VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

Využití potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vy u ž i t í p o t e n c i á l u c e s t o v n í h o r u c h u v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Autor: Martina Bízová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Martina Bízová

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala především mému vedoucímu bakalářské práce panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za jeho cenné rady, trpělivost, čas, odborné vedení a pomoc při vypracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat panu PaedDr. Františku Smrčkovi, Ph.D. za pomoc a odborné vedení při vypracování kartogramu Jihomoravského kraje. V neposlední řadě děkuji své rodině, která mě při psaní práce podporovala.

Abstrakt BÍZOVÁ, Martina. Využití potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jihlava, 2015. 53 s. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Předkládaná bakalářská práce s názvem Využití potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část mé práce je zaměřena na popis Jihomoravského kraje, jednotlivých obcí s rozšířenou působností a jeho turistického potenciálu. V práci jsou popsány především přírodní předpoklady, kulturně-historické předpoklady a společenské události konané v tomto kraji. Dále je v práci popsána metodika výpočtu využití potenciálu. V praktické části je využita metoda kompozitních indikátorů k výpočtu procentuálního využití potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP Jihomoravského kraje. Výsledný výpočet procentuálního využití potenciálu je rozdělen do skupin a skupiny jsou vyjádřeny v kartogramu. Praktická část je zakončena vlastním zhodnocením vypočtených výsledků. Klíčová slova Cestovní ruch. Hodnota. Jihomoravský kraj. Obec s rozšířenou působností. Potenciál cestovního ruchu. Předpoklad.

7

Abstract The bachelor thesis titled Tourism Potential Utilization in the South Moravian Region is divided into two parts; theoretical and the practical one. The theoretical part of the thesis is focused on the description of the South Moravian Region, individual municipalities with extended powers (ORP) and their tourism potential. Especially natural prerequisites, cultural-historical prerequisites and social events organized in the region are depicted in the bachelor thesis. Moreover, the calculation methodology of potential utilization is described. In the practical part there has been a composite indicator methodology used for the calculation of percentage utilization of tourism potential in individual municipalities with extended powers (ORP) in the South Moravian Region. Final calculation of percentage utilization of the potential has been divided into groups and depicted in a cartogram. The practical part of the bachelor thesis is finished with the author’s evaluation of calculated results. Key words Tourism. Value. The South Moravian Region. Municipality with Extended Powers. Tourism Potential. Precondition.

8

Předmluva Svou bakalářskou práci jsem nazvala Využití potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce je určena odborníkům v oblasti cestovního ruchu. Toto téma jsem si zvolila proto, že v Jihomoravském kraji bydlím a mám k němu blízký vztah. Většinu míst v kraji jsem navštívila a chtěla jsem je, jejich potenciál a jeho využití přiblížit i čtenářům mé práce. Svou čtrnáctitýdenní praxi vykonávám v Mikroregionu Hodonínsko, který by případně mohl závěry mé práce aplikovat do praxe a zlepšit tak rozvoj tohoto území z hlediska cestovního ruchu. Samotné zpracování bakalářské práce mne velmi bavilo a doufám, že práce zaujme i její čtenáře. Samozřejmě budu ráda, když moje výsledky a závěry poslouží i v praxi.

9

Obsah Abstrakt ......................................................................................................................................... 7 Abstract ......................................................................................................................................... 8 Předmluva ..................................................................................................................................... 9 Seznam ilustrací .......................................................................................................................... 11 Seznam zkratek ........................................................................................................................... 12 Úvod a cíle .................................................................................................................................. 13 Teoretická část ............................................................................................................................ 14 1. Charakteristika Jihomoravského kraje .................................................................................... 14 2. Potenciál cestovního ruchu ..................................................................................................... 16 2.1 Lokalizační předpoklady .................................................................................................. 16 2.1.1 Přírodní předpoklady ................................................................................................. 17 2.1.2 Kulturně-historické předpoklady ............................................................................... 19 2.2 Realizační předpoklady .................................................................................................... 23 2.3 Selektivní předpoklady ..................................................................................................... 24 3. Použitá metoda ........................................................................................................................ 26 Praktická část .............................................................................................................................. 27 4. Hodnocení využití potenciálu ................................................................................................. 28 Kartogram Jihomoravského kraje ............................................................................................... 34 4.1 Skupina č. 1 – Pohořelice ................................................................................................. 35 4.2 Skupina č. 2 – Hodonín, Břeclav, Znojmo ....................................................................... 35 4.3 Skupina č. 3 – Vyškov, Hustopeče, Mikulov, Kyjov........................................................ 38 4.4 Skupina č. 4 – Veselí nad Moravou, Šlapanice ................................................................ 40 4.5 Skupina č. 5 – Židlochovice, Kuřim, Rosice, Boskovice, Bučovice, Blansko, Slavkov u Brna, Moravský Krumlov, Tišnov, Ivančice .......................................................................... 41 5. Zbytková data mobilních operátorů ........................................................................................ 44 Závěr ........................................................................................................................................... 46 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................................ 49

10

Seznam ilustrací Graf 1 Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Jihomoravské kraje ....................... 32 Graf 2 Rozdíl mezi velikostí potenciálu a využitím potenciálu v jednotlivých ORP ..... 33

Obrázek 1 Mapka kraje [3] ............................................................................................. 14 Obrázek 2 ORP Jihomoravského kraje [5] ..................................................................... 15 Obrázek 3 Shodné ORP z hlediska využití potenciálu ................................................... 34

Tabulka 1 Údaje pro výpočet velikosti využití turistického potenciálu ......................... 28 Tabulka 2 Přepočet hodnot ............................................................................................. 29 Tabulka 3 Výpočet velikosti potenciálu cestovního ruchu v ORP i kraji ....................... 30 Tabulka 4 Výpočet využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Jihomoravského kraje 31 Tabulka 5 Červen 2012 ................................................................................................... 44 Tabulka 6 Červenec 2012 ............................................................................................... 45

11

Seznam zkratek CR – cestovní ruch ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad CHKO – Chráněná krajinná oblast JMK – Jihomoravský kraj NP – Národní park ORP – obec s rozšířenou působností ÚÚR – Ústav územního rozvoje

12

Úvod a cíle Téma mé bakalářské práce je Využití potenciálu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Bakalářskou práci jsem rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje tři kapitoly a praktická část dvě kapitoly. V první kapitole teoretické části se věnuji obecným informacím a charakteristice Jihomoravského kraje. V další kapitole rozebírám potenciál cestovního ruchu (dále také „CR“) v Jihomoravském kraji. Zabývám se rozdělením potenciálu CR na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. Všechny tři skupiny předpokladů jsem se snažila rozebrat a popsat. Ve třetí kapitole ve stručnosti popisuji použitou metodu pro výpočty, kterou jsem aplikovala v praktické části. Pak již následuje praktická část mé bakalářské práce. Cílem mé práce je výpočet, rozdělení a charakteristika využití potenciálu CR v jednotlivých obcích s rozšířenou působností (dále také „ORP“) v Jihomoravském kraji. K tomuto výpočtu je použita metoda kompozitních indikátorů. Poslední kapitolu jsem se rozhodla do své práce zařadit pro zpestření a obohacení práce. Jedná se o metodu moderního marketingového výzkumu a to využití zbytkových dat mobilních operátorů. Ke zpracování své bakalářské práce jsem čerpala převážně z knižních a internetových zdrojů. Využila informace z odborného časopisu Všudybyl a katalogů zapůjčených z Mikroregionu Hodonínsko, a údaje z Českého statistického úřadu (dále také „ČSÚ“) a Ústavu územního rozvoje (dále také „ÚÚR“). Pro zkoumání využití potenciálu cestovního ruchu jsem si Jihomoravský kraj zvolila zcela záměrně proto, že zde bydlím a mám tento kraj ráda. Většinu míst v Jihomoravském kraji jsem nejedenkrát navštívila, a proto jsem chtěla zjistit, jak se jednotlivé ORP umístí z hlediska využití svého turistického potenciálu. O tom, že zde turistický potenciál je, není pochyb. Zajímalo mě, jak si stojí ORP Hodonín, jelikož bydlím v obci spadající do této oblasti. A na své čtrnácti týdenní praxi jsem asistovala při zpracování Strategického dokumentu rozvoje ORP Hodonín.

13

Teoretická část 1. Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj je vyšší územně správní jednotka České republiky. Tato územně správní jednotka byla ustanovena správní reformou 1. ledna 2000. Jihomoravský kraj zahrnuje jižní a také část střední Moravy. Tento kraj má velmi výhodnou a strategicky zajímavou polohu. Sousedí totiž na jihovýchodě se Slovenskem a na jihu s Rakouskem. V rámci České republiky Jihomoravský kraj sousedí s krajem Jihočeským, krajem Vysočina a dále s Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem. (David, Soukup, 2007, s. 4) Rozloha kraje 719 km2 a více jak 1 170 000 obyvatel řadí Jihomoravský kraj na čtvrté místo v porovnání s ostatními kraji České republiky. Do Jihomoravského kraje spadá 673 obcí z toho 49 měst. Dle zákona č.128/2000 Sb. je statutárním městem stanoveno město Brno, což je druhé největší město v republice s 370 000 obyvateli. Z hlediska cestovního ruchu spadá celé území Jihomoravského kraje do turistického regionu Jižní Morava [1], [2].

Obrázek 1 Mapka kraje [3]

Kraj se dělí na 7 okresů (Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo) a 21 měst a obcí s rozšířenou působností (Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský 14

Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice). ORP jsou na internetových stránkách Regionálního Informačního Servisu definovány takto: „Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. V jimi spravovaném území se nacházejí i obce s pověřeným úřadem. Obce s rozšířenou působností vznikly 1. 1. 2003 v rámci reformy územní veřejné správy“[4].

Obrázek 2 ORP Jihomoravského kraje [5]

15

2. Potenciál cestovního ruchu Cestovní ruch je možno realizovat pouze v konkrétním území, které má k dispozici předpoklady a potenciál pro cestovní ruch. Pro zajištění správných podmínek rozvoje cestovního ruchu musí v daném území existovat nejen atraktivity cestovního ruchu, tedy potenciál CR, ale důležité je i vhodné vnější prostředí. Vnější prostředí lze charakterizovat jako podnikatelské subjekty, státní správa či regionální rozvojovou politiku. K tomu, aby území správně využívalo svůj potenciál, je nutná existence atraktivit a dobrý destinační managament (Plzáková, Studnická, 2014, s. 41-42). Potenciál cestovního ruchu lze hodnotit a rozebírat ze dvou hledisek. Z ekonomického hlediska je potenciál cestovního ruchu chápán jako využití a struktura kapacity infrastruktury CR. Touto infrastrukturou jsou myšlena všechna zařízení cestovního ruchu jako například ubytovací a stravovací zařízení. Předmětem zkoumání je jejich kapacitní vytíženost v hlavní i vedlejší sezóně, ale i v mimosezóně. Potenciál z geografického hlediska představuje schopnost území vytvořit a poskytnout podmínky pro rozvoj CR. Za základní rozdělení a vymezení předpokladů rozvoje CR v konkrétním území považujeme strukturu podle Mariota z roku 1983. Jedná se o funkčněchronologické hodnocení předpokladů CR. Tato struktura hodnocení předpokladů CR zahrnuje lokalizační, realizační a selektivní předpoklady (Linderová, 2013, s. 55-56).

2.1 Lokalizační předpoklady Skupinu lokalizačních předpokladů tvoří dvě složky, což jsou přírodní předpoklady a kulturně-historické předpoklady. Mezi přírodní předpoklady se řadí zejména reliéf, klima, vodstvo, fauna, flóra a celkový vzhled krajiny. Skupinu kulturně-historických předpokladů lze členit na kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. I přesto, že se jedná o dvě zcela odlišné oblasti předpokladů, tedy přírodní a uměle vytvořené člověkem, v určování rozmístění a samotné lokalizace CR hrají velmi podobnou roli. Hodnocením lokalizačních předpokladů je umožněno vyjádřit potenciál dané oblasti pro cestovní ruch. Lokalizační předpoklady jsou primární nabídkou CR (Mariot, 1983, s. 89-90). Lokalizační předpoklady zaujímají rozhodující postavení při umístění neboli realizaci cestovního ruchu v místě. Lokalizační předpoklady tedy tvoří potenciál CR a rozhodují o konkrétním využití či nevyužití oblasti v cestovním ruchu (Hrala, 2005, s. 14). Z nejznámějších lokalizačních přírodních předpokladů se 16

v Jihomoravském kraji nachází CHKO Moravský kras, z hlediska kulturně-historických předpokladů je to např. Lednicko-valtický areál.

2.1.1 Přírodní předpoklady Reliéf Jedním z předpokladů výskytu cestovního ruchu je různorodý a rozmanitý reliéf v regionu. Pro CR jsou atraktivní především různé formy členitého terénu jako např. jeskyně, soutěsky, skalní města, propasti a další jedinečné přírodní útvary (Mariot, 1983, s. 94; Franke, 2012, s. 44). Jihomoravský kraj se rozprostírá na dvou základních geologických soustavách, Českém masivu a Karpatech. Na území sledovaného kraje zasahuje Dolnomoravský a Dýjskosvratecký úval, ale spadá sem i Vyškovská brána. Výběžek Vídeňské pánve patří do jihovýchodní části kraje, kde se nalézají významná ložiska ropy a zemního plynu. Okrajovou část Jihomoravského kraje tvoří vrchovinný až téměř horský reliéf (Toušek, 2005, s. 111). Díky členitému terénu a dobrým přírodním podmínkám je Jihomoravský kraj hojně navštěvován turisty. V severní části kraje se nachází rozsáhlý jeskynní systém Moravský kras s propastí Macocha. Naopak jižní část kraje je spíše rovinatá. Rozprostírají se zde rozlehlá pole, louky, vinice a zbytky lužních lesů. Ve východní části kraje jsou kopce Bílých Karpat. Nejvyšší nadmořská výška v kraji byla naměřena v okrese Hodonín, Durda (842 m n. m.). Nejnižší bod se nachází v blízkosti nejjižněji položené obce na Moravě zvané Lanžhot (150 m n. m.) [1]. Na území Jihomoravského kraje se nachází čtyři velkoplošná chráněná území. Jeden národní park (dále jen „NP“), a to NP Podyjí. NP Podyjí je rozlohou nejmenší NP v ČR, jeho plocha zaujímá pouze 63 km2. Tři chráněná krajinná území (dále jen „CHKO“). CHKO Moravský Kras, nacházející se severně od Brna, jehož součástí je nejdelší jeskynní systém v ČR. Tyto jeskyně jsou známé krásnou krápníkovou výzdobou devonských vápenců.

Nachází se tady CHKO Pálava, chránící reliéf Pavlovských

vrchů. Třetí je CHKO Bílé Karpaty, která se zároveň stala i biosférickou rezervací. Součástí Jihomoravského kraje jsou i dvě biosférické rezervace UNESCO, biosférická rezervace Dolní Morava a Bílé Karpaty (Toušek, 2005, s. 111),[6].

17

Klima Podnebí v Jihomoravském kraji má spíše kontinentální charakter. Jihomoravský kraj patří k nejteplejším oblastem ČR. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8 do 10 °C. Nejteplejším měsícem je červenec, naopak nejchladnější je měsíc leden. Nejteplejší oblast je v okolí města Hodonín. Severozápadní část kraje se vyznačuje chladnějším podnebím díky vyšší nadmořské výšce. Pro oblast Jihomoravského kraje jsou typické přívalové deště a časté povodně (Podhorský, 2005, s. 9). Vodstvo Za nejdůležitější moravskou řeku lze považovat Moravu, protékající Jihomoravským krajem od severu na jih. Řeka Morava je levým přítokem řeky Dunaje. Nejvýznamnějším pravostranným přítokem Moravy je Dyje. U Lanžhota na soutoku Dyje a Moravy leží nejnižší bod kraje. Mezi další významné řeky v kraji patří Oslava, Svratka, Svitava a tajemná řeka Punkva. V Jihomoravském kraji se nachází vodní nádrže a velké rybníky. Každoročně hojně navštěvované je vodní dílo Novomlýnské nádrže, Vodní nádrž Vranov či nádrž Lučina. Obě vodní díla, tedy Vodní nádrž Vranov i Nové Mlýny, jsou vybudována na řece Dyji. Na řece Svratce se nachází Brněnská přehrada. Novomlýnské nádrže poblíž Mikulova jsou největší vodní plochou nacházející se na Moravě. Na horní nádrži Novomlýnské nádrže bylo vybudováno vyhledávané rekreační středisko. Také na Vranovské přehradě nacházející se u Znojma je oblíbené rekreační středisko. Na Vranovské přehradě funguje také lodní doprava [7]. Turisty velmi vyhledávaná je vodní cesta Baťův kanál. Tato vodní cesta se z části nachází v Jihomoravském kraji a na severovýchodě v sousedním Zlínském kraji. V Jihomoravském kraji se jedná o úsek Veselí nad Moravou až Hodonín. Sjízdnost Baťova kanálu zajišťuje na území Jihomoravského kraje šest plavebních komor z celkových třinácti (JMK, 2009). Ovzduší Jihomoravský kraj má celkem kvalitní ovzduší. Znečištěné ovzduší a hluk mají spíše lokální charakter. Nepříznivé hodnoty kvality ovzduší se vyskytují u větších průmyslových center. V případě Jihomoravského kraje je to Brno–venkov a město Hodonín. Problematice kvality ovzduší a životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována velká pozornost [1]. 18

Zemědělství Jihomoravský kraj patří k nejúrodnějším oblastem ČR. Nachází se zde velmi úrodné černozemě a hnědozemě. Téměř 60 % z celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda. Z těchto 60 % zemědělské půdy je zhruba 83 % orná půda. Nejvyšší podíl orné půdy mají okresy Vyškov a Znojmo. Pěstují se zde obiloviny jako pšenice a kukuřice. Typické pro Jihomoravský kraj je také vinařství, ovocnářství a zelinářství. 90 % plochy všech vinic v ČR se nachází právě v Jihomoravském kraji. Největší množství vinic se nachází na území okresů Břeclav, Hodonín a Znojmo. Z živočišné výroby je pro Jihomoravský kraj typický chov drůbeže, krav a prasat [1].

2.1.2 Kulturně-historické předpoklady Kulturně-historické památky Z kulturně-historických předpokladů jsou právě kulturně-historické památky tou nejdůležitější složkou, která se podílí na rozvoji cestovního ruchu v určitém území. Využití kulturně-historických památek v cestovním ruchu je dáno především jejich originalitou a zvláštností, ale také jejich uměleckou, vědeckou, technickou či historickou hodnotou. Zpravidla se dělí na movité a nemovité. Do této skupiny předpokladů se řadí i budovy, místa a věci spojené s významnými historickými událostmi a osobnostmi (Franke, 2012, s. 48). Jihomoravský kraj je turisticky velmi atraktivním regionem. Nachází se zde velké množství kulturně-historických památek pocházejících z různých historických období. Na území kraje se nachází velký počet hradů, zámků, tvrzí a zřícenin. Z nejznámějších hradů vyskytujících se v tomto kraji je to například hrad Špilberk v Brně, hrad Boskovice, Bítov nebo Cornštejn. Za zmínku stojí zámek v Boskovicích, zámek Lysice, klasicistní zámek Rájec nad Svitavou z 18. století, italská pozdně renesanční svatba zámek Bučovice, zámek Milotice, zámek Lednice nebo zámek Valtice. Mezi nejvýznamnější a zároveň umělecky nejhodnotnější zámky na Moravě patří zámek Slavkov u Brna. Na území kraje se nachází také židovské památky, například Židovské ghetto v Boskovicích, židovská synagoga a hřbitov v Břeclavi či v Hustopečích (Vítejte v Jihomoravském kraji, 2006, s. 13-300). Jihomoravský kraj se může rovněž pyšnit dvěma památkami zapsanými do seznamu kulturního a světového dědictví UNESCO. Jedná se o Lednicko-valtický areál a Vilu 19

Tugendhat v Brně. Lednicko-valtický areál se rozprostírá na ploše téměř 200km2. Na této ploše se nachází zámek Lednice, zámek Valtice, Minaret, Kolonáda, Dianin chrám a mnoho dalších staveb se spoustou rybníků, parků a zahrad. O výstavbu této komponované krajiny se zasloužili především Lichtenštejnové. Vila Tugendhat, postavená v letech 1929–1930, reprezentuje jedinečnou moderní meziválečnou architekturu.

Patří

k vrcholným

dílům

světové

architektury

a

řadí

se

do

internacionálního stylu [1], (Vítejte v Jihomoravském kraji, 2006, s. 242,36). Ve sledovaném území se nachází 33 národních kulturních památek, 2 archeologické památkové rezervace, 3 městské památkové rezervace (Brno, Mikulov, Znojmo), 3 vesnické památkové rezervace (Pavlov, Petrov – Plže, Blatnice – Stará Hora), 3 krajinné památkové zóny (Lednicko-valtický areál, Bojiště bitvy u Slavkova, VranovskoBítovsko), 12 městských památkových zón a 9 vesnických památkových zón [8]. Z archeologických lokalit jsou v Jihomoravském kraji nejznámější slovácké hradiště v Mikulčicích a archeologické naleziště v Dolních Věstonicích. Na území kraje mohou návštěvníci obdivovat spoustu technických památek. Dřevěný krytý most v Černvíru patří mezi nejhezčí zachovalé kryté mosty u nás. V Ivančicích se nachází torzo mostu, jedná se o viadukt přes řeku Jihlavu. Obdivovat lze i zděný Větrný mlýn v Ruprechtově na Vyškovsku. Za zmínku stojí Stará huť u Adamova, Větrný mlýn v Rudici, Vodní mlýn ve Slupi, Ratíškovická železnice, Výklopník Sudoměřice, vodní nádrž Jevišovice či vodní nádrž Vranov nad Dyjí [9]. Co se týče míst spojených s historicky významnými událostmi a osobnostmi i zde má Jihomoravský kraj co nabídnout. Každoročně se například pořádají vzpomínkové akce Bitvy u Slavkova z roku 1805. S městem Brnem je spjat významný hudební skladatel Leoš Janáček, který zde strávil kus svého života. V Brně – Židenicích se narodil spisovatel Bohumil Hrabal, také spisovatel Ondřej Sekora se narodil v Brně. Nejslavnějším rodákem města Hodonína je T. G. Masaryk. Spisovatel Vítězslav Nezval pochází z Biskoupek u Ivančic. S Ivančicemi je spojen herec a bavič Vladimír Menšík, jelikož se zde narodil. V místech, kde tito lidé působili nebo se narodili, fungují na jejich počest muzea, galerie, pamětní desky a jiné symboly připomínající tyto osobnosti (Vítejte v Jihomoravském kraji, 2006, s. 13-300).

20

Kulturní zařízení Kulturní zařízeni plní funkci poznávací i společenskou. Podle typu se kulturní zařízení dělí na zařízení shromažďující sbírky, což jsou muzea, galerie, knihovny nebo skanzeny a zařízení, která slouží pro pořádání různých společenských akcí, například divadla. Spadají sem i hvězdárny či planetária (Hrala, 2005, s. 19). Za největší kulturní metropoli v Jihomoravském kraji je považováno Brno. Nachází se zde spousta divadel, galerií či muzeí. Např. Technické muzeum, Muzeum romské kultury, Muzeum města Brna či Moravské zemské muzeum. Z divadel stojí za zmínku Divadlo Radost, Městské divadlo Brno, Národní divadlo Brno. Nejznámější jsou asi Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo, HaDivadlo a Husa na provázku. V Brně sídlí největší knihovna na Moravě, Moravská zemská knihovna. V Brně je možné navštívit rovněž Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka. Klíčovým kulturním zařízením je Brněnské výstaviště, kde se konají výstavy, veletrhy, přehlídky, koncerty a další velké a významné akce. Z oblasti sportovního zařízení je důležité zmínit Masarykův okruh v Brně (Vítejte v Jihomoravském kraji, 2006, s. 41-81). Na území Jihomoravského kraje se nachází např. muzeum T. G. Masaryka v Hodoníně, Muzeum kovářství v Těšanech (barokní kovárna) a Národní zemědělské muzeum ve Valticích. Nejznámější je však národopisné muzeum v přírodě, Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Toto muzeum bylo vybudováno za účelem ukázky lidového stavitelství oblastí Slovácka. Veřejnosti je přístupný např. areál vinohradnictví či areál s ukázkou technických vodních staveb. Známý je i památník Mohyla míru, který byl postaven na počest Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova. Své nepostradatelné místo zaujímá i Slovanské hradiště v Mikulčicích. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších míst připomínajících historii našeho státu. Odborníci se domnívají, že právě tato část naší republiky byla centrem Velkomoravské říše. Archeologové zde odkryly více jak 2 000 hrobů, část paláce a 12 kostelů z 9. století [10]. Společenské akce Společenské akce jsou úzce provázány s kulturními zařízeními. Společenské akce zahrnují kulturní, sportovní, výstavní i kongresové akce. O významu vypovídá tradice konkrétní společenské akce a návštěvnost, ta pak určí, zda se jedná o mezinárodní, národní či regionální společenskou akci (Franke, 2012, s. 51).

21

Sledované území je spjato převážně s vinařstvím. Na území kraje se v průběhu celého kalendářního roku pořádá spousta akcí spojená právě s vinařstvím. V měsíci březnu a dubnu probíhají tradiční Dny otevřených sklepů, košty vín a výstavy vín (např. v Čejkovicích, Mutěnicích, Lanžhotě, Kyjově, Pavlově apod.). Je možné navštívit veletrh Vinex v Brně, pořádaný v měsíci březnu, či Valtické vinné trhy, které se konají každoročně v květnu. V jarních měsících probíhá tradiční „Otvírání hory“. V letních měsících se koná např. Noční piknik mezi vinohrady v Němčičkách, Prázdniny s vinařem v Mikulově, Tour de Vinohrad Mikulčice, Prázdninové večery s cimbálkou ve Valtickém podzemí či Velkopavlovické vinobraní. Ve vinařských obcích vrcholí na podzim akce spojené s vinařskou tématikou. V měsících září a říjen se návštěvníci mohou těšit na vinařské dny (například Mutěnické vinařské dny), vinné trhy v Čejkovicích či Mikulově, „Zarážání hory“, vinobraní a stále populárnější „Burčákové pochody“. O kulturní program na těchto akcích se většinou starají folklorní kroužky, dechové hudby či cimbálové muziky. Kalendář kulturních akcí spojených s vínem zakončují Svatomartinské slavnosti či slavnosti žehnání, svěcení a ochutnávky mladých vín, které se konají téměř v každé vinařské obci (Krajem vína, 2011, s. 13-123). Jihomoravský kraj proslul kromě jiného i folklorem a dodržováním nejrůznějších lidových tradic. Jedním z nejvýznamnějších folklorních svátků, hlavní společenskou událostí roku a přehlídkou tradičních krojů většiny obcí v Jihomoravském kraji jsou krojované hody. Termín konání krojovaných hodů se v každé obci liší. Zpravidla se jedná o období svátku světce, kterému byl vysvěcen místní kostel. Také folklorní přehlídky a festivaly jsou velmi časté na území kraje. V roce 1946 proběhly první Strážnické slavnosti, dnes se jedná o Mezinárodní folklorní festival Strážnice. Tento festival je největším folklorním festivalem v ČR. Téhož roku se započala tradice folklorní akce zvané Podluží v písni a tanci. Poměrně nově se koná Mezinárodní folklorní festival v Brně (Lidové tradice z regionů Moravy, 2011, s. 33-60). Největší přehlídkou národopisného bohatství Kyjovska je jednoznačně nejstarší folklorní festival v republice, Slovácký rok. Tradice tohoto festivalu sahá až do roku 1921. Slovácký rok je festival, který trvá od čtvrtka do neděle a vrcholným bodem programu je Jízda králů (Kainc, 2014, s. 18-19). Další společenskou akcí je gastronomický festival Špilberk Food Festival. Zde mohou návštěvníci ochutnat delikatesy české i světové kuchyně a také vybraná, převážně moravská vína v příjemném prostředí historického hradu. Podobný gastronomický 22

festival pořádá Mikulov, Mikulov Gourmet Festival. Během čtyř dnů trvání festivalu mohou návštěvníci ochutnat jak tradiční moravská jídla, tak i moravská vína. Na popularitě získává stále oblíbenější Brněnský Majáles. Majáles láká především studenty a mladé lidi. Milovníci motorek jistě navštíví Euro Bike Fest v Pasohlávkách. Jedná se o největší motofestival v ČR. Tento festival probíhá od čtvrtka do neděle a návštěvníkům nabízí bohatý program nejen z prostředí motorek [11].

2.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady tvoří pomyslný spojovací článek mezi lokalizačními a selektivními předpoklady. Jsou tedy velmi důležité a nepostradatelné v oblasti pro rozvoj cestovního ruchu. Realizační předpoklady umožňují uskutečnění a realizaci cestovního ruchu. Do této skupiny patří komunikační předpoklady, neboli dopravní dostupnost a materiálně-technická základna (ubytovací, stravovací a jiná zařízení) (Mariot, 1983, s. 91-92). Jihomoravský kraj je velmi významný dopravní koridor. Plní velmi důležitou tranzitní funkci. Nejfrekventovanější dopravní spojení vedoucí přes Jihomoravský kraj jsou dálnice D1, D2 a také sem patří rychlostní silnice R43 a R52. Podstatným dopravním uzlem je město Brno. Významné je z hlediska silniční, železniční, dálniční, ale i letecké dopravy. Jihomoravským krajem prochází dva klíčové železniční koridory. České dráhy v době turistické sezóny zařazují vagóny upravené pro přepravu jízdních kol. V Brně Tuřanech se nachází mezinárodní civilní letiště [1]. V Jihomoravském kraji vznikal v několika etapách Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK). Tento systém zajišťuje veřejnou dopravu tak, aby bylo cestování pro cestující co nejpohodlnější. Znamená to tedy, že se dopravci snaží o spolupráci mezi jednotlivými druhy dopravy. Společně tak připravují jednoduchý, přehledný a provázaný systém dopravních linek s jednotnými cenami, jednotnými jízdenkami, přepravními podmínkami a pravidelným časovým rozmístěním mezi jednotlivými spoji. Vytvořením IDS JMK se zvýšila kvalita poskytovaných služeb, informovanost a přehlednost ve veřejné dopravě na území kraje. S jednou jízdenkou je možné cestovat na území kraje tramvajemi, trolejbusy, autobusy, osobními a spěšnými vlaky. V tomto systému v současné době jezdí 320 pravidelných linek [12].

23

„Ubytovací služby v roce 2012 v Jihomoravském kraji nabízelo 534 hromadných ubytovacích zařízení (hotely, pensiony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny). K dispozici bylo 14 273 pokojů a v nich 35 225 lůžek. Z pohledu mezikrajského srovnání patří Jihomoravskému kraji v počtu pokojů i v počtu lůžek v pomyslném žebříčku 5. místo. Na republikovém celku se kraj podílel 7,7 % u pokojů a 7,5 % u lůžek. Největší kapacity k ubytování nabízí dlouhodobě Hl. m. Praha a Jihočeský kraj [13]. Do kategorie ostatních zařízení patřících k materiálně-technické základně, lze zařadit různá zábavní centra, zoologické zahrady a další. Zajímavým doplňkem cestovního ruchu je nepochybně bobová dráha v Němčičkách či hala pro laser game v Brně. Dále Wild West City v Boskovicích neboli Westernové městečko, které je přírodní zábavní park ve stylu Divokého západu. Převážně pro děti je zajímavý Zoopark a dinopark ve Vyškově, jenž se specializuje na chov primitivních i exotických druhů domácích a hospodářských zvířat. V Jihomoravském kraji se dále nachází Zoo Hodonín, Zoo Brno či Akvárium Malawi v prostorách zámku Lednice (Vítejte v Jihomoravském kraji, 2006, s. 136-247).

2.3 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady se vyznačují především vlivem na intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu. Tyto předpoklady tedy dokumentují způsobilost obyvatelstva účastnit se cestovního ruchu (Mariot, 1983, s. 90). Selektivní předpoklady dělíme na objektivní a subjektivní faktory. Objektivní faktory jsou politické, demografické, administrativní, urbanizační, ekologické, personální a sociologické. Do subjektivních faktorů patří marketingové tedy reklama, módnost a psychologické vlivy (Linderová, 2013, s. 57). Ze selektivních předpokladů Jihomoravského kraje jsem vybrala předpoklady demografické. V Jihomoravském kraji žije téměř 1 170 000 obyvatel. Jedna třetina obyvatel kraje, tedy 32,4 %, bydlí ve městě Brně. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje je 41,5 let. Na konci roku 2012 žilo ve městech JMK 62,1 % obyvatel, což je méně, než v minulých letech. Obyvatelé měst se totiž stěhují do jejich zázemí. Tomuto procesu se říká suburbanizace. V roce 2012 žilo v JMK 37,2 tisíc cizinců. Mezi cizinci na území kraje jsou převážně občané ze Slovenska a Ukrajiny. Nejpočetnější skupinou obyvatel v kraji 24

jsou lidé ve věku 15 až 64 let (68,2 %), následuje skupina obyvatel ve věku 56 a více (17,3 %). Nejméně zastoupená skupina obyvatel jsou lidé do 14 let (14,6 %) [14].

25

3. Použitá metoda K výpočtu využití turistického potenciálu v Jihomoravském kraji jsem zvolila metodu kompozitních indikátorů. Pro její aplikaci jsem zvolila nejjednodušší podobu této metody. Kompozitní indikátor Kompozitní indikátor je ukazatel, který je sestaven z několika dílčích indikátorů. Tyto dílčí indikátory jsou většinou uvedeny v různých měrných jednotkách. Dílčí indikátory mají také různou úroveň a variabilitu. Ve dvojicích zpravidla vykazují taktéž různou úroveň závislosti (Minařík, Borůvková, 2013, s. 124-126). Konstrukce kompozitního indikátoru 

Výběr dílčích indikátorů – v mém případě hodnoty územně zakotvených atraktivit, přírodně rekreačního potenciálu, počtu lůžek a další;



Vyřešení problému chybějících hodnot v datech – v mém případě použití hodnoty blízké v čase;



Stanovení vah dílčích indikátorů – pro mé výpočty mají všechny dílčí indikátory stejnou váhu;



Standardizace dat – pro účely mé práce byla data znormována v intervalu <0,1>.

Jednotlivé dílčí indikátory hodnotí region z různých, často velmi odlišných hledisek. Vytvořený kompozitní indikátor přináší ucelenější a komplexnější pohled na věc (Minařík, Borůvková, 2013, s. 124-126). V případě mé práce jsou dílčí indikátory například hodnoty počtu lůžek či územně zakotvených atraktivit. Komplexní pohled na věc přináší kompozitní indikátor, vytvořený sečtením těchto dílčích indikátorů.

26

Praktická část V praktické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na výpočet velikosti využití potenciálu

cestovního

ruchu

v jednotlivých

obcích

s rozšířenou

působností

v Jihomoravském kraji, kterých se na území tohoto kraje nachází 21. Jedná se o ORP Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Židlochovice. ORP Brno jsem vynechala zcela záměrně, a to z důvodu jeho velmi specifických charakteristik a možného zkreslení mých výsledků. Ke zhodnocení velikosti využití potenciálu používám metodu kompozitních indikátorů. Jedná se o vícestranné srovnávání pomocí více ukazatelů získaných z Českého statistického úřadu a Ústavu územního rozvoje v Brně. Nejprve jsem své výpočty porovnala s výsledky Rajchmanové (Rajchmanová, 2015). Ta ve

své

bakalářské

práci

zkoumala

velikost

potenciálu

cestovního

ruchu

v Jihomoravském kraji. Naše výsledky se až na malé odchylky shodly. Po provedení všech dalších potřebných výpočtů jsem se zaměřila na rozdělení jednotlivých ORP do skupin, podle hodnoty udávající využití jejich turistického potenciálu. Za pomoci pana PaedDr. Františka Smrčky, Ph.D., akademického pracovníka školy, jsem v programu ArcGIS vytvořila kartogram pro lepší orientaci a představu vztahující se k utvořeným skupinám. Tyto skupiny jsem poté charakterizovala a zaměřila se na zkoumání, jak využívají svůj turistický potenciál. Následně jsem se pokoušela zjistit příčiny a důvody vypočtených výsledků. Proč některé ORP svůj potenciál využívají méně a naopak, proč některé svůj potenciál využívají více. Pro obohacení mé práce jsem se zaměřila i na moderní metodu marketingového výzkumu využívanou Českou centrálou cestovního ruchu Czech Tourism. Zde jsem porovnávala zbytková data mobilních operátorů s daty poskytnutými od provozovatelů turistických atraktivit. Jednalo se o data vztahující se k návštěvnosti. Jako zástupce Jihomoravského kraje jsem si vybrala Punkevní jeskyně a zámek Lednice. V závěru práce jsem zhodnotila a ve stručnosti popsala své výsledky a následně jsem se zamyslela nad možným způsobem řešení nízkého využití turistického potenciálu v některých ORP. 27

4. Hodnocení využití potenciálu Pro výpočet velikosti využití turistického potenciálu v jednotlivých ORP jsem použila nejjednodušší typ metody kompozitních indikátorů. Data jsem čerpala z Českého statistického úřadu a Ústavu územního rozvoje v Brně. Data z ČSÚ a ÚÚR jsou dílčími indikátory. Do výchozí tabulky, ze které jsem pak prováděla další výpočty, jsem zařadila především údaje o počtu obyvatel v ORP a hodnotu udávající rozlohu v ORP. Dále jsou zde uvedeny bodové hodnoty a to krajinně rekreačního potenciálu a potenciálu územně zakotvených atraktivit. Další dvě, pro mé výpočty významné hodnoty, jsou údaje uvádějící počet lůžek v ORP a počet turistů v ORP za rok. Z uvedených údajů jsem tedy vytvořila níže uvedenou tabulku. Tabulka 1 Údaje pro výpočet velikosti využití turistického potenciálu

ORP Blansko Boskovice Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

PO R 55 200 351 50 500 511 58 700 439 15 700 171 61 600 286 34 800 355 23 700 172 20 400 77 56 000 470 19 600 244 22 300 348 12 600 195 24 000 174 20 900 158 58 000 343 38 100 343 39 600 343 50 900 547 90 500 1242 28 800 194

K 506 567 0 95 0 195 160 62,5 185 150 180 0 185 67,5 160 440 325 211 872 0

A 725 365 400 120 220 205 175 25 140 550 155 35 45 165 150 245 255 220 755 80

L 2 219 1 392 3 572 160 1 239 1 434 169 368 1 084 1 261 168 1 043 998 195 311 655 1 668 779 5 301 124

T 24 370 12 319 92 920 6 500 57 831 37 971 5 233 15 992 15 125 58 498 3 417 75 040 17 340 6 877 8 612 8 968 27 433 19 970 75 343 1 841

Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno, vlastní zpracování, 2015

Legenda k tabulce: PO – počet obyvatel, R – rozloha, K – krajinně rekreační potenciál, A – potenciál územně zakotvených atraktivit, L – počet lůžek, T – turisté Nejdříve z uvedených údajů musím zjistit, jaká je velikost potenciálu jednotlivých ORP. Teprve tehdy, až budu znát velikost potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP, mohu s výsledky pracovat a vypočítat velikost využití daného potenciálu. 28

Abych se dopracovala k výsledku velikosti potenciálu ORP, musím si nejdříve hodnoty krajinně rekreačního potenciálu (K), potenciálu územně zakotvených atraktivit (A) a počet lůžek (L) vydělit rozlohou (R). A to z toho důvodu, abych nepočítala s odlišnými jednotkami. Tento postup znázorňuje následující tabulka. Tabulka 2 Přepočet hodnot

ORP Blansko Boskovice Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

K/R 1,44 0,61 0,00 1,06 0,00 1,28 1,11 0,81 0,70 0,93 0,55 0,00 0,00 0,56 0,00 0,39 0,47 0,39 0,52 0,00

A/R 2,07 2,25 0,74 0,26 0,91 0,71 0,71 0,32 0,61 1,02 0,58 1,04 0,77 0,70 0,18 0,30 0,44 0,40 0,45 0,41

L/R 6,32 5,17 4,86 5,74 8,14 1,91 2,72 4,78 4,27 0,98 4,04 1,23 4,33 0,94 5,35 2,31 0,91 1,42 0,48 0,64

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Dalším krokem k výpočtu velikosti potenciálu je znormování hodnot z tabulky 2 a tyto výsledky sečíst. Údaje jsem normovala tak, aby všechny hodnoty patřily do uzavřeného intervalu <0,1>. Nejnižší hodnota tedy nabývá čísla 0, naopak nejvyšší čísla 1. Hodnoty jsou normovány podle následujícího vzorce: Y= Jak je vidět ve vzorci pro výpočet normovaných hodnot, je potřeba znát taktéž minimální a maximální hodnotu v požadovaném sloupci.

29

Tabulka 3 Výpočet velikosti potenciálu cestovního ruchu v ORP i kraji

ORP Blansko Mikulov Veselí nad Moravou Rosice Břeclav Tišnov Boskovice Kuřim Znojmo Ivančice Hustopeče Slavkov u Brna Hodonín Bučovice Pohořelice Kyjov Šlapanice Vyškov Moravský Krumlov Židlochovice Potenciál kraje

norm. K/R

norm. A/R

1,00 0,43 0,66 0,74 0,00 0,89 0,77 0,56 0,49 0,65 0,38 0,00 0,00 0,39 0,00 0,27 0,32 0,27 0,36 0,00

0,91 1,00 0,27 0,04 0,35 0,26 0,26 0,07 0,21 0,40 0,19 0,42 0,28 0,25 0,00 0,06 0,12 0,11 0,13 0,11

norm. L/R 0,76 0,61 0,57 0,69 1,00 0,19 0,29 0,56 0,49 0,07 0,46 0,10 0,50 0,06 0,64 0,24 0,06 0,12 0,00 0,02

Velikost potenciálu 2,67 2,04 1,50 1,46 1,35 1,33 1,32 1,19 1,19 1,11 1,04 0,52 0,79 0,70 0,64 0,57 0,50 0,50 0,49 0,13 21,34

Zdroj: vlastní zpracování, 2015 (seřazeno podle velikosti od největšího potenciálu)

Z tabulky 3 vyplývá, že největším turistickým potenciálem disponuje ORP Blansko a hned na druhé příčce se nachází ORP Mikulov. Ideální hodnotu znormovaného krajinně rekreačního potenciálu k rozloze vykazuje pouze ORP Blansko. Téměř zanedbatelnou hodnotu v tomto sloupci vykazuje ORP Břeclav, Hodonín, Slavkov u Brna a Pohořelice. ORP Břeclav si však stojí velmi dobře v poměru znormovaného počtu lůžek k rozloze. ORP Mikulov jako jediná ORP má velmi dobrý potenciál územně zakotvených atraktivit v poměru k rozloze po znormování. V tomto stádiu se již dostáváme k samotnému výpočtu velikosti využití potenciálu. K výpočtu je tedy nutné znát velikost potenciálu každé ORP. Dále celkový potenciál v kraji, čehož docílím sečtením potenciálů všech ORP, počet turistů v ORP a počet všech turistů v celém kraji. Výpočet znázorňuje níže uvedený vzorec.

Y=

30

Tabulka 4 Výpočet využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Jihomoravského kraje

ORP Pohořelice Hodonín Břeclav Znojmo Vyškov Hustopeče Mikulov Kyjov Veselí nad Moravou Šlapanice Židlochovice Kuřim Rosice Boskovice Bučovice Blansko Slavkov u Brna Moravský Krumlov Tišnov Ivančice

Potenciál P. ORP/ T. ORP/ Využití ORP P. kraje T. kraje potenciálu 0,64 0,03 0,13 4,41 0,79 0,04 0,10 2,74 1,35 0,06 0,16 2,56 1,19 0,06 0,13 2,37 0,50 0,02 0,03 1,50 1,04 0,05 0,07 1,37 2,04 0,10 0,10 1,07 0,57 0,03 0,03 0,99 1,50 0,07 0,05 0,68 0,5 0,02 0,02 0,64 0,13 0,01 0,00 0,52 1,19 0,06 0,03 0,50 1,46 0,07 0,03 0,44 1,32 0,06 0,02 0,35 0,70 0,03 0,01 0,35 2,67 0,13 0,04 0,34 0,81 0,04 0,01 0,32 0,49 0,02 0,01 0,26 1,33 0,06 0,02 0,25 1,11 0,05 0,01 0,18

Zdroj: vlastní zpracování, 2015 (seřazeno podle velikosti využití potenciálu)

Do tabulky jsem záměrně zařadila i sloupec udávající hodnotu turistického potenciálu ORP. A to pro porovnání, jaký je v ORP potenciál a jak jej ORP využívá. Z tabulky 4 lze vyčíst, že nejvíce svůj potenciál využívá ORP Pohořelice (4,41), naopak nejhůře si stojí ORP Ivančice (0,18). ORP Blansko má největší potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Bohužel vykazuje velmi nízké hodnoty využití svého turistického potenciálu. Zde má tedy ORP Blansko velké rezervy. Největší podíl na počtu turistů celého kraje má ORP Břeclav, a to 16 %. Turisty hojně navštěvované jsou i ORP Pohořelice (13 %), Znojmo (13 %) a Hodonín (10 %). Pro lepší přehlednost a orientaci jsem výsledek využití turistického potenciálu v jednotlivých ORP znázornila graficky.

31

Graf 1 Využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Jihomoravské kraje

Ivančice

Tišnov

Slavkov u Brna

Blansko

Bučovice

Boskovice

Rosice

Moravský Krumlov

ORP

Kuřim

Židlochovice

Šlapanice

Veselí nad…

Kyjov

Mikulov

Hustopeče

Vyškov

Znojmo

Břeclav

Hodonín

5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 Pohořelice

Využití potenciálu

Využití potenciálu

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Z grafu 1 je patrné, že mezi prvním místem, tedy ORP Pohořelice a druhým místem ORP Hodonín je skutečně velký rozdíl. V této fázi práce jsem si ORP rozdělila do pěti skupin. A to tak, že jsem v grafu dle vypočtených hodnot vždy hledala ORP, které k sobě mají blízko svými hodnotami využití potenciálu CR. Skupina č. 1 zahrnuje suverénní ORP Pohořelice. Do skupiny č. 2 jsem zařadila ORP Hodonín, Břeclav a Znojmo. Mezi druhou a třetí skupinou nastává opět větší propad. Skupina č. 3 je složena z ORP Vyškov, Hustopeče, Mikulov a Kyjov. ORP Kyjov je poslední, která nabývá hodnoty využití nad hranici čísla 1. Do čtvrté skupiny spadá ORP Veselí nad Moravou a Šlapanice. Zbylé ORP jsem zařadila do skupiny č. 5 a to ORP Židlochovice, Kuřim, Rosice, Boskovice, Bučovice, Blansko, Slavkov u Brna, Moravský Krumlov, Tišnov a Ivančice. Skupina č. 5 tedy zahrnuje ORP s nejnižšími hodnotami využití svého turistického potenciálu. Ještě před tím, než se budu věnovat charakteristice a rozboru jednotlivých skupin, jsem do své práce zařadila graf 2.

32

Graf 2 Rozdíl mezi velikostí potenciálu a využitím potenciálu v jednotlivých ORP

5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0

Celkový potenciál Pohořelice Hodonín Břeclav Znojmo Vyškov Hustopeče Mikulov Kyjov Veselí nad Moravou Šlapanice Židlochovice Kuřim Rosice Boskovice Bučovice Blansko Slavkov u Brna Moravský Krumlov Tišnov Ivančice

Vypočtené hodnoty

Porovnání velikosti potenciálu s jeho využitím

Využití potenciálu

ORP

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Tento graf velmi názorně ukazuje u každé ORP hodnotu jejího potenciálu (modrá barva) a jeho využití (hnědá barva). Velmi výrazný rozdíl mezi potenciálem a využitím lze pozorovat hned u první ORP, ORP Pohořelice. ORP Pohořelice má poměrně nízký potenciál, jeho využití je však velmi vysoké. Opačný jev lze sledovat u ORP Blansko. Za povšimnutí stojí zcela jistě hodnoty velikosti a využití potenciálu ORP Šlapanice, které jsou téměř vyrovnané. ORP Kuřim, Rosice a Boskovice mají téměř totožné hodnoty potenciálu a i hodnoty využití potenciálu jsou si velmi podobné.

33

Kartogram Jihomoravského kraje

Obrázek 3 Shodné ORP z hlediska využití potenciálu Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Za pomoci pana PaedDr. Františka Smrčky, Ph.D. jsem vytvořila kartogram. Kartogram znázorňuje pěti odstíny zelené barvy mé rozdělení obcí s rozšířenou působností do pěti skupin dle využití svého turistického potenciálu. Dle legendy ke kartogramu je zřejmé, že nejsvětlejší odstín zelené barvy znázorňuje skupinu č. 1, tedy ORP Pohořelice s největším využitím svého turistického potenciálu. Naopak nejtmavší odstín zelené barvy znázorňuje deset ORP z poslední páté skupiny s nejnižším využitím turistického potenciálu. Z kartogramu je tedy patrné, že ORP v těsné blízkosti Brna mají nízké využití potenciálu CR (tmavě zelená). Naopak ORP nacházející se na jihu kraje, na hranicích se Slovenskem a Rakouskem, mají využití turistického potenciálu velmi vysoké (světlá barva).

34

4.1 Skupina č. 1 – Pohořelice V první skupině se s nejvyšší hodnotou využití potenciálu CR nachází pouze ORP Pohořelice. Dle mých výpočtů ORP Pohořelice využívá svůj potenciál nejefektivněji a to s hodnotou 4,41. I přesto, že potenciál CR je zde poměrně nízký. Potenciál CR v ORP Pohořelice nabývá hodnoty pouhých 0,64. V ORP Pohořelice je evidováno jen něco málo přes 1 000 lůžek a počet turistů v tomto ORP byl ve sledovaném období 75 040. Z historických památek v Pohořelicích nalezneme kostel sv. Jakuba Staršího, židovský hřbitov a barokní lovecký zámeček Leopoldsruhe. V blízkosti Pohořelic se pak nachází Německé pohřebiště a archeologické nálezy Hradisko u Mušova. Bohužel tyto památky nejsou z hlediska cestovního ruchu velmi významné. Na atraktivnosti ORP Pohořelice a zároveň důvodem vysokého využití potenciálu má svůj význačný podíl obec Pasohlávky, vodní nádrž Nové Mlýny a zaniklá obec Mušov. Příčinou vysokého využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Pohořelice může být nespočet kulturních akcí pořádaných autokempem Merkur v Pasohlávkách. Téměř celé léto se zde konají dětské pořady na pláži a večerní programy. Z mnohých akcí v letní sezoně 2014 bych jmenovala například taneční program Amazonia Party, koncert rockové skupiny NOA, Folklórní večer, Šermířské vystoupení a další [15]. Svůj podíl na vysokém využití potenciálu CR a tedy velké návštěvnosti, zde má nově otevřené nejmodernější zábavní centrum Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Další velmi významnou akcí tohoto regionu je již 7. ročník Euro Bike Fest, který je taktéž pořádaný v areálu autokempu Merkur v Pasohlávkách. Bohatý program nabízí hudební vystoupení, výstavu motorek, ukázka aut, závody na ploché dráze, přehlídku motorek, soutěže o přestavbu motorky a další. V loňském roce se tohoto festivalu zúčastnilo více než 5 000 milovníků motorek z celé Evropy [16]. ORP Pohořelice tedy využívá svůj poměrně nízký potenciál (0,64) velmi dobře. Počet turistů v ORP Pohořelice tvoří 13 % z celkového počtu turistů v Jihomoravském kraji. Zaujímá tedy druhou příčku v porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností.

4.2 Skupina č. 2 – Hodonín, Břeclav, Znojmo Na druhé pozici a tedy v druhé skupině z hlediska velikosti využití potenciálu cestovního ruchu se umístila ORP Hodonín s hodnotou 2,74 poté následuje ORP 35

Břeclav s velikostí využití potenciálu 2,56 a druhou skupinu uzavírá ORP Znojmo s hodnotou 2,37. ORP Hodonín je svou rozlohou nejmenší ORP v této skupině a zároveň disponuje nejnižším potenciálem v tomto shluku (0,79). Ten však využívá z této tříčlenné skupinky nejlépe. Z hlediska územně zakotvených atraktivit se na území ORP Hodonín nachází například centrum Velkomoravské říše v Mikulčicích, zámeček Čejkovice, templářská tvrz Čejkovice. Město Hodonín je rodištěm T. G. Masaryka, proto se zde nachází muzeum věnované právě prvnímu československému prezidentovi. Lákadlem, převážně v letních měsících, je Baťův kanál. Přístaviště U Jezu Hodonín nabízí nemalé množství výletních plaveb. Významné jsou rovněž Lázně Hodonín. V minulých letech byla mezi Mutěnicemi a Kyjovem vybudována nová cyklostezka “Mutěnka“, která značnou mírou přispívá k vysokému využití potenciálu cestovního ruchu v této oblasti. Cyklistika je zde velmi oblíbená a cyklostezka návštěvníky přivede až k vinným sklepům. Oblast ORP Hodonín je totiž známá převážně vinařskou turistikou. Ve většině obcí se tak nachází stovky zdobených vinných sklepů, některé jsou i velmi historicky významné např. Plže v Petrově. Velkou měrou se na využití potenciálu cestovního ruchu v ORP Hodonín podílí již zmiňovaná vinařská turistika a akce s ní spojené, dále folklor a lidové tradice. Pravidelně se na kalendářích kulturních akcí objevují například slavnosti vinobraní, košty vín, výstavy vín, „otvírání a zarážání hory“, žehnání vín či dny otevřených sklepů. Z folkloru a lidových tradic jsou každoročně pořádány masopusty, tradiční vynášení smrtky v Josefově, Svatovavřinecké slavnosti v Hodoníně, stavění máje v poslední dubnovou noc, živý betlém či hody a hodky, které pořádá téměř každá obec. Zaměřila jsem se zvláště na využití potenciálu cestovního ruchu v obci Mutěnice. Tuto obec jsem zvolila proto, že zde bydlím. Jedná se o jednu z největších vinařských obcí slovácké vinařské podoblasti, která leží 11 km od města Hodonín. Z historických památek se zde nachází kostel sv. Kateřiny a radnice. Obcí a jejím okolím prochází třetí největší moravská vinařská stezka – Mutěnická. Pro využití potenciálu této oblasti pořádá kulturní komise obce ve spolupráci s podnikatelskými subjekty a krojovanou chasou Mutěnice spoustu kulturních a společenských akcí. Za zmínku stojí každoroční Den otevřených sklepů pořádaný v měsíci dubnu. V červnu letošního roku se bude konat 5. ročník Dětských hodů. První zářijový víkend již po mnoho let probíhají tradiční Mutěnické vinařské dny. Asi nejvyhledávanější akcí je Putování slováckým 36

vinohradem, lidově nazvaný Burčákový pochod.

Toto putování má již více jak

třicetiletou tradici. Dříve bylo pořádáno Klubem českých turistů, dnes Burčákový pochod pořádá obec Mutěnice ve spolupráci s vinaři jak z Mutěnic, tak z okolních obcí. Předseda kulturní komise pan Vladimír Trávník mi prozradil (10. 2. 2015), že Den otevřených sklepů v Mutěnicích pravidelně navštíví okolo 1 000 turistů a Burčákového pochodu se v loňském roce zúčastnilo více než 10 000 návštěvníků. Tato čísla svědčí o popularitě těchto událostí. Tradiční folklorní akcí v Mutěnicích jsou Kateřinské hody, pořádané v listopadu. Jedná se o víkend plný krásných krojů, dechových hudeb a zábavy. Také místní občané reagují na vysokou poptávku a v obci budují nová ubytovací a pohostinská zařízení a lákají turisty například na tematická posezení ve vinném sklípku s cimbálovou muzikou a tradiční moravskou kuchyní. Jak mi prozradili provozovatelé vinných sklepů a penzionů v Mutěnicích (Bíza Petr, 11. 1. 2015; Šupa Martin, 13. 1. 2015), na většinu výše zmiňovaných akcí mají již dlouhé měsíce předem rezervované všechny ubytovací kapacity. Jejich slova tedy potvrzují můj výsledek, že ORP Hodonín má vysoké využití svého turistického potenciálu. ORP Břeclav je třetí v pořadí, co se týče využití svého potenciálu. 16 % je velikost podílu ORP Břeclav na celkovém počtu turistů v Jihomoravském kraji. Podíl ORP Břeclav na návštěvnosti kraje je v porovnání s ostatními ORP nejvyšší. Také počet lůžek v ORP Břeclav v poměru k rozloze je ideální. Nejvýznamnější kulturně historickou památkou je bezpochyby Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam UNESCO. Tak jako ORP Hodonín i ORP Břeclav disponuje velmi nízkými přírodními atraktivitami. To je zřejmě způsobeno vysokým využitím půdy pro zemědělství a pěstování vinné révy. Obce v ORP Břeclav se snaží využít svůj potenciál a lákat turisty na spoustu kulturních akcí. Převážně jsou tyto akce zaměřeny opět na vinařskou turistiku a folklor. Z mnohých jsou to například velmi populární Valtické vinné trhy. Součástí těchto trhů je i nejstarší celostátní soutěž vín v ČR s mezinárodní účastí. Dále jsou to Svatováclavské slavnosti v Břeclavi, Mezinárodní dětský folklorní festival v Břeclavi, Burčáky ve Valtickém podzemí či Dýňobraní v Lednici [17]. ORP Břeclav je oblíbenou turistickou destinací a dobře využívá svůj potenciál, což udává i fakt, že Vinařství chateau Lednice – Valtické podzemí v roce 2014 získalo ocenění návštěvníků, Top vinařský cíl v kategorii absolutní vítěz [18]. ORP Znojmo je největší ORP v této skupině s rozlohou 1 242 km2. Vykazuje však nejnižší hodnotu počtu lůžek (0,49) na rozlohu po znormování v porovnání s ORP 37

Hodonín a ORP Břeclav. ORP Znojmo má velmi vysoký potenciál památek. Nachází se zde například hrad Bítov, zámek Vranov nad Dyjí, Znojemská rotunda, Znojemské podzemí, zřícenina hradu Cornštejn či zřícenina Nový Hrádek u Lukova. Do ORP Znojmo zasahuje část NP Podyjí. Samozřejmě i v oblasti ORP Znojmo se představitelé obcí i mikroregionů snaží přilákat turisty a využít potenciál, který zde mají k dispozici. Tradiční pro Znojemsko jsou například srpnové Slavnosti okurek, Festival vína Znojmo, Znojemské historické vinobraní, Hudební festival Znojmo, Tour de Burčák po vinařských stezkách Znojemska (Krajem vína, 2011, s. 29). Pro zlepšení využití potenciálu ve městě Znojmě byla v roce 2013 ve Znojemském podzemí vybudována nová adrenalinová trasa. Tímto krokem vedení města reaguje na vysokou poptávku turistů po adrenalinu a zároveň zatraktivnění podzemních prohlídek (Brzoňová, 2013). Podobnost využití potenciálu v ORP Hodonín, ORP Břeclav i ORP Znojmo je opravdu velká. Všechny tři ORP jsou známé především vinařstvím, folklorem a udržováním lidových tradic. Představitelé měst, obcí a mikroregionů v těchto oblastech pořádají během celého roku velké množství kulturních akcí. Rovněž zde budují nové atrakce a rozšiřují stávající nabídku. Jak jsem již uvedla, jedná se například o novou cyklostezku „Mutěnka“, zpřístupnění vodárenské věže v Břeclavi či nová adrenalinová trasa v podzemí ve Znojmě. V příštích dvou letech by měla být zprovozněna nová železniční zastávka u technické památky Výklopník v Sudoměřicích, a to z důvodu lepšího zpřístupnění Baťova kanálu turistům (Černá, 2011). Tento projekt též potvrzuje, že v ORP Hodonín se snaží efektivně využít svůj potenciál cestovní ruchu.

4.3 Skupina č. 3 – Vyškov, Hustopeče, Mikulov, Kyjov Do třetí skupiny z hlediska velikosti využití potenciálu CR spadá ORP Vyškov s nejvyšší hodnotou ve skupině (1,50), ORP Hustopeče, ORP Mikulov a ORP Kyjov. Z hlediska velikosti potenciálu jsou ORP Vyškov, Hustopeče a Kyjov srovnatelné. Významné hodnoty velikosti potenciálu vykazuje ORP Mikulov (2,04) a to i přesto, že z uvedených čtyř ORP disponuje nejmenší rozlohou. ORP Mikulov se podílí deseti procenty na celkové návštěvnosti kraje, což je nejvyšší hodnota v této skupině. ORP Vyškov vykazuje hodnotu využití svého turistického potenciálu 1,50. Hodnota počtu lůžek k rozloze je v ORP Vyškov nejnižší ze skupiny (0,12). Na území ORP Vyškov můžeme z významnějších staveb obdivovat například zámek a zámecké 38

zahrady ve Vyškově, zámek Račice a větrný mlýn Ruprechtov. Z přírodních atraktivit se zde nachází jen nepatrné množství maloplošných chráněných území. I přes velmi nízké přírodní a kulturní předpoklady CR má ORP Vyškov velmi vysokou hodnotu využití těchto předpokladů. Webové stránky města Vyškov lákají na Vyškovsko velmi bohatým kalendářem kulturních akcí. Dinopark nacházející se ve Vyškově přispívá velkou mírou k vysokému využití potenciálu CR v této oblasti. Troufám si říct, že se jedná o jediný takto zaměřený zábavní a vzdělávací park v širokém okolí. Pro zvýšení atraktivnosti byla nově v parku vybudována adrenalinová visutá dráha. Svůj podíl na využití potenciálu CR v ORP Vyškov má kromě jiného i hvězdárna či aquapark nacházející se taktéž ve Vyškově. Novinkou v Jihomoravském kraji jsou pravidelné sezonní linky cyklobusů. Jedna z těchto linek má zastávku i ve Vyškově, Rousínově a Studnici. [19] Provozem těchto autobusů upravených pro cyklisty tato oblast zvyšuje svou atraktivitu a využití svého potenciálu, jelikož popularita cykloturistiky stále roste. Hodnotu 1,37 pro využití svého potenciálu vykazuje ORP Hustopeče. Z hlediska potenciálu pro CR se na tomto území nachází NPR Pouzdřanská step, moderní kostel sv. Václava v Hustopečích, zámek Diváky či zámek Klobouky u Brna. Netradiční atraktivitou přispívající k větší návštěvnosti lokality je Bobová dráha v Němčičkách. Stejně tak jako ORP Hodonín i ORP Hustopeče, převážně obce Kobylí, Bořetice a Hustopeče, jsou známé především vinařstvím. V této oblasti svůj potenciál velmi efektivně využívají Bořetice. Zde byla totiž v listopadu 2000 vyhlášená Svobodná spolková republika Kraví Hora. Jedná se o spojení humoru, recese a hlavně dobrého vína. Tato republika má svou vládu, hymnu, měnu i velmi kvalitně propracované internetové stránky (David, Soukup, 2007, s. 23). Jde tedy o velmi atraktivní a originální způsob využití potenciálu vinařské turistiky pro oslovení většího množství turistů. Ocenění návštěvníků, Top vinařský cíl roku 2014, získal i Hotel Kraví Hora v kategorii restaurace [18]. Hodnotu využití potenciálu CR 1,07 vykazuje ORP Mikulov. Jedná se o ORP, která má v dané skupině nejmenší rozlohu. Počet lůžek v poměru k rozloze je 0,61, což je nejvyšší hodnota ve sledované skupině. ORP Mikulov také disponuje největším potenciálem územně zakotvených atraktivit v porovnání s ostatními ORP v tomto shluku. Na celkové návštěvnosti kraje se ORP Mikulov podílí ze skupiny sledovaných ORP nejvyšší hodnotou, a to deseti procenty. Hojně navštěvované akce, které mají

39

jednoznačně velký podíl na využití turistického potenciálu v této oblasti, jsou Pivobraní, Pálavské vinobraní v Mikulově nebo zámecké slavnosti. Třetí skupinu uzavírá s hodnotou využití potenciálu CR 0,99 ORP Kyjov. ORP Kyjov je tedy první ORP s využitím svého turistického potenciálu pod hodnotu 1. Stejně tak počet lůžek v poměru k rozloze je nízký. Opět i na Kyjovsku se udržují lidové tradice, jako fašaňk, velikonoční obchůzka, dožínky či hody, které přispívají k vyššímu využití potenciálu. Přímo v městě Kyjově a jeho okolí probíhá festival Slovácký rok. Koná se jednou za čtyři roky a právě srpen 2015 je termín příštího konání. Tento festival má poměrně dobrou propagaci. Na využití potenciálu cestovního ruchu pracují i na státním zámku Milotice. Zde například pořádají tradiční prázdninové noční prohlídky zámku, které jsou návštěvníky zámku velmi oblíbené. V obci Žarošice v ORP Kyjov převládá náboženská turistika, jedná se o poutní místo. Hlavní pouť v Žarošicích se koná vždy v září na Zlatou sobotu a neděli. Podle odhadů se hlavní zářijové poutě zúčastní kolem 10 000 návštěvníků (Pohanka, 2015). Tato skupinka čtyř ORP (Vyškov, Hustopeče, Mikulov a Kyjov) je poslední skupinou s vysokým a efektivním využitím svého potenciálu pro CR. Velmi podobné jsou si ORP Vyškov a Kyjov, a to v hodnotách nízkého potenciálu CR (0,50 a 0,57). Hodnota počtu lůžek v poměru k rozloze po znormování vykazuje u obou ORP také nízké hodnoty (0,12 a 0,24) a obě ORP se podílí na celkovém počtu návštěvníků v kraji pouhými třemi procenty. Všechny ORP v této skupině se opět zaměřují převážně na vinařskou turistiku a využívají potenciálu udržování lidových tradic.

4.4 Skupina č. 4 – Veselí nad Moravou, Šlapanice Ve skupině č. 4 se dle využití svého turistického potenciálu nachází ORP Veselí nad Moravou a ORP Šlapanice. ORP Veselí nad Moravou svůj celkem vysoký potenciál (1,50) využívá poměrně málo. Využití potenciálu CR na území ORP Veselí nad Moravou nabývá hodnoty 0,68. Turisticky vyhledávaným cílem této oblasti je zejména město Strážnice. Nachází se zde skanzen pod širým nebem a každoročně se v něm koná velmi oblíbený mezinárodní folklorní festival. Tento festival bezesporu přispívá k využití potenciálu pro folklorní turistiku, který se zde bezpochyby nachází. Velký potenciál na tomto území představuje

40

také část Baťova kanálu, kde se stále buduje a modernizuje právě z důvodu většího využití a přilákání více turistů. ORP Šlapanice vykazuje velikost potenciálu 0,50 a velikost využití potenciálu CR 0,64. Z hlediska potenciálu se na území ORP nachází například jeskyně Výpustek a šlapanické muzeum. Každoročně se zde konají šlapanické slavnosti, které mohou též přispět ke zvýšení návštěvnosti a využití daného potenciálu v této lokalitě. V současné době se však ORP Šlapanice na celkové návštěvnosti kraje podílí jen dvěma procenty. Důvodem může být i nízký počet lůžek v poměru k rozloze po znormování totiž vykazuje hodnotu pouhých 0,06. ORP Veselí nad Moravou i ORP Šlapanice jsou si velmi blízké hodnotou využití potenciálu pro CR (0,68 a 0,64). ORP Veselí nad Moravou má však v porovnání s ORP Šlapanice výrazně vyšší potenciál CR, vyšší počet lůžek vzhledem k rozloze. Kromě toho se na celkové návštěvnosti kraje podílí i vyšším počtem turistů.

4.5 Skupina č. 5 – Židlochovice, Kuřim, Rosice, Boskovice, Bučovice, Blansko, Slavkov u Brna, Moravský Krumlov, Tišnov, Ivančice Poslední a nejpočetnější skupinu tvoří 10 ORP s nejnižším využitím svého potenciálu CR v Jihomoravském kraji. Jedná se o ORP Židlochovice s nejvyšším využitím potenciálu ve skupině (0,52), dále ORP Kuřim, ORP Rosice, ORP Boskovice, ORP Bučovice, ORP Blansko, ORP Slavkov u Brna, ORP Moravský Krumlov, ORP Tišnov a poslední v celém Jihomoravském kraji je ORP Ivančice s hodnotou využití 0,18. Na území ORP Židlochovice byla vybudována rozhledna, zámecký park či zvonice. Vypočtená hodnota využití potenciálu zmíněné ORP je pouze 0,13, čímž se stává ORP s nejmenšími předpoklady pro CR v kraji. Potenciál ORP Židlochovice lze vyjádřit hodnotou 0,52. Jedná se tedy o první ORP, kde jak hodnota potenciálu, tak hodnota využití tohoto potenciálu dosahují čísla pod 1. Hodnota počtu lůžek v poměru k rozloze po znormování je pouze 0,02. Tento fakt připisuji skutečnosti, že se zde nenachází žádný významný turistický cíl. Větší počet lůžek by zde pravděpodobně zůstal nevyužit. Jednoznačně nejmenší ORP ve skupině je ORP Kuřim s rozlohou pouhých 77 km2 [20]. Svůj potenciál, který nabývá hodnoty 1,19, ORP Kuřim využívá s hodnotou 0,50. Třemi procenty se ORP Kuřim podílí na celkové návštěvnosti Jihomoravského kraje. Samotné 41

město Kuřim je významným průmyslovým centrem a možná právě z tohoto důvodu se zde využitím předpokladů CR nevěnuje velká pozornost. Na území ORP můžeme nalézt například kostel sv. Máří Magdalény, zámek Kuřim, křížovou cestu v Chudčicích či Údolí Bílého potoka. ORP Rosice disponuje hodnotou potenciálu CR 1,46. Na území ORP Rosice se nachází zámek Rosice, muzea, galerie a spousta přírodních atraktivit. ORP Rosice svůj potenciál využívá s hodnotou 0,44, což není příliš pozitivní výsledek. Největší rozlohu v páté skupině má ORP Boskovice, a to 511 km2 [20]. Vzhledem ke značné rozloze ORP Boskovice disponuje nízkým počtem lůžek. Tato oblast využívá své předpoklady CR velmi málo. Hodnota využití dosahuje 0,35. Na celkovém počtu turistů v kraji se podílí stejně jako ORP Rosice třemi procenty. Na území ORP Boskovice můžeme navštívit hrad a zámek Boskovice, židovský hřbitov či Westernové městečko v Boskovicích. Domnívám se, že tento zábavní park napomáhá zvýšit atraktivitu a tím i využití potenciálu CR v dané lokalitě. ORP Bučovice má stejné využití svého potenciálu jako ORP Boskovice, a to 0,35. Velikost potenciálu ORP Bučovice je 0,70. Tento potenciál však nemůže efektivně využít z důvodu velmi nízkého počtu lůžek. Nízké využití turistického potenciálu v ORP Bučovice připisuji také tomu, že sem návštěvníci jezdí pouze v rámci jednodenního výletu. Dle mých výpočtů největší propad mezi hodnotou velikostí potenciálu CR a využitím tohoto potenciálu nastal právě u ORP Blansko. Vypočítala jsem, že ORP Blansko disponuje velikostí potenciálu 2,67. Což je největší potenciál ze všech ORP v Jihomoravském kraji. Je tady CHKO Moravský kras, zámek a pivovar v Černé hoře či zámek Rájec – Jestřabí. Tento opravdu velký potenciál však využívá pouze s hodnotou 0,34. Vzhledem k rozloze ORP Blansko disponuje poměrně vysokým počtem lůžek. Hodnota 0,04 uvádí, kolika procenty se ORP Blansko podílí na celkové návštěvnosti Jihomoravského kraje. Je tedy možné, že ORP Blansko je navštěvována pouze v rámci jednodenních výletů bez přenocování. Tento fakt může být důvodem toho, že destinace s tak velkým potenciálem jej tak málo využívá. Tak jako ORP Židlochovice i ORP Slavkov u Brna vykazuje hodnotu potenciálu i jeho využití pod 1. Svůj nízký potenciál využívá pouze na 32 %. Také na celkové

42

návštěvnosti kraje se ORP Slavkov u Brna podílí jen zanedbatelnou hodnotou. Toto nízké využití přisuzuji zejména faktu, že na území ORP Slavkov u Brna se nachází atraktivity cestovního ruchu, které zvládne návštěvník v rámci jednodenního výletu. V ORP Slavkov je možno navštívit zámek ve Slavkově, Slavkovský pivovar či Mohylu míru, kde se každoročně koná rekonstrukce bitvy u Slavkova. ORP Moravský Krumlov vykazuje nejnižší počet lůžek z celého kraje. I přesto, že se jedná o vinařskou oblast a v místě se vyskytuje například zámek Moravský Krumlov, hodnota využití potenciálu je poměrně nízká, a to 0,26. Nízkou návštěvnost můžeme přisoudit skutečnosti, že z výstavních prostor zámku byla odvezena slavná Slovanská epopej a byla zahájena rekonstrukce zámku. ORP Tišnov disponuje větším potenciálem než ORP Moravský Krumlov, hodnota jeho využití je však totožná, 0,26. Počet lůžek v poměru k rozloze po znormování ukazuje rovněž nízké hodnoty. Poslední z hlediska využití potenciálu s hodnotou 0,18 se umístila ORP Ivančice. ORP Ivančice disponuje nízkým počtem lůžek a zanedbatelným počtem turistů se podílí na celkové návštěvnosti kraje. V této poslední skupině můžeme pozorovat velmi zajímavý jev. Patří sem ORP Židlochovice s nejmenším turistickým potenciálem v kraji a zároveň se sem řadí ORP Blansko s nejvyššími hodnotami turistického potenciálu v kraji. Obě dvě ORP však svůj velmi rozdílný potenciál využívají velmi podobně (0,52 a 0,34). ORP Moravský Krumlov a ORP Židlochovice jsou podobné v hodnotách počtu lůžek v poměru k rozloze. Stejné hodnoty využití potenciálu vykazují ORP Boskovice a Bučovice (0,35) a ORP Moravský Krumlov a Tišnov (0,26). Ve skupině se nachází ORP v bezprostřední blízkosti centra města Brna. V některých případech jde o okrajové části Brna, které tvoří průmyslovou zónu. To může být příčinou nízkého využití potenciálu těchto ORP. Další příčinou nízkého využívání těchto lokalit pro CR může být skutečnost, že se jedná o turistické cíle pouze pro jednodenní výlet.

43

5. Zbytková data mobilních operátorů Svou bakalářskou práci jsem se rozhodla doplnit o velmi zajímavý a inovační pohled na zjišťování návštěvnosti ve zkoumané lokalitě. Novinkou marketingového výzkumu cestovního ruchu je využití zbytkových dat mobilních operátorů. Tuto novou metodu marketingového výzkumu začala využívat česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism. Zbytková data mobilních operátorů poskytují Czech Tourismu převážně informace o domácích a zahraničních návštěvnících. A to díky registraci SIM karet mobilních telefonů do sítě v okolí turistických atraktivit [21]. Z dat získaných od pracovnice Czech Tourism a od zaměstnanců zámku Lednice a správy CHKO Moravský kras (p. Vogelová, 26. 1. 2015; p. Holásková, 3. 3. 2015; p. Gabrišová, 28. 2. 2015) jsem vytvořila dvě tabulky. V první tabulce jsou uvedena data za červen 2012 a v druhé údaje za červenec 2012. Tabulka 5 Červen 2012

Město/ ORP Oblast

Návštěvnost dle zbytkových dat mobilních operátorů v místě Domácí Zahraniční Celkem

Blansko Moravský kras

44 758

9 426

Břeclav

27 253

8 827

Lednice

Návštěvnost Objekt

54 184 Punkevní jeskyně 36 080 zámek Lednice

dle prodaných vstupenek 29 848 72 872

Zdroj: vlastní zpracování na základě místního šetření, 2015

Tabulka 6 sestavená dle zbytkových dat mobilních operátorů ukazuje, že se v lokalitě Moravského krasu nacházelo celkem 54 184 nově registrovaných SIM karet, tedy turistů. Z toho 44 758 domácích a 9 426 zahraničních turistů. V tomto období si však vstupenku do Punkevních jeskyní zakoupilo jen 29 848 návštěvníků. Znamená to tedy, že ne všichni turisté nacházející se na území Moravského krasu zavítali právě na prohlídkový okruh do Punkevních jeskyní. 36 080 návštěvníků bylo zaznamenáno v červnu 2012 v obci Lednice dle zbytkových dat mobilních operátorů. Počet prodaných vstupenek do zámku však hovoří o mnohem větší návštěvnosti. V tomto období se prohlídky zámku zúčastnilo 72 872 návštěvníků. Skutečnost, že data od mobilních operátorů jsou zcela odlišná od počtu prodaných vstupenek (počet návštěvníků), si lze vysvětlit více způsoby. Jedním z důvodů tak 44

velkého rozdílu mezi daty od Czech Tourismu a ze zámku Lednice může být věková struktura návštěvníků. Mezi návštěvníky zámku mohla být velká část dětí a právě ty většinou ještě mobilní telefon nevlastní nebo jej nevozí všude s sebou. Toto vysvětlení je i velmi pravděpodobné, jelikož se jedná o měsíc červen, a právě v tomto období odjíždí většina dětí na školní výlety. Samozřejmě spousta seniorů nevlastní nebo nenosí s sebou mobilní telefon. V případě, že se jedná o rodinný výlet, je možné, že telefon s sebou má pouze jeden či dva členové rodinné výpravy. Tabulka 6 Červenec 2012

Město/ ORP Oblast

Návštěvnost dle zbytkových dat mobilních operátorů v místě Domácí Zahraniční Celkem

Blansko Moravský kras

36 294

11 452

Břeclav

33 433

9 742

Lednice

Návštěvnost Objekt

47 746 Punkevní jeskyně 43 175 zámek Lednice

dle prodaných vstupenek 39 933 75 346

Zdroj: vlastní zpracování na základě místního šetření, 2015

V tabulce 7 s údaji z července 2012 lze vidět, že Moravský kras dle zbytkových dat mobilních operátorů, navštívilo celkem 47 746 návštěvníků. Nicméně pokladní systém udává počet návštěvníků na okruhu Punkevních jeskyní 39 933, což je oproti předchozímu měsíci nárůst téměř o 10 000 lidí. Závěr je tedy stejný jako u předchozího měsíce, ne všichni turisté, kteří navštívili Moravský kras, zvolili tento typ prohlídky. V Lednici se dle zbytkových dat mobilních operátorů nacházelo 43 175 lidí, počet návštěvníků absolvujících zámecký okruh byl 75 346. Taktéž se jedná o nepatrný nárůst návštěvnosti zámku v porovnání s měsícem červnem. Opět i v tomto měsíci je zřejmý rozdíl mezi zbytkovými daty mobilních operátorů a údaji o návštěvnosti přímo ze zámku. Závěrem lze říct, že tato moderní metoda marketingového výzkumu je velmi zajímavá, ale mohou se vyskytnout drobné odchylky od reálného počtu návštěvníků. Právě z důvodu toho, že ne každý vlastní a vozí mobilní telefon vždy s sebou. Domnívám se, že se jedná o typ marketingového výzkumu budoucnosti.

45

Závěr V mé bakalářské práci jsem využila pro srovnávání využití potenciálu ORP v Jihomoravském kraji nejjednodušší typ metody kompozitních indikátorů. Všechna data, se kterými jsem ve své práci počítala, byla zjištěna z ČSÚ a ÚÚR. K výpočtům jsem kromě jiných potřebovala údaje o počtu lůžek, územně zakotvených atraktivitách a krajinně rekreačním potenciálu. Nejdříve jsem tyto tři zmíněné dílčí indikátory dělila rozlohou. Následně bylo potřeba tyto údaje znormovat a to z důvodu odlišných jednotek. Nejnižší číslo ve sloupci tedy logicky nabývá hodnotu nula a nejvyšší hodnotu jedna. Znormování hodnot do intervalu nula až jedna jsem docílila tak, že od jednoho sloupce jsem odečetla jeho minimální hodnotu a dále jsem tuto hodnotu dělila minimální a maximální hodnotou sloupce. Znormované hodnoty všech tří sloupců jsem sečetla a výsledkem byl potenciál CR v jednotlivých ORP. Tyto vypočtené hodnoty jsem zkontrolovala podle výpočtů Rajchmanové (Rajchmanová, 2015). Zjistila jsem, že až na malé odchylky jsou naše výpočty velmi podobné. Potom jsem sečetla jednotlivé potenciály za ORP v jeden potenciál kraje. Následně jsem vždy dělila potenciál ORP potenciálem kraje a poté jsem dělila počet turistů ORP počtem turistů v kraji. Nakonec jsem tyto dvě hodnoty sečetla spolu s velikostí potenciálu. Výsledkem tohoto součtu je velikost využití potenciálu. Pro lepší přehlednost jsem hodnoty udávající velikost využití potenciálu CR znázornila v grafu a nakonec jsem ORP rozdělila podle využití svého potenciálu do pěti skupin. Jak jsem již zmiňovala pouze ORP Brno byla z těchto výpočtů vyřazena a to z důvodu svého specifického charakteru. Do první skupiny jsem zařadila pouze ORP Pohořelice. A to proto, že oproti druhému místu má opravdu vysokou hodnotu. Moje výpočty ukázaly, že ORP Pohořelice svůj potenciál využívá s hodnotou 4,41. Důvodem vysokého využití je pravděpodobně oblíbenost destinace mezi turisty. Jedná se o vinařskou oblast, nachází se zde archeologické nálezy, v místě se koná spousta kulturních akcí trvajících i několik dní. Dalším turistickým cílem je nově vybudovaný aquapark či hojně navštěvovaný autokemp Merkur v Pasohlávkách. Do druhé skupiny patří nejjižněji položené ORP a to Hodonín, Břeclav a Znojmo. Vysoké využití potenciálu CR v této skupině připisuji hlavně velmi dobré poloze ORP. ORP totiž leží v bezprostřední blízkosti s hranicemi se Slovenskem a Rakouskem.

46

Rovněž ve všech třech ORP je velmi oblíbená vinařská turistika a folklórní akce, které jsou známé nejen po celé republice. Do třetí skupiny jsem zařadila ORP Vyškov, Hustopeče, Mikulov a Kyjov. ORP Kyjov, Mikulov a Hustopeče jsou rovněž sousední ORP. I zde je propagace zaměřená právě na propagaci vinařských akcí a lidových tradic. ORP Vyškov už se však od těchto tří ORP trochu odlišuje. Vysoké využití potenciálu CR ORP Vyškov umožňuje rozvinutá cykloturistika i s cyklobusy či zábavní Dinopark, který nemá ve svém blízkém okolí žádné podobné konkurenční zařízení. Dle mých výpočtů do třetí skupiny spadá ORP Veselí nad Moravou a ORP Šlapanice, což jsou dvě odlišné lokality. ORP Veselí nad Moravou využívá svůj potenciál atraktivním druhem vodní turistiky na Baťově kanále či folklórními akcemi, zatímco ORP Šlapanice je předměstí Brna. Nicméně i tak svůj potenciál využívají s velmi podobnými hodnotami. Poslední, pátá skupina zahrnuje deset ORP - Židlochovice, Kuřim, Rosice, Boskovice, Bučovice, Blansko, Slavkov u Brna, Moravský Krumlov, Tišnov, Ivančice. Z hlediska potenciálu se zde střetly dva velké protiklady. Jedná se o ORP Židlochovice s nejmenším potenciálem a ORP Blansko s nejvyšším potenciálem, který však využívá velmi podobně jako ostatní ORP v páté skupině. Nízké využití potenciálu CR pravděpodobně pramení z faktu, že v těchto lokalitách provozovatelé a poskytovatelé služeb neumí turisty zdržet přes noc či víkend. Chybí i atraktivity večerního typu, které by zajišťovaly, že v místě návštěvník přenocuje a využije více návazných služeb. Na závěr jsem si všimla jedné zajímavosti, a to při pohledu na mapu Jihomoravského kraje či na svůj kartogram. ORP v nejjižnější části kraje, a tedy republiky v blízkosti hranic s Rakouskem a Slovenskem, využívají svůj potenciál daleko více než ORP ležící v blízkosti města Brna. Jedním z důvodu dobrého využití tedy může být poloha a hlavně velké množství večerních programů. Například krojované hody, košty vín a spousta dalších. Návrh na zlepšení je velmi individuální a to proto, že ke každé ORP se hodí trochu jiný druh zlepšení. Obecně však pro zlepšení využití potenciálu CR ve slabších ORP navrhuji spojení jednotlivých obcí a propagaci a rozvoj ORP jako celku. Vytvořit tak atraktivní produkt destinace. Zároveň je nezbytné dobudovat a rozšířit potřebnou

47

infrastrukturu. Některá ORP totiž disponují velmi nízkým počtem lůžek vzhledem ke své rozloze. U ORP, které nedisponují velkým potenciálem přírodních a kulturních předpokladů, je možné zvýšit hodnoty potenciálu dobudováním alespoň atraktivní infrastruktury pro volný čas, relaxaci, zábavu či sport. Vhodné je zamyšlení se nad zvýšením nabídky kulturních a společenských akcí tak, aby se návštěvník v daném místě zdržel co možná nejdéle a čerpal co možná nejvíce služeb v destinaci. Například zvýšit nabídku divadel, nočních prohlídek na zámku či pořádání nejrůznějších slavností a obnovení třeba již zapomenutých tradic. Zajímavě zní spojení místa s pověstmi a báchorkami. Správně načasovaná propagace je též velmi důležitá.

48

Seznam použitých zdrojů Literatura DAVID Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie. Jihomoravský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, 304 s. ISBN 978-80-242-1941-7. FRANKE, Antonín. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 301 s. ISBN 978-80-7357-718-6. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 3. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 109 s. ISBN 80-245-0858-3. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983. 284 s. MINAŘÍK, Bohumil, Jana BORŮVKOVÁ a Miloš VYSTRČIL. Analýzy v regionálním rozvoji. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2013, 234 s. ISBN 978-80-129-1. PODHORSKÝ, Marek. Jihomoravský kraj. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2005, 200 s. ISBN 80-7316-143-5. PLZÁKOVÁ, Lucie a Petr STUDNIČKA. Řízení cestovního ruchu v České republice – minulost, současnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 204 s. ISBN 978-807478-593-1.

TOUŠEK, Václav. Česká republika: portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005, 136 s. ISBN 80-239-6305-8. Vítejte v Jihomoravském kraji: Welcome to the South Moravian Region = Willkommen im Südmährischen Bezirk. 1. vyd. Praha: ACR Alfa, 2006, 393 s. ISBN 80-86408-15-9.

Akademické práce LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. RAJCHMANOVÁ, Lenka. Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jihlava, 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

49

Další zdroje BRZOŇOVÁ, Alice. Po kolenou nebo v bahně. Znojemské podzemí nabízí nově adrenalin. IDNES.cz: Brno a jižní Morava [online]. 3.10.2013 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/adrenalinova-trasa-podzemi-znojmo-d5x-/brnozpravy.aspx?c=A131003_1983971_brno-zpravy_ekr ČERNÁ, Zuzana. Větší pohodu u Výklopníku přinese vlaková zastávka. Hodonínský deník.cz [online]. 24.6.2011 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/vetsi-pohodu-u-vyklopniku-prinese-vlakovazastavka.html Krajem Vína: to nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě. Znojmo: Bravissimo, 2011, 123 s. ISBN 978-80-904676-9-9 Lidové tradice z regionů Moravy: Břeclavsko, Hodonínsko, Strážnicko, Vyškovsko. Břeclav: Malovaný kraj, 2011, 75 s. ISBN 978-80-904956-2-3. POHANKA, Josef. Re: Zlatá sobota [e-mailová komunikace]. 23. února 2015 21:52 [cit. 2015-03-03]. Když zakládali Kyjov. Všudybyl: časopis na podporu cestovního ruchu. Praha: Jaromír Kainc, 2014, č. 7, s. 18-19. Dostupné také z: http://e-vsudybyl.cz/clanky/kdyzzakladali-kyjov-3560.html RUX, Jaromír, Eva JANOUŠKOVÁ, Ivica LINDEROVÁ a František SMRČEK. Analýza potenciálu cestovního ruchu v Kraji Vysočina a míra jeho využití [online]. Jihlava, Vysoká škola polytechnická, Katedra cestovního ruchu, 2014 [cit. 2015-03-26] Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=40 62758 Strategický rozvojový dokument pro území Obcí pro Baťův kanál JMK, 2009. Lanžhot. Elektronické zdroje [1] Český statistický úřad: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online]. [cit. 201501-17]. Dostupné z:http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje 50

[2] Veřejná správa. Regionální Informační Servis [online]. © 2012-2014 [cit. 2015-0317]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj/verejna-sprava/ [3] Mapka kraje. In: ROSTISLAV, Pavelka. Trasovník: turistický průvodce pro ČR [online]. Brno, 2000-2007 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_jihom/k_jihom.asp [4] Obec s rozšířenou působností. Regionální Informační Servis [online]. © 2012-2014 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravskykraj/verejna-sprava/spravni-cleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/ [5] [ORP Jihomoravského kraje]. In: Regionální Informační Servis [online]. Praha 2, © 2012-2014 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajskeris/jihomoravsky-kraj/verejna-sprava/spravni-cleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/ [6] O kraji: Jihomoravský kraj. Regionální Informační Servis [online]. © 2012-2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravskykraj/regionalni-informace/o-kraji/ [7] Vodstvo. Regiony České republiky: Kraje České republiky pro školáky [online]. [2014] [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://regiony.lusa.cz/jihomoravsky-kraj/vodstvo/ [8] Památkově chráněná území: památkové rezervace, památkové zóny, ochranná pásma. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Národní památkový ústav [online]. Praha, © 2003 - 2015, 8. 11. 2011 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.npu.cz/proodborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-fond/pamatkove-chranena-uzemi/ [9] Jihomoravský kraj. ŠOURKOVÁ, Magdalena, Marie TOMÍŠKOVÁ, Hana ŠIMKOVÁ a Eva DVOŘÁKOVÁ. Cestovní ruch a kulturní dědictví: technické památky na území ČR pro cestovní ruch [online]. Brno: Národní památkový ústav, 2007 [cit. 2015-03-24]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/technickepamatky/texty/02-krajjihomoravsky.pdf [10] Jihomoravský kraj: Historie a umění. Muzea a galerie. HOTEL.CZ. Turistik [online]. © 2000-2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihomoravsky-kraj/kategorie/historie-a-umeni/muzea-agalerie/?pageNo=1 51

[11] Festivaly: Jihomoravský kraj. Atlas Česka [online]. © 2007-2015 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/festivaly/jihomoravsky-kraj/ [12] Stručně o IDS JMK. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje [online]. [2015] [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: http://www.idsjmk.cz/strucne.aspx [13] Ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2012. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 24. 11. 2014 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/ubytovaci_zarizeni_v_jihomoravskem_kraji_v_roce_2012 [14] Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2012. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 28. 8. 2013 [cit. 2015-03-17]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/zakladni_tendence_vyvoje_jihomoravskeho_kraje_2012 [15] Kulturní léto v Pasohlávkách: ATC Merkur Pasohlávky - Náměstíčko 2014. Merkur Pasohlávky [online]. 17. 6. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.kemp-merkur.cz/wp-content/uploads/2011/02/Kulturnileto_A4_BARVA.pdf [16] Festival Euro Bike Fest pro vyznavače jedné stopy, dobré muziky a netradičních sportů. Kdykde [online]. © 2004-2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.kdykde.cz/calendar/kdykde/318809-festival-euro-bike-fest-pro-vyznavacejedne-stopy-dobre-muziky-a-netradicnich-sportu [17] S Folklór a lidové tradice. REGION SLOVÁCKO. Slovácko: úplný průvodce regionem [online]. 2008 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz/lokalita/6473/cms/12425/ [18] TOP Vinařský cíl [online]. 2014 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.topvinarskycil.cz/ [19] Na kole s IDS JMK Jižní Moravou: sezóna 2015. IDS JMK: Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje [online]. [2015] [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.idsjmk.cz/kestazeni/cyklodopravaletak.pdf [20] Tab.1 Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji v roce 2013. In: Český statistický úřad [online]. 2014, 10.7.2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné 52

z:https://www.czso.cz/documents/11280/17803643/vu01.pdf/71b0eaf9-c743-492f9b14-2c53d880a63c?version=1.3 [21] Mobily prozradily cestovní zvyklosti turistů. CzechTourism [online]. 2012 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/652/mobily-prozradilycestovni-zvyklosti-turistu [22] ČESKÁ REPUBLIKA, Ústav územního rozvoje. Využití potenciálu cestovního ruchu v České republice: Závěrečná zpráva úkolu B.9/CR [online]. Brno, prosinec 2010 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/3-cestovni-ruch/vyuzitipotencialu-cestovniho-ruchu/vyuziti-potencialu-cr-zprava-2010.pdf [23] Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v SO ORP. Český statistický úřad: Veřejná databáze [online]. 2015 [cit. 2015-03-18]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=1&cislotab=CRU9010PU_OR&kapito la_id=654&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&childsel0=1&cas_1_ 98=2012

53