VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
G l o b á l n í e t i c ký ko d e x c e s t o v n í h o r u c h u a j e h o v y u ž i t í u v y b r an ý c h C A , C K a je j i c h kl i e n t ů . Bakalářská práce
Autor: Markéta Vaňková Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2013
Copyright© 2013 Markéta Vaňková
Anotace VAŇKOVÁ Markéta: Globální etický kodex cestovního ruchu a jeho využití u vybraných CA, CK a jejich klientů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá Globálním etickým kodexem cestovního ruchu a s ním spjaté pojmy. Praktická část obsahuje dva dotazníky, které jsou zaměřeny na toto téma. První dotazník je sestaven pro klienty cestovních kanceláří a agentur a druhý dotazník je sestaven pro tyto organizace. Cíle práce: zhodnotit míru a způsob využívání Globálního etického kodexu cestovního ruchu u vybraných CA, CK a jejich klientů. Klíčová slova: Globální etický kodex cestovního ruchu, CA, CK, TUCR.
Annotation Global ethical code of the tourist industry and its application at certain travel agencies and their clients. The dissertation. Vysoka skola polytechnicka Jihlava. Department of the tourist industry. The chief of the dissertation Mgr. Martina Černá. Level of the specialized qualification:Bachelor. Jihlava 2013. The dissertation is divided to a theoretical and a practical part. Theoretical part relates to the global ethical code of the tourist industry and certain terms applied in it. Practical part includes two questionnaires, which relate to the subject above. The first questionnaire aims to the travel agencies clients, the second one aims to such organizations. The dissertation's objective: Evaluation of a level and an application of the global ethical code of the tourist industry and its application at certain travel agencies and their clients. Key words: Global ethical code of the tourist industry, travel agency, sustainable tourism.
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady. Děkuji ji za veškerou pomoc a čas, který mi ochotně věnovala. Mé poděkování patří také rodině a přátelům za podporu při psaní práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. 5. 2013 ...................................................... Podpis
Obsah 1.
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2.
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 10 2.1.
Literární rešerše ................................................................................................ 10
2.2.
Globální etický kodex cestovního ruchu .......................................................... 10
2.2.1.
Články Globálního etického kodexu......................................................... 11
2.2.1.1.
Článek 1 ............................................................................................. 11
2.2.1.2.
Článek 2 ............................................................................................. 12
2.2.1.3.
Článek 3 ............................................................................................. 13
2.2.1.4.
Článek 4 ............................................................................................. 14
2.2.1.5.
Článek 5 ............................................................................................. 15
2.2.1.6.
Článek 6 ............................................................................................. 16
2.2.1.7.
Článek 7 ............................................................................................. 17
2.2.1.8.
Článek 8 ............................................................................................. 18
2.2.1.9.
Článek 9 ............................................................................................. 19
2.2.1.10. Článek 10 .......................................................................................... 20 2.3.
3.
Charakteristika cestovních kanceláří a agentur ................................................ 21
2.3.1.
Cestovní kancelář...................................................................................... 21
2.3.2.
Cestovní agentury ..................................................................................... 22
2.4.
Světová organizace cestovního ruchu .............................................................. 23
2.5.
TUCR ............................................................................................................... 23
2.6.
Vysočina ........................................................................................................... 24
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 26 3.1.
Dotazníky ......................................................................................................... 26
3.2.
Cíl výzkumu ..................................................................................................... 27
3.3.
Vyhodnocení dotazníku pro klienty CK a CA ................................................. 27
3.4.
Zhodnocení prvního dotazníku ........................................................................ 40
4.
5.
3.5.
Vyhodnocení dotazníků pro CK a CA ............................................................. 40
3.6.
Zhodnocení druhého dotazníku ........................................................................ 48
ZÁVĚR ................................................................................................................... 49 4.1.
Teoretická část .............................................................................................. 49
4.2.
Praktická část ................................................................................................ 49
4.3.
Zhodnocení dotazníků a bakalářské práce .................................................... 49
SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................... 51 5.1.
Internetové zdroje ............................................................................................. 51
5.2.
Knižní zdroje .................................................................................................... 51
5.3.
Seznam obrázků ............................................................................................... 51
5.4.
Seznam grafů .................................................................................................... 52
5.5.
Seznam příloh................................................................................................... 52
1. ÚVOD Při výběru tématu pro bakalářskou práci jsem se dívala především na to, aby mi dané téma bylo blízké. Jelikož ráda cestuji a zároveň mi není cizí ochrana životního prostředí, tak jsem si za téma vybrala právě Globální etický kodex cestovního ruchu. Bakalářskou práci mám rozdělenou do dvou částí. První část je teoretická a druhá část praktická, která obsahuje dotazníky a jejich vyhodnocení. V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila hlavně na seznámení se s Globálním etickým kodexem cestovního ruchu a snažila jsem se popsat jednotlivé články tak, aby byly srozumitelné a pochopitelné. Dále jsem se v této části charakterizovala cestovní kanceláře a cestovní agentury, jelikož mám zpracovaný jeden dotazník pro tyto organizace na území Vysočiny. Proto se v teoretické části také nachází popis tohoto kraje. Globální etický kodex pro cestovní ruch je úzce spjat s trvale udržitelným cestovním ruchem, a to z toho důvodu, že se zaměřuje na ochranu životního prostředí. Nemohla jsem tedy opomenout stručný popis tohoto pojmu. V neposlední řadě se zde zaměřuji na charakteristiku Světové organizace cestovního ruchu, která Globální etický kodex pro cestovní ruch přijala. V praktické části mám dva dotazníky. Jeden zaměřen na klienty cestovních kanceláří a agentur a druhý je sestaven pro samotné cestovní kanceláře a agentury. Samozřejmě zde nechybí grafy, které vyhodnocují dotazy. Při sestavování teoretické části jsem čerpala jak z knižních zdrojů, tak z internetových. Seznam použitých zdrojů se nachází na konci bakalářské práce.
9
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1.
Literární rešerše
Při psaní mé bakalářské práce jsem využila především přesné znění Globálního etického kodexu cestovního ruchu, který je dostupný na internetových stránkách Czechtourismu. Knihu zaměřenou na toto téma jsem nesehnala, ale ke zpracování části teorie byl tento odkaz dostačující. Dále jsem čerpala z knihy Základy ekonomiky cestovního ruchu, ze které jsem zpracovala informace ohledně cestovních kanceláří a agentur. Autorkou této knihy je Zdenka Petrů. Informace jsem získala také z knihy Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času od autorů Susan Horner a John Swarbrooke. Celá tato kniha se zabývá problematikou cestovního ruchu, já si zde však vybrala část, která se zaměřuje na trvale udržitelný cestovní ruch. Využila jsem také internetové zdroje, jejichž odkazy jsou v seznamu použité literatury. Při zjišťování, zda někdo na toto téma již dělal bakalářskou práci, jsem nenarazila na stejné zadání. Pouze v jedné bakalářská práce se píše o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu. Téma této práce je Etiketa v cestovním ruchu, autor Veronika Kubíčková, rok vydání 2011.
2.2.
Globální etický kodex cestovního ruchu
Globální etický kodex cestovního ruchu se dá definovat jako základní psané nebo nepsané zásady chování a činnosti, obecné nebo specifické pro daný obor činnosti. Etický kodex v cestovním ruchu se především zaměřuje na chování účastníků i podnikatelů cestovního ruchu, vztah k životnímu prostředí, hostitelské komunitě a přírodním zdrojům. [1] Dne 1. října 1999 se sešli členové Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) ve městě Santiagu de Chile na Valném shromáždění, kde schválili Celosvětový etický kodex cestovního ruchu. Byl sepsán kvůli podpoře a rozvoji cestovního ruchu s cílem 10
přispět k hospodářskému rozvoji, mezinárodnímu porozumění, zajištění míru, prosperity a k všeobecnému respektování a dodržování základních lidských práv a svobod pro všechny, bez rozdílu rasy, pohlaví, národnosti nebo náboženství. Všechny tyto myšlenky a cíle se řídí principy zaměřenými na dosažení udržitelné ochrany životního prostředí, ekonomického rozvoje a boje proti chudobě. K samotnému přijetí Globálního etického kodexu došlo na 13. zasedání Valné hromady Světové organizace cestovního ruchu a to 21. prosince 2001. V tomto etickém kodexu se nachází 10 článků a každý z nich se věnuje jinému tématu.
2.2.1. Články Globálního etického kodexu 2.2.1.1.
Článek 1
Podíl cestovního ruchu na vzájemném porozumění a respektování národů a společností Tento článek je rozdělen celkem do šesti podbodů. V prvním podbodu je vysvětleno, že základem a důsledkem odpovědného cestovního ruchu jsou porozumění a podpora etických hodnot společných všemu lidstvu, které vychází
z tolerance
a
respektování
různorodosti
náboženských,
filosofických
a morálních přesvědčení. Proto by účastníci rozvoje cestovního ruchu a sami turisté měli brát na vědomí sociální a kulturní tradice a zvyklosti všech národů, včetně národů menšin a domorodých národů. V druhém odstavci se pojednává o aktivitách cestovního ruchu. Ty by měly být prováděny podle Globálního etického kodexu cestovního ruchu v souladu s vlastnostmi a tradicemi hostitelských regionů a zemí. Aktivity turistů v navštěvovaných zemí by měly také respektovat zákony, obřady a zvyklosti v dané oblasti. V třetí části prvního článku se vysvětluje, že by se hostitelské komunity a místní odborníci měli seznámit s turisty, kteří je navštíví, dále respektovat je a poznat jejich životní styl, vkus a očekávání. Zdůrazňuje se zde, že vzdělávání a školení poskytované odborníkům přispívá k pohostinnému přijetí turistů. 11
Další část je zaměřena na úkoly veřejných orgánů. -
poskytování ochrany turistům a návštěvníkům a jejich majetku
-
poskytování informací, prevence, bezpečnosti (pomocí informačních center, tištěných průvodců, map měst apod.)
-
souzení a trestání útoků, přepadení, únosů nebo hrozeb vůči turistům nebo pracovníkům průmyslu cestovního ruchu
-
trestání ničení turistických zařízení nebo prvků kulturního nebo přírodního dědictví
V pátém odstavci se upozorňuje na to, že by turisté a návštěvníci neměli páchat žádné trestné činy ani činy považované za trestné právními předpisy navštívené země a měli by se vyvarovat jakéhokoli chování, jež je místními obyvateli považováno za urážlivé nebo škodlivé nebo pravděpodobně poškozující místní životní prostředí. Dále by se účastníci cestovního ruchu měli vyvarovat veškerého obchodování s nezákonnými drogami, chráněnými druhy a produkty a látkami, jež jsou nebezpečné nebo místními právními předpisy zakázané. Poslední odstavec prvního článku obsahuje poučení pro turisty a návštěvníky, které jsou podle Globálního etického kodexu povinni se seznámit i před svým odjezdem s charakteristickými zvláštnostmi zemí, které hodlají navštívit. Musí si být tedy vědomi, že mohou hrozit zdravotní a bezpečnostní rizika během cestování mimo své obvyklé prostředí a chovat se takovým způsobem, aby tato rizika minimalizovali. 2.2.1.2.
Článek 2
Cestovní ruch jako nástroj individuálního a kolektivního uspokojení Tento článek je rozdělen do dvou pododstavců. V první odstavci je definován cestovní ruch jako aktivita, která je nejčastěji spojována s odpočinkem a relaxací, dále sportem a přístupem ke kultuře a přírodě. Měl by být plánován a realizován jako privilegovaný prostředek individuálního a kolektivního uspokojení. Představuje také nenahraditelný faktor sebevzdělávání, vzájemné tolerance a dozvídaní se o právně uznávaných rozdílech mezi národy a kulturami a jejich různorodosti.
12
Druhá část tohoto článku se zaměřuje na aktivity cestovního ruchu. Ty by podle Globální etického kodexu cestovního ruchu měly respektovat rovnost mužů a žen, měly by podporovat lidská práva, zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin, mezi které patří děti, starší osoby, zdravotně postižené osoby, etické menšiny a domorodé národy. 2.2.1.3.
Článek 3
Cestovní ruch jako faktor udržitelného rozvoje Tento článek je rozdělen do pěti částí. V první části je možnost naleznout jak by se měli chovat účastníci cestovního ruchu. Ti by měli chránit životní prostředí s cílem dosažení přiměřeného, nepřetržitého a udržitelného ekonomického rozvoje, zaměřeného na rovnoprávné uspokojování potřeb a tužeb současných i budoucích generací. Další odstavec definuje, co by měly dělat národní, regionální a místní veřejné orgány. Ty by měly upřednostňovat a podporovat všechny formy rozvoje cestovního ruchu, které vedou k zachování drahých a vzácných zdrojů, zvláště vody a energie. Třetí část se zabývá rozložením toků turistů a návštěvníku v čase a prostoru. Rozložení je důležité především kvůli snížení dopadu aktivit cestovního ruchu na životní prostředí a to především u návštěvníků a turistů využívajících placených dovolených a školních prázdnin. Správné rozložení cestovního ruchu by mělo také prospět průmyslu a ekonomice navštívené oblasti. Ve čtvrtém odstavci je shrnuto, jak by měly být infrastruktura a aktivity cestovního ruchu plánovány. A to tak, aby chránily přírodní dědictví sestávající z ekosystémů a biodiverzity (=vlastnost veškerých živých systémů vykazovat rozdílnost) a zachovaly ohrožené druhy. Účastníci rozvoje cestovního ruchu a zvláště odborníci cestovního ruchu by se měli dohodnout na stanovení omezení svých aktivit, pokud jsou prováděny ve zvláště citlivých oblastech, mezi které patří: poště, polární nebo vysokohorské oblasti, pobřežní oblasti, tropické pralesy nebo mokřady, vhodné pro vytváření přírodních rezervací nebo chráněných krajinných oblastí.
13
V posledním odstavci tohoto článku nalezneme, k čemu podle Globálního etického kodexu cestovního ruchu slouží přírodní turistika a ekoturistika. Tento typ cestovního ruchu je vhodný pro rozšíření a zlepšení pozice cestovního ruchu, pokud respektují přírodní dědictví a místní obyvatelstvo a jsou v souladu s kapacitou navštívených míst. 2.2.1.4.
Článek 4
Cestovní ruch jako aktivita využívající kulturního dědictví lidstva a přispívající k jeho zdokonalení Čtvrtý článek obsahuje celkem čtyři odstavce. První článek zabývající se zdroji cestovního ruchu poukazuje na to, že tyto zdroje patří ke společnému dědictví lidstva. Návštěvníci, turisté, či obyvatelé daného místa, kde se zdroje cestovního ruchu nacházejí, mají vůči nim zvláštní práva a povinnosti. Veškeré politiky a aktivity cestovního ruchu, by měly být podle Globálního etického kodexu cestovního ruchu v článku číslo pět, prováděny při respektování uměleckého, archeologického a kulturního dědictví, které by měly ochraňovat a předat budoucím generacím. Klade se zde velký důraz na obnovu památníkům, svatyním a muzeí. Archeologické a historické památky by měly být široce přístupné turistům a to i ty, které jsou v soukromém vlastnictví, při čemž by se samozřejmě respektovala práva jejich vlastníků. Přístup by měl být podporován i k náboženským budovám, ale bez nepříznivého ovlivňování běžných potřeb bohoslužeb. Třetí odstavec navazuje na návštěvnost kulturních památek a památníků. Finanční zdroje získané z návštěv těchto míst by měly být alespoň částečně používány na udržování, ochranu, rozvoj a zkrášlování toho dědictví. Poslední podbod tohoto článku se opět zaměřuje na zachování kulturního dědictví. V tomto případě na to, aby byly aktivity cestovního ruchu plánovány takovým způsobem, aby umožňovaly zachování a rozvoj tradičních kulturních produktů, řemesel a folklóru, namísto toho, aby způsobovaly jejich úpadek a standardizaci.
14
2.2.1.5.
Článek 5
Cestovní ruch, prospěšná aktivita pro hostitelské země a komunity V tomto článku nalezneme celkem čtyři části. V první části je shrnuto chování místního obyvatelstva. To by mělo být zapojeno do aktivit cestovního ruchu a rovnoprávně sdílet ekonomické, sociální a kulturní přínosy, které vytvářejí, především pokud jde o vytváření přímých a nepřímých pracovních místo na jejich základě. Druhá část se zabývá politikou, tedy řízením cestovního ruchu. Ta by měla být aplikována takovým způsobem, aby napomáhala zvýšení životní úrovně obyvatelstva navštívených regionů a uspokojování jejich potřeb. Dále by mělo být plánování a architektonické rozvržení a provozování turistických center a ubytování zaměřeny na jejich sjednocení, ucelení do místní ekonomické a sociální struktury. Nezapomíná se zde také na problematiku zaměstnanosti. Je zde zmíněno, pokud jsou dovednosti stejné u zájemců o povolání, měly by být upřednostňovány místní pracovní síly. Další odstavec se věnuje problémům pobřežních oblastí a ostrovních území, kterým si by měla věnovat zvláštní pozornost. Ta by měl být zvýšena i u zranitelných venkovských nebo horských oblastí, pro které cestovní ruch část představuje vzácnou možnosti rozvoje, tváří v tvář úpadku tradičních hospodářských aktivit. Čtvrtý podbod vysvětluje, že odborníci v oblasti cestovního ruchu, zvláště investoři, kteří se řídí předpisy stanovenými veřejnými orgány, by měli provádět studie dopadu svých rozvojových projektů na životní prostředí a přírodu. Dále by měli poskytovat informace o svých budoucích programech a jejich předvídatelných dopadech a rozvíjet dialog o jejich obsahu s obyvatelstvem a to s co největší objektivitou a zřetelností.
15
2.2.1.6.
Článek 6
Závazky účastníků rozvoje cestovního ruchu Tento článek obsahuje celkem šest shrnutí. V prvním jsou shrnuty povinnosti odborníků v oblasti cestovního ruchu. Ti jsou povinni poskytovat turistům objektivní a pravdivé informace o jejich místech určení a podmínkách cestovní, ubytování a stravování a pobytů. Měli by zajistit, aby smluvní ustanovení navrhovaná jejich zákazníkům byla snadno pochopitelná, pokud jde o povahu, cenu a kvalitu služeb, které se zavazují poskytnout. V případě jednostranného porušení smlouvy ze strany odborníků, by měli oni sami zajistit finanční náhradu. Druhý odstavec se také zaměřuje na odborníky v cestovním ruchu. Měli by dbát ve spolupráci s veřejnými organy na bezpečnost, prevenci nehod, ochranu zdraví a bezpečnosti potravin těch osob, které požadují jejich služby. Měli by také zajistit existenci vhodných systémů pojištění a pomoci pro své klienty. A v neposlední řadě by měli přijmout vykazovací povinnosti stanovené národními předpisy a poskytnout přiměřenou náhradu v případě nedodržení svých smluvních závazků. Ve třetím podbodu se nachází poučení, že odborníci v cestovním ruchu by se měli podílet na kulturním a duchovním uspokojování turistů a umožnit jim během jejich cest vykonávat jejich náboženství. Čtvrtá část se upozorňuje na to, že veřejné orgány vytvářejících států a hostitelských zemí ve spolupráci s příslušnými odborníky a jejich asociacemi by měly zajistit existenci nezbytných mechanismů návratu turistů v případě úpadku podniku, jenž organizoval jejich cestu. Tedy jednoduše řečeno, pokud cestovní kancelář zkrachuje během toho, co jsme na dovolené v zahraničí, kterou nám zařídila, je povinna nám zajistit cestu zpět domů. Pátý odstavec se týká vlád. Ty mají právo a povinnost zvláště v případě krize, informovat své státní příslušníky o obtížných okolnostech nebo dokonce nebezpečí, se kterými se mohou setkat během svých cest do zahraničí. Odpovídají však za vydání
16
těchto informací, aniž by tím neoprávněně nebo přehnaně ovlivňovaly průmysl cestovního ruchu hostitelských zemí a zájmy jejich vlastních operátorů. Obsah cestovních informací by tedy měl být projednán předem s orgány hostitelských zemí a příslušnými odborníky. Předložená doporučení by měla být přísně úměrná závažnosti vzniklých situací a omezena na geografické oblasti, kde nebezpečí vzniklo. Všechny tyto informace by měly být kvalifikované nebo by měly být zrušeny, jakmile to umožní návrat k normální situaci. Poslední část se zaměřuje na tisk. Především na specializovaný tisk o cestovním ruchu a jiná média, včetně moderních prostředků elektronické komunikace, které by měly vydávat pravdivé a vyvážené informace o událostech a situacích. Všechny tyto informace by mohly samozřejmě ovlivnit příliv turistů. Publikace by měla rovněž poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spotřebitele služeb cestovního ruchu. Pro tento účel by měly být také vyvíjeny a používány nové komunikační a elektronické komerční technologie. V žádném případě by ale neměly média propagovat sexuální turistiku. 2.2.1.7.
Článek 7
Právo na turistiku Tento článek je rozdělen do čtyř částí. V první části je vysvětleno, že možnost přímého osobního přístupu k objevování a užívání si zdrojů planety představuje právo, které je v rovné míře dostupné všem obyvatelům světa. Dále je zde zdůrazněna stále rostoucí účast na národním a mezinárodním cestovním ruchu, která by měla být považována za jeden z nejlepších možných výrazů trvalého růstu volného času, a neměly by jí být kladeny překážky. Druhý odstavec se věnuje všeobecnému právu na turistiku. To musí být považováno za důsledek práva na odpočinek a volný čas včetně přiměřeného omezení pracovní doby a pravidelné placené dovolené, což je garantováno Článkem 24 Všeobecné deklarace lidských práv a Článkem 7d Mezinárodní úmluvy o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
17
Třetí odstavec se zaměřuje na rozvíjení sociální turistiky za podpory veřejných orgánů, zvláště asociativní turistika by měla být rozvíjena, protože umožňuje všeobecný přístup k rekreaci, cestování a doveleným. Poslední odstavec tohoto poukazuje na rodinnou turistiku, turistiku pro studenty a seniory a turistiku pro zdravotně postižené. Všechny tyto druhy cestování by měly podporovány. 2.2.1.8.
Článek 8
Svoboda pohybu turistů V tomto článku nalezneme celkem pět bodů. První se týká svobodou turistů a návštěvníků. Ti by měli mít podle mezinárodního a národního práva svobodu pohybu ve svých zemích a z jednoho státu do druhého, v souladu s Článkem 13 Všeobecné deklarace lidských práv. Dále by měli mít přístup na místa tranzitu a pobytu a do turistických center a kulturních památek, aniž by byli předmětem nadměrných formalit nebo diskriminace. Druhý odstavec pojednává o tom, že turisté a návštěvníci by měli mít přístup ke všem dostupným formám komunikace a to jak interní, tak externí. Dále by návštěvníci měli mít
možnost
rychlého
a
snadného
přístupu
k místním
správním,
právním
a zdravotnickým službám a měli by mít svobodu kontaktu s konzulárními zástupci svých zemí původů v souladu s platnými diplomatickými úmluvami. Třetí odstavec upozorňuje na to, že by turisté a návštěvníci měli mít stejná práva jako občané navštívené země s ohledem na zachování důvěrného charakteru osobních údajů a informací, které se jich týkají, zvláště pokud jsou uloženy elektronicky. Čtvrtá a nejdelší část v tomto odstavci představuje postupy tykající se přechodu hranic. Ty spadají do kompetence států nebo vyplývají z mezinárodních dohod, jako jsou víza nebo zdravotní a celní formality, měly by být přizpůsobeny, pokud je to možné tak, aby maximálně umožňovaly svobodu cestování a široký přístup k mezinárodnímu cestovnímu ruchu. Dále by měly být podporovány dohody mezi skupinami zemí, jejichž cílem je harmonizace a zjednodušení těchto postupů.
18
Zvláštní daně a odvody postihující průmysl cestovního ruchu a narušující jeho konkurenceschopnost by měly být postupně zrušeny nebo změněny. V posledním odstavci se zmínka o tom, pokud to umožňuje ekonomická situace zemí, kterých pocházejí, turisté by měli mít přístup k směnitelnosti měn nezbytných pro jejich cesty. 2.2.1.9.
Článek 9
Práva pracovníků a podnikatelů v oblasti průmyslu cestovního ruchu Tento článek je podle mého názoru neobsáhlejší a má celkem šest odstavců. První část devátého článku se zaměřuje na základní práva zaměstnanců a samostatně výdělečně činných pracovníků v oblasti průmyslu cestovního ruchu a souvisejících aktivit. Tato práva by měla být garantována se zvláštní péčí, pod dohledem národních vlád a místních samospráv, jak zemí jejich původu, tak hostitelských zemí, vzhledem ke zvláštním omezením spojeným zvláště se sezónností jejich aktivit, Globálním charakterem jejich průmyslu a flexibilitou, kterou na nich často vyžaduje povaha jejich práce. Druhý bod dává důraz to, že zaměstnanci a samostatně výdělečně činní pracovníci průmyslu cestovního ruchu a souvisejících aktivit mají právo a povinnost získat přiměřené počáteční i trvalé školení a dále by jim měla být poskytována přiměřená sociální ochrana. Nejistota pracovních míst v tomto oboru by měla být podle Globálního etického kodexu cestovního ruchu co nejvíce omezena a sezónním pracovníkům tohoto sektoru by měl být udělen zvláštní status. Další odstavec tohoto článku pojednává o tom, že jakákoli fyzická nebo právnická osoba, pokud má nezbytné schopnosti a dovednosti, by měla mít na základě existujících národních právních předpisů právo rozvíjet profesionální aktivity v oblasti cestovního ruchu. Podnikatelé a investoři, zvláště v oblasti malých a středních podniků, by měli mít právo volného přístupu k sektoru cestovního ruchu s minimálními právními nebo správními omezeními.
19
Ve čtvrtém odstavci je zhodnoceno, že výměny zkušeností mezi pracovníky z různých zemí přispívají k podpoře rozvoje světového průmyslu cestovního ruchu. Možnost výměny zkušeností a poznatků by měly být pokud možno usnadněny v souladu s platnými národními právními předpisy a mezinárodními úmluvami. Pátá část charakterizuje nadnárodní podniky průmyslu cestovního ruchu jako nenahraditelného činitele umožňujícího solidaritu v oblasti rozvoje a dynamického růstu mezinárodních výměn. Neměly by ovšem zneužívat dominantního postavení, které občas zaujímají, naopak by měly usilovat o to, aby se nestaly nositeli kulturních a sociálních modelů uměle vnucovaným hostitelským komunitám. Výměnou za svou svobodu investic a obchodu, která by měla být plně uznána, by se měli účastnit místního rozvoje a zároveň vyloučit snížení svého podílu n ekonomikách, ve
kterých
jsou
založeny,
nadměrným
vývozem
svých
zisků
nebo
jimi
zprostředkovaných dovozů. V posledním bodu je shrnuto, že spolupráce a navazování vyvážených vztahů mezi podniky z vysílajících a hostitelských zemí přispívají k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu a spravedlivému rozdělní zisků z jeho růstu. 2.2.1.10.
Článek 10
Aplikace principů Globálního etického kodexu cestovního ruchu Poslední článek obsahuje tři podbody, které se týkají odborníků na rozvoj cestovního ruchu. V prvním odstavci je uvedeno, že odborníci na rozvoj cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru budou spolupracovat na aplikaci uvedených principů a budou kontrolovat jejich efektivitu v praxi. V druhé části se tito odborníci zavazují, že budou uznávat roli mezinárodních organizací, především Světové organizace cestovního ruchu, ale také nevládních organizací kompetentních v oblastech propagace a rozvoje cestovního ruchu, ochrany lidských práv, životního prostředí a zdraví, v souladu s obecnými zásadami mezinárodního práva. V posledním bodu odborníci na rozvoj cestovního ruchu vyjadřují svůj záměr postoupit případné spory týkající se aplikace nebo výkladu Globálního etického kodexu 20
cestovního ruchu za účelem jejich vyřešení nezaujaté straně, a to Světovému etickému výboru pro cestovní ruch. [2]
2.3.
Charakteristika cestovních kanceláří a agentur
Praktická část této bakalářské práce obsahuje dva dotazníky, z nichž je jeden sestaven pro cestovní kanceláře a agentury. Všechny mnou poptávané CK a CA vyplnily dotazník pod podmínkou, že bude anonymní, proto nemohu uvést jejich názvy. Z tohoto důvodu bych ráda uvedla alespoň základní charakterizaci těchto dvou poskytovatelů a zprostředkovatelů služeb cestovního ruchu.
2.3.1. Cestovní kancelář Cestovní kanceláře jsou provozovány jako živnosti koncesované a předmětem jejich činnosti je: -
oprávnění organizovat, nabízet a prodávat zájezdy,
-
nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,
-
organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,
-
zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu,
-
zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář,
-
prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty.
Cestovní kanceláře pro provozování své činnosti musí mít uzavřené povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Povinné smluvní pojištění cestovních kanceláří (pojištění záruky) pro případ úpadku cestovní kanceláře podle zákona č. 159/1999 Sb. Slouží k ochraně spotřebitele (zákazníka) a v případě úpadku cestovní kanceláře se vztahuje na: -
repatriaci (návrat) zákazníka z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je doprava součástí zájezdu,
-
vrácení zaplacené zálohy nebo ceny zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil,
-
náhradu rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze z části. 21
Nejvýznamnější cestovní kanceláří je Čedok, který byl založen již v roce 1920. (1)
2.3.2. Cestovní agentury Cestovní agentury jsou provozovány jako živnosti ohlašovací vázané a předmětem jejich činnosti je: -
nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu,
-
organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet a prodávat je jiné cestovní kanceláři za účelem jejího dalšího podnikání,
-
zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu,
-
zprostředkovávat prodej zájezdů pro jinou cestovní kancelář,
-
prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty, stejně jako cestovní kancelář.
Jak vyplývá z výše uvedené charakteristiky předmětu činnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur, liší se od sebe pouze oprávněním organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, na které se vztahuje povinné pojištění záruky. Povolení (koncesi) k provozování služeb cestovních kanceláří vydával právnickým a fyzickým osobám na základě ustanovení zákona o živnostenském podnikání č. 455/1995 Sb. podmínky pro provozování cestovní kanceláře zliberalizovala tím, že přeměnila tuto živnost z živnosti koncesované na živnost volnou, ohlašovací. Tato liberalizace vedla ke vzniku velkého množství cestovních kanceláří, což vedlo k značnému převisu nabídky služeb cestovních kanceláří nad poptávkou po těchto službách. To bylo také jedním z důvodů konkursů řady cestovních kanceláří v roce 1997. Na tuto situaci reagovala státní správa přijetím nového zákona o některých podmínkách podnikání
v oblasti
cestovního
ruchu
č.
159/1999
Sb.
(s
platností
od
1. 10. 2000 a faktickou účinností od 1. 4. 2001), který vymezil, jaké služby může poskytovat cestovní kancelář a jaké služby může zajišťovat cestovní agentura. Na tento zákon navázala novela živnostenského zákona vymezením podmínek pro podnikání těchto dvou subjektů s tím, že cestovní kanceláře zařadila mezi živnosti koncesované a cestovní agentury mezi živnosti ohlašovací vázané. (2) 22
2.4.
Světová organizace cestovního ruchu
Globální etický kodex cestovního ruchu navrhli a schválili členové Světové organizace cestovního ruchu. Tato organizace byla založena 1. 11. 1974. Jejím předchůdcem byla organizace mezivládního
charakteru
IUOTO
(International
Union
of
Official
Travel
Organizations). UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) sdružuje 200 států (včetně České republiky) a více než 350 přidružených členů, kteří reprezentují privátní sektor, vzdělávací instituce, turistické asociace a místní turistické úřady. Sídlem Světové organizace cestovního ruchu je Madrid a nejvyšším orgánem je valné shromáždění, které se schází každé 2 roky. V obdobích mezi jeho zasedáními řídí činnost UNWTO výkonný výbor. Ten tvoří volení členové z řádných členů. UNWTO je nejdůležitějším a největší organizací cestovního ruchu. Jejím hlavním cílem je všestranná podpora rozvoje cestovního ruchu, jak mezinárodního, tak i domácího, a to nejen jako prostředku pro hospodářský rozvoj zemí, ale i jako prostředku vzájemného pozvání národů, jejich upevňování světového míru. Podílí se také na know-how z oblasti cestovního ruchu do rozvojových zemí a podporuje udržitelný rozvoj cestovního ruchu. (3)
2.5.
TUCR
S Globálním etickým kodexem cestovního ruchu úzce spjat trvale udržitelný cestovní ruch. Ten má mnoho definic, zde jsou uvedeny: -
snaha o harmonizaci ekonomického a sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí s cílem naplňovat aktuální společenské potřeby, aniž by současně byly ohrožovány potřeby budoucích generací.
-
způsob života, který hledá harmonii mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím. 23
-
rozvoj, který zabezpečuje uspokojování potřeb současné společnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. (4)
2.6.
Vysočina
Jelikož můj dotazník vyplňovaly vybrané cestovní kanceláře a agentury z Vysočiny a jejich klienti, popřípadě studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, uvádím tedy v mé bakalářské práci charakteristiku tohoto kraje.
Obrázek 1 Umístění kraje Vysočiny [3]
Kraj Vysočina se rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2, celkový počet obyvatel je 513 195. Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice, které jsou nepříliš vzdálené od místního centra, tím je většinou malé město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech žije více než dvacet tisíc obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc. Metropolí kraje je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Rozkládá se po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. 24
Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj. [4] Kraj Vysočina nabízí dobré příležitosti pro letní i zimní pobytovou turistiku i možnost návštěvy řady cenných historických a kulturních památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině najdou milovníci zimních sportů ve Žďárských vrších, které umožňují lyžování v nadmořské výšce až 700–800 m. V této oblasti se také nachází podstatná část kapacity hromadných ubytovacích zařízení. Vysokých poloh přes 700 m nadmořské výšky dosahují i Jihlavské vrchy a Svratecká hornatina. Z řady vodních ploch v kraji můžeme uvést Velké Dářko (největší rybník na Vysočině), v nadmořské výšce 720 metrů leží Sykovec (nejvýše položený rybník s písčitým dnem v kraji) či vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě, jejíž 100 m vysoká sypaná hráz je nejvyšší svého druhu v České republice. V kraji Vysočina se nachází celkem 83 cestovních kanceláří a agentur. [5]
Obrázek 2 Obrázek Kraj Vysočina [6]
25
3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1.
Dotazníky
V praktické části mé bakalářské práce jsem zpracovala dva typy dotazníků. První dotazník je sestaven pro klienty cestovních kanceláří a agentur. Tento dotazník jsem dávala vyplňovat klientům během své celosemestrální praxe v cestovní kanceláři Kompas tour v Jihlavě a klientům mnou poptávaných cestovních kanceláří a agentur. Než jsem dala dotazník k vyplnění, musela jsem zjistit, jestli poptávaní o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu již slyšeli dříve, jelikož otázky jsou zaměřeny na tento kodex. Během praxe jsem využila toho, že jsem byla celou dobu v kontaktu s návštěvníky cestovní kanceláře. Dotazník jsem dávala k vyplnění jak klientům, kteří si v cestovní kanceláři zařizovali zájezdy, tak i těm, kteří se přišli pouze poptat na dovolené. Dotazovaní neměli většinou problém s vyplněním dotazníku, setkala jsem se ale také s negativními reakcemi. I když vyplnění dotazníků nezabralo více než deset minut času, někteří poptávaní nebyli ochotni mi tento čas věnovat. Dotazníky jsem také odeslala cestovním kancelářím a agenturám, které mi vyplnily druhý dotazník praktické části. Zaměstnanci těchto organizací dali dotazník k vyplnění svým klientům. Tento dotazník vyplnilo celkem 100 respondentů. Při druhém dotazníku jsem si vybrala 5 cestovních kanceláří a 2 cestovní agentury, které dodržují Globální etický kodex pro cestovní ruch. Zjišťování, které cestovní kanceláře a agentury ho uplatňují v praxi, bylo vcelku složité, jelikož jsem nenašla žádný seznam těchto organizací. Volala jsem na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, zda nemají tyto informace, ale bylo mi sděleno, že žádný soupis nemají. Z toho důvodu jsem rozeslala emaily cestovním kancelářím a agenturám na Vysočině, abych zjistila, kterým budu moci zaslat dotazník pro můj výzkum. Vybírala jsem cestovní kanceláře a agentury, které jsou na trhu již delší dobu a u kterých jsem se domnívala, že by Globální etický kodex pro cestovní ruch mohly
26
využívat. Z mnou poptávaných 25 CK a CA mi odpovědělo kladně 7 organizací. Těm jsem následně zaslala dotazník k vyplnění. Oba dotazníky jsou vyplněny anonymně.
3.2.
Cíl výzkumu
Cílem mého výzkumu je zhodnocení míry a způsobu využívání Globálního etického kodexu cestovního ruchu u vybraných CA, CK a jejich klientů. Dotazníky jsem sestavila tak, aby byly otázky snadno pochopitelné a odpovědi jasné, popř. jsem u některých otázek dala možnost volné odpovědi. Při sestavování otázek do dotazníku jsem myslela na to, abych mohla výsledky srozumitelně sestavit v grafech.
3.3.
Vyhodnocení dotazníku pro klienty CK a CA
Otázka č.1 1) Kde jste poprvé slyšeli o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu?
26% 38%
19% 17%
Graf 1 Informace o Globálním etickém kodexu
27
a)
v CK/CA
b)
na internetu/v médiích
c)
od známých
d)
ve škole
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 26 b) 19 c) 17 d) 38 Před položením první otázky jsem se ptala respondentů, zda již slyšeli o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu. Pokud mi odpověděli ano, dala jsem jim dotazník k vyplnění. U této otázky nejvíce odpovědí je u čtvrté varianty, tedy že se o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu dotazovaní dozvěděli na škole. Někteří respondenti dopsali i na které, nejvíce se zde objevovala střední a vysoká škola. Druhou nejčastější odpovědí byla informovanost o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu od cestovních kanceláří a agentur. Skoro stejný počet odpovědí měla druhá a třetí varianta. Tedy respondenti slyšeli o Globálním etickém kodexu od známých nebo se o něm dověděli z médií nebo internetu.
Otázka č.2 2)
Čeho se Globální etický kodex cestovního ruchu podle Vás týká? 4% a) chování podnikatelů a návštěvníků k obyvatelům navštěvovaného území
17%
b) jaký je poměr mezi příjezdovým a výjezdovým CR a co udělat pro zlepšení c) jakým nejlepším způsobem vydělat na cestovní ruchu
15% 64%
d)
Graf 2 Obsah Globálního etického kodexu cestovního ruchu
28
jiná odpověď
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 64 b) 15 c) 17 d) 4 U této otázky jsou překvapující výsledky. První odpověď je správná a je u ní také nejvíce odpovědí, což jsem neočekávala. Záměrně sem dala dvě špatné odpovědi, které se vůbec netýkají Globálního etického kodexu cestovního ruchu. U těch bylo celkem 32 odpovědí skoro ve stejném poměru. Což ukazuje na to, že sice o Globálním etickém kodexu dotazovaní slyšeli, ale špatné informace nebo si správnou definici nepamatovali. Jeden typ odpovědi jsem nechala otevřený. Zde mi odpověděli celkem čtyři lidé. První odpověď byla, že Globální etický kodex cestovního ruchu se zaměřuje na chování průvodců cestovního ruchu. Tedy částečně správná odpověď, protože Globální etický kodex cestovní ruchu obsahuje v jednom ze svých článků i tuto problematiku. Druhá odpověď definuje tento kodex jako seznam druhů a typů cestovního ruchu. Tato odpověď je samozřejmě úplně špatná. Třetí dotazující odpověděl, že se Globální etický kodex cestovního ruchu zaměřuje na chování obyvatelů dané destinace, kam člověk cestuje. A poslední odpověď charakterizovala Globální etický kodex cestovního ruchu jako návod k tomu, jak neničit přírodu. Řekla bych, že třetí i čtvrtá odpověď jsou správné, ne však úplné.
Otázka č.3 3)
Domníváte se, že je Globální etický kodex cestovního ruchu dostatečně publikován, aby o něm každý věděl?
36%
64%
Graf 3 Publikovanost Globálního etického kodexu
29
a)
Ano
b)
Ne
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 36 b) 64 Tuto otázku jsem položila z důvodu, abych zjistila, jaký názor mají respondenti na informovanost o Globálním etickém kodexu. Jasně z této otázky vyplývá, že se dotazování domnívají, že by mohla být publikovanost Globálního etického kodexu vyšší. Otázka č.4
4)
Co by bylo nejefektivnější k tomu, aby se o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu dozvěděli další lidé? 3%
20%
a) reklamy v médiích a na internetu
b) Informace, které by klient získal v CK/CA
59% 18%
c) přednášky pro veřejnost d) jiná odpověď:_____________
Graf 4 Zlepšení publikovanosti Globálního etického kodexu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 59 b) 18 c) 20 d) 3 Tuto odpověď jsem nechala vyplnit všechny respondenty, tedy i ty, kteří ve třetí otázce odpověděli, že publikovanost Globálního etického kodexu je dostatečná.
30
Nejefektivnější způsob, aby se o Globálním etickém kodexu dozvědělo více lidí, je podle poptávaných reklama v médiích a na internetu. Očekávala jsem se, že tato odpověď bude mít nejvíce ohlasů. A to z toho důvodu, že se s médii jako je televize, rádia, časopisy, noviny a internetem setkáváme v této době nejvíce a je to nejlepší, ale samozřejmě i nejdražší způsob, kam umístit reklamu. Skoro stejný počet odpovědí se vyskytl u druhé a třetí odpovědi. Informace poskytované od CK a CA by navrhovalo 18 dotazovaných a přednášky pro veřejnost celkem 20 respondentů. Poslední typ odpovědi, tedy vlastní řešení využili celkem tři poptávaní. První odpověď zněla, že by bylo vhodné roznos letáku do schránek. Domnívám se, že by tato odpověď mohla spadat do prvního typy odpovědi, tedy reklamy v médiích. Druhá a třetí odpověď byla obdobná a to, že by Globální etický kodex měl být více vyučován ve školách, především na základních školách.
Odpověď č. 5 5)
Myslíte si, že se účastníci cestovního ruchu řídí Globálním etickým kodexu cestovního ruchu?
42%
58%
Graf 5 Dodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 58 b) 42 31
a)
Ano
b)
Ne
Počet respondentů byl pohodný u této otázky. Padesát osm dotazovaných si myslí, že účastníci cestovního ruchu dodržují Globální etický kodex a čtyřicet dva dotazovaných mají opačný názor. Každý kdo cestuje tak vidí, jak se chovají ostatní návštěvníci v místě, kde tráví dovolenou, či kudy projíždí.
Otázka č. 6 6)
Domníváte se, že cestovní ruch má negativní dopad na prostředí, kam se cestuje? 24%
a)
Ano
b)
Ne
76%
Graf 6 Dopad cestovního ruchu na životní prostředí
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 76 b) 24 Zde jasně převažuje názor, že cestovní ruch má negativní dopad na životní prostředí. Domnívala jsem se, že odpovědi u otázky č. 5 a č. 6 budou podobné, ale značně se liší. Podle mého názoru je to z toho důvodu, že všichni respondenti nevěděli přesně, čím vším se Globální etický kodex zabývá.
32
Otázka č.7
7)
Pokud jste v otázce č. 6 odpověděli ano, v čem je největší negativní dopad cestovního ruchu na prostředí? a)
18%
fyzické poškození přírody
13% b) turistické znečištění (především odpadky)
c) záměrné poškozování přírodních hodnot (ničení památek, sběr vzácných živočišných či rostlinných druhů..)
21%
47%
d) akulturace obyvatel navštěvovaného území (= sociálních a kulturních změny)
Graf 7 Negativní dopady cestovního ruchu na prostředí
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 13 b) 47 c) 21 d) 18 U této otázky má největší počet odpovědí třetí typ. Znečišťování prostředí odpadky je velký problém v každé destinaci, kde probíhá cestovní ruch. Existuje mnoho organizací na ochranu životního prostředí, které se snaží tento problém řešit a snaží se seznámit všechny s možnými následky, které by mohly nastat v případě nicnedělaní s tímto znečišťováním. Ničení památek, sběr vzácných živočišných a rostlinných druhů, tedy záměrné poškozování přírodních hodnot je v cestovním ruchu také časté. V mém průzkumu zvolilo tuto možnost celkem 21 tázaných. 33
Akulturace obyvatel, tedy sociální a kulturní změny v navštěvované destinaci si všimlo a označilo jako hlavní problém celkem 18 dotazovaných. Nejméně odpovědí bylo u negativa fyzické poškození přírody, tak odpovědělo pouze 13 respondentů. U této otázky jsem měla možnost i volné odpovědi, kterou ani nikdo z dotazovaných nevyužil.
Otázka č. 8 8)
Myslíte si, že je Globální etický kodex cestovního ruchu užitečný pro cestovní ruch?
41% a)
Ano
b)
Ne
59%
Graf 8 Důležitost Globálního etického kodexu cestovního ruchu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 59 b) 41 Tuto otázku považuji za důležitou, a abych ji dále rozvedla a upřesnila, navazují na ni další dvě otázky. Je ovšem celkem zarážející počet 41 respondentů, kteří si myslí, že Globální etický kodex cestovního ruchu není důležitý.
34
Otázka č. 9 9)
Pokud jste v otázce č. 8 odpověděli ano, v čem je Globální etický kodex cestovního ruchu důležitý? 5%
3%
a) stanovuje chování účastníků cestovního ruchu v navštěvovaném území
44%
b) poukazuje na ochranu životního prostředí
c) stanovuje práva a povinnosti účastníků cestovní ruch
47%
d) jiná odpověď:_____________
Graf 9 Důvod důležitosti Globálního etického kodexu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 26 b) 28 c) 3 d) 2 U této otázky odpovídalo celkové počtu 100 respondentů 59, kteří odpověděli v předchozí otázce ano. Všechny tři odpovědi jsou správné, pokud si tedy tázaní vybrali jednu z těchto tří odpovědí, měli pravdu. Cílem této otázky bylo zjistit, z jakého je podle jejich názoru Globální etický kodex cestovní ruchu nejdůležitější. Skoro shodný počet odpovědí bylo u dvou odpovědí. Nejčastější odpověď byla, že Globální etický kodex cestovního ruchu poukazuje na ochranu životního prostředí. Druhá nejčastěji označovaná odpověď byla, že Globální etický kodex cestovního ruchu stanovuje chování účastníků cestovního ruchu v navštěvovaném území. 35
Pouze tři z dotazovaných označilo za nejdůležitější stanovení práv a povinností účastníků cestovního ruchu. Poslední, tedy volné odpovědi využili pouze dva dotazovaní. V první odpovědi zaznělo, že nejdůležitější u Globálního etického kodexu cestovního ruchu je stanovení toho, jak má vypadat určitý typ a druh cestovního ruchu. Tato odpověď je špatně, ale je pochopitelná, jelikož v otázce č. 2 jeden z respondentů špatně charakterizovat obsah Globálního etického kodexu. Druhá volná odpověď označila za nejdůležitější určení správného přístupu průvodců ke svým klientům, čeho by se měl vyvarovat, jaké by měl mít vzdělání apod.
Otázka č. 10 10)
Pokud jste v otázce č. 8. odpověděli ne, proč není užitečný podle Vás? 7%
a)
nikdo ho nedodržuje
37% b) cestovní ruch bude v budoucnu fungovat i bez něj
34%
c) každý ví, jak se má chovat d) jiná odpověď:_____________ 22%
Graf 10 Nedůležitost Globálního etického kodexu cestovního ruchu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 15 b) 9 c) 14 d) 3 36
Na tuto otázku odpovídalo celkem 41 respondentů a to ti, kteří v otázce č. 8 označili odpověď ne. Opět u této otázky jsou dva typy odpovědí s podobným počtem odpovědí. Nejvíce odpovědí, a to 15, bylo u důvodu, že nikdo Globální etický kodex nedodržuje, proto není důležitý. Jenom o jednoho respondenta méně odpovědělo, že každý ví, jak se má chovat a devět dotazovaných odpovědělo, že cestovní ruch bude fungovat i budoucnu bez Globálního etického kodexu cestovního ruchu. Tři z dotazovaných si zvolili svojí odpověď. První odpověď taková, že kdyby byl Globální etický kodex důležitý, slýchali bychom o něm častěji. Druhý respondent zdůvodnil nedůležitost Globálního etického kodexu tím, že existuje dost organizací, které se zabývají ochranou životního prostředí. A poslední volná o odpověď obsahovala zdůvodnění nedůležitosti kodexu, že jsou důležitější věci v cestovním ruchu, např. ochrana klientů cestovních kanceláří apod.
Otázka č. 11 11)
Vy sám/sama dodržuje Globální etický kodex cestovního ruchu? 24%
a) Ano b) Ne
76%
Graf 11 Dodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 76 b) 24 37
U této otázky jsem se rozmýšlela, zda ji zakomponuji do svého průzkumu. Jelikož je dotazník anonymní, předpokládala jsem, že dotazovaní nebudou mít problém vyplnit popravdě tento dotaz. Pár se jich u této otázky zarazilo a po mém zdůraznění, že je dotazník opravdu anonymní, neměli problém odpověď. Výsledky ukazují, že z mnou poptávaných 100 lidí 76 respondentů Globální etický kodex dodržují nebo si to alespoň o to snaží. Pouhých 24 uznalo, že kodex nedodržují a to i přes to, že vědí, čeho se Globální etický kodex cestovního ruchu týká.
Otázka č. 12 12)
Pokud jste u otázky č. 11 odpověděli ne, z jakého důvodu nedodržujete Globální etický kodex cestovního ruchu? 13%
a) když ho nedodržují ostatní, nemusím ani já 46%
b) nemyslím si, že je pro cestovní ruch důležitý c) jiná odpověď:_____________
42%
Graf 12 Důvod nedodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 11 b) 10 c) 3
38
Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří přiznali, že nedodržují Globální etický kodex cestovního ruchu. Důvod k nedodržování Globálního etického kodexu bylo pro 11 tázaných to, že tento kodex podle jejich názorů nedodržují ostatní. Deset respondentů ho nedodržují kvůli tomu, že podle nich není důležitý pro cestovní ruch. Tři poptávaní odpověděli vlastními slovy. Jeden uvedl, že neví, jak by měl Globální etický kodex, další, že když je na dovolené, nemá čas a chuť přemýšlet nad těmito věcmi. Poslední respondent odpověděl velice stroze a jednoduše a to, že neví.
Otázka č. 13 13)
Váš věk:
4% 15% 17%
36% 28%
Graf 13 Věk respondentů
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 15 b) 36 c) 28 39
a)
18 – 20
b)
21 – 30
c)
31 – 40
d)
41 – 50
e)
51 – 60
d) 17 e) 4 Během toho, co jsem dávala dotazník k vyplnění, jsem se snažila vybírat respondenty tak, aby nebyly výsledky pouze od jedné věkové kategorie. Domnívám se, že se mi podařilo rozptýlit dotazník mezi více věkových kategorií.
3.4.
Zhodnocení prvního dotazníku
Překvapila mě informovanost respondentů o Globálním etickém kodexu. Sice všichni nevěděli přesné znění tohoto kodexu, ale setkala jsem se pouze s pár špatnými odpověďmi. Je patrné, že ochrana životního prostředí, práva a povinnosti účastníků CR a vše co s tímto kodexem spojené není lidem lhostejné. Více se ke zhodnocení dotazníku vyjadřuji v závěru své seminární práce.
3.5.
Vyhodnocení dotazníků pro CK a CA
Otázka č. 1 1) Od kdy Vaše CK/CA dodržuje Globální etický kodex cestovního ruchu?
29%
29%
a)
2003
c) 2009 14% 29%
Graf 14 Rok počátku dodržování Globálního etického kodexu
40
b)
2007
d)
2011
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 2 b) 2 c) 1 d) 2 Otázka č. 1 byla doplňující, kdy měly CK a CA zapsat rok, kdy začali dodržovat Globální etický kodex cestovního ruchu.
Otázka č. 2 2)
Z jakého hlavního důvodu jste se rozhodli, že budete dodržovat Globální etický kodex cestovního ruchu?
29%
a) zajímá nás životní prostředí a dopad CR na něj
b)
43%
zajímáme se o rozvoj CR
c) prvotní jsou pro nás klienti a jejich spokojenost (dodržování EK k tomu přispívá) 29%
Graf 15 Důvod dodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 2 b) 2 c) 3
41
Největší počet odpovědí bylo u třetího typu otázky. Cestovní kanceláře a agentury uvedly, že hlavním důvodem, proč se rozhodly dodržovat Globální etický kodex cestovního ruchu, jsou klienti a jejich spokojenost. Jedna cestovní kancelář mi k této odpovědi ještě doplnila, že dodržování tohoto kodexu působí pozitivně na navštěvované destinace a na obyvatele těchto destinací, a to pak má kladný dopad i na cestovní ruch. Tedy větší poptávka od klientů po dovolených, což zvyšuje možnost prodejů zájezdů a možnost připravování různých akcí, jako například různé slevy apod. Stejný počet odpovědí bylo u první a druhé možnosti. Dvě organizace vybraly jako hlavní důvod zájem o životní prostředí a zbylé dvě zájem o rozvoj cestovního ruchu.
Otázka č. 3
3)
Pořádáte školení ohledně EK pro nové zaměstnance Vaší CK/CA?
29%
71%
Graf 16 Školení organizací
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 5 b) 2
42
a)
Ano
b)
Ne
U této odpovědi mi pouze mi jedna cestovní agentura a jedna cestovní kancelář odpověděla, že nepřipravují žádná školení na Globální etický kodex cestovního ruchu. Zbytek těchto organizací odpovědělo, že pořádají školení na toto téma. Z toho mi tři cestovní kanceláře napsaly, že informace o tomto kodexu zapojují do jejich základních školení, kde probírají chod jejich cestovní kanceláře apod. Jedna cestovní agentura a jedna cestovní kancelář pořádá krátké školení speciálně na Globální etický kodex cestovního ruchu, aby svým novým zaměstnancům poskytla dostatečné informace.
Otázka č. 4 4) Pokud jste v otázce č. 3 odpověděli ne, tak z jakého důvodu? 0%
a) poskytujeme informace, kde si o EK zjistit vše potřebné
b) 50%
není na školení čas
50%
c) jiná odpověď:_____________
Graf 17 Důvod k nepořádání školení
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 1 b) 1 c) 0
43
Na tuto otázku odpovídala jedna cestovní kancelář a jedna cestovní agentura. CK zvolila odpověď, že nepořádají školení na téma Globální etický kodex především z toho důvodu, že na internetu je informací dost a dávají svým zaměstnancům prostor a podklady k tomu, aby se o něm informovali sami. CA odůvodnila nepořádání školení tím, že na to není dostatek času. Ani jeden z respondentů nevyužil možnosti vlastní volné odpovědi. Otázka č. 5
5) Říkáte klientům, že existuje Globální etický kodex cestovního ruchu?
29%
a)
Ano
b)
Ne
71%
Graf 18 Informace pro klienty CK/CA
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 5 b) 2 Pět organizace poskytuje informace pro klienty o Globálním etickém kodexu. Tyto informace sdělují klientům během uzavírání smluv na dovolené. Jedna cestovní kancelář a jedna cestovní agentura se o kodexu vůbec nezmiňují. Jsou to ty stejné organizace, které v otázce č. 3 odpověděly, že nepřipravují pro své nové zaměstnance školení na téma Globální etický kodex cestovního ruchu. 44
Otázka č. 6 6) Pokud jste v otázce č. 5 odpověděli ano, jak klienti reagují? 20%
20% a)
zajímají se o něj
b) chtějí slyšet pouze základní informace
c)
nezajímá je to
60%
Graf 19 Reakce klientů
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 1 b) 3 c) 1 Nejvíce odpovědí bylo u druhého typu odpovědi. Klienti si rádi vyslechnou informace o Globálním etickém kodexu, avšak pouze základní. Především z toho důvodu, že přišli řešit svoji dovolenou, což zabere dost času a nechtějí se dlouho zdržovat informacemi, které se přímo netýkají jejich zájezdu. Jedné cestovní kanceláři se však stalo, že narazili na nadšence do ochrany přírody, který si rád nechal odvyprávět nejen základní informace, ale chtěl znát Globální etický kodex dopodrobna. Jedna cestovní agentura odpověděla, že se většinou setkává s negativními ohlasy, ale i přesto každému klientovi nabídne možnost, aby se o kodexu alespoň něco dozvěděl.
45
Otázka č. 7 7) Pokud jste v otázce č. 5 odpověděli ne, z jakého důvodu klientům o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu neříkáte? 14% a) stanovuje chování účastníků CR v navštěvovaném území 43% b) poukazuje na ochranu životního prostředí
c) stanovuje práva a povinnosti účastníků CR
43%
Graf 20 Důvod neposkytování informací klientům CK/CA
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 2 b) 0 c) 0 U této otázky jsou stejné odpovědi od obou organizací. Globální etický kodex je volně dostupný na internetu, proto nevidí důvod informovat klienty, kteří navštíví jejich pobočku. Obě organizace ale doplnily vedle zakroužkované odpovědi, že v případě zájmu klienta, by mu rádi a ochotně vysvětlily a podaly informace ohledně Globální etického kodexu, a čeho se týká.
46
Otázka č. 8 8) Myslíte si, že je Globální etický kodex cestovního ruchu užitečný pro CR? 0%
a) Ano b) Ne
100% Graf 21 Důležitost Globální etického kodexu pro cestovní ruch
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 7 b) 0 U této otázky je u všech cestovních kanceláří a agentur stejná odpověď a to kladná.
Otázka č. 9 9) Z jakého hlavního důvodu je Globální etický kodex cestovního ruchu důležitý pro CR podle Vaší CK/CA?
a) stanovuje chování účastníků CR v navštěvovaném území
29%
b) poukazuje na ochranu životního prostředí
43%
c) stanovuje práva a povinnosti účastníků CR 29%
Graf 22 Důvod důležitosti Globálního etického kodexu cestovního ruchu
47
Počet respondentů u jednotlivých odpovědí: a) 2 b) 2 c) 3 Všechny tyto odpovědi jsou správné. Celkem čtyři organizace mi vedle vybrané otázky napsalo, že by zakroužkovaly všechny tři typy odpovědí, jelikož se všechny týkají Globálního etického kodexu. Nejvíce organizací se rozhodlo, že hlavní důvod důležitosti Globálního etického kodexu pro cestovní ruch je stanovení práv a povinností účastníků cestovního ruchu. Stejný počet odpovědí, tedy po dvou, měla ochrana životního prostředí a stanovení účastníků cestovního ruchu v navštěvovaném území.
3.6.
Zhodnocení druhého dotazníku
Cestovní kanceláře a agentury, které mi dotazník vyplnily, byly dostatečně a správně informované o Globálním etickém kodexu a čeho se týká. Jediné, co mne trochu zarazilo, byla odpovědi u otázky č. 4, kde jedna cestovní agentura uvedla důvod, že nepořádají školení o kodexu pro nedostatek času. Domnívám se, že pracovníci cestovních kanceláří i agentur by měli být proškoleni a informováni o všem, co se týká cestovního ruchu. Přestože u velké většiny CK a CA pracují absolventi škol, které jsou zaměřeny na cestovní ruch, měli by být i tak neustále informováni o novinkách v tomto průmyslu. Více ke zhodnocení dotazníku obsahuje závěr mé bakalářské práce.
48
4. ZÁVĚR 4.1.
Teoretická část
V teoretické části mé bakalářské práce se zaměřuji na vysvětlení obsahu Globálního etického kodexu a s ním spojené pojmy, jako např. trvale udržitelný cestovní ruch. Charakterizuji zde také kraj Vysočina. Dále uvádím definici a činnost cestovních kanceláří a agentur.
4.2.
Praktická část
Praktická část obsahuje dva typy dotazníků. První je sestaven pro klienty cestovních kanceláří a agentur, druhý pro mnou vybrané cestovní kanceláře a agentury, které dodržují Globální etický kodex cestovního ruchu. Odpovědi dotazníků jsou zpracovány graficky.
4.3.
Zhodnocení dotazníků a bakalářské práce
Stanovený cíl, tedy zhodnocení míry a způsobu využívání Globálního etického kodexu cestovního ruchu u vybraných CA, CK a jejich klientů, jsem splnila. Z výzkumu vyplynulo, že informovanost o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu je vysoká. Původně jsem si myslela, že než nebude jednoduché najít 100 respondentů, kteří mi tento dotazník vyplní. Ovšem během mé praxe jsem byla v neustálém kontaktu s klienty cestovní kanceláře, kterým jsem mohla dát dotazník k vyplnění. Také mi pomohly cestovní kanceláře a agentury, kterým jsem dotazník pro klienty poslala. Určitě bych navrhla ale pár zlepšení, jak by se mohl více dostat Globální etický kodex do podvědomí lidí. Jak sami odpověděli respondenti u prvního dotazníku ve čtvrté otázce, využila bych reklamy v médiích a na internetu. Tento typ reklamy patří mezi nejvíce nákladné, ale vysoce efektivní. V dnešní době každý využívá internet, čte noviny či různé časopisy, poslouchá rádia, proto by podle mého názoru bylo toto řešení nejúspěšnější. Peníze na tento typ reklamy by se mohly získat od různých organizací na rozvoj cestovního ruchu apod. Málo finančně nákladné, ale také efektivní řešení by bylo pořádání přednášek pro veřejnost a poskytování informací během návštěvy cestovních kanceláří a agentur.
49
Dále bych zlepšila dostupnost informace, které cestovní kanceláře a agentury dodržují Globální etický kodex cestovního ruchu. Stačil by sestavit seznam, kde by byly cestovní kanceláře a agentury rozděleny podle krajů a dále podle měst. Tento seznam bych umístila na internetové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, kde se nachází informace o samotném kodexu. Podle mého názoru by mohlo být toto téma dále a hlouběji rozpracováno při výzkumu dopadů cestovního ruchu na navštěvovaná místa, např. jaká je míra poškození díky cestovnímu ruchu, jak lépe informovat účastníky cestovního ruchu o ochraně životního prostředí, o vlivech špatného chování apod. Zpracování bakalářské práce na toto téma bylo pro mne přínosem. O Globálním etickém kodexu jsem věděla již dříve, ale při vypracovávání hlavně praktické části jsem zjistila, že je ještě spousta možností, jak vylepšit informovanost lidí o negativních dopadech cestovního ruchu na navštěvované destinace.
50
5. SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ 5.1.
Internetové zdroje
[1] Udržitelný cestovní ruch. Terminologie [online] [cit. 2012-11-27] Dostupné z: http://ucr.uhk.cz/page.aspx?page_id=31&mode=1&letter=7 [2] Globální etický kodex cestovního ruchu. [online] [cit. 2013-04-19] Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/files/czech_code_of_ethics.pdf [3]
Automodul
[online]
[cit.
2013-04-21]
Dostupné
z:
http://automodul.idnes.cz/autobazary/vysocina [4]
Kraj
Vysočina.
[online]
[cit.
2013-04-21]
Dostupné
z:
http://www.kr-
vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [5]
Bussineinfo
[online]
[cit.
2013-04-21]
Dostupné
z:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-kraje-vysocina-2102.html [6] Bystřicko[online] [cit. 2013-04-21] Dostupné z: http://www.bystricko.cz/?clanek=40
5.2.
Knižní zdroje
(1) PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu, 2007, str. 69, ISBN 1866-074-07 (2) PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu, 2007, str. 70, ISBN 1866-074-07 (3) PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu, 2007, str. 103, ISBN 1866-074-07 (4) HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, 2003, ISBN 80-247-0202-9
5.3.
Seznam obrázků
Obrázek 1 Umístění kraje Vysočiny [3] ......................................................................... 24 Obrázek 2 Obrázek Kraj Vysočina [6] ........................................................................... 25
51
5.4.
Seznam grafů
Graf 1 Informace o Globálním etickém kodexu ............................................................. 27 Graf 2 Obsah Globálního etického kodexu cestovního ruchu ........................................ 28 Graf 3 Publikovanost Globálního etického kodexu ........................................................ 29 Graf 4 Zlepšení publikovanosti Globálního etického kodexu ........................................ 30 Graf 5 Dodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu................................ 31 Graf 6 Dopad cestovního ruchu na životní prostředí ...................................................... 32 Graf 7 Negativní dopady cestovního ruchu na prostředí ................................................ 33 Graf 8 Důležitost Globálního etického kodexu cestovního ruchu .................................. 34 Graf 9 Důvod důležitosti Globálního etického kodexu .................................................. 35 Graf 10 Nedůležitost Globálního etického kodexu cestovního ruchu ............................ 36 Graf 11 Dodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu.............................. 37 Graf 12 Důvod nedodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu ............... 38 Graf 13 Věk respondentů ................................................................................................ 39 Graf 14 Rok počátku dodržování Globálního etického kodexu ..................................... 40 Graf 15 Důvod dodržování Globálního etického kodexu cestovního ruchu................... 41 Graf 16 Školení organizací ............................................................................................. 42 Graf 17 Důvod k nepořádání školení .............................................................................. 43 Graf 18 Informace pro klienty CK/CA ........................................................................... 44 Graf 19 Reakce klientů ................................................................................................... 45 Graf 20 Důvod neposkytování informací klientům CK/CA ........................................... 46 Graf 22 Důležitost Globální etického kodexu pro cestovní ruch .................................... 47 Graf 21 Důvod důležitosti Globálního etického kodexu cestovního ruchu .................... 47
5.5.
Seznam příloh
Příloha 1 Dotazník pro klienty CK/CA........................................................................... 54 Příloha 2 Dotazník pro CK/CA ....................................................................................... 56
52
DOTAZNÍK PRO KLIENTY CK/CA Dobrý den, jmenuji se Markéta Vaňková a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník, jehož vyplňování by Vám nemělo zabrat více než deset minut času, využiji u své bakalářské práce na téma Globální etický kodex cestovního ruchu a jeho využití u vybraných CA, CK a jejich klientů. Při vyplňování dotazníků stačí označit Vámi zvolenou odpověď, či dopsat vlastní názor. Vyplnění dotazníku je anonymní. Děkuji za Vaše úsilí a čas strávený při vyplňování.
OTÁZKY: 1) Kde jste poprvé slyšeli o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu? - v CK/CA - na internetu/v médiích - od známých - ve škole 2) Čeho se Globální etický kodex cestovního ruchu podle Vás týká? - chování podnikatelů a návštěvníků k obyvatelům navštěvovaného území - jaký je poměr mezi příjezdovým a výjezdovým CR a co udělat pro zlepšení - jakým nejlepším způsobem vydělat na cestovní ruch - jiná odpověď:_____________ 3) Domníváte se, že je Globální etický kodex cestovního ruchu dostatečně publikován, aby o něm každý věděl? - Ano - Ne 4) Co by bylo nejefektivnější k tomu, aby se o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu dozvěděli další lidé? - reklamy v médiích a na internetu - Informace, které by klient získal v CK/CA - přednášky pro veřejnost - jiná odpověď:_____________ 5) Myslíte si, že se účastníci cestovního ruchu řídí Globálním etickým kodexu cestovního ruchu? - Ano - Ne 6) Domníváte se, že cestovní ruch má negativní dopad na prostředí, kam se cestuje? - Ano - Ne 53
7) Pokud jste v otázce č. 6 odpověděli ano, v čem je největší negativní dopad cestovního ruchu na prostředí? - fyzické poškození přírody - turistické znečištění (především odpadky) - záměrné poškozování přírodních hodnot (ničení památek, sběr vzácných živočišných či rostlinných druhů..) - akulturace obyvatel navštěvovaného území (= sociálních a kulturních změny) 8) Myslíte si, že je Globální etický kodex cestovního ruchu užitečný pro cestovní ruch? - Ano - Ne 9) Pokud jste v otázce č. 8 odpověděli ano, v čem je Globální etický kodex cestovního ruchu důležitý? - stanovuje chování účastníků cestovního ruchu v navštěvovaném území - poukazuje na ochranu životního prostředí - stanovuje práva a povinnosti účastníků cestovní ruch - jiná odpověď:_____________ 10) Pokud jste v otázce č. 8. odpověděli ne, proč není užitečný podle Vás? - nikdo ho nedodržuje - cestovní ruch bude v budoucnu fungovat i bez něj - každý ví, jak se má chovat - jiná odpověď:_____________ 11) Vy sám/sama dodržuje Globální etický kodex cestovního ruchu? - Ano - Ne 12) Pokud jste u otázky č. 11 odpověděli ne, z jakého důvodu nedodržujete Globální etický kodex cestovního ruchu? - když ho nedodržují ostatní, nemusím ani já - nemyslím si, že je pro cestovní ruch důležitý - jiná odpověď:_____________ 13) Váš věk: - 18 – 20 - 21 – 30 - 31 – 40 - 41 – 50 - 51 – 60 Příloha 1 Dotazník pro klienty CK/CA
54
DOTAZNÍK PRO CK A CA Dobrý den, jmenuji se Markéta Vaňková a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník, jehož vyplňování by Vám nemělo zabrat více než deset minut času, využiji u své bakalářské práce na téma Globální etický kodex cestovního ruchu a jeho využití u vybraných CA, CK a jejich klientů. Při vyplňování dotazníků stačí označit Vámi zvolenou odpověď, či dopsat vlastní názor. Vyplnění dotazníku je anonymní. Odpověď, kterou si vyberete či doplníte barevně, označte, prosím. Děkuji za Vaše úsilí a čas strávený při vyplňování.
1) Od kdy Vaše CK/CA dodržuje Globální etický kodex cestovního ruchu _______________(datum)
2) Z jakého hlavního důvodu jste se rozhodli, že budete dodržovat Globální etický kodex cestovního ruchu? - zajímá nás životní prostředí a dopad CR na něj - zajímáme se o rozvoj CR - prvotní jsou pro nás klienti a jejich spokojenost (dodržování EK k tomu přispívá) - jiná odpověď:_____________ 3) Pořádáte školení ohledně EK pro nové zaměstnance Vaší CK/CA? - ano - ne 4) Pokud jste v otázce č. 3 odpověděli ne, tak z jakého důvodu? - poskytujeme informace, kde si o EK zjistit vše potřebné - není na školení čas - jiná odpověď:_____________ 5) Říkáte klientům, že existuje Globální etický kodex cestovního ruchu? - ano - ne 6) Pokud jste v otázce č. 5 odpověděli ano, jak klienti reagují? - zajímají se o něj - chtějí slyšet pouze základní informace - nezajímá je to - jiná odpověď:_____________ 7) Pokud jste v otázce č. 5 odpověděli ne, z jakého důvodu klientům o Globálním etickém kodexu cestovního ruchu neříkáte? 55
-
na internetu je dost informací ohledně EK mají informace v našich prospektech a katalozích zbytečná ztráta času jiná odpověď:_____________
8) Z jakého hlavního důvodu je Globální etický kodex cestovního ruchu důležitý pro CR podle Vaší CK/CA? - stanovuje chování účastníků CR v navštěvovaném území - poukazuje na ochranu životního prostředí - stanovuje práva a povinnosti účastníků CR - jiná odpověď:_____________ 9) Myslíte si, že je Globální etický kodex cestovního ruchu užitečný pro CR? - ano - ne 10) Pokud jste v otázce č. 9 odpověděli ano, v čem je důležitý? - stanovuje chování účastníků CR v navštěvovaném území - poukazuje na ochranu životního prostředí - stanovuje práva a povinnosti účastníků CR - jiná odpověď:_____________ 11) Pokud jste v otázce č. 9 odpověděli ne, proč není Globální etický kodex cestovního ruchu užitečný podle Vás? - nikdo ho nedodržuje - CR bude v budoucnu fungovat i bez něj - každý ví, jak se má chovat - jiná odpověď:_____________ Příloha 2 Dotazník pro CK/CA
56
