cestovní ruch. Porovnávali jsme dvě země, které se liší svou polohou, rozlohou, klimatickými podmínkami i sloţením obyvatelstva. Nicméně obě tyto země prošly ve 20. století změnami, které jsou si podobné. V obou zemích nastává změna reţimů, po Druhé světové válce je ve Španělsku často označován jako diktátorský, na území ČR je potlačena svoboda projevu, vládne zde komunismus. V obou případech se reţim změnil na demokratický. V zemích nastal přechod od centrálně řízené ekonomiky k trţnímu hospodářství. Ve Španělsku nastává uvolnění politické situace dříve, a díky tomu začíná mohutný rozvoj cestovního ruchu. Na území ČR se stejná situace začíná formovat v 90. letech 20. století. Chuť a touha po poznání ţene obyvatele k cestování a příjmy do státního rozpočtu jsou kaţdoročně vyšší. V případě srovnání klimatických podmínek je jisté, ţe jsou výrazně lepší ve Španělsku, neboť je cestovní ruch je zde moţný celoročně. O to více je potřeba se nad touto oblastí zamýšlet. Vývojově se CR ubírá cestou rozvoje aktivit jako wellness, sportovní rybaření, cykloturistika, golf, mluvíme tak o aktivní dovolené. Tyto aktivity zvyšují náročnost na vstupní investice. V tomto ohledu má ČR oproti Španělsku výhodu, neboť v období let 2007 – 2013 můţe čerpat finanční prostředky z Evropských fondů jako nový člen Evropské unie. Při správném nastavení podnikatelského závěru se otevírají moţnosti v ČR v rozvoji cestovního ruchu do dalších let. I přes malou rozlohu a chybějící moře se tak ČR stává významným konkurenčním partnerem.
44
7 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - KONTAKTY NA ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY ČR VE ŠPANĚLSKU Velvyslanectví ČR v Madridu Embajada de la República Checa Avenida Pío XII, 22 - 24 28 016 Madrid Tel.: 91 353 18 80
91 353 18 80
Honorární konzuláty Ve Španělsku se nachází šest českých honorárních konzulátů, kde je česky mluvící personál. Honorární konzulát Barcelona Consulado Honorario de la República Checa Travesera de Gracia, 52, 5, 2–a 08021 Barcelona, España Tel.: 00 34/932413236
00 34/932413236
fax: 00 34/932413237
Honorární konzulát Oviedo Consulado Honorario de la República Checa C/ Muñoz Degraín, 2, 1 oficina 1 33007 Oviedo, España Tel.: 00 34/98527 50 58
00 34/98527 50 58
Honorární konzulát Tenerife Consulado Honorario de la República Checa C/ Luis de la Cruz y Rios, 9, 3 A 38300 La Orotava (S/C Tenerife), España
45
fax: 00 34/98527 50 58
tel.: 00 34/922 32 36 45
00 34/922 32 36 45
fax: 00 34/922 32 36 45
Honorární konzulát Benidorm Consulado Honorario de la República Checa C/ Ibiza, 15 03503 Benidorm, España Tel.: 00 34/965853824
00 34/965853824
, fax: 00 34/965866447
Honorární konzulát Jerez de la Frontera Carretera de Circunvalación, s/n Complejo Bellavista 11407 Jerez de la Frontera Tel.+ fax: 00 34/956302500
Honorární konzulát Palma de Mallorca Pza. Sant Antoni, 11-A, 3-der. 07002 Palma de Mallorca Tel.: 00 34/971105500
00 34/971105500
Fax: 00 34/971915234
Zastoupení Španělska v ČR Zastoupení Španělska je z na rozdíl od České republiky ve Španělsku podstatně niţší. Nachází se zde jen ambasáda v Praze. [22] Velvyslanectví Španělského království Badeniho 401/4, 170 00 Praha-Holešovice Telefon +420 233 097 211 +420 233 097 211 Fax FAX: +420 233 341 770
46
Pobočka Instituto Cervantes - Na Rybníčku 536, 12000 Praha
Příloha č. 2 – SEZNAM PAMÁTEK UNESCO V ČR A VE ŠPANĚLSKU V České republice je v současnosti 12 památek, které byly zapsány na seznam Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Česká republika se připojila k UNESCO 22 února roku 1993. o Praha o Český Krumlov o Telč o Kostel Sv. Jana Nepomuckého ve Ţďáře nad Sázavou o Kutná Hora o Lednicko – Valtický areál o Holešovice o Zámek a zahrady v Kroměříţi o Zámecký areál v Litomyšli o Sloup nejsvětější trojice v Olomouci o Vila Tugendhat v Brně o Ţidovská čtvrt a bazilika Sv. Prokopa v Třebíči
Další šanci na zapsání na seznam UNESCO má papírna ve Velkých Losinách nedaleko Šumperka, v níţ se vyrábí ruční papír v podstatě stejnou technologií jako před staletími. K dalším kandidátům patří renesanční domy ve Slavonicích na Jindřichohradecku, třeboňská rybniční soustava nebo jedinečný skalní sochařský soubor M.B.Brauna v areálu Betléma nedaleko zámku v Kuksu na Trutnovsku. [21]
Památky Unesco ve Španělsku Ve Španělském království se nachází 37 památek, kulturního nebo přírodnho charakteru připsaného na seznam památek světového kulturního dědictví Unesco. Patří mezi ně: 47
o Alhambra, Generalife a Albayzin, Granada (1984) o Kulturní krajina Aranjuez (2001) ¨ o Archeologické Ensemble Mérida (1993) o Archeologické Ensemble z Tarraco (2000) o Archeologické naleziště Atapuerca na (2000) o Katedrála Burgos (1984) o Katalánština románské kostely Vall de Boí (2000) o Katedrála, Alcázar a Archivo de Indias v Seville (1987) o Jeskyně Altamira a paleolitické jeskyně umění severní Španělsko (1985) o Historické centrum Cordoba (1984) o Historické město Toledo (1986) o Historické opevněného města Cuenca (1996) o La Lonja de la Seda de Valencia (1996) o Las Médulas (1997) o Klášter a pozemek Escurial, Madrid (1984) o Památky Ovieda a království Asturias (1985) o Mudejar architektura Aragona (1986) o Staré město Salamanca (1988) o Staré Město Ávila s Extra-Muros církví (1985) o Staré Město Cáceres (1986) o Staré město Segovia a její akvadukt (1985) o Palau de la Música Catalana a nemocnice de Sant Pau, Barcelona (1997) o Palmeral z Elche (2000) o Klášter Poblet (1991) o Prehistorické umění Stránky Rock v údolí Côa a Siega Verde (1998) o Monumentální renesanční ansámbly Úbeda a Baeza (2003) o Rock Art of Středomoří na Pyrenejském poloostrově (1998) o Roman Zdi Lugo (2000) o Cesta Santiago de Compostela (1993) o Royal klášter Santa María de Guadalupe (1993) o San Cristóbal de La Laguna (1999) o San Millán Yuso a Suso kláštery (1997) o Santiago de Compostela (Staré Město) (1985)
48
o Věţ Hercules (2009) o Univerzita a historické okrsku Alcalá de Henares (1998) o Vizcaya Bridge (2006) o Díla Antoni Gaudí (1984) Přírodní o Doñana národní park (1994) o Národní park Garajonay (1986) o Národní park Teide (2007) Smíšený o Ibiza, biologické rozmanitosti a kultura (1999) o Pyreneje - Mont Perdu (1997) [22]
7.1 Seznam obrázků a tabulek:
Tabulka č. 1 – Česká republika, základní informace Tabulka č. 2 – Přehled HDP v paritě kupní síly Tabulka č. 3 – Zaměstnanost v České republice v CR Tabulka č. 4 – Zaměstnanost v České republice v CR Obrázek č. 1 – Mapa krajů České republiky Tabulka č. 6 – Počty turistů v tabulkách v ČR v roce 2010 Tabulka č. 7 – Počet nerezidentních turistů Graf č. 1 – Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízení
49
Tabulka č. 8 – Rozdělení zemí do skupin podle výše objemového indexu HDP na obyvatele Obrázek č. 2 – Schéma Maslowovy teorie motivace Tabulka č. 9 – Základní informace o Španělsku Obrázek č. 3 – Mapa Španělska Obrázek č. 4 – Provincie ve Španělsku Tabulka č. 10 Změna zaměstnanosti ve struktuře hospodářství (1940 – 1975) Graf č. 2 – Tempo růstu reálného a nominálního HDP (1986 – 2004) Tabulka č. 11 – Počty turistů ve Španělsku Obrázek č. 5 – Lázně Karlovy Vary Obrázek č. 6 – Plán na výstavbu lázní, provincie Granada, 5. května 1868
50
8 PŘEHLED POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ:
[1] UNWTO. Ministerstvo pro místní rozvoj. [online.]. 2009 – 2010. Aktualizováno 2010 [cit. 2001-21-12], Dostupné na http://www.mmr.cz/Cestovniruch/Mezinarodni-spoluprace-(1)/Ucast-v-mezinarodnich-organizacich-/Svetovaorganizace-cestovniho-ruchu
[2] VYSTOUPIL, Jiří, ŠAUER, Martin, HOLEŠINSKÁ, Andrea, METELKOVÁ, Petra,Marketing cestovního ruchu. Vydala Masarykova univerzita, Ekonomicko – správní fakulta, 2007. ISBN 978-80-210-4240 [3] KOTLER, Philips, Marketing management. Nakladatelství Grada 2007. ISBN 978802-471-3595
[4] Rada pro rozvoj, výzkum a inovace [online]. c 2010. Aktualizováno 5.8.2010 Dostupnné na WWW: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=496
[5] HOFSTEDE, Gert H., Culture's consequences. Nakladatelství Sage publications 2000. ISBN 0-8039-73223-3
[6] VĚŢNÍK, Antonín, Vývoj hospodářství na území ČR do roku 1990. [online], [cit.] Dostupné na WWW http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=236
[7] Mimisterstvo financí České republiky. [online] c 2005. Dostupné na http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/polol_poklpln_29006.html
[8] ČECH, J.: Malá encyklopedie cestovního ruchu. IDEA SERVIS, Praha 1998. ISBN 1866-041-98
[9] Český statistický úřad, [online], c 2010 Aktualizováno 29. 11 2007. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/jaky_je_podil_cestovniho_ruchu_na_ekonomice_cr2006 1110
51
[10] Businessinfo.cz, Oficiální portál pro podnikání a export[online] c 1997 – 2010. Aktualizováno 16.11 2010, Dostupné na: WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oborove-statistiky/csu-cestovni-ruch-3-ctvrtleti2010/1000452/58939/
[11] ZURYNEK, Josef, ZELENÝ, Lubomír, MERVART, Michal, Dopravní procesy v cestovním ruchu. Nakladatelství Aspi, 2008. ISBN 978-80-7357-335-5
[12] Eroskop.cz, věcně o Evropě[online] c 2005 – 2010, Vláda České republiky. Dostupné na WWW: http://www.euroskop.cz/803/sekce/vstup-cr-do-eu/
[13] Evropský srovnávací program [online] c 2010, Aktualizováno 1.12 2010 Dostupné na WWW: http://notes3.czso.cz/csu/redakce.nsf/itisk/FF0031B737?OpenDocument&Click=
[14] Breve Historia del turismo [online] Dostupné na WWW: http://espana.suite101.net/article.cfm/breve-historia-y-origen-del-turismo-en-espana
[15] Institut turistických informací IET [online] c 2006, dostupné na WWW: http://www.iet.tourspain.es/paginas/CDTE/cdte.aspx?option=doc&idioma=en-US
[16] Gobierno de Espaňa, Ministerio de industría, turismo y comercio [online], dostupné na WWW: http://www.mityc.es/turismo/es-ES/Paginas/IndexTurismo.aspx
[17] Czech Tourism [online], c 2005 – 2010, [cit. Výroční zpráva 2009], Dostupné na WWW: http://www.czechtourism.cz/marketingove-projekty/
[18] Travel Trade Gazette [online], [cit.05-02-2010] Aktualizace 10.12 2010. Dostupné na WWW: http://www.ttg.cz/latest/TTG%202010-03.pdf
[19] Attl, P.: České lázeňství na rozcestí. COT business, č. 11, Praha 2003, str. 40.
52
[20] Universidad de compultense, Madrid, Historia gráfiaca de los balneários en Espaňa Dostupné na WWW: http://www.ucm.es/BUCM/med/29679.php [21] Suite 101.net, Colaboraciones y contenidos de calidad [online], [cit.2010-11-8]. Dostupné na WWW: http://www.suite101.net/profile.cfm/cumbrans [22] Info Česko [online], c 2002 – 2010 Aktualizace 16.5 2007 Dostupné na WWW: http://www.infocesko.cz/content/clanek.aspx?clanekid=6856 [17] Brno. Informace a zajímavosti o městě Brně[online]. c 2009 – 2010. Aktualizováno 8.3.2010 [cit. 2010-2-8]. Dostupné na WWW:
. [23] ETC – Trends for Tourism in Europe (November 2003)
* Internetové zdroje Španělských stránek neobsahují právo Copyright stejně jako v České republice, proto není uváděno
53
