VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v ní ka h r a d u B í t o v bakalářská práce

Autor: Eva Bellová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2009

ABSTRAKT BELLOVÁ, Eva: Profil návštěvníka hradu Bítov. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 66 stran. Tato bakalářská práce je charakteristikou hradu Bítov a jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě marketingového výzkumu jsou pak dále zhodnoceny jeho předpoklady pro rozvoj v CR. Hlavním cílem této práce je charakterizovat profil typického návštěvníka na základě informací zjištěných terénním šetřením přímo v areálu hradu. Toto šetření zjišťuje především důvody, proč si návštěvník vybral pro svou návštěvu právě tento region, zda je to jeho první návštěva, jestli hodlá zůstat v regionu přes noc atd. Respondenti také hodnotí kvalitu poskytovaných služeb. Na základě těchto zjištěných informací je součástí této práce také zhodnocení silných a slabých stránek hradu, návrhy na zvýšení návštěvnosti a také výpočet atraktivity této kulturní památky. Klíčová slova: Hrad Bítov, Region Znojemsko, Město Znojmo, Jihomoravský kraj, Profil návštěvníka hradu, Bakalářská práce, Marketingový výzkum

ABSTRACT BELLOVA, Eva: The profile of castle visitor of Bitov. College of Polytechnics Jihlava. Tutor of work: Doc. RNDr. Jiri Vanicek, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2009. 66 pages. This bachelor thesis aims to describe the castle of Bitov and its importance as the cultural and historical landmark. Based on the marketing research its presumptions for the development in tourism are assessed. The main purpose of this thesis is to determine of typical visitor of the castle, based on marketing research directly in the castle area. Above all these researches investigate with the reasons of visit to this region, the frequency of haunt, if he/she stays overnight etc. The

respondents

evaluate

the

quality

of

provided

services,

too.

These results were utilized for SWOT analysis of castle and propose the measures for the increase of visitors and the calculation of attractivity. Key words: the castle Bitov, the region Znojemsko, Znojmo, South Moravian, typical visitor of the castle, bachelor thesis, marketing research

Poděkování

Tímto chci velice poděkovat panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., vedoucímu mé bakalářské práce, za odbornou pomoc a cenné rady při zpracování. Dále pak děkuji panu Janu Binderovi, současnému kastelánovi hradu Bítov, za poskytnutí statistických údajů o hradě, a také všem, kteří byli ochotni účastnit se marketingového výzkumu, který je součástí této práce. V Třebíči, dne 9. 12. 2009

…………………………… podpis

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Třebíči, dne 9. 12. 2009

…………………………… podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................... 10 1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................ 11 1.1 Jihomoravský kraj .................................................................................. 11 1.1.1 Základní geografické informace o kraji ..................................... 11 1.1.2 UNESCO v Jihomoravském kraji .............................................. 12 1.1.3 Významné osobnosti Jihomoravského kraje .............................. 16 1.2 Region Znojemsko.................................................................................. 18 1.2.1 Základní informace o regionu .................................................... 18 1.2.2 Město Znojmo ............................................................................ 18 1.2.3 Cestovní ruch v regionu Znojemsko .......................................... 19 1.3 Hrad Bítov .............................................................................................. 20 1.3.1 Základní informace o hradě ....................................................... 20 1.3.2 Historie hradu Bítov ................................................................... 20 1.3.3 Prohlídkové okruhy .................................................................... 22 1.3.4 Bítov a okolí ............................................................................... 25 2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST .............................................................................. 28 2.1 Sběr primárních dat ................................................................................ 28 2.1.1 Metodika marketingového výzkumu ......................................... 28 2.1.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu ................................... 29 2.2 Sběr sekundárních dat............................................................................. 52 2.2.1 Statistiky návštěvnosti od správy Státního hradu Bítov............. 52 3 ATRAKTIVITA HRADU .................................................................................. 57 4 SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 58 4.1 Silné stránky ........................................................................................... 58 4.2 Slabé stránky .......................................................................................... 58 4.3 Příležitosti ............................................................................................... 59 4.4 Ohrožení ................................................................................................. 59 5 NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ................................................... 60 6 ZÁVĚR ............................................................................................................... 62 7 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ........................................................ 63 8 OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ .................................................................... 64 9 PŘÍLOHY ........................................................................................................... 66

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obr. 1: Mapka Jihomoravského kraje ............................................................................................. 11 Obr. 2: Věstonická Venuše ............................................................................................................. 12 Obr. 3: Vila Tugendhat ................................................................................................................... 13 Obr. 4: Lednicko-valtický areál ...................................................................................................... 14 Obr. 5: Pálava ................................................................................................................................. 14 Obr. 6: Slovácký verbuňk ............................................................................................................... 15 Obr. 7: Tři Grácie............................................................................................................................ 15 Obr. 8: Portrét Alfonse Muchy ....................................................................................................... 16 Obr. 9: Tomáš G. Masaryk ............................................................................................................. 17 Obr. 10: Znojmo ............................................................................................................................. 18 Obr. 11: Historické náměstí ............................................................................................................ 19 Obr. 12: Pohled na hrad Bítov ........................................................................................................ 20 Obr. 13: Historický snímek Bítova ................................................................................................. 21 Obr. 14: Hradní kostel na velkém nádvoří ...................................................................................... 23 Obr. 15: Zámek Vranov nad Dyjí ................................................................................................... 26 Obr. 16: Hrad Frejštejn ................................................................................................................... 27 Obr. 17: Zámek Uherčice ................................................................................................................ 27 Seznam tabulek Tabulka 1 – Hlavní důvody návštěv v tomto regionu ..................................................................... 29 Tabulka 2 – Četnost návštěv ........................................................................................................... 31 Tabulka 3 – Organizování cesty...................................................................................................... 32 Tabulka 4 – Roční období ............................................................................................................... 33 Tabulka 5, 6 – Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? .................................................... 34 Tabulka 7 – Místo ubytování .......................................................................................................... 35 Tabulka 8 – Motivace k návštěvě hradu ......................................................................................... 36 Tabulka 9 – Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu? ........................................................ 38 Tabulka 10 – Další zajímavosti v regionu....................................................................................... 39 Tabulka 11 – Ubytování.................................................................................................................. 40 Tabulka 12 – Priority při výběru regionu ........................................................................................ 41 Tabulka 13 – S kým cestujete? ....................................................................................................... 43 Tabulka 14 – Dopravní prostředek.................................................................................................. 44 Tabulka 15 – Kvalita jednotlivých služeb ....................................................................................... 45 Tabulka 16 – Doporučení................................................................................................................ 46 Tabulka 17 – Místo trvalého bydliště.............................................................................................. 47 Tabulka 18 – Vzdálenost z místa bydliště....................................................................................... 48 Tabulka 19 – Pohlaví ...................................................................................................................... 49 Tabulka 20 – Stát ............................................................................................................................ 49 Tabulka 21 – Počet obyvatel bydliště ............................................................................................. 49 Tabulka 22 – Věk ............................................................................................................................ 49 Tabulka 23 – Vzdělání .................................................................................................................... 50 Tabulka 24 – Zaměstnání ................................................................................................................ 50 Tabulka 25 – Přehled návštěvnosti za rok 2007.............................................................................. 52 Tabulka 26 – Přehled návštěvnosti za rok 2008.............................................................................. 53 Tabulka 27 – Přehled návštěvnosti za rok 2009.............................................................................. 53 Tabulka 28 – Přehled návštěvnosti v letech 2000 – 2009 .............................................................. 55 Seznam grafů Graf 1, 2 – Hlavní důvody návštěv v tomto regionu ....................................................................... 30 Graf 3, 4 – Četnost návštěv ............................................................................................................. 31 Graf 5, 6 – Organizování cesty ....................................................................................................... 32 Graf 7, 8 – Roční období................................................................................................................. 33 Graf 9, 10 – Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? ....................................................... 34 Graf 11, 12 – Místo ubytování ........................................................................................................ 36 Graf 13, 14 – Motivace k návštěvě hradu ....................................................................................... 37 Graf 15, 16 – Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu? ...................................................... 38 Graf 17, 18 – Další zajímavosti v regionu ...................................................................................... 39

Graf 19, 20 – Ubytování ................................................................................................................. 40 Graf 21, 22 – Priority při výběru regionu ....................................................................................... 42 Graf 23, 24 – S kým cestujete? ....................................................................................................... 43 Graf 25, 26 – Dopravní prostředek ................................................................................................. 44 Graf 27 – Kvalita jednotlivých služeb ............................................................................................ 45 Graf 28 – Doporučení ..................................................................................................................... 46 Graf 29 – Místo trvalého bydliště ................................................................................................... 47 Graf 30 – Vzdálenost z místa bydliště ............................................................................................ 48 Graf 31 – Osobní informace ........................................................................................................... 50 Graf 32 – Přehled návštěvnosti v letech 2000 – 2009 .................................................................... 55 Graf 33 – Přehled celkové návštěvnosti v letech 2000 – 2009 ...................................................... 55

ÚVOD

Jihomoravský kraj je krajem s velkým potenciálem rozvoje CR. Především díky dobré dopravní dostupnosti a zároveň vhodným přírodním a kulturně historickým předpokladům. Region Znojemsko je především regionem zemědělským, nachází se zde však bezpočet zajímavých míst a historických památek. Hlavní cílem této bakalářské práce, zaměřené na hrad Bítov, bylo definovat typického návštěvníka na základě marketingového výzkumu. Zhodnotit silné a slabé stránky objektu a navrhnout změny, které by povedly k možnému zvýšení návštěvnosti. Marketingový výzkum byl prováděn v areálu hradu s 200 respondenty, kteří absolvovali alespoň jednu z prohlídkových tras. Zajímavé výsledky také zobrazují statistické tabulky, které byly poskytnuty správou Státního hradu Bítov. Na základě těchto informací mohla být vytvořena SWOT analýza a s tím související návrhy na zvýšení návštěvnosti, jež mohou následně vést k vyšším ziskům, a větší spokojenosti návštěvníků, a také vypočítána atraktivita památkového objektu. Součástí práce jsou různé grafy a tabulky, sloužící ke znázornění zjištěných výsledků a pro lepší orientaci. Pokud není uvedeno jinak, veškeré tabulky a grafy jsou výsledkem vlastního marketingového šetření, a obrázky jsou mé vlastní fotografie.

10

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Jihomoravský kraj 1.1.1 Základní geografické informace o kraji [1] Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů, za nimiž ročně přijíždí přes

Obr. 1: Mapka Jihomoravského kraje

jeden milión lidí z celého světa. Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní s jižní. Letiště Brno - Tuřany se s více než

půl

cestujících

milionem

odbavených

v roce

2008 řadí

na druhé místo mezi letišti v ČR.

Zdroj: www.kr-jihomoravsky.cz

Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Zejména v posledních letech roste počet podnikatelských subjektů v oblasti počítačové technologie, telekomunikací a vývoje softwaru. Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl kvalitní systém vysokého školství. Na vysoké úrovni je i jihomoravské zemědělství – zemědělská půda tvoří 60 % výměry regionu, z níž 83 % připadá na ornou půdu. Specialitou jižní Moravy je především vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 9 0% plochy vinic v rámci ČR), pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. Silnou tradici zde má pěstování ovoce a zeleniny. Severní oblasti kraje jsou významným centrem lesnictví a produkce dřeva. 11

Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a cennými architektonickými památkami všech stavebních slohů. Dvě z nich, brněnská vila Tugendhat a kulturní krajina Lednicko-valtický areál, byly oceněny zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pod ochranou UNESCO jsou na území kraje také dvě biosférické rezervace – Dolní Morava (zahrnuje CHKO Pálavu, Lednicko-valtický areál a oblast soutoku řek Dyje a Morava) a Bílé Karpaty. Na území kraje leží rovněž jeden ze čtyř národních parků České republiky – Podyjí. Rozsáhlé komplexy krápníkových jeskyní včetně propasti Macocha nabízí návštěvníkům chráněná krajinná oblast Moravský kras. Světově proslulým Obr. 2: Věstonická Venuše pojmem je rovněž Slavkov – Austerlitz, místo bitvy tří císařů. Své stopy zde zanechali na samém úsvitu lidských dějin lovci mamutů (nejznámější archeologické naleziště Dolní Věstonice, odkud pochází světoznámá plastika Věstonické Venuše), archeologické areály (Mikulčice a Pohansko) svědčí o slávě a bohatství Velkomoravské říše. Kromě zmíněných kulturních památek a přírodních krás lákají turisty na jižní Moravu také zdejší živé tradice, srdečnost a pohostinnost obyvatel. Folklór zahrnující hudbu, tanec, jazyk,

Zdroj: www.obec-pavlov.cz

lidové kroje, užité umění a umělecká řemesla zde není pouhým představením pro turisty, ale skutečnou součástí života. Význam tohoto dědictví dokládá zápis mužského sólového tance – verbuňku, na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Stále oblíbenějším způsobem poznávání Jihomoravského kraje jsou cyklotrasy včetně populárních Moravských vinných stezek.

1.1.2 UNESCO v Jihomoravském kraji Česká republika má právo pyšnit se velkým množstvím nádherných památek. Tato místa na sobě nesou kouzlo naší historie a připomínají návštěvníkům místní kulturní tradice a zvyky. Jihomoravský

kraj

se

řadí

společně

s

Karlovarským

krajem

a

Prahou

k nejnavštěvovanějším oblastem u nás. Mimo jiné také díky zápisům na Seznam světového dědictví UNESCO. Právě Jihomoravský kraj zde zastupují: 12

Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou [2] Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j.17.644/80 ze dne 3. listopadu 1980, o zřízení chráněné krajinné oblasti, rozprostírající se na ploše 715 km2 (skutečná výměra CHKO však dnes činí 746,6 km2) na území okresů Hodonín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnes Zlín). Jejím řídícím orgánem je Správa CHKO. Jedná se o bilaterální CHKO, kdy česká část má délku 70 km, orientaci severovýchodjihozápad a leží v nadmořské výšce 175 - 970 m. Celá oblast, ale zejména její jižní část, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne 15. 4. 1996 zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Význam tohoto území dokazuje i udělení Evropského diplomu pro chráněná území v roce 2000.

Vila Tugendhat, Brno [3] Obr. 3: Vila Tugendhat

Brněnská vila Tugendhat v městské části Černá Pole se stala první památkou moderní architektury v České republice a čtvrtou na světě, která byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, stalo se tak v roce 2002. Vila je označována za stavbu, která určila nová měřítka

Zdroj: www.jizni-morava.cz

moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismus. Pro brněnské textilní podnikatele manžele Tugendhatovy/!/ ji projektoval jeden z nejvýznamnějších evropských architektů té doby Němec Ludwig Mies van der Rohe, který navrhl i všechny detaily vnitřního vybavení. Židé Tugendhatovi se však z vily dlouho netěšili, v roce 1938 z obavy před nacisty emigrovali do švýcarského St. Gallenu a poté do Venezuely. Během války byl dům zabaven gestapem a při osvobozování Brna byl poničen. Po válce sloužil dům k různým 13

účelům, počátkem osmdesátých let minulého století prošel ne zcela vydařenou rekonstrukcí, která jej připravila mimo jiné o originální vybavení koupelen a toalet. Základní uspořádání stavby se však dochovalo v téměř původní podobě. Dnes je vila přístupná veřejnosti jako muzeum, ale připravuje se její rekonstrukce. Pro veřejnost se uzavře nejméně do roku 2010. Obr. 4: Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál, Lednice [4] Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1996. Současnou

podobu

dala

zámku

novogotická


přestavba ve stylu tudorské gotiky z let 1846 - 1858, jejímž autorem byl Jiří Wingelmüller. Část barokního zdiva sice zůstala zachována, ale nový vzhled fasády byl doplněn o řadu přístaveb a nových prvků, jako jsou cimbuří, balkóny, arkýře, komíny a věžičky. Romantický novogotický vzhled získaly také interiéry s vynikajícími ukázkami bohaté řezbářské výzdoby. Za pozornost stojí vřetenové schodiště v knihovně, kazetový strop z lipového dřeva v modrém sále, reliéf stromu života ze slonové kosti či mramorové krby. Lednicko-valtický areál, jako jeden z pokladů světového kulturního a přírodního dědictví, je se svými historickými objekty, zahradní architekturou, rybníky a sítí cyklistických tras považován za nejrozsáhlejší, člověkem uměle vytvořené území Evropy. Obr. 5: Pálava

Pálava – chráněná krajinná oblast, Mikulov [5] Pálava leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům českých zemí. K ochraně přírodních a kulturních hodnot

Zdroj: www.kudyznudy.cz

Pavlovských vrchů a jejich okolí byla v roce 1976 na území o rozloze 83 km2 zřízena chráněná krajinná oblast Pálava. O deset let později se stala třetím místem v dnešní České republice, které se v rámci programu Člověk a biosféra stalo biosférickou 14

rezervací UNESCO. Křivé jezero, které se nachází v nivě Dyje u Nových Mlýnů, je součástí mezinárodně významného mokřadu chráněného podle Ramsarské úmluvy. Celá chráněná krajinná oblast je na seznamu evropsky významných ptačích území a pravděpodobně se stane též ptačí oblastí celoevropské soustavy Natura 2000. To vše dokládá, jak mimořádné postavení zaujímá tento malý kousek přírody a krajiny v České republice. Obr. 6: Slovácký verbuňk

Strážnice – Slovácký verbuňk [6] 25. listopadu 2005 prohlásil generální ředitel UNESCO Koïchiro Matsuura slovácký verbuňk za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Slovácký verbuňk se tak stal první oceněnou


nemateriální památkou naší země a zařadil se mezi devadesát prohlášených fenoménů z celého světa. Tanec byl oceněn pro svou vysokou uměleckou úroveň a byl označen za výraz kulturní identity celé oblasti Slovácka. O zápisu předložených nominací rozhodovala šestnáctičlenná mezinárodní porota, jejíž členkou byla i česká etnoložka Martina Pavlicová. Porota doporučila k zápisu celkem 43 nominovaných lidových prvků (15 z Asie, 11 z Afriky, 10 z Evropy, a 7 z Ameriky). Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance skočného charakteru. Je tancem improvizovaným a má zvláštní ráz, neboť ačkoliv se převážně tančí hromadně, každý z tanečníků přitom tančí sám za sebe s výrazem své regionální a místní příslušnosti, svého tanečního umění a povahy. Verbuňk se tancuje na určitý okruh písní, mezi nimiž od druhé poloviny 19. století převládají tzv. písně novouherské. Obr. 7: Tři Grácie

Tři Grácie, Lednice [7] Empírový zámeček navrhl lichtenštejnský stavební ředitel Jan Karel Engel, mramorem a mozaikou vyzdobili bratři Martinettiové v letech 1824 - 1825. Zdroj: www.jizni-morava.cz 15

Půlkruhová stavba má 12 jónských sloupů a obklopuje sousoší tří řeckých bohyň, které z jednoho balvanu vytesal Martin Fisher. Klieberovy sochy ve výklencích představují jednotlivé vědní a umělecké obory. Zámeček má vzadu valeně klenutý sál s malbou na stěnách.

1.1.3 Významné osobnosti Jihomoravského kraje Uvádí se, že s Jihomoravským krajem je neodlučitelně spjato téměř 50 významných osobností minulosti i současnosti z oblasti umění, pedagogiky, filozofie, vynálezectví, politiky aj. Následujících 8 vybraných osobností se nejvýrazněji zapsalo do českých dějin. Obr. 8: Portrét Alfonse Muchy

• Alfons Mucha, Ivančice [8] (1860 – 1939) – světově proslulý secesní malíř. Narodil se v Ivančicích, prosadil se v Paříži stylem l´art noveau. Nejznámější

jsou

jeho

plakáty

a návrhy

z doby,

kdy

spolupracoval se slavnou herečkou Sárou Bernhardtovou. Po návratu do vlasti realizoval monumentální cyklus pláten Slovanská epopej vystavený dnes v Moravském Krumlově. • Alois (1861 – 1925) a Vilém (1883 – 1912) Mrštíkové, Diváky [8]

Zdroj: www.artmagazin.eu

Dramatici a spisovatelé, kteří se zapsali do dějin českého realismu jeho asi nejlepším dramatem Maryša a kronikou Rok na vsi. K napsání dramatu Maryša se nechali Alois a Vilém Mrštíkové inspirovat příběhem, který se odehrál v obci Těšany. Velká část jejich díla vznikala v obci Diváky (památník), kde se Alois Mrštík stal v roce 1889 učitelem a od roku 1890 zde žil i jeho bratr Vilém. Jejich působení zde připomíná památník. Vilém Mrštík oslavil impresionisticky působivě krásu moravské přírody v milostném příběhu Pohádka máje. K napsání příběhu Viléma inspirovalo okolí Ostrovačic nedaleko Brna. • Jan Ámos Komenský, Žeravice [8] (1592 – 1670) – zakladatel moderní pedagogiky "učitel národů", myslitel a filozof, poslední biskup Jednoty bratrské. Měl prý vinohrad v Blatnici pod sv. Antonínkem, na 16

kněze byl vysvěcen v roce 1616 v Žeravicích, kde se také konaly synody Jednoty bratrské. • Jan Blahoslav, Ivančice [8] (1523 – 1571) – biskup Jednoty bratrské, vynikající učenec a humanista. Působil v Ivančicích. Dal podnět ke kritickému překladu bible z "biblických" jazyků (latina, řečtina, hebrejština). Sám přeložil Nový zákon. Je také autorem Gramatiky české. • Johann Gregor Mendel, Brno [8] (1822-1884), zakladatel moderní genetiky. Expozice jeho odkazu a Muzeum J. G. Mendela je umístěna v Augustiniánském opatství v Brně, v místech, kde žil a pracoval. • Leoš Janáček, Brno [8] (1854 – 1928) – hudební skladatel evropského významu, ředitel varhanické školy a profesor konzervatoře v Brně. V Brně také získal základy hudebního vzdělání, když jako chlapec přišel do augustiniánského kláštera. Zážitky z tohoto pobytu zpracoval v části skladby Symfonieta. Světově proslulá je jeho opera Její pastorkyňa, v opeře Liška Bystrouška zpracoval příběhy spisovatele Rudolfa Těsnohlídka. Další jeho díla – Lašské tance, smyčcový kvartet Listy důvěrné, opery Káťa Kabanová, Z mrtvého domu, Věc Makropulos. • Prokop Diviš, Přímětice [8] (1696 – 1765) – kněz a vynálezce. Z řady jeho technických objevů je známý především bleskosvod, i když pracoval na jiném principu než moderní hromosvody. Jeho působení v Příměticích připomíná památník s rekonstrukcí původního bleskosvodu, který byl v roce 1760 obyvateli Přímětic zničen,

Obr. 9: Tomáš G. Masaryk

protože jej pokládali za příčinu dlouhotrvajícího sucha. • Tomáš Garrigue Masaryk, Hodonín [8] (1850 – 1937) – zakladatel Československé republiky a její první prezident. Narodil se v Hodoníně, kde dnes jeho dílo a život připomíná expozice v muzeu nesoucím Masarykovo jméno. Mládí trávil v Čejkovicích (expozice připomínající jeho pobyt).

Zdroj: www.hrad.cz

Do politického a společenského života vstoupil již za rakouské monarchie, v roce 1914 17

emigroval a začal usilovat o vznik samostatného státu. Prezidentem Československa byl od roku 1918, pro vysoký věk abdikoval v roce 1935. Zemřel o dva roky později.

1.2 Region Znojemsko 1.2.1 Základní informace o regionu Region Znojemsko je dlouhá léta spojen s tradicí v pěstování okurek a především vína. Turistům se ale zajisté vybaví také NP Podyjí, Vranovská přehrada nebo řeka Dyje. Rozpíná se v jihovýchodní části republiky a hraničí s Rakouskem na jihozápadě, z českých regionů pak s Břeclavskem na východě, s regionem Brno-venkov na severovýchodě, s Třebíčským regionem na severozápadě a

Obr. 10: Znojmo

s Jindřichohradeckým regionem na západě. Znojemsko je, jak již bylo zmíněno, především zemědělským regionem. Charakter okolní krajiny napomáhá zejména zemědělcům pěstujícím ovoce, zeleninu, vinné hrozny a cukrovou řepu. Chována je drůbež a skot, rybníkářství zde již nehraje tak

Zdroj: www.kudyznudy.cz

významnou roli. Naopak ve větší míře se zde těží štěrkopísek a hlína, z průmyslu stojí za zmínění zpracovatelský a cukrovarský. Dle zdrojů region zaujímá rozlohu cca 1590,5 km2 a žije zde 112400 obyvatel, tzn. 71 obyvatel na 1 km2. Správně je členěn do 144 obcí, z nichž je 5 měst, 8 městysů a 131 vesnic. Tyto údaje jsou platné k 1. 1. 2008.

1.2.2 Město Znojmo [9] Město Znojmo bylo založeno v 1. polovině 13. století, ale už v době Velké Moravy zde bylo významné správní centrum – opevněné sídlo, dnes nazývané Hradiště sv. Hypolita, které se rozkládalo na mohutné skalnaté ostrožně naproti znojemskému hradu. V místech bývalého velkomoravského hradiště stojí původně románský kostel sv. Hypolita z 13. století a nedaleko plochy původního hradiště je hřbitov. Tam, kde je dnes zámek a dříve stál hrad, založil už v 11. století kníže Břetislav opevněné hradiště, které se stalo správním centrem jihozápadní Moravy. V této době byla také postavena 18

rotunda sv. Kateřiny. V 1. polovině 13. století se Znojmo stalo královským městem a bylo českým králem Přemyslem Otakarem I. obdařeno mnoha výsadami. Znojmo prosperovalo, a to do města přitahovalo mnišské řády a mimo jiné zde byl založen i klášter minoritů, ve kterém byl roku 1278 pochován

Obr. 11: Historické náměstí

český král Přemysl Otakar II. Také byl ve městě založen klášter dominikánů (u východní hradby hradu) a vedle kláštera minoritů se usadily klarisky. Roku 1490 zachvátil Znojmo ničivý požár a po něm v 1. polovině 16. století došlo ve městě ke stavbě mnoha renesančních domů včetně radnice. Za Zdroj: www.znojmak.info

třicetileté války město obsadili Švédové, kteří zde napáchali mnoho škod. Roku 1663 obléhala Znojmo turecká armáda, která, ale nedokázala zdolat pevné hradby. Nejkrásnější domy, z nichž mnohé mají původní gotické jádro, jsou v historickém centru města, které je tvořeno Horním a Dolním náměstím a okolními uličkami. V okolí historického centra se zachovala velká část městských hradeb postavených v rozmezí od 14. do 16. století. Zachovala se také městská Karolinina brána z roku 1824, která je v sousedství kaple sv. Václava z let 1500 - 1521. Od 14. století je Znojmo proslulé pěstováním vinné révy a svým vínem. Od přelomu 16. a 17. století je Znojmo známé také jako centrum pěstování okurek. Pro množství velmi dobře zachovalých a udržovaných historických památek je Znojmo od roku 1971 Městskou památkovou rezervací.

1.2.3 Cestovní ruch v regionu Znojemsko Při návštěvě regionu se budou návštěvníci zajisté velmi zajímat o možnosti ubytování, stravování a využití volného času. Co se týče ubytování, mají turisté k dispozici celkem 115 hotelů a penzionů v 34 obcích nebo 29 kempů a ubytoven v 18 obcích. Gastronomická zařízení v regionu čítají 68 restaurací, 44 vinařství a 10 kaváren. Také možnosti využití volného času jsou rozsáhlé, za zmínku stojí 6 koupališť, 8 sportovních zařízení a dále muzea, kina, divadla i galerie.

19

1.3 Hrad Bítov 1.3.1 Základní informace o hradě [10] Rozsáhlý hrad se vypíná na strmém ostrohu nad vranovskou přehradní nádrží, původně v záhybu řeky Želetavky. Podobu původního přemyslovského hradiště neznáme. Víme ale, že tehdejší kostelík Panny Marie stával v místě dnešního. Nejstarší kamennou stavbou hradu je dodnes dochovaný donjon s

Obr. 12: Pohled na hrad Bítov

břitem v západní části areálu, ohrazený zdí byl vystavěn někdy okolo r. 1230. K další významné stavební činnosti na hradě došlo za vlády Přemysla Otakara II., který postavil palácové jádro s čtyřhrannou věží. Z doby před rokem 1420 pochází mohutná štítová zeď mezi oběma čtverhrannými věžemi, která se vypíná na okraji šíjového příkopu; jejím úkolem bylo chránit hrad před útokem z nejvíce ohrožené východní strany, odkud dnes vede vstup. Cesta pokračuje úzkým koridorem mezi hradbami na západ a ústí bránou v hlavní hranolové věži do nádvoří obestavěného hospodářskými budovami. Na východě stojí palácové jádro, které je přístupné po mostě pnoucím se nad cestou, která do nádvoří ústí. Opevnění na západní straně velkého nádvoří je zesíleno kulatou věží s břitem.

1.3.2 Historie hradu Bítov [11] Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1185, patrně brzy potom vznikla nejstarší dochovaná část hradu. Na nádvoří totiž dosud stojí velká břitová, zčásti pobořená věž, jejíž původ je odhadován na počátek 13. století a jde zřejmě o nejstarší stavbu tohoto typu u nás. Na Bítově se po celé 13. století střídali kasteláni a komorníci, až se roku 1298 stal purkrabím Raimund Krušina z Lichtenburka, jinak moravský zemský hejtman. Roku 1307 mu král Jindřich Korutanský udělil Bítov v léno a v Raimundově osobě přišel rod, který hrad držel více než 250 let. Lichtenburkové ihned přistoupili k raně gotické přestavbě hradu, jehož dolní část byla pobořena a na východní části ostrohu vznikl nový hrad s palácem, samostatnou věží a

20

kaplí. Protáhlý areál ovinul pás hradeb a nad protějším břehem Dyje posílil bezpečnost Bítova další hrad Cornštejn. Na počátku husitských válek se bratři Smil, Jiří a Jan z Lichtenburka přidali na stranu císaře Zikmunda. Jiří už roku 1420 zahynul v bitvě pod Vyšehradem, zatímco Jan se vykoupil ze zajetí. Na Bítově si doba vynutila další zdokonalení opevnění. Panování Lichtenburků ohrozil v letech 1463 - 1465 Hynek, který neuváženě vystoupil proti Jiřímu z Poděbrad. Královské vojsko pak pro výstrahu po dlouhém obléhání zničilo jeho Cornštejn. Roku 1491 král Vladislav II.

Obr. 13: Historický snímek Bítova

Jagellonský propustil Bítov z léna do dědičného držení rodu a Lichtenburkové se na přelomu 15. a 16. století dali do nové přestavby, která spojila dosud oddělené budovy, přidala novou hlavní hranolovou věž a zdokonalila opevnění tak, že vznikl jeden z nejbezpečnějších pohraničních hradů.

Zdroj: www.kouzlostarychpohlednic.cz

V roce 1572 rod Bítovských z Lichtenburka vymřel po meči a neteř posledního z nich celé panství prodala rakouskému šlechtici Volfu Strejnovi ze Švarcenavy. Už roku 1612 však na dalších 150 let přichází rod Jankovských z Vlašimi. Čtyři generace Jankovských změnily významně ráz hradu. Byl rozšířen hradní kostel a vznikl lichoběžníkový palác se strážní věží i nový most ke vstupu. Především však bylo zřízeno rozsáhlé hospodářské křídlo a hradní pivovar. Na přelomu 17. a 18. století sem byla přenesena proslulá rodová sbírka zbraní a knihovna. V roce 1755 Bítov získává spřízněný rod hrabat z Daunu, který se intenzivně věnuje správně statků. František Josef hrabě z Daunu zahájil roku 1811 poslední velkou přestavbu hradu nejprve v klasicistním a později v romantickém novogotickém slohu, aby vzniklo elegantní a reprezentativní rodové sídlo. Interiéry byly vyzdobeny hodnotnými malbami, na nádvoří přibyly novostavby kočároven a koníren, okolní krajina byla upravena na romantický lesopark. V opraveném hradním kostele byla zřízena rodová hrobka. Když hraběcí rod Daunů roku 1904 vymřel, na Bítově se rychle vystřídalo několik majitelů. Z nich Haugwitzové stačili odvézt ojedinělou sbírku zbraní a další vybavení do Náměště nad Oslavou. Od polského knížete Radziwilla koupil hrad roku 1912 21

průmyslník Jiří baron Hass z Haasenfeldu, majitel porcelánky v Horním Slavkově. Již po dvou letech však zemřel a Bítov zdědil jeho stejnojmenný syn, původně důstojník rakousko-uherské armády. Po 1. světové válce se ujal dědictví a díky své výjimečné lásce ke zvířatům proměnil Bítov na zoologickou zahradu především s evropskou faunou. Baron Hass na hradě sídlil do roku 1945, pak Bítov jako významný památkový objekt přešel do vlastnictví státu. Jeho okolí se však výrazně změnilo po napuštění Vranovské přehrady, v jejíchž vodách zmizelo i původní podhradní městečko Bítovec.

1.3.3 Prohlídkové okruhy Okruh I. - Palác (hlavní okruh) Palácové interiéry Vás upoutají rozsáhlou novogotickou iluzivní výmalbou jednotlivých sálů a salonků v prvním patře. Výmalba k nerozeznání napodobuje obklady stěn dřevem, kamenem či štukem. Místnosti jsou vybaveny stylovým, historickým nábytkem, odrážejícím jednotlivá období slohů. Stěny jsou doplněny sbírkou obrazů tzv. druhé vlny německých a rakouských romantiků Schnorra z Carolsfeldu, Karla Russe, Fendiho, Wilhelma von Camphausena. V přízemí sally terreny uvidíte atypickou kolekci osvětlovadel, vyrobených z kolorovaného plechu. Ve druhém patře se nachází rozsáhlá zoologická sbírka tuzemských i cizokrajných zvířat, založená bratry Vladimírem a Otakarem z Daunu, kteří procestovali velkou část světa. Poslední soukromí/!/ majitel hradu (do roku 1945) velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Hasenfelsu byl také velkým milovníkem zvířat a kromě toho, že na hradě založil soukromou zoologickou zahradu (jednu z největších v té době na kontinentě), rozšířil také sbírku obou bratrů, zejména o největší sbírku vycpaných psů na světě, čítající 50 psů nejrůznějších ras. [12] Vstupné – okruh I. Plné vstupné

95,-

Snížené vstupné pro studenty, ZTP, děti do 15 let, seniory od 65 let

65,-

Rodinné vstupné pro 2+2 nebo 2+3

285,-

Hromadné organizované školní výpravy

20,-

Fotografování interiéru při prohlídce

70,-

22

Okruh II. - Zbrojnice Zbrojnice se nachází v původních prostorách, kde byla již v 18. století. Jádrem sbírky jsou zbraně nashromážděné zejména v době, kdy hrad náležel rodině Jankovských z Vlašimi (1612 - 1736). Vedle starších prací význačných zbrojířů z konce 16. století, představuje také zejména vynikající uměleckořemeslná díla puškařů 17. století. Vedle zájmu o umělecky řemeslně zpracované zbraně reprezentační povahy měli příslušníci rodu

Obr. 14: Hradní kostel na velkém nádvoří

zájem o technicky nové, nezvyklé řešení palných zbraní. Opakovací zbraně, zadovky, vzduchovky, větrovky. Zbrojnice obsahuje také výběr středověkých zbraní, jako kopí /11.stol./, meče

/15.stol./,

hradební

pušky.

Jádrem

orientální části jsou předměty zejména z islámské oblasti. Zbrojnice je charakteristická svým romantickým uspořádáním navozujícím iluzi rytířských síní středověkých hradů. [12] Vstupné – okruh II. Plné vstupné

85,-


60,-


255,-

Okruh III. – Hradní vězení, hladomorna, mučírna Prohlídkový okruh naleznete v nejstarší dochované kamenné stavbě hradu Břitové věži z první poloviny 13. století. Jako obranná věž chránila svým břitem jediný přístup do tehdejšího dřevěného hradního opevnění. Původně byla věží obytnou (pro hradní osádku), v pozdějších dobách, kdy ztratila svůj význam (na přelomu 13. a 14. století) sloužila jako skladiště střelného prachu (říkalo se jí prašná). Od roku 1679 bylo ve věži zřízeno hradní vězení s hladomornou. Bývali zde vězněni neposlušní poddaní a lapkové. Kromě hladomorny uvidíte vězeňské kobky a jednu z mála mučíren u nás, vybavenou replikami nástrojů, které si může návštěvník vyzkoušet. [12]

23

Vstupné – okruh III. Plné vstupné

40,-


30,-


120,-

Okruh IV. - Vodní svět (strašidla) Okruh je určen zejména pro mladší návštěvníky. Lesní a vodní strašidla vás překvapí v hradním sklepení někdejšího bítovského pivovaru. [12]

Okruh V. – Hradní kaple Původní hradní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zbudovaný Lichtemburky v první polovině 14. století byl za Hynka Janovského z Vlašimi (1638) stavebně rozšířen. Poslední velkou přestavbou prošel kostel r. 1845 za Jindřicha hraběte Dauna, kdy byla přebudována v novogotickém stylu na kapli. Můžete zde vidět varhany vídeňského mistra Chr. Erlera a slavnou Borovskou Madonu. [12] Vstup zdarma.

Okruh VI. - hradní zahrada - ZOO - zvířata v zahradě barona Jiřího Haase Hradní zahrada je pronajata soukromé firmě. Navazuje na původní soukromou zoologickou zahradu posledního majitele hradu barona Jiřího Haase. [12]

Vstupné – okruh VI. Plné vstupné

50,-


25,-

24

Otevírací doba platná pro všechny okruhy: Období duben a říjen květen, červen, září červenec a srpen

Čas 9.00 – 16.00 9.00 – 17.00 9.00 – 18.00

Poznámky pouze v SO, NE a ve svátek

Zavřeno každé pondělí. Poslední prohlídka začíná vždy 1 hodinu před koncem otevírací doby. Polední přestávka vždy: 12.00 – 12.45

1.3.4 Bítov a okolí Středem regionu Vranovsko je Vranovská přehrada, která byla dokončena na počátku 30. let minulého století. Díky příznivému klimatu si zasloužila označení Moravský Jadran. Dovolenou zde tráví nejčastěji milovníci koupání i vodních sportů. Podél břehů můžeme potkat také spoustu rybářů, kteří se snaží ulovit alespoň jednoho z proslulých vranovských sumců. V západní části přehrady pak vystřídají turistický ruch z hráze hluboké lesy. Region je obzvláště bohatý na historické pamětihodnosti. Zde je několik z nich, které rozhodně stojí za návštěvu.

Obec Bítov [13] Nový Bítov byl postaven podle urbanisticky současných moderních architektonických představ. Prudký turistický rozmach kolem vranovské přehrady znamenal důkladnou proměnu charakteru kraje i obce. Bítov se zásadně změnil, protože nová poloha nad přehradním jezerem a příhodné pobřežní terény, udělaly z něj atraktivní rekreační oblast. V okolí jezera bylo postupně postaveno téměř 6000 rekreačních chat a v letní sezóně se zde pohybuje obvykle až 3000 rekreantů. Zájemcům se nabízí rozsáhlá síť rekreačních a restauračních zařízení v Bítově i obou zátokách zv. Horka. S centrální rekreační oblastí Vranov nad Dyjí spojují Bítov i 25

jedinečné cyklotrasy. Na území obce jsou dvě přírodní rezervace - "U Doutné skály" a území hradu Cornštejna.

Vranov nad Dyjí [14] Městečko pod hrází vodní nádrže Vranov se

Obr. 15: Zámek Vranov nad Dyjí

profiluje jako příjemné letovisko. Jeho dominantou je impozantní zámek, jenž byl v r. 2001 vyhlášen národní kulturní památkou. Původní gotický hrad, postavený ve 13. stol. na skále vysoké 76 m, lehl popelem při požáru v r. 1665. Althanové jeho zbytky zakomponovali do komplexu barokního zámku

Zdroj: www.eu2009.cz

(podle projektu J. B. Fischera z Erlachu), jemuž vévodí budova oválné dvorany s kopulí a působivým sálem předků, na druhé straně ční věže hradní kaple. Interiéry dokumentují úroveň panského bydlení z konce 18. a z 19. století.

Cornštejn [15] Hrad Cornštejn byl vybudován v I. polovině 14. století a poprvé se uvádí v listině markraběte Karla z roku 1343 jako majetek pánů z Lichtenburka. Od roku 1460 držel Cornštejn Hynek z Lichtenburka a na Bítově, který se vzbouřil proti králi Jiřímu z Poděbrad. Král hrad roku 1465 po téměř ročním obléhání dobyl, konfiskoval a lénem udělil Jindřichovi Krajíři z Krajku. Krajířové hrad opravili a rozšířili o dělostřelecké opevnění. Po roce 1526 hrad opět přechází do vlastnictví Lichtenburků a v roce 1542 byl v souvislosti s tureckým nebezpečím naposled posílen. Krátce na to, roku 1576, změnil majitele a připojením k Bítovu zanikla potřeba dále jej udržovat. Od konce 16. století je pustý.

Frejštejn [9] Hrad Frejštejn byl postaven v 1. polovině 13. století a první písemná zmínka o něm je z roku 1250. Po roce 1440 sídlil na hradě loupeživý šlechtic Jan Krajíř z Krajku, a proto 26

mu byl hrad za peněžitou náhradu odebrán a zbořen. Počátkem 16. století začala generální oprava hradu, ale nebyla dokončena a

Obr. 16: Hrad Frejštejn

neobývaný hrad i nadále pustnul. Do dnešní doby se z hradu zachovalo zdivo hradního paláce až do výše 2. patra, válcová věž, vysoké hradby a z části zasypané příkopy. Jde o jednu z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovalých hradních zřícenin u nás. Hrad je nad řekou Dyjí před začátkem vranovské přehradní

Zdroj: www.zamekvranov.cz

nádrže jižně od obce Podhradí nad Dyjí.

Uherčice [9] Na sklonku 15. století získali zpustlou ves Uherčice Krajířové z Krajku, kteří zde nechali postavit tvrz a

Obr. 17: Zámek Uherčice

přivedli zde své lidi, kteří ves obnovili, a proto se také nazývala Nové Uherčice. V první polovině 16. století nechali

Krajířové

gotickou

tvrz

přestavět

na

renesanční zámek. V sedmdesátých letech 17. století byl zámek barokně upravován a vyzdoben štukami. Na počátku 19. století byly vnitřní prostory zámku

Zdroj: www.zamky-hrady.cz

upraveny klasicistně. Zámek je velmi dobře zachovalý a zajímavý pro zájemce historických stavebních slohů, protože jednotlivé přestavby a stavební úpravy jsou zde dobře patrné. V zámku se dochovala původní výzdoba i část zařízení a turisté si také mohou prohlédnout kapli a barokní divadlo.

27

2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 2.1 Sběr primárních dat 2.1.1 Metodika marketingového výzkumu Hlavním cílem této experimentální části, a vlastně i celé bakalářské práce, bylo zjistit, jací návštěvníci hrad Bítov nejčastěji navštěvují a vytvořit model typického návštěvníka. Poté na základě těchto zjištěných fakt zvolit vhodné návrhy na zvýšení návštěvnosti objektu. Nejvhodnější metodou, jak dojít k těmto požadovaných výsledkům, byla metodika marketingového šetření v terénu. Marketingový výzkum byl prováděn přímo na nádvoří hradu s návštěvníky, kteří absolvovali alespoň jednu z nabízených prohlídkových tras. Dotazníkové šetření vznikalo v průběhu roku 2009, přesněji v měsících duben až září, tzn. v době, kdy je hrad přístupný veškeré veřejnosti, s přihlédnutím na očekávanou návštěvnost komplexu dle ročních období. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 200 dotazníků, z nichž 187 vyplnili občané České republiky a pouze 13 zahraniční turisté (Rakousko, Slovensko). Zahraniční turisté proto nejsou vyhodnocováni samostatně, jelikož se nejedná o natolik početnou skupinu, aby mohly být výsledky dostatečně objektivní. Harmonogram dotazníkového šetření: první část výzkumu – duben až květen 2009 (20 %) druhá část výzkumu – červen až červenec 2009 (40 %) třetí část výzkumu – srpen až září 2009 (40 %) Jelikož bylo požadováno provádění marketingového výzkumu ve všedních dnech i o víkendech, a to ve stejném poměru, podrobný harmonogram byl následující. duben, květen – sobota 18. dubna 2009 (20 dotazníků), pátek 22. května 2009 (20 dotazníků) červen, červenec – sobota 27. června 2009 (40 dotazníků), úterý 7. července 2009 (40 dotazníků)

28

srpen, září – sobota 15. srpna 2009 (40 dotazníků), čtvrtek 17. září 2009 (40 dotazníků) Vyplňování dotazníků prováděl tazatel společně s respondentem pro případ, že by potřeboval pomoci s konkretizováním některé z otázek. Jednotlivé otázky byly ale natolik srozumitelné, že upřesnění bylo potřeba jen opravdu výjimečně. Dotazníky byly respondentům k dispozici ve třech jazycích, samozřejmě v českém, dále pak v anglickém a německém jazyce. Možnosti vyplnit cizojazyčný dotazník ale bylo využito pouze 3krát, a to rakouskými návštěvníky v německém jazyce, anglický dotazník dokonce nebyl potřeba vůbec. Dotazník se skládá celkem z 19 otázek. Převážné množství je uzavřených nebo polozavřených, tzn., že dotazovaní mají na výběr několik možností odpovědí, ale pro doplnění je zde možnost uvést také vlastní odpověď, která jim v nabídce chybí. 3 otázky (č. 5, 6 a 17) jsou zcela otevřené. U několika otázek byla možnost zvolit i více odpovědí. Veškeré tabulky a grafy této části bakalářské práce jsou výsledkem dotazníkového šetření.

2.1.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Tabulka 1 - Hlavní důvody návštěv v tomto regionu

důvod návštěvy

dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně jiné důvody celkem

zkoumané období duben, červen, srpen, květen červenec září 4 33 21 26 24 31 6 10 17 2 4 7 2 0 3 0 0 1 0 9 0 40 80 80

celkem respondentů 58 81 33 13 5 1 9 200

29

Graf 1, 2 - Hlavní důvody návštěv v tomto regionu

První otázka prováděného výzkumu zjišťuje, jaký je hlavní důvod návštěvy oslovených respondentů v tomto regionu. Největší část dotazovaných zvolila jako hlavní důvod návštěvy výlet, přesně 40 %. Nejedná se o překvapivou odpověď, jelikož je v blízkém okolí spoustu zajímavých míst, která stojí za návštěvu. Druhou nejčastější odpovědí byla dovolená nebo odpočinek (29 %). Tato odpověď však převyšuje v měsících červen, červenec možnost výlet. Z toho je patrné, že tento region je oblíbeným místem pro dovolenou zejména v letním období. 33 respondentů (16 %) zvolilo jako hlavní důvod příjezdu návštěvu příbuzných nebo známých, 13 dotazovaných (6 %) navštívilo hrad při průjezdu regionem. Pouze 5 respondentů (3 %) zde bylo na služební cestě, což je pochopitelné, protože v regionu není příliš rozvinutý kongresový cestovní ruch. Nejbližším hotelem nabízejícím 30

kongresové služby je Hotel Prestige**** ve Znojmě. V dotazníku se pouze jedenkrát objevila odpověď zdravotního pobytu. Lázeňská zařízení v Jihomoravském kraji se nachází v Brně, Hodoníně a v Lednici. 9 respondentů zvolilo možnost jiné důvody. Všech 9 odpovědí bylo zvoleno v období červen, červenec a bylo specifikováno jako pobyt na letním táboře, jelikož v blízkosti hradu se nachází hned 3 dětské tábory.

2. Jak často navštěvujete tento hrad? Tabulka 2 - Četnost návštěv

jak často navštěvujete hrad

poprvé podruhé potřetí již vícekrát celkem

zkoumané období celkem respondentů duben, červen, srpen, květen červenec září 16 29 35 80 12 30 26 68 3 11 9 23 9 10 10 29 40 80 80 200

Graf 3, 4 - Četnost návštěv

31

Většina respondentů (40 %) podnikla letos svou první návštěvu hradu. Zajímavé ale je, že celkem 120 respondentů už hrad Bítov v minulosti několikrát navštívilo, z čehož je vidět, že jsou návštěvníci se službami s největší pravděpodobností spokojeni a rádi se na hrad vracejí. Dokonce se odpověď, kdy návštěvníci zavítali na hrad již více než potřetí, umístila na třetím místě, s celými 29 odpověďmi (15 %). Ohodnotíme-li odpověď již vícekrát číslem 4, průměrná četnost návštěv bude činit 2.

3. Jak je Vaše cesta organizována? Tabulka 3 - Organizování cesty

organizování cesty

individuálně prostřednictvím CK nebo CA jsem na služební cestě skupinový zájezd celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 25 60 61 146 0 6 7 13 3 0 2 5 12 14 10 36 40 80 80 200 Graf 5, 6 - Organizování cesty

32

Ze souhrnného počtu 200 respondentů celkem 73 % podniklo svou cestu individuálně, tzn. bez využití služeb cestovní kanceláře nebo agentury, anebo jakéhokoliv jiného zprostředkovatele. Na skupinovém zájezdě zde bylo 36 osob (18 %), 13 osob (6 %) si naplánovalo cestu prostřednictvím CK nebo CA a pouze 5 osob (3 %) navštívilo hrad během služební cesty.

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Tabulka 4 - Roční období

roční období

jaro léto podzim zima celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 27 3 25 55 13 77 45 135 0 0 10 10 0 0 0 0 40 80 80 200 Graf 7, 8 - Roční období

U čtvrté otázky naprostá většina respondentů zvolila odpověď léto (68 %), poměrně vysoký počet (55, tzn. 27 %) zaznamenalo také jaro, ale podzim se mezi odpověďmi 33

objevil pouze desetkrát (5 %), přičemž zimu nezvolil dokonce ani jeden oslovený člověk. Toto vyhodnocení se dalo samozřejmě očekávat a odráží se také od období, kdy je hrad přístupný pro veřejnost, jelikož sezona na hradě Bítov začíná 1. dubna a končí 31. října.

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Tabulka 5, 6 – Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu?

hodiny

zkoumané období celkem respondentů duben, červen, srpen, květen červenec září 2 4 0 6 6 8 1 15 8 3 4 15 9 4 10 23 25 19 15 59

dny

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 15 16 30 61 0 21 15 36 0 21 8 29 0 5 10 15 15 63 63 141

1 – 3 hodiny 4 – 6 hodin 7 – 9 hodin 10 – 12 hodin celkem

1 – 3 dny 4 – 6 dnů 7 – 9 dnů 10 – 14 dnů celkem

Graf 9, 10 - Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu?

34

Z těchto tabulek a grafů vyplývá, že převážná většina oslovených při návštěvě regionu setrvá alespoň přes noc. Nejčastěji se objevila odpověď 1 – 3 dny (31 %). Názorně je zde také vidět, že v období duben, květen, se stává hrad cílem návštěvníků, kteří zde nepřenocují, nýbrž sem jedou pouze na krátký výlet. Naopak v obou následujících obdobích, do kterých zasahují letní měsíce, sem přijíždějí návštěvníci s úmyslem strávit zde alespoň 1 noc.

6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Jak je již uvedeno výše, z celkového počtu 200 respondentů bylo dotázáno pouze 13 cizinců. Ti netvoří pro tento výzkum příliš významnou skupinu jedinců, a proto nejsou v žádné z otázek uváděni samostatně. Jelikož je ale šestá otázka směrována speciálně na tuto skupinu dotazovaných, jsou zde pouze pro zajímavost uvedeny jejich odpovědi. Pouze 3 respondenti se v České republice nezdrželi přes noc, ale strávili zde pouze 10 hodin. Zbývajících 10 zůstalo v České republice 3 až 14 dnů. Nejčastější odpovědí zde bylo 5 dní, celkem šestkrát. Pokud bychom alespoň část dne stráveného v ČR počítali jako jeden den, průměrně by u nás těchto 13 cizinců strávilo 5,5 dne.

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Tabulka 7 - Místo ubytování

kde jste ubytován

v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech nikde jinde celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 7 22 28 57 8 36 32 76 0 0 0 0 0 5 3 8 0 0 0 0 0 0 0 0 15 63 63 141

35

Graf 11, 12 - Místo ubytování

Z otázky č. 5 vyplývá, že 141 osob z celkového počtu 200, se v regionu ubytuje a zůstane zde 1 až 14 dní. Na to, kde zmínění lidé budou přespávat, se zaměřuje otázka č. 7. 54 % respondentů využije ubytovacích služeb v regionu, dalších 40 % je ubytováno v tomto místě a zbývajících 6 % na více místech.

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Tabulka 8 - Motivace k návštěvě hradu

motivace

reference od známých informace od CK nebo CA tištěné informace vlastní zkušenost rozhlas, televize turistické informační centrum internet jiný celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 8 25 19 52 3 1 6 10 4 0 8 12 9 25 23 57 0 1 0 1 0 0 12 12 8 21 11 40 8 7 1 16 40 80 80 200 36

Graf 13, 14 - Motivace k návštěvě hradu

Jak již vyplynulo z otázky č. 2, převážná většina respondentů nenavštívila hrad poprvé. Pravděpodobně také proto zvolili návštěvníci nejčastěji jako motivaci k návštěvě vlastní zkušenost (57 dotázaných, tj. 28 %). Dobře zde také zafungovalo doporučení od známých, jelikož se tato odpověď umístila hned vzápětí s 26 %. Na třetím místě skončil internet s 20 %. Několik oslovených uvedlo také informace od CK nebo CA, tištěné informace, rozhlas a televizi a turistické informační centrum, tyto odpovědi se však pohybovaly pouze mezi 1 – 6 %. 16 osob (8 %) využilo možnosti jiné odpovědi. Zde se objevily odpovědi jako informace ze školního výletu, přímo ze školy nebo informace získané na dětském letním táboře.

37

9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu? Tabulka 9 - Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu?

kdy jste se rozhodl k návštěvě

před zahájením tohoto pobytu (výletu) po příjezdu do tohoto regionu celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 32 38 49 119 8 42 31 81 40 80 80 200

Graf 15, 16 - Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu?

Předchozí grafy ukazují, že 119 z 200 osob (59 %) si návštěvu hradu Bítov naplánovalo ještě před zahájením výletu nebo pobytu v této oblasti. Lze se proto domnívat, že Bítov je jednou z památek, které k tomuto regionu neodmyslitelně patří a návštěvníci ho mají v podvědomí.

38

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, anebo jste již navštívil(a)? (možnost více odpovědí) Tabulka 10 - Další zajímavosti v regionu

další zajímavosti

zámek Vranov nad Dyjí hrad Cornštejn zámek Uherčice hrad Frejštejn hráz Vranovské přehrady město Znojmo jiné celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 30 57 37 124 2 58 41 101 6 31 19 56 0 14 20 34 7 29 43 79 11 21 26 58 7 12 1 20 63 222 187 472

Graf 17, 18 - Další zajímavosti v regionu

39

U této otázky jsou mezi odpověďmi takové pamětihodnosti, které se nachází v nejbližším okolí a zároveň jsou stručně popsány v teoretické části této bakalářské práce. Jelikož se ale nabízelo nesčetné množství odpovědí, byla ponechána možnost jiné volby, které ovšem nakonec využilo pouze 20 osob (4 %). U této možnosti se vyskytovaly mimo jiné nejčastěji odpovědi jako Muzeum Tatry v Bítově nebo vinné sklípky. Zcela nejvíce osob navštívilo také zámek Vranov nad Dyjí (26 %), hrad Cornštejn (22 %) nebo hráz Vranovské přehrady (17 %), shodný počet hlasů (12 %) získal zámek Uherčice a město Znojmo, pouze 7 % dostal méně známý hrad Frejštejn.

11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Tabulka 11 - Ubytovací zařízení

zařízení

hotel penzion ubytování v soukromí kempink/tábořiště chata, chalupa u známých/příbuzných jinak celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 2 2 7 11 0 13 11 24 1 0 3 4 0 24 8 32 7 13 20 40 5 11 14 30 0 0 0 0 15 63 63 141 Graf 19, 20 - Ubytovací zařízení

40

Výsledky zjištěné otázkou č. 11 jsou zřejmé. Není překvapivé, že nejvíce lidé volili jako zařízení pro přenocování chatu nebo chalupu (28 %) a kempink nebo tábořiště (23 %). V blízkosti hradu, po obou březích řeky Dyje i podél břehů Vranovské přehrady se nachází nesčetné množství chat a chalup a míst vhodných pro stanování. Nedaleko hráze Vranovské přehrady se pak rozprostírá několik pláží a kempů, které návštěvníci přes léto využívají v hojném počtu. Bohužel není z otázky patrné, zda návštěvníci vlastní v regionu svoji chatu, nebo zda si ji pronajímají. 30 dalších respondentů (21 %) pak pobývalo během návštěvy hradu u známých nebo příbuzných, poměrně dost občanů také využilo možnosti ubytovat se v některém z penzionů, celkem 17 %. Varianta ubytování v hotelu nebo soukromí byla volena minimálně.

12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) Tabulka 12 - Priority při výběru regionu

priority

příroda celkem čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky kultura celkem historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty

zkoumané období duben, červen, srpen, květen červenec září 3 8 4 2

8 7 27 60

20 25 41 33

22 1

33 3

37 9

celkem respondentů 238 31 40 72 95 169 92 13 41

kulturní akce a zábava sport, pohyb celkem výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní celkem pracovní důvody soukromé důvody jiné celkem

3

33

28

0 4 8

0 9 18

3 20 20

3 1 0 59

0 3 1 202

5 38 0 279

64 82 3 33 46 51 8 42 1 540

Graf 21, 22 - Priority při výběru regionu

42

Nejčastější odpovědí v celkovém hodnocení jsou zde vodní plochy a toky, které jsou na prvním místě s velkým náskokem zároveň i v období červen, červenec. Rozhodně je to zapříčiněno již několikrát zmíněnou přehradou, která je od samotného hradu vzdálena pouze několik minut klidnou chůzí. Druhou nejčastější odpovědí jsou historická města a památky. Za zmínění stojí samozřejmě příroda v okolí obecně, která získala od respondentů nejvíce hlasů (44 %) a nechala za sebou kulturu i sport.

13. S kým cestujete? Tabulka 13 - S kým cestujete?

s kým cestujete

sám/sama s rodinou s kamarády/se známými se skupinou/se zájezdem jinak celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 2 0 2 4 13 42 41 96 11 28 25 64 12 7 11 30 2 3 1 6 40 80 80 200 Graf 23, 24 - S kým cestujete?

43

Z předchozí tabulky a grafu vyplývá, že nejčastěji navštěvují osoby hrad Bítov s rodinou (48 %), což může být dáno také tím, že převážná většina hostů bývají mladé rodiny s dětmi. 32 % získali ti, kteří hrad navštívili se známými a kamarády a 15 % cestující se skupinou nebo se zájezdem. Téměř nevýznamné byly možnosti sám/sama nebo jinak (např. s kolegou nebo partnerem).

14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) Tabulka 14 - Dopravní prostředek

dopravní prostředek

automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak celkem


Graf 25, 26- Dopravní prostředek

44

Nejčastěji používaným dopravním prostředkem pro návštěvu hradu všeobecně je automobil, který byl zmíněn 69krát (tj. 34 %). Po této možnosti se na pomyslném druhém místě objevila možnost návštěvy pěšky, jak celkově, tak i s obrovskou převahou v období červen, červenec. V blízkosti areálu vede hned několik výborně značených turistických tras, jak pro pěší, tak pro cyklisty. Poměrně zajímavá je odpověď vlak, která získala 4 %, přestože nejbližší vlaková zastávka je v obci Šumná, vzdálené asi 10km.

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? Tabulka 15 - Kvalita jednotlivých služeb

kvalita jednotlivých služeb

srozumitelnost informací pro návštěvníky přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně nabídka zboží v prodejně úroveň průvodcovských služeb výška vstupného možnost výběru z více tras místo pro odpočinek, čekací doba celkový dojem z atraktivity objektu celková spokojenost s úrovní služeb celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 2,00 1,90 1,76 1,88 2,20

1,88

1,63

1,90

2,82 2,08 2,30 1,77 2,33 2,13 2,21 2,20

2,22 1,82 2,04 1,77 2,00 1,84 1,83 1,92

1,81 1,66 1,63 1,57 1,61 1,45 1,62 1,63

2,28 1,85 1,99 1,70 1,98 1,80 1,88 1,91

Graf 27 - Kvalita jednotlivých služeb

45

K vyhodnocení otázky č. 15 bylo využito aritmetického průměru z udělených „známek“ od dotazovaných návštěvníků. V případě, že respondent odpověděl nevím, nebyla tato možnost do průměru zahrnuta a tím se také ve výpočtu snížil počet celkových odpovědí. Můžeme říct, že kvalita služeb je zde na velmi dobré úrovni, jelikož pouze jednou z devíti možných byl průměr horší, než 2. Kvalita služeb celkem pak byla zhodnocena na 1,91.

16. Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Tabulka 16 - Doporučení

doporučení

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 14 36 39 89 17 37 28 82 9 6 13 28 0 1 0 1 0 0 0 0 40 80 80 200

určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne celkem

Graf 28 - Doporučení

Téměř shodný počet hlasů získaly možnosti určitě ano a spíše ano (44 % a 41 %). Možnosti nevím využilo 28 osob a možnost spíše ne se ve výzkumu ukázala pouze jedenkrát. Spíše ne neodpověděl nikdo.

46

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? Tabulka 17 - Místo trvalého bydliště

místo trvalého bydliště

Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Vysočina Zlínský kraj neuvedli celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 5 3 2 10 17 10 2 29 0 5 0 5 3 1 0 4 2 0 0 2 0 4 0 4 0 6 0 6 2 0 2 4 0 4 2 6 1 0 0 1 10 23 13 46 0 17 2 19 0 7 57 64 40 80 80 200

Graf 29 - Místo trvalého bydliště

Poměrně vysoký počet oslovených (celkem 64) nebylo ochotno uvést místo svého trvalého bydliště. Mezi odpověďmi těch, kteří své místo bydliště uvedli, se objevovali 47

kraje, okresy i konkrétní obce. Pro přehlednost byla města a obce zařazena do příslušných krajů a teprve následně dána do tabulky. Z těch, co své trvalé bydliště uvedli, byla většina z Vysočiny (46 osob), následoval Jihomoravský kraj (29 osob) a Zlínský kraj (19 osob).

18. Odhadněte vzdálenost z míst Vašeho bydliště do tohoto místa. Tabulka 18 - Vzdálenost z místa bydliště

vzdálenost z míst bydliště

do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km celkem

zkoumané období celkem respondentů duben, červen, srpen, květen červenec září 0 0 0 0 6 7 7 20 10 31 20 61 11 17 30 58 5 16 16 37 8 9 4 21 0 0 3 3 40 80 80 200

Graf 30 - Vzdálenost z místa bydliště

Nejvíce návštěvníků dorazilo z míst vzdálených 51 až 100km (61 osob, tj. 30 %), 29 % cestujících muselo urazit vzdálenost 101 až 200km, 201 až 400km překonalo kvůli výletu nebo pobytu 37 osob. Téměř shodný počet lidí byl dále ze vzdáleností mezi 11 a 50km a 401 a 800km. Ze vzdálenosti delší než 801km byli pouze 2 respondenti a ze vzdálenosti naopak nižší než 11km nebyl z oslovených nikdo. 48

Průměrná vzdálenost návštěvníků z místa bydliště, potřebná pro pozdější výpočet atraktivity památkového objektu činí 204km. Při výpočtu byla vždy brána střední hodnota zadaného intervalu. Výsledek může být ale zkreslený, jelikož respondenti volili vzdálenost hradu od místa svého trvalého bydliště pouze odhadem.

19. Údaje o Vás: Tabulka 19 - Pohlaví

pohlaví

zkoumané období celkem respondentů duben, červen, srpen, květen červenec září 18 42 36 96 22 38 44 104 40 80 80 200

stát, ve kterém máte bydliště

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 40 74 73 187 0 6 4 10 0 0 3 3 40 80 80 200

muž žena celkem Tabulka 20 - Stát

ČR Slovensko Rakousko celkem Tabulka 21 - Počet obyvatel bydliště

počet obyvatel bydliště

do 3 tisíc 3 – 10 tisíc 10 – 50 tisíc 50 – 100 tisíc 100 – 1 milion nad 1 milion celkem

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 14 30 21 65 10 28 28 66 8 13 21 42 8 4 7 19 0 1 1 2 0 4 2 6 40 80 80 200

Tabulka 22 - Věk

věk

do 17 let 18 – 25 let 26 – 35 let

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 10 16 2 28 8 23 15 46 10 20 25 55 49

36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více celkem

5 3 4 40

16 0 5 80

23 9 6 80

44 12 15 200

Tabulka 23 - Vzdělání

vzdělání

zkoumané období celkem duben, červen, srpen, respondentů květen červenec září 20 31 20 71 17 42 49 108 3 7 11 21 40 80 80 200

základní/vyučen střední vysokoškolské celkem Tabulka 24 - Zaměstnání

zaměstnání

zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec – soukromý sektor podnikatel/živnostník v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student(ka) celkem


Graf 31 - Osobní informace

50

Poslední tabulky a graf této kapitoly rozděluje respondenty dle jednotlivých kritérií. Při oslovování osob bylo dbáno na to, aby byly co nejrovnoměrněji zastoupeny všechny skupiny a bylo tím dosaženo co nejvyšší objektivnosti. Co se týče pohlaví, bylo tázáno 96 mužů a 104 žen. Celkem 187 osob pocházelo z České republiky, pouze 10 respondentů bylo ze Slovenska a 3 z Rakouska. Téměř shodný počet občanů přijel z obcí, které mají méně než 3 tisíce obyvatel a zároveň z těch, kterých počet obyvatel činí 3 až 10 tisíc. Z měst s populací mezi 10 a 50 tisíci do regionu zavítalo 42 osob, z těch s populací mezi 50 a 100 tisíci celkem 19. Z měst s počtem obyvatel vyšším než 100 tisíc to byli už jen 2 lidé a z velkoměst s populací nad 1 mil. celkem 6 osob. Další otázka rozděluje respondenty do skupin dle věkového rozmezí. Osloveno bylo 28 občanů do 17 let věku, dalších 46 do 25 let, 55 osob do věku 35 let, 44 osob do věku 45 let, 12 občanů ve věku mezi 46 a 55 lety a celkem 15 osob starších 56 let. Převážná většina oslovených disponuje středoškolským vzděláním, celkem 109 z 200 osob. Pouze 21 osob má vzdělání vysokoškolské a celkem 71 osob má buď pouze základní školu, nebo je vyučeno v některém z oborů. Nejvyšší počet oslovených respondentů v době průzkumu ještě studovalo, ať už na základní, střední nebo vysoké škole, celkem 58 osob. V zápětí je skupina 54 osob, kteří uvedli, že jsou zaměstnáni v soukromém sektoru. Ve veřejném sektoru je zaměstnáno dalších 22 oslovených osob, 27 osob podniká, 10 osob je v domácnosti, 13 dalších je již v důchodě a poměrně vysoký počet oslovených bylo v době dotazníkového šetření nezaměstnaných, celkem 16. Z těchto výsledků tedy vyplývá, že typickým návštěvníkem hradu může být česká žena ve věku 26 – 35 let, která má trvalé bydliště v obci s počtem obyvatel mezi 3 a 10 tisíci. Tato žena má středoškolské vzdělání, přesto je ještě studující.

51

2.2 Sběr sekundárních dat 2.2.1 Statistiky návštěvnosti od správy Státního hradu Bítov Tento sekundární výzkum zahrnuje statistiky návštěvnosti poskytnuté správou hradu. V letošním roce jsou dokonce zahrnuty statistiky již včetně měsíce listopad, což je pro tuto práci velice aktuální. Jelikož došlo v roce 2006 ke změně kastelána hradu, došlo také ke změně evidence statistických údajů návštěvnosti. Pro porovnání jsou proto zahrnuty jednotlivé měsíce let 2007 až 2009. Graf srovnání celkového počtu návštěvníků již zobrazuje návštěvnost od roku 2000 do roku 2009, tedy za posledních 10 let. Statistiky jsou vedeny na okruzích poskytovaných přímo správou hradu. Pronajatý okruh zoologické zahrady proto není v tabulkách zahrnut a je vždy uveden zvlášť. Veškeré tabulky a grafy této kapitoly plynou z poskytnutých materiálů správy Státního hradu Bítov.

Podrobný přehled návštěvnosti v jednotlivých měsících r. 2007 Tabulka 25 – Přehled návštěvnosti za rok 2007 okruh/ měsíc I. plné snížené I. snížené II. MŠ celkem II. plné snížené I. snížené II. celkem III. plné snížené celkem IV. plné výstava zdarma CELKEM

04

05

06

1153 87 383 0 1623 118 0 44 162 0 0 0 553 0 11 2349

1666 271 889 163 2989 184 2 67 253 0 0 0 900 0 30 4172

2091 196 2277 402 4906 259 18 111 388 0 0 0 1268 24 291 6937

07

08

9173 241 4232 0 13646 1266 10 637 1913 2206 1312 3518 4470 291 874 24712

8963 359 4200 0 13522 1160 21 624 1805 2259 1342 3601 4407 235 581 24151

09 2130 242 487 0 2859 242 6 51 299 0 0 0 495 45 69 3767

10 536 152 77 0 765 40 0 11 51 0 0 0 92 0 7 915

11

celkem 92 0 0 0 92 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 92

25804 1548 12545 565 40462 3269 57 1545 4871 4465 2654 7119 12185 595 1863 67095

52

Pronajatý okruh v zahradě měl návštěvnost 24627 osob. Celkem tedy navštívilo hrad cca 91722 osob. Dle zdroje je k uvedené návštěvnosti třeba připočítat ještě asi 500 dětí do 3 let - neplatících.

Podrobný přehled návštěvnosti v jednotlivých měsících r. 2008 Tabulka 26 – Přehled návštěvnosti za rok 2008 okruh/ měsíc I. plné snížené I. snížené II. zdarma MŠ celkem II. plné snížené I. snížené II. zdarma celkem III. plné snížené zdarma celkem IV. plné výstava zdarma CELKEM

03 147 10 42 2 0 201 2 0 0 0 2 0 0 0 0 73 0 0 276

04 457 107 118 4 0 686 76 1 17 1 95 0 0 0 0 121 0 0 902

05

06

2108 395 869 46 22 3440 166 2 69 2 239 0 0 0 0 911 0 0 4590

2094 315 2260 237 247 5153 187 1 104 19 311 0 0 0 0 1016 47 0 6527

07

08

7995 281 3994 1049 12 13331 1017 14 580 155 1766 1845 1244 166 3255 4455 101 0 22908

8219 348 4023 983 0 13573 982 17 609 142 1750 1760 1169 153 3082 4213 155 254 23027

09 1714 303 359 115 5 2496 115 9 34 16 174 49 19 1 69 479 35 0 3253

10

celkem

529 45 138 107 0 819 59 8 0 1 68 0 0 0 0 72 0 0 959

23263 1804 11803 2543 286 39699 2604 44 1421 336 4405 3654 2432 320 6406 11340 338 254 62442

Pronajatý okruh v zahradě měl návštěvnost 20150 osob. Celkem tedy navštívilo hrad cca 82592 osob. Také zde je k uvedené návštěvnosti třeba připočítat ještě asi 500 dětí do 3 let - neplatících.

Podrobný přehled návštěvnosti v jednotlivých měsících r. 2009 Tabulka 27 – Přehled návštěvnosti za rok 2009 okruh/ měsíc I. plné snížené I. snížené II. rodinné zdarma MŠ/ZTP

04 912 70 250 0 78 12

05

06

07

08

09

1990 550 707 0 246 90

1911 1070 925 174 303 291

6743 2389 0 2429 914 165

6996 2741 0 2430 920 121

2119 939 0 133 212 26

10 459 263 0 74 57 14

11

celkem 20 0 0 0 0 0

21150 8022 1882 5240 2730 719 53

celkem II. plné snížené I. snížené II. rodinné zdarma MŠ/ZTP celkem III. plné snížené rodinné zdarma MŠ/ZTP celkem IV. plné zdarma celkem výstava snížené I. zdarma celkem svatby koncert snížené celkem CELKEM

1322 87 1 13 0 4 0 105 0 0 0 0 0 0 311 22 333 0 0 0 0 0 0 0 0 1760

3583 253 7 75 0 43 1 379 0 0 0 0 0 0 735 120 855 0 0 0 0 0 0 0 0 4817

4674 122 46 135 9 26 0 338 78 35 16 17 0 146 1017 79 1096 577 17 14 608 0 0 0 0 6862

12640 694 314 0 272 108 2 1390 1545 908 689 191 2 3335 3756 411 4167 3968 190 263 4421 0 60 32 92 26045

13208 881 390 0 365 161 1 1798 1798 928 820 289 0 3835 3719 587 4306 2019 165 232 2416 0 27 11 38 25601

3429 193 49 0 13 24 1 280 0 0 0 0 0 0 580 60 640 374 8 24 406 0 0 0 0 4755

867 58 9 0 8 1 0 76 0 0 0 0 0 0 124 16 140 113 8 43 164 1 0 0 0 1248

20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 396 0 0 0 416

39743 2288 816 223 667 367 5 4366 3421 1871 1525 497 2 7316 10242 1295 11537 7051 388 576 8015 397 87 43 130 71504

Pronajatý okruh v zahradě měl návštěvnost 12423 osob. Celkem tedy navštívilo hrad cca 83927 osob. K uvedené návštěvnosti je třeba i v tomto roce připočítat ještě přibližně 500 dětí do 3 let – neplatících, a v letošním roce ještě návštěvníky na vánočních prohlídkách. Z předchozí tabulky vyplývá, že letošní průměrný měsíční počet návštěvníků činí 8938. Ovšem v měsíci listopad se s největší pravděpodobností jedná o návštěvníky, kteří si vyžádali individuální návštěvu pro skupinu, resp. účastnili se pořádané svatby v areálu, proto nebudou do následujících výpočtů zahrnuty. Do výzkumu zahrneme pouze měsíce, kdy je hrad klasicky otevřen pro veřejnost, tudíž duben až říjen. Pak tento průměrný měsíční počet návštěvníků činí 10155. Od dubna do října byl hrad přístupný veřejnosti celkem 151 dnů, průměrný denní počet návštěvníků je tedy 471.

54

Přehled celkové návštěvnosti v jednotlivých měsících od roku 2000 do roku 2009 (bez okruhu ZOO) Tabulka 28 – Přehled návštěvnosti v letech 2000 až 2009 roky/ měsíce 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

03 --10 221 --17 376 ----276 ---

04

05

2252 1301 743 1412 1292 911 1837 2349 902 1760

5659 6069 3941 5439 3704 3280 3520 4172 4590 4817

06

07

08

10592 9138 8327 9035 7508 6583 5206 6937 6527 6862

33948 24220 29581 28288 24085 21391 16586 24712 22908 26045

29716 24783 20376 23743 24046 22615 19170 24151 23027 25601

09

10

3908 3689 3149 3647 3913 3485 4393 3767 3253 4755

989 865 774 1017 798 1076 1067 915 959 1248

11 191 28 62 0 20 0 29 92 --416

12 ----31 49 17 45 ---------

celkem 87255 70103 67205 72630 65400 59761 51808 67095 62442 71504

Graf 32 - Přehled návštěvnosti v letech 2000 až 2009

Graf 33 – Přehled celkové návštěvnosti v letech 2000 až 2009

55

Z předešlých grafů je patrné, že nejvyšší návštěvnost hradu bývá v měsících červenec, srpen, v období letních prázdnin, což je logické, protože převážná většina rodin volí pro svou dovolenou právě toto období. Také v květnu, červnu a září jsou součty návštěvníků poměrně vysoké, proto se dá s jistotou říci, že období pro uskutečnění marketingového výzkumu, bylo zvoleno velmi vhodně. Celková návštěvnost v jednotlivých letech má střídavou tendenci vzestupu a poklesu. Nejvíce turistů navštívilo Bítov v roce 2000, a to 87255. Naopak nejméně v roce 2006, kdy hrad navštívilo pouze 51808 lidí. Od toho roku průměrně stoupá návštěvnost přibližně o 6565 návštěvníků ročně. Při zachování tohoto vzestupu se dá očekávat, že nejvyšší návštěvnost z roku 2000 bude překonána v roce 2012 (toho času by podle průměru mohlo navštívit hrad přes 91000 turistů). To závisí ale na spoustě faktorů, které mohou návštěvnost ovlivnit jak pozitivně, tak negativně.

56

3 ATRAKTIVITA HRADU

Na základě informací zjištěných prostřednictvím marketingového výzkumu a statistických informací získaných od správy hradu je možné vypočítat atraktivitu památkového objektu, která může později sloužit pro srovnání s ostatními historickými objekty.

Výpočet atraktivity [16] ATD = d * n * f / 1000 ATD = atraktivita turistické destinace nebo objektu d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace, pro tuzemce i cizince n = průměrný počet návštěvníků/den. Průměr počítán pouze ve dnech, kdy byl státní zámek přístupný veřejnosti. f = průměrná četnost návštěvy hradu nebo zámku. Představuje, jak často se na toto místo návštěvníci vracejí.

Výpočet atraktivity Státního hradu Bítov ATD = d * n * f / 1000 d = 204 km; viz část 2.1.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu, str. 49 n = 471; viz část 2.2.1 Statistiky návštěvnosti od správy Státního hradu Bítov, str. 54 f = 2; viz část 2.1.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu, str. 32 ATD = 204 * 471 * 2 / 1000 ATD = 192 Atraktivita hradu tedy činí 192.

57

4 SWOT ANALÝZA

Pro stanovení návrhů ke zvýšení návštěvnosti bylo vhodné vytvořit tzv. SWOT analýzu, neboli analýzu silných a slabých stránek objektu, příležitostí a ohrožení. Tato analýza byla vytvořena na základě všech doposud zjištěných informací, zahrnutých v bakalářské práci.

4.1 Silné stránky

atraktivita turistické oblasti zajímavý interiér zámku možnost výběru z několika prohlídkových tras odpovídající výška vstupného přijatelná čekací doba na návštěvu srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.) přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně úroveň průvodcovských služeb nové podrobnější internetové stránky doplňkové aktivity (např. střílení z kuše)

4.2 Slabé stránky

nabídka zboží v prodejně propagační materiály o hradě 58

nedostatečná reklama nízký podíl návštěvníků ze zahraničí spolupráce s ostatními památkovými objekty v regionu chybějící noční tematické prohlídky

4.3 Příležitosti

zájem EU na zachování kulturního dědictví svých členských států rozsáhlá síť turistických i cyklistických tras v blízkosti areálu hradu znovuobnovení lodní dopravy po Vranovské přehradě se zastávkou přímo pod hradem nově zpřístupněné prostory

4.4 Ohrožení

konkurence okolních historických památek konkurence ostatních turistických destinací jako celku cestování jako zbytná potřeba v období finanční krize špatná dopravní infrastruktura v bezprostřední blízkosti hradu zdražování benzinu a nafty

59

5 NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI

Hrad Bítov je velmi atraktivní památkou v regionu. Oblíbenost je patrná také z marketingového výzkumu, z části, kde návštěvníci hodnotili kvalitu poskytovaných služeb. Přesto je zde několik drobností, které se dají vedení hradu vytknout. Následující návrhy na zvýšení návštěvnosti vychází především ze stanovených slabých stránek hradu a měly by vést ke zvýšení počtu přijíždějících návštěvníků a tím ke zvýšení zisků. Nejhůře hodnocenou položkou v dotazníku byla nabídka zboží v prodejně. Zde by bylo vhodné například krátkým dotazníkovým šetřením s návštěvníky přímo v obchodě zjistit, jaký sortiment kupující postrádají nebo co ze stávající nabídky je naopak nezaujalo. V informačním centru hradu si mohou návštěvníci zakoupit 3 různé informační materiály o hradě. Jedná se o tenké brožury popisující hrad a jeho historii. Ovšem pouze jedna tato brožura je aktuální. Zbývající 2 jsou z let 1978 – 1979. Veškeré tyto propagační materiály jsou zpoplatněny. Možností by bylo např. rozdávat návštěvníkům zdarma ke vstupence jednoduchý letáček se základními údaji o hradě a přehledem doprovodných akcí, které se po celý rok konají, a tyto letáčky nechat zdarma k dispozici i v informačním centru. V marketingovém výzkumu, na otázku zjišťující, jak se návštěvníci o hradu dozvěděli, odpověděl pouze 1 respondent z 200, že se o této památce dozvěděl z rozhlasu nebo televize. Poměrně málo dotázaných odpovědělo také zjištění informací od CK, CA nebo informačního centra. Reklama je proto určitě místem s velkými nedostatky. Během terénního šetření bylo v areálu zaznamenáno velmi málo zahraničních návštěvníků, přestože se hrad nachází nedaleko hranic s Rakouskem. Již zmíněné propracování reklamy by proto mělo zasahovat i do sousedních zemí, zejména na Slovensko a právě do Rakouska. V okolí Bítova se nachází několik dalších zajímavých hradů, zámků nebo zřícenin. Možným návrhem na zvýšení návštěvnosti by mohlo být zavedení nového typu

60

vstupenky, platící do několika památkových objektů v určitém časovém období s cenovým zvýhodněním. Během celého roku, kdy je hrad otevřen pro veřejnost, se na hradě konají různé kulturní akce a doprovodné programy. Co v nabídce ovšem chybí, a co stále častěji ostatní hrady svým návštěvníkům nabízející, jsou tematické noční prohlídky. Pro návštěvníky je tento typ prohlídky velice atraktivní, jelikož v noci je na hradě zcela jiná atmosféra, a toho by se dalo patřičně využít.

61

6 ZÁVĚR

Tato bakalářská práce na téma „Profil návštěvníka hradu Bítov“ v první části charakterizuje hrad jako kulturně historickou památku Jihomoravského kraje. Hlavním cílem této práce bylo na základě marketingového výzkumu definovat typického návštěvníka, zhodnotit silné a slabé stránky objektu a navrhnout změny, které by povedly k možnému zvýšení návštěvnosti. První částí práce je teoretická část zaměřená na obecný popis hradu, jeho okolí i celého regionu. Nejdůležitější částí práce je pak samotný marketingový výzkum. Terénní šetření bylo prováděno průběžně, téměř během celé turistické sezony 2009, kdy byl hrad otevřen veřejnosti. V měsících duben a květen bylo osloveno 20 % respondentů a následně ve dvou obdobích, a to červen, červenec a srpen, září, bylo osloveno shodně 40 % respondentů. Celkem byly dotazníky vyplněny s 200 návštěvníky. Mezi těmito oslovenými bylo 187 Čechů a 13 zahraničních návštěvníků. Na základě zjištěných informací byl vytvořen typický profil návštěvníka. Jedná se o českou ženu ve věku 26 – 35 let, která má trvalé bydliště v obci s počtem obyvatel mezi 3 a 10 tisíci. Tato žena má středoškolské vzdělání, přesto ještě studuje. Přijela do regionu na výlet s rodinou. Tento výlet se konal v létě, cesta byla organizována individuálně a zavítala sem poprvé. V regionu se zdrží 1 až 3 dny a ubytována bude na chatě, která se nachází v tomto regionu. Pro návštěvu hradu se rozhodla před začátkem výletu a na hrad tato žena přijela autem. Sekundární výzkum představují informace získané přímo na hradě. Jedná se o statistiky návštěvnosti od roku 2000 do roku 2009. Tyto statistiky jsou vedeny podrobně, dle jednotlivých okruhů a zároveň podle jednotlivého vstupného. V souvislosti s těmito veškerými zjištěnými údaji byla vypočítána atraktivita hradu a vytvořena SWOT analýza. Práce dále zahrnuje také návrhy na zvýšení návštěvnosti, které se odráží od slabých stránek objektu. Jedná se ale pouze o drobnosti, které by mohly přilákat větší počet návštěvníků. Nebyly shledány žádné zásadní nedostatky. V každém případě můžeme říci, že veškeré výzkumy zahrnuté v této práci potvrzují, že je hrad oblíbeným cílem návštěvníků, kteří se sem pak rádi vracejí. 62

7 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ (1) http://www.kr-jihomoravsky.cz/ z 12. 10. 09 (2) http://www.bilekarpaty.cz/ z 31. 10. 09 (3) http://www.atlasceska.cz/ z 31. 10. 09 (4) http://www.unesco-czech.cz/ z 31. 10. 09 (5) http://www.palava.ochranaprirody.cz/ z 31. 10. 09 (6) http://www.nulk.cz/ z 31. 10. 09 (7) http://www.lednice.cz/cs/ z 31. 10. 09 (8) http://www.jizni-morava.cz/ z 31. 10. 09 (9) KNÁPEK, Zdeněk. Po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska. 2.vyd. Olomouc: Rubico, 2007. 478 str. ISBN 978-80-7346-079-2 (10)

http://www.castles.cz/ z 31. 10. 09

(11)

KIDLESOVÁ, Simona a ŠPAČEK, Jiří. Hrady, zámky, zříceniny. 1.vyd.

Praha: SW Travel, v.o.s., 2007. 367 str. ISBN 978-80-254-0336-5 (12)

http://www.hradbitov.cz/ z 31. 10. 09

(13)

http://www.vranov-region.cz/ z 1. 11. 09

(14)

ŠLACHTA, Mojmír. Česká republika – atlas výletních cílů. 1.vyd.

Praha: Kartografie Praha, a.s., 2004. 158 str. ISBN 80-7011-801-6 (15)

DVOŘÁČEK, Petr. To nejzajímavější z českých hradů a zámků. 1.vyd.

Olomouc: Rubico, 2007. 195 str. ISBN 978-80-7346-071-6 (16)

VANÍČEK, Jiří: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické

destinace. Marketing a komunikace. Praha, 2006. ISSN 11

63

8 OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ DVOŘÁČEK, Petr. To nejzajímavější z českých hradů a zámků. 1.vyd. Olomouc: Rubico, 2007. 195 str. ISBN 978-80-7346-071-6 KIDLESOVÁ, Simona a ŠPAČEK, Jiří. Hrady, zámky, zříceniny. 1.vyd. Praha: SW Travel, v.o.s., 2007. 367 str. ISBN 978-80-254-0336-5 KNÁPEK, Zdeněk. Po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska. 2.vyd. Olomouc: Rubico, 2007. 478 str. ISBN 978-80-7346-079-2 Kol. autorů. Kudy a kam v ČR. Brno: P. F. art, spol. s r.o., 2003. 216 str. ISBN 80-8615253-7 PAUKERT, Jiří. Bítov. 2.vyd. Libice nad Cidlinou: Gloriet, 2006. 24 str. ISBN 80-86644-74-X ŠLACHTA, Mojmír. Česká republika – atlas výletních cílů. 1.vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2004. 158 str. ISBN 80-7011-801-6 Propagační materiály hradu Bítov – Státní hrad Bítov, vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, v roce 1979 Propagační materiály hradu Bítov – Státní hrad Bítov – pro děti, vydalo Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, v roce 1978 VANÍČEK, Jiří: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace. Praha, 2006. ISSN 11 http://www.kr-jihomoravsky.cz/ http://www.bilekarpaty.cz/ http://www.atlasceska.cz/ http://www.unesco-czech.cz/ http://www.palava.ochranaprirody.cz/ http://www.nulk.cz/

64

http://www.lednice.cz/cs/ http://www.jizni-morava.cz/ http://www.castles.cz/ http://www.hradbitov.cz/ http://www.vranov-region.cz/ http://www.npu.cz/ http://www.tourism.cz/ http://www.czech.cz/ http://www.kudyznudy.cz/ http://www.zamekvranov.cz/ http://www.eu2009.cz/ http://www.zamky-hrady.cz/ http://www.obec-pavlov.cz/ http://www.artmagazin.eu/ http://www.hrad.cz/ http://www.znojmak.info/ http://www.kouzlostarychpohlednic.cz/ informace od správy Státního hradu Bítov

65

9 PŘÍLOHY

A) Dotazník „Profil návštěvníka hradu Bítov“ – český jazyk B) Dotazník „Profil návštěvníka hradu Bítov“ – německý jazyk C) Dotazník „Profil návštěvníka hradu Bítov“ – anglický jazyk

66

PŘÍLOHA A DOTAZNÍK pro návštěvníka hradu Bítov

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně 2. Jak často navštěvujete tento hrad? poprvé podruhé

potřetí

již vícekrát

3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) individuálně prostřednictvím CK nebo jsem na služební cestě CA 4. jaro

Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? léto podzim

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….……..

jiné důvody………

skupinový zájezd

zima

kolik dnů ………………..

6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze na více nikde místech

jinde………………………..

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? reference od známých informace od CK nebo CA tištěné informace turistické informační rozhlas, televize internet centrum 9. Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto regionu (místa)

vlastní zkušenost jiný…………….

jinak ……………….

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, anebo jste již navštívil? zámek Vranov nad Dyjí zámek Uherčice hráz Vranovské jiné ………… přehrady hrad Cornštejn hrad Frejštejn město Znojmo 11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných

jinak …………

12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura historická města a památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 13. S kým cestujete? sám/sama s rodinou s kamarády/se známými jinak……………………………………………………..

se skupinou/se zájezdem

14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky nebo jinak……………. 15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) průměr nejhorší hodnocení nejlepší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení 1 2 3 4 5 nevím ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboží v prodejně 1 2 3 4 5 nevím Úroveň průvodcovských služeb 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Možnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3 4 5 nevím 16. Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne

určitě ne

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ………………………………………………………………………………………………………. 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 19. Údaje o Vás: muž pohlaví

101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001 a více

žena

ČR Slovensko Německo Rakousko Holandsko Jiný…………………. 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnání zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec - soukromý podnikatel /živnostník sektor v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student(ka) stát, ve kterém máte bydliště

Místo:

Tazatel:

Datum:

PŘÍLOHA B UMFRAGE FÜR BESUCHER DER BURG BÍTOV 1.

Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region? Besuch der Verwandten, andere Gründe……… Urlaub, Ruhe Ausflug Bakannten Gesundheitsaufenthalt, Heilung, ich fahre nur durch Dienstreise Bad 2. Wie oft besuchen Sie diese Burg? zum erstenmal zum zweitenmal

zum drittenmal

schon mehrmals

3. Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) individuell mit Reisebüro oder Dienstreise Gruppenausflug Reiseagentur 4. In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst 5. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? wieviel Stunden (ohne Übernachtung) ……...

Winter

wieviel Tage………………..

6. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? (nur für Ausländer) wieviel Stunden (ohne Übernachtung).…….. wieviel Tage……………….. 7. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und in dieser Region in Prag an mehreren nirgendwo anders……………………….. Stelle Stellen 8. Wie sind Sie zum Besuch der Burg motiviert? Referenzen von den Infos von Reisebüro Presseinfos Bekannten (Agentur) Radio, Fernsehen Touristisches Infozentrum Internet 9. Wann haben Sie sich für den Besuch der Burg entschieden? ich habe es noch vorher geplant ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden

Eigene Erfahrung anders…………….

anders:

10. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? Schloss Vranov nad Dyjí Schloss Uherčice Staumauer von Vranov anders………… Burg Cornštejn Burg Frejštejn Stadt Znojmo 11. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension

Camp

Hütte anders………… bei Bekannten, Verwandten

12. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) schöne Umwelt ohne Wälder, Natur saubere Umwelt Wasserflächen Lärm Landschaft historische Städte und gut ausgestattete Einrichtungen Kultur Sehenswürdigkeiten für Touristen Kulturveranstaltungen Sport, Leistungssport Erholungssport, Touristik Aktiver Urlaub Bewegung andere Arbeitsgründe Privatgründe andere……………………………

13. Mit wem reisen Sie? mit Kameraden, mit der Gruppe Bekannten andere……………………………………………………..

allein

mit Familie

14. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) Auto Motorrad Fahrrad Zug Buss zu Fuss oder anders……………. 15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? (1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) Bewertung

die beste Bewertung

Die Verständlichkeit der Infos für Besucher 1 (Schilderung….) Die Einstellung der Bedienung in der Kasse des 1 Objekts Angebot der Waren im Geschäft 1 Niveau der Begleiterdienstleistungen Die Höhe von Eintrittsgeld Möglichkeit der Auswahl aus Besichtigungstrassen Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch

mehreren

die schlechteste Bewertung

Durchschnitt 2

3

4

5

2

3

4

5

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

2

3

4

5

2

3

4

5

Gesamter Eindruck aus der Atraktivität des 1 Objektes Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau der 1 Dienstleistungen

16. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja eher ja ich weiss nicht eher nicht

ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht

sicher nicht

17. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…) …………………………………………………………………………………………………… ………… 18. Schätzen Sie die Entferung aus Ihrem Wohnort bis 10 Km 11 bis 50 Km 51 bis 100 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 801 bis 1200 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 3001 bis 5000 Km

101 bis 200 Km 1201 bis 1600 Km 5001 und mehr Km

19. Angaben von Ihnen: Frau Geschlecht Mann Stadt, wo Sie wohnen Zahl der Einwohner bis 3000 Ihres Wohnortes bis 17 Alter

Die Tschechische Die Slowakei Die BRD Republik Österreich Holland anders… 3-10 000 10-50 000 50-100 000 100- 1 Ml über 1 Ml

Grundschule Ausbildung Staatssngestellter Beruf Mutterschaftsurlaub Student(in) Ort:

18-25

26-35

36-45

46-55

Mittelschule Hochschule Angestellter im privaten Unternehmer Sektor Rentner Der Arbeitslose

Name:

Datum:

56 mehr

und

PŘÍLOHA C QUESTIONAIRE for a visitor of castle Bitov What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing business trip health stay, treatment, spa How many times have you visited this castle? once twice

other reasons………

three times

more times

How is your trip organised? (you can tick two answers) individually by travel office or agency I’m on a business trip

collective tour

Which season do you usually visit this region in? spring summer autumn

winter

How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay)….……..

how many days ……………

How long are you going to stay in the Czech Republic this time (only for foreigners)? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places nowhere somewhere else……………… What has motivated you to visit this castle? references from information from travel printed information friends office or agency radio, TV tourist information centre Internet

my own experience

When did you decide on the visit of this castle? I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region.

otherwise:

What else are you going to visit or have you visited in this region? pound lock of chateau Vranov nad Dyjí chateau Uherčice Vranov castle Cornštejn castle Frejštějn town Znojmo

other…………….

dam other …………

If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house boarding house camping site at friends’/relatives’

otherwise …………

What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) quiet environment no forests, water reservoirs, nature clean environment noise landscape rivers historical towns and cultural events and culture well-equipped tourist facilities monuments entertainment sport, activity performance sport recreation sport, tourism active recreation other work reasons private reasons other…………………………… Who are you travelling with? on my own with family with friends/acquaintances another way…………………………………………………..

with a group/tour

Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) car motorcycle bicycle train bus on foot or another way…………

By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) best average worst evaluation I don’t Clarity of information for visitors (marking etc.) 1 2 3 4 5 Approach and helpfulness of cash desk staff in the 1 object Offer of goods in the shop 1

2

3

4

5

2

3

4

5

Level of guide services

1

2

3

4

5

Entrance fee height

1

2

3

4

5

Possible choice from more sightseeing routes

1

2

3

4

5

Place to rest, waiting time for the visit

1

2

3

4

5

General impression from the object’s eye-appeal

1

2

3

4

5

General satisfaction with the level of services

1

2

3

4

5

know I know I know I know I know I know I know I know I know

don’t don’t don’t don’t don’t don’t don’t don’t

Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)? ……………………………………………………………………………………………………………… What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more Your personal details: male female sex The state where you have a residence Population in your Less than 3,000 residence up to 17 age

CR Austria 3-10 thousand 18-25

Slovakia Holland 10-50 50-100 thousand thousand 26-35 36-45

primary/vocational secondary education administration private sector employee occupation public employee housewife/maternity leave pensioner Place:

Enquirer:

Germany Other…………….. 100,000 - 1 over 1 million million 46-55 56 and more college/university entrepreneur/businessman unemployed Date:

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents