VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

K o m p a r a c e p ro d u k t u " P o j i š t ě n í ú p a d k u C K " v y b r a n ý c h p o j i š ť o v e n p ro p o d m í n k y p ro v o z u C K V Š P J Bakalářská práce

Autor: Martina Doležalová Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová Jihlava 2015

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: 28. 4. 2015 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Martině Doležalové za věnovaný čas, cenné připomínky a rady. Ráda bych také poděkovala RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné konzultace při zpracování této práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat všem pojišťovnám, které mi poskytly podklady pro zpracování a velký dík patří i mé rodině a příteli, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

Copyright © 2015 Martina Doležalová

Abstrakt DOLEŽALOVÁ, Martina: Komparace produktu "Pojištění úpadku CK" vybraných pojišťoven pro podmínky provozu CK VŠPJ. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Bakalářská práce si klade za cíl porovnat produkt "Pojištění úpadku cestovních kanceláří" vybraných pojišťoven pro podmínky provozu cestovní kanceláře VŠPJ. Teoretická část se věnuje základní charakteristice historie a vzniku cestovních kanceláří. Dále je zde podrobně rozebrán legislativní rámec pro podnikání cestovních kanceláří v České republice. Praktická část obsahuje vyhodnocení provedené poptávky, na jejímž základě byl vybrán nejvhodnější pojišťovací subjekt. Klíčová slova cestovní kancelář, pojištění proti úpadku, pojišťovna. Abstract The main goal of this bachelor thesis is to compare ‘Insurance against insolvency for travel agencies’ of selected insurance companies for operational conditions of CK VSPJ. The theoretical part is dedicated to the basic characteristic of history and establishment of travel agencies. Further, a thorough description of the legal frame of entrepreneurship in tourism industry in the Czech Republic is given in this section. The practical part includes an evaluation of demand, on which the selection of the best insurance product is based. Key words Travel agency, insurance against insolvency, insurance company.

6

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 9

2

Teoretická část ........................................................................................................ 10

2.1 Vymezení cestovního ruchu ............................................................................. 10 2.2 Základní charakteristika cestovních kanceláří ................................................. 12 2.3 Vznik a vývoj cestovních kanceláří ................................................................. 13 2.3.1 Historie vzniku cestovních kanceláří ve světě .......................................... 13 2.3.2 Historie vzniku CK v Československu – mezi světovými válkami .......... 14 2.3.3 Historie vzniku CK v Československu − po druhé světové válce ............ 14 2.3.4 CK v České republice − devadesátá léta až současnost ............................ 15 2.4 Legislativní rámec pro podnikání cestovních kanceláří v ČR ......................... 20 2.4.1 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (vybrané části) ....... 21 2.4.2 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) − (vybrané části) ............................................................ 22 2.4.3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vybrané části) ........................ 23 2.4.4 Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání ..................................................................................... 24 2.4.5 Diskuze k novele zákona 159/1999 Sb. .................................................... 27 3 Praktická část .......................................................................................................... 30 3.1 Představení CK VŠPJ ....................................................................................... 30 3.2 Představení pojišťovacích subjektů na trhu v ČR ............................................ 30 3.3 Představení výzkumu ....................................................................................... 32 3.4 Zhodnocení dotazníků ...................................................................................... 33 3.4.1 Union a.s. .................................................................................................. 34 3.4.2 Česká podnikatelská pojišťovna a.s. ......................................................... 35 3.4.3 Generali a.s. .............................................................................................. 36 3.4.4 Slavia a.s. .................................................................................................. 37 3.4.5 Evropská pojišťovna a.s. ........................................................................... 39 3.5 Komparace jednotlivých nabídek ..................................................................... 40 4 Závěr ....................................................................................................................... 43 5

Zdroje ...................................................................................................................... 44

5.1 Tištěné .............................................................................................................. 44 5.2 Elektronické ..................................................................................................... 45 6 Seznam tabulek ....................................................................................................... 52 7

Seznam příloh ......................................................................................................... 53

7

Použité zkratky AČCKA – Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CA – cestovní agentura CK – cestovní kancelář CR – cestovní ruch ČPP – Česká podnikatelská pojišťovna a.s. ČR – Česká republika EU – Evropská unie FO – fyzická osoba MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná PO – právnická osoba ROH – Revoluční odborové hnutí Tj. – to je Tzv. – takzvaně UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu VŠPJ – Vysoká škola polytechnická Jihlava

8

1 Úvod Téma bakalářské práce jsem si vybrala především proto, že toto téma mě zajímá a je velmi diskutované odbornou veřejností. Předpokládám, že vypracováním své bakalářské práce si obnovím a doplním chybějící informace ohledně tohoto tématu. V dnešní době jsou cestovní kanceláře hojně využívané turisty, kteří míří na svou dovolenou. Proto prvním krokem každého cestujícího, který využívá služeb cestovní kanceláře, by mělo být ověření, zda je cestovní kancelář řádně pojištěna proti úpadku. Práce je rozdělena na 2 části, teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce se budu zabývat vymezením cestovního ruchu a základním charakteristikám cestovních kanceláří pro lepší pochopení problematiky byly zařazeny i kapitoly o vzniku a vývoji cestovních kanceláří následně pak kapitola o legislativním rámci v České republice pro podnikání v CR. Na závěr teoretické části byla zařazena diskuze k připravované novele zákona 159/1999 Sb. Praktická část představuje hlavní pojišťovací subjekty v České republice, které umožnují pojištění proti úpadku cestovních kanceláří a představení školní cestovní kanceláře Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Dále bude v praktické části uvedeno představení výzkumu, zhodnocení obdržených nabídek a závěrečná komparace jednotlivých nabídek. Cílem bakalářské práce je komparace obdržených nabídek od všech pojišťoven, které poskytují v ČR pojištění proti úpadku a stanovení pojišťovny s nejlepšími podmínkami pro cestovní kancelář VŠPJ.

9

2 Teoretická část 2.1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch je považován za součást dnešního životního stylu, také je významným sektorem národního hospodářství. V dobách poválečných se cestovní ruch stal jedním z měřítek životní úrovně. Potřeba odpočinku a obnova psychických a fyzických sil je stále silnější. [1] Rozvoj cestovního ruchu je projevem především dvou lidských potřeb a to potřeby rekreace, tj. oddychu, a potřeby bezprostředního poznávání. [Petrů, 2007, str. 4] Právě rozvoj výrobních sil a dělba práce ve společnosti vyvolaly následující potřeby, které lze označit za základní příčiny vzniku moderního cestovního ruchu:  „potřebu obnovovat spojení s přírodou jako zdrojem regenerace pracovních schopností lidí  potřebu vzdělávání jako předpokladu pro uplatnění se v nových výrobních podmínkách a potřebu poznávání nových výrobních způsobů a postupů pro urychlení dalšího technického rozvoje  potřebu obnovování styku s lidmi, které nové výrobní podmínky od sebe oddělily, ale i nové navazování styku s lidmi jako formy poznávání a výměny zkušeností.“ [Petrů, 2007, str. 5] Je známo, že CR se může rozvíjet pouze za předpokladu, budou-li dodrženy mírové podmínky. Cestovní ruch je tlumen především terorismem či občanskými nepokoji. Budou-li mít lidé dostatek osobní svobody, uspokojí své základní životní potřeby, dosáhnou určitého stupně životní úrovně a budou mít k dispozici přiměřený fond volného času, pak můžeme očekávat rozvoj cestovního ruchu. [1] Mimo tyto podmínky můžeme jmenovat celou řadu dalších podmínek, které působí na rozvoj cestovního ruchu:  „podmínky ekonomické (např. HDP, fond volného času, výše disponibilních příjmů obyvatelstva)

10

 podmínky ekologické (např. atraktivní rekreační prostor, přírodní atraktivity, příznivé klima)  demografické (např. vše, co se týká obyvatelstva, jeho stavu a složení)  pracovní (např. zabezpečení CR dostatečným počtem pracovníků s odpovídající kvalifikací)  materiálně technické (např. materiálně technická základna cestovního ruchu, doprava, ubytovací zařízení, sportovně rekreační zařízení atd.)  administrativní (týká se nejčastěji zahraničního cestovního ruchu, pasové, vízové, celní a směnárenské předpisy)“ [Petrů, 2007, str. 6] Podle Ryglové [2009, str. 9] cestovní ruch bývá definován několika způsoby, ale žádný z nich není zcela přesný. Jinak pohlížejí na toto odvětví cestovní kanceláře, jinak hotely, svůj pohled mají obce a podnikatelé v nich a úplně z jiného úhlu na cestovní ruch pohlížejí ti, kteří jeho služby spotřebovávají. Definovat cestovního ruchu je proto velmi složité. Za mezník v definování CR i pro jeho statistické sledování lze považovat Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádanou v červnu 1991 Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) v kanadské Ottavě, kde došlo k obsahovému vymezení většiny pojmů z oblasti CR. [Ryglová, 2009, str. 11] Podle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO je cestovní ruch definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena (u mezinárodního cestovního ruchu tato doba činí 1 rok, u domácího cestovního ruchu 6 měsíců), přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě." [Indrová a kol., 2009 str. 12) Cestovním ruchem není cestování za účelem získání státního občanství (uprchlíci), dojíždění za prací nebo do školy, pohyb osob pracujících v příhraničních oblastech a pohyb v místě trvalého bydliště, např. účast na koncertu či návštěva divadla. [1]

11

2.2 Základní charakteristika cestovních kanceláří Cestovní kancelář (CK) je základní organizační jednotkou cestovního ruchu. Předmětem činnosti cestovní kanceláře je zabezpečit celý balíček služeb v dostatečném rozsahu, v určitém čase a v odpovídající ceně. Tohoto cíle je možno dosáhnout jen na základě komerčních vztahů a spolupráce s jednotlivými dodavatelskými subjekty. [Novacká a kolektív, 2010, str. 74] Cestovní kancelář sestavuje komplexní balíky služeb pro zákazníka, relativně neznámého, což jsou standartní zájezdy, ale i pro konkrétního zákazníka, což jsou forfaitové zájezdy nebo samostatné služby na objednávku. [Novacká a kolektív, 2010, str. 72] Funkce cestovní kanceláře:  „Překlenovací – zjišťuje poptávku, zpracuje nabídku – katalog  Kontaktní - dojedná dohody, smlouvy  Informační - poskytuje informace  Kontrolní - zajišťuje kvalitu poskytovaných služeb  Realizační - realizuje takové akce, aby byly prodejné sice se ziskem, ale ne na úkor kvality služeb.  Výchovná - snaží se vhodným přístupem přispět k rozhledu účastníků“ [Hladká, 1997, str. 34] Cestovní kanceláře na trhu představují velkoobchodní prodejce (wholesale), kteří připravují a organizují zájezdy. Na trhu také působí i cestovní agentury, které jsou na úrovni maloobchodu (retail) prodávají zájezdy cestovních kanceláří a jednotlivé služby.“[Novacká a kolektív, 2010, str. 72] Podle územního hlediska rozlišujeme cestovní kanceláře vysílající a přijímajících. Jedná se tedy o subjekty působící ve výjezdovém, domácím a příjezdovém cestovním ruchu. Příjezdové CK poskytují služby zahraničním návštěvníkům, CK zaměřené na výjezdový a domácí cestovní ruch poskytují služby domácím zákazníkům a sídlí v místě bydliště potencionálních účastníků. [Drobná, Morávková, 2004, str. 176]

12

Dělení cestovních kanceláří podle doby provozu rozlišujeme na ty s celoročním provozem a na ty CK se sezónním provozem. Sezónní provoz mají nejčastěji cestovní kanceláře v zimních či letních střediscích. Cestovní kanceláře lze také kategorizovat podle velikosti, kterou můžeme měřit podle počtu zaměstnanců, objemu tržeb nebo podle počtu obsloužených klientů. [Sysel, Zurynek, 2009, str. 18] Na velikosti CK pak závisí i rozsah činnosti. Rozlišujeme tedy, malé CK do 5 zaměstnanců střední CK od 5 do 50 zaměstnanců a velké CK, které zaměstnávají více než 50 osob. [Drobná, Morávková, 2004, str. 178] Cestovní kanceláře můžeme také rozlišovat podle zaměření nabízených zájezdů na všeobecné a specializované. Jak už z názvu vyplývá všeobecné CK poskytují služby v plném rozsahu naproti specializovaným CK, které se zaměřují pouze na určitý druh a rozsah služeb. Dosahují tak vyšší kvality v určitém směru. [Drobná, Morávková, 2004, str. 176]

2.3 Vznik a vývoj cestovních kanceláří 2.3.1 Historie vzniku cestovních kanceláří ve světě Za zakladatele organizovaného cestovního ruchu je považován Angličan Thomas Cook. Tehdejší truhlář 5. července 1841 za účelem boje proti alkoholismu zorganizoval cestu při příležitosti otevření železniční trati z Derby do Rugby. Cookova trasa vedla z Leicesteru do Loughborough. V roce 1845 uskutečnil první zájezd do Liverpoolu, také založil svoji vlastní cestovní kancelář. Cook začal později zakládat vlastní kanceláře po celém světě, např. v Austrálii, Evropě, Indii, Americe i na Středním východě. První zahraniční zájezd byl uskutečněn na Světovou výstavu v Paříži roku 1885. V roce 1882 uskutečnil první cestu kolem světa, která trvala 222 dní. K zásluhám Thomase Cooka patří také vydání prvního kontinentálního jízdního řádu. Thomas Cook se stal průkopníkem podnikání v oblasti cestovního ruchu. V současné době je jeho společnost jedna z největších cestovních kanceláří světa. [Palatková, 2013, str. 15] K jeho dalším přínosům patří především zavedení používání poukázek na služby (vouchery), používání cestovních šeků. Dalším významným přínosem pro cestovní ruch je rooming list, který slouží k rozdělení klientů do objednaných pokojů. Thomas Cook

13

také zpřístupnil nové destinace a do té doby neobjevené krajiny a kontinenty pro cestovní ruch např. Ukrajina, Afrika. [20]

2.3.2 Historie vzniku CK v Československu – mezi světovými válkami Vývoj cestovních kanceláří v Československu začal bezmála o 80 let později. Tedy až v období mezi světovými válkami. [Palatková, 2011, str. 15] Pro Československo je významný rok 1920, kdy byla smlouvou mezi československou bankou Bohemia, Zemským cizineckým svazem a Československými státními drahami založena Československá cestovní a dopravní kancelář s filiálkami v Praze, Brně, Karlových Varech a Františkových Lázních. Hlavním příjmem společnosti byl prodej železničních lístků do uhelných dolů a prodej lodních lístků vystěhovalcům do Ameriky. [6] Až v roce 1926 začala společnost poprvé užívat zkratku Čedok. Čedok od svého vzniku musel bojovat s konkurencí, a to především se společnostmi Cook a Wagon – lits, proto se začal jako první cestovní kancelář ve střední Evropě orientovat na letecké zájezdy a pobytové zájezdy u Jadranského moře. [6]

2.3.3 Historie vzniku CK v Československu − po druhé světové válce V socialistických státech byly v zásadě potlačeny základní předpoklady vzniku cestovního ruchu, tj. svoboda pohybu a dostatek volných finančních prostředků (oproti cenám v Československu bylo na „Západě“ velmi draho). [Ryglová 2009, str. 19] V letech 1948 – 1950 Čedok organizoval pouze rekreace v tuzemsku ROH (Revoluční odborové hnutí) a lázeňské pobyty pro obnovu pracovní síly a jako první cestovní kancelář zavedl vánoční dárkové poukazy. [Palatková 2011, str. 16] Čedok byl v roce 1948 znárodněn a prošel dlouhou řadou organizačních změn a podob, v jeho systému byly integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. Na konci osmdesátých let měl Čedok 166 poboček v Československu, 20 zastoupení a majetkových účastí v zahraničí, 200 hotelů s kapacitou 23 tisíc lůžek a zaměstnával 22 tisíc lidí. Disponoval vlastní autobusovou divizí a jeho aktivity zasahovaly i do zábavního průmyslu. [Ryglová, 2009, str. 19]

14

Slogan „Vaše cesta − naše starost“ symbolizuje základní obchodní filosofii firmy, kterou je jistota, kvalita a komplexnost služeb. [6] Od poloviny 60. let 20. století začalo v Československu působit několik specializovaných cestovních kanceláří.  „s celostátní působností: Čedok a Autoturist.  s národní českou působností: Rekrea, Sportturist, Balnea a Cestovní kancelář mládeže  s národní slovenskou působností: Tatratour, Slovakoturist, Slovakotherma“ [Palatková, 2013, str. 16] Po roce 1968, kdy došlo k obsazení východními vojsky, přišel útlum cestovního ruchu. Dále přetrvával domácí cestovní ruch, popřípadě výjezdy do tzv. spřátelených zemí. Pro účast na zájezdech do tzv. západních zemí (vč. Jugoslávie) byly stanoveny omezující podmínky. [Ryglová, 2009, str. 16]

2.3.4 CK v České republice − devadesátá léta až současnost Po revoluci v roce 1989 přispělo k výraznému rozvoji cestovního ruchu především zrušení vízové povinnosti do některých cílových zemí, zejména do západní Evropy. Pro následující roky po revoluci byly charakteristické jednodenní nákupní nebo poznávací cesty.[Petrů, 2007, str. 18] K rozvoji volného cestovního ruchu přispěla tzv. malá a velká privatizace, kde byla postupně navrácena znárodněná zařízení podnikatelským subjektům. V této době docházelo k zásadním změnám v majetkových poměrech. [Vystoupil, Kunc, Šauer, Tonev, 2010, str. 93-108] Do roku 1996 bylo provozování cestovní kanceláře živností koncesovanou. Koncesní listinu fyzickým a právnickým osobám vydával příslušný živnostenský úřad. V roce 1996 došlo k liberalizaci podmínek podnikání. [Ryglová, 2009, str. 21] Provozování cestovní kanceláře se ze živnosti koncesované přetransformovalo na živnost volnou − ohlašovací, což mělo za následek bouřlivý rozvoj podnikání. [Petráš, 2013, str. 92] V následujících letech bylo vydáno několik tisíc oprávnění k provozování živnosti cestovních kanceláří. Skutečnost byla taková, že ne všichni majitelé, oprávnění 15

k provozování, živnosti skutečně provozovali. Vzhledem k tomu, že jediná registrace počtu CK byla u Živnostenských úřadů, není zřejmé, kolik majitelů tuto činnost skutečně provozovalo. [Ryglová, 2009, str. 21] Podle údajů statistického úřadu jsou informace o počtu cestovních kanceláří uvedeny v Tabulce 1. . Tabulka 1 Počet registovaných subjektů v RES (1989-2012) k 31. 12.

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti 15 892 2 626 3 858 4 673 5 413 6 091 6 863 7 551 8 145 8 758 9 182 9 536 9 883 10 195 10 499 10 785 11 086 11 298 11 419 11 473 11 525 11 682 11 820

z toho činnosti cestovních kanceláří 2 205 504 700 864 1 019 1 152 1 313 1 465 1 584 1 731 1 843 1 933 2 027 2 096 2 174 2 233 2 281 2 286 2 258 2 191 2 167 2 153 2 130

Pramen: Český statistický úřad [5]

Velký rozvoj podnikání však neměl dlouhého trvání. Krachy cestovních kanceláří započaly v roce 1997, kde největší zkrachovalou cestovní kanceláří byla CK Travela. V době úpadku nechala společnost téměř 2000 lidí v zahraničí, bez návratu do vlasti. Návrat do vlasti byl hrazen nákladem více než 5 miliony korun z Garančního fondu, kde byla Travela členem. „CK Travela patřila mezi největší české cestovní kanceláře. Například v roce 1995 hospodařila s obratem 750 milionů korun a jejích služeb využilo 70 tisíc turistů.“ [4]

16

Nejčastějšími důvody krachu byly, nedostatek zkušeností vedoucí ke špatnému podnikatelskému záměru, nepříznivá finanční situace, podcenění rizik, pokles poptávky, ale také založení cestovních kanceláří za účelem podvodu. Už v roce 1996 převažovala nabídka nad poptávkou o 30 %. [Ryglová, 2009, str. 21] V důsledku zvětšující se množství úpadků cestovních kanceláří byl přijat zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který vstoupil v platnost 1. října 2000. Od roku 2001 do roku 2003 fungoval na území České republiky tzv. Pool pojišťoven, který byl určený pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Členy poolu bylo devět z deseti pojišťoven, kterým byly schváleny Ministerstvem financí všeobecné pojistné podmínky předmětného pojištění. Mezi pojišťovny tohoto poolu patřily Generali, Alianz, Česká podnikatelská pojišťovna, Česká pojišťovna, Česko-rakouská pojišťovna, ČS-Živnostenská pojišťovna, IPB pojišťovna, Komerční pojišťovna a Kooperativa. V tomto případě byl pool pojišťoven jediným subjektem, který mohl pojištění nabízet, proto zde neexistoval žádný konkurenční boj. [31] Jak můžeme vidět z níže uvedené Tabulky 2, po roce 2000 se počet výjezdů v České republice téměř ustálil, a to na cca 36 milionech výjezdů ročně mimo roku 2002, kdy byl počet výjezdů nižší. Tento rok byl ovlivněn jednak reakcí na teroristické útoky v roce 2001, ale hlavně povodněmi v roce 2002, to mělo vliv na řadu občanů, kteří nemohli realizovat svou dovolenou v zahraničí. [Petrů, 2007, str. 19] Tabulka 2 Výjezdový CR v letech 1998-2006 Rok V mil. osob

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

43,61 39,98 38,18 36,22 34,30 36,07 36,64 36,18

36,7

Pramen: Český statistický úřad, MMR [7, 8, 9]

V příjezdovém cestovním ruchu docházelo od roku 1989 k několikanásobnému nárůstu návštěvníků, zlom a následný pokles nastal po roce 1996, propad prohloubil v roce 2000 mezinárodní terorismus, povodně a dále se zvyšující zájem o další konkurenční destinace bývalého východního bloku. Na opětovném nárůstu příjezdového cestovního ruchu do České republiky měl značný vliv vstup do Evropské unie v roce 2004 (viz Tabulka 3 na následující straně). [Petrů, 2007, str. 19]

17

Tabulka 3 Příjezdový CR v letech 1998-2006 Rok

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

V mil. osob 102,8 100,8 104,3 103,1 97,59 94,98 95,86 100,5 100,1 Pramen: Český statistický úřad MMR [10, 11, 12]

Mezi další cestovní kanceláře, které ukončily svou činnost, byly v roce 2005 například CK Caravella Tours nebo CK Connexion Voyages. V roce 2006 oznámila svůj úpadek CK Asotour. CK Eurotravel a CK Macdino Travel ukončily svou činnost v roce 2007. V dalším roce vyhlásila úpadek např. CK Prácheň nebo CK Sede. [3, 38] V druhé polovině roku 2009 došlo ke krachu velké cestovní kanceláře Tomi Tour. Mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura k této věci řekl, že krach CK Tomi Tour je největším krachem CK za posledních dvanáct let. Pád CK Tomi Tour přirovnává k pádu CK Travela v roce 1997. Tomi Tour patřila mezi deset největších cestovních kanceláří v České republice, která měla v roce 2008 téměř padesát tisíc klientů. V době krachu měla CK v zahraničí asi tři tisíce klientů. Ti, kteří přišli o svou dovolenou, se mohli hlásit u pojišťovny Union, kde byla CK pojištěna proti úpadku. [13] Od začátku února 2010 se začala potýkat s problémy CK Sunny Days, jednalo se opět o jednu z největších cestovních kanceláří v České republice. Tomio Okamura odhadoval téměř padesát tisíc poškozených klientů. [14] Pojišťovna Generali, a.s. oznámila CK Sunny Days, že neprodlouží povinnou smlouvu o pojištění záruky proti úpadku. Tím pádem CK nemohla prodávat, ale ani vypravovat zájezdy a jiné akce, které prodala ještě jako cestovní kancelář. CK Sunny Days se proto přetransformovala na cestovní agenturu, ale už nemohla uskutečnit prodané zájezdy. Jelikož Sunny Days nevyhlásila úpadek, na situaci se nevztahovalo povinné pojištění proti úpadku. [14] Krachy cestovních kanceláří pokračují i v dalších letech, například v roce 2011 vyhlásila úpadek CK Via Vera a CK Pressburg zkrachovala o rok později. V roce 2012 ukončila svou činnost také CK Majestic Travel, která měla platnou koncesní listinu od MMR, ale nezaplacené povinné pojištění proti úpadku. [16] O tom, že pojistná smlouva není platná, se úřad Ministerstva pro místí rozvoj dozvěděl od pojišťovny až v situaci, kdy média informovala o problémech 40 klientů Majestic Travel v Chorvatsku. [15] 18

V roce 2013 vyhlásila úpadek např. CK Afrodita. [58] Za rok 2014 svou činnost ukončili např. CK Hellas, CK Conti. [17] Další cestovní kanceláří, která ukončila svou činnost v roce 2014, byla CK Monmare Travel, která na trhu působila jen od února do července. [18] Množství úpadků CK v České republice nejsou při srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie a při srovnání vůči celkovému počtu CK nijak veliké. V Belgii je přibližně 1300 cestovních kanceláří, z toho jich v roce 2012 vyhlásilo úpadek 13, v Dánsku ukončily činnost 4 CK z 640. V České republice za rok 2012 ukončilo svou činnost 8 cestovních kanceláří z 1490. [16] V současné době působí v České republice kolem 970 cestovních kanceláří (ke 2. 5. 2014), které v roce 2013 na našem trhu prodaly 2, 183 mil. zájezdů. [17] Za nejlepší cestovní kanceláře za období 2014/2015 byly zvoleni na 1. místě CK Vítkovice Tours, na 2. místě CK Kovotour Plus a třetí místo obsadila CK Bon Ton. O vítězích rozhodovala široká veřejnost na veletrhu cestovního ruchu v Brně. [26]

19

2.4 Legislativní rámec pro podnikání cestovních kanceláří v ČR Podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur v České republice, není jednotným právním odvětvím. Podnikání upravuje hned několik právních norem. CK a CA jsou povinny se těmito normami při jejich podnikání řídit. V této práci budou uvedeny nejdůležitější obecné normy. Dále pak bude rozebrán zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání, který je zvláštním zákonem upravujícím podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur. Zákon 159/ 1999 Sb. řadíme do obchodního práva, je ale složitě provázán s občanským právem a zároveň obsahuje realizaci evropské legislativy. [25] Právní normy, které souvisejí s podnikáním cestovního ruchu:  „Zákon č. 455/ 1991 Sb., o živnostenském podnikání  Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník  Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích  Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty  Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele  Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky  Zákon č. 13/1993 Sb., tzv. Celní zákon  Zákon 20/1989 Sb., o státní památkové péči  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu  Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí  Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech“ [21] Právní normy týkající se výlučně podnikání v cestovním ruchu:  Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání 20

2.4.1 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (vybrané části) Živnostenský zákon stanovuje podmínky pro provozování jednotlivých živností a také definuje pojem živnost. Živností podle § 2 je „soustavná činnost provozována samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Živnostenským zákonem.“ [19] Podle Živnostenského zákona č. 455/1997 Sb. § 5 může živnost provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Státní povolení k provozování živnosti (koncese) se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Paragrafy 6 a 7 upravují všeobecné a zvláštní podmínky k provozování živnosti. Všeobecné podmínky jsou bezúhonnost a plná svéprávnost. Zvláštními podmínkami se rozumí odborná nebo jiná způsobilost, pokud je Živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. [19] Fyzická osoba má právo po splnění všech podmínek provozovat svou živnost jako „osoba samostatně výdělečně činná, tedy OSVČ. Členění živností a živnostenského oprávnění Ohlašovacími živnostmi, které smějí být provozovány při splnění stanovených podmínek, na základě ohlášení jsou živnost řemeslná, vázaná a volná. Do živnosti volné řadíme provozování cestovní agentury. [19] Koncesované živnosti smějí být provozovány na základě koncese. Do koncesovaných živností řadíme např. provozování cestovní kanceláře nebo provozování taxislužby. K žádosti o koncesi připojuje své stanovisko i Ministerstvo pro místní rozvoj. [19] Uchazeč o koncesi musí dodat tyto dokumenty:  „smlouva s pojišťovnou o pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře  podnikatelský záměr, včetně bližších údajů, které by měly obsahovat informace, ve kterých oblastech cestovního ruchu bude živnost provozována  prohlášení, že nedošlo ke zrušení živnostenského oprávnění k provozu cestovní kanceláře nebo agentury v posledních pěti letech z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku  prohlášení o předpokládaném datu zahájení živnosti 21

 prokázání odborné způsobilosti (vzdělání + praxe)“ [19] Podle zákona č. 455/1991 Sb. živnostenské oprávnění vzniká u právnických osob zapsáním do obchodního rejstříku a u právnických osob, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzických osob u ohlašovacích živností dnem ohlášení. U koncesovaných živností vzniká oprávnění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.

2.4.2 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) − (vybrané části) V návaznosti na nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. byl dne 22. 3. 2012 pod č. 90/2012 Sb. vyhlášen ve Sbírce zákonů zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

Zákon č. 90/2012 Sb. stanovuje

možnosti forem podnikání. [22] „Veřejná obchodní společnost, nebo také v. o. s., je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují stanovené požadavky v § 46.“ [23] Jako v. o. s. působí na trhu cestovního ruchu CK JOHOHO ze Štětí. „Komanditní společnost, ve zkratce k. s., je společností, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (komandista) a alespoň jeden společník neomezeně (komplementář). Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky v § 46.“ [23] Jako komanditní společnost podniká v České republice, např. Student Agency k. s. nebo Blue Style k. s. „Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak. Minimální výše vkladu činní 1 Kč, není-li určeno ve společenské smlouvě jinak.“ [23] Podle Petráše je společnost s ručením omezeným, nebo také s.r.o., nejrozšířenější 22

formou obchodní společnosti v České republice. [2013 str. 71] Tento způsob podnikání využívá, např. cestovní kancelář Travel 2002 s.r.o. nebo cestovní kancelář Emma s.r.o. Jak uvádí zákon č. 90/2012 o obchodních korporacích akciová společnost má tři povinné orgány. Valná hromada je shromážděním společníků, což je nejvyšším orgánem společnosti. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Dozorčí rada zejména dohlíží na činnost představenstva a podnikání společnosti. [23] Akciová společnost, má základní kapitál rozvržen na určitý počet akcií. Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je minimálně 2 miliony korun nebo 80 000 EUR. [23] Podnikat jako akciové společnosti, se rozhodly jedny z největších cestovních kanceláří v České republice, a jsou to např. ESO travel a.s., Firo – tours a.s., Exim Tours a.s.

2.4.3 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vybrané části) Občanský zákoník upravuje většinu občanskoprávních vztahů a nově od 1. 1. 2014, řeší i vztahy mezi právnickými osobami. Občanský zákoník také řeší i některé vztahy mezi podnikateli. Nový občanský zákoník má pět částí tj. Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná. [24] Smlouva o zájezdu Dřívější cestovní smlouva je nově nahrazena Smlouvou o zájezdu. „Smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka předem připravený soubor služeb cestovního ruchu (zájezd) a zákazník se zavazuje zaplatit souhrnnou cenu.“ [39] Ke smlouvě o zájezdu se vyjádřil i René Petráš, který uvedl, že vymezení na straně zákazníka se mění jen minimálně, na straně cestovní kanceláře se však hovoří o pořadateli zájezdu a nikoli jako dříve o provozovateli cestovní kanceláře. Pořadatel (dříve striktně cestovní kancelář) přitom ve většině případů nebývá poskytovatelem konkrétních služeb, což vede ke komplikovanému charakteru této smlouvy. [2013, str. 122] 23

V novém zákoně 89/2012 Sb. se nově objevuje definice zájezdu a to v druhém paragrafu u smlouvy o zájezdu. Stejně tak je tato klíčová definice zájezdu obsažena od roku 1999 v paragrafu 1 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Obě definice se od sebe mírně liší, ale zákon 159/1999 Sb. má pro oblast podnikání v cestovním ruchu přednost před obecnou úpravou v jiných zákonech. [39] Občanský zákoník v této smlouvě také stanovuje povinnost pořadatele informovat, upravuje podmínky zvýšení ceny zájezdu a změnu smlouvy. V dalších částech řeší postoupení a odstoupení od smlouvy. Velmi sporným bodem smlouvy o zájezdu je část týkající se vad zájezdu, tzv. ztráty radosti z dovolené. [39] Právní úprava náhrady škody sice navazuje na cestovní smlouvu, ale obsahuje jeden zásadní nový prvek označovaný jako ztráta radosti z dovolené. Podle dosavadní právní úpravy byla specifikována pouze majetková újma. Jenže ve směrnici č. 90/314 EHS je vykládána i nemajetková újma, která také musela být zahrnuta do nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. [39]

2.4.4 Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona občanského zákoníku a zákona o živnostenském podnikání Tento zákon bývá někdy mylně nazýván zákonem o cestovním ruchu. Tento zákon upravuje pouze část cestovního ruchu. Jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole 2.4.3 V případě, že nějaká oblast podnikání v CR je obsažena v zákoně č. 159/1999 Sb. je nadřazena všem obecným zákonům. Na prvním místě při vytváření tohoto zákona byla snaha ochránit spotřebitele a zkvalitnit služby cestovních kanceláří. Tato norma také uvádí do praxe evropskou směrnici č. 90/313/EHS. Z hlediska podnikání je důležité přesně vymezit některé pojmy např. zájezd, cestovní kancelář, cestovní agentura. Zákon také seznamuje s průběhem pojištění a řešením pojistné události. [25] Zájezdem podle zákona 159/1999 Sb. je „předem sestavená kombinace alespoň dvou služeb (doprava, ubytování nebo jiná služba cestovního ruchu tvořící alespoň 20 % z celkové ceny zájezdu), je-li prodávána nebo nabízena za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin, nebo zahrnuje ubytování přes noc.“[25] 24

Zájezdem podle zákona není „kombinace služeb cestovního ruchu prodávána jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo v případě, že nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání.“ [25] Rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou Cestovní kancelář – provozovatel cestovní kanceláře je podnikatel, podnikající na základě

koncese

je

oprávněn

organizovat,

nabízet

a

prodávat

zájezdy.

Provozovatelem CK je podle zákona 159/1999 Sb. také osoba, která má v době podpisu cestovní smlouvy sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, než je Česká republika. Cestovní kancelář usazená na území jiného státu musí podnikat na základě oprávnění tohoto státu k provozování CK a musí mít sjednané pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, nebo být jinak zajištěna, alespoň v rozsahu stanoveného zákonem č.159/1999 Sb. [25] Cestovní kancelář může:  „nabízet a prodávat jednotlivé služby v cestovním ruchu  organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláří za účelem jejího dalšího podnikání  zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu pro jinou cestovní kancelář nebo cestovní agenturu, případně pro jiné osoby např. dopravce  zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář, přitom smlouva o zájezdu musí být v těchto případech uzavřena jménem cestovní kanceláře, pro kterou je zájezd zprostředkován  prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky mapy plány tištěné průvodce atd.“ [25] Zákon 159/1999 Sb. také stanovuje, že cestovní kancelář musí mít řádně označenou svoji provozovnu a propagační materiály slovy „cestovní kancelář“. Označení může používat pouze v případě, že má platnou koncesní listinu. Také musí po vyžádání zákazníkem předložit doklad o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. [25]

25

Cestovní agentura – jejímž provozovatelem je podnikatel, který provozuje svou činnost na základě ohlášení volné živnosti. [19] Cestovní agentura nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro žádný subjekt, který není cestovní kanceláří. Cestovní agentura má povoleno prodávat věci související s cestovním ruchem, např. vstupenky, mapy, atd. [25] Zákon 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, nařizuje cestovním kancelářím být po celou dobu své existence pojištěny pro případ úpadku. Pojištění lze sjednat pouze u pojišťoven, které jsou pro tuto činnost oprávněny. [25] Zákazníkovi pak vzniká nárok na plnění v případě:  „neposkytne-li CK svému zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu  nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil  nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.“ [25] Jak upravuje zákon 159/1999 Sb. pojištění musí být uzavřeno tak, aby se vztahovalo na všechny prodané zájezdy v době platnosti pojistné smlouvy, pokud cestovní kancelář uzavře novou pojistnou smlouvu. Zákon také upravuje i pojistné plnění v případě, že nastane pojistná událost. V případě, že zákazníkovi nebude poskytnuta doprava z místa pobytu v zahraničí do České republiky, z důvodu úpadku cestovní kanceláře musí poskytnout pojišťovna dopravu z místa pobytu do ČR včetně nutného ubytování a stravování do doby odjezdu. Pojišťovna musí poskytnout pojistné plnění i v případě, že se jí nepodaří do 12 po oznámení úpadku cestovní kanceláře ověřit u odpovědné osoby, že došlo k pojistné události. V situaci, kdy se prokáže, že nedošlo k pojistné události, je cestovní kancelář povinna uhradit pojišťovně to, co za ni pojišťovna plnila. Zajistí-li si zákazník dopravu včetně nezbytného ubytování a stravování na vlastní náklady, poskytne mu pojišťovna peněžní plnění pouze do výše, jakou by musela vynaložit, pokud by dopravu, ubytování a stravování zajišťovala sama. [25]

26

Částka pojistného plnění a výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události je také upravena zákonem 159/1999 Sb., cestovní kancelář je povinna si sjednat pojištění na minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a částka, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. V případě, že CK začíná svou činnost, jsou tyto částky vypočítávány dle podnikatelského záměru na plánovaný objem tržeb. [25] Zákon 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu nařizuje všem CK mít sjednané pojištění proti úpadku na druhou stranu, žádný zákon nenařizuje pojišťovnám tento produkt nabízet.

2.4.5 Diskuze k novele zákona 159/1999 Sb. Po krachu CK Vivamonde a CK West Holiday, v roce 2011 se objevily další mezery v zákoně 159/1999 Sb. začalo Ministerstvo pro místní rozvoj pracovat na novele tohoto zákona, která by měla zpřesnit výklad pravidel pro výplatu náhrad klientům zkrachovalých CK. Není možné, aby na krachy cestovních kanceláří dopláceli klienti. [59, 60] Novela obsahuje ustanovení o povinnosti pojišťoven plnit i nad sjednaný limit pojistného plnění v případě úpadku cestovních kanceláří, dále si klade za cíl nově upravit povinnosti CK a CA, nebo sjednotit terminologii zákona 159/1999 Sb. s terminologií nového občanského zákoníku. [17] K povinnosti pojišťoven plnit i nad sjednaný limit pojistného plnění se v roce 2014 vyjádřila i Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven, která v médiích sdělila, pokud dojde k účinnosti této novely zákona 159/1999 Sb., může dojít k tomu, že pojišťovny nebudou cestovní kanceláře pojišťovat. [28] MMR do připravované novely zahrnulo i minimální limity pojistného plnění. Ty by měly činit čtyři miliony korun pro CK prodávající zájezdy obsahující leteckou nebo lodní dopravu a v případě zájezdů, kde je použita autobusová doprava by limit pojistného plnění měl činit jeden milion korun. [28] Tato pasáž se z pochopitelných důvodů zamlouvá pojišťovnám, ale pro většinu malých CK by bylo zavedení pojistných limitů likvidační. K této situaci se již v minulých letech vyjádřil i právník René Petráš z Univerzity Karlovy, který připomněl, že jsme součástí Evropské unie a evropské právo má přednost před naším právem. Pro pojišťovny je to nepříjemné, ale pokud chtějí podnikat 27

v oboru, musí to řešit. Spotřebitel musí být stoprocentně chráněn, takový je požadavek evropského práva. [27] Riziko by podle Petráše měla nést pojišťovna a ne ten kdo si zájezd koupil. V případě hledání alternativ se nabízí garanční fond, na který ale mají mnohé cestovní kanceláře skeptický pohled. Upozorňují na rok 1997, kdy došlo k pádu Travely. V anketě Pojištění záruky pro případ úpadku odpovídá Libor Šugárek z Vítkovice Tours, že někdejší cestovní kancelář Travela při svém krachu vyčerpala téměř celý garanční fond sama a ostatní CK, které přispěly do garančního fondu, byly podvedeny. Libor Šugárek označil za nemyslitelné podílet se na příspěvku do garančního fondu spravedlivým dílem. Proto by do tohoto fondu v žádném případě nevstoupil. [29] Portál na ochranu spotřebitelů v cestovním ruchu krachycestovek.cz uvádí, že některé české CK také často oponují tím, že v jiných zemích není pojistný limit tak vysoký, například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku je nižší i než stávajících 30 %. Čím se ale zástupci cestovek nechlubí, je skutečnost, že cestovní kanceláře v těchto zemích nevybírají zálohu na zájezd vyšší než patnáct až dvacet procent ceny zájezdu, kdežto u nás je běžné, že malá cestovka vybírá zálohu na first minute zájezd ve výši 50 %. V zahraničí jsou tak klienti cestovek vystaveni nesrovnatelně menšímu riziku. [30] Zástupci cestovních kanceláří také rádi argumentují tím, že pojistné částky pro případ úpadku CK nejsou ve výši 100 % možných škod ani v Německu, Rakousku ani v dalších zemích Evropské unie. [33] Opět záporný názor na novelu zákona pronesl i prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek, který na březnové COTakhle snídani roku 2015 uvedl, že novela je zbytečná, protože tuzemské právní předpisy týkající se prodeje zájezdů se budou muset přizpůsobit evropské směrnici, která už je připravována. S tímto názorem se na COTakhle snídani souhlasil i Jan Osúch z AČCKA, který se na poradě také ztotožnil s názorem, že nejlepší by bylo počkat na to, co přinese připravovaná evropská směrnice. [32] Na této odborné snídani pronesl svůj názor i Štěpán Landík z Evropské pojišťovny, který konstatoval, že jádro problému vidí v tom, že stát usiluje o to, aby odpovědnost za odškodnění klientů v plné výši přesunul na soukromé subjekty. [32] Pan Landík také prohlásil, že nejde o žádné vydírání z jejich strany, ale že jiné řešení nemají. Nic méně

28

produkt pojištění proti úpadku není pro pojišťovny až tolik zajímavý, proto by ukončení nabídky tohoto produktu bylo pro pojišťovny nejjednodušším řešením. [32] Na skutečnost, že Česká republika je spolu s Rumunskem a Bulharskem jednou ze tří zemí EU, kde je ze zákona pouze jediná forma zajištění cestovní kanceláře pro případ úpadku, upozorňoval Roman Škrabánek prezident AČCKA. Všechny přítomné na odborné snídani ujistil, že při jednáních s MMR usiluje o to, aby bylo uzákoněno více forem zajištění. [32] Jak plyne z výše uvedeného textu novela zákona 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání, je několik let velmi diskutované téma odbornou veřejností. Předpokládá se zde soulad mezi MMR, pojišťovnami i mezi samotnými cestovními kancelářemi. Na březen roku 2015 bylo plánováno projednání této novely, ale na textu se dále pracuje. Martina Pavlásková informovala o tom, že byl připraven pozměňovací návrh, kde se odstoupilo od pevně nastavených limitů pojistného plnění a byla ponechána povinná spoluúčast pro CK. Žádná jiná forma zajištění pro případ úpadku CK tento návrh neobsahuje. Ministerstvo pro místní rozvoj slibovalo platnost novely zákona před letní sezonou 2013, bohužel tato novela nestihne ani letní sezonu 2015 a jak bude vývoj probíhat dále, můžeme jen sledovat. [32]

29

3 Praktická část 3.1 Představení CK VŠPJ Jak je uvedeno v názvu práce cílem je porovnání produktu pojištění proti úpadku CK vybraných pojišťoven z hlediska jejich výhodnosti pro cestovní kancelář Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Cestovní kancelář VŠPJ zahájila činnost v roce 2008, svým charakterem se řadí mezi malé cestovní kanceláře s objemem tržeb do cca 3. mil. Kč ročně, s počty klientů v rozmezí 400 − 600 osob ročně. Její hlavní činností je tvorba produktu pro studenty VŠPJ oboru cestovní ruch. Cestovní kancelář pořádá také zájezdy pro zájemce z řad veřejnosti, kdy se většinou jedná spíše o jednodenní výlety na divadelní představení. Kromě těchto hlavních aktivit nabízí jako doplněk své činnosti zprostředkování prodeje zájezdů smluvních CK tzv. provizní prodej, sjednání pojištění nebo prodej vstupenek, jízdenek a letenek. Od samého počátku je CK VŠPJ pojištěna proti úpadku u slovenské pojišťovny Union, která v době vzniku CK nabízela podmínky realizace pojištění takové, které byla schopna nově vznikající CK přijmout. I přes dobrou spolupráci s výše uvedenou pojišťovnou, projevilo vedení CK VŠPJ zájem o porovnání podmínek a nabídky pojištění proti úpadku CK i u jiných pojišťovacích subjektů nabízejících tento produkt na českém trhu. [34]

3.2 Představení pojišťovacích subjektů na trhu v ČR Generali pojišťovna a.s. Předchůdce Skupiny Generali se objevil na českém pojistném trhu již v roce 1920. Na našem území vydržel pouze 25 let. V roce 1945 byla pojišťovna znárodněna a připadla do vlastnictví státu. Návrat Generali do České republiky nastal až v roce 1993. V roce 2008 vzniká Skupina Generali taková, jak ji známe dnes. [35] Skupina Generali vede zejména na trzích západní Evropy. Také se snaží prosazovat v Asii a v regionu východní Evropy. Pojišťovna Generali ve své nabídce zahrnuje pojištění

osob,

majetku,

odpovědnosti,

motorových

vozidel

i průmyslových

podnikatelských rizik. Generali je dostupná zákazníkům na celém území České republiky. [36] 30

Česká podnikatelská pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna je jedna ze tří největších poskytovatelů povinného ručení v České republice. Na pojišťovacím trhu působí dvacet let. Od roku 2005 je Česká podnikatelská pojišťovna součástí národní pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group, která působí ve více než 50 zemích na celém světě. Pojišťovna nabízí široký program životního i neživotního pojištění, jedním z hlavních produktů je povinné ručení a havarijní pojištění. [37] Union pojišťovna a.s. Byla založena v roce 1992 na slovenském trhu, pro české klienty je dostupná od roku 2005. V České republice má pobočku v Praze−Vinohradech. Union nabízí široký rozsah produktů životního, neživotního a individuálního zdravotního pojištění jak pro individuální, tak i pro firemní klienty. Pojišťovna Union byla oceněna mnoha významnými cenami, zejména v kategorii cestovního pojištění. [40] Uniqua pojišťovna a.s. Tato společnost byla založena v roce 1860 v Rakousku a až v roce 1993 zahájila svoji činnost na českém trhu. Ve svém širokém pojišťovacím programu pokrývá všechny segmenty od penzijního pojištění přes cestovní pojištění po pojištění vozu a majetku. V současné době má v České republice více než 160 poboček. Úplným akcionářem je rakouská pojišťovací skupina Uniqua International, která je součástí Uniqua Insurance Group. [41] Evropská pojišťovna a. s. První zmínky o pojišťovně pochází z roku 1907, kdy obchodník Max von Engel cestoval vlakem a všiml si jisker z komína od parní lokomotivy, které zapálily na nástupišti zavazadla připravená k přepravě. Napadla ho myšlenka jak řešit obdobné případy pojištěním. Vznikla tak první specializovaná pojišťovna na cestovní pojištění. V roce 1947 byla Evropská společně s většinou dalších pojišťoven znárodněna a v roce 1994 byla pojišťovna přijata do prestižní Mezinárodní asociace evropských cestovních pojišťoven. Evropská pojišťovna má od roku 2002 svou vlastní asistenční centrálu EUROALARM. [42]

31

Slavia pojišťovna a.s. Historie pojišťovny sahá až do roku 1868. Na svém počátku se pojišťovna jmenovala Vzájemné, kapitály a důchody pojišťující banka Slavie. Činnost banky byla přerušena v roce 1945 znárodněním. K dalšímu navázání došlo v roce 1994 právě pojišťovnou Slavia a. s. v takové podobě, jakou známe dnes. [43] Tabulka 4 Pojišťovny poskytující pojištění proti úpadku podle roku založení Název

rok založení

Uniqua pojišťovna

1860

Slavia pojišťovna

1868

Evropská pojišťovna

1907

Generali pojišťovna

1920

Union pojišťovna

1992

Česká podnikatelská pojišťovna

1995

Pramen: Vlastní zpracování [35, 37, 40, 41, 42, 43]

Z výše uvedené Tabulky 4 je patrné, že nejdéle založenou společností je pojišťovna Uniqua, která dříve působila pod názvem Česko-rakouská pojišťovna, a druhou nejdéle založenou pojišťovnou je Slavia, která byla založena v roce 1868. Třetí nejdéle fungující společností je pak Evropská pojišťovna, která je na trhu od roku 1907. Naopak pojišťovnou, která působí na trhu nejkratší dobu, je Česká podnikatelská pojišťovna, která funguje od roku 1995.

3.3 Představení výzkumu Výzkum je založen na porovnávání nabídek jednotlivých pojišťovacích subjektů v České republice, které poskytují pojištění záruky pro případ úpadku. Těmto pojišťovnám byly zaslány příslušné formuláře s požadovanými údaji pro zpracování tohoto druhu pojištění. Výsledkem výzkumu je stanovení pojišťovny s nejvýhodnějšími podmínkami pojištění záruky pro případ úpadku pro cestovní kancelář VŠPJ. V porovnání se nenachází nabídka od pojišťovny Uniqua, která pojišťuje pouze cestovní kanceláře, jejichž roční tržby z prodeje zájezdů činní minimálně 10 mil. Kč. Cestovní kancelář VŠPJ se řadí mezi malé cestovní kanceláře, a proto produkt pojištění proti úpadku cestovní kanceláře od této pojišťovny nemůže v současné době využít. [56]

32

Pro lepší představu o počtu CK pojištěných u jednotlivých pojišťoven byla sestavena Tabulka 5, kde můžeme vidět, že nejvíce pojištěných CK má pojišťovna Generali, Česká podnikatelská pojišťovna a na třetím místě je pojišťovna Union. Tabulka 5 záměrně zachycuje data ve dvou časových úsecích, kde můžeme vidět, že některé pojišťovny odmítly řadě cestovních kanceláří prodloužit pojištění záruky proti úpadku. Podle mluvčího Evropské pojišťovny Vlastimila Divokého za neprodloužením pojištění často stojí špatné ekonomické výsledky nebo nerealistické obchodní plány. Skutečnost, že pojišťovny si pečlivě vybírají, se kterou CK uzavřou pojistnou smlouvu proti úpadku CK, potvrzují mimo Evropské pojišťovny i Generali, Česká podnikatelská pojišťovna a pojišťovna Union. [57] Tabulka 5 Přehled pojišťoven podle počtu pojištěných CK Název

Počet 31. 10. 2014

Počet 15. 4. 2015

Generali pojišťovna

337

302

Česká podnikatelská pojišťovna

217

211

Union pojišťovna

159

155

Uniqua pojišťovna

115

125

Evropská pojišťovna

122

126

Slavia pojišťovna

15

18

Pramen: Vlastní zpracování [44 − 55]

3.4 Zhodnocení dotazníků Nejprve jsem obešla kamenné pobočky pojišťoven Generali, a České podnikatelské pojišťovny, v místě mého trvalého bydliště v Benešově u Prahy. Se svými požadavky na jakékoli informace k pojištění proti úpadku cestovních kanceláří jsem neuspěla. Personál byl neochotný a jedinou informaci, kterou jsem obdržela, bylo, že musím kontaktovat centrály příslušných pojišťoven. Další komunikace probíhala pouze s jednotlivými centrálními pobočkami pojišťoven prostřednictvím elektronické pošty. Dotazníky Generali a České podnikatelské pojišťovny byly volně ke stažení na internetových stránkách těchto pojišťovacích subjektů. Zbylé dotazníky jsem na vyžádání obdržela mailem.

33

Obdržené dotazníky byly vyplněny dle požadavků příslušných pojišťovacích subjektů a s přílohami odeslané na centrální pobočky pojišťoven. I když je pojištění proti úpadku z převážné části upravené zákonem č. 159/1999 Sb., informace, podle kterých pojišťovny zjišťují stabilitu na trhu CK, se v některých bodech mohou lišit.

3.4.1 Union a.s. Současná pojišťovna, u které má CK VŠPJ uzavřené povinné pojištění záruky pro případ úpadku je pojišťovna Union. Tato pojišťovna zjišťuje potřebné informace pomocí dotazníku pro žadatele o povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (pro zájezdy PCR a DCR) 2014−2015 (viz příloha M). V dotazníku je nutné uvést základní údaje, jako je obchodní jméno, adresa sídla, korespondenční adresa, pokud se liší od adresy sídla, bankovní spojení a kontakty. Další částí dotazníku jsou faktické údaje, které vypovídají o hospodaření CK. Jedná se především o údaje za uplynulou sezonu. V dotazníku je dále nutno uvést očekávané tržby za jednotlivé druhy zájezdů v nadcházející sezoně. Zájezdy dělíme na standardní a forfaitové tzn. na objednávku zákazníka. Dále pak očekávaný počet účastníků a strukturu tržeb za rok 2013, 2014, a 2015. Následující pasáží jsou finanční ukazatele prezentující hospodaření celé CK. Ukazatele je možné vyplnit dle daňové evidence, nebo, jako v případě školní CK, dle účetnictví. Na konci dotazníku je nutné vyplnit, zda proti odpovědné osobě není veden pasivní soudní spor či zda jsou v současné době platné, odpovědnou osobou vystavené, směnky a poskytnuté záruky vůči 3. osobám. Dotazník by měl být stvrzen razítkem a podpisem statutárního zástupce. Přílohy jsou:  záruční podmínky a smlouva o obstarání zájezdu  katalog a nabídkové materiály CK  rozvaha k 30. 9. 2014, k 31. 12. 2013 a k 31. 12. 2012  výkaz zisku a ztráty k 30. 9. 2014, k 31. 12. 2013 a k 31. 12. 2012 (u FO je alternativou přiznání k dani z příjmů právnických osob) 34

 seznam poskytnutých záruk Průběh jednání s touto pojišťovnou probíhal hladce a na profesionální úrovni. Vyhotovení nabídky sice trvalo nejdéle ze všech porovnávaných dotazníků, ale bylo nám vysvětleno, že to bylo z důvodu nahromadění více dotazníků od více cestovních kanceláří, kterým taktéž končí pojištění proti úpadku koncem roku. Vzhledem k tomu, že spolupráce s touto pojišťovnou probíhala dosud bez problémů, nebyl důvod se obávat, že by nabídka pojištění nebyla poskytnuta.

3.4.2 Česká podnikatelská pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna získává informace o cestovních kancelářích pomocí dotazníku – Povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře 2014 – 2015 (viz příloha K). V tomto dotazníku je kladen větší důraz na statutární zástupce a osoby působící v CK, kteří působili či působí v jiné společnosti, na níž byl prohlášen konkurz. Česká podnikatelská pojišťovna také požaduje uvést délku podnikání v cestovním ruchu. Další novou kategorií je uvedení všech pojištění uzavřených u této pojišťovny. Podle pravidel ČPP platí, že čím více uzavřených pojištění u této společnosti, tím výhodnější podmínky. Pro CK VŠPJ z toho neplynou žádné bonusy, protože CK zatím nevyužívá služeb této pojišťovny. Oproti tomu, novými informacemi rozhodně nejsou struktura tržeb a nákladů. Kategorie se dělí na tržby za vlastní zájezdy ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. a na provozní náklady za vlastní zájezdy ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. Výstupem této kategorie je provozní hospodářský výsledek za zájezdy, celkem tedy zisk nebo ztráta. Tato část dotazníku slouží ke stanovení limitu pojistného plnění dle § 8 odst. 2 zákona č. 159/1999 Sb. Dotazník dále zkoumá, zda převažuje outgoing, incoming nebo domácí cestovní ruch, a také zjišťuje, která sezona převažuje. U školní cestovní kanceláře počítáme s 90 % outgoingu a 10 % domácího cestovního ruchu. Sezona převažuje letní a typy zájezdu poznávací pouze po Evropě. V části dotazníku, kde jsou uvedeny jednotlivé destinace zájezdů a jejich způsob dopravy, Česká podnikatelská pojišťovna vyžaduje i hlavní dopravce poskytující určitý

35

druh dopravy do určitých destinací. Takový to požadavek nebyl uveden ani v jednom ze srovnávaných dotazníků. Na konci dotazníku se vše stvrzuje podpisem. Přílohy jsou:  platná koncesní listina  výpis z obchodního rejstříku nebo notářský zápis z valné hromady.  osoby zapsané v obchodním rejstříku předloží výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců  účetní dokumenty (účetnictví nebo daňová evidence)  FO i PO daňové přiznání za rok 2013 včetně jeho účetních příloh  na rok 2014 všeobecné podmínky účasti na zájezdech, vzor přihlášky na zájezd  jmenný seznam delegátů v jednotlivých destinacích pro nadcházející pojistný rok s uvedením adresy a telefonního čísla  podnikatelský záměr včetně obchodního plánu na rok 2014−2015  katalog zájezdů nové nebo minulé sezony Jednání s Českou podnikatelskou pojišťovnou v kamenných pobočkách bylo velmi neprofesionální. Komunikace s centrálou této pojišťovny byla bezproblémová. Pojišťovna garantuje vyhotovení nabídky pojištění proti úpadku do čtrnácti dnů a tomuto slibu dostála.

3.4.3 Generali a.s. U pojišťovny Generali jsem se setkala s dotazníkem – komplexní pojištění pro cestovní kanceláře (viz příloha L). Stejně jako v předchozích dotaznících bylo nutné vyplnit všeobecné údaje o cestovní kanceláři, následně pak tržby za rok 2014 a plánované tržby na rok 2015. Na rozdíl od ostatních dotazníků pojišťovna nezjišťuje tržby za předešlé roky 2013 a 2012. Tento dotazník se také odlišuje tím, že vývoj tržeb za prodej zájezdů za současné období je rozdělen po jednotlivých měsících. Následujícími body v dotazníku jsou přehledy závazků a pohledávek k datu vyplnění dotazníku a očekávaný počet zákazníků v následujícím roce. CK VŠPJ patří mezi malé 36

CK, proto se počet návštěvníků odhaduje na 460 osob. Standardní položkou v dotazníku jsou hlavní destinace, období s největším výjezdem a procentuální podíl tržeb z těchto zájezdů. V závěru dotazníku se setkáváme s otázkami ohledně letecké dopravy. CK VŠPJ se žádnou takovouto aktivitou nezabývá. Závěr dotazníku by měl být opět stvrzen razítkem a podpisem. Přílohy jsou:  Všeobecné o výpis z obchodního rejstříku (popř. živnostenský list) o koncesní listina (výpis z živnostenského rejstříku) o výtisk aktuálního katalogu o všeobecné podmínky na zájezdech  Insolvence o účetní závěrka v rozsahu, ve kterém má být sestavena dle platných účetních předpisů o výroční zpráva za poslední rok v případě, že je povinně sestavována podle zákona o účetnictví o zpráva auditora za poslední tři roky Komunikace s pojišťovnou Generali byla dobrá, vedoucí kamenné pobočky nám slíbil, že se pokusí vytvoření nabídky uspíšit. Nabídku od pojišťovny Generali jsme obdrželi po týdnu.

3.4.4 Slavia a.s. Pojišťovna Slavie zjišťuje informace o cestovních kancelářích prostřednictvím dotazníku Povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře (viz příloha N). Tento formulář byl téměř shodný s údaji, které vyžaduje Česká podnikatelská pojišťovna. Po vyplnění všech všeobecných údajích je nutné vyplnit údaje o činnosti cestovní kanceláře za rok 2012, 2013, 2014 a plán na rok 2015. Novým údajem, který 37

zatím nebyl vyžadován v žádném dotazníku je uvedení obchodních jmen a sídel veškerých ubytovatelů, s nimiž při organizaci zájezdů bude CK spolupracovat včetně jména a telefonního spojení na kontaktní osobu. Do formuláře je také nutné uvést výjezdy do států EU a mimo EU. Další novou informací ve formuláři je zaměření cestovní kanceláře dle charakteru pobytů. V této části formuláře je nutné vyplnit procentuální

podíl

CK

na

pobytových,

poznávacích,

sportovních

léčebných

a kongresových zájezdech. Cestovní kancelář VŠPJ naplňuje činnost pořádání poznávacích zájezdů a to především na objednávku (forfait). Ekonomické údaje se v tomto případě nijak neliší od předešlých dotazníků. Pojišťovna vyžaduje vyplnění struktury tržeb a nákladů za rok 2012, 2013, 2014 a 2015. V případě podnikání jako fyzická osoba by bylo nutné vyplnit další příjmy podnikatele a společné jmění a podíl manželů na konci formuláře. Pravdivost uvedených údajů se stvrzuje razítkem a podpisem osoby, která dotazník vyplnila. Přílohy jsou:  koncesní listina  výpis z obchodního rejstříku  informace z účetních uzávěrek  FO i PO daňové přiznání včetně příloh  všeobecné podmínky účasti na zájezdech  vzor přihlášky na zájezd  jmenný seznam delegátů v jednotlivých destinacích  podnikatelský záměr včetně plánu na rok 2015  katalog zájezdů Komunikaci s pojišťovnou Slavia hodnotím velmi kladně. Vypracovanou nabídku jsem obdržela do čtyř dnů. Kontaktní osoba, se kterou jsem jednala, se chovala velmi ochotně i v případě, kdy věděla, že zpracovaná nabídka bude sloužit jako podklad pro vytvoření praktické části bakalářské práce.

38

3.4.5 Evropská pojišťovna a.s. Po vyplnění základních údajů v dotazníku pro cestovní kanceláře (viz příloha O) následuje část o struktuře tržeb a nákladů v tis. Kč jen za rok 2013, 2014, 2015. V údajích o činnosti CK je nutné uvést cílové země včetně jednotlivých oblastí za uplynulých 12 měsíců. Tato část dotazníku zjišťuje nejen počet zúčastněných osob, ale i počet dětí do 15 let a průměrnou cenu na osobu a délku pobytu. Dále je nutno vyplnit počty osob, které nastoupili na zájezd dle jednotlivých měsíců. Speciálním požadavkem, který je nutno uvést ve formuláři jsou storno poplatky, které si CK účtuje v závislosti na termínu zrušení cesty před plánovaným nástupem na zájezd. Část dotazníku, ve které je nutno vyplnit údaje pro pojištění záruky pro případ úpadku CK je velmi podrobně rozebrána než u předešlých dotazníků. Evropská pojišťovna v této části dotazníku zjišťuje např. akcionářskou strukturu společnosti, počet zaměstnanců ve stávajícím a minulém pojistném období, úrokové náklady a výnosy v posledním účetním roce, kapitálově a právně spřízněné společnosti nebo společnosti, ve kterých má CK nebo její akcionář podíl, smluvní vztahy s ubytovateli atd. Dotazník také obsahuje informace pro pojištění obecné odpovědnosti CK a údaje pro pojištění profesní odpovědnosti pro CK. V závěru dotazníku je uveden výklad základních pojmů pro lepší pochopení a orientaci. Následuje prohlášení o pravdivosti a úplnosti uváděných informací. Dotazník Evropské pojišťovny by měl být stvrzen nejenom osobou, která dotazník vyplnila, ale i oprávněnou osobou CK. Přílohy jsou:  výpis z obchodního rejstříku ne starší 3 měsíců popř. živnostenský list  všeobecné podmínky účasti na zájezdech a vzor cestovní smlouvy  výtisk aktuálního katalogu a ceník zájezdů Dotazník Evropské pojišťovny byl časově nejnáročnější na vyplnění. Řadu informací bylo nutné vypisovat dle jednotlivých měsíců nebo zájezdů. Spolupráci s Evropskou pojišťovnou také hodnotím velmi kladně jako v předešlém případě. Nabídka byla vyhotovena do dvou dnů.

39

3.5 Komparace jednotlivých nabídek Česká podnikatelská pojišťovna a.s. Česká podnikatelská pojišťovna na základě podkladů, které obdržela, vyhotovila následující nabídku. Tržby z prodeje zájezdu se v dotazníku uvádějí v tisících Kč, proto je v nabídce počítáno s částkou 1 594 000 Kč. Pojistná částka činí dle zákona minimálně 30 % z tržeb z plánovaného prodeje zájezdů. Pojistná částka tedy je 478 200 Kč. Stejně tak jak pojistnou částku upravuje zákon tak i spoluúčast, která činí minimálně 2 % z tržeb plánovaných zájezdů, tj. 31 880 Kč. Tato částka bude po celou dobu složena u České podnikatelské pojišťovny na jejím účtu. V případě, že nenastane, pojistná událost bude tato částka vrácena zpět cestovní kanceláři VŠPJ. Výše roční pojistné částky je 25 000 Kč. Doba pojištění je stanovena na jeden rok. Česká podnikatelská pojišťovna zaslala také verzi nabídky, kde je počítáno se 4 % spoluúčasti. Spoluúčast pak tvoří 63 760 Kč a pojistné se snižuje na 20 000 Kč. Generali pojišťovna a.s. V dotazníku pro pojišťovnu Generali se tržby za plánované zájezdy uváděly celým číslem a nejen v tisících jako v předchozím případě, proto částka činní 1 594 650 Kč. Výši pojistné částky stanovila pojišťovna na 1 000 000 Kč. Dvě procenta spoluúčasti tvoří 31 893 Kč, přičemž částka musí být po celou dobu pojištění uložena na účtu pojišťovny. Dále pak pojišťovna stanovila zúčtovatelné pojistné na částku 28 225 Kč. Pojištění se vztahuje na dobu jednoho roku. Union pojišťovna a.s. Této pojišťovně byl zaslán dotazník s předpokládanými tržbami z prodeje zájezdu 1 672 650. Částka se navýšila z důvodu přidání ještě jednoho předpokládaného prodaného zájezdu ve výši 78 000 Kč. Na základě předpokládaných tržeb z prodeje byla školní CK vykalkulována pojistná částka 502 000 Kč. Dvě procenta spoluúčasti pojišťovna stanovila na 34 000 Kč, tato částka je po celou dobu pojištění uložena na termínovaném účtu cestovní kanceláře VŠPJ. Takovouto možnost žádná z pojišťoven nenabídla. Zúčtovatelné pojistné 20 000 Kč je splatné při podpisu smlouvy. Doba pojištění je stejně jako v předešlých případech jeden rok. 40

Slavia pojišťovna a.s. Podle předložených materiálů pojišťovna vyhotovila nabídku, kde pojistná částka činí 478 200 tedy 30 % z plánovaných tržeb ve výši 1 594 000 Kč. Spoluúčast je stanovena na 40 000 Kč což odpovídá 2,5 procentům tato částka je po celou dobu uložena na účtu pojišťovny. Pojistné činní 33 474 Kč stejně jako v předešlých případech je platné na jeden rok. Evropská pojišťovna a.s. Plánované tržby se v tomto případě nezaokrouhlovaly na celé tisíce proto částka činní 1 594 650 Kč. Limit pojistného plnění byl stanoven na částku 510 000 Kč u Evropské pojišťovny je tento limit stanoven jako minimální. Výše spoluúčasti činní 2,5 % tedy 39 866 Kč a bude také uložena na účtu pojišťovny. Zúčtovatelné pojistné na jeden rok činní 28 209 Kč. Tabulka 6 Výsledná komparace nabídek

plánované tržby doba pojištění - rok pojistná částka spoluúčast v % spoluúčast v Kč zúčtovatelné pojistné

ČPP nab. ČPP nab. Generali 1 2 1 594 000 1 594 000 1 594 650 1 1 1 478 200 478 200 1 000 000 2% 4% 2% 31 880 63 760 31 893 25 000 20 000 28 225

uložení spoluúčasti

pojišťovna pojišťovna pojišťovna

CK VŠPJ

Union

Slavia

ERV

1 672 650 1 594 000 1 594 650 1 1 1 502 000 478 200 510 000 2% 2,5% 2,5% 34 000 40 000 39 866 20 000 33 474 28 209 na účtu pojišťovna pojišťovna CK

Pramen: Vlastní zpracování

Ve výše uvedené Tabulce 6 je patrné, že Česká podnikatelská pojišťovna se v první nabídce striktně držela u pojistné částky a spoluúčasti minimálních sazeb, které stanovuje zákon. U druhé nabídky se spoluúčast posunula na čtyři procenta, což by mohlo značit, že pojišťovna CK VŠPJ příliš nevěří, a proto požaduje vyšší spoluúčast v případě pojistné události. Na druhou stranu vyšší spoluúčast s sebou nese snížení zúčtovatelného pojistného o 5 000 Kč než v předešlé nabídce. Pojišťovna Generali sice ponechala dvě procenta spoluúčasti, ale zvýšila pojistnou částku na 63 procent. Tato pojistná částka by byla v případě pojistného plnění výhodná zejména pro poškozené zákazníky. Naopak pro cestovní kancelář je toto pojištění nejméně výhodné, protože roční zúčtovatelné pojistné je příliš vysoké. 41

Pojišťovna Slavie se také držela předepsaných 30 procent ve výši pojistné částky, za to spoluúčast zvýšila na 2,5 procent což činní 40 000 Kč. Podle Tabulky 6 můžeme vidět, že zúčtovatelné pojistné navrhla pojišťovna Slavie ze všech nejvyšší. Proto pojistný produkt od této pojišťovny by byl nejméně vhodný. Nejvýhodnější nabídku nenastavila ani Evropská pojišťovna, která stanovila nejnižší pojistnou částku na 510 000 Kč, výši spoluúčasti na 2,5 % a výše zúčtovatelného pojistného je třetí nejvyšší nabízenou sumou. Pojišťovna Union vypracovala nabídku, kde plánované tržby byly o 78 000 vyšší, což nám v porovnávání na první pohled mohlo dělat značné rozdíly, ale byla jsem ujištěna, že i v případě, kdyby plánované tržby z prodeje zájezdu byly nižší, na částce zúčtovatelného pojistného by se nic nezměnilo. Spoluúčast i pojistná částka zůstaly na minimální hranici, kterou upravuje zákon a zúčtovatelné pojistné jak můžeme vidět v Tabulce 6 činní 20 000 Kč. Pojišťovna Union stejně jako Česká podnikatelská pojišťovna v nabídce 1 navrhly nejnižší zúčtovatelné pojistné.

42

4 Závěr Cílem práce je komparace nabídky vybraných pojišťoven opravňujících sjednávat produkt "Pojištění záruky pro případ úpadku CK" na území České republiky pro provoz cestovní kanceláře VŠPJ, s pojišťovnou Union a.s., u které má cestovní kancelář VŠPJ tento produkt sjednán. Teoretická část objasňuje, co je cestovní kancelář, jaký je rozdíl mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou a informuje o vzniku cestovních kanceláří. V teoretické části je také zahrnuto, co vedlo k vytvoření zákona č. 159/1999 Sb. a do jaké míry ovlivňuje podnikání cestovních kanceláří. Praktická část se zabývá představením jednotlivých pojišťovacích subjektů na trhu, které provozují pojištění pro případ úpadku CK, a následně jejich porovnáním. Komparací jednotlivých nabídek bylo zjištěno, že nejvýhodnější pro cestovní kancelář je pojišťovna Union, která nabízí pojistnou částku a výši spoluúčasti přesně podle zákona 30 a 2 procenta a zúčtovatelné pojistné ve výši 20 000 Kč. Výhodou je i uložení povinné částky spoluúčasti ve výši 2 % na účtu CK. Cestovní kancelář s touto částkou nemůže nijak hospodařit, pojišťovna jí stanovuje povinnost uložit peníze pod dobu platnosti pojistné smlouvy na tzv. vázaný účet např. termínovaný účet v bance. Cestovní kancelář musí smlouvu o uložení peněz na – v případě CK termínovaném účtu pojišťovně v kopii zaslat. Nabídku od pojišťovny Union jsem vyhodnotila jako nejlepší. Závěrem je nutno říci, že tato práce je určena pro vedení cestovní kanceláře VŠPJ, jako přehled současných nabídek pojištění proti úpadku platných pro rok 2015.

43

5 Zdroje 5.1 Tištěné DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-7168-901-7. HLADKÁ, Jitka. Technika cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1997, 161 s. ISBN 80-716-9476-2. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694. NOVACKÁ, Ľudmila. Cestovný ruch, technika služieb, delegát a sprievodca. Vyd. 1. Bratislava: Ekonóm, 2010, 471 s. ISBN 978-80-2252982-2. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999, 244 s. ISBN 80-859-7027-9. PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 217 s. ISBN 978-80-247-3751-5. PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2013, 224 s. ISBN 978-807-4520-327. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2., upr. vyd. Praha: Idea Servis, 2007, 124 s. ISBN 978-808-5970-555. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-80-7418-028-6. VYSTOUPIL, J. – KUNC, J. – ŠAUER, M. – TONEV, P. 2010. Vývoj cestovního ruchu v České republice a jeho prostorové organizace v letech 1990-2009. INUrbanismus a územní rozvoj, 2010, roč. 13, č. 5, s. 93-108. ISSN 1212-0855

44

5.2 Elektronické [1]

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch - Základy a právní úprava [online]. 2013. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, s. 14. [cit. 2014-0922]. ISBN 978-80-87035-82-5. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/pluginfile.php/79057/mod_resource/content/1/Cest ovni%20ruch.Zaklady%20a%20pravni%20uprava.pdf

[2]

TETIVOVÁ, Michaela. Nejvýhodnější forma podnikání cestovní kanceláře [online]. Jihlava, 2013 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: https://is.vspj.cz/bp/get-bp/student/18320/thema/1264. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická. Vedoucí práce Ing. Marie Borská.

[3]

Z ARCHÍVU: Před devíti lety zkrachovala CK Caravella Tours. KrachyCestovek [online]. 2014 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.krachycestovek.cz/clanek/576-z-archivu-pred-deviti-letyzkrachovala-ck-caravella-tours

[4]

Představitelé CK Travela dostali podmínku. ČT24. Česká televize [online]. 2009 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/61586-predstavitele-cktravela-dostali-podminku/

[5]

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Česká republika od roku 1989 v číslech [online]. 2013, 29.5.2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1002.pdf

[6]

S Čedokem z Čech až na konec světa. Čedok: Historie [online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/cedok/historie

[7]

Statistická ročenka České republiky: Výjezdy občanů ČR do zahraničí. Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/kapitola/10n1-04-_2004-1800

[8]

Statistická ročenka České republiky: Výjezdy občanů ČR do zahraničí. Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/kapitola/0001-06-_2006-1800

45

[9]

Statistiky cestovního ruchu 2006: Výjezdy občanů ČR do zahraničí. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2009 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Archiv-statistik/Statistikycestovniho-ruchu-2006

[10]

Statistická ročenka České republiky: Příjezdy zahraničních návštěvníků. Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/kapitola/10n1-04-_2004-1800

[11]

Statistická ročenka České republiky: Příjezdy zahraničních návštěvníků. Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/kapitola/0001-06-_2006-1800

[12]

Statistická ročenka České republiky: Příjezdy zahraničních návštěvníků. Český statistický úřad [online]. 2006 [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/kapitola/0001-06-_2006-1800

[13]

Cestovka Tomi Tour spojená s Václavem Fischerem skončila. IDNES.cz: Ekonomika [online]. 2009. vyd. [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/cestovka-tomi-tour-spojena-s-vaclavemfischerem-skoncila-pzt-/ekoakcie.aspx?c=A090717_180429_ekoakcie_vem

[14]

Klienti Sunny Days mohou mít smůlu, nejedná se o krach společnosti. Hospodářské noviny [online]. 2010 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/lehke-zpravy/c1-40253950-klienti-sunny-daysmohou-mit-smulu-nejedna-se-o-krach-spolecnosti

[15]

Do Česka se vrátili klienti CK Majestic Travel, která má potíže. Novinky.cz [online]. 2012 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/273251-do-ceska-se-vratili-klienti-ckmajestic-travel-ktera-ma-potize.html

[16]

Management cestovních kanceláří a agentur: Studijní opora. PACHROVÁ, Stanislava. E-learning [online]. Jihlava: VŠP, 2011, 2013 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/mod/lesson/view.php?id=39463&pageid=12483

46

[17]

CK Conti ukončila svou činnost. Travel Trade Gazette [online]. 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/zkrachovala-ck-conti-s-r-o/

[18]

CK Monmare travel vyhlásila úpadek. Travel Trade Gazette [online]. 2014 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/ck-monmare-travelvyhlasila-upadek/

[19]

Všeobecné podmínky k provozování živnosti. Zákony pro lidi.cz: Předpis č. 455/1991 Sb.[online]. 2015 [cit. 2015-03-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455

[20]

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch - Základy a právní úprava [online]. 2013. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, s. 105. [cit. 2014-0922]. ISBN 978-80-87035-82-5. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/pluginfile.php/79057/mod_resource/content/1/Cest ovni%20ruch.Zaklady%20a%20pravni%20uprava.pdf

[21]

LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch - Základy a právní úprava [online]. 2013. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, s. 179. [cit. 2014-0922]. ISBN 978-80-87035-82-5. Dostupné z: https://elearning.vspj.cz/pluginfile.php/79057/mod_resource/content/1/Cest ovni%20ruch.Zaklady%20a%20pravni%20uprava.pdf

[22]

Zákon o obchodních korporachích. Daňový poradce Ing. Pavel Běhounek [online]. 2013 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://www.behounek.eu/news/zakon-o-obchodnich-korporacich/

[23]

Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2012 [cit. 2014-10-08]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/SearchResult.aspx?q=90/2012&typeLaw=zakon&what=Cislo_zako na_smlouvy

[24]

Nový občanský zákoník 2014. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://zakony.penize.cz/novy-obcansky-zakonik-2014

[25]

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní 47

rozvoj ČR [online]. 2010 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Pravo-Legislativa/Prehled-platnych-pravnich-predpisu/Zakon-c-1591999-Sb-o-nekterych-podminkach [26]

Výjimečné počiny v oblasti turismu oceněny. COT Business [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.icot.cz/vyjimecne-pociny-voblasti-turismu-oceneny/#clanek_strana_2

[27]

Jak dál s pojištěním pro případ úpadku? COT Business [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://cotmedia.cz/ecasopisy/cot/201402/#/24/zoomed

[28]

Pojišťovny stále odmítají návrh novely zákona 159/1999 Sb. COT Business [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.icot.cz/pojistovnystale-odmitaji-navrh-novely-zakona-159-1999-sb/

[29]

Anketa: Pojištění záruky pro případ úpadku. COT Business [online]. 2014 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://cotmedia.cz/ecasopisy/cot/201402/#/27/zoomed

[30]

Novela spíchnutá horkou jehlou špatný zákon nenapraví. KrachyCestovek [online]. 2013 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.krachycestovek.cz/clanek/406-novela-spichnuta-horkou-jehlouspatny-zakon-nenapravi

[31]

Pool zahájil svoji činnost. Cot Business [online]. 2001 [cit. 2014-11-24]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/01_02/2_pojist_1.htm

[32]

COTakhle snídani na téma: Jak dál s novelou zákona č. 159/1999 Sb.?. COT business [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.icot.cz/jak-dal-s-novelou-zakona-c-159-1999-sb/

[33]

ACK ČR radí a informuje - 3/2015:(Pod)pojištění CK - zbytečně nafouknutá bublina. COT business [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.icot.cz/ack-cr-radi-a-informuje-3-2015-podpojisteni-ck-zbytecne-nafouknuta-bublina/

48

[34]

Cestovka-Jihlava.cz. Vysoká škola polytechnická [online]. 2015 [cit. 201504-07]. Dostupné z: http://www.cestovkajihlava.cz/index.php?nid=8403&lid=cs&oid=1623200

[35]

Generali pojišťovna, a. s. ePojisteni.cz [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://www.epojisteni.cz/generalipojistovna/?pid=942&utm_medium=cpc&utm_source=sklik&utm_campaig n=AP-S01_051

[36]

O Generali. Generali [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.generali.cz/stranky/o-generali/

[37]

Česká podnikatelská pojišťovna a. s. ePojisteni.cz [online]. 2014 [cit. 201409-29]. Dostupné z: http://www.epojisteni.cz/ceska-podnikatelskapojistovnacpp/?pid=942&utm_medium=cpc&utm_source=sklik&utm_campaign=APS01_019-002c

[38]

Krachy cestovek v posledních letech. Blesk.cz [online]. 2009 [cit. 2015-0412]. Dostupné z: http://www.blesk.cz/clanek/radcecestovani/119105/krachy-cestovek-v-poslednich-letech.html

[39]

89/2012 Zákon občanský zákoník. Penize.cz [online]. 2014 [cit. 2015-0412]. Dostupné z: http://zakony.penize.cz/89-2012-sb-zakon-obcanskyzakonik

[40]

Union pojišťovna a.s. Union pojišťovna a.s. [online]. 2014 [cit. 2014-0929]. Dostupné z: http://www.unionpojistovna.cz/oceneni

[41]

Uniqua. Ušetřeno.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.usetreno.cz/profil-spolecnosti/uniqa-pojistovna-a-s/

[42]

Historie pojišťovny od samých začátků až po současnost. Evropská pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.ervpojistovna.cz/cs/historie-a-soucasnost

[43]

Slavia pojišťovna. E.Pojištění.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.epojisteni.cz/slavia-pojistovna/

49

[44]

Seznam pojištěných cestovních kanceláří. Uniqua [online]. 2014 [cit. 201410-31]. Dostupné z: http://www.fiducia.cz/cz/travel_agencies/travel_agencies.html

[45]

Seznam pojištěných CK proti úpadku. Slavia pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.slavia-pojistovna.cz/files/tem/ckseznam-15.4.2015.pdf

[46]

Pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku. Evropská pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.ervpojistovna.cz/cs/ck-pojistene-pro-pripad-upadku

[47]

Pojištění záruky pro případ úpadku CK. Generali [online]. 2014 [cit. 201410-31]. Dostupné z: http://www.generali.cz/cestovni-kancelare/

[48]

Pojištěné CK v pojišťovně Union. Union [online]. 2014 [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.unionpojistovna.cz/ck-pojistene-v-pojistovneUnion

[49]

Pojištění záruky pro případ úpadku CK. Česká podnikatelská pojišťovna [online]. 2014 [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.cpp.cz/prodejci/cpp/cp/upadek-seznam.asp

[50]

Seznam pojištěných cestovních kanceláří. Uniqua [online]. 2015 [cit. 201504-15]. Dostupné z: http://www.fiducia.cz/cz/travel_agencies/travel_agencies.html

[51]

Seznam pojištěných CK proti úpadku. Slavia pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.slavia-pojistovna.cz/files/tem/ckseznam-15.4.2015.pdf

[52]

Pojištění cestovní kanceláře pro případ úpadku. Evropská pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.ervpojistovna.cz/cs/ck-pojistene-pro-pripad-upadku

[53]

Pojištění záruky pro případ úpadku CK. Generali [online]. 2015 [cit. 201504-15]. Dostupné z: http://www.generali.cz/cestovni-kancelare/

50

[54]

Pojištěné CK v pojišťovně Union. Union [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.unionpojistovna.cz/ck-pojistene-v-pojistovneUnion

[55]

Pojištění záruky pro případ úpadku CK. Česká podnikatelská pojišťovna [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.cpp.cz/prodejci/cpp/cp/upadek-seznam.asp

[56]

Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku. Fiducia [online]. 2011 [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.fiducia.cz/

[57]

Pojišťovny pojistily proti krachu 940 cestovek, desítky jich odmítly. Novinky.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/finance/366772-pojistovny-pojistily-proti-krachu940-cestovek-desitky-jich-odmitly.html

[58]

Co má společného jednatelka zkrachovalé West Holiday s CK afrodita?. KrachyCestovek [online]. 2013 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.krachycestovek.cz/clanek/356-co-ma-spolecneho-jednatelkazkrachovale-west-holiday-s-ck-afrodita

[59]

Další mezera v zákoně o cestovním ruchu. Klienti CK Vivamonde s uznanými reklamacemi nedostali po krachu cestovky ani korunu!. KrachyCestovek [online]. 2012 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.krachycestovek.cz/clanek/204-dalsi-mezera-v-zakone-ocestovnim-ruchu-klienti-ck-vivamonde-s-uznanymi-reklamacemi-nedostalipo-krachu-cestovky-ani-korunu

[60]

Další klienti cestovek poškozeni špatným zákonem. KrachyCestovek [online]. 2012 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.krachycestovek.cz/clanek/207-dalsi-klienti-cestovek-poskozenispatnym-zakonem

51

6 Seznam tabulek Tabulka 1 Počet registovaných subjektů v RES (1989-2012) k 31. 12. Tabulka 2 Výjezdový CR v letech 1998-2006 Tabulka 3 Příjezdový CR v letech 1998-2006 Tabulka 4 Pojišťovny poskytující pojištění proti úpadku podle roku založení Tabulka 5 Přehled pojišťoven podle počtu pojištěných CK Tabulka 6 Výsledná komparace nabídek

52

7 Seznam příloh Příloha A: Rozvaha k 31. 12. 2012 Příloha B: Výkaz zisků a ztrát od 1. 1. 2012 −31. 12.2012 Příloha C: Rozvaha k 31. 12. 2013 Příloha D: Výkaz zisku a ztrát od 1. 1. 2013 −31. 12.2013 Příloha E: Rozvaha k 30. 9. 2014 Příloha F: Výkaz zisků a ztrát od 1. 1. 2014 −30. 9.2014 Příloha G: Smlouva o zájezdu Příloha H: Ukázka propagačního materiálu Příloha CH: Koncesní listina Příloha I: Všeobecné smluvní podmínky prodeje zájezdů CK VŠPJ Příloha J: Zřizovací listina Příloha K: ČPP dotazník pro cestovní kancelář Příloha L: Generali pojišťovna dotazník – komplex pojištění pro cestovní kancelář Příloha M: Union pojišťovna dotazník pro žadatele o povinné pojištění záruky pro případ úpadku CK Příloha N:Slavia pojišťovna dotazník Povinné pojištění záruky pro případ úpadku CK Příloha O: Evropská pojišťovna dotazník pro cestovní kanceláře Příloha P: Nabídka od České podnikatelské pojišťovny Příloha Q: Nabídka od pojišťovny Union Příloha R: Nabídka od pojišťovny Generali Příloha S: Nabídka pojišťovny Slavia Příloha T: Kalkulační list na pojištění záruky pro případ úpadku 53