VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P r o f i l n á v š t ě v n í k a z á m k u J a ro m ě ř i c e n a d Rokytnou bakalářská práce

Autor: Pavla Kučerová Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral Ph.D.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

PODĚKOVÁNÍ Děkuji mému vedoucímu práce, panu PhDr. Zdeňku Vybíralovi, Ph.D. za vedení práce, odborné, rady, připomínky a ochotu. Dále bych ráda poděkovala všem tázaným, co mi poskytli informace v podobě vyplněného dotazníku, vedení zámku a správě zámku za poskytnuté informace a podklady pro vypracování a dokončení práce.

ABSTRAKT KUČEROVÁ, Pavla: Profil návštěvníka zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Počet stran 68. Bakalářská práce se zaměřuje na státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Hlavní cílem práce je vystihnout preference, potřeby návštěvníků zámku a hodnocení zámku návštěvníky. Další částí je analýza výzkumu, který se zaměřuje na spokojenost návštěvníků, na jejich poznatky ohledně kvality služeb na zámku. Klíčová slova: Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, návštěvnost, swot analýza zámku, zámecká vinotéka, zámecká zahrada, město Jaroměřice nad Rokytnou

ABSTRACT KUČEROVÁ, Pavla: The profile of Castle Jaroměřice nad Rokytnou visitor. Bachelor's thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Tutor of work PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.d. Degree of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 68 pages. The bachelor thesis focuses on the State Chateau Jaroměřice nad Rokytnou. The main aim of the work is summed up in the preferences, the needs of visitors to the Castle and the evaluation of the Castle visitors. The next part is the analysis of the research, which focuses on the satisfaction of visitors to their knowledge regarding the quality of service at the Castle. Keywords: Chateau Jaroměřice nad Rokytnou, attendances, swot analysis of the Chateau, the Chateau wine, Chateau Garden, town of Jaroměřice nad Rokytnou

COPYRIGHT © 2012 Pavla Kučerová

OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................................................... 10 1.1 KLASIFIKACE POUŽITÝCH METOD .................................................................................... 10 2. TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 12 2.1 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ............................................................................................... 12 2.2 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................. 13 2.3 LOKALIZAČNÍ UMÍSTĚNÍ ZÁMKU JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU ...................................... 14 2.3.1 Základní charakteristika města Jaroměřice nad Rokytnou ..................................... 14 2.3.2 Přírodní lokalizační předpoklady města pro rozvoj cestovního ruchu .................... 14 2.3.3 Realizační předpoklady města pro rozvoj cestovního ruchu ................................... 15 2.3.3.1 Dopravní předpoklady ...................................................................................... 15 2.3.3.2 Materiálně technická základna ......................................................................... 15 a)

ubytovací služby................................................................................................... 15

b)

stravovací služby .................................................................................................. 16

2.4 LOKALIZAČNÍ UMÍSTĚNÍ MĚSTA JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU ....................................... 17 2.4.1 Kraj Vysočina .......................................................................................................... 17 2.5 MĚSTO JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU ............................................................................. 18 2.5.1. Historie města ........................................................................................................ 18 2.5.2 Další významné památky ve městě Jaroměřice nad Rokytnou ................................ 20 2.5.3 Ostatní kulturní atraktivity ...................................................................................... 20 2.6 ZÁMEK JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU............................................................................. 21 2.6.1 Historie Jaroměřického zámku ................................................................................ 21 2.6.2 Financování zámku ................................................................................................. 24 2.6.3 Rozpočet .................................................................................................................. 24 2.6.4 Organizace hlavní činnosti zámku .......................................................................... 25 2.6.4.1 Využití zámku ................................................................................................... 25 2.6.5 Propagace zámku .................................................................................................... 29 2.6.6 Kulturní akce konané na zámku .............................................................................. 29 2.6.6.1 Festival Petra Dvorského ................................................................................. 29 2.6.6.2 Hradozámecká noc 2011 .................................................................................. 30 2.6.6.3 Kulturní program rozšířených školních výletů................................................. 30 2.6.6.4 Kouzlo vánočního dárku .................................................................................. 31

2.6.6.5 Velikonoce na zámku 2012............................................................................... 31 2.6.7 Hlavní a doplňkové služby....................................................................................... 31 2.6.8 Další objekty patřící k zámku .................................................................................. 32 2.6.8.1 Zámecká zahrada .............................................................................................. 32 2.6.8.2 Zámecká vinotéka ............................................................................................ 33 2.6.8.3 Tréninková zámecká kavárna ........................................................................... 33 3 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 34 3.1 SBĚR SEKUNDÁRNÍCH DAT ............................................................................................... 34 3.1.1 Statistiky návštěvnosti zámku Jaroměřice nad Rokytnou ........................................ 34 3.2 SBĚR PRIMÁRNÍCH DAT .................................................................................................... 37 3.2.1 Marketingový výzkum .............................................................................................. 37 3.2.2 Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................ 37 3.3 SWOT ANALÝZA ............................................................................................................. 53 3.3.1 Vnitřní prostředí ...................................................................................................... 53 3.3.2 Vnější prostředí ....................................................................................................... 54 3.4 NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ZÁMKU ................................................................ 55 4. ZÁVĚR ................................................................................................................................ 59 5 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................ 60 6 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ....................................................................................... 64 7 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 66

1 ÚVOD Předmětem bakalářské práce je zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Práce se člení do pěti hlavních kapitol, dále do podkapitol. Začátek teoretické části práce je věnován definicím marketingových výzkumů. Dále se tato kapitola zabývá lokalizačním umístěním zámku. Zaměřuje se zejména na obecné informace o městě, kde se zámek nachází, analýzu přírodních lokalizačních předpokladů místa pro rozvoj cestovního ruchu, realizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu – dopravní předpoklady a materiálně technická základna. Další podkapitola představuje kraj Vysočina několika základními informacemi a cestovní ruch v kraji. Následující podkapitola se věnuje městu z hlediska historie a jeho dalších památek. Konec teoretické části práce představuje zámek – popis jeho hlavní činnosti, historie, financování, doplňkové služby, propagace a další objekty patřící k zámku. Praktickou část tvoří marketingový výzkum. Výzkum podává celkový obraz o návštěvnosti zámku, jeho doplňkových službách, charakterizuje návštěvníky a zámek jako významnou památku v regionu. Další kapitola obsahuje závěr, závěrečná kapitola seznam použitých zdrojů, tabulek a grafů.

1.1 Klasifikace použitých metod V práci jsou použity analytické metody – celková deskripce zámku a zařízení k němu náležejících, analýza služeb, které zámek poskytuje, propagace zámku, financování, syntéza a kompilace informací o historii zámku, o městě Jaroměřice nad Rokytnou. Výzkum se skládá z metod statistických – sběr, analýza, prezentace dat. Data se klasifikují jako primární a sekundární. Primární data byla získána metodou dotazníkového šetření. Dotazníky tvoří krátké otázky, neobsahují dvojsmysly a jsou sestaveny tak, aby jim rozuměl respondent v jakémkoliv věku (neobsahují cizí slova). Dotazník se skládá z 18 otázek. Z toho jsou 3 otázky otevřené, 4 polozavřené, 2 uzavřené dichotomické, 8 uzavřených polytomických a 1 škálová otázka. Výběr vzorku marketingového výzkumu na zmiňovaném zámku je reprezentativní a náhodný. Primární data se získala metodou přímou (přímé, zjevné dotazování respondentů) a nepřímou (dotazník). Sběr primárních dat je analyzován, vyhodnocen a prezentován pomocí grafů vytvořených podle výsledků ke každé otázce. 10

Jednotlivým grafům odpovídá sestavená analýza výsledků. Téměř každý grafu obsahuje srovnání se situací před třemi roky, které zpracovala ve své bakalářské práci Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu Ivana Macháčková pod vedením Mgr. Miroslav Marady. 1 Sekundární data aplikovaná v této práci tvoří statistiky návštěvnosti zámku v minulých letech a jejich porovnání. Data obsahují interní a externí informace. Interní informace zahrnují statistiky návštěvnosti získané od pracovníků Národního památkového ústavu v Telči. Externí informace tvoří ročenky a tiskové zprávy zmíněného ústavu.

2

Na konci práce je využito marketingové metody SWOT analýzy a jsou

navržena doporučení, která mohou zvýšit návštěvnost zámku. Práce je určena kromě osob zajímajících se o tuto tématiku také pracovníkům zámku, pracovníkům národního památkového ústavu, poskytovatelům jednotlivých služeb v dané lokalitě.

1

MACHÁČKOVÁ I., Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu. Jihlava

2009. 66 s. Bakalářská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Miroslav Marada 2

KOTÍKOVÁ, H., ZLÁMAL J., Základy marketingu. 1 vyd. – Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci

Ediční řada – skripta. 2006. 78 s. ISBN 80-244-1489-9

11

2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum znamená systematické určování, sbírání, analýza a vyhodnocování informací, odpovídající určité skutečnosti. Hlavním účelem marketingového výzkumu práce Profil návštěvníka zámku Jaroměřice nad Rokytnou je zhodnocení situace zámku Jaroměřice nad Rokytnou a analýza skutečností, které lze následně rozvíjet. Marketingový výzkum se zaměřuje na všechno, co může pomoci podporovat rozvoj potenciálu zámku. Jedná se o získávání určitých informací, jejichž nejdůležitějšími vlastnostmi jsou aktuálnost a pravdivost. U marketingového výzkumu obecně jde zejména o primární informace, sekundární informace, externí informace a kvalitativní a kvantitativní informace. Marketingový výzkum rozlišujeme kvalitativní nebo kvantitativní.3 Do kvalitativního marketingového výzkumu se v případě zmíněného objektu řadí důvod návštěvy zámku a názory na jeho služby. Kvantitativní výzkum se zaměřuje na počty návštěvníků, na návštěvníky celkově (výše vynaložených financí návštěvníků, místo jejich bydliště). Marketingový výzkum zpravidla probíhá externě (malé firmy – výzkumné organizace) nebo interně (vlastní pracovníci výzkumných oddělení). Výzkum se skládá z pěti částí: definování problému, analyzování situace, získávání konkrétních informací, interpretace informací a konečného řešení problému.4 Používá dvě metody šetření – vyčerpávající šetření a výběrové šetření. Výběrové šetření může být písemné dotazování, osobní dotazování a telefonické dotazování.5 Dotazování se definuje jako sběr prvotních informací. Může jít o zprostředkované dotazování (ankety, dotazníky) nebo přímé – rozhovor. Jako výhoda dotazníku se uvádí rychlost, dostupnost a možnost elektronického zpracování.

3

KOTLER, P., Moderní marketing, 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 1048. s. ISBN 978-80-247-

1545-2 4


1545-2 5


1545-2

12

Výběr reprezentativního vzorku (respondentů) se člení na náhodný a záměrný. Tvorba dotazníku spočívá ve složení otázek, které se stanovují jednoduchým jazykem a jsou zpravidla krátké. Otázky můžeme rozdělit na otevřené, uzavřené, dichotomické, trichotomické, polynomické a škálové.6

2.2 SWOT analýza SWOT analýza je analýza informací, do níž se zahrnuje vnitřní situace (W – slabé stránky, S – silné stránky a analýza vnější situace (O – příležitosti, T – hrozby). Slabé stránky zahrnují především omezení nebo nedostatky.

7

Silné stránky a slabé stránky

nemají stejnou důležitost mezi sebou i pro různé organizace.

8

Podnik ohrožuje externí

prostředí, jeho vývoj, nepříznivé situace. 9 Příležitosti tvoří další možnosti rozvoje. 10 Do vnitřní situace patří vytipování významných faktorů, jejich seřazení, zakomponování do dotazníků, ohodnocení, komentáře a prosazení faktorů z hlediska závažnosti. Vnější situací myslíme matice pro příležitosti (pravděpodobnost úspěchu, přitažlivost) a matice pro hrozby (pravděpodobnost výskytu, závaznost) 11

6

KOZÁK, V., STAŇKOVÁ, P. Marketing I. 4. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. ISBN 978-80-

7318-698-2 7


7318-698-2 8

HORÁKOVÁ, H., Strategický marketing 2. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2003. 204. s. ISBN 80-247-

0447-1 9


0447-1 10


0447-1 11


7318-698-2

13

2.3 Lokalizační umístění zámku Jaroměřice nad Rokytnou 2.3.1 Základní charakteristika města Jaroměřice nad Rokytnou Město Jaroměřice nad Rokytnou spadá pod kraj Vysočina a nachází se na jihozápadě Moravy. Toto historické město patří do turistického regionu a turistické oblasti Vysočina. Poloha města je

15

km

severně

od

Třebíče.

Území

města

se

rozděluje

na

6

částí:

Boňov, Ohrazenice, Popovice, Příložany, Ratibořice a Vacenovice. 12 Jedná se o územní samosprávní jednotku, která zajišťuje veřejnou správu, výkon státní správy v územním obvodu podle podmínek, jenž stanovuje zákon (zejména zákon o obcích). V čele města stojí zastupitelstvo.

13

Ve městě žije podle ČSÚ 4 272 obyvatel (ke dni 31. 12. 2010).

Město je součástí ekologického mikroregionu Rokytná-ekologický region, rozkládá se na ploše 51, 38 km2. 14 15 2.3.2 Přírodní lokalizační předpoklady města pro rozvoj cestovního ruchu Město se rozkládá na úpatí Českomoravské vrchoviny, v celku Jevišovská pahorkatina, na geomorfologickém podcelku Jaroměřická kotlina. Nadmořská se výška se pohybuje mezi 430 až 550 m n m. 16 Nejdůležitější část vodní sítě představuje říčka Rokytná, která tvoří pravostranný přítok Jihlavy. Další toky, které protékají již zmiňovaným územím, jsou: Rokytka, Štěpánovický potok, Vacenovický potok, Příložanský potok, Ostrý potok a Nedvědka. 17

12

Jaroměřice nad Rokytnou oficiální web města [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-17].

Dostupné z: < http://www.jaromericenr.cz> 13


Dostupné z: < http://www.jaromericenr.cz> 14

Český statistický úřad [online]. 2011, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z:

15


Dostupné z: 16

Jaroměřice nad Rokytnou povodňový plán města [online]. c2010-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18].

Dostupné z:

14

2.3.3 Realizační předpoklady města pro rozvoj cestovního ruchu 2.3.3.1 Dopravní předpoklady Městem prochází pozemní komunikace silnice II. třídy, silnice č. 152, 360 a 401, silnice III. třídy a místní cesty. Na okraji města se nachází železniční nádraží, kam vede spoj z Okříšek do Jaroměřic. Autobusové nádraží leží ve středu města. Autobus jezdí z Moravských Budějovic nebo Třebíče. Nevýhoda spočívá ve vzdálenosti vlakového nádraží od města. Do města se odsud návštěvník dostane pěšky nebo jiným dopravním prostředkem. Cesta je dlouhá cca 2 km.

18

Dopravní

dostupnost města se celkově jeví jako nedostatečná. Vlaky i autobusy jezdí s malou četností. 2.3.3.2 Materiálně technická základna a) ubytovací služby Materiálně technická základna ve městě má svojí důležitost zejména pro návštěvníky zámku, kteří se zdržují na několik dní a nenocují např. u příbuzných. Návštěvníci města se mohou ubytovat v penzionu, hotelu nebo na ubytovně. Město disponuje 1 hotelem (Opera), 1 penzionem (Vejtasová) a 1 turistickou ubytovnou (Swamab). 19 Penzion Vejtasová nabízí ubytování od 500 Kč na noc, připojení k internetu, restauraci – kavárnu, vinárnu, bar, prádelnu, možnost samostatného vaření, směnárnu a jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje. Penzion akceptuje platební karty a je zde možnost posezení na balkoně i na zahradě. 20

17

Jaroměřice nad Rokytnou povodňový plán města [online]. c2010-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18].

Dostupné z:< http://www.edpp.cz/jnr_hydrologicke-udaje/> 18

Turistika.cz [online]. c2007-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

19


Dostupné z: < http://www.jaromericenr.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=5750&id_ktg=16197&p1=18102 > 20


Dostupné z: < http://www.jaromericenr.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=5750&id_ktg=16197&p1=18102

15

Grand hotel spadá do klasifikace tříhvězdičkového hotelu, který nabízí 40 pokojů, možnosti restaurace, kavárny, vinárny a baru. Cena jednolůžkového pokoje je 690 Kč na noc a vícelůžkové pokoje slouží návštěvníkům pouze v sezóně. V ubytovně může host využít pět pokojů, pokoje jsou pouze dvoulůžkové, cena - 500 Kč na noc.

21

Ubytovna je určená

především pro turisty na jedno přespání. V okolí města se nachází pestrá škála dalších ubytovacích zařízení.

22

Cca 20 km od Jaroměřic nad Rokytnou je v letních měsících

k dispozici camp Rouchovany. Ubytování v Jaroměřicích nad Rokytnou nedostačuje většímu množství zákazníků nebo luxusní klientele. Ve městě by mělo vzniknout ubytovací zařízení s větším počtem pokojů a s větší škálou služeb např. fitness, bazén v hotelu, masáže, sauna, větší konferenční prostory, tematickou restauraci (čínskou, arabskou, italskou, indickou atd.). Turisté mají ve městě malé zázemí pro dlouhodobější pobyty a plánované výlety za památkami do okolí. Proto většina přijíždějících turistů pouze projíždí městem, nebo se zde zdrží maximálně na jeden den. b) stravovací služby Stravovací služby ve městě zastupují restaurace a pizzerie (restaurace Na palubě, restaurace Viola, restaurace Corrida, restaurace U Netoušků, Restaurace Sabina, restaurace a pizzerie Popelka). Do stravovacích zařízení lze zahrnout také hotel Opera a penzion Vejtasová zmíněné výše. Ubytovna Swamab nemá ve svých prostorách stravovací zařízení, ale má dispozici kuchyňku. 23

21

Grand hotel Opera [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

22

Swamab [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

23

Turistické informační centrum Jaroměřice nad Rokytnou. Jaroměřice nad Rokytnou, Jaroměřice nad

Rokytnou: Jaroměřice nad Rokytnou, turistické informační centrum [2011?]. 1 leták. Složený list

16

2.4 Lokalizační umístění města Jaroměřice nad Rokytnou 2.4.1 Kraj Vysočina Jaroměřice nad Rokytnou patří pod kraj Vysočina s krajským městem Jihlava.

24

V historii

kraj tvořil hranice mezi dvěma oblastmi, Čechami a Moravou. Tato pozice umožňuje dobré dopravní podmínky pro turisty a návštěvníky kraje. Je výhodná pro cestovní ruch z důvodu, že krajem projíždí nebo nocují zde návštěvníci a turisté, kteří se sem rádi vracejí kraj z kulturního hlediska blíže prozkoumat. Krajem prochází důležitá dopravní komunikace České republiky, dálnice D1. Tato komunikace je významným faktorem pro cestovní ruch, protože zlepšuje dostupnost kraje. Kraj se může pochlubit četnými hrady, zámky a muzei i jinými kulturními památkami. Tři památky jsou zapsány do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO - historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. 25 Vysočina může návštěvníkům nabídnout také přírodní krásy. Vysočinu tvoří dvě chráněné krajinné oblasti – Ždárské vrchy a Železné hory, národní přírodní rezervace – Mohelenská hadcová step a Velký Špičák a mnoho přírodních rezervací. 26 Kraj nabízí i pestré rekreační vyžití, k letní rekreaci je na Vysočině k dispozici velké množství kempů a rekreačních vodních ploch, v zimě ideální podmínky pro zimní sporty. Kraj disponuje několika kvalitně vybavenými lyžařskými středisky, což přispívá k jeho návštěvnosti. Hodně návštěvníků přiláká známý závod Zlatá lyže, který se koná každoročně v Novém městě na Moravě. Stále dynamičtěji se rozvíjející kongresová turistika a incentivní cestovní ruch si zde přijdou na své. Nejvyšším vrcholem je Javořice.

24

Kraj Vysočina [online]. c2011-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:
vysocina.cz/> 25

vysocina.cz/> 26

vysocina.cz/>

17

Kraj se rozkládá na 6 796 km2. Vysočinu obývá 512 582 obyvatel a patří do ní 5 okresů – Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč a Pelhřimov. 27 Z marketingového hlediska má kraj výbornou propagaci pro cestovní ruch. K rozvoji cestovního ruchu v kraji slouží turistický portál www.region-vysocina.cz/, kde najde turista přesně informace, které potřebuje. Kraj dlouhodobě spolupracuje s Českou centrálou cestovního ruchu Czech Turism a jejím portálem www.kudyznudy.cz. Konkrétně město Jaroměřice nad Rokytnou se zúčastnilo veletrhu GO a Regiontour, který se konal letos v Brně.

2.5 Město Jaroměřice nad Rokytnou 2.5.1. Historie města Podle pověsti, která se váže k městu, byly Jaroměřice nad Rokytnou založeny v roce 1131 jistým moravským princem. Pověst sepsal čtyřicátý starosta města Antonín Vorel, datum zaznamenání pověsti není známo. K pověsti patří ulovení jelena, který dodnes dominuje na znaku města. Les, ve kterém byl jelen uloven, nechal princ dle pověsti pokácet a postavil místo něho město. Název Jaroměřice je odvozen od ročního období, kdy se začalo město stavět, tedy od jara. Aby se obyvatelé cítili v bezpečí, zpočátku bylo kolem osady postaveno dřevěné opevnění, které se později změnilo na kamenné. Jaroměřice se dědily lénem. 28 V roce 1249 Jaroměřice získal jistý pan Hynek z Jaroměřic. V tomto roce se Jaroměřice rozšířily na tzv. tržní ves o cca 50 lánech. Zhruba o čtyři roky později byly kolem osady postaveny hradby a město zvětšeno o 72 lánů. Kolem tohoto roku získala osada právo mít 2 řeznické krámy, 2 krámy na prodávání chleba, 2 chmelnice a jeden mlýn. Od roku 1454 se objevuje označení město.

29

Za vlády Václava z Ludanic město se město

změnilo v přímý majetek.

27

vysocina.cz/> 28

HÖFER, F., Jaroměřice nad Rokytnou, 1. vyd. Třebíč: Fitbox, 2000.

18

Za svobodného pána Zikmunda z Tiefenbachu byl zaveden desátek faráři a učiteli luterského vyznání.

30

Od roku 1631 řádilo ve městě několik požárů. Během požárů shořelo 20 – 79

budov. Za dob třicetileté války bylo město často vyloupeno a přepadeno. Lidé se schovávali v hlubokých chodbách a sklepích, proto je město hustě podkopáno. 31 Po roce 1620 připadlo město katolickému rodu pánů z Questenberka, prvním majitelem byl Jaromír z Questenberka.

32

Jeho následovník Gerhard z Questenberka nechal postavit

vojenskou zásobárnu na ochranu města. Za Jana Adama Questenberka prožívalo město největší rozmach. Jan Adam založil nový rybník Žlíbek, vymohl u panovníka povolení výročních a jiných trhů. Tento majitel udělal z Jaroměřic střed svého panství. Za jeho vlastnictví žilo město kulturním a klidným životem. V roce 1775 dochází k bouřím selského lidu. 33 Dalším vlastníkem města byl Dominik Kounic-Rittberg, známý pod příjmením KounicQuestenberk. Jaroměřice spadaly pod znojemský kraj. Po tomto klidném období se město dostalo do daňově přetíženého období napoleonských válek. V zámku byla přechodně zřízena nemocnice pro vojáky. 34 V roce 1848 došlo ke zrušení roboty a správní reorganizaci kraje. V 19. století opět nastává rozvoj. Ve vlastnictví panství se vystřídalo mnoho dalších urozených osob. Jmenujme alespoň Karolinu ze Stahrenberků, Leopoldu Palffyovou, Rudolfa Kristiana říšského hraběte z Vrbna a Kauniců, Edwinu z Witelsbachů a Alfonse Vrbnu z Kaunic. 35

29


Rokytnou: Jaroměřice nad Rokytnou, turistické informační centrum [2011?]. 1 leták. Složený list 30








34


35


19

2.5.2 Další významné památky ve městě Jaroměřice nad Rokytnou Muzeum Otokara Březiny V Jaroměřicích nad Rokytnou pobýval a tvořil známý básník Otokar Březina

36

, na jehož

počest zde bylo zřízeno muzeum. Muzeum funguje v domě, kde básník žil a zemřel. V přízemí tohoto domu můžeme vidět studijní knihovnu. V bývalém Březinově domě najdeme samotnou expozici jeho děl i předmětů osobní povahy z jeho vlastnictví. 37

2.5.3 Ostatní kulturní atraktivity Sochy na mostě před řeku Rokytnou Jedná se o největší komplex soch ve městě. Na mostě se nachází sousoší sv. Jana Nepomuckého, kříž se sv. Magdalénou, sv. Jan Sankander a sousoší Piety. 38 39 40 Špitál s kaplí sv. Kateřiny Špitál byl založen před rokem 1382 a přestavěn do své barokní podoby 1671-72. Prameny uvádějí rok 1673 jako rok vysvěcení kaple.41 42 Kaple sv. Josefa Tato kaple byla postavena na místě, kde býval od roku 1631 starý hřbitov. Kapli vystavěl roku 1701 místní stavitel Jiří Gravani.

36

MENCLOVÁ, V., VANĚK V., Slovník českých spisovatelů, 2. rozšířené vyd. Libri, 2005. 832 s. ISBN

80-7277-179-5 37






40

Sláva barokní Čechie, Národní galerie v Praze, 2001. 92 s. 80-7035-254-X. Brožovaná

41


Rokytnou: Jaroměřice nad Rokytnou, turistické informační centrum [2011?]. 1 leták. Složený list

20

Nedávno byla provedena rekonstrukce, při které se odhalily původní malby, zobrazující anděle s nástroji umučení Krista. Při stavbě se změnil hlavní vchod, dřívější, orientován na západ byl zazděn. 43 44 Sloup nejsvětější trojice Sloup byl postaven v roce 1716. Roku 1898 ho opravili a původní sochy se nahradily kopiemi. Na podstavci můžeme vidět sochy sv. Karla Borromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána. Sousoší nejsvětější trojice stojí na trojici sloupů. 45 46

2.6 Zámek Jaroměřice nad Rokytnou 2.6.1 Historie Jaroměřického zámku Zámek byl postaven podle dostupných pramenů v 16. století jako tvrz. Panují dohady, zda tvrz nechali postavit Lichtenburkové nebo rod Meziříčských z Lomnice – tehdejší vlastníci města. Za Zikmunda z Tiefenbachu byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Kolem roku 1620 se stal majitelem zámku Gerhard z Questenberka, který sídlo získal jako konfiskát.

47 48

Nejvýznamnější vlastník zámku byl Jan Adam z Questenberka. Narodil se roku 1678 v rakouském Rappoltenkirchen. Pocházel ze starobylého rodu v Sasku-Anhaltsku. V roce 1686 se stal sirotkem. V této době bylo malému Janu Adamovi pouhých 8 let, takže rozhodování o panství převzal jeho poručík Leopold hrabě z Lamberka. Hrabě vystudoval práva na Karlově Univerzitě v Praze.

42


43


44






47

ZEJDA, R., Jaroměřice nad Rokytnou Kulturní 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2006. 245 s. ISBN 80-7268-374-8

21

Později se stal císařským úředníkem, patřil k osvícenské šlechtě v Českých zemích. Po studiích hodně cestoval, navštívil významná města této doby – Londýn, Paříž, Haag, Vídeň, kde poznával kultury těchto dvorů. Zaujal ho zejména zámek Versailles, podle kterého nechal zrekonstruovat zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou. Na cizích dvorech, zejména na dvoře Ludvíka XIV. poznával dvorské slavnosti a kulturní život. Tyto velkolepé dvorské slavnosti ho nadchly, proto když se ujal panství na zámku v Jaroměřicích, začal na zámku rozvíjet kulturní život. Do roku 1723 pobýval na císařském dvoře ve Vídni, kde se sblížil s habsburským panovníkem císařem Leopoldem I., ten ho jmenoval tajným radou. Ve věku 21 let v roce 1699, kdy dosáhl dospělosti, se ujal svého panství. Po roce 1706 se jeho zájem obrátil k Jaroměřicím, v této době se rozhodl, že v tomto klidném městě vybuduje svoje sídlo. Barokní komplex z renesančního zámku přetvářel od tohoto roku do své smrti roku 1752. 49 50 Do nynější podoby, tedy stylu baroka, nechal zámek přestavět v letech 1701 – 1737. Přestavbu vedl rakouský architekt Jakub Prandtauer. 51 Přestavba zámku byla zahájena roku 1710. Od roku 1717 začala přestavba věže a kostela. Místnosti zámku hrabě nechal vyzdobit štukatéry – ornamenty na stropech a stěnách. Několik mistrů a řemeslníků se vystřídalo na práci na zámku a kostele. 52 K výzdobě pokoje hraběte byli pozváni galanterní intarzista a umělecký sochař až z Vídně. Kamna zhotovili místními kamnáři, mramorové krby kameníci, stejně tak jako fontány a kašny. Velký sál nechal hrabě vyzdobit podle vzoru říšské kanceláře ve Vídni podle návrhů Josefa Emanuela Fischera. V zámku působili za Jana Adama z Questenberka dva malíři – Bárta Lambert a Jan Šetínský. Lambert měl trvalé sídlo v zámku, kde po boku stálého malíře Müllera restauroval obrazy.

48

KNOZ T., Pobělohorské konfiskace, 1. vyd. Matice moravská 2006. 996 s. ISBN 80-210-4130-7

49

ZEJDA R., Jaroměřice nad Rokytnou kulturní II., 1. vyd. Třebíč: Akcent 2007. 242 s. ISBN 80-7268-374-8

50

CERMAN I., Šlechtická kultura v 18. století, 1. Vyd. NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2012. 762 s.

ISBN 978-80-7422-122-4 51


52


22

Na přestavbě zámku pracovalo mnoho výborných umělců a řemeslníků. Hrabě si nechal pozvat nejlepší sochaře, štukatéry, malíře fresek, obrazů, kovotepce.

53

Zámek patří

k nejkrásnějším zámeckým komplexům 1. poloviny 18. století ve střední Evropě. Za doby Jana Adama z Questenberka vzkvétal kulturní život na zámku i ve městě. Tento majitel nechal do zámku přemístit rodovou knihovnu z Vídně a nechal zřídit v zámku divadlo. Vzhledem k lásce hraběte k hudbě zval do zámku věhlasné hudebníky této doby.

54

Nejznámější byl bezesporu skladatel a zpěvák František Václav Míča, jehož dílem je opera O původu Jaroměřic. Předmětem opery je pověst o založení města. Opera poprvé zazněla v roce 1730 v zámeckém divadle. Byla uvedena ve dvou jazycích, jako první opera v této době zazněla v českém jazyce a také italsky. Míča se považuje za otce české symfonie. Zámek je silně spjat s hudební tradicí. V době, kdy zámek vlastnil Jan Adam z Questenberka se stal kulturním střediskem okolí.

55

Za vlády tohoto hraběte zámek navštěvovali věhlasní hosté např. pruský vyslanec u vídeňského dvora baron Katter. 56 57 Za Karoliny Leopoldiny Jany Starhemberkové byla ztracena vzácná sbírka knih, prodáno pár soch ze zahrady a části pokojů. Divadlo bylo zničeno, některé části zámku přestavěny. Zmizelo několik obrazů, z nichž některé nenávratně. 58 59 60 Zámek tvoří tvar písmene H. V objektu najdeme mnoho vzácných expozicí, které připomínají lásku hraběte z Questenberka k umění. Můžeme zde vidět mnoho kolekcí hudebních nástrojů a obrazů. 61

53


54


55

Oficiální stránky zámku Jaroměřice nad Rokytnou [online]. c2012, poslední revize 2012-03-19

[cit. 2012-03-18]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/historie/ > 56


57


58


59


60


23

2.6.2 Financování zámku Zámek vlastní Česká republika, kterou zastupuje Národní památkový ústav. Národní památkový ústav je příspěvková organizace zřízená ministerstvem kultury. Do roku 2008 spadal zámek pod pobočku Národního památkového ústavu v Brně, od zmíněného roku spadá pod pobočku v Telči. Náklady na provoz památkového objektu hradí z části přímo NPÚ, z části památkový objekt z vlastních výnosů. 62

2.6.3 Rozpočet Rozpočet zámku tvoří příjmy a výdaje. Část příjmů zámek získává ze své hlavní činnosti (prohlídkové trasy) a doplňkových služeb (svatby, koncerty, firemní akce, rauty, hostiny…). Do příjmů se zahrnuje stanovený příspěvek na provoz, který se stanovuje v souvislosti s předpokládanými vlastními příjmy zámku a náklady, které zabezpečují provoz zámku (spotřeby energií, spotřeba materiálů, stavební opravy a údržba, mzdové náklady zaměstnanců, odvody na zdravotní a sociální zabezpečení, odpisy majetku). 63 V roce 2011 činil příspěvek státu 43% celkových výdajů. Zbylá část výdajů (57%) byla uhrazena z příjmů zámku. 64 Výdaje každého období závisí např. na předpokládaném počtu návštěvníků a plánované rekonstrukci a modernizaci zámku atd. Náklady zámku jsou fixní (elektřina) a variabilní (náklady na rekonstrukce). Příspěvek státu se v současné době každý rok mění.

61

TROJAN, J., Dějiny opery, Paseka 2001. 482 s. ISBN 80-7185-348-8

62

JIRKOVÁ, Marie., Údaje o SZ Jaroměřice nad Rokytnou [online]. 7. 9. 2011 15:42; [cit. 2012-03-19]. Osobní

komunikace. 63

JIRKOVÁ, Marie., Údaje o SZ Jaroměřice nad Rokytnou [online]. 28. 2. 2012 14:42; [cit. 2012-03-19].

Osobní komunikace. 64


Osobní komunikace.

24

2.6.4 Organizace hlavní činnosti zámku 2.6.4.1 Využití zámku a) prohlídkové trasy Hlavní činností zámku je prodej prohlídkových tras. V zámku se pro tento účel zřídily trasy A, B, C. Trasa A a C mají maximální počet 40 osob na prohlídku, trasa B 25 osob. 65 Trasa A obsahuje sál předků, tři hudební salónky, modrý salón s obrazárnou, pracovnu hraběnky, zlatý přijímací salón, jídelnu, pracovnu hraběte, taneční sál, čínský kabinet, ložnici hraběte, v přízemí sala terrenu s římskými lázněmi. Místnosti jsou laděny ve stylu baroka. Prohlídka trasy trvá 45 minut s výkladem průvodce. 66 Trasu B tvoří přijímací salón, jídelna, denní dětský pokoj, pánský salón, dámský salónek, zámecká obrazárna s portréty. Trasa trvá 25 minut s výkladem průvodce. Místnosti mají hostinský styl. 67 Trasa C se věnuje výhradně chrámu sv. Markéty, který patří k zámku. Chrám byl vystavěn v barokním stylu. Prohlídka trvá 30 minut s výkladem průvodce. 68 Pro srovnání v roce 1998 byly otevřeny pouze dvě prohlídkové trasy – A, B.

69

Z nichž byla

trasa B podle zdrojů uváděna jako nově otevřená trasa.

65

Oficiální stránky zámku Jaroměřice nad Rokytnou, [online]. c2011, poslední revize 2012-03-19 [cit. 2012-03-

19]. Dostupné z 66


19]. Dostupné z < http://www.zamek-jaromerice.cz/trasa-a/> 67


19]. Dostupné z < http://www.zamek-jaromerice.cz/trasa-b/> 68


19]. Dostupné z < http://www.zamek-jaromerice.cz/trasa-c/> 69

POHANKOVÁ J., Kulturní tradice Jaroměřicka v cestovním ruchu. Tábor 2000. 67 s. Bakalářská práce na

Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vedoucí bakalářské práce Zdeněk Vybíral

25

b) otevírací doba Tabulka č. 1 – provozní doba zámku 70

Trasa – A, B, C

Provozní doba

duben, říjen

9:00 – 16:00

květen, červen, září

9:00 – 17:00

červenec, srpen

9:00 – 18:00

V měsících duben a říjen otevírá zámek pouze v soboty, neděle a státní svátky. V úterý – pátek v těchto měsících se návštěvníci musí předem objednat, musí být ve skupině minimálně 25 osob. 71 V pondělí a následující den po státním svátku má zámek zavřeno, pokud po státním svátku nenásleduje víkend. 72 Poslední prohlídka je možná hodinu před zavírací dobou. 73 Provozní doba se sestavuje podle sezónnosti, z tabulky lze vyčíst, že v dubnu a říjnu je provozní doba nejkratší, v dalších měsících se zvětšuje o hodinu, v hlavní sezóně o dvě. 74

70


19]. Dostupné z < http://www.zamek-jaromerice.cz/provozni-doba/> 71








19]. Dostupné z < http://www.zamek-jaromerice.cz/provozni-doba/>

26

c) Vstupné Tabulka č. 2 – vstupné na trase A na zámku Jaroměrice nad Rokytnou 75

Trasa A plné snížené (senioři 65 let) snížené II. (děti, studenti, učni, invalidé) rodinné

90 Kč 65 Kč 60 Kč 260 Kč

Tabulka č. 3 – vstupné na trase B na zámku Jaroměřice nad Rokytnou 76

Trasa B plné snížené I. (senioři 65 let) snížené II. (děti, studenti, učni, invalidé) rodinné

70 Kč 55 Kč 50 Kč 200 Kč

Tabulka č. 4 – Vstupné na trase C na zámku Jaroměřice nad Rokytnou 77

Trasa C plné snížené I. (senioři 65 let) snížené II. (děti, studenti, učni, invalidé) rodinné

70 Kč 55 Kč 50 Kč 200 Kč

Zámek nabízí společnou vstupenku pro trasy A + B za zvýhodněnou cenu – plné vstupné stojí 130 Kč, snížené vstupné I. 95 Kč, snížené vstupné II. 90 Kč a rodinné 380 Kč.

78

Za

fotografování bez použití blesku si návštěvník zámku připlatí 110 Kč. 79

75


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/vstupne/> 76








20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/vstupne/>

27

Děti do 6 let např. s mateřskými školami nebo s jinými organizovanými skupinami zaplatí za vstup 30 Kč.

80

Dále zámek uvádí na svých oficiálních stránkách např. ceny za svatební

prohlídky, obřady nebo jiné služby, které poskytuje – cizojazyčný výklad, prohlídka mimo provozní dobu, prohlídka mimo sezónu.

81

Cena vstupného se stanovuje metodou založenou

na nákladech a přirážce, podle těchto aspektů se také formuje (např. cena elektřiny, vody). Skládá se z fixních nákladů, variabilních (např. množství a rozsah oprav a rekonstrukcí v daném roce) a přirážky neboli marže. Metody stanovení cen podle konkurence a založené na návratnosti investic se pro zámek nehodí, protože u konkurence bere návštěvník v potaz jiné aspekty, např. vzdálenosti, popř. zda zámek už nenavštívil v minulosti, specifika zámku, která ho zajímají (např. pověsti se vážící k zámku, život historických osobností). Tvorba ceny závisí také na jiných aspektech. Např. se může projevit okolnost, že se jedná o zbytnou službu, kterou návštěvník bezpodmínečně k životu nepotřebuje. Do tvorby ceny se může také promítnout celkový stav ekonomiky v zemi. Tabulka č. 5 - vstupné na zámku v roce 1998/1999 82

Trasa A důchodci, studenti Trasa B důchodci studenti

40 Kč 20 Kč 20 Kč 10 Kč

Z tabulky lze vyčíst, že ceny před několika lety byly nižší. Za povšimnutí stojí rovněž fakt, že ceny nebyly rozděleny do několika slevových skupin, jak je tomu dnes. Změnila se i skutečnost, že ceny byly ve slevovém pásmu sníženy o celou polovinu, dnes cena po slevě tvoří 78% plného vstupného.

80





POHANKOVÁ J., Kulturní tradice Jaroměřicka v cestovním ruchu. Tábor 2000. 67 s. Bakalářská práce na

Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vedoucí bakalářské práce Zdeněk Vybíral

28

2.6.5 Propagace zámku Zámek využívá k propagaci pestrou škálu komunikačních prostředků. Je zviditelňován na několika webech, z nichž většina propaguje také ostatní hrady a zámky České republiky. Mezi tyto weby patří Czechtourism – Česká centrála cestovního ruchu. Na Czechtourism je navázán web Kudyznudy, který podporuje jednotlivé regiony a ČR jako celkovou destinaci cestovního ruchu. Zámek je zmiňován i na www stránkách kraje Vysočina, kde má kraj sekci, věnovanou kulturním památkám na Vysočině. Město Jaroměřice nad Rokytnou má svoje turistické informační centrum, kde zámek propaguje pomocí brožur a letáků. Zámek se čas od času objevuje také v tisku (Jihlavské listy, Třebíčský deník, Lidové noviny). Propagačně a informačně musíme přikládat důležitost také oficiálním www stránkám zámku. Web je přehledné, dobře graficky zpracované. Obsahuje důležité informace o zámku (výše vstupného, popis prohlídkových tras), důležitých akcích, které se pořádají na zámku a zařízeních, které k zámku patří. Stránky by mohly být dopněny o některé další informace (archiv kulturních akcí). Město i zámek se nejvíce zviditelňuje pomocí konání různých kulturních událostí.

2.6.6 Kulturní akce konané na zámku 2.6.6.1 Festival Petra Dvorského Mezi jednu z nejdůležitějších akcí, které zámek pořádá ve spolupráci s krajem Vysočina a městem Jaroměřice nad Rokytnou, patří mezinárodní festival Petra Dvorského. Festival přiláká na zámek každý rok mnoho státních příslušníků jiných zemí, zejména sousedního Rakouska. Festival trvá několik dní, zaměřuje se na operní hudbu a osobnost Petra Dvorského. V roce 2011 navštívilo festival několik známých osobností české pop music. 83

83


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/festival-petra-dvorskeho/>

29

2.6.6.2 Hradozámecká noc 2011 Hradozámeckou noc představily poprvé Národní památkové ústavy v roce 2010. Do projektu se zapojilo několik hradů a zámku České republiky. Vždy je vybrán hrad nebo zámek, kde se koná hlavní program. V roce 2010 se projektu účastnilo cca 40 těchto památkových objektů České republiky. V roce 2011 se počet zapojených památkových objektů zvýšil. Program je na zámcích a hradech různorodý, jedná se zejména o divadelní představení, noční prohlídky, noční vystoupení. Hradozámecké noci patří víkend na začátku září. V roce 2011 tato akce probíhala v jaroměřickém zámku v noci z 3. září na 4. září. 84 85 Hlavní program byl slavnostně zahájen v 19:00 hodin. Program byl rozdělen do chrámu sv. Markéty, kde si návštěvníci mohli poslechnout kapelu Hradišťan. Na nádvoří probíhalo zahájení a koncerty vokálního kvarteta, nebo sólových zpěváků na kytary. Mezi další složky programu patřila módní přehlídka, vernisáž výstavy fotografií, komentované prohlídky nebo osvětlená noční zahrada. Plné vstupné činilo 190 Kč a snížené 100 Kč. 86 2.6.6.3 Kulturní program rozšířených školních výletů Akce je určena pro děti školního věku. Děti shlédly výstavu:,,Výchova šlechticů na Moravě“, na kterou se v roce 2011 zaměřila trasa B. Dále zámek dětem nabídl pracovní listy s omalovánkami týkající se zámku, prohlídku zahrady a kejklířské představení. 87

84

JIRKOVÁ, Marie., Barokní perla Vysočiny bude hlavní hvězdou Hradozámecké noci, [online]. 28. 2. 2012

13:22; [cit. 2012-03-20]. Tisková zpráva NPÚ. 85

Hradozámecká noc, [online]. c2012, poslední revize 2011-09-05 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: <

http://www.hradozameckanoc.cz/program/> 86

JIRKOVÁ, Marie. Barokní perla Vysočiny bude hlavní hvězdou Hradozámecké noci, [online]. 28. 2. 2012

13:22; [cit. 2012-03-20]. Tisková zpráva NPÚ. 87

Národní památkový ústav, [online]. c. 2003-2012, poslední revize 2011-10-14 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

30

2.6.6.4 Kouzlo vánočního dárku Na zámku se ve dnech 10. – 11. 12. 2011 konala vánoční výstava Kouzlo vánočního dárku. Návštěvníci si mohli zakoupit originální dárky, součástí výstavy byl řemeslnický jarmark. 88 2.6.6.5 Velikonoce na zámku 2012 Na velikonoce 2012 připravilo vedení zámku akci Jarní těšení. Tato událost se uskutečnila ve dnech 8. – 9. 4. 2012. Trasa A byla rozšířena o velikonoční výstavu. Oba dny konání akce nabídly bohatý doprovodný program – malování vajíček, prodej velikonočních perníčků, velikonoční pohádka, vystoupení folklórního souboru. 89

2.6.7 Hlavní a doplňkové služby Hlavní službou, kterou zámek poskytuje, je výklad průvodce. Výklad se poskytuje ve skupinové prohlídce, která je organizována pracovníky zámku. Zámek na tuto práci zpravidla nabírá brigádníky, kteří jsou studenty cestovního ruchu. Prohlídky se rozvrhují časově podle počtu návštěvníků. Na tabuli si návštěvníci přečtou, kterou trasu si v nejbližší době mohou prohlédnout. Pracovníci na pokladně prodávají vstupenky a podávají informace konkrétního a všeobecného charakteru týkající se zámku a zařízení k němu patřících. Tito lidé zajišťují i prodej suvenýrů, informačních brožur a jiných publikací o zámku. Zámek poskytuje možnost organizace svatebních obřadů. Mohou se konat na trase A v přízemí zámku nebo v zámecké zahradě. Pro svatební hostiny bývá upravena zámecká vinotéka.

88

Zpravodajský server Lidových novin, [online], c. 2012, poslední revize 2011-11-30 [cit. 2012-03-20].

Dostupné z: 89


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/kulturni-akce/velikonoce-na-zamku-2012-8_9cs.html>

31

Podmínky uspořádání svatby a ceny služeb s ní související jsou podrobně popsány na webu zámku.

90

Zámek nabízí příležitost pořádání firemních akcí, rautů, recepcí, reprezentačních

akcí, společenských akcí a zahradních slavností. 91 V objektu jsou k dispozici toalety zdarma a skříňky, kde si návštěvníci mohou odložit za zálohu 10 Kč. Parkoviště pro hosty se nachází naproti zámku.

2.6.8 Další objekty patřící k zámku 2.6.8.1 Zámecká zahrada Doba vzniku zahrady se datuje do 16. století, kdy zámek vlastnili páni z Lomnice. V rozmezí let 1709-1737 se postupně projektovala a realizovala zahrada reprezentačního barokního rázu. V projektu se počítalo i s prostorem pro Zahradní divadlo. Zahrada se postupem času více přibližovala zamýšlenému plánu. V průběhu let se postavilo dvojité schodiště vedoucí do zahrady, tři zahradní fontány, vysadily stromy a různé rostliny a tesaly lavice z eggenburgského pískovce, které zámeckou zahradu zdobí dodnes. Krajinný ráz zahrady postupně dosáhl dnešní podoby. Nyní zahrada obsahuje 20 soch antických bohů. Autorství soch se připisuje Kašparu Oberovi. Dnes můžeme na zahradě vidět sochy Apollóna, Deméter, Dia, Flóry, Klytie, Krona, Marta a Pallas Athény. Pravý břeh Rokytné patřil trojúhelníkové vyvýšenině, kde zůstalo místo pro hraní divadla a koncerty. Část zahrady je ve stylu anglického parku a část ve francouzském geometrickém stylu. Zahradou protéká říčka Rokytná. Velkou příležitostí zahrady do budoucna je plánovaná výstavba dvou gondol pro projížďky na kanálech. Zahrada má také velký význam z historického hlediska. Na tomto místě zazněla první česká opera O původu Jaroměřic a probíhal také pestrý hudební život majitelů zámku. 92

90


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/zamecke-svatebni-obrady/> 91


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/firemni-akce-rauty-a-hostiny/>

32

2.6.8.2 Zámecká vinotéka Vinotéka se nachází přímo na zámecké zahradě, je umístěna na strategickém místě. Prostory tvoří speciálně upravené renesanční sklepení. Objekt nabízí pestrou škálu moravských vín a posezení pro 50 až 60 osob. Kromě sortimentu vín poskytuje i drobné občerstvení. V letních a jarních měsících mohou návštěvníci využít zahrádky umístěné před vinotékou s kapacitou cca 40 osob. Mnoho let se zde pořádají degustace. Průběh a počet vzorků vín záleží na objednávajících. Většinou se degustuje kolem 10 druhů vín. Odborný výklad trvá 1 – 2 hodiny. Individuální podmínky se dojednávají v okamžiku objednávky. Vinotéka je v provozu od dubna do října. 93 2.6.8.3 Tréninková zámecká kavárna Na nádvoří zámku je od 15. června 2011 otevřena cukrárna a kavárna se zahrádkou. Kavárna má otevírací dobu přizpůsobenu zámku – od dubna do září, dubnu od 10:00 do 16:00, od května do září o hodinu déle. Kavárna byla postavena v rámci projektu Rozvoj pracovních terapií Denního centra Barevný svět. Jejím provozovatelem je nezisková organizace Barevný svět se sídlem v Třebíči. Obsluhu kavárny tvoří lidé s handicapem. Návštěvník má pěkný výhled ze zahrádky cukrárny na zámek. V nabídce se objevuje široká škála zmrzlinových pohárů, pět druhů zákusků, 7 druhů kávy i kopečkové zmrzliny za přijatelné ceny. Zákusky jsou vyráběné podomácku v Dalešické cukrárně. Kavárna je nekuřácká. Na příští rok se chystají inovace, např. otevření další místnosti s čítárnou, proto se rozšiřuje personální obsazení. 94 95

92


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/zamecke-zahrady/> 93


20]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/zamecka-vinoteka/> 94

Barevný svět, [online]. Tréninková kavárna Splněný sen, Denní centrum barevný svět: Třebíč [2012?].

Elektronický leták. 2 strany

33

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Sběr sekundárních dat Za účelem znázornění návštěvnosti zámku Jaroměřice nad Rokytnou v posledních letech a zvlášť v roce 2011 byla použita sekundární data. Data poskytl Národní památkový ústav v Telči. Návštěvnost znárodňují tabulky a grafy. Tabulky ukazují počet návštěvníků v letech 2008 – 2011, návštěvnost v roce 2011 rozloženou do měsíců a návštěvnosti zámku podle tras. Ke každé tabulce patří graf, který ilustruje situaci znárodněnou v tabulce.

3.1.1 Statistiky návštěvnosti zámku Jaroměřice nad Rokytnou Tabulka č. 6 - návštěvnost zámku v jednotlivých letech 96

Návštěvnost zámku v jednotlivých letech rok 2008 2009 2010 2011 počet návštěvníků 30 398 36 642 33 875 32 968 meziroční růst/pokles 20,54% -7,56% -2,68% celkový růst 8,46% celkový pokles 2, 74% Graf č. 1 – počet návštěvníků 2008-2011 97 40 000 30 000

36 642 30 398

33 875

32 968

20 000 10 000 0 2008

95

2009

2010

2011

Třebíčský deník, [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

96


komunikace. 97


34

Graf č. 1 znázorňuje vývoj návštěvnosti zámku v posledních čtyřech letech. Návštěvnost je počítána od dubna do října. V roce 2008 byla nejmenší návštěvnost za celé čtyři roky. V roce 2009 se návštěvnost prudce zvýšila. V roce 2010 došlo k mírnému poklesu a snižování návštěvnosti mírně pokračuje i v roce 2011. Oproti roku 2008 se návštěvnost v roce 2011 zvedla o 2 570 osob. Graf č. 2 – návštěvnosti v roce 2011 98 10 000 8 635

8 000

7 321

6 000

5 578 4 401

4 000 2 000

2 502

2 914 1 617

0 duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

Graf č. 2 popisuje návštěvnost v roce 2011 v jednotlivých měsících. Z grafu je patrné, že největší návštěvnost spadá do hlavní sezóny – července (8 635 osob, 26%), následovaného srpnem (7 321 osob, 22%). K vysoké návštěvnosti v těchto měsících přispívá doba prázdnin a dovolených. Nejnižší návštěvnost je pochopitelně v říjnu (1 617 osob, 5%), kdy může být často ovlivňována chladným počasím. Druhou nejmenší návštěvnost vykazuje duben (2 502 osob, 8%). Návštěvnost v měsících květnu a červnu postupně roste – květen (2 914 osob, 9%), červen (5 578 osob, 17%). Naopak návštěvnost v měsíci září postupně klesá (4 401 osob, 13%).

98


komunikace.

35

Graf č. 3 - návštěvnost vnost v roce 2011 99 25 000 20 000 15 000 10 000

23 742

5 000

5 909

3 001

0 trasa A

trasa B

trasa C

Graf č. 3 představuje návštěvnost ěvnost v roce 2011 podle jednotlivých tras. Nejvíce navštěvovaná navšt je trasa A, kterou za rok 2011 navštívilo 23 742 osob, což tvoříí 73 % z celkového počtu návštěvníků za rok. Druhou nejnavštěvovanější nejnavšt jší trasou se stala trasa B, kterou navštívilo 5 909 osob (18%). Trasu C navštívila v roce 2011 3 001 osoba (9%). Graf č. 4 – návštěvníci podle vstupného 2011 100 14 000 12 000 10 000 8 000 13 294

6 000 4 000 2 000 0

99

3 608 120 2 869

4 680 2 188 185 1 216

4 808 0

JIRKOVÁ, Marie., Údaje o SZ Jaroměřice Jarom nad Rokytnou [online]. 7. 9. 2011 15:42; [cit. 2012-03-20]. 2012 Osobní

komunikace. 100

JIRKOVÁ, Marie., Údaje o SZ Jaroměřice Jarom nad Rokytnou [online]. 7. 9. 2011 15:42; [cit. 2012-03-20]. 2012 Osobní

komunikace.

36

Graf č. 4 rozděluje návštěvníky do následujících segmentů: plné vstupné, snížené vstupné, senioři, svatebčané, zdarma, Hradozámecká noc, školní program, rodinné vstupné, zaměstnanci NPÚ a do 6 let – skupina. Nejpočetnější skupinu tvoří návštěvníci s plným vstupným (13 294, 40%). Druhou nejsilnější skupinou jsou senioři (4 808, 15%). Dále z výzkumu vyplynulo, že na třetím místě nejvíce navštěvují zámek osoby se sníženým vstupným (studenti, děti, učni, invalidé), které zaujímají 15% z celkového počtu návštěvníků.

3.2 Sběr primárních dat 3.2.1 Marketingový výzkum Výzkum byl prováděn od 1. dubna do 30. září roku 2011. Největší část výzkumu probíhala v letní sezóně roku 2011 (červenec, srpen), kdy má zámek největší návštěvnost. Dotazované osoby byly tázány ústně nebo dotazník vyplňovaly samovolně při návštěvě zámku na pokladně. Samostatné vyplňování dotazníků návštěvníky je praktické, poněvadž dotazník vyplní návštěvníci, kteří se o problematiku zajímají. Dotazník je nezdržuje. Celkem dotazník vyplnilo 208 respondentů. Z toho 49 respondentů vyplnilo dotazník samostatně. Návratnost dotazníků byla 57, 76% – samostatně vyplnilo dotazník 49 osob z 82 dotazníků. Všichni tito respondenti byli čeští občané, z důvodu vzdálenosti zámku od hlavních dopravních tras je objekt navštěvován především českými turisty.

3.2.2 Vyhodnocení dotazníků Dotazníky byly vyhodnoceny podle pořadí otázek, jež obsahují. Většina dotazníků je srovnána se situací před třemi resp. dvěma lety – období srpen, září 2008 a duben 2009.

37

V roce 2008/2009 byla prováděn výzkum, které se stal součástí bakalářské práce Zámek Jaroměřice nad Rokytnou jako významný faktor rozvoje cestovního ruchu v regionu. 101 1. Otázka: Jaký je Váš důvod k návštěvě tohoto regionu? Odpovědi na tuto otázky měly zjistit, jaké má návštěvník důvody cestovat do regionu, ve kterém se zámek nachází. Návštěvník si mohl vybrat z možností: pracovní cesta, výlet, dovolená, návštěva příbuzných, projíždění regionem a ostatní důvody. Většina návštěvníků navštěvuje zámek z důvodu výletu nebo dovolené, jak vidíme v grafu. Výsledky šetření nezaznamenaly žádného návštěvníka, který by regionem pouze projížděl. Graf č. 5 - důvody návštěvy regionu pracovní cesta dovolená ostatní důvody

výlet návštěva příbuzných

16; 7%

8; 4%

8; 4%

56; 27%

120; 58%

Z vyhodnocení odpovědí vyplynulo, že nejčastěji jezdí respondenti do regionu za účelem výletu (58 %) nebo dovolené (27%). Ostatní důvody zvolilo 7% dotazovaných osob a region navštívilo kvůli pracovní cestě a návštěvě u příbuzných 4% osob. Z těchto výsledků můžeme vidět, že nejvíce osob dává přednost jednodenním výletům před vícedenními dovolenými. Ve výzkumu již zmiňované bakalářské práce se autorka dotazovala přímo na zámek, v této práci otázka zahrnuje celý region.

101


2009. 66 s. Bakalářská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Miroslav Marada

38

Zámek v této době (rok 2008/2009) navštívilo celkem 43% respondentů také z důvodu výletu, 18% respondentů kvůli návštěvě příbuzných a 15% respondentů pouze projíždělo. 102 2. Otázka: Jak často jezdíte na tento zámek? Cílem této otázky je zjistit, zda respondenti jezdí na zámek opakovaně, nebo ho navštívili poprvé. Graf č. 6 - pravidelnost návštěvy zámku poprvé

16; 8%

podruhé

potřetí

vícekrát

28; 13%

36; 17%

128; 62%

Nejvíce respondentů navštívilo podle výzkumu zámek poprvé (62%), 17% podruhé, potřetí 8% a 13% vícekrát. V roce 2008 a dubnu 2009 podle Ivany Macháčkové navštívilo zámek poprvé 68% osob, podruhé 22% osob, potřetí 8% osob a vícekrát 2% osob. Pořád tedy platí, že nejvíce návštěvníků navštíví zámek poprvé. Procentuálně a množstevně nejde četnost návštěv návštěvníků srovnávat, protože autorka citovaného výzkumu vycházela z výpovědí 150 respondentů, v této práci je vyhodnoceno 208 odpovědí. 103

102

MACHÁČKOVÁ I., Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu. Jihlava 2009. 66 s. Bakalářská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Miroslav Marada 103 MACHÁČKOVÁ I., Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu. Jihlava 2009. 66 s. Bakalářská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Miroslav Marada

39

ěděl(a) o tomto zámku? 3. Otázka: Jak jste se dozvědě Graf č. 7 - informační zdroje

internet

televize, radio

cestovník kancelář, cestovní agentura

tisk

turistické informační centrum

ostatní

68; 33%

64; 31%

40; 19%

16; 8% 4; 2% 16; 8%

O zámku se nejvíce respondentů respondent (33%) dozvědělo z ostatních informačních čních zdrojů zdroj – většinou do dotazníku uvedli, že je motivovaly k návštěvě návšt informace od příbuzných íbuzných a známých. 31% dotázaných použilo pro získání zpráv o zámku internet. Zde se opětt potvrzuje skutečnost, skute že internet je dnes velmi důležitý ležitý zdroj informací zejména v cestovním ruchu. Oproti tomu v sezóně 2008/2009 se poměry pom vyměnily, nily, nejvíce procent získal internet, o 2% 2 více než doporučení ení od známých. 19% osob využilo turistické informační informa centrum ve srovnání s obdobím 2008/2009, kdy se žádný respondent nedozvěděl nedozv ěl o existenci zámku z turistického informačního ního centra. 8% osob se rozhodlo navštívit zámek na základě základ informací z televize, radia nebo z tisku. Z cestovní kanceláře, e, nebo agentury se dozvěděly dozvě o zámku 2% respondentů,, což je menšina oproti roku 2008/2009, kdy se tento zdroj využilo 26% dotázaných. 104

104

MACHÁČKOVÁ I., Zámek Jaroměřice Jarom ice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu. Jihlava

2009. 66 s. Bakalářská ská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské řské práce Miroslav Marada

40

4. Otázka: Ve kterém ročním období zpravidla navštěvujete tento region? Graf č. 8 - návštěvnost regionu

jaro

léto

podzim

zima

8; 4% 28; 14%

32; 15%

140; 67%

Z grafu lze vyčíst, že nejvíce návštěvníků navštěvuje region v létě (67%), kdy je hlavní sezóna. Tehdy má region návštěvníkům co nabídnout včetně otevřených památek. Situace na jaře a na podzim se liší pouze o jedno procento. Na jaře navštěvuje region 15% respondentů a na podzim 14% dotázaných. V zimě navštěvuje region 4% osob. V zimě tato oblast není turisticky rušná zejména z důvodu uzavření památek, 4% dotázaných jezdí do tohoto regionu v zimním období z důvodů pracovních cest, návštěv u příbuzných apod. V roce 2008/2009 vypadala situace podobně. Citovaná práce ukazuje, že nejvíce osob tehdy zavíralo do regionu v létě (84%). Na jaře zde pobývalo 9% osob a na podzim 7% respondentů. Z citovaného výzkumu vyšlo najevo, že v zimě nenavštěvuje region ani jeden dotázaný. 105

105


2009. 66 s. Bakalářská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Miroslav Marada

41

5. Otázka: Jaký dopravní prostředek prost jste zvolil(a) pro dopravu přímo ímo k zámku? Graf č. 9 - použité dopravní prost ostředky

automobil, motocykl

vlak

autobus

pěšky

kolo

8; 4%

48; 23% 8; 4%

128; 61%

16; 8%

Nejvíce osob se na zámek dopravilo automobilem nebo motocyklem (61%). Pěšky P přišlo 23% tázaných. Vlak využilo 8% respondentů, respondent kolo a autobus 4% respondentů. ů. Doprava na zámek vlakem je ovlivněna na velkou vzdáleností vlakového nádraží od zámku. V roce 2008/2009 přijelo ijelo nejvíce lidí opět op t automobilem (44%), motocyklem přijelo p 28% osob. Autobus zvolilo 17% respondentů, respondent pěšky přišlo išlo 3% osob a na kole přijelo p 17% osob. V tomto výzkumu oproti roku 2008/2009 přijela p ijela autobusem pouze 4% osob. Autorka uvádí, uvád že v době, kdy prováděla la výzkum, se zrovna návštěvy návšt zámku účastnil astnil zájezd osob, které přijely ijely autobusem. Proto procento osob dopravujících se autobusem stouplo. 106 Z tohoto průzkumu zkumu je patrné, že lidé dbají na vlastní pohodlí a nejvíce využívají automobil. automobi Lidé ve věku ku do 35 let využívají v letních nebo jarních měsících, sících, na podzim zřídka z motocykl. Pěšky chodí lidé, kteříí bydlí přímo p ve městě a blízkém okolí, nebo jsou na tomto místě míst na návštěvě, procházky spojí s návštěvou návšt zámku. Na kole přijíždí lidé z blízkého okolí, v letních měsících mohou návštěvu vu zámku spojit s návštěvou návšt koupaliště.

106



42

6. Otázka: Navštívil(a) nebo se chystáte navštívit další památky v regionu? Graf č. 10 - návštěvnost vnost dalších památek ano

ne

64; 31% 144; 69%

Z grafu plyne, že většina tšina respondentů respondent (69%) navštívila štívila nebo se chystá navštívit i další památky v regionu. Mezi těmito mito dalšími památkami, kam se dotázaní podívali, uvedli respondenti Moravské Budějovice, ějovice, hrad Sádek, Telč Tel – město, sto, rozhlednu, Třebíč T – město a baziliku sv. Prokopa, hrad Lipnici nad Sázavou, Sázavo Jemnici, Náměšť nad Oslavou, hrad Bítov, přehradu ehradu Dalešice. 31% osob nenavštívilo žádné památky v regionu, ani se je navštívit nechystá. 7. Otázka: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Graf č. 11 – okamžik rozhodnutí návštěvy návšt před zahájením pobytu(výletu)

až po příjezdu do regionu

jinak

4; 2%

76; 37% 128; 61%

Většina respondentů (61%) si návštěvu návšt zámku naplánovala již před řed zahájením výletu (pobytu). 37% osob si návštěvu naplánovalo až po příjezdu p íjezdu do regionu a 2% osob rozhodnutí udělalo v jiný okamžik.

43

v a osob si opět op naplánovala Z výzkumu prováděného v období 2008/2009 vyplývá, že většina návštěvu zámku před ed výletem. Těchto T respondentů bylo celých 77%. Zbylých 23% osob se rozhodlo až v regionu, že zámek navštíví.

107

Uvedené srovnání poukazuje na skutečnost, skute že

přibývá ibývá osob, které si návštěvu zámku naplánují náhodně náhodn po příjezdu íjezdu do regionu, popřípadě pop do města. 8. Otázka: Jaké byly Vaše priority při p výběru regionu? Graf č. 12 - priority návštěvníka vníka

příroda

kultura

sport, pohyb

ostatní

8; 4% 10; 5%

98; 47% 92; 44%

Graf ilustruje umístění ní priorit turistů turist při návštěvě regionu. Nejvíce přitahuje řitahuje návštěvníky návšt na tomto regionu příroda. Kvůli ůli krásné přírodě p a čistému prostředí sem přijelo řijelo 47% respondentů. respondent Kulturní a historické památky v regionu hledá 44% dotázaných. O jedno jedn procento se liší ostatní priority (5%) a sport a pohyb (4%). Návštěvníci Návšt vníci zde nemají dostatečné dostate sportovní vyžití, v okolí města sta je nedostatek cyklotras, lanových center atd. V okolí města m se nachází farma Ratibořice, ice, kde se dá pěstovat agroturistika.

107


2009. 66 s. Bakalářská ská práce na Vysoké škole Polytechnic Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské řské práce Miroslav Marada

44

írodních atraktivit, láká respondenty do tohoto regionu především p klidné Co se týče přírodních prostředí edí bez hluku, lesy, krajina a vodní plochy a toky. Z hlediska kulturních zajímavostí odpovědělo lo nejvíce dotázaných, že v tomto regionu vyhledávají historická města m a památky nebo kulturní akce a zábavu. Další skupina navštěvuje vuje region kvůli kv rekreačnímu sportu a turistice a část dotázaných tráví v tomto regionu čas z důvodůů pracovních nebo soukromých. 9. Otázka: S kým cestujete? Graf č. 13 - s kým host cestuje sám/sama

rodina

kamarádi/známý

6%

skupina/zájezd

jinak

6% 9%

26% 53%

Graf ukazuje, že většina tšina návštěvníků návšt cestuje s rodinou (53%) nebo s přáteli (26%). Se zájezdem nebo skupinou přijelo řijelo 6% osob. Jiným způsobem zp sobem navštívilo region a zámek 6% osob, přičemž emž všechny tyto osoby uvedly, že cestují s partnerem nebo partnerkou. Překvapivých apivých 9% dorazilo na zámek bez doprovodu. V roce 2008/2009 vypadala situace následně: následn : 41% osob cestovalo na zámek s kamarády, 36% osob v doprovodu rodiny, 17% se zájezdem a 6% samostatně. samostatn

108

Oproti situaci před p čtyřmi

roky, kdy nejvíce osob cestovalo s kamarády, převažují rodinné výlety.

108


2009. 66 s. Bakalářská ská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské řské práce Miroslav Mirosl Marada

45

Situace se také změnila u individuálně cestujících osob. V roce 2008/2009 cestovalo individuálně 6% osob, počet čet individuálně individuáln cestujících se tedy zvýšil o 3%. 109 10. Otázka: S čím jste při ři návštěvě návšt Jaroměřice nad Rokytnou byl(a) nespokojen(a)? Graf č. 14 - důvody vody nespokojenosti

špatné značení

neochotný personál

problémy s parkováním

malá nabídka služeb

doprava (MHD)

nic

jiné 16; 8% 20; 10% 8; 4%

36; 17% 96; 46% 28; 13% 4; 2%

Zpracování výsledků této otázky ukazuje, že nejvíce dotázaných osob (46%) bylo se vším na zámku spokojeno. 17% osob označilo ozna v dotazníku, že mělo lo problémy s parkováním. To souvisí se skutečností, že parkoviště parkovišt naproti zámku je malé a pro potřeby eby návštěvníků návšt zámku nedostačující. 13% respondentů se zdála nedostatečná nedostate ná nabídka služeb, 10% osob poukazovalo na špatné turistické značení ení k zámku, 8% označilo ozna jiné faktory, které většinou tšinou blíže nespecifikovalo. nespecifikov Jeden respondent označil v dotazníku jako důvod d vod nespokojenosti studené jídlo, které si pravděpodobně objednal v zámecké vinotéce. 4% osob si stěžovalo st žovalo na neochotný personál a 2% na neexistující dopravu MHD.

109



46

Ve shrnutí projevila většina tšina osob s návštěvou vou zámku spokojenost. Hodně respondentů respondent psalo pod otázku do dotazníků komentáře, komentá e, že byli spokojeni. Toto hodnocení je pro zámek lichotivé. MHD ve městě chybí z důvodu ůvodu jeho velikosti. 11. Otázka: Co se Vám při ři návštěvě návšt zámku líbilo nejvíce? Graf č. 15 - atraktivity zámku neuvedeno sbírka obrazů lázně sbírka nástrojů 4%

zámecká zahrada interiér výklad průvodce

6%

2% 26% 21% 36% 5%

Tato otázka byla otevřená, ená, proto respondenti uváděli uvád více skutečností, ností, které se jim při p návštěvě zámku především edevším líbily. V grafu jsou znázorněny ny možnosti, které se nejvíce v odpovědích dích opakovaly. 36% respondentů respondent nejvíce zaujala zámecká zahrada. 26% dotázaných dotázan neuvedlo žádnou odpověď. ěď.. 21% osob se nejvíce líbil celkový interiér zámku. 6%, 5% a 2% rozdělila lila interiér na konkrétní objekty. 6% osob napsalo sbírku nástrojů, nástroj 5% osob sbírku nástrojů obrazů, 2% osob lázně.. 4% osob se nejvíce líbil výklad průvodce. pr 12. Otázka:: Jak se Vám líbil výklad průvodce? pr Graf č. 16 - hodnocení výkladu průvodce pr

zajímavý

velmi zajímavý

průměrný

nedovedu posoudit 12; 6%

32; 15% 96; 46%

68; 33%

47

íst, že 33% osob hodnotí výklad průvodce pr vodce jako velmi zajímavý, 46% (což je Z grafu lze vyčíst, nejvíce) jako zajímavý, 15% dotázaných jako průměrný pr rný a 6% osob zaškrtlo, že práci průvodce pr nedokážou posoudit. 13. Otázka: Ohodnoťte te na škále 1 – 5 (jako ve škole 1 nejlepší, 5 nejhorší) kvalitu služeb na tomto zámku: Graf č. 17 - kvalita služeb na zámku 0

cena

49 54

105

0

doba čekání prohlídky

8

54

101

22

suvenýry

62

34

kulturní akce

8

vinotéka

78

38

více tras

22

62 66

16

vstřícnost personálu

20

56

0 0

údržba zámku

80

64 64

16 17

0

76

100

52

0

20

40

112 60

80

100

doba údržba vstřícnost kulturní více tras vinotéka suvenýry čekání zámku personálu akce prohlídky nedovedu posoudit 0 16 38 64 80 22 0 5 16 16 16 17 40 0 0

120 cena 0 0

4

28

0

0

27

0

12

45

0

3

52

20

22

17

8

62

8

54

2

0

56

66

0

64

34

54

49

1

112

100

62

78

16

76

101

105

Na otázku odpovídali respondenti škálovou stupnicí jako ve škole – 1 nejlepší, 5 nejhorší. nejh Někteříí respondenti tuto otázku správně správn nepochopili a zaškrtávali jen některé ěkteré možnosti. Proto na podotázky o zhodnocení více prohlídkových tras odpovědělo odpov lo 204 respondentů, respondent na podotázku ohledně zámecké vinotéky 203 osob a na nabídku suvenýrů suvenýr 206 dotázaných. dotáz Z grafu lze vyčíst, íst, že nejkladnější nejkladn jší hodnocení získala udržovanost zámku, kterou 112 respondentů z 208 hodnotilo nejlepší známkou.

48

105 respondentů hodnotilo známkou 1 cenu a 101 osob dobu čekání na prohlídku. Naopak nejhorší známku od 40 respondentů získaly kulturní akce na zámku. Dále návštěvníci negativně hodnotili zámeckou vinotéku – 17 osob odpovědělo známkou 5. Celkem 80 respondentů odpovědělo, že nedovede posoudit kulturní akce konané na zámku. Čekací doba mezi prohlídkami je velice relativní, protože záleží na čase a období, kdy zámek respondent navštívil a na dalších faktorech. Tabulka č. 9 - průměrná známka za služby

Jednotlivé služby údržba zámku vstřícnost pracovníků více tras zámecká vinotéka kulturní akce suvenýry doba čekání na prohlídku cena

Průměrná známka 1,96 1,83 2,05 2,32 2,88 2,05 1,99 1,75

Tabulka vyjadřuje průměrné známky za hodnocené služby. Z tabulky vidíme, že průměrné známky nepřekročily hodnotu 2,88. Nejvíce se blíží 1 průměrná známka s cenou. Naopak největší průměrnou známku získaly kulturní akce. U kulturních akcí hodně respondentů (80) zvolili možnost: Nedokážu posoudit. 14. Otázka: Pokud se zde zdržujete na víc dní, jaké ubytovací zařízení jste zvolil(a)? Graf č. 18 - využitá ubytovací zařízení penzion

ubytování u známých a příbuzných

chata, chalupa

hotel

jinak 16; 12%

20; 15%

24; 18%

52; 40% 20; 15%

49

Graf ukazuje, že 40% návštěvník ěvníků zámku přenocovalo v penzionech, 15% zvolilo ubytování u známých a příbuzných íbuzných a stejný počet po v hotelu. 12% osob se ubytovalo jinak, z čehož 4 osoby zaškrtly možnost kempu nebo tábořiště. tábo 15. Otázka: Zvolil(a) jste ubytování v tomto regionu? Graf č. 19 - ubytovaní hosté v regionu ano

ne

96; 46% 112; 54%

Graf ukazuje, že nadpoloviční ční většina v návštěvníků zámku (54%) nebyla ubytovaná v regionu. Tento výsledek svědčíí o faktu, že zámek navštěvují navšt nejvíce návštěvníci, vníci, kteří kte dávají přednost jednodennímu výletu bez noclehu. Zbylých 46% respondentů respondent zvolilo ubytování v různých ubytovacích zařízeních, ízeních, jak prokázalo vyhodnocení předchozí p otázky. 16. Otázka: Jakou trasu jste navštívil(a)? Graf č. 20 - návštěvnost tras

A

B

C

20; 10%

64; 31%

124; 59%

50

Na grafu jsou znázorněny ěny všechny prohlídkové prohlídkové trasy zámku a jejich návštěvnost návšt ve sledovaném období. Nejvíce návštěvníků návšt má nejdelší trasa A – 59%. Z 208 osob navštívilo během prováděného ného výzkumu trasu A 124 osob. Trasu B navštívilo 64 osob, což je 31% a trasu C 20 osob – 10%. 17. Otázka: Jste ochoten(a) choten(a) uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště bydlišt (buď město, či kraj nebo část ást státu), ve kterém Graf č. 21 - bydliště návštěvníků vníků zámku olomoucký kraj

středočeský kraj

vysočina

jihomoravský kraj

plzeňský kraj

karlovarský kraj

moravskoslezský kraj

6%

5%

6% 14%

5%

11%

53%

Graf ukazuje složení návštěvník ěvníků podle krajů, kde mají trvalé bydliště. ě. Nadpoloviční Nadpolovi většina dotázaných pochází z kraje Vysočina Vyso (53%). Dále návštěvníci přijeli z krajů: Středočeský (14%), Jihomoravský (11%), Moravskoslezský (6%), Karlovarský (6%), Olomoucký Olomouc (5%) a Plzeňský (5%). Závěrem můžeme ůžeme říci, že nejvíce návštěvníků bydlí v kraji Vysočina. Vyso Celkově na tuto otázku bylo ochotno uvést odpověď odpov 180 osob. Zbytek dotázaných (28) nechtělo necht na otázku odpovídat.

51

18. Otázka: Údaje o Vás: Graf č. 22 - údaje o respondentech

muž

žena

43% 57%

Z grafu lze vyčíst, íst, že ve sledovaném období navštívily zámek častěji ji ženy (57%) než muži (43%). Graf č. 23 - údaje o respondentech veřejná služba podnikatel/živnostník důchodce student

46; 22%

soukromý sektor v domácnosti/mateřská nezaměstnatný

50; 24%

16; 8% 42; 20% 30; 14%

10; 5%

14; 7%

Graf znázorňuje skutečnost, nost, že nejvíce osob, které navštívily zámek v období výzkumu, výzku je zaměstnáno ve veřejné ejné službě (24%). 22% respondentů jsou studenti, 20% osob pracuje v soukromém sektoru, 14% osob jsou důchodci, d 8% osob je nezaměstnaných, stnaných, 7% dotázaných jsou podnikatelé nebo živnostníci a 5% je v domácnosti popř. na mateřské. řské.

52

il(a) byste návštěvu návšt zámku svým známým? Otázka č. 20: Doporučil(a) Graf č. 24 - doporučení ení návštěvy zámku

spíše ano

určitě ano

nevím

spíše ne

určitě ne

8; 4% 8; 4% 10; 5%

65; 31%

117; 56%

Na tuto otázku odpověděla la většina respondentů respondent bez váhání, že určitě ano (56%). 31% osob by spíše doporučilo návštěvu vu zámku přátelům, p 5% osob odpovědělo, že neví, ví, a 4% dotázaných by spíše návštěvu vu zámku známým nedoporučilo, nedoporu nebo určitě nedoporučilo. čilo.

3.3 SWOT analýza SWOT analýza byla vytvořena řena na základě základ prováděného ného výzkumu, získání vlastních poznatků poznatk a informací z návštěvy vy zámku, ostatních zjištěných zjišt informací.

3.3.1 Vnitřní prostředí Silné stránky -

Zámecká zahrada

-

Uzamykatelné šatny

-

Hygienická zařízení ízení zdarma

-

Dlouhá tradice zámku

-

Kvalitní průvodcovské vodcovské služby

-

Pestrá škála doprovodných služeb 53

-

Zámecká vinotéka

-

Tréninková kavárna

-

Dostatek místa k odpočinku

-

Perfektní architektonické zpracování zámku

-

Finanční dostupnost

-

Výběr tras

-

Klidné prostředí

Slabé stránky -

Nedostatek kulturních akcí

-

Malá propagace zámku

-

Geografická poloha zámku

-

Nedostatečné značení

-

málo informací na oficiálních www. stránkách

-

špatná železniční a autobusová doprava

-

nedostatečné parkoviště

-

málo letních aktivit

-

nedostateční materiálně technická základna ve městě

3.3.2 Vnější prostředí Příležitosti -

Propagace zámku na veletrzích

-

Naučné cyklostezky

-

Výstavy na zámku

54

-

Doprovodné akce na zámku – lukostřelba, šermíři

-

Propagace zámku krajem a národním památkovým ústavem

-

Návštěvníci z ostatních krajů ČR, zahraniční návštěvníci

-

Návštěvníci jezdící na výlet na jeden den

-

Trasa A

-

Příroda, kulturní vyžití

Hrozby -

Ekonomická krize

-

Zvýšení DPH

-

Méně volného času

-

Pokles zájmu o kulturní památky

-

Nedostatek finančních prostředků na údržbu

-

Znečišťování životního prostředí

-

Vytlačování zámku zahraničními destinacemi

3.4 Návrhy na zlepšení návštěvnosti zámku Po ukončení a vyhodnocení výzkumu jsou patrná následující opatření na zvýšení návštěvnosti zámku. Odlehlost zámku od ostatních objektů nebo větších měst může být výhoda i nevýhoda. Bylo by záhodno tuto odlehlost využít ve prospěch zámku a zaměřit se na segment návštěvníků, kteří vyhledávají právě klidně prostředí. Proto je důležitá propagace zámku jako objektu ležícího na okraji kraje Vysočina uprostřed menšího, klidného městečka. Na místě je zejména propagace lokálních přírodních atraktivit a krajiny bez rušnějších silnic a zavádění nových cyklotras. Zámek leží v ideálním prostředí pro spojení poznávání přírody s návštěvou zámku, proto by měla kolem zámku procházet naučná cyklotrasa, spojená s návštěvou více objektů. Dobrým nápadem se jeví různé výstavy, které se konají na zámku, např. Výchova šlechticů v Čechách. 55

Na tuto tématiku by se dala zaměřit právě naučná stezka. Mohla by přilákat návštěvníky, kteří spojí nedělní cyklovýlet s návštěvou několika památkových objektů, zaměřených na např. na tématiku barokního života v tomto regionu. Cyklotrasa by se soustřeďovala především na návštěvníky, kteří bydlí v okolí zámku a chtěli by získat nové poznatky z historie svého bydliště. Dále by cyklotrasy mohli využívat návštěvníci, kteří tvoří podle výzkumu hlavní segment zámku – osoby podnikající jednodenní výlety. Podle stávajícího výzkumu je cyklotras v této oblasti málo, což je kvůli krásnému a klidnému prostředí škoda. Jednu možnost zdroje financování výstavby takových cyklotras nabízí strukturální fondy evropské unie ROP NUTZ II Jihovýchod prioritní osa dvě: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Částí financí by mohl přispět stát v zastoupení národního památkového ústavu. Na další část nákladů může být uspořádána veřejná sbírka. Možnost zřízení cyklostezky se nabízí ve firmě PSJ a. s., která má na svém kontě cyklostezku Jihlava – Raabs. Další variantu pro výběr realizátora výstavby cyklostezky můžeme vidět v budějovické stavební firmě SWIETELSKY.110 Na výstavbu se vypisují veřejné zakázky na základě výběrového řízení, kde hlavním kritériem pro získání této zakázky je většinou cenová nabídka firem. Náklady na stavbu zahrnují stavební náklady, náklady na přípravu stavby a náklady spojené s výkupem pozemků. Např. cyklostezka s dlážděným povrchem – 970 Kč/m2, s nezpevněným povrchem – 810 Kč/m2. Tyto ceny se stanovují podle ceníků Ústavu racionalizace ve stavebnictví, který tvoří ceny, podle kterých je řízeno rozpočtování. Dále se projekt cyklostezek srovnává s dalšími cyklostezkami z jiných krajů. Dále samozřejmě záleží na plánované velikosti a šířce cyklostezky. 111 Další opatření se týká největšího segmentu osob, které zámek navštěvují.

110

Oficiální stránky firmy SWIETELSKY. [online]. c2006, poslední revize 2006-2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné

z < http://www.swietelsky.cz> 111

Web národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. [online]. c2008 - 2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-

15]. Dostupné z < http://www.cyklostrategie.cz/>

56

Vedení zámku může zvolit strategii ke zvýšení počtu těchto návštěvníků, protože pro ně se zdá zámek nejpřitažlivějším cílem. Těmto klientům by se daly nabídnout jednodenní balíčky spojené s návštěvou zámku, obědem, návštěvou koupaliště, nebo např. muzea. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce respondentů cestuje s rodinou. Při provádění výzkumu bylo možné spatřit velké množství rodičů s malými dětmi. Pro malé děti chybí na zámku dětské hřiště nebo dětský koutek, kde můžou trávit čas, když se rodiče jdou občerstvit do vinotéky. Menší dětský koutek by bylo dobré vytvořit ve vinotéce pro případ chladnějšího počasí a dětské hřiště u vinotéky, aby rodiče měli děti pod dohledem a byli jim nablízku. Dětské hřiště můžeme vybavit houpačkami, pískovištěm, skluzavkou, prolézačkami a menším kolotočem. Pro děti chybí i akce v letních měsících (červen, červenec, srpen) např. netradiční jízda na ponících, nebo na lodičkách po řece, která teče zahradou, vystoupení skupin historického šermu. Velmi dobrým nápadem je lukostřelba. Financovat a organizovat by tyto akce měl památkový ústav. Pestré služby nabízí skupina historického šermu z Brna Baštýři, která vystupuje na různých hradech a zámcích po celé České republice. Kromě ukázek z historického šermu nabízí např. ohnivou show a různé historické dílny, kde si návštěvníci na vlastní kůži mohou zkusit něco uvařit, nebo vyrobit.112 Ceny za vystoupení skupin historického šermu závisí na délce vystoupení, obsahu, počtu ukázek, nebo vzdálenosti od místa, ze kterého skupina pochází. Cena za jedno vystoupení se pochybuje od 5000 Kč.113 Zámek by měl určitě zlepšit své internetové stránky. Na oficiálních stránkách je sice výborná grafika, dobře rozepsané základní informace. Ale chybí archiv akcí a např. podrobnější rozepsání akcí či jejich uvedení na stránkách s předstihem. Výzkum ukázal, že většina osob si plánuje návštěvu zámku předem.

112

Web klubu historického šermu. [online]. c2008 - 2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z

113

Web volného sdružení šermířů. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z

57

Dále můžeme z výzkumu vyčíst, že velkou slabinou zámku jsou kulturní akce. Zámek by měl zvýšit jejich počet, výborný je projekt Hradozámecké noci. Akce by byly zaměřeny např. na děti – karneval, šermířské dny s trhy starodávných řemesel apod. Také by zvýšení návštěvnosti určitě pomohly noční prohlídky v červenci a srpnu. Studentům a mladým lidem by se mohly nabídnout např. různé festivaly, nebo letní zábavy v zahradě. Mladí lidé v létě takovéto akce vyhledávají a zámek by jejich pořádání určitě zviditelnilo. Další opatření se týkají především ubytování. Ve městě je malá síť ubytovacích zařízení. Řešení této situace nám nabízí hoteliéři nebo jiné osoby působící na trhu ubytovacích zařízení, popř. osoby, které vstupují na trh a hledají vhodnou destinaci pro vybudování svého ubytovacího zařízení. Konkurence v tomto místě je relativně malá. Z poznatků vyplynulo, že zámek nabízí malý sortiment suvenýrů. Zejména by mohlo vedení zámku ustanovit pro prodej suvenýrů vlastní malý krámek, který by se nacházel v zámku, nebo na nádvoří. Sortiment by se dal rozšířit rovněž u vinotéky a do úvahy přichází celkové zlepšení kvality stravovacích služeb. Vinotéka má široký sortiment vína a slouží zejména k rychlému občerstvení. Zámku by napomohla restaurace, nebo ještě lépe tématická restaurace, např. pizzerie, italská restaurace, indická restaurace, mexická restaurace, popř. restaurace zaměřená na typickou českou kuchyni.114 Pobočku by si na zámku mohla otevřít např. pizzerie, která má sídlo v Třebíči, nebo Moravských Budějovicích.115 Toto opatření by vyhovovalo opět zejména návštěvníkům na jeden den. V čase mezi prohlídkami by si zašli na oběd a nemuseli by chodit daleko.

114

Himalaya indian restaurant. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z

; Restaurace Cantina. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z 115

Pizzerie Laguna. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z

58

4. ZÁVĚR Cílem práce bylo podat informace o zámku a provést výzkum týkající se návštěvnosti a návštěvníků. Výzkum nám ukázal, že si zámek celkově stojí mezi návštěvníky dobře, drtivá většina ho hodnotila kladně ve všech směrech. Bylo zjištěno, že nejvíc návštěvníků se ve městě nezdrží před noc. Nejvíce návštěvníků platí plné vstupné, cestuje s rodinou, pracuje ve veřejných službách, bydlí v kraji Vysočina a většinou tento zámek navštěvují spíše ženy než muži. Nejnavštěvovanější trasou zámku je trasa A. V době výzkumu nadpoloviční většina respondentů nezůstala v regionu přes noc. Většina návštěvníků, kteří strávili v regionu noc, dala přednost penzionu. Výklad průvodce se zdál respondentům z větší části zajímavý a nejvíce se líbila zámecká zahrada. Většina návštěvníků byla se vším spokojena a výlet si naplánovala dopředu. Nadpoloviční většina respondentů se chystala navštívit nebo již navštívila i jiné památky v regionu. Zámek má největší návštěvnost v létě. Nejvyužívanější dopravní prostředek návštěvníků je automobil, nebo motocykl. Nejčastěji byl zámek navštěvován poprvé a návštěvníci zvolili výlet před pobyty či návštěvami. Návštěvnost zámku v posledních letech mírně klesla. Proto byla uvedena doporučení na zvýšení návštěvnosti a zhodnoceny slabé a silné stránky zámku. Mezi hlavní slabé stránky, které vyplynuly z výzkumu, byl zařazen nedostatek kulturních akcí, malá propagace zámku nebo geografická poloha. Silné stránky můžeme vidět v zámecké zahradě, výběru tras, nebo finanční dostupnosti. Zvýšení návštěvnosti můžeme vidět v odstranění slabých stránek a inovacích, jako jsou různé nové akce na zámku. Závěrem lze říci, že zámek je významný prvek pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Z práce vyplývá, že objekt je jedinečnou barokní památkou v okolí. Kladné hodnocení návštěvníků a jejich doporučení rozvíjí cestovní ruch v regionu a zejména ve městě.

59

5 POUŽITÉ ZDROJE Knižní publikace CERMAN I., Šlechtická kultura v 18. století, 1. Vyd. NLN – Nakladatelství Lidové noviny 2012. 762 s. ISBN 978-80-7422-122-4 HÖFER, F., Jaroměřice nad Rokytnou, 1. vyd. Třebíč: Fitbox, 2000. HORÁKOVÁ, H., Strategický marketing 2. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2003. 204. s. ISBN 80-247-0447-1 KNOZ T., Pobělohorské konfiskace, 1. vyd. Matice moravská 2006. 996 s. ISBN 80-2104130-7 KOTÍKOVÁ, H., ZLÁMAL J., Základy marketingu. 1 vyd. – Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci Ediční řada – skripta. 2006. 78 s. ISBN 80-244-1489-9 KOTLER, P., Moderní marketing, 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2007. 1048. s. ISBN 978-80-247-1545-2 KOZÁK, V., STAŇKOVÁ, P. Marketing I. 4. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. ISBN 978-80-7318-698-2 MACHÁČKOVÁ I., Zámek Jaroměřice nad Rokytnou, jako významný faktor rozvoje CR v regionu. Jihlava 2009. 66 s. Bakalářská práce na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Miroslav Marada MENCLOVÁ, V., VANĚK V., Slovník českých spisovatelů, 2. rozšířené vyd. Libri, 2005. 832 s. ISBN 80-7277-179-5 POHANKOVÁ J., Kulturní tradice Jaroměřicka v cestovním ruchu. Tábor 2000. 67 s. Bakalářská práce na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Vedoucí bakalářské práce Zdeněk Vybíral Sláva barokní Čechie, Národní galerie v Praze, 2001. 92 s. 80-7035-254-X. Brožovaná ZEJDA R., Jaroměřice nad Rokytnou kulturní II., 1. vyd. Třebíč: Akcent 2007. 242 s. ISBN 80-7268-374-8

60

ZEJDA, R., Jaroměřice nad Rokytnou Kulturní 1. vyd. Třebíč: Akcent, 2006. 245 s. ISBN 807268-374-8 Internetové zdroje Barevný svět, [online]. Tréninková kavárna Splněný sen, Denní centrum barevný svět: Třebíč [2012?]. Elektronický leták. 2 strany Český statistický úřad [online]. 2011, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: Grand hotel Opera [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: Himalaya indian restaurant. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z Hradozámecká noc, [online]. c2012, poslední revize 2011-09-05 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: < http://www.hradozameckanoc.cz/program/> Jaroměřice nad Rokytnou oficiální web města [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: < http://www.jaromericenr.cz> Jaroměřice nad Rokytnou povodňový plán města [online]. c2010-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:< http://www.edpp.cz/jnr_hydrologicke-udaje/> Kraj Vysočina [online]. c2011-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: Národní památkový ústav, [online]. c. 2003-2012, poslední revize 2011-10-14 [cit. 2012-0320]. Dostupné z: Oficiální stránky firmy PSJ, a. s. [online]. c2012, poslední revize 2006-2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z < http://www.psj.cz/> Oficiální stránky firmy SWIETELSKY. [online]. c2006, poslední revize 2006-2012[cit. 201204-15]. Dostupné z < http://www.swietelsky.cz> 61

Oficiální stránky zámku Jaroměřice nad Rokytnou [online]. c2012, poslední revize 2012-0319 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: < http://www.zamek-jaromerice.cz/historie/ > Pizzerie Laguna. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z Restaurace Cantina. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z Swamab [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: Třebíčský deník, [online]. c2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: Turistika.cz [online]. c2007-2012, poslední revize 2012 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: Web klubu historického šermu. [online]. c2008 - 2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z Web národní strategie rozvoje cyklistické dopravy. [online]. c2008 - 2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z < http://www.cyklostrategie.cz/> Web volného sdružení šermířů. [online]. c2012, poslední revize 2012[cit. 2012-04-15]. Dostupné z Zpravodajský server Lidových novin, [online], c. 2012, poslední revize 2011-11-30 [cit. 201203-20]. Dostupné z: Ostatní zdroje JIRKOVÁ, Marie., Barokní perla Vysočiny bude hlavní hvězdou Hradozámecké noci, [online]. 28. 2. 2012 13:22; [cit. 2012-03-20]. Tisková zpráva NPÚ.

62

JIRKOVÁ, Marie., Údaje o SZ Jaroměřice nad Rokytnou [online]. 7. 9. 2011 15:42; [cit. 2012-03-19]. Osobní komunikace. Turistické informační centrum Jaroměřice nad Rokytnou. Jaroměřice nad Rokytnou, Jaroměřice nad Rokytnou: Jaroměřice nad Rokytnou, turistické informační centrum [2011?]. 1 leták. Složený list

63

6 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Seznam tabulek Tabulka č. 1 – provozní doba zámku Tabulka č. 2 – vstupné na trase A na zámku Jaroměrice nad Rokytnou Tabulka č. 3 – vstupné na trase B na zámku Jaroměřice nad Rokytnou Tabulka č. 4 – Vstupné na trase C na zámku Jaroměřice nad Rokytnou Tabulka č. 5 – vstupné na zámku v roce 1998/1999 Tabulka č. 6 – návštěvnost zámku v jednotlivých letech Seznam grafů Graf č. 1 – počet návštěvníků v letech 2008 – 2011 Graf č. 2 – návštěvnosti v roce 2011 rozdělená do měsíců Graf č. 3 – návštěvnost v roce 2011 Graf č. 4 – složení návštěvníků podle druhů vstupného (2011) Graf č. 5 – důvody návštěvy regionu Graf č. 6 – pravidelnost návštěvy zámku Graf č. 7 – z jakých zdrojů se návštěvník dozvěděl o zámku Graf č. 8 – návštěvnost regionu podle ročních období Graf č. 9 – použité dopravní prostředky Graf č. 10 – návštěvnost dalších památek v regionu Graf č. 11 – okamžik rozhodnutí pro návštěvu zámku¨ Graf č. 12 – priority při výběru regionu Graf č. 13 – s kým návštěvník cestuje

64

Graf č. 14 – s čím byl návštěvník nespokojen Graf č. 15 – atraktivity zámku, které se návštěvníkům nejvíce líbily Graf č. 16 – hodnocení výkladu průvodce Graf č. 17 – kvalita služeb na zámku podle školní stupnice Graf č. 18 – ubytovací zařízení zvolená návštěvníky zámku Graf č. 19 – počet návštěvníků, kteří se ubytovali v tomto regionu Graf č. 20 – návštěvnost jednotlivých tras Graf č. 21 – bydliště návštěvníků zámku Graf č. 22 – údaje o respondentech – pohlaví Graf č. 23 – údaje o respondentech – zaměstnání Graf č. 24 – doporučení návštěvy zámku

65

7 PŘÍLOHY DOTAZNÍK 1. Jaký je Váš důvod k návštěvě tohoto regionu? pracovní cesta

výlet

dovolená

návštěva příbuzných

projíždím

ostatní

2. Jak často jezdíte na tento hrad (zámek)? poprvé

podruhé

potřetí

již vícekrát

3. Jak jste se dozvěděl(a) o tomto zámku? internet

televize, radio

cestovní kancelář, agentura

z tisku

turistické informační centrum

ostatní…….

4. Ve kterém ročním období zpravidla navštěvujete tento region? jaro

léto

podzim

zima

5. Jaký dopravní prostředek jste zvolil(a) pro dopravu přímo k zámku? automobil, motorka

vlak

autobus

kolo

pěšky

6. Navštívil(a), nebo chystáte se navštívit další památky v tomto regionu?

7. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) jinak : pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto regionu (místa) 8. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (i více odpovědí) příroda kultura

čisté životní klidné prostředí bez lesy, krajina prostředí hluku historická města a dobře vybavená zařízení pro památky turisty

vodní plochy a toky kulturní akce a zábava 66

sport, pohyb ostatní

výkonnostní sport pracovní důvody

rekreační sport, turistika aktivní rekreace soukromé důvody jiné……………………………

9. S kým cestujete?

sám/sama

s kamarády/se známými

s rodinou

se skupinou/se zájezdem

jinak…………………………………………………….. 10. S čím jste při návštěvě Jaroměřic nad Rokytnou byl(a) nespokojen(a)? špatné značení

neochotný personál

malá nabídka služeb

doprava (MHD)

problémy s parkováním nic

jiné

11. Co se Vám při návštěvě zámku líbilo nejvíce?

12. Jak se Vám líbil výklad průvodce? velmi zajímavý vůbec mne nezaujal

zajímavý nedovedu posoudit

průměrný

13. Ohodnoťte na škále 1 – 5 (jako ve škole 1 nejlepší, 5 nejhorší) kvalitu služeb na tomto zámku: Hodnocení

1

2

3

4

5

nedovedu posoudit

Udržovanost zámku a zahrady Vstřícnost pracovníků zámku Více prohlídkových tras Zámecká vinotéka Různé kulturní akce Nabídka suvenýrů 67

Čekací doba na prohlídku Cena

14. Pokud se zde zdržujete na víc dní, jaké ubytovací zařízení jste zvolil(a)? hotel

penzion

ubytování u známých či příbuzných

chalupa, chata

kemp, tábořiště

jinak

15. Zvolil(a) jste ubytování v tomto regionu? ANO NE 16. Jakou trasu jste navštíl(a)? A B C 17. Jste ochoten/a uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve které bydlíte?

18. Údaje o Vás: pohlaví zaměstnání

muž zaměstnanec veřejné služby v domácnosti/mateřská důchodce student

žena soukromý sektor důchodce nezaměstnaný jiné

19. Doporučil(a) byste návštěvu zámku svým známým? spíše ano

určitě ano

spíše ne

určitě ne

nevím

68

69

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents