VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Ú s t e c k é m a L i b e re c k é m k r a j i Bakalářská práce

Autor: Alexandra Milková Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, Ph.D. Jihlava 2014

Abstrakt MILKOVÁ, Alexandra: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu pro návštěvníky se zdravotním postižením v Ústeckém a Libereckém kraji. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 72 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Práce poukazuje na přínosy cestovního ruchu osob se zdravotním postižením a na organizace podporující cestovní ruch zdravotně postižených osob, charakterizuje pojmy sociální a přístupný cestovní ruch a zabývá se možností využití volného času osob se zdravotním postižením. Výsledky ukazují současný stav bezbariérově přístupných turistických cílů v Ústeckém a Libereckém kraji. Práce přispívá k pochopení specifických potřeb osob se zdravotním postižením a k poznání potřeby odstraňování bariér turistických cílů.

Klíčová slova Osoba se zdravotním postižením. Potenciál cestovního ruchu. Přístupný cestovní ruch. Sociální cestovní ruch.

Abstract MILKOVÁ, Alexandra: Evaluation of the tourism potential for visitors with physical disability in the regions of Ústí nad Labem and Liberec. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis: Ing. Ivica Binderová, PhD. Qualification level: Bachelor. Jihlava 2014. 72 pages. The aim of bachelor thesis is to analyse the potential of the Ústí nad Labem and Liberec regions for the development of tourism of people with physical disability. The thesis is focused not only on the benefits of tourism of people with physical disability but also on the organisations supporting tourism of people with physical disability, chracterises terms such as social and accessible tourism and deals with the free time opportunities of the people with physical disability. The results show the currant situation of wheelchair accessible destinations in regions Ústí nad Labem and Liberec. The thesis should bring a better understanding of special needs of people with physical disability and leads to the recognition of the necessity of barier elimination within the tourist destinations.

Key words Person with physical disability. Potential of tourism. Accessible tourism. Social tourism.

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za odborné vedení práce, cenné rady a věnovaný čas.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Copyright © 2014 Alexandra Milková

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 8 Seznam tabulek ........................................................................................................................... 9 Úvod ......................................................................................................................................... 10 1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením................................................ 11 1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením .......................................................... 11 1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ....... 12 1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a České Republice ............................................................................................................ 14 1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu........................................... 15 1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob ........... 18 1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením ..................................... 22 1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotní postižením ............... 22 1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením................... 24 1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě .................................................................................................. 25 2 Analýza potenciálu Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob ...................................................................................................... 29 2.1 Cíl a metodika zkoumání ........................................................................................... 29 2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob ..... 33 2.2.1 Přírodní atraktivity.............................................................................................. 33 2.2.2 Kulturně-historické atraktivity ........................................................................... 40 2.2.3 Kulturně-společenská zařízení............................................................................ 44 2.3 Realizační předpoklady.............................................................................................. 49 2.3.1 Ubytovací zařízení .............................................................................................. 49 2.3.2 Pohostinská zařízení ........................................................................................... 50 2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení .............................................................................. 51 2.3.4 Bezbariérová přeprava ........................................................................................ 53 2.3.5 Cestovní kanceláře a agentury ............................................................................ 56 2.4 Selektivní předpoklady .............................................................................................. 57 2.5 Zhodnocení potenciálu Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením............................................................................................. 58 Závěr ......................................................................................................................................... 61 Zdroje ....................................................................................................................................... 62 Seznam příloh ........................................................................................................................... 66

8

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet osob s handicapem na 800 milionů evropské populace v roce 2006 ............ 15 Tabulka 2: Počet osobo zdravotně postižených dle míry postižení v České republice roku 2007 .................................................................................................................................. 16 Tabulka 3: Počet atraktivit v Ústeckém a Libereckém kraji .................................................... 30 Tabulka 4: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob ..... 31 Tabulka 5: Hodnotící kritéria na úrovni krajů .......................................................................... 32 Tabulka 6: Bezbariérové stezky Ústeckého a Libereckého kraje ............................................. 34 Tabulka 7: Bezbariérově přístupné hrady, zámky a hradní zříceniny v Ústeckém a Libereckém kraji ........................................................................................................................................... 40 Tabulka 8: Bezbariérově přístupné církevní památky Ústeckého a Libereckého kraje ........... 43 Tabulka 9: Bezbariérově přístupná muzea a galerie v Ústeckém a Libereckém kraji ............. 44 Tabulka 10: Bezbariérově přístupná divadla a kina Ústeckého a Libereckého kraje ............... 47 Tabulka 11: Bezbariérově přístupná ubytovací zařízení v okresech Ústeckého a Libereckého kraje .......................................................................................................................................... 50 Tabulka 12: Bezbariérově přístupná pohostinská zařízení v okresech Ústeckého a Libereckého kraje .......................................................................................................................................... 51 Tabulka 13: Bezbariérově přístupná sportoviště Ústeckého a Libereckého kraje.................... 51 Tabulka 14: Počet bezbariérově přístupných železničních stanice a nástupiště dle stupnice Českých drah ............................................................................................................................ 54 Tabulka 15: Přehled autobusových linek s bezbariérově přístupným vozidlem dle okresů Ústeckého a Libereckého kraje................................................................................................. 55 Tabulka 16: Bodové hodnocení dle hodnotících kritérií .......................................................... 60

9

Úvod Cestovní ruch patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky. Za posledních sto let se cestovní ruch výrazně rozvinul a patří tak k nejvýznamnějším ekonomickým odvětvím vůbec. Stalo se tak i díky nárůstu fondu volného času a zrychlení dopravy. Osoby se zdravotním postižením se díky vysokému fondu volného času stávají stále významnější skupinou účastníků cestovního ruchu. Proto by na tento segment nemělo být provozovateli zařízení cestovního ruchu zapomenuto. V poslední době se objevuje snaha odstraňovat bariéry, které by znemožnily právě cestovní ruch osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl navazují výzkumné otázky. První otázkou zjišťujeme, jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Ústeckém a Libereckém kraji. Druhá otázka se týká propagace bezbariérových ubytovacích zařízení. Na možnosti využití volného času zdravotně postižených návštěvníků Ústeckého a Libereckého kraje se ptá třetí otázka. Poslední čtvrtá otázka zjišťuje, jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby ve sledovaných krajích. Teoretická část bakalářské práce se zabývá vysvětlením pojmů cestovní ruch, sociální cestovní ruch, vývojem sociálního cestovního ruchu. Definuje pojem osoba se zdravotním postižením a uvádí přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením. Praktická část bakalářské práce uvádí bezbariérově přístupné přírodní atraktivity, kulturněhistorické atraktivity, kulturně-společenská zařízení, ubytovací zařízení, pohostinská zařízení, sportovně-rekreační zařízení a dopravu příměstskou a městskou.

10

1 Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cestovní ruch patří k dynamicky se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky. Avšak ne pro všechny skupiny lidí platí stejné podmínky a možnosti účasti na cestovním ruchu. Pro osoby se zdravotním postižením je část atraktivit cestovního ruchu přístupná jen částečně nebo vůbec. V posledních letech roste snaha provozovatelů zařízení cestovního ruchu pochopit specifické potřeby zdravotně postižených osob. Jejich význam jako jedné z cílových skupin návštěvníků na trhu cestovního ruchu se neustále zvyšuje. Provozovatelé zařízení cestovního ruchu mají zájem pomocí stavebních úprav, vyškolením personálu či zavedením různých pomůcek vytvářet možnosti cestování. Lepší přístupnost přináší řadu výhod. Zdravotně postižené osoby jsou většinou časově flexibilní a mají zájem cestovat i mimo sezonu, což umožňuje překlenout sezónní výkyvy ve využívání kapacit v destinacích. Orientace na podporu cestovního ruchu zdravotně postižených osob přináší destinacím také řadu ekonomických výhod.

1.1 Cestovní ruch osob se zdravotním postižením Cestovním ruchem se rozumí způsob uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky, lázeňské léčby a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné prostředí ve volném čase obyvatelstva. Je to přemístění osob z místa trvalého bydliště do místa cestovního ruchu a čerpání služeb spojených s pobytem v tomto místě za jiným účelem než výdělečným (Vaníček, Křesťan, 2007). Cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku (Gúčik, 2000). Podle světové organizace cestovního ruchu (Gúčik, 2001) se z hlediska statistiky cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běžné životní prostředí, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. Cestovní ruch pro všechny usiluje o vytváření přístupných turistických destinací a produktů a přijímá opatření, která umožní cestovat a plnohodnotně využívat služby cestovního ruchu

11

všem skupinám potenciálních zákazníků bez ohledu na jejich ekonomickou situaci, při respektování jejich jedinečnosti a individuality [2]. Sociální cestovní ruch je přitom takový pobyt, kterého se účastní lidé, kteří by normálně tuto příležitost neměli a to buď z ekonomických důvodů nebo z důvodu neschopnosti či nedostupnosti (Page, Connel, 2009). Sociální cestovní ruch je typologizovaný dle způsobu hrazení nákladů, přičemž jsou tyto náklady buďto celé nebo pouze z části hrazené nikoli cestujícím samým, ale institucí. Jako příklad se uvádí vybrané lázeňské a léčebné pobyty a incentivní cestovní ruch (Pásková, Zelenka, 2002). Sociální cestovní ruch je cestovním ruchem se zvýšenou morální hodnotou, který se zaměřuje buďto na užitek hostujícího subjektu, nebo návštěvníka při turistické směně (Minnaert, Maitland, Miller, 2006).

1.1.1 Znaky a charakteristiky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Přístupný cestovní ruch je vymezován jako iniciativy, které zvyšují přístupnost turistických destinací, zařízení a služeb, a umožňují všem potenciálním zákazníkům jejich pohodlné a bezpečné užívání. Umožňuje všeobecný přístup k účasti na cestovním ruchu respektováním požadavků a možností návštěvníků se specifickými potřebami [1]. Přístupný cestovní ruch se zabývá specifickými požadavky účastníků cestovního ruchu např. odstraňováním bariér. Sociální cestovní ruch má za cíl umožnit cestování takovým skupinám osob, které většinou z finančních důvodů nemají možnost se na cestovním ruchu podílet. Cestovní ruch pro zdravotně postižené osoby se odlišuje hlavně přístupností turistických destinací, služeb, komunikace, dopravy, atrakcí a zařízení bez závislosti na cizí pomoci a bez nutnosti dodatečných úprav. Tato potřeba přístupnosti je kladena nejen na samotné zařízení, ale na celou destinaci cestovního ruchu. Na odstraňování bariér by se tak měli podílet nejen provozovatelé zařízení, ale také samospráva, dopravci či vzdělávací instituce. Podle ENAT (Evropský svaz pro dostupný cestovní ruch) přístupný cestovní ruch zahrnuje dopravu vhodnou pro všechny uživatele, bezbariérovou destinaci, kvalitní služby zajištěné vyškoleným personálem, výstavy a atrakce, umožňující účast pro každého, a na webových stránkách či v rezervačních systémech přístupné informace o službách.

12

Návštěvníky cestovního ruchu osob se zdravotním postižením jsou osoby, které mají trvale nebo dočasně omezenou schopnost vidět, slyšet, pohybovat se nebo komunikovat. Z typu postižení vyplívají specifické potřeby jednotlivých návštěvníků cestovního ruchu. Budovy, vybavení budov, doprava a dopravní infrastruktura musí být přístupné. A nabídka základních a doplňkových služeb uzpůsobit pro potřeby osob se zdravotním postižením. Důležitou součástí je zajištění, ze strany provozovatele zařízení cestovního ruchu, spolehlivých informací o přístupnosti v jednotných standardech pro všechna zařízení. Hlavním problémem je nejednotné vysvětlení pojmu „bezbariérový“. Jedná se o typy přístupů, které nejsou přímo specifikovány: pro invalidní vozík, pro handicapované, pro slepé apod.. Z důvodu neuceleného výkladu tak osoba se zdravotním postižením nemá jistotu úplné přístupnosti zařízení. Dalšími problémy, se kterými se zdravotně postižené osoby setkávají, jsou nepřístupné webové stránky, chybějící transfery z letiště, nedostatek bezbariérových vozidel, nedostatek přizpůsobených hotelových pokojů, nouze o odborné pracovníky poskytující informace a poradenství v otázkách přístupnosti, chybějící spolehlivé informace o úrovni dostupnosti jednotlivých zařízení a akcí (kostely, zámky, festivaly, výstavy aj.), bezbariérově nepřístupné restaurace, bary a pohostinská zařízení, v restauracích a veřejných prostorách chybí speciálně upravená a dostupná hygienická zařízení, nepřístupné ulice (auta zaparkovaná na chodnících apod.) či absence zařízení pro zdravotně postižené (invalidní vozíky, stoličky ve vaně, nastavitelná výška toalety, elektrické skútry a další) [8]. Motivaci chápeme jako soubor vnitřních hnacích sil člověka, které ho aktivizují a zaměřují a přitom tuto vzniklou aktivitu udržují (Pauknerová, 2006). Hlavní motivy cestování jsou kulturního rázu. Osoby se zdravotním postižením mají omezené možnosti poznat cizí kulturu, architekturu nebo přírodu. Velmi lákavé jsou proto návštěvy památek zapsaných do kulturního dědictví UNESCO, poutních míst, veletrhů, výstav, kulturních a sportovních akcí. Dalším důvodem cestování je naučit se a zdokonalit své znalosti cizího jazyka. Jedním z hlavních motivů jsou léčebné a relaxační pobyty. Do této kategorie spadají lázeňské pobyty, pobyty u moře nebo na horách, wellness pobyty. Cestování tedy slouží k poznání, posílení rodinných vazeb a odpočinku od každodenního stereotypu.

13

1.1.2 Vývoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením v Evropě a České Republice Začátkem 20. století se cestovní ruch stal jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví světové ekonomiky. Do začátku krize ve třicátých letech mohli lidé cestovat téměř bez větších administrativních omezení. Během hospodářské krize se zavedla ochranářská opatření v celní, pasové a vízové oblasti. Po druhé světové válce se vývoj cestovního ruchu rozdělil. V západních zemích Evropy se cestovní ruch dále rozvíjel, ve východních zemích Evropy se v důsledku změny režimu cestovní ruch téměř utlumil (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Je pravděpodobné, že sociální cestovní ruch vznikl počátkem 20. století v organizacích specializujících se na dovolené v podobě tělesného pohybu na horách. V této době vznikaly ve Švýcarsku a Francii prázdninové tábory pro děti ze znevýhodněných rodin. Další zmínka o sociálním cestovním ruchu se objevuje v roce 1936 v souvislosti s odsouhlasením nároku na placenou dovolenou Mezinárodní organizací práce (International Labour Organization). To bylo zaznamenáno i ve Všeobecné deklaraci lidských práv v roce 1948, která říká, že má každý právo na odpočinek a chvíli volna, zahrnující rozumné vymezení pracovní doby, a na pravidelnou placenou dovolenou. Státní správa se do problematiky začala aktivně zapojovat po druhé světové válce. Státní správa tak podporovala rozvoj sociálního cestovního ruchu dotacemi na stavby, renovace či modernizace infrastruktury. Vytvářely se mnohé asociace pod záštitou odborů, hnutí rodin, závodních rad a dalších, které měly společný cíl rozvinout a rozšířit sociální cestovní ruch. Mezi mnohými vznikla i Mezinárodní kancelář pro sociální cestovní ruch [13]. Rok 1981 byl Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním rokem zdravotně postižených osob, který zároveň zahájil dekádu věnovanou osobám se zdravotním postižením (1983-1992). Vyhlášení mezinárodního roku zdravotně postižených osob přineslo přijetí Světového akčního programu činnosti týkající se zdravotně postižených osob (World Programme of Action Concerning Disabled Persons) Valným shromážděním OSN. Program garantuje rovnost práv handicapovaných a právo účastnit se společenského života. Světový akční program dále uvádí, že všeobecný společenský systém, jako jsou fyzické a kulturní prostřední, bydlení, doprava, sociální a zdravotní služby, vzdělávací a pracovní příležitosti, kulturní a sociální život, včetně sportovních a rekreačních aktivit, mají být přístupné pro všechny.

14

1.1.3 Zdravotně postižení návštěvníci v cestovním ruchu Za osobu se zdravotním postižením se považuje člověk, kterému byla přiznána invalidita I., II., nebo III. stupně. Dále je za osobu se zdravotním postižením považována osoba zdravotně znevýhodněná. Osoby zdravotně znevýhodněné mají objektivně prokazatelné zdravotní komplikace, které nejsou natolik závažné, aby jim byl přiznán invalidní důchod [25]. Světová zdravotnická organizace (The World Health Organization) rozlišuje mezi vadou, postižením

a znevýhodněním.

Vadu

charakterizuje

jako

trvalou

nebo

dočasnou

psychologickou, fyziologickou nebo anatomickou ztrátu nebo abnormalitu funkce či stavby. Postižení je chápáno jako omezení nebo zamezení schopnosti jednat a činit tak, jak je obvyklé pro jiné lidské bytosti, a to na základě vady. Znevýhodnění – handicap znamená nevýhodu vyplývající z postižení jedince, která mu znemožňuje nebo omezuje schopnost plnit svou roli závislou na věku, pohlaví, sociálních a kulturních faktorech, jak je tomu běžné u ostatních lidských bytostí (Burnett, Baker, 2011). Nejobvyklejším způsobem dělení zdravotně postižených je dle převládajícího zdravotního postižení. Jedná se tak o postižení tělesné, mentální a duševní, zrakové, sluchové a řečové. Dalším méně známým dělením je dělení na postižení kombinované a nemocné civilizačními chorobami [6]. V tabulce 1 je znázorněn počet osob s handicapem na 800 milionů evropské populace v roce 2006. Tabulka 1: Počet osob s handicapem na 800 milionů evropské populace v roce 2006 Druh postižení Počet osob Osoby na vozíku pro invalidy 3 mil. Osoby neschopné chůze bez cizí pomoci 45 mil. Osoby, které nemohou používat prsty 1 mil. Osoby neschopné užívat jednu ruku 1 mil. Osoby s malou fyzickou silou 22 mil. Osoby se sníženou koordinací pohybů 11 mil. Osoby s postižením řeči 2 mil. Osoby s omezenými vyjadřovacími schopnostmi 5 mil. Dyslektici 25 mil. Osoby s mentálním postižením 30 mil. Osoby s úplnou ztrátou sluchu, neslyšící 1 mil. Osoby s postižením sluchu, nedoslýchavé 80 mil. Osoby s úplnou ztrátou zraku, nevidomé 1 mil. Osoby s postižením zraku, slabozraké 11 mil. Zdroj: HÁJKOVÁ, V. a KOL.: Specifika pro handicapovené klienty služeb cestovního ruchu [online]. Praha, 2006.

15

Z tabulky vyplývá, že nejpočetnější skupinu tvoří osoby s postižením sluchu, druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby neschopné chůze bez cizí pomoci. Mezi skupiny s nejmenším počtem jsou osoby, které nemohou používat prsty, osoby neschopné používat jednu ruku, osoby s úplnou ztrátou sluchu a osoby s úplnou ztrátou zraku. Při vědomí určité nepřesnosti lze konstatovat, že je v České republice asi 1 milion zdravotně postižených, tedy asi 10% obyvatel republiky. Toto je i v relaci se situací v dalších evropských zemích. Procento zdravotně postižených bývá uváděno od 5% do 19%. Podle Evropské unie žije v Evropské unii 38 miliónů osob, neboli každý desátý Evropan všech věkových kategorií (Krhutová a kol., 2005). Následující tabulka ukazuje počet osob zdravotně postižených dle míry postižení v České republice. Popisuje nejen druh postižení, ale také míru postižení. Tabulka 2: Počet osob zdravotně postižených dle míry postižení v České republice roku 2007 Typ postižení

Míra postižení lehké

středně těžké

těžké

velmi těžké

neuvedeno

celkem

tělesné

117 247

235 572

152 000

42 983

2 605

550 407

zrakové

24 479

31 451

19 924

10 981

604

87 439

sluchové

19 948

26 793

18 061

7 746

152

74 700

mentální

24 036

33 700

33 034

15 036

893

106 699

duševní

27 719

56 985

30 705

11 436

1 220

128 065

vnitřní

272 873

381 972

186 770

47 509

1 568

890 692

Celkem

486 302

768 473

440 494

135 691

7 042

1 838 002

Zdroj: KALNICKÁ, V., VOTINSKÝ, J.: Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007 [online]. Praha, 2008.

Tělesně postižené návštěvníky cestovního ruchu můžeme členit z hlediska zdravotního postižení na: a) Centrální poruchy hybnosti. Důvodem těchto poruch je narušení centrálního nervového systému - mozku nebo míchy. K tomuto postižení dochází většinou během vývoje plodu, během porodu nebo krátce po něm. Důvodem onemocnění je nitrolební krvácení plodu či novorozence během těžkého porodu. Nejznámější je dětská mozková obrna. Způsobit ji může nedostatečné okysličení tkání plodu, prodělané infekční onemocnění těhotné ženy, působení 16

chemické látky, nedonošenost plodu, nízká porodní hmotnost, těžká novorozenecká žloutenka aj.. Takto postižené osoby mají sníženou pohyblivost jedné či více končetin, která jim brání v chůzi, sebeobsluze a v běžných úkonech všedního dne. Jedinec s diagnózou dětské mozkové obrny vyžaduje celoživotní péči, rehabilitaci a podporu ve vzdělání. b) Poruchy hybnosti jako důsledky jiných onemocnění. Do této kategorie spadají lidé, kteří ochrnuli až následkem onemocnění. Mohou to být osoby po cévní mozkové příhodě, která způsobuje ztrátu hybnosti, neschopnost komunikovat s okolím, potíže s artikulací, poruchy myšlení, problémy s koncentrací, psychické problémy apod.. Další skupinou jsou lidé s progresivním svalovým onemocněním. Toto onemocnění způsobuje úbytek svalové tkáně, dále dochází k poruše dýchacích svalů a respiračním problémům. Ačkoliv jejich soběstačnost postupně ubývá, zůstávají duševní schopnosti nezměněné. Roztroušená skleróza se objevuje nejčastěji u lidí mezi 20. a 30. rokem. Příznakem tohoto onemocnění je ztráta hybnosti, výpadky zrakového či sluchového vnímání. Pro takto nemocné osoby je velmi důležité dodržování správné životosprávy a aktivní životní styl. Poruchu hybnosti způsobuje také parkinsonova choroba. Je to degenerativní onemocnění způsobující ztuhlost svalů, omezenou mimiku a celkovou pomalost pohybů. Charakteristickým znakem je klidový třes. Podobným průběhem jako parkinsonova choroba se vyznačuje bechtěrevova nemoc. Degenerativní onemocnění kostí a kloubů, které způsobuje omezení rozsahu pohybu a bolestivost. c) Získané poruchy hybnosti. Ztráta hybnosti v důsledku úrazu. Úrazová poškození mozku způsobují otřes, zhmoždění nebo vyhřeznutí mozku. Úraz vede k rozsáhlému neurotraumatu s poruchou vědomí, trvalými psychickými a hybnými následky. Při úrazu se mohou narušit periferní nervy, což vede k poruchám části těla - končetiny, obličejové části apod.. V důsledku vážných úrazů dochází k poúrazovému ztrátovému postižení. Jedná se o oddělení části těla buď v momentu úrazu, nebo při chirurgické amputaci. d) Malformovaný zevnějšek. Onemocnění způsobuje špatné tvarování nejčastěji lebky, páteře, trupu a končetin. Špatné tvarování je vrozenou vývojovou vadou, která vznikla při vývoji plodu. Onemocnění se projevuje například rozštěpem, chybějící končetinou nebo její části, srůsty segmentů (většinou prstů) nebo abnormální růst končetin v poměru k tělu (trpasličí růst) (Hájková a kol., 2006).

17

1.1.4 Organizace a programy podpory cestování zdravotně postižených osob S rostoucím významem sociálního cestovního ruchu vznikly organizace zabývající se touto tématikou. Jedná se nejen o organizace s místní působností, ale také s působností mezinárodní. Kromě organizací se v posledních letech na úrovni Evropské unie, ale i v České republice, objevují programy podpory cestování zdravotně znevýhodněných osob. a) Podpora sociálního cestovního ruchu v Evropě. ISTO (International social tourism organisation, Mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu) je mezinárodní organizace sociálního cestovního ruchu. Je mezinárodní neziskovou organizací, jejímž cílem je podpořit přístup k cestovnímu ruchu pro všechny, zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Tato organizace byla založena 7. června 1963. Organizace ISTO se projevuje především šířením informací prostřednictvím svých internetových stránek, časopisů a elektronického zpravodaje. Každé dva roky pořádá světový kongres. Organizuje regionální a tematické semináře a semináře s cílem stimulovat obchodní příležitosti mezi členy a partnery organizace. ISTO dělí na vědecký výbor a tři pracovní komise, které působí v oblastech: cestovní ruch mládeže, cestovní ruch osob se zdravotním postižením a spravedlivý cestovní ruch. ISTO plní reprezentativní funkci a je členem Světové organizace cestovního ruchu (WTO), Evropské rady pro neziskové organizace (CEDAG) a Evropské akční skupiny pro cestovní ruch (ETAG). Dále spolupracuje s Evropskou unií, Organizací spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) a s Mezinárodní asociací pro sociální cestovní ruch (IAST). Mezi členy organizace ISTO patří veřejné a soukromé organizace. Mezi nimi jsou sdružení cestovního ruchu, rekreační střediska, odbory, družstva, neziskové organizace, vzdělávací instituce a oficiální turistické organizace. V současné době ISTO čítá 165 členských organizací z 35 zemí. K orgánům patří valná hromada, která se schází jednou za dva roky, představenstvo, výkonný výbor a ředitel společnosti. Aby bylo možné lépe vyhovět zájmům svých členů na regionální úrovni, vytvořila organizace regionální sekce - pro Ameriku, Evropu a Afriku. Sídlo společnosti je v Bruselu [12]. V oblasti řešení otázek ohledně starších lidí, zdravotně postižených a fungování systému ochrany lidí v nouzi působí IMSERSO (Instituto de Mayores y Servicios Sociales, Institut pro seniory a sociální služby) - mezinárodní organizace spadající pod španělské Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb. Tato organizace připravuje návrhy právních předpisů zaručující rovnost občanů a rozvoj inter-regionální politiky sociální soudržnosti. Je činná i v dalších oblastech: řízení a monitorování invalidních důchodů, doplňkové služby systému 18

sociálního zabezpečení, sociální integrace osob se zdravotním postižením, tvorba pravidel pro zajištění zásady rovnosti a solidarity, podpora a spolupráce s organizacemi sdružujícími starší lidi a zdravotně postižené a zřizování a vedení center specializované péče [11]. IMSERSO, působící v oblasti osobní autonomie a závislosti, řeší hlavně cestování zdravotně postižených osob v rámci městské hromadné dopravy a dopravy celkově. V rámci městské a meziměstské hromadné dopravy organizace zajišťuje obnovu vozového parku, který je přístupný pro osoby starší a se zdravotním postižením. Jednání o přístupnosti pro zdravotně postižené osoby probíhají také se společnostmi provozující taxi službu a s vybranými železničními společnostmi [10]. ANCV (L'Agence Nationale pour les Chèques-Vacances, Národní agentura pro poukázky na dovolenou) je francouzská veřejná instituce vytvořená v roce 1982 ministrem hospodářství a ministrem pro cestovní ruch. Agentura slouží jako státní nástroj sociální politiky v oblasti cestovního ruchu. Cílem je snížit nerovnosti v přístupu k dovolené a trávení volného času. Ke splnění cíle slouží dva souběžně probíhající programy. Prvním jsou prázdninové poukazy a kupony Sport, ty jsou určené pro zaměstnance soukromého sektoru. Druhým programem je sociální akční program určený pro osoby s hospodářskými a sociálními problémy (včetně neúplných rodin, mladých lidí, osob se zdravotním postižením a starších osob). V roce 2012 bylo do tohoto programu zapojeno více než 210 000 příjemců [18]. Cílem sociálního akčního programu je začlenění osob se zdravotním postižením. Agentura nabízí dovolenou na míru, organizuje odjezd z rodinného zázemí a zabezpečuje pečovatele, kteří znají specifické potřeby těchto osob. Agentura se snaží udržovat starší lidi co nejdéle doma v nejlepším fyzickém, duševním a sociálním zdraví. Poskytuje pečovatele docházející za seniory domů a nabízí ozdravné zájezdy [14]. Projekt CALYPSO je tříletá akce Evropské komise na podporu sociální turistiky. Zpřístupňuje cestování znevýhodněným skupinám a zároveň pozvedává místní hospodářství a příležitosti k zaměstnání. Iniciativa CALYPSO se zaměřuje na čtyři kategorie: senioři, mladí ve věku od 18 do 30 let, osoby se zdravotním postižením a rodiny s nízkým příjmem. V projektu jsou činné subjekty působící v oblasti turismu, regionální, vnitrostátní a evropské orgány, nevládní orgány a soukromé podniky. Projekt podporuje mimosezónní přeshraniční turistiku a zvyšuje příležitost k cestování lidem, pro něž je zahraniční dovolená finančně náročná. Cestování mimo sezonu významně přispívá k vytváření pracovních míst a hospodářskému oživení. CALYPSO zahrnuje další čtyři projekty. 1) S.O.WELL je projekt zaměřený na podporu mimosezónního přístupu do wellness center a lázní pro seniory a mladé 19

lidi prostřednictvím výměn mezi Francií, Španělskem, Itálií a Českou republikou. 2) Projekt U.R.T.S. spadá pod vedení italského Ministerstva pro cestovní ruch a zajišťuje výměny pro čtyři cílové skupiny, zejména pro seniory, mezi turistickými orgány v Itálii a na Maltě. Cílem U.R.T.S. je zlepšit kvalitu života příjemců a zároveň stimulovat cestovní ruch mimo sezonu. 3) Iniciativou finského regionu Kainuu je projekt A.A.A.E.. Podporuje mimosezónní výměny pro tělesně postižené lidi mezi Finskem a Portugalskem. 4) E.S.T. je projektem portugalské iniciativy podporující výměnu seniorů mezi Portugalskem, Španělskem a Polskem [4]. ENAT (European network for accessible tourism, Evropská organizace přístupného cestovního ruchu) byla založena roku 2006 jako projekt na základě iniciativy devíti sponzorských organizací ze šesti členských států EU. Posláním ENAT je zpřístupnění evropských

turistických

destinací,

produktů

a služeb

všem

cestujícím,

podpora

bezbariérového cestování po celém světě, snaha rozšířit povědomí a chápání potřeb přístupnosti ve všech oblastech cestovního ruchu v celé Evropě [9]. b) Podpora sociálního cestovního ruchu v České republice. Ministerstvo pro místní rozvoj se aktivně zapojilo do programu Cestovní ruch pro všechny, který je součástí Národního programu pro cestovní ruch 2010-2013. Cílem tohoto programu je zpřístupnit aktivity spojené s cestováním znevýhodněným skupinám obyvatel, tj. rodinám s dětmi, mládeži, studentům, seniorům a lidem se zdravotním postižením. Program je zaměřený na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu včetně marketingové podpory. V rámci projektu vznikají bezbariérové přístupy, dětské herny, dětské koutky, mobilní bazény, vybavení tříd pro školy v přírodě apod. [15]. Svaz tělesně postižených v České republice o. s. je nestátní neziskovou organizací s celostátní působností, jejímž základním cílem je všestranně podporovat a hájit specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších osob s tělesným nebo jiným zdravotním postižením bez ohledu na druh a rozsah jejich postižení. Mezi projekty svazu patří projekty podporované Ministerstvem zdravotnictví ČR, Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Magistrátem hlavního města Prahy a Úřadem vlády ČR [21]. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany je stálým koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro problematiku podpory zdravotně postižených občanů. Byl zřízen usnesením vlády ČR ze dne 8. 5. 1991 č. 151. Výbor se zabývá problémy, které nemůže samostatně vyřešit jediný resort. Jeho cílem je pomáhat při vytváření rovnoprávných příležitostí pro zdravotně postižené občany ve všech oblastech života 20

společnosti. Prostřednictvím svých zástupců ve Výboru se na jeho činnosti podílejí sami občané se zdravotním postižením. Vládní výbor spolupracoval na přípravě Národního plánu pomoci zdravotně postiženým občanům (NPP), Národního plánu opatření pro snížení negativních důsledků zdravotního postižení (NPO), které vláda schválila v letech 1992 a 1993, a Národního plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením (NPVP), přijatého v roce 1998, který byl každoročně aktualizován. V roce 2004 přijala vláda ČR Střednědobou koncepci státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením, z jejíchž cílů a úkolů vychází Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období 2006 - 2009 přijatý v roce 2005. Aktuálně platný Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010-2014 schválený usnesením vlády České republiky ze dne 29. března 2010 č. 253 obsahově i strukturou vychází z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením [22]. Občanské sdružení Život bez bariér bylo založeno v roce 2004 a od této doby pomáhá zdravotně postiženým a seniorům odhalit jejich potenciál a znovu se začlenit do společnosti. Sdružení zajišťuje pro výše zmíněnou skupinu spoluobčanů sociální služby a dlouhodobě se o zájmy této skupiny obyvatel stará. Cílem občanského sdružení je napomáhat integraci zdravotně postižených seniorů do společnosti. Tato snaha vychází z individuálních možností, představ a přání jednotlivých klientů. Sdružení usiluje o to, aby se každý, kdo jej požádá o radu či pomoc, setkal s odpovídající odezvou, aby mu bylo umožněno identifikovat a dále rozvíjet jeho potenciál a zároveň, aby obdržel veškerou pomoc potřebnou ke kompenzaci jeho zdravotního omezení. Občanské sdružení se o zájmy zdravotně postižených a seniorů stará prostřednictvím nabídky sociálních služeb (odborné sociální poradenství, sociální rehabilitace a denní stacionář), doplňkových akcí a programů. Dále vytvářením pracovních míst pro zdravotně postižené i lobbováním u orgánů místní správy, samosprávy, soukromých subjektů a široké veřejnosti za zlepšování životních podmínek této skupiny spoluobčanů a za jejich integraci do společnosti (například iniciativa v oblasti bezbariérovosti) [26].

21

1.2 Potenciál cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Potenciál cestovního ruchu je soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Do tohoto souboru můžeme zahrnout aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Významným prvkem je genius loci, které je chápáno jako jedinečná atmosféra místa, kvůli které jej návštěvníci cestovního ruchu navštěvují. Potenciál cestovního ruchu ovlivňují v úzkém pojetí takové danosti a aktivity, které bezprostředně ovlivňují cestovní ruch. Do těchto aspektů se řadí např. významný zámek či hrad v oblasti. Do širšího pojetí potenciálu cestovního ruchu se řadí nejen primární atraktivity, ale také aktivity, které působí odvozeně. Pod odvozenými aktivitami si můžeme představit např. výstavu obrazů na zámku, nebo další atrakce konající se pro návštěvníky zámku. Primární nabídka oblasti však pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti není dostačující. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu je důležité využít potenciál cestovního ruchu v dané oblasti např. výstavbou ubytovací kapacity, rozšířením služeb pro návštěvníky cestovního ruchu apod. (Bína, 2010). Potenciál cestovního ruchu můžeme vymezit jako souhrnnou hodnotu všech předpokladů cestovního ruchu. Potenciál je oceněn pomocí bodovací škály a snížen o záporné hodnoty negativních jevů v dané oblasti (zhoršené životní prostředí, zemětřesení, kriminalita apod.). Potenciál ovlivňují klimatické podmínky, frekvence pohybu účastníků na sledovaném území a je spojen s ochranou rostlinných a živočišných druhů. Potenciál dané oblasti by měl být rozvíjen jen do té míry, aby neohrozil únosnou kapacitu pro rozvoj cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2012).

1.2.1 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotní postižením Podle Mariota (1983) dělíme předpoklady rozvoje cestovního ruchu na základě funkčněchronologického členění na lokalizační, realizační a selektivní. a) Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zaujímají rozhodující postavení při konkrétním umístění realizace cestovního ruchu. Poukazují na možné využití dané oblasti z hlediska přírodních podmínek, atraktivity a dalších společenských možností. Jejich zhodnocení je velmi důležité pro stanovení turistického významu a atraktivity okresu. Lokalizační předpoklady jsou však primární nabídkou oblasti a o jejich dalším využití v cestovním ruchu rozhodují selektivní a realizační předpoklady. Mezi lokalizační předpoklady se řadí přírodní 22

podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo, společenské podmínky a atraktivity, kulturně historické památky, kulturní zařízení, kulturní a jiné akce, sportovní a zábavní zařízení (Hrala, 2002). Lokalizační faktory do značné míry určují, jaká forma cestovního ruchu se bude v území rozvíjet. S jejich pomocí je možné docílit odlišení jednotlivých území (regionů, středisek cestovního ruchu), protože určují, jak se bude dané území cestovního ruchu prezentovat a vymezovat vůči konkurenci (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). V problematice osob se zdravotním postižením se jedná o lokalizační předpoklady, které napomáhají a zjednodušují jejich cestování. Jedná se např. o bezbariérové naučné stezky, bezbariérové rozhledny, prohlídky jeskyní pro osoby se sníženou schopností pohybu a další. b) Realizační předpoklady cestovního ruchu umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu v oblasti a pomáhají uskutečnit nároky návštěvníků cestovního ruchu v místech, kde jsou příznivé lokalizační předpoklady. Tyto předpoklady jsou dvojího typu: materiálně-technické a dopravní. Materiálně-technické předpoklady představují zařízení, díky nimž je umožněn a podporován rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Mezi tyto zařízení patří ubytovací, stravovací, sportovní, zábavná, kulturní, sportovně-rekreační a také dopravní zařízení (lanovky, vleky), která slouží k rekreaci. Dopravní předpoklady zahrnuje dopravní síť a na ní se pohybující dopravní prostředky. Proto je velmi důležitá kvalita a hustota dopravní sítě v dané oblasti. Čím je dopravní dostupnost turistického cíle lepší, tím se zvyšuje možnost turistické prosperity (Vystoupil J., 2006; Drobná D., Morávková E., 2004). Pro potřeby osob se sníženou schopností pohybu je důležitá dopravní síť uzpůsobena pro přepravu osob na vozíku, do budov nainstalované výtahy, nájezdní rampy na schodiště či instalace pojízdných chodníků. c) Selektivní předpoklady cestovního ruchu pomáhají jeho vzniku a rozvoji. Mezi tyto předpoklady se řadí politické (politický systém, vnitropolitické uspořádání země), administrativní, urbanizační (poptávka obyvatel na účasti cestovního ruchu), demografické, personální, ekologické a sociologické (fond volného času, kulturní a vzdělanostní úroveň, životní úroveň) předpoklady. Např. úroveň řízení cílového místa, úroveň spolupráce mezi jednotlivými subjekty v území, vnímání důležitosti politiky cestovního ruchu a jeho veřejná podpora, příjmová situace potenciálních návštěvníků (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011).

23

Příkladem selektivních předpokladů je podpora přístupného cestovního ruchu ze strany státní správy pomocí zákonů či poskytnutím dotací, spolupráce provozovatele zařízení cestovního ruchu a státní správy při debarierizaci zařízení a další.

1.2.2 Přínosy podpory cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením jsou pro provozovatele zařízení cestovního ruchu skupinou návštěvníků s velikým potenciálem. Osoby se zdravotním postižením posilují domácí cestovní ruch, protože upřednostňují domácí destinace před cestami do zahraničí. Přinášejí vyšší ekonomický efekt pro podnikatele v cestovním ruchu tím, že cestují s doprovodem (přátelé, příbuzní, asistenti), účastní se kratších, ale častějších pobytů a cestují v období mimo hlavní sezonu. To přináší vyrovnání využitelnosti turistické kapacity mezi hlavní a vedlejší sezonou. Zpřístupnění zařízení cestovního ruchu pro zdravotně postižené osoby nabízí nové podnikatelské příležitosti pro malé a střední podniky i neziskové organizace. Posiluje se tak sociální odpovědnost podnikatelské sféry a její konkurenceschopnost. Dalšími ekonomickými přínosy cestovního ruchu je vytváření nových pracovních míst, příliv financí do místního či státního rozpočtu, podpora investic v dané

oblasti (budování kanalizace, dopravní

infastruktury a další), přilákání nových investorů, zlepšení platební bilance státu a změny v kvantitě a kvalitě zboží a služeb. Lepší přístupnost zvyšuje kvalitu, bezpečnost a komfort pro všechny návštěvníky, kteří se rádi do destinace vracejí a pomáhají šířit pozitivní image destinace. Toto zlepšení pocítí nejen provozovatelé zařízení cestovního ruchu, ale také místní obyvatelé. Díky přístupnému cestovnímu ruchu se posilují místní komunity, sociální vztahy a zvyšuje se životní standart místních obyvatel. Dále přispívá k udržování kulturních tradic a tradičních řemesel. Vyšší návštěvnost destinace vytváří multiplikační efekt pro ostatní odvětví – vznik nových pracovních míst, podpora udržitelného rozvoje regionů, zvýšení příjmů místních rozpočtů, zvýšení investiční aktivity v regionech a další. Podpora přístupného cestovního ruchu v neposlední řadě odstraňuje překážky, které zdravotně postiženým osobám omezují nebo znemožňují účast na aktivitách cestovního ruchu. Posiluje se tak společenská integrace, umožňuje zdravé soužití a komunikaci v přirozeném prostředí a eliminuje pro obě strany nepříjemné a ponižující situace. Vede tak k pochopení specifických požadavků osob se zdravotním postižením, zjednodušuje pracovní integraci a díky poznávání jiných krajů a kultur

přispívá

ke

zvýšení

kvality

vzájemného

soužití,

společenské

toleranci

a mezinárodních vztahů [2].

24

1.2.3 Legislativní úprava vztahující se k cestovnímu ruchu zdravotně postižených osob v Evropě a ve světě Oblast cestovního ruchu zdravotně postižených osob je ukotvena v právních předpisech a nařízeních ze strany vlády a dalších orgánů veřejné moci. Právo zdravotně postižených na účast na cestovním ruchu. Toto téma je ošetřeno v Globálním etickém kodexu cestovního ruchu Světové organizace cestovního ruchu. Jedná se o celosvětově platné zásady chování a činnosti pro návštěvníky a podnikatele v cestovním ruchu zodpovědného a udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Globální etický kodex je rozdělen do deseti článků. Ve druhém článku Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení je cestovní ruch chápán jako aktivita, která je nejčastěji spojována s odpočinkem a relaxací, sportem a přístupem ke kultuře a přírodě. Cestovní ruch tak představuje nenahraditelný faktor sebevzdělávání, vzájemné tolerance a dozvídání se o rozdílech mezi národy a kulturami. Dále je kladen důraz na respektování rovnosti mužů a žen a podporu lidských práv zvláště práv nejzranitelnějších skupin, tj. dětí, starších osob, zdravotně postižených osob, etnických menšin a domorodých národů. Sedmý článek Právo na turistiku představuje právo na turistiku pro všechny obyvatele planety. Za podpory veřejných orgánů by měla být rozvíjena a podporována sociální turistika, rodinná turistika, turistika pro studenty a seniory a turistika pro zdravotně postižené osoby. Osmý článek Svoboda pohybu turistů se zabývá otázkou diskriminace, kdy by všichni turisté a návštěvníci měli mít právo svobody pohybu ve svých zemích a z jednoho státu do druhého. Měli by mít přístup na místa tranzitu, pobytu, do turistických center a kulturních památek. Turisté by měli mít stejná práva jako občané navštívené země. V České republice je právo zdravotně postižených na účasti na cestovním ruchu ošetřeno v Ústavě České republiky v základním ustanovení článku 3, kde stanovuje součástí ústavního pořádku České republiky Listinu základních práv a svobod. Zde je ustanoveno základní právo na svobodu a rovnost v důstojnosti i právech všech osob a svobodu pohybu. Další zákon, ve kterém je ošetřena problematika osob se zdravotním postižením je zákon č. 198/2009 Sb. Zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před

25

diskriminací a o změně některých zákonů tzv. Antidiskriminační zákon. Zde je popsáno, v jakých případech se jedná o diskriminaci a je vysvětlena diskriminace přímá a nepřímá. Využívání dopravních prostředků. Využívání dopravních prostředků osobami se zdravotním postižením se zabývá zákon č. 377/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách. Zákon je aktualizován o nařízení Evropského parlamentu a Rady, který se, mimo jiné, dotýká problematiky cestování zdravotně postižených osob. § 52 odstavec 6 zakazuje dopravci nebo provozovateli stanice zavést diskriminační pravidla pro přístup platný pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Dopravci, prodejci přepravních dokladů, provozovatelé cestovní kanceláře nebo provozovatelé cestovní agentury nesmí při rezervaci nebo prodeji přepravních dokladů postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace požadovat úhradu dodatečných nákladů, nebo neoprávněně odmítnout přijetí rezervace nebo vystavení přepravního dokladu zdravotně postižené osobě nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, či neoprávněně požadovat, aby tyto osoby byly doprovázeny jinou osobou. Dopravce dále musí zajistit, aby stanice a nástupiště byly přístupné zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Veškeré zajištění přístupnosti a podávání informací o přístupných nástupištích je bezplatné [24]. Oblast cestování osob se zdravotním postižením v letecké dopravě ošetřuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Nařízení zakazuje dopravcům odmítat rezervace nebo nástup na palubu osobám kvůli jejich omezené schopnosti pohybu nebo zdravotnímu postižení. Osoby s omezenou schopností pohybu nebo se zdravotním postižením mají nárok obdržet zdarma pomoc specifikovanou v nařízení na letišti (při odletu, příletu a během tranzitu) a na palubě letadel (například doprava invalidních vozíků a přeprava asistenčních psů pro slepce). Země Evropské unie a další dotčené země (země Evropského sdružení volného obchodu) budou za porušení muset stanovit sankce a určit nezávislé orgány, které se budou zabývat stížnostmi [17]. Bezbariérové budovy ubytovacích a pohostinských zařízení. Problematiku bezbariérovosti budov v České republice se zabývá vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 389/2009 Sb. o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Tato vyhláška je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne

26

22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti. Vyhláška č. 389/2009 Sb. stanovuje obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním

postižením,

osobami

pokročilého

věku,

těhotnými

ženami,

osobami

doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let. V případech ubytovacích zařízení pro cestovní ruch a pobytových zařízení musí nejméně 5% pokojů splňovat výškové rozdíly pochozích ploch, které nesmí být vyšší než 20 mm a povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Dále musí pokoj dispozičně odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory. Vstupní dveře a vnitřní průchody musí mít šířku nejméně 900 mm a musí být bez prahů. Rozmístění nábytku musí umožňovat otáčení vozíku o 360° (kruhová plocha o průměru 1500 mm), v případě lodžie, balkonu či terasy musí mít hloubku nejméně 1500 mm a musí být přístupná v úrovni podlahy pokoje. Zábradlí smí mít neprůhlednou část do výšky maximálně 600 mm nad podlahou. Veškeré prvky ovládané rukou, zejména vypínače, zásuvky, jističe, dveřní kliky a držadla splachovače, musí být ve výšce 600 až 1200 mm a nejméně 500 mm od pevné překážky [23]. Debarierizace kulturně-historických památek. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 389/2009 Sb. o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb zahrnuje kulturně historické památky do staveb občanského vybavení. Přístupy do staveb musí být bez schodů a vyrovnávacích stupňů, v případě územně technické nebo stavebně technické překážky může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno bezbariérovou rampou, nebo zdvihací plošinou. Uvnitř staveb občanského vybavení musí být zavedeny bezbariérové rampy, nebo výtahy. Ve stavbě, kde je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro ženy a nejméně jedna záchodová kabina v oddělení pro muže řešená pro osoby se sníženou pohyblivostí. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zřídit pouze jednu z nich určenou pro obě pohlaví. Stavba musí být vybavena informačními a signalizačními prvky, které jsou vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele. Pokud má stavba parkoviště, měla by být vyhrazená parkovací stání pro motorová vozidla osob s omezenou schopností pohybu [23].

27

§ 10a zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů dovoluje odstraňování architektonických a jiných bariér, pokud to stavební podstata příslušné nemovitosti dovolí, nebo to není z jiných závažných důvodů vyloučeno [16]. Odstraňování bariér kulturně-historických památek bohužel není v dnešní době prioritou a k realizaci tak schází nejen zájem a ochota provozovatelů, ale také i finanční prostředky. Bezbariérové budovy sportovně-rekreačních zařízení. Bezbariérovým přístupem do budov sportovně-rekreačních zařízení v České republice se zabývá vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. 389/2009 Sb. o technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Podle vyhlášky musí mít veřejně přístupné plavecké bazény, relaxační a rehabilitační vodní prostory zajištěný bezbariérový přístup do vody řešený prostřednictvím schodů a bazénového zvedáku, nebo schodů a zvýšeného okraje. Před bazénovým zvedákem nebo zvýšeným okrajem bazénu musí být manipulační plocha o průměru nejméně 1500 mm. Přes celou šířku okraje musí být umístěno nejméně jedno madlo, v případě dvou madel musí být vzdálenost mezi nimi 600 mm. U staveb pro sport musí být bezbariérově řešeno rovněž sportoviště a závodiště a jejich zázemí, zejména hygienické zařízení a šatny. Stavba musí respektovat zvýšené nároky na manipulační prostory pro používání sportovních vozíků [23].

28

2 Analýza potenciálu Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob Potenciál cestovního ruchu je soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. Do tohoto souboru můžeme zahrnout aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví i projevy aktuální činnosti lidské společnosti. Významným prvkem je genius loci, které je chápáno jako jedinečná atmosféra místa, kvůli které jej návštěvníci cestovního ruchu navštěvují. (Bína, 2010)

2.1 Cíl a metodika zkoumání Ústecký kraj se svým krajským městem Ústí nad Labem se nachází na severozápadě České republiky. Hranice s Německem jsou lemované pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny s horou Říp. Charakteristický ráz kraje dotváří České středohoří. Hlavní vodní dominantou kraje je řeka Labe a její přítoky řeky Ohře a Bílina. Na řece Ohři je vybudovaná největší vodní plocha kraje Nechranická přehrada. Ústecký kraj je krajem s bohatou historií. Nachází se zde několik staveb s národním významem např. románská rotunda na hoře Říp, barokní zámek v Duchcově, zámky Ploskovice a Libochovice. Města Litoměřice, Úštěk a Terezín byla vyhlášena jako městské památkové rezervace a Roudnice nad Labem se pyšní svým památkově chráněným městským jádrem. Město Litoměřice je významným společenským i kulturním centrem v rámci celého Dolního Polabí. Je známo svým výstavním areálem, kde se koná jedna z nejznámějších výstav Zahrada Čech a veletrh bytového a stavebního zboží Můj dům, můj hrad [3]. Liberecký kraj se svým krajským městem Libercem je situován v severní části České republiky a má společnou hranici s Německem a Polskem. Na hranicích se rozprostírají Jizerské hory, Krkonoše a Lužické hory. Kraj je převážně hornatý, výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Hlavními řekami kraje je řeka Labe, Ploučnice a Odra. Nachází se zde národní park Krkonoše a chráněné krajinné oblasti České Středohoří, Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj a Kokořínsko. Ke kulturním historickým památkám patří hrady a zámky Bezděz, Zákupy, Lemberk, Frýdlant, Sychrov, Hrubý Rohozec, Valdštejn a další. Velmi oblíbeným cílovým místem je Máchovo jezero.

29

Následující tabulka uvádí počet turistických atraktivit v Ústeckém a Libereckém kraji. Atraktivity jsou rozdělené na přírodní a kulturně-historické atraktivity, kulturně-společenské a sportovně-rekreační zařízení. Tabulka 3: Počet atraktivit v Ústeckém a Libereckém kraji Typ atraktivity Národní parky Chráněné krajinné oblasti hrady a zříceniny Kulturně-historické zámky atraktivity městské památkové rezervace kostely, kláštery, baziliky muzea galerie Kulturněspolečenské zařízení divadla kina Sportovně-rekreační koupaliště zařízení lyžařská střediska Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. Přírodní atraktivity

Počet Ústecký kraj Liberecký kraj 1 1 4 5 40 39 30 18 5 8 68 31 36 32 9 5 15 13 32 21 58 48 35 49

Počet celkem 2 6 79 48 13 99 68 14 28 53 106 84

Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl práce navazují výzkumné otázky: -

Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Ústeckém a Libereckém kraji?

-

Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?

-

Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Ústeckém a Libereckém kraji?

-

Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Ústeckém a Libereckém kraji?

Protože kvantifikace potenciálu cestovního ruchu je velmi složitá, zpracovali jsme za účelem hodnocení potenciálu Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestování zdravotně postižených osob stupnici hodnocení (tabulka 4). Jde o subjektivní metodu hodnocení potenciálu cestovního ruchu.

30

Tabulka 4: Stupnice hodnocení potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob Bodové hodnocení

Kvantitativní hodnocení

Kvalitativní hodnocení

0 až 9

1

Základní

10 až 19

2

Průměrný

20 až 28

3

Zvýšený

29 až 37

4

Výborný

Zdroj: Linderová, 2012 a Regionalizácie cestovného ruchu v Slovenskej republike z roku 2005.

Při zpracování práce jsme využili primární i sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byla především knižní odborná literatura, odborné příspěvky publikované online a již existující databáze. Primární data jsme získali metodou osobního a elektronického dotazování. V průběhu šetření jsme se zaměřili na bariéry turistických cílů, se kterými se osoby se zdravotním postižením při cestování setkávají. Zaměřili jsme se na přístupnost turistických stezek a cyklotras, jeskyní, hradů a zřícenin, zámků, sakrálních památek, galerií, muzeí, divadel, kin a sportovních zařízení. Při šetření jsme dále zhodnotili obsah webových informačních portálů pro zdravotně postižené osoby a nabídku cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu. Abychom mohli zhodnotit zkoumaný potenciál rozvoje cestovního ruchu, stanovili jsme několik kritérií, které považujeme za podstatná pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob (tabulka 5). K hodnoceným kritériím patří: -

bezbariérové ubytovací zařízení,

-

bezbariérové pohostinské zařízení,

-

bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času,

-

existence bezbariérových kulturně-historických památek,

-

webové informační portály pro zdravotně postižené osoby,

-

nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu.

31

Tabulka 5: Hodnotící kritéria na úrovni krajů Hodnocené kritérium Charakteristika Bezbariérová ubytovací zařízení - méně jako 10 % všech UZ - více jako 10 % všech UZ - více jako 15 % všech UZ - více jako 20 % všech UZ bezbariérové pohostinské zařízení - méně jako 10 % všech PZ - více jako 10 % všech PZ - více jako 15 % všech PZ - více jako 20 % všech PZ sportovně-rekreační zařízení - bezbariérová koupaliště a aquaparky (ano/ne) - fotbalové, hokejové a jiné stadióny (ano/ne) - jiná sportoviště (ano/ne) přístupné cyklotrasy a turistické - méně jako 10 % turistických stezek stezky - více jako 10 % turistických stezek - méně jako 10 % cyklotras - více jako 10 % cyklotras - přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování kulturně-historické památky - hrady/zámky/chrámy/kostely přístupné s doprovodem - částečně přístupné hrady/zámky/chrámy/kostely - úplně přístupné hrady/zámky/chrámy/kostely - muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem - částečně přístupná muzea/galerie/skanzeny - úplně přístupná muzea/galérie/skanzeny - divadla cestovní kanceláře - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ano/ne) - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano/ne) webové informační portály - ano/ne * přidělení vah na základě subjektivního zhodnocení bezbariérovosti Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Zdroj: Linderová, 2013 podle Linderová, 2012.

Body 0 1 2 3 0 1 2 3 2/0* 2/0* 2/0* 2* 3* 2* 3* 3* 1 2 3 1 2 3 2* 1 0 1/0

32

2.2 Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu zdravotně postižených osob Lokalizační předpoklady jsou primární nabídkou oblasti a patří sem přírodní podmínky a atraktivity, klimatické poměry, hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo, společenské podmínky a atraktivity, kulturně historické památky, kulturní zařízení, kulturní a jiné akce, sportovní a zábavní zařízení.

2.2.1 Přírodní atraktivity Národní park České Švýcarsko park má vyznačeno 42 turistických tras z toho je bezbariérově přístupných šest a čtyři cyklostezky jsou přístupné pro vozík. Jedná se převážně o asfaltové cesty, které se hodí nejen pro invalidní vozíky, ale také pro handbiky. Správa národního parku má snahu vytvářet programy s přístupem pro zdravotně postižené osoby, např. otevření turistické sezony na Janovské rozhledně (program pod rozhlednou) či páteční večery v „Domečku na kopečku“. Správa národního parku Krkonoše zahájila projekt Krkonoše bez bariér, který přibližuje Krkonošský národní park nejen vozíčkářům, ale i seniorům a rodinám s kočárky a malými dětmi. Na projektu spolupracuje Správa KRNAP a Klub vozíčkářů Trutnov. Trasy jsou sjízdné s elektrickým i manuálním vozíkem. V oblasti národního parku se nachází 6 naučných stezek, 12 vycházkových tratí a 26 cyklotras. Z toho jich je 10 bezbariérově přístupných. Veškeré trasy pro handicapované jsou vyznačeny turistickými značkami s logem vozíčkáře. Chráněná krajinná oblast Labské pískovce provozuje pouze dvě naučné stezky: Tiské stěny a Úhošť. Jelikož se jedná o pískovcové útvary, je zde velká náročnost terénu. Z tohoto důvodu jsou obě naučné stezky přístupné pouze pro pěší turisty. Správa CHKO vyznačila dvě stezky vhodné pro osoby na vozíku. CHKO Krušné hory spravuje 53 pěších stezek z toho 12 jich je naučných a 22 cyklostezek. Bohužel správa CHKO neuvádí informace o jejich bezbariérovosti, pouze doporučuje navštívit 3 in-line stezky, které jsou bezbariérové. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko není díky výjimečné geomorfologii krajiny a členitému terénu vhodná pro osoby se sníženou schopností pohybu. Správa CHKO doporučuje využít značené cyklostezky vedené po lesních cestách, na kterých se musí občas zdolávat terénní 33

nerovnosti. Osoby se sníženou schopností pohybu potřebují na těchto cestách pomoc doprovodu. Chráněná krajinná oblast České středohoří spravuje 5 turistických stezek. Stezky vedou po lesních cestách s vystupujícími kořeny stromů a kameny. Nejsou proto vhodné pro turisty na vozíku. Stezky CHKO v Lužických horách vyznačila nejen správa CHKO, ale i obecně prospěšná společnost Mobilita spolu s bývalým horolezcem, nyní na invalidním vozíku, Jiřím Jiroudkem. Vyznačili celkem 8 tras sjízdných na invalidním vozíku. Správa CHKO Jizerské hory spravuje celkem 6 pěších tras a 8 cyklostezek. V oblasti Jizerských hor se nachází 15 tras pro handicapované. Trasy jsou vyznačené turistickými značkami. Správa CHKO Český ráj a občanské sdružení Sportem proti bariérám – Český ráj spolupracují na projektu Český ráj bez bariér. Cílem projektu je, přinést co možná nejucelenější informace o současném stavu turistické nabídky v regionu z pohledu osob se sníženou pohyblivostí a na základě zjištěných skutečností usnadnit nejen handicapovaným osobám putování po Českém ráji a umožnit jim lépe se orientovat v terénu. Projekt Český ráj bez bariér vyznačil dvacet bezbariérových stezek. V následující tabulce jsou vypsány bezbariérové stezky Ústeckého a Libereckého kraje. V tabulce je popsána délka a obtížnost trasy, zajímavost na trase a označení bezbariérovosti. Tabulka 6: Bezbariérové stezky Ústeckého a Libereckého kraje Označení bezbariérovosti Trasa

Stručný popis

Délka

NP České Švýcarsko Brložec-Františkův Vrch

lehká obtížnost, výhled Labské pískovce, hrad Bezděz

1,5 km

Děčínský sněžník, Drážďanská vyhlídka

střední až těžká obtížnost, vyhlídka na stolové hory

5 km

B

B

ND

BD, WC - B

B, WC - B

ND

34

Tabulka 6: Pokračování Označení bezbariérovosti Trasa

Stručný popis

Délka

Stezka Kyjovské údolí

lehká až středně těžká obtížnost, skalní útvary

6 km

B

B

Stezka Olešský rybník

lehká obtížnost, Olešský rybník

3 km

B, občerstvení, WC - B

B, občerstvení, ND WC - B

2,5 km

B, občerstvení, WC - B


Zámeckým parkem lehká obtížnost, zámecká park Děčín a okolím Děčína

ND

Stezka MaxičkyMlýnský rybník

střední obtížnost, možnost projet se po hrázi rybníku

7 km

B

B

ND

Okruh kolem Tiských stěn

těžká obtížnost, kamenitá a písková cesta

7 km

BD

B

ND

Okruh národním parkem České Švýcarsko

středně těžká obtížnost, trasa mezi skalními věžemi

30 km

B

B

ND

lehká obtížnost, in-line Vodní nádrž Vrbenský (Matylda) stezka

4,4 km

B, B, občerstvení - občerstvení B -B

ND

Za Chomutovským zooparkem

lehká obtížnost, vysoká koncentrace pěších a cyklistů

2,5 km

B

ND

Bezručovo údolím

lehká obtížnost

CHKO Krušné hory

6 km

B


ND

35

Tabulka 6: Pokračování Označení bezbariérovosti Stručný popis

Délka

Labským údolím

střední obtížnost, z Děčína až ke státní hranici v Dolním Žlebu

14 km


ND

Na Vysoký Sněžník

těžká obtížnost, vysoké převýšení

2 km

BD

ND

Z Harrachova podél střední obtížnost, 12 m vysoký vodopád Mumlavy

7 km

B, B, občerstvení - občerstvení BD -B

lehká obtížnost, výhled na scenerii Krkonoš

5 km

B, občerstvení, WC - BD


5,5 km

B

B

ND

6 km

B

B

ND

Z Mladých Buků do středně těžká obtížnost, Slunečná stráň Antonínova Údolí

4 km

BD, občerstvení, WC - B


Ze Špindlerovy boudy na Petrovou boudu

3 km

BD

B

Trasa

CHKO Labské pískovce

B

NP Krkonoše

Z Benecka na Třídomí

Ze Šíndlerova středně těžká obtížnost, mlýna do Labského Pudlavský vodopád dolu Ze Špindlerova mlýna do Dolu Bílé Labe

střední obtížnost, vodopády, kaskády

těžká obtížnost, po hřebenu Krkonoš

ND

ND

středně těžká obtížnost, Z Pece pod Sněžkou po dně ledovcového do Obřího dolu údolí

3,5 km


ND

Z Pomezních Bud ke kostelu sv. Petra a Pavla

2,5 km

B, auta na trase

ND

střední obtížnost

BD, auta na trase

36


Stručný popis

Délka

CHKO Lužické hory

Trasa č. 1

střední obtížnost, přehrada Černá Nisa

12 km

B

B

ND

Trasa č. 1a

střední obtížnost

13 km

B

B

ND

Trasa č. 2

lehká obtížnost, výhled na Ptačí kupy a Holubník

3 km

B

B

ND

ND

ND

Trasa č. 4

těžká obtížnost

BD, odvodňovací 11,5 km B kanálky na cestě

Trasa č. 5

kombinace náročně, středně náročné a lehké trasy

B, B, 15,5 km občerstvení - občerstvení BD -B

Trasa č. 6

střední obtížnost, výhled na Smrk a Ořešník, přírodní rezervace Klečová louka

11 km

B

B

ND

Trasa č. 7

středně těžká obtížnost, výhled na Bílý potok

16 km

B

B

ND

Tradice pro všechny střední obtížnost, Blatný rybník - Nová Louka

9 km

B

B

ND

Na hráz Bedřichovské přehrady

12 km

B

B

ND

CHKO Jizerské hory

středně těžká obtížnost

37


Délka

Na hráz Josefodolské přehrady

středně těžká obtížnost, Tetřeví kámen, Kristiánov

15 km

B, rozhledna Královka ND

B, rozhledna ND -B

Letadla na horách a jejich pomníčky

středně těžká obtížnost, památník letecké tragédie

16 m

BD

B

ND

Za přírodou a horami

lehká obtížnost, jizerská rašeliniště a mokřady

16,5 km BD

B

ND

Trasa

CHKO Český ráj

Hruboskalským skalním městem

těžká obtížnost, vyhlídky na skalní město

9 km

BD

B

ND

Hruboskalskými údolíčky ke Kopicovu statku

těžká obtížnost, Janova vyhlídka, hrad Valdštejn

10 km

BD

B

ND

K Masarykově vyhlídce

lehká obtížnost, výhled na Krkonoše

2 km

B

B

ND

Kolem Besednických skal

středně těžká obtížnost, výhled na horu Kozákov a Trosky

6 km

B

B

ND

Kolem skal k Pelíškovi

středně těžká obtížnost, Lepařův památník

4,5 km

Kolem Vidláku a Věžáku

středně těžká obtížnost, rybníky Vidlák a Věžák

6 km

Kolem Zvířetic

lehká obtížnost, zřícenina hradu Zvířetice

3,5 km


ND

B

B

ND

BD

B

ND

38


Délka

středně těžká obtížnost, prameny Cidliny

6 km

BD

B

ND

Okolo Humprechtu středně těžká obtížnost, hrad Kost a Kosti

12 km

BD

B

ND

5,5 km

B

B

ND

Trasa

Lomnickem kolem Tábora

Po stopách Albrechta z Valdštejna

lehká obtížnost, Valdštejnská lodžie s parkem

Podtrosecká údolí

lehká obtížnost, Semínský rybník, Nebákov

5 km

B, občerstvení, WC - BD


Poznávací okruh Trávníky

těžká obtížnost, lidová architektura Železnobrodska

2 km

BD

B, WC - B

ND

Prachovskými skalami

těžká obtížnost, vyhlídka na Prachovské skály

4 km

BD, WC - B

B, WC - B

ND

Semilské vyhlídky

těžká obtížnost, výhled na Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše

9 km

BD

B

ND

těžká obtížnost, výhled Vazoveckým údolím na zříceninu hradu kolem Drábovny Frýštejn

12 km

BD

B

ND

Velký okruh podtroseckými údolími

těžká obtížnost, Semínský rybník

18 km

BD, občerstvení, WC - B


Z Turnova k Zrcadlové koze

lehká obtížnost, Votrubcova vodní elektrárna

7 km

B, B, občerstvení - občerstvení, ND B WC - B

39


Stručný popis

Délka

Ze Semil ke Galerii na Riegerově stezce

středně těžká obtížnost, Visutá galerie

5 km

DB

B

ND

B - zcela bezbariérové BD - dostupné s doprovodem ND - nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Ačkoli se v Ústeckém a Libereckém kraji nachází 60 rozhleden, nejsou bezbariérově přístupné. Pouze spodní část budovy rozhledny Ještěd je přístupná pro osoby se sníženou schopností pohybu. Vstup na vyhlídky rozhleden je pouze po schodech.

2.2.2 Kulturně-historické atraktivity Kulturně-historické atraktivity mají v cestovním ruchu veliký význam. Jsou pro návštěvníky přitažlivé svou zvláštností, uměleckou a historickou hodnotou. Mnohá místa jsou díky svému stáří opředena tajemstvími a pověstmi a vytváří tak nezaměnitelné genius loci dané atraktivity. a) Hrady, zámky a hradní zříceniny. V Ústeckém a Libereckém kraji se nachází celkem 24 bezbariérově přístupných hradů, zámků a hradních zřícenin. Následující tabulka zobrazuje přehled těchto kulturně-historických atraktivit a jejich přístupnost. Tabulka 7: Bezbariérově přístupné hrady, zámky a hradní zříceniny v Ústeckém a Libereckém kraji Označení bezbariérovosti Název

Stručný popis

Hrad Grabštejn

Jedinečné malby v zámecké kapli

BČ - nádvoří, BD - B - tištěný prohlídkový okruh průvodce

ND

Hrad Houska

Centrum jarmarků, rejů, šermírů, tanců a řemesel

BČ - nádvoří, BD ND prohlídkový okruh

ND

40

Tabulka 7: Pokračování Označení bezbariérovosti Název

Stručný popis

Kadaňský hrad

Slouží jako městská knihovna a obřadní síň

B, WC -B

ND

ND

Hrad Valdštejn

Nevšední poutní místo s jedinečnou atmosférou

BČ, WC - B

B - tištěný průvodce

ND

Zámek Benešov nad Ploučnicí

Areál dvou zámků v pozdně gotickém stylu

BČ/BD - nádvoří a přízemí zámku, WC - B

ND

ND

Zámek Červený hrádek u Jirkova

Raně rokokový zámek

B, WC - B

ND

ND

Zámek Duchcov

BD - prohlídkový Barokní zámek s klasicisní okruh, občerstvení, ND úpravou WC -B

ND

Zámek Frýdlant

Nejstarší hradní muzeum střední Evropy

BČ/BD - Dolní nádvoří

ND

ND

Zámek Hrubý Rozhozec

Klasicisní zámek

BČ - nádvoří a park

ND

ND

Zámek Jezeří

Barokní zámek, konají se zde dny bez bariér

BČ - nádvoří, občerstvení, WC - B


ND

Zámek Krásný Dvůr

Barokní zámek

BČ - nádvoří, park ND

ND

Zámek Lemberk

Raně barokní zámek

B, WC v areálu zámku

ND

ND

Zámek Libochovice

Raně barokní zámek


ND

ND

41


Stručný popis

Zámek Lovosice

Renesanční zámek

BČ - nádvoří zámku

ND

ND

Zámek Ploskovice

Barokní zámek


ND

ND

Zámek Stekník

Rokokový zámek

B


ND

Zámek Světec

Barokní zámek

BČ - přízemí zámku

ND

ND

Zámek Velké Březno

Novorenesanční zámek

BČ pouze přízemí a nádvoří


ND

Zámek Zákupy

Reprezentační a obytné prostory Ferdinanda Dobrotivého

BČ pouze nádvoří zámku

ND

ND

Zřícenina hradu Krupka

Pozdně gotické opevnění

BČ pouze nádvoří hradu

BČ informační tabule

ND

Zřícenina hradu Střekov

Nejlépe dochovaná hradní zřícenina v ČR

BČ pouze nádvoří hradu

BČ informační tabule

ND

B - zcela bezbariérové BČ - částečně dostupné BD - dostupné s doprovodem Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

b) Skanzeny. V obci Březno u Loun se nachází archeologický skanzen, který vznikl na základě velkoplošného archeologického výzkumu prováděného na této lokalitě v průběhu padesátých až sedmdesátých let. Stavby ve skanzenu jsou vybudovány na základě archeologickým průzkumem odkrytých půdorysů. Díky skanzenu má návštěvník možnost nahlédnout do způsobu života našich dávných předků. Pohyb v areálu je bez bariér, avšak

42

vchody do obytných objektů jsou úzké a se schody. V areálu jsou umístěné informační tabule, proto je návštěva vhodná i pro osoby se sluchovým postižením. Soubor lidové architektury Zubrnice je významný svou zástavbou, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. Na vozíku je možné projet celou vesnici a navštívit tak významné stavby, bohužel interiérové expozice jsou kvůli schodům nepřístupné. Curia Vítkov - Dvůr velmože z 12. století je sdružení pro živou historii nacházející se v Horním Vítkově u Chrastavy. Tento projekt je pokusem o vybudování volné repliky venkovského velmožského sídla z 12. století. Jedná se o soubor objektů typických pro tento typ raně středověkého sídla. Areál a pohyb po něm je bezbariérový, jedinou výjimku tvoří stavby, kde vstupu s vozíkem brání schod. c) Sakrální památky. V Ústeckém a Libereckém kraji se nachází 99 kostelů, bazilik a klášterů. Většina těchto památek je bezbariérově nepřístupných z důvodu vstupních schodů či schodů uvnitř stavby. Nájezdními rampami jsou mnohdy vybaveny pouze kostely s vyšší než regionální významností. Tabulka 8 uvádí přístupné církevní památky Ústeckého a Libereckého kraje. Tabulka 8: Bezbariérově přístupné církevní památky Ústeckého a Libereckého kraje Označení bezbariérovosti Název

Lokalita

Stručný popis

Litoměřice

raně barokní katedrála

B, věž katedrály ND

ND

ND

Liberec

novogotický kostel, součástí polikliniky

B

ND

ND

Most

pozdně gotický chrám, přesun o 841 m z důvodu těžby uhlí

B

B

B

Kostel sv. Železný Brod Jakuba Většího

barokní kostel

B

ND

ND

Loretánská kaple

kopie italského renesančního originálu

BD - 5 cm vysoký schod

ND

ND

Katedrála sv. Štěpána Kostel Božího Srdce Páně Kostel Nanebezvetí Panny Marie

Rumburk

43


Lokalita

Stručný popis

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Jablonec nad Nisou

koncerty vážné hudby

B

ND

ND

Sbor Českých Bratří

Mladá Boleslav

renesanční pseudobasilika, koncertní a výstavní síň

B

ND

ND

B - zcela bezbariérové BČ - částečně dostupné BD - dostupné s doprovodem ND - nedostupné Pramen. Vlastní zpracování, 2014.

2.2.3 Kulturně-společenská zařízení Kulturně-společenská zařízení se dělí na dva typy. Prvním typem je takové zařízení, které soustřeďuje sbírky různého druhu např. muzea, galerie a knihovny. Druhým typem jsou zařízení realizující kulturní akce např. divadelní představení, hudební festivaly, kongresy a další. a) Galerie a muzea. V Ústeckém a Libereckém kraji se nachází 82 galerií a muzeí. Z toho jich je 30 přístupných bez bariér. V následující tabulce jsou vypsaná muzea a galerie přístupná pro osoby se sníženou schopností pohybu. Tabulka 9: Bezbariérově přístupná muzea a galerie v Ústeckém a Libereckém kraji Označení bezbariérovosti Název

Lokalita

Stručný popis

Sklářská dílna

Ajeto - sklárna

Lindava

Štola sv. Jana Evangelisty

Jiřetín pod BD, Rudná štola z konce 18. století Jedlovou WC - B

B, WC - B ND

ND

ND

ND

44


Lokalita

Stručný popis

Podzemní továrny

Rabštejn

Letecká podzemní továrna z II. světové války

BČ/BD, WC - ND

BČ popisky exponátů, WC - B

Mýdlárna Rubens

Arnoltice

Ruční výroba přírodních bylinkových mýdel

BD, WC -ND

ND

Oblastní muzeum v Děčín Děčíně

Stálá expozice Město na Louce a Vývoj lodní dopravy na Labi

B, WC - B ND

Železniční stanice Děčín Děčín – stavědlo 15

Ukázky sdělovací a zabezpečovací techniky ČD

BD

BČ popisky exponátů

ND

B, WC - B

ND

ND

Nobilis Tilia

Krásná Lípa

Výroba přírodní kosmetiky, vzdělávací centrum, čajovna

B, WC - B ND

BČ, WC - B

Dům Českého Švýcarska

Krásná Lípa

Expozice České Švýcarsko život, tajemství, inspirace

B, WC - B ND

ND

Expozice Minerály Krušných Oblastní muzeum v Chomutov hor, Svět Krušných hor, Chomutově Pravěk Chomutovska

BČ popisky B, WC - B exponátů, WC - B BČ popisky BD exponátů, WC - B

Muzeum ghetta, Magdeburská kasárna, Památník Terezín Terezín Modlitebna z doby terezínského ghetta Expozice věnovaná baronce Stálá muzejní Ulrice von Levetzow. Kolekce B expozice Ulriky von Třebívlice současných šperků z českých Levetzow granátů

ND

ND


ND

Oblastní muzeum v Most Mostě

Umělecko historické sbírky, expozice Příroda severozápadních Čech

BD, WC - ND


ND

Podkrušnohorské technické muzeum

Simulovaná štola, ukázka různých druhů dobývání uhlí včetně videoprojekce a simulovaných odstřelů

B, WC - B


ND

Most

45


Lokalita

Stručný popis

Regionální muzeum v Teplicích

Teplice

Pravěké dějiny Podkrušnohoří, BD, Expozice lázeňství, WC - ND Numismatický kabinet

ND

ND

Zubrnická museální železnice

Zubrnice

Historie a současnost místní dráhy Velké Březno Verneřice - Úštěk,Expozice

B


ND

Archeologické muzeum Šatlava

Česká Lípa

Unikátní speleoarcheologická expozice

B


ND

Stálá expozice zaměřená na historii a přírodu Mimoně

B


ND

Městské muzeum v Mimoň Mimoni

Kouzelný svět bižuterie, Muzeum skla Jablonec Čarovná zahrada, České sklo a bižuterie v nad Nisou sedmi století Jablonci nad Nisou Muzeum skla Expozice Věčná touha po Jablonec a bižuterie v kráse – Šperk tří tisíciletí, Jablonci nad Nisou nad Nisou Empírový salónek – Galerie Belveder Muzeum Pěnčín zemědělské techniky Pěnčínska

Soubor zemědělských strojů a nářadí

Historická hasičská technika, Muzeum historické Chrastava uniformy, přilby hasicí hasičské techniky přístroje, stříkačky, auta

BČ popisky B, WC - B exponátů, WC - B BČ popisky B, WC - B exponátů, WC - B

ND

ND

B

ND

ND

B


ND

iQpark Science Centre

Liberec

Didaktické a interaktivní expozice

B - tištěný B, WC - B průvodce, WC - B

ND

Krkonošské muzeum

Harrachov

Lesnicko-myslivecká expozice, výroba šindele

B, WC - B ND

ND

Muzeum skla

Produkce sklárny Novosad Harrachov seřazená dle jednotlivých období

B - tištěný B, WC - B průvodce, WC - B

ND

46


Lokalita

Stručný popis

Muzeum Českého ráje

Turnov

Klenotnice , Mineralogie, Drahé kameny a šperky, Galerie

B

ND

ND

Galerie Josefa Lieslera a Informační centrum

Kadaň

Každý měsíc nová výstava (obrazy, sochy a plastiky, keramika, fotografie).

BD, WC - ND

ND

ND

Galerie moderního Roudnice nad umění v Roudnici Labem nad Labem

Výtvarné umění 19.–21. století, kolekce obrazů Antonína Slavíčka

B


ND

Galerie Benedikta Rejta v Lounech – Louny Muzeum moderního umění B - zcela bezbariérové BČ - částečně přístupné BD - dostupné s doprovodem ND - nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Expozice především geometrické abstrakce a konstruktivistické tendence

B


ND

b) Divadla a kina. V Ústeckém a Libereckém kraji se nachází 81 divadel a kin. Řada z nich prošla celkovou rekonstrukcí a remodernizací vybavení. Při vnitřních úpravách tak došlo k debariarizaci téměř poloviny divadel a kin. Tabulka 10 obsahuje bezbariérová divadla a kina Ústeckého a Libereckého kraje. Tabulka 10: Bezbariérová přístupná divadla a kina Ústeckého a Libereckého kraje Označení bezbariérovosti Název

Lokalita

Divadlo bez opony

Liberec

B

ND

ND

Divadlo Dukla

Šluknov

B

ND

ND

Divadlo Na Cestě

Liberec

ND

B

ND

Jiráskovo divadlo

Česká Lípa

BČ - přízemí sálu

ND

ND

Krušnohorské divadlo

Teplice

B, WC - B

ND

ND

47


Lokalita

Malé divadlo

Liberec

B, WC - B

ND

ND

Městské divadlo Děčín

Děčín


ND

ND

Městské divadlo K.H.Máchy

Litoměřice


ND

ND

Městské divadlo Nový Bor

Nový Bor

B, WC - B

ND

ND

Městské divadlo Varnsdorf

Varnsdorf

B, WC - B

ND

ND

Městské divadlo Železný Brod

Železný Brod

B

ND

ND

Severočeské divadlo

Ústí nad Labem B, WC - B

ND

ND

Vrchlického divadlo

Louny

BČ - přízemí sálu, WC - B

ND

ND

Digitální kino Štětí

Štětí

B, WC - B

ND

ND

Dům kultury Střelnice

Rumburk

B, WC - B

ND

ND

Centrum Panorama

Varnsdord

B, WC - B

ND

ND

Cinema City

Liberec

B, WC - B

ND

ND

Cinema City

Ústí nad Labem B, WC - B

ND

ND

Cinestar

Liberec

B, WC - B

ND

ND

Kino Lípa

Duchcov

B

ND

ND

Kino Sněžník

Děčín

B, WC - B

ND

ND

Kulturní dům - kino Krásná Lípa

Krásná Lípa

B, WC - B

ND

ND

Kino Centrum Panorama

Varnsdorf

B, WC - B

ND

ND

Kino Egerie

Klášterec nad Ohří

B, WC - B

ND

ND

Kino Hvězda

Kadaň

B, WC - B

ND

ND

Kino Jirkov

Jirkov

BČ/BD - dva schody ND

ND

Kino Jitřenka

Semily

BD

ND

ND

Kino Junior

Jablonec nad Nisou

B, WC - B

ND

ND

48


Lokalita

Kino Květen

Teplice

B

ND

ND

Kino Svět

Chomutov

B, WC - B

ND

ND

Kulturní dům Crystal

Česká Lípa

B

ND

ND

Kulturní dům a kino Podbořany

Podbořany

B

ND

ND

Městské kino Nový Bor

Nový Bor

B

ND

ND

Multifunkční centrum Brána Trojzemí

Hrádek nad Nisou

B, WC - B

ND

ND

Premiere Cinemas

Teplice

B, WC - B

ND

ND

B - zcela bezbariérové BČ - částečně přístupné BD - dostupné s doprovodem Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují realizaci cestovního ruchu v oblasti a pomáhají uskutečnit nároky návštěvníků cestovního ruchu. Jedná se nejen o materiálně-technické předpoklady, ale také o dopravní předpoklady. Do těchto členění můžeme zahrnout ubytovací, stravovací, sportovní a dopravní zařízení a dopravní síť dané oblasti.

2.3.1 Ubytovací zařízení Podle počtu ubytovacích zařízení se Ústecký kraj s cca 400 ubytovacími zařízeními řadí na čtvrté nejnižší místo před kraje Zlínský, Pardubický a Olomoucký. Naopak Liberecký kraj zaujímá s počtem cca 800 ubytovacích zařízení třetí nejvyšší příčku za krajem Jihočeským a Královehradeckým. K dosažení procentuálního počtu bezbariérových ubytovacích zařízení jsme použili reprezentativní vzorek ubytovacích zařízení v obou krajích čítající 220 členů. Reprezentativní vzorek obsahuje 20 ubytovacích zařízení z každého okresu nacházejících se na území Ústeckého a Libereckého kraje (tj. okresy Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Semily, Teplice a Ústí nad Labem). Z tohoto vzorku je bezbariérově přístupných 22 procent ubytovacích zařízení. Tabulka 11 je sestavena z výsledků reprezentativního vzorku a uvádí počet bezbariérově přístupných ubytovacích 49

zařízení v okresech Ústeckého a Libereckého kraje. Podrobný seznam ubytovacích zařízení Libereckého a Ústeckého kraje obsahuje příloha 1. Tabulka 11: Bezbariérově přístupná ubytovací zařízení v okresech Ústeckého a Libereckého kraje Okres Počet Česká Lípa 4 Děčín 5 Chomutov 7 Jablonec nad Nisou 2 Liberec 5 Litoměřice 4 Louny 3 Most 3 Semily 2 Teplice 6 Ústí nad Labem 7 Celkem 48 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

2.3.2

Pohostinská zařízení

V Ústeckém a Libereckém kraji se nachází cca 3 600 pohostinských zařízení, z toho v Ústeckém cca 2 200 a v Libereckém cca 1 400 pohostinských zařízení. Stejně jako v kapitole ubytovacích zařízení jsme použili ke zjištění procentuálního počtu bezbariérových pohostinských zařízení reprezentativního vzorku čítající 220 členů (z každého okresu 20). Z tohoto vzorku je bezbariérově přístupných 37 procent pohostinských zařízení. Z výsledků reprezentativního vzorku je sestavená tabulka 12 a uvádí počet bezbariérově přístupných pohostinských zařízení ve vybraných okresech. Podrobný seznam pohostinských zařízení Libereckého a Ústeckého kraje obsahuje příloha 2.

50

Tabulka 12: Bezbariérově přístupná pohostinská zařízení v okresech Ústeckého a Libereckého kraje Okres Počet Česká Lípa 3 Děčín 9 Chomutov 5 Jablonec nad Nisou 7 Liberec 7 Litoměřice 7 Louny 8 Most 7 Semily 6 Teplice 11 Ústí nad Labem 12 Celkem 82 Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

2.3.3 Sportovně-rekreační zařízení Sportování má veliký význam pro osoby se sníženou schopností pohybu. Díky němu dochází k vyplnění volného času, udržení tělesné kondice, pozitivnímu ovlivnění psychické rovnováhy a sociálnímu začlenění. Sportovní vyžití osob se zdravotním postižením podléhá vyšším nárokům na vybavenost sportovišť. Jedná se nejen o nájezdové rampy na schodištích, ale také i speciální vybavení šaten, sprch a toalet pro zdravotně postižené sportovce. Tabulka 13 uvádí sportoviště, která umožňují osobám se sníženou schopností pohybu se aktivně zapojit do sportovního dění. Tabulka 13: Bezbariérová přístupná sportoviště Ústeckého a Libereckého kraje Označení bezbariérovosti Okres

Název

Stručný popis

Děčín

ČEZ Sportcentrum

Basketbalové utkání

BD

ND

ND

Chomutov

SD Aréna

Sledge hokej

B

ND

ND

Chomutov

Letní stadion

Handbike

B

ND

ND

Chomutov

Sportovní hala Kadaň

Turnaje florbalu vozíčkářů

B

ND

ND

51

Tabulka 13: Pokračování Označení bezbariérovosti Okres

Název

Stručný popis

Jablonec nad Nisou

Plavecký bazén Jablonec nad Nisou

Bazén se zvedákem

B/BD

ND

ND

Jablonec nad Nisou

Bobová dráha Janov

Sjezd bobové dráhy

B/BD

ND

ND

Jablonec nad Nisou

Městská hala Jablonec nad Nisou

Turnaje florbalu vozíčkářů

B

ND

ND

Jablonec nad Nisou

Fotbalový stadion FK Baumit

Fotbalové utkání

BD

ND

ND

Jablonec nad Nisou

Ski areál Bedřichov

Monoski, Biski

B/BD

ND

ND

Jablonec nad Nisou

Ski areál Tanvaldský Monoski, Biski Špičák

B/BD

ND

ND

Liberec

Babylon

Bazén se zvedákem, vířivka, sauny

B

ND

ND

Liberec

Plavecký bazén Liberec

Bazén se zvedákem

B/BD

ND

ND

Liberec

Tipsport Arena

Turnaje ve stolním tenisu, utkání hokejové extraligy

B

ND

ND

Liberec

Sportovní arál TJ Lokomotiva Liberec

Turnaje ve stolním tenisu

B/BD

ND

ND

Liberec

Fotbalový stadion u Nisy

Fotbalové utkání

B

ND

ND

Liberec

Ski areál Javorník

Monoski, Biski

B/BD

ND

ND

Litoměřice

Sportovní areál Lovosice

Atletika pro nevidomé, zvuková střelba

ND

ND

B

Most

Hipodrom

Dostihové, parkurové B/BD závody

ND

ND

Most

Golf Club Most

Golfové turnaje

ND

ND

B/BD

52


Okres

Stručný popis

Most

Autodrom

Automobilové závody

B/BD

ND

ND

Semily

Sportovní hala Semily

Turnaje ve stolním tenisu

B

ND

ND

Teplice

Fotbalový stadion Na Fotbalové utkání Stínadlech

B

ND

ND

Ústí nad Labem

Sportovní hala Stříbrníky

Futsal pro nevidomé

ND

ND

B

Ústí nad Labem

Bowling centrum Střekov

Bowling neslyšících

ND

B

ND

B - zcela bezbariérové BČ - částečně přístupné BD - dostupné s doprovodem ND - nedostupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

2.3.4 Bezbariérová přeprava Ke zvýšení samostatnosti osob se zdravotním postižením výrazně pomáhá zavedení bezbariérové přepravy. Široké možnosti meziměstského cestování vozíčkářů nabízí České dráhy, a. s.. České dráhy denně vypraví průměrně 6 700 spojů, z nichž je průměrně 4 400 bezbariérových. Bezbariérové vlaky tak představují 2/3 denně vypravených spojů. České dráhy postupně odbourávají bariéry v nádražních budovách, na nástupištích a sociálních zařízeních. Železniční stanice mají různý stupeň bezbariérové přístupnosti, jejichž výčet a značení uvádíme: -

b0: přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) není bezbariérový

-

b1: přístup do budovy stanice je bezbariérový včetně bezbariérově přístupné označené pokladní přepážky

-

b2: přístup do budovy stanice (včetně přístřešku před povětrnostními vlivy) je bezbariérový 53

-

n0: bezbariérový přístup není na žádné nástupiště

-

n1: bezbariérový přístup na všechna nástupiště

-

n2: bezbariérový přístup na všechny nástupiště za pomoci zaměstnance

-

n3: bezbariérový přístup alespoň na jedno nástupiště

-

n4: bezbariérový přístup alespoň na jedno nástupiště za pomoci zaměstnance

Pokud vlaky nejsou nízkopodlažní nebo nemají vlastní zvedací plošinu, je nástup osoby na vozíku řešen pomocí mobilní zvedací plošiny. Objednávku asistence, použití mobilní nebo vozidlové plošiny nebo přepravy ve služebním voze je třeba odeslat minimálně 24 hodin před odjezdem vlaku z výchozí stanice. Požadavek na zařazení vozu s plošinou je třeba odeslat minimálně 48 hodin před odjezdem z nástupní stanice [7]. Tabulka 14 uvádí počet železničních nástupišť a stanic rozdělených dle stupnice bezbariérové přístupnosti Českých drah uvedené výše. Tabulka 14: Počet bezbariérově přístupných železničních stanic a nástupišť dle stupnice Českých drah Stupeň bezbariérovosti b0 b1 b2 n0 n1 n2 n3

Kraj

Počet

Ústecký

191

Liberecký

121

Ústecký

10

Liberecký

0

Ústecký

42

Liberecký

24

Ústecký

259

Liberecký

140

Ústecký

10

Liberecký

5

Ústecký

0

Liberecký

0

Ústecký

15

Liberecký

1

Ústecký

0

Celkem 312 10 66 399 15 0 16

0 Liberecký 0 Zdroj: Zpracováno podle seznamu železničních stanic Českých drah, 2014. n4

Cestování příměstskou autobusovou dopravou je zajištěno nízkopodlažními autobusy s nájezdovou rampou. Obnova vozového parku je však finančně velmi náročná, a proto dopravní společnosti mají jen málo nízkopodlažních autobusů. Tabulka 15 uvádí počet linek, 54

na kterých jezdí bezbariérově přístupná vozidla Je rozdělena dle okresů a společností, které v dané oblasti svou činnost provozují. Tabulka 15: Přehled autobusových linek s bezbariérově přístupným vozidlem dle okresů Ústeckého a Libereckého kraje Z toho s bezbariérově Okres Název společnosti Počet linek přístupným vozidlem Dopravní podnik měst Chomutova 32 4 a Jirkova, a.s. Student Agency k.s.

1

0

ČSAD Slaný, a.s.

1

0

Autobusy Karlovy Vary, a.s.

4

1

Student Agency k.s.

1

0

ČSAD Slaný, a.s.

1

0

Autobusy KAVKA, a.s.

4

0

Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s.

5

3

ČSAD Slaný, a.s.

3

0


1

0


16

4

Bus Line, a.s.

10

10


9

2

Arriva Teplice

30

19

ČSAD Slaný, a.s.

26

12


1

0

Bus Line, a.s.

16

1

Bus Line, a.s.

6

1

Bus Line, a.s.

13

6

Dopravní podnik města Děčína, a.s.

17

16

Liberc

Bus Line, a.s.

7

3

Česká Lípa

ČSAD Česká Lípa, a.s.

48

25

Chomutov

Most

Louny

Teplice

Litoměřice

Ústí nad Labem Děčín

55

Tabulka 15: Pokračování Název společnosti

Okres

Počet linek

Z toho s bezbariérově přístupným vozidlem

Jablonec nad Nisou

Bus Line, a.s.

24

1

Semily

Bus Line, a.s.

57

14

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Bezbariérově přístupná vozidla městské hromadné dopravy jsou využívány ve městech Louny, Chomutov, Kadaň, Most a Litvínov (mimo tramvají), Bílina, Teplice, Ústí nad Labem, Litoměřice, Lovosice, Děčín, Duchcov, Varnsdorf, Liberec, Jablonec nad Nisou, Tanvald, Česká Lípa, Turnov a Semily. Linky jsou bezbariérově přístupnými vozidly pokryty pouze částečně a jsou vyznačené v jízdních řádech.

2.3.5 Cestovní kanceláře a agentury V České republice není žádná cestovní kancelář specializující se zájezdy pro osoby se zdravotním postižením. Jediná cestovní agentura Bezbatour se specializuje primárně na cestování bez bariér. Cestovní agentura nabízí prověřené ubytování bez bariér nejen po České republice, ale i v zahraničí. V nabídce Libereckého kraje cestovní agentury Bezbatour je šest hotelů, v nabídce Ústeckého kraje jsou hotely tři. Tyto hotely jsou prověřeny samotnými zaměstnanci agentury, kteří patří mezi handicapované osoby. Cestovní agentura nabízí i zahraniční zájezdy do destinací Slovensko, Maďarsko, Německo a Chorvatsko. Dovolené pro vozíčkáře nabízí i cestovní kancelář Firo Tour. Ve své nabídce má 26 cílových destinací vhodných pro osoby se zdravotním postižením. V České republice tato cestovní kancelář nabízí zájezd pouze do jedné destinace. Ze zájezdů do zemí Evropy si mohou handicapované osoby vybrat z nabídky Francie, Chorvatska, Itálie, Řecka, Španělska a Turecka. Dále cestovní kancelář nabízí zájezdy pro vozíčkáře do Tuniska. Další cestovní kanceláří organizující zájezdy pro handicapované osoby je cestovní kancelář Fisher. V její nabídce cestovní kanceláře jsou hotely v destinacích Španělsko, Bulharsko, Itálie, Portugalsko, Egypt, Kypr a Řecko.

56

2.4 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady podporují rozvoj a vznik cestovního ruchu. Mezi selektivní předpoklady se řadí politické, administrativní, urbanizační, demografické, personální, ekologické a sociologické. Na území Ústeckého a Libereckého kraje sídlí několik organizací, jejichž cílem je všestranně podporovat potřeby a zájmy osob s tělesným nebo jiným zdravotním postižením. Velikou síť poboček tvoří Svaz tělesně postižených v České republice o. s.. Tato nezisková organizace podporuje a hájí specifické potřeby a zájmy svých členů a dalších osob. Projekty organizace podporují Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Úřad vlády České republiky. Pobočných spolků Svazu tělesně postižených v České republice se v Ústeckém a Libereckém kraji nachází šedesát jedna. Sdružení organizuje rehabilitačně výchovné pobyty pro občany pohybující se pomocí vozíku, ozdravné pobyty pro tělesně postižené děti a mládež, PC kurzy pro osoby se zdravotním postižením a řadu dalších projektů. Ve městě Žatec sídlí Centrum služeb pro zdravotně postižené Žatec o. s.. Činnost centra je zaměřena na odbornou pomoc, poradenství a poskytování osobní asistence zdravotně postiženým osobám a seniorům. Centrum služeb provozuje denního stacionář a poskytuje odlehčovací služby zdravotně postiženým spoluobčanům a seniorům Žatecka [5]. Sociální agentura se sídlem v Ústí nad Labem je vládní nezisková organizace se statutem obecně prospěšné společnosti. Cílem agentury je usilovat o zlepšení kvality života občanů se zdravotním postižením s důrazem na jejich pracovní uplatnění. Sociální agentura poskytuje sociální služby zaměřené na odborné poradenství a aktivizaci lidí se zdravotním postižením, prosazuje práva a zájmy lidí se zdravotním postižením, vytváří a hledá možnosti pracovního uplatnění lidí se zdravotním postižením, poskytuje vzdělávací programy lidem se zdravotním postižením a poskytuje organizacím veřejného a soukromého sektoru poradenské a vzdělávací služby v oblasti sociálních služeb, trhu práce a rozvoje organizace. Agentura realizuje tři projekty. Projekt KROK je určen pracovníkům v sociálních službách a vedoucím pracovníkům. Kurzy finanční gramotnosti a sebeprezentace představuje projekt Forte, který je spojen s besedou o problémech s dluhy nebo pracovním uplatněním. A projekt Orbit pomáhá orientovat se na trhu práce a odkrývá dovednosti potřebné při uplatnění na trhu práce [20].

57

V Liberci sídlící Občanské sdružení D.R.A.K. je zaměřeno na děti, mládež a dospělé s tělesným postižením, rodiny a pečující matky a otce. Těmto skupinám osob je nabízena ucelená podpora zahrnující poradenství, vzdělávání, akviziční programy, psychorehabilitační setkávání a volnočasové aktivity. Lidem s postižením je nabízeno rehabilitační plavání, kurzy práce na PC, pomoc při osamostatňování se a osvojování sebeobsluhy, podpora při rozvoji prosociálních kompetencí a speciální poradenství v oblasti kompenzační pomůcek, sociálního zabezpečení, vzdělávacích příležitostí a profesní orientace. Dále sdružení provozuje chráněné dílny s téměř třiceti těžce zdravotně postiženými osobami. Sdružení D.R.A.K. čerpá finance na realizaci svých projektů z Evropského sociálního fondu [19].

2.5 Zhodnocení potenciálu Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit potenciál Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Na cíl práce navazují výzkumné otázky: -

Jaké jsou možnosti bezbariérového ubytování v cestovním ruchu v Ústeckém a Libereckém kraji?

-

Jak jsou bezbariérová ubytovací zařízení propagována?

-

Jaké možnosti využití volného času mají zdravotně postižení návštěvníci v Ústeckém a Libereckém kraji?

-

Jak je možné získat informace o pobytech vhodných pro zdravotně postižené osoby v Ústeckém a Libereckém kraji?

Na základě šetření konstatujeme, že v Ústeckém a Libereckém kraji je 22 procent ze všech ubytovacích

zařízení

bezbariérově

přístupných.

K dosažení

procentuálního

počtu

bezbariérových ubytovacích zařízení jsme použili reprezentativní vzorek ubytovacích zařízení v obou krajích čítající 220 členů. Z každého okresu bylo vybráno 20 ubytovacích zařízení. Z toho vzorku bylo bezbariérově přístupných 48 ubytovacích zařízení. Dosud zatím nevznikl průvodce bezbariérově přístupnými ubytovacími zařízeními. Existují však databáze informačních portálů např. Liga vozíčkářů, klikni.cz a hotel-restaurant.cz, ve kterých je možno vyhledat požadovaný typ ubytovacích zařízení. Databáze obsahuje pouze malé procento přístupných ubytovacích zařízení z nabízených oblastí. Některé organizace sdružující tělesně postižené osoby na svých webových stránkách propagují některá 58

bezbariérová ubytovací zařízení, např. jedemetaky.cz či Liga vozíčkářů. Bezbariérová přístupnost propagovaných ubytovacích zařízení je prověřována členy organizací a tím je databáze přístupných ubytovacích zařízení aktualizována Nabídka bezbariérově přístupných turistických cílů v Ústeckém a Libereckém kraji je pestrá. Projevuje se zde snaha provozovatelů zařízení cestovního ruchu postupně odstraňovat bariéry a tím tak zpřístupnit co největší procento turistických cílů osobám se zdravotním postižením. Bohužel odstraňování bariér pro osoby se zrakovým a sluchovým postižením je zatím ve svých počátcích. V Ústeckém a Libereckém kraji se nachází celkem 26 bezbariérově přístupných hradů, zámků a zřícenin, tři skanzeny, sedm významných sakrálních památek, 30 bezbariérově přístupných galerií a muzeí, 37 bezbariérově přístupných divadel a kin a 29 bezbariérově přístupných sportovně rekreačních zařízení. Pobyty vhodné pro zdravotně postižené osoby pořádají organizace sdružující osoby se zdravotním postižením např. Asociace vozíčkářů a zdravotně i mentálně postižených - AVAZ Děčín. Tyto organizace také poskytují informace o bezbariérové přístupnosti turistických cílů. Správa CHKO Český ráj prostřednictvím webových stránek ceskyrajbezbarier.cz informuje návštěvníky se zdravotním postižením o možnostech ubytování a stravování a návštěv památek či turistických cílů v oblasti. Na webových stránkách jsou dále uvedeny tipy na jedno či vícedenní výlety a přehledy železničních stanic a pneuservisů pro případné opravy vozíků. Správa CHKO Jizerské hory podpořila rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením vydáním nové mapy. Touto mapou rozšiřuje svou nabídku pro návštěvníky na invalidních vozících, rodiny s dětmi a dětskými kočárky a handbikery. Pokud se ale osoba se zdravotním postižením rozhodne cestovat sama, informace o přístupnosti si musí dohledat pomocí internetových stránek, či přímého kontaktování turistického cíle. Na základě stanovených hodnotících kritérií, do kterých se řadí bezbariérové ubytovací zařízení, bezbariérové pohostinské zařízení, bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, existence bezbariérových kulturně-historických památek, webové informační portály pro zdravotně postižené osoby a nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu, můžeme udělit bodové hodnocení (viz. tabulka 5, s. 32).

59

Tabulka 16: Bodové hodnocení dle hodnotících kritérií Hodnocené kritérium bezbariérové ubytovací zařízení bezbariérové pohostinské zařízení

sportovně-rekreační zařízení

přístupné cyklotrasy a turistické stezky

kulturně-historické památky

cestovní kanceláře

Charakteristika

Body

- více jako 20 % všech UZ

3

- více jako 20 % všech PZ

3

- bezbariérová koupaliště a aquaparky (ano/ne)

1

- fotbalové, hokejové a jiné stadióny (ano/ne)

1

- jiná sportoviště (ano/ne)

1

- méně jako 10 % turistických stezek

2

- méně jako 10 % cyklotras

2

- přizpůsobené sjezdovky a trasy běžeckého lyžování

1

- částečně přístupné hrady/zámky/chrámy/kostely

2

- muzea/galerie/skanzeny přístupné s doprovodem

1

- divadla

1

- nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby v tuzemsku (ne) - nabídka zájezdů pro zdravotně postižené osoby do zahraničí (ano)

0 1

webové informační portály - ano

1

Celkem dosažených bodů

20

Vysvětlivky: UZ – ubytovací zařízení, PZ – pohostinské zařízení Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Kraje Ústecký a Liberecký dosáhly bodového hodnocení 20 bodů. Tento počet bodů je hodnocen na těsné hranici jako zvýšený potenciál cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Z výsledku vyplývá, že v Ústeckém a Libereckém kraji mají osoby se zdravotním postižením možnost výběru využití svého volného času. Mohou si vybrat mezi návštěvou kulturně-historických památek, sportovně-rekreačních zařízení, kulturních zařízení či návštěvou přírodních atraktivit daných krajů. Rozvoj cestovního ruchu osob se zdravotním postižením je dále podpořen bezbariérovou dopravou, bezbariérově přístupnými ubytovacími zařízeními různých kategorií a bezbariérově přístupnými pohostinskými zařízeními. Proto návštěva Ústeckého a Libereckého kraje nemusí být pouze denním výletem, ale může se stát plnohodnotnou dovolenou osob se zdravotním postižením. 60

Závěr Osoby se zdravotním postižením se v cestovním ruchu stávají segmentem zákazníků s velikým potenciálem. Proto by se otázkou odstraňování bariér mělo zabývat co nejvíce provozovatelů cestovního ruchu. Zvýšený počet návštěvníků cestovního ruchu se zdravotním postižením přináší užitek nejen jim samotným, ale také provozovatelům zařízení cestovního ruchu vůbec. Vhodná je podpora cestování zdravotně postižených osob mimo sezonu, vyrovnává se tím využitelnost turistické kapacity v oblasti mezi hlavní a vedlejší sezonou. Dalšími ekonomickými přínosy je vytváření nových pracovních míst, příliv financí do místního a státního rozpočtu, přísun nových investorů a mnoho dalších. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit potenciál Ústeckého a Libereckého kraje pro rozvoj cestovního ruchu zdravotně postižených osob. Při šetření jsme se zaměřili na hodnotící kritéria, do kterých se řadí bezbariérová ubytovací zařízení, bezbariérové pohostinské zařízení, bezbariérové sportovně-rekreační zařízení a možnosti trávení volného času, existence bezbariérových kulturně-historických památek, webové informační portály pro zdravotně postižené osoby a nabídka cestovních kanceláří pro zdravotně postižené návštěvníky cestovního ruchu. V závislosti na koncentraci těchto kritérií v Ústeckém a Libereckém kraji jsme přidělili bodové hodnocení 20 bodů. Tento počet bodů je na hranici průměrného a zvýšeného potenciálu cestovního ruchu zdravotně postižených osob a znamená, že osoby se zdravotní postižením mají možnost výběru využití svého volného času. Ústecký a Liberecký kraj disponují širokou základnou bezbariérově přístupných ubytovacích a pohostinských zařízení, bezbariérově přístupných kulturně-historických památek, sportovněrekreačních zařízení, kulturních zařízení a přírodních atraktivit. V krajích je možnost bezbariérové autobusové a železniční příměstské dopravy a bezbariérové městské dopravy. Klíčem k úspěchu rozvoje cestovního ruchu osob se zdravotním postižením je empatie hostitele směrem k hostům a porozumění jejich specifickým potřebám a požadavkům [2].

61

Zdroje [1] b. a. Athena na cestách: Přístupný cestovní ruch & Informační systémy [online]. 2011 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: www.project-athena.cz/sites/default/files/metodika final.pdf. [2] b. a. Athena na cestách. Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. 2010 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: www.czp-msk.cz/pdf/uzitecne/ATHENA_PRIRUCKA_KOMPLET.pdf. [3] b. a. BussinesInfo: Charakteristika Ústeckého kraje [online]. 2011 [cit. 2014-02-20]. Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-usteckeho-kraje-

2245.html#cestruch. [4] b. a. Calypso, znamená turistiku pro všechny [online]. 2011 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://bookshop.europa.eu/en/calypso-means-tourism-for-all-pbNB3011121/. [5] b. a. Centrum služeb pro zdravotně postižené Žatec, o.s. [online]. 2011 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.centrumsluzeb-zatec.wbs.cz/. [6] b. a. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna [online]. 2009 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.cpzp.cz/clanek/3266-0-Proc-a-jak-vznikaji-vrozene-vady.html. [7] b. a. České dráhy, a.s.: Přístupnost stanic [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.cd.cz/vnitrostatni-cestovani/sluzby-na-nadrazi/pristupnost-stanic/-3726/. [8] b.a. Disabled World Travel: Accessible Disability Travel Information [online]. [cit. 201403-05]. Dostupné z: http://www.disabled-world.com/travel/. [9] b. a. ENAT - mission statement. [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.accessibletourism.org/?i=enat.en.mission_statement. [10] b. a. IMSERSO - Accesibilidad en el transporte público [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné

z:

http://www.imserso.es/imserso_01/documentacion/estadisticas/estadisticas_transporte_public o/index.htm. [11] b. a. IMSERSO - Quiénes somos [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.imserso.es/imserso_01/el_imserso/quienes_somos/index.htm.

62

[12] b. a. ISTO - General presentation [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.bits-int.org/en/index.php?menu=44&submenu=90. [13] b. a. ISTO [online]. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.bits-int.org [14] b. a. L'action sociale de l'ANCV [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.ancv.com/L-action-sociale-de-l-ANCV. [15] b. a. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2009 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskovezpravy/2009/Podprogram-Cestovni-ruch-pro-vsechny-podpori-ak. [16] b. a. Národní památkový ústav: Památky národního památkového ústavu z hlediska potřeb a požadavků návštěvníků na vozíku [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.npu.cz/download/1353678935/akce121123-up-janco-HaZ-vozickari.pdf. [17] b. a. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006: o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě [online] 2006. Dostupné z: http://europa.eu/legislation summaries/transport/ mobility_and _passenger_rights/l24132_cs.htm. [18] b. a. Qui est l'ANCV [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.ancv.com/Quiest-l-ANCV. [19]

b.

a.

Sdružení

D.R.A.K.

[online].

2013

[cit.

2014-02-20].

Dostupné

z:

http://www.sdruzenidrak.org/cs/. [20] b. a. Sociální agentura: o nás [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.socialniagentura.cz/cs/o-nas. [21]

b.

a.

Svaz

tělesně

postižených

[online].

[cit.

2014-02-15].

Dostupné

z:

[online].

[cit.

2014-02-25].

Dostupné

z:

http://www.svaztp.cz/informacestp. [22]

b.

a.

Vláda

České

republiky

http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/uvod-vvzpo-17734/. [23] b. a. Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 398/2009 Sb.: o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. 2009. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/f015224c-ff91-4cad-a37b-dc0dc1072946/Vyhlaska-MMR398_2009. 63

[24] b. a. Zákon č. 377/2009 Sb.: o dráhách. In: § 57 odstavec 6). 2009. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zjakony/zjakonPar.jsp?idBiblio=69565&fulltext=&nr=377~2F2009& part=&name=&rpp=15#local-content. [25] b. a. Zákon č. 435/2004 Sb.: o zaměstnanosti. In: §67, odstavec 1) až 3). 2004. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_1.1.2014.pdf. [26] b. a. Život bez bariér: Minulost, současnost a budoucnost občanského sdružení Život bez bariér [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.zbb.cz/minulost-soucasnostbudoucnost-obcanskeho-sdruzeni-zivot-bez-barier. [27] BÍNA, J., Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. 2010 Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf. [28] BURNETT, J.J., H.B. BAKER., Assessing the Travel-Related Behaviors of the MobilityDisabled Consumer. Journal of Travel Research, 2011. [29] DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E., Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost, 1.vyd., Fortuna, Praha, 2004. [30] GÚČIK, M., Základy cestovného ruchu, Banská Bystrica, Občianske združenie Ekonómia, 2000. [31] GÚČIK, M., Cestovný ruch pre hotelové a obchodné akadémie, Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2001, ISBN 80-08-03071-2. [32] HÁJKOVÁ, V. a KOL., Specifika pro handicapovené klienty služeb cestovního ruchu [online]. Praha, 2006 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dec21386b551-48e4-bbad-113ab984a35e/GetFile10.pdf. [33] HRALA, V., Geografie cestovního ruchu, 4. vyd. Praha, IDEA SERVIS, 2002, ISBN 8085970-36-8. [34] KRHUTOVÁ, L a KOL., Občané se zdravotním postižením a veřejná správa, 2005, ISBN 80-244-1168-7. [35] LINDEROVÁ, Ivica. Hodnotenie potenciálu Českej republiky pre rozvoj cestovného ruchu zdravotně postihnutých návštěvníkov. In Ekonomická revue cestovného ruchu. roč. 45 2012, č. 1. ISSN 0139-8660. 64

[36] MARIOT, P., Geografía cestovného ruchu, Bratislava, Veda, 1983. [37] MINNAERT, L., MAITLAND, R., MILLER, G., Social Tourism and its ethical foundations. London UK, University of Westminster, 2006. [38] PAGE, S. J., CONNEL J., Tourism a modern synthesis. British Library cataloguing in publication data, 2009. [39] PAUKNEROVÁ, D., Psychologie pro ekonomy a manažery, Praha, Grada Publishing, 2006. [40] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. [41] RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I., Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi, Praha, 2011, ISBN 978-80-247-4039. [42] VANÍČEK, J., KŘESŤAN, V., Marketing cestovního ruchu, Jihlava, Vysoká škola polytechnická. Katedra cestovního ruchu, 2007. [43] VYSTOUPL, J., Základy cestovního ruchu, 1. vyd., MU, Brno, 2006. [44] WEISS, P. a kol. 2005. Regionalizácia cestovného ruchu Slovenskej republiky, [online]. Bratislava

:

Ministerstvo

hospodárstva

SR,

2005.

[cit.].

Dostupné

z:

http://www.telecom.gov.sk/index/index.php?ids=102432 [45] ZELENKA J., PÁSKOVÁ M., Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd. Praha, Linde Praha, 2012, ISBN 978-80-7201-880-2.

65

Seznam příloh Příloha 1: Bezbariérově přístupná ubytovací zařízení Ústeckého a Libereckého kraje z reprezentativního vzorku Příloha 2: Bezbariérově přístupná pohostinská zařízení Ústeckého a Libereckého kraje z reprezentativního vzorku

66

Příloha 1: Bezbariérově z reprezentativního vzorku

přístupná

ubytovací

zařízení

Ústeckého

a Libereckého

kraje

Označení bezbariérovosti Okres

Název

Typ UZ

Česká Lípa

Hotel Berg

*** hotel

B

ND

ND

Česká Lípa

Hotel Kamýk

*** hotel

B

ND

ND

Česká Lípa

Hotel Lázeňský vrch

*** hotel

B

ND

ND

Česká Lípa

Hotel Port

*** hotel

B

ND

ND

Děčín

Hotel Faust

*** hotel

B

ND

ND

Děčín

Hotel Sněžník

*** hotel

B

ND

ND

Děčín

Hotel Výpřež

*** hotel

B

ND

ND

Děčín

Hotel Lužan

**** hotel

B

ND

ND

Děčín

Hostel Lípa

hostel

B

ND

ND

Chomutov

Hotel Star 2

*** hotel

B

ND

ND

Chomutov

Hotel u Sv. Václava

*** hotel

B

ND

ND

Chomutov

Zámek Červený Hrádek

*** hotel

B

ND

ND

Chomutov

Wellness hotel Beethoven **** hotel

B

ND

ND

Chomutov

Holiday Centrum Vikletice

penzion

B

ND

ND

Chomutov

Hřebíkárna

penzion

B

ND

ND

Chomutov

Penzion Mova

penzion

B

ND

ND

Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou

Hotel Skála

*** hotel

B

ND

ND

Penzion Akron

penzion

B

ND

ND

Liberec

Hotel Petra

*** hotel

B

ND

ND

Liberec

Hotel Praha

*** hotel

B

ND

ND

Liberec

Hotel Valdštejn

*** hotel

B

ND

ND

Liberec

UNIHOTEL Liberec

*** hotel

B

ND

ND

Příloha 1: Pokračování Označení bezbariérovosti Název

Okres

Typ UZ

Liberec

Hotel Babylon

**** hotel

B

ND

ND

Litoměřice

Salva Guarda

**** hotel

B

ND

ND

Litoměřice

Sporthotel Patriot

**** hotel

B

ND

ND

Litoměřice

Na Statku

penzion

B

ND

ND

Louny

Hotel u Radnice

*** hotel

B

ND

ND

Louny

Hotel V Údolí Zlatého Potoka

*** hotel

B

ND

ND

Louny

Hotel Zlatý Lev

**** hotel

B

ND

ND

Most

Hotel Joker

*** hotel

B

ND

ND

Most

Hotel Lázeňský vrch

*** hotel

B

ND

ND

Most

Hotel Kapitol

**** hotel

B

ND

ND

Semily

Hotel Korunní Princ

*** hotel

B

ND

ND

Semily

Penzion Dana

penzion

B

ND

ND

Teplice

Hotel Almond

*** hotel

B

ND

ND

Teplice

Hotel Ján

*** hotel

B

ND

ND

Teplice

Hotel Payer

**** hotel

B

ND

ND

Teplice

Teplice Plaza

**** hotel

B

ND

ND

Teplice

Hortensia

penzion

B

ND

ND

Teplice

Penzion u Kozičky

penzion

B

ND

ND

Ústí nad Labem

Hotel Bonaparte

*** hotel

B

ND

ND

Ústí nad Labem

Na Rychtě

*** hotel

B

ND

ND

Ústí nad Labem

Clarion Congress Hotel

**** hotel

B

ND

ND

Ústí nad Labem

Hotel Ostrov

**** hotel

B

ND

ND

Příloha 1: Pokračování Označení bezbariérovosti Okres

Název

Typ UZ

Ústí nad Labem

Hotel Vladimir

**** hotel

B

ND

ND

Ústí nad Labem

Penzion Na Hvězdě

penzion

B

ND

ND

B - bezbariérově přístupné ND - nepřístupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

Příloha 2: Bezbariérově z reprezentativního vzorku

přístupná

pohostinská

zařízení

Ústeckého

a Libereckého

Označení bezbariérovosti Okres Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Děčín Chomutov Chomutov Chomutov Chomutov Chomutov Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Liberec Litoměřice Litoměřice Litoměřice Litoměřice Litoměřice Litoměřice Litoměřice

Název Motorest Koupaliště Restaurace Culinarie U Bílé Labutě Pizzeria Prishtina Restaurace Faust Restaurace Na Rybníčku Restaurace Starý Klub Restaurace Ve Dvoře Restaurace Za Větrem Restaurace Zlatá Lípa Staročeská restaurace Střelnice Švejk restaurant Česká hospoda Koliba Rustika Restaurace Don Diego Restaurace u Losa Restaurant u Dvou Rytířů Hostinec Praha Pizza Restaurant Restaurace Břízky Restaurace Merkur Restaurace Merkur Restaurace Skála Restaurace UKO Ánanda Black Horse Hostinec Konrád La Fonduta Ponze Pizzerie Restaurace Desperados Restaurace Valdštejn Kotlina restaurace Pivovarský sál Restaurant Rebel Restaurant Robo Restaurant Ztracená SteakGrill Vinařský klub

B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B

ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND ND


kraje

Příloha 2: Pokračování Označení bezbariérovosti Okres Louny Louny Louny Louny Louny Louny Louny Most Most Most Most Most Most Most Semily Semily Semily Semily Semily Semily Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Teplice Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem Ústí nad Labem

Název Pizzeria Ristorante Luciano Restaurace KiNo Restaurace Slunce Restaurace u Daliborky Restaurace u Žida Roubenka Frigo Vespa Ristorante Italiano Bar Azyl Motorest Joker Pivnice u Krokodýla Pizzeria Via Appia Restaurace Kaštan Restaurace Nautico Restaurace Pohoda Restaurace Korunní Princ Restaurace Na Výšince Restaurace Saval Restaurace Šedý Vlk Restaurace u Krbu Saloon u Supa Botanická Cukrárna Golf restaurant Prince de Ligne Hospodal Pod Lampou Pizzeria Castello Pizzeria Gondola Restaurace Bunkr Restaurace Koloseum Restaurace Komáří Vížka Restaurace u Kozičky Restaurant Giovanni Giacomo Staročeský groš Il Caffé Na Statku PamPam Pivovar Na Rychtě Pizza Replay Replay To El Paso Restaurace Atrium

B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B



Příloha 2: Pokračování Označení bezbariérovosti Okres

Název

Ústí nad Labem Restaurace Kačák Ústí nad Labem Restaurace Motýlek Ústí nad Labem Restaurace Větruše Ústí nad Labem Restaurant Medusa B - bezbariérově přístupné ND - nepřístupné Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.

B B B B

ND ND ND ND

ND ND ND ND

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents