VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
St a v by D i e nt z e n h o f e r ů n a B ro u mo v s ku Bakalářská práce
Autor: Martina Močubová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010
Abstrakt MOČUBOVÁ, M. Stavby Dientzenhoferů na Broumovsku: Bakalářská práce, Jihlava : VŠPJ. 2010. 91 s. Bakalářská práce se zabývá stavbami Dientzenhoferů na Broumovsku. V první části je popsáno baroko. Další část popisuje život a dílo Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera a jejich stavební činnost na Broumovsku. Praktická část představuje broumovskou skupinu kostelů a návrh zájezdu po nich s podrobným programem, kalkulací a způsobem realizace. Poslední část vyhodnocuje zájem o navrhovaný zájezd.
Klíčová slova Baroko, Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, benediktini, Broumov, Broumovsko, broumovská skupina kostelů
Abstract MOČUBOVÁ, M. Buildings by the Dientzenhofers within the Broumov region: Bachelor work, Jihlava : VŠPJ. 2010. 91 s. The thesis deals with buildings of the Dientzenhofer´s family in the Broumov region. The first part describes baroque. The next part presents the lifes and architectural works of Kryštof and his son Kilián Ignác Dientzenhofer and their construction activity in the Broumov region. The practical part presents the Broumov group of churches and a propsal for a tour with a detailed plan of their visit, its costing and a way of its realization. The last part analyzes the interest in the proposed tour.
Key words Baroque, Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, Benedictines, Broumov, Broumov region, Broumov group of churches
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu akad. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, cenné rady a přátelský přístup při psaní této práce. Dále děkuji panu páterovi Martinu Lanžimu za konzultace a poskytnuté zasvěcené informace. V neposlední řadě i všem cestovním kancelářím a farám, které si na mne udělaly čas při vyplňování dotazníku.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17.5.2010 ...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 9
2
Baroko..................................................................................................................... 11
3
4
5
2.1
Barokní architektura v Čechách...................................................................... 12
2.2
Charakteristické znaky barokního slohu......................................................... 13
Dientzenhoferové.................................................................................................... 15 3.1
Původ rodiny................................................................................................... 15
3.2
Život a dílo Kryštofa Dientzenhofera ............................................................. 16
3.3
Život a dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera.................................................... 21
Benediktini.............................................................................................................. 26 4.1
Benediktinský klášter...................................................................................... 27
4.2
Opat Otmar Zinke ........................................................................................... 27
Výstavba barokních památek na Broumovsku ....................................................... 28 5.1
Barokní stavitelská praxe................................................................................ 31
6
Broumovsko............................................................................................................ 32
7
Zpracování zájezdu po památkách Dientzenhoferů ................................................ 34
8
9
7.1
Výchozí situace broumovské skupiny ............................................................ 35
7.2
Doprava........................................................................................................... 37
7.3
Ubytování........................................................................................................ 38
První den zájezdu.................................................................................................... 39 8.1
Smiřice ............................................................................................................ 40
8.2
Červený Kostelec............................................................................................ 40
8.3
Broumov ......................................................................................................... 41
8.3.1
Historie.................................................................................................... 41
8.3.2
Kulturní památky .................................................................................... 42
8.3.3
Benediktinský klášter sv. Václava s kostelem sv. Vojtěcha ................... 43
8.3.4
Kostel sv. Václava (1728-1729) ............................................................. 46
8.3.5
Hřbitovní kostel Panny Marie................................................................. 47
Druhý den zájezdu .................................................................................................. 48 9.1
Heřmánkovice................................................................................................. 49
9.2
Ruprechtice ..................................................................................................... 49
9.3
Meziměstí........................................................................................................ 50
9.4
Vernéřovice..................................................................................................... 51
9.5
Vižňov............................................................................................................. 51 Třetí den zájezdu................................................................................................. 52
10 10.1
Šonov .............................................................................................................. 53
10.2
Božanov .......................................................................................................... 54
10.3
Martínkovice................................................................................................... 55
10.4
Otovice............................................................................................................ 55
10.5
Muzeum Broumovska..................................................................................... 56
10.6
Pivovar Opat ................................................................................................... 57
Čtvrtý den zájezdu .............................................................................................. 57
11 11.1
Kaple Hvězda (1723-1733)............................................................................. 58
11.2
Police nad Metují ............................................................................................ 59
11.3
Bezděkov nad Metují ...................................................................................... 60
12
Pátý den zájezdu ................................................................................................. 61 12.1
13
Náchod ............................................................................................................ 61 Realizace zájezdu................................................................................................ 62
13.1
Podrobný program zájezdu ............................................................................. 62
13.2
Časový harmonogram a trasa zájezdu ............................................................ 64
13.3
Kalkulace nákladů........................................................................................... 65
14
Vyhodnocení dotazníku ...................................................................................... 70 14.1
Shrnutí............................................................................................................. 74
15
Závěr ................................................................................................................... 75
16
Seznam použité literatury ................................................................................... 77
17
Seznam ostatních zdrojů ..................................................................................... 79
18
Seznam příloh ..................................................................................................... 82
19
Seznam doprovodného materiálu........................................................................ 82
Seznam ilustrací Mapa 1 – ubytování, stravování Broumov Mapa 2 – trasa 1. dne Mapa 3 – trasa 2. dne Mapa 4 – trasa 3. dne Mapa 5 – trasa 4. dne Mapa 6 – trasa 5. dne Tab. 1 - Podrobný časový harmonogram a trasa zájezdu (zdroj: Kunešová (2004) Tab. 2 - Výpočet nepřímých nákladů na osobu (zdroj: Kunešová (2004), vlastní) Tab. 3 - Výpočet přímých nákladů na osobu (zdroj: Kunešová (2004), vlastní) Tab. 4 - Výpočet nákladů zájezdu pro 1 osobu (zdroj: Kunešová (2004), vlastní) Obr. 1 - Rozdělení CK podle pořádání poznávacích zájezdů (zdroj: vlastní) Obr. 2 - Nejčastěji poptávané cenové relace zájezdů (zdroj: vlastní) Obr. 3 - Pořádaní farních poznávacích zájezdů (zdroj: vlastní) Obr. 4 - Atraktivita zájezdu (zdroj: vlastní) Obr. 5 - Porovnání ceny a programu zájezdu (zdroj: vlastní) Obr. 6 - Vhodnost podle věkových kategorií (zdroj: vlastní) Obr. 7 - Zjištění zájmu o zájezd (zdroj: vlastní)
1
Úvod
Přestože nejsem žádný odborník na architekturu, majestátní stavby mne odjakživa fascinují a dýchají na mne svou atmosférou. Někdy tajemnou, někdy slavností, někdy pompézní, ale prostě atmosférou. Dětství jsem strávila s rodiči projížděním všech koutů naší republiky a procházením hradů, zámků, kostelů a turistických tras, co vedly kolem nich. Tehdy nám to se sourozenci přišlo jako ohromné dobrodružství. Hledali jsme tajné chodby z hradů do města, brodili se polovypuštěnou přehradou ke „strašidelnému“ kostelu Mušov a další podobné zážitky. Později jsem rodičům tajně vyčítala, že jsme mohli jezdit raději k moři. Dnes na prahu 25. roku jsem jim za předání lásky k historii, potažmo architektuře vděčná. Proto jsem se rozhodla vybrat si za téma mé bakalářské práce zájezd zaměřený na architektonické památky. Baroko byla fascinující doba, která nám zanechala obdivuhodné výtvory. Od baroka byl jen krůček k Dientzenhoferům. Vedoucí mé bakalářské práce pan ak. mal. Vladimír Netolička mne přivedl k nápadu zpracovat dosud téměř nezmapovanou a turisticky ještě tolik neprozkoumanou oblast Broumovska, kde se nachází skupina 10 kostelů od otce a syna Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových, známá jako broumovská skupina kostelů. Tyto kostely mají zásadní význam ve vytvoření broumovského „genia loci“. Vyskytují se rozesety po oblasti, zdálky více či méně viditelné, některé dokonce bez příjezdové cesty, v horším či lepším zachovalém stavu, avšak všechny mohutně a hrdě se tyčící do krajiny. Zjistila jsem, že člověku prostě učarují, ani si nedokáže přesně vysvětlit proč. Nejsou to vrcholná díla obou architektů, oproti jejich dalším dílům jsou dokonce nezvykle skromná. Ale přesto je na nich cosi zvláštního. Něco, co mne okamžitě vtáhlo do přemýšlení o co nejlépe provedeném zájezdu po nich. Tyto kostely si zaslouží být viděny! A tak jsem se rozhodla zpracovat po jejich lokalitách zájezd. Je to projekt unikátní, protože tímto způsobem se je zatím nikdo nepokusil zpracovat. Jiný takovýto ani podobný zájezd v oblasti zatím neexistuje. Po konzultacích s broumovským páterem Martinem Lanžim, dostávaly nástiny mého projektu znatelných obrysů. Pan páter aktivitu uvítal, jako dobrou šanci pro propagaci kostelů. Připravený zájezd bude farnosti k dispozici a byli by rádi, kdyby se nějakým způsobem podařil zrealizovat, ale jak to dopadne není vůbec jisté. Proto jsem ale už při plánování zájezdu myslela na to, že takto se může nabídka dostat i k jiným farnostem a mohl by v tom být i jeho tržní potencionál - poznávací zájezd věřícím, který případně může pro své „ovečky“
9
prostřednictvím cestovní kanceláře realizovat i samotná farnost. Jinak je samozřejmě dále zaměřen na zájemce o architekturu a umění, historii, milovníky přírody a neprozkoumaných oblastí. V teoretické části práce jsem zpracovala nejdůležitější díla a osobnosti barokní architektury zejména v Čechách. Je zde popsána úctyhodná tradice stavitelské rodiny Dientzenhoferů a podrobně díla a život dvou nejslavnějších z nich, Kryštofa a Kiliána Ignáce. Tito stavitelé jsou neodmyslitelně spjati se zdejší krajinou. Pracovali zde ve službách opata Otmara Zinkeho pro benediktinský klášter v Broumově. Byli to právě benediktini, kteří kultivovali tento kraj a zanechali mu obrovské množství architektonických památek. V další části práce jsou tyto stavby podrobně představeny a zmapovány. Na to navazuje podrobná mapka, kterou přikládám na konci práce. Jsou zde vyznačeny všechny kostely skupiny. Praktickou část práce tvoří vypracování zájezdu po těchto památkách. Během psaní této práce jsem projela Broumovsko a všechny kostely několikrát a snažila se zachytit jejich atmosféru fotoaparátem. Na ukázku v příloze připojuji malou část z nich. Prohlídky kostelů jsou pro zpestření nakombinovány s dalšími atraktivními místy a aktivitami jako je třeba prohlídka pivovaru s ochutnávkou zdejšího piva. Protože konceptem zájezdu je nabídnout objekty, které nejsou až tak známé, napadlo mne propojit ho s poznáváním také nepříliš známých avšak stejně unikátních Broumovských stěn a Javořích vrchů. Má to svůj druhotný význam i z pohledu architektury, protože kostely zásadně působí v krajině, kterou brali Dientzenhoferové v potaz při projektování staveb. Případní účastníci zájezdu poznají tyto oblasti při několika nenáročných procházkách, kde je počítáno s tím, že zájezdu se mohou účastnit spíše starší lidé a je zvolena optimální náročnost. Jsem přesvědčena, že zájezd v této hraniční, někdo by řekl Bohem zapomenuté oblasti, se znatelným „geniem loci“ si dokáže najít svou klientelu a mimo jiné tak pomůže propagaci a záchraně těchto architektonických pokladů.
10
2
Baroko
Baroko je evropské slohové a myšlenkové období, které začíná v 16. století v Itálii a končí ve střední Evropě po roce 1750. Původně nebylo baroko považováno za samostatné slohové období, ale pouze jako vyvrcholení renesance. [Syrový, 1972, str. 31] V pozdní renesanci existoval výrazný individualistický proud, jehož architekti se pokoušeli překročit omezení dané pravidly. Tento proud vyvrcholil v baroku, zejména v jeho dynamické variantě. [Dvořáček, 2005, str. 6] „Prostupováním, míšením
a spojováním prostorů i tvarů a záměrným řazením útvarů ve svém uzpůsobení nesnadno postřehnutelných a mnohdy ještě doplněných iluzionistickou malbou, byl vyvolán dojem pohybu forem, hmot i prostoru. Tento pohybový princip v architektuře byl pojmenován radikalismus nebo dynamismus.“ [Syrový, 1972, str. 31] Právě kvůli tomuto zdánlivému pohybu hmoty stavby se tento styl nazývá dynamický. Dnes považujeme baroko definitivně za samostatné slohové období. [Dvořáček, 2005, str. 6] Vrcholná díla dynamického baroku vypadají jakoby byla spíše dílem sochařské modelace než technického projektu, přesto zde pořád platí souměrnost, modelaci tvarů pomáhá promyšlené užití světla. Stavby jsou podřízeny záměru umělce a účinku na diváka. K tomu pomáhají velkolepé dekorace – bohatá štuková a sochařská výzdoba a malby, které vytvářejí iluzi otevřeného prostoru. [Dvořáček, 2005, str. 6] „V baroku je
vše zaměřeno na dojem.“ [Syrový, 1972, str. 31] V barokní architektuře se počítalo s působením celé stavby na její okolí a přírodu. [Syrový, 1972, str. 31] Vedle dynamického směru existuje souběžně i klasický směr, který vychází z antické
řádové vázanosti a na sklonku období baroka ústí v klasicismus. [Dvořáček, 2005, str. 6] Barokní sloh prošel vývojem, který byl stát od státu trochu jiný, liší se samozřejmě i doba působení.V Itálii ho zjednodušeně dělíme na raný barok (1580–1630), vrcholný barok (1630–1730) a pozdní barok (1730–1800). [Dvořáček, 2005, str. 6] Z Itálie se sloh rychle rozšířil do dalších zemí. Nejvýznamnější světoví architekti byli Italové Carlo Maderna, Pietro da Cortona, Gian Lorenzo Bernini, Francesco Borromini a Guarino Guarini. Na ně navazuje řada dalších významných architektů – Lucas von Hildebrandt, Johann Bernhard Fischer von Erlach a další. [Syrový, 1972, str. 31-33]
11
2.1 Barokní architektura v Čechách Na našem území spadá nástup baroka do počátku 17. století, tedy do doby politicky převratné a v mnohém tragické - stavovské povstání a bitva na Bílé hoře roku 1620. Od 30. let císařská, saská a švédská vojska, která se vzájemně vytlačovala, proměnila
české kraje ve vylidněnou a vypálenou pustinu. Proto je přirozené, že v takového situaci se prvky nového cizího umění u nás objevovaly zpočátku váhavě. [Blažíček, 1971, str. 9] Mezi první proniky barokní architektury k nám počítáme stavby kaple sv. Vojtěcha na Hradě v Praze, Vlašské kaple v Praze, kostela Nejsvětější Trojice v Praze. Z doby těsně před Bílou Horou pochází také Matyášova brána na pražském hradě. Vývoj barokní architektury u nás dělíme na:
•
raný barok (přibližně od 1595–1675) většinou práce zahraničních architektů, jejichž tvorba navazuje na římský klasicismus, obrat nastává příchodem Kryštofa Dientzenhofera
•
vrcholný barok (1675–1740) vzniká řada staveb dynamického baroka, především tvorba Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Jana Blažeje Santiniho-Aichla
•
pozdní barok (1740–1780) začínají se uplatňovat rokokové dekorace a směr sbíhá do klasicismu [Syrový, 1972, str. 33]
Během třicetileté války bylo obyvatelstvo měst a vesnic ochuzeno a tak se na tvorbě nového umění nemůže prozatím podílet. Nositelem vývoje se stává pouze feudální vrstva, šlechta a některé kláštery. Jakmile to válečné poměry dovolily začaly být budovány církevní objekty - kláštery, jezuitské koleje, kostely, poutní místa, lorety a rezidence církevních hodnostářů. Jednou z prvních jezuitských kolejí u nás je Klementinum postavené v letech 1654–1675, Novoměstská jezuitská kolej a k němu navazující kostel sv. Ignáce z roku 1670, vše od architekta Carla Luraga, dále Malostranská jezuitská kolej. Poutní místa byla budována s ohledem na jejich výtvarnou stránku, proto byla velká péče věnována už samotnému výběru místa, zpravidla na vyvýšenině. Příkladem je Poutní kostel na Svaté hoře u Příbrami také od Carla Luraga a Svatý Kopeček u Olomouce od Giovanniho Pietra Tencally. Vzniká biskupská rezidence v Kroměříži, arcibiskupský palác na Hradčanech. [Syrový, 1972, str. 33-35]
12
Šlechta si na výstavbu reprezentativních paláců a zámků zpočátku povolává architekty ze zahraničí. V Praze je vybudován Valdštejnský palác, Nosticův palác a především
Černínský palác od Francesca Carattiho. Ke konci 17. století k nám proniká činnost architektů z Vídně a architektů pod vlivem Guariniho. Je to Jan Lukáš Hildebrandt, který vystavěl kostel v Jablonném v Podještědí, kde předvedl princip prostorového proniku a položil tak základ dalšímu vývoji centrálního kostelního typu a Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Dále Jan Baptista Mathey, který realizoval kostel sv. Františka Serafínského u Karlova mostu a letohrádek Tróju. Přistěhoval se také Kryštof Dientzenhofer, představitel radikálního baroka. [Syrový, 1972, str. 33–35] Architekt italského původu Giovanni Battista Alliprandi vystavěl Lobkovický palác v Praze a zejména kamenný špitální kostel v Kuksu (1707-1717). Stavby klasického směru reprezentuje Martin Allio, který staví klášterní kostel v Broumově (1685–1694). [Blažíček, 1971, str. 62–63] První čtvrtina 18. století se označuje jako vrchol baroku v Čechách. Obzvláště ve druhém desetileté vznikají díla, které Čechy a Prahu řadí mezi střediska pozdně barokního vývoje. Architekti této doby jsou Jan Santini Aichel, který obnovil velké klášterní kostely v Sedlci, v Rajhradě u Brna, v Plasech, ve Žďáře nad Sázavou, v Kladrubech a v Želivě. František Maxmilián Kaňka a Kilián Ignác Dientzenhofer. [Blažíček, 1971, str. 68–93] „Touto dynamickou tvorbou se dostávají naše země znovu
do popředí celé evropské tvorby, jak tomu bylo již jednou v pozdní gotice.“ [Syrový, 1972, str. 35]
2.2 Charakteristické znaky barokního slohu Zdivo, omítky, plošná výzdoba Cihlové zdivo staveb je pokryto omítkou, kámen se užívá většinou jen pro portály a sochařskou výzdobu. Dokonalá technologie zdění umožňuje podřídit půdorys a tvary stavby výtvarnému záměru. Freskami a štukovou výzdobou jsou pokryty celé stěny a stropy. Stropní fresky vytvářejí díky malbě oblohy s postavami andělů iluzi otevření prostoru. [Dvořáček, 2005, str. 14]
Půdorys Půdorys barokních staveb opouští převážně pravoúhlé tvary. Barokní půdorysy jsou složité průniky geometrických tvarů, hlavně oválů a kruhů. Když už je použito
13
pravoúhlých tvarů, je to v kombinaci s tvary oblými. Složitý půdorys dává stavbě bohaté vnější i vnitřní členění a je jedním z charakteristických slohových prvků. [Dvořáček, 2005, str. 16]
Klenby a stropy Baroko zvětšuje rozpětí valených kleneb a kupolí, jejich oblouk se postupně stlačuje až ke specifické nízké klenbě ve tvaru zploštělé kulové úseče, která je nad čtvercem zvaná česká, nad obdélníkem pruská placka. Klenby jsou většinou pokryty bohatou štukovou a malířskou výzdobou. [Dvořáček, 2005, str. 18]
Fasády a uspořádání staveb Typické je užívání pilastrů, méně často i sloupů a polosloupů, které prostupují více podlaží. Fasáda je symetrická i v tom případě, kdy toto uspořádání neodpovídá vnitřnímu členění budovy. V dynamickém baroku se užívá typického zvlnění fasád. Mizí arkádové ochozy a nahrazují je uzavřené vnitřní komunikace – chodby. Součástí reprezentačních vstupních prostor se stává členěné, velmi často i sochařsky zdobené schodiště s balustrádovým zábradlím. [Dvořáček, 2005, str. 20]
Architektonické články Řada prvků, na které bylo v renesanci užíváno kamene, je v baroku provedena jen v omítaném zdivu. Jsou to pilastry, římsy, okenní ostění. Kamene se užívá na sochařskou výzdobu. Také kuželky pilastrů mají čtvercový průřez, na rozdíl od kruhového průřezu renesančních kuželek. [Dvořáček, 2005, str. 22]
Okna a portály Barokní okna jsou tvaru především oválného nebo tzv. kázulového (tvaru mešního roucha). Nosnými prvky jsou sloupy, polosloupy, pilastry a šikmo postavené polopilíře. Bohatá plastická výzdoba vrcholí použitím sochařských nosných prvků. Do štítového nástavce je zapracována také nika s plastikou nebo okno. Portál někdy bývá trojitý s nižšími vstupy po stranách. [Dvořáček, 2005, str. 23]
Další typické prvky Pro mnoho staveb je charakteristická mansardová střech se změnou sklonu a většinou i malým přesahem v zalomení. Typickým prvkem české krajiny jsou barokní cibulové střechy kostelních věží. Baroko formovalo i veřejný prostor pomocí morových sloupů, kašen a dalších drobných architektur a plastik v krajině. [Dvořáček, 2005, str. 28]
14
3
Dientzenhoferové
„Vrcholně a pozdně barokní architektura v Čechách, Frankách a částečně i Bavorsku je zcela nerozlučně spojena se jménem stavitelské dynastie Dientzenhoferů.“ [Horyna, 1998, str. 7] Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, patří k rodu, z něhož v několika generacích vycházeli zedničtí tovaryši, mistři a nakonec také stavitelé a architekti světového významu. [Vilímková, 1986, str. 11]
3.1 Původ rodiny Původ a kořeny rodiny Dientzenhoferů se badatelům zatím podařilo zmapovat do konce 16. století. Příjmení Dientzenhoferů se podobně jako tomu bylo i u jiných zednických nebo kamenických tovaryšů, odvozovalo od jména jejich rodiště a díky tomu dnes víme, že rodina pocházela z oblasti alpského podhůří Horního Bavorska jihovýchodně od Mnichova. [Vilímková, 1986, str. 16] Jméno Dientzenhofer je odvozeno od názvu samoty Dientzenhof, nedaleko obce Bad Feilbach. [Horyna, 1998, str. 7] Ze samoty se potom jednotliví členové dynastie různě stěhovali do bližšího i vzdálenějšího okolí. [Vilímková, 1986, str. 17] Počátky slavného stavitelského rodu můžeme sledovat od doby, kdy na usedlosti jménem Gundelsberg hospodařil Wolfgang Dientzenhofer s manželkou Kateřinou. [Horyna, 1998, str. 7] Milada Vilímková o Gundelsbergu [1986, str. 17]: „Zajímavé je,
že na této usedlosti žili Dientzenhoferové ještě v našem století. Poslední mužský potomek rodu zde zemřel v roce 1942.“ V prvních desetiletích 17. století porodila Kateřina celkem šest dětí. Pro potřeby této bakalářské práce stačí zmínit dvě nejstarší a to syna Wolfganga a Georga. Wolfgang (1612–1703) jak bylo tehdy běžné, zdědil jako nejstarší po otcově smrti statek. Georg (1614–1673) si nejdříve vzal Annu Ascherovou, spolu měli tři děti, z nich dvě zřejmě zemřeli ještě v dětském věku. Po smrti Anny v roce 1642 se oženil podruhé s Barborou Tannerovou, se kterou měl dalších osm dětí a jež přinesla věnem statek, Ober-Ullpoint nad Litzldorfem. Georg zde hospodařil do roku 1654, kdy statek vyměnil se svým švagrem za statek na Guggenbergu,
tedy
na
Kukaččím
vrchu.
Tento
statek
z roku
1542
je
s Dientzenhofery hodně spojován a stojí dodnes. Z druhého manželství měl děti: Georga (1643), Annu (1645), Wolfganga (1648), Abrahama (1650), Kryštofa (1655), Barboru (1657), Leonharda (1660) a Johanna (1663). [Horyna, 1998, str. 7]
15
A právě zde vzniká úctyhodná stavitelská větev rodiny Dientzenhoferů, kdy ze šesti synů, se jich pět (mimo Abrahama) věnovalo stavitelskému řemeslu a jsou představiteli první generace významné umělecké rodiny. [Horyna, 1998, str. 8] „Kde se mladí
Dientzenhoferové vyučili zednickému řemeslu, to bohužel nevíme. Pravděpodobné je, že v některé z bližších, větších osad. Příležitostí bylo v okolí nemálo, stavěli tam mistři italští i domácí a bylo možno si vybrat.“ [Vilímková, 1986, str. 18] Na statku se jim hospodařit jinak mnoho nedařilo, musel být prodán a proto se starší bratři Georg, Wolfgang a pravděpodobně Kryštof, spolu se sestrou Annou vydali brzy do světa, přesněji do Pasova, kde při přestavbě dómu sv. Štěpána podle architekta Carla Luraga získali mnoho zkušeností a kam za nimi po několika letech přijeli i mladší bratři. Architekt se po dokončení přestavby vrátil do Prahy a spolu s tím pravděpodobně roku 1676 vyjeli za prací i bratři Dientzenhoferové a právě takto se dostali do Čech. [Horyna, 1998, str. 8] Po několika letech práce většina bratrů Prahu i Čechy postupně opouští, pouze Kryštof Dientzenhofer se v Praze usídluje natrvalo. Hlavním důvodem byl zcela jistě sňatek s Annou Aichbauerovou. Můžeme dále shrnout, že všichni bratři mimo Kryštofa Dientzenhofera zemřeli velmi náhle, uprostřed plné činnosti a zanechali po sobě jenom nedospělé děti. Kryštof Dientzenhofer stihl vychovat svého nástupce, prostředního syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera, narozeného v Praze v roce 1689, jehož tvorbou vyvrcholil tvořivý potencionál celého rodu. [Horyna, 1998, str. 12]
3.2 Život a dílo Kryštofa Dientzenhofera Kryštof Dientzenhofer byl pokřtěn 7. července 1655 v kostele sv. Martina ve farnosti Flintsbachu v Horním Bavorsku. Z rodného statku, jak je popsáno výše, odešel pravděpodobně se staršími sourozenci po roce 1665 do Pasova, aby se vyučil řemeslu na stavbách. Působil tam zřejmě ještě jako učedník. Po několika letech se sourozenci přesunuli do Prahy, tehdejšího významného uměleckého centra a kde stejně jako nejstarší Georg začal Kryštof Dientzenhofer pracovat jako tovaryš ve stavebním podniku Abrahama Leuthnera. Při konkrétním díle je poprvé zachycen až ve třiceti letech, a to, když jeho bratr Georg stavěl klášterní kostel ve Waldsassen a Kryštof Dientzenhofer zde asi od roku 1683 působil jako polír. [Horyna, 1998, str. 47]
16
Když v roce 1689 na vrcholu svých tvůrčích sil Georg zemřel, Kryštof Dientzenhofer stavbu v následujících dvou letech vedl. Po svém odchodu ze stavby ve Waldsassen se soustředil na své projekty v Čechách. Jak je uvedeno výše vzal si v Praze roku 1685 Annu, vdovu po staviteli Janu Jiřím Aichbauerovi. [Horyna, 2005, str. 15–22]
„...vyženil stavební firmu, nevelký dům na Malé Straně a dva malé synky, jimž byl přísným, ale spravedlivým otčímem.“ [Horyna, 2005, str. 22] Tento sňatek mu podle dobových zvyklostí usnadňoval vstup do cechu malostranských zedníků, potřeboval jen být malostranským měšťanem. Městské právo získal roku 1687, kdy byl přijat i jako mistr do cechu. Do sezony 1691 jako samostatný stavitel vedl dostavbu klášterního kostela ve Waldsassen a bratrův původní projekt trochu pozměnil. [Horyna, 1998, str. 47] Doklad o tom, že Kryštof Dientzenhofer vedl svou první stavbu nejen jako stavitel, ale jako projektant je až z roku 1689, kdy stavěl klášter v Teplé. Poté navrhl Kryštof Dientzenhofer pro tepelské premonstráty ještě dvě stavby: špitální kapli Nejsvětější Trojice v Teplé (1692–1699) a farní kostel sv. Jakuba v Úterý (1695–1698). [Horyna, 2005, str. 23] Nejpozději roku 1692 vstoupil Kryštof Dientzenhofer do služeb řádu
českých křižníků, když byla započata nová výstavba poutního místa v Chlumu sv. Máří u Sokolova a stavba nově založeného křížovnického proboštství. Ohromný projekt byl stavěn v několika etapách 40 let a také proto je otázka autorství komplikovaná. Podle posledních bádání je autorem Kryštof Dientzenhofer. [Horyna, 1998, str. 49–50] „Další
úkoly již zavedly architekta blíže Praze, kde bydlel a měl rozrůstající se rodinu.“ Ke dvěma přiženěným synům, se narodili čtyři děti vlastní. [Horyna, 1998, str. 50] V roce 1692 opravoval zámeček v Tursku, také postavil kapli sv. Máří Magdalény na Skalce nad Mníškem pod Brdy. Tato stavba je velmi podstatná z důvodu toho, že Kryštof Dientzenhofer byl na náklady stavebníka pravděpodobně vyslán do jižní Francie, kde měl možnost poznat na vlastní oči stavby nedávno zesnulého génia radikálního baroka Guarina Gauriniho. Tento kontakt s jeho dílem podstatně prohloubil znalosti Kryštofa Dientzenhofera a Gauriniho vliv je poté patrný v Dientzenhoferových dalších stavbách. [Horyna, 2005, str. 36] Roku 1687 se Kryštof Dientzenhofer stal mistrem malostranského zednického cechu a budoval si svůj stavební podnik, ve kterém stavěl nejen podle svých plánů, ale také podle plánů jiných architektů. [Horyna, 1998, str. 51] Kolem roku 1700 pracoval takto na dvou stavbách v Praze – dokončování zámku v Troji a budování Hradčanského
17
paláce, na obou jako realizátor jiných projektů. Také přijímal zakázky jako práce na opevněních apod. „Silnou podnikatelskou složku Dientzenhoferových aktivit dokládá
i to, že měl po řadu let pronajatu malostranskou cihelnu. Architektonický talent a podnikatelské schopnosti se u něj zřejmě nevylučovaly.„ [Horyna, 1998, str. 51] Asi do roku 1700 je Kryštofova umělecká činnost dobře čitelná a pochopitelná. Od roku 1702 do roku 1709, ale započala výstavba šesti významných kostelních staveb v Čechách, které jsou charakteristické uplatněním radikálně odlišných principů koncipování půdorysu, stavby i vertikálních a klenebních konstrukcí. „Východiskem
tohoto typu architektur je představa vnitřního prostoru staveb, jako složitě formované proniky řady ideálních prostorových těles, zakládaných nad půdorysy oválů. Tato myšlenka určuje křivkovou formaci půdorysů, klenby pak jsou strukturálně shodně formovány jako výslednice proniků kulových a ovoidických ploch neb.“ [Horyna, 1998, str. 51] Prvním z kostelů je zámecký kostel Zjevení Páně ve Smiřicích. Základní kámen byl položen roku 1699, dostavěn po přerušení roku 1711. Kostel je volně stojící stavbou, pouze jednou stranou přiléhající k zámku, je obzvláště působivou ukázkou raného dynamického stylu a jeho vlnící se hmota působí jakoby sochařsky modelovaná. [Dvořáček, 2005, str. 88] Kostel je ceněn jako hodnotná barokní stavba. „Poměrně
krátká doba jeho výstavby přinesla ojedinělý, kompaktní, slohově jednotný interiér.“ [1] Další pokračovaly stavby kostelů sv. Josefa v Obořišti, sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, sv. Kláry v Chebu, sv. Markéty v Břevnově u Prahy a Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace. [Horyna, 1998, str. 51] Kostel sv. Josefa v Obořišti při klášteře řádu paulinů byl vybudován v letech 1702 až 1711. Prostor kostela je vytvářen lodí s obvodovými zdmi vedenými na půdorysu tři konkávních křivek a půdorysně symetrickými připojenými prostory podkruchtí s kruchtou (neboli kůrem) a kněžištěm. [Horyna, 2005, str. 59] Na Malostranském náměstí na místě strženého gotického kostela se roku 1703 započalo se stavbou kostela sv. Mikuláše. Podle plánu Kryštofa Dientzenhofera bylo postaveno průčelí a loď s věncem kaplí, vysvěcených v roce 1711. Interiér kostela je architektonicky velmi bohatý, založený na prostupu geometrických těles. Závěr kostela a věž po smrti otce dokončil syn Kryštofa Dientzenhofera, Kilián Ignác. [2]
18
Kostel
sv. Mikuláše na Malé Straně je všeobecně považován za nejvýznamnější dílo Kryštofa Dientzenhofera. „Tři stejně hodnotné příčné díly vytvářejí svým sledem podélný prostor
chrámový. Klenba, sjednocující celý prostor, je opatřena iluzionistickou malbou, znázorňující průhled do oblohy.“ [Syrový, 1972, str. 186] „Kostel se stal pro exponovanou polohu své mohutné kopule a štíhle zvonice v panoramatu města symbolem barokní Prahy. Zvlněné průčelí, tvary jednolodí členěného příčně orientovanými ovály, nakoso umístěné pilíře a monumentální finále v podobě přes 79 metrů vysoké klenby, to vše řadí kostel na počátek řady vrcholných děl českého dynamického (radikálního) barokního slohu.“ [Dvořáček, 2005, str. 110] Kostel je národní kulturní památkou. [2] Stavba kostela sv. Kláry v Chebu začala roku 1707 nebo 1708 a dokončena byla roku 1711. Protože se nedochovaly archiválie ke stavbě, bylo autorství na základě slohové kritiky, připsáno Kryštofu Dientzenhoferovi. [Horyna, 1998, str. 68] Kostel je významný zejména bočním průčelím na zvlněném půdorysu, které je koncipováno jako hlavní. Zajímavý vnitřní prostor je vytvořen na základě průniku tří oválů, z nichž střední tvoří jen fragment. Kostel patří k vrcholným stavbám dynamického baroka v Čechách. [3] Poslední stavbou této skupiny je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace, který byl vybudován při klášteře paulánů v letech 1709–1724. [Horyna, 2005, str. 60] Oproti ostatním stavbám skupiny najdeme v novopackém kostele poměrně velké odlišnosti v řešení exteriéru i interiéru. [Horyna, 1998, str. 63] Badateli bylo upozorněno na významné odlišnosti tohoto kostela od ostatním Dientzenhoferových staveb. Heinrich Gerhard Franz konstatuje plasticky chudé, nedynamické podání jednotlivých forem a chybějící jednotnou ideu stavby a připisuje autorství stavby jinému architektu. [Horyna, 2005, str. 65] Roku 1709 si Kryštofa Dientzenhofera najímá do svých služeb břevnovsko-broumovský opat Otmar Daniel Zinke. [Horyna, 2005, str. 53] Opatovi Zinkemu bude věnována pozdější kapitola. Zinke projektem pověřil v roce 1703 Pavla Ignáce Bayera, který pracoval pro břevnovský klášter již za jeho předchůdce opata Tomáše Sartoria. Ignác Bayer vypracoval čtyři varianty přestavby, teprve se čtvrtou opat souhlasil a v roce 1708 podle něj započaly stavební práce. Jak stavba postupovala, opat přestával být s prací Bayera spokojen zřejmě i z ekonomických důvodů, a proto Zinke Bayera
19
propouští a najímá Kryštofa Dientzenhofera, jako seriozního stavebního podnikatele, který stavbu dovede ke zdárnému konci. Avšak Kryštof Dientzenhofer se ihned projevil jako výrazný architekt a navrhl některé zásadní změny v projektech. Půdorys kláštera byl poté založen na proniku oválů, jejichž plochy se navzájem překrývají. [Horyna, 2005, str. 57] Výraznou konstrukční a estetickou roli zde vytváří bohatě plasticky modelované pilíře bočních stěn, které odkazují ke schématu tzv. Wandpfeilerhalle jako nosnému architektonickému typu, do něhož je výchozí abstraktní spekulace promítnuta. [Horyna, 1998, str. 68] Od roku 1716 se do stavby, zejména stavby prelatury, zapojil syn Kryštofa Dientzenhofera, Kilián Ignác, který se zrovna vrátil z učení z ciziny. Břevnovský klášter byl podle dostupných zdrojů dostavěn do roku 1721. [Horyna, 2005, str. 58] Kostel sv. Markéty byl vystavěn v letech 1708–1735 podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a poté opět jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel patří k vrcholům českého barokního stavitelství. Jeho významnost dokládá i to, že byl v roce 1948 prvním pražským kostelem, kterému papež Pius XII propůjčil čestný titul Basilica minor. Tento titul se uděluje pouze chrámům výjimečným. [4] Roku 1710 byl Kryštof Dientzenhofer jmenován stálým architektem břevnovskobroumovského kláštera, takže realizoval stavby nejen v Praze, ale také v Broumově a na celém panství. Na Broumovsku vybudoval stavby tří venkovských kostelíků, podobné již postaveným kostelům v Teplé a v Úterý. Kostel sv. Michala ve Vernéřovicích má půdorys hloubkového oválu, kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích má půdorys hloubkově protaženého oktogonu. Poslední kostel sv. Barbory v Otovicích realizoval po smrti otce Kilián Ignác Dientzenhofer avšak podle jeho návrhu. Kryštof Dientzenhofer zde využil variace staršího nikdy nerealizovaného projektu kostela pro Rožmitál pod Třemšínem. [Horyna, 1998, str. 69] Stavitelství na Broumovsku se věnuji také v pozdější kapitole. Asi v roce 1720 se Kryštof Dientzenhofer se svým počinem opět významně zapsal do dějin pražské potažmo české barokní architektury a to při přestavbě známého poutního místa, hradčanské Lorety. Vybudoval zde kaple sv. Antonína a sv. Františka, upravil kostel Narození Páně a hlavně v roce 1721 začal s realizací západního průčelí celého komplexu. Po jeho smrti jej dokončil jeho syn Kilián Ignác. [Horyna, 2005, str. 66] Ten je autorem i řešení terasy s balustrádami před průčelím. [5]
20
O všech stavbách Kryštofa Dientzenhofera a přesném rozsahu prací, na kterých se podílel, nemáme přesné doklady, v některých případech tak odborníci usuzují podle rukopisu stavitele. „Mnohé stavby, na nichž pracoval, se vyznačují matematickou
koncepcí pocházející z dílny italského architekta Guarina Guariniho, která umožňuje utváření dynamického prostoru a složité klenby.“ [6] Kryštof Dientzenhofer dovedl tento Guariniho geniální koncept přímo k dalšímu vývojovému stupni. Horyna o něm
říká, že měl zkoumavý tvořivý přístup k samotné architektuře, stejně jako mimořádné konstruktérské zkušenosti a odvahu. [Horyna, 1998, str. 72]
3.3 Život a dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera Kilián Ignác Dientzenhofer se narodil 1. září roku 1689 v Praze na Malé Straně Anně a Kryštofovi Dientzenhoferovým. [Korecký, 1951, str. 45] Na svoji uměleckou dráhu byl připravován výchovou otce, který rozpoznal jeho velký výtvarný talent. Jeho pozdější projekty patří totiž k nejhodnotněji výtvarně zpracovaným vůbec. Kryštof Dientzenhofer proto zvolil Kiliána Ignáce za svého následovníka v řemesle, jeho další dva vlastní synové se vydali na právnickou a duchovní dráhu. Zednickému řemeslu se tedy vyučil u otce, ale také současně chodil do jezuitského gymnázia na Malé Straně a předpokládá se, že nějaký rok studoval i filozofii na jezuitské univerzitě v Klementinu. V roce 1707 absolvoval Kilián Ignác výuku zaměřování a měření staveb u zemského měřič. [Horyna, 1998, str. 111] „Závažná doba jeho rané tvorby a školení
mezi dvacátým a třicátým rokem života není dosud uspokojivě známa. Udává se, že studoval universitu a pak dlouho pobýval v cizině.“ [Korecký, 1951, str. 45] Víme, že roku 1708 odešel do ciziny pro získání zkušeností. Předpokládá se, že s největší pravděpodobností pobýval v Itálii, hlavně v Římě, kde měl možnost poznat díla géniů tehdejší barokní architektury – Gian Lorenza Berniniho, Francesca Borrominiho či Carla Rainaldiho. Již z Čech znal Kilián Ignác Dientzenhofer také principy Guarina Guariniho. Cesta pokračovala do Bambergu, delší dobu strávil ve Vídni v okruhu architekta Johanna Lucasse von Hildebrandta. [Horyna, 1998, str. 111] Před Vánocemi roku 1715 se Kilián Ignác po několikaletém putování vrací domů, do Prahy a od 2. ledna 1716 spolupracuje se svým otcem Kryštofem Dientzenhoferem. Tato spolupráce probíhala podle zdrojů pravděpodobně harmonicky, Kilián Ignác
21
Dientzenhofer autoritu otce respektoval. Od data počátku jejich spolupráce jsou jeho cesty a tvorba zmapovány velmi dobře. Ale v následující době je téměř nemožné, rozeznat otcovo a synovo autorství některých projektů. Kryštof Dientzenhofer podle zdrojů zcela záměrně připravoval svému synovi dobrou pozici u nejvýznamnějších stavebníků té doby, kam po otcově smrti roku 1722, Kilián Ignác opravdu nastoupil. [Horyna, 2005, str. 66] Už před rokem 1720 začíná Kilián Ignác stavět svoji úplně první samostatnou pražskou stavbu, letohrádek Michny z Vacínova na Novém Městě zvanou Ameriku. [Korecký, 1951, str. 50] Někteří odborníci v něm vidí inspiraci z pobytu ve Vídni, jiní namítají, že je zde řada motivů, které v rakouské architektuře nenajdeme. Výsledkem je každopádně skvělá práce s ornamentikou a to, že letohrádek působí velmi malebně a křehce. [Horyna, 1998, str. 142] V roce 1719 se Kilián Ignác Dientzenhofer oženil s Annou Cecilií Popelavou s níž měl později pět dětí a která roku 1729 umírá. Kilián Ignác se tak ve svých čtyřiceti letech stal vdovcem s malými dětmi, kdy nejmladšímu děvčátku nebylo ani devět měsíců, druhému něco přes dva roky. Situaci vyřešil svatbou s Annou Terezií Henrychovou se kterou se dočkal dalších deseti dětí. [Vilímková, 1986, str. 178–182] Hlavními jeho stavebníky byly velké řádové instituce, v jejichž službách vystřídal otce. Pro břevnovsko-broumovský benediktinský klášter pracoval po celých dlouhých 35 let své stavitelské činnosti. Pro opata Otmara Zinkeho a jeho nástupce Benno Löbla postavil deset kostelních staveb na různých klášterních panstvích, několik rezidencí a zámečků, hospodářské dvory a rozlehlou přestavbu Broumovského kláštera. Pro další benediktinské kláštery vystavěl v letech 1729–1739 konvent kláštera v Kladrubech, v letech 1726–1731 prelaturu ve Sv. Janu pod Skalou a zejména dostavbu kláštera staroměstských benediktinů v Praze v letech 1727–1730 a výstavbu jejich kostela sv. Mikuláše v letech 1732–1735. [Horyna, 1998, str. 112] Asi od roku 1722 pracoval Kilián Ignác Dientzenhofer intenzivně i pro jezuitský řád. Dokončil pro ně východní část areálu Klementina, v letech 1725–1731 postavil kostel sv. Bartoloměje a přestavil v letech 1724–1726 jezuitské gymnázium na Malé Straně. Pro malostranský dům profese realizoval své nejvýznamnější dílo a to dostavbu kostela sv. Mikuláše s kupolí a zvonicí. [Horyna, 1998, str. 112] Jak je zmíněno výše, prví etapu výstavby provedl jeho otec Kryštof. Avšak pro svoji dostavbu si Kilián Ignác Dientzenhofer navrhl nové řešení, které podstatně změnilo starší otcův návrh.
22
Kombinace vysoké, štíhlé zvonice a hmotné kupole se stalo dominantou obrazu historické Prahy. [Horyna, 1998, str. 123] Pracoval také pro české křižovníky, pro které realizoval velkou stavbu kostela sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech v letech 1727–1737. Tento kostel patří k nejsložitěji promyšleným stavbám svého tvůrce. Loď spolu s klenbou nabývají charakteru velmi zvláštního, jakoby baldachýnovitého tvaru. Pravidelně pracoval také pro novoměstské augustiány poutníky, velkou stavbou pro ně byla v letech 1746–1750 novostavba kláštera v Dolním Ročově. „Postavení „řádového architekta“, jaké měl Kilián Ignác
Dientzenhofer u benediktinů a jezuitů mu přinášelo množství úkolů, které by vystačilo na celý život. Víme ostatně, že v polovině třetího desetiletí některé zakázky ani nemohl přijmout.“ [Horyna, 1998, str. 112] Na dílo svého otce navázal také při práci pro hradčanské kapucíny a dostavbě jimi spravované Lorety. Zde odborníci zdůrazňují architektonické mistrovství Kiliána Ignáce Dientzenhofera, protože celý postupně vznikající areál vypadá naprosto jednotně. [Horyna, 1998, str. 112-115] Dalším jeho klášterní stavbou je práce na kostele a konventu pro hradčanské voršilky v letech 1720–1729 a ve druhé etapě v letech 1737–1741. V roce 1732 se na Kiliána Ignáce obrátily i voršilky z kláštera v Kutné Hoře. Pro stavbu velkého kláštera vypracoval Kilián Ignác mimořádný projekt, který byl ke vší škodě nakonec vystavěn pouze z menší části. [Horyna, 1998, str. 115–117] Kilián Ignác zde ukazuje pozoruhodnou dispozici kláštera. „Okosí základní čtverec a současně úhlopříčnu povýší
na hlavní osu chrámové kupolové jednotky.“ [Korecký, 1951, str. 93] V letech 1725–1731 pro jezuitský konvikt postavil Kilián Ignác kostel sv. Bartoloměje na Starém Městě pražském. Variací typu této stavby je kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce v Praze. Tento kostel se řadí díky svému bohatství formálních motivů, promyšlením objemových i prostorových možností a také skvělým stavebním provedením k nejznámějším a nejdůležitějším dílům Kiliána Ignáce Dientzenhofera. [Horyna, 1998, str. 136-138] Od roku 1930 byl Kilián Ignác Dientzenhofer dvorním stavitelem Dvorního stavebního úřadu v Praze. Měl za povinnost projektovat všechny stavby úřadu na území města Prahy i na venkovských císařských panstvích. V této funkci ve službách císařského
23
dvora působil Kilián Ignác dvacet let. [Horyna, 1998, str. 117] V letech 1747–1750 upravil Španělský sál pražského hradu, také provedl úpravu v chrámu sv. Víta a v Rajské a Královské zahradě, kde vystavěl ústřední skleníkový pavilon. Kolem roku 1720 upravuje chór klášterního chrámu v Teplé, kolem roku 1740 pracuje na úpravách kostela ve Staré Boleslavi a velmi známé jsou jeho tři kostelní stavby a to kostel sv. Kateřiny, kostel sv. Karla Boromejského (dnešní Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje) a chrám sv. Tomáše na Malé Straně. [Korecký, 1951, str. 47–48] Jeho nejvelkolepější zakázkou byl projekt Invalidovny, pro invalidy především z tureckých válek. Stavbu navrhl jako obrovský pravidelný areál rozložený kolem devíti dvorů, v nichž ve středním byla vložena velká stavba kostela. Projekt byl realizován v letech 1731–1737 pouze z jedné devítiny. [Horyna, 1998, str. 142] Chrám Invalidovny se měl patrně stát první pražskou kupolovou stavbou Kiliána Ignáce Dientzenhofera [Korecký, 1951, str. 92]. Dokončen byl areál Císařského špitálu na Hradčanech s kaplí sv. Antonína a sv. Alžběty, několik jeho zajímavých návrhů zůstalo úplně nerealizováno. Milada Vilímková konstatuje, že přes četné úkoly nedostal Kilián Ignác Dientzenhofer ve službách tohoto úřadu zakázku, která by opravu odpovídala jeho talentu. [Horyna, 1998, str. 117] „Funkce představovala ohromný objem stavebních
prací, které stavitel vedl, a přitom minimum architektonických úkolů. Důvodem k přijetí této funkce byl nepochybně poměrně vysoký roční plat, 480 zl.“ [Horyna, 1998, str. 117] Jedním z pozdějších projektů byla stavba kostela sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné, podle plánu v letech 1747–1751. Kostel je skvělou ukázkou spojení architektury a krajiny. [Korecký, 1951, str. 63] Z výše uvedeného můžeme vidět, že Kilián Ignác většinu zakázek vypracoval pro různé církevní a také světské instituce. Pro individuální stavebníky mu zbývalo času nepoměrně méně. Několik staveb navrhl pro Annu Marii Františku vévodkyni Toskánskou, i když byli vystavěny až po jeho smrti. Pro knížete Ottava Piccolominiho vystavěl palác na Novém Městě v Praze, o kterém se říká, že je nepochybně nejkrásnějším pražským palácem poloviny 18. století. Dále kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci nad Metují. Podle výše uvedeného výčtu je také znatelné, že těžištěm tvorby Kiliána Ignáce byla sakrální architektura. Sakrální stavby mají základní úkol a to vytvořit dramaticky účinný prostor, který zahrne liturgickou funkci kostela, ale také vytvoří estetický vzhled stavby vůči okolí. Barokní architekti toto nezávislé
24
umělecké pojetí plně využívali a Kilián Ignác jej dovedl k dokonalosti. [Horyna, 1998, str. 117, 146] Z nejrůznějších archiválií je známo, že Kilián Ignác Dientzenhofer stavěl i hospodářské budovy a zámky. Ovšem neexistuje o tom, prakticky žádný záznam a tak přesné stavby nejsou dosud známy. S docela velkou pravděpodobností můžeme označit snad jen zámek v Meziměstí a Sloupně u Nového Bydžova. [Korecký, 1951, str. 51] Pro potřeby mé bakalářské práce je předcházející výčet nejvýznamnějších prací Kiliána Ignáce Dientzenhofera dostačující, avšak naprosto ne úplný, protože za dobu své stavitelské činnosti postavil tento architekt kolem 200 staveb. Počet jeho staveb je tedy větší než součet všech staveb ostatních příslušníků slavné rodiny Dientzenhoferů dohromady. [Horyna, 1998, str. 111] Nápadná je skutečnost, že pražské archivy často postrádají originální plány Kiliána Ignáce Dientzenhofera a to hlavně u nejvýznamnějších objektů. Je to dáno asi častým odvážením plánů do Vídně. Fascinující na práci Kiliána Ignáce není pouze její obrovský rozsah, ale také rozpětí míst, kde všude působil. Miroslav Korecký se podivuje nad tím, jak to vše mohl zvládnout při tehdejších dopravních možnostech a prostředcích, když k rozestavěné stavbě musel dojíždět čtyřikrát, pětkrát, někdy i vícekrát. [Korecký, 1951, str. 49] Miroslav Korecký rozdělil stavby Kiliána Ignáce na devět typových řad. Pět z nich patří k radikálně baroknímu pojetí architektury, ostatní čtyři k architektuře klasičtěji cítěné bez dynamických kompozičních prostředků. [Horyna, 1998, str. 117] Přitom je pro Kiliána Ignáce typické, že když zkouší nový typ stavby, je to vždy s ohledem k vývojové souvislosti a výsledků jiné své započaté řady. [Korecký, 1951, str. 53]
„Dientzenhoferovy objekty často se prozrazují už svým celkovým útvarem. Příznačná je zejména jejich proporce, výšková tendence. Důrazně vytažený hřeben střechy mívá značnou úlohu v přísné siluetické uzavřenosti Dientzenhoferových architektur. Věžní útvar, hlavně u jednověžních staveb, nejednou ztrácí dominantní úlohu. Naopak přisazuje se těsně a nízko k jejich tělu.“ [Korecký, 1951, str. 53] Kilián Ignác Dientzenhofer byl jedním z největších tvůrců epochy barokního umění. Význam jeho tvorby daleko přesáhl Čechy. Ovlivnil další architekty ve Slezku, Polsku a Bavorsku. Avšak nejpodstatnější byl jeho vliv u nás, v Čechách. „Byl slohotvornou
25
osobností pro celou českou architekturu druhé čtvrti 18. století…“ [Horyna, 1998, str. 146] Architektů, které přímo ovlivnil v Čechách je celá řada, např. Anselma Luraga, Jana Nepomuka Ignáce Palliardiho a mnohé další. Nejsou to však pouze významní architekti, kterým zanechal svůj odkaz. Umění Kiliána Ignáce Dientzenhofera zasáhlo i úplně neznámé venkovské stavitele, kteří do svých staveb vkládaly někdy i malebně zkomolené motivy Kiliána Ignáce a tak jeho umění ovlivnilo i podobu našich vsí a městeček. Kilián Ignác Dientzenhofer patří ke géniům barokního stavitelství. [Horyna, 1998, str. 146–149] Kilián Ignác Dientzenhofer umírá roku 1751. Žádné z jeho 15 dětí rodinnou tradici nenásleduje. [Kotalík, 2007, str. 35]
4
Benediktini
Řád sv. Benedikta, latinským názvem Ordo Sancti Benedicti, zkráceně OSB, je nejstarší organizovanou řeholí v západní Evropě. Byla založena na počátku 6. století sv. Benediktem, narozeným někdy kolem roku 480 n.l. v umbrijském městě Nursii. Jeho sestra Scholastika je považována za zakladatelku ženské větve benediktinského řádu. [Vilímková, 1989, str. 15–16] Mniši a poustevníci existovali již dávno před ním, Benedikt ale tvrdil, že jejich samota nepřináší křesťanské komunitě velký užitek. V téměř padesáti letech založil první skutečný klášter na Monte Cassinu. Zde také sepsal zásady benediktinské řehole – Regula Sancti Benedicti a založil úplně první samostatný řád. [Vilímková, 1989, str. 15–16] Tato řehole má 73 kapitol, ve kterých je popisováno doporučení a návod na život ve společenství. Motto řádu je heslo „Ora et labora“ neboli „Modli se a pracuj“. [7]
Řehole sv. Benedikta se postupně rozšířila po celé Evropě, v 10. století přišla do Čech a v 11. století na Moravu. Tento text velice podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. V dnešní době žijí benediktini a benediktinky po celém světě. [7]
„Každý klášter je samostatný a tvoří ho společenství bratří v čele s opatem.“ [7] Kláštery se dále hlavně z praktických důvodů sdružují v kongregace. Benediktinské kláštery v Českých
zemích
spadají
do
Slovanské
benediktinské
kongregace
sv. Vojtěcha, která vznikla v roce 1945. V čele jednotlivých benediktinských kongregací stojí benediktinská konfederace s opatem – primasem sídlícím v Římě. [7] 26
4.1 Benediktinský klášter Celý broumovský výběžek včetně Kladska v Slezsku byl součástí rozsáhlého majetku knížecího rodu Slavníkovců. Z tohoto rodu pocházel sv. Vojtěch, zakladatel benediktinského kláštera sv. Markéty v Břevnově u Prahy, nejstaršího benediktinského kláštera v našich zemích. Vojtěch byl druhý pražský biskup a později mučedník a světec. Po záhubě Slavníkovců připadl jejich majetek českému králi a toho benediktini z Břevnova pořádali o celý výběžek, který plánovali hustěji zalidnit a zúrodnit. To se jim později také podařilo. V roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska s malou osadou benediktinských poustevníků. [Cechner, 1930, str. 7] Za husitských válek byl 20. května 1420 husity vypálen břevnovský klášter. To přimělo opata Mikuláše s větší částí konventu uprchnout do Broumova, který se tímto stal opěrným bodem katolické strany. [Otte, 2002, str. 2] Pro břevnovský klášter znamenaly husitské války hluboký a dlouhotrvající úpadek jako snad pro žádný jiný český. Broumovský klášter se tak stal nejdůležitějších klášterem benediktinů, mezi kláštery Policí nad Metují a Rajhradem. Broumov sice husité také obléhali, ale nedobyli. [Vilímková, 1989, str. 45-46] Škody způsobené třicetiletou válkou se podařilo napravit opatům Tomáši Sartoriovi (1663-1700) a Otmaru Zinkemu (1700-1738), kdy řád dosáhl výborného hospodářského postavení díky zvyšování robotních povinností a poddanských plánů, vlastní podnikatelskou činností a organizací plátenické produkce sukna několika set domácích tkalců. Toto vše potom umožnilo nákladnou výstavbu klášterních objektů a kostelů od nejlepších umělců českého baroka. [Otte, 2002, str. 4]
4.2 Opat Otmar Zinke V roce 1700, teprve ve svých 36 letech, byl Otmar Daniel Zinke zvolen opatem břevnovsko-broumovského kláštera. Úřad vedl až do své smrti, takže klášter spravoval rekordních 38 let. [Vilímková, 1989, str. 73] Mladý opat se věnoval svým povinnostem, zejména vypracování předpisů přísnější disciplíny na základě regule sv. Benedikta. Zachované dokumenty nám dokazují, že Otmar Zinke byl mužem nezdolné energie, což vedlo k pozvednutí klášterství po stránce duchovní a hmotné. Ale na druhé straně byl povahy nejen energetické, ale také velmi sebevědomé a přísné. Postupem času se 27
projevovaly jeho velice autoritativní, Vilímková uvádí až uzurpátorské přístupy. To vedlo velice brzy k neshodám mezi ním a členy konventu. A později k i k neshodám mezi ostatními opaty, okruhu kolem pražského arcibiskupa a také biskupa v Hradci Králové. Přes to přese všechno patří Otmar Zinke k nejvýznamnějších opatům břevnovsko-broumovského klášterství. Pravděpodobně hned po svém zvolení opatem břevnovsko-broumovského kláštera se Otmar Zinke rozhodl vrátit břevnovskému klášteru zpět slávu a význam, který po právu patří nejstaršímu českému mužskému klášteru u nás a započal s realizací monumentální přestavby broumovského kláštera. [Horyna, 2005, str. 53] Byl to jeden z nejvýznamnějších církevních stavebníků období vrcholného baroka s obrovskou ctižádostí. [Vilímková, 1989, str. 153–155] Přestavba broumovského kláštera začala probíhat už za jeho předchůdce opata Tomáše Sartoria, po kterém také Zinke „zdědil“ stavitele. Podle projektu pražského stavitele Martina Allia byla započato přestavba broumovského kláštera a kostela sv. Vojtěcha a kostel sv. Jiří v Martínkovicích v letech 1690-1692. Ohlas, který získal Kryštof Dientzenhofer po stavbě kostela sv. Markéty na Malé Straně ho přivedl do služeb k opatu Zinkemu. Ten se rozloučil se stavitelem Pavlem Ignácem Bayerem, se kterým nebyl při přestavbě broumovského kláštera spokojen a najmul Kryštofa Dientzenhofera, který se tak stal od roku 1709 stálým stavitelem břevnovsko-broumovského kláštera s pravidelným ročním platem 100 zl. r. a zůstal jím až do své smrti roku 1722. V roce 1716 se k otci připojil Kilián Ignác Dientzenhofer a pracoval potom pro opata také až do své smrti roku 1750. [Vilímková, 1986, str. 88–89]
5
Výstavba barokních památek na Broumovsku
Při výstavbě broumovského kláštera a kostelů se samozřejmě nejednalo pouze o zhotovení potřebných plánů, ale pro osobní dohled na stavbu. Kryštof Dientzenhofer měl povinnost zhotovit plány ke všem dalším případným stavbám na rozsáhlém území břevnovsko-broumovského opatství. Provedení stavby, pak řídil buď jako polír anebo je převzal místní zednický mistr a stavitel a Kryštof Dientzenhofer, jej jezdil kontrolovat. [Vilímková, 1986, str. 88–89] Což je také potom důvodem toho, že detaily a provedení kostelů jsou méně pečlivé než u ostatních jeho staveb. Přesto jsou kostely plně srovnatelné se stavbami v Praze a západních Čechách. Kostel sv. Markéty v Šonově od Kiliána Ignáce je dokonce jedním z absolutních vrcholných děl českého baroka. [Denti, 2004, str. 13] 28
Kryštof Dientzenhofer pracoval hlavně v Břevnově, ale do Broumova zajížděl a od roku 1709 stavěl nové křídlo kláštera, klášterní školu, lékárnu a kompozici nového přístupu k chrámu a také jeho nový portál. Byl také na počátku velkolepého projektu opata Zinkeho na obnovu farních kostelů na Broumovsku, které jsou dnes známé pod pojmem „broumovská skupina kostelů“ a na kterých potom pokračoval jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer. [Kotalík, 2007, str. 34] První samostatné práce Kiliána Ignáce Dientzenhofera na Broumovsku jsou k vidění od roku 1721. V roce 1726 se Otmar Zinke rozhodl přizpůsobit Broumovský klášter novým potřebám důležitého postavení. Takže teprve práce provedené Kiliánem Ignácem v letech 1727–1733 připojením nových křídel a úpravách kostela, vedly k celkové přestavbě kláštera. Budova s kamennou základnou, zděné hradby a zesílené rohy vzbuzují dojem opevněného paláce, který dominuje osadě a okolní krajině. [Denti, 2004, str. 9-11] Kostely byly vybudovány všechny ve velice krátkém období první čtvrtiny 18. století. Motivem pro tuto evropsky významnou výstavbu, byla obnova již nevyhovující sítě starších dřevěných kostelů. Klášterní majetek počítal tehdy 19 kostelů. Kostely byly malé, opravy by byly drahé, proto se opat ambiciózně rozhodl pro výstavbu kostelů nových. [Kotalík, 2007, str. 34] Aktivity opata směřovaly i do sousedního Slezska, kam majetek benediktinů zasahoval a byl zde vybudován nádherný kostel v Legnickém Poli. Vesnické kostely dali lidem víc než důstojné zabezpečení duchovního života. Byly vybudovány kostely v Bezděkově, Božanově, Heřmánkovicích, Hvězdě, Martínkovicích, Otovicích, Ruprechticích, Šonově, Vernéřovicích a Vižnově. Všechny vznikly v letech 1719–1740 (mimo kostela v Martínkovicích od stavitele Allia, který byl stavěn v letech 1690–1692) rozlehlé kostely, orientované bez ohledu na světové strany většinou tak, aby směřovaly k broumovskému klášteru a také z něj byly viditelné. [Kotalík, 2007, str. 34] Podle projektu Kryštofa Dientzenhofera vznikly kostely Nejsvětější Trojice a sv. Michala ve Vernéřovicích (1719–1722), sv. Jakuba Většího v Ruprechticích (1720– 1723) a svaté Barbory v Otovicích (1725–1727), ale tuto stavbu provedl podle otcova návrhu již Kilián Ignác. Kostel všech svatých v Heřmánkovicích (1722–1723), kostel sv. Anny ve Vižňově (1724–1727), kostel sv. Prokopa v Bezděkově (1724–1727), kostel sv. Markéty v Šonově (1726–1730), kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově
29
(1737–1740) a kapli Hvězdu u Křinic (1723–1733) stavěl již sám Kilián Ignác. Ke stavbám Dientzenhoferů na Broumovsku patří ještě kostel sv. Václava v Broumově a zámeček v Meziměstí. [Kotalík, 2003, str. 178] Kryštof Dientzenhofer pro stavbu kostelů navázal na své starší realizace jednoduchých centrál s vtaženými pilíři, které projektoval na počátku své stavitelské činnosti. [Horyna, 2005, str. 67–68] „Zdá se, že pro Kiliána Ignáce Dientzenhofera byly drobné
venkovské kostely, které stavěl v prvním desetiletí své tvorby na panstvích broumovského kláštera, jakýmisi zkušebními realizacemi, jakýmisi „trojrozměrnými skicáři“, v nichž zkoušel své dispoziční nápady a jejich variace.“ [Horyna, 1998, str. 136] Všechny kostely broumovské skupiny spojuje uplatnění specifického typu venkovského kostela. Tyto typy kostelů musely splnit požadavky na jednoduché a přehledné řešení v zásadě jednolodní svatyně se zvonicí. Stavba musela být laciná a přitom rychle realizovatelná bez příliš technických prvků a bohatší dekorativní výzdoby. [Kotalík, 2007, str. 6] „Stavební solidnost tak dominovala nad uměleckými ambicemi.“ [Kotalík, 2007, str. 6] Důvodem výše zmíněného byla nižší úroveň umění stavitelství místních zedníků a také fakt, že kostely si budovaly samotné farnosti na své náklady a ze zdrojů dobročinných sbírek. Opatství přispělo vypůjčením finančního kapitálu v maximální míře 50 % nákladů a darováním vyřazeného mobiliáře do interiéru kostelů. Levná stavba, to je tedy důvodem toho, že v případě většiny kostelů (s výjimkou Božanova a Martínkovic) je užito falešných dřevěných stropů s plochým zrcadlem, pobitých rákosem a poté omítnutých, aby imitovaly sjednocující baldachýnové plackové klenby. [Kotalík, 2007, str. 6] Broumovská skupina je charakteristická také výraznou siluetou poměrně strmých valbových střech, které svou výškou konkurují věžím. Opět to má důvody jak statické – rovnoměrné zatížení stavby, klimatické – časté deště a množství sněhu, tak ekonomické – jednodušší vazební konstrukce. Střechy všech kostelů byly původně šindelové a natřené červenou barvou. Původní šindely byly pak časem nahrazovány břidlicí a novodobými materiály. Barevné byly také samozřejmě i vnější omítky. [Kotalík, 2007, str. 6–7] Interiér kostelů byl kvůli velké finanční náročnosti vybavován ještě dlouho po svém dokončení. Jako oltáře do kostelů byly využity již vyřazené oltáře z klášterního
30
a děkanského kostela v Broumově. [Horyna, 2005, str. 67–68] Fresková výzdoba byla prováděna již za nastupujícího rokoka od 40. let 18. století a v minulém století drasticky přemalována v rozporu s původním rozvrhem a barevným laděním. V 19. století byla také autencita kostelů porušena přístavbou předsíní, rozšiřováním oratorií, výměnou oken a novými omítkami. [Kotalík, 2007, str. 7] Další věcí, která ovlivnila povahu zakázky byla velikost tehdejších vesnic. Na počátku 18. století měly bohaté broumovské vesnice každá populaci kolem 1500 obyvatel. A za druhé tu byl požadavek k dosažení krajinného účinku a propojení staveb se sídelní strukturou a přírodním rámcem. Sledován byl zejména požadavek na vytvoření nové dominanty na mírném návrší obce. Nešlo v žádném případě o postavení nějakého typového projektu pražskými mistry, každá ze staveb je jinak a svým způsobem zasazena do krajiny. [Kotalík, 2007, str. 6-7] Kryštof i Kilián Ignác Dientzenhofer se s těmito požadavky a omezeními suverénně vyrovnali. „Vyhověli požadavkům stavebníka a přitom vytvořili originální a umělecky
účinnou variantu typu vesnického kostela, která je v případě vytčené skupiny odlišná od běžné dobové produkce a stává se specifikou regionu. Význam broumovské skupiny lze sumarizovat poukazem na jednotný vznik, kvantitu a kvalitu.“ [Kotalík, 2007, str. 7] Nejvýznamnější hodnotu celé skupiny představuje jednotné řešení krajinného komplexu celého panství a tedy unikátní a nevídané propojení místní krajiny s architekturou. [Kotalík, 2007, str. 7] Výjimečnost Broumovska je ale ještě v jedné věci a tou je:
„…pozoruhodná příbuznost uvědomělého tvarosloví baroka s přírodními „stavbami“ skalních útvarů v jedinečném sousedství.“ [Kotalík, 2007, str. 7]
5.1 Barokní stavitelská praxe Při osobní konzultaci na broumovské faře mi pan farář Lanži zdůrazňoval důležitost toho, že stavba kostelů a kláštera na Broumovsku dala práci místním lidem. Bylo to totiž v praxi tak, jak je již zmíněno výše, že Dientzenhoferové dojížděli do Broumova jen občas, na stavbách pracovali místní a stavěli z místních surovin. Stavby se připravovaly dlouho před fyzickou realizací, bylo třeba nashromáždit stavební materiál, který musel vyschnout a vyzrát. Stavební sezona tehdy trvala od dubna do
října, v zimním období se udržovaly nástroje, připravovalo se na příští rok a vyráběly se
31
používané typové prvky. Stavba byla zahájena výkopem základů většinou v hloubce 120–140 cm, které byly budovány z tvrdého prokládaného kamene bez pojiva. Z hlediska efektivního rozložení pracovních sil byl proces velmi dobře organizován, přítomnost zedníků a přidavačů kolísala podle potřeby na konkrétní práci. [Kotalík, 2007, str. 36] Stavitel ručil plně za kvalitu a technické provedení stavby a splňoval tedy dohromady dnešní roli architekta, statika a stavitele zároveň. Na tyto větší zakázky zajížděl pravidelně, většinou asi v půlročních intervalech. Byl přítomen zejména při vytyčování základů, dokončování korunní římsy a při započetí klenby. Pokud byla organizace práce důsledná, bylo možno hrubou stavbu dokončit za dvě sezony. Kvůli velké vzdálenosti z Prahy do Broumova (cesta tehdy trvala dva dny), pracovali s místními řemeslníky stavitelovi spolupracovníci z Prahy. [Kotalík, 2007, str. 36] V baroku byl celý proces stavby založen hlavně na praktických zkušenostech a dovednostech, protože stavby vznikaly pod rukama dělníků přímo na lešení, byly modelovány a hněteny. Projektová dokumentace neexistovala, návrhy sloužily pouze na začátku
k představení
stavby
stavebníkovi,
takže
se
potom
při
různých
nepředvídatelných okolnostech stavby přerušovaly a improvizovalo se. Role stavitele byla proto naprosto klíčová. [Kotalík, 2007, str. 36] Ještě několik let po dokončení a vysvěcení stavby působil stavitel často jako umělecký poradce při malířské a sochařské výzdobě. Kilián Ignác Dientzenhofer navrhoval dokonce i nábytek a liturgické náčiní. [Kotalík, 2007, str. 36]
6
Broumovsko
Broumovsko leží na území Královéhradeckého kraje, jeho správním městem je Broumov, částečně i Náchod a Trutnov. Turistická oblast Broumovska leží v členité krajině mezi Orlickými horami a Krkonošemi. Severní a severovýchodní hranici oblasti tvoří státní hranice mezi přechody Náchod-Běloves na východě a Trutnov-PoříčíKrálovec na západě. Jižní hranice oblasti je tok Úpy mezi Trutnovem-Poříčím a Českou Skalicí. [Střída, 2002, str. 6]
32
Povrch Území má ráz izolované kotliny kvůli pohraničnímu pásu starších vulkanitů Javořích hor na severovýchodě a na jihozápadě kvádrových pískovců Broumovských stěn. Jejich kvádrové pískovce dosahují největší výšky u Hvězdy (671 m), Koruny (749 m) a Bojanovského Špičáku (773 m). Polickou pánev tvoří pásma vrchů Adršpašskoteplické skály, Ostaš a další skalní plošiny uprostřed. [Střída, 2002, str. 9–11]
Podnebí Broumovská vrchovina patří do oblasti mírně chladné. Průměrné teploty v červenci 15– 16 °C a v lednu minus 3–4 °C. Průměrné roční srážky jsou 850–1000 mm. Sluneční svit trvá průměrně 1600-1800 hodin ročně, mlhy zůstávají hlavně v kotlinách. [Střída, 2002, str. 12–13]
Vodstvo Po hřebeni Mirošovských a Broumovských stěn probíhá evropské rozvodí Odry a Labe. Na východ i na západ je od tohoto místa říční síť uspořádána odlišně. Broumovskou kotlinu odvodňuje řeka Stěnava. Hlavním tokem oblasti je ale řeka Metuje. Největší nádrží je Rozkoš (1000 ha). [Střída, 2002, str. 13–14]
Rostlinstvo a živočišstvo V chráněných skalních útvarech – Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny a Ostaši můžeme vidět zbytky alpínských a horských přirozených porostů. Kvůli kácení lesních porostů ztratilo Broumovsko mnoho ze svých přirozených zvířecích obyvatel. Dnes zde uvidíme různé druhy žab a obojživelníků, lišky, kuny, u vody ondatry, ve skalách netopýry, káňata a kavky. [Střída, 2002, str. 14–16]
Osídlení a sídla První zemědělské osady vznikaly koncem 10. a v 11. století. Ve 13. století benediktini zahájili kolonizaci, vyměřovali katastry nových obcí a rozdělovali lesní půdu převážně mezi německé obyvatelstvo, vzniklo také město Broumov. Po mnichovské dohodě připadlo Broumovsko německé říši, po skončení války byla část obyvatel odsunuta a obce znovu osídleny. [Střída, 2002, str. 17–20]
Hospodářství Významná je živočišná výroba, zejména masný průmysl. Tradičně textilní průmysl a v současné době také strojírenský. [Střída, 2002, str. 21–23]
33
7
Zpracování zájezdu po památkách Dientzenhoferů
Prohlídky po zmíněných stavbách Dientzenhoferů na Broumovsku jsem sestavila do pětidenního poznávacího zájezdu. Jedná se tedy o návštěvu Broumovského kláštera, kostela sv. Václava v Broumově, kaple Hvězdy u Křinic a devět vesnických kostelů ve vesničkách kolem Broumova nazývaných broumovská skupina kostelů. Dále o stavbu zámku v Meziměstí. Celkem se tedy 13 Dientzenhoferských staveb. Protože zájezd vyjíždí z Brna, vybízelo se poměrně dlouhou cestu do Broumova využít návštěvou dvou po cestě ležících památek od Dientzenhoferů. Jedná se o zámeckou kapli ve Smiřicích a kostela v Červeném Kostelci. Celkový navštívený počet staveb od Dientzenhoferů je tedy 15. Ač by počet staveb mohl působit až příliš vysoký na pětidenní zájezd, je třeba si uvědomit, že vesnické kostely jsou poměrně rychlé k navštívení. Účastníci zájezdu můžou obdivovat zasazení kostela do krajiny, jeho působivost a monumentalitu a prohlídka interiéru kostela již není dlouhá. Cca 30 minut. Proto jsou v poznávacím zájezdu zařazeny i další památky a města. A jako zpestření pro účastníky také kratší turistické výšlapy do Broumovských stěn a Javořích hor. Tyto malebné oblasti nejsou pro běžného návštěvníka tak známé jako vedlejší Adršpašsko-teplické skály a přitom nabízejí spoustu krásných míst a jsou nerozlučně spjaty se stavbami Dientzenhoferů. Celý zájezd je pojat jako nabídka ne příliš známé, ale přesto velice turisticky potencionální oblasti. Dále jsou do zájezdu zahrnuty prohlídka Broumovského pivovaru, Muzea Broumovska a Muzea v Polici nad Metují. Důležité bylo zařídit kvalitní, ale poměrně levné ubytování, což je na Broumovsku trochu problém. Existují tu buď zbytečně drahé hotely, potom nádherné penziony, ale s malou kapacitou pro zájezd a nebo penziony za levnou cenu, ale nedostatečné kvality. Oslovila jsem několik broumovských ubytovatelů pro kalkulaci mého zájezdu a měla jsem radost, že nejlépe vyšel v poměru ceny a kvality hotel Praha, který stojí přímo na historickém náměstí Broumova. Tento hotel je totiž poměrně luxusní, s polohou v centru, v krásném historickém domě, ovšem jeho stálé ceny by zájezd zbytečně docela prodražily. Management hotelu ale nabízí slevy pro velký počet ubytovaných hostů a tím pádem nabídli cenu o 1/3 levnější i pro moji kalkulaci. Účastníci zájezdu tedy budou mít perfektní ubytování se snídaní za cenu, která nenaruší celkovou cenu zájezdu. Myslím si totiž, že cena je také to, v čem by mohl být potencionál tohoto poznávacího zájezdu. Do žádného ze skupiny broumovských kostelů není vstupné. Pan farář Lanži by v případě realizace zájezdu zadal vstupné dobrovolné, které by potom bylo určeno na opravu
34
špatného stavu kostelů. Po kostelech broumovské skupiny a ostatních dílech Dientzenhoferů na Broumovsku dosud nikdo podle dostupných zdrojů zájezd nezpracovával. Srdcem zájezdu zůstávají broumovské kostely, které jsou doplněny návštěvami dalších historických míst a okolní broumovské přírody, která je s kostely neodmyslitelně spjata. Na Broumovsku, byť se to možná na první letmý pohled snad ani nezdá, je velký počet turistických cílů a tak vybrat pro zájezd ty „správné“ bylo pro mne největším oříškem. Zájezd je koncipován pro účastníky, kteří se zajímají například o architekturu, historii, mají rádi turistiku, jsou věřící, chtějí o dovolené něco poznat. V realizaci zájezdu počítám s tím, že to mohou být spíše starší lidé a proto volím takový program, aby byl vhodný pro všechny, s dostatkem volného času, ale i velkým množstvím navštívených památek. Turistické trasy nevedou po nestabilních, nebezpečných stezkách s příliš náročným terénem. Jsou odpočinkové, ale zároveň bohaté na poznání okolní broumovské krajiny a jejích nejtypičtějších prvků.
7.1 Výchozí situace broumovské skupiny Nejpodstatnější věcí realizace celého zájezdu je to, že všech 9 kostelů broumovské skupiny (plus kaple Hvězda, kostel sv.Václava a dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově), tedy 12 kostelů celkem, je za normálních okolností veřejnosti nepřístupných. Účastníci zájezdu uvidí zevnitř kostely, které by neměly šanci jinak poznat. Kostely jsou ve vlastnictví Římskokatolické církve, od roku 1945 Biskupství Hradec Králové, drtivá většina spadá pod farnost Broumov, jejíž duchovní správce je páter Martin Lanži. Jedná se o kostely v Martínkovicích, Ruprechticích, Otovicích, Heřmánkovicích, Vižňově, Šonově a Božanově. V Broumově farnost dále spravuje kostel sv. Václava, klášterní kostel sv. Vojtěcha, hřbitovní kostel Panny Marie a děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Bezděkov nad Metují a Hvězda spadají pod farnost Police nad Metují. Kostel ve Vernéřovicích spadá pod farnost Teplice nad Metují. Broumovská farnost tedy spravuje neuvěřitelných 11 kostelů. Přitom komunita věřících broumovské farnosti podle patera Lanžiho čítá kolem 300 lidí, takže by celé farnosti bohatě vystačil děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Je náročné „prostřídat“ všechny vesnické kostely, proto se mše v kostelech „točí“. Bývají 4 mše v neděli, z toho 2 mše v kostelech v Broumově a 2 mše v kostelech v některé z vesnic. Někdy jsou mše i v týdnu. Mše v některém z vesnických kostelů bývá tedy asi jednou až dvakrát měsíčně. Na mše do vesnických kostelů chodí v každé vísce pouze kolem 5 lidí.
35
V kostele v Šonově se z důvodu havarijního stavu mše nekonají již desítky let. Pořadí mší zdůrazňuji z důvodu toho, že všechny kostely jsou otevřeny pouze a právě při mši svaté. Jindy nemá návštěvník možnost vidět interiér kostela. Kdyby chtěl čekat na mši, jsou slouženy brzo ráno anebo večer. Zájemce nemá šanci prohlédnout si interiér kostela a ani do nich nějakým způsobem nahlédnout skrz nějaké mříže, jak to bývá v některých kostelech běžné. Tato možnost je pouze u kaple Hvězdy, kde skrz kovové mříže je vidět do interiéru kaple, ostatní kostely jsou zamčené hned u hlavních vchodů. Zájezd přináší unikátní možnost vidět a poznat tyto kostely. Realizaci zájezdu jsem konzultovala s panem farářem Lanžim, který pro případ zájezdu vypůjčí klíče od všech kostelů ve své farnosti i od vedlejších. Vstupné do kostelů je tedy dobrovolné, jako příspěvek na opravu kostelů. Další důležitou věcí je pro realizaci zájezdu je stav kostelů. Většina kostelů je v havarijním stavu, opadaná omítka, někdy rozbitá okna, interiér v některých ve špatném stavu. I když kostely neztrácí nic ze své původní zamýšlené monumentality a atmosféry, je to obrovská škoda. Farnost se nebrání, dokonce by vítala, předání kostelů do rukou soukromých vlastníků, kteří by jim mohly věnovat náležitou péči, na kterou oni nemají prostředky. Čas od času se podaří na opravu dílčí části některého z kostelů získat dotaci Ministerstva kultury – Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD). V rámci tohoto dotačního programu je vlastníkům poskytován příspěvek ze státního rozpočtu na obnovu památek, které tvoří nejcennější součást našeho architektonického dědictví (hrady, zámky, kláštery, kostely, historické zahrady apod.) a na jejichž zachování je mimořádný zájem. [8] Takto se to povedlo s kostelem v Martínkovicích, v Božanově se opravila střecha a vnější plášť stavba, v letošním roce je podána žádost na kostel v Šonově, kde už ale byla žádost v minulých letech vyřízena neúspěšně, stejně jako v Ruprechticích a Vižnově. O opravu Otovic se usiluje už 9 let. Z místních finančních zdrojů nebo svépomocí se povedli drobnější opravy ve Vižňově, v Heřmánkovicích a Otovicích byly zachráněny fresky. Za tímto účelem vzniklo místní sdružení Rozárka, které usiluje o obnovu kostelů. Uzamčení kostelů souvisí také s krádežemi v kostelech v předchozích letech. Byly vykradeny kostely v Martínkovicích, dvakrát v Ruprechticích, v Šonově. Všechny krádeže se staly v 90. letech, teď už snad nebezpeční moc nehrozí, protože jak říká s nadsázkou pan Lanži, v kostelech už toho moc nezbylo. Do kostela v Šonově se
36
v minulosti vloupala různá individua, která zde spávala, rozbíjela okna apod. Třikrát byl vykraden i broumovský klášter, z toho naposledy v říjnu minulého roku.
7.2 Doprava Zájezd je autokarový. Pro dopravu zájezdu se počítá s pronájmem autobusu s řidičem brněnské firmy, abychom platili co nejmenší dojezdové km autobusu. Autobus je pro 45 osob + průvodce + řidič. Kalkulace bude tedy provedena pro 45 osob. Pro potřeby bakalářské práce vyráží zájezd z Brna, protože ho zde budu poté i nabízet cestovním kancelářím a farám. Ale je počítáno s tím, že zájezd může být bez problémů přizpůsoben jakémukoliv jinému výchozímu městu. Přepočítala by se pouze cena za ujeté km a upravil by se vhodně čas odjezdu, případně navštívená místa na trase do Broumova, pokud by stávající byla mimo trasu. Avšak jsou tak blízko Broumova, že se to stane víceméně výjimečně. Autobus není třeba luxusní, zvedlo by to opět zbytečně cenu zájezdu. Ale samozřejmě spolehlivý, kvalitní, nabízející dostatečný komfort cestujícím a také dostatečně velké úložné prostory. Splňuje to například autobus firmy Rozsíval s výbavou: video + monitor, satelitní navigace, klimatizace, lednice, kávovar, retardér + ABS, ekologický standard EURO 2, přídavné topení, tónované determální skla. Dále jsou jejich klienti pojištěni proti úrazu – pojištěním osob přepravovaných motorovými vozidly. Rozsah tohoto pojištění se samozřejmě různí podle konkrétních pojišťoven, ale většinou se vztahuje na úraz nebo smrt, ke kterému došlo během jízdy, i včetně vystupování a nastupování z vozidla. Podobných autobusů i firem je ale v Brně celá řada. [9]
37
7.3 Ubytování
Mapa 1 – ubytování, parkování Broumov
Ubytování je zajištěno v Hotelu Praha, který leží v samém srdci Broumova, přímo na historickém náměstí, asi 100 metrů od benediktinského kláštera. Budova kostela je kulturní památkou, která slouží svému účelu už téměř 400 let. Budova má 3 nadzemní podlaží a výtah. Hotel má 57 renovovaných pokojů s předsíňkou, koupelnou vybavenou buď sprchou nebo vanou a WC. V každém pokoji je dále satelitní TV, internetová přípojka a telefon. Jeden pokoj je bezbariérový určený vozíčkářům a hotel nabízí přistýlky pro 1–3 osoby. K hotelu patří velká restaurace s letní zahrádkou na náměstí, vinárna a malý a velký salonek. Hotel nabízí klasické dvoulůžkové pokoje se snídaní za běžnou cenu 600 Kč za osobu za noc. Pro případ zájezdu připravil kalkulaci 400 Kč v dvoulůžkovém pokoji/osoba/noc. Plus 4 Kč osoba/noc se platí turistický poplatek. Pro 45 lidí je třeba 22 pokojů + 1 přistýlka v jednom z pokojů. Dále jeden jednolůžkový pokoj pro průvodce a jeden jednolůžkový pokoj pro řidiče. Jednolůžkový pokoj se snídaní má hotel v nabídce za 900 Kč, opět pro případ zájezdu pan majitel zlevnil na 600 Kč. Hotel Praha nabízí zájemcům možnost polopenze nebo plné penze. Oběd za 80 Kč, večeře také za 80 Kč. Pro náš zájezd může být pro někoho ideální polopenze, 4 dny vyjdou na 320 Kč. Plná penze není vhodná, protože každý den nebudeme v době oběda v dosahu hotelu. V ceně zájezdu bude ale jen ubytování se snídaní, případnou polopenzi si hradí každý sám. Na mapě je vyznačeno červenou tečkou ubytování, blízké parkování zdarma a benediktinský klášter.[10]
38
8
První den zájezdu
Mapa 2 – trasa 1. dne
Z Brna zájezd vyjíždí v 6.00 hodin z autobusového nádraží u Hotelu Grand na Benešově třídě. Sraz účastníků zájezdu je v 5.30. Trasa z Brna (na mapě značeného A) do Broumova (D) má 190 km. Pokud ale nepojedeme po té nejkratší trase, ale přes Hradec Králové, neujedeme navíc více než 30 km a přitom se podaří přímo projet dvěma místy, kde stojí významné stavby od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů – Smiřicemi (C) a Červeným Kostelcem (D). Pauza na WC je plánována ve Smiřicích, kde je také možnost občerstvení a bankomat. Sociální zařízení a blízký obchod je i v Červeném Kostelci. Po příjezdu do Broumova se účastníci ubytují, naobědvají a protože první den zájezdu je pojat jako poznávací den výchozího místa celého dalšího putování - města Broumova, vyrazí na prohlídku po historickém centru města. Poté vyrazí do nejvýznamnější památky celého okolí, místního benediktinského kláštera. V rámci prohlídky uvidí vnitřek areálu, Vamberecké mumie, sami si mohou prohlédnout venkovní areál a odpočinout si v klášterní zahradě. K dispozici jsou suvenýry a sociální zařízení. Poté projdou krátkou procházkou nejprve do kostela sv. Václava od Kiliána Ignáce Dientzenhofera a pak opět krátkou procházkou do hřbitovního kostela Panny Marie, nejstarší dochované celodřevěné stavby ve střední Evropě. Večerní program je individuální.
39
8.1 Smiřice Smiřice leží asi 15 km severovýchodně od Hradce Králové. Ve městečku s třemi tisíci obyvateli je k vidění v současnosti nepřístupný zámek a nádraží, z 19. století, které bylo jako jediné v České republice postaveno ve stylu loveckého zámku včetně tzv. zvířecího příkopu. V roce 2007 získalo ocenění Nejkrásnější nádraží roku. Nejvýznamnější památka města je ale barokní zámecká kaple Zjevení Páně. [11]
Zámecká kaple Zjevení Páně (1699–1711) Stavba je připisována Kryštofu Dientzenhoferovi. Je řazena jako jeho první dynamická stavba vůbec, proto bude pro účastníky zájezdu zajímavé vidět srovnání této stavby s vrcholem tvorby Dientzenhofera na Broumovsku. Ke kostelu přiléhá 49 metrů vysoká
čtyřboká věž. Kaple je významným dílem dynamického baroka a je ceněna pro svůj ojedinělý, kompaktní a slohově jednotný interiér a také pro svou vnitřní výzdobu od špičkových tvůrců. [12] Prohlídka je zajišťována Městským úřadem Smiřice pouze pro předem objednané skupiny v minimálním počtu 6 lidí a to jak ve všední dny, tak o víkendech. Opět zájezd nabídne za normálních okolností ne tolik dostupnou památku. Prohlídka trvá zhruba 40 minut. Vstupné pro dospělé je 50 Kč, pro mládež, důchodce, studenty a ZTP 40 Kč. [12] V areálu občerstvení, sociální zařízení a bankomat. Parkoviště zdarma přímo vedle zámku a kaple.
8.2 Červený Kostelec Další krátkou zastávkou na trase je město Červený Kostelec, které leží v Královehradeckém kraji, asi 10 km od Náchoda. Město má 8,5 tisíce obyvatel. Je známé díky pořádání mezinárodního folklorního festivalu, jednoho z největších v Evropě. [13]
Kostel sv. Jakuba Většího (1744–1754) Kostel byl vystavěn Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Patří k jeho nejpozdějším stavbám. Kostel je jednolodní s bohatě zdobeným průčelím a sochou sv. Jakuba Většího ve vysokém štítu. K hlavnímu vchodu vede široké schodiště se dvěma pískovcovými plastikami sv. Václavem a sv. Ludmilou. Kilián Ignác měl zde v úmyslu zdůraznit zdobené průčelí kostela dvěma vysokými věžemi, které by bylo vystaveny mimo
40
kostelní budovu. Dostavět se podařilo jen jednu, která v současnosti slouží jako zvonice. [13]
8.3 Broumov Město Broumov leží v nevelké kotlině, která je ze tří stran lemována hranicí s Polskem. Na severu ji tvoří pásmo Javořích hor, na východě česká část Stolových hor. Od vnitrozemí je Broumov i celé Broumovsko odděleno hřebenem Broumovských stěn. [Město Broumov, 2006, str. 2] Broumov je už víc než sedm století správním, kulturním a hospodářským střediskem oblasti. Město má 8 tisíc obyvatel. [Otte, 2002, str.2] Město láká návštěvníky zejména bohatou historií, množství cenných stavebních památek a poklidnou atmosférou. [Město Broumov, 2006, str. 2] Historické centrum Broumova spolu s jeho měšťanskými domy, morovým sloupem a několika kostely je městskou památkovou zónou. Národní kulturní památkou je dominanta Broumova benediktinský klášter. Významný je dále hřbitovní kostel Panny Marie, který je nejstarší dřevěnou sakrální stavbou v Čechách a pravděpodobně v celé střední Evropě. Broumov překvapí množstvím zajímavých míst v okolí, vhodných k navštívení. Je také výchozím místem turistických tras do Broumovských stěn a Javořích hor a prochází jím značená cyklotrasa do Stolových hor. Dopravní dostupnost je dobrá vlakem i autobusem. [14]
8.3.1 Historie Historie Broumova je v mnohém tak zásadní a jejíž důsledky můžeme vidět v celém okolí, že ji považuji za nutné krátce zmínit. Osada vznikla roku 1171 při stezce vedoucí z Čech do Slezska, roku 1213 je město darováno benediktinskému řádu, s jehož působením je Broumov poté neodmyslitelně spjat. Benediktini zahájili kolonizaci, aby zalidnili prázdnější pohraničí. [Cechner, 1930, str. 24–25] Broumov byl místem vyhrazeným obchodu a řemeslné výrobě, obzvláště soukenictví, na které získali broumovští privilegium od krále a které později dosahovalo obrovského rozsahu a slávy. Funguje zde dodnes textilní závod Veba. .Za následujících válek (třicetiletá a sedmiletá) Broumov velmi utrpěl. V roce 1856 Josef Scroll postavil v Olivětíně (místní
části Broumova) první mechanickou tkalcovnu a byla tak zahájena industrializace regionu. V 19. století město prodělalo prudký rozmach. Stavěly se továrny, honosné vily, dělnické domy, nemocnice, školy atd. Ve stejné době vzrůstá i národnostní nesnášenlivost. V roce 1870 při útoku na občany české menšiny ve městě došlo ke
41
smrtelným zraněním. V roce 1918 zdejší němci odmítli vyhlášení Československa a při nástupu nacistů k moci v Německu, stala se Henleinova SNP nejúspěšnější stranou i tady a velká většina místních uvítala vyhlášení mnichovské dohody. Po skončení druhé světové války bylo broumovské obyvatelstvo (z celého Broumovska to bylo 22 000 lidí) podle principu kolektivní viny vysídleno a odsunuto na území Německa. Oblast byla dosídlena obyvateli z vedlejších okresů, Východních Čech, Slovenska a reemigranty z ciziny. [Město Broumov, 2006, str. 4–7] I když se postupně podařilo obnovit funkce městského organismu, téměř úplná obměna obyvatel poznamenala život města na několik desetiletí. [Město Broumov, 2004, str. 11].
8.3.2 Kulturní památky Historické jádro města je postavené na skalním ostrohu nad řekou Stěnavou. Náměstí má dosud původní půdorys, charakteristický dvojicí ulic, které prochází po celé délce zastavěným prostorem, vymezují ze dvou stran velké náměstí a sbíhají se u Horní a Dolní, dnes již nedochované, brány. Zbytky hradeb ze 14. století můžeme nalézt po obvodu starého města ještě dnes – část hradební zdi u Střelnice, hradební věž k předměstí a věž vestavěná do budovy dnešního farního úřadu. [Město Broumov, 2006, str. 9–11]
Stará radnice Jednou z nejhezčích budov na náměstí je budova staré radnice původně ze 13. století. Po požárech roku 1452 a 1565 byla obnovována, celková přestavba byla dokončena roku 1838. Stavba má jednopatrovou věžičku s jehlancovou helmicí a obdélníkovým oknem na každé straně. Nad okny jsou hodiny a na čelní straně do náměstí vitráž. Nad vchodem do bývalé zasedací síně městské rady je v kamenném reliéfu nejstarší zobrazení městského znaku. Dnes zde sídlí Komerční banka a nad ní turistické informační centrum. [Město Broumov, 2004, str. 26].
Divadlo V domě čp. 54 byla už od 2. poloviny 18. století pořádána představení místních ochotníků a kočujících divadelních společností. V roce 1804 byl schválen provoz městského divadla a tak je v Broumově jedna z nejstarších stálých divadelních scén v Čechách. [Město Broumov, 2004, str. 26].
42
Měšťanské domy na náměstí Na broumovském náměstí se zachovaly domy na středověkých parcelách, které mají goticky zaklenuté klenby sklepení. [Město Broumov, 2006, str. 12]. Do dnešní doby prodělaly několik stavebních změn, původní stavební pozůstatky zůstaly ve sklepích a přízemích domů. Typickým znakem broumovských domů jsou sedadla v ostění vchodů. [Město Broumov, 2004, str. 26–27]. V domech čp. 154 a 155 se zachovaly renesanční zaklenuté hvězdové klenby. Na náměstí jsou dva hodnotné domy s novorenesanční architekturou z konce 19. století - Dauschova lékárna U zlatého Orla čp. 100 a Paschlova lékárna čp. 129. [Město Broumov, 2006, str. 12] Domy mezi starou radnicí a hotelem Praha byly empírově upraveny ve 30. letech 19. století. [Rapušáková, 1998, str. 10]
Mariánský sloup Mariánský sloup se sochou Panny Marie z roku 1706 nechal postavit opat Otmar Zinke. Sloup stojí v kamenné čtyřboké ohrádce, podnoží sloupu je téměř 3 metry vysoké. Ve výklencích v něm stojí sochy – sv. Scholastika, sv. Benedikt, sv. Vintíř a sv. Prokop. Z podstavce vychází dvanáctimetrový šřoubovitý sloup z jednoho kusu kamene. Na vrcholu je dvojstranná socha – Panna Maria s Ježíškem. Autorem sloupu je Jan Brokoff. [Město Broumov, 2004, str. 27].
8.3.3 Benediktinský klášter sv. Václava s kostelem sv. Vojtěcha Jádrem dnešního komplexu je středověké jádro vybudované na místě gotického hradu po roce 1300. Po dvou ničivých požárech v letech 1664 a 1684, proběhla v několika etapách zásadní barokní přestavba, jak je uvedeno výše. První etapu započal architekt Carlo Lurago a dokončil Martin Reiner. Po druhém požáru bylo nutné přestavět budovy zásadním způsobem. Úkolu se ujal italský architekt Martin Allio, který zcela přestavěl klášterní kostel. Poté vstoupil do služeb kláštera Kryštof Dientzenhofer, podle jehož projektu byla vystavěna lékárna, škola a hlavně působivý soubor sochami Ferdinanda Brokoffa zdobených teras při novém chrámovém portálu. [Kotalík, 2007, str. 8] Teprve ale podle monumentálního projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera klášter získal svoji nezaměnitelnou podobu. V neuvěřitelných 6 letech 1727–1733 za účasti 50 zedníků vznikla tato velkolepá novostavba konventu a prelatury (obydlí mnichů a reprezentativní rezidence jejich představeného – opata). Kolem dvou vnitřních nádvoří
43
tak vyrostl čtyřpodlažní objekt s působivými dynamicky zprohýbanými rizality. Klášter získal kolem stovky místností, které jsou důmyslně propojené rozsáhlými chodbami. [Kotalík, 2007, str. 8] Tato stavba však tvoří pouze polovinu Dientzenhoferem zamýšlený dispozice. Na jih od kostela měla mít tolik, jako je na sever od něho vybudováno. [Město Broumov, 2004, str. 18]. Kilián Ignác Dientzenhofer je autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor kláštera, které potom realizovali význační umělci
českého baroka, freskaři – Jan Karel Kovář, Felix Antonín Scheffer, Josef Hager, štukatér Bernando Spinetti. V interiéru najdeme obrazy od Petra Brandla, Jana Petra Molitora, Františka Lichtenreitera a opět Felixe Antonína Scheffera. [Rapušáková, 1998, str. 19] V severním křídle najdeme refektář (jídelnu), který je sklenut valeně s výsečemi, klenba je zdobená ornamentální štukaturou od Bernarda Spinettiho a nástropními malbami od Jana Karla Kováře.Ve druhém patře severního křídla se nachází bohatě zdobená knihovna. Ta je sklenuta valenou klenbou s výsečemi a štukovou výzdobou. Nástropní freska Dvanáctiletý Ježíš v Chrámě a Proměnění Páně pocházejí od Felixe Antonína Scheffera. Regály a knihovní ochoz jsou z roku 1792. [Večeřová, 2005, str. 185] Z nárožních pavilonů s mansardovými střechami se bylo možno rozhlédnout po celém panství s dominantami jednotlivých farních kostelů. [Kotalík, 2007, str. 8] Areál je přístupný dvojbrannou na jihozápadní straně areálu. Portály jsou zdobené ornamentálním dekorem, sochami Panny Marie a alegoriemi ctností Statečnosti a Spravedlnosti z roku 1672. Na předdvoří před jižní stranou kostela jsou na kamenné terase umístěny sochy od Karla Josefa Hiernla, které znázorňují významné osobnosti z historie břevnovsko-broumovského kláštera, benediktinů i české církve. [Večeřová, 2005, str. 185] Broumovský klášter je jedním z nejhonosnějších klášterních staveb u nás. „Mimořádně rozsáhlý klášterní komplex představuje
z typologického hlediska impozantní ucelený soubor dokumentující vývoj barokního stylu i velkorysost jeho stavitelů.“ [Kotalík, 2007, str. 8] Od roku 1950 sloužil klášter jako internační tábor nejprve pro řeholníky a potom pro
řeholnice z různých řádů, které byly nuceny pracovat v zemědělství a v továrnách v Broumově. Situace se trochu zlepšila v roce 1968, kdy sestry mohly začít pracovat v charitních táborech a zůstaly zde pouze sestry dominikánky, které zde pekly hostie. I ty však v roce 1990 přesídlily do klášterů na Moravě, a tak je v současnosti klášter neobydlen žádným řádem a klášter je administrován z Prahy Břevnova, správcem je Přemysl Sochor. [15]
44
Klášterní kostel sv. Vojtěcha Kostel je poprvé zmiňován roku 1359. Dnešní podobu získal až při přestavbě architektem Martinem Alliem. Současná stavba je jednolodní, délky 50 m, šířky 20 m a výšky 30 m. Věž ve středu západního průčelí je čtyřboká, na všech stranách má hodiny. [Město Broumov, 2004, str. 14]. Bohatá výzdoba klenby a stěn je od italských štukatérů Antonia a Tomassa Soldatiových, fresky od pražského malíře Jana Jakuba Steinfelse. Další úpravy interiéru proběhli ve 20. letech 18. století sochaři Matějem Václavem Jäckelem, Karlem Josefem Hiernlem a malířem Václavem Vavřincem Reinerem. Původní oltář od Jana Brokova z roku 1706 byl nahrazen novým. Také v 60. letech 19. století byly v interiéru provedeny některé změny, které byly spíše ke škodě umělecké hodnoty původního interiéru a výzdoby. Nejcennější součást dochovaného mobiliáře jsou chórové lavice ze druhé poloviny 17. století a oltář Panny Marie Benediktinské z roku 1735. [Otte, 2002, str. 14–15] Z druhé poloviny jsou také starobylé varhany od Theodora Zikmunda Agadoniho. [Rapušáková, 1998, str. 20]
Klášterní knihovna Patří mezi vzácně dochované klášterní knihovny u nás. Byla založena zároveň s proboštstvím roku 1322. Většina nejstarších rukopisných památek byla zničena právě při požárech. Jedna z nejvzácnějších památek českého písařského umění vůbec, která zde byla uložena byl Codex Gigas, 490 x 893 metrů veliká, dílo mnichů kláštera v Podlažicích u Chrudimi a kterou si potom roku 1648 odvezli Švédové jako válečnou kořist. Knihovna se skládá z knihovny opatské a knihovny konventu. Ještě v roce 1930 měla knihovna celkem 37 000 svazků, 206 rukopisů a 300 prvotisků. [Cechner, 1930, str.106] Po roce 1950 byly nejvzácnější ze svazků odvezeny do Památníku národního písemnictví v Praze, část knih byla rozkradena, část odvezena do sběru a část dokonce vyházena jen tak z oken. Dnes je zde přibližně 17 000 svazků. [Město Broumov, 2006, str. 18]
Klášterní zahrada Zahrada přiléhá k severnímu průčelí kláštera, od kterého je oddělena příkopem, přes který vede kamenný most z roku 1705. [Cechner, 1930, str.115] Zahrada byla pozměněna při barokní přestavbě, tak aby se co nejlépe hodila k monumentálnímu klášteru, její dispozici navrhoval Kilián Ignác Dientzenhofer. Zahrada je dnes podstatně menší, dříve ji také zdobily vodojemy s vodotrysky. V současné době město hledá peníze na její znovu zvelebení. [Město Broumov, 2006, str. 20]
45
Klášterní gymnasium Založeno také hned v roce 1322. Členové řádu zde vyučovali tzv. trivium (gramatika, rétorika, dialektika) a quadrivium (aritmetika, astronomie, hudba, geografie). Studoval zde Arnošt z Pardubic, pozdější první biskup pražský, o několik století později další významné osobnosti českých dějin: Bohuslav Albín, jezuitský kněz a spisovatel, spisovatel Alois Jirásek a první československý ministr financí Alois Rašín. Činnost
řádového gymnázia skončila přičleněním Sudet k německé říši, škola byla změněna na německé gymnázium. [Město Broumov, 2006, str.22]
Provozní doba, cena vstupného Klášter je otevřen od dubna do října mimo pondělí, v červenci a srpnu je pak otevřen i v pondělí. Ovšem po předchozí domluvě je možná prohlídka i mimo sezonu a i v pondělí, takže pro náš zájezd z toho neplynou žádná časová omezení. Prohlídky probíhají každou celou hodinu od 9.00–16.00, v neděli pak od 10.00–16.00, ve 12.00 hodin prohlídka není. Vstupné je 65 Kč, studenti, ZTP 45 Kč. Vstupné na Vamberecké mumie je pro dospělé 20 Kč, studenty, ZTP 15 Kč. [16] Prohlídka trvá asi 40 minut a provede účastníky refektářem, kde uvidí zdejší zajímavost kopii Turínského plátna z roku 1651. Dále prohlídka pokračuje knihovnou, sakristií kostela a samotným kostelem sv. Vojtěcha. Za příplatek mohou účastníci vidět ještě 34 Vambereckých mumií ve sklepeních kláštera. [Město Broumov, 2006, str. 26] Poté si prohlédnou ještě nádvoří a zahradu, mohou si zakoupit suvenýry, je zde také sociální zařízení. Celkový čas strávený v areálu kláštera je počítán 1.20 minut. Poté se účastníci odeberou do blízkého kostela sv. Václava, který se nachází kousek pod náměstím, v ulici V Kopečku. Procházka vede historickým náměstím, případně kolem městských hradeb.
8.3.4 Kostel sv. Václava (1728–1729) Kostel byl vystavěn Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, jeho rozměry jsou 11 x 9 metrů. Na místě dnešního kostela stávala luteránská modlitebna, která byla v roce 1618 uzavřena a toto uzavření bylo dokonce jedním z podnětů pražské defenestrace. Poté zde Sartorius vybudoval dřevěný kostel. Po jeho vyhoření při městském požáru nechal opat Otmar Zinke Kiliána Ignáce Dientzenhofera vybudovat kostel nový. Kostel byl orientován směrem do ulice a vytvořil výraznou dominantu v zástavbě měšťanských
46
domů vedle komunikace vedoucí k městské bráně. [Kotalík, 2007, str.13] Jednoduchý půdorys má tvar prodlouženého řeckého kříže se zaoblenými rohy, zdůrazněnými jónskými pilíři. Hlavní loď končí na západní straně polokruhovým presbytářem (kněžištěm). Po stranách vstupního atria jsou dva oválné prostory, z nichž v pravém je schodiště na kúr. [Denti, 2004, str. 51] Předpokládá se, že při práci na tomto kostele byl přítomen Kilián Ignác Dientzenhofer častěji a to díky kvalitě architektonické výzdoby a odvážné baldachýnové klenbě s mohutnými pasy. Monumentalitu menšího interiéru podtrhuje placková klenba zdobená freskami opět od Felixe Antonína Schefflera, který zde vytvořil jedno ze svých nejlepších děl. [Kotalík, 2007, str.13] „Promyšlená
interiérová koncepce představuje zralé a po všech stránkách dokonalé dílo z vrcholného období tvorby Kiliána Ignáce Dientzenhofera.“ [Kotalík, 2007, str.13] Kostel je pravidelně užíván, před několika lety proběhla restaurace, která obnovila původní modrou a bílou barvu fasády. [Denti, 2004, str. 51]
8.3.5 Hřbitovní kostel Panny Marie Posledním místem prohlídky prvního dne je unikátní dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, nazývaný též jako kostel „U naší milé paní“ nebo „ U panny Marie pod lipami“. [Město Broumov, 2006, str.16] Kostel je mimořádně významnou stavbou, představuje totiž nejstarší dochovanou celodřevěnou stavbu ve střední Evropě. O jeho stáří a historii se vedou dohady, jistě je doložen od roku 1383. [Slavík, 2009, str. 2] Kostel zasáhlo několik požárů, ale nikdy ho neponičily úplně. Kvůli požárům proběhly přestavby v letech 1421 a 1450. V roce 1550 byla věžička zničena bleskem a obnovena, poté byla obnovena ještě v roce 1811. Celá stavba je na nízké kamenné podezdívce, orientovaná k východu. Po celém obvodu kostela je dřevěný otevřený ochoz zvýšený proti okolnímu terénu. Ze strmé střechy vystupuje osmiboká věž. [Město Broumov, 2004, str. 25] V ochozu jsou umístěny renesanční a empírové náhrobky a dřevěné pamětní desky s kronikářskými zápisy o historii Broumova. Nejstarší je z poloviny 16. století. Originály jsou dnes vidět v klášteře, v kostele se nacházejí kopie. [Město Broumov, 2006, str. 16] Interiér kostela je významný hlavně z umělecko-řemeslného hlediska, celý je opatřen šablonovou nástěnnou malbou. [Slavík, 2009, str.2] Na hřbitově je zajímavá také jeho stará část, nachází se zde hrobka benediktinů, kteří zde byli od roku 1784 pohřbíváni. [Město Broumov, 2004, str. 25]
47
9
Druhý den zájezdu
Mapa 3 – trasa 2. dne
Druhý den zájezdu bude ve znamení vesnických kostelů. Z Broumova se ráno vydáme do Heřmánkovic (B), kde je plánována prohlídka kostela Všech svatých od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, odsud pak do sousedních Ruprechtic (C), na prohlídku kostela sv. Jakuba Většího od Kryštofa Dientzenhofera. Po prohlídce čeká účastníky zpestření ve formě nenáročné procházky po značené turistické trase na největší vrchol Javořích hor – Ruprechtický Špičák (D). Abychom se vyhnuli nepříjemnému stoupání, autobus nás vyloží na parkovišti přímo pod vrcholkem, odkud vede už jen příjemná procházka 3 km dlouhá tam a 3 km zpět k autobusu. Na vrcholku je 24 metrů kovová rozhledna, ze které je krásný výhled do zdejší krajiny. Po túře přijde vhod oběd ve větší obci Meziměstí (E). Zde budou mít účastníci rozchod a najdou zde několik vhodných restaurací, např. restauraci Slavie se 70 místy k sezení a otevírací dobou od 9.00 do 22.00 hodin, v neděli od 9.00 do 20.00 hodin. V době oběda podávají i hotová jídla. [17] Po obědě je v plánu prohlídka exteriéru zdejšího zámku od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Poté zájezd pokračuje prohlídkou kostela sv. Michaela archanděla ve Vernéřovicích (F) od Kryštofa Dientzenhofera a zakončí ho prohlídka kostela sv. Anny ve Vižňově (G) od Kiliána Ignáce. V pozdním odpoledne příjezd do Broumova, volný program, večeře. Ve všech navštívených vesnicích jsou k vidění další drobné sakrální památky a také statky tzv. broumovského typu, klasicistní dvorcové statky s příznačným dekorem a stylovým výrazem.
48
9.1 Heřmánkovice Heřmánkovice mají necelých 500 obyvatel. Obec byla založena před rokem 1353 a táhne se v délce přes 5 km údolím potoka. V Heřmánkovicích jsou 2 stravovací zařízení, otevřeno mají až v odpoledních hodinách. V obci se vyskytuje velké množství drobných sakrálních památek.[18]
Kostel Všech svatých (1722–1723) Na místě gotického kostela a pozdějšího dřevěného kostelíku vystavěl Kilián Ignác Dientzenhofer Kostel Všech svatých. Práce na interiéru pokračovaly do roku 1727. Fresku na klenbě chrámu s tématem Všech svatých vytvořil roku 1736 Karel Kovář, v roce 1865 však byla necitlivě přemalována. Kostel leží na mírném návrší uprostřed vsi, u komunikace vedoucí na Ruprechtice, bývalou důležitou historickou cestu. Kostel je netradičně orientován k západu. V pohledu od příjezdové cesty od Broumova je dobře vidět široce rozkročená silueta boční fasády. [Kotalík, 2007, str. 22] Tvar půdorysu lze při velkém zjednodušení redukovat na prodloužený osmiúhelník, který je výsledkem protínání základních geometrických forem (čtverců a kruhů vepsaných do půdorysu), centrálního prostoru a bočních výklenků. [Denti, 2004, str. 25] Na kruchtu (kůr) navazuje hranolová věř se zaoblenými rohy, na konci lodi je úzké kněžiště, za ním se nachází obdélná sakristie. [Agentura pro rozvoj Broumovska, 2008, str. 22] Kostel stojí uprostřed hřbitova, kolem kterého je vybudována zeď. V areálu je márnice a původní barokní fara. „Kostel v Heřmákovicích je mimořádný svým krajinným účinkem,
dynamickým objemem a působivým interiérem. ..plně reprezentuje vyspělé mistrovství Kiliána Ignáce Dientzenhofera..“ [Kotalík, 2007, str. 22] V minulém roce proběhly v kostele opravy klenby a trámů. Stav vnějších omítek a okenních konstrukcí není dobrý.
9.2 Ruprechtice Obec založená kolem roku 1250. Na přelomu 19. a 20. století se zde těžil vápenec. Od roku 1986 jsou Ruprechtice místní částí Meziměstí. [Kotalík, 2007, str. 19] V obci funguje vyhlášený penzion a restaurace Malý Dům.
Kostel sv. Jakuba Většího (1720–1722) Na místě původního dřevěného kostelíku, opět na mírném návrší při vjezdu do obce stojí kostel sv. Jakuba Většího podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera. Je zde vystavěn 49
areál se hřbitovem, zdí a působivou vstupní bránou. Na hřbitově je gotická zvonice, upravená barokně, vedle hřbitova fara. Původně celý areál obtékaly dvě vozové cesty. [Kotalík, 2007, str. 18] Jedná se o jednolodní stavbu s protáhlým osmibokým půdorysem, která je členěna širokými okenními nikami. [Agentura pro rozvoj Broumovska, 2008, str. 46] Západní vstupní průčelí korunuje pro Dientzenhofera typický, volutový štít (dynamický domovní) s oválným oknem a zprohýbanou římsou. Dřevěný strop byl v roce 1786 vymalován malbami ze scénami ze života sv. Jakuba. Geometrické ornamenty jsou dílem z 19. století. Mezi stavbami broumovské skupiny představuje kostel tektonicky nejčistší a stavebně nejjednodušší řešení, které ale nepostrádá nic ze své monumentálnosti. Kostel byl již dvakrát vykraden, omítky jsou ve špatném stavu a krytina je provizorní. [Kotalík, 2007, str. 18]
Rozhledna na Ruprechtickém Špičáku Ruprechtický Špičák je s 880 metry je nejvyšší horou české části Javořích hor, která leží v CHKO Broumovsko. Vrchol leží jen několik desítek metrů na hranice s Polskem. Na zalesněné hoře stojí kovová konstrukce stožáru telekomunikační sítě s rozhlednou. Z výšky 24 metrů nabízí pohled na celé okolí Broumovska, Javořích hor, Orlických hor i Krkonoš. Rozhledna je přístupná celoročně. Abychom se v zájezdu vyhnuli náročnému stoupání, zajedeme s autobusem na parkoviště na konci vesnice Ruprechtice, odkud jsou to 3 km příjemnou procházkou po žluté a modré turistické trase.[19]
9.3 Meziměstí Meziměstí je nejmladším městem náchodského okresu, první zmínka o něm je z roku 1408. Nyní má obec i s místními částmi 2700 obyvatel. Zdejší nádraží ČD je technickou památkou. [20]
Zámek (1728–1738) Od roku 1434 patřila bývalá tvrz benediktinskému klášteru. Na zakázku opata byla tvrz Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem přestavěna na barokní zámek. [17] Stavba je jednopatrová, na protáhlém půdorysu, rozdělena prostředními vchody na 2 symetrické poloviny. Hlavní průčelí jsou členěna rizality. Objekt má mansardovou střechu s čtyřbokou věžičkou. Uvnitř je budova dělena dlouhou chodbou na řadu pokojů. V přízemí je zaklenutý průjezd a také malá barokní kaplička [Cechner, 1930, str. 227– 230] Nad jižním portálem znak broumovského a břevnovského kláštera. V současné
50
době je po restituci v soukromém vlastnictví a jeho vlastník pracuje na jeho obnově [20]
9.4 Vernéřovice Vernéřovice byly založeny ve 13. století za kolonizace Broumovska. Dnes mají kolem 400 obyvatel. Jako všechny vesnice zde, se táhne dalece podél silnice.Ve vsi je původně významné poutní místo kaple sv. Anny z roku 1904. [Kotalík, 2007, str. 16]
Ve
vesnici funguje velká restaurace s otevírací dobou od 12.00 hodin od úterý do neděle.
Kostel sv. Michaela archanděla (1719–1720) Kostel je postaven na místě dřevěného kostela Kryštofem Dientzenhoferem. Kostel je situován na vyvýšeném návrší a tvoří dominantu obce. Kostel je opět doplněn působivým komplexem hřbitova s ohradní zdí, farou a dnes již zbořeným hospodářským dvorem, jako jediný ze skupiny spadá do farnosti Teplice nad Metují. Bývalá márnice byla v roce 2006 svépomocí opravena na kapličku Dobré vůle. [Kotalík, 2007, str. 16] Původně měl tento kostel pět zvonů, většina byla zabavena za první světové války. V případě kostela se jedná o jednolodní oválnou stavbu, k níž je na východní straně připojena sakristie a na západní straně štíhlá věž. [Agentura pro rozvoj Broumovska, 2008, str. 34] Celkové pojetí stavby vychází zřetelně z konceptu, který Dientzenhofer použil při stavbě farního kostela v Úterý. Hlavní oltář byl pořízen přímo pro chrám, je dílem malíře Felixe Antonína Schefflera, který dozdobil i celý kostel. Roku 1941 byla v kostela vymalována iluzivní balustráda. Kostel ve Vernéřovicích je zcela první stavbou broumovské skupiny vybudovaných péčí opata Zinkeho. „..kostel .definuje
základní koncepci ostatních sakrálních staveb založených na protažené centrále s jednotně chápanou koncepcí prostoru.“ [Kotalík, 2007, str. 17] Kostel je provizorně zastřešen ne příliš vhodnou krytinou, fasády jsou ve špatném stavu. [Kotalík, 2007, str. 16]
9.5 Vižňov Vižňov je také místní částí obce Meziměstí, od které leží 2 km a jehož součástí se stal v roce 1986. Vižňov se táhne dlouze až k úpatí Javořích hor. Obec byla založena v polovině 13. století. [Kotalík, 2007, str. 24]
51
Kostel sv. Anny (1724–1727) Na místě dřevěného kostelíku byl vystavěn podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera kostel sv. Anny. Tato krajinná dominanta stojí na mírném návrší v polovině dlouhé obce u komunikace z Meziměstí. Kostel je obrácen čelně k této komunikaci, jeho osa míří k vrcholu Ruprechtického Špičáku. [Kotalík, 2007, str. 25] Loď vižňovského kostela má hloubkově oválný půdorys se středními úseky bočních stran lehce konkávně prohnutými. K této lodi na kratších stranách přiléhají dvě obdobné součásti stavby s otupenými rohy. Na západní straně to je malé kněžiště se sakristií, na východní kruchta se dvěma točitými schodišti s hranolovou věží. V roce 1990 byl z kostela ukraden barokní obraz. [Agentura pro rozvoj Broumovska, 2008, str. 46] Kostel představuje unikátní řešení dynamického slohu, interiér chrámu charakterizuje přechod segmentů vnitřních stěn v ladném protipohybu. Střecha je pokryta provizorní ne příliš vhodnou krytinou, často opadaná omítka. [Kotalík, 2007, str. 25]
10
Třetí den zájezdu
Mapa 4 – trasa 3. dne
Třetí den zájezdu vyrazíme po snídani do Šonova (F), na prohlídku kostela sv. Markéty od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Protože kostel leží asi 300 metrů od silnice, je do doby prohlídky započítán i odchod a příchod k autobusu. Šonov je jedním z
52
nejpůsobivějším kostelů celé skupiny a okolí nabízí také úžasné rozhledy do krajiny, proto je na prohlídku spolu s cestou započítáno 45 minut. Dále budeme pokračovat do Božanova (C), kde nás čeká prohlídka kostela sv. Máří Magdaleny také od Kiliána Ignáce. Z Božanova přejedeme do Martínkovic (D) na prohlídku kostela sv. Jiří a sv. Martina,
který
jako
jediný
z broumovské
skupiny
kostelů
nevystavěli
Dientzenhoferové, ale Jan Křtitel Allio nebo jeho strýc Martin Allio. Areál kostela leží opět asi 200 metrů od silnice, účastníci vyjdou příjemnou procházkou do svahu po svých. Areál je poměrně velký, je zde počítáno na prohlídku proto také více času. Pod kostelem je barokní most přes řeku Stěnavu. Zájezd dále pokračuje do blízkých Otovic (E), prohlídkou kostela sv. Barbory od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. V Otovicích je počítáno s obědem v místní restauraci U Bartošů, která leží naproti kostela a kde mají otevřeno od 12.00 hodin. Odpočati po obědě vyráží návštěvníci zpět do Broumova (H), na prohlídku Muzea Broumovska v benediktinském klášteře. A poté je čeká dnešní poslední akce, prohlídka pivovaru Olivětín (G) s ochutnávkou piva. Tam i zpět je zaveze autobus. Poté volný program, večeře. Zastávky na WC na trase a pro občerstvení jsou počítány v hostincích a obchodech ve vesnicích podle potřeby a domluvy.
10.1 Šonov Šonově je vůbec nejdelší obec Broumovského výběžku, táhne se více jak 7 km podél potoka. Obec byla založena ve 13. století. V obci se vyskytuje barokní fara a hřbitovní novogotická kaple Panny Marie. V současnosti má necelých 300 obyvatel a patří mezi nejmalebnější vesnice na broumovsku. [Broumov 2005, str. 13]
V obci funguje
vyhlášený hostinec U Pitašů.
Kostel sv. Markéty (1726–1730) Kostel byl vystavěn v táhlém návrší nad vesnicí hned vedle původní cesty do Broumova. Charakterizuje jej mimořádná urbanistická situace, která využívá jak charakter terénu, tak dálkové pohledy ze silnice Šonov–Broumov. Kostel není orientován v tradiční ose východ-západ, ale tak, že jeho průčelí je přesně v ose broumovského kláštera. Půdorys stavby tvoří obdélná hlavní loď se symetrickými přístavbami vějířovitě rozšířeného závěru a průčelí s otevřenou předsíní. Interiér lodi je postaven jako průnik tří samostatných prostorových jednotek – dvou čtverců s okosenými rohy, které jsou propojené oválem. [Kotalík, 2007, str. 29] U vstupního průčelí je dvojice hranolových věží se široce rozklenutým blokem mezi nimi. Stavba má 53
celkem 6 vchodů, 3 vedou do předsíně kostela a 3 do lodi. Původně měl kostel 4 zvony, které byly za 1. světové války zabaveny. [Broumov, 2008, str. 38] Kostel sv. Markéty je jedním z největších děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera a představuje absolutní vrcholné dílo baroku v Čechách. [Denti, 2004, str. 46] Kostel v Šonově je pravděpodobně nejkvalitnější a nejpozoruhodnější stavbou broumovské skupiny. „Svoji dominantní
situací představuje kostel jedno z nejpůsobivějších řešení barokní krajinářské kompozice.“ [Kotalík, 2007, str. 29] Stav exteriéru kostela je špatný, ale interiér na tom není tak zle. Působivé je opravdu jeho zasazení do krajiny na kopci před Šonovem a jeho daleká viditelnost. Zajímavě působící je také fakt, že ke kostelu v současnosti nevede z žádné strany přístupová cesta ani cestička. 300 metrů dlouhou trasu od silnice ke kostelu jdete úvozem lemovaným keři.
10.2 Božanov Obec Božanov, která se rozkládá na samé hranici s Polskem, leží v údolí pod nejvyššími vrcholy Broumovských stěn. V Božanově žije asi 400 obyvatel. [Kotalík, 2007, str. 31] V obci fungují 2 pohostinství.
Kostel sv. Máří Magdaleny (1737–-1740) Kostel projektoval Kilián Ignác Dientzenhofer a byl také osobně přítomen při jeho klenutí, protože tento kostel jako jediný z celé skupiny má náročný systém zděných baldachýnových kleneb, ne pouze klenbu dřevěnou. Roku 1943 zde byla provedena stropní freska od Karla Kováře, výmalba je z 19. století. Kamenná věž je z let 1709– 1710, byla při barokní přestavbě zvýšena a upravena. Kostel stojí typicky na mírném návrší při křižovatce cest Broumov – Martínkovice asi v polovině vesnice průčelím k silnici. K areálu patří ještě hřbitov s ohradní zdí, vstupní brána ze 16. století a barokní sýpka nedaleko. Půdorys stavby je čtverec s okosenými rohy, ke kterému jsou v podélné ose paralelně připojeny příčně situované ovály předsíně a chóru. Nad východním vstupem je postaven jednoduchý tabulový štít. Zaklenutí cihlovou klenbou umožnilo nízké nasazení vzedmutých kleneb a probrání vysokých oken. Kostel je nejmladší stavbou z broumovské skupiny. Díky cihlové klenbě představuje slohově nejčistší a nejdokonalejší aplikaci principů vrcholné barokní architektury. [Kotalík, 2007, str. 30] Kostel byl v roce 1997 restaurován v rámci programu záchrany architektonického dědictví, takže je komplexně opraven a pokryt strojovou břidlicí. Jako jediný ze skupiny má nyní výraznou červenou barvu. [Denti, 2004, str. 56] 54
10.3 Martínkovice Víska se táhne v délce 5 km v masivu Broumovských stěn až k řece Stěnavě. Vznikla ve 13. století. Pod kostelem, u bývalého mlýna, je barokní kamenný mlýn přes řeku. Další významné památky jsou křížová cesta, kaplička sv. Anny, turisticky oblíbená je chata Pod korunou s občerstvením. [Broumov, 2005, str. 9]
Kostel sv. Jiří a sv. Martina (1690–-1692) Na místě původního dřevěného kostela byl ještě za opata Tomáše Sartoria vystavěn jako jediný z broumovské skupiny kostelů Janem Křtitelem Alliem (ve spolupráci a zřejmě podle projektu jeho slavnějšího strýce Martina Allia, který také pracoval ve službách opata). Je tedy nejstarší stavbou skupiny. Kostel stojí na strmém vrchu na křižovatce dvou stoupajících cest na konci vesnice. Součástí velkého areálu je fara, hřbitov s ohradní zdí a bránou z roku 1750, která se skládá z dvojice márnic, možná podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Kostel má půdorys ve tvaru řeckého kříže. Hlavní průčelí zdobí tabulový volutový štít. Starší dochovalá věž byla při barokní nástavbě nastavena a kryta bání. Interiér kostela je vyzdoben nástěnnými malbami z doby před rokem 1750 od Felixe Antonína Schefflera. Kostel je ukázkou ještě pozdní fáze raného baroka. Od ostatních staveb skupiny se výrazně liší. Jako jediný ze skupiny je kostel také vzorně obnoven, podařilo se získat dotaci od Ministerstva kultury ČR. [Kotalík, 2007, str. 14] Ze své zkušenosti mohu říci, že je i působě nasvícen. K jako jednomu ze dvou kostelů skupiny se také nedá dojet přímo autobusem, protože cesta nahoru je opravdu strmá a ne dobře zpevněná. Proto autobus zastaví pod kopečkem azbývajících 200 metrů ujdou účastníci po svých.
10.4 Otovice Obec je typickou lánovou vsí, rozkládá se v délce 4 km až na hranice s Polskem, kde je hraniční přechod. V současnosti žije v obci 380 obyvatel. Významnou památkou je barokní mlýn z roku 1793 s bohatým zdobením a architektonickými prvky. Vedle kostela je památník padlých 1. světové válce. V Otovicích je v provozu restaurace UBartošů. [21]
Kostel sv. Barbory (1725–1726) Stavbu na místě staršího dřevěného kostelíka provedl pravděpodobně Kilián Ignác Dientzenhofer podle návrhů svého otce. Fresky v kostele jsou z 19. století. Kostel leží u 55
křižovatky cesty do Martínkovic zhruba v polovině obce. Kostel sv. Barbory stál původně osamocen na rozlehlém volném prostranství obklopen pouze hřbitovem. Prostranství bylo později zastaveno, hřbitov kolem kostela se nedochoval. Dispozice půdorysu je založena na protaženém oválu s osmi přidanými vedlejšími prostorami. V podélné ose jsou připojeny oratoř a sakristie. V příčné ose jsou prostory ukončeny ve tvaru pěti stran osmiúhelníku. Vedlejší prostory jsou navíc i výškově odstupňovány. Interiér kostela je řešen podobně jako v kostelech ve Vernéřovicích a Ruprechticích. Hlavní loď má plochou dřevěnou klenbu. Působivé jsou oratoře (modlitebny) vestavěné do tří západních polí lodě a výrazné niky. [Kotalík, 2007, str. 21]
Zvonice se
nepovažuje za samostatné těleso, protože ji tvoří věžička s cibulovitou kupolí, která je posunutá dozadu od roviny průčelí. [Denti, 2004, str. 43] V rámci broumovské skupiny je kostel pokládán za první výrazně dynamizovaný interiér. Je pravděpodobné, že otcovo schéma oživil Kilián Ignác. Podle patera Lanžiho je kostel v Otovicích v nejhorším stavu ze všech kostelů skupiny, zejména pak jeho interiér. Vnitřní zařízení tvoří pouze oltářní architektura. Kostel je v současnosti obklopen městským úřadem a za sebou má malé fotbalové hřiště. Podle mého názoru to na majestátnosti kostela díkybohu neubralo.
10.5 Muzeum Broumovska Muzeum sídlí v 1. patře opatství kláštera benediktinů v bývalých reprezentativních prostorách opata - prelatuře. Bylo založeno v roce 1945. Najdeme zde stálou působivou expozice věnovanou uměleckým předmětům gotiky, renesance a baroka. Ukázky zbraní, betlémů, střeleckých terčů, broumovských krojů, lidové a měšťanské kultury 19. století. Prelatura je zde bohatě zdobená, muzeum se rozléhá v 6 velkých sálech s freskovou výzdobou, včetně monumentálního „Kamenného sálu“. Mně osobně se na muzeu velmi líbí, že vás nezahltí informace, ale spíše na vás nechá působit nádherné exponáty a majestátní prostory prelatury. Kromě stálé expozice nabízí sezónní výstavy, z poslední doby například výstavu regionálních krojů, samizdatu, fotografií, obrazů apod. Muzeum je otevřeno v sezoně od května do září ve všech dnech mimo pondělí od 8.00 do 12.00 a od 13.00 do 17.00 hodin. Vstupné je 15 Kč, pro studenty, důchodce, ZTP 10 Kč a děti 5 Kč. Prohlídka trvá asi 45 minut. [22]
56
10.6 Pivovar Opat Broumov má ve výrobě piva úctyhodnou tradici. Pivo se v Broumově vařilo s velkou pravděpodobností hned chvíli po jeho založení ve 13. století. Městský pivovar byl pak založen v 16. století. Klášterní pivovar je zde od 16. století. V roce 1889 byla v Olivětíně (místní části Broumova) postavena klášterní sladovna. Za 2. světové války byla v městském pivovaru zastavena výroba a v Olivětíně se tak sloučil městský a klášterní pivovar, kde se vaří pivo Opat. V dnešní době Olivětínský pivovar nabízí jak klasický sortiment 12 a 10 stupňových piv, tak speciality jako medové pivo, polotmavé a několik druhů kvasnicového piva. [23] Pivovar nabízí prohlídku výrobních prostor, při které účastníci nahlédnou do tajů výroby jednoho z nejstarších klášterních pivovarů. Používají zde vlastní suroviny, vlastní vody z 30 metrů hluboké studny. Prohlídka stojí 120 Kč na osobu, v ceně je samotná prohlídka a ochutnávka 2 půllitrů zdejšího piva při posezení. Prohlídku lze zrealizoval kdykoliv po předchozí domluvě. Vzorková prodejna má otevírací dobu ve všední dny od 6.00 do 16.00 hodin, v sobotu od 9.00 do 13.00 a v neděli od 9.00 do 11.00 (neděle bývají otevřené pouze v sezoně od dubna do září).[24]
11
Čtvrtý den zájezdu
Mapa 5 – trasa 4. dne
57
Protože unikátní stavba Kiliána Ignáce Dientzenhofera kaple Hvězda je vystavěna na vrcholku uprostřed Národní přírodní rezervace Broumovské stěny a byla vystavěna zejména poutníkům, je tento den pojat jako kombinace túry po Broumovských stěnách a přitom poznání kaple. Podle mého názoru bude takto zážitek účastníků z tohoto místa větší, než kdyby sem přijeli autobusem a zase odjeli. NPR Broumovské stěny je skalní město dlouhé 12 km, které se táhne mezi Policí nad Metují a Broumovem. Patří k nejhodnotnějším částem CHKO Broumovska. [25] Autobus nás po snídani zaveze do obce Křinice (B), která je památkovou rezervací a vede přes ni naučná stezka. My se napojíme na tuto stezku a potom na červenou značku tzv. Jiráskovu trasu a pěšky půjdeme směrem ke kapli Hvězda, celkem 4 km. Na části Křinické stezky, po které půjdeme uvidíme zastavení s informačními tabulemi pojednávající o Broumovských statcích, Broumovském meteoritu, těžbě nerostů a CHKO Broumovsko. Křinická stezka vede po rovince vesnicí, po asi 1,5 km přejdeme na červenou Jiráskovou trasou přímo na Hvězdu. Výstup je ke konci trochu do kopce, počítáme tedy s dostatkem času. Po výstupu prohlídka kaple Hvězdy, široká vyhlídka do okolí a občerstvení v chatě z 19. století – Hvězdě. [26] Poté pokračujeme procházkou po Broumovských stěnách, jdeme 5 km příjemnou procházkou po červené trase do Police nad Metují (C). Ve městě plném drobnějších historických památek je rozchod, účastníci mají individuální program a oběd. Poté sraz na prohlídku muzea a kláštera. Posledním bodem dnešního dne je prohlídka kostela sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (D).
11.1 Kaple Hvězda (1723–1733) V Broumovských stěnách, na vrcholu horského hřebene dříve zvaného Polická hora, se v nadmořské výšce 674 m.n.m.tyčí krásná horská kaple Hvězda. Roku 1670 zde nechal opat Tomáš Sartorius na skále u staré stezky postavit velký dřevěný kříž se zlatou hvězdou, pravděpodobně jako orientační bod pro poutníky. Roku 1733 pak nechal opat Otmar Zinke na tomto místě postavit podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera kapli na vysoké skále. Půdorys pěticípé hvězdy symbolizuje snad původní hvězdu umístěnou na kříži. Vedle kaple stál potom příbytek pro poustevníka, který o ni pečoval. V roce 1786 byla kaple zrušena. Roku 1853 byla benediktiny znovu obnovena. Po odtržení Sudet byla pak v roce 1945 po mnoha opravách otevřena a Klub českých turistů zde otevřel turistickou trasu a vystavěl silnici z Hlavňova až téměř na Hvězdu. [Klub
českých turistů, 2008, str. 2–3] Kaple je postavena na okraji pískovcové stěny, která
58
příkře spadá do údolí. Stavba z pískovcových kvádrů vypadá jakoby vyrůstala ze skalního masivu. Z terasy u kaple je možno přehlédnout celé broumovské panství. Dojem násobí kamenný most vedoucí ke kapli. [Kotalík, 2007, str. 33] Svým charakterem je kaple odlišná od ostatních kostelů broumovské skupiny, protože půdorys má, jak je uvedeno výše, symbolický charakter. Tvar interiéru je kruh s pěti kaplemi odpovídajícím špičkám hvězdy. [Denti, 2004, str. 53] Motiv hvězdy je použit i na pozlacené makovici na vrcholu kaple. Stavba je zaklenuta kopulí s lucernou. Originální stavba dokládá mistrovství Kiliána Ignáce Dientzenhofera , které dokázal uplatnit i při
řešení zdánlivě malých úkolů. Stav kaple je i díky odolnému stavebnímu materiálu velmi dobrý. [Kotalík, 2007, str. 33] Kaple spadá do farnosti Police nad Metují, konají se zde mše, kaple je vyhledávaná pro konání svateb a zejména slavnou pouť první sobotu v srpnu.
Chata Hvězda V blízkosti kaple byl v 19. století postaven dřevěný turistický hostinec ve švýcarském stylu. Řezbářské práce na sále hostince jsou z roku 1855. [Klub českých turistů, 2008, str. 2] V této nádherné stylové chatě funguje dodnes velká vyhledávaná restaurace. Je zde možnost posezení na letní zahrádce a venkovní stánek s občerstvením. Při plánování zájezdu je třeba dát pozor na to, že restaurace má otevřeno od středy do neděle od 11.00 do 20.00 hodin.
11.2 Police nad Metují Město Police nad Metují leží v severní částí východních Čech asi 14 km od Náchoda. Město je doloženo z přelomu 12. a 13. století. Ve městě se nachází řada památek. Na náměstí je radnice z roku 1718, podle některých odvážných dohadů vystavěna snad i podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Radnice je jednopatrová, s podloubím a osmibokou věží. Empírová kašna a socha Panny Marie od Jana Brokofa. Zajímavá je i stará budova školy z roku 1785. Nejcennější památkou města je areál kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založený ve 13. století. Kostel během válek zpustl, poté přišla barokní přestavba, ale zachoval si také gotický ráz, zařízení kostela je pseudogotické. Před vstupem do kostela stojí renesanční Selenderův sloup z roku 1619 a čtyři barokní sochy. Ke kostelu pak na jižní straně přiléhá komplex kláštera. Jedná se o jednopatrové barokní budovy. V interiéru je zajímavý tzv. Laudonův sál, kde nyní sídlí expozice dějin Poliččska. V historických prostorách benediktinského kláštera totiž 59
v současné době sídlí Městské muzeum. K vidění je zde také expozice nábytku, hracích hodin, reprezentační pokoje a soukromá kaple opata. Muzeum má otevřeno v sezoně od
června do září všechny dny od 9.00 do 12.00 a pak od 13.00 do 16.30 hodin. [Střída, 2002, str. 95-96, 122]
11.3 Bezděkov nad Metují Obec založili benediktini v polovině 13. století. Dnes má kolem 500 obyvatel. Bezděkov spadá pod farnost Police nad Metují. V obci se nachází smírčí kříže a rekonstruovaná kaplička. Významné jsou tzv. haltýře, studny zakryté roubenou stavbou. [Kotalík, 2007, str. 27]
Kostel sv. Prokopa (1724–1727) Kostel byl postaven Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na okraji osady na vyvýšeném místě u křižovatky cest do Police nad Metují a Náchoda a dominuje tak celému okolí. Kostel je centrální, osmiboký s mělkými bočními kaplemi. Půdorys je kombinací lehce prodlouženého osmiúhelníku a řeckého kříže. Zjednodušený půdorys řeckého kříže, pak Kilián Ignác použil při stavbě kostela sv. Václava v Broumově. Bohatě zdobené průčelí kostela je rozděleno do dvou řádů a je charakteristické trojdílným členěním na dvě dopředu vysuté části a na zasutou střední část. [Denti, 2004, str. 39] Průčelí uzavírá dvojice nízkých věží s cibulovitými báněmi, které jsou spojeni trojúhelníkovým štítem. Po stranách předsíně je také dvojice točitých schodišť do věží. Tento dvouvěžový kostel je charakteristický malebnou siluetou a decentní výzdobou interiéru. [Kotalík, 2007, str. 26] U kostela je barokní fara a 140 stará lipová alej. Kostel byl v 90. letech obcí příkladně opravován. Proběhly opravy střechy, kostelních věží, hřbitovních zdí, věžních hodin, proběhla sbírka na nový zvon. [27]
60
12
Pátý den zájezdu
Mapa 6 – 5. den zájezdu
Cestu zpátky do Brna stačíme využít ještě k návštěvě historického města Náchod, jehož prohlídkou ukončíme zájezd. Účastníci zde vyrazí na prohlídku Národní kulturní památky – náchodského zámku. Po provedení dvěmi prohlídkovými trasami mají účastníci individuální program a oběd. V odpoledních hodinách je plánován odjezd zpět do Brna k Hotelu Grand.
12.1 Náchod Město s 20 tisíci obyvateli leží v údolí řeky Metuje. V části Běloves je hraniční přechod do Polska. Od 12. století víme o existenci slovanského hradiště. Přestože bylo město velmi zasaženo četnými požáry, zachovalo si svou hezkou atmosféru. Dominantou města je zámek. [Střída, 2002, str. 90–91] Státní zámek Náchod je obrovským komplexem s pěti nádvořími. Z gotického hradu ze 13. století byl na přelomu 16. a 17. století přestavěn na renesanční zámek, který byl záhy v baroku stavebně upraven. [28] Práce zde proběhly podle plánu Carla Luraga. Bylo přistavěno jedno křídlo, dostavena kaple Nanebevzetí Panny Marie, nově byl také upraven a vyzdoben interiér. V hlavním křídle vznikl tzv. Španělský sál s dominantní nástropní freskou Felixe Antonína Schefflera. Na zámku jsou k vidění sbírky rodiny Piccolominiů, v zámeckém
61
medvědinci žijí medvědi. Na zámku je také otevřeno muzeum a galerie výtvarného umění. K budově přiléhá francouzská zahrada se stromořadím lip vedoucím k vojenskému hřbitovu z roku 1866. [Střída, 2002, str. 90–91] Od května do září je zámek otevřen v úterý až neděli od 9.00 do 18.00 hodin. V ostatních měsících se otevírací doba zkracuje. Je možné si zvolit z několika prohlídkových okruhů. Pro náš zájezd je zvolen okruh I – Piccolimininská expozice za 80 Kč, který probíhá 60 minut a tzv. Malý okruh s za 20 Kč, který je bez průvodce a trvá dle uvážení. V okruhu I jsou k vidění zejména historické interiéry ze 17. a 18. století, sbírka květinových a loveckých zátiší, portrétní galerie, nejstarší část zámecké knihovny. Malý okruh je exteriérový s přístupem na obranou věž s hladomornou, do středověkých sklepů se studnou a vyhlídkovou terasu nad městem. [28]
13
Realizace zájezdu
13.1 Podrobný program zájezdu 1. den
6.00
odjezd Brno směr Smiřice
8.45
prohlídka zámecké kaple Zjevení Páně
9.45
odjezd do Červeného Kostelce
10.30 prohlídka kostela sv. Jakuba Většího 11.15 odjezd do Broumova 12.00 ubytování Hotel Praha, oběd 13.15 prohlídka historického centra města 14.00 prohlídka benediktinského kláštera, expozicí mumií, zahrady 15.20 procházka městem ke kostelu sv. Václava (0,4 km) 15.30 prohlídka kostela sv. Václava 15.50 procházka městem ke hřbitovnímu kostelu Panny Marie (0,5 km) 16.05 prohlídka hřbitovního kostela Panny Marie 16.45 procházka městem zpět k hotelu, kolem místních vilek (1,2 km) 17.15 večeře, individuální program
2. den
8.00
snídaně
9.00
odjezd do Heřmánkovic
9.15
prohlídka kostela Všech svatých
62
9.45
odjezd Ruprechtice
10.00 prohlídka kostela sv. Jakuba Většího 10.30 přejezd k parkovišti u trasy na Ruprechtický Špičák 10.40 výstup na rozhlednu Ruprechtický Špičák, 3 km tam a 3 km zpět 12.15 odjezd Meziměstí 12.30 oběd 14.00 prohlídka zámku 14.30 odjezd Vernéřovice 14.45 prohlídka kostela sv. Michaela archanděla 15.15 odjezd Vižňov 15.30 prohlídka kostela sv. Anny 16.00 odjezd Broumov 16.20 večeře, individuální program
3. den
8.00
snídaně
9.00
odjezd Šonov
9.15
prohlídka kostela sv. Markéty
10.00 odjezd Božanov 10.30 prohlídka kostela sv. Máří Magdalény 11.00 odjezd Martínkovice 11.10 prohlídka kostela sv. Jiří a sv. Martina 11.50 odjezd Otovice 12.00 prohlídka kostela sv. Barbory 12.30 oběd 13.30 odjezd Broumov 13.45 prohlídka Muzeum Broumovska 14.30 odjezd Olivětín 14.45 exkurze pivovar Olivětín 16.30 odjezd Broumov 16.45 volný program, večeře
4. den
8.00
snídaně
9.00
odjezd Křinice
9.10
výstup na Hvězdu (4 km) 63
10.10 prohlídka Hvězdy, občerstvení 11.30 procházka do Police nad Metují (5 km) 13.00 Police nad Metují oběd, volný program 14.30 prohlídka muzea, kláštera 15.30 odjezd Bezděkov nad Metují 15.40 prohlídka kostela sv. Prokopa 16.10 odjezd Broumov 16.50 volný program, večeře
5. den
9.00
snídaně
10.00 odjezd Náchod 10.50 prohlídka zámku 13.00 volný program, oběd 15.30 odjezd Brno
13.2 Časový harmonogram a trasa zájezdu Tab. 1: Podrobný časový harmonogram a trasa zájezdu (zdroj: Kunešová (2004) , vlastní výpočty)
Den 1.
Odjezd
Z
Do
Příjezd
km
Ček. ¼ h
6:00
Brno
Smiřice
8:45
180
4
9:45
Smiřice
Červený Kostel
10:30
33
3
Broumov
12:00
30
24
Červený 11:15 2.
9:00
Broumov
Heřmánkovice
9:15
8
14
9:45
Heřmánkovice
Ruprechtice
10:00
7
2
10:30
Ruprechtice
Ruprechtice,park.
10:40
3
7
Meziměstí
12:30
6
8
12:15
3.
Kostelec
Ruprechtice, parkoviště
14:30
Meziměstí
Vernéřovice
14:45
4
2
15:15
Vernéřovice
Vižňov
15:30
6
2
16:00
Vižňov
Broumov
16:20
11
7
9:00
Broumov
Šonov
9:15
7
15
10:00
Šonov
Božanov
10:30
13
2
11:00
Božanov
Martínkovice
11:10
5
3
11:50
Martínkovice
Otovice
12:00
3
6
64
4.
13:30
Otovice
Broumov
13:45
7
3
14:30
Broumov
Olivětín
14:45
5
7
16:30
Olivětín
Broumov
16:45
5
5
9:00
Broumov
Křinice
9:10
4
13
9:20
Křinice
Police nad Metují
10:00
17
22
Police nad
Bezděkov nad
Metují
Metují
15:40
5
2
Broumov
16:50
17
5
15:30
16:10 5.
Bezděkov nad Metují
10:00
Broumov
Náchod
10:50
33
35
15:30
Náchod
Brno
19:00
158
0
567
191
celkem
13.3 Kalkulace nákladů Počítáno pro tuzemskou cestovní kancelář, která je plátce DPH. Dopravu zájezdu zajišťuje dopravce, který je plátcem DPH. Má stanovené ceny: 22 Kč/ za 1 ujetý km, 120 Kč/ za hodinu čekání. Průvodce je pracovníkem cestovní kanceláře.
Kalkulace nákladů – silniční autokarová doprava a) náhrada za ujeté km Počet ujetých km: 567 km Objížďky: 5 % Počet kilometrů celkem: 595,35 = 596 km Cena za 1 km: 22 Kč Náhrada za ujeté kilometry celkem: 13 112 Kč
b) náhrada za čekání Sazba dopravce: 120 Kč/hod čekání
Čekací doba: 48 hod Náhrada za čekání celkem: 5 760 Kč
65
c) náklady na 2. řidiče Pojede pouze 1 řidič. 0 Kč
d) stravné řidiče a ubytování Diety řidiče jsou započítávány v sazbě za ujetý km, řidič si platí sám oběd, stravné mu poté proplácí zaměstnavatel. Ubytování řidiče: 4 noci/jedna za 600 Kč. Ubytování řidiče celkem: 2 400 Kč
e) rozdíl v ceně nafty Tuzemský zájezd. 0 Kč
f) ostatní náklady 0 Kč g) silniční a dálniční poplatky Většinu cesty pojedeme přes neplacené úseky. Placený úsek je pouze v 1. dni, kdy po dálnici ujedeme 54 km. Autobus je třídy EURO 2, má 2 nápravy, sazba je 2,26 Kč za km. Dálniční a silniční poplatky celkem: 123 Kč
h) poplatky za parkování Autobus parkuje na neplacených parkovištích. 0 Kč
i) DPH 20 % z bodů a-f. DPH: 4 255 Kč
Celkové náklady na dopravu: 25 650 Kč
Kalkulace nákladů – průvodce Zájezd je založen na výborném výkladu o hojně navštívených památkách. Potřebujeme mít kvalifikovaného průvodce. Zájezdu se bude účastnit 1 průvodce. Sazba za den je 800 Kč. 800 . 5 = 4000 Kč + DPH 20 % Odměny průvodce celkem: 4 800 Kč
66
Náklady na ubytování s polopenzí: 4 . 600 = 2400 + DPH 10 % Celkem náklady na ubytování: 2 640 Kč Náklady na stravování: Všechny dny zájezdu bude průvodce na cestě více než 18 hodin. Druhý až pátý den bude mít průvodce snídani v hotelu, krátí se mu stravné o 25 %. 1. den – 146 Kč 2. – 5. den – 75 % ze 146 = 110 . 4 = 440 Kč Celkem: 586 Kč
Vstupné do objektů V průběhu zájezdu platí průvodce 4x vstup s DPH 20 % = 335 Kč (56 Kč DPH) 3 vstupy do muzeí se sníženým DPH 10 %: 55 Kč (5 Kč DPH) Celkem 390 Kč Celkem náklady na průvodce: 8 416 Kč
Akce za pevné ceny Zájezd je poznávací. V zájezdě nejsou zahrnuty žádné vstupy do divadel, na koncerty ani na sportovní zápasy.
Pojištění Cestovní pojištění si sjedná zákazník individuálně. Je možné ho sjednat v pojišťovně nebo cestovní kanceláři.
Vstupné do objektů Do valné většiny objektů je vstup zdarma. Platí se vstupné do kaple ve Smiřicích, Broumovského kláštera, expozice Vambereckých mumií, Muzea Broumovska, prohlídky pivovaru v Olivětíně, Muzeu v Polici nad Metují, I. okruh prohlídka zámku Náchod, malý okruh prohlídky zámku Náchod. Celkem 390 . 45 Kč = 17 550 Kč
67
Ubytování a stravování V ceně zájezdu je 4x ubytování se snídaní. Ostatní jídla si účastníci zajišťují sami. Cena za osobu za noc je 400 Kč. 22 pokojů (z toho 1 pokoj přistýlka) 45 . 1600 = + DPH 10 % 7200 = 79 200 Kč
Realizace CK 123 616/100 . 15 =18 543 Kč
Celkové náklady: 149 359 Kč
Nepřímé náklady na 1 osobu Tab. 2: Výpočet nepřímých nákladů na osobu (zdroj: Kunešová (2004), vlastní výpočty)
Položka
Cena [Kč]
Náklady na dopravu
25 650
Náklady na průvodce
8 416
Akce za pevné ceny
0
Kurzovní riziko
0
Celkem
34 066
Nepřímé náklady celkem: 34 066 Kč/45 účastníků = 758 Kč Plánovaný počet účastníků je 45, kalkulovaný počet s 10 % rizikem neobsazení je 40 osob. Riziko neobsazenosti: 34 066 Kč/40 = 852 Kč
68
Přímé náklady na 1 osobu Tab. 3: Výpočet přímých nákladů na osobu (zdroj: Kunešová (2004), vlastní výpočty)
Položka
Cena bez DPH [Kč]
DPH [Kč]
Ubytování a stravování
1600
160
Vstupné s 20 % DPH
335
56 – 20 %
Vstupné s 10% DPH
55
5 – 10 %
Pojištění
0
0
celkem
1 929
221
Celkem s DPH
2150
Celkové náklady na 1 osobu Nepřímé náklady 852 Kč + přímé náklady 2 150 Kč = 3 002 Kč [29]
Výpočet nákladů zájezdu pro 1 osobu Tab. 4: Výpočet nákladů zájezdu pro 1 osobu (zdroj: Kunešová (2004), vlastní výpočty)
Cena včetně
Cena bez DPH
DPH
2 501
501
3002
Marže CK 20 %
501
101
601
Hrubá cena zájezdu
3002
602
3 603
Celkové náklady na 1 účastníka
Prodejní cena Úprava marže o zaokrouhlené ceny Marže CK na 1 účastníka
DPH
3 650
39,5
7,50
47
518,40
129,60
648
69
14
Vyhodnocení dotazníku
Abych zjistila opravdový zájem o výše navrhovaný zájezd, vytvořila jsem dotazník. V Brně, odkud zájezd do Broumova vyjíždí, jsem oslovila celkem 5 cestovních kanceláří a 5 far. (Oslovila jsem jich více, někteří nechtěli zodpovídat dotazy, ale chtěla jsem dosáhnout čísla 5). Fary z důvodu, jak je uvedeno výše, protože věřící lidé by mohli být tímto zájezdem osloveni a některé farnosti pro své farníky pořádají občas poznávací zájezdy a výlety. Dala jsem přednost formě osobního rozhovoru, protože ze zkušenosti vím, že se člověk dozví spoustu podnětných informací „bokem“ a hlavně je poměrně větší pravděpodobnost, že oslovený respondent odpoví.
•
Nabízíte svým klientům poznávací zájezdy po ČR?
20%
80%
Ano Ne
Obr. 1: Rozdělení CK podle pořádání poznávacích zájezdů (zdroj: vlastní šetření)
Mimo Horizont Travel, s.r.o. pořádají všechny mnou oslovené cestovní kanceláře poznávací zájezdy zájezdy pro klienty. 4 z 5 respondentů tedy odpovědělo ano.
70
•
V jaké cenové relaci Vaši klienti poznávací zájezdy po ČR nejvíce poptávají?
Respondenti
4 3 2 2 1
1
1 0 0 1-2 500
2 501-5 000
5 001-7 500
7 501-10 000
Cenové relace v Kč
Obr. 2: Nejčastěji poptávané cenové relace zájezdů (zdroj: vlastní šetření)
Na dotaz neodpovídala CK Horizont Travel, s.r.o., která poznávací zájezdy nepořádá. Žádané jsou spíše levnější typy zájezdů. Pouze v CK Redok Travel klienti poptávají zájezdy v poměrně dražším rozmezí.
•
Pořádáte poznávací zájezdy pro své farníky?
40%
60%
Ano Ne
Obr. 3: Pořádaní farních poznávacích zájezdů (zdroj: vlastní šetření)
Dotaz směrovaný na fary. Pouze 2 farnosti pořádají pro své farníky zájezdy. Avšak obě dvě pouze zprostředkovaně a spíše výjimečně. Jedná se většinou o zájezdy zahraniční – např. do Izraele.
71
•
Připadá Vám program představeného zájezdu pro Vaše klienty (farníky) atraktivní?
20% 80%
Ano Ne
Obr. 4: Atraktivita zájezdu (zdroj: vlastní šetření)
8 respondentů odpovědělo, že jim zájezd připadá atraktivní. V cestovní kanceláři Redok Travel, odpověděli, že nepřipadá, z důvodu nezájmu klientů o toto téma. Jejich klienti vyhledávají spíše zájezdy s turistikou. Dále v klášteře kapucínů zodpověděli dotaz negativně. Podle jejich názoru, je 5 denní zájezd na poznávání kostelů příliš dlouhý.
•
Porovnejte poměr cena/ program nabízeného zájezdu
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 přiměřený
nedokážu posoudit
Obr. 5: Porovnání ceny a programu zájezdu (zdroj: vlastní šeření)
V klášteře kapucínů odpověděl pán, že nedokáže posoudit. Ostatním připadal program v pořádku.
72
•
Pro jaké věkové skupiny obyvatel je dle Vašich zkušeností náš zájezd vhodný?
3
2
1
0 18- 25 let
25 - 40 let
40 - 55 let
55+
Obr. 6: Vhodnost podle věkových kategorií (zdroj: vlastní šetření)
Zde se potvrdilo, že zájezd je určený pro starší věkovou skupinu obyvatel. Na otázku odpověděli respondenti: 2x 40-55 let, 3x nad 55 let
•
Zařadili byste takto koncipovaný zájezd do své nabídky? (Fary – Měli byste o tento nabízený zájezd zájem?
4; 40%
6; 60%
ANO NE
Obr. 7: Zjištění zájmu o zájezd (zdroj: vlastní šetření)
Zde se vyskytly různé odpovědi: např. v dnešní době by neměli lidé zájem o kostely, je to dlouhé na poznávání kostelů nebo že klienti upřednostňují dovoleno na jižní Moravě.
73
14.1 Shrnutí Při získávání odpovědí jsem se dozvěděla mnoho zajímavých postřehů. Za prvé se potvrdila mnou očekávaná hypotéza, že o zájezd budou mít zájem spíše starší lidé. Je to dobré z toho důvodu, že zájezd je přímo pro ně koncipován. Od začátku plánování zájezdu je myšleno na ně. Dalším příjemným překvapením byla cena. 3 650 Kč na pětidenní zájezd s ubytováním, dopravou, průvodcem, vstupy a marží je prý opravdu skvělá cena. Drtivá většina cestovních kanceláří z ní velmi nadšená a téměř udivená. Slečna z CK Relax Adriatic konstatovala, že se s takovou cenou setkají málokdy, a když, tak je to cena bez dopravy, účastníci se musí dostávat do turistických cílů vlastním dopravním prostředkem. Dá se shrnout, že mezi cestovními kancelářemi byl o zájezd poměrně zájem. Většina ho hodnotila kladně, zazněly několikrát připomínky k příliš nabitému programu. V některé se nabitý program zase líbil. S úplně nejlepší reakcí jsem se setkala v CK Relax Adriatic, kde z něj byli opravdu nadšeni a dokonce se zajímali o případnou skutečnou realizaci. Pořádají poznávací zájezdy i pro zahraniční turisty, zejména Rakušany a Němce a prý by se jim to takovýto typ zájezdu náramně hodil. Paní řekla, že je to opravdu ojedinělý a zajímavý zájezd. I když na farách se většinou zájezd také líbil, horší to zde bylo s realizací. Většina farností nepořádá zájezdy a ani snad příliš neví, jakým způsobem by to prováděla. Na farách jsem většinou narážela na počáteční nedůvěru, kdo že jim to co chce zase nabízet. Přes rozpačité začátky si pak se mnou někteří hezky popovídali. Ale opravdu realizovat zájezd by nechtěla nebo nedokázala žádná z far. Zde bych podotkla, že hraje důležitou roli opravdu solidní prezentace a osobnost a zejména zastoupení renomované firmy, ke které by měli důvěru. Naráží se zde na nedostatek zkušeností v tomto směru a trochu skeptický pohled. Ale potom si myslím, že by případná realizace nemusela být problém.
74
15
Závěr
Vytvořením zájezdu po Broumovsku vznikl projekt, který je právě vzhledem k výběru oblasti jedinečný. Ještě nikdo podobný zájezd po této oblasti nevytvořil. Velký potencionál spočívá v tom, že zájezd zpřístupňuje památky normálně návštěvníkům uzavřené. A je jich celkem 13. Přitom se nejedná se jen o „nějaké vesnické kostely“, ale o zásadní barokní památky s evropským přesahem. Myslím, že broumovská skupina kostelů je na provedení zájezdu nesmírně vhodná. Totiž, kostely jsou „rozházené“ po okolí Broumova, v malých vesničkách, na samé hranici s Polskem, velmi často v obci končí i silnice – v sedmi případech a tudíž není možné jejich prohlídku spojit v pohodlný okruh, člověk se musí stále vracet k Broumovu a odtud dále pak znovu vyrážet k dalšímu stanovišti. V obci jsou stavby v některých případech docela těžko hledatelné, protože obec je sice malá, ale táhne se kolem silnice běžně i 5 kilometrů. A pokud turista zapomene na čas, mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že večerní cestování po místních malých, neosvětlených a neznačených silnicích není nic extra příjemného. Turista toužící po dobrodružství si kostely objede sám. Ale vytvořením zájezdu se turista dostane bez problémů až ke kostelu, odpadne mu hledání, nemusí pracně kombinovat nejvhodnější trasy, jak mít co nejméně „návratových kilometrů“ do Broumova nebo dokonce mít strach, že zde zabloudí. Může se nerušeně soustředit pouze na zdejší krajinu a nádherné kostely. Zájezd by se dal v případě více čase prodloužit až do Polska, kde v nedalekém Legnickiem Poli stojí známá stavba kostela sv. Hedviky a kláštera benediktinského opatství. Zájezd je vhodný pro milovníky umění, architektury a historie, věřící lidi. Protože stavby Dientzenhoferů jsou neslučitelně spjaty se zdejší krajinou, pro kterou byly projektované, tvoří část navrhovaného zájezdu i drobné procházky a túry do Broumovských stěn a Javořích vrchů. Dále jsou zařazeny další památky a atrakce, jako například prohlídka pivovaru Olivětín s ochutnávkou piva. Tím se okruh potencionálních účastníků rozšiřuje i na ty, kteří upřednostňují aktivní formu dovolené a všechny, kteří rádi objevují nepříliš známá místa a oblasti. Vypracovaný zájezd bude mít k dispozici broumovský páter Martin Lanži, kterému připadala myšlenka projektu, jako skvělá možnost propagace zdejších kostelů. Je možnost, že by v budoucnu zájezd mohl být opravdu zrealizován. Záleží ale na mnoha dalších okolnostech. Kostely jsou ve špatném technickém stavu, přilákání turistů s tím, že vstupné do nich jak napadlo pana pátera, nebude určitá částka, ale bude dobrovolné a určené na jejich opravu, dává zájezdu další rozměr. I když oblast není
75
příliš propagována a kostely jsou mimo občasných mší uzavřeny, několikrát do roka přijedou na broumovskou faru nadšení turisté, kterým páter půjčí „bedničku s klíči“ od všech kostelů, jak říká, a oni sami si je objíždějí. Asi jedenkrát ročně přijíždí autobus seniorského klubu z Prahy, aby si kostely s vypůjčenými klíči objel. Kluby seniorů nejsou jen v Praze, takže zde máme další potenciální velkou skupinu zájemců o tento zájezd, a to kluby seniorů i z dalších českých měst. Proběhly také už 4 ročníky hudebního festivalu Za poklady Broumovska, který se koná právě v kostelech skupiny, za účelem jejich propagace a získání finančních prostředků na jejich opravu. Během léta se zde koná až 10 koncertů významných umělců a návštěvnost v nich je obrovská, i 600 lidí za večer. Podle mne to jsou významné okamžiky, kdy je vidět, že potencionál tato místa opravdu mají. Zároveň bych zdůraznila možnost konání zájezdu v termínu těchto koncertů, které by mohly celý zájezd obohatit a být vhodným večerním programem. I v případě, že by se farnosti nepodařilo zájezd realizovat, jeden přínos už práce na vytvoření tohoto projektu má. Pana pátera naše povídání přivedlo k myšlence možnosti zpřístupnění kostelů. Na otevřený provoz kostelů s průvodcem nebo alespoň s fungující pokladnou a dohledem nemá farnost samozřejmě peníze, ale je zde možnost, že by toto obstaraly místní občanky v důchodu apod. Už jen zvažování této možnosti považuji za velký přínos mého projektu. Jsem toho názoru, že skupina broumovských kostelů má v sobě potencionál stát se turistickým cílem. Zajímavou se mi jeví i právě poloha u polských hranic a využití této lokality v příhraničním cestovním ruchu. Dalším krokem by musela být propagace tohoto místa, ale to už je námět na další diplomovou práci.
76
16
Seznam použité literatury
BLAŽÍČEK, Oldřich J. Umění baroku v Čechách. Vyd. 1. Praha : Obelisk, 1971. 193 s.
Broumov : město a nejbližší okolí. Vyd. 1. Broumov : Město Broumov, 2004. 34 s. Broumov : město bohaté kulturní historie. Vyd. 1. Broumov : Město Broumov, 2006. 42 s. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu
broumovském. Praha : Archeologická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. DENTI, Giovanni; SKALICKÝ ST., Alexandr. Krajinou českého baroka : církevní
stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů na Broumovsku. Vyd. 1. Praha : Jalna, 2004. 66 s. ISBN 80-86396-17-7. DVOŘÁČEK, Petr. Architektura českých zemí : Baroko. Vyd. 1. Praha : Levné knihy KMa, 2005. 191 s. ISBN 80-7309-275-1. HORYNA, Mojmír; KUČERA, Jaroslav. Dientzenhoferové. Vyd. 1. Praha : Akropolis, 1998. 161 s. ISBN 80-85770-68-7. HORYNA, Mojmír; UHER, Vladimír. Kryštof Dientzenhofer (1655-1722) : ke 350.
výroční narození génia českého baroka. Vyd. 1. Praha : Národní památkový ústav, 2005. 131 s. ISBN 80-86234-69-X.
Hvězda : v Broumovských stěnách u Police nad Metují. Vyd. 1. Police nad Metují : Klub přátel turistiky, 2008. 6 s. KORECKÝ, Miroslav. Tvorba Kiliána Ignáce Dienzenhofera : (k dvoustému výročí jeho úmrtí). Zprávy památkové péče. 1951-1952, 11/12, s. 45-108. KOTALÍK, Jiří T. ; VÁVRA, David; FRIČ, Pavel . Obrazy z dějin české architektury. Vyd. 1. Praha : Titanic, spol. s.r.o., 2003. 309 s. ISBN 80-85909-94-4. KOTALÍK, Jiří T.; PROKOP, Bohumír; SŮVA, Pavel. Broumovská skupina kostelů :
průvodce školou českého baroka v kraji pískovcových skal. Vyd. 1. Vernéřovice : Modrý anděl, 2007. 37 s.
77
Obce Broumovska : Turistický region Kladské pomezí. Vyd. 1. Broumov : Dobrovolný svazek obcí „Broumovsko“, 2005. 15 s. KUNEŠOVÁ, Eva; FARKOVÁ, Blanka. Technika zahraničních zájezdů. 2004. Praha : Idea Servis, 2004. 137 s. ISBN 80-85970-44-9. OTTE, Miroslav. Broumov : historie a kulturní památky. Vyd. 1. Nové Město nad Metují : Městský úřad v Broumově, 2002. 20 s. RAPUŠÁKOVÁ, Štefánia. Broumovsko a Kladsko : pohraniční kraje českého a
polského státu. Vyd. 1. Broumov : Okresní školský úřad v Náchodě , 1998. 60 s. ISBN 80-901244-0-2. SLAVÍK, Jan . Dřevěný hřbitovní kostel P. Marie. Vyd. 1. Broumov : Informační centrum Broumovska, 2009. 8 s. STŘÍDA, Miroslav, et al. Průvodce po České republice : Broumovsko. Vyd. 1. Praha : Olympia, a.s., 2002. 135 s. ISBN 80-7033-679-X. SYROVÝ, Bohuslav. Oborové encyklopedie SNTL : architektura. Vyd. 2. rozšíř. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1972. 325 s. VEČEROVÁ, Petra. Kláštery v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Vyd. 1. Praha : Olympia, a.s., 2005. 264 s. ISBN 80-7033-876-8. VILÍMKOVÁ, Milada. Stavitelé paláců a chrámů : Kryštof a Kilián Ignác
Dientzenhoferové. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 1986. 254 s. VILÍMKOVÁ, Milada; PREISS, Pavel . Ve znamení břevna a růží : historický, kulturní
a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Vyd. 1. Praha : Vyšehrad, 1989. 336 s. ISBN 80-7021-013-3.
Za poklady Broumovska : hudební festival v kostelích Broumovska. Vyd. 1. Broumov : Agentura pro rozvoj Broumovska, 2008. 58 s.
78
17 [1]
Seznam ostatních zdrojů Zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích [online] Dostupné z WWW: http://www.kaple.smirice.cz/obory.php?lang=cz&sekce=13 [cit. 2010 – 05 – 01]
[2]
Pražská informační služba [online] Dostupné z WWW: http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/sv_mikulas_na_male_strane [cit. 2010 – 05 – 01]
[3]
Kostely okres Cheb [online] Dostupné z WWW: http://kostelycz.cz/okresy/cheb.htm [cit. 2010 – 05 – 01]
[4]
Pražská informační služba [online] Dostupné z WWW: http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/brevnovsky_klaster [cit. 2010 – 05 – 01]
[5]
Loreta Praha [online] Dostupné z WWW: http://www.loreta.cz/cz/kostel.htm [cit. 2010 – 05 – 01]
[6]
Pražská informační služba [online] Dostupné z WWW: http://www.pis.cz/cz/dalsi_informace/info_a_z/dientzenhofer_krystof [cit. 2010 – 05 – 01]
[7]
Benediktinské opatství sv. Václava, Broumov [online] Dostupné z WWW: http://www.klaster-broumov.cz/benediktini.htm [cit. 2010 – 05 – 03]
[8]
Hořice v Podkrkonoší [online] Dostupné z WWW: http://www.horice.org/modules.php?op=modload&name=News&file=article&si d=1304
79
[cit. 2010 – 05 – 10] [9]
Jiří Rozsíval [online] Dostupné z WWW: http://www.rozsival.cz/ [cit. 2010 – 05 – 14]
[10]
Hotel Praha [online] Dostupné z WWW: http://www.hotel-praha.cz/?page=1 [cit. 2010 – 05 – 14]
[11]
Turistická oblast Královehradecko [online] Dostupné z WWW: http://www.kralovehradecko-info.cz/cz/atraktivity/smirice/ [cit. 2010 – 05 – 11]
[12]
Zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích [online] Dostupné z WWW: http://www.kaple.smirice.cz/obory.php?lang=cz&sekce=13 [cit. 2010 – 05 – 12]
[13]
Město Červený Kostelec [online] Dostupné z WWW: http://www.cervenykostelec.cz/nase-mesto/nase_mesto.html [cit. 2010 – 05 – 13]
[14]
Broumovsko [online] Dostupné z WWW: http://www.broumovsko.cz/info/broumov.html [cit. 2010 – 05 – 13]
[15]
Benediktinské opatství sv. Václava, Broumov [online] Dostupné z WWW: http://www.klaster-broumov.cz/historie-klastera-broumov.htm [cit. 2010 – 05 – 14]
[16]
Benediktinské opatství sv. Václava, Broumov [online] Dostupné z WWW: http://www.klaster-broumov.cz/klaster-broumov-navstevni-doba.htm [cit. 2010 – 05 – 14]
[17]
Broumovsko [online] 80
Dostupné z WWW: http://www.broumovsko.cz/stravovani/slavie.html [cit. 2010 – 05 – 14] [18]
Heřmánkovice [online] Dostupné z WWW: http://www.hermankovice.cz/index.php?nid=706&lid=CZ&oid=32649 [cit. 2010 – 05 – 14]
[19]
České hory [online] Dostupné z WWW: http://ruprechticky-spicak.ceskehory.cz/ [cit. 2010 – 05 – 14]
[20]
Meziměstí [online] Dostupné z WWW: http://www.mezimesti.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9369&id=17032&p1= 4135 [cit. 2010 – 05 – 14]
[21]
Otovice [online] Dostupné z WWW: http://www.obecotovice.cz/informace/historie.html [cit. 2010 – 05 – 15]
[22]
Muzeum Broumovska [online] Dostupné z WWW: http://muzeum.broumovsko.cz/stranky3/stala-expozice.htm [cit. 2010 – 05 – 15]
[23]
Pivovar Opat [online] Dostupné z WWW: http://www.pivovarbroumov.cz/historie.html [cit. 2010 – 05 – 15]
[24]
Pivovar Opat [online] Dostupné z WWW: http://www.pivovarbroumov.cz/prohlidka.html [cit. 2010 – 05 – 15]
[25]
CHKO Broumovsko [online] Dostupné z WWW: 81
http://www.broumovsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3685 [cit. 2010 – 05 – 15] [26]
Křinice [online] Dostupné z WWW: http://www.krinice.cz/vismo/galerie2.asp?id_org=7631&id_galerie=1049&p1=3 055 [cit. 2010 – 05 – 15]
[27]
Bezděkov [online]
.
Dostupné z WWW: http://www.bezdekov.org/?q=kostel [cit. 2010 – 05 – 15] [28]
Státní zámek Náchod [online] Dostupné z WWW: http://www.zameknachod.cz/ [cit. 2010 – 05 – 15]
18
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Obrázková příloha k praktické části (zdroj vlastní)
19
Seznam doprovodného materiálu
Dopr. materiál č. 1 – Mapa broumovské skupiny kostelů (zdroj: Kotalík, 2007) Dopr. materiál č. 2 – Propagační leták zájezdu (zdroj: vlastní)
82
Obr.1: Heřmánkovice interiér
Obr.2: Broumov klášter
Obr.3: Broumov klášter portál
Obr.4: Muzeum Broumovska
83
Obr.5: Muzeum Broumovska
Obr.6: Pivovar
Obr.7: Ruprechtice
Obr.8: Broumov sv.Václav
84
Obr.9: Broumov sv. Václav
Obr.10: Vernéřovice
Obr.11.: Vernéřovice
Obr.12: Hvězda
85
Obr. 13: Bezděkov nad Metují
Obr.14: Hvězda
Obr.15: Martínkovice
Obr.16: Klášter
86
Obr. 17: Ruprechtice
Obr.18: Ruprechtice
Obr.19: Broumov sv. Václav
Obr.20: Broumov sv. Václav
87
Obr.21: Hvězda
Obr.22: Chata Hvězda
Obr.23: zámek Meziměstí
Obr.24: Police nad Metují klášter
Obr.25: Broumov sv. Václav
Obr.26: Broumov klášter
88
Obr.27: Božanov
Obr.28: Božanov
Obr.29: Broumov dřevěný kostel
Obr.30: Broumov dřevěný kostel
Obr.31: Heřmánkovice
Obr.32: Heřmánkovice
89
Obr.33: Hotel Praha
Obr.34: Broumov klášter
Obr.35: Broumov klášter z dálky
Obr.36: Klášterní zahrada
Obr.37: Martínkovice
Obr.38: Martínkovice
90
Obr.39: Šonov
Obr.40: Šonov
Obr. 41: Vernéřovice
Obr.42: Šonov
Obr. 43: Vížňov
Obr.44:Vížňov
91
