VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

V l i v kr a j s ké a l o ká l n í p o l i t i ky n a v y u ž i t í p a má t e k v c e s t o v n í m r u c h u v mi kro re g i o n u V l t a v o t ý n s ko Bakalářská práce

Autor: Kateřina Cögerová Vedoucí práce: Mgr. Petr Šmergl Jihlava 2013

Anotace CÖGEROVÁ, Kateřina. Vliv krajské a lokální politiky na využití památek v cestovním ruchu v mikroregionu Vltavotýnsko. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Petr Šmergl. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem krajské a lokální politiky na využití památek v cestovním ruchu v mikroregionu Vltavotýnsko. Teoretická část práce je zaměřena na památky v mikroregionu Vltavotýnsko a existenci politiky cestovního ruchu na krajské a lokální úrovni. V praktické části je zkoumáno, zda politická scéna v mikroregionu Vltavotýnsko reflektuje potřebu udržet památky v atraktivní podobě. Klíčová slova: Mikroregion. Týn nad Vltavou. Památky. Politika cestovního ruchu.

Annotation CÖGEROVÁ, Kateřina. The influence of regional and local policies on the use of monuments in tourism in the microregion Vltavotýnsko. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor Mgr. Petr Šmergl. Degree of skill: Bachelor. Jihlava 2013.

This thesis deals with the influence of regional and local policies on the use of monuments in tourism in the microregion Vltavotýnsko. The theoretical part is focused on the monuments in the microregion Vltavotýnsko and the existence of a tourism policy at the regional and local level. The practical part is examined, if the political scene in the microregion Vltavotýnsko reflex the need to maintain an attractive monuments in the form. Key words: Microregion. Týn nad Vltavou. Sights. Tourism policy.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce, Mgr. Petru Šmerglovi za cenné rady, ochotu a trpělivost při vedení bakalářské práce. Dále také zaměstnancům Informačního centra a Městského muzea v Týně nad Vltavou za poskytnutí podkladů.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Vltavotýnsko jako mikroregion .................................................................................. 9 1.1 Základní charakteristika mikroregionu Vltavotýnsko ............................................. 9 1.2 Historie Vltavotýnska .............................................................................................. 9 2 Památky mikroregionu Vltavotýnsko ...................................................................... 10 2.1 Týn nad Vltavou jako správní centrum osad ......................................................... 11 2.1.1 Týn nad Vltavou ............................................................................................. 11 2.1.2 Památky v místních částech Týna nad Vltavou .............................................. 13 2.2 Památky v dalších obcích mikroregionu Vltavotýnsko......................................... 13 3 Existence politiky CR – turismu ............................................................................... 15 3.1 Nositelé politiky CR .............................................................................................. 15 3.2 Kraje ...................................................................................................................... 16 3.3 Obce ...................................................................................................................... 16 3.4 Legislativa ............................................................................................................. 17 3.5 Financování ........................................................................................................... 17 4 Volby do Zastupitelstva Jihočeského kraje ............................................................. 17 4.1 Volební programy stran......................................................................................... 18 4.2 Možnosti čerpání finančních zdrojů v Jihočeském kraji ....................................... 19 4.3 Grantové programy Jihočeského kraje .................................................................. 19 5 Volby do zastupitelstev obcí ...................................................................................... 20 5.1 Financování vybraných památek mikroregionu .................................................... 21 5.1.1 Týn nad Vltavou ............................................................................................. 21 5.1.2 Dolní Bukovsko .............................................................................................. 22 5.1.3 Temelín ........................................................................................................... 23 5.1.4 Všemyslice ..................................................................................................... 23 5.1.5 Žimutice.......................................................................................................... 23 6 MAS Vltava, o. s. ........................................................................................................ 24 6. 1. Rozvoj Vltavotýnska 2007 – 2013 ...................................................................... 24 7 Praktická část ............................................................................................................. 25 7.1 Úvod ...................................................................................................................... 25 7.2 Dotazníkové šetření ............................................................................................... 25 6

7.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 48 Závěr .............................................................................................................................. 49 Seznam použité literatury ............................................................................................ 50 Knižní publikace ......................................................................................................... 50 Elektronické publikace ................................................................................................ 50 Seznam použitých zkratek ........................................................................................... 54 Seznam tabulek ............................................................................................................. 54 Seznam grafů ................................................................................................................. 55 Seznam obrázků ............................................................................................................ 56 Přílohy ............................................................................................................................ 57 Přílohy A Mapy ........................................................................................................... 57 Příloha B Dotazníkové šetření .................................................................................... 59 Přílohy C Památky v mikroregionu............................................................................. 65

7

Úvod Bakalářská práce je zaměřena na vliv krajské a lokální politiky z hlediska využití památek v cestovním ruchu v mikroregionu Vltavotýnsko. Toto téma jsem si vybrala sama, protože v Týně nad Vltavou žiji skoro celý svůj život a tato problematika mi je blízká. V Informačním centru v Týně nad Vltavou jsem vykonávala svou povinnou 3 – týdenní praxi a následně jsem zde působila brigádně jako referentka. Během svého působení jsem se blíže seznámila s většinou památek, které může mikroregion návštěvníkům nabídnout a měla jsem možnost sledovat politicky činné subjekty v oblasti rozvoje turistického ruchu, zaměřený zejména na uchování památek, které podporují atraktivitu mikroregionu. Jako obyvatelka města jsem si nemohla nevšimnout opomíjených problémů, které se týkají uchování atraktivity památek ze strany obecní samosprávy. Ale bohužel většina občanů nemá možnost ovlivnit to, jak se danou problematikou památek zabývá obecní a krajská samospráva. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce zahrnuje základní informace o mikroregionu a jeho historii. Následující kapitoly jsou věnovány památkám Vltavotýnska, stručnému přehledu o existenci politiky v cestovním ruchu. Na tuto kapitolu navazuje přehled politických stran v krajském a obecním zastupitelstvu a možnosti čerpání finančních zdrojů na zachování památek z krajského a obecního rozpočtu a grantových programů. Praktická část je zaměřena na zjištění, zda politická scéna na lokální a regionální úrovni reflektuje či nereflektuje potřeby zachování památek v mikroregionu. Pomocí šetření, kterého se zúčastnily subjekty, které se o památky starají nebo v nich působí jako zaměstnanci, bych chtěla poukázat na to, jaké případné nedostatky jsou těmito subjekty vnímány. Závěrem bude hodnocení a navrhnutí možných opatření, která by vedla k odstranění těchto problémů. Nebo naopak zjištění, které nástroje kraje a obce na podporu památek jsou účinné.

8

1 Vltavotýnsko jako mikroregion 1.1 Základní charakteristika mikroregionu Vltavotýnsko Mikroregion – mikroregionem se rozumí sdružení obcí, jejichž účelem je dosažení stejného cíle. Mikroregiony nevznikají příkazem nadřízeného orgánu nebo zákonem, ale z vlastní iniciativy. [1] V centru jižních Čech se nachází region nazývaný Vltavotýnsko. Tento název nese díky městu Týn nad Vltavou, jež bylo centrem tehdejšího panství. I na základě něj je větší část nynějšího Vltavotýnska územně vymezena. Nyní jsou součástí Týna nad Vltavou sídla Břehy, Cihelny, Hněvkovice rozprostírající se na levém a pravém břehu Vltavy, Jarošovice, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice a Vesce. Vltavotýnský mikroregion je tvořen 14 obcemi skládajících se z 58 sídel a počet jeho obyvatel činí necelých 14 200. Mikroregion se skládá z obcí Bečice, Dobšice, Čenkov u Bechyně, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chráštany, Modrá hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice. [Spolek pro rozvoj regionu; 2010; S. 4–5]

1.2 Historie Vltavotýnska Už prvním osadníkům oblast Vltavotýnska naskýtala vhodné existenční podmínky. Bezprostřední blízkost soutoku řek Vltavy a Lužnice poskytovaly obyvatelům dostatečnou

potřebu

zásob

vody

a

ryb,

tvořily

obranný

přírodní

systém

proti nepřátelům. Na tocích se také nabízela možnost vystavět a provozovat mlýny. Oblast se rovněž díky své výhodné poloze stala významným obchodním uzlem. Soutok řek je dodnes zeměpisným středem Vltavotýnska. Význam oblasti byl v minulosti dán také tím, že Týn nad Vltavou se na určitou dobu stal i okresním městem. Již ve středověku se týnská tvrz, sídlo biskupského správce, stala prvním správním centrem Vltavotýnska. Přibližně ve druhé polovině 13. století bylo sídlo nahrazeno kamenným hradem. Tento hrad sloužil především jako ochrana města a obchodních tras. První trasa vedla z Norimberku přes Týn až do Vídně. Druhá, též označovaná jako solná cesta, vedla z Pasova přes Týn až do vnitrozemí. Celé panství spadalo pod správu hradu. Postupem

času

byly

hranice

panství

rozšiřovány

nákupem

dalších

obcí,

nebo zmenšovány prodejem obcí. 9

Období husitských válek znamenalo změnu ve správním systému a v Čechách bylo vytvořeno 12 krajů. S tím souviselo i první pojmenování správců, hejtmanů. Týn nad Vltavou náležel ke kraji Bechyňskému. V 17. století, za vlády Marie Terezie, došlo k výraznému zlomu v rozdělení a to tak, že Bechyňský kraj byl rozdělen na dva kraje. Táborský a Českobudějovický, pod který spadalo i Týnské panství. V 19. století následovala další změna, vytvoření okresů. Týn nad Vltavou prošel během let několika proměnami. Byl centrem soudního okresu, tzv. smíšeným okresním úřadem, který spojoval správu a soudnictví. Byl také jedním z nejmenších okresů. V roce 1960 byl okres Týn nad Vltavou zrušen, jeho části území byly přiděleny sousedním okresům. Okres České Budějovice získal největší část území. Tyto hranice zůstávají v Jihočeském kraji dodnes, až na malé změny. [Sudová M., Procházka L.; 2000; S. 6–27]

2 Památky mikroregionu Vltavotýnsko Kulturní památka – Je hmotným dokladem společenského vývoje. Je to historický jev, který je určený svým útvarem, hmotou a způsobem jejího zpracování. Památku označujeme za dílo, které pro svůj význam v kultuře zasluhuje, aby bylo zachováno. [Blažíček O. J.; 1962; s. 151] Movitá kulturní památka – Je chráněna zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. K movitým památkám patří výtvarná díla malířství, sochařství a řemesla, technická díla, archeologické nálezy a hudební památky. [2] Nemovitá kulturní památka – Je chráněna zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Z hlediska veřejnosti tvoří nejznámější část památkového Fondu České republiky. K nemovitým kulturním památkám patří státní hrady, zámky, církevní a náboženské stavby, městské budovy, kapličky a Boží muka. [3] Církevní (sakrální) památka – Kulturní památka, která je spojena s kultovními nebo církevními účely (kostely, kaple, kapličky, fary, synagogy, hřbitovy, hrobky, náhrobky a Boží muka). [4] Mikroregin Vltavotýnsko sdružuje vedle města Týn nad Vltavou dalších 13 obcí. Obce v rámci mikroregionu se řídí svým vlastním rozpočtem, ze kterého případně vynakládají 10

potřebné finanční částky na obnovu a rekonstrukci památek. V mikroregionu existuje několik

organizací,

jež

se

starají

a

podporují

rozvoj

kulturních

památek

na Vltavotýnsku. V mikroregionu se hojně vyskytují sakrální stavby, které jsou spojeny s tragickými událostmi, zejména válečnými, které se zde udály koncem 18. století. V této podkapitole jsou představeny jednotlivé obce Vltavotýnska s jejich nejvýznamnějšími památkami. Ve většině případů jsou památky ve správě Národního památkového ústavu nebo jsou ve vlastnictví soukromých majitelů [Krausová; 2000; s.4-9, Spolek pro rozvoj regionu; 2010; S. 3–5]

2.1 Týn nad Vltavou jako správní centrum osad Osada – Je definována jako prostorově oddělená nebo integrovaná část obce a nebývá samosprávným útvarem. [5] Město je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností III. typu a je tvořeno místními částmi Břehy, Cihelny, Hněvkovice na levém a pravém břehu Vltavy, Jarošovice, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice a Vesce. [Spolek pro rozvoj regionu; 2010; s. 17–20]

2.1.1 Týn nad Vltavou Do městské památkové zóny Týna jsou soustředěny budovy umístěné na náměstí Míru. Zónu tvoří osa objektů: Zámecká budova, kostel sv. Jakuba, Stará pošta a Radnice. [6] Zámecká budova – Muzeum Městské muzeum, budova bývalého zámku, je nejrozsáhlejší stavbou náměstí Míru. Raně barokní stavba je z větší části původní, zdobí ji střešní štítky. [7] Na jaře roku 2013 se obec zasloužila o zisk dotace na rekonstrukci interiéru muzea. Finanční prostředky budou čerpány z Regionálního operačního programu ROP Jihozápad. [8] Zámecká budova – Podzemní chodby Podzemní chodby pocházejí z 15. století. Jejich vchod je umístěn v budově zámku. Částečně se nachází pod budovou zámku a pod náměstím Míru. Důvod vzniku podzemního labyrintu není zcela jasně známý. Podle teorií byly chodby vybudovány kvůli odvodnění náměstí, úkrytu před nepřáteli nebo těžbě nerostů. Nyní jsou podzemní 11

chodby zpřístupněny v letních měsících. Tyto chodby patří k technickým památkám města. [9] Kostel sv. Jakuba a kostel sv. Víta Kostel sv. Jakuba zdobí nynější náměstí Míru od druhé poloviny 13. století. Roku 1569 byl chrám zasvěcen sv. Jakubovi. Původním patronem byl sv. Kryštof. Od začátku 17. století kostel prošel několika rekonstrukcemi. Byla k němu přistavěna kaple sv. Barbory s podzemní kryptou pro významné osobnosti města. V roce 1719 byl kostel vybaven barokními varhany, které jsou až dodnes chloubou kostela. [10] Barokní hřbitovní kostelík sv. Víta se nachází na hřbitově, který byl postavem při morové epidemii v letech 1680 – 1681. [11] Stará pošta Též označovaná jako dům č. 86 a 87, ten vznikl na sklonku 17. století., spojením goticko-renesančních domů. Od roku 1776 zde fungovala císařská pošta, která se dědila z generace na generaci. [12] Radnice V roce 1796 byla budova přestavěna rodáky Františkem Kaplickým a Janem Kaucem. Již od 16. století byla nynější radnice využívána např. jako pivovar a chlebnice. Vzhledem k tomu, že město nemělo dostatek finančních prostředků na obnovu budovy, zanikla věžička s hodinami. [13] Další památky města Kašna Historická kašna, která je ozdobou týnského náměstí, pochází nejspíš z konce 17. století. V roce 1759 se uskutečnila její oprava, toto datum nám přibližuje vznik kašny. Kašna prošla od doby svého vzniku několika rekonstrukcemi. Otáčivé hlediště Unikát, založený místí ochotnickou scénou v roce 1983, se nachází na místě bývalého týnského kamenného hradu, který byl postaven ve 13. století. V současnosti zde nalezneme pouze zbytky kamenného mostu. Otáčivé hlediště je ve vlastnictví 12

divadelního spolku Vltavan, který zde každoročně pořádá letní divadelní představení. Hlediště se nachází v přírodním prostředí a je řazeno k technickým památkám města. Železný most a další památky Původně dřevěný most, který byl roku 1891 stržen ledovými krami. Roku 1892 byl most přestavěn na most železný a dnes je řazen k technickým památkám města. [Krausová; 2000; s. 74–83] Mezi sakrální památky patří také Boží muka na Malé Straně, kaple sv. Jana Nepomuckého, umístěna mezi kruhovým objezdem a náměstím Míru, kaple Panny Marie Karlovské, která se nachází nedaleko náměstí. [14]

2.1.2 Památky v místních částech Týna nad Vltavou V Netěchovicích se nachází kaple sv. Václava, postavená na sklonku roku 1902. V Kolodějích nad Lužnicí se nachází barokní zámek. Renesanční tvrz byla přestavěna roku 1565 Adamem Čabelickým ze Soutic. V současné době je zámek ve vlastnictví soukromé společnosti. Vzhledem k tomu, že byl zámek značně poškozen povodněmi roku 2002, probíhají zde skoro každým rokem rekonstrukce. Na financování oprav se podílí město Týn nad Vltavou, z jehož rozpočtu jsou každoročně vyhrazovány určité finanční částky. Vzhledem k tomu, že soukromý majitel nevynakládá dostatečné množství financí na rekonstrukci zámku, v letních měsících se zde scházejí dobrovolníci, kteří se snaží historickou budovu opravovat na vlastní náklady. Většinou se jedná o drobné úpravy. V Hněvkovicích na pravém břehu Vltavy se nachází budova zámku, původně renesanční tvrz z roku 1584, vybudovaná Volfem Hozlauerem z Hozlau. V současnosti prostory zámku slouží jako učebny učiliště. Kaple sv. Václava z roku 1902 v Netěchovicích a Boží muka z poloviny 18. století v Nuzicích patří k sakrálním památkám, které spadají pod péči Národního památkového ústavu. [Spolek pro rozvoj regionu; 2010; s. 20–22]

2.2 Památky v dalších obcích mikroregionu Vltavotýnsko Tato kapitola je věnována památkám třinácti obcí sdruženým v daném mikreregionu.

13

Bečice – návesní kaple sv. Víta patří k památkám obce, kde je každoročně pořádána tradiční pouť. Čenkov u Bechyně – v 19. století byl Čenkov rozdělen na dvě území. Severní část patřila okresu Bechyně, jižní část okresu Týn nad Vltavou. Od roku 1991 je Čenkov samostatnou obcí mikroregionu. Z památek, které stojí za návštěvu, je kaple Nejsvětější Trojice postavená roku 1901. Dobšice – tvrz Branovice je zbytkem původního renesančního areálu z 16. století. Dolní Bukovsko – v městečku, založeném Přemyslem Otakarem II., se nachází kostel narození Panny Marie. Tato sakrální stavba pochází z konce 13. století. K této obci náleží 8 přidružených osad: Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radonice a Sedlíkovice. Ve jmenovaných osadách se nachází 17 sakrálních památek. Za zmínku stojí například kaple sv. Jana Křtitele v Pelejovicích z 19. století, kostel sv. Štěpána v Horním Bukovsku, kaple sv. Anny v Radonicích a kaple Narození sv. Jana Nepomuckého v Popovicích, ta je z 19. století. Dražíč – kaple sv. Mikuláše a kaple sv. Jana Nepomuckého pocházejí z konce 18. století. Hartmanice – k památkám této obce patří Boží muka z 19. století a kaple Nanebevzetí Panny Marie pocházející z roku 1905. Horní Kněžeklady – v obci se nacházejí dvě návesní kaple, pocházejí z roku 1916 a pomník Jana Husa, který byl vytvořený roku 1919 místním rodákem. Hosty – k památkám z roku 1900 náleží kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Chráštany – kostel sv. Bartoloměje, který byl postaven roku 1834. Modrá Hůrka – kostel Nanebevzetí Panny Marie pocházející z druhé poloviny 14. století. Kostel se hřbitovem a fara z roku 1701 v Pořežánkách, jež jsou místní částí Modré Hůrky, patří též k významným sakrálním stavbám. Temelín – je v současnosti tvořen šesti osadami: Kočínem, Lhotou pod Horami, Litoradlicemi, Sedlecí, Zvěrkovicemi a Zálužím. V obci se nachází 18 sakrálních památek. Několik památek se bohužel nedochovalo. Ty, které můžeme v současnosti 14

navštívit, byly zrekonstruovány za finanční podpory společnosti ČEZ a.s. Za zmínku stojí socha Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, kaple sv. Prokopa z roku 1892 v Kočíně, kaple sv. Václava z roku 1901 ve Zvěrkovicích a tvrz Býšov, jež vznikla na počátku 14. století. [Spolek pro rozvoj regionu; 2010; S. 6–17] Všemyslice – obec je tvořena čtyřmi osadami: Bohunicemi, Neznašovem, Slavěticemi a Všetečí. V Bohunicích se nachází stará kovárna z počátku 19. století, která byla přestavěna a patří obci a kaple Panny Marie z konce 18. století. V Neznašově se nachází kostel sv. Trojice z roku 1862 s významnou hrobkou rodu Berchtoldů, kaple sv. Anny z roku 1755. Ve Všetečci se dochovala kaple sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1811. Žimutice – jsou v současné době tvořeny osadami Dubová Mlýny, Hrušov, Krakovčice. Pořežany, Smilovice, Sobětice, Třitim a Tuchonice. V Žimuticích najdeme kostel sv. Martina, který pochází z roku 1261. V útrobách kostela se nachází křtitelnice zapsaná na seznamu UNESCO. V místní části Pořežany se nachází Muzeum historických vozidel a zemědělské techniky, jež je ve vlastnictví soukromého majitele. Ve Smilovicích je několik historických statků, které spravuje obec a Boží muka z 18. století ve správě Národního památkového ústavu. [Spolek pro rozvoj regionu; 2010; s. 23–29]

3 Existence politiky CR – turismu Cestovní ruch neboli turismus - definice dle UNWTO říká, že: „cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. [15] Pan Freyer definuje politiku turismu jako „ cílené, organizované plánování, ovlivňování reality a budoucnosti turismu prostřednictvím různých nositelů (státních, soukromých a nadnárodních)“. [Freyer; 2001; s. 269]

3.1 Nositelé politiky CR Jako nositele politiky turismu označujeme subjekty, jež se podílí na formulaci kritérií politiky turismu, určují cíle a stanovení postupů k jejich dosažení a účinné mobilizaci 15

prostředků k realizování cílů. Nejpoužívanějším dělením nositelů, je dělení podle organizačních forem. Jedná se o rozdělení na veřejnoprávní, privátní a smíšené nositele. [Tittelbachová; 2011; s. 17–19] Pro tuto práci je rozhodující veřejnoprávní sektor, kterým označujeme subjekty s rozhodovací pravomocí na úrovni národní, regionální a obecní. Nositelem je stát, parlament, ministerstva, kraje, obce, svazky obcí a jimi zřizované organizace, regionální organizace destinačního managementu a jiné organizace. Veřejnoprávní nositelé jsou hlavními tvůrci politiky cestovního ruchu. Nesou odpovědnost za její realizaci jak v horizontálním, tak vertikálním systému veřejné správy. Na celostátní úrovni jsou nejvýznamnějšími nositeli Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav. [Tittelbachová; 2011; s. 77– 80]

3.2 Kraje Podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, je v České republice vymezeno 14 územních samosprávných celků. Krajem rozumíme území, které je společenstvím občanů s právem samosprávy. Kraj vystupuje svým vlastním jménem, má svůj vlastní majetek a pečuje o všestranný rozvoj svého území. Podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, vykonává kraj mimo jiné činnost v oblasti cestovního ruchu v samostatné působnosti. [Tittelbachová; 2011; s. 57–59] V oblasti cestovního ruchu kraj zpracovává koncepční dokumenty pro rozvoj CR, v oblasti přímého financování využívá prostředků Evropské unie, spolupracuje s ostatními kraji, koordinuje činnost informačních center a stará se o iniciaci vzniku destinačního managementu.

3.3 Obce Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, jsou obce základním územním samosprávným společenstvím občanů, jejíž hranice jsou vymezeny územím obce. Stejně tak jako kraje, vykonávají obce činnosti v oblasti cestovního ruchu v samostatné působnosti. Zřizují informační centra, dohlíží na správu a provoz kulturních památek, 16

koordinují aktivity podnikatelských subjektů, vytváří grantová schémata z veřejných rozpočtů. Obce i města ovlivňují cestovní ruch. Dohlíží na rekonstrukci historických budov, péči o kulturně-historické památky v majetku obce, rozvoj územních plánů a mají možnost podporovat spolky a sdružení. Obce se často sdružují do mikroregionů, zejména za účelem dosažení společných cílů v oblasti cestovního ruchu. [Tittelbachová; 2011; s. 82–83]

3.4 Legislativa Pro oblast cestovního ruchu nemá Česká republika jasně vymezený legislativní rámec. Na regionální a místní úrovni je využíván rámec regionální politiky, který je tvořen souborem zákonů. Podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, musí mít každý kraj zpracovaný program rozvoje kraje. Jihočeský kraj má zpracovaný Program rozvoje Jihočeského kraje na období 2007–2013. [37] Na lokální úrovni tento programový dokument většinou nebývá zpracován. Týn nad Vltavou, do jehož správního obvodu patří i výše zmiňovaných třináct obcí má zpracovaný programový dokument Strategie rozvoje města Týn nad Vltavou na období 2009–2013. [38]

3.5 Financování Finanční prostředky na zachování a obnovu kulturních památek na regionální a lokální úrovni je možné využít z několika zdrojů. Např. z rozpočtů veřejnoprávních institucí, z krajských a obecních rozpočtů, z rozpočtu místních sdružení, ze strukturálních a operačních programů a z privátních zdrojů. [Tittelbachová; 2011; s. 87–92]

4 Volby do Zastupitelstva Jihočeského kraje V roce 2012 se konaly v Jižních Čechách volby do zastupitelstva kraje. Vítěznou stranou se stala Česká strana sociálně demokratická, v jejímž čele stojí hejtman Jihočeského kraje, Jiří Zimola. Strana utvořila koalici s Komunistickou stranou Čech a Moravy. V jednání bylo také utvoření koalice s Křesťanskou a demokratickou unií – Československou stranou lidovou. K tomu nedošlo, jelikož podle vyjádření hejtmana Jiřího Zimoly, bylo vhodnější utvoření koalice s již zmiňovanou stranou, se kterou povede spolupráce k lepšímu prosazení programu a politiky ČSSD. Dalšími stranami, 17

jejichž někteří kandidující obsadili křesla v krajském zastupitelstvu jsou: Jihočeši 2012, ODS, KDU-ČSL a TOP 09. [16]

4.1 Volební programy stran Vzhledem k tomu, že vítězná strana ČSSD se dohodla na koalici s KSČM, na základě společných cílů v programech a politice, podrobně jsem prošla jednotlivé volební programy stran a zaměřila se na to, zda se v nich vyskytuje řešení oblasti kulturních památek. Uvedeny jsou i volební programy opozičních stran zastoupených v krajském zastupitelstvu Volební program KSČM se zabývá plánovaným rozvojem venkova, dostupností kulturního dědictví a také nedořešeným tématem, jakým je návrat historického majetku obcím. [17] Volební program ČSSD se zaměřuje jako v předešlých letech na podporu turistického ruchu. Pro tento rok akcí s názvem „Žijeme v památkách“, která podporuje hrady, zámky a památky tím, že v objektech se budou pořádat kulturní vystoupení. Dále na podporu místních spolků v lokálních oblastech jižních Čech. [18] Volební program hnutí Jihočeši 2012 se zabývá zejména rozvojem cestovního ruchu v kraji. Podporou regionálních produktů, přeshraniční spoluprací, reorganizací Jihočeské centrály cestovního ruchu, efektivnějším rozdělením krajských dotací a otázkou restituce, tedy navrácením historického majetku obcím. [19] Volební program strany ODS se zaměřuje v oblasti cestovního ruchu na opravu a zatraktivnění památek v kraji. Také na zvyšování atraktivity jižních Čech v zahraničí a na podpoře regionálních projektů, na jejichž realizaci obce samy nestačí. [20] Volební program KDU-ČSL se zaměřuje na podporu památek v kraji. Zejména o ochranu a v některých případech záchranu kulturních památek. Krajská dotační politika by měla být zaměřena na umělecky hodnotné a dlouhodobé projekty. Konkrétně se jedná především o obnovu expozice v Jihočeském muzeu a rekonstrukci otáčivého hlediště v Českém Krumlově. [21] Volební program TOP 09 se zaměřuje na grantovou podporu na ochranu památek v kraji. Také na podporu příhraniční spolupráce v CR, podporu kulturních projektů, 18

zachování kulturních památek a posílení spolupráce organizací a sdružení v kraji, které povede ke zvýšení návštěvnosti turistů. [22]

4.2 Možnosti čerpání finančních zdrojů v Jihočeském kraji Jihočeský kraj nabízí několik grantových programů, podpor a příspěvků, kterými chce přispívat k rozvoji v regionu. Tyto programy dávají možnost fyzickým a právnickým osobám, neziskovým organizacím a zejména obcím čerpat finanční prostředky z krajského rozpočtu. Pro rok 2013 je vyčleněno na grantové programy, podpory a příspěvky 285 932 000 Kč. Pro tuto práci je prioritní osa Cestovní ruch, kulturní a přírodní atraktivity a osa Rozvoj urbálních prostorů. Zde nalezneme programy a granty, z nichž je možné čerpat finanční prostředky na uchování a obnovu kulturních památek v Jihočeském kraji. Aby mohly subjekty podávat žádosti o finanční podporu v těchto programech, musí se nacházet na území Jihočeského kraje.

4.3 Grantové programy Jihočeského kraje Grantový program Movité kulturní dědictví Program podporuje zachování a restaurování předmětů movitého kulturního dědictví. Důraz je kladen na zachování, umístění a využití kulturně historické podstaty. Tyto předměty musí být umístěny v Jihočeském kraji a výše finanční podpory může činit maximálně 60 % z celkových nákladů vynaložených na projekt. Jihočeský kraj na tento program vyhradil částku 1 000 000 Kč. Grantový program Obnova drobné sakrální architektury Program podporuje zachování a obnovu drobné sakrální architektury. Zachování památkové podstaty a tradičního vzhledu je hlavním cílem programu. Na tento program je vynahrazena částka 1 000 000 Kč a podpora může činit maximálně 70 % z celkových nákladů vynaložených na projekt. Grantový program Předprojektová příprava obnovy kulturních památek Program podporuje přípravu obnovy kulturních památek. Na výzkum jedné památky je možno podat jen jeden projekt. Na program je vynahrazena částka 700 000 Kč a výše finanční podpory může činit maximálně 60 % z celkových nákladů vynaložených na projekt. 19

Grantový program Nemovité kulturní památky Program podporuje zachování, obnovu a veřejnou prezentaci nemovitých kulturních památek. Na program je vynahrazena částka 14 300 000 Kč a výše finanční podpory může činit maximálně 60 % z celkových nákladů vynaložených na projekt. Grantový program Úcta k předkům Program podporuje opravy hřbitovních zdí, opravu hrobů a hrobek, pomníků a pamětních desek. Na program je vynahrazena částka 1 500 000 Kč. [23]

5 Volby do zastupitelstev obcí Volby do zastupitelstev obcí se uskutečnily v roce 2010. Uvedené obce spadají do správního obvodu města Týn nad Vltavou, který je pověřeným obecním úřadem. Tabulka č. 1 Obec

Zastoupené politické strany

Dolní Bukovsko

ODS,

Křesťanská

demokratická

unie,

Sdružení nezávislých kandidátů Temelín

Nezávislí

občané,

ODS,

Sdružení

nezávislých kandidátů Týn nad Vltavou

US-DEU,

ODS,

Sdružení

přátel

Vltavotýnska Všemyslice

SNK obec Všemyslice, SNK Evropští demokraté, ODS

Žimutice

Nezávislí kandidáti I., Nezávislí kandidáti II.

Bečice

Sdružení nezávislých kandidátů

Dobšice

Sdružení pro Dobšice

Čenkov u Bechyně

Nezávislí kandidáti 20

Dražíč

KDU-ČSL

Hartmanice

Nezávislí kandidáti

Horní Kněžeklady


Hosty


Chrášťany

KDU-ČSL,

Sdružení

nezávislých

kandidátů, KSČM Modrá Hůrka

Sdružení Modrá Hůrka a Pořežánky

[24]

5.1 Financování vybraných památek mikroregionu Kapitola je věnována vynakládání finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci památek v mikroregionu. Mikroregion je tvořen 14 obcemi. V práci budou porovnány obce Dolní Bukovsko, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice. Předložené údaje vychází z písemných podkladů získaných z internetových zdrojů a tištěných publikací, zejména z rozpočtů obcí. Podkapitolou bude také seznámení s organizacemi, které působí v mikroregionu a s jejichž pomocí jsou získávány finanční prostředky na zachování a obnovu kulturních památek. Zda politická scéna reflektuje, či nereflektuje dostatečný zájem o uchování památek, bude výstupem dotazníkového šetření ve výše uvedených obcích. Jmenované obce spadají pod úsek památkové péče, jehož vykonavatelem je Týn nad Vltavou.

5.1.1 Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou každoročně vynakládá finanční prostředky z rozpočtu města na rekonstrukci památek. Kapitola je věnována roku 2011 až 2012. K tomuto období jsou pro práci podkladem dostupné materiály o rozpočtu města. Rok 2013 bude zhodnocen na základě dotazníkového šetření mezi odborníky. Rok 2011 Za rok 2011 byly na obnovu a rekonstrukci památek na celém území města vynaloženy následující částky. 21

Tabulka č. 2 Zachování a obnova kulturních památek a 850 000 Kč drobných staveb Netěchovice – obnova interiéru kaple sv. 150 000 Kč Václava Nuzice – obnova Božích muk

23 000 Kč

[25] Rok 2012 Za rok 2012 byly na obnovu a rekonstrukci památek na území města a jeho místních částech vynaloženy následující částky. Tabulka č. 3 Fond regenerace památek – spoluúčast 800 000 Kč města Oprava kapličky u hřbitova

250 000 Kč

Zachování a obnova kulturního podvědomí 10 000 Kč Kulturní dům v Předčicích – spoluúčast 110 650 Kč města Transfery církvím – neinvestiční

130 000 Kč

[26]

5.1.2 Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko je obcí mikroregionu Vltavotýnsko, na jehož území se nachází převážně kulturní památky sakrálního charakteru. Rekonstrukce památek je financována Národním památkovým ústavem. Podle zjištěných informací se obec v dohledné době nechystá vynaložit z vlastního rozpočtu na rekonstrukci památek žádné finanční částky. Poslední úpravou byla rekonstrukce dřevořezby sv. Jana Křtitele umístěné v kostele Narození Panny Marie, která proběhla v roce 2008. [27] 22

5.1.3 Temelín Jak jsem se již zmiňovala, v mikroregionu se nachází velké množství kostelů a kapliček, které nespadají pod správu obcí. Tudíž případné rekonstrukce nejsou v jejich kompetenci, ale jsou zajišťovány jinými organizacemi. V obci Temelín se nachází především památky, jejichž potřebné financování zajišťuje Národní památkový ústav. Za zmínku stojí zámek Vysoký hrádek, který je v současnosti ve vlastnictví jaderné elektrárny Temelín a tvrz Býšov. Na tvrzi probíhají v současné době rekonstrukce. Garantem je Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a rekonstrukce je spolufinancována Evropskou unií. [28, 29]

5.1.4 Všemyslice Kromě několika sakrálních staveb ve Všemyslicích, se v Neznašově nachází hrobka rodu Berchtoldů, která patří od roku 1996 obci Všemyslice. V letech 2000 – 2009 prošla významnou rekonstrukcí, financována byla obcí. [30] V roce 2011 prošla rekonstrukcí rozhledna Vysoký Kamýk. A to za podpory investice společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. [31]

5.1.5 Žimutice Rekonstrukce v osadě Třitim se roku 2012 dočkal kříž umístěný v parku. Rekonstrukce byla podpořena finanční částkou z programu Jihočeského kraje „Obnova drobné sakrální architektury v krajině 2012“. Téhož roku se uskutečnila rekonstrukce hřbitovního plotu v Žimuticích, díky dotaci z programu „Úcta k předkům“. V současné době probíhají rekonstrukce pomníku v Pořežanech a Tuchonicích. [32] Tato kapitola představuje výčet kulturních památek, které byly rekonstruovány v dřívějších letech a které jsou opravovány v současnosti. Následující kapitola je věnována organizaci, která se podílí na zachování a obnově památek v mikroregionu a v zájmu zachování kulturního dědictví pro budoucí generace spolupracuje úzce s místními politickými subjekty.

23

6 MAS Vltava, o. s. Nejvýznamnější organizací je sdružení MAS (místní akční skupina) Vltava, o. s., která sdružuje místní podnikatele, neziskové organizace a představitele mikroregionu. Představiteli mikroregionu, tedy zástupci veřejné sféry – Sdružení měst a obcí Vltava, jsou starostové obcí Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice. [33, 34] Organizace realizuje projekty pro obce mikroregionu. Prostřednictvím MAS Vltava, o. s., může obec podat návrh na projekt, který organizace zpracuje, a jejímž prostřednictvím je možno získat potřebné finanční prostředky na zachování či obnovu kulturních památek. Pro rok 2013 je možné prostřednictvím MAS Vltava, o. s. získat finanční podporu z grantového programu „Úcta k předkům“, jehož vyhlašovatelem je Jihočeský kraj. [35]

6. 1. Rozvoj Vltavotýnska 2007 – 2013 Strategická a rozvojová studie byla vypracována MAS Vltava o. s. Obsahem této studie je charakteristika mikroregionu, ekonomického potenciálu, lidských zdrojů, cestovního ruchu, infrastruktury a životního prostředí, krizového řízení, SWOT analýzy a prioritních oblastí rozvoje Vltavotýnska. Pro projekty, uvedené v této studii, se hledají vhodné dotace, tedy finanční prostředky pro jejich realizaci. Studie objasňuje výskyt kulturních památek, které se nachází v mikroregionu. Některé z nich nejsou v dobrém technickém stavu a stávají se z hlediska cestovního ruchu nevyužitelné. Zámek Koloděje nad Lužnicí je od povodní v roce 2002 ve špatném technickém stavu a turistické prohlídky zde nejsou možné. Technické památky jsou ve většině případů v dobrém stavu. V mikroregionu jsou četně zastoupeny sakrální památky (kaple a Boží muka). Památky jsou ve správě obcí nebo kraje či NPÚ anebo soukromých majitelů, z nichž většina nemá dostatečné finanční prostředky na jejich obnovu. [36]

24

7 Praktická část 7.1 Úvod Cílem praktické části bude zjištění stavu a budoucích výhledů rozvoje turistického ruchu v mikroregionu Vltavotýnsko z hlediska využívání památek, které jsou jedním z důležitých segmentů rozvoje CR a podporují atraktivitu daného regionu. Výsledky zkoumání ukážou, zda politická scéna reflektuje potřebu udržovat památky v mikroregionu v takovém stavu, aby byly chloubou a vytvářely jeden z iniciačních faktorů rozvoje cestovního ruchu. Pro majitele, provozovatele a další participující právnické a fyzické osoby na správě a chodu památek bude výstupem práce poukázání na slabá místa v politických programech a politické praxi ve vztahu k podpoře udržování a chodu památek. Toto by mělo mimo jiné posloužit k tomu, aby mohly subjekty, které se starají o chod památek, předložit lokálním a regionálním politikům podklady k nápravě doposud opomíjených problematik týkajících se památek. Výstup bude využitelný jako reflexe pro samotné politické činitele, kterým práce poslouží jako vodítko, na jakou problematiku by se v rámci přímého politického výkonu měli v oblasti správy, ochrany, provozování a zatraktivňování památek v mikroregionu Vltavotýnsko zaměřit.

7.2 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření pro tuto práci bylo sestaveno pro subjekty, které se orientují v problematice týkající se památek. Respondenti nebyli politicky činné osoby, ale osoby, které zabezpečují chod a údržbu památek v obcích. Dotazovanými respondenty byly správci objektů, zaměstnanci v muzeích, kostelníci, kasteláni. Pro dotazníkové šetření bylo vybráno pět obcí k porovnání. Důvodem, proč bylo vybráno právě těchto pět obcí, bylo to, že obce jsou správními celky osad a díky hojnému zastoupení památek. V Týně nad Vltavou byl dotazník zpracován během terénního šetření. Ve zbylých obcích, tedy v Dolním Bukovsku, Temelíně, Všemyslicích a Žimuticích proběhlo také terénní a elektronické dotazování. Dotazník celkově zodpovědělo anonymně 25 osob. Na základě jejich odpovědí bylo vypracováno hodnocení.

25

Otázky jsou vyhodnoceny pomocí grafů, s celkovým hodnocením pěti vybraných obcí a tabulek, v nichž je uvedeno procentuální zastoupení odpovědí jednotlivých obcí. Otevřené otázky č. 16 a č. 20. jsou vyhodnoceny pomocí tabulek. Otázka č. 1

1. Vyberte prosím, ve které z uvedených obcí působíte.

4

5 Dolní Bukovsko

4 4

Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice

8

Žimutice

Graf č. 1, zdroj: vlastní šetření První otázka, na kterou respondenti odpovídali, bylo místo jejich působení. Nejčetněji byla zastoupena obec Týn nad Vltavou s osmi respondenty, ve které bylo prováděno terénní šetření. Byli osloveni respondenti v různých částech Týna. Obce Temelín, Všemyslice a Žimutice byly zastoupeny čtyřmi respondenty. Dolní Bukovsko pěti respondenty.

26

Otázka č. 2

2. Jak byste ohodnotil/a kooperaci mezi politickými subjekty zastoupenými v obecním zastupitelstvu ohledně cílů, které se týkají uchování a zatraktivňování památek z hlediska cestovního ruchu? 16%

4%

16%

1 28%

2

36%

3 4 5

Graf č. 2, zdroj: vlastní šetření Druhá otázka, na kterou respondenti odpovídali, se týkala hodnocení spolupráce mezi politickými subjekty v obecním zastupitelstvu ohledně uchování a zatraktivňování památek z hlediska cestovního ruchu. Jak můžeme vidět na grafu, nejčastěji byla spolupráce hodnocena známkou dva, čemuž odpovídá 36 % a známkou tři, s 28 %. Šestnáct procent získalo hodnocení známkou jedna a čtyři. Pětku, tedy nejhorší stupeň hodnocení, odpověděl pouze jeden respondent. Tabulka č. 4, zdroj: vlastní šetření Hodnocení

Hodnocení Hodnocení

Hodnocení

Hodnocení

známkou 1

známkou 2 známkou 3

Známkou 4

známkou 5

-

12 %

8%

-

-

nad 16 %

12 %

4%

-

-

12 %

-

4%

-

Všemyslice -

-

4%

12 %

-

Žimutice

-

12 %

-

4%

Obec Dolní Bukovsko Týn Vltavou Temelín

-

-

27

Otázka č. 3

3. Jak byste ohodnotil/a úroveň vzdělanosti politiků a političek zastupujících kraj a obce v problematice, která se týká památek z hlediska turistického ruchu? 12%

8% 16% 1 2

40%

24%

3 4 5

Graf č. 3, zdroj: vlastní šetření Třetí otázka, na kterou respondenti odpovídali, se týkala úrovně vzdělanosti politiků a političek zastupujících obec a kraj v problematice, která se týká památek z hlediska cestovního ruchu. Jak je vidět z grafu, více než polovina dotazovaných hodnotí vzdělanost politiků a političek jako spíše nedostačující. Celých 40 % respondentů ohodnotilo vzdělanost známkou čtyři, 24 % dotazovaných známkou tři. Jako nejhorší ohodnotilo vzdělanost 12 % dotazovaných. Nejlépe hodnotilo vzdělanost pouze 8 % dotazovaných, 16 % dotazovaných hodnotilo vzdělání politiků a političek známkou dva.

Tabulka č. 5, zdroj: vlastní šetření 28

Hodnocení


Hodnocení

Hodnocení

známkou 1


Známkou 4

známkou 5

-

8%

8%

-

4%

4%

4%

20 %

-

4%

-

4%

4%

Všemyslice -

-

4%

12 %

-

Žimutice

-

8%

4%

4%

Obec Dolní Bukovsko Týn

nad 4 %

Vltavou Temelín

4%

-

Otázka č. 4

4.Domníváte se, že se politické subjekty v krajském zastupitelstvu dostatečně zajímají o problematiku, která se týká uchování a rozvoje památek mimo jiné i v mikroregionu Vltavotýnsko?

8%

20% rozhodně ano

36%

spíše ano 36%

spíše ne rozhodně ne

Graf č. 4, zdroj: vlastní šetření Čtvrtá otázka, na kterou respondenti odpovídali, bylo hodnocení zájmu politických subjektů v krajském zastupitelstvu o problematiku, která se týkala uchování a rozvoje památek v mikroregionu Vltavotýnsko. Jak vidíme z grafu, odpovědi spíše ano, spíše ne získaly shodně 36 %, kdy se respondenti přikláněli k rozdílné odpovědi. Dvacet procent dotazovaných se přiklonilo k jednoznačné odpovědi, kdy se podle respondentů politické 29

subjekty dostatečně zajímají o problematiku, která se týká uchování a rozvoje památek. Více než polovina se tedy shodla na kladném hodnocení. Jen 8 % dotazovaných uvedlo, že se subjekty zajímají o problematiku nedostatečně. Tabulka č. 6, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

ne

8%

8%

4%

-

16 %

4%

4%

4%

8%

-

Všemyslice -

4%

12 %

-

Žimutice

4%

8%

4%

Bukovsko Týn

nad 8 %

Vltavou Temelín

4%

-

Otázka č. 5

5. Myslíte si, že by měl být upraven legislativní rámec, který by se týkal správy, ochrany a udržování památek tak, aby měly politicky činné subjekty možnost širšího ovlivnění udržení atraktivnosti památek pro cestovní ruch?

12%

8% 52%

28%

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne

Graf č. 5, zdroj: vlastní šetření

30

Pátá otázka se týkala úprav legislativního rámce, který by se týkal správy, ochrany a udržování památek, aby měli politicky činné subjekty možnost ovlivnit udržení památek v takovém stavu, aby byly z hlediska cestovního ruchu atraktivní. Soukromým majitelům, kteří se o památky řádně nestarají, by obce mohly ukládat sankce nebo podat například návrh na změnu správce objektu. Z grafu vyplývá, že přes polovinu respondentů, tedy 52 %, se domnívá, že by měl být legislativní rámec rozhodně upraven. Dvacet osm procent respondentů se k tomuto názoru též přiklání. Zbylých 20 % respondentů se přiklání k názoru, že legislativní rámec není nutné upravovat. Tabulka č. 7, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

ne

12 %

8%

-

-

nad 20 %

8%

-

4%

4%

-

-

Všemyslice 4 %

4%

4%

4%

Žimutice

4%

8%

-

Bukovsko Týn Vltavou Temelín

12 %

4%

31

Otázka č. 6

6. Domníváte se, že politické subjekty zastoupené v krajském a obecním zastupitelstvu dodržují stanovené cíle ve volebních programech ohledně udržování a zachování památek?

12%

12% rozhodně ano

28%

spíše ano 48%


Graf č. 6, zdroj: vlastní šetření Šestá otázka se zabývala zjištěním, zda subjekty zastoupené v krajském a obecním zastupitelstvu dodržují stanovené cíle ohledně udržování a zachování památek. Jak je vidět z grafu, více než polovina respondentů se přikláněla ke kladné odpovědi, tedy že 12 % respondentů je o tom přesvědčeno, 48 % se ke kladnému hodnocení spíše přiklání. Dvacet osm procent respondentů si myslí, že subjekty zastoupené v krajském a obecním zastupitelstvu cíle spíše nedodržují a 12 % je o tom rozhodně přesvědčených.

32

Tabulka č. 8, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

ne

4%

8%

8%

-

20 %

8%

-

8%

4%

-

Všemyslice -

8%

4%

4%

Žimutice

4%

4%

8%

Bukovsko Týn

nad 4 %

Vltavou Temelín

4%

-

Otázka č. 7

7. Využíváte možnosti čerpání finančních zdrojů z grantových programů kraje, které se zaměřují na podporu a rozvoj památek?

12%

8% rozhodně ano

16%

spíše ano 64%


Graf č. 7, zdroj: vlastní šetření Sedmá otázka se zabývala možností čerpání finančních zdrojů z grantových programů kraje. Jak je vidět z grafu, celých 64 % respondentů využívá možností čerpání finančních prostředků z grantových programů kraje. Šestnáct procent dotazovaných této

33

možnosti také spíše využívá. Zbylých 20 % dotazovaných možnosti využívají zřídka nebo vůbec. Tabulka č. 9, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

16 %

ne -

-

4%

4%

-

4%

8%

4%

4%

-

Všemyslice 4 %

4%

8%

-

Žimutice

4%

-

-

Bukovsko Týn

nad 24 %

Vltavou Temelín

12 %

Otázka č. 8

8. Myslíte si, že obce dostatečně využívají možnost získání finanční podpory z grantových programů kraje?

8%

12% rozhodně ano

44%

36%

spíše ano spíše ne rozhodně ne


34

Osmá otázka, na kterou respondenti odpovídali, se zabývala získání finančních prostředků z grantových programů prostřednictvím obce. Čtyřicet čtyři procent respondentů si myslí, že obec nedostatečně využívá možností zisku grantových programů. Ale 36 % respondentů zastávají názor, že obec možnost spíše využívá. Dvanáct

procent

respondentů

se

přiklání

k jednoznačné

kladné

odpovědi

a 8 % respondentů se tohoto názoru rozhodně nezastávají. Tabulka č. 10, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

ne

-

12 %

8%

-

nad -

24 %

8%

-

8%

-

4%

4%

Všemyslice 4 %

-

12 %

-

Žimutice

-

12 %

4%

Bukovsko Týn Vltavou Temelín

-

35

Otázka č. 9

9. Myslíte si, že je ze strany samosprávy obce dostatečný zájem o uchování kulturních památek v obci?

8%

20%

24%

rozhodně ano spíše ano spíše ne 48%

rozhodně ne

Graf č. 9, zdroj: vlastní šetření Devátá otázka byla zaměřena na zájem ze strany samosprávy obce o uchování kulturních památek v obci. Čtyřicet osm procent dotazovaných si myslí, že je zájem ze strany samosprávy obce dostatečný a 20 % dotazovaných si je tímto názorem rozhodně jistých. Dvacet čtyři procent dotazovaných se přiklání spíše k názoru, že obce nemají dostatečný zájem o uchování památek a 8 % dotazovaných si je tímto jistých. Tabulka č. 11, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

-

ne 16 %

-

4%

20 %

-

-

4%

-

4%

Všemyslice -

4%

12 %

-

Žimutice

4%

12 %

-

Bukovsko Týn

nad 12 %

Vltavou Temelín

8%

-

36

Otázka č. 10

10. Využíváte možnost získání finančních prostředků z krajem vyhlašovaných grantových programů prostřednictvím samosprávy obce?

8%

16% rozhodně ano 24%

spíše ano

52%


Graf č. 10, zdroj: vlastní šetření Desátá otázka, na kterou respondenti odpovídali, se zabývala tím, zda subjekty využívají prostřednictvím obce možnosti čerpání finančních prostředků z grantových programů kraje. Jak je vidět z grafu, přes polovinu dotazovaných subjektů tuto možnost nevyužívá. Šestnáct procent respondentů uvádí, že možnosti rozhodně využívají a 24 % ji spíše využívají. Tabulka č. 12, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

-

ne 20 %

-

-

4%

8%

8%

-

12 %

-

Všemyslice -

-

16 %

-

Žimutice

-

16 %

-

Bukovsko Týn

nad 12 %

Vltavou Temelín

4%

-

37

Otázka č. 11

11. Využíváte k získání finančních prostředků z grantových programů nabídku MAS Vltava, o. s., která sdružuje představitele obcí mikroregionu?

12%

8% rozhodně ano 52%

spíše ano

28%


Graf č. 11, zdroj: vlastní šetření Jedenáctá otázka se zabývala názorem na zisk finančních prostředků z grantových programů, které je možné získat prostřednictvím MAS Vltava, o. s. Z grafu vyplývá, že více než polovina dotazovaných, tedy 52 %, rozhodně možnosti využívá a 28 % ji spíše využívá. Zbylých 20 % respondentů uvádí, že možnosti téměř nevyužívají. Tabulka č. 13, zdroj: vlastní šetření Obec

Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

12 %

ne -

4%

4%

4%

-

-

4%

4%

4%

4%

Všemyslice 8 %

4%

4%

-

Žimutice

16 %

-

-

Bukovsko Týn

nad 28 %

Vltavou Temelín

-

38

Otázka č. 12

12. Myslíte si, že se samospráva obce věnuje efektivněji problematice památek než místní neziskové organizace, pomocí kterých lze také získat finanční prostředky z grantových programů? 32%

4% 24% rozhodně ano spíše ano 40%


Graf č. 12, zdroj: vlastní šetření Dvanáctá otázka, na kterou respondenti odpovídali, bylo porovnání efektivnosti v problematice zisku finančních prostředků z grantových programů mezi samosprávou a neziskovými organizacemi. Konkrétně, zda je efektivnější samospráva obce. Z grafu vyplývá, že subjekty hodnotí činnost samosprávy obce v této problematice jako neefektivní. Třicet dva procent respondentů je tím přesvědčeno, 40 % se k tomuto názoru také spíše přiklání. Dvacet osm procent

respondentů se domnívá,

že je samospráva obce v zisku prostředků efektivnější.

39


Hodnocení


Hodnocení

rozhodně

spíše ano

rozhodně

spíše ne

ano Dolní

ne

-

4%

4%

12 %

12 %

8%

8%

-

4%

8%

4%

Všemyslice -

4%

8%

4%

Žimutice

-

12 %

4%

Bukovsko Týn

nad 4 %

Vltavou Temelín

-

Otázka č. 13

13. Jak byste ohodnotil/a komunikaci samosprávy obce a vlastníků památek v případném projednávání rekonstrukcí památek?

8%

4% 24%

16%

1 2 48%

3 4 5

Graf č. 13, zdroj: vlastní šetření Třináctá otázka se zabývala hodnocením komunikace mezi vlastníky památek a samosprávou obce v projednávání rekonstrukcí památek. Jak vidíme, 48 % respondentů hodnotí komunikaci průměrně, tedy známkou tři. Jako nadprůměrnou, tedy 40

1 a 2, ji celkově hodnotí 28 % respondentů, podprůměrnou, tedy 4 a 5, 24 % respondentů. Tabulka č. 15, zdroj: vlastní šetření Hodnocení


Hodnocení

Hodnocení

známkou 1


Známkou 4

známkou 5

-

4%

8%

8%

-

8%

16 %

4%

-

-

4%

12 %

-

-

Všemyslice -

4%

12 %

-

-

Žimutice

4%

-

4%

8%


nad 4 %

Vltavou Temelín

-

Otázka č. 14

14. Domníváte se, že je ve vaší obci rozdílný pohled na problematiku památek ze strany politicky činných subjektů v zastupitelstvu obce?

12%

4% 28%

rozhodně ano spíše ano

56%

spíše ne

rozhodně ne

Graf č. 14, zdroj: vlastní šetření Čtrnáctá otázka byla zaměřena na rozdílný pohled politicky činných subjektů v obci na problematiku památek. Více než polovina dotazovaných, tedy 56 % respondentů 41

uvedlo, že spíše neregistrují rozdílný pohled na tuto problematiku a 12 % dotazovaných je o tom přesvědčeno. Dvacet osm procent respondentů uvedlo, že rozdílný pohled spíše registrují a jeden dotazovaný uvedl, že je o rozdílu rozhodně přesvědčen. Tabulka č. 16, zdroj: vlastní šetření Hodnocení

Hodnocení

Hodnocení

Hodnocení

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

-

4%

12 %

4%

nad -

8%

20 %

4%

-

4%

12 %

-

Všemyslice -

8%

4%

4%

Žimutice

4%

8%

-


4%

Otázka č. 15

15. Myslíte si, že jsou vynaloženy dostatečné finanční prostředky z rozpočtu obce na zachování a obnovu památek?

28%

8%

16%

rozhodně ano spíše ano 48%



42

Patnáctá otázka se zabývala zjištěním, zda jsou dostatečně využívány finanční prostředky z rozpočtu obce na zachování a obnovu památek. Jak je vidět z grafu, respondenti se domnívají, že obec nevynakládá dostatečné finanční prostředky. Dvacet osm procent respondentů je o tom přesvědčeno a 48 % se k tomuto názoru též přiklání. Dvacet čtyři procent respondentů hodnotí vynakládání financí z rozpočtu obce kladně. Tabulka č. 17, zdroj: vlastní šetření Hodnocení

Hodnocení

Hodnocení

Hodnocení

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

-

4%

12 %

4%

8%

16 %

-

4%

8%

4%

Všemyslice -

-

4%

12 %

Žimutice

-

8%

8%


nad 8 %

Vltavou Temelín

-

-

Otázka č. 16 Jaká památka v obci v mikroreginu Vltavotýnsko je podle vás nejproblémovější z hlediska udržení její atraktivity pro cestovní ruch a bylo by vhodné jí věnovat pozornost? Tabulka č. 18, zdroj: vlastní šetření Objekt

Vyjádření v %

Zámek Koloděje nad Lužnicí

32%

Bzí – zámek

16 %

Muzeum

historických

vozidel

v 12 %

Pořežanech Sakrální stavby

12 %

Historické statky v obcích

28 %

43

Šestnáctá otázka se zabývala zjištěním, jaká památka v obci v mikroregionu Vltavotýnsko je podle respondentů nejproblémovější z hlediska udržení její atraktivity. Jak je vidět v tabulce, 32 % respondentů vidí jako nejproblémovější památku zámek v Kolodějích nad Lužnicí. Dvacet osm procent respondentů neuvedlo konkrétní příklad památky. Ale vidí nedostatečnou atraktivitu v historických statcích, které jsou v obcích hojně zastoupeny. Šestnáct procent respondentů uvedlo zámek v obci Bzí. Shodně, 12 % respondentů uvedlo Muzeum historických vozidel v Pořežanech a sakrální stavby. Otázka č. 17

17. Domníváte se, že jste dostatečně informován/a ze strany subjektů působících v obecním zastupitelstvu o možnosti využívání nástrojů k zatraktivnění památek z hlediska cestovního ruchu?

12%

24%

16%

rozhodně ano spíše ano spíše ne

48%

rozhodně ne

Graf č. 16, zdroj: vlastní šetření Sedmnáctá

otázka

se

zabývala

informovaností

ohledně

využívání

nástrojů

k zatraktivnění památek z hlediska cestovního ruchu. Dvacet čtyři procent respondentů je přesvědčeno o nedostatečné informovanosti, 48 % respondentů se k tomuto názoru též spíše přiklání. Dvacet osm procent respondentů hodnotí informovanost ze strany obce kladně.

44

Tabulka č. 19, zdroj: vlastní šetření Hodnocení


Hodnocení

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

Dolní Bukovsko

4%

4%

8%

4%

Týn nad Vltavou

8%

8%

12 %

4%

Temelín

-

4%

8%

4%

Všemyslice

-

-

8%

8%

Žimutice

-

-

12 %

4%

Obec

Otázka č. 18

18. Jak byste ohodnotil/a úspěšnost propagace památek ze strany samosprávy obce? 12%

4%

16%

1 2 28%

40%

3 4 5

Graf č. 17, zdroj: vlastní šetření Osmnáctá otázka byla zaměřena na propagaci památek ze strany samosprávy obce. Z grafu vyplývá, že celých 40 % respondentů ji hodnotí průměrně a nadprůměrně úspěšnou dohromady 44 % respondentů. Šestnáct procent respondentů ji hodnotí spíše jako podprůměrně efektivní.

45


Hodnocení


Hodnocení

Hodnocení

známkou 1


Známkou 4

známkou 5

Dolní

4%

4%

12 %

-

-

16 %

4%

4%

-

4%

8%

-

-

Všemyslice -

-

8%

4%

4%

Žimutice

4%

8%

4%

-

Bukovsko Týn

nad 8 %

Vltavou Temelín

4%

-

Otázka č. 19

19. Jak byste ohodnotil/a úspěšnost propagace památek ze strany samosprávy kraje?

8%

12%

12% 16%

1 2 3

4 52%

5

Graf č. 18, zdroj: vlastní šetření Devatenáctá otázka byla zaměřena obdobně jako předchozí. Týkala se ale propagace památek ze strany samosprávy kraje. Padesát dva procent respondentů uvádí propagaci jako průměrně úspěšnou. Dvacet osm procent respondentů jako nadprůměrně úspěšnou a 20 % podprůměrně úspěšnou. 46

Tabulka č. 21, zdroj: vlastní šetření Hodnocení


Hodnocení

Hodnocení

známkou 1


Známkou 4

známkou 5

4%

4%

12 %

-

-

nad 4 %

8%

16 %

4%

-

4%

8%

-

-

Všemyslice -

-

8%

4%

4%

Žimutice

-

8%

4%

4%


4%

-

20. Co by podle vás přispělo k zatraktivnění památek v obci? Tabulka č. 22, zdroj: vlastní šetření Možnost

Vyjádření v %

Propagace památek

8%

Rekonstrukce památek

16 %

Dostatečné finanční prostředky

12 %

Zlepšení dopravní infrastruktury

12 %

Zlepšení doplňkové infrastruktury

20 %

Úprava rozvojových plánů

4%

Vzdělanost

v problematice

památek a 28 %

v CR politicky činných subjektů

Dvacátá otázka se zabývala zjištěním, co by podle respondentů přispělo k zatraktivnění památek v obci. Dvacet osm procent dotazovaných uvedlo, že by bylo potřeba dostatečně vzdělaných politicky činných subjektů. Dvacet procent respondentů uvedlo zlepšení doplňkové infrastruktury, 16 % respondentů uvedlo rekonstrukci památek. Shodně, tedy 12 % respondentů uvedlo zlepšení dopravní infrastruktury a dostatek finančních prostředků. Osm procent respondentů uvedlo propagaci památek a 4 % respondentů uvedlo úpravu rozvojových plánů 47

7.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Z průzkumu, který byl proveden mezi subjekty pěti obcí vyplývá, že kooperace mezi politickými subjekty zastoupenými v obecním zastupitelstvu, je na průměrné či nadprůměrné úrovni. Podle respondentů se tedy politicky činné subjekty, ačkoliv zastupují různé polické strany, snaží o vzájemnou spolupráci ve stanovených cílech. Vzdělanost politiků a političek zastupujících kraj a obec v problematice památek je spíše na podprůměrné úrovni. Toto poukazuje na chybějící vzdělání politických subjektů, jež zastupují kraj. Zlepšením by mohlo být dostatečně kladený důraz na vzdělání v oblasti CR na subjekty, jež jsou součástí samosprávy obce a kraje. Zájem politických subjektů v krajském zastupitelstvu o problematiku je z větší části dostatečný, ale podle respondentů není dostatečně upravený legislativní rámec, který by mohl odstranit negativní dopady v této problematice. Např. ukládání pokut majitelům, kteří se řádně nestarají o památky a tím negativně ovlivňují vývoj CR na území. Cíle, které politické subjekty zastoupené v kraji a obci uvádí ve svých programech, jsou ve většině případů dodržené. Grantové programy kraje, z nichž je možné čerpat finanční prostředky, využívá většina respondentů, kteří na dotazník odpovídali. A zároveň si myslí, že obce tuto možnost spíše nevyužívají, i když mají zájem o uchování kulturních památek v obci. Díky tomu subjekty nevyužívají získání finanční podpory z grantových programů kraje prostřednictvím obce a využívají této možnosti prostřednictvím MAS Vltava, o. s. A také se domnívají, že neziskové organizace se této problematice věnují efektivněji. Komunikace samosprávy obce a vlastníků památek při projednávání rekonstrukcí památek je podle hodnocení na průměrné úrovni. Rozdílný pohled na problematiku památek ze strany politicky činných subjektů spíše není respondenty registrován. Co se týká vynaložení finančních prostředků z rozpočtu obce, přes polovinu respondentů si myslí, že nejsou dostatečně vynakládány. Nejproblémovější památkou v mikroregionu, které by se měla věnovat pozornost, je podle šetření zámek v Kolodějích nad Lužnicí. Informace o nástrojích, které by vedly k zatraktivnění památek, jsou podle respondentů spíše nedostatečné. Ale propagace památek veřejnosti, ze strany samosprávy obce a kraje je na průměrné úrovni. K zatraktivnění památek v obci by podle šetření vedlo dostatečné vzdělání politických subjektů v problematice památek, zlepšení doplňkové infrastruktury, rekonstrukce samotných památek, zlepšení dopravní infrastruktury a dostatečné finanční prostředky.

48

Závěr Ve své bakalářské práci, která se zabývala tématem vlivu krajské a lokální politiky na využití památek v mikroregionu Vltavotýnsko, jsem podle mého názoru cíl splnila. Pomocí dotazníkového šetření se mi podařilo odkrýt problémy, na které by se měla krajská a lokální politika zaměřit, ale také zhodnotit současnou situaci. Opatření, která by vedla k efektivnímu udržování památek a na něž by se měla krajská a lokální politika pokusit zaměřit, jsou podle mého názoru uskutečnitelná. V mikroregionu Vltavotýnsko by se měla politická scéna zaměřit na efektivnější rozdělování finančních prostředků z rozpočtu obce na rekonstrukce památek, které ji nejvíce potřebují. Také by si měli politici na lokální úrovni uvědomit, že jen fakt existence památky, není dostatečný důvod pro zlepšení CR v mikroregionu, ale je potřeba, aby se také zaměřili na zlepšení doplňkové infrastruktury a dopravní dostupnosti. Ne méně důležitá je propagace památek. Mimo jiné, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, upravený legislativní rámec na lokální úrovni, by také mohl zlepšit atraktivitu památek. Výsledky dotazníkového šetření, které jsem zpracovala, mohou využít lokální politici jako podklady, na jakou problematiku by se měli zejména zaměřit. Výsledky šetření ukázaly, jak hodnotí problematiku památek osoby, které jsou s nimi nejvíce spjaty. Tedy majitelé, provozovatelé a zaměstnanci.

49

Seznam použité literatury Knižní publikace SPOLEK PRO ROZVOJ REGIONU. Mikroregion Vltavotýnsko. MAS Vltava, o. s., Týn nad Vltavou, 2010. SUDOVÁ M., PROCHÁZKA L. Vltavotýnský poutník aneb Týnem nad Vltavou a okolím ze všech stran. První vydání. Praha: Baset, 2007. ISBN 978–80-7340–098-9. BLAŽÍČEK, O. J. Slovník památkové péče: Terminologie-morfologie-organizace. První vydání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. ISBN 27–065-62. KRAUSOVÁ M. Týn nad Vltavou. První vydání. České Budějovice: Okresní úřad České Budějovice, referát regionálního rozvoje, ve spolupráci s městem Týn nad Vltavou, 2000. ISBN 80–238-5528-X. FREYER, W. Tourismus, Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. MünchenWien: Oldenburg, 2001. ISBN 3–486-21728–3. TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978–80-247–3842-0.

Elektronické publikace [1] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion [2] Národní památkový ústav [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/movitepamatky/ [3] Národní památkový ústav [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/nemovite-pamatky/ [4] Slovníček základních pojmů – REG424. [online]. 2005–2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.reg424.unas.cz/article.php?id=28 [5] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Osada

50

[6] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/turistickeinformace/pamatky/pamatky/centrum/mestska-pamatkova-zona.html [7] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/kultura/mestske-muzeum/historie-muzea/ [8] Český rozhlas – zprávy [online]. 1997–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/muzeum-v-tyne-nad-vltavou-chystavelkou-promenu-expozic-projde-prestavbou-za-18-milionu--1196766 [9] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/kultura/mestske-muzeum/podzemni-chodby/ [10] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/turistickeinformace/pamatky/pamatky/kostely/kostel-sv-jakuba.html [11] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/turistickeinformace/pamatky/pamatky/kostely/kostel-sv-vita.html [12] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/turisticke-informace/pamatky/pamatky/centrum/10dum-c-86-a-87-stara-posta.html [13] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/turistickeinformace/pamatky/pamatky/centrum/radnice-cp-2.html [14] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/turisticke-informace/pamatky/pamatky/kostely/ [15] Czech Tourism [online]. 2005–2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ [16] Novinky.cz [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/283787-jizni-cechy-bude-ridit-levicova-koalice-cssd-skscm.html [17] Jihočeská krajská rada KSČM. [online]. 2003–2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://jckr.kscm.cz/article.asp?thema=6090&item=67479 [18] Jiří Zimola. [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.jirizimola.cz/soubor/13/

51

[19] Jihočeši 2012 [online]. 2012–2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.jihocesi2012.cz/prilohy/Volebni_program_brozura_150x150_pro_web.pdf [20] Modré noviny-portál jihočeské ODS [online]. 1991–2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.modrenoviny.cz/plne-zneni-volebniho-programu-pro-krajskevolby-2012.html [21] KDU-ČSL Jižní Čechy [online]. 1997–2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.kdu.cz/Krajske-volby/Program/Kultura/Detail.aspx [22] TOP 09 [online]. 2009–2013 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/nova-polozka-6/volby-do-krajskehozastupitelstva-2012/volebni-program/ [23] Jihočeský kraj-Oficiální internetové stránky Jihočeského kraje. [online]. 2011 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1826&par%5Blang%5D=C [24] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Volby do zastupitelstev obcí [online]. 2010 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv?xjazyk=CZ&xid=1 [25] Týn nad Vltavou-oficiální stránky města. [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/customers/tnv/ftp/File/Rozpocet-mesta/2011/vydaje.pdf [26] Týn nad Vltavou-oficiální stránky města. [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-16]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/customers/tnv/ftp/File/Rozpo%C4%8Det%20v%C3%BDdaj%C5%A F%202012.pdf [27] Národní památkový ústav v Českých Budějovicích. [online]. 2013 [cit. 2013-0422]. Dostupné z: http://www.npu-cb.eu/restaurovani-a-obnovapamatek/?more=153#news153 [28] Tvrz Býšov [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.tvrzbysov.cz/rekonstrukce [29] Místopisný průvodce po české republice [online]. 2009 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/pamatky_temelin_7912.html [30] Místopisný průvodce po České republice [online]. 2009 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/pamatky_vsemyslice_7917.html [31] Obec Všemyslice [online]. 2011 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.vsemyslice.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=108&Ite mid=79 [32] Obec Žimutice [online]. 2013 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.zimutice.cz/index.php?nid=978&lid=CS&oid=818150 52

[33] MAS Vltava, o. s. [online]. 2004–2011 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.vltavotynsko.cz/o-nas/clenove-mas/ [34] Týn nad Vltavou [online]. 2005 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://old.tnv.cz/mikroregion-vltavotynsko/2006-03-13-43.html [35] MAS Vltava, o. s. [online]. 2004–2011 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.vltavotynsko.cz/aktuality/aktualne-vyhlasene-krajske-granty.html [36] MAS Vltava, o. s. [online]. 2004–2011 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.vltavotynsko.cz/www/vltavotynsko/fs/ROZVOJ%20VLTAVOT%C3%9D NSKA%202007%20-%202013.pdf [37] Program rozvoje Jihočeského kraje [online]. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=710&par%5Blang%5D= [38] Strategie rozvoje města Týn nad Vltavou [online]. 2003–2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/customers/tnv/storage/dokumenty/13620392841.pdf [39] Strategie rozvoje města Týn nad Vltavou. Mikroregion Vltavotýnsko [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/customers/tnv/storage/dokumenty/13620392841.pdf [40] Týn nad Vltavou – oficiální stránky města. Plán města Týn nad Vltavou [online]. 2003–2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/tyn-nad-vltavou/planmesta/Obrázky [41] Koloděje nad Lužnicí. [online]. 2003–2013. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/tyn-nad-vltavou/pridruzene-obce/kolodeje-nad-luznici/ [42] Tvrz Býšov. [online]. 2010. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.tvrzbysov.cz/fotogalerie/po-dokonceni [43] STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE. Muzeum historických vozidel v Pořežanech [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.cb-info.cz/cz/mestozazitku/zazitky-nejen-prodeti/PublishingImages/po%C5%99e%C5%BEany%20%C3%BAvod.jpg [44] Hrobka rodu Brechtoldů v Neznašově [online]. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.vsemyslice.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=50&Itemi d=66#g_50_0 [45]Týn nad Vltavou – oficiální stránky města. Městské muzeum [online]. 2003–2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.tnv.cz/cz/kultura/mestske-muzeum/ [46] Místopisný průvodce po České republice. Kostel sv. Jakuba [online]. 2009 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/soubory/main/org/7914_tyn_nad_vltavou_2.jpg 53

Seznam použitých zkratek UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

UNWTO

United Nations World Tourism Organisation

CR

Cestovní ruch

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

ODS

Občanská demokratická strana

KDU-ČSL

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

TOP 09

Tradice, Odpovědnost, Prosperita, 09 – rok vzniku

US-DEU

Unie svobody – Demokratická unie

SNK

Sdružení nezávislých kandidátů

MAS

Místní akční skupina

SWOT

Strengths, Weaknesses, Opportunities and Threats

NPÚ

Národní památkový ústav

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Volby do zastupitelstev obcí [24]……………………………..…….…...20 Tabulka č. 2: Financování památek v Týně nad Vltavou v roce 2011 [25]…….…...…22 Tabulka č. 3: Financování památek v Týně nad Vltavou v roce 2012 [26]……………22 Tabulka č. 4: Vyhodnocení otázky č. 2………………………………………………...27 Tabulka č. 5: Vyhodnocení otázky č. 3………………………………………………...29 Tabulka č. 6: Vyhodnocení otázky č. 4………………………………………………...30 Tabulka č. 7: Vyhodnocení otázky č. 5………………………………………………...31 54

Tabulka č. 8: Vyhodnocení otázky č. 6………………………………………………...33 Tabulka č. 9: Vyhodnocení otázky č. 7…………..…………………………………….34 Tabulka č. 10: Vyhodnocení otázky č. 8……………………………………………….35 Tabulka č. 11: Vyhodnocení otázky č. 9……………………………………………….36 Tabulka č. 12: Vyhodnocení otázky č. 10……………………………………………...37 Tabulka č. 13: Vyhodnocení otázky č. 11……………………………………………...38 Tabulka č. 14: Vyhodnocení otázky č. 12……………………………………………...40 Tabulka č. 15: Vyhodnocení otázky č. 13……………………………………………...41 Tabulka č. 16: Vyhodnocení otázky č. 14……………………………………………...42 Tabulka č. 17: Vyhodnocení otázky č. 15……………………………………………...43 Tabulka č. 18: Vyhodnocení otázky č. 16…………………………………………...…43 Tabulka č. 19: Vyhodnocení otázky č. 17……………………………………………...45 Tabulka č. 20: Vyhodnocení otázky č. 18……………………………………………...46 Tabulka č. 21: Vyhodnocení otázky č. 19……………………………………………...47 Tabulka č. 22: Vyhodnocení otázky č. 20……………………………………………...47

Seznam grafů Graf č. 1: Vyhodnocení otázky č. 1…………………………………………………….26 Graf č. 2: Vyhodnocení otázky č. 2…………………………………………………….27 Graf č. 3: Vyhodnocení otázky č. 3…………………………………………………….28 Graf č. 4: Vyhodnocení otázky č. 4…………………………………………………….29 Graf č. 5: Vyhodnocení otázky č. 5…………………………………………………….30 Graf č. 6: Vyhodnocení otázky č. 6…………………………………………………….32 55

Graf č. 7: Vyhodnocení otázky č. 7…………………………………………………….33 Graf č. 8: Vyhodnocení otázky č. 8…………………………………………………….34 Graf č. 9: Vyhodnocení otázky č. 9…………………………………………………….36 Graf č. 10: Vyhodnocení otázky č. 10………………………………………………….37 Graf č. 11: Vyhodnocení otázky č. 11………………………………………………….38 Graf č. 12: Vyhodnocení otázky č. 12………………………………………………….39 Graf č. 13: Vyhodnocení otázky č. 13………………………………………………….40 Graf č. 14: Vyhodnocení otázky č. 14………………………………………………….41 Graf č. 15: Vyhodnocení otázky č. 15………………………………………………….42 Graf č. 16: Vyhodnocení otázky č. 17………………………………………………….44 Graf č. 17: Vyhodnocení otázky č. 18………………………………………………….45 Graf č. 18: Vyhodnocení otázky č. 19………………………………………………….46

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa mikroregionu Vltavotýnska [39]………………...........................57 Obrázek č. 2: Mapa plánu města Týn nad Vltavou [40]................................................58 Obrázek č. 3: Zámek v Kolodějích nad Lužnicí [41]…………………………………..65 Obrázek č. 4: Tvrz Býšov [42]…………………………………………………………65 Obrázek č. 5: Muzeum historických vozidel v Pořežanech [43]…………………….…66 Obrázek č. 6: Hrobka rodu Brechtoldů [44]………………………………..................66 Obrázek č. 7: Městské muzeum [45]……………………………………………….…..67 Obrázek č. 8: Kostel sv. Jakuba [46]……………………………………….…………..67

56

Přílohy Přílohy A Mapy Obrázek č. 1: Mapa mikroregionu Vltavotýnsko

[39]

57

Obrázek č. 2: Plán města Týn nad Vltavou

[40]

58

Příloha B Dotazníkové šetření Dotazník Dobrý den, Jmenuji se Kateřina Cögerová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Tímto dotazníkem oslovuji Vás, osoby znalé problematiky památek, které jsou jedním z důležitých segmentů rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Vltavotýnsko. Prosím Vás o vyplnění dotazníků pro vypracování bakalářské práce, který se skládá z 20 otázek. Výsledky budou zpracovány anonymně. Vybrané odpovědi prosím zakroužkujte či zvýrazněte, pokud je vyžadováno hodnocení stupnicí, je vždy podle stejného klíče (známkování: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší).

1. Vyberte prosím, ve které z uvedených obcí působíte. a) Dolní Bukovsko b) Temelín c) Týn nad Vltavou d) Všemyslice e) Žimutice 2. Jak byste ohodnotil/a kooperaci mezi politickými subjekty zastoupenými v obecním zastupitelstvu ohledně cílů, které se týkají uchování a zatraktivňování památek z hlediska cestovního ruchu? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 59

3. Jak byste ohodnotil/a úroveň vzdělanosti politiků a političek zastupujících kraj a obce v problematice, která se týká památek z hlediska turistického ruchu? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 4. Domníváte se, že se politické subjekty v krajském zastupitelstvu dostatečně zajímají o problematiku, která se týká uchování a rozvoje památek mimo jiné i v mikroregionu Vltavotýnsko? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 5. Myslíte si, že by měl být upraven legislativní rámec, který by se týkal správy, ochrany a udržování památek tak, aby měly politicky činné subjekty možnost širšího ovlivnění udržení atraktivnosti památek pro cestovní ruch? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 6. Domníváte se, že politické subjekty zastoupené v krajském a obecním zastupitelstvu dodržují stanovené cíle ve volebních programech ohledně udržování a zachování památek? a) rozhodně ano 60

b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 7. Využíváte možnosti čerpání finančních zdrojů z grantových programů kraje, které se zaměřují na podporu a rozvoj památek? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 8. Myslíte si, že obce dostatečně využívají možnost získání finanční podpory z grantových programů kraje? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 9. Myslíte si, že je ze strany samosprávy obce dostatečný zájem o uchování kulturních památek v obci? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 10. Využíváte možnost získání finančních prostředků z krajem vyhlašovaných grantových programů prostřednictvím samosprávy obce? a) rozhodně ano 61

b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 11. Využíváte k získání finančních prostředků z grantových programů nabídku MAS Vltava, o. s., která sdružuje představitele obcí mikroregionu? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 12. Myslíte si, že se samospráva obce věnuje efektivněji problematice památek než místní neziskové organizace, pomocí kterých lze také získat finanční prostředky z grantových programů? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 13. Jak byste ohodnotil/a komunikaci samosprávy obce a vlastníků památek v případném projednávání rekonstrukcí památek? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5

62

14. Domníváte se, že je ve vaší obci rozdílný pohled na problematiku památek ze strany politicky činných subjektů v zastupitelstvu obce? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 15. Myslíte si, že jsou vynaloženy dostatečné finanční prostředky z rozpočtu obce na zachování a obnovu památek? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 16. Jaká památka v obci v mikroreginu Vltavotýnsko je podle vás nejproblémovější z hlediska udržení její atraktivity pro cestovní ruch a bylo by vhodné jí věnovat pozornost? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 17. Domníváte se, že jste dostatečně informován/a ze strany subjektů působících v obecním zastupitelstvu o možnosti využívání nástrojů k zatraktivnění památek z hlediska cestovního ruchu? a) rozhodně ano b) spíše ano c) spíše ne 63

d) rozhodně ne 18. Jak byste ohodnotil/a úspěšnost propagace památek ze strany samosprávy obce? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 19. Jak byste ohodnotil/a úspěšnost propagace památek ze strany samosprávy kraje? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 20. Co by podle vás přispělo k zatraktivnění památek v obci? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

64

Přílohy C Památky v mikroregionu Obrázek č. 3: Zámek v Kolodějích nad Lužnicí

[41] Obrázek č. 4: Tvrz Býšov

[42]

65

Obrázek č. 5: Muzeum historických vozidel v Pořežanech

[43] Obrázek č. 6: Hrobka rodu Brechtoldů

[44] 66

Obrázek č. 7: Městské muzeum

[45] Obrázek č. 8: Kostel sv. Jakuba

[46]

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents