VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a z á m k u Va l t i c e bakalářská práce

Autor: Martina Němcová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2010

Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na zjištění profilu návštěvníka zámku Valtice. V první části se zabývá charakteristikou zámku Valtice jako významné kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktů, které byly získány realizací marketingové výzkumu, se snaží analyzovat jeho využitelnost pro účely cestovního ruchu. Bylo nutno se zaměřit a zhodnotit daný památkový objekt především z hlediska řízení a ekonomiky, návštěvnosti, marketingu a doprovodných služeb. Marketingový výzkum probíhal formou dotazníkového šetření přímo mezi návštěvníky zámku. Výsledky z výzkumu hodnotí atraktivnost památkového objektu a kvalitu poskytovaných služeb přímo z pohledu návštěvníků. Rovněž podávají přehled o jejich motivaci a důvodech návštěvy regionu a památky, délce pobytu, typu ubytování a dalších údajích. Na základě rozboru výsledků je v poslední části bakalářské práce vypracován návrh na odstranění slabých stránek a zvýšení návštěvnosti zámku. Klíčová slova: zámek Valtice, město Valtice, památky UNESCO, profil návštěvníka zámku

Annotation This bachelor pursuit focuses on investigation of profile of typical visitor of chateau Valtice. In the first part it deals with characteristics of chateau Valtice as an interesting cultural and historical sightseeing. On the grounds of found out facts, which were gained by the realization of marketing research , it tries to analyse its utility for tourism. An important necessity was concentration and estimation of economics and proceeding, visit rate, marketing and accompanying service. The marketing research passed off by force of usage of questionnaires among the visitiors of the chateau.The results of marketing research evaluate atractivity of this chateau and quality of provided service from the wiev of visitors. It also gives survey of their motivation and reasons for visiting this region and chateau, length of their stay, type of accomodation and other information. On the grounds of analysis of these results there is elaborated some suggestion of taking out weak sides and an increase of visit rate of this chateau. Key words: chateau Valtice, city Valtice, sightseeing UNESCO, profile of visitor of chateau.

Poděkování Za cenné rady, vstřícný přístup a veškeré náměty, které vzniku této bakalářské práce významně pomohly, patří velký dík vedoucímu této bakalářské práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. Poděkování rovněž patří kastelánu státního zámku Valtice Mgr. Michalu Tlustákovi a jeho zástupkyni Michaele Suchánkové a také všem blízkým a přátelům za jejich podporu.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

OBSAH Úvod .............................................................................................................................11 1

Teoretická část .......................................................................................................12 1.1 Město Valtice ................................................................................................12 1.1.1 Základní geografické informace o městě ..................................................12 1.1.2 Dopravní spojení .......................................................................................12 1.1.3 Historický vývoj města ..............................................................................13 1.1.4 Turistické zajímavosti města Valtice ........................................................14 1.1.5 Kulturní program města.............................................................................16 1.2 Zámek Valtice ...............................................................................................17 1.2.1 Základní informace o zámku .....................................................................17 1.2.2 Stručná historie zámku ..............................................................................17 1.2.3 Prohlídkové trasy.......................................................................................18 1.2.4 Zámecký komplex .....................................................................................19 1.2.5 Otevírací doba zámku a vstupné ...............................................................20 1.3 Město Valtice a okolí ....................................................................................21 1.3.1 Mikroregion Lednicko–valtický areál .......................................................21 1.3.2 Turistické zajímavosti v regionu ...............................................................22

2

Experimentální část................................................................................................25 2.1 Sběr primárních dat .......................................................................................25 2.1.1 Statistika návštěvnosti státního zámku Valtice .........................................25 2.1.2 Metodika marketingového výzkumu .........................................................27 2.1.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření .........................................................28 2.2 Atraktivita zámku .........................................................................................53

3

SWOT analýza .......................................................................................................55

4

Návrhy na zvýšení návštěvnosti ............................................................................57

Závěr ............................................................................................................................58 Seznam použité literatury .............................................................................................60 Citace............................................................................................................................61 Přílohy: .........................................................................................................................62

7

Seznam tabulek: Tab. 1: Otevírací doba zámku .....................................................................................20 Tab. 2: Vstupné ...........................................................................................................21 Tab. 3: Příplatkové služby ...........................................................................................21 Tab. 4: Přehled památek a zajímavostí ........................................................................40 Tab. 5: Hodnocení kvality služeb památkového objektu .............................................46

8

Seznam grafů: Graf 1: Vývoj návštěvnosti v roce 2009 .....................................................................25 Graf 2: Vývoj tržeb v Kč v roce 2009 .........................................................................26 Graf 3: Vývoj tržeb v eurech v roce 2009 ...................................................................26 Graf 4: Prohlídka zámku dle jazykového výkladu ......................................................27 Graf 5: Důvod návštěvy regionu českých turistů .......................................................29 Graf 6: Důvod návštěvy regionu zahraničních turistů ................................................30 Graf 7: Četnost návštěv zámku českých turistů ..........................................................31 Graf 8: Četnost návštěv zámku zahraničních turistů ..................................................31 Graf 9: Způsob organizace cesty českých turistů........................................................32 Graf 10: Způsob organizace cesty zahraničních turistů ..............................................32 Graf 11: Návštěvnost českých turistů dle ročních období ..........................................33 Graf 12: Návštěvnost zahraničních turistů dle ročních období ...................................33 Graf 13: Délka návštěvy turistů v regionu ..................................................................34 Graf 14: Délka pobytu zahraničních turistů v ČR.......................................................35 Graf 15: Místo ubytování českých turistů ...................................................................35 Graf 16: Místo ubytování zahraničních turistů ...........................................................36 Graf 17: Typ ubytování českých turistů ......................................................................36 Graf 18: Typ ubytování zahraničních turistů ..............................................................37 Graf 19: Motivace českých turistů k návštěvě ............................................................38 Graf 20: Motivace zahraničních turistů k návštěvě ....................................................38 Graf 21: Rozhodnutí českých turistů k návštěvě zámku .............................................39 Graf 22: Rozhodnutí zahraničních turistů k návštěvě zámku .....................................39 Graf 23: Deset nejnavštěvovanějších památek ...........................................................41 Graf 24: Priority výběru regionu českých turistů........................................................42 Graf 25: Priority výběru regionu zahraničních turistů ................................................42

9

Graf 26: Doprovod českých turistů při cestování .......................................................43 Graf 27: Doprovod zahraničních turistů při cestování ................................................43 Graf 28: Způsob dopravy českých turistů ...................................................................44 Graf 29: Způsob dopravy zahraničních turistů ...........................................................44 Graf 30: Důvod nespokojenosti českých turistů s návštěvou města Valtice...............45 Graf 31: Hodnocení služeb památky...........................................................................46 Graf 32: Spokojenost českých turistů s návštěvou zámku ..........................................47 Graf 33: Spokojenost zahraničních turistů s návštěvou zámku ..................................47 Graf 34: Trvalé bydliště návštěvníků z ČR .................................................................48 Graf 35: Trvalé bydliště návštěvníků ze zahraničí......................................................48 Graf 36: Vzdálenost z místa bydliště českých turistů .................................................49 Graf 37: Vzdálenost z místa bydliště zahraničních turistů .........................................49 Graf 38: Pohlaví respondentů .....................................................................................50 Graf 39: Národnost respondentů .................................................................................50 Graf 40: Počet obyvatel v místě bydliště respondentů ................................................51 Graf 41: Věk respondentů ...........................................................................................51 Graf 42: Vzdělání respondentů ...................................................................................52 Graf 43: Zaměstnání respondentů ...............................................................................52

10

Úvod Pro bakalářskou práci jsem si vybrala téma Profil návštěvníka zámku Valtice. Toto téma jsem si zvolila především díky zálibě v cestování a poznávání kulturních památek a také díky poloze zámku poblíž místa mého bydliště. Hlavní cílem bakalářské práce je snaha o posouzení atraktivnosti památkového objektu z pohledu turistů a zjištění profilu návštěvníka. Shromažďování potřebných informací proběhlo v rámci marketingového výzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření přímo mezi návštěvníky zámku. Jednotlivé kroky výzkumu spolu s konečnými výsledky jsou zaznamenány v dalších kapitolách práce. Písemná hodnocení jsou často doplněna grafy a tabulkami pro lepší přehled a snadnější porozumění. Součástí práce je rovněž vypracovaná SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti zámku. V příloze bakalářské práce je pak uveden dotazník v českém, anglickém a německém jazyce.

11

1 Teoretická část 1.1 Město Valtice 1.1.1

Základní geografické informace o městě

Město Valtice leží na jižní Moravě v Dolnomoravském úvalu na trase mezi městy Břeclav a Mikulov poblíž státní hranice s Rakouskem. Valtice jsou také součástí Lednicko–valtického areálu a

územně spadají do správy Jihomoravského kraje.

Geograficky se město řadí do turistického regionu Jižní Morava. Rozloha katastrálního území Valtice je 3 820 ha a k 1. 1. 2009 byl udán počet obyvatel města číslem 3 584. Výhodná poloha města, jeho bohatá historická minulost, množství památek ve městě i v jeho blízkém okolí, nádherná příroda lužních lesů, možnost sportovního i kulturního vyžití a nabídka kvalitních domácích vín je pro turisty lákavým tipem ať už jen pro kratší výlet či strávení celé dovolené.

Obr. 1: Morový sloup na náměstí ve Valticích (zdroj: www.valtice.cz [1])

1.1.2 Dopravní spojení Poloha města v pohraničí zajišťuje Valticím kromě českých turistů také hojnou návštěvnost ze zahraničí, především z Rakouska a Slovenska. Jedná se nejen o 12

zahraniční turisty, jejichž cílem je samotné město Valtice a jeho památky, ale i o cizince, kteří městem pouze projíždějí. Pro české i zahraniční návštěvníky je v této kapitole uveden následující stručný přehled dopravního spojení: Letecky – vzdálenost z Vídně do Valtic je 80km, z Bratislavy 90km, z Prahy 280km a z Budapešti 290km Autobusem – cesta z Vídně trvá přímým spojem 2,5 hod., ze Zlína 2 hod. a z Břeclavi a Mikulova 0,5 hod. Vlakem – do Valtic se lze dostat po železnici přes Břeclav nebo Znojmo. Autem – autem se dá do města dostat z hlavních tahů Brno–Vídeň (E461) a Brno– Bratislava (E65) Na kole – do Valtic vede cyklotrasa z Vídně přes Poysdorf a lze použít hraniční přechod Mikulov/Drasenhofen nebo Valtice/Schrattenberg.

1.1.3 Historický vývoj města Dnešní město Valtice vzniklo podle nejstarších dochovaných písemných pramenů kolonizací pasovského biskupství. Rozkládá se v otevřené rovině jižní Moravy, ovšem v minulosti až do roku 1920 patřilo do oblasti Dolních Rakous. Jeho původní obyvatelstvo tvořili Slované. Dřívější osada, ze které později vzniklo město, se nacházela v pohraniční oblasti. Hranice mezi Rakouskem a Moravou byla v této době tvořena řekou Dyjí. Valtice, německy Feldsberg, tehdy měly za úkol střežit právě tuto hranici. Založeny byly pravděpodobně některým z fojtů biskupa Eigilberta v letech 1192 – 1227. Samotné město bylo dříve rozděleno na část Staré Město (dnešní Sobotní ulice) a Nové Město (dnešní náměstí) a bylo rovněž obehnáno městskými hradbami. Na přelomu 12. století Valtice získal podle historických zpráv do své moci rod ze Seefeldu., který z nich vybudoval rytířské sídlo. V této době byli do města pozváni Minorité, kteří zde založili klášter. Z nedostatku místa uvnitř městského opevnění ho však museli zbudovat mimo městský vnitřní okruh před západní městskou bránou. Dominantou města se stal středověký gotický hrad, který byl později přestavěn na renesanční a barokní zámek a také farní kostel Panny Marie z roku 1243. Smrtí Albera, posledního vládce ze Seefeldu, pak přechází dědictví do rukou jeho šesti dcer.

13

V polovině 14. století vlastnil největší část majetku Jindřich z Rauhensteinu, který zemřel bez zanechání potomka. Proto po jeho smrti došlo k dalšímu dělení, a to mezi rody Rauhensteinů, Potendorfů a Kuenringů. V období husitských válek zasáhla husitská tažení také město Valtice. Roku 1425 bylo město husity napadeno a vypáleno. Došlo také ke značnému poškození farního kostela a minoritského kláštera. Další utrpení zažilo město během války mezi císařem Fridrichem III. a uherským králem Matyášem Korvínem, jenž si ho v roce 1486 vybojoval a obsadil. K období rozkvětu a nového rozvoje

města dochází až za knížete Karla

z Liechtensteinu, který učinil město svojí rezidencí. Poskytl obyvatelům města velké svobody a výsady jako náhradu za škody na majetku a úrodě v období válek. Měšťanů se tak už například netýkala pěší ani jízdní robota. Kníže Karel z Liechtensteinu také provedl první větší úpravy zámku, ve kterých pak pokračovali i jeho nástupci a byla tak vytvořena charakteristická dominanta města. Dalším přínosem tohoto knížete bylo uvedení řádu Milosrdných bratří do města v roce 1605. V červenci roku 1662 se započalo se stavbou kláštera, který byl prvním svého druhu v oblasti za Alpami. Kostel Milosrdných bratří pochází z roku 1671. Druhým kostelem ve městě se stal farní kostel Nanebevzetí Panny Marie dostavěný roku 1671. Velmi důležitým mezníkem v historii města pak byl 30. červenec roku 1920, kdy Valtice díky saintgermainskému míru připadly Československé republice. Po tomto roce pak také došlo k novému vývoji města, který byl částečně utlumen druhou světovou válkou. Po jejím skončení však město opět zachvátil nový budovatelský rozmach. Valtice se tak staly významným historickým městem jižní Moravy, městem památek a centrem vinařské turistiky.

1.1.4 Turistické zajímavosti města Valtice Valtice, město s bohatou historií a množstvím zajímavých památek si již v minulosti zamiloval známý český básník Petr Bezruč. I nyní, v současné době, však mají Valtice mnoho co nabídnout i těm nejnáročnějším turistům. Valtice mají sice ve srovnání s Lednicí o něco menší návštěvnost, ale zato sem turisté jezdí během celého roku. Toto „město vína“ nabízí totiž návštěvníkům bohatý kulturní program po celý rok. Nejnavštěvovanějšími památkami města jsou zámek, zámecký park, kaple a zámecké 14

sklepení, v němž lze mimo jiné ochutnat některý ze stovky vzorků nejlepších vín ČR. Zámek a zámecký komplex jsou podrobněji popsány v kapitole 1.2. Dalšími turisticky zajímavými místy jsou: Radnice – Původní budova radnice z roku 1393 stávala na místě dnešní školy. Město bylo v minulosti postihnuto četnými požáry a ten z roku 1763 měl za následek vyhoření nejen 88 městských domů, ale i celé budovy radnice. V roce 1764 však už byla vybudována nová radnice stojící na stejném místě jako ta dnešní. V letech 1887–1888 pak proběhla poslední přestavba radnice od základů. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – Kostel se díky velikosti obestavěného prostoru řadí mezi největší kostely brněnské diecéze. Původní kostel z roku 1243 byl při husitském tažení vypálen a později pro své nedostatečné prostory pro početnou farnost zrušen. Roku 1631 začala na místě starého kostela výstavba kostela nového. Byl stavěn téměř 40 let a stavbu řídil architekt Giovani Giacomo Tencalla z Bizone. Interiér kostela pochází převážně ze 17. století. Kostel konventu Milosrdných bratří – Tento kostel byl postaven v roce 1671 na místě, kde dříve stávala kaple sv. Barbory. Vnitřní vybavení kostela pochází z druhé poloviny 18. století. Kostel je zasvěcen sv. Augustinovi, který je také vyobrazen na hlavním oltáři chrámu. Tento obraz s vysokou uměleckou hodnotou namaloval v roce 1757 člen řádu Jan Cymbal. Nemocnice a klášter konventu Milosrdných bratří – Základní kámen budovy byl položen v roce 1605. V letech 1890–1892 došlo k přestavbě klášterního komplexu a byla postavena nová nemocnice. Projektoval ji břeclavský stavitel Ludvík A. Fiala. Vnější fasáda se zdobnými prvky v duchu klasicizujícího neobaroka je dílem architekta Leopolda Schwanbergera. Morový sloup – Sloup se nachází na náměstí, kde byl postaven sochařem M. Gustem na památku obětí moru a všech ostatních útrap, které obyvatelé města zažili v průběhu 17. století. Tento barokní morový sloup obklopují čtyři sochy světců (sv. Šebestián, sv. Rochus, sv. Ignác a sv. Karel Boromejský), z nichž se každá dívá na jednu ze čtyř světových stran. Výše posazená je pak poslední pátá socha sv. Marie. Venerie – Sloužila jako místo pro chov psů při parforsních honech. Tyto hony měli v oblibě obzvláště šlechticové z rodu Liechtensteinu.Budovu Venerie se vším 15

příslušenstvím navrhl architekt Josef Hardmuth. Poslední parforsní hon se zde uskutečnil v roce 1876. Hlavním důvodem k ukončení těchto honů byla sílící působnost spolků na ochranu zvěře a přírody. Kolonáda – Reistna – Tyčí se na návrší nad Valticemi v nadmořské výšce 291m. Reistna byla postavena jako památka na Františka Josefa I. a na zemřelé bratry knížete Jana I. Stavbu tvoří oblouk se dvěma křídly po stranách.Podpěru křídel zajišťuje 24 korintských sloupů. V postranních křídlech se nachází schodiště na terasu, ze které se naskýtá nádherný pohled na blízké i vzdálené okolí. Reistnu projektoval architekt Josef Hardmuth a plastiky jsou dílem Josefa Kliebera.

1.1.5 Kulturní program města Jak už bylo zmiňováno v předchozí kapitole, město Valtice nabízí turistům po celý rok bohatý kulturní program. Zde je uvedena malá ukázka některých kulturních akcí konaných v roce 2009: •

Valtický košt (tradiční výstava rakouských a moravských vín)

•

Valtický vinařský fašank (průvod maškar městem, pochovávání basy)

•

Valtické otevřené sklepy (degustace vín ve vybraných otevřených sklepech)

•

Valtické vinné trhy (42. ročník nejprestižnější soutěžní přehlídky vín)

•

Zahájení letní barokní sezóny (šermířská vystoupení na zámku, kostýmové prohlídky)

•

Mezinárodní letní škola staré hudby (kurzy staré hudby, večerní koncerty)

•

Hradologie (letní hudební festival)

•

Valtické vinařské slavnosti (přehlídka vín, folklorní vystoupení)

•

Valtické krojované hody (krojovaný průvod, taneční zábava)

•

Dny poezie a vína Valtice 2009 (mezinárodní literární festival)

•

Dny valtických burčáků (ochutnávka burčáků, gastronomické a folklorní akce)

•

Valtické vinobraní (krojovaný průvod, jarmark, večerní zábava)

16

1.2 Zámek Valtice 1.2.1 Základní informace o zámku Zámek ve Valticích tvoří velmi významnou součást kulturní krajiny Lednicko– valtického areálu. Tato bývalá rezidence rodu Liechtensteinu přestavěná z původního středověkého hradu z konce 12. století patří dnes mezi prostorově nejrozsáhlejší profánní stavby v barokním stylu na Moravě. Současným vlastníkem zámku je stát Česká republika. Díky množství unikátních památek zasazených do krajiny na základě principů romantického krajinářství byl celý Lednicko–valtický areál v roce 1996 zapsán na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Obr. 2: Průčelí zámku Valtice a čestný a dvůr (zdroj:www.zamek-valtice.cz [2])

1.2.2 Stručná historie zámku Nejstarší písemná zmínka o Valticích pochází z roku 1193. V tomto roce pasovský biskup Wolfger směnil původní hrad s vrchním stolníkem rakouských vévodů Richardem ze Seefeldu. Od té doby se Valtice staly dědičnou državou pánů ze Seefeldu. Další významnou písemnou památkou, ze které se dozvídáme zejména o výstavnosti hradu v 1. polovině 13. století, je rytířský epos minnesaengra Ulricha z Liechtensteinu (1200–1276). V tomto období byl hrad v rukou posledního vladaře tohoto rodu Albera.

17

V 1. polovině 14. století bylo město i hrad rozděleno mezi šlechtické rody z Pottendorfu a z Rauhensteinu, jak dokazuje písemná smlouva z roku 1387. Roku 1395 se však podařilo pánům z rodu Liechtensteinu jednotlivé části znovu spojit a zůstaly tak v jejich vlastnictví s menšími přestávkami až do roku 1945. Když Liechtsteinové roku 1560 ztratily Mikulov, stávají se Valtice jejich hlavní rezidencí. Díky sousedské poloze Lednice, ve které se nacházelo hlavní letní sídlo rodu, byl vytvořen unikátní středoevropský celek, v němž nehrála obrana zemské hranice významnou úlohu. V období, kdy byl zámek ve vlastnictví rodu Liechtensteinu, prošlo toto jejich sídlo četnými stavebními úpravami. Významné změny proběhly za vlády Karla z Liechtensteinu. Bylo postaveno spojovací křídlo s velkým portálem na severní straně a knížecí rezidence byla upravena na stavební typ „palazzo in fortezza“. Během vlády knížete Antona Floriana (1656–1721) získaly jízdárny a konírny valtického zámku nový vzhled inspirovaný španělským barokem. Přestavbu prováděl Anton Ospel. Roku 1790 bylo podle projektu Karla Rudczinského vybudováno divadlo, které patřilo k doplňujícím prostorám zámku. Od 70. let 19. století probíhaly menší úpravy interiérů pod vedením architekta Karla Weinbrennera. Interiéry získaly bohatou dekorativní výzdobu. Vznikl také nový zámecký park, který byl osázen barokními sochami z Brantic a barokními kamennými lavicemi vyrobenými podle návrhu téhož architekta. Ve 20. století pak byly provedeny drobné historizující úpravy předzámčí, které poněkud změnily tradiční vzhled areálu.

1.2.3 Prohlídkové trasy Návštěvníci zámku Valtice si mohou vybrat ze dvou okruhů prohlídkových tras: I. prohlídkový okruh probíhá v prvním patře zámku, kde si návštěvníci mohou prohlédnout instalované interiéry. Nachází se zde jídelna, koupelna v pozorovatelně, budoár, společenský salon, kuřácký salon, taneční sál, žlutý a zelený salon, sál předků, mramorový salon, ložnice, knížecí pracovna, althana, spojovací salonek, obrazárna a

18

enfláda dlouhá 80 m. Zajímavostí je také zdejší historicky první výtah na Moravě. Prohlídka tohoto okruhu trvá přibližně 50 minut a je doplněna výkladem průvodce.

Obr. 3: Taneční sál (zdroj: www.zamek-valtice.cz [2])

II. prohlídkový okruh zahrnuje druhé patro valtického zámku. Je zde k vidění expozice s názvem Rytíři Řádu Zlatého rouna na Moravě. Prohlídka není časově omezena a návštěvníci zde mohou vidět například Řád Zlatého rouna nebo meč moravského zemského hejtmana.

1.2.4 Zámecký komplex Zámecký sklep Valtický zámecký sklep je nestarším sklepem ve městě. Již v období vlastnictví zámku knížecím rodem Liechtensteinu se nacházelo v okolí města velké množství vinic, což si vyžádalo vybudování nejprve Zámeckého sklepu v roce 1430 s kapacitou 650 000litrů a následně Křížového sklepu o celkové kapacitě přes jeden milion litrů vína. Valtická vína se brzy proslavila na šlechtických i panovnických dvorech, zejména v Praze a ve Vídni. Po roce 1945 zestátněním majetku Liechtensteinu vznikl Státní statek Valtice, který se zaměřil na rozšiřování vinic a výrobu kvalitních odrůdových vín. Roku 1992 díky privatizaci vznikly Vinné sklepy Valtice, a. s. Návštěvníci si zde v současné době mohou prohlédnout vnitřní prostory a seznámit se s historii vinařství i s produkcí nejznámější zdejší vinařské firmy Vinné sklepy Valtice, a. s. Ve sklepě je také celoročně otevřena veřejná degustační výstava nejlepší stovky vín ze soutěže Salon vín České republiky.

19

Vinotéky V areálu valtického zámku se nachází také dvě vinotéky, a to „Vinum Bonum“ a Vinotéka v zámecké bráně. Návštěvníci se zde kromě degustace vín mohou také seznámit s produkcí místních vinařů. Zámecká kaple Zámecká kaple byla součástí zámku již od roku 1377. Kaple je zasvěcená sv. Mikuláši a Kiliánovi a je jednou z nejkrásnějších prostor středoevropského baroka. Zámecký park Zámecký park byl založen roku 1750 Josef Václavem Liechtensteinem. Výměra tohoto přírodního parku činí 83 ha a kromě běžných listnatých a jehličnatých dřevin tu najdeme také vzácné dřeviny. V parku jsou také k vidění pískovcové plastiky představující výjevy z rané mytologie.

1.2.5 Otevírací doba zámku a vstupné Otevírací doba zámku Zámek Valtice je zpřístupněn návštěvníkům od 1. května do 30. září denně kromě pondělí. Během měsíce dubna a října ho lze navštívit v sobotu a neděli. V týdnu je v těchto měsících otevřen jen účastníkům předem objednaných zájezdů. Tab. 1: Otevírací doba zámku (zdroj: www.zamek–valtice.cz [3])

Měsíc květen–srpen září

Otevírací doba 9.00–18.00 9.00–17.00

duben–říjen

9.00–16.00

Vstupné •

„Nárok na slevu ze vstupného do Státního zámku Valtice mají držitelé karty mládeže EURO, držitelé karty ISIC nebo obdobného dokladu prokazujícího, že jeho držitel je frekventantem řádného denního studia (index apod.), držitelé průkazu ZTP a senioři nad 65 let (na základě předložení průkazu totožnosti).

•

Ke vstupu zdarma do Státního zámku Valtice jsou oprávnění držitelé karty NPÚ, karty ICOMOS, karty ICOM, karty Asociace muzeí a galerií ČR, dále držitelé

20

průkazu Fondu ohrožených dětí, průkazu ZTP/P, průkazu České centrály cestovního ruchu CzechTourism a novináři předem ohlášení správě objektu.“ [3] Tab. 2: Vstupné (zdroj: www.zamek–valtice.cz [4])

Prohlídka zámecké instalace I. patro Plné vstupné

Kč

EUR 90 Kč

3,50 €

snížené vstupné (senioři, děti 6–15 let, studenti, ZTP

60 Kč

2,50 €

II. patro Plné vstupné

60 Kč

2,50 €

snížené vstupné (senioři, děti 6–15 let, studenti, ZTP

40 Kč

2,00 €

I. a II. patro Plné vstupné 130 Kč snížené vstupné (senioři, děti 6–15 let, studenti, ZTP 90 Kč rodinné vstupné (2 dospělí a až 3 děti do 15 let 390 Kč Vstupenka do celého areálu (I. a II. Patro + degustace v Salonu vín ČR

5,00 € 3,50 € 15,00 €

Plné vstupné (nelze kombinovat s dalšími slevami)

419 Kč

Tab. 3: Příplatkové služby (zdroj: www.zamek–valtice.cz [4])

Název služby kulturní ukázka (šerm, hudba, tanec) cizojazyčný výklad vstup mimo otevírací dobu vstup mimo sezónu svatební obřad svatební prohlídka s možností fotografování

Výše příplatku 10 Kč k plnému vstupnému 0,50 EUR k plnému vstupnému 100 % k plnému vstupnému 100 % k plnému vstupnému 100 % k plnému vstupnému 4.999 Kč (včetně DPH) 1.000 Kč

1.3 Město Valtice a okolí 1.3.1 Mikroregion Lednicko–valtický areál Město Valtice tvoří spolu s dalšími osmi obcemi (Břeclav, Bulhary, Hlohovec, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice a Velké Bílovice) dobrovolný svazek mikroregionu Lednicko–valtický areál. Tento mikroregion se nachází v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav a jeho celková rozloha je 283,09km2. Území mikroregionu je ze severu a východu ohraničeno tokem řeky Dyje, na jihu státní hranicí mezi Českou republikou a 21

Rakouskem a na západě na něj navazuje Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace Pálava.

1.3.2 Turistické zajímavosti v regionu Kraj jižní Moravy bývá spojován s bohatými folklorními tradicemi, výborným vínem a velkým množstvím vinic. Toto všechno nabízí turistům také Lednicko–valtický areál. Má však v sobě ještě něco navíc. Jeho obrovskou devizu tvoří spojení vína, folkloru a historických památek vybudovaných právě zde pány z Liechtensteinu. Díky dlouholeté historii vinařství v tomto regionu, je zde hojně rozvinuta vinařská turistika. Není zde snad obce, ve které by chyběl vinný sklípek. Nejznámějším vinařským centrem je pak samotné město Valtice. Kromě vína a vinařské turistiky jsou zde široké možnosti kulturního i sportovního vyžití. V regionu je rozvinuta síť cyklostezek. Samotný Lednicko–valtický areál se dá obdivovat také z kočáru či z paluby lodi. Milovníky přírodní krás jistě okouzlí zdejší rozsáhlé lužní lesy s bohatou květenou, několika druhy chráněných živočichů a mnoha krásnými místy pro romantické procházky. Zajímavá místa v nejbližším okolí města: Rendez–vous –

Stavba byla zhotovena podle vzoru římského vítězného oblouku

v letech 1810–1812. Navrhl ji architekt Josef Hardmuth. Oblouk zdobí množství loveckých výjevů a v průčelí je vyobrazena bohyně lovu Diana, jíž byla tato stavba zasvěcena. Sál v prvním patře dříve sloužil jako místo pro lovecké snídaně. V současnosti památka prochází rekonstrukcí. Zámeček Tři Grácie – Tento klasicistní salet tvoří půlkruhový ochoz, před nímž stojí sousoší Tři Grácie, které zobrazuje tři antické bohyně (Afroditu, Artemis a Athénu), které však ve skutečnosti gráciemi nebyly. Sousoší je dílem sochařem Martina Fischera. Hraniční zámeček – Zámeček byl postaven v letech 1816–1827 podle plánu mistra Karla Schlepa. Své jméno získal zámek podle hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, která procházela středem jeho budovy. V současné době slouží zrekonstruovaný zámeček jako hotelová restaurace pro náročnější hosty.

22

Zámeček Na rybníčku – Zámeček postavený v klasicistním stylu vznikl v letech 1814– 1816. Jeho stavbu projektoval architekt Kornhäusel. V minulosti byl využit jako příležitostný útulek pro pány, hájovna a později sloužil jako obydlí zahradníka. Nyní si zde návštěvníci mohou prohlédnout expozici vodního ptactva. Je z něj také hezká vyhlídka na Prostřední rybník, nad jehož hrází zámeček stojí. Statek Nový Dvůr – Empírový statek Nový Dvůr je dílem architekta Josefa Hardmutha. Sloužil knížecímu dvoru jako místo chovu anglických plnokrevníků. Janův Hrad – Tato umělá romantická zřícenina byla postavena v letech 1801–1807 rovněž podle návrhu Josefa Hardmutha. Jeho hlavním účelem bylo místo pro pořádání loveckých hostin. Vnitřní prostory se skládají z Rytířského sálu a dvou postranních salonků. Zámek Lednice – V minulosti zámek prošel několika přestavbami, z nichž ta poslední z let 1846–1858 mu dala historizující novogotickou podobu. Kromě nádherných interiérů si zde mohou návštěvníci také prohlédnout umělou krápníkovou jeskyni Grottu s výstavou strašidel. Zámek obklopuje francouzský a anglický park, v jehož části se nachází také zámecký skleník a minaret. Další památky patřící do Lednicko–valtického areálu – Apollónův chrám, Kaple sv. Huberta, Zámeček Belvedere, Lovecký zámeček, Obelisk, Lány a Pohansko. Turistické zajímavosti vzdálenějšího okolí: Mikulov – Město Mikulov nabízí turistům mnoho z historického hlediska cenných architektonických památek, sportovní možnosti, krásnou přírodu, lidové tradice a v neposlední řadě také dobré víno. Díky své poloze v centru vinařského kraje, je jeho okolí protkáno sítí vinařských stezek s velkým počtem vinných sklípků.. Historické jádro města se stalo také chráněnou městskou památkovou rezervací. CHKO Pálava – Tato chráněná krajinná oblast byla v roce 1986 zahrnuta do seznamu biosférických rezervací UNESCO. Její celková rozloha činí 83 km2. Nejvyšším vrcholem Pálavy je Děvín se středověkou zříceninou Děvičky. Lákadlem pro turisty je především krásná příroda s výskytem několika vzácných druhů rostlin a drobnějších živočichů.

23

Novomlýnské nádrže – Vodní nádrže Nové Mlýny vznikaly postupně v letech 1975– 1988. Jsou složeny celkem ze tří nádrží. První (Mušovská) a třetí (Novomlýnská) slouží k rekreačním účelům a oblast prostřední (Věstonické) vodní nádrže je díky výskytu několika druhů ptactva ornitologickou rezervací. Slovanské hradiště v Mikulčicích – Je největším archeologickým nalezištěm v České republice. Expozice v památníku dokumentuje život Slovanů na zdejším území v období Velkomoravské říše. Kromě památek spojených s historií, je zde také k vidění krásná okolní příroda. Areál Slovanského hradiště totiž sousedí s přírodní rezervací Skařiny. Hodonín – Město Hodonín je známo především jako místo narození prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka, jehož život dokumentuje expozice v místním muzeu. Kromě kulturních zařízení a památek města je Hodonín také proslavený jako lázeňské město.

24

2 Experimentální část 2.1 Sběr primárních dat 2.1.1 Statistika návštěvnosti státního zámku Valtice V této kapitole jsou uvedeny některé statistické informace související s návštěvnosti státního zámku Valtice. Tyto informace byly získány přímo od správy tohoto zámku. Všechny zjištěné a zpracované údaje se týkají období od 1. ledna do 31. října roku 2009. 1. Vývoj návštěvnosti zámku Valtice v roce 2009 V grafu 1 je zaznamenána návštěvnost státního zámku Valtice v období od ledna do října 2009. Křivka grafu nám ukazuje, že nejvíce návštěvníků zde bylo během letních prázdnin, tedy v měsících červenci a srpnu. Naopak nejméně turistů si zámek přijelo prohlédnout na začátku turistické sezóny v měsíci dubnu. Návštěvnost v měsících lednu, únoru a březnu byla taktéž minimální. Ovšem během těchto měsíců je zámek pro veřejnost uzavřen a

lze si ho prohlédnout jedině na základě osobní domluvy

s kastelánem (např. svatební prohlídka spojená s focením). Během turistické sezóny od 1. dubna do 31. října zámek byl zámek veřejnosti zpřístupněn ve 148 dnech a v tomto období ho navštívilo celkem 47 788 osob. Průměrná denní návštěvnost tak činí 323 osob.

Graf 1: Vývoj návštěvnosti v roce 2009

25

2. Vývoj výnosů z návštěvnosti zámku Valtice v roce 2009 Graf 2 nám dává přehled o výši výnosů v korunách získaných z návštěvnosti zámku Valtice v období od ledna do října roku 2009. Celková výše tržeb za toto období činila 4.028.870 Kč. Nejvyšší tržby pak byly v měsíci srpnu a naopak nejnižší v prvních třech měsících roku 2009 a v prvním měsíci turistické sezóny v měsíci dubnu.

Graf 2: Vývoj tržeb v Kč v roce 2009

V grafu 3 je zakreslena druhá část výnosů v eurech. Jedná se o výnosy získané především platbami od zahraničních návštěvníků. Celková výše těchto výnosů byla 7.991 eur. Křivka vývoje výnosů má kolísavý charakter. Jak můžeme vidět, nejvyšší tržby byly v měsíci červnu a nejnižší opět v měsíci dubnu.

Graf 3: Vývoj tržeb v eurech v roce 2009

26

3. Prohlídky zámku dle jazykového výkladu Během období od 1. ledna do 31. října 2009 navštívilo zámek celkem 47 824 osob. Z tohoto celkového počtu návštěvníků se jich 45 322 zúčastnilo prohlídky doplněné výkladem v českém jazyce. Druhou menší skupinu tvořila skupina návštěvníků o velikosti 2 502 osob. Jednalo se zřejmě převážně o osoby ze zahraničí, které si během prohlídky zámku vyslechly výklad průvodce v cizím jazyce. V grafu 4 pak můžeme vidět procentuální zobrazení.

Graf 4: Prohlídka zámku dle jazykového výkladu

2.1.2

Metodika marketingového výzkumu

Hlavním cílem bakalářské práce bylo na základě terénního šetření shromáždit informace o návštěvnících státního zámku Valtice. Získané informace byla potřeba analyzovat z několika hledisek důležitých pro cestovní ruch. Jednalo se o analýzu ekonomiky a řízení, návštěvnosti, doprovodných služeb a marketingu. Poté byla potřeba tyto informace vyhodnotit a vypracovat návrh na zvýšení návštěvnosti tohoto zámku. Pro získání primárních dat byla potřeba realizace marketingové výzkumu. Tento marketingový výzkum byl prováděn formou písemných dotazníků, které byly rozdávány přímo návštěvníkům tohoto zámku. Nesmělo se však jednat o návštěvníky, kteří si přišli pouze prohlédnout zámecké nádvoří, zámecký park či zámecký sklep a uvnitř zámku z nejrůznějších důvodů nebyli. Dále bylo nutné nezahrnovat do marketingové výzkumu osoby, které zámek navštívily pouze v dřívějších letech, protože se během let, kdy na zámku Valtice nebyli, mohlo leccos změnit, a tak by uvedené odpovědi mohly zkreslovat celkový výsledek práce. 27

Samotný marketingový výzkum byl realizován během šesti měsíců roku 2009. Byl rozdělen na části a probíhal téměř po celou návštěvnickou sezónu. Z hlediska aktuálnosti a přesnosti výzkumu bylo také nutno rozdělit vlastní dotazování na víkendy a všední dny. Další podmínkou bylo zahrnout do dotazování mimo návštěvníků z České republiky také turisty ze zahraničí. Tímto marketingovým výzkumem jsem tedy získala celkem 200 vyplněných dotazníků, z nichž 165 bylo vyplněno českými návštěvníky zámku a 35 návštěvníky ze zahraničí. Harmonogram dotazování: •

Provedení první části výzkumu (20 %) – duben, květen 2009

•

Provedení druhé části výzkumu (40 %) – červen, červenec 2009

•

Provedení třetí části výzkumu (40 %) – srpen, září 2009

V praxi pak probíhalo dotazování takto: •

První část výzkumu – 20 dotazníků během 19. 4. (neděle) a 20 dotazníků během 26.5. (úterý)

•

Druhá část výzkumu – 20 dotazníků během 16. 6. (úterý), 20 dotazníků během 28.6. (sobota), 20 dotazníků během 25.7. (sobota) a 20 dotazníků během 30.7. (čtvrtek)

•

Třetí část výzkumu – 20 dotazníků během 7.8. (pátek), 20 dotazníků během 9. 8. (neděle), 20 dotazníků během 11.9. (pátek) a 20 dotazníků během 26.9. (sobota)

Dotazník se skládal z 19 otázek. Z tohoto celkového počtu otázek bylo prvních 14 otázek zaměřeno na zjištění profilu návštěvníka a jeho důvody pro návštěvu regionu a daného památkového objektu. Prostřednictvím následujících 2 otázek návštěvník hodnotil již konkrétní památku a poslední 3 otázky upřesňovaly informace týkající se přímo osoby respondenta. Co se týče struktury otázek, většina jich byla uzavřená či polootevřená. Jenom dvě otázky byly otevřené a nenabízely tak žádné varianty odpovědí. U některých otázek byla také možnost i více než jedné odpovědi.

2.1.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření K vyhodnocení dotazníkového šetření mezi návštěvníky zámku Valtice bylo použito všech 200 vyplněných dotazníků. Dotazník použitý k tomuto šetření je uveden v příloze této bakalářské práce.

28

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? První otázka byla zaměřena na poznání hlavního důvodu návštěvy respondenta v tomto regionu a měla především zjistit, jak moc je daný region pro turisty atraktivní. Když si prohlédneme vyhodnocené odpovědi v grafu 5, uvidíme, že si tento region respondenti vybrali nejčastěji jako místo odpočinku v rámci své dovolené. Hned v těsném závěsu následují turisté výletníci. Vysoký počet odpovědí zatržených právě u těchto dvou variant je z hlediska cestovního ruchu velmi potěšující. V pořadí třetí nejpočetnější skupinou byli respondenti, kteří návštěvu regionu spojili s léčebným pobytem v lázních. Umístění této kategorie na třetím místě není vůbec překvapující, vezmeme–li v úvahu, že v bezprostřední blízkosti zkoumané památky se nachází hned dvoje lázně. Prvními jsou nově zbudované lázně v blízké Lednici a druhé najdeme v nedalekém městě Hodonín. Čtvrté místo patří návštěvníkům, kteří v regionu mají příbuzné nebo známé a od třetí kategorie se procentuálně liší pouze minimálně. Posledními dvěma nejméně početnými kategoriemi byli respondenti, kteří v regionu byli na služební cestě a nebo regionem pouze projížděli. Tato otázka byla polootevřená, avšak jiný důvod pro návštěvu neuvedl žádný z dotazovaných. Při zkoumání motivace a důvodů návštěvnosti, je však také nutno vzít v úvahu, že dané výsledky, vyplývají z dotazníků vyplněných pouze respondenty, které se mi podařilo oslovit a kteří byli ochotni odpovědět.

Graf 5: Důvod návštěvy regionu českých turistů

Největší část dotazovaných cizinců si tento region vybrala jako místo pro výlet. Další dvě početně podobné skupiny zde strávily svoji dovolenou a nebo regionem pouze projížděly a zámek navštívily cestou. Pouze jeden respondent uvedl jako důvod pobytu

29

v tomto regionu návštěvu příbuzných či známých. Výsledky s procentuálním zobrazením jsou uvedeny v grafu 6.

Graf 6: Důvod návštěvy regionu zahraničních turistů

2. Jak často navštěvujete tento zámek? Vyhodnocené odpovědi u této otázky jsem opět rozdělila do dvou kategorií podle toho, zda jsou respondenti obyvatelé České republiky nebo cizinci. Nejvíce českých návštěvníků bylo na zámků poprvé, poměrně velká část zámek navštívila již podruhé a celkem dost jich zde bylo dokonce třikrát. Nepatrné množství respondentů si tento zámek zřejmě oblíbilo a svoji návštěvu zde zopakovalo více jak třikrát, což je příznivá zpráva. Opakované návštěvy turistů tak svědčí o atraktivitě památky. V grafu 7 je vidět procentuální znázornění výsledků.

30

Graf 7: Četnost návštěv zámku českých turistů

Překvapující byly odpovědi cizinců na stejnou otázku. Z výzkumu podle očekávání vyplynulo, že nejvíce cizinců tento zámek navštívilo poprvé. Ovšem velmi potěšující zprávou, je že také cizinci jezdí navštěvovat valtický zámek opakovaně, jak je patrné z grafu 8. Zámek si zevnitř prohlédlo celkem 127 návštěvníků (64 %) poprvé, 48 návštěvníků (24%) podruhé, 20 návštěvníků (10%) potřetí a 5 návštěvníků (2%) bylo na prohlídce už vícekrát. Průměrná četnost návštěvnosti je 1,65, jestliže jsme místo odpovědi „vícekrát“ použili číslo 5.

Graf 8: Četnost návštěv zámku zahraničních turistů

31

3. Jak je Vaše cesta organizovaná? (možno označit i dvě odpovědi) Z grafu 9 je patrné, že nejvíce českých návštěvníků přijelo do tohoto regionu individuálně, to znamená, že nevyužili služeb žádné cestovní kanceláře ani cestovní agentury. Druhou skupinou v pořadí byli návštěvníci, kteří sem přijeli se skupinovým zájezdem. Služeb cestovní kanceláře nebo agentury pak využilo pouze malé procento dotazovaných. Ještě o něco nižšího procentuálního výsledku dosáhla poslední skupina dotazovaných, a to osoby na služební cestě.

Graf 9: Způsob organizace cesty českých turistů

Cizinci si svoji cestu do regionu organizovali rovněž z větší části sami. Poměrně velká část jich ale také přijela se skupinovým zájezdem. Služeb cestovní kanceláře nebo agentury nevyužil nikdo z oslovených cizinců a také do té oblasti nikdo z nich nezavítal na služební cestu.

Graf 10: Způsob organizace cesty zahraničních turistů

32

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Z výzkumu vyplynulo, že region je, ať už českými či zahraničními turisty, navštěvovaný nejvíce v období velkých prázdnin a dovolených, tedy v letním období. Velké procento návštěvníků sem však nejraději zavítá na podzim, v období dozrávání vinné révy, kdy se zde koná mnoho kulturních akcí spojených s vinařstvím a vinařskou tématikou. V jarním období do regionu zpravidla přijíždí už menší počet návštěvníků. Během zimy je pak návštěvnost regionu minimální. Je to zcela pochopitelné, vezmemeli v úvahu konec sezóny ve většině památek a žádné větší středisko zimních sportů v nejbližším okolí.

Graf 11: Návštěvnost českých turistů dle ročních období

Graf 12: Návštěvnost zahraničních turistů dle ročních období

33

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Vyhodnocením odpovědí u této otázky, bylo zjištěno, že většina českých respondentů se rozhodla v regionu přenocovat. Průměrná délka pobytu u těchto nocujících respondentů je 13,5 dne. Ostatní osoby si na zámek udělali pouze výlet nebo tudy pouze projížděli a tak se ve městě zdrželi pouze několik hodin. Jejich průměrná doba pobytu činí 2,7 hod. Souhrnný průměr nocujících i výletníků je 4,7 dne, přičemž odpovědi respondentů, kteří v regionu strávili pouze několik hodin, byly ve výpočtu brány jako jeden den. U cizinců tomu bylo přesně naopak. Většina jich do Valtic přijela pouze na určitý počet hodin. Průměrná délka pobytu je 2,6 hod. Cizinci, kteří se v regionu rozhodli pobýt delší dobu, zde zůstali v průměru 5,5 dne. Podrobné výsledky jsou zaznamenány v grafu 13.

Graf 13: Délka návštěvy turistů v regionu

5. a) Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Nejvíce oslovených turistů ze zahraničí přijelo do České republiky pouze na jeden den. Byli to především turisté výletníci a nebo turisté projíždějící Českou republikou, kteří překročili její hranice do uplynutí 24 hodin. Další větší část cizinců hodlala zůstat v České republice 6–7 dnů. Poslední dvě procentuálně poměrně blízké skupiny zde zůstaly buď 2–3 dny nebo 4–5 dnů.

34

Graf 14: Délka pobytu zahraničních turistů v ČR

6. Jste-li zde více dnů, kde jste ubytován(a)? Když si pozorně prohlédneme graf 15, zjistíme, že většina českých turistů, kteří zde přenocovali, si zajistila ubytování v tomto regionu. V pořadí druhou nejčastější odpovědí oslovených českých turistů na tuto otázku bylo ubytování na více místech. Nejmenší část jich pak nocovala přímo ve městě Valtice.

Graf 15: Místo ubytování českých turistů

Odpovědi zahraničních turistů jsou velmi podobné. Shodně jako čeští turisté nejčastěji nocovali v tomto regionu. Zbývající část jich pak přenocovala přímo ve Valticích.

35

Graf 16: Místo ubytování zahraničních turistů

7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Nejvíce oblíbeným druhem ubytovacího zařízení byl pro české turisty penzion. Na druhém místě to pak z hlediska četnosti odpovědí bylo ubytování v kempinku či tábořišti. Tato varianta ubytování je u tuzemských turistů stále velmi oblíbená hlavně díky cenové dostupnosti. Další v pořadí se umístilo ubytování v lázních. O něco menší skupina dotazovaných osob má buď ve městě, nebo jeho okolí příbuzné či známé a prohlídku zámku spojila s jejich návštěvou a přenocováním u nich. Ubytování v hotelu a v soukromí si vybral stejný počet turistů. Zanedbatelná část respondentů pak přenocovala na chatě a chalupě. Nízký počet ubytovaných v tomto druhu ubytovacího zařízení se dá vysvětlit absencí větší chatařské oblasti v blízkém okolí.

Graf 17: Typ ubytování českých turistů

36

U cizinců zvítězilo také ubytování v penzionu. Ubytování v hotelu a v soukromí, které se umístilo na druhém místě, má stejné početní zastoupení. Jeden cizinec pak v dotazníku uvedl přenocování u příbuzných či známých.

Graf 18: Typ ubytování zahraničních turistů

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? Po prostudování grafu 19 zjistíme, že nejčastějším motivem pro návštěvu zámku byla pro respondenty z ČR vlastní zkušenost. Toto zjištění je velmi potěšující a dokazuje nám, že oslovené osoby, které v dotazníku zatrhly právě tuto odpověď, zámek v minulosti již navštívily a zřejmě se jim minulá návštěva zámku líbila, a proto si ji znovu zopakovaly. Další velkou část respondentů k prohlídce zámku zlákaly tištěné informace a nebo reference od známých. Také návštěva turistického informačního centra přiměla celkem velké procento osob k prohlídce zámku. Televize a rozhlas inspirovaly k návštěvě procentuálně stejnou skupinu respondentů jako nabídka a informace od cestovní kanceláře nebo agentury. Nejméně českých návštěvníků se zámek rozhodlo navštívit na základě informací získaných z internetu.

37

Graf 19: Motivace českých turistů k návštěvě

Naopak respondenti ze zahraničí si tento zámek nejčastěji přijeli prohlédnout, protože je zaujali jeho webové stránky. Pětina cizinců se zámek rozhodla navštívit opětovně, na základě vlastní zkušenosti. Reportáž v televizi nebo rozhlase zaujala třetí nejpočetnější skupinu a podnítila v ní touhu zámek osobně navštívit. Reference od známých a tištěné informace motivovaly k návštěvě stejné procento návštěvníků. Minimum respondentů se pak zámek rozhodlo navštívit na základě doporučení zaměstnanců turistického informačního centra.

Graf 20: Motivace zahraničních turistů k návštěvě

38

9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? S jasným cílem navštívit zdejší zámek, přijela do Valtic velmi početná skupina českých turistů. Zbývající turisté do města přijeli z jiného důvodu a zámek se rozhodli navštívit neplánovaně.

Graf 21: Rozhodnutí českých turistů k návštěvě zámku

Graf 22: Rozhodnutí zahraničních turistů k návštěvě zámku

U cizinců není rozdíl v četnosti odpovědí u jednotlivých variant tak velký. O něco větší část si návštěvu zámku naplánovala již před zahájením své cesty do Valtic. Druhá menší část prohlídku zámku předem vůbec neplánovala a podnět pro jeho návštěvu získali až po příjezdu do regionu. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 22.

39

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil(a)? V tabulce 4 je dán přehled památek a zajímavostí, které se respondenti chystají v regionu navštívit, či již navštívili. Do této otázky byly zahrnuty turistické atrakce v celém Jihomoravském kraji. Respondenti byli na tuto skutečnost předem upozorněni. Někteří cizinci uvedli mimo jiné i několik památek mimo Jihomoravský kraj, ty ale do výzkumu zahrnuty nebyly. Nejzajímavějšími místy pro české i zahraniční respondenty je samotné město Valtice se svými památkami a zámecký komplex v Lednici. Velký zájem ze strany turistů byl také o Janův hrad, Rendez–vous, Pohansko a památky měst Brna a Hodonína. V grafu 23 můžeme vidět deset nejnavštěvovanějších památek. Tab. 4: Přehled památek a zajímavostí

Místo

Zajímavost

Apollonův chrám Bítov Boskovice Brno Bučovice Čejkovice Hodonín Janův hrad Kuželov Lednice Mikulov Mikulčice Milotice Moravský kras Nové Mlýny Pálava Pernštejn Pohansko Rendez–vous Slavkov u Brna Strážnice Valtice a nejbližší okolí Veveří Tři Grácie Vyškov Znojmo

UNESCO hrad zámek, zřícenina UNESCO zámek templářské sklepy muzeum, lázně umělá zřícenina větrný mlýn UNESCO zámek, žid. čtvrť muzeum zámek jeskyně vodní nádrž CHKO hrad zámeček UNESCO zámek,bojiště zámek, skanzen zámek, náměstí, reistna hrad UNESCO Dinopark, zoo podzemí, zámek

Celkem

Počet odpovědí Češi Cizinci Celkem 9 7 16 4 0 4 3 0 3 26 3 29 2 0 2 4 0 4 17 6 23 31 9 40 7 0 7 71 25 96 13 6 19 11 0 11 6 0 6 19 0 19 14 0 14 11 5 16 9 0 9 23 1 24 27 11 38 5 0 5 15 0 15 49 12 61 6 0 6 12 7 19 2 0 2 7 0 7 403

40

92

495

Graf 23: Deset nejnavštěvovanějších památek

11. Jaké byly vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) Největší prioritou při výběru tohoto regionu byla pro respondenty kultura (150 odpovědí), kvůli přírodě sem pak přijelo 30 respondentů, 20 respondentů zlákal sport a 18 respondentů přijelo z ostatních důvodů. Tato otázka však dávala možnost zaškrtnout i více než jednu odpověď, tudíž sem někteří z dotazovaných nepřijeli například jen za kulturou, ale také třeba kvůli přírodě či sportu. V oblasti kultury respondenty k návštěvě tohoto regionu lákala nejvíce historická města a památky (126 odpovědí). Dalších 32 respondentů uvedlo, že sem přijeli hlavně kvůli nějaké kulturní akci či za zábavou. Odpověď dobře vybavená zařízení pro turisty pak zaškrtli v dotazníku 2 respondenti. V oblasti přírody byly nejčastější variantou odpovědi vodní toky a plochy (15 odpovědí). Na druhém místě to pak byly lesy a krajina (8 odpovědí). Čisté životní prostřední bylo prioritou pro dalších 6 respondentů a klidné prostředí bez hluku pro jednoho respondenta. U sportu se objevilo nejvíce odpovědí (16) u varianty rekreační sport a turistika. Další 4 respondenti se zde rozhodli strávit aktivní rekreaci. Posledních 18 respondentů do tohoto regionu zavítalo z ostatních důvodů, jak už bylo zmíněno v předchozím odstavci. Celkem 14 z nich uvedlo jako prioritu soukromé důvody a zbývající 4 sem volili cestu z pracovních důvodů.

41

Graf 24: Priority výběru regionu českých turistů

U cizinců se díky četnosti odpovědí taktéž na prvním místě umístila kultura (35 odpovědí), z toho většina turistů (27 odpovědí) přijela zejména kvůli historickým městům a památkám. Kulturní akce a zábava přilákaly 8 respondentů. Pro dalších 6 respondentů byl největší prioritou sport, a to rekreační sport a turistika. Z přírodních krás se největšímu zájmu u cizinců těšily lesy a krajina (4 odpovědi). Pouze jeden zahraniční respondent uvedl jako svoji prioritu pro výběr regionu soukromé důvody.

Graf 25: Priority výběru regionu zahraničních turistů

12. S kým cestujete? Graf 27 nám ukazuje, že nejvíce českých respondentů přicestovalo do tohoto regionu s kamarády. Další skoro stejná část jich přijela s rodinou. O něco menší část respondentů 42

byla účastníky zájezdu či nějaké skupiny. Poměrně malá část jich cestovala sama. Nejméně jich pak odpovědělo na tuto otázku jinak (např. s kolegy ze zaměstnání či s partnerem).

Graf 26: Doprovod českých turistů při cestování

Zahraniční návštěvníci přicestovali z největší části spolu s organizovanou skupinou či zájezdem. Další dvě početné skupiny jich přijely s kamarády či známými a s rodinou. Sám cestoval jenom jeden zahraniční návštěvník.

Graf 27: Doprovod zahraničních turistů při cestování

43

13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) Z grafu 29 jsme zjistili, že největší část českých respondentů přijela do Valtic automobilem. Velkou četnost odpovědí zrovna u této varianty si můžeme vysvětlit tím, že nejvíce turistů si zařizovalo cestu do tohoto regionu individuálně, jak bylo zjištěno již v otázce č. 3. Velká skupina dotazovaných pak přicestovala autobusem. Třetím nejčastěji využitým dopravním prostředkem bylo kolo. Oblíbenost a relativně velká využitelnost tohoto dopravního prostředku souvisí s množstvím cyklostezek a vinařských stezek v okolí města. Menší skupinka turistů se do tohoto místa dopravila vlakem a nepatrná část přijela na motocyklu.

Graf 28: Způsob dopravy českých turistů

Graf 29: Způsob dopravy zahraničních turistů

44

Zahraniční respondenti přijeli do města z velké části automobilem či autobusem. Nejmenší část uvedla v dotazníku jako dopravní prostředek kolo. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 29. 14. S čím jste při návštěvě města Valtic byl(a) nespokojen(a)?(pouze čeští turisté) Potěšující zprávou je, že víc jak dvě třetiny českých respondentů nenašly žádný důvod k nespokojenosti související s návštěvou tohoto města. Největším nedostatkem města byla podle výsledků výzkumu malá nabídka služeb. Druhý větší nedostatek byl spojen s problémy s parkováním, jenž zřejmě mohl souviset s rekonstrukcí náměstí v průběhu měsíců srpna a září. Posledním nedostatkem, který byl tímto výzkumem objeven, byla absence veřejného WC ve městě. V dotazníku pro cizince tato otázka nebyla uvedena.

Graf 30: Důvod nespokojenosti českých turistů s návštěvou města Valtice

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) Graf 31 přiložený k této otázce zobrazuje kvalitu služeb v zámku Valtice především z pohledu návštěvníků, které se mi podařilo oslovit a kteří byli ochotni tyto služby pomocí dotazníku zhodnotit. Dotazovaní měli vyjádřit svou spokojenost s úrovní jednotlivých služeb a celkovou atraktivitou zámku. K dispozici měli stupnici hodnocení od jedničky do pětky, a také zde byla možná varianta odpovědi „nevím“. Z celkového množství 200 respondentů většina využívala při hodnocení nejčastěji stupeň jedna a

45

dva, což znamená, že v konečném výsledku byli dotazovaní s návštěvou zámku spokojeni. Tabulka 5 pak zobrazuje průměrné hodnoty u jednotlivých služeb, které byli získány součtem všech známek u každé odpovědi a poděleny počtem respondentů. Nejlepší průměr u českých respondentů byl zaznamenán u hodnocení průvodcovských služeb (1,22). U cizinců získala nejlepší hodnocení obsluha v pokladně objektu (1,20). Naopak nejhorší průměrnou známku získala u obou kategorií návštěvníků nabídka zboží v pokladně (Češi – 2,74 a cizinci – 3,25) Tab. 5: Hodnocení kvality služeb památkového objektu

Průměrné hodnoty

Hodnocené služby Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně Úroveň průvodcovských služeb Celkový dojem z atraktivity objektu Srozumitelnost informací pro návštěvníky Místo pro odpočinek, čekací doba Možnost výběru z více prohlídkových tras Celková spokojenost s úrovní služeb Výška vstupného Nabídka zboží v prodejně Průměrné hodnoty celkem

Češi 1,39 1,22 1,60 1,55 1,85 1,87 1,75 2,55 2,74

Cizinci 1,20 1,80 1,57 1,65 1,37 1,57 1,80 2,11 3,25

Celkem 1,29 1,51 1,59 1,60 1,61 1,72 1,78 2,33 2,99

1,60

1,57

1,59

Graf 31: Hodnocení služeb památky

46

16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Z výzkumu vyplynulo, že většina českých i zahraničních respondentů by návštěvu zámku Valtice rozhodně svým přátelům a známým doporučila. Druhá ještě celkem velká část u obou těchto skupin, zřejmě našla nějaké nedostatky v úrovni služeb či atraktivitě zámku, ale přesto by jeho návštěvu přátelům doporučila. Poměrně malá část respondentů byla nerozhodná a nevěděla, jestli zámek dále doporučí. Jeden cizinec pak v dotazníku uvedl, že by návštěvu tohoto zámku spíše nedoporučil. Podrobnější výsledky zobrazují grafy 32 a 33.

Graf 32: Spokojenost českých turistů s návštěvou zámku

Graf 33: Spokojenost zahraničních turistů s návštěvou zámku

47

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? Odpovědi u této otázky se různě lišily. Někteří návštěvníci uvedli město, ve kterém bydlí, ale velká část jich uvedla pouze kraj. Proto bylo jednodušší zařadit všechna uvedená města do krajů, aby byl výsledek přehlednější. Největší početní zastoupení bylo českými turisty z kraje Jihomoravského, Jihočeského a Zlínského.

Graf 34: Trvalé bydliště návštěvníků z ČR

Odpovědi cizinců byly také různé, proto jsem je nakonec pro větší přehlednost rozdělila podle státní příslušnosti. Nejvíce jich sem přijelo z Rakouska a Slovenska, což je díky blízkým hranicím s oběma zeměmi celkem pochopitelné.

Graf 35: Trvalé bydliště návštěvníků ze zahraničí

48

18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa V grafu 36 je dobře vidět, že nejvíce českých respondentů ujelo z místa svého bydliště do Valtic trasu mezi 201 – 400 km. Velká část pak zařadila polohu svého bydliště do intervalu 101 až 200 km. Poslední dvě zhruba stejně velké skupiny pak přijeli z kratší vzdálenosti (11 – 50 km nebo 51 – 100 km).

Graf 36: Vzdálenost z místa bydliště českých turistů

Dotazovaní cizinci uváděli nejčastěji polohu svého bydliště ve vzdálenosti 101 – 200 km nebo 51 – 100 km. Malá část jich sem pak musela překonat trasu v délce 401 – 800 km.

Graf 37: Vzdálenost z místa bydliště zahraničních turistů

49

19. Údaje o Vás: Z výsledků výzkumu zpracovaných v grafu 38 vidíme, že se ho zúčastnila celá škála respondentů. Jsou zde zastoupeny osoby různého pohlaví, věku, vzdělání, zaměstnání a také s různou státní příslušností, což zaručuje relativně velkou objektivitu výzkumu. Pohlaví – z celkového počtu 200 dotazovaných bylo 92 osob mužského pohlaví a 108 osob ženského pohlaví.

Graf 38: Pohlaví respondentů

Státní příslušnost – z předcházejících kapitol této bakalářské práce už víme, že 165 respondentů mělo trvalé bydliště v České republice. Zbývající část tvořili cizinci (35 osob). Největší část jich pocházela z Rakouska, několik jich přijelo také ze Slovenska a Německa.

Graf 39: Národnost respondentů

50

Počet obyvatel bydliště – největší část respondentů žije ve městě s počtem obyvatel v rozmezí 10 000 – 50 000. Naopak nejmenší skupina respondentů sem pak přijela z vesnice s počtem obyvatel do 3 000. Podrobné výsledky můžeme vidět v grafu 40.

Graf 40: Počet obyvatel v místě bydliště respondentů

Věk – věkové složení bylo velmi pestré. Nejpočetněji byla zastoupena věková skupina 56 let a více. Zhruba na stejné úrovni pak byly věkové skupiny 18 – 25 let, 36 – 45 let a 46 – 55 let. Kdybychom chtěli vypočítat věkový průměr návštěvníků a použili bychom při výpočtu středové hodnoty skupin (u nejmladší skupiny by to bylo 12 let a u nejstarší 65 let), získali bychom tak číslo 43.

Graf 41: Věk respondentů

51

Vzdělání – nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání byla u většiny respondentů střední škola. Menší část tvořili respondenti s vysokoškolským vzděláním. V pořadí poslední skupinka respondentů se skládala z osob vyučených nebo se základním vzděláním.

Graf 42: Vzdělání respondentů

Zaměstnání – nejvíce dotazovaných osob pracuje buď ve veřejných službách a nebo je již v důchodu. Další větší část jich je pak zaměstnaná v soukromém sektoru. Vcelku početnou skupinu tvořili rovněž studenti. Nejméně početně zastoupeny pak byly osoby v domácnosti či na mateřské, podnikatelé či živnostníci a nezaměstnaní.

Graf 43: Zaměstnání respondentů

52

2.2 Atraktivita zámku Tato kapitola je věnována zjištění celkové atraktivity státního zámku Valtice. K jejímu výpočtu byly použity některé údaje získané přímo od správy zámku. Ostatní potřebné údaje byly zjištěny na základě provedení marketingového výzkumu formou dotazníkového šetření. Tato data byla poté dosazena do samotného vzorce pro výpočet atraktivity. Získaný výsledek celkové atraktivity zámku tak může posloužit k srovnávání atraktivnosti s ostatními památkovými objekty. Vzorec pro výpočet atraktivity: ATD =

d *n* f 1000

d = průměrná vzdálenost místa bydliště českých i zahraničních turistů od památkového objektu n = průměrný počet návštěvníků / den (pouze dny, kdy byl zámek otevřený pro veřejnost) f = průměrná četnost návštěv památkového objektu

Výpočet atraktivity státního zámku Valtice:

ATD =

d * n * f 190 * 323 * 1,65 = 1000 1000

ATD = 101 d=

[(24 * 30) + (31 * 75) + (65 *150) + (76 * 300) + (4 + 600)] = 190km 200

- viz kapitola 2.1.3 Vyhodnocení dotazníkové šetření str. 49 n=

47788 = 323osob / den 148

- viz kapitola 2.1.1 Statistika návštěvnosti státního zámku Valtice str. 25

53

f = 1,65 - viz kapitola 2.4.3 Vyhodnocení dotazníkové šetření str. 31 Celková výše atraktivity zámku Valtice je charakterizována číselným údajem 101. Tato poměrně nízká hodnota je pravděpodobně nejvíce ovlivněna kratší návštěvnickou sezónou a také menší průměrnou vzdáleností památky od místa bydliště respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření už víme, že nejvíce zahraničních návštěvníků sem přijelo z Rakouska a Slovenska, zemí s malou vzdáleností v porovnání např. s turisty z Japonska, kteří hojně navštěvují např. zámek Hluboká, jehož atraktivita činí 1 431. Dalším vysvětlením pro nízkou hodnotu atraktivity zámku Valtice může být i blízká poloha zámku Lednice, který bývá v případě volby prohlídky jednoho z nich návštěvníky více preferován. Rovněž důležitým aspektem, který atraktivitu ovlivňuje, je i četnost návštěv. V našem případě prohlídku již zmiňovaného zámku Valtice více jak polovina oslovených návštěvníků absolvovala poprvé.

54

3 SWOT analýza SWOT analýza, o které pojednává tato kapitola, byla vypracována na základě zjištění dostupných fakt o městě a zámku a informací získaných marketingovým výzkumem. Vychází taktéž ze statistických údajů od správy zámku a jsou v ní zahrnuty rovněž moje vlastní myšlenky. Pro lepší a přesnější přehled jsou slabé a silné stránky SWOT analýzy popsány zvlášť pro město i zámek. Příležitosti a hrozby už potřeba rozdělovat jednotlivě nebyla, proto jsou popsány společně. Silné stránky města Valtice: •

výhodná poloha města v příhraničí,

•

historické památky ve městě i v jeho blízkém okolí,

•

bohatý kulturní program města po celý rok (udržování lidových tradic),

•

krásná příroda okolních lužních lesů, vodní plochy v okolí (vhodné místo pro letní rekreaci),

•

rozvinutá síť cyklostezek a vinařských stezek (aktivní rekreace),

•

vinařské centrum jižní Moravy (kulturní akce s vinařskou tématikou po celý rok),

•

turistické informační centrum ve městě (zajištění propagace města).

Silné stránky státního zámku Valtice: •

součást Lednicko-valtického areálu, památka UNESCO (zajištění zájmu turistů nejen z regionu a ČR, ale i ze zahraničí),

•

výhodná poloha zámku v centru města,

•

atraktivita zámku pro filmaře (natáčení filmů a pohádek, např. Princ a Žabák, Tři srdce..),

•

kulturní akce konané přímo v prostorách zámku (např. festival Hradologie nebo šermířská vystoupení),

•

vysoká úroveň poskytovaných služeb (průvodcovské služby, obsluha v pokladně…),

•

vybavení interiérů (např. nádherné interiéry ve stylu španělského baroka v zámecké kapli),

•

zámecký park se sochařskou výzdobou a lavičkami (místo pro odpočinek),

•

zámecký sklep (možnost degustace vín ze soutěže Salón vín České republiky). 55

Slabé stránky města Valtice: •

menší nabídka služeb,

•

absence veřejného WC ve městě,

•

rekonstrukce náměstí konaná během turistické sezóny (občasné problémy s parkováním),

•

slabší návštěvnost v určitých ročních obdobích (např. zima),

•

horší stav některých vozovek v okolí Valtic.

Slabé stránky státního zámku Valtice: •

omezená nabídka zboží v prodejně,

•

slabší návštěvnost na II. prohlídkovém okruhu,

•

malý podíl zahraničních návštěvníků,

•

nižší návštěvnost na počátku a konci sezóny,

•

absence pravidelných nočních prohlídek zámku,

•

absence dalších aktivit (např. jízda v kočáře, opakované kostýmové prohlídky…),

•

omezená otevírací doba (krátká návštěvnická sezóna)

Příležitosti pro město i státní zámek Valtice: •

spolupráce s jinými památkovými objekty v regionu (sleva na vstupném při návštěvě spolupracujících památek),

•

větší spolupráce se zahraničím, častější účast na veletrzích CR v zahraničí (přilákání většího počtu zahraničních turistů)

•

zvyšování životní úrovně obyvatel (větší touha cestovat)

•

vybudování centra pro adrenalinové sporty (např. lanové centrum)

•

finanční prostředky (dotace) od státu

Hrozby pro město i státní zámek Valtice: •

konkurence ostatních památek v okolí (hlavně blízkého zámku Lednice),

•

finanční krize (nedostatek financí pro návštěvu památkových objektů),

•

zvyšování cen pohonných hmot,

•

preference zahraničních zájezdů některých osob před cestováním po českých památkách,

•

zhoršující se kvalita vozovek v celé ČR. 56

4 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Vypracováním SWOT analýzy byly mimo jiné zjištěny také slabé stránky města Valtice i samotného památkového objektu. V této kapitole jsou uvedeny návrhy, jak tyto slabé stránky odstranit. •

Omezená nabídka zboží v prodejně – rozšíření sortimentu zboží především v oblasti suvenýrů a propagačních materiálů, zavedení prodeje občerstvení (nápoje, drobné sladkosti).

•

Slabší návštěvnost na II. prohlídkovém okruhu – vytvoření lepší propagace tohoto prohlídkového okruhu.

•

Malý podíl zahraničních návštěvníků – účast na co možná největším počtu veletrhů CR v zahraničí, navázání spolupráce se zahraničními CK a CA, zasílání propagačních materiálů a přehledů týkajících se akcí konaných ve městě a na zámku do měst především v rakouském a slovenském pohraničí.

•

Nižší návštěvnost na počátku a konci sezóny – snížení vstupného o 10 % v prvním a posledním měsíci návštěvnické sezóny, zavést více akcí v těchto měsících (např. koncert, kostýmové prohlídky…).

•

Absence pravidelných nočních prohlídek zámku – zavedení nočních prohlídek zámku o víkendech doplněných představením v dobových kostýmech.

•

Absence dalších aktivit – zavedení opakovaných kostýmových prohlídek, založení dětského koutku v zámeckém parku, nabídka projížděk v kočáře.

•

Omezená otevírací doba (krátká návštěvnická sezóna) – rozšíření otevírací doby v měsících dubnu a říjnu, prodloužení návštěvnické sezóny zámku.

•

Menší nabídka služeb ve městě – snaha o rozšíření nabídky služeb ve městě, podpora podnikatelů městem.

•

Absence veřejného WC – výstavba veřejného WC v centru města.

•

Slabší návštěvnost v určitých ročních obdobích (zima) – obohacení kulturního kalendáře o akce konané právě v tomto období, lepší propagace těchto akcí.

•

Horší stav některých vozovek v okolí Valtic – využití části peněžních prostředků z rozpočtu města a regionálních operačních programů na opravu těchto vozovek.

57

Závěr První část této bakalářské práce se zabývá především popisem historie a turistických zajímavostí města Valtice a jeho okolí. Dále je zde uvedena charakteristika státního zámku Valtice jako významné kulturně–historické památky České republiky zařazené v seznamu UNESCO. Druhá část práce je pak zaměřena na specifikací typického návštěvníka tohoto zámku. Zjišťování

profilu

samotného

návštěvníka

zámku

bylo

prováděno

pomocí

marketingového výzkumu formou dotazníkového šetření, který probíhal přímo v zámeckém komplexu. Dotazovanými byly takové osoby, které se právě v den marketingového výzkumu zúčastnily prohlídky alespoň jednoho prohlídkového okruhu v zámku a rovněž byli ochotni dotazník vyplnit. Toto dotazníkové šetření probíhalo ve třech etapách. Na počátku sezóny v měsících dubnu a květnu bylo vyplněno celkem 40 dotazníků. Během měsíců června a července bylo respondenty vyplněno dalších 80 dotazníků a v měsících srpnu a září proběhla poslední část výzkumu, při níž bylo opět získáno 80 vyplněných dotazníků. Celkem tedy otázky v dotazníku zodpovědělo 200 respondentů, z nichž jich 165 bylo obyvateli České republiky a 35 pocházelo ze zahraničí. Všechna data získaná z vyplněných dotazníků byla v další fázi postupně zpracována do tabulek a následně zakreslena do grafů. U většiny otázek jsou data vyhodnocena zvlášť pro české návštěvníky a zvlášť pro cizince. Z dotazníkové šetření vyplynulo, že většina respondentů přijela do regionu na výlet a nebo si tuto oblast vybrala jako místo pro svoji dovolenou. Cestu sem si organizovali z velké

části

individuálně

a

do

Valtic

přijeli

nejčastěji

automobilem

v

doprovodu kamarádů či rodiny. Jejich prioritami pro výběr tohoto regionu byla především města a historické památky a také rekreační sport a turistika. Průměrná délka pobytu dotazovaných osob v regionu činila 5 dnů. Z ubytovací zařízení pro přenocování volili respondenti nejčastěji penzion. Zámek ve Valticích se více než polovina respondentů rozhodla navštívit ještě před zahájením výletu či pobytu. Procentuálně téměř stejně velká skupina oslovených osob zámek navštívila v době marketingového výzkumu poprvé. Z poskytovaných služeb na zámku pak byl respondenty nejlépe hodnocen přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu a nejhůře nabídka zboží v prodejně. Prohlídka zámku zřejmě většinu respondentů zaujala, protože podstatná část jich v dotazníku uvedla, že by návštěvu zámku určitě doporučila svým přátelům a 58

známým. Rovněž návštěva města Valtice se jim líbila a byli zde až na drobné nedostatky se vším spokojeni. Co se týče polohy bydliště dotazovaných osob, více jak dvě třetiny pocházeli z České republiky, a to nejčastěji z Jihočeského a Jihomoravského kraje. Respondenti ze zahraničí přijeli nejčastěji ze sousedských zemí Rakouska a Slovenska. Průměrná vzdálenost jejich bydliště od památkového objektu činí 190 km. Tato druhá část bakalářské práce rovněž zahrnuje různé statistiky týkající se návštěvnosti zámku Valtice, které byly získány přímo od správy zámku. Z přiložených grafů pak lze mimo jiné zjistit, že nejvíce prohlídek proběhlo během měsíce srpna a byly vedeny převážně v českém jazyce. Na základě těchto získaných údajů byl vypočítán stupeň atraktivity zámku Valtice (101) pro turisty, díky němuž můžeme zámek srovnávat s ostatními památkovými objekty podobného charakteru. Tuto poměrně nízkou hodnotu atraktivity pravděpodobně nejvíce ovlivnila krátká návštěvnická sezóna a také mimo jiné menší průměrná vzdálenost zámku od místa bydliště dotazovaných osob. Třetí část práce se zabývá SWOT analýzou pomocí níž byly odhaleny silné a slabé stránky nejen samotného zámku, ale i města Valtice. Dále byl vypracován seznam příležitostí a ohrožení, při jehož vytváření jsem vycházela především z poznání těchto slabin a předností. V poslední části bakalářské práce jsou pak uvedeny návrhy na zvýšení návštěvnosti zámku i města Valtice. Jedná se hlavně o odstranění slabých stránek s cílem zvýšení zisků díky většímu přílivu turistů. Zájem o návštěvu zámku ze strany turistů by patrně ještě více narostl díky zavedení nočních prohlídek a dalších aktivit jako jsou např. pravidelné kostýmové prohlídky či možnost projížďky v kočáře. Rovněž jako důležitý aspekt pro zvýšení návštěvnosti považuji rozšíření otevírací doby zámku v měsících dubnu a říjnu a prodloužení návštěvnické sezóny. Ostatní návrhy jsou popsány v kapitole 4 Návrhy na zvýšení návštěvnosti.

59

Seznam použité literatury JEŘÁBEK, Tomáš. Valtice. Brno : Gloriet s. r. o., 2003. ISBN 80-86752-01-1. AUGUSTIN, Josef. Velká encyklopedie měst a obcí ČR. 1. vyd. Sokolov : Arbor Sokolov a. s., 2001. 992 s. ISBN 80-901534-1-0. KORDIOVSKÝ, Emil, et al. Město Valtice. [s.l.] : Moraviapress, 2001. 530 s. ISBN 8086181-48-0. KLUSÁK, Dalibor. Lednice / Valtice. 1. vyd. Praha : ČTK – Pressfoto, 1986. 102 s. ISBN 59-461-83. HOSÁK, Ladislav, et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1981. 365 s. ISBN 25-102-81. ŠKOLL, Jaroslav. Historie Valtic [online]. 1999-2009 [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: . Informace pro turisty [online]. c1999-2009 [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: . Historie zámku [online]. c2008 , 25. 11. 2009 [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: . Kalendář akcí [online]. [2003] [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: . Valtické památky [online]. c1999-2009 [cit. 2009-10-10]. Dostupný z WWW: . Historie

[online].

[2001]

[cit.

2009-10-10].

Dostupný

z

WWW:

2009-10-10].

Dostupný

z

WWW:

. Břeclav

[online].

c2005

[cit.

. Charakteristika oblasti [online]. [2003] [cit. 2009-10-10]. Dostupný z WWW: . Muzejní

expozice

[online].

c2006

[cit.

2009-10-10].

Dostupný

z

WWW:

. Novomlýnské nádrže [online]. [2005] [cit. 2009-10-10]. Dostupný z WWW: .

60

Citace [1] Fotogalerie Valtic a okolí [online]. c1999-2009 [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: . [2] Galerie [online]. c2008 , 25.11.2009 [cit. 2009-09-25]. Dostupný z WWW: . [3] Otevírací doba [online]. c2008 , 25.11.2009 [cit. 2009-09-27]. Dostupný z WWW: . [4] Vstupné [online]. c2008 , 25.11.2009 [cit. 2009-09-27]. Dostupný z WWW: .

61

Přílohy: Příloha 1.: Dotazník návštěvníka zámku Valtice – v českém jazyce DOTAZ N Í K Pro návštěvníka vybraného hradu nebo zámku ve správě NPÚ – společná část 1.

2.

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení Jak často navštěvujete tento hrad (zámek)? poprvé podruhé

potřetí

jiné důvody…

již vícekrát

3.

Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) prostřednictvím CK individuálně jsem na služební cestě nebo CA

4.

5.

Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….……..

6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech 7.

skupinový zájezd

kolik dnů ………………..

jinde………………………..

Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu (zámku)? reference od známých informace od CK n.CA tištěné informace rozhlas, televize turistické informační centrum internet 9.

zima

jinak …………

vlastní zkušenost jiný…………….

Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto regionu (místa)

jinak :

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil(a)? doplnit

11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku dobře vybavená zařízení pro kultura historická města a památky kulturní akce a zábava turisty sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………

62

12. S kým cestujete? sám/sama

s rodinou

s kamarády/se známými

se skupinou/se zájezdem

jinak…………………………………………………….. 13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) jinak………… automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky ………… 14. S čím jste při návštěvě města Valtice byl(a) nespokojen(a)? špatné značení neochotný personál problémy s parkováním malá nabídka služeb doprava (MHD) nic

jiné

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení 1 2 3 4 5 nevím ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboží v prodejně 1 2 3 4 5 nevím Úroveň průvodcovských služeb 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Možnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3 4 5 nevím 16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne

určitě ne

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více 19. Údaje o Vás: muž pohlaví

žena ČR Rakousko

stát, ve kterém máte bydliště

Slovensko Holandsko

počet obyvatel bydliště

do 3 tis

3-10 tis

10-50 tis

50-100 tis

věk

do 17 let

18-25

26-35

36-45

vzdělání zaměstnání

základní/vyučen

zaměstnanec veřejné služby v domácnosti/mateřská

Místo:

střední zaměstnanec soukromý sektor důchodce

Tazatel:

63

Německo Jiný 100- 1 nad 1 mil mil 56 a 46-55 více vysokoškolské

podnikatel /živnostník nezaměstnaný

Datum:

Příloha 2.: Dotazník návštěvníka zámku Valtice – v anglickém jazyce QUESTIONAIRE For a visitor of a chosen castle or chateau administered by NPÚ – common part 1.

2.

What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing business trip health stay, treatment, spa How many times have you visited this castle (chateau)? once twice three times 3. individually

4.

other reasons………

more times

How is your trip organised? (you can tick two answers) by travel office or agency I’m on a business trip collective tour

Which season do you usually visit this region in? spring summer

autumn

winter

5.

How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days ……………

6.

How long are you going to stay in the Czech Republic this time (only for foreigners)? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days ……………

7. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places nowhere somewhere else……………….. 8.

What has motivated you to visit this castle (chateau)? information from travel office references from friends printed information or agency radio, TV tourist information centre Internet

9.

When did you decide on the visit of this castle (chateau)? I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region.

my own experience other……………. otherwise:

10. What else are you going to visit or have you visited in this region? (to be supplemented individually for each castle or chateau) other ………… 11. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house otherwise ………… boarding house camping site at friends’/relatives’ 12. What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) quiet environment no forests, water reservoirs, nature clean environment noise landscape rivers historical towns and cultural events and culture well-equipped tourist facilities monuments entertainment sport, activity performance sport recreation sport, tourism active recreation other work reasons private reasons other…………………………… 13. Who are you travelling with? on my own with family with friends/acquaintances another way…………………………………………………..

with a group/tour

14. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) car motorcycle bicycle train bus on foot or another way……………. 15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) best average worst evaluation Clarity of information for visitors (marking etc.) Approach and helpfulness of cash desk staff in the object

64

1

2

3

4

5

I don’t know

1

2

3

4

5

I don’t know

Offer of goods in the shop Level of guide services Entrance fee height Possible choice from more sightseeing routes Place to rest, waiting time for the visit General impression from the object’s eye-appeal General satisfaction with the level of services

1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4

5 5 5 5 5 5 5

I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know

16. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not 17. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)? ………………………………………………………………………………………………………………. 18. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more 19. Your personal details: male sex

female

Slovakia Germany Holland Other…………… over 1 Less than 10-50 50-100 100,000 Population in your million 3,000 thousan thousand 1 million residence d up to 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 and more age primary/vocational secondary college/university education public administration private sector employee entrepreneur/businessman occupation employee housewife/maternity leave pensioner unemployed The state where you have a residence

Place:

CR Austria 3-10 thousand

Enquirer:

Date:

65

UMFRAGE Für Besucher der ausgewählten Burg oder des ausgewählten Schlosses in der Verwaltung von NPÚ – gemeinsamer Teil 1.

Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region? Urlaub, Ruhe Ausflug Besuch der Verwandten, Bakannten andere ich fahre nur durch Dienstreise Gesundheitsaufenthalt, Heilung, Bad Gründe………

2.

Wie oft besuchen Sie diese Burg (dieses Schloss)? zum erstenmal zum zweitenmal

3.

4.

zum drittenmal

schon mehrmals

Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) individuell mit Reisebüro oder Dienstreise Reiseagentur In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst

Gruppenausflug

Winter

5.

Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? wieviel Stunden (ohne Übernachtung) ……... wieviel Tage………………..

6.

Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? (nur für Ausländer) wieviel Stunden (ohne Übernachtung).……..

wieviel Tage………………..

7. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und in dieser Region in Prag an mehreren nirgendwo Stelle Stellen 8.

9.

Wie sind Sie zum Besuch des Schlosses (der Burg) motiviert? Referenzen von den Infos von Reisebüro Presseinfos Bekannten (Agentur) Radio, Fernsehen Touristisches Infozentrum Internet

anders………………………

Eigene Erfahrung anders…………….

Wann haben Sie sich für den Besuch des Schlosses (der Burg) entschieden? ich habe es noch vorher geplant anders: ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden

10. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? ………… 11. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension

Camp

Hütte bei Bekannten, Verwandten

anders…………

12. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) schöne Umwelt ohne Wälder, Natur saubere Umwelt Wasserflächen Lärm Landschaft historische Städte und gut ausgestattete Einrichtungen Kultur Sehenswürdigkeiten für Touristen Kulturveranstaltungen Sport, Leistungssport Erholungssport, Touristik Aktiver Urlaub Bewegung andere Arbeitsgründe Privatgründe andere…………………………… 13. Mit wem reisen Sie? mit Kameraden, Bekannten andere…………………………………………………….. allein

mit Familie

mit der Gruppe

14. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) Auto Motorrad Fahrrad Zug Buss zu Fuss oder anders…………….

66

15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? ( 1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) Bewertung die beste die Bewertu ng

Die Verständlichkeit der Infos für Besucher (Schilderung….) Die Einstellung der Bedienung in der Kasse des Objekts Angebot der Waren im Geschäft

Durchschnitt

schlechteste Bewertung ich weiss nicht

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Niveau der Begleiterdienstleistungen

1

2

3

4

5

Die Höhe von Eintrittsgeld

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

Möglichkeit der Auswahl aus mehreren Besichtigungstrassen Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch Gesamter Eindruck aus der Atraktivität des Objektes Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau der Dienstleistungen

16. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja eher ja ich weiss nicht eher nicht

sicher nicht

17. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…) ………………………………………………………………………………………………………………. 18. Schätzen Sie die Entferung aus Ihrem Wohnort Bis 10 Km 11 bis 50 Km 51 bis 100 Km 101 bis 200 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 801 bis 1200 Km 1201 bis 1600 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 3001 bis 5000 Km 5001 und mehr Km 19. Angaben von Ihnen: Mann Geschlecht Stadt, wo Sie wohnen

Frau Die Tschechische Die Slowakei Die BRD Republik Österreich Holland anders… 3-10 000 10-50 000 50-100 000 100- 1 Ml über 1 Ml

Bis 3000 Zahl der Einwohner Ihres Wohnortes bis 17 18-25 26-35 36-45 Alter Grundschule Mittelschule Ausbildung Staatssngestellter Angestellter im privaten Beruf Sektor Mutterschaftsurlaub Rentner Ort:

Name:

46-55 56 und mehr Hochschule Unternehmer Der Arbeitslose Datum:

67