VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Cesta po stavbách Adolfa Loose Bakalářská práce

Autor: Radka Korberová Vedoucí práce: Ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Radka Korberová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Cesta po stavbách Adolfa Loose

Cíl práce:

Cílem mé bakalářské práce je seznámení s životem a dílem architekta Adolfa Loose, vytvoření trasy a kalkulace zájezdu po jeho stavbách.

Ak. mal. Vladimír Netolička vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Abstrakt Cílem bakalářské práce je seznámení s životem a dílem architekta Adolfa Loose, vytvoření trasy a kalkulace zájezdu po jeho stavbách. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována Adolfu Loosovi, především jeho životu a nejvýznamnějším dílům, obsahuje však také jeho postoje, názory a charakteristiku jeho tvorby. V praktické části je vytvořen komplexní zájezd po Loosových stavbách, včetně programu, itineráře a kalkulace zájezdu. Výsledek byl zhotoven v podobě informačního letáku na tento zájezd a společně s dotazníkem byl nabídnut sedmi cestovním kancelářím a třem cestovním agenturám v Brně. Výsledek zájmu o tuto práci je zhodnocen a popsán v závěru.

Klíčová slova Adolf Loos. Architektura. Česká republika. Rakousko. Zájezd.

Abstract The main purpose of the bachelor work is to acquaint with the life and the work of architect Adolf Loos, to make route plan and calculation of a tour around his buildings. The thesis is devided to theoretical and practical part. Theoretical part is mainly devoted to Adolf Loos´s life and his the most important pieces of work and also gives his attitudes, opinions and characteristic of his production. Practical part contains full tour around Loos´s architecture with the programme, itinerary and tour calculation. The result was made in a form of trip brochure and it was offered with the questionnaire to seven tour operators and three travel agencies in Brno in Brno. The result of interest of this work is assessed and described in summary.

Key words Adolf Loos. Architecture. Czech Republic. Austria. Tour.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, konzultace a věnovaný čas. Dále chci poděkovat PhDr. Zuzaně Poláčkové za její ochotu a rady k mé práci. Mé poděkování patří také několika cestovním kancelářím a agenturám, jejichž zástupci ochotně zodpověděli otázky v mém výzkumu a tím mi pomohli práci dokončit.

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce, a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 19. května 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Seznam obrázků a tabulek ..................................................................................................... 7 Úvod ...................................................................................................................................... 9 1

Teoretická část............................................................................................................. 10 1.1

Adolf Loos........................................................................................................... 10

1.2

Život Adolfa Loose.............................................................................................. 11

1.3

Dílo Adolfa Loose ............................................................................................... 15

1.3.1 2

Stavby, realizace, projekty........................................................................... 19

Praktická část............................................................................................................... 21 2.1

Program zájezdu .................................................................................................. 21

2.1.1

Den první ..................................................................................................... 22

2.1.2

Den druhý .................................................................................................... 27

2.1.3

Den třetí ....................................................................................................... 33

2.1.4

Den čtvrtý .................................................................................................... 39

2.2

Itinerář prohlídek ................................................................................................. 43

2.3

Kalkulace ............................................................................................................. 45

2.3.1

Nepřímé náklady.......................................................................................... 45

2.3.1.1

Kalkulace cen dopravy ............................................................................ 45

2.3.1.2

Kalkulace nákladů na průvodce............................................................... 47

2.3.1.3

Akce za pevné ceny ................................................................................. 48

2.3.2

Přímé náklady .............................................................................................. 49

2.3.2.1

Ubytování a stravování účastníků............................................................ 49

2.3.2.2

Pojištění účastníků................................................................................... 49

2.3.2.3

Kurzové riziko ......................................................................................... 49

2.3.3

Realizace CK ............................................................................................... 50

2.3.4

Cena zájezdu................................................................................................ 50

2.4

Nabídka zájezdu cestovním kancelářím .............................................................. 51

Závěr.................................................................................................................................... 56 Seznam literatury................................................................................................................. 57 Seznam internetových zdrojů .............................................................................................. 58 Seznam příloh ...................................................................................................................... 61

6

Seznam obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Adolf Loos.......................................................................................................9 Dostupný z WWW: http://www.nutquote.com/thumb/8763-Adolf_Loos.jpg http://www.mullerovavila.cz/Loos3.jpg

Obrázek č. 2: Portrét Adolfa Loose od Oskara Kokoschky.................................................12 Dostupný z WWW: http://2.bp.blogspot.com/_CijcaA9yq58/SPuJexMVLxI/AAAAAAAAAuQ/lOOhhaMqlzE /s400/Kokoschka%3B+Adolph+Loos.jpg

Obrázek č. 3: Pamětní deska Adolfa Loose v Brně, na bývalé dílně jeho otce, dnes hotelu Continental...........................................................................................................................13 Dostupný z WWW: http://www.e-architekt.cz/index.php?KatId=24&PId=564

Obrázek č. 4: Židle pro Café Museum a pohovka typu Knieschwimmer pro Müllerovu vilu........................................................................................................................................15 Dostupný z WWW: http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=18790&sec=10026&lang=cz http://www.designaddict.com/design_index/index.cfm/fuseaction/designer_show_one/DES IGNER_ID/451/

Obrázek č. 5: Obchodní dům Goldman & Salatsch ve Vídni..............................................16 Dostupný z WWW: http://farm4.static.flickr.com/3022/2524506364_3fbfe02801.jpg?v=0

Obrázek č. 6: Müllerova vila v Praze...................................................................................17 Dostupný z WWW: http://www.muzeumprahy.cz/grafika/loos/MV01.jpg

7

Obrázek č. 7: Rozšiřování nabídky poznávacích zájezdů....................................................51 Zdroj: vlastní tvorba

Obrázek č. 8: Cena zájezdu..................................................................................................52 Zdroj: vlastní tvorba

Obrázek č. 9: Realizace zájezdu...........................................................................................53 Zdroj: vlastní tvorba

Obrázek č. 10: Reálný prodej zájezdu..................................................................................54 Zdroj: vlastní tvorba

Obrázek č. 11: Zájem o zájezd.............................................................................................55 Zdroj: vlastní tvorba

Tabulka č. 1: Rozšiřování nabídky poznávacích zájezdů.....................................................51 Zdroj: vlastní tvorba

Tabulka č. 2: Cena zájezdu...................................................................................................52 Zdroj: vlastní tvorba

Tabulka č. 3: Realizace zájezdu...........................................................................................53 Zdroj: vlastní tvorba

Tabulka č. 4: Reálný prodej zájezdu....................................................................................54 Zdroj: vlastní tvorba

Tabulka č. 5: Zájem o zájezd................................................................................................55 Zdroj: vlastní tvorba

8

Úvod Architektura nás obklopuje na každém kroku, nelze se jí vyhnout. Je na každém z nás, jaké stanovisko k ní zaujmeme. Můžeme se tvářit, že nás nezajímá a přehlížet ji, anebo se pokusit jí porozumět, studovat její historii, případně sledovat nové trendy. Autorka této práce si vybrala druhou možnost, nechce se k novým stavbám stavět lhostejně nebo je předem odsuzovat, chce je zkoumat a utvářet si vlastní názor. Mezi množstvím všech možných architektů ji zaujala významná osobnost evropské architektury 20. století Adolf Loos, který předběhl svou dobu a svou tvorbou předznamenal směr, kterým se architektura může ubírat. Loos představuje kontroverzní osobnost, která si vždy stojí za svým názorem navzdory společnosti, což autorce osobně také imponuje. Tento umělec byl ve své původní vlasti a v danou dobu nepochopený a patřičně nedoceněný, ostatně jak tomu bývá u mnoha významných umělců. Adolfa Loose si autorka vybrala také z důvodu, že pochází z Brna, které je blízko jejímu bydlišti. Působil zde sice nepříliš dlouhou dobu, nicméně jeho architektura a nadčasová modernost ji zaujaly natolik, že se rozhodla o něm psát svou bakalářskou práci. Teoretická část je zaměřena na život a dílo Adolfa Loose a v praktické části je zpracován podrobný zájezd po jeho stavbách. Následně byla práce nabídnuta prostřednictvím informačního letáku a dotazníku sedmi cestovním kancelářím a třem cestovním agenturám v Brně a výsledek byl zhodnocen.

9

1 Teoretická část Teoretická část je věnována Adolfu Loosovi, především jeho životu a nejvýznamnějším dílům. Autorka se zde zabývá jeho postoji, názory, charakteristikou jeho tvorby a také tím, jak jeho působení ovlivnilo nejbližší i vzdálené okolí.

1.1 Adolf Loos Adolf Loos patřil k významným osobnostem evropské kulturní scény přelomu 19. a 20. století. Byl to rakouský a československý architekt, designer, návrhář interiérů a nábytku, teoretik, esejista, jeden z nejvýznamnějších představitelů moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu a průkopník českého funkcionalismu. Spolu s Leopoldem Bauerem, Josefem Mariou Olbrichem a Josefem Hoffmannem patří k významným rodákům z Moravy a Slezska, kteří ovlivnili evropskou architekturu. A je spolu s Frankem Lloydem Wrightem, Ludwigem Miesem van der Rohe a Le Corbusierem považován za nejvýznamnějšího světového architekta 20. století. [1] Ačkoliv se Adolf Loos za architekta nepovažoval, ovlivnily jeho názory a především dílo generaci jeho současníků i následovníků, architektů i všeobecně kulturně vzdělaných mužů a žen. K jeho blízkým přátelům z literárních, filozofických a uměleckých kruhů patřili spisovatelé Karl Kraus a Peter Altenberg, malíř a grafik Oskar Kokoschka, filozof Ludwig Wittgenstein a řada dalších. [2]

Obrázek č. 1: Adolf Loos

10

Články a přednášky, v nichž Adolf Loos obhajoval věcnost, pragmatismus, úspornost a racionalitu architektonického myšlení, i jeho architektonická a interiérová tvorba (především obchodní dům Goldmann & Salatsch) vyvolaly ve Vídni už před válkou bouřlivé diskuse. Radikalismus literárních názorů korigoval Loos ve svém díle používáním ušlechtilých materiálů, strohá vnější obálka budov kontrastovala s interiéry zařízenými pohodlně a s vytříbeným vkusem. K jeho průkopnickým činům patří radikální rozchod se secesí a veškerým figurálním a ornamentálním dekorem, který ovšem nahradil přirozenou strukturou vybraných kamenů, dřev a dalších ušlechtilých materiálů, a zavedení pojmu Raumplan (prostorový plán) do architektonické praxe. Přes vyhraněné sociální cítění nepatřil

k

příznivcům

sociálních

experimentů

uskutečňovaných

prostřednictvím

architektury, ale svým dílem připravil cestu konstruktivismu a funkcionalismu. [2]

1.2 Život Adolfa Loose Adolf Loos, jehož rodiče pocházeli z Jihlavy, se narodil 10. prosince 1870 v Brně v rodině kamenosochaře a zemřel 23. srpna 1933 v Kalksburgu u Vídně. Studoval na gymnáziu v Jihlavě, na průmyslových školách v Liberci (před pavilonem H Technické univerzity má pamětní desku) a v Brně, na Technické univerzitě v Drážďanech a na vídeňské Akademii umění u Otto Wagnera. V roce 1893 Loos odešel na tři roky do Ameriky, kde si vydělával na živobytí mytím nádobí nebo také jako zedník, dlaždič, kreslíř, roznašeč novin atd. Amerika mladého Loose zaujala hlavně svými industriálními budovami a jednoduchostí životního stylu. Seznámil se tam také s účelovým stylem Louise Sullivana, který byl jeho velkým vzorem. [3] Po návratu ze Spojených států odjel Loos do Vídně, kde v letech 1896–1897 pracoval v architektonickém ateliéru Carla Mayredera, architekta a vedoucího úřadu pověřeného vypracováním urbanistického plánu rakouské metropole. Tato firma později, kolem roku 1900, zvítězila v mezinárodní soutěži na regulační plán města Brna. Loos se natrvalo usadil ve Vídni, kde začal pracovat jako žurnalista a architekt a brzy stanul v čele modernistického hnutí. Přispíval do novin Neue Freie Presse, kam psal svá pojednání, která ho později proslavila po celém světě. Ve svých článcích se zabýval vývojem společnosti i motivací za snahou člověka změnit aspekty každodenního života. Později pak v novinách Ver Sacrum zveřejnil první z řady článků, ve kterém se stavěl proti zdobnému stylu secese. Díky svým článkům

11

se Loos stal architektem, který získal větší slávu pro své myšlenky než kvůli svým budovám. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům. Loosovou nejvýznamnější esejí pak byla jeho esej Ornament a zločin z roku 1908, ve které psal o tom, že odstranění secesních ozdob je důležitým procesem ve vytváření moderní architektury. Loos dále věřil, že všechno, co nemá racionální odůvodnění a plné využití na budově, by mělo být z exteriéru i interiéru budovy odstraněno. Co se týče zločinu z názvu článku, vztahuje se k Loosovu tvrzení, že potřebu zdobit ornamenty vlastní tělo mají pouze primitivní národy a jestliže se v moderní společnosti nachází někdo s tělem pokrytým tetováním, je to buď odsouzený zločinec nebo alespoň člověk se zločinnými sklony. Což je zajímavý názor, ale vzhledem k době a společnosti, ve které Loos žil, jistě nebyl ojedinělý. Těžko si lze představit občany z nejvyšších vrstev, se kterými se Loos stýkal, jak pod svými nákladnými róbami skrývají rafinované tetování. Zločinem v architektuře potom Loos označuje umělecký průmysl, jak již bylo řečeno dříve. (Szadkowska, 2009) Na secesní vídeňský vkus působil jeho asketický účelný styl jako červená barva na býka. Obrazně řečeno, architekti jako on prý nepotřebují tužku, stačí jim guma. Café Museum (Kavárna Muzeum) se díky Loosovu strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus, obchodnímu domu Goldman & Salatsch, jehož holá fasáda ční přímo naproti honosnému vchodu do Hofburgu, se přezdívalo „obilní silo“ nebo „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken), a terasový Scheuův dům Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím. [1] Roku 1912 založil Loos ve Vídni vlastní soukromou architektonickou školu, jejímiž prvními žáky a pozdějším následovateli Loosova učení byli architekti Richard Neutra, R. M. Schindler, Heinrich Kulka a architekt, spisovatel a filozof Paul Engleman. Loos byl obhájcem čistých forem hlavně z ekonomických a užitkových důvodů. Zastával rovněž názor, že kultura lidstva vznikla jako výsledek odmítnutí pudů člověka, a že nepřítomnost ornamentálních prvků vytváří duchovní sílu budovy. Loos byl tak vlastně průkopníkem a vizionářem architektury 20. let 20. století a jeho duchovní boj za osvobození se od dekorativních stylů znamenal velký zlom v architektuře budoucnosti. V roce 1918 Loos získal československé státní občanství. V roce 1922 byl jmenován hlavním architektem Vídně pro obytné projekty. Hlavním úkolem bylo vyřešit dramatický nedostatek bytů. I když si Loos tohoto povolání velmi vážil, brzy ztratil iluze a ještě téhož roku ze své pozice rezignoval a odjel do Francie. Zde byl přijat více než nadšeně a brzy se zapojil do tamní avantgardy. Právě v této době navrhl svoje nejznámější budovy, které odrážely jeho jednoduchý a čistý styl. 12

Loos se zajímal také o interiérový design a byl nadšeným sběratelem stříbra a luxusních kožených výrobků, které si oblíbil pro jejich nákladnou jednoduchost. Rovněž si velmi potrpěl na módní ručně šité pánské obleky, které také sám navrhoval. Loos měl rád moderní umění a sám finančně podporoval tehdy strádajícího mladého umělce Oskara Kokoschku, který se stal jeho přítelem a v roce 1909 namaloval jeho portrét. [3]

Obrázek č. 2: Portrét Adolfa Loose od Oskara Kokoschky

Ve 20. letech pracoval v redakci časopisu Bytová kultura a spolupracoval s brněnskými UP závody Jana Vaňka. K účasti v redakci Bytové kultury přizvali Loose architekti Jan Vaněk a Ernst Wiesner a historik umění Bohumil Markalous. Zde se s Loosem setkali architekti Jaroslav Grunt a Jan Víšek. Právě na dílo Jana Víška a Ernsta Wiesnera, který s Loosem zřejmě i spolupracoval, měly tyto kontakty jasný tvůrčí vliv. Loosův konstrukční systém „domu s jednou zdí“ inspiroval v polovině 20. let Jana Vaňka a Stanislava Kučeru při návrhu rodinných dvojdomků s účelně zařízenými interiéry, které byly realizovány v Brně na Alešově ulici a v Černé Hoře nedaleko Brna. Tyto domy se měly stát určitým prototypem levného individuálního rodinného bydlení, vhodného rovněž pro sériovou výrobu. Loosova spolupráce s UP závody probíhala intenzivně v letech 1923–1925. V letech 1924–1925 zastupoval Loos UP závody v Paříži a zajišťoval tam propagaci i prodej jejich výrobků. (Szadkowska, 2009) Loos byl v roce 1918 diagnostikován s rakovinou zažívacího traktu a musela mu být odoperována část žaludku a střeva. Po zbytek života nemohl jíst nic jiného než šunku 13

a smetanu. Po padesáti letech věku také téměř ohluchl. V roce 1930 přijal čestný důchod z rukou prezidenta Masaryka. Ačkoliv byl již velmi nemocný, byl činný až do léta 1932. Loos byl během svého života celkem třikrát ženatý, a to s Linou Obertimpflerovou, Elsie Altmannovou a Claire Beckovou. Všechna manželství však skončila rozvodem a Loos umírá sám 23. srpna 1933 v nervovém sanatoriu Dr. Schwartzmanna v Kalksburgu u Vídně, kde byl pohřben. O rok později byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny na hlavní vídeňský hřbitov, kde mu byl městskou radou Vídně vystavěn roku 1935 jednoduchý náhrobek (žulová krychle se jménem) podle jeho vlastního náčrtku. Na místě jeho rodného domu v Brně (na Hřbitovní, dnes Kounicově ulici č. 20–22) a zároveň dílny jeho otce, kameníka Adolfa Loose st., stojí dnes hotel Continental. Tato stavba bezpochyby patří k nejzajímavějším a nejkvalitnějším brněnským realizacím poválečné éry. Když se hotel v roce 1961 začal stavět, byly podle slov spoluautora projektu architekta Zdeněka Řiháka výkopové práce ztíženy odstraňováním nezvyklého množství velkých kamenných bloků. Byly to ještě zbytky zásoby materiálu někdejší kamenické dílny. Zdeněk Řihák tehdy se svými přáteli, historikem umění Zdeňkem Kudělkou, architektem Bohuslavem Fuchsem a sochařem Jiřím Markem, našel způsob, jak tuto skutečnost připomenout. V blízkosti vstupu do hotelu byla roku 1970 osazena mramorová pamětní deska s iniciálami A. L. a s nápisem: „V TĚCHTO MÍSTECH STÁVAL RODNÝ DŮM ADOLFA LOOSE 1870–1933“. Kamenickou dílnu otce slavného architekta připomíná „hromada kamení“ proti pamětní desce. Tento „abstraktní artefakt“ je autentickým pozůstatkem rodinného podniku brněnského kameníka Adolfa Loose st. [4]

Obrázek č. 3: Pamětní deska Adolfa Loose v Brně, na bývalé dílně jeho otce, dnes hotelu Continental

14

1.3 Dílo Adolfa Loose Loosovo dílo je k vidění především v Rakousku, Praze, Brně, ale také ve Francii a Švýcarsku. Ve Vídni patří Loosovy projekty k nejobdivovanějším památkám rakouské metropole. Jeho rukopis nesou obytné vily, bary, luxusní obchody i kavárny. Adolf Loos odmítal v architektuře i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem. Architektura podle něj nepatří mezi umění, což ale neznamená, že nemá splňovat estetické ideály. Vidí je v harmonii, účelovosti, strohé a důstojné eleganci moderního člověka, zbaveného zátěže starého, v mnohém však i krásného světa. Loos nepovažoval svou tvorbu za umění a soustředil se spíše na účel a funkčnost svých staveb. Proto na jeho díle není možné vidět ozdobné ornamenty, sochy a plastiky, které se do té doby hojně používaly. [5] Adolf Loos byl energickým odpůrcem Jugendstilu, respektive vídeňské secese. Jejím představitelem byl rodák z Brtnice na Jihlavsku a Loosův spolužák Josef Hoffmann. Loos byl kritikem užitého umění a uměleckých proudů snažících se o propojení uměleckého řemesla s předměty denní spotřeby. Byl odpůrcem jakýchkoliv ozdob na užitých předmětech i domech. Ve svých proslulých textech a přednáškách Loos prosazoval úsporné architektonické formy, pohodlné a praktické bydlení, ale také užití ušlechtilých materiálů. Jednou z nejcharakterističtějších vlastností Loosovy architektury je vědomě, úmyslně odlišné pojednání vnitřku domu a fasády. Toto rozlišování interiéru a vnější podoby stavby můžeme sledovat v celém jeho více než třicetiletém díle. Vnitřní prostor je u Loose primární, výsledkem je pak krychlovitý tvar jeho staveb. Krychlové stavby, které vznikly na základě estetických úvah, však Loos označil jako prázdnou architekturu fasád. Tady se projevuje známý konflikt mezi Loosem a Bauhausem. Loos se posmíval používání skla a řekl, že modernost architekta by se mohla měřit podle toho, kolik čtverečních metrů skla použil. I přemíra skla se mohla stát v Loosových očích ornamentem, když je použito zbytečně a samoúčelně. Abychom pochopili Loosovo vyhraněné zaujetí pro umírněnou a postupnou změnu, musíme se nejprve obeznámit s jeho názorem na modernost a moderní umění. Zatímco v běžném užívání slovo „moderní“ odkazuje k tomu nejposlednějšímu, nejpokročilejšímu a nejexperimentálnějšímu, Loos jej chápal v jiném významu. Pro něj „moderní“ bylo to, co se vázalo k aktuální historické době, v níž žil. Na rozdíl od svých druhů a současníků ve

15

vídeňské secesi, Loos nebyl vůbec přitahován myšlenkou být progresivní. Mnohem více jej zajímala otázka jak žít a pracovat v souladu se svou dobou. Pro Loose tedy moderní sloh byl „správným“ stylem pro danou dobu, nezávisle na konkrétním historickém období, v němž jedinec žije. Z toho vyplývalo, že moderní člověk je ten, kdo se chová způsobem odpovídajícím své době. Loos odkazoval na řemeslníky (nikoliv na umělce a už vůbec ne na architekty) jako na nejmodernější ze všech. Se svou hlubokou úctou k tradici a díky své citlivé reakci na zvolna se vyvíjející kulturu, řemeslník měl jedinečné předpoklady vést společnost kupředu. Velmi kritické poznámky Loos adresoval profesorům Školy užitého umění, o nichž tvrdil, že cvičí studenty ve vynalézání ornamentů a dekorací, aniž by měli nejmenší pochopení pro řemeslo, které tímto způsobem znehodnocují. Důrazně kritizoval svazující ideál Gesamtkunstwerku (tedy představu o nedílné jednotě všech aspektů dané stavby), zastávaje poněkud nepopulární názor, že interiér budovy náleží do pravomoci svého obyvatele a nikoliv architekta. Loos zůstal věrný této představě po celou svou kariéru, respektoval vytrvale a bezvýhradně tradiční, každodenní rituály své zámožné středostavovské klientely. Jeho interiéry zaujmou bezprostřední vstřícností, jsou pojaty záměrně konvenčně a domácky. Zatímco stěna náleží architektovi, stěna vyplněná knihovnami, skříňkami, šatníky, toaletními stolky a pohovkami, tedy vybavení nábytkem, již náleží obyvateli. Na rozdíl od svých současníků, kteří dychtivě navrhovali nový nábytek, aby dokomponovali své Gesamtkunstwerke, Loos dával přednost variacím již hotového nábytku. Pracoval se stejným eklektickým souborem židlí a sedadel po celou svou kariéru: čalouněný Knieschwimmer vybízející k mávání nohama, malá dřevěná barová židlička k sezení obkročmo, Chippendale z 18. století ke vzpřímenému stolování. (Szadkowska, 2009)

Obrázek č. 4: Židle pro Café Museum a pohovka typu Knieschwimmer pro Müllerovu vilu

16

Loos v roce 1910 ve stati Architektura popisuje zásadní rozdíl mezi architekturou a uměním: „Dům se má líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, jež se nepotřebuje líbit nikomu. Umělecké dílo je soukromou věcí umělce. Dům jí není. Umělecké dílo je posláno do světa, aniž je kdo potřebuje. Dům vyhovuje určité potřebě. Umělecké dílo není odpovědné nikomu, dům komukoliv. Umělecké dílo chce vytrhnout lidi z pohodlí. Dům má sloužit pohodlí. Umělecké dílo je revoluční, dům konzervativní. Umělecké dílo ukazuje lidstvu nové cesty a myslí na budoucnost. Dům myslí na přítomnost. Člověk miluje vše, co slouží jeho pohodlí. Nenávidí vše, co jej chce vytrhnout z navyklého a zajištěného stavu a co jej obtěžuje. A tak miluje dům a nenávidí umění.“ (Sarnitz, 2004) Koncem 90. let 19. století začal Loos pracovat ve Vídni. S přáteli Oskarem Kokoschkou a Ludwigem Wittgensteinem patřil ke skupině volně smýšlejících intelektuálů. Otevřeně kritizoval vídeňskou secesi. Největší debatu ale způsobil v roce 1911 svým prvním a nejznámějším dílem – projektem obchodního domu Goldmann & Salatsch (takzvaný Looshaus – Loosův dům, dnes sídlo banky) na Michalském náměstí ve Vídni, který ční přímo proti honosnému vchodu do císařskému hradu Hofburgu. Domu se kvůli jeho hladké a strohé fasádě bez jakýchkoli dekorací přezdívalo "dům bez obočí". Údajně i sám císař František Josef I. se odmítal kvůli Loosově domu dívat z okna směrem na Michalské náměstí. Spolu s Poštovní spořitelnou Otto Wagnera je tento Loosův dům často považován za jeden ze stavebních kamenů rozvíjející se moderny. Byla to moderní stavba, jejíž hladká fasáda už ukazuje cestu k Bauhausu. [6]

Obrázek č. 5: Obchodní dům Goldman & Salatsch ve Vídni

17

Našemu území věnoval unikátní stavbu, která se díky jedinečnému architektonickému řešení stala Národní kulturní památkou a obdivovaným objektem několika generací odborníků. V roce 1928 až 1930 nechal bohatému pražskému podnikateli Františku Müllerovi vystavět v pražských Střešovicích vilu podle svého návrhu včetně interiéru. Podivně vyhlížející hranolovitá vila po složité rekonstrukci v 90. letech opět představila Loosův cit i genialitu. Prohlásil o ní, že jde o jeho nejhezčí stavbu. Uvnitř strohých forem Loosovy architektury se ovšem trochu paradoxně nacházely tradičně zařízené místnosti s perskými koberci, dekorativním nábytkem a luxusními obklady stěn. Přesně takový je i interiér Müllerovy vily, kterou Loos vytvořil jako nejdůslednější aplikaci svého Raumplanu – prostorového konceptu založeného na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí domu, jednoduše řečeno se jedná o rozdílné vyvýšení místností. [7]

Obrázek č. 6: Müllerova vila v Praze

Loos nenavrhoval konvenčně řešené stavby, ale promyšlený systém vnitřních prostorů, z nichž každý má proporce, odpovídající jeho významu v hierarchii domu. Jde ovšem nejen o šířku a délku jednotlivých místností, ale především o jejich výšku. Domu tak dominuje obývací pokoj na výšku dvou podlaží, kolem něhož jsou soustředěny další místnosti s nižším profilem. Objemy jsou velmi důmyslně poskládány do kubusu, který ovšem působí z vnějšku nenápadně, možná až fádně. Ve fasádě jsou pak okna rozhozena

18

tak, jak to nejlépe vyhovuje vnitřnímu uspořádání. Zatímco vnitřek domu je rafinovanou skládačkou objemů, propojenou schodišti (v Müllerově vile je celkem 11 různých úrovní), zvnějšku působí velmi utilitárně. Loos tak dává jasně najevo, že ho zajímá především pohodlí obyvatel, exteriér je druhořadý (i když i tam je uplatněna promyšlená, byť nepříliš nápadná hra proporcí a tvarů). [8] Loos působil také v Plzni, kde přestavěl dům a interiéry bytu Jana a Jany Brummelových a vytvořil zde řadu dalších interiérů. Ze souboru plzeňských Loosových interiérů se jich dochovalo šest (polovina), například třípokojový byt Weiner a byt Semmler. Z hlediska současného vnímání památek moderní architektury je tento soubor podle odborníků nesmírně cenný i v kontextu celé evropské architektury 20. století. Interiéry jsou dnes již zničené, existují jen desítky let staré fotografie a plány. Dnešní majitelé bytů nebo město Plzeň provádí jejich obnovu. [9]

1.3.1 Stavby, realizace, projekty

V seznamu Loosových děl se nachází 65 zaznamenaných bytových zařízení (kromě toho vytvořil i spoustu nerealizovaných návrhů), Loos byl tedy specialistou na byty a odborníkem na kulturu bydlení. Pro své zákazníky byl „designérskou autoritou“ a ve Vídni byl znám svým internacionalismem a svými anglickými vzory. (Sarnitz, 2004)

Chronologický přehled Loosových nejvýznamnějších děl: •

Krejčovský salon Ebenstein ve Vídni, 1897

•

Café Museum ve Vídni, 1899

•

Byt Turnowských ve Vídni, 1900

•

Byt Leopolda Langra ve Vídni, 1901

•

Vlastní byt ve Vídni, 1903

•

Vila Karma ve Švýcarsku u Ženevského jezera, 1903–l906

•

Výstavní pavilon firmy Siemens v Liberci, 1906

•

Steinerovo klenotnictví ve Vídni, 1907

•

American Bar ve Vídni, 1908

•

Haus Steiner ve Vídni, 1910

•

Úpravy řadového rodinného domu v Brně, 1910

19

•

Obchodní dům Goldman & Salatsch ve Vídni, 1910–1911

•

Obchod s pánským zbožím Kniže ve Vídni, 1910–1913

•

Haus Scheu ve Vídni, 1912–1913

•

Interiér kavárny Capua ve Vídni, 1913

•

Cukrovar a vila jeho majitele Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna, 1915–1917

•

Sídlištní domy ve Vídni, 1921–1923

•

Vila Ruffer ve Vídni, 1922

•

Vila Stross ve Vídni, 1922

•

Chicago Tribune v USA, soutěžní projekt, 1922

•

Dům Spanner ve Vídni, 1923

•

Přestavba zámečku Viktora Bauera v Brně, 1925

•

Rodinné domky v Černé Hoře, 1925

•

Rodinné domky v Alešově ulici v Brně, 1925–1926

•

Dům básníka Tristana Tzary v Paříži, 1926

•

Návrh na pruhovaný dům pro tanečnici Josephinu Bakerovou v Paříži, 1927

•

Mollerova vila ve Vídni, 1927–1928

•

Müllerova vila v Praze, 1928–1930

•

Rodinné dělnické domky v Babí u Náchoda, 1928–1931

•

Vila Khuner v Kreuzbergu v Rakousku, 1929–1930

•

Úprava a zařízení sanatoria Esplanade v Karlových Varech, 1930–1931

•

Návrh na nástavbu nájemného domu J. Jordana v Brně, 1930–1931

•

Winternitzova vila v Praze, 1931–1932

•

Veřejné i soukromé budovy a interiéry v Plzni: •

Husova ul. 58 (1928–1929)

•

Klatovská tř.12 (1929)

•

Klatovská tř.140 (1930)

•

Bendova ul. 10 (1930–1931)

•

nám. Republiky 22 (1931–1932)

•

Klatovská tř.19 (1931–1932)

•

Husova ul. 20 (1931–1932)

•

Klatovská tř.110 (1932–1934).

20

2 Praktická část Tato část se zaměřuje na vypracování komplexního zájezdu po Loosových stavbách, včetně programu, itineráře a kalkulace zájezdu. Následně je zhotoven informační leták s nabídkou tohoto zájezdu. Výsledek byl předložen sedmi cestovním kancelářím a třem cestovním agenturám v Brně, jejichž zástupci se k práci vyjádřili v dotazníku.

2.1 Program zájezdu Zájezd po stavbách Adolfa Loose je poznávací, autokarový, trvá 4 dny a je s odborným průvodcem. Vzhledem k širokému rozmístění jeho děl se zájezd odehrává v několika městech, po kterých se cesta ubírá. Turisté během zájezdu navštíví nejen významné stavby Adolfa Loose, ale i další památky moderní architektury, jíž byl představitelem a také předchůdcem. Zájezd zahrnuje i významné památky postavené v dřívějších dobách, které jsou zásadními dominantami navštívených měst a které nesmí chybět při návštěvě těchto míst. Program čtyřdenního zájezdu začíná v Praze, kde turisté navštíví jednu z Loosových nejvýznamnějších staveb Müllerovu vilu. Poté přijedou k Winternitzově vile, kterou shlédnou pouze zvenku s výkladem průvodce. Dále se zájezd přesune na Moravu do Brna, kde turisté shlédnou zámeček Viktora Bauera na Výstavišti a brněnské rodinné domy stavěné ve stylu „domu s jednou zdí" v ulicích Jiráskova a Alešova. Nakonec se ubytují v čtyřhvězdičkovém hotelu Continental. Druhý den účastníci zájezdu navštíví známou brněnskou vilu Tugendhat (autor Ludwig Mies van der Rohe), projdou se po Petrově s krásným výhledem na Brno, navštíví přilehlou katedrálu sv. Petra a Pavla (sídlo brněnského biskupství) a shlédnou hrad Špilberk (založen českým králem Přemyslem Otakarem II.). Poté autobus vyráží do Hrušovan u Brna, kde se uskuteční pouze venkovní prohlídka cukrovaru a vily majitele cukrovaru Viktora Bauera s výkladem průvodce. Dále zájezd směřuje do Rakouska do Vídně, kde se turisté ubytují v tříhvězdičkovém hotelu Goldene Spinne. Třetí den se vydají účastníci zájezdu pěšky na prohlídku Vídně, kde shlédnou obchodní dům Goldman & Salatsch, hrad Hofburg (císařský palác), American Bar, Stephansdom (sídelní kostel biskupa), Hundertwasserhaus (autor Friedrich Hundertwasser) a Café Museum. Poté se vrací opět do hotelu Goldene Spinne. 21

Čtvrtý den jedou turisté na prohlídku zámku Schönbrunn (autor Nicolo Pacassi), poté shlédnou zvenku soukromé stavby Haus Scheu a Steiner Haus s výkladem průvodce. Následuje poslední zastávka zájezdu, a to u Mollerova domu, kde průvodce opět řekne výklad pouze zvenku. Tímto program zájezdu končí a autobus se vydá zpět na cestu do Prahy.

2.1.1 Den první

Zájezd začíná v Praze, kde je v 8:00 hod. sraz na parkovišti v ulici U Prašného mostu v Hradčanech. Průvodce si zkontroluje účastníky zájezdu a podá jim základní informace o průběhu dne. Přibližně v 8:30 hod. autobus vyráží z parkoviště na první prohlídku Loosova díla, a to Müllerovy vily ve Střešovicích, kde v 9:00 hod. začne prohlídka. Po skončení se v 11:00 hod. autobus přesune k Winternitzově vile na Smíchově, kterou turisté shlédnou pouze zvenku, kde jim průvodce řekne stručný výklad. Kolem poledne se zájezd přesouvá po dálnici D1 směrem na Brno, kde se přibližně v 14:00 hod. uskuteční prohlídka zámečku Viktora Bauera na Výstavišti. Informace o zpřístupnění interiéru veřejnosti nejsou momentálně dostupné, proto by se prohlídka zámku a přilehlého okolí konala podle aktuálního stavu pouze zvenku s výkladem průvodce. Poté se autobus přemístí na Jiráskovu ulici na Veveří, kde turisté shlédnou zvenku dům č. 26 se stručným výkladem průvodce. Následně proběhne prohlídka Alešovy ulice v Černých Polích opět s výkladem průvodce na ulici. Po 17:00 hod. autobus míří do čtyřhvězdičkového hotelu Continental v Brně, kde se účastníci zájezdu ubytují.

Müllerova vila v Praze Vlastníkem vily je město Praha, její stav je dochovaný, budova je po obnově a restaurování. Je to unikátní památka moderní architektury, která svým významem a pozoruhodností nemá na území naší republiky obdoby a ve světě patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století. Müllerova vila je luxusní funkcionalistický dům na Ořechovce v Praze 6-Střešovicích. Vilu si nechal postavit bohatý spolumajitel proslulé stavení firmy Kapsa-Müller, František Müller, pro svoji rodinu. Vilu postavili v letech 1928 až 1930 architekti Adolf Loos a Karel Lhota. Ve vile jsou uplatněny nejen funkcionalistické myšlenky Loose, ale i tzv. teorie Raumplanu. To znamená, že prostor není členěný na jednotlivá patra. Jednotlivé místnosti tvoří jakési kvádry a prolínají se

22

v různých úrovních. Vila má strohé vnější průčelí se zajímavým umístěním oken. Interiér vily je však velmi elegantní. Za socialismu byl dům znárodněn a vdova po Františku Mülllerovi mohla obývat pouze dvě místnosti. Ostatní místnosti sloužily různým komunistickým institucím. Paní Müllerová se pokusila zachránit co nejvíce z vybavení vily a tak řadu věcí věnovala přátelům anebo prodala, díky tomu se po pádu totality podařilo získat řadu věcí z původního vybavení vily. Po sametové revoluci byla vila vrácena dědicům a od nich ji odkoupilo hlavní město Praha. Vila byla podle dochovaných fotografií rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. V roce 1995 byla Müllerova vila vyhlášena Národní kulturní památkou. [14] V květnu 2000 byla obnovená a restaurovaná vila zpřístupněna veřejnosti. Základem expozice je kromě objektu samotného také originální historické vybavení vily nábytkem a uměleckými díly, jež se z velké části dochovaly v autentické podobě. Jako doplněk expozice bylo nově vytvořeno Studijní centrum Adolfa Loose. V domě tak vznikl památník světového významu věnovaný nejen Adolfu Loosovi a jeho spolupracovníkům, ale i stavebníku vily Ing. Dr. Františku Müllerovi. Zpřístupnění vily bylo bezesporu nejdůležitějším příspěvkem hlavního města Prahy ke kulturnímu programu realizovanému v rámci akce Praha – evropské město kultury 2000 a zároveň trvalým přínosem určeným k obohacení světového kulturního dědictví. [15] Prohlídka vily je umožněná pouze po předchozí rezervaci a s lektorským výkladem. Objekt nemá bezbariérový přístup. Müllerova vila je veřejnosti otevřena od dubna do října v úterý, čtvrtek, sobotu a neděli, od 9:00 do 18:00 hod. Začátky prohlídek jsou v 9:00, 11:00, 13:00, 15:00, 17:00 hod. V období od listopadu do března je otevírací doba ve stejné dny v době od 10:00 do 17:00 hod. Začátky prohlídek jsou v 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 hod. Vstupné se dělí na základní 300 Kč nebo snížené 200 Kč (důchodci, invalidé, studenti). Zdarma mají vstup děti do 6 let v doprovodu dospělých. Za lektorský výklad v cizím jazyce je příplatek 100 Kč za osobu. Poplatek za foto a video v interiéru činí 4 000 Kč, v zahradě 1 000 Kč a za 1 hodinu filmování v objektu 10 000 Kč. [16] Adresa: Müllerova vila Nad Hradním vodojemem 14 162 00 Praha 6-Střešovice

23

Winternitzova vila v Praze Stavba je soukromým majetkem a je po obnově dochována. Vila je postavena na prostém, minimálně členěném půdorysu, jemuž odpovídá kubusem architektonické hmoty. Interiér vily je členěn prostorovým plánem (tzv. Raumplan) na šest úrovní. Přízemí (třetí úroveň) je přístupné z terasy a má v centru umístěn rozměrný trojdílný vstupní otvor, v celé ploše zasklený a dělený čtvercovým rastrem rámů. Pátá úroveň ustupuje dovnitř bloku hlubokou terasou, plochu fasády má členěnou třemi symetricky umístěnými otvory se zasklením rastrovaným obdobně, jako je tomu v přízemí. Poslední šestá úroveň, vlastně půdní prostor, dominuje hranolovou konstrukcí mohutné pergoly. Čelní fasáda je komponována jako zcela symetrický, monumentálně působící blok hmoty. Těžiště interiérů spočívá v ústředním prostoru řešeném velkoryse v celém předním plánu stavby. Obytný pokoj s rozměrným vchodem z terasy je propojen dřevěným schodištěm s prostorem na vyšší úrovni, v celé šíři navazujícím na tento pokoj. Obytný prostor je tak chápán jako dvouúrovňový jednotný celek dělený pouze dvěma pilíři. Horní úroveň, jídelna se zachovaným původním vestavěným nábytkem, skříněmi, zásuvkami, poličkami, zrcadly atd., je propojena s dalšími podobně vybavenými místnostmi a se schodištěm zadního traktu. Princip Raumplanu vychází zevnitř stavby a jsou mu podřízeny funkce i vzhled fasád objektu. (Szadkowska, 2009) Adresa: Winternitzova vila Na Cihlářce 10 150 00 Praha 5-Smíchov

Zámeček Viktora Bauera v Brně Vlastníkem zámečku jsou Veletrhy Brno, a. s., stav budovy je dochovaný, po částečné rekonstrukci. Loos navrhl pro průmyslníka Viktora Bauera adaptaci jeho klasicistního zámečku na Starém Brně (dnes tzv. zámeček na výstavišti), kde měl Viktor Bauer trvalé bydliště. Podstatnou část okolních pozemků, známých jako tzv. Bauerova rampa, byl Viktor Bauer nucen ve veřejném zájmu prodat pod cenou na stavbu výstaviště pro Výstavu soudobé kultury konané roku 1928 k desátému výročí samostatného Československa. Rozsah provedených stavebních úprav není přesně znám. Loosovy návrhy však nese především jídelna v přízemí, dnes tzv. Loosův sál, jejíž stěny jsou obloženy zeleným mramorem typu Cippolino. V patře je dochována ložnice s vestavěným nábytkem, v jehož kompozici je Loosův rukopis zřejmý také. Objevuje se v celkové kompozici interiéru 24

i v detailech. Propojení s přistavěnou terasou, která je rovněž moderním přístavkem, je analogické s vilou v Hrušovanech u Brna. (Szadkowska, 2009) Obdélná stavba zámečku je situována v jihozápadní části areálu Výstaviště a její hlavní průčelí je kolmé k ose někdejšího stromořadí, které lemovalo příjezdovou cestu z ulice Hlinky. Klasicistní jednokřídlá jednopatrová budova se zvýšenou střední částí je krytá sedlovou střechou a v ose vstupu je akcentována sloupovým rizalitem s balkonovým portikem. Interiér jídelny je dnes prakticky jedinou dochovanou realizací Adolfa Loose v rodném městě. [17] Adresa: Výstaviště 405/1 647 00 Brno-Pisárky

Dům na Jiráskově ulici č. 26 v Brně Dům je v soukromém vlastnictví, dochovaný, po rekonstrukci. Postavili jej v letech 1888–1889 brněnští stavební podnikatelé architekt Heinrich Schmidt a stavitel Gottlob Alber, kteří výstavbu financovali a realizované projekty postupně prodávali. Dům byl prodán roku 1892, v roce 1910 dům zakoupil Karel Herold a ve spolupráci s Loosem začal s realizací úprav interiérů. Jednopatrový řadový dům s obytným podkrovím je řešen jako příčný trakt se vstupní chodbou a schodištěm v pravé části dispozice. Později bylo přistavěno zahradní křídlo, v jehož prvním patře vznikl zahradní pokoj. Tento pokoj volně navazuje na stávající salon a oba prostory od sebe konstrukčně i opticky oddělují kanelované přízední pilíře. Loos navrhl asi také profilované orámování uličního průčelí a rozvržení oken, jejichž olivy byly analogické s dveřními klikami. Výtvarné prvky na fasádě (stylizované květinové motivy, hrubě strukturovaná omítka), ale také dekor vnějšího oplocení a zábradlí schodiště jsou zřejmě dílem doposud neznámého tvůrce, který snad pocházel z vídeňského prostředí. Tomu konvenuje i dvojice plastik flankujících krátké schodiště ve vstupní chodbě, které jsou připisovány Michaelu Powolnemu (dochovala se jen jedna). Neznámý Loosův následovník pak dokončil úpravy domu v duchu pozdní secesní moderny vídeňské provenience. (Szadkowska, 2009) Adresa: Jiráskova 26 602 00 Brno-Veveří

25

Domy v Alešově ulici v Brně Rodinné domky jsou soukromým majetkem, jejich stav je částečně dochovaný. Jedná se o domy v Alešově ulici č. 30, 32, 34, 36, 38, 40. Domy jsou bezpochyby inspirovány Loosovými návrhy rodinných domků, které vytvářel v letech 1920–1921 pro bytové družstvo ve Vídni-Lainzu. Vyskytuje se zde konstrukční systém, tzv. „dům s jednou zdí“, který Loos v těchto letech u návrhů rodinných domků používal a následně předložil k patentování. Podstatou systému bylo přenesení nosné funkce na dvě příčné části konstrukce, tj. zejména „zavěšení“ podélných zdí bez základů na zdi nosné. Tato velmi úsporná konstrukce se projevila vnějškově v zakončení příčných zdí ve tvaru T, které spolu s okrajem střechy tvořilo charakteristické rámování uličních průčelí. (Szadkowska, 2009) Adresa: Alešova 30, 32, 34, 36, 38, 40 613 00 Brno-Černá Pole

Hotel Continental v Brně Hotel Continental je čtyřhvězdičkový a stojí v klidné části města, zároveň však v bezprostřední blízkosti centra. Nachází se zde 230 pokojů. Vybavení pokojů: všechny pokoje standard i superior / business jsou komfortně vybaveny sprchou / WC, fénem, telefonem s přímou provolbou, satelitní TV a minibarem. Superior / business pokoje mají navíc ve vybavení trezor, radiobudík a žehlič kalhot. Z jedenácti poschodí hotelu je vyhrazeno pět pater pro nekuřácké pokoje. Hotelové služby: ubytování H****, gastronomické služby, pronájem konferenčních prostor, technické vybavení, tlumočnické služby, sekretářské služby, kompletní organizování akcí, doprovodné programy, průvodcovské služby, přístup na internet, WiFi Jet, směnárna, parkování na vyhrazeném parkovišti a v garážích. Gastronomické služby: snídaně formou studeného a teplého bufetu (07:00–10:00 hod.), kavárna (09:00–23:00 hod.), restaurace (11:00–23:00 hod.), party servis. [18] Ceny pokojů: Standard jednolůžkový 1 650 Kč, Standard dvoulůžkový pro 1 os. 1 950 Kč, Standard dvoulůžkový pro 2 os. 2 200 Kč, přistýlka 600 Kč, Superior dvoulůžkový pro 1 os. 2 200 Kč, Superior dvoulůžkový pro 2 os. 2 400 Kč, Design dvoulůžkový pro 1 os. 3 350 Kč, Design dvoulůžkový pro 2 os. 3 500 Kč, Apartmá 4 500 Kč. Uvedené ceny jsou vždy za pokoj a noc včetně snídaně formou švédského stolu a 10% DPH. [19] Hotel Continental byl postaven na místě rodného domu Adolfa Loose a zároveň dílny jeho otce, kameníka Adolfa Loose st. Tato stavba bezpochyby patří k nejzajímavějším 26

a nejkvalitnějším brněnským realizacím poválečné éry. V blízkosti vstupu do hotelu byla roku 1970 osazena mramorová pamětní deska s iniciálami A. L. a s nápisem: V TĚCHTO MÍSTECH STÁVAL RODNÝ DŮM ADOLFA LOOSE 1870–1933. Kamenickou dílnu otce slavného architekta připomíná „hromada kamení“ proti pamětní desce. Tento „abstraktní artefakt“ je autentickým pozůstatkem rodinného podniku brněnského kameníka Adolfa Loose st. [4] Adresa: Hotel Continental Brno Kounicova 680/6 602 00 Brno-Veveří

2.1.2 Den druhý

Druhý den účastníci zájezdu opouští hotel Continental v 9:30 hod. a vydávají se na prohlídku vily Tugendhat, která začíná v 10:00 hod. Poté se autobus přemístí na Petrov, kde mají turisté rozchod a mohou se kochat krásným výhledem na Brno, navštívit katedrálu sv. Petra a Pavla anebo jen relaxovat v parku. Sraz je v 13:00 hod., kdy následuje cesta na hrad Špilberk. Po prohlídce hradu se zájezd přesouvá do Hrušovan u Brna, kde přibližně v 16:00 hod. turisté shlédnou zvenku cukrovar a vilu majitele cukrovaru Viktora Bauera s výkladem průvodce. Poté se autobus vydá do Rakouska do Vídně, kde se turisté kolem 19:00 hod. ubytují v tříhvězdičkovém hotelu Goldene Spinne.

Vila Tugendhat v Brně Vila Tugendhat je památka světové moderní architektury, která je od roku 2001 jako jediná moderní stavba u nás zapsána na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Vila je od 1. července 1994 ve správě Muzea města Brna a veřejnosti je zpřístupněna jako instalovaná památka moderní architektury. Od 1. ledna 2005 působí přímo v objektu Studijní a dokumentační centrum (SDC-VT). Jeho hlavním úkolem je shromažďovat především fakta a dokumenty o stavbě, architektovi a stavebnících, ale také o osudech domu po odchodu jeho majitelů a o lidech a událostech souvisejících s vilou po celou dobu její existence. [20] Vila je ojedinělým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který vypracoval návrh stavby v roce 1928 na žádost manželů Grete a Fritze Tugendhatových.

27

Vila byla dostavěna v rekordně krátké době, v prosinci 1930 se manželé Tugendhatovi mohli nastěhovat, tedy za dva roky. Vila patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismu. Autor je považován za jednoho z otců moderní architektury 20. století. Známý je především prosklený hlavní obytný prostor se zimní zahradou. Interiér budovy byl vybaven elegantním a citlivě navrženým nábytkem od samotného architekta Miese van der Rohe. Budova je tvořena třemi patry, přesto že z pohledu z ulice vila působí jako přízemní jednopodlažní budova. Horní patro obsahuje přijímací halu, oddělené ložnice manželů Tugendhatových (se sociálním zařízením), dva dětské pokoje a pokoj vychovatelky (druhé sociální zařízení). K hornímu patru přiléhá také byt správce a garáž pro dvě auta. V prostoru, kde se nacházela kuchyň, jsou dnes vystaveny fotografie Fritze Tugendhata dokumentující stavbu a zařízení domu. Právě jeho záliba ve fotografování je důležitým zdrojem původního vzhledu domu, podle kterého probíhá rekonstrukce. Celá stavba domu včetně vybavení a zahrady přišla na 5 000 000 Kč (přičemž cena průměrného celého domu v té době činila 50 000 Kč). [21] Autor dokázal využít špičkové materiály a moderní technologie počátku 20. století. Ocelový skelet vily s okny od stropu až k zemi a se štíhlými pochromovanými sloupy nesoucími jednotlivá podlaží umožnil opticky propojit halu se zahradou v jeden celek. Objekt byl vybaven mobiliářem, který navrhl autor projektu, a byl vytápěn i ochlazován pomocí klimatizace. Vila je otevřena celoročně. Provozní doba je od středy do neděle od 10:00 do 18:00 hod. Prohlídka trvá 45 min., poslední návštěva je v 17:15 hod. Vstupné činí 80 Kč. Poplatky jsou za fotografování a cizojazyčný výklad. [22] Adresa: Vila Tugendhat Černopolní 237/45 613 00 Brno-Černá Pole

Petrov a katedrála sv. Petra a Pavla v Brně Petrov patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám Brna i celé Moravy. Je to kamenný ostroh ve středu města Brna a nachází se na něm katedrála sv. Petra a Pavla a přilehlé sídlo brněnského biskupství. Petrov je též používán jako vžité zkrácené označení pro samotnou katedrálu. 28

Katedrála sv. Petra a Pavla je Národní kulturní památkou a dnes neodmyslitelně tvoří jednu z dominant města Brna. Silueta chrámu je dokonce vyobrazena na české desetikorunové minci. Jde o pravděpodobně nejstarší kostel v Brně se základy z 12. století. Současná novogotická úprava pochází z přelomu 19. a 20. století. Od roku 1777 je katedrála sídlem biskupství brněnského. Interiér má převážně barokní podobu, zatímco impozantní exteriér se dvěma věžemi, postavenými v letech 1904–1905 podle návrhu architekta Augusta Kirsteina, je přestavěn ve stylu novogotiky. Nad hlavním vstupem do katedrály se na jejím průčelí nachází latinsky psaný citát z Matoušova evangelia. [23] Otevírací doba katedrály je od pondělí do soboty v době od 8:15 do 18:30 hod., v neděli od 7:00 do 18:30 hod. Po celou dobu mohou návštěvníci využít službu průvodce, akorát v neděli od 12.00 hod. Provádění není možné, když v katedrále probíhá bohoslužba, svatba, pohřeb nebo koncert. Pro návštěvníky jsou kromě katedrály zpřístupněny i věže, klenotnice katedrály a krypta. Přístup na věže a do klenotnice katedrály je v zimním období (říjen–duben) od pondělí do soboty v době od 11:00 do 17:00 hod. a v neděli od 12:00 do 17:00 hod. V letním období (květen–září) je otevřeno od pondělí do soboty v době od 10:00 do 18:30 hod. a v neděli od 12:00 do 18:30 hod. Vstupné do věží a klenotnice katedrály je pro dospělé 35 Kč, studenty 30 Kč, děti 25 Kč, rodiny (max. 4 děti) 70 Kč. Přístup do krypty se řídí dle aktuální výstavy Diecézního muzea, zpravidla však od úterý do neděle v době od 11:00 do 17:00 hod. Mimo výstavy je návštěvní doba v zimním období (říjen–květen) v sobotu od 11:00 do 17:00 hod. a v neděli od 12:00 do 17:00 hod. V letním období (květen–září) je otevřeno v sobotu od 10:00 do 18:30 hod. a v neděli od 12:00 do 18:30 hod. Ve všední den lze navštívit kryptu na požádání u průvodce v katedrále. [24] Adresa: Petrov 268/9 602 00 Brno-město

Hrad Špilberk Hrad Špilberk byl založen českým králem Přemyslem Otakarem II. kolem poloviny 13. století na skalnatém ostrohu, tyčícím se nad historickým centrem města Brna. Špilberk více než sedm století vytváří výraznou dominantu Brna. V průběhu staletí se význam a úloha Špilberku podstatně měnily. Z předního královského hradu a sídla moravských markrabat se postupně staly mohutná barokní pevnost, nejtěžší vězení rakouské 29

monarchie (proslulý „žalář národů“) a vojenské kasárny. Dnes je hrad sídlem Muzea města Brna a jedním z nejvýznamnějších brněnských kulturních center. V roce 1962 byl prohlášen Národní kulturní památkou. Muzeum města Brna má ve své správě také Měnínskou bránu a vilu Tugendhat. S proměnami funkcí Špilberku souvisel také jeho stavební vývoj. Z původního gotického hradu z 13.–15. století se kromě základní dispozice zachovalo poměrně málo, a to v podstatě pouze v jeho východním křídle. Nejlépe se dochovaly alespoň zčásti některé prostory v jeho přízemí, včetně průjezdu se sedilemi. Dvě z těchto prostor jsou opatřeny původními žebrovými klenbami, pozoruhodný je i patrový portálek, vedoucí kdysi z pavlače do prostory tzv. královské kaple. Dnešní výrazně „gotickou“ podobu celého východního křídla však určila až poněkud problematická a diskutabilní rekonstrukce, prováděná po rozsáhlých stavebně historických průzkumech podle projektu Zdeňka Chudárka v letech 1995–2000. Podstatným zvýšením celého křídla včetně mohutné střešní konstrukce se také značně změnila dosavadní silueta brněnské dominanty. V přízemí západního křídla odkryl archeologický průzkum část základů mohutné válcové věže, které si návštěvník může prohlédnout v rámci expozice o stavebním vývoji hradu. Barokní pevnostní přestavbu dnes připomíná především z větší části dochovaný vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony a kurtinami, zděné příkopy s vestavěnými kasematy z roku 1742 (k vězeňským účelům upravené roku 1784, úpravy na protiletadlový kryt německé armády roku 1945, památková rekonstrukce roku 1992), dále přízemní kasárenské a další objekty (byt velitele pevnosti, kaplanka), přistavěné na parkánu po celém obvodu k vnější zdi středověkého hradu kolem poloviny 18. století. Součástí pevnostního systému byla také studna v západní části nádvoří, prohloubená v letech 1714–1717 z původních 40 metrů na 114 metrů, a přilehlá cisterna. Většina dnešních budov (jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části) vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve 30. letech 19. století. Tato radikální rekonstrukce bohužel odstranila, s výjimkou východního křídla, prakticky vše, co z původního středověkého hradu i jeho pozdějších úprav zbylo. Špilberk tak dostal v podstatě současnou podobu, kterou příliš nezměnily ani poměrně velké úpravy prováděné německou armádou. Ty kromě menších dostaveb a doplňků hrad pouze určitým způsobem architektonicky sjednotily a výrazněji se projevily spíše v interiérech (např. schodiště) a historizujících detailech. Teprve poslední rekonstrukce, zejména východního křídla z let 1995–2000, znamenala podstatnější zásah do podoby, dobře známé z celé řady rytin, obrazů i starších fotografií. [25] 30

Hrad Špilberk nabízí několik stálých výstav a expozic. Stálou expozici barokního pevnostního stavitelství a vězeňství josefínské doby představují kasematy. Kasematy patří ke stavebním kuriozitám hradu Špilberku a patří mezi jednu z nejnavštěvovanějších turistických atraktivit v Brně. Byly vybudovány v roce 1742 v rámci závěrečné etapy přestavby hradu na barokní pevnost, prováděné pod vedením zemského pevnostního inženýra plukovníka Rochepina. Původ pojmenování kasemat (kasematte, casemate, casamatta) se odvozuje z dialektu některého románského jazyka, přičemž „casa“ = dům a „matta“ = temný. Kasematy představují tedy temné prostory nebo místnosti bez oken. V 17. a 18. století se takto nazývaly všechny valeně klenuté prostory vybudované v tělese valového opevnění, jejichž účelem bylo poskytnout úkryt vojenské posádce i vojenskému materiálu

v případě

dělostřeleckého

bombardování

pevnosti.

Nejinak

tomu

je

i u špilberských kasemat, které se staly důležitou součástí vnitřního opevnění nejvýznamnější moravské zemské pevnosti. [26] Kasematy jsou otevřeny od října do června v době od 9:00 do 17:00 hod. a od července do září v době od 10:00 do 18:00 hod., denně kromě pondělí. Plné vstupné je 70 Kč, snížené vstupné 35 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí a 1–4 děti do 15 let) 150 Kč, děti ve školní výpravě 30 Kč. Poplatek za cizojazyčný výklad je 20 Kč ke vstupnému na osobu. Půjčovné za audioprůvodce je 20 Kč + vratná záloha. [27] Na hradě Špilberk mohou turisté navštívit také rozhlednu, která je umístěna v nárožní věžici a umožňuje krásný pohled na Brno. Na rozhlednu vede přesně 103 schodů, po jejich zdolání má pak návštěvník jako na dlani pod sebou historické jádro města se všemi jeho dominantami, okrajové části Brna a při hezkém počasí je možné jižním směrem zahlédnout i známou siluetu Pálavy. [28] Rozhledna je otevřená v květnu a červnu od 9:00 do 17:00 hod. denně kromě pondělí, od července do září v době od 10:00 do 18:00 hod. denně kromě pondělí a v dubnu a říjnu od 10:00 do 17:00 hod. jen v sobotu a neděli. Plné vstupné je 30 Kč, snížené vstupné 15 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí a 1–4 děti do 15 let) 65 Kč, děti ve školní výpravě 15 Kč. [28] Další stálé expozice na hradě jsou: Špilberk – od hradu k pevnosti, Špilberk – žalář národů, Brno na Špilberku, Od renesance po modernu, O nové Brno, John Heartfield – fotomontáže, Barokní lékárna, Barokní kaple, Lapidárium, Hradní studna, Zvonkohra, Vulcanalia, Jihozápadní bastion hradu Špilberku. [25] Adresa: Špilberk 210/1 602 00 Brno-město 31

Tovární budova cukerní rafinerie v Hrušovanech u Brna Vlastníkem stavby je město Hrušovany, stav budovy je dochovaný, po částečné renovaci fasády a přestavbě interiérů. Budovu dnes využívají různé provozovny a rovněž jsou zde skladové prostory. Nosný systém monumentální třípatrové budovy o výšce cca 30 m a půdorysu 128 x 30 m tvoří síť železobetonových pilířů se železobetonovými stropy. Ve výplňovém cihelném zdivu jsou jednoduchá okna v železných rámech. V podélné ose střechy je dlouhý převýšený světlík tvořený železnou konstrukcí. Asymetricky situovaná filtrovací věž se stanovou střechou o mírném sklonu převyšuje hlavní budovu o cca 6,5 m, komín byl vysoký 60 m. Hladce omítnutá průčelí jsou po stranách prolomena 8 osami, hlavní průčelí směřující k blízké železniční trati je prolomeno 26 osami, přičemž 18 středních os je v přízemí až 2. patře akcentováno 19 mohutnými hladkými meziokenními pilastry s výraznou horizontální římsou. V ose atiky byl nápis „Rohrbacher Zuckerraffinerie“. (Szadkowska, 2009) Adresa: Budova u železniční trati Brno–Vídeň 664 62 Hrušovany u Brna

Vila majitele cukrovaru Viktora Bauera v Hrušovanech u Brna Vila je soukromým majetkem, její stav je dochovaný, po částečné rekonstrukci. Byla to první stavba s rovnou střechou na Moravě a je snad vůbec prvním projevem avantgardní architektury na našem území. Stavba je chráněnou funkcionalistickou kulturní památkou. Společně s budovou cukrovaru se jedná prakticky o jediné dochované Loosovy stavby na Moravě, které jsou evropsky známé. [29] Objekt vily se nachází v někdejším areálu cukerní rafinerie v jihozápadní části městečka Hrušovany u Brna. Je situován v těsní blízkosti hlavní tovární budovy a je obklopen malým parkem, původně zahradou. Jednopatrová obdélná symetrická stavba s vysokými atikami měla v patře na severní a jižní straně terasy s pergolami, které byly později zastavěny. Při západním průčelí je zahradní lodžiová terasa se dvěma symetricky přiléhajícími schodišťovými rameny se stupňovitými masivními parapety. Hlavní vstup je situován v hluboké portálové nice s předloženým schodištěm v severním průčelí směřujícím k továrně, dvoukřídlé vstupní dveře mají čtvercový rastr zasklení. Fasády nad vysokým soklem jsou hladce omítnuty a jsou prolomeny dvojitými pravoúhlými okny se čtvercovým rastrem zasklení ve ventilačních křídlech. Ve všech podlažích je dodržena podélná třítraktová dispozice se střední chodbou v ose sever–jih. V severovýchodním 32

koutě dispozice ve zvýšeném přízemí je vstupní vestibul s dřevěným čtvrttočitým jednoramenným schodištěm do patra. Parapet schodiště i obložení stěn vestibulu jsou provedeny v tmavě mořeném dubu. Loos pravděpodobně navrhl i původní zařízení tohoto domu. (Szadkowska, 2009) Adresa: Loosova 214 664 62 Hrušovany u Brna

Hotel Goldene Spinne Hotel Goldene Spinne je tříhvězdičkový hotel, který nabízí možnost ubytování na úrovni v centru Vídně. Všechny důležité turistické pozoruhodnosti města jsou přístupny z hotelu i pěšky. Hotel je také dobře spojen se všemi částmi města Vídně hromadnou dopravou. Hosté si mohou užít nádherný výhled na centrum města a na Stadtpark, který je jedním z nejhezčích parků hlavního města Rakouska. Cena za dvoulůžkový pokoj se pohybuje kolem 58 € za noc. [30] Adresa: Hotel Goldene Spinne Linke Bahngasse 1a 1030 Vídeň Rakousko

2.1.3 Den třetí

Třetí den odcházejí účastníci zájezdu v 9:00 hod. z hotelu a vydávají se na prohlídku města Vídně pěšky. První zastávkou je obchodní dům Goldman & Salatsch a poté následuje prohlídka hradu Hofburg, která začne přibližně v 10:00 hod. Po ní se turisté přemístí do American Baru a po jeho prohlídce je u Stephansdomu kolem 12:45 hod. rozchod. Sraz je v 14:15 hod., kdy se vydají shlédnout Hundertwasserhaus. Posledním cílem cesty je Café Museum, kam dorazí asi v 16:00 hod. a poté se odeberou zpět do hotelu Goldene Spinne.

Obchodní dům Goldman & Salatsch ve Vídni Obchodní dům Goldman & Salatsch vyniká mezi užitkovými budovami. Opět zaujme na první pohled jednoduchou fasádou bez ozdob a honosně zařízeným vnitřkem. Nárožní

33

budova lichoběžníkového půdorysu vítá návštěvníky velkorysým vstupním portálem, který je podepřený čtyřmi jednoduchými mramorovými sloupy. Spodní část budovy, kde se nacházejí obchodní prostory, je obložena luxusním mramorem, čímž je jasně odlišena od horních obytných poschodí, které jsou pouze hladce omítnuté. Pro odvážné a důsledné oproštění fasády od dekorace a architektonických článků se dům stal mezníkem ve vývoji architektury. Průčelí domu postaveného na velmi exponovaném místě, zbavené jakékoliv formální výzdoby, opět vyvolalo rozruch, tentokrát tak silný, že byl ustaven výbor, který měl kontroverzní fasádu „opravit“. Loos pod tímto nátlakem učinil ústupek a navrhl několik bronzových truhlíků s květinami, které umístil na okenní parapety domu. Truhlíky však byly osázeny květinami pouze krátkou dobu, protože Loos i stavebníci odmítali zdobnost. Navzdory všemu příkoří se z této stavby stal první moderní obchodní dům ve Vídni (nyní je sídlem banky). Dům ční přímo proti honosnému vchodu do císařskému hradu Hofburgu. Domu se kvůli jeho hladké a strohé fasádě bez jakýchkoli dekorací přezdívalo "dům bez obočí", nebo také „obilní silo“ či „dekl od kanálu“ (podle rozmístění oken). Údajně i sám císař František Josef I. se odmítal dívat z okna směrem na Michalské náměstí, aby neviděl Loosův výtvor. Dnes se domu ve Vídni říká Looshaus, neboli Loosův dům. (Sarnitz, 2004) Adresa: Looshaus Michaelerplatz 3 1010 Vídeň Rakousko

Hrad Hofburg ve Vídni Hofburg, někdejší sídlo císařů, je dnes místem, kde má svou kancelář rakouský prezident. V současné době se v Hofburgu kromě prezidentských kanceláří nachází řada turistických lákadel. Patří mezi ně především Muzeum Sisi, Stříbrná komnata, Klenotnice, Španělská dvorní jezdecká škola, Rakouská národní knihovna, Muzeum Efezu, Přilehlé zahrady Volksgarten a Burggarten s Domem motýlů. Nejstarší část Hofburgu pochází z roku 1279, svoji současnou monumentální podobu získal však až v 19. století za vlády císaře Franze Josefa. Císařský hrad i s přilehlými zahradami se rozkládá na celkové ploše 240 000 m2 a je tvořen 18 trakty s 19 dvory a má 2 600 místností a 54 schodišť. Muzeum Sisi je otevřeno denně od 9:00 do 17:00 hod. Základní vstupné bez průvodce je 9,90 € a umožňuje vstup do Muzea Sisi, císařských apartmá a Stříbrné komnaty. 34

Klenotnice je otevřena každý den kromě úterý od 10:00 do 18:00 hod. a základní vstupné stojí 10 €. Španělská dvorní jezdecká škola pořádá představení, která probíhají v tradičních historických jezdeckých kostýmech a trvají většinou kolem 80 minut. Cena lístků na toto představení začíná na 22 €. Kromě těchto představení lze navštívit i ranní cvičení, které se koná skoro každý den v týdnu a základní vstupné činí 12 €. Rakouská národní knihovna je otevřena od pondělí do soboty od 10:00 do 14:00 hod. a základní vstupné je 5 €. Muzeum Efezu je otevřeno každý den kromě úterý od 10:00 do 18:00 hod. a vstupenka stojí 10 €. Volksgarten je jednou ze dvou rozsáhlých zahrad náležících k Hofburgu, vstup do zahrady je zdarma. Burggarten je druhou zahradou Hofburgu, kde se nachází Dům motýlů, což je velký secesní skleník s vodopádem a jezírky, plný palem a volně poletujících motýlů z deštných pralesů. Dům motýlů je otevřen v období od dubna do října od pondělí do pátku v době od 10:00 do 16:45 hod., o víkendu a ve svátcích až do 18:15 hod. V období od listopadu do března je pak otevřen každý den od 10:00 do 15:45 hod. Základní vstupné činí 5 €. [31] Adresa: Hofburg Michaelerplatz 1010 Vídeň Rakousko

American Bar ve Vídni Zvenku je tento malý bar charakteristický vyčnívajícím skleněným výstupkem ve tvaru hranolu nad trojími stejně velkými skleněnými dveřmi. Hranol je z pestrého skla, na spodní straně je stylizovaná americká vlajka s nápisem „Kärntner Bar“ a nad ním je umístěn štít s nápisem „American Bar“. Loos ho tak označil po svém návratu z Ameriky, dnes se mu však říká „Loos Bar“. Mezi čtyřmi sloupy z načervenalého skyrského mramoru jsou trojí stejné dveře ze skla a mosazi, přičemž jako vchod sloužily původně ty prostřední. Uvnitř jsou na stěnách v horní části vedle sebe umístěna svislá zrcadla, v nichž se odráží žlutobílý mramorový kazetový strop složený z dvanácti kazet. Spodní část stěn je obložena mahagonovými deskami, nad nimiž jsou velká nedělená zrcadla. Šachovnicová podlaha z černého a bílého mramoru odráží intimní světlo nástěnných lamp s hedvábnými stínítky 35

a zespodu prosvícených stolků. Příznačné pro tento bar je ohromující uspořádání interiéru a silně působivé luxusní materiály, například mramor, onyx, mahagon, mosaz, zrcadlové sklo a hedvábí. (Sarnitz, 2004) Adresa: Loos Bar Kärntner Straße 10 1010 Vídeň Rakousko

Stephansdom ve Vídni Stephansdom, neboli Dóm sv. Štěpána, je jednou z nejvýznamnějších rakouských gotických památek a současně také symbol Vídně. Od roku 1469 je sídelním kostelem biskupa. Historické počátky kostela sahají až k roku 1137, kdy byla mezi markrabětem Leopoldem IV. a pasovským biskupem uzavřena smlouva, na jejímž základě stavba začala. Slavnostně vysvěcen byl románský kostel o 10 let později, tedy v roce 1147. Do dnešní doby se žádná z jeho částí nedochovala, známy jsou pouze půdorysné rozměry. Na poměry, ve kterých vznikal, byl kostel velmi naddimenzovaný. Je možné, že už tehdy tím byla projevena snaha o zřízení biskupského sídla. Mezi lety 1230–1263 došlo k pozdně románskému rozšíření kostela v jeho západní části – byl přistavěn westwerk, tvořen dvěma Pohanskými věžemi a mezi nimi umístěnou Obří branou. Původ těchto názvů je nejasný. Ke stavbám věží bylo používáno starého římského (tedy pohanského) zdiva. Jiní poukazují na vzdálenou podobnost s islámskými minarety. Pojmenování brány bývá odvozováno od mamutí kosti ze sbírky kuriozit císaře Fridricha III. objevené při výkopových pracích pro základy severní věže, která měla být zavěšena nad vstupním portálem. Jiné teorie vidí původ názvu ve středověké němčině. Obří brána se nachází uprostřed západního průčelí a tvoří hlavní vstup do kostela. Jde o klasický ústupkový portál, jehož zešikmené ostění je tvořeno sloupy dekorované střídavě, buď rostlinným nebo pásovým motivem. Nad jejich bohatě zdobeným kládím, v němž je možno pozorovat množství zvláštních výjevů, bájných zvířat a fantastických tvorů, se nachází dvanáct za sebou seřazených apoštolů vzhlížejících k tympanonu, na němž je zobrazen Ježíš s kolenem vystrčeným z pod roucha a dvojicí andělů. Ve výklencích okolo samotného vstupu jsou rozmístěna další démonická stvoření. Toto stavění křesťanských motivů do vzájemného protikladu k děsivých pohanským výjevům, 36

hojně užité i na dalších místech dómu, má symbolizovat lidský život jako věčný boj mezi dobrem a zlem, životem a smrtí, spasením a věčným zatracením. Na západní fasádě, v úrovni Pohanských věží, jsou vedeny dva polosloupy, které jsou zakončeny namísto hlavice stylizovaným, severnější mužským a jižnější ženským, pohlavním orgánem. Taková vyobrazení nebývají na sakrálních stavbách úplně běžná. Vysvětlení, které je pro tento případ podáváno, mluví o zdůraznění dokonalosti lidského rozdělení na dvě pohlaví. Zhruba v prostoru přiléhajícím k věžní hale severní věže se nachází schodiště vedoucí do podzemních prostor kostela. Rozkládá se zde síť chodeb a několik hrobek. Mezi nimi tzv. Vévodská hrobka, kterou zřídil Rudolf IV. a v níž jsou kromě jeho a Kateřiny uloženy ostatky ještě dalších Habsburků. Dále je zde dodnes využívaná Biskupská hrobka, do které jsou v ocelových rakvích ukládána těla vídeňských arcibiskupů. V roce 1732 byl příkazem císaře Karla VI. zrušen hřbitov obklopující po staletí kostel a v důsledku toho byly vybudovány nové podzemní pohřební komory navazující na staré části katakomb, ale rozkládající se pod místy přiléhajícími k dómu – dnešním náměstím. Za 50 let jejich používání, tedy do roku 1783, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř bran města, do nich bylo pohřbeno bezmála 11 000 lidí. [32] Kostel je otevřen od pondělí do soboty v době od 6:00 do 22:00 hod. a v neděli a o svátcích v době od 7:00 do 22:00 hod. [33] Adresa: Stephansplatz 1 1010 Vídeň Rakousko

Dům Hundertwasserhaus ve Vídni Hundertwasserhaus je dílem rakouského umělce nevšedního smýšlení Friedricha Hundertwassera, který do stavby vložil své životní postoje a osobitý vzkaz dalším generacím. Jedná se o obytný dům, který měl být postaven pro sociálně slabší obyvatele Vídně. Vzhledem k architektonickému pojetí domu to však bývá často zpochybňováno. Zájem o bydlení v tomto domě od počátku převyšoval jeho kapacitu padesáti bytů. Stavba láká svou výstředností návštěvníky Vídně již od roku 1985, kdy byla dokončena. Tvůrce do interiéru i exteriéru stavby vtiskl všechny prvky svého inovativního umění, čímž byly především pestré barvy, nerovné linie a chaotické rozmístění prvků. Vedoucím atributem stavby je však život, a to doslova. Dům obrůstají stromy a popínavé rostliny 37

přesně tak, jak zapálený ekolog Hundertwasser od začátku plánoval. Prales, trčící z domu, vynikne zejména na jaře a v létě, značná část budovy se tak zazelená a oživí i jinak dostatečně pestrou fasádu. Hundertwasser toto dílo považoval za jeden z vrcholů své tvorby a dokonce na něj napsal oslavnou báseň. Přímo v domě sídlí kavárna, kde se lze občerstvit a odpočinout si od ruchu velkoměsta. Jsou tu i velmi stylové toalety, které jsou sice placené, ale jejich návštěva doplní poslední díl mozaiky zážitků při návštěvě Hundertwasserhausu. Další kavárna i s galerií a obchody se nachází přímo naproti domu a také se nese v duchu Hundertwasserova umění. [34] Adresa: Hundertwasserhaus Lowengasse 43 1030 Vídeň Rakousko

Café Museum ve Vídni Café Museum (Kavárna Muzeum) byl Loosův první realizovaný návrh. Stalo se tak tři roky po jeho návratu ze Spojených států a ve Vídni právě vrcholilo období secese. Není tedy divu, že jednoduchá fasáda kavárny a střídmě zařízený interiér způsobil mezi Vídeňáky rozruch. Dokonce kavárnu přezdívali „Café Nihilismus“. Díky své poloze (nedaleko Akademie výtvarných umění, Státní opery, Vysoké školy technické a Domu umělců) se však kavárna brzy stala oblíbeným místem, kde se scházeli umělci a literáti. Loos navrhoval také nábytek. Prostorný lokál byl vybavený židlemi z ohýbaného dřeva a stolky s mramorovou deskou, stěny byly obloženy zeleným plyšem. Takové zařízení pravděpodobně působilo velmi elegantně a přitom útulně (původní interiér se nedochoval). Vnější fasáda byla hladce bílá, bez dekoru a kontrastovala s jemným členěním omítky celého domu. Na začátku 30. let došlo v Café Museum k rozsáhlým úpravám. Autorem nového návrhu byl architekt Josef Zotti. Adolf Loos, který bydlel jen pár set metrů odtud, se tedy musel dožít toho, jak se jeho nejdůležitější rané dílo mění. (Sarnitz, 2004) Adresa: Café Museum Operngasse 7 1010 Vídeň Rakousko

38

2.1.4 Den čtvrtý

Čtvrtý den opouští turisté hotel Goldene Spinne v 9:00 hod. a jedou na prohlídku zámku Schönbrunn. V poledne autobus míří k Scheuovu a Steinerovu domu, kde proběhnou prohlídky pouze zvenku s výkladem průvodce. Poslední zastávkou na tomto zájezdě je Mollerův dům, kde asi v 14:30 hod. řekne průvodce svůj výklad opět zvenčí a pak následuje cesta zpět do Prahy, kam dorazí přibližně v 19:15 hod.

Zámek Schönbrunn ve Vídni Schönbrunn je název barokního zámku ve Vídni, který byl od druhé poloviny 18. století do roku 1918 letní rezidencí rakouských císařů. V zimním období dlela císařská rodina v Hofburgu. V blízkém okolí zámku se nacházejí rozlehlé zahradní prostory, které byly spolu se zámkem v roce 1996 zařazeny na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Celý komplex je obrovský a kromě samotného zámku a velkého přilehlého parku sestává ze Zoologické zahrady (Tiergarten), skleníků Palmenhaus a Wustenhaus, altánu Gloriette a Muzea kočárů (Wagenburg muzeum). Místo, na kterém byl zámek vystaven, si již na počátku 17. století oblíbil císař Matyáš. Tryskal zde tehdy pramen čerstvé vody, u kterého císař vztyčil sochu nymfy a nazval jej Schöner Brunnen (krásný pramen). Nechal zde vystavit i lovecký zámeček, který byl těžce poškozen Turky při druhém obléhání Vídně roku 1683. Později zde začal Johann Bernhard Fischer von Erlach na zakázku Karla VI. stavět ohromnou barokní rezidenci, která měla překonat Versailles francouzských králů. Karlova dcera Marie Terezie však měla po dobu válek o rakouské dědictví důležitější problémy než výstavbu nového Versailles a její oblíbený architekt Nicolo Pacassi plány realizoval v redukovaném měřítku. V roce 1830 se tu narodil císař František Josef, který svá poslední léta trávil výhradně v tomto zámku a také zde zemřel. Dva roky po jeho smrti, tedy v roce 1918, zde poslední císař Karel I. rezignoval a krátce nato zámek přešel do správy nové republiky a od té doby patří díky svému historickému významu, poloze a velkolepému architektonickému vybavení mezi hlavní pamětihodnosti Vídně. Zámek má 1440 místností a 200 kuchyní, z toho je jich zpřístupněno 45. Vnitřní vybavení je ve stylu rokoka (převážně bílé plochy s ornamenty ze 14-karátového lístkového zlata) a zahrnuje i české křišťálové lustry a kachlová kamna. Interiér zámku nabízí přehlídku obytných i ceremoniálních prostor objektu.

39

Gloriette zastává v současnosti funkci kavárny, odkud je výborný výhled na celý zámecký areál i město v pozadí. Po šálku tradiční vídeňské kávy lze navštívit Schönbrunnskou zoologickou zahradou, která je nejstarším ZOO na světě. Zdejším chovatelům se podařila celá řada ojedinělých zoologických úspěchů, například se zde přirozenou cestou narodila první panda v Evropě nebo první slůně v zajetí (do té doby byli zoologové přesvědčeni, že se sloni v zajetí nerozmnožují). V nedalekých sklenících Palmenhaus (Palmový dům) a Wüstenhaus (Pouštní dům) jsou k vidění nejrůznější botanické exponáty. V pavilonu Palmenhaus jsou rostliny z pralesů všech kontinentů, je to poslední a největší expozice svého druhu v Evropě. Budova Wüstenhaus je bývalý Schmetterlinghaus (Motýlí dům) a návštěvník zde může vidět ukázky životního prostředí v pouštních oblastech Afriky, Asie a Ameriky. Nachází se zde také jedinečná sbírka kaktusů a sluneční hodiny z roku 1904. Poslední atrakcí areálu je Muzeum císařských kočárů (Wagenburg muzeum), kde lze obdivovat sbírku nejrůznějších povozů z dob habsburské monarchie, například kočáry, saně, vozy a nosítka s veškerými postroji, řemením, čabrakami a výzdobou. [35] Ceny vstupenek se rozlišují podle druhu prohlídky. Návštěvníci si mohou zvolit tři trasy prohlídky, a to Imperial Tour (s audioprůvodcem nebo s tištěným popisem cesty, do 22 místností), Grand Tour I. (s audioprůvodcem nebo s tištěným popisem cesty, do 40 místností), nebo Grand Tour II. (s průvodcem, do 40 místností). Vstupné na Imperial Tour je pro dospělé 9,50 €, děti (6–18 let) 6,50 €, studenty (19–25 let) a postižené 8,50 €, školní skupiny (6–18 let) 4,90 € a s vídeňskou kartou 9,50 €. Vstupné na Grand Tour I. je pro dospělé 12,50 €, děti (6–18 let) 8,90 €, studenty (19–25 let) a postižené 11,40 €, školní skupiny (6–18 let) 7,90 € a s vídeňskou kartou 11,40 €. Vstupné na Grand Tour II. je pro dospělé 14,40 €, děti (6–18 let) 9,90 €, studenty (19–25 let) a postižené 12,90 €, školní skupiny (6–18 let) 8,90 € a s vídeňskou kartou 12,90 €. [37] Zámek je otevřen denně, od 1. dubna do 30. června v době od 8:30 do 17:00 hod., od 1. července do 31. srpna v době od 8:30 do 18:00 hod., od 1. září do 31. října v době od 8:30 do 17:00 hod. a od 1. listopadu do 31. března v době od 8:30 do 16:30 hod. Zámecký park je otevřen od 1. dubna do 31. října od 6:00 hod. a od 1. listopadu do 31. března od 6:30 hod. Zavírací doba parku se pohybuje během roku od 17:30 až do 21:00 hod. [38] Adresa: Schloss Schönbrunn Schönbrunner Schlossstrase 1130 Vídeň Rakousko 40

Haus Scheu ve Vídni Scheuův dům je jedna z prvních obytných realizací Adolfa Loose ve Vídni. Až nezvykle modulový dům velmi dobře využívá pochozích teras, které významnou měrou rozšiřují obytný prostor a poskytují další příklad propojení exteriéru s interiérem. Jasný dispoziční koncept se promítá i na fasádu – vertikála schodiště a jednotlivá patra jsou ústředním konceptem domu. V nejvyšším podlaží se nachází samostatný byt. I přesto, že stavebník nerealizoval všechny mistrovy prostorové objevy (různé výšky místností, vertikální kontinuální prostory, systémy schodišť aj.), lze Scheuův dům zařadit ke klasickým ukázkám Loosových moderních vil. [39] Většina Loosových rodinných domů se vyznačuje dvěma principy: Raumplanem a terasovým uspořádáním. Scheuův dům je ale také jedním z prvních manifestačních projevů architektury plochých střech. Budova má čtyři podlaží: prosvětlený suterén, reprezentační podlaží, ložnicové podlaží s předsazenou terasou a garsonku také s terasou. Dnes se tento dům po generální sanaci z 80. let jeví zvnějšku téměř ve své originální podobě. V interiéru byly provedeny drobné adaptace. Kdysi haněný dům, přirovnávající se k alžírským chatrčím, patří dnes k významným dílům vídeňské architektury. (Sarnitz, 2004) Adresa: Larochegasse 2 1130 Vídeň Rakousko

Steiner Haus ve Vídni Steinerův dům je prezentován jako podstatný přínos pro vývoj moderní architektury. Hladce omítnutá fasáda do zahrady s velkými okny, jakož i nepravidelně rozčleněná okna z šikmého pohledu, se staly vzorem pro bílý bez ornamentů pojatý stavební objekt moderny. Mnozí interpreti považovali dům za moderní, protože fasáda byla bez ornamentů. Pojetí interiéru však bylo přímým protikladem této moderny: orientální koberce s anglickým nábytkem, temně hnědé stropní trámy a táflování z dubového dřeva. Kontrasty domu byly dány architektonickou filozofií Adolfa Loose. Městské bydlení se podle Loose realizuje v interiéru domu. Okna zde slouží pouze obecnému osvětlení, nikoli však výhledu – v protikladu ke klasické moderně. (Sarnitz, 2004) Tento dům si nechala navrhnout rakouská malířka Lilly Steiner. Jako jedna z prvních tak mohla okusit mistrův Raumplan. Dům se sice tváří do ulice jako dvoupatrový, pohled ze zahrady však poodhalí ještě jedno podkrovní patro. Střecha domu je segmentová krytá 41

plechovou krytinou. Okenní otvory jsou navrženy nikoli podle vnějšího působení, nýbrž dle nároků vnitřního provozu. V současnosti slouží vila svému účelu, tedy bydlení. Na rozdíl od brněnské vily Tugendhat nebo Müllerovy vily v Praze bohužel není přístupná veřejnosti. Každopádně je ale obdivuhodné, že ve své době výstřední dům, na který se někteří lidé dívali skrz prsty, je schopen i po 100 letech plnit svou funkci. [40] Adresa: Sankt Veit Gasse 10 1130 Vídeň Rakousko

Mollerův dům ve Vídni Tento dům dnes souží jako rezidence Izraelského velvyslanectví a je pod zvláštní ochranou, proto tu nelze fotografovat. Nosné jsou jen vnější zdi domu, tím bylo umožněno aplikovat v interiéru princip Raumplanu, tedy vzájemné prolínání místností na různých úrovních. Uspořádání prostoru je podobně mistrovské jako u Müllerovy vily v Praze. Zvlášť překvapivý je výstup do prvního patra, od vstupu až k hale pětkrát mění směr o devadesát stupňů. Odtud se vchází do obytné místnosti situované směrem do zahrady (hudební pokoj) a do jídelny, nebo se po několika schodech lze dostat do sedacího kouta nebo do malého pánského pokoje (pracovna). Ze sedacího kouta se dá přehlédnout celá hloubka domu až k terase a do zahrady. Zároveň ale okno umožňuje pohled na ulici, takže se tento malý sedací koutek stává vlastním centrem celého domu. V dynamickém okolí haly s různými schůdky, balustrádami a zábradlími používá Loos výrazné barvy, zatímco pro obytnou místnost (hudební pokoj) a jídelnu jsou určeny různé druhy dřeva. Stěny hudebního pokoje jsou obloženy překližkou z okumé, parketová podlaha je z makasaru. Jídelna má rovněž obklad z okumé, pilastry a sokl jsou obloženy travertinem. První patro, kde jsou ložnice, je celé na stejné úrovni. Z příčné chodby je přístup do pěti ložnic a prostorné koupelny. Většina dělicích stěn je „ze dřeva“, tvoří je skříňové stěny. Malým točitým schodištěm se přichází do druhého patra se dvěma místnostmi a velkou střešní terasou. (Sarnitz, 2004) Adresa: Starkfriedgasse 19 1180 Vídeň Rakousko 42

2.2 Itinerář prohlídek jednotlivé

jednotlivý

skutečný

vzdálenosti v km

čas v hod.

průběžný čas v hod.

Praha, parkoviště – sraz

-

-

8:00

parkoviště – odjezd

-

-

8:30

parkoviště – Müllerova vila

2

0:30

9:00

prohlídka Müllerovy vily

-

2:00

11:00

Müllerova vila – Winternitzově vila

7

0:30

11:30

prohlídka Winternitzově vily

-

0:30

12:00

207

2:00

14:00

prohlídka zámečku Viktora Bauera

-

1:30

15:30

zámeček V. Bauera – Jiráskova ul.

3

0:15

15:45

prohlídka Jiráskovy ul.

-

0:30

16:15

Jiráskova ul. – Alešova ul.

4

0:15

16:30

prohlídka Alešovy ul.

-

0:30

17:00

Alešova ul. – hotel Continental

4

0:15

17:15

1. den

Praha – Brno

227 km

5,5 hod. čekací doba

2. den hotel Continental – odjezd

-

-

9:30

hotel Continental – vila Tugendhat

2

0:30

10:00

prohlídka vily Tugendhat

-

1:00

11:00

vila Tugendhat – Petrov

3

0:30

11:30

prohlídka Petrova, rozchod

-

1:30

13:00

Petrov – hrad Špilberk

2

0:15

13:15

prohlídka hradu Špilberk

-

2:00

15:15

hrad Špilberk – Hrušovany u Brna

20

0:45

16:00

prohlídka cukrovaru a vily v Hruš.

-

1:00

17:00

120

2:00

19:00

Hrušovany – Vídeň, hotel G. Spinne

147 km

43

5,5 hod. čekací doba

3. den hotel Goldene Spinne – odchod

-

-

9:00

hotel G. Spinne – Goldman & Salatsch 2

0:20

9:20

prohlídka Goldman & Salatsch

-

0:40

10:00

prohlídka hradu Hofburg

-

2:00

12:00

hrad Hofburg – American Bar

1

0:15

12:15

prohlídka American Bar

-

0:30

12:45

prohlídka Stephansdom, rozchod

-

1:30

14:15

Stephansdom – Hundertwasserhaus

2

0:30

14:45

prohlídka Hunderwasserhaus

-

0:30

15:15

Hundertwasserhaus – Café Museum

3

0:45

16:00

prohlídka Café Museum

-

0:30

16:30

Café Museum – hotel Goldene Spinne 2

0:30

17:00

0 km (vše pěšky)

12 hod. čekací doba

4. den hotel Goldene Spinne – odjezd

-

-

9:00

hotel G. Spinne – zámek Schönbrunn

7

0:45

9:45

prohlídka zámku Schönbrunn

-

2:15

12:00

zámek Schönbrunn – Haus Scheu

3

0:30

12:30

prohlídka Haus Scheu

-

0:30

13:00

prohlídka Steiner Haus

-

0:30

13:30

Steiner Haus – Mollerův dům

10

1:00

14:30

prohlídka Mollerova domu

-

0:30

15:00

350

4:15

19:15

-

0:15

19:30

Vídeň – Praha Praha, parkoviště – vybalování

370 km

44

4 hod. čekací doba

2.3 Kalkulace Kalkulace zájezdu vychází z časových harmonogramů, itineráře, způsobu dopravy a ostatních služeb zajišťujících konání zájezdu. Kalkulací se rozumí stanovení vlastních nákladů (co se musí zaplatit, aby se zájezd uskutečnil) a cena na jednoho účastníka zájezdu. Náklady se dělí na přímé a nepřímé.

2.3.1 Nepřímé náklady Nepřímé náklady jsou společné náklady na celou skupinu, které se musí vynaložit na zájezd bez ohledu na skutečný počet účastníků. Musí se vždy uhradit, mají pořád stejnou výši, nemění se, i když se někdo neúčastní. Patří sem kalkulace cen dopravy, kalkulace nákladů na průvodce a akce za pevné ceny. Z nepřímých nákladů se počítá riziko neobsazenosti, které je 20 %. Zájezdu se má účastnit 40 lidí. Cena zájezdu na jednu osobu se ale bude počítat pro obsazení 32 účastníky. 20 % z 40 = 8 40 – 8 = 32 účastníků zájezdu při 20% riziku neobsazenosti

2.3.1.1

Kalkulace cen dopravy

Do kalkulace cen silniční dopravy patří: náhrada za ujeté kilometry, náhrada za čekání, náklady na druhého řidiče, ubytování a stravné řidičů, rozdíl v ceně nafty, silniční poplatky, poplatky za parkování a ostatní náklady.

a) Náhrada za ujeté kilometry Náhrada za ujeté kilometry se vypočte: (počet plánovaných km + objížďky) x sazba za 1 km Spočítané plánované km se musí navýšit o 10 % na neplánované km (objížďky) Plánované km = 227 + 147 + 370 = 744 km 10 % z 744 = 74,4 km Sazba za 1 km je 23 Kč. [43] Náhrada za ujeté km = (744 + 74,4) x 23 = 18 823,2 Kč

45

b) Náhrada za čekání Čekací doba se platí od 6:00 do 18:00 hod. během dnů na zájezdu, kdy autobus není používán (nesmí být v provozu). Přes noc se čekací doba neplatí. Čekací doba = 5,5 + 5,5 + 12 + 4 = 27 hodin Během zájezdu je čekací doba celkem 27 hodin, přičemž se jeden den (12 hodin) autobus nevyužívá vůbec, proto je cena dohodnuta s dopravcem na poloviční sazbu. Cena za 1 hodinu je 130 Kč. [43] Náhrada za čekání = (15 x 130) + (12 x 65) = 2 730 Kč

c) Náklady na druhého řidiče Patří sem mzda druhého řidiče, která je stanovena dopravcem. Na tomto zájezdu je však pouze jeden řidič, jehož mzda je zahrnuta v ceně autobusu. Náklady na druhého řidiče jsou tedy 0 Kč.

d) Ubytování a stravné řidičů Na zájezdu je jeden řidič, který má stejné ubytování jako účastníci zájezdu, tedy v Brně v hotelu Continental za 1 650 Kč za noc a ve Vídni v hotelu Goldene Spinne, kde jsou dvě noci, za 58 € za noc. Aktuální kurz je 1 € = 25,39 Kč. [44] 58 x 25,39 = 1 472,62 Kč Ubytování řidiče = 1 650 + (2 x 1 472,62) = 4 595,24 Kč

Při tuzemském zájezdu je stravné pro řidiče započítáno do sazby za ujetý kilometr (vyplácí dopravce). Nárok na plnou sazbu zahraničního stravného má řidič při pobytu v zahraničí delším než 12 hodin, jinak dostává alikvotní (poměrnou) část. Základní sazba stravného v Rakousku je 45 €. [45] 2. den – 6 hod.: (45 : 24) x 6 = 11,25 € 3. den – 24 hod.: 45 € 4 den. – 16 hod.: 45 € Stravné řidiče = 11,25 + 45 + 45 = 101,25 € = 2 570,74 Kč

Ubytování a stravné řidiče = 4 595,24 + 2 570,74 = 7 165,98 Kč

46

e) Rozdíl v ceně nafty Dopravce má v sazbě zahrnutou aktuální cenu nafty v České republice, ale v zahraničí jsou ceny vyšší, proto se počítá rozdíl. Ale vzhledem k tomu, že průměrný dojezd na jednu nádrž je 800 km a na zájezdu se ujede kolem 744 km, tak se žádná nafta v zahraničí nekupuje. Rozdíl v ceně nafty je tedy 0 Kč.

f) Silniční poplatky Patří sem poplatky za užívání některých druhů komunikací nebo poplatky za průjezdy tunelem, průsmykem, přes most, za vjezd do center měst apod. Na trase zájezdu je zpoplatněna dálnice D1, přes kterou autobus jede napřed z Prahy do Brna a zpátky z Brna do Prahy. Mýtné na dálnici D1 činí 439,11 Kč na jednu cestu. [46] Silniční poplatky = 439,11 x 2 = 878,22 Kč

g) Poplatky za parkování Autobus na zájezdu parkuje pokud možno na nezpoplatněných parkovištích nebo u hotelu. Nicméně se počítá s přibližnými poplatky za parkování, kdyby nebylo nikde místo. Poplatky za parkování = 500 Kč

h) Ostatní náklady Ostatní náklady se počítají pouze tehdy, jsou-li účtovány dopravcem, např. poplatek za trajekt, fax, telefon. Na tomto zájezdu jsou ostatní náklady 0 Kč.

Náklady na dopravu = 18 823,2 + 2 730 + 7 165,98 + 878,22 + 500 = 30 097,4 Kč Cena dopravy se navyšuje ještě o daň z přidané hodnoty. V České republice je DPH 20 %. 20 % z 30 097,4 = 6 019,48 Kč Kalkulace cen dopravy = 30 097,4 + 6 019,48 = 36 116,88 Kč

2.3.1.2

Kalkulace nákladů na průvodce

Patří sem jeho mzda, ubytování, stravné a vstupné do objektů na zájezdu. a) Mzda průvodce je 1 000 Kč na den, zájezd trvá za 4 dny. Mzda průvodce = 1 000 x 4 = 4 000 Kč 47

b) Ubytování průvodce je stejné jako mají účastníci zájezdu, tedy v Brně v hotelu Continental za 1 650 Kč za noc a ve Vídni v hotelu Goldene Spinne, kde jsou dvě noci, za 58 € za noc. Aktuální kurz je 1 € = 25,39 Kč. [44] 58 x 25,39 = 1 472,62 Kč Ubytování průvodce = 1 650 + (2 x 1 472,62) = 4 595,24 Kč

c) Stravné má průvodce v České republice, kde pracuje více jak 18 hodin, proplaceno na 138 Kč. Ale 2.–4. den má stravné krácené o 25 % za snídani, kterou dostane v hotelu. Základní sazba stravného v Rakousku je 45 €. [45] 1. den: 138 Kč 2. den: 25 % z 138 = 34,5 Kč 138 – 34,5 = 103,5 Kč 3. den: 25 % z 45 = 11,25 € 45 – 11,25 = 33,75 € 33,75 x 25,39 = 856,9 Kč 4. den: 856,9 Kč Stravné průvodce = 138 + 103,5 + 856,9 + 856,9 = 1 955,3 Kč

d) Vstupné se platí do těchto objektů: Müllerova vila (300 Kč), Vila Tugendhat (80 Kč), Hrad Špilberk – kasematy (70 Kč) a rozhledna (30 Kč), Schönbrunn (9,50 € = 241,2 Kč). Vstupné do objektů = 300 + 80 + 70 + 30 + 241,2 = 721,2 Kč

Kalkulace nákladů na průvodce = 4 000 + 4 595,24 + 1 955,3 + 721,2 = 11 271,74 Kč

2.3.1.3

Akce za pevné ceny

Patří sem vstupenky na akce, kde je potřeba dopředu nakoupit lístky pro plánovaný počet účastníků, např. na koncerty, divadlo, sportovní utkání apod. Počítají se bez ohledu na to, kolik účastníků poté doopravdy pojede. Na zájezdu nejsou zařazeny žádné akce, na které by se musely nakoupit vstupenky dopředu. Účastníci zájezdu navštíví pouze památky, na které se dají zakoupit lístky na místě, které si koupí sami podle toho, zda se rozhodnou památku navštívit či dají přednost odpočinku. Turisté si tedy s sebou musí vzít ještě nějaké peníze na vstupné. Náklady na akce za pevné ceny jsou 0 Kč.

48

2.3.2 Přímé náklady Přímé náklady jsou stanoveny přímo na jednotlivé účastníky zájezdu. Pokud se někdo neúčastní, náklady na tuto osobu je možné reklamovat nebo je neuhrazovat. Patří sem ubytování a stravování účastníků, pojištění účastníků a kurzové riziko.

2.3.2.1

Ubytování a stravování účastníků

Na zájezd pojede pravděpodobně 40 účastníků. Ubytování je v Brně v hotelu Continental a ve Vídni v hotelu Goldene Spinne, kde jsou dvě noci. Stravování mají účastníci zájezdu pouze v podobě snídaně v hotelu, další stravu si zajišťují sami. Ubytování v hotelu Continental stojí 1 650 Kč za noc a v hotelu Goldene Spinne 58 € za noc. Aktuální kurz je 1 € = 25,39 Kč. [44] 58 x 25,39 = 1 472,62 Kč Ubytování a stravování = 1 650 + (2 x 1 472,62) = 4 595,24 x 40 = 183 809,6 Kč

2.3.2.2

Pojištění účastníků

Pojištění účastníků zájezdu není v ceně zahrnuto, turisté si ho mohou přikoupit.

2.3.2.3

Kurzové riziko

Kurzové riziko se počítá při zahraničních zájezdech, má poskytnout předem objednané služby za kalkulovanou cenu i při změnách devizového kurzu o více než 10 % oproti stavu při vypsání ceny zájezdu. V zahraniční měně se platí hotel Goldene Spinne ve Vídni, který stojí 58 € za noc. Zájezdu se účastní 40 turistů, kteří v hotelu stráví 2 noci. Aktuální kurz je 1 € = 25,39 Kč. [44] 58 x 2 x 40 = 4 640 € 4 640 x 10 % = 464 x 25,39 = 11 780,96 Kč 11 780,96 : 40 = 294,52 Kč 58 x 25,39 = 1 472,62 Kč Kurzové riziko = 1 472,62 + 294,52 = 1 767,14 Kč

49

2.3.3 Realizace CK Realizace CK, tedy marže, se počítá na závěr kalkulace. Jedná se o přirážku ve výši 30 % k celkovým nákladům. Mají se z ní pokrýt režijní nálady, povinné pojištění proti úpadku a kalkulovaný zisk. Celkové náklady = 36 116,88 + 11 271,74 + 183 809,6 + 1 767,14 = 232 965,36 Kč 30 % z 232 965,36 = 69 889,61 Kč Realizace CK = 232 965,36 + 69 889,61 = 302 854,97 Kč

2.3.4 Cena zájezdu Cena zájezdu na jednu osobu se vypočte vydělením celkových nákladů včetně marže počtem účastníků, který vyšel z rizika neobsazenosti, tedy 32 účastníky zájezdu. Výsledná částka se ještě navýší o daň z přidané hodnoty ve výši 20 %. 302 854,97 : 32 = 9 464,22 Kč 20 % z 9 464,22 = 1 892,84 Kč Cena zájezdu = 9 464,22 + 1 892,84 = 11 357,06 Kč zaokrouhleno na 11 360 Kč

50

2.4 Nabídka zájezdu cestovním kancelářím Zájezd po stavbách Adolfa Loose a dalších památkách nejen moderní architektury byl v Brně nabídnut sedmi CK a třem CA (dále jen „CK“) formou informačního letáku. Poté jim byl předložen dotazník s pěti otázkami, ve kterých projevovali svůj zájem a názor na vytvořený zájezd. Výsledek je vyhodnocen v tabulkách a grafech a následně popsán.

1. Chtěli byste rozšířit svou nabídku poznávacích zájezdů? a) ano b) ne c) máme jich dostatek, ale nebráníme se rozšiřování nabídky

Tabulka č. 1: Rozšiřování nabídky poznávacích zájezdů

Odpovědi

Počet odpovědí

a

3

b

5

c

2

1. Chtěli byste rozšířit svou nabídku poznávacích zájezdů? c a

b Obrázek č. 7: Rozšiřování nabídky poznávacích zájezdů

Z průzkumu vyplynulo, že polovina dotazovaných CK má dostatek poznávacích zájezdů, ale nebrání se rozšiřování nabídky. Přibližně třetina CK by chtěla rozšířit svou nabídku a zbývající CK nemají zájem o rozšiřování nabídky.

51

2. Je pro Vás daná cena zájezdu příliš vysoká? a) ano b) ne c) přiměřená

Tabulka č. 2: Cena zájezdu

Odpovědi

Počet odpovědí

a

9

b

0

c

1

2. Je pro Vás daná cena zájezdu příliš vysoká? c b

a Obrázek č. 8: Cena zájezdu

Pro naprostou většinu CK je vypočítaná cena zájezdu příliš vysoká, pouze pro jednu CK je cena zájezdu přiměřená.

52

3. Co byste změnili na realizaci zájezdu? a) jiné památky, jiného autora b) cena c) délku zájezdu d) realizační zajištění e) jiné

Tabulka č. 3: Realizace zájezdu

Odpovědi

Počet odpovědí

a

3

b

8

c

1

d

3

e

2

3. Co byste změnili na realizaci zájezdu? e

a

d

c b

Obrázek č. 9: Realizace zájezdu

V této otázce mohli zástupci CK zaškrtnout více možností, které byly následně sečteny dohromady. Nejvíce uváděnou odpovědí na změnu realizace zájezdu byla cena. Dále by CK změnily zařazené památky na zájezdu nebo tématického autora staveb, který se pojí s celým zájezdem. Stejný počet odpovědí má i realizační zajištění, což zahrnuje například způsob dopravy, ubytování apod. Jedna CK by zájezd zkrátila a dvě CK ještě uvedly, že by zájezd zrealizovaly více kompletně, třeba včetně pojištění účastníků, vstupů do objektů apod. Přičemž uvedly i příliš vysokou cenu, tudíž by se neměla ještě výrazněji navýšit.

53

4. Myslíte, že je reálné tento zájezd prodávat? a) ano b) ne c) možná, s nějakými úpravami

Tabulka č. 4: Reálný prodej zájezdu

Odpovědi

Počet odpovědí

a

2

b

5

c

3

4. Myslíte, že je reálné tento zájezd prodávat? a c

b

Obrázek č. 10: Reálný prodej zájezdu

Polovina CK se domnívá, že tento zájezd není reálné uskutečnit a prodávat. Třetina CK si myslí, že je snad reálné tento zájezd prodávat, ale s určitými úpravami. Zbytek považuje za nereálné tento zájezd nabídnout turistům.

54

5. Zaujal Vás návrh zájezdu natolik, že byste jej sami chtěli prodávat? a) ano b) ne c) možná, s nějakými úpravami

Tabulka č. 5: Zájem o zájezd

Odpovědi

Počet odpovědí

a

0

b

8

c

2

5. Zaujal Vás návrh zájezdu natolik, že byste jej sami chtěli prodávat? a c

b

Obrázek č. 11: Zájem o zájezd

Většinu CK návrh zájezdu nezaujal a nechtěly by jej realizovat, a to převážně z důvodu vysoké ceny zájezdu, jinak nápad považovali za zajímavý. Dvě CK by se o zájezd zajímaly více s provedením jistých úprav zájezdu.

55

Závěr Člověk by měl stále poznávat nová místa a jejich kulturu a obohacovat se o nové poznatky a zkušenosti, pokud to jde. Na dnešním trhu je nepřeberné množství nabízených poznávacích zájezdů. Autorka bakalářské práce si vybrala téma zpracování zájezdu vzhledem ke svému oboru a zaměření, které si přímo vyžaduje tyto znalosti. Cíl práce seznámit s životem a dílem architekta Adolfa Loose a vytvořit zájezd po jeho stavbách byl splněn. V teoretické části je popsán život Adolfa Loose a podrobněji charakterizována nejen jeho tvorba, ale i jeho postoje a názory na umění. Praktická část obsahuje komplexní zájezd po Loosových stavbách, včetně programu, itineráře a kalkulace zájezdu. Čtyřdenní poznávací autokarový zájezd, který se odehrává v Praze, Brně a ve Vídni, stojí 11 360 Kč na osobu. Výsledek práce byl shrnut v podobě informačního letáku na tento zájezd a společně s dotazníkem byl nabídnut sedmi cestovním kancelářím a třem cestovním agenturám v Brně. Většina CK by měla zájem o rozšíření nabídky poznávacích zájezdů, ale vypočítaná cena je pro ně příliš vysoká. Dále by změnily nějaká realizační opatření, například ubytování či délku zájezdu. Polovina dotazovaných CK se domnívá, že prodávat tento zájezd by bylo nereálné. Zbývající CK považovaly za reálné zájezd prodávat, ale ještě s určitými úpravami. Většinu CK návrh zájezdu bohužel nezaujal a samy by jej nechtěly realizovat, a to převážně z důvodu vysoké ceny zájezdu, ovšem nápad považovaly za zajímavý. Dvě CK by se o zájezd zajímaly více s provedením jistých úprav zájezdu. Praktické využití tedy tato práce mít nejspíše nebude, ale byla autorce užitečným přínosem a shrnutím důležitých znalostí v oboru.

56

Seznam literatury HAAS, Felix. Architektura 20. století. 2. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1980. 645 s. 14-706-80

SARNITZ, August. Adolf Loos: 1870 – 1933: architekt, kritik, dandy. Praha: Slovart, 2004. 96 s. ISBN 80-7209-613-3

SZADKOWSKA, Maria. Adolf Loos – dílo v českých zemích. Praha: Muzeum hlavního města Prahy: KANT, 2009. 391 s. ISBN 978-80-85394-63-4

57

Seznam internetových zdrojů [1] Osobnosti [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://zivotopis.osobnosti.cz/adolf-loos.php [2] Müllerova vila [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.mullerovavila.cz/Architekt.html [3] Artmuseum [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=692 [4] E-architekt, architektura online [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: http://www.e-architekt.cz/index.php?KatId=24&PId=564 [5] Tvůj dům [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.tvujdum.cz/dum-stavba/architektura/slavni-architekti-adolf-loos-mullerovavilla.aspx [6] Modernista [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.modernista.cz/czech/ma_loos.html [7] Česká televize [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: http://www.ct24.cz/kalendarium/26189-zemrel-architekt-adolf-loos-prukopnikevropskeho-funkcionalismu [8] E-architekt, architektura online [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: http://www.earch.cz/clanek/4707-znamy-i-neznamy-svet-adolfa-loose.aspx [9] Česká televize [online]. [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: http://www.ct24.cz/kultura/30520-adolf-loos-navrhl-take-dum-bez-oboci [10] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Adolf_Loos [11] Archiweb [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=86 [12] Archiweb [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=5980&type=1 [13] Oficiální stránky města Jihlavy [online]. [cit. 2010-04-14]. Dostupný z WWW: http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=468511 [14] Turistik [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.turistik.cz/cz/kraje/hlavni-mesto-praha/okres-hlavni-mesto-praha/praha-okreshlavni-mesto-praha/mullerova-vila 58

[15] Müllerova vila [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.mullerovavila.cz/?q=node/24 [16] Müllerova vila [online]. [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.mullerovavila.cz/Informace.html [17] Slavné vily [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: http://www.slavnevily.cz/vily/brno/baueruv-zamecek [18] Hotel Continental Brno [online]. [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: http://www.continentalbrno.cz/CZ/1 [19] Hotel Continental Brno [online]. [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: http://www.continentalbrno.cz/CZ/7 [20] Vila Tugendhat [online]. [cit. 2010-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.tugendhat.eu/cz/studijni-a-dokumentacni-centrum.html [21] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-04-26]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vila_Tugendhat [22] Turistické regiony ČR [online]. [cit. 2010-04-26]. Dostupný z WWW: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=22091 [23] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla [24] Římskokatolická farnost u kostela sv. Petra a Pavla Brno [online]. [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: http://www.katedrala-petrov.cz/kontakt.html [25] Hrad Špilberk [online]. [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: http://www.spilberk.cz/index.php?pg=zobraz&co=historie-hradu [26] Hrad Špilberk [online]. [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: http://www.spilberk.cz/index.php?pg=zobraz&co=spilberske-kasematy [27] Hrad Špilberk [online]. [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: http://www.spilberk.cz/index.php?pg=oteviraci-doba&typ=1&om=13&nad=13 [28] Hrad Špilberk [online]. [cit. 2010-04-29]. Dostupný z WWW: http://www.spilberk.cz/index.php?pg=oteviraci-doba&typ=1&om=26&nad=26 [29] Obecní úřad Hrušovany [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.hrusovanyubrna.cz/o-obci/loosova-vila-dum-viktora-bauera [30] Vienna Hotel Start [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.viennahotelstart.com/hotels/wien/hotel-goldene-spinne/hotelich-obecne.cs.html

59

[31] Orbion [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupný z WWW: http://mesta.orbion.cz/viden/hofburg [32] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stephansdom [33] Stephansdom [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.stephanskirche.at/index.jsp?menuekeyvalue=11&langid=1 [34] Města světa [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.mestasveta.cz/viden/zajimava-mista/hundertwasserhaus [35] Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sch%C3%B6nbrunn [36] Města světa [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.mestasveta.cz/viden/pamatky/zamek-schonbrunn [37] Schloß Schönbrunn [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.schoenbrunn.at/besucherinfo/preise/schloss-tickets.html [38] Schloß Schönbrunn [online]. [cit. 2010-05-05]. Dostupný z WWW: http://www.schoenbrunn.at/besucherinfo/oeffnungszeiten.html [39] Archiweb [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=19&action=show&id=243 [40] Archiweb [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=245 [41] Mapy Seznam [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupný z WWW: http://www.mapy.cz [42] Mapy Google [online]. [cit. 2010-05-10]. Dostupný z WWW: http://maps.google.cz [43] Uchytilcz, autobusová doprava [online]. [cit. 2010-05-11]. Dostupný z WWW: http://www.uchytil.cz/cenik.html [44] Kurzy, finanční portál [online]. [cit. 2010-05-13]. Dostupný z WWW: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/ [45] Ministerstvo financí České republiky [online]. [cit. 2010-05-13]. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/cestovni_nahrady_50998.html [46] Premid, Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. [cit. 2010-05-13]. Dostupný z WWW: http://www.premid.cz/index.php?id=291&L=3

60

Seznam příloh Příloha č. 1: Informační leták – zájezd po stavbách Adolfa Loose......................................62 Zdroj: vlastní tvorba

Příloha č. 2: Dotazník – zájem o zájezd po stavbách Adolfa Loose....................................64 Zdroj: vlastní tvorba

61

Příloha č. 1: Informační leták – zájezd po stavbách Adolfa Loose Zájezd po stavbách Adolfa Loose je poznávací, autokarový, trvá 4 dny a je s odborným průvodcem. Vzhledem k širokému rozmístění Loosových děl se zájezd odehrává v několika městech, po kterých se cesta ubírá. Turisté během zájezdu navštíví nejen významné stavby Adolfa Loose, ale i další památky moderní architektury, jíž byl představitelem a také předchůdcem. Zájezd zahrnuje i významné památky postavené v dřívějších dobách, které jsou zásadními dominantami navštívených měst a které nesmí chybět při jejich návštěvě. Program zájezdu:

1. den Program čtyřdenního zájezdu začíná v Praze, kde je v 8:00 hod. sraz na parkovišti v ulici U Prašného mostu v Hradčanech. Průvodce si zkontroluje účastníky zájezdu a podá jim základní informace o průběhu dne. Přibližně v 8:30 hod. autobus vyráží z parkoviště na první prohlídku Loosova díla, a to Müllerovy vily ve Střešovicích, kde v 9:00 hod. začne prohlídka. Po skončení se v 11:00 hod. autobus přesune k Winternitzově vile na Smíchově, kterou turisté shlédnou pouze zvenku, kde jim průvodce řekne stručný výklad. Kolem poledne se zájezd přesouvá po dálnici D1 směrem na Brno, kde se přibližně v 14:00 hod. uskuteční prohlídka zámečku Viktora Bauera na Výstavišti. Poté se autobus přemístí na Jiráskovu ulici na Veveří, kde turisté shlédnou zvenku rodinný dům č. 26 stavěný ve stylu „domu s jednou zdí“, kde průvodce řekne svůj výklad. Následně proběhne prohlídka Alešovy ulice v Černých Polích opět s výkladem průvodce na ulici. Po 17:00 hod. autobus míří do čtyřhvězdičkového hotelu Continental v Brně, kde se turisté ubytují.

2. den Druhý den účastníci zájezdu opouští hotel Continental v 9:30 hod. a vydávají se na prohlídku známé brněnské vily Tugendhat (autor Ludwig Mies van der Rohe), která začíná v 10:00 hod. Poté se autobus přemístí na Petrov, kde mají turisté rozchod a mohou se kochat krásným výhledem na Brno, navštívit katedrálu sv. Petra a Pavla (sídlo brněnského biskupství) anebo jen relaxovat v parku. Sraz je v 13:00 hod., kdy následuje cesta na hrad Špilberk (založen českým králem Přemyslem Otakarem II.). Po prohlídce hradu se zájezd přesouvá do Hrušovan u Brna, kde přibližně v 16:00 hod. turisté shlédnou zvenku cukrovar

62

a vilu majitele cukrovaru Viktora Bauera s výkladem průvodce. Poté se autobus vydá na cestu do Rakouska do Vídně, kde se turisté kolem 19:00 hod. ubytují v tříhvězdičkovém hotelu Goldene Spinne.

3. den Třetí den odcházejí účastníci zájezdu v 9:00 hod. z hotelu a vydávají se na prohlídku města Vídně pěšky. První zastávkou je obchodní dům Goldman & Salatsch a poté následuje prohlídka hradu Hofburg (císařský palác), která začne přibližně v 10:00 hod. Po ní se turisté přemístí do American Baru a po jeho prohlídce je u Stephansdomu (sídelní kostel biskupa) kolem 12:45 hod. rozchod. Sraz je v 14:15 hod., kdy se vydají shlédnout Hundertwasserhaus (autor Friedrich Hundertwasser). Posledním cílem cesty je Café Museum, kam dorazí asi v 16:00 hod. a poté se odeberou zpět do hotelu Goldene Spinne.

4. den Čtvrtý den opouští turisté hotel Goldene Spinne v 9:00 hod. a jedou na prohlídku zámku Schönbrunn (autor Nicolo Pacassi). V poledne autobus míří k soukromým stavbám Scheuovu a Steinerovu domu, kde proběhnou prohlídky pouze zvenku s výkladem průvodce. Poslední zastávkou na tomto zájezdě je Mollerův dům, kde asi v 14:30 hod. řekne průvodce svůj výklad opět zvenčí. Tímto program zájezdu končí a autobus se vydá zpět na cestu do Prahy, kam dorazí přibližně v 19:15 hod.

Cena zájezdu za osobu je 11 360 Kč. Cena zahrnuje dopravu autobusem, ubytování v hotelu, stravu v podobě snídaně v hotelu, služby průvodce. Do ceny není zahrnuto pojištění účastníků a vstupné do objektů.

63

Příloha č. 2: Dotazník – zájem o zájezd po stavbách Adolfa Loose Dobrý den, Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru Cestovní ruch. Prosím Vás o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci na téma Cesta po stavbách Adolfa Loose, kde zpracovávám poznávací zájezd. Před vyplněním dotazníku si prosím přečtěte informační leták k vypracovanému zájezdu, kterého se dotazník týká. Průzkum je zcela anonymní. Výsledky dotazníku budou sloužit jen pro mé osobní účely k prohloubení dané tematiky a získání potřebných informací.

Děkuji za spolupráci.

Radka Korberová

1. Chtěli byste rozšířit svou nabídku poznávacích zájezdů? a) ano b) ne c) máme jich dostatek, ale nebráníme se rozšiřování nabídky

2. Je pro Vás daná cena zájezdu příliš vysoká? a) ano b) ne c) přiměřená

3. Co byste změnili na realizaci zájezdu? a) jiné památky, jiného autora b) cena c) délku zájezdu d) realizační zajištění e) jiné:

64

4. Myslíte, že je reálné tento zájezd prodávat? a) ano b) ne c) možná, s nějakými úpravami

5. Zaujal Vás návrh zájezdu natolik, že byste jej sami chtěli prodávat? a) ano b) ne c) možná, s nějakými úpravami

Děkuji za Váš čas.

65