VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Návrh zájezdové trasy s návštěvou pivovarů P M S P ř e ro v z a ú č e l e m z v ý š e n í p ro p a g a c e těchto značek Bakalářská práce
Autor: Martin Koutek Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010
Copyright © 2011 Martin Koutek
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Abstrakt KOUTEK, Martin: Pivovary a jejich pozice v cestovním ruchu. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak.mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011
Autor se v bakalářské práci zabývá oborem pivovarnictví a jeho potenciálním vyuţitím v cestovním ruchu. Zaměřuje se na tři významné pivovary olomouckého kraje (Přerov, Litovel, Hanušovice) a vytvoří zájezd po významných památkách tohoto kraje zahrnující exkurzi výše zmíněných pivovarů. V úvodní části je zpracovaná historie výroby piva v českých zemích, a také je zde nastíněn vývoj pivovarů, tvořících jednotnou společnost PMS Přerov aţ po současnost. Obsah praktické části se věnuje především zpracování a kalkulací třídenního zájezdu, který slouţí jako návrh pro zlepšení propagace a komunikace se zákazníkem této společnosti. Výsledkem práce je vyjádření a vyhodnocení úspěšnosti tohoto projektu vybraným odpovědným zástupcem z pivovarů společnosti PMS. Klíčová slova: pivovarnictví, exkurze, výroba piva, zájezd, kalkulace zájezdu, itinerář
4
Abstract KOUTEK, Martin: The Breweries and their position in the travel industry. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of work ak. mal. Vladimír Netolicka. Degree of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2011
The author of this thesis deals with the beer brewing industry and its potential use in tourism. It focuses on three major breweries in Olomouc Region (Prerov, Litovel Hanusovice) and create a tour of the major monuments of the region, including excursions in the breweries. In the theoretical part there is the history of brewing in the Czech lands, and also there is foreshadowed the development of breweries, forming an integrated company PMS Prerov to the present. The content of the practical part is devoted to processing and calculations above the three-day tour, which serve as a project for improving the promotion and communication with the customer of the company. Result of this work is to express and evaluate the success of the project by the responsible representative of the breweries of the PMS company.
Key words: brewery, tour, beer breweries, tour, costing the tour itinerary
5
Předmluva Výroba lahodného chmelového nápoje má v českých zemích obrovskou tradici Během několika staletí se stal z piva v naší vlasti národní nápoj, který v sobě skrývá aromatickou vůni, charakteristickou chuť a v první řadě kvalitu. Bohuţel v dnešním globalizovaném světě bývá mnohdy kvalita nahrazena kvantitou, coţ české pivovarnictví velmi pocítilo. Zhruba před sto lety se vařilo pivo téměř v kaţdém okrese, pivovary se soustředily na prodej a distribuci piva hlavně ve svém okolí, nebo, jak říkají pivovarníci, „okolo komína“. Situace se postupem času změnila, hlavně po roce 1989, kdy většinu českých pivovarů skoupili zahraniční investoři. Největší české pivovary (Plzeňský prazdroj, Radegast, Velkopopovický Kozel, Krušovice, Starobrno) začaly postupně ovládat tuzemský trh a na jejich úkor spoustu malých pivovarů nepřeţilo nerovný boj s konkurencí. Velké podniky zvýšily objem produkce, urychlily proces vaření piva a postupně se začaly dostávat na trh po celé republice. Urychlením výroby ztratilo dříve tradičně vařené pivo na své výjimečnosti a vytříbené kvalitní chuti. Jedny z mála pivovarů, které si zachovaly klasický způsob vaření piva, jsou právě Pivovar Litovel, pivovar Zubr Přerov a pivovar Holba Hanušovice. Všechny tři podniky spolupracují a patří pod jednu společnost s názvem PMS Přerov. Pivovary poctivě dodrţují a kontrolují správné zásady vaření chmelového nektaru, kterému říkáme pivo. Chcemeli si udrţet kvalitu ve výrobě piva a zachovat klasické metody vaření piva, je potřeba podporovat právě tyto tradiční pivní značky v boji proti stále se rozšiřující konkurenci na trhu.
6
Poděkování
Na tomto místě bych upřímně rád poděkoval vedoucímu práce ak.mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení práce, za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří také mé rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejichţ pomoci by nebylo moţné práci dokončit.
7
Obsah Předmluva .................................................................................................. 6 Seznam tabulek a obrázků.......................................................................... 9 Úvod ......................................................................................................... 10 1 Pivovarnictví ......................................................................................... 11 1.1 Pivo, slad, chmel ................................................................................ 11 1.2 Vznik piva ................................................................................................................ 12 1.2.1 Počátky pivovarnictví ve světě ................................................................... 12 1.2.2 Počátky výroby piva v Českých zemích ..................................................... 14 1.2.2 Právo mílové .............................................................................................. 16 1.2.3 Cechy ......................................................................................................... 16 1.3 Vývoj piva od středověku aţ po současnost ............................................................. 17
2 PMS Přerov ........................................................................................... 22 2.1 Pivovar Litovel a.s. ................................................................................................... 22 2.2 Pivovar Zubr Přerov ................................................................................................. 24 2.3 Pivovar Hanušovice .................................................................................................. 26
3 Vytvoření zájezdové trasy ..................................................................... 28 3. 1 Definice zájezdu ...................................................................................................... 28 3.1.1 Základní informace o zájezdu .................................................................... 28 3.1.2 Nastíněný program zájezdu ....................................................................... 31 3.1.3 Itinerář zájezdu .......................................................................................... 31 3.2 ubytování – informace .............................................................................................. 35 3.2.1 Hotel Flora Olomouc................................................................................. 35 3.2.2 Wellness Hotel Diana Velké Losiny .......................................................... 36 3.3 Navštívené objekty během zájezdu .......................................................................... 37 3.3.1 Hrad Helfštýn ............................................................................................ 37 3.3.2 Pivovar Přerov .......................................................................................... 38 3.3.2 Prohlídka historického centra Olomouce .................................................. 39 3.3.3 Exkurze v Pivovaru Litovel ........................................................................ 41 3.3.4 Prohlídka ruční papírny Velké Losiny ....................................................... 45 3.3.5 Výjezd lanovkou na Šerák .......................................................................... 46
7
3.2.6 Exkurze v pivovaru Holba Hanušovice. .................................................... 47
4. Kalkulace zájezdu ................................................................................ 49 4.1 Technické podmínky zájezdu ................................................................................... 49 4.2 Nepřímé náklady (náklady na skupinu) .................................................................... 50 4.3 Přímé náklady na osobu............................................................................................ 51 4.4 Výpočet ceny zájezdu na 1 osobu............................................................................. 52
5. Vyhodnocení ........................................................................................ 53 5.1 Vyjádření předsedy představenstva společnosti PMS k zájezdové trase ................. 53 5.2 Vyjádření marketingové manaţerky pivovaru Litovel k zájezdové ......................... 53
6. Závěr .................................................................................................... 54 Seznam pouţitých zdrojů ......................................................................... 56 Seznam Příloh .......................................................................................... 59
8
Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Tab. 1: Porovnání počtu pivovarů v letech 1851 aţ 1900 [18]. ..................................... 19 Tab. 2: Výroba piva na počátku 20.století [18] .............................................................. 19 Tab. 3: Největší pivovarské společnosti podle výstavu piva za rok 2007 [17] .............. 20 Tab. 4: Srovnání jednotlivých pivovarů ve výstavu piva za rok 2006 a 2007 [17]…….21 Tab. 5: Itinerář prvního dne…………………………………………………………….31 Tab. 6: Itinerář druhého dne……………………………………………………………33 Tab. 7: Itinerář třetího dne……………………………………………………………...34 Tab. 8: Ceník lanovky Ramzová-Šerák [15] …………………………………………..46 Tab. 9: Kalkulace nepřímých nákladů ............................................................................ 50 Tab. 10: Kalkulace přímých nákladů…………………………………………………...51 Tab. 11: Cena zájezdu na 1 osobu……………………………………………………...52
Seznam obrázků Obr. 1: Historický pohled na pivovar Litovel [13]……………………………………..22 Obr. 2: Historický pohled na pivovar Přerov [6]……………………………………….24 Obr. 3: Umělecky upravená fotografie pivovaru Holba [7]……………………………26 Obr. 4: Autobus společnosti BDS [16] ........................................................................... 29 Obr. 5: Hotel Flora Olomouc [9]……………………………………………………….35 Obr. 6: Hotel Diana Velké Losiny [10]………………………………………………...36 Obr. 7: Hrad Helfštýn [11]……………………………………………………………..38 Obr. 8: Schéma Pivovaru Litovel [13]…………………………………………………41
9
Úvod Pivovarnictví je v České republice povaţováno za jedno z nejpopulárnějších odvětví potravinářského průmyslu. Spolu s vínem patří mezi nejoblíbenější nápoje v naší republice. Pocházím z kraje úrodné Hané, kde se pěstují základní suroviny pro výrobu piva a v pivovaře Litovel jsem působil pravidelně kaţdý rok na letních brigádách a také proto mám k pivovarnictví blízký vztah. Tento fakt byl hlavním důvodem, proč jsem si právě turistiku po pivovarech vybral. Výhodou pro mě je také znalost místních poměrů, kde mají pivovary největší zastoupení a znám dobře i náklonnost veřejnosti ke značkám piva z Olomouckého kraje. Podstatným faktorem pro výběr pivní turistiky právě po zmíněných pivovarech Litovel, Přerov a Hanušovice je vaření zlatavého moku klasickým způsobem, bez umělého dobarvovaní a dochucovaní, jak je dnes u typů evropského piva běţné. Téma pivovarnictví v cestovním ruchu jiţ zkoumala na Vysoké škole polytechnické má kolegyně Gabriela Ficová. Zabývala se obecně pivovary na jiţní Moravě a sestavila několik variant tematických okruhů po moravských pivovarech. Hlavním cílem práce bylo hodnocení nabízených tematických zájezdů a také analýza malých a velkých pivovarů v oblasti jiţní Moravy. Má práce vychází v úvodu především z historie. Mapuje historii pivovarnictví ve světě a v českých zemích. Hlavními literárními prameny jsou tyto publikace: České pivo ( Basařová, hlaváček), Pivovarství českých zemí (Kratochvíle) a Velká encyklopedie piva (Verhoef). K dalším pramenům sloţily webové stránky pivovarů, měst, navštívených objektů a celá řada nejrůznějších propagačních materiálů. Hlavním cílem bakalářské práce je vytvořit zájezdovou trasu po třech jiţ zmíněných pivovarech v Olomouckém kraji. Pivovary a výroba piva patří mezi hlavní náplně zájezdu. Účastníci zájezdu ovšem také navštíví významné historické památky v oblasti Střední Moravy. Součástí itineráře je i výstup na jeden z vrcholů Jeseníků. Výsledkem práce je uplatnit navrţenou zájezdovou trasu v praxi. K výzkumu je pouţita metodika dotazování managementu v jednotlivých pivovarech, zda by přistoupily na formu propagace touto formou zájezdu. 10
1 Pivovarnictví 1.1 Pivo, slad, chmel Pivo je slabě alkoholický nápoj vyráběný z obilného sladu, vody a chmele. Takto zní kniţní definice nejoblíbenějšího nápoje, kterého vypije kaţdý Čech v průměru 160 litrů ročně. V tomto ţebříčku je Česká republika jednoznačně na prvním místě. Češi za sebou nechali i pivní velmoci, jako jsou Irsko, Rakousko a dokonce i Německo. Celkově ale spotřeba podle průzkumu v Evropě klesá. Zlatavý mok se tedy vyrábí z vody, sladu a chmele za působení mikroorganismů pivovarských kvasinek. Vyznačuje se po nalití do sklenice tvorbou kompaktní pěny a v chuti lahodnou hořkostí, která se dociluje chmelem nebo přípravky z něho vytvořenými. „Chmel je surovina používána výhradně při přípravě piva, jež se právě svou typickou hořkostí a dalšími specifickými chuťovými vlastnostmi liší od všech ostatních nápojů. Podle koncentrace extraktu původní mladiny, dříve nazývané stupňovitosti, se připravují piva 10%, 11% a 12%, v menší míře i s vyšší nebo nižší koncentrací. Obsah alkoholu v běžných pivech odpovídá přibližně třetině extraktu původní mladiny, tzn. v „desítkách“ je cca 3 %, ve „dvanáctkách“ 4 % hmotnostních. Dnes jsou na trhu i nealkoholická piva pro řidiče s koncentrací alkoholu od 0,5 % do 1,5 % objemových a piva pro diabetiky, jež mají na minimum sníženou hladinu v běžném pivu po prokvašení zbylých sacharidů. Další typickou surovinou pro výrobu piva je obilný slad, v Čechách a na Moravě výhradně připravovaný ze sladovnického ječmene. Pro světlá piva se připravuje světlý slad, často celosvětově nazývaný plzeňský nebo český. Tmavá piva se vyrábějí z tmavých neboli mnichovských sladů a ze sladů karamelových. Výroba sladu se stává z máčení ječmene, klíčení neboli sladování a sušení. Při máčení stoupne obsah vody v zrnu z původních asi 10 % - 15 % na 40 % - 47 %. Tím vzniknou podmínky pro klíčení zrna a současně syntézu a aktivaci biokatalyzátorů enzymů. Při klíčení se mění složení zrna působením komplexů enzymů, postupně se aktivizujících v obilkách.“ [ Basařová G., Hlavaáček I., 1998, str.8]
11
1.2 Vznik piva Mnoho odborníků piva usilovalo o odhalení moţných variant objevení tohoto nápoje. Všichni se shodují v tom, ţe příprava zlatého moku nebyla vynálezem, ale výsledkem souhry náhod. Dnešní úvahy o znalosti zkvašeného obilného nápoje jsou datovány aţ do neolitu, tj. mladší doby kamenné. V nádobách z té doby, pocházejících z Babylonie a údajně i z Bavorska, byly nalezeny zbytky jakéhosi obilného rmutu. Zkvašený nápoj mohl vzniknout vniknutím dešťové vody do nádoby se sebranými zrny divoce rostoucího obilí, které zřejmě patřilo mezi pokrmy tehdejších lidí. Na nádobu se zapomnělo, a kdyţ byla později náhodně nalezena, byl v ní objeven zkvašený produkt s příjemnou omamnou chutí. Tento nápoj měl do dnešní podoby piva ještě hodně daleko. Všechny dohady a zprávy o pivu z pradávných dob se shodují v tom, ţe je připravovaly ţeny. Toto pravidlo se zachovalo aţ do dob pozdějších, z nichţ jsou jiţ k dispozici doklady. Ţeny připravovaly a čepovaly pivo ještě ve středověku. Teprve na jeho konci s rozvojem techniky pivovarů se ujali tohoto díla muţi a udrţeli si ve většině pivovarů „patriarchát“ aţ do dneška. [ Basařová G., Hlaváček I., 1998, str. 12]
1.2.1 Počátky pivovarnictví ve světě Za kolébku piva je povaţována oblast Mezopotámie, kde Sumerové, Arkádové, Babyloňané a Asyřané pěstovali jiţ v 7. Tisíciletí před naším letopočtem obilí , hlavně ječmen, pšenici a proso a znali pravděpodobně i obilné kvašené nápoje. Asi 3000 aţ 2800 let před naším letopočtem vařili Sumerové obilný kvašený nápoj kaš a později něco podobného s názvem „šikarum“ připravovali i Babyloňané. Ti znali 3 druhy piva: černé, červené a husté. Základem byl chléb, který se nejprve rozlámal, poté zalil vodou a nechal zkvasit. [ Kratochvíle A., 2005, str. 28] Za zmínku také stojí připomenout období starobabylonské říše za vlády nejvýznamnějšího panovníka Chammurabiho (1792 – 1750 před naším letopočtem). Tento panovník se podílel na sjednocení území mezi Eufratem a Tigridem a největší památkou, která se z jeho doby dochovalo je beze sporu Chammurabiho zákoník psaný klínovým písmem.
12
„Chammurabiho zákony jsou prvním dokladem o tom, že i vládcové nejvyšší měli pivo nejen v oblibě jako osvěžující nápoj, ale také že v mnohých případech využívali ekonomických přínosů z výroby piva k rozvoji vlastních statků či svých zemí. Řešili problémy pijáctví, které se rozšířilo v zemích s dobrým pivem, přidělovali výsady a oprávnění k přípravě piva či k jeho prodeji. Pivo prostě zasahovalo do hospodářského, sociálního a politického života mnoha národů a států, včetně našeho“. [ Basařová G., Hlaváček I., 1998, str.13] Pivo, chléb, cibule a česnek tvořily základ stravy ve starobylém Egyptě. Podle Egypťanů pivo vynalezli bohové. Zvláštní zásluhy byly přičítány nejvyššímu vládci, bohu slunce a stvořiteli bohů i lidí, nazývanému Re. Později byla zásluha za vynalezení piva přisuzována bohu Osirisovi a dále bohyním Menket a Tenemit. Za III. A IV. Dynastie převládala výroba piva z ječmene (2800 aţ 2250 před naším letopočtem). Za vlády Ptolemajovců, která je nazývána zlatým věkem egyptského pivovarnictví (332 – 30 před naším letopočtem), se stal monopolním výrobcem piva stát, do jeho pokladny plynuly značné zisky z daně z piva. [ Zýbrt V., 2005, str.16] Pojďme se také podívat do významné oblasti, kde vládli staří Římané. Podle publikací zabývajících se historií pivovarnictví obyvatelé tehdejší říše Římské dávali přednost vínu před pivními nápoji. Navzdory přesile oblíbenosti vína v této době, jeden z nejvýznamnějších panovníků starověkého Říma Gaius Julius Caesar (100 – 44 před naším letopočtem) nazval pivo „váženým a mocným nápojem“. [1] „Vůbec k nejnáruživějším pijákům piva patřili staří Germáni, kteří tento chmelový nápoj konzumovali při všech příležitostech. Původ moku připisovali nejvyššímu bohu nordické mytologie Odinovi (v Německu nazývanému Wodan). Římský historik Tacitus (asi 55 – 120) ve své knize „Germanie“ popsal kmeny žijící na germánském území, jejich vlastnosti a zvyky. Uvedl, mimo jiné, že se spokojovali zvláštní, vínu velmi podobnou omáčkou, kterou připravovali z ječmene nebo z pšenice. Je zajímavé, že tento národ tolik proslulý pivovarnictvím, ještě i v našem věku vyráběl piva nepříliš věhlasné pověsti, jak o tom svědčí popisy o německých pivech z doby 17. a 18. století ve spisech Chudonského“. [ Jackson M., 1988, str. 25 ]
13
Kvašené nápoje z obilí, které jsou předchůdci dnešních typů piv, znaly nejen kmeny evropské a vyspělé populace Afriky, ale patřily od pradávna také do jídelníčků asijských národů a kmenů, které je připravovaly z ječmene (jako Číňané a Tibeťané), z rýţe, výhonků bambusu anebo prosa, ochucené kořením a moţná i chmelem dříve, neţ tuto přísadu poznala Evropa, protoţe Asie je povaţována za pravlast chmele. Indiáni Severní a Jiţní Ameriky vyráběli piva z kukuřice, třtinového cukru, v severních oblastech z určitých druhů aloe a zkvašováním sirupu z cukrového javoru. [ Basařová G., Hlaváček I., 1998, str.14]
1.2.2 Počátky výroby piva v Českých zemích První zpráva o výrobě piva u nás je spjata s Břevnovským klášterem. Uvádí se, ţe v roce 993, kdy byl vysvěcen druhým českým biskupem Vojtěchem, vyráběli tamní benediktini pivo a víno. Je pravděpodobné, ţe pivo se připravovalo i v řadě dalších zdejších klášterů, starších neţ Břevnovský, ale podrobnější zprávy se nedochovaly. Rozhodně je sporné, zda lze, jak to činí řada autorů, povaţovat pivovar zaloţený v roce 1118 v Cerhenicích za nejstarší v Čechách a vlastně i v Evropě. Jednalo se zřejmě o panský pivovar, protoţe na onom místě stála tvrz a později šlechtický statek, avšak písemně z této doby není existence pivovaru v archivních materiálech doloţena. [ Basařová G., Hlaváček I., 1998, str.16] Prvním opravdovým historicky doloţeným dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina prvního českého krále Vratislava II. (1061 – 1092) pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088. V této listině panovník přidělil kapitule dary, privilegia a hlavně desátek chmele na vaření piva. Vaření piva v té době nebylo pochopitelně pouze výsadou kněţí. Provozovali je i obyvatelé v praţském podhradí. Dokladem je listina kníţete Soběslava I. (1125 – 1140) z roku 1130, kterou tento syn krále Vratislava II. dále rozšířil majetek kapituly. Z jejího obsahu plyne, ţe od pivovarníků v podhradí má být vybírán desátek, původně desátý díl chmele, který pivovarníci odváděli nejdříve v naturáliích, později v penězích kanovníkům kapituly. Povinnost plateb církvi byla zrušena v Čechách aţ roku 1848. [ Zýbrt V., 2005, str.30] Postup při výrobě piva se přenášel z generace na generaci. Ve 12. století nastává v procesu zakládání měst rozvoj řemesel. Obzvláště pak ve 13. století při zakládání krá14
lovských měst byly podmínky pro vývoj řemesel výrazně podpořeny. Starobylou výsadou měst, která se stala následně předmětem řady sporů mezi samotnými měšťany, bylo právo várečné. Znamenalo to, ţe kaţdý občan, který bydlel uvnitř města, nebo v jeho předměstí, měl právo vařit pivo. Právo várečné se nepřidělovalo osobám, ale domům na území daného města. Zavedení tohoto práva připisují historikové králi Václavu II. (1278 – 1305). [1] Právo várečné, které podle dříve vydaných listin a smluv panovníků patřilo všem měšťanům, se roku 1330 podle konšelské listiny zúţilo jen na příslušníky obce, kteří vlastnili domy uvnitř hradeb. Právo na vaření piva touto listinou ztratili právě obyvatelé předměstí a také lidé, kteří bydleli před hradbami města. Pivo se nepovolovalo vařit ani vysoce postaveným úředníkům bydlících vně hradeb. Existovala výjimka, jestliţe byli občané současně majiteli i domu ve městě a platili z něj daně, mohli pak v této nemovitosti vařit a točit pivo. Mezi další omezení patřil zákaz vaření a čepování piva pro vlastní potřebu v panských domech obývaných mnichy a jeptiškami. [ STAŇEK, J., 1984, str. 83] Ve většině měst se postupně právovárečníci sdruţovali a vznikaly tak společné pivovary, které byly lépe vybaveny a byly schopny vařit pivo všem vlastníkům várečného práva. Iniciativy se chopila také městská rada. Získávala totiţ od právovárečníků velké prostředky na rozvoj města. Tyto „městské pivovary“ měly jiţ stálé zaměstnance a ve městech vznikala nová skupina obyvatel, tzv. pivovarská chasa. Docházelo ke sporům mezi měšťany, protoţe nákladnicí, kteří si připravovali slad a byli sladovníky chtěli mít i výhradní právo vaření piva. Podle rozhodnutí krále Václava IV. z roku 1398 právo vařit pivo zůstalo všem měšťanům, protoţe vaření piva nebylo uznáváno za řemeslo, ale za obchod. Řemeslem bylo tehdy myšleno pouze sladovnictví. [ Kosař, K., 1995, str.14] Spor mezi šlechtou a měšťany, který se táhl desítky let, byl uzavřen roku 1517 „Svatováclavskou smlouvou“ vydanou králem Ludvíkem Jagellonským. Stanovil, ţe šlechtici mají právo vařit pivo pro vlastní potřebu po dobu šesti let, ale nesměli je o výročních trzích přiváţet do města. V tomto období vzniká výhradní právo výroby a prodeje lihových nápojů, nazývané propinačním právem. Podstatou bylo povolení zřizovat v určitém místním okruhu pivovary nebo vinopalny, vyrábět v nich alkoholické nápoje a také zřizovat výčepy. Propinační právo bylo nejdříve udělováno královským městům,
15
později vrchnostem a dalším obcím. „Do měst, která vlastnila propinační právo, se smělo dovážet pivo, případně lihoviny, ale byl vybírán poplatek určený městskou radou. K větší změně propinačního práva došlo až v roce 1848, kdy si mohl každý založit pivovar za poplatek 5000 zlatých. Tato suma se po 20 letech rozdělovala mezi právovárečním právem a majitelem propinačních práv. V roce 1869 bylo zrušeno propinační právo. To umožnilo zakládání a výstavbu nových pivovarů. V rozmezí 1869 až 1888 bylo v Čechách vystavěno 34 pivovarů. Od té doby právo várečné, vztahující se k nemovitosti, zůstalo stejné, ale nové živnosti se od té doby povolovaly pouze podle živnostenského řádu“. [ Zýbrt V., 2005, str.32 ]
1.2.2 Právo mílové Právo mílové vlastnila jen některá města v Čechách a na Moravě uţ ve 12. století. Většina královských měst obdrţela právo mílové ve 14. století za vlády Lucemburků. Podle tohoto práva nesmě nikdo ve vymezeném okruhu jedné míle (hodnoty od 7 do 12,5 km podle regionu) provozovat ţivnosti, nebo prodávat své vlastní výrobky kromě měšťanů. Tímto právem se ceny zboţí udrţovaly na stejné úrovni, panovník i měšťanstvo měli zajištěn stálý zisk. Mílové právo bylo ve středověku přísně střeţeno, dokonce jeho porušení mohl provinilce stát i ţivot. [2] Postupem času docházelo také k porušování práva. Na sněmu roku 1462 za vlády Jiřího z Poděbrad bylo usneseno, ţe sedláci mají zakázáno vařit pivo na prodej ve vesnicích vzdálených méně neţ jednu míli od královských a panských měst. K drobné úpravě došlo rozhodnutím krále Vladislava II., který uchoval právo vařit pivo panskému stavu pro vlastní potřebu a uţitek. Jen sedláci měli zakázáno čepovat a vařit pivo v obvodu jedné míle kolem měst. Dalším významným mezníkem v právech občanů vaření piva byly dvorní dekrety za vlády Josefa II(1780 – 1790). Dvorními dekrety byl zrušen středověký pivovarský monopol měšťanů na výrobu a výčep piva v jednotlivých městech. [2]
1.2.3 Cechy Díky rozvoji řemesel se začala vytvářet společenstva, která vedla ke slučování do společenstev, tzv. cechů. Nejdříve tvořili cechy jen sladovníci, protoţe z počátku tj. koncem 13. století nebylo vaření piva řemeslem. V čele byli jen bohatí měšťané jen velmi bohatí měšťané, ale později měly i své řády pro vstup do tohoto společenství, stanovili mnoţ16
ství piva, které smějí měšťané uvařit, určily mnoţství piva na vaření, dohlíţely na kvalitu piva a také na suroviny, z nichţ bylo pivo vyráběno. Bylo to z důvodů uchování kvality piva i regulace cen surovin. Cechovní společenstva vytvářela mimo jiné své patrony, odznaky a nejrůznější symboly. Jednotlivé cechy se předháněly ve tvorbě svých symbolů. Významným symbolem pivovarníků byla tzv. ferule. Název je odvozen od keře Ferula communis rostoucího v oblasti Středozemního moře, a také na území východní a střední Asie. Ferule sladovnických cechů byla z tvrdého dřeva ve tvaru připomínající plácačku. Do její dutiny bylo moţno uchovávat důleţité listiny. Později se ferule pouţívala při obřadu pasování sladovníka na mistra, nebo povýšení učně na pivovarského chasníka. Na uchování písemností, cechovních peněz, insignií a sbírek slouţily zdobené truhly sladovnických cechů. [2]
1.3 Vývoj piva od středověku až po současnost Ve 14. a 15. století se bohatí měšťané začali sdruţovat. Zaloţili společně městské pivovary, do kterých si na fyzicky náročnější práce najímali zaměstnance. Ve městech vznikla nová skupina obyvatel. Říkalo se jí „pivovarská chasa“. Pivovarnictví se dařilo především ve šlechtických a klášterních pivovarech, které méně podléhaly politickým vlivům. Významným průkopníkem ve výrobě piva byl i přírodovědec, astronom a osobní lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku. Tento profesor praţské univerzity publikoval v 16. století ve své knize (O pivě, jeho výrobě, povaze, silách a vlastnostech) popis výroby piva. Především svrchně kvašených piv a z pšeničného sladu. Kniha vyšla roku 1585 a je nazývána první pivovarskou technologií na světě. Popisovala přípravu svrchně kvašených piv z pšeničného sladu, která se vařila po celý rok a přípravu spodně kvašených připravovaných hlavně v chladnějších obdobích roku. Dále popisuje přípravu různých speciálů (salvátor, samec, kozel), medicínských piv ochucených nejrůznějšími bylinami a také výrobu nekvalitních piv z odpadů, která dostávala pivovarská chasa. Výrobě piva ve městech se přestalo dařit po nástupu Habsburků na trůn. Měšťanům byl po vzpouře proti vládě zabaven majetek. Další výrazný útlum nastal po bitvě na Bílé hoře roku 1620 a po třicetileté válce. [3]
17
O velkou reformu ve výrobě piva se postaral český sládek František Ondřej Poupě (1753-1805). Navrhl mnoho inovací v zařízeních pro výrobu sladu a piva (uţití teploměru při várce), upravil dávkování chmele. Tím se zkvalitnila barva světlých piv, které měly dříve nádech spíše tmavších odstínů. František Ondřej Poupě se můţe také pyšnit zaloţením pivovarské školy v Brně, která byla zřejmě první v Evropě. Absolventy byli nejen čeští sládci, ale i pivovarníci ze zahraničí. [4] Pokračovatelem Františka Ondřeje Poupěte byl profesor na české technice K. J. N. Balling, který vynalezl cukroměr a jako vůbec první na světě určil u piva stupňovitost. Pivovary v mnoha zemích světa dodnes Ballingův systém pouţívají. Výrazný rozmach zaţilo české pivovarnictví v polovině 19. Století. Bylo to období zahájení průmyslové výroby sladu a piva. České pivovarnictví mělo optimální podmínky pro pěstování základních surovin, rozvíjel se strojírenský průmysl, který vyráběl pivovarská zařízení. Byly také zakládány pivovarské střední a vysoké školy pro zajištění pivovarských odborníků. V této době se v Čechách vystavělo kolem třiceti nových pivovarů. Například to byl plzeňský akciový pivovar (dnešní gambrinus), který vznikl roku 1871, nebo akcionářský pivovar na Smíchově byl vystavěn roku 1872. Mezi další nově vystavěné pivovary patřil akcionářský pivovar v Českých Budějovicích a soukromý pivovar ve Velkých Popovicích. Výstavba těchto velkých podniků měla negativní vliv na malé pivovary, které začaly postupně zanikat. Velké pivovary produkovaly především levná piva s delší trvanlivostí a hlavně tato vlastnost vedla k úpadku produkce menších pivovarů. Byly postaveny i obchodní sladovny, čímţ se rozšířil export sladu, a také omezil vývoz sladovnického ječmene. Zavedla se filtrace, pivo se stáčelo do lahví a uplatnily se další inovace v technologii vaření piva. [ Jackson M., 1988, str. 27 ]
18
Počet pivovarů v Čechách v roce 1851
1056
Nově postavené pivovary v období 1855-1900
68
Počet pivovarů v Čechách v roce 1900
649
Zaniklé pivovary v období 1851-1900
475
Tab. 1 Porovnání počtu pivovarů v letech 1851 a 1900.
Koncem 19. Století se České země staly pivovarskou velmocí celého RakouskaUherska. Pivo bylo velmi kvalitní a spolu s Bavorskými pivovary určovali Češi evropský i světový trend. Na vrcholu byla výroba piva v Plzni. Zde také vzniklo proslulé pivo tzv. „plzeňského typu“, které se postupně dostalo i do USA. Převratnou novinkou se stalo i zavedení spodního kvašení na pivovarských spilkách. Spodní kvašení bylo velice revolučním objevem, co se týče samotné výroby piva. Jednalo se o postup, při kterém dochází k větší prokvašenosti mladiny, probíhající při nízkých teplotách v chlazených pivovarských spilkách. Takto uvařené pivo mělo daleko větší říz a vyšší trvanlivost. [5]
Rakousko České země celkem Ostatní části Rakouska
Výroba piva celkem 1901 1904/1905 Tis. hl. % Tis hl. % 21 313 100,00 19 099 100,00 11 871 55,28 11 260 58,96 9 532 44,72 7 839 41,04
Počet obyvatel 1902 Tis. osob % 25 922 100,00 9 437 36,41 16 485 63,59
Tab. 2 Výroba piva na počátku 20. Století. Vývoj pivovarnictví hodně přibrzdila hospodářská a politická situace v zemi. Pivovary i sladovny začaly stárnout a postupně chátrat. Na zastavení vývoje pivovarského řemesla měly svůj podíl i světové války, kdy některé pivovary byly zničeny i postupně zavírány. Po druhé světové válce byl v Československu pivovarský průmysl zestátněn a řízen centrálně plánovaným systémem. V rozmezí od 1. světové války aţ po sametovou revoluci roku 1989 se vystavěly pouze dva pivovary. Byl to pivovar Radegast v Nošovicích a pivovar Most. V období komunistické nadvlády nedocházelo k velké modernizaci, či rozvoji pivovarů. Přesto podniky vyprodukovaly dostatek piva na našem území, které se vyváţelo nejen do tzv. socialistických zemí. [5]
19
Po roce 1989 došlo k privatizaci u většiny pivovarů. Do největších českých pivovarů vstoupili zahraniční investoři (SABMiller, InBev, Heineken, Drinks Union). Aby pivovary přeţily konkurenční boj, začaly se slučovat v nadnárodní společnosti. Příkladem je skupina Plzeňského Prazdroje, do které patří pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni, Velké Popovice a Radegast v Nošovicích. Další skupinou jsou Pivovary Staropramen společně se Smíchovským pivovarem v Praze, Braníkem a Oastravarem v Ostravě. Do společnosti Heineken Czech jsou zařazeny pivovary Starobrno, Hostan ve Znojmě a Královský pivovar Krušovice. Jedním z mála velkých pivovarů, který nepatří zahraničním společnostem je národní podnik Budějovický Budvar, můţeme sem také zařadit skupina pivovarů PMS Přerov, o které bude bakalářská práce pojednávat podrobněji. Pivo se nyní v České republice vaří ve 48 průmyslových pivovarech.
Počet pivo-
Výstav piva
varů
celkem (hl)
Plzeňský prazdroj, a. s.
3
8 915 091
44,74 %
2.
Pivovary Staropramen
3
3 207 440
16,10 %
3.
Budějovický Budvar, n. p.
1
1 253 048
6,29 %
4.
Starobrno, a. s.
2
954 313
4,79 %
5.
PMS Přerov, a. s.
3
936 882
4,70 %
6.
Drinks Union, a. s.
4
899 744
4,51%
Pořadí
Pivovary (společnost)
1.
Tab. 3 Největší pivovarské společnosti podle výstavu piva za rok 2007
20
Podíl výroby
Pořadí
Pivovar
Výstav piva
Rozdíl proti roku 2006 (hl)
1.
Plzeňský Prazdroj a. s.
5 163 893
136 821
2.
Smíchov
2 337 455
912 092
3.
Radegast
2 154 637
13 153
4.
Velké Popovice
1 596 561
75 492
5.
Budějovický Budvar
1 253 048
101 013
6.
Brno
859 381
69 056
7.
KP Krušovice
850 592
117 616
8.
Ostrava
760 365
190 952
9.
Hanušovice
437 430
2 347
10.
Protivín
342 662
58 218
Tabulka 4- Srovnání jednotlivých pivovarů ve výstavu piva za rok 2006 a 2007.
21
2 PMS Přerov Společnost PMS Přerov a.s. tvoří 3 významné podniky Olomouckého kraje: pivovar Litovel, pivovar Zubr Přerov a pivovar Holba Hanušovice. Počátkem devadesátých let se společnost nazývala Moravskoslezské pivovary Přerov a. s., která byla zaloţena po převedení majetku, práva a závazků zrušeného státního podniku pivovary Přerov. Dříve do skupiny s holdingovou strukturou patřily ještě pivovary v Litovli, Olomouci, Hanušovicích a Opavě. Pivovar v Opavě Moravskoslezské pivovary prodaly, olomoucký podnik byl uzavřen a nyní slouţí pouze jako skladové prostory PMS, další objekty jsou pronajímány jiným firmám. PMS vznikla přeměnou společnosti Moravskoslezské pivovary a.s. dne 25. 7. 2000. Řadí se mezi čtvrtou největší pivovarnickou skupinu v České republice.
2.1 Pivovar Litovel a.s. Pivovarnictví v Litovli sahá hluboko do historie města. První písemná zmínka o vaření piva v Litovli je z roku 1291, kdy král Václav II udělil městu Litovel zásadní privilegia. Jednalo se o právo mílové a várečné. Pivo se toho času vařilo v právovárečných domech. Tyto domy byly také přímo místem, kde se uvařené pivo pilo. Byly to vlastně první pivnice. V 16. Století bylo v Litovli 60 právovárečných domů včetně domu královského rychtáře. Pivo tenkrát nevařili všichni najednou, ale vařilo se podle pivního pořádku. Vařit pivo, mít na to
Obr. 1 Pivovar Litovel
veškeré zařízení však nebylo jednoduché. Proto se právovárečníci dohodli a roku 1747 postavili společný pivovar, ve kterém sládek a jeho pomocníci vařili pivo pro město a celé okolí. V tomto pivovaru se vařilo pivo aţ do roku 1814, kdy byl postaven nový spolkový měšťanský pivovar. V pivovaru se vařilo pivo téměř 100 let, aţ do roku 1912. Tento pivovar pod německou správou podlehl v konkurenčním boji nově vystavěnému pivovaru, který vaří litovelské pivo dodnes.
22
Problém konce 19. Století byla národnostní otázka. Německá část obyvatelstva Litovle ovládala město hospodářsky i politicky. To se nelíbilo českému obyvatelstvu, zejména pak sedlákům, kteří pěstovali na úrodné Hané kvalitní sladovnický ječmen. Němci jim totiţ diktovali vstupní ceny. To byl jeden z důvodů, proč se dohodli, ţe zaloţí svůj vlastní český pivovar i se sladovnou. O zaloţení pivovaru se pokoušeli jiţ počátkem osmdesátých let 19. století, ale aţ počátkem let devadesátých se podařilo pivovar zbudovat. Největší zásluhu na vystavění pivovaru měl Josef Svozil. Byl to podnikavý a průbojný rolník z nedaleké Seničky. Vykonával také funkci říšského poslance ve Vídni. Základní kámen nového pivovaru byl poloţen 22. Července 1892 a 12. Listopadu byl pivovar slavnostně otevřen. Pivovar nesl název:,,Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli“. Doplňoval ho ještě přívlastek ,,ryze český, vlastenecký“. Postavením Rolnického akciového pivovaru byl osud němců v Litovli zpečetěn. [zaměstnanci pivovaru v Litovli., 1968] Pivovar se skládal z varny, strojovny, chladících štoků, spilky a tří oddělení sklepů s příslušnými ledovnami.Kapacita pivovaru byla tenkrát 15000 hl. piva. Kapacita brzy přestala stačit. Lidé z Litovle a okolních vesnic stále nakupovali více piva a odbyt tím rychle narůstal. Proto byly přistavovány další oddělení sklepů, byla rozšířena strojovna a ostaven nový parní stroj. Staré stáje byly přeměněny na bednárnu. Výstav pivovaru v té době přesahoval 50000 hl. za rok. V roce 1914 pak činil aţ 87000 hl., ale válečná období vývoj přibrzdila. Aţ v roce 1927 byla překročena hranice odbytu 100000 hl. za rok. Pivovar vařil i v době krize třicátých let a vaření nezastavila ani druhá světová válka. [zaměstnanci pivovaru v Litovli., 1968] V průběhu let procházel litovelský pivovar mnoha stavebními i technologickými změnami. Staré výrobní zařízení bylo nahrazováno modernějším. Z leţáckých sklepů také zmizely dřevěné leţácké sudy. Ty byly nahrazeny ocelovými tanky. Transportní dřevěné sudy nahradily nejprve sudy hliníkové a dnes se pouţívají sudy nerezové. I hlavní kvasírna (spilka) doznala zásadních změn. Dřevěné, ocelové a betonové kvasné kádě jsou nahrazeny káděmi nerezovými. Stáčírny lahví a sudů jsou dnes plně automatizovány a jejich výkony jsou nesrovnatelné s výkony zařízení z minulých let. Přestoţe došlo k tolika modernizacím a změnám, výroba piva v Litovli se stále provádí tradičním způsobem. Je zde zachována úcta k pivovarskému řemeslu.
23
Jednotlivá výrobní oddělení jsou doplněna o expozice z let minulých. Návštěvník pivovaru si tak můţe udělat obrázek o tom, jaké zařízení se pouţívalo dříve a jaké nyní. Exponáty jsou originály. Pro představu, expozice jsou doplněny původními fotografiemi. Při prohlídce pivovaru se návštěvník dozví, jak se vaří pravé české pivo, vidí vše na vlastní oči a to všichni oceňují nejvíce. Během prohlídky se dozví, jaký je rozdíl při vaření světlého a černého piva. Zjistí také diference mezi velkovýrobou v CKT tanku a právě klasickou výrobou, která právě charakterizuje české pivo. V návštěvnickém centru jsou pak k vidění další exponáty a dokumenty s fotografiemi pivovaru z roku 1893. Na fotografiích samozřejmě nechybí zakladatel pivovaru Josef Svozil a také první sládek Josef Elleder. Je zde přiloţen Svozilův ţivnostenský list, také vzpomínka na učňovské středisko, které vychovávalo mladé pivovarníky pro celou Moravu od počátku čtyřicátých let aţ do poloviny let sedmdesátých. Návštěvník po celé prohlídce pivovaru dostane obrovskou chuť na zlatavý mok, který se v pivovaru Litovel klasickým způsobem stále vyrábí. Mohou Obr. 2 Pivovar Přerov
ochutnat veškerý sortiment pivovaru Litovel počínaje Moravanem přes Premium, sváteční speciál 13%,
tmavé pivo Dark a pivo s lavinovým efektem zvané Maestro. U vychutnávání pivních speciálů si návštěvník obohacen historií a odborným výkladem uvědomí, jaké bohatství v sobě pivovarské řemeslo vlastně skrývá.
2.2 Pivovar Zubr Přerov Přerov leţí obdobně jako Litovel v oblasti úrodné Hané. Pěstovaly se zde kvalitní suroviny pro výrobu piva, jako je dobré obilí a výborný chmel. Nacházela se zde kvalitní podzemní i říční voda. Například řeka Bečva patřila v minulosti k nejčistším vodním tokům na Moravě. Nedaleko Přerova se nachází zalesněné oblasti Hostýnských vrchů, které slouţily jako zásobárna dřeva pro výrobu sudů, soudků a kádí. Mílové právo bylo uděleno nejen Litovelskému městu, ale ve 13. století se i Přerov stal královským městem, tím mělo město právo vařit a šenkovat pivu. Výsady vařit pivo však neplatily pro všechny obyvatele Přerova, ale pouze pro ty movitější, kteří vlastnili právovárečné domy. Chudší obyvatelé si vařili vlastní pivo doma, kterému se tehdy říkalo „pečené pi-
24
vo“. Velký důraz byl ve středověku kladen na kvalitu piva a sladu. Slad se tehdy vyráběl ze ţita. Kvalita sladu byla pravidelně kontrolována vrchními cechmistry. Z nekvalitních sladů bylo zakázáno vařit pivo, mohly se však prodat vesničanům pro vlastní uţitek. „První písemná zmínka o pivovaru v Přerově pochází z období konce 15. století. Sloužil hlavně vyšším vrstvám ve městě do rok 1692, poté se stal majetkem města. Začátkem 17. Století produkoval pivovar Přerov tisíc hektolitrů piva, v polovině 18. Století dva tisíce hektolitrů a v polovině 19. Století téměř dva a půl tisíce hektolitrů piva. V tu dobu zde pracoval sládek sám. Měl k dispozici jen sedm dělníků, kteří mu pomáhali. Právováreční majitelé do pivovaru velice málo investovali. To se projevilo na ztrátě konkurenceschopnosti ostatním pivovarům. Přerovský pivovar byl technicky zaostalý a zchátralý, a proto byli měšťané nuceni v roce 1888 pivovar prodat významnému sládkovi a podnikateli Josefu Šilhavému. On ani jeho pokračovatelé však nestihli zabránit krachu přerovského pivovaru roku 1939“. [6] Po válce se moci chopila komunistická strana, která diktovala výrobní podmínky, znárodnila veškeré výrobní prostředky aţ do listopadu 1989. Pivovar se postupně snaţí strnulost vývoje během komunistického reţimu postupně napravovat a modernizovat. Pivovar jiţ nemá vlastní sladovnu (od roku 1988) a veškerý slad se nakupuje. Mladina se vyrábí v pětinádobové varně klasickým dvourmutovým způsobem. Hlavní kvašení probíhá v otevřených kádích a pivo zraje v leţáckém sklepě v tancích. Po dvojité křemelinové filtraci je pivo připraveno ke stáčení do lahví, transportních hliníkových sudů, nerezových KEG sudů, cisteren a plechovek. Ve výstavu převaţuje nad sudovým pivem uţ od počátku 50 let pivo lahvové. V současnosti jeho podíl představuje 60 % produkce. Co se týče distribuce piva, pivovar se především soustředí na blízké okolí Olomouckého, Ostravského a Zlínského kraje. V menší míře exportuje své výrobky například na Slovensko, do Polska, Maďarska, Německa, Rakouska a Itálie. Všichni konzumenti přerovského piva, ať uţ z České republiky, nebo ze zahraničí, znají výrobky pivovaru pod značkou „ZUBR“.
25
Pivovar Zubr Přerov se pravidelně účastní významných pivovarských soutěţí. Od roku 1995 se umisťuje na předních příčkách nejrůznějších anket a degustací. Mezi prestiţní pivní soutěţe patří například Zlatý pohár Pivex, České pivo, Zlatá pivní pečeť i Zlatá Evropská pivní hvězda, která je pořádána kaţdý rok v německém Norimberku. Pivovary PMS Přerov si nejvíce váţí ocenění získaných na anonymních degustačních soutěţích. Ty totiţ nejvíce vypovídají o kvalitě piva, na rozdíl od novinářských anket, které si mnohdy velké pivovary zaplatí a samy tak rozhodují o výsledném umístění v anketě. V reklamních sloganech se poté chlubí, ţe získali titul Pivo České republiky. Běţný spotřebitel, který se nepohybuje v pivovarské branţi, se snadno nechá při výběru pivní značky ovlivnit tímto v podstatě nic nevypovídajícím oceněním. [6]
2.3 Pivovar Hanušovice Pivovar Holba se nachází v nádherném horském prostředí v menším městečku Hanušovicích. Název Holba vznikl právě podle nejstarší části Hanušovic, ve které místní pivovar stojí. Hanušovické pivo je symbolem Jeseníků. Není náhoda, ţe nejvíce prodávaná Hanušovická jedenáctka nese název „Šerák“ podle jednoho z nejoblíbenějších turistických cílů vrcholů Hrubého Jeseníku. Pivovar byl zaloţen roku 1874 Josefem Mullschitzkým s názvem Brauerei von Mullschitzký & Comp. zu Hannsdorf-Halbseit. Kapacita pivovaru se tenkrát pohybovala kolem 22 000hl. Pivovar velice dobře prosperoval, a počátkem 20. století byla veřejná obchodní společnost přeměněna na akciovou společnost s názvem Nordmährische Bruerei und Malzfabrik, Aktiengesellschaft in M. Schönberg. Jako u většiny pivovarů přibrzdila vývoj i Hanušovického pivovaru první světová válka. Po válce Obr. 3 Pivovar Hanušovice
došlo ke změně názvu na Severomoravský pivovar
a sladovna, akciová společnost v Šumperku. Po druhé světové válce došlo opět k zestátnění podniku a od června 1960 se stal hanušovický pivovar součástí Severomoravských pivovarů Přerov. [7] K významným událostem historie můţeme zařadit i objevení podzemního pramene v areálu pivovaru, který od počátku devadesátých let slouţí jako vysoce kvalitní zdroj
26
vody k výrobě piva. V roce 1997 dostavěl pivovar čistírnu odpadních vod. Ta slouţila i pro potřeby města a výrazně zlepšila čistotu řeky Moravy. Mezi inovace patří i modernizace pivovarské varny, která je vybavena tou nejmodernější technologií zajišťující proces vaření piva na dva rmuty. Varna si přesto stále udrţuje historický charakter svými měděnými kotli vybudovanými ve třicátých letech dvacátého století. [7] Za raritu můţeme povaţovat pivovarské rybníky přímo v areálu hanušovického pivovaru. „Jde o významný ekologický projekt, který se výrazně podílí na zachování ekologie krajiny. Díky němu nyní v rybnících a jeho okolí znovu ţijí např. skokan hnědý, ropucha obecná, čolek horský, uţovka obojková, vzácný ledňáček i další chránění ţivočichové“. Kaţdým rokem na podzim se v těchto rybnících koná výlov. Jde v podstatě o zakončení hlavní pivní sezóny. Je zde přítomna ţivá hudba, návštěvníci si mohou zakoupit ryby dle výběru, nebo ochutnat rybí speciality, které připravují místní rybáři ve svých stáncích. Novinkou je otevření pivovarského muzea. Je moţné si prohlédnout expozice od počátku pivovarnictví aţ po současnost. K vidění jsou zde také právovárečné listy, staré pivovarské nástroje i historické výčepy apod. Pivovar Holba také vyhrává pravidelně na degustačních soutěţích. Diplomy a vítězné korbele jsou bezesporu součástí expozice. Po zhlédnutí takové muzea určitě dostanete chuť na zlatavý mok, který zde v příjemné stylové restauraci s krbem můţete ochutnat.
27
3 Vytvoření zájezdové trasy 3. 1 Definice zájezdu Jedním z nejčastějších produktů cestovní kanceláře je zájezd. Tento produkt se skládá především z ubytování, stravování a dopravy. Pro upřesnění je zde uvedena definice ze zákona č. 214/2006 Sb.: Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících sluţeb,je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava b) ubytování c) jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu.
3.1.1 Základní informace o zájezdu Pivní turistika nepatří mezi tradičně nabízené zájezdy v České republice. Proto se autor rozhodl vytvořit netradiční poznávací zájezd po pivovarech, který je navíc obohacen o památky, nebo přírodní úkazy Olomouckého kraje. Trasa po pivovarech Olomouckého kraje byla vybrána záměrně. Pivovary skupiny PMS Přerov ještě stále vaří pivo klasickým způsobem (probíhá kvašení na spilce, pivo leţí dostatečně dlouho v leţáckém sklepě) a právě zde nejlépe návštěvníci poznají tradiční české pivovarské řemeslo. Při spojení exkurzí v pivovarech s turistickými lákadly Olomouckého kraje bude uskutečněn zájezd, ze kterého si kaţdý jeho účastník odnese jedinečné a neopakovatelné záţitky. Zájezd je zahájen v Brně. Pivovary PMS se soustředí především na trh v oblasti Moravy, proto se vyjíţdí přímo z „moravské metropole“. Trasa pokračuje Z Brna ve směru Uherské Hradiště, kde je další nástupní místo. V oblasti Slovácka se totiţ ve velké míře prezentuje svými výrobky pivovar Litovel a také pivovar Přerov. Nejdříve návštěvníci shlédnou gotický hrad Helfštýn nedaleko Lipníka nad Bečvou. Odpoledne účastníky 28
zájezdu čeká exkurze v pivovaru Přerov, zakončená ochutnávkou. Večer se zájezd přesune do nedaleké Olomouce, kde bude připraven nocleh. Druhý den je dopoledne na programu prohlídka historického centra Olomouce. Po prohlídce se pokračuje na zhlédnutí Baziliky Navštívení pany Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Na Svatém Kopečku je naplánován i oběd ve stylové restauraci Archa v blízkosti ZOO. Odpoledne účastníci zájezdu navštíví další pivovar, podívají se na exkurzi do Litovle. Čeká je tedy důkladná prohlídka Litovelského pivovaru zakončená opět degustací a občerstvením v podobě olomouckých syrečků, které se k pivu mimořádně hodí. Také je zde moţnost zakoupit suvenýry se značkou „Litovel“ a přivézt dárkové balení královského piva na ochutnávku domů. Přenocování je naplánováno v příjemném horském hotelu Diana ve Velkých Losinách. Další den ráno je odjezd směr Jeseníky. V dopoledních hodinách se podíváme do papírny ve Velkých Losinách. Zde bude zajištěn i oběd. Po obědě následuje přesun směrem k Ramzové, odkud čeká výletníky výjezd lanovkou na významný vrchol Jeseníků na Šerák. Cílem tohoto zájezdu je vybrán Šerák tak trochu symbolicky, Obr. 4 Autobus společnosti BDS
protoţe stejný název nese i jedenáctistupňové pi-
vo, které vaří pivovar v Hanušovicích, kam se zájezd přesune po prohlídce Jeseníků z jiţ zmíněného vrcholu. Exkurze v pivovaru Holba Hanušovice je zpestřena o prohlídku pivovarského muzea, které bylo nedávno otevřeno. Po ochutnávce následuje návrat do Brna, samozřejmě přes Uherské Hradiště, ve večerních hodinách.
29
Dopravu zajišťuje Bítešská dopravní společnost BDS. s. r. o. Jedná se o tradiční dopravní společnost zajišťující přepravu osob v tuzemsku i zahraničí se sídlem ve Velké Bíteši a ve Znojmě. Disponuje širokým vozovým parkem, vlastní myčkou vozidel, servisem i čerpací stanicí. Pro tento zájezd bude k dispozici autobus Karosa typu C954E, který je vhodný pro nenáročné cestování v tuzemsku. Počet míst k sezení je 49 + 1 osob. Podrobnější informace o zájezdu budou uvedeny v itineráři a časovém harmonogramu.
Základní údaje o zájezdu Termín: 1.7 – 31.8 2011 kaţdý víkend Doba trvání: 3 dny Druh zájezdu: Poznávací Cena zájezdu na osobu: 4350,-Kč Maximální počet účastníků: 49 Typ ubytování: hotel V ceně zájezdu: doprava klimatizovaným autobusem, ubytování, stravování, exkurze v pivovarech, vstupy do objektu Cena zájezdu nezahrnuje: jízdné lanovky na Šerák (zájemci mohou vyuţít pěší značené trasy) Nástupní místa: Brno, Uherské Hradiště
30
3.1.2 Nastíněný program zájezdu Pátek – Odjezd z Brna směr Uherské Hradiště (další nástupní místo), prohlídka hradu Helfštýn, oběd v restauraci Pod Hradem – Týn nad Bečvou, Exkurze v pivovaru Zubr Přerov, Odjezd do Olomouce – ubytování hotel Flora Olomouc, večer volný program Sobota – Prohlídka památek historické Olomouce (Sloup nejsvětější trojice – UNESCO, radnice, kostel sv. Mořice, barokní kašny), přejezd na Svatý Kopeček u Olomouce – prohlídka baziliky, oběd restaurace Archa, exkurze v pivovaru Litovel, ubytování ve Velkých Losinách Neděle – Ráno odjezd do Velkých Losin (prohlídka papírny), oběd v restauraci Losín, přesun na Ramzovou - výjezd lanovou dráhou na Šerák (není v ceně zájezdu, zájemci mohou jít i pěšky), exkurze v pivovaru Hanušovice, návrat do Brna přes Uherské Hradiště
3.1.3 Itinerář zájezdu
Místo
Čas
Čas
Km
Km
příjezdu
odjezdu
průběžné
celkové
Program
Poznámky
1. den Brno ( hotel
8:00
Grand) Informace o Slavkov u Brna
8:25
8:25
24
24
průjezd
městě, připomínka k bitvě u Slavkova
Uherské Hradiště
9:00
9:15
51
75
31
Nástup
Moţnost WC
dalších
na autobuso-
cestujících
vém nádraţí
Lipník nad Bečvou -
10:15
13:15
64
139
Helfštýn
Zajištěna
Sraz u restau-
prohlídka
race pod Hra-
hradu na
dem (oběd)
11:00
12:15 Ochutnávka
Přerov pivovar
13:35
17:15
20
159
Exkurze
piva + malé
pivovaru
pohoštění
Zubr 14:00
Sraz u autobusu 17:00
Olomouc – Hotel
17:40
24
183
Flora Tabulka 1 - Itinerář prvního dne
32
Check-in
Večer-volný program
Místo
Čas
Čas
Km
Km
příjezdu
odjezdu
průběžné
celkové
program
poznámky
2. den Olomouc-
11:00
hotel Flora
Oběd re-
Svatý Kopeček u
11:20
13:30
10
193
Olomouce
Prohlídka
staurace
baziliky
Archa 12:30 Degustace
Litovel
14:05
17.00
30
223
Exkurze v pivovaru
pivních speciálů + olomoucké syrečky
Šumperk
17:45
17:45
44
267
průjezd
Informace o městě Večervolný pro-
Velké Losiny
18:00
11
278
Check-in
gram,
hotel Diana
moţnost vyuţití wellness
Tab. 6 Itinerář druhého dne
33
Místo
Čas
Čas
Km
Km
příjezdu
odjezdu
průběžné
celkové
Program
Poznámky
Prohlídka
Sraz
ruční papír-
v 10:00 u
ny
autobusu
3. den Velké Losi-
8:30
ny - Diana Velké losiny - papírna
8:35
10:05
2
280
Výjezd Ramzová
10:40
14:10
25
305
lanovkou
Sraz u au-
(případně
tobusu v
výstup) na
14:00
Šerák Exkurze Hanušovice
14:35
17:30
19
324
v pivovaru
Odjezd
+ prohlídka
z pivovaru
muzea,
v 17:30
degustace Uherské Hradiště Brno (hotel Grand)
Výstup 20:00
20:15
150
474
cestujících, WC
21:20
79
553
Odjezd 20:15
Ukončení zájezdu
Tab. 7 Itinerář třetího dne Dle Aetru (evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě) v průběhu kaţdých 24 hodin musí mít řidič odpočinek nejméně 11 po sobě následujících hodin, který smí být zkrácen na nejméně 9 po sobě následujících hodin nejvýše třikrát týdně. Proto by v případě nedodrţení časového limitu čekal v Brně druhý řidič, který by dopravil autobus do garáţí ve Velké Bíteši.
34
3.2 ubytování – informace 3.2.1 Hotel Flora Olomouc Tento hotel se nachází v příjemném prostředí olomouckého parku nedaleko centra města. Nabízí útulné ubytování ve 165 pokojích, z toho jsou zde k dispozici 2 pokoje pro handicapované. Celková kapacita hotelu činí 332 lůţek. Hotelové pokoje jsou rozděleny na kuřácké a nekuřácké. Pro zájemce je moţnost objednání apartmánu s výhledem na historické centrum města Olomouce. Vybavení pokojů plně odpovídá 4**** kategorii. Hoteloví hosté zde mají k dispozici: telefon, minibar, bezpečnostní zámkový kartový
Obr. 5 Hotel Flora
systém, připojení na internet, televize, satelit a koupelnu se sprchovým koutem, vanou i toaletou. [9]
Hotel Flora je také vybaven multifunkčními Kongresovými sály, které vyuţívají firmy pro nejrůznější společenské akce, večírky, nebo také školení. Mezi další nadstandardní sluţby provozované hotelem, je balneo centrum vybavené vířivou vanou, saunou a bazénem. Je ideálním relaxačním místem po náročném pracovním, nebo dlouhém dni plném cestování a sportovních aktivit. Takový odpočinek přijde jistě vhod i účastníkům našeho plánovaného zájezdu po pivovarech a památkách. Nedílnou součástí hotelového servisu je gastronomie. Špičkové cateringové sluţby si můţe kaţdý návštěvník dopřát právě v Hotelu Flora. Snídaně a večeře jsou podávány ve formě bufetu. Případně si můţe zákazník objednat svůj oblíbený pokrm v hotelové restauraci. Večery lze trávit příjemným posezením v lobby baru. Hotel Flora Olomouc naprosto splňuje poţadavky potenciálních klientů pivní turistiky. Je určitě vhodným tipem ubytovacího zařízení nejen svou polohou, ale i sluţbami, které svým hostům poskytuje.
35
3.2.2 Wellness Hotel Diana Velké Losiny Tento příjemný wellness hotel se nachází v malebném prostředí Jeseníků nedaleko lázeňského centra ve Velkých Losinách. Hotel Diana leţí v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem a je vyhlášen svou klidnou polohou na okraji lesa s okouzlujícím výhledem po okolí. Patří do kategorie 4**** hotelů a poskytuje svým hostům velice kvalitní sluţby. Velké
Losiny
patří
k jedněm
z nejnavštěvovanějších center turistické oblasti Jeseníků, proto také moha vy-
Obr. 6 Hotel Diana Velké Losiny
zkoušet kvalitu hotelových sluţeb celá škála nejrůznějších druhů hotelových hostů, kteří své záţitky z pobytu v hotelu Diana hodnotí velmi pozitivně. Kapacita ubytování činí 135 lůţek. Z toho jsou 3 jednolůţkové pokoje, 34 pokojů je dvoulůţkových. Hotel disponuje také 14 rodinnými apartmány a pro VIP hosty má připravené 3 luxusní apartmány. Pokoje jsou vybaveny, jak uţ v této kategorii bývá běţné, televizí se satelitem, telefonem, vlastním sociálním zařízením i trezorem. [10] Mezi gastronomické speciality patří domácí i zahraniční kuchyně, jejíţ pokrmy jsou hostům k dispozici po celý den. Součástí restaurace je i terasa s pěkným výhledem. K příjemnému posezení slouţí i kavárna, kterou lze vyuţít pro pořádání firemních či společenských večírků s ţivou i reprodukovanou hudbou. Pro milovníky táboření je připravena pergola s ohništěm a grilem. Nesmíme opomenout také wellness centrum vybavené těmi nejmodernějšími procedurami. Wellness centrum obsahuje vnitřní vyhřívaný bazén, finskou saunu, whirpool, masáţní vanou, soláriem a fitness. Návštěvník centra si můţe vybrat z řady masáţí, která mu nejvíc vyhovuje (klasická masáţ, regenerační masáţ, skupinová cvičení v bazénu, přísadové koupele). [10]
36
3.3 Navštívené objekty během zájezdu Během tří-denního putování po střední Moravě účastníci zájezdu shlédnou spoustu zajímavých míst a navštíví řadu významných památek (viz.harmonogram zájezdu). Bakalářská práce se proto nyní bude věnovat kaţdému navštívenému místu podrobněji. Popíše navštívená místa chronologicky podle itineráře.
3.3.1 Hrad Helfštýn „Rozsáhlá zřícenina hradu Helfštýna vévodí celému údolí Moravské brány. Umístění hradu Helfštýn na zeleném kopci připomíná středověké sídlo ukryté před civilizací. Je však snadno dostupný. Ve své nynější podobě má hrad charakter rozsáhlé pevnostní architektury se šesti branami, řadou věží se systémem budov valů z 18. Století. Jednotlivé architektonické útvary vznikaly od počátku 14. Století. Slohovou různorodost a velikost areálu ovlivnily časté přestavby a plošné rozšiřování, ale i záměrné poboření v roce 1656. Vliv na stavební vývoj měli i významní držitelé Helfštýna. Po Zakladeteli Fridušovi z Linavy to byli zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna“. [11] V dnešní době je hrad Helfštýn oblíbeným místem uměleckých kovářů „Hefaiston“. Toto setkání má mezinárodní význam a expozice kovářských řemesel je návštěvníkům dispozici po celou sezonu. Mezi další výstavy patří i expozice historické mincovny v suterénu hradního paláce, která je součástí prohlídkového okruhu s průvodcem. Správcem a uţivatelem hradu je příspěvková organizace Muzeum Komenského v Přerově. Prohlídka hradu Helfštýn Délka trvání s průvodcem 30 minut, poté je moţnost prohlídky individuálně Minimální počet osob ve skupině s průvodcem: 8 Otevírací doba: 9:00 – 17:00 Prohlídka začíná kaţdou celou hodinu, od 12:15 do 12:45 je polední přestávka
37
Během pořádání celodenních kulturních akcí se prohlídky nekonají Vstupné Dospělí 40 Kč Studenti, důchodci 30 Kč Ţáci základních škol 20 Kč Hrad Helfštýn také poskytuje časové rezervace zájezdu na objednávku. Fotografování a filmování je během prohlídky povoleno. Návštěvníci si také s sebou mohou vzít své čtyřnohé psí miláčky. V budově na nádvoří je moţnost nákupu nejrůznějších suvenýrů, uměleckých a upomínkových předmětů. Občerstvení zajišťuje hradní restaurace, která je umístěná přímo na hradním nádvoří. Novinkou je i bezbariérový přístup na část Obr. 7 Hrad Helfštýn
prohlídkové trasy hradu a samozřejmě vstup
na WC a do restaurace. Správa hradu Helfštýn myslí také na cyklisty, pro něţ je připraven v areálu hradu dostatečný počet stojanů na kola. Pro motoristy slouţí parkoviště vzdálené pouze 100 m od hradní brány. [11]
3.3.2 Pivovar Přerov Po prohlídce významného moravského hradu Helfštýna zamíří autobus s cestujícími do nedalekého města Přerova s cílem prohlídky místního pivovaru. Exkurze v přerovském pivovaře trvá přibliţně hodinu a půl a poté následuje ochutnávka piva značky Zubr s lehkým občerstvením. Návštěvníci exkurze získají přehled o tom, jak se vaří tradiční české pivo, shlédnou technologická zařízení, projdou celým provozem včetně lahvárenské linky a sudové stáčírny. Základní suroviny pro výrobu piva je pitná voda, ječný slad a chmel. K prvnímu důleţitému procesu dochází „na varně“, kde dojde k mísení rozemletého sladu s vodou při
38
určitých teplotách. Tímto se ze sladu uvolňují zkvasitelné cukry. Poté je celý roztok přečerpán do scezovací kádě. Zde je ze vzniklého roztoku odděleno mláto. Vznikne sladina, která se mění povařením s chmelem na mladinu, coţ je výsledný produkt vznikající v místnosti zvané „varna“. Následuje další pivovarský termín „spilka“. Prostory, v nichţ probíhá hlavní kvašení. Mladina je z varny na spilku přečerpána deskovým chladičem. Vše probíhá 7-10 dní při teplotách kolem 10 °C. Následuje sesudování do leţáckého sklepa, kde pivo zraje minimálně 35 dní. Po zrání uţ projde pivo jen filtrací a poté je stáčeno do sudů, lahví, nebo plechovek. Na podrobnou prohlídku pivovaru se autor zaměří detailněji aţ při návštěvě pivovaru Litovel, který je z pivovarů skupiny PMS Přerov nejvýznamnější. [6] Po komplexní prohlídce pivovaru následuje přesun do Olomouce. Zde jsou účastníci zájezdu ubytováni v Hotelu Flora nedaleko centra historické Olomouce. Po Check-in je na programu večeře v prostorách restaurace Hotelu Flora. Večer je individuální program, který je moţné strávit ve wellness centru přímo v hotelu, nebo si vyrazit na romantickou procházku do centra města. Ti, kteří jsou unavení z celodenního cestování, mohou relaxovat na pokojích u televize s velkým výběrem kanálů.
3.3.2 Prohlídka historického centra Olomouce Součástí zájezdu je plná penze a tak klienti mají v Hotelu Flora zajištěnou snídani formou bufetu. Po snídani následuje pěší vycházka za poznáním olomouckých památek. Cesta na Horní náměstí trvá přibliţně 15 minut volnou chůzí. Dominantou Horního náměstí je v gotickém slohu postavená radnice. Naše turisty ale nejdříve zaujme sloup Nejsvětější Trojice, ke kterému přijdeme Riegrovou ulicí. Sloup je jednou z 12 českých památek zapsaných na seznam UNESCO (roku 2000).„Na výstavbě sloupu Nejsvětější trojice se podílela celá řada umělců. Nejvýznamnější z nich byli například kameník Václav Render, zlatník Ondřej Zahner a sochař Simon Forstner. Jejich dílo vznikalo více než tři desetiletí a bylo vysvěceno roku 1754 za přítomnosti Marie Terezie. Svou výškou 35 metrů a více než třiceti sochami a dvaceti reliéfy představuje největší a figurálně nejbohatší příklad památky tohoto typu na sever od Alp“. [12] Další chloubou Olomouce jsou její barokní kašny. V centru Olomouce se nachází 7 barokních kašen, které jsou také velkým lákadlem pro návštěvníky. Historicky mezi první
39
postavené se řadí Herkulova kašna.“Inspiraci při tvorbě tohoto díla čerpal olomoucký sochař Michal Mandík z římské mytologie, stejně jako u Neptunovy kašny na Dolním náměstí, kde najdeme také Jupiterovu kašnu. Horní náměstí zdobí kašna Caesarova, bájného zakladatele města. Soubor olomouckých kašen uzavírá drobná Kamenná kašna se lví hlavou z roku 1725, která byla po rekonstrukci instalována v Sokolské ulici. Nejmladší z olomouckých kašen je Arionóva kašna, dílo olomouckého rodáka, sochaře Ivana Theimera. Náměstí ozdobila až počátkem třetího tisíciletí a v horkých letních měsících slouží dětem jako brouzdaliště a kolemjdoucí vybízí k osvěžení. Ojedinělý pohled se na všechny tajuplně nasvícené kašny nabízí v noci“. [12] Dalším cílem toulek po historické Olomouce je Dóm svatého Václava a Přemyslovský palác. Katedrála je dominantou především díky své věţi vysoké 102 metrů. Je druhou nejvyšší kostelní věţí v České republice. Uvnitř katedrály se nachází největší zvon na Moravě. Uvnitř Dómu si můţeme prohlédnout renesanční kapli svatého Stanislava s mramorovým náhrobkem posledních olomouckých Přemyslovců. Severní stranu chrámu tvoří novogoticky upravená kaple Cyrila a Metoděje. Poslední kaple se nazývá sv. Jana Křtitele. Vedle Chrámu svatého Václava najdeme jiţ zmiňovaný Přemyslovský palác s kaplí svaté Anny, v níţ probíhaly volby olomouckých biskupů. Po prohlídce nejzajímavějších památek olomouckého historicky bohatého centra se skupina návštěvníků s průvodcem přesune zpět pěší chůzí k Hotelu Flora, kde je připravený autobus, jímţ bude pokračovat exkurze směrem na Svatý Kopeček u Olomouce. Zde je na programu prohlídka potního místa baziliky Navštívení Panny Marie. Chrám navštívil roku 1995 papeţ Jan Pavel II. a prohlásil ho za baziliku minor. Z tohoto významného poutního místa se nám rozprostírá nádherný výhled na Olomouc a část rozlehlé úrodné oblasti zvané Haná. Další turistickou atraktivitou je na Svatém Kopečku vyhlášená zoologická zahrada. Zoo není obsaţena v našem itineráři, ale u vstupu do zoologické zahrady se nachází stylová luxusní restaurace Archa, ve které je rezervovaný oběd. Po obědě je očekávaná hlavní náplň dne a tou je exkurze v pivovaru Litovel.
40
3.3.3 Exkurze v Pivovaru Litovel Podle itineráře projede bránou pivovaru Litovel autobus kolem 14:00. Návštěvníci exkurze mohou obdivovat tzv. „pivovarský park“ pyšnící se anglicky střiţeným trávníkem zdobeným romantickou fontánkou. Dříve v tomto parku rostlo i spoustu okrasných mohutných javorů, jasanů, nebo buků. Stromy ale byly poničeny nečekaným tornádem, které postihlo část města Litovle v roce 2004. Síla vichřice byla tak velká, ţe odnesla i některé střechy budov pivovaru. Nyní uţ je ale vše zrekonstruované, po stromech v parku zbyly jen pařezy a na památku této neobvyklé události je před hlavní administrativní budovou pivovaru vystaven umělecky ztvárněný dřevěný model ničivého tornáda. První dojem z pivovaru dělá na návštěvníky jeho samotná budova. Během čekání na průvodce je moţno před pivovarským nádvořím obdivovat budovy strojovny, varny a hvozdu Litovelského pivovaru. Po chvíli uţ přichází expert z oboru pivovarnictví Ing. Jaromír Keprt, jehoţ výhradní pracovní náplní je public relation a koordinace veškerých exkurzí v Litovelském pivovaru.
Obr. 8 Schéma pivovaru Litovel
41
Legenda : 1) Výroba sladu
6) Leţácký sklep
2) Varna
7) Filtrace
3) Strojovna chlazení
8) Lahvárenská stáčírna
4) Chlazení mladiny
9) Sudová stáčírna
5) Spilka Na obrázku „Schéma pivovaru Litovel“ jsou přehledně zobrazeny jednotlivé místnosti, ve kterých probíhají dílčí postupy při výrobě zlatavého moku. Během exkurze navštívíme všechny tyto prostory a dozvíme se podrobnější informace o technologii a výrobě klasicky vařeného piva Litovel. Jak uţ bylo zmíněno, provádět exkurze bude Ing. Jaromír Keprt. Nejprve se účastníci našeho pivovarského zájezdu dovídají základní údaje o městě Litovel a okolí úrodné Hané, kde se pivovar nachází. Poté jsou hosté seznámení s historií a budováním Litovelského pivovaru (tyto údaje viz. podkapitola 2.1 Pivovar Litovel). Na řadu jiţ ale přichází výrobní činnost. Vcházíme do „varny“ a zde se dozvíme první kroky celkového procesu výroby piva. Ještě neţ dojde k přímému vaření piva, musíme si zajistit základní suroviny. Jak jiţ víme z návštěvy Přerovského pivovaru, je to voda, slad a chmel. Vodu má Litovelský pivovar velice kvalitní ze svých vrtů a chmel pouţívá granulovaný z nejúrodnější chmelařské oblasti Ţatecka, nebo i Tršicka. Je tedy potřeba si vysvětlit, jak je to s výrobou sladu. Ten si Litovelský pivovar připravuje sám. Vzniká z vybraného moravského ječmene, který se nejprve na 3 dny namočí a poté je nataţen na „humna“. Během leţení na „humnech“ se začínají v ječném zrnu aktivovat a štěpit enzymy. Po 6 dnech je třeba ječmen usušit procesem zvaným hvozděním. Tímto je zrno konzervováno a 6 týdnů leţí. Výroba sladu je hotová a máme tedy k dispozici všechny základní suroviny určené k výrobě piva. První důleţité kroky vaření piva začínají na „varně“, která je odborníky nazývána srdcem pivovaru. Nacházejí se zde nádherné měděné kotle, v nichţ probíhají tyto fáze vaření piva: vystírání, rmutování, scezování a chmelovar. V první fázi (vystírání) se odle-
42
želý slad rozdrtí a rozmíchá s teplou vodou ve vystírací kádi. Zde pak probíhá tzv. zapářka, kdy dochází k pozvolnému zvednutí teploty až na 52°C. Při této teplotě dochází ke štěpení bílkovin a (rozštěpení těchto látek na látky jednoduché). Následující fází je rmutování, jehož účelem je převést extraktivní složky sladu do roztoku. Proces probíhá ve rmutovacím kotli, kde při cukrotvorných teplotách dochází ke štěpení škrobu a vzniku maltózy. V pivovaru Litovel je rmutování založeno na tzv. dvojrmutovém způsobu, kdy dochází k přečerpávání rmutu z vystírací kádě do rmutovacího kotle a zpět za průběžného zvyšování teplot jednotlivých dílů rmutu a následného povaření. Následuje fáze scezování, jejímž účelem je odstranění nerozpustných částic z odrmutovaného díla (ze směsi jsou odstraněny pluchy a další pevné složky), což je cca tříhodinový proces. Výsledným produktem je sladina a mláto (nerozpustné zbytky sladu). Mláto se používá ke zkrmení. Voňavá, zlatavě zbarvená sladina stéká do nádoby zvané mladinová pánev. Zde už probíhá chmelovar. Jeho účelem je převést hořké chmelové látky do sladiny. Toho je v Litovelském pivovaru dosaženo důsledným povařením českého chmele ve sladině po dobu 1,5 – 2 hodiny. Výsledným produktem je mladina. Tato fáze vaření piva je velmi důležitá pro jeho výslednou kvalitu. Po povaření je již definitivně dána hořkost a stupňovitost piva (10, 11 či 12).[13] Po vysvětlení postupu výroby piva klasickým postupem na varně stojí také za zmínku, jak dnes uţ mnoho pivovaru své pivo nevaří. Pivo je uvařeno pouze na jedinou, zpravidla vyšší stupňovitost a po sléze je naředěno vodou na 10%, 11%, 12% pivo. Poté je hlavní kvašení, dokvašování a chlazení nahrazeno cylindrokonickými tanky, které jsou řízené počítačem. Jejich pouţívání je zdůvodněnu vyuţitím nejmodernější technologie. Nevznikají zde přirozené vazby, jako při klasické výrobě piva. Pivo uţ se pak jen uměle dochutí, dobarví a běţný konzument nepozná rozdíl v chuti. Výroba přes CK tanky má jeden hlavní důvod. Tím je vyšší zisk, protoţe v cylindrokonických tancích jsou pivovary schopny vyrobit pivo mnohem ryhleji. Výslednému produktu se říká eurobeer. Z Varny pokračuje exkurze směrem do místnosti hlavního kvašení zvané „spilka“. Ještě před tím je ale třeba zmínit proces chlazení mladiny, která putuje z varny na spilku. Ještě před chlazením mladiny dojde k odstranění hrubých kalů ve vířivé kádi. V této kádi mladina setrvá přibliţně půl hodiny a následně je ochlazena deskovým chladičem na zákvasnou teplotu 6 -7 °C. Poté uţ je mladina čerpána do nerezových kádí k hlavnímu kvašení.
43
Spilka je označována za hlavní kvasírnu pivovaru. V nerezových kádích se do přitékající mladiny dávkují pivní kvasinky, které při nižších teplotách a při tzv. spodním kvašení mění cukr na oxid uhličitý, alkohol a teplo. Tento proces probíhá 6 až 10 dnů. Při procesu dochází k úbytku extraktu a zbytek extraktu dokvašuje v ležáckém sklepě.[13] Kvasící tekutina vytváří nádhernou hustou pěnu, které se odborně nazývá tzv. stádium bílých krouţků. Neméně podstatný prostor kaţdého pivovaru je leţácký sklep, kde pivo zraje a formuje se jeho konečná chuť. Teplota se v leţáckém sklepě pohybuje mezi 1-2 °C, při které probíhá dokvašování a zrání piva v uzavřených tancích. Při zrání dochází v pivu k velmi silné vazbě přírodního oxidu uhličitého pod tlakem asi jedné atmosféry.[13] Kouzlo klasicky vařeného piva Litovel tkví také v tom, ţe dlouho zraje v leţáckém sklepě. Kaţdá stupňovitost piva má jinou dobu zrání. Desetistupňové pivo zraje ve sklepě zhruba 20 dní, jedenáctistupňové asi 35 dní, dvanáctistupňové 60 dní a litovelský třináctistupňový speciál dokonce 60 dní. Důleţitá je i vyrovnanost a vyváţená chuť piva, o kterou se stará především sklepmistr se svým týmem pracovníků. Jakmile pivo dostatečně vyzraje, odtéká na filtraci. „Filtrace se provádí přes křemelinu, což je ve skutečnosti velice jemný křemičitý prášek. Následně se čiré pivo čerpá do přetlačných tanků, odkud si jej odebírá sudová, nebo lahvová stáčírna“. [13] Prohlídka Litovelského pivovaru se pomalu, ale jistě blíţí ke konci. Všechna střediska výroby jsme jiţ navštívili. Nyní uţ jen zbývá shlédnout, jak se skutečná klasika připravuje do obalů (NRW lahví, PET lahví a plechovek) pro spotřebitele na lahvárenské lince. Tato linka má obsluţnost aţ 24 000 lahví za hodinu. Před ochutnávkou Litovelského piva, na kterou se jiţ všichni účastníci těší, navštívíme ještě sudovou stáčírnu. Tady se pivo plní z přetlačných tanků do tzv. KEG sudů o objemu 15 l, 30 l a 50 l. Výkon linky na sudové stáčírně se pohybuje okolo 120 sudů za hodinu.
44
Poslední zastávkou v našem pivovaru je prezentační místnost pro exkurze. Zde je moţno ochutnat veškerý sortiment litovelského pivovaru. Prostor je i na případné dotazy, na které vám Ing. František Keprt rád odpoví. Zájemci si mohou zakoupit i reklamní předměty s logem pivo Litovel, jichţ je tu velice pestrý výběr. Po návštěvě pivovaru Litovel, získali účastníci pivní turistiky přehled o tom, jak se vyrábí klasicky vařené české pivo a čím se liší jeho výroba od tzv. eurobeeru.
3.3.4 Prohlídka ruční papírny Velké Losiny Mezi turistické atraktivity Olomouckého kraje patří určitě ruční papírna ve Velkých Losinách. Proto je také zařazena její prohlídka do programu zájezdu. Papírna patří mezi nejstarší v Evropě. První zmínka se o ní datuje jiţ koncem 16. století. Ručně vyráběný papír se prodává jak v České republice, tak i ve světě. Pro svou dlouholetou tradici a význam byla papírna Velké Losiny prohlášena roku 2002 vládou České republiky za národní technickou památku. Součástí papírny je i muzeum a stálá expozice, kterou účastníci zájezdu navštíví. Ještě před prohlídkou je čeká film s odborným komentářem, zaměřeným na současnou výrobu ručního papíru. Během prohlídky muzea se zde seznámí s historickým vývojem manufakturní výroby ručního papíru a prohlídku zpestří atraktivní ţivá podoba muzea. Po prohlídce je moţné zakoupit výrobky ruční papírny. Jsou to například: grafický ruční papír nejrůznějších rozměrů, obálky z ručního papíru, sloţky, zápisníky, svatební listy, vizitky a komplimentky aj. [14] Otevírací doba muzea: Leden-duben, říjen-prosinec 2011 Úterý až pátek: 9:00-16:00 Sobota, neděle: 9:00-12:00, 12:30-16:00 Květen, červen a září 2011 Pondělí-pátek: 9:00-17:00 Sobota, neděle: 9:00-12:00, 12:30 -17:00 Červenec a srpen 2011 Pondělí, pátek: 9:00-18:00 Sobota, neděle: 9:00-12:00, 12:30-18:00 [14]
45
3.3.5 Výjezd lanovkou na Šerák Jedním z nejznámějších turistických cílů Jeseníků je vrchol nazývaný Šerák s nadmořskou výškou 1353 m. Výchozím místem na tento vrchol obvykle bývá obec a lyţařské středisko Ramzová. Turisté si mohou vybrat dvě varianty, jak se na Šerák dostat. Zaleţí také ovšem na fyzické zdatnosti návštěvníků, protoţe mohou jít pěšky, nebo si zvolit pohodlnější cestu a to sedačkovou lanovkou. Pro trénované turisty je vyznačena trasa po červené značce v délce 6,5 km. Je ale potřeba při této trase překonat převýšení téměř 600 m. Pohodlnější způsob pro překonání tohoto převýšení nabízí lanová dráha Ramzová – Šerák. Lanová dráha je rozdělena na dva úseky. První část Ramzová – Čerňava o délce 1300 m je dvousedačková. Z Čerňavy na Šerák vede uţ jen jednosedačková lanovka a tento úsek má délku 1830 m. Při výstupu z lanovky nás uţ dělí jen 0,5 km od turistické chaty na Šeráku. Chata má více neţ stoletou tradici, byla postavena německým turistickým spolkem jiţ roku 1888. Od doby svého vzniku prošla řadou rekonstrukcí a nyní je zde k dispozici 40 lůţek ve dvou a tří-lůţkových pokojích. K občerstvení slouţí stylová restaurace, umístěná v přízemí chaty. [15]
Pro lepší přehled je v následující tabulce uvedena cena jednotlivých úseků lanovky Ramzová – Šerák. Dospělí
Děti
Ramzová - Čerňava
70,- Kč
50,- Kč
Ramzová - Šerák
150,- Kč
110,- Kč
Šerák - Ramzová
150,- Kč
110,- Kč
Ramzová – Šerák - Ramzová
200,- Kč
140,- Kč
Tab. 8: Ceník lanovky Ramzová - Šerák
46
3.2.6 Exkurze v pivovaru Holba Hanušovice. Poslední zastávkou pivního zájezdu je Hanušovický pivovar. Málo-kdo by v horském městečku očekával pivovar s výstavem okolo 450 tisíc hektolitrů ročně. Po průjezdu hlavní branou nás zaujmou (v práci jiţ zmíněné) po pravé straně pivovarské rybníky, kde se pravidelně na podzim koná výlov spojený s doprovodným programem pro všechny věkové kategorie. Prohlídka pivovaru v Hanušovicích je obdobná jako v Litovelském pivovaře. Proto není popsána tak podrobně. Jen naznačí některé rozdíly, v nichţ se výše zmíněné pivovary liší. Pivovar v Hanušovicích má odlišný půdorys a jiné uspořádání provozních budov. Co se týká interiérů, tak je vybavení velmi podobné. Prvním hlavním rozdílem je existence CK tanků (vysvětlení viz.exkurze v pivovaře Litovel) v Hanušovickém pivovaře. To znamená, ţe se zde kombinuje klasický způsob vaření piva s tou nejmodernější technologií ( CKT ). Cylindrokonické tanky se pouţívají především na výrobu levnějších piv putujících do velkoobchodních řetězců. Tanky totiţ splňují podmínku vyrobit pivo rychle a levně, jak poţadují diskontní řetězce. Pivovar je v konkurenční soutěţi nucen vařit pivo co nejlevněji a bohuţel tím pádem klesá jeho kvalita. Tradiční sortiment z Hanušovického pivovaru se vaří klasickou cestou. To znamená, ţe proces kvašení probíhá na spilce a pivo leţí ve sklepě dostatečný počet. Jedná se o holbu Classic (10%), holbu Šerák (11%) a holbu Premium (12%). V zimním období a na Velikonoce se v Hanušovicích také připravuje pivní speciál, třináctistupňové pivo. „Třináctka“ patří rovněţ mezi klasicky vařená piva. Sklep, filtrace a přetlačné tanky jsou obdobné jako v předchozích pivovarech. V Hanušovicích najdeme rovněţ sudovou stáčírnu, ale chybí zde lahvárna. Neznamená to ale, ţe by pivovar Holba prodával jen sudové pivo do restauračních zařízení apod. Veškeré lahvové pivo se v Hanušovicích plní do cisteren, které je následně převezeno do Litovelského pivovaru a teprve tam dochází ke stáčení do lahví. Hlavní technologické procesy jsou vysvětleny, ale exkurze ještě nekončí. Oproti předchozím dvěma navštíveným pivovarům, zde shlédneme pivovarské muzeum, které je součástí prohlídky. Návštěvníci se v muzeu seznámí s historií pivovarnického řemesla, mohou si prohlédnout historické pracovní nástroje a také se tu dozví mnoho dalších zajímavostí o pivu. Po kom47
pletní prohlídce většina návštěvníků dostane chuť na ryzí pivo z hor, jak zní reklamní slogan Holby, které bude k dispozici v místní pivovarské restauraci. Hanušovice jsou poslední plánovanou zastávkou na trase zájezdu. Poté uţ autobus pokračuje směr výstupní místa (Uherské Hradiště a Brno). Účastníci zájezdu odjíţdějí domů jako odborníci v oblasti tradičního českého pivovarnictví, poznali krásu a rozmanitost významných přírodních i historicky významných míst Olomouckého kraje. Odjíţdějí plní dojmů a záţitků, které budou sdělovat svým blízkým a známým, jimţ tento výlet doporučí a tím zvýší počet turistů v dané oblasti. Cestovní ruch je bezesporu jedním z odvětví, z kterých získává kraj peníze a zároveň se zviditelňuje v očích široké veřejnosti.
48
4. Kalkulace zájezdu 4.1 Technické podmínky zájezdu Autobus Karosa typ C945E pro 49 osob 1km/25Kč Čekací čtvrthodina: 20,- Kč Plná penze snídaně: 100,-Kč, oběd 150,-Kč, večeře 150,-Kč Vstupné do objektů: Hrad Helfštýn 40,-Kč, Exkurze v pivovaře Přerov s občerstvením 40,-Kč, Exkurze v Litovelském pivovaře s občerstvením 40,-Kč, Papírna Velké Losiny 60,-Kč, Exkurze v Hanušovickém pivovaře 40,-Kč Denní paušál průvodce: 500,-Kč Ubytování 2x po 500,- Kč Pojištění na osobu na den: 10,-Kč Maximální počet účastníků: 49 Počítá se s rizikem neobsazenosti: 20 % Kompletní itinerář trasy zájezdu je jiţ zobrazen v kapitole 3.1.2, celkový počet kilometrů činí 553 km. Připočteme ještě objíţďky 5 %. Počítáme tedy s ujetím 581 km.
49
4.2 Nepřímé náklady (náklady na skupinu) Kč bez DPH Doprava
Průvodce
Ostatní
Celkem 581 km (cena za Km 25,-Kč)
14525,-Kč
Čekací ¼ hodiny?? (cena za ¼ hodinu 20,-Kč)
1660,-Kč
Parkovné
300,-Kč
Stravné řidiče (69+155+155)
379,-Kč
Ubytování řidiče
1000,-Kč
Doprava celkem
17874,-Kč
Odměna 1500,-Kč (denní sazba 500,-Kč)
1500,-Kč
Ubytování
1000,-Kč
Stravování
1100,-Kč
Stravné
29,-Kč
Průvodce celkem
3629,-Kč
20 % 726,-Kč
5880,-Kč
10 % 588,-Kč
10 % 1785,-Kč
Exkurze v pivovarech (3*40,-Kč), Celkovou cenu
náklady na vynásobíme počtem účastníků (120*49) skupinu
DPH
Uvaţujeme také riziko neobsazenosti 20 % tj. 39 685,-Kč
79,46,-Kč
osob. Zjistíme tak náklady na 1 účastníka Celkem
27383,-Kč
3099,-Kč
Tab. 9 Kalkulace nepřímých nákladů Stravné řidiče: Cestovní náhrady zaměstnance jsou upraveny kaţdý rok zákoníkem práce. Podle § 163 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na náhradu stravného, jestli-ţe pracovní cesta trvá déle neţ 5 hodin v daném kalendářním dni. Podle počtu hodin v daném dni na pracovní cestě je vyměřena výše stravného. Stravné řidiče pro náš zájezd: 1. den 16 hodin – 69,-Kč 2. den 24 hodin – 155,-Kč 3. den 21 hodin - 155,-Kč
50
Stravné průvodce: Průvodce má nárok na stejnou denní sazbu jako řidič. Stravné průvodce je ale kráceno, protoţe jemu je během cesty poskytnuta plná penze spolu s cestujícími. Denně má tedy nárok na 3 jídla, proto je jeho jídlo kráceno o 75 %. Stravné průvodce tedy činí pouze 29,-Kč.
4.3 Přímé náklady na osobu Kč bez DPH
Ubytování
Stravování
Olomouc
700,-Kč
Velké Losiny
650,-Kč
Celkem ubytování
1350,-Kč
Snídaně 100,-Kč (2*)
200,-Kč
Oběd rest. Pod Hradem 99,-Kč
99,-Kč
Oběd rest. Archa 110,-Kč
110,-Kč
Oběd chata na Šeráku 80,-Kč
80,-Kč
DPH
10 % 135,-Kč
Večeře Hotel Flora, Hotel Diana 300,-Kč 150,-Kč (2*)
783,-Kč
10 % 78,30,-Kč
10 % 10,-Kč
Celkem stravování Vstupné
Helfštýn, Papírna Velké Losiny
100,-Kč
Pojištění
Sazba na den 10,-Kč (3*)
30,-Kč
Celkem
2263,-Kč
Tab. 10 Kalkulace přímých nákladů
51
223,30,-Kč
4.4 Výpočet ceny zájezdu na 1 osobu Kč bez DPH
Kč s DPH
Náklady na skupinu
685,-Kč
79,46,-Kč
Náklady na 1 osobu
2263,-Kč
223,30,-Kč
Mezisoučet
2948,-Kč
302,76,-Kč
Přiráţka CK 30 %
884,-Kč
20 % 176,8,-Kč
Mezisoučet
3832,-Kč
479,56,-Kč
DPH
479,76,-Kč
Celkem zaokrouhleno
4350,-Kč
Tab. 11 Cena zájezdu na 1 osobu Celková cena zájezdu pro jednoho účastníka tedy činí 4350,-Kč. V ceně zájezdu je zahrnuta doprava, ubytování, plná penze (bez snídaně první den), průvodce, exkurze a všechny vstupy. Celková cena odpovídá kvalitě zajištěných sluţeb.
52
5. Vyhodnocení 5.1 Vyjádření předsedy představenstva společnosti PMS k zájezdové trase Za společnost PMS Přerov, která poţádala o vypracování návrhu zájezdové trasy, se vyjádřil její předseda představenstva Ing. Pavel Kuropata. „ Zájezd obsahuje velmi pestrý program a to nejen z oblasti pivovarnictví. Trasa zájezdu je sestavena pečlivě a poutavě, tudíž by o tento zájezd měl být v prázdninovém období velký zájem. Výhodou zatím je, že tento zájezd nabízí jako jediný exkurze ve všech 3 pivovarech společnosti PMS, tudíž by mohl být rentabilní. Pro naši společnost je hlavním výstupem z této akce propagace našich značek. Pozitivum je, že se lidé seznámí během víkendu se všemi produkty pivovarů PMS. Komunikace s veřejností je v dnešní době ohromně důležitá. Proto je i našim cílem formou exkurzí, ochutnávek a marketingových akcí během hlavní sezóny přesvědčit co nejvíce lidí, aby se stali našimi zákazníky. Tento třídenní zájezd splňuje představy naší společnosti a věříme, že by mohl být úspěšný. Návrhu tedy dávám zelenou“.
5.2 Vyjádření marketingové manažerky pivovaru Litovel k zájezdové trase K výše vypracované trase zájezdu se také vyjádřila marketingová manaţerka Litovelského pivovaru Ing. Markéta Hoduláková. „ Zásadním jevem, kterým se pivovar Litovel liší od ostatních pivovarů v České republice, je výroba klasicky vařeného piva. To znamená, že jsou zachovány tradiční postupy při vaření piva. Exkurze v litovelském pivovaře by měla přesvědčit návštěvníky o kvalitách naší značky a postupně by se z nich měli stát naši věrní zákazníci. Nástupní místa zájezdu jsou dobře navržena do oblasti Slovácka a Jižní Moravy, kde se nachází velký počet hospod s litovelským pivem. Do budoucna se chceme soustředit na zvýšení distribuce piva do této oblasti a navržený zájezd by nám měl pomoct získat nové zákazníky a zvýšit propagaci značky piva Litovel“.
53
6. Závěr Cílem bakalářské práce bylo vypracovat na objednávku pivovaru Litovel a jeho přidruţených pivovarů Přerov a Hanušovice trasu poznávacího zájezdu, která by přispěla ke zvýšení propagace jejich výrobků. Zájezdová trasa byla navrţena a zpracována s přispěním vedení společnosti PMS. Na základě doporučení PMS byla vybrána vhodná spádová oblast, odkud zájezd láká potenciální zákazníky na návštěvu nejen pivovarů Olomouckého kraje. Zajímavá je oblast zejména Jiţní Moravy, kde se daří prosazovat značku piva Litovel. V tomto kraji má také své početné zastoupení pivovar Přerov. Hanušovické pivo je především pevně spjato s obdobím dovolené v Jeseníkách, které jsou hlavně v letním a zimním období rájem turistů z celé republiky. Cílem práce není jen podpora rozvoje pivovarnictví, ale i zvýšení zájmu o cestovní ruch v oblasti Olomouckého kraje. Nachází se zde celá řada významných historických památek, chráněných krajinných oblastí a další rozmanitosti přírody. Zajímavá je také venkovská architektura na území Hané v okolí Olomouce. Bakalářská práce tedy slouţí celkově k podpoře a rozvoji cestovního ruchu v Olomouckém kraji. V úvodní části je nastíněn vývoj pivovarského řemesla z dob starověkého Mezopotámie aţ po současnost. Jsou zde vysvětleny zásadní pojmy z období středověku a vybrány důleţité smlouvy a revoluce, jeţ měly na pivovarnictví zásadní vliv. U historie jsme zůstali a věnujeme se minulosti jiţ zmíněných třech nejvýznamnějších pivovarů v Olomouckém kraji. Tímto končí tzv. teoretická část práce. Následuje praktická část, kde je navrţena zájezdová trasa a seznámení s programem zájezdu, způsobem dopravy a druhem ubytování. Důleţité je také sestavení itineráře, který je obsaţen v další podkapitole práce. Podrobně informuje o průběhu celého zájezdu včetně kilometrů a plánovaných zastávek na připravené trase. Navštívené objekty během zájezdu jsou blíţe popsány v následujícím úseku práce a nejvíce se autor zaměřil na exkurze v pivovarech PMS. Mezi podstatnou kapitolu práce patří určitě kalkulace navrţeného tří-denního zájezdu. Výstupem kalkulace je celková cena zájezdu pro jednoho účastníka včetně DPH. Závěr práce obsahuje názory vrcholového managementu společnosti PMS na vytvořenou zájezdovou trasu. Hodnocení zní kladně a optimisticky.
54
Věřím, ţe tato bakalářská práce přispěje k propagaci pivních značek Litovel, Holba a Zubr. Právě pro tyto tři pivovary je bakalářská práce vypracována a bude slouţit k marketingové komunikaci se zákazníkem. Jde opravdu o jedny z mála Českých pivovarů, které nebyly skoupeny zahraničními nadnárodními investory a mezi zásadní faktory patří pivo vařené tradičním způsobem bez dobarvování, doředění a dosycovaní oxidem uhličitým. Proto je potřeba, aby si stále více lidí uvědomilo, ţe český národ byl v minulých staletích pivní velmocí v kvalitě vaření piva. Nenechme se tedy ovlivňovat pouze reklamou a velikostí výstavu velkých pivovarů. Vaţme si tradičních českých výrobků a svým spotřebitelským chováním je podporujme. Jsem přesvědčen o správné cestě, kterou se pivovary PMS vydaly, a proto bych rád osobně i díky této bakalářské práci přispěl k jejich dalším úspěchům a konkurenceschopnosti v dnešní nelehké době konzumní společnosti.
55
Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje BASAŘOVÁ, G., HLAVÁČEK, I. České pivo. 1. vyd. Ostrava: NUGA, 1998.193 s. ISBN 80-85903-08-3 JACKSON, M. Encyklopedie piva. 1. vyd. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 1988. 256 s. ISBN 80-85769-37-9 JŮZLOVÁ, J., KOČÍ, A. Česko. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k. s., 2005. 512 s. ISBN 80-242-1525-X KOSAŘ, K. Umění vařit pivo. 2. vyd., 1995. 79 s. KRATOCHVÍLE, A. Pivovarství českých zemí. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., 2005. 265 s. ISBN 80-86576-16-7 MARŠÁL, J., PODHORSKÝ, M., TOUŠLOVÁ, I. Toulavá kamera. 1. vyd. Praha: Freytag & berndt, 2005. 229 s. ISBN 80-7316-228-8 PETRŮ, E. A KOL. Olomouc malé dějiny města. 1. vyd. Olomouc: Univerzita palackého v Olomouci, 2002. 389 s. ISBN 80-244-0493-1 STAŇEK, J. Blahoslavený sládek. 1. vyd. Praha: ROH, 1984. 310 s. ISBN 80-2471002-84 VERHOEF, B. Velká encyklopedie piva. 2. vyd. Praha: Rebo productions, 2003. 447 s. ISBN 80-7234-283-5 ZÝBRT, V. Velká kniha piva. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005. 287 s. ISBN 80-7346054-8
56
Elektronické zdroje [1] www.pivni-tacky.cz [online]. 2011 [cit.2011-03-15] Počátky výroby piva v českých zemích. Dostupné z WWW:< http://www.pivni-tacky.cz/o-pivu/index.php?clanek=6> [2] www.pivoteka.eu [online]. 2011 [cit.2011-03-18] Právo mílové. Dostupné z WWW:
[3] www.spisovatele.cz [online]. 2011 [cit.2011-03-18] Vývoj piva od středověku aţ po současnost. Dostupné z WWW:< http://www.spisovatele.cz/tadeas-hajek-z-hajku>. [4] www.pivnidenik.cz [online]. 2011 [cit.2011-03-20] Vývoj piva od středověku aţ po součastnost
Dostupné
z WWW:
Ondrej-Poupe-a-Starobrno/index.htm>. [5] Cs.Wikipedia.org [online]. 2011 [cit.2011-03-25] Vývoj pivovarů ve 20.století. Dostupné z WWW:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Pivo#Historie_piva_v_.C4.8Cesku> [6] www.zubr.cz [online]. 2011 [cit.2011-03-27] Pivovar Zubr Přerov. Dostupné z WWW:< http://www.zubr.cz/pivovar-zubr/historie-a-soucasnost.html> [7] www.Holba.cz [online]. 2011 [cit.2011-03-27] Pivovar Hanušovice. Dostupné z WWW:< http://www.holba.cz/o-spolecnosti/historie/> [8] www.spotrebitel.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-02] Vytvoření zájezdové trasy, Dostupné z WWW:< http://www.spotrebitel.cz/index.php> [9] www.lazenskepobyty.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-06] Hotel Flora Olomouc. Dostupné z WWW:< http://www.lazenskepobyty.cz/wellness/olomouc/hotel-flora.php> [10] www.diana-losiny.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-06] Hotel Diana Velké Losiny. Dostupné z WWW:< http://www.diana-losiny.cz/page/1921.wellness-relaxace/>
57
[11] www.turistickyatlas.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-08] Hrad Helfštýn. Dostupné z WWW:< http://turistickyatlas.cz/vse/misto/6291_hrad-helfstyn.html> [12] www.strednimorava-tourism.cz [online]. 2011 [cit.2011-02-21] Prohlídka historického
centra
Olomouce
z WWW:
dostupné
tourism.cz/cil/soubor-baroknich-kasen-a-sloupu-v-olomouci>. [13] www.litovel.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-24] Exkurze v pivovaru Litovel. Dostupné z WWW: < http://www.litovel.cz/prohlidka.html>. [14] www.muzeumpapiru.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-26] Prohlídka ruční papírny Velké
Losiny.
Dostupné
z WWW:<
http://www.muzeumpapiru.cz/cz/muzeum-
papiru/oteviraci-doba-ceny-vstupneho/>. [15] www.lanovka-ramzova.cz [online]. 2011 [cit.2011-05-05] Provozní doba a jízdní řád. Dostupné z WWW: . [16] www.seznam-autobusu.cz [online]. 2011 [cit.2011-04-27] Autobus společnosti BDS. Dostupné z WWW:< http://foto.bmhd.cz/foto.php?14904>. [17] www.cspas.cz [online]. 2011 [cit.2011-05-08] Největší pivovarské společnosti. Dostupné z WWW:< http://www.cspas.cz/pivo.asp?lang=1> [18] www.pivnidenik.cz [online]. 2011 [cit.2011-05-10] Pivovary na počátku 20. Století. Dostupné
z WWW:<
http://www.pivnidenik.cz/rubrika/107-Spodne-kvasena-piva-
Lezaky-Ceske-lezaky/index.htm>
58
Seznam Příloh Přílohy A Mapy Příloha A.1: Trasa Brno – Uherské Hradiště – Přerov – Lipník nad Bečvou Příloha A.2: Trasa Olomouc – Litovel – Velké Losiny Příloha A.3: Trasa Olomouc – Litovel – Velké Losiny (detailní náhled) Příloha A.4: Trasa Velké Losiny – Ramzová – Hanušovice Příloha A.5: Velké Losiny – Ramzová – Hanušovice (detailní náhled) Přílohy B Reklamy pivovarů Příloha B.1: pivovaru Litovel Příloha B.2: pivovar Zubr Přerov Příloha B.3 : pivovar Holba Hanušovice
59
Přílohy A Mapy
Příloha A.1 Zdroj :www.mapy.cz
Příloha A.2 Zdroj: www.mapy.cz
60
Příloha A.3 Zdroj: www.mapy.cz
Příloha A.4 Zdroj: www.mapy.cz
61
Příloha A.5 Zdroj: www.mapy.cz Přílohy B Reklamy pivovarů
Reklama 2010 Zdroj: www.litovel.cz
Reklama 2009 Zdroj: www.litovel.cz
62
Reklama 2008
Reklama 2006
Zdroj: www.litovel.cz
Zdroj: www.litovel.cz
Reklama 2004 Zdroj: www.litovel.cz
Reklamní kampaň Zubr 2010 Zdroj: www.zubr.cz
63
Reklamní kampaň Zubr 2011 Zdroj: www.zubr.cz
Výčepní stánek pivovaru Holba Zdroj: www.printima.cz
Reklamní logo pivovaru Holba Zdroj: www.vhospode.cz
64
