VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

C e s t o v n í r u c h v e S lo v i n s k u Bakalářská práce

Autor: Lucie Hrdinová Vedoucí práce: Akad. malíř Vladimír Netolička Jihlava 2010

Anotace HRDINOVÁ, Lucie: Cestovní ruch ve Slovinsku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 46 stran. Tato práce se zabývá detailní charakteristikou cestovního ruchu ve Slovinsku. Nabízí pohled na předpoklady pro cestovní ruch a statistická data týkající se turismu a perspektivy dalšího vývoje. Analyzuje a hodnotí rovněž současnou nabídku českých cestovních kanceláří. Klíčová slova Slovinsko, turismus, cestovní ruch, statistická data, země bývalé Jugoslávie, nabídka cestovních kanceláří Annotation HRDINOVÁ, Lucie: Tourism in Slovenia. Bachelor thesis. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Travel and Tourism department. Master of thesis ak. mal. Vladimír Netolička. Level of qualifications: Bachelor. Jihlava 2010. 46 pages. This thesis deals with the detailed characteristics of Tourism in Slovenia. Offers a view of the preconditions for tourism and statistical data regerding Tourism and the presumption of further development. It also analyzes and evaluates the range of offer of Czech tour operators. Key words Slovenia, Tourism, Travel and Tourism, Statistical data, countries of former Yugoslavia, Travel operator´s offer

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila své poděkování panu Akad. malíři Vladimíru Netoličkovi za jeho připomínky, trpělivost, ochotu a metodickou pomoc při vedení mé bakalářské práce a paní Poloně Čerčič z úseku pro rozvoj turistického ruchu ve Slovinsku za poskytnutí neveřejných statistických údajů a dokumentů, které se týkají rozvoje turismu ve Slovinsku.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah Poděkování....................................................................................................................3 1. Úvod a cíl práce.....................................................................................................6 2. Základní údaje ...........................................................................................................7 2.1 Lokalizační předpoklady......................................................................................7 2.1.1 Přírodní předpoklady.....................................................................................7 2.1.1.1 Reliéf .....................................................................................................7 2.1.1.2 Hydrosféra .............................................................................................7 2.1.1.3 Klima .....................................................................................................8 2.1.1.4 Biosféra..................................................................................................9 2.1.1.5 Přírodní atraktivity .................................................................................9 2.1.2 Kulturně správní předpoklady .....................................................................13 2.1.2.1 Kulturní památky .................................................................................13 2.1.2.2 Kulturní zařízení a akce........................................................................19 2.2 Selektivní předpoklady ......................................................................................21 2.3 Realizační předpoklady......................................................................................22 2.3.1 Dopravní předpoklady.................................................................................22 2.3.2 Materiálně technické předpoklady...............................................................24 3. Analýza cestovního ruchu ve Slovinsku...................................................................26 3.1 SWOT analýza ..................................................................................................26 3.2 Současný stav turistického ruchu .......................................................................27 3.2.1 Ubytovací sektor .........................................................................................27 3.2.2 Stravovací služby........................................................................................28 3.2.3 Příjezdový cestovní ruch .............................................................................29 3.2.4 Výjezdový a domácí CR .............................................................................34 3.3 Vliv celosvětové ekonomické krize na turismus ve Slovinsku ............................35 3.4 Plány pro budoucí rozvoj CR .............................................................................38 4. Analýza nabídky tuzemských cestovních kanceláří..................................................39 4.1 Metodika analýzy ..............................................................................................39 4.2 Výsledky analýzy ..............................................................................................40 4.2.1 Velké cestovní kanceláře.............................................................................40 4.2.2 Ostatní cestovní kanceláře...........................................................................40 4.3 Zhodnocení nabídky CK ....................................................................................42 5. Závěr .......................................................................................................................44

5

1. Úvod a cíl práce Téma této práce jsem si vybrala na základě svého pobytu na studijním programu Erasmus právě ve Slovinsku. Během pěti měsíců jsem měla ideální podmínky k tomu, abych dokonale poznala tuto rozlohou nevelkou zemi, navázala kontakty a seznámila se rovněž s mentalitou místních obyvatel. Získané zkušenosti bych tak ráda předala dál. Cílem práce je kompletní zmapování cestovního ruchu ve Slovinsku, jeho podmínek, předpokladů a vývoje. Dalším cílem je zviditelnění v Česku neznámých a přesto atraktivních turistických destinací, tedy jakési doporučení, co lze ve Slovinsku navštívit, aby tato země nadále nebyla pro Čechy spíše jen tranzitním státem do oblíbeného Chorvatska. Před svou cestou jsem narazila na značnou absenci aktuálních informací o Slovinsku a také nedostatečnou nabídku některých turistických služeb. Má práce se tedy snaží tyto nedostatky zaplnit či na ně alespoň upozornit. V první části práce jsem se zaměřila na obecné informace týkající se cestovního ruchu a předpoklady k němu. Vzhledem k rozsahu práce jsem se nesnažila o komplexní popis ekonomických či demografických faktorů, ale zaměřila jsem se pouze na ukazatele pro turismus relevantní. Druhá část práce je postavená na konkrétních statistických datech a údajích, které se týkají současného stavu a vývoje turismu ve Slovinsku, včetně zachycení ekonomické krize a plánu budoucího rozvoje. Ve třetí části práce jsem se zaměřila na produkty tuzemských cestovních kanceláří, které mají Slovinsko ve své nabídce, zhodnotila rozsah této nabídky a navrhla její další možné rozšíření a zkvalitnění. Pro zpracování této práce jsem využila hlavně statistické údaje a ročenky slovinského statistického úřadu, marketingové průzkumy slovinské centrály pro cestovní ruch, všechny dostupné turistické průvodce v českém jazyce a v neposlední řadě i své vlastní zkušenosti.

6

2. Základní údaje Slovinsko existuje jako samostatný stát teprve od roku 1991, předtím bylo součástí bývalé Jugoslávie. Byli to právě Slovinci spolu s Chorvaty, kdo rozpad Jugoslávie inicioval. Dnešní demokratická republika se rozlohou 20 253 km² řadí mezi malé státy, stejně jako počtem obyvatel 2 005 692. Hlavním městem je Lublaň s přibližně 272 000 obyvateli [8]. Pro potřeby cestovního ruchu se používá dělení do regionů pocházející ještě z dob Habsburků. To člení Slovinsko do osmi oblastí- Gorenjska, Koroška, Štajersko, Primorska, Notranjska, Dolenjska, Bela Krajina a Prekmurje. Každá z těchto oblastí má svá specifika, k nimž se dále dostanu ve své práci.

2.1 Lokalizační předpoklady 2.1.1 Přírodní předpoklady 2.1.1.1 Reliéf Slovinsko je převážně hornaté a jeho hory jsou jedním z turistických lákadel. Na severozápadě území ohraničují Karavanky a Julské Alpy a směrem k východu se pak táhnou Kamnišské Alpy, Savijské Alpy a Pohorje. Nejvyšší a nejzajímavější jsou Julské Aply, kde se nachází i nejvyšší vrchol Triglav (2 864 m). Na velké části Julských Alp se nachází Triglavský národní park. V jižní části Slovinska stojí za zmínku pohoří Sněžník s nejvyšší horou Veliki Sněžník (1 796 m). Vzhledem k blízkosti moře je to jedno z míst s největším úhrnem srážek (3 000 mm), právě podle množství sněhu získal Sněžník i své jméno.

2.1.1.2 Hydrosféra Nejdelší řekou je Sáva, která protéká Slovinskem v délce 245 km. Využívána je především průmyslově, jako pohon pro vodní elektrárnu a jako ochlazovací prostředek u jaderné elektrárny Krško. Průtokem nejbohatší je řeka Dráva, která je taktéž využívána k výrobě elektrické energie. Zásobují ji i tající ledovce. Turisticky nejzajímavější je řeka Soča, jejíž smaragdová barva je výjimečná a nezapomenutelná. Soča je populární i mezi příznivci vodních sportů.

7

Pro turismus významná je i vysoká koncentrace termálních a minerálních pramenu na východě Slovinska, kde se také soustřeďuje lázeňský průmysl. Na západě najdeme i velké množství krasových pramenů, které na mnoha místech tvoří i atraktivní malé vodopády. Slovinsko leží na pobřeží Jaderského moře. Třebaže pobřeží je dlouhé jen necelých 47 km, Slovinci jsou na něj náležitě hrdí. Jedinou písčitou pláží je umělá pláž v Portoroži, která je stejně jako tři další slovinské pláže, držitelem tzv. modré vlajky, která by měla být zárukou kvality, pokud jde o čistotu vody i okolního prostředí. Modrou vlajku dostaly i dvě pláže u významných slovinských jezer. Jedním z nich je jezero Bled, které je jednou z hlavních turistických atrakcí Slovinska a níže se o něm ještě zmíním. Dalším velmi atraktivním a zároveň největším slovinským jezerem je Bohinj, který se nachází v Triglavském národním parku, stejně jako většina ostatních ledovcových jezer. Zajímavostí je také krasové tzv. mizející jezero Cerknica (26 km2), které se vždy v létě vsákne do země a objeví se znovu až během podzimních dešťů.

2.1.1.3 Klima Klima ve Slovinsku můžeme rozdělit do tří zón. U moře vládne středomořské klima s mírnou zimou, brzkým jarem a horkým létem. Koupat se lze od konce května do začátku října. Na severozápadě převládá alpské klima, kde zem pokrývá sníh až do začátku léta a zimy jsou velmi studené. Zbytek území charakterizuje kontinentální klima, které je podobné tomu v České republice. Zvláštností je vítr bóra (až 45 m/s), charakteristický pro celou Dalmácii. Jedná se o silný nárazový studený vítr, který přichází zejména v zimě. V oblastech, kde se bóra nejčastěji vyskytuje, proto standardně uvidíme na střechách vyskládané těžké kameny, které mají sloužit jako prevence poškození střech. Tabulka č. 1 Průměrné teploty Lublaň Portorož Bled

leden -1°C 5°C -1,7°C

duben 9°C 12°C 10°C

červenec 19°C 23°C 19°C

říjen 10°C 16°C 11°C

Zdroj: Autorka

8

2.1.1.4 Biosféra Kouzlo slovinské fauny a flóry je v její velké rozmanitosti na relativně malém území. Slovinsko je navíc třetí nejzalesněnější zemí v Evropě (po Finsku a Švédsku). V pobřežní zóně, která sahá až do výšky 600 m, nalezneme typickou středomořskou vegetaci, tedy olivovníky, oleandry, cypřiše či ibišky. Naproti tomu v alpské zóně do výšek 2 400 m se vyskytuje typická alpská květena včetně několika endemitů, jako mák julský, chrpa julská, zvonek Zoysův a triglavská růže. Na ostatním území se jedná zejména o listnaté i jehličnaté stromy a flóru typickou i pro Českou republiku. Neopomenutelné je také pěstování vinné révy. Co se fauny týče, žije ve slovinských lesích početná populace hnědých medvědů, kromě nich i obvyklí jeleni a vlci. Pobřežní saliny Sečovlje a krasové jezero Cerknica zase lákají mnoho druhů tažných ptáků. Ve skalnatých částech Alp se často vyskytuje kamzík a kozorožec. I u zvířat najdeme ve Slovinsku dva endemické druhy, je to macarát jeskynní přezdívaný lidská ryba, který žije v jeskyních krasové oblasti, a pstruh obecný potoční, který je výjimečný svou délkou až jeden metr. 2.1.1.5 Přírodní atraktivity Škocjanske jame Jediná slovinská památka UNESCO, jedná se o jeskynní systém vyhloubený řekou Rekou. Stěny kaňonů jsou vysoké až 100 m. Přechod po mostku nad rozbouřenou řekou uvnitř obrovské jeskyně je asi tím nejzajímavějším, co jeskyně krom krápníků nabízí. Jeskyně Postojna Známější a navštěvovanější krápníková jeskyně, kde návštěvníci krom obrovského množství roztodivných krápníků zažijí i v celku adrenalinovou jízdu vláčkem, který dopravuje turisty do nejkrásnějšího nitra jeskyně a zpět. Je to také místo, kde žije endemický macarát jeskynní, kterému je věnováno muzeum u vchodu do jeskyně. Jezero Bohnij a okolí Největší jezero Slovinska uprostřed Triglavského národního parku je lákadlem samo o sobě. Ke koupání však pro nízkou teplotu určeno není. Zajímavé je svým okolím. V zimě je možno využít dva lyžařské areály a v létě je to ideální výchozí místo pro

9

horské túry. Za návštěvu stojí vodopád Savica padající z výšky 78 m. Nádherné výhledy může poskytnout výjezd lanovkou na vrchol Vogel. Jezero Bled Jedna z nevyhledávanějších a současně také nepropagovanějších destinací Slovinska. Jde o kombinaci kulturní i přírodní památky. Samotné jezero s průzračnou vodou je obklopeno překrásnou scenérií Alp. Na skalním útesu nad ním se tyčí bledský hrad a uprostřed jezera je malý ostrov s kostelíkem, kam je možno dojet na loďce. Údolí triglavských jezer Nádherné avšak těžko přístupné území sedmi jezer zasazených v nadmořské výšce kolem 2 000 m. Počátkem léta navíc tato oblast pravidelně rozkvétá vzácnou alpskou květenou. Lublaňské močály Jižně od Lublaně se na 160 km2 rozkládají močály. Byla na nich postavena i samotná Lublaň, což je i důvodem toho, proč je městským symbolem drak. Všudypřítomná mlha a zápach měly být důkazem jeho přítomnosti. Mlhy jsou zde časté dodnes. Z této oblasti pochází i řada archeologických památek, které svědčí o dřívějším osídlení této úrodné krajiny. Arboretum Volčji potok Park v barokním stylu o rozloze 79 ha se nachází nedaleko Lublaně. Na jaře se zde pořádá velká botanická výstava tulipánů. Velika Planina Náhorní planina ve výšce zhruba 1 600 m je plná bludných balvanů. Mezi nimi jsou rozprostřeny starobylé šedivé salaše. Vše umocňuje výhled na Kamnické Alpy. Logarská dolina Jedno z nejhezčích míst v Alpách vhodné i pro nenáročné vycházky a výlety. Údolí je půl kilometru široké a devět kilometrů dlouhé a nejfrekventovanější cesta vede k vodopádu Rinka. Okolní svahy mají výšku až 2 300 m a na jaře je zde často slyšet sesouvající se sníh, jehož zvuk se rozléhá celým údolím. 10

Průsmyk Vršič Nejhlubší průsmyk ve Slovinsku, kterým vede kvalitní silnice, kde si řidiči mohou vychutnat přes 40 serpentin a za krátkou cestu překonat obrovský výškový rozdíl (800 m – 1 611 m – 800 m). Cestou se stojí zato zastavit a pokochat se nádherným výhledem na celé Alpy včetně Triglavu. Jezero Jasna Na břehu přehradního jezera stojí památník kozorožce se zlatými rohy, který je symbolem Slovinska i jedné tamní vyhlášené značky piva. V zimě je to velmi oblíbené místo k bruslení. Alpinum Juliana Tato unikátní botanická zahrada s akcentem endemitů Julských a Kamnických Alp, Karavanek a Krasu čítá více než 1 000 rostlin Divje jezero Podivně nazelenalou barvou je toto malé krasové jezero podobné řece Soča. Je obklopeno skalními stěnami a v zimě nezamrzá. Jeho hloubka je prozatím stále záhadou, ale odhaduje se, že některé podzemní pasáže se nacházejí až v hloubce 160 m. Strunjan a Kap Ronek Poloostrov Strunjan leží na pobřeží a díky opuštěným salinám se tady vyskytují zajímavé druhy rostlin a ptáků. V létě jsou pláže tohoto poloostrova oblíbeným místem ke koupání. Kap Ronek je vysoký útes tvořený měkkými flyšovými stěnami. K útesu vede turistická stezka s krásným výhledem na moře a okolní olivové háje. Zelenci Bažinatá oblast, ve které pramení řeka Sava Dolinka, je zde možné vidět množství obvyklých rostlin. Vše je obklopeno zelenými lesy a loukami s výhledem na Alpy. Vodopád Peričnik Leží nedaleko výchozího místa ke zdolání hory Triglav. Zajímavější je v zimě, kdy se zde vytvoří ledové varhany, které místní lidé v čase adventu slavnostně osvětlují. 11

Vipavská dolina Jedno z nejúrodnějších údolí známé pěstováním vína a ovoce. Projížďka údolím je vlastně prohlídkou vinic, nad nimiž se často tyčí hrad či zřícenina. Současně je to také vůbec největrnější místo Slovinska, takže téměř všechny domy mají na střechách už zmiňované kameny. Soliny Sečovlje Dříve jedna z nejnavštěvovanějších památek, kde dodnes probíhá těžba soli starým způsobem. Bahno ze salin se také využívá v lázeňství. Místo je útočištěm i pro ojedinělé druhy rostlin a ptáků. Jeruzalem Místo na vinařské stezce, která je lemovaná pozoruhodnými dřevěnými větrníky k odhánění ptactva. Právě tato vesnička poskytuje nejkrásnější výhled na okolní vinice. Stara trta (stará réva) Ve druhém největším městě Maribor se nachází nejstarší vinný keř na světě, který plodí révu už déle jak 400 let. U keře se nachází také muzeum vína a vyhledávaná vinotéka, kde je možné ochutnat a zakoupit vína typická pro tuto vinařskou oblast. Pohorje V zimě hojně navštěvované lyžařské středisko a po zbytek roku zajímavá destinace pro výlety. Na jeden z vrcholů lze dojet lanovkou, jejíž stanice se nachází jen kilometr od Mariboru.

Z vrcholu pak vede množství různě náročných

turistických tras

k zajímavostem, jakými jsou zdejší jezera, vodopády či opuštěné pastviny s bujnou vegetací. Soutěska Pekel Úsek na řece Borovniščica nedaleko vesnice Viska Bistra je plný peřejí a vodopádů, lze jej projít po náročné turistické stezce.

12

Soutěska Vintgar Nachází se 4 km od jezera Bled v Triglavském národním parku. Jedná se o 1,6 km dlouhou a 150 m hlubokou skalní rokli, kterou protéká divoká řeka. Celou rokli je možné projít přes soustavu dřevěných chodníku a visutých mostů, které jsou ukotveny nízko nad hladinou divoké vody. Tolminska korita Nejnižší bod Triglavského národního parku (180 m) je turisty navštěvován poměrně málo, přesto rozhodně stojí za návštěvu. Působivá soutěska, kde se stékají dvě řeky, nabízí neuvěřitelné pohledy na to, co příroda dokázala vytvořit. Dle mého názoru je tato přírodní pozoruhodnost mnohem zajímavější, než turisticky hojně navštěvovaná soutěska Vintgar. Rakov Škocjan Asi hodinová naučná stezka vede údolím říčky Rak od skalního útvaru Mali most k jinému skalnímu útvaru Veliki most, kde řeka zmizí v jeskyni. Trasa nabízí nevšední zážitek zejména díky různým skalním a krasovým útvarům. Izvir Soče a řeka Soča O této řece smaragdové bravy jsem se již zmiňovala, krásná je po celé délce svého toku. Pranen (Izvir) se nachází v 8 m hluboké jeskyni, odkud se několika malými vodopády postupně mění v řeku.

2.1.2 Kulturně správní předpoklady 2.1.2.1 Kulturní památky Hlavní město Lublaň Město je proslavené stavbami architekta Josipa Plečnika, který od roku 1910 vyučoval dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a ve 20. a 30. letech minulého století byl architektem Pražského hradu. Na pahorku uprostřed města se nachází Lublaňský hrad, odkud je výhled na celé město. Na hrad je možné dojít pěšky, dojet autem, ale návštěvníci mohou využít také prosklenou lanovkou. Uprostřed města na břehu řeky Ljubljanice se nachází Prešerenovo náměstí se sochou básníka France Prešerena, s barokním kostelem a několika secesními domy. Z náměstí vede Trojmostí 13

architekta Plečnika, které navazuje na kolonádu, podobné těm lázeňským. Přes tržiště, kde se každý den konají trhy, se lze dostat k Dračímu mostu, který je ozdoben sochami a ornamenty draka, symbolem Lublaně. Na opačném konci města je park Tivoli se zámečkem a pravoslavný kostel. Centrum města není velké, prohlídku je možné zvládnout za půl dne. Největším zážitkem je dle mého názoru zmíněný trh, kde je možné od řady soukromých pěstitelů, chovatelů a řemeslníků zakoupit vše od pečiva, ovoce, zeleniny, sýrů masa i ryb až po originální rukodělné výrobky a květiny. Bled Toto místo jsem zmiňovala již v souvislosti s přírodními zajímavostmi země. U hradu, jehož počátky sahají až do roku 1004, je také muzeum a opodál je možné navštívit kostel, který je sice méně zajímavý, než ten na ostrůvku uprostřed jezera, ale přesto stojí za prohlídku. Na jižní straně jezera se nachází Vila Bled, rezidence, kterou využíval i někdejší jugoslávský prezident Josip Bros Tito. Brežice Město na soutoku řek Sáva a Krka, vystavěné kolem středověkého hradu Brež, leží nedaleko lázní Terme Čatež. Za městem je další hrad Mokrice, který byl nedávno přestavěn na luxusní hotel, a v parku bylo vybudováno golfové hřiště. Celje Také třetí největší město Slovinska se může pochlubit svým hradem. Jedná se o jedno z nejoblíbenějších vyhlídkových míst. V létě se zde konají různá divadelní představení a další kulturní vystoupení. V samotném centru města najdeme několik kostelů, muzeí a nákladně opravený novorenesanční palác. Nachází se zde také zachovalý zámek rodiny Cilli, který dříve sloužil také vojsku jako kasárna. V okolí Celje je možném navštívit také město Šempeter, kde je římská nekropole s více než stovkou hrobů. Jižně od Celje se nachází lázeňské město Laško, které je pro Slovince spíše synonymem značky piva. Zámek Sněznik Renesanční zámek s nádherným parkem poblíž mizejícího jezera Cerknica. Kromě samotného zámku je zde možné navštívit také místní galerii a muzeum.

14

Idrija Někdejší hornické město se může pochlubit hradem a muzeem. K největším turistickým atrakcím patří Antoniův rov, což je šachta nejstarší štoly, kterou se sestupuje do podzemního labyrintu s hornickou podzemní kaplí svaté Trojice. Izola Přímořské městečko s jachetním přístavem má velmi osobitou atmosféru. Návštěvníky okouzlí zejména úzkými křivolakými uličkami s řadou dvorků. Ze zdejších památek stojí za zmínku kostel Sv. Marie, jehož nejstarší část pochází údajně již z 9. stol. a pozdně gotický palác Manzioli v benátském stylu. Na nejvyšším místě Izoly stojí kostel Sv. Mavera (maura), který je dominantou města. Zvonice chrámu je vystavěna samostatně, stejně jako u ostatních kostelů na slovinském pobřeží. Kamnik Městečko na úpatí Alp se může pochlubit zříceninou hradu, muzeem a galerií. Spíše než město samotné, že zajímavější okolí, konkrétně již zmiňovaná Velika Planina s typickými salašemi. Jedna z nich je otevřena pro veřejnost, jmenuje se Preskarův dům a je v něm možné vidět typické vybavení horských salaší včetně otevřeného ohniště a rustikálního nábytku. V jiných staveních se v hlavní sezóně prodávají domácí zemědělské výrobky - mléko či sýr. A je tu možné najít i domácí ubytování. Kobarid Nachází se zde válečné muzeum, které získalo v roce 1993 cenu Muzeum roku. Od místního kostela vede křížová cesta do kopce k italské kostnici, kde jsou uloženy ostatky tisíců vojáku exhumovaných ze hřbitovů v okolí. Od kostnice pak vede naučná stezka k opevnění Tonočov grad a vodopádům Kozjak. Koper Přímořské město a důležitý průmyslový přístav. Na hlavním náměstí je překrásný Prétorský palác a naproti němu katedrála Nazarius. Úzké uličky a architektura připomínají Itálii, pod kterou město v minulosti dlouhou dobu patřilo. V okolí doporučuji navštívit kostel v Hrastovlje, který UNESCO zařadilo na seznam kulturního dědictví. Kostel je umístěný na skalním masivu, ale mnohem zajímavější je jeho

15

interiér. Na stropu i stěnách kostela se nacházejí fresky znázorňující tanec smrti. Nedaleko je ještě hrad Socerb, ze kterého je krásný výhled na celý Terstský záliv. Kostanjevica na Krki Jedná se o městečko ležící na říčním ostrůvku Krka se dvěma gotickými kostely. Kromě kostelů je zde i hrad s cisterciáckým klášterem s unikátním malovaným portálem. V okolí je ještě Kartuziánský klášter Pleterje, kde žijí mniši, kteří smějí hlas používat pouze ke zpěvu liturgických písní, mluvit mají zakázáno. Kranj Město před kulisou Julských Alp ve svém centru ukrývá gotický kostel Kancijan a hrad Khislstein. V informačním centru je možnost objednání prohlídky velké kostnice. V okolí se nachází Šmarjetna Gora s bílým kostelem, kde se Slovinci často a s oblibou nechávají oddávat. Ostatním poslouží alespoň jako krásná vyhlídka. Nedaleko je i Brdo pri Kranju, kde je 500 hektarový přírodní park s jedenácti rybníky a zámek Brdo, který byl sídlem prezidenta Tita. Kranjska Gora V zimě asi nejznámější lyžařské středisko, mimo sezónu ideální místo na pěší výlety. V centru horského střediska se nachází kostel a Liznjenkova domačija, což je zachovalý honosný dům v alpském stylu. V okolí je k vidění řada přírodních i kulturních památek, například pozoruhodná ruská kaple. Lipica Jedno z nejnavštěvovanějších míst se může pochlubit hřebčínem, kde se chovají slavní lipicáni. Možná je prohlídka hřebčína, jízda kočárem či ukázka tradiční jezdecké školy. Maribor Druhé největší město Slovinska je spojeno především s pěstováním vinné révy a vínem. O nejstarším keři vinné révy jsem se již zmínila, dalším „nej“ je největší vinný sklípek ve Slovinsku s rozlohou 20 000 m2. Najdeme zde i městský hrad, vlastivědné muzeum, morový sloup, katedrálu či oblíbené odpočinkové místo na ostrově Lent. Dvě nejhezčí vyhlídková místa jsou Kalvárie či Pyramidový kopec, obě lokality leží uprostřed vinic a neodmyslitelně k nim patří i malé kapličky. 16

Metlika Vinařské městečko se zachovalým středověkým. Opevněním i vinařská oblast, v níž se nachází řada malých domků. V centru města je středověký hrad s regionálním muzeem. Městem protéká nejteplejší řeka Slovinska Kolpa u jejichž břehů je vybudovaná menší pláž. Nedaleko se nachází vesnička Rosalnice se třemi gotickými kostely na jednom malém hřbitově. Mozirje Kromě honosných domů připomínajících dávnou bohatost města je zde i šestihektarová botanická zahrada Savinjsi Gaj se skanzenem a zábavním parkem. V okolí je možné navštívit renesanční hrad Vrbovec či hornické město Velenje s dalším hradem a muzeem oceněným Evropskou unií. Murska Sobota Dominantou města je desetihektarový park s renesančním zámkem. V okolí jsou známé lázně Banovci, Moravske Toplice a Lendava. Nova Gorica Hraniční město a především zábavní centrum s největším kasinem v zemi. K historickým památkám patří především renesanční zámek Dobrovo, který je znám cennými freskami. Nad městem se na vysokém kopci Světa Gora se nachází klášter Kostanjevica, jenž je nejznámějším poutním místem regionu. Z kopce vysokého 681 m je neopakovatelný výhled do širokého okolí i na řeku Soča. Nedaleko města je také hrad Kromberk s regionálním muzeem. Také v této lokalitě se tradičně pěstuje vinná réva a Nova Gorica i její okolí jsou považovány za jednu z typických vinařských oblastí. Novo Město Typické jsou zdejší domy s podloubími, kromě nich je na hlavním náměstí i kostel a radnice. Další kostel se zajímavou oltářní malbou se nachází západně od centra. Samozřejmostí je i muzeum a galerie. Okolí je také protkáno vinicemi, které si je možné prohlédnout třeba i při vyhlídkové plavbě po řece Krka. Dojem umocňuje i několik hradů, které se tyčí nad řekou. Nejznámějším z nich je zřejmě zřícenina hradu

17

Žužemberk. Nedaleko města se nacházejí lázně Dolenjke Toplice se zříceninou hradu Soteska. Otočec ob Krki Asi největší atrakce oblasti v podobě vodního zámku na ostrově řeky Krka. V okolí se nacházejí lázně Šmarješke Toplice. Piran Malebné městečko na výběžku slovinského pobřeží, jehož dominantou je barokní kostel Sv. Jiří na nejvyšším vrcholu ve městě. Cestou ke kostelu je možné vidět i část hradeb, které kdysi obepínaly celé město. Nejkrásnější historické stavby se nacházejí na Tartiniho náměstí, jemuž dominuje socha tohoto hudebního skladatele. Náměstí je dokola lemováno benátskými domy a nachází se tu i radnice, justiční palác či pošta. Přímo z náměstí lze dojít k moři a procházkou obejít celý výběžek. Cestou pak turisté minou kostel Sv. Marije Snežne i zdejší maják a zpět se mohou vrátit romantickými úzkými uličkami. Jedinou vadou na kráse je vysoký počet turistů zejména v hlavní sezóně. Pod stejný obvod patří ještě lázeňské město Portorož, které se sice nemůže pochlubit historickými památkami, ale je nejznámějším přímořským letoviskem plným zábavy. Kromě mnoha kasin a luxusních hotelů je v Portoroži bezpočet barů a restaurací. Komfortní lázeňskou péči tu najdou i ti, kteří touží spíše po odpočinku a relaxaci. Podčetrtek Na návrší této obce se nachází stejnojmenný hrad. Relativně známé jsou i lázně Olimia, ale největší atrakcí je zámek Olimije s první slovinskou lékárnou vyzdobenou freskami a dobovým nábytkem. Nedaleko je i hrad Podsreda, o kterém se vypráví řada bájných strašidelných příběhů. Predjamský Grad Nejznámější slovinský hrad, který je umístěný ve skále. Pod hradem je částečně přístupný jeskynní systém s Erasmovou jeskyní.

18

Ptuj Nejstarší město Slovinska, kterému dominuje hrad a dominikánský klášter. Dále je zde k vidění středověká městská věž či kostel Sv. Jurij. Nejhezčí výhled na město je z protějšího břehu řeky Dráva. Radovljica Středověké městečko nad řekou Sávou s měšťanskými domy, gotickým kostelem a barokním zámkem. Známé je tradicí včelařství, se kterou se lze seznámit v místním včelařském muzeu. Zdejší zámek byl za druhé světové války využíván jako vězení a popraveny zde byly stovky lidí. Jejich památku připomínají kamenné sloupy v zahradě. Škofja Loka Jedno z nejhezčích měst Slovinska je velmi podobné Českému Krumlovu. Na místním hradě se nachází rozsáhlá etnologická sbírka, výhled na město ale poněkud kazí panelové domy, které navazují na historické centrum města. Za vidění však stojí hlavní náměstí s krásnými domovními fasádami i několik dalších podobných náměstíček, která se nacházející jen kousek níže. Štanjel Středověké domy postavené z kamene vrátí turisty o několik staletí do minulosti. Městečko je malinké, takže ho lze za hodinu projít celé. Krásný je hrad, přilehlý park i kostelík. Zajímavé jsou původní kamenné studny.

2.1.2.2 Kulturní zařízení a akce Divadla a další kulturní zařízení najdeme ve všech větších městech Slovinska., Divadel bylo v roce 2007 celkem 34, veřejných knihoven 61, profesionálních orchestrů 17, muzeí 121 a galerií a jiných výstavních prostor 136 [6]. Vzhledem k tomuto množství a omezenému rozsahu práce bych se tedy chtěla věnovat pouze významným kulturním akcím a také těm, které jsou pro zemi typické. V únoru začíná i ve Slovinsku sezóna masopustních průvodů a karnevalů. Ve většině turistických příruček je však zmínka pouze o Ptuji, kde chodí tzv. kurenti zahaleni do hustých kožichů s rohy a zvonci. Na zvony o sebe vzájemně narážejí a vyhánějí zimu. Karnevaly mají ale tradici po celé zemi. V mnoha regionech mají speciální kostýmy a v každém menším městečku se

19

pořádá karnevalový průvod, kterého se účastní nejen děti, ale i dospělí. V březnu se v Lublani koná mezinárodní festival dokumentárních filmů. V květnu se taktéž v Lublani koná festival Exodus, což je především divadelní festival, ale v jeho rámci se konají i koncerty. Druhým květnovým lublaňským festivalem je Druga Godba, což je hudební festival především v žánru world music. Začíná také první z mnoha oslav vín a to v Metlici. V červnu se v Bohniji koná Svatojánská noc spojená s plavbou pochodněmi ozdobených lodiček po jezeře. V Mariboru probíhá festival Lent, což je festival hudby a divadla s mezinárodní účastí. V Lublani se koná mezinárodní jazzový festival a v obci Goriška Brda se slaví první sklizeň třešní. V červnu se ve městě Otočec tradičně uskutečňuje největší slovinský rockový festival Rock Otočec. Cestovní bedekry se o něm nezmiňují, ale mezi příznivci tohoto hudebního žánru se těší velké popularitě. V červenci a srpnu se v Lublani, Postojně, Bledu, Celje, Piranu a Pruji konají letní slavnostní hry, což je série divadelních a hudebních představení pod širým nebem. Podobný festival se ve stejné době koná i v přímořských městech Koper, Portotož a Piran. V srpnu se na Predjamskem hradu tradičně konají turnaje rytířů Erasmus, tedy středověké souboje rytířů na koních. Podzim patří vínu a slavnostem sklizně. K největším a nejznámějším patří slavnosti v Mariboru, kde se volí i miss vína. V listopadu se pak v Lublani koná mezinárodní filmový festival a v prosinci ve všech větších městech vánoční trhy, které provází řada kulturních akcí. 2.1.2.3 Sportovní zařízení a akce Slovinci jsou velmi sportovně založený národ, populární je u nich zejména horská turistika. S oblibou se zde říká se, že každý správný Slovinec by měl alespoň jednou za život vyjít na nejvyšší horu Triglav. Populárními sporty jsou dále házená, fotbal a lyžování. Sportovní zařízení najdeme v každém větším městě, pro turisty mohou být zajímavé větší aquaparky v oblasti lázní či jedno z více než deseti golfových hřišť ve městě Lipica, kde je možné hrát celoročně. Slovinsko má také dobré podmínky pro cykloturistiku a to jak pro horská, tak i pro silniční kola. Cyklostezek je v zemi téměř 200 a lze po nich projet celé Slovinsko. Leden až březen patří zimním sportům, v Mariboru se konají závody Světového poháru ve sjezdovém lyžování žen, v Planici známé závody ve skocích na lyžích, v Krajnské Goře závody psích spřežení a Škofja Loka je zajímavá závody ve sjezdu na historických lyžích. V květnu se v Portoroži koná mezinárodní výstava lodí Internautica. V červnu mohou zájemci navštívit Světový pohár v drezúře koní, jenž se 20

koná v prostorách hřebčína Lipica, či veslařskou mezinárodní regatu v Bledu. V říjnu se v hlavním městě Lublani běží mezinárodní maraton.

2.2 Selektivní předpoklady Politické Politická situace ve Slovinsku je dlouhodobě stabilní. Po rozdělení bývalé Jugoslávie nevznikly žádné významnější konflikty. Země se tak bezesporu dá považovat za bezpečnou. Podle hodnocení organizace Vision of Humanity pro rok 2009 je Slovinsko dokonce 9. nejbezpečnější zemí světa [11]. Slovinsko je navíc od roku 2004 členem Evropské unie a od roku 2007 používá jako měnu Euro. Oproti oblíbenému Chorvatsku tak mohou turisté z EU do Slovinska cestovat bez hraničních kontrol, Euro je navíc univerzálnější

a

lépe

směnitelnou

měnou

než

chorvatská

Kuna.

Jediný

zahraničněpolitický problém se týká sporu s Chorvatskem o námořní a částečně i pozemní hranici. Problém existuje už od rozdělení Jugoslávie. Občas dochází k mírnému vyhrocení tohoto konfliktu, kdy chorvatská policie důkladně kontroluje každou loď v Piranském zálivu. Ekonomické Ekonomická situace v zemi je relativně dobrá, což dokazuje i zmiňované přijetí Eura. Celosvětová ekonomická krize však měla dopady i na slovinskou ekonomiku, Negativně se projevila například v růstu nezaměstnanosti z 6,7% v roce 2008 na 9,4% za rok 2009. Hlavními exportními i importními partnery jsou Německo, Itálie, Chorvatsko, Rakousko a Francie. Ekonomiku tak nepříznivě ovlivnila zejména protikrizová opatření přijímaná těmito státy. Cenová úroveň je pod průměrem EU, ale vyšší než v České republice. Mezi všeobecně známé slovinské firmy patří farmaceutická společnost Krka, výrobce bílého zboží Gorenje, výrobce ovocných šťáv Fructal či tradiční výrobce lyží a dalšího sportovního vybavení Elan. Na HDP se největší měrou (63% v roce 2008) podílejí služby, zanedbatelná není ale ani zemědělská výroba, která má v zemi velkou tradici. Více než třetina farem se primárně zabývá pěstováním vína na 30 000 ha vinic. Vína se ve Slovinsku vyrobí 700 000 až 900 000 hl za rok. [6] Turismus přinesl v roce 2008 do státní pokladny 2,080 milionu Eur. [12]

21

Demografické Téměř 60% obyvatelstva jsou katolíci, k muslimské víře se hlásí pouze 2,5% obyvatel, což je jeden z důvodů, proč se zde nevyskytovalo takové množství nepokojů, jako na ostatním území Balkánu. Etnických skupin se na území Slovinska vyskytuje hodně, Slovinci tvoří 83,1% obyvatelstva, zbylé obyvatelstvo jsou zejména ostatní balkánské národnosti, tedy Srbové, Chorvati a Bosenci. Z ostatních národností stojí za zmínku ještě Italové, Rakušané a Maďaři, přičemž všechny tyto skupiny mají v příhraničí zvláštní práva. Gramotnost se jako ve všech vyspělých zemích blíží 100%. Nízká je míra urbanizace, která tvoří pouze 48%. [6] Průměrný měsíční plat činil v roce 2008 ve Slovinsku 1 391,14 Eur. [8]

2.3 Realizační předpoklady 2.3.1 Dopravní předpoklady Železniční doprava Tento druh dopravy je relativně levný a vozový park je velmi kvalitní, moderní a udržovaný. Hlavním železničním uzlem je město Lublaň, přes nějž vedou i všechny hlavní domácí i mezinárodní trasy. Hustota železniční sítě však není ideální (délka tratí je 1 228 km) a poměrně malá je i četnost spojů. Nevýhodou tohoto způsobu dopravy je hlavně její malá rychlost. Soupravy jsou sice moderní a schopné vyvíjet vysokou rychlost, vzhledem k četným požárům, které v minulosti způsobily jiskry odlétající od kol vlakových souprav, je na celém území rychlost omezena. Automobilová doprava Dálniční a silniční síť je velmi hustá a kvalitní, délka všech silnic je 38 873 km. Dopravní značení je také velmi kvalitní, problém může být pouze u sjezdů do větších měst. Do léta 2009 byly velkým problémem dálniční známky, u nichž se nepočítalo s variantami kratší platnosti než půl roku nebo jeden rok. Za tento stav opakovaně Slovinsko kritizovala i Evropská unie, takže nyní již lze běžně zakoupit týdenní a měsíční dálniční známky. Otázkou ovšem stále zůstává jejich cena, která je poměrně vysoká (dvojnásobně vyšší než u nás). K výši poplatku mají tedy pochopitelně připomínky i turisté, kteří využívají Slovinsko pouze k přejezdu do Chorvatska. Právě u 22

chorvatských hranic také vznikají na hlavních tazích především v letní sezóně o víkendech delší kolony. Problémy bývají s parkováním v přímořských a větších městech a to také zejména v hlavní turistické sezóně. V neposlední řadě je třeba upozornit na to, že Slovinci patří k nejnebezpečnějším řidičům v Evropě a je nutné s tím na silnicích počítat. Autobusová doprava Cestování autobusem po Slovinsku je dražší než cestování vlakem, jízda je však mnohem rychlejší a samotná autobusová síť je velmi hustá a dobře propracovaná. Jízdní řády najdeme na každé zastávce a je potřeba věnovat pozornost vysvětlivkám, které bývají psané ve více jazycích. O víkendech jezdí mnohem měně spojů, takže je vhodné plánovat cesty i s tímto vědomím a dopředu. Při nákupu jízdenky v předprodeji je cena nepatrně nižší a je vhodné kupovat pouze jednosměrné jízdenky. Na vytíženějších trasách totiž nabízí služby více dopravců, kteří většinou neakceptují jízdenky konkurence. V některých oblastech je možné využít systém předplacených neomezených jízdenek, který se ovšem vyplatí jen pro každodenní dojíždění na stejné trase. Zastávky nebývají hlášeny a před výstupem je nutné dávat znamení, jinak autobus na zastávce zpravidla nezastaví. V souvislosti s autobusovou dopravou je nutné podotknout, že z České republiky neexistuje do Slovinska žádné přímé pravidelné autobusové spojení a to ani během hlavní turistické sezóny. Vodní vnitrozemská doprava Tento druh dopravy je zanedbatelný, místní řeky jsou využívány spíše k rekreačním účelům a pro vodní sporty. Námořní doprava Největším a zároveň jediným průmyslovým přístavem je Koper Menší a převážně jachtařské přístavy jsou v Portoroži a Izole. V sezóně je možnost využít osobních trajektů mezi zmíněnými přístavy a italskými Benátkami a Terstem. Časté jsou i turistické okružní plavby, případně výlety lodí do kasina a zpět.

23

Vertikální doprava Je využívána téměř výhradně k turistickým a sportovním účelům. Několik lanovek v zimních střediscích je v provozu celoročně a slouží jako přiblížení ke sjezdovkám anebo k výchozím trasám horských túr. V Lublani se nachází lanovka, která cestující vyveze na Lublaňský hrad a malá lanovka slouží i návštěvníkům Škocjanské jeskyně k tomu, aby je vyvezla zpět k výchozímu místu prohlídky. Letecká doprava Ve Slovinsku jsou tři mezinárodní letiště - Portotož, Ljubljana-Brnik a Maribor. Významné pro cestovní ruch je pouze letiště v městečku Brnik obsluhující hlavní město Lublaň. Ostatní slouží spíše pro soukromé či charterové lety. Na letiště Brnik létá pravidelně linka ČSA. Slovinským národním dopravcem jsou Adria Airways. Velmi dobré podmínky mají ve Slovinsku zájemci o sportovní létání. Malých sportovních letišť je zde celkem 16 (včetně zmíněných tří mezinárodních).

2.3.2 Materiálně technické předpoklady Ubytovací zařízení Ubytovací kapacity jsou dostačující a najdeme zde všechny běžné kategorie i třídy. Velmi rozšířené je pronajímání apartmánů a to zejména v pobřežních oblastech. V tomto případě však bývá zpravidla určena minimální doba pobytu a pronájmu na tři dny, případně se za kratší pobyt platí velké příplatky. Používá se zde klasická klasifikace hotelů od 1 do 5 hvězdiček a ceny se hodně liší podle sezóny. Penziony a menší rodinné hotely jsou označovány jako „gostišce“. Hostely jsou spíše výjimkou a najdeme je pouze v turisticky nejatraktivnějších místech. Většinou se však nejedná o klasické hostely, ale o vysokoškolské koleje (ve slovinštině “dijaški dom“). Kempy fungují většinou pouze v hlavní sezóně a hojně je využívají majitelé karavanů. Velké popularitě se těší ubytování na statcích a soukromých farmách. Posledním rozšířeným typem ubytování jsou horské chaty, které využívají turisté během svých výprav do hor. Největší zajímavostí je lublaňský hostel Celica, který byl známým vydavatelem průvodců Lonely planet oceněn jako nejvíce hippie hostel na světě. Hostel se totiž nachází v objektu bývalé věznice a turisté tak mají možnost vyzkoušet si spánek v modernizovaných celách. Každý den tu také zdarma probíhají komentované prohlídky. 24

Stravovací zařízení Možností občerstvení je všude dostatek. Slovinsko velkou část propagace směřuje právě k představení typických slovinských potravin, vín a jídel. Každá oblast má své speciality a v brožuře, která je k dispozici v každém infocentru, jsou zdarma k dostání také seznamy restaurací, které nabízejí typická jídla. Rodinné restaurace bývají označeny jako „gostilna“ a na jejich jídelních lístcích se objevují jídla připravovaná podle tradičních rodinných receptur. Velmi známý je lublaňský trh, kde je každý den možné nakoupit čerstvé ovoce, zeleninu, pečivo, ryby, maso či květiny od farmářů z celého Slovinska. Zážitkem je už samotná procházka rozlehlým trhem. Lázně S již zmiňovaným výskytem termálních pramenů souvisí i lázeňská infrastruktura. Patnáct slovinských lázní je certifikovaných a najdeme je zejména na východě země, kde se termální prameny hojně vyskytují. Dvě zařízení se nacházejí také na pobřeží, kde se k léčebným procedurám používá bahno ze solin. Současně tyto lázně nabízejí bohaté welness služby. Mezi nejznámější lázně patří Radenci, jimž k věhlasu pomohla také maloobchodně prodávaná minerální voda Radenska, a dále Moravske Toplice, Ptuj a Lendava. Kasina Kasina mají ve Slovinsku dlouhou tradici. První vzniklo v Portoroži a dnes je těch velkých ve Slovinsku celkem dvanáct. Najdeme je převážně ve známých turistických centrech a větších městech a také v okolí hranic. Největší a také nejnovější z nich je kasino Perla v Nové Gorici, kde turisté najdou 1 138 hracích automatů a 69 hracích stolů. Toto kasino je největší nejen ve Slovinsku, ale také v celé východní Evropě. Většinu hráčů tvoří cizinci (81%) a převažují Italové. Kongresové zázemí Kongresová turistika je pro Slovinsko jako malou zemi důležitá. Moderní kongresová zázemí jsou vybudována v Lublani, Bledu, Portoroži a Dolejnských Toplicích. Všechny tyto destinace nabízejí pro účastníky kongresů i řadu atraktivních doplňkových služeb.

25

3. Analýza cestovního ruchu ve Slovinsku 3.1 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

- různorodé množství atraktivit na

- nabídky nejsou integrované

malém území

- neexistují žádné integrované turistické

- zachovalá příroda, kulturní

produkty

památky a současná kultura

- neznalost destinace

- tradiční kuchyně a vína

- nedostatek personálu

- pohostinnost obyvatel a

- nízká úroveň služeb a personálu

podnikatelů v cestovním ruchu

- malá atraktivita destinace pro

- geografické umístění

zahraniční investory - nedostatek malých a středních podniků - nedostatek informací a chybějící výzkum

Příležitosti

Hrozby

- destinace s kvalitní turistickou

- neporozumění důležitosti turismu ze

nabídkou

strany státní správy

- snadná dostupnost destinací

- neporozumění místních obyvatel při

- destinace s mimosezónní

rozvoji turistické infrastruktury

nabídkou

- nenaplněná očekávání turistů

- destinace s individuální nabídkou

- levnější destinace se stejnou nabídkou

- nové destinace v Evropě

- nepřátelské investiční prostředí plné

- krátké, ale opakované dovolené

administrativních bariér

- destinace s různorodou nabídkou

- neexistence partnerství soukromého a

- destinace s kulturní a autentickou

veřejného sektoru

nabídkou

- nedostatečná spolupráce zájmových

- destinace ekoturismu

stran v turismu

- internet

- nedostatečný prostor pro rozvoj

- vznik turistické asociace

turistických iniciativ

Zdroj: Strategický plán rozvoje Cestovního ruchu Slovinska 2007-2001

26

3.2 Současný stav turistického ruchu 3.2.1 Ubytovací sektor Slovinsko považuje za problém nedostatečnou kvalitu hotelového průmyslu a hodlá pozměnit i systém klasifikace hotelových zařízení tak, aby na ně byly kladeny vyšší nároky. V nedávné době proběhly rekonstrukce či výstavby luxusnějších hotelů, kvalita hotelů nižších tříd či apartmánů ale zůstala nezměněna, tedy spíše nízká. Počet pokojů a lůžek v hotelech v posledním desetiletí neustále stoupá, ubývá počet pokojů i lůžek v motelech a přenocovnách. Nejrychleji rostl v posledním desetiletí počet pokojů a lůžek v apartmánech. Bez výraznějších změn zůstává ubytování v kempech. Všeobecným problémem je nízká obsazenost hotelů mimo lázeňské oblasti a sezónnost. V následující tabulce je uveden počet lůžek podle kategorie ubytování a jejich podíl. Tabulka č. 2 : Počet lůžek a jejich podíl na ubytování Počet lůžek v roce 2008

Hotely Kempy Apartmány Pronájem pokojů Dělnické ubytovny Pokoje a apartmány v apartmánových domech Ostatní Studentské ubytovny/hostely Penzióny Gostišča (speciální kategorie penziónů) Dočasné ubytování Horské chaty Pokoje Přenocovny Motely Agroturistické farmy Jiné prázdninové typy ubytování Maríny Prázdninové byty a domy Celkem

II 08

VIII 08

Počet Podíl na přenocování počtu za rok přenocování

30 784

32 729

5 278 267

61,2%

4 857

15 846

1 163 334

13,5%

5 492

6 217

712 177

8,3%

5 386

6 587

210 855

2,4%

2 451

2 915

190 296

2,2%

4 213

4 908

162 451

1,9%

911

2 279

151 416

1,8%

1 294

1 891

136 242

1,6%

1 784

1 871

130 215

1,5%

1 847

2 134

118 636

1,4%

1 278

2 328

101 408

1,2%

1 678

4 556

75 029

0,9%

990

1 374

39 904

0,5%

626

736

38 104

0,4%

304

381

37 500

0,4%

1 019

1 139

29 775

0,3%

418

448

19 864

0,2%

1 060

1 100

18 570

0,2%

183

295

8 493

0,1%

66 575

89 744

8 622 543

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska 27

Z tabulky můžeme vidět, že nejvíce turistů využívá k přenocování hotely. Zřetelná je také sezónnost u většiny typů ubytování, kdy se v počet lůžek zvyšuje. Nejvíce je tento jev vidět u horských chat a kempů, tyto typu ubytování jsou totiž přes zimu většinou zavřené. V tabulce je zřejmá i výše zmiňovaná oblíbenost apartmánů. Obsazenost hotelů je podrobně zachycena v následující tabulce. Zřetelně je zde čitelná hlavní sezóna trvající od května do září s vrcholem v srpnu. Nejnižší obsazenost je naopak v lednu a v prosinci. Vysoká obsazenost jednohvězdičkových hotelů je dána hlavně počtem lůžek, jichž je pouze 100. Počet lůžek ve dvouhvězdičkových hotelech je průměrně 1 496, tříhvězdičkových průměrně 12 387, čtyřhvězdičkových průměrně 16 015 a pětihvězdičkových průměrně 2 209 lůžek. [2] [3] [4] Tabulka č. 3: Průměrná obsazenost hotelů podle kategorie Obsazenost hotelů podle kategorie za rok 2008

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Průměr

Celkem 35% 40% 38% 40% 48% 51% 58% 66% 52% 42% 34% 31% 45%

* 28% 37% 50% 60% 67% 64% 81% 86% 63% 54% 32% 32% 54%

** 22% 33% 35% 41% 48% 49% 58% 59% 47% 40% 33% 29% 41%

*** 29% 36% 32% 33% 45% 50% 58% 64% 48% 35% 26% 25% 40%

**** 42% 45% 45% 45% 51% 53% 57% 68% 55% 48% 42% 36% 49%

***** 34% 32% 33% 37% 50% 52% 62% 67% 51% 37% 28% 27% 42%

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska

3.2.2 Stravovací služby Průměrné mzdy v tomto odvětví patří k nejnižším, to má vliv na nízkou kvalitu těchto služeb a bohužel i nezájem lidí, zejména mladých absolventů, o práci v oboru. Neexistuje žádné třídění restaurací a jiných stravovacích zařízení do kategorií, což znesnadňuje orientaci v očekávaném standardu služeb. V rozvoji této oblasti nebyla dříve činěna žádná systematická opatření. To se však v nedávné době změnilo a Slovinsko začalo masivně propagovat místní tradiční stravu. Mimo jiného i ve zdařilých informačních letácích a brožurách, které jsou zdarma k dispozici téměř ve všech 28

turistických a informačních centrech. Na stejných místech je možné zdarma získat přehledný adresář ověřených restaurací, které tradiční slovinské pokrmy nabízejí ve špičkové kvalitě. Stále jsou však v investicích do této oblasti rezervy a počítá se s ještě širší propagací tradiční kuchyně. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že propagace kuchyně je velmi zdařilá a představované speciality lákají k vyzkoušení. Možnosti jsou ale relativně malé. Míst, kde je možné tato propagovaná jídla i potraviny zakoupit a ochutnat, stále není mnoho. To by si měli uvědomit hlavně restauratéři a nabízet více tradičních jídel, po nichž je mezi turisty poptávka.

3.2.3 Příjezdový cestovní ruch Následující graf zachycuje počty příjezdů domácích i zahraničních turistů od roku 1971 (ještě za dob bývalé Jugoslávie) po rok 2008. Zřetelný propad mezi roky 1990 a 1991 je způsoben krátkou válkou při dělení Jugoslávie. Od té doby počet příjezdů téměř stabilně stoupá, obzvlášť v posledních letech. Je to způsobeno poměrně velkou propagační kampaní Slovinska. V roce 2008 bylo Slovinsko první novou předsedající zemí Evropské unie. Na toto téma bylo uveřejněno několik výzkumů, které spekulují o vlivu předsednictví na povědomí o Slovinsku a na zvýšení poptávky po destinaci. Názory, zda předsednictví zvýšilo povědomí a poptávku, jsou víceméně v rovnováze.

29

Obrázek č. 1: Vývoj počtu příjezdů 1971-2008

Počet příjezdů v tisících

3000 2500 2000 1500 1000 500

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

0

Rok

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska Slovinsko vidí své místo na trhu jako destinaci pro krátké, ale opakovaní dovolené. Potenciál je hlavně v motivaci turistů žijících v okruhu cca 400 km od destinace. Ti mohou na víkend pohodlně odcestovat autem a na rozdíl například od cesty do jižního Chorvatska nemusejí strávit dlouhé hodiny za volantem a mají více volného času. To je zřetelné i v níže umístěné tabulce, která potvrzuje výrazně vyšší počty turistů přijíždějících právě ze zemí ve zmíněném kruhu vzdálenosti. Tabulka č. 4 : Počet přenocování dle národností Počet Index změny přenocování v 08/07 Země roce 2008 1. Itálie 906 371 99 2. Rakousko 613 765 92 3. Německo 585 054 91 4. Chorvatsko 290 678 98 5. Velká Británie 279 437 92 6. Nizozemsko 231 152 116 7. Rusko 160 638 117 8. Maďarsko 141 333 105 9. Belgie 124 945 108 10. Francie 121 497 100 Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska

30

Druhá tabulka k tomuto tématu ukazuje počet příjezdů v roce 2000 a 2008. Dokladuje, že k většímu nárůstu nedošlo pouze v případě turistů z Chorvatska, což je logické, protože pro Chorvaty nebylo Slovinsko nikdy novou destinací a mohli se zde pohybovat svobodně už za dob Jugoslávie. U ostatních zemí s výjimkou Německa je nárůst mnohdy i více než dvojnásobný. Tabulka č. 5: Počty příjezdů podle zemí Počet příjezdů Počet příjezdů v tis. v roce v tis. v roce Země 2000 2008 1. Itálie 256,2 376,1 2. Německo 204,0 196,1 3. Rakousko 150,3 195,2 4. Chorvatsko 91,3 106,9 5. Velká Británie 31,2 79,5 6. Nizozemsko 31,5 61,6 7. Francie 22,2 58,7 8. Maďarsko 30,4 52,5 9. Česká republika 26,7 46,5 Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska V následujícím grafu jsou zajímavá data týkající se vývoje počtu přenocování v nejpopulárnějších destinacích. Zatímco hlavní město Lublaň se pohybuje stále okolo 2 nocí, tak u lázní, kde bývá počet přenocování všeobecně nejvyšší, je znát zřetelná klesající tendence. Všechny destinace se v tomto ohledu vyrovnávají a přibližují se k průměru tří přenocování.

31

Obrázek č. 2: Vývoj počtu přenocování podle destinace Celkově

Lublaň

Lázně

Pobřeží

Hory

9,0 8,0 7,0

Dny

6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0

19 71 19 73 19 75 19 77 19 79 19 81 19 83 19 85 19 87 19 89 19 91 19 93 19 95 19 97 19 99 20 01 20 03 20 05 20 07

0,0

Roky

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska Když jsem se zmínila o nejpopulárnějších destinacích, tak nemůžu vynechat jejich přehled podle počtu přenocování zahraničních turistů. Nejpopulárnějším místem je Piran, pod který územně patří i Portorož. Slovinské pobřeží je tedy nejnavštěvovanějším místem i přesto, že je krátké a v sezóně značně přelidněné. Slovinci bydlící v pobřežní oblasti často raději vyrážejí o pár kilometrů dál do Chorvatska, kde pláže takto přelidněné nejsou. K pobřeží patří ještě města Izola a Koper,

která

jsou

v grafu

také

mezi

nejnavštěvovanějšími.

Druhým

nejnavštěvovanějším místem je hlavní město Lublaň. Třetí příčku má velmi propagované jezero Bled a čtvrté je překvapivě horské středisko Kranjská Gora. V roce 2007 byla první dvě místa stejná, Bled byl čtvrtý a na třetím místě byly Brežice, což je lázeňská oblast. Zatímco Piran je nejnavštěvovanější destinací u všech národností, popularita ostatních destinací se liší podle národností. Němci častěji navštěvují jezero Bled a Bohnij, Rakušané dávají přednost lázním Moravské Toplice a Brežice. Italové překvapivě navštěvují vzdálené lázně Rogaška Slatina a hlavní město Lublaň. [2] [3] [4] Nejnavštěvovanějším místem v zemi je stabilně jeskyně Postojna, na druhém místě bývá Zoologická zahrada v Lublani, což je ale dáno počtem domácích návštěvníků kteří tvoří 99%. Třetí, respektive druhý mezi cizinci, je Bledský hrad a jeho

32

muzeum. Na ostatních místech se střídá Lublaňský hrad, Predjamský hrad, Škocjanské jeskyně a hřebčín Lipica. Obrázek č. 3: Nejnavštěvovanější destinace podle počtu přespání v roce 2008 Piran

820 584

Ljubljana

706 441

Bled

468 488

Kranjska Gora

266 044

Brežice

228 261

Destinace

Moravske Toplice

203 626

Rogaška Slatina

179 436

Bohinj

176 778

Izola

134 025

Bovec

122 774

Maribor

113 304

Radovljica

109 031

Nova Gorica

107 575

Koper

106 281

Podčetrtek

84 449 0

100 000 200 000

300 000 400 000 500 000 600 000

700 000 800 000 900 000

Poče t přenocujících zahraničních turistů

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska Nejčastější důvody návštěv, které uvádějí cizinci, jsou: rekreace, přírodní a kulturní památky, zábava, léčba a wellness, kulturní a sportovní události, nakupování a u Italů je dominantní ještě návštěva kasin. Výjimku tvoří jen Lublaň, kam až 40% turistů přijíždí za pracovními účely. 75% turistů, kteří navštíví Slovinsko uvedlo, že se sem do 12 měsíců určitě znovu vycestují. Lze tedy říct, že se svou dovolenou byli spokojeni a chtějí se vrátit. V letních měsících do země přijíždí tři čtvrtiny zahraničních turistů strávit dovolenou, přičemž jen každý desátý návštěvník přijíždí z obchodních důvodů (obchodní jednání a kurzy, konference, kongresy atd.). Do Lublaně v letních měsících přijíždí 28% turistů z obchodních důvodů. Pětina turistů během letních měsíců ve Slovinsku stráví pouze jednu noc při cestě do jiné země. Nejvíce zahraničních turistů navštívilo Slovinsko se svým partnerem (38%), s rodinou či příbuznými (28%), 13% zahraničních turistů cestovalo samo. V letních měsících 37% turistů navštívilo Slovinsko poprvé, 15% podruhé a 19% už 3-5 krát předtím. Podíl turistů, kteří navštívili

33

Slovinsko poprvé byl nejvyšší mezi turisty v Lublani (63%). Ubytování si v letních měsících 43% zahraničních turistů rezervovalo samo, zatímco 30% si ubytování předem nezajišťovalo. Pouze 20% zahraničních turistů využilo služby cestovních kanceláří. [15]

3.2.4 Výjezdový a domácí CR Slovinsko do domácích statistik počítá Slovince starší 15 let, s touto skupinou budu tedy nadále pracovat také já. První zkoumanou oblastí je počet přenocování. Zde je patrný významný rozdíl oproti zahraničním turistům a to pouze malý vliv války v roce 1991 na počet přenocování domácích turistů. Lze také říci, že počet přenocování domácích turistů je víceméně stabilní a pohybuje se nad hranicí 3 000 000 přenocování za rok. Slovinci v roce 2008 vyjeli na téměř 4 390 000 turistických cest. 48% z nich bylo ve Slovinsku, 58% v zahraničí. Nejnavštěvovanějšími zeměmi jsou Chorvatsko, kam zavítá pětkrát více turistů než do druhé Itálie. Dále pak Rakousko, Bosna a Hercegovina, Německo, Řecko a Srbsko. V rámci Slovinska se nejčastěji cestuje do měst Izola, Portorož, Moravske Toplice, Piran, Čatež ob Savi, Strunjan, Kranjska gora, Podčetrtek, Banovci, Bled a Radenci. Jsou to tedy zejména přímořské oblasti, lázně a horská střediska. Nejnavštěvovanějším místem je již zmíněna Lublaňská zoo a dále jeskyně Postojna, bledský hrad a lublaňský hrad. Pokud se jedná o domácí pobyty, činí průměrná doba přenocování 3 dny, v zahraničí je to 6 dní.

34

Obrázek č. 4: Vývoj počtu přenocování domácích a zahraničních turistů domácí turisté

zahraniční turisté

7 000 000

Počet přenocování

6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1985 1990 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Roky

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska Nejvíce cestují obyvatelé ve věkové skupině 25-44 let a nejméně lidé nad 65 let. Platí také, že čím větší vzdělanost, tím větší počet cest. Pouze 12% cest bylo zorganizováno cestovními kancelářemi. Nejčastějším dopravním prostředkem byl automobil, u delších cest do zahraničí (zejména do Řecka) využívali Slovinci letadlo, ale i u tohoto druhu cest byl podíl letecké dopravy pouze 15%. [7]

3.3 Vliv celosvětové ekonomické krize na turismus ve Slovinsku Rok 2008 byl s počtem příjezdů téměř 2,8 milionu a počtem přenocování přes 8,4 milionu rekordním od vzniku samostatného státu. Z tohoto počtu bylo 64% příjezdů a 58% přenocování uskutečněno zahraničními turisty. V roce 2009 je už z přiložených tabulek vidět pokles počtu přenocování i příjezdů. Zatímco domácí turismus pokračoval v rostoucím trendu, počet zahraničních návštěv i přenocování se snížil. Úbytek zahraničních turistů byl znatelný ve všech oblastech. Jak ukazují údaje z tabulek, počet zahraničních turistů i přenocování klesl pod úroveň z roku 2007. Nejzřetelnější byl úbytek zahraničních turistů v hlavním městě Lublaň v prvním pololetí roku 2009, kdy počet zahraničních turistů i jejich přenocování klesl o 16% v porovnání

35

s první polovinou roku 2008. To je způsobeno nejen ekonomickou krizí, ale rozdíl lze přičítat i již zmiňovanému slovinskému předsednictví EU právně v první polovině roku 2008. Konečný počet příjezdů a hlavně přenocování v Lublani je ovšem také velmi znatelný. Domácí turisté však ovlivnili lázeňské a přímořské příjezdy a počet přenocování natolik, že v konečném výsledku turismus v těchto oblastech nijak významně nepoklesl. [12]

36

Tabulka č. 6 Počty přenocování podle atraktivit Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci

Celkem

Lázně Horská střediska Pobřeží

Lublaň Ostatní města Ostatní

2007 8 261 308 3 393 408 4 867 900 2 784 625 1 716 618 1 068 007 1 895 551 506 647 1 388 904 1 992 671 939 413 1 053 258 719 934 32 875 687 059 498 375 123 698 374 677 370 152 74 157 295 995

2008 8 411 688 3 569 141 4 842 547 2 889 001 1 819 146 1 069 855 1 904 219 547 111 1 357 108 2 033 478 972 588 1 060 890 740 602 34 161 706 441 457 696 105 854 351 842 386 692 90 281 296 411

2009 8 302 231 3 775 678 4 526 553 2 917 925 1 858 988 1 058 937 1 816 523 601 076 1 215 447 2 053 188 1 056 720 996 468 681 458 35 918 645 540 461 159 103 628 357 531 371 978 119 348 252 630

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska Tabulka č. 7 Počet příjezdů podle atraktivit Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci Celkem Domácí Cizinci

Celkem

Lázně Horská střediska Pobřeží

Lublaň Ostatní města Ostatní

2007 2 681 178 929 846 1 751 332 673 486 392 763 280 723 655 089 187 338 467 751 545 566 240 313 305 253 377 954 19 389 358 565 236 612 53 386 183 226 192 471 36 657 155 814

2008 2 766 194 994 957 1 771 237 708 728 428 562 280 166 679 044 202 458 476 586 572 330 253 831 318 499 375 666 20 690 354 976 227 817 50 318 177 499 202 609 39 098 163 511

2009 2 722 002 1 053 904 1 668 098 717 480 442 500 274 980 654 835 221 075 433 760 565 434 270 805 294 629 360 635 20 478 340 157 220 458 48 515 171 943 203 160 50 531 152 629

Zdroj: Autorka dle údajů statistického úřadu Slovinska

37

Za rok 2010 byly v době vzniku této práce k dispozici pouze předběžné údaje z ledna a února. Ty byly však pro Slovinsko příznivé. V lednu se celkový počet příjezdů zvýšil oproti stejnému období v roce 2009 o 7% a počet příjezdů zahraničních turistů o 6%. Počet přenocování se zvýšil o 5% a to jak u domácích, tak u zahraničních turistů. Ubytování v hotelech přitom představovalo 72% všech přenocování, což je nárůst o 7%. Zahraniční návštěvníci pocházeli především z Itálie (28%), Chorvatska (23%), Rakouska (8%), Srbska (8%), Ruska (5%), Maďarska (3%) a Německa (3%). [13] Údaje z února hovoří o 8 % nárůstu počtu příjezdů, a 4 % u zahraničních návštěvníků. Počet přenocování se zvýšil o 4%, přičemž se počet zahraničních přenocujících turistů oproti únoru 2009 nezměnil. Nejvíce turistů v tuto dobu mířilo do lázeňských oblastí (38%), hor (25%) a na pobřeží (12%). Změnilo se zastoupení národností - Itálie (23%), Rakousko (15%), Chorvatsko (13%), Velká Británie (7%), Srbsko (6%), Německo (6%) a Maďarsko (5%). [14]

3.4 Plány pro budoucí rozvoj CR Slovinsko pravidelně vypracovává obsáhlou strategii rozvoje cestovního ruchu a v posledních několika letech udělalo v propagaci a kvalitě služeb velký skok. Což se již nyní příznivě promítá i do rostoucího počtu příjezdů a přenocování. Zejména propagační materiály jsou velice kvalitní a vysoká je nejen jejich grafická úprava, ale také informační hodnota. Propagační kampaň je dobře nastartovaná a Slovinsko má také jasnou představu o tom, jak chce a bude pokračovat. Hlavním záměrem je dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti a růst HDP i zaměstnanosti. Země hodlá také zlepšit vzdělanost pracovníků v turismu a zaměří se na udržitelný rozvoj a zvýraznění místní kultury v mezinárodním měřítku. Toho má být dosaženo posílením destinačního managementu tak, aby byly nabídky poskytovatelů služeb více propojené a zahrnovaly větší množství doplňkových služeb. Hlavní výhodou Slovinska je koncentrace mnoha rozdílných atraktivit na malém území, proto má země v úmyslu vytvořit jednoduché tematické produkty a nabízet a propagovat produkty turisticky prozatím tolik neobjevených míst v lokalitách, kde je naopak velká koncentrace turistů. Zřejmá je také snaha o zmenšení sezónnosti, a to jak v průběhu roku, tak v průběhu týdne.

38

Důraz bude kladen také na rozvíjení partnerství soukromého a veřejného sektoru na úrovní regionů i celonárodní a na vytvoření nových regionálních organizací na této bázi. Slovinská centrála pro cestovní ruch by měla projít reorganizací a také by se v ní měla implementovat role partnerství veřejného a soukromého sektoru. Marketing by se měl zaměřovat na užší a méně početnější cílové skupiny, kterým by měl nabídnout silně personalizovaný produkt s minimem nákladů. Také v oblasti vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu si Slovinsko klade zajímavé cíle. Chce začít s propagováním turismu a vzděláváním v něm už v mateřských a na základních školách a rozvíjet jej chce na všech úrovních. V oblasti kvality se bude Slovinsko snažit vytvořit systém hodnocení kvality destinace, provádět výzkumy zaměřené na spokojenost turistů, připraví standardy pro klíčové značky a inovovaní projde i systému hodnocení hotelů a ubytovacích zařízení. Již nyní existuje velmi zdařilý a informačně bohatý web slovinské centrály pro cestovní ruch (www.slovenia.info), kde je možná i rezervace ubytování. Nadále se počítá s rozšiřováním možností tohoto webu včetně rozšíření nabízených ubytovacích zařízení. V souvislosti se strategií cestovního ruchu se hovoří i možném o výhodnějším zdanění podnikání v turismu a odstranění bariér v legislativě. Hlavním úkolem však zůstává propagace a rozšiřování povědomí o Slovinsku. [5] [1] Současným trendem je růst námořního turismu. V roce 2008 bylo ve Slovinsku registrováno 7774 plavidel, což byl téměř šestiprocentní nárůst od roku 2007. Jedná se většinou o plachetnice s délkou 10 až 12 m. Z celkového počtu příjezdů jich bylo téměř 12 000 do jachetních přístavů, kde turisté přenocovali téměř 19 000 nocí. Oproti roku 2007 se počet přenocování zahraničních turistů zvýšil téměř o třetinu a počet přenocování domácích turistů dokonce o 45%. [12]

4. Analýza nabídky tuzemských cestovních kanceláří 4.1 Metodika analýzy V první řadě jsem se zaměřila na 5 největších cestovních kanceláří dle tržeb1 a na jejich stránkách zadala do vyhledávání dotaz Slovinsko. Výsledky poté srovnala. Druhým krokem bylo zformulování dotazu pro vyhledávač Google. Turista, který by chtěl navštívit danou zemi, by podle mého názoru volil dotazy „Slovinsko dovolená“,

1

1. Exim Tours, 2. Čedok, 3. Fischer, 4. Firo-tour, 5. Nev-Dama. Údaje z roku 2008 Zdroj: Krize zvýšila zájem investorů o cestovní kanceláře.Deník E15. 5.3.2010, s. 6.

39

„Slovinsko zájezd“ či „Slovinsko cestovní kancelář“ relevantní výsledky vyhledávání jsem poté zařadila do své analýzy.

4.2 Výsledky analýzy

4.2.1 Velké cestovní kanceláře Největší česká CK Exim Tours nemá ve své nabídce žádný zájezd do Slovinska. Druhá největší CK Čedok má v nabídce pobytové zájezdy s vlastní dopravou do 16 různých hotelů ve Slovinsku. Devět z nich je v oblasti Julských Alp, jeden na pobřeží a ostatních šest v oblasti lázní Ptuj a Čatež. Kategorie všech nabízených hotelů jsou od dvou do čtyř hvězdiček. V nabídce je i jeden sedmidenní poznávací zájezd, který je nabízen ve dvou termínech v květnu a dvou termínech v září. Jeho převážná část se odehrává na území Slovinska. CK Fischer nenabízí žádný pobytový ani poznávací zájezd, umožňuje pouze rezervaci hotelů. V nabídce je velké množství měst, ale rezervace je funkční fakticky pouze na Maribor, Lublaň a Bled. CK Firo tour nabízí pobytové zájezdy s vlastní dopravou do tří hotelů v přímoří, deseti hotelů v oblasti Julských Alp a sedmi hotelů v oblasti lázní. Ty má pak v nabídce i u zájezdů „Relaxace a lázně“, u takových zájezdů je však v ceně pouze ubytování, nikoliv doprava či lázeňské procedury. Dále má tato kancelář v nabídce sedm různých poznávacích zájezdů po Slovinsku, z nichž jeden je cyklistický. Pod záložkou lyžařské zájezdy je sedm hotelů v Alpské oblasti. Cena však zahrnuje pouze ubytování, nikoliv skipas a dopravu. CK Nev-Dama nabízí pouze jeden objekt s apartmány v oblasti Julských Alp.

4.2.2 Ostatní cestovní kanceláře CK Pressburg nabízí celkově 18 různých hotelů zejména v oblasti lázní, zbytek se nachází v okolí jezera Bled. Doprava je ve všech případech vlastní a od pouhé nabídky hotelů se nabízené služby liší většinou polopenzí a volnými vstupy do bazénových wellness komplexů. Zajímavou úzce profilovanou nabídku má CK Alpina, která přes zimu nabízí kompletní lyžařské zájezdy (tedy ubytování, stravu, dopravu i skipas), či lavinový kurz spojený s lyžováním. Dále se především specializuje na horskou turistiku, kde nabízí různě dlouhé a náročné pobyty s naplánovanými túrami. V její nabídce je i pobyt s horskými koly, výstup na Triglav a cyklistický zájezd na kolech během něhož účastníci projedou celé Slovinsko od Alp až k pobřeží. CK Mundo nabízí jeden 40

poznávací 10 denní zájezd na přelomu července a srpna. CK Geops nabízí 7 různě dlouhých poznávacích zájezdů, včetně jednoho stanového. CK Bavi nabízí dva poznávací zájezdy spojené s návštěvou termálních lázní a jeden klasický poznávací zájezd. CK Juhász nabízí jeden zájezd formou aktivní turistiky na kolech. CK Moravatour nabízí také jeden poznávací zájezd. CK Kudrna nabízí vodácký zájezd po slovinských řekách, klasický poznávací zájezd spojený i s Chorvatskem, výstup na Triglav, několik zájezdů spojených s horskou turistikou a cyklistický zájezd. CK Poznání nabízí aktivní dovolenou formou raftingu, několika horských túr, zájezdy spojené s návštěvou lázní a lehkou turistikou, klasický poznávací zájezd a několik poznávacích a cyklo zájezdů spojených s Chorvatskem. CK Relax Adriatic nabízí autobusový zájezd do lázní a pak už jen pobyty s vlastní dopravou a stravováním v podobě polopenze a se vstupy do bazénů či wellness center. CK Mamut tour nabízí pouze klasický autokarový poznávací zájezd. CK Hoška tour nabízí tři aktivněpoznávací zájezdy. Jeden je spojen s lehkou turistikou, druhý cykloturistikou a třetí s vysokohorskou turistikou. CK Klíč nabízí kajakovou školu, výstup na Triglav, rafting a kajaking. CK Janeta nabízí klasický autokarový poznávací zájezd spojený s návštěvou Chorvatska. CK Adventura nabízí výstup na Triglav, několik zájezdů spojených s vysokohorskou turistikou, rafting, kajaking a dva cyklo zájezdy. CK Periskope má v nabídce zájezd se dvěma průvodci, díky kterým je možné kombinovat turistiku a cykloturistiku v rámci jednoho zájezdu. CK Marco Polo nabízí pouze 9 hotelů bez dopravy a stravy, navíc nemá uvedené ceny. CK Vítkovice tours má v nabídce pouze 10 hotelů s variabilní možností stravy, vše v lázeňské oblasti. CK Benefika nabízí jeden klasický poznávací zájezd. CK Kompas má v nabídce patnáct hotelů, sedm v přímořské oblasti, dva v Lublani a šest v oblasti jezer. Nenabízí však dopravu, a stravování umožňuje pouze formou polopenze. CK Mayer nabízí klasický poznávací zájezd a poznávací zájezd spojený s lehkou turistikou. CK Emma nabízí dva různé poznávací autokarové zájezdy. CK Andante má v nabídce tři hotely v přímořské oblasti s vlastní dopravou a polopenzí. CK Teptour nabízí pobytové zájezdy v přímořské lokalitě s vlastní dopravou a polopenzí. CK Atlantika má v nabídce pouze dva hotely v Bohniji doporučované zejména pro lyžování. Doprava je opět vlastní a strava formou polopenze. CK NEMO nabízí jeden poznávací autokarový zájezd a poté poznávací zájezd spojený s relaxací v aquaparku. CK S.E.N. má širokou nabídku aktivní turistiky, nabízí rafting, kanoing a výstup na Triglav. CK Snail travel nabízí golfové pobyty v pěti různých hotelech poblíž golfových hřišť. Doprava je vlastní, ale v ceně je golfové fee, 41

tedy vstup na hřiště. CK Kiwi má v nabídce poznávací zájezd spojený s návštěvou Štýrska a dále dva standardní autokarové poznávací zájezdy. CK Trip nabízí výstup na Triglav, a čtyři cyklistické zájezdy. CK Čebus nabízí klasický autokarový poznávací zájezd v pěti termínech. CK Atis nabízí pět hotelů v oblasti lázní a Julských Alp, doprava je vlastní, strava formou polopenze a navíc jsou v ceně i zajímavé doplňkové služby, jako tenis, sauna či půjčení kol. CK Tipa tour nabízí v zimní sezóně tři hotely v oblasti lázní. CK Redok nabízí výlet na výstavu tulipánů spojený s klasickým poznávacím zájezdem, dva poznávací autokarové zájezdy a jeden poznávací zájezd spojený s Itálií. Název zájezdu zní „Víno a moře“, ale zmínku o degustaci jsem v programu nenašla. CK Turista má v nabídce zájezd „Golf a termály“ jedná se ale pouze o ubytování, případně stravu, golfové fee není v ceně. CK Sunflowers se specializuje na lázeňské pobyty, ve své nabídce má velké množství pobytů v devíti slovinských lázních. Je zde možnost zakoupit pouze polopenzi a ubytování, ale v nabídce jsou i předplacené nabídky procedur a vstupů. CK Idea tour nabízí dva poznávací zájezdy. CK Kontakt nabízí Slovinsko jen nepřímo v rámci Skisafari, kdy mohou její klienti v rámci jednoho pobytu lyžovat v Itálii, Rakousku a také právě ve Slovinsku. CK Alpin-tour nabízí jeden cykloturistický poznávací zájezd. CK Voma má v nabídce poznávací zájezd v kombinaci s Chorvatskem. CK MAYER & CROCUS má v nabídce tři poznávací zájezdy, jeden z nich je kombinovaný s Chorvatskem. CK Alfazet má v nabídce poznávací zájezd kombinovaný s Itálií. CK Lingua tour nabízí dva termíny tradičního autokarového poznávacího zájezdu. Charakter některých zájezdů i jejich program je v mnoha případech totožný, takže lze předpokládat, že některé kanceláře nejspíš pouze nabízejí zájezdy jiných CK.

4.3 Zhodnocení nabídky CK Poznávací zájezdy do Slovinska nabízí mnoho českých cestovních kanceláří a program zájezdů je dle mého subjektivního hodnocení dobrý. Nabídka aktivní dovolené je co se týče horské turistiky také velmi dobrá, byť se týká většinou jen neznámějších destinací. Lyžařských zájezdů však nenajdeme mnoho (alespoň těch, které nabízejí kompletní servis a ne jen ubytování). Je však otázkou, zda by byla širší nabídka lyžařských zájezdů do Slovinska zajímavá. České republice je blíže Rakousko, kde je navíc i více lyžařských středisek, která zaručují kvalitní lyžování i veškerý další servis. Možnost využit překrásnou řeku Soča k vodáckým aktivitám zde také existuje a kompletní zájezd 42

vychází někdy i levněji, než organizování těchto aktivit individuálně na místě. Komplexnější lázeňské balíčky jsem nalezla jen v nabídce jedné cestovní kanceláře. Ani tato nabídka však nepokrývá všechna slovinská lázeňská zařízení. Podobně jako u lyžařských zájezdů je ovšem i v tomto případě otázkou, zda by podobné zájezdy našly klientelu. Česká republika je zemí s dlouholetou lázeňskou tradicí, řada možností se nabízí také ve vyhlášených lázeňských centrech na Slovensku. Pro několikanásobně delší cestu do Slovinska není důvod i proto, že podmínky a poskytované služby jsou ve všech zemích srovnatelné. Ceny ve Slovinsku jsou však pro nás o něco vyšší. Lákadlem může být možnost spojení lázeňského pobytu s pobytem u moře. V nabídce jsem našla pouze dva klasické pobytové (tedy nikoliv poznávací) zájezdy, které byly nabízeny s organizovanou dopravou. Vzhledem k absenci autobusového spojení do Slovinska a poměrně vysoké ceně vlakové či letecké dopravy by dle mého názoru bylo dobré nabídnout zájezdy včetně dopravy. Díky malé rozloze Slovinska by jistě bylo možné logisticky propojit více hotelů, případně zajistit dopravu na tato místa v rámci zájezdů do Chorvatska. Ve Slovinsku je velmi populární výše zmíněná agroturistika, kterou nenabízí žádná větší tuzemská cestovní kancelář2. Zde tedy vidím největší mezeru na trhu. Nevyužitá je i možnost gurmánské turistiky nebo turistiky za vínem. Ve Slovinsku existují speciální turistické trasy vedoucí vinicemi kolem sklípků a vinoték. Sami Slovinci však vidí problém v tom, že zdejší pětileté a výrobci prozatím ještě dostatečně neovládají cizí jazyky. Kvůli jazykové bariéře se tedy poněkud snižují jejich možnosti, jak turisty oslovit a zaujmout. Pokud by však cestovní kancelář získala slovinsky hovořícího průvodce, který by navíc rozuměl vínu, jsem přesvědčená, že by se pro takový zájezd našla dostatek klientů. Gastronomie a víno je nyní populární v celosvětovém měřítku a Slovinsko má opravdu co nabídnout. Zdejší vína jsou velmi kvalitní a často také specifická. Víno z produkce regionálních pěstitelů se však do České republiky nedováží.

2

Pouze stránky www.nafarmu.cz nabízejí možnost rezervace ubytování na farmách, podle informací uvedených na stránkách je zajišťuje CK Ing. MICHAL BURIAN, Ph.D.

43

5. Závěr Předložený text si kladl za cíl kompletní zmapování cestovního ruchu ve Slovinsku, což se dle mého názoru podařilo. Snažila jsem se zaznamenat všechny relevantní podmínky i předpoklady a na základě údajů statistického úřadů Slovinské republiky jsem zachytila vývoj cestovního ruchu zejména od vzniku samostatného státu. Zřetelným trendem byl nepřetržitý růst počtu příjezdů a přenocování, který nepříjemně ovlivnila pouze ekonomická krize. Z nejnovějších údajů už je opět znatelný růst příjezdů i přenocování. Dalším cílem bylo doplnění nedostatečných aktuálních informací a snaha o objevení mezer v nabídce tuzemských cestovních kanceláří. Při analýze nabídky cestovních kanceláří jsem zjistila, že možnosti poznávacích a sportovních zájezdů jsou poměrně široké. Nabídku by snad bylo vhodné doplnit jen o tématický poznávací zájezd zaměřený na tradiční slovinskou gastronomii a víno. Nedostatky vidím především v oblasti pobytových zájezdů a kompletních balíčků služeb. Zde postrádám zejména nabídku dopravy, kterou by přitom nemělo být obtížné realizovat společně pro více pobytových míst ve Slovinsku, případně společně s dopravou turistů do Chorvatska. Nabídka dopravních služeb by pro kanceláře měla být příležitostí i z toho důvodu, že z České republiky neexistuje nikam do Slovinska žádné autobusové spojení ani v rámci pravidelných linek. V nabídce cestovních kanceláří postrádám také agroturistiku, která je ve Slovinsku velmi oblíbená, a jsou pro ni vytvořeny velmi kvalitní podmínky. Agroturistika přitom v poslední době získává popularitu také v České republice. První část textu může být určena běžným turistům, kteří se chtějí seznámit se Slovinskem, i když jsem si vědoma toho, že práce nemůže nahradit tištěného turistického průvodce. Poskytne ale základní přehled o zemi vhodný k rozhodnutí, zda destinace vůbec stojí za návštěvu. Druhá část by mohla být určena podnikatelům, kteří se zajímají o možnosti podnikání v oblasti cestovního ruch ve Slovinsku. Těm práce poskytne analýzu konkurence ze strany českých cestovních kanceláří a nabídne možnosti k vytvoření nového produktu. Částečně může být vodítkem i z pohledu případných investic do oblasti cestovního ruchu ve Slovinsku, protože výše popsané skutečnosti svědčí o perspektivním vývoji tohoto odvětví.

44

Zdroje Tištěné LONGLEY, Norm. Slovinsko : The Rough guide. Brno : Jota, 2005. 424 s. PENCÁK, Marcel. Slovinsko. Praha : Freytag berndt, 2009. 240 s. SCHURMANN, Jochen. Slovinsko. 2. Praha : Marco Polo, 2006. 128 s. SCHULZE, Dieter. Slovinsko : Baedeker. Praha : Marco Polo, 2008. 310 s. Slovinsko : Merian Live!. Praha : Vašut, 2004. 128 s. Krize zvýšila zájem investorů o cestovní kanceláře. Deník E15. 5.3.2010, s. 6. Elektronické [1] URAN, Marja; OVSENIK, Rok. Development Plan and Policies of Slovene Tourism 2007-2011 [online]. Ljubljana : Ministry of the Economy, 2007 [cit. 2010-0328]. Dostupné z WWW: http://www.mg.gov.si/fileadmin/mg.gov.si/pageuploads/razpisi/JN/DT/publikacija_RN UST_ang_SPLET.pdf [2] Slovenian Tourism in Numbers 2006 [online]. Ljubljana : A turistična organizacija, 2007 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.slovenia.info/pictures%5CTB_board%5Catachments_2%5C2007%5CstoST VSpriloga_0307_k00_5332.pdf [3] Slovenian Tourism in Numbers 2007 [online]. Ljubljana : A turistična organizacija, 2008 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.slovenia.info/pictures%5CTB_board%5Catachments_2%5C2008%5CSTO_ v_stevilkah_2007_6188.pdf [4] Slovenian Tourism in Numbers 2008 [online]. Ljubljana : A turistična organizacija, 2009 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.slovenia.info/pictures%5CTB_board%5Catachments_2%5C2009%5CSlo._t urizem_v_stevilkah_8008.pdf [5] Strategy of Slovene Tourism in the 2002-2006 period [online]. Ljubljana : Ministry of the Economy, 2002 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: [6] Facts about Slovenia 7th edition [online]. Ljubljana : Government Communication Office, 2009 [cit. 2010-03-28]. Dostupné z WWW: http://www.ukom.gov.si/fileadmin/ukom.gov.si/pageuploads/dokumenti/Publikacije/FA CTS2009novWEB.pdf

45

[7] Tourism Travels of domestic population 2008[online]. Ljubljana: Statistical Office of the Republic of Slovenia, 2009 [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: http://www.stat.si/doc/statinf/21si-082-0901.pdf [8] CIA The World Factbook online [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/si.html [9] Hodnocení pláží Blue Flag [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: http://www.blueflag.org/Menu/Blue+Flag+beaches%2fmarinas/2009/Northern+Hemisp here/Slovenia/List/Beaches [10] Srovnání cenové úrovně evropských zemí Flag [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: http://www.bedekr.cz/vybirate-dovolenou-nabizime-vam-prehled-cen-jidla-v-ruznychzemich [11] Global peace index [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.visionofhumanity.org/gpi/results/rankings.php [12] World Tourism Day [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?ID=2644 [13] Tourism, Slovenia, January 2010 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?ID=2970 [14] Tourism, Slovenia, February 2010 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=3019 [15] Survey on foreign tourists, Slovenia, June-August 2009 [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.stat.si/eng/novica_prikazi.aspx?id=2976 Stránky statistického úřadu Slovinska [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: www.stat.si Letový řád [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: http://www.lju-airport.si/eng/flight_schedule.asp?mode=d&IDm=212 Cestovní kancelář Exim Tours[cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: www.eximtours.cz Cestovní kancelář Čedok [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW:www.cedok.cz Cestovní kancelář Fischer[cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: www.fischer.cz Cestovní kancelář Firo tour [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: www.firotour.cz Cestovní kancelář Nev-dama [cit. 2010-04-04]. Dostupné z WWW: www.nev-dama.cz Stránky cestovních kanceláří uvedené v kapitole 4.2.2

46