VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Va l a š s k o j a k o t u r i s t i c k á d e s t i n a c e Bakalářská práce

Autor: Kateřina Zubíčková Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Marada Jihlava 2011

Copyright © 2010 Kateřina Zubíčková

Zadání bakalářské práce

Anotace ZUBÍČKOVÁ, Kateřina: Valašsko jako turistická destinace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Marada. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 78 stran. Bakalářská práce je zaměřena na oblast Valašsko jako destinaci cestovního ruchu. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části seznamuje čtenáře s definicí destinace cestovního ruchu a s charakteristikou Valašska. Praktická část bakalářské práce posuzuje vývoj a současný stav turistické infrastruktury a perspektivy dalšího rozvoje cestovního ruchu na Valašsku, vyhodnocuje dotazníkový výzkum k zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti a je vytvořena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb oblasti Valašsko.

Klíčová slova Turistická infrastruktura. Návštěvník. Letní sporty. Zimní sporty.

Annotation ZUBÍČKOVÁ, Kateřina: Wallachia as a tourist destination. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. The work supervisor Mgr. Miroslav Marada. Qualification degree: bachelor. Jihlava 2011. 78 pages. The thesis is focused on the region of Wallachia as a tourist destination. It consists of theoretical and practical parts. The theoretical part introduces readers to the concept of Wallachia as a tourist destination and with its own characteristics. The practical part of this thesis deals with the assessment of the current state of tourism infrastructures and perspectives for further development of tourism in Wallachia: a survey of the enquiries which states the profile of the visitor and his assessment of Wallachia region, and it is created for analyzing the strength, the weakness, the opportunities and threats to the region of Wallachia.

Key words Tourist infrastructure. Visitor. Summer sports. Winter sports.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Miroslavu Maradovi za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také Masarykově veřejné knihovně Vsetín a Informačnímu centru ve Vsetíně za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů k tomuto tématu se vztahujících, možnost konzultací a osobních setkání za účelem diskuse o řešeném problému. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a dovolili nahlédnout do vlastních osobních životů a zkušeností. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Seznam grafů Seznam zkratek Slovník s výkladem termínů 1

Úvod a cíl práce ..................................................................................................... 12

2

Teoretická část ....................................................................................................... 13

3

4

2.1

Vysvětlení pojmu destinace cestovního ruchu .......................................... 13

2.2

Turistický region Východní Morava ......................................................... 14

2.3

Turistická oblast Valašsko ......................................................................... 14

2.4

Historie osídlení ......................................................................................... 16

2.5

Historické události postihující oblast a zbojnictví ..................................... 19

2.6

Odboj proti okupaci za druhé světové války ............................................. 19

2.7

Podmínky a rozvoj hospodářského života obyvatelstva na Valašsku ....... 21

2.8

Kulturně historické dědictví Valašska ...................................................... 23

2.9

Lidové tradice ........................................................................................... 25

Praktická část......................................................................................................... 29 3.1

Posouzení vývoje a současného stavu turistické infrastruktury ................ 30

3.2

Vyhodnocení dotazníkového výzkumu .................................................... 39

3.3

Shrnutí výsledků dotazníkového výzkumu a diskuse ................................ 56

3.4

SWOT analýza regionu Valašska ............................................................. 59

Závěr ...................................................................................................................... 62

Literatura ...................................................................................................................... 66

7

Přílohy Příloha A: Dotazníkový výzkum na téma „Zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti“ Příloha B: Mapy Příloha C: Obrázky Příloha D: Informační materiály

8

Seznam grafů Graf č. 1

Jaká je Vaše příjezdová vzdálenost na Valašsko? ................................... 40

Graf č. 2

S kým jste přijeli na Valašsko? ................................................................ 41

Graf č. 3

Jaký dopravní prostředek jste použili k cestě na Valašsko? .................... 42

Graf č. 4

Jak dlouhý je Váš pobyt na Valašsku?..................................................... 43

Graf č. 5

Kolikrát jste už navštívili Valašsko? ....................................................... 44

Graf č. 6

Vaše hlavní důvody návštěvy Valašska? (vyberte pouze 1 možnost) .... 45

Graf č. 7

Jaké zdroje jste použili k vyhledání informací o Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi) ...................................................................... 46

Graf č. 8

Jaký typ ubytování jste si vybrali k pobytu na Valašsku? ....................... 47

Graf č. 9

Jaké stravovací služby na Valašsku využijete?........................................ 48

Graf č. 10

Využili jste placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu na Valašsku? .............................................................. 49

Graf č. 11

Jak hodnotíte z Vašeho pohledu atraktivnost Valašska? ......................... 50

Graf č. 12

Jaké jsou pro Vás žádané aktivity na Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi) ...................................................................... 51

Graf č. 13

Jaké vybavení na Valašsku postrádáte? (vyberte max. 3 odpovědi)........ 52

Graf č. 14

Jak podle Vás vypadá cenová relace Valašska? ...................................... 53

Graf č. 15

Respondent je: ......................................................................................... 54

Graf č. 16

Do které věkové skupiny patříte? ............................................................ 55

9

Seznam zkratek o. p. s. – občanské poradenské středisko km – kilometr NPR – Národní přírodní rezervace CHKO – chráněná krajinná oblast tzv. – tak zvaný např. – například m n. m. – metrů nad mořem apod. – a podobně a. s. – akciová společnost ČR – Česká republika PJR – Pohorská jednota Radhošť max. – maximálně

10

Slovník s výkladem termínů Salašnictví – způsob chovu ovcí Kyčera – samostatný homolovitý kopec Gigula – výrazná vyvýšenina, vrchol hory Polana – lesní louka Těrchla – mokřina Salaš, Koliba nebo Kolibiska – názvy horských tratí upomínající na hospodářskou činnost pastevců Solisko nebo Solnisko – chráněné místo v horách, kam se sypala sůl ovcím na velké ploché kameny Košáry nebo Košářiska – místa, kde stály ohrady pro dobytek na salaši Strunga nebo Strunžisko – ohrada, ve které se dojil dobytek Kotelnice a Mraznica – místo, kde přezimoval dobytek (11) Žinčica – vyráběla se svařením ovčí syrovátky, používala se při léčbě tuberkulózy (20)

11

1 Úvod a cíl práce Téma, které jsem si zvolila k mé bakalářské práci, je mi velmi blízké, jelikož Valašsko je mým rodným domovem a považuji tento kraj za turisticky velmi významný. Výběr tématu také ovlivnila semestrální praxe v Informačním centru Vsetín, kde jsem měla možnost studia odborné literatury týkající se cestovního ruchu na Valašsku, a také být v přímém kontaktu s turisty, kterým jsem poskytovala turistické informace o Valašsku a jeho okolí. Cílem bakalářské práce je posouzení vývoje a současného stavu turistické infrastruktury a perspektivách dalšího rozvoje cestovního ruchu na Valašsku, zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti na základě dotazníkového výzkumu a vytvoření SWOT analýzy Valašska. V teoretické části vysvětluji pojem destinace cestovního ruchu, charakterizuji oblast Valašsko z pohledu jeho polohy a vymezení, flóry a fauny, historie Valašska, původního způsobu života obyvatel na Valašsku, kulturně historického dědictví a lidových tradic podle četby odborné literatury vztahující se k problematice a osobních rozhovorů s obyvateli Valašska. V praktické části posuzuji vývoj a současný stav turistické infrastruktury a její rozvoj do budoucna. Vytvořila jsem dotazník k zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti a na jeho základě jsem se dotazovala návštěvníků Valašska, následně jsem vyhodnotila a graficky znázornila tento dotazníkový výzkum. Vytvořím analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Valašska na základě výsledků metody dotazníkového šetření, konzultací s odborníky a podnikateli, kteří působí v cestovním ruchu a studování analýzy Valašska. Na závěr vyhodnotím výsledky výzkumu a z pohledu atraktivnosti zhodnotím celkovou návštěvnost a zodpovím otázku trvale udržitelného cestovního ruchu na Valašsku.

12

2 Teoretická část Vzhledem k charakteru bakalářské práce a cílům, k nimž směřuje, přistoupím k vysvětlení pojmu destinace cestovního ruchu a k charakteristice popisované oblasti raději než z rozboru čistě geografického, z hlediska pohledu na oblast jako na

turistický region

se

zahrnutím

všech

jeho

potenciálních

zdrojů

nejen geomorfologických, ale i historických, kulturních a všech ostatních, které mají význam pro rozvoj cestovního ruchu.

2.1 Vysvětlení pojmu destinace cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu Profesor Rik Medlik popsal destinaci cestovního ruchu následovně: „Ekonomický dopad (cestovního ruchu) může být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiž dáno označení destinace cestovního ruchu“. Podle Medlika je ekonomický dopad odvislý od tří hlavních faktorů, kterými jsou atraktivity, dostupnost a vybavenost. K maximalizaci příležitostí cestovního ruchu je nutné, aby turistická destinace měla organizaci cestovního ruchu, která stanoví rámec pro jeho fungování, vyvine turistický produkt, který bude podporovat a propagovat na vhodných trzích cestovního ruchu. [23]

Organizační podpora cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Morava Na národní úrovni působí Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura CzechTourism, která je vytvořená ministerstvem, na krajské úrovni v rámci turistického regionu je to krajský úřad Zlínského kraje. V rámci oblasti Valašska se cestovním ruchem zabývají také profesní a zájmové instituce, kterými je oficiální marketingová organizace Destinační management Moravsko – Slezský, o. p. s., regionální agentura cestovního ruchu Beskydy – Valašsko, informační a poradenské centrum Valašské království a další složky působící v oblasti cestovního ruchu jako euroreginy (Region Bílé – Biele Karpaty), mikroreginy (Vsetínsko – Horní Vsacko, Valašskomeziříčsko – Kelečsko, 13

Rožnovsko, Hornolidečsko), a také informační centra, která poskytují v oblasti profesionální turistické služby.

2.2 Turistický region Východní Morava Východní Morava se nachází na východě České republiky a kopíruje hranice Zlínského kraje. Turistický region Východní Morava zahrnuje 4 oblasti a cíle, kterými jsou Valašsko, Zlínsko a Luhačovicko, Slovácko a Kroměřížsko. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy je občanské poradenské středisko, které propaguje tento region. Heslem turistického regionu Východní Morava je „Kouzlo rozmanitosti“, neboť nabízí rozmanité spektrum přírodních krás, historických památek, lidových tradic a folkloru a mnoho příležitostí pro kulturní, folklorní a sportovní zážitky. (15)

2.3 Turistická oblast Valašsko Čermák popsal oblast Valašsko následovně (1945, str. 7): „Hory, pastviska, chudá políčka, na kterých roste kamení, drobné osady, ale většinou samoty, „paseky“ – chalupy ztracené v moři lesů, lidská hnízda vzdálená od sebe navzájem a od nejbližší vesnice třeba několik hodin cesty, v zimě nedostupná – to jsou Beskydy, Valašsko.“ Podle agentury CzechTourism oblast Valašsko se nachází na mapě turistických oblastí České republiky (dále zkratka ČR) pod číslem 32. Jak poznat Valašsko, je mnoho možností. Pro každého se zde nachází něco: turistika, náročný i rekreační sport, putování po horách či návštěva kulturních památek, stačí si jen vybrat. Turistických aktivit a atraktivit je na Valašsku spoustu. Ubytovat se je možné v hotelu, penzionu nebo kempu a navíc rekreační střediska na hřebenech hor nabízí své služby celoročně. V létě vybízí valašská krajina díky své členitosti k turistice nebo jízdě na kole a mnoho kilometrů (dále zkratka km) vyznačených cykloturistických tras mohou zavést až do malebných koutů regionu. Valašské je označováno jako „Ráj lyžařů. Nabízí stovky kilometrů běžeckých tras, které jsou upravovány a mají různý stupeň náročnosti. V téměř každém údolí Valašska se nachází sjezdovky s moderními vleky, kde si najdou své jak začátečníci, tak vyznavači sjezdového lyžování. Putování rázovitým Valašskem provází nespočet dalších zajímavostí, rozmanitá příroda, nádherné výhledy a tajemné legendy. [24] 14

2.3.1 Poloha a vymezení Valašska Valašsko se dělí na mikroregiony Vsetínsko – Horní Vsacko, Valašskomeziříčsko – Kelečsko, Rožnovsko a Hornolidečsko. Valašsko leží na Východní Moravě ve Zlínském kraji při moravsko-slovenských hranicích. Nejsevernější bod okresu je na území obce Lešná v katastrální části Perná, asi 375 metrů nad mořem (dále zkratka m n.m.). Nejvýchodnější bod okresu je v katastru obce Velké Karlovice, na jižních svazích hory Oselné. Nejjižnější bod okresu se nachází v katastru obce Študlov, asi 800 m n.m. Nejzápadnější bod okresu je na území Kelče, v katastrálním území Babic, uvnitř zákrutu říčky Juhyně. (16) Valašsko je rozděleno na jádro oblasti, okrajové území a přechodné území. (11) Podle vlastního názoru a vlastního šetření za jádro oblasti považuji hlavně obce v okolí města Vsetína, Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm, Velkých Karlovic, Vizovic, Slušovic, Valašských Klobouk, Brumov – Bylnice a obec Rusavu. Do okrajového území patří například obce Rajnochovice a Podhradní Lhota, dále obce v okolí města Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm, Zlín a Slavičín. Do poslední přechodné oblasti se řadí obce Kelč, Kopřivnice, Hustopeče nad Bečvou, Bystřice pod Hostýnem, Fryšták, Bojkovice a obce Horní a Dolní Lhota u Luhačovic. Jak uvádí Vencálek (1993, str. 9) platí že: „Podle objektivních znaků lze tedy region vymezit jen velmi těžce. Podle subjektivního přístupu je Valašsko všude tam, kde žijí lidé, považující se za Valachy.“

2.3.2 Flóra a fauna Valašska Zavítá-li turista na Valašsko, sám rozpozná, že lesy zde dnes tvoří převážně smrkové monokultury. Původní listnaté lesy prakticky zmizely. Dochovaly se jen na menších plochách, kterými jsou vyhlášené pralesní rezervace. Nejzachovalejší zbytky jsou v Národní přírodní rezervaci (dále zkratka NPR) Razula ve Velkých Karlovicích – Léskovém, kde nejstarší stromy dosahují věku až 300 let a v NPR Čertům mlýn – Kněhyně na Prostřední Bečvě. (16) Charakteristickým prvkem Vsetínských vrchů a Javorníků jsou rozlehlé horské louky se vstavačovitými rostlinami. Tyto orchideje jsou velmi cenným druhem rostlinných společenstev luk. Roste tu například vstavač mužský, který zde má nejbohatší lokality z celé České republiky. Památkou jsou 15

soliterní stromy – lípy, duby, tisy, buky a podobně (dále zkratka apod.). (4) Nejkrásnější pohled se turistovi poskytne na konci zimy, kdy rozkvete šafrán karpatský, který je velmi ohroženým druhem a je výjimečný i tím, že jeho výskyt je nejhojnější právě v Beskydech. A od jara do léta začínají kvést vzácné orchideje. Rostliny, které uvádím, kvetou na horských Javornických loukách nacházejících se na české straně Javorníků. Na Valašsku se jako na jediném území České republiky, opět vyskytují chráněné druhy šelem. Ze slovenské části Beskyd je tu v posledních desetiletích pravidelným hostem medvěd hnědý a rys ostrovid. Až od roku 1995 se podél hranice se Slovenskem, začal vyskytovat vlk. Už jen vzácně zde žije vydra říční. Unikátností je, že na Valašsku žije až na 250 druhů ptáků. (16) Obyvatelé, kteří i dnes žijí v horských oblastech, vlastní plemena pastevecký psů, kteří jsou přizpůsobeni k ochraně jejich hospodářských zvířat před velkými šelmami.

2.3.3 Chráněná krajinná oblast Beskydy Největší chráněná krajinná oblast (dále zkratka CHKO) v ČR s rozlohou 1160 km2 byla vyhlášena

v roce

1973.

Její

sídlo

je

v Rožnově pod Radhoštěm.

Přírodními

zajímavostmi jsou pozůstatky původních pralesů, menší rašeliniště, horské bučiny a louky bohaté na květenu s několika chráněnými druhy. Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšším místem Beskyd. Pro Beskydy jsou charakteristické usedlosti na samotách. Lidová tradice je zde umocněna dřevěnými stavbami, kostelíky, kapličkami a zvoničkami. V současnosti CHKO zahrnuje 53 maloplošných zvláště chráněných území. Celá CHKO byla navržena jako Evropsky významná lokalita v rámci budování evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a v roce 2005 byly zde zřízeny 2 ptačí oblasti – Beskydy a Horní Vsacko. [25, 26] Většina horských hotelů, které se na Valašsku nachází, pobízí své potencionální zákazníky tím, že hotely se nachází v krásném prostředí s výhledem do CHKO Beskydy.

2.4 Historie osídlení V dnešním Valašsku se první osadníci usídlili v údolích řek především ve 13. až 14. století. Do moravských hor při slovenské hranici přišli ještě jiní lidé v 16. století, kteří se zde přesunuli z karpatských pohoří. V celých Karpatech se noví osadníci 16

nazývali Valaši, kteří sem přihnali stáda hrubovaných ovcí valašek v průběhu tak zvané (dále zkratka tzv.) valašské kolonizace. Tento druh ovcí dobře snášel drsné podmínky pobytu v horách a z jejich mléka se vyráběl velmi chutný sýr, zvaný valašský parmezán. Jejich ovce potřebovaly někde přezimovat a k tomu byla nutná voda, kterou zabezpečovala řeka Bečva ve východomoravském Valašsku. Valaši scházeli do rožnovské kotliny v zimním období z existenčních důvodů. Brzy se tak smísili s domácím obyvatelstvem. Výrazný byl jejich vliv na místní způsob života, kulturu a jazyk, a to natolik, že časem se tento kraj pojmenoval po nich. Tak vznikl společný typ karpatských horalů. Valašský dialekt ovlivnil nejvíc salašnické názvosloví a také názvy hor apod. [27]

2.4.1

Valaši

Valaši upozorňovali na sebe v novém prostředí svou profesí, jazykem, osobitým způsobem života, někdy i náboženstvím a zvláštním sociálním postavením. (11) V druhé polovině 16. století byl termín Valach označován za pacholka nebo čeledína, který byl zaměstnán k pasení valašského dobytka. (1) Hrdinné boje moravských Valachů, které byly podpořeny i ostatním obyvatelstvem, způsobily, že celé území při slovenských hranicích se začalo nazývat Valašsko. (8) V řeči vrchnostenských úředníků znamenalo slovo Valach po dlouhou dobu to samé co rebel, zbojník, nespolehlivý živel. (1) Název Valach se přesunul z valašských kolonistů následkem asimilace koncem 16. století a hlavně 17. století na všechny vlastníky ovcí, chovaných salašnickým způsobem, ať už byli původu domácího nebo pocházeli z valašských kolonistů. J. H. A. Gallaš, vlastivědný pracovník, chválí jejich střídmost, tichost, pohostinnost a nábožnost. Valaši jsou podle Fichtnera slovanského původu a mluví původnějším českým dialektem. Valaši jsou prý z Moravanů největší, nejštíhlejší a nejpěknější. (11) Mnoho rodin emigrovalo do Spojených států amerických hlavně z obce Nový Hrozenkov. Dodnes se ve městě Vsetín sjíždí jejich potomci z Texasu, aby našli nebo se setkali se svými předky. Během semestrální praxe v Informačním centru Vsetín jsem měla možnost se s několika rodáky Texasu potkat. Zde chtěli poskytnout turistické informace o městě Vsetín a okolí a zakoupit valašské suvenýry. Ve Valašském muzeu 17

v přírodě se konala akce nazvaná „Dny Texasu na Valašsku“, kde návštěvníci měli možnost seznámit se například (dále zkratka např.) s texaskou kuchyní.

2.4.2 Portáši Valaši, kteří byli v císařských službách, vytvořili sbor panského četnictva – portášů. Své tradice měl v celém Valašsku. V čele sboru stál poručík, tzv. portášský lajtnant. (8) Sbor valašských portášů střežil svůj kraj proti nepřátelům přes 200 let. (3) Úkolem portášů bylo potírání černého obchodu, hlavně pašování soli a tabáku a také potlačování zbojnictví. (1)

Valašský sbor portášský Hlavním sídlem sboru je Valašská Bystřice, tradiční sídlo portášských velitelů. Zakladatelé portášských tradic sesbírali informace o výstroji a výzbroji, kterou postupně dali dohromady. Členové sboru se také účastní řady akcí, provádí pochůzkovou činnosti po tradičních portášských chodnících, navštěvují tradiční místa (Cáb, Soláň, Kohútku, Portáš, Pulčiny, Radhošť). Valašský sbor portášský spolupracuje s Valašským muzeem v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a dne 28. října 2010 se zúčastnili otevření 1. Slovensko – Českého informačního centra na Kohútce. [28]

2.4.3 Pasekářská kolonizace Tvorba pasek v panských lesích spočívala v odlesnění půdy a jejím osetím obilninami. Znamenala rozšíření orné půdy a vznik nových usedlostí a vznik nových vesnic. Pasekářskou kolonizací vznikly vesnice Dolní, Horní a Prostřední Bečva, Malá Bystřice, Solanec, Hutisko, Oznice, Mikulůvka, Bystřička, Halenkov, Nový Hrozenkov, Zděchov a Velké Karlovice. Pasekářská kolonizace skončila ve druhé polovině 18. století a ovlivnila dnešní typicky silně členitý krajinný ráz východní Moravy. (1)

2.4.4 Období valašské kolonizace Pohyb valašské kultury začal v době, kdy v českých zemích panoval Karel IV. (12) Šlo o využití listnatých a smíšených lesů a holých vrcholků kopců k salašnickému chovu dobytka, především koz a ovcí. Poddaní odváděli za pastvu svých stád vrchnosti 18

poplatek, tzv. valašskou daň – desátý kus dobytka, buď v penězích, nebo v naturáliích. (1) K osídlování horského území došlo v 16. až zejména v 17. století. Charakter vývoje a jeho tempo se opozdil za sousedními úrodnými kraji. (11) Na území Valašska se dostaly kulturní prvky slovenské, polské, západoukrajinské a zprostředkovaně i rumunské, např. v názvosloví: sýr – brynza, obydlí – koliba. Oblast Valašska se stala územím hospodářsky a kulturně spojujícím obyvatelstvo různých národností. (12)

2.5 Historické události postihující oblast a zbojnictví Když císařskému generálu Albrechtu z Valdštejna bylo odňato vsetínské a lukovské panství, Valaši vládli celému kraji v letech 1620–1622. Hlavními nepřáteli Valašska, kteří tento kraj pustošili, byli Turci a Kuruci. V roce 1777 probíhaly boje valašských evangelíků za náboženskou svobodu. Tajní evangelíci utíkali na Těšínsko, kde bylo evangelické náboženství povoleno od roku 1709. V roce 1781 byl vydán císařem Josefem II. toleranční patent a patent o zrušení nevolnictví. (8) V mé rodné vsi Ratiboři je památkou za oltářem zazděný kámen, v němž byly ukryty náboženské knihy evangelíků. V 18. století působila v Beskydech nejznámější zbojnická družina pod vedením Ondráše. (8) Zbojnictví bylo kriminální činností. Obyvatelé vesnic zbojníkům poskytovali úkryt a podporu. (1) Malíř a spisovatel Jan Kobzáň se pokusil zbojníky na Vsetínsku oslavit jako statečné bojovníky za lepší svět. (5)

2.6 Odboj proti okupaci za druhé světové války Z vyprávění a četby knih jsem se dozvěděla, že velkou zásluhu na osvobození Valašska měla I. československá brigáda Jana Žižky a partyzáni, kteří s ní spolupracovali. Partyzáni se ukrývali v horách, budovali tajné bunkry. Stejně jako zbojníky i partyzány domácí obyvatelé podporovali; tajně jim přinášeli jídlo, pití i ošacení. Němci jim vyhrožovali a chtěli slyšet, kde se partyzáni ukrývají. Lid však stál při partyzánech a ani v nejtěžších chvílích je nezradil. Tragédie postihla usedlost Ploština, která byla vypálena stejně jako Vařákovy paseky a obec Prlov.

19

2.6.1 Partyzánské hnutí Jednou z prvních oblastí našeho státu, kde se začal organizovat protifašistický odboj, bylo Valašsko. Na Moravu koncem září 1944 přešla I. československá partyzánská brigáda Jana Žižky, jejímž úkolem bylo rozpoutat povstání na Moravě. (8) Na Valašsku působilo několik odbojových a partyzánských skupin, např. odbojová organizace „Pro vlast“ (akademický malíř Jan Kobzáň byl jejím příslušníkem), ilegální partyzánská skupina „Comandos“, v níž působili mladí lidé. (6) Nacisté nazývali tuto krásnou krajinu „krajem banditů“. (2) Velká tíha bojů ležela na partyzánské brigádě Jana Žižky. I. brigáda a II. Štefánikova brigáda bojovala v okolí Pusteven.

Ve

dnech

4. – 6. 5. 1945

se

partyzánské

oddíly konečně

spojily

s osvoboditelskou armádou. (8) Historie I. československé brigády Jana Žižky zůstala věčně v srdcích a vzpomínkách lidu Valašska. Těžký boj připomíná monumentální památník „Partyzán“ na Beskydě na moravsko-slovenském pomezí. Dílo je národního umělce Josefa Malejovského. (6) Slovní ztvárnění modlitby partyzánů uvádí Čermák v publikaci Valašsko, tvrz nedobytá.

2.6.2 Osvobození kraje Rudá armáda se přibližovala do Beskyd ze severu. Jednotky československé armády postupovaly na Vsetín. Od 30. 4. – 8. 5. 1945 byly osvobozeny města Ostrava, Český Těšín, Vsetín, Valašské Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem, Uherské Hradiště, Vizovice a Zlín. (8) Dne 4. května 1945 byl osvobozen Vsetín jako první moravské město vojsky I. československého armádního sboru a partyzány I. československé brigády Jana Žižky. (6)

20

2.7 Podmínky a rozvoj hospodářského života obyvatelstva na Valašsku Valašsko bylo velmi chudobným krajem a zaostávalo za ostatními úrodnějšími kraji. Obyvatelé jezdili za prací do úrodnějších krajin, například na Hanou, kde od místních obyvatel přebírali efektivnější způsob hospodaření. V 19. století se rozvíjel dřevařský průmysl, protože v té době bylo dřevo nejsnadněji dostupnou surovinou. Ve 20. století byl nejvyspělejším průmyslem zbrojní a strojírenský, který zaměstnával nejvíce obyvatel.

2.7.1 Salašnictví Valašští kolonisté během valašské kolonizace přinesli techniku chovu dobytka, která způsobila přelom v hospodářském využití rozsáhlého horského území. (11) Bača byl ten, který pečoval o několik set kusů ovcí, které se chovaly na salaších, spolu s pastýři, valachy. Z ovčího mléka vyráběli žinčicu a sýr. V léčebném ústavu v Rožnově pod Radhoštěm, který byl založen na léčebných účincích žinčice, bylo využito intenzívního chovu ovcí. (8) Valašští kolonisté měli pro názvy hor a horských tratí svá označení a jejich pomocí horalé

kvalifikovali

horský

terén

z hlediska

jeho

hospodářského

využití.

Mezi nejvýznamnější patří názvy, které značí tvar nebo porost horského útvaru nebo jeho položení, např. Kyčera, Gigula, Polana, Těrchla a další. Názvy horských tratí upomíná na hospodářskou činnost pastevců, např. Salaš, Koliba nebo Kolibiska, Solisko nebo Solnisko, Košáry nebo Košářiska, Strunga nebo Strunžisko, Kotelnice a Mraznica apod. (11) Podle klasifikace J. Štiky existovalo na Valašsku sedm typů ovčích salaší. Jsou to: salaše horské, salaše při pasekářské usedlosti, salaše jihovalašského typu, spolkové salaše, salaše s hoferskou usedlostí, salaše při letoviskách a salaše při údolním hospodářství. (10)

21

2.7.2 Tradiční domácká výroba Na Valašsku existovala dávno před vznikem průmyslových závodů a udržovala se i později, protože byla vedlejším zdrojem příjmu pro rolnické rodiny, které zemědělství nemohlo uživit. Přibylo sice mnoho trvalých i příležitostných zaměstnání, bylo jich však nedostatek. Do tradiční domácké výroby patřila výroba plátna i vlněných tkanin, výroba hospodářského nářadí a kuchyňského náčiní, výroba šindele, zhotovování papučí, výroba křiváků, výroba páleného dřevěného uhlí a výroba potaše k bělení pláten; sběr a prodej lesních plodin a sušení ovoce. (10)

2.7.3 Průmyslová odvětví na Valašsku Průmysl se později soustřeďoval do měst Vsetína, Valašského Meziříčí a v Rožnově pod Radhoštěm. Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví v 19. století na Valašsku patřil dřevařský, sklářský a textilní průmysl. Pro návštěvníka jsou k dispozici expozice, které zahrnují vznik a vývoj tradičních průmyslových odvětví na Valašsku. (1)

Dřevařský průmysl Roku 1868 Thonetové zřídili ohýbárnu dřeva v Halenkově a v roce 1872 vznikla samostatná továrna ve Vsetíně. Zde založila další podnikatelská rodina Kohnů vlastní továrnu na nábytek v roce 1868. (1) Město Vsetín bylo tak jediným místem, kde vedle sebe pracovaly továrny největších výrobců nábytku z ohýbaného dřeva v tehdejší Evropě. Byly to firmy Bratři Thonetové a J. & J. Kohn. (9)

Sklářský průmysl Od roku 1826 byla v provozu sklárna ve Velkých Karlovicích. V roce 1862 vznikla sklárna v Novém Hrozenkově (Karolinina huť). Ve Vsetíně byla postavena sklárna podnikatelskou rodinou Kohnů v roce 1868, kterou později koupila firma Reich. Postupně však firma Reich skoupila všechny sklářské podniky na Valašsku. (1)

22

Textilní průmysl Zuberská výšivka představuje spojení kvalitního výtvarného návrhu vzoru a umělecké a řemeslné dovednosti vyšívačky. O zachování a rozvoj vyšívání v Zubří se zasloužila Marie Schobrová. Další žena, která se podílela na obrození valašského lidového vyšívání, byla Hermína Strohschneiderová. Práce současné vyšívačky a propagátorky Anny Zwillingerové byla oceněna titulem „Mistr lidové umělecké výroby“. [29] V roce 1898 započal Rudolf Schlattauer tvorbu gobelínů v obci Zašová u Valašského Meziříčí. V období první republiky gobelínové a kobercové dílny spolupracovaly s předními architekty a výtvarníky. V roce 1993 vznikla Moravská gobelínová manufaktura společnost s ručením omezeným (dále zkratka s. r. o.), která vyrábí rozsáhlý cyklus tapiserií a koberců pro Parlament a Senát ČR. Od roku 2007 působí ve Valašském Meziříčí Živé muzeum tkalcovství. [30]

2.8 Kulturně historické dědictví Valašska Představuje největší památkové bohatství zdejší oblasti. Především je zastoupeno typickými valašskými dřevěnicemi, které se zachovaly ve vysokém počtu i přes četné ztráty a jejich umělecká hodnota je mimořádně vysoká.

(4) Nejznámější

a nejnavštěvovanější historickou památkou regionu Valašsko je bezesporu Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Je možné zde vidět i další historické památky, které jsou umístěny v nádherném prostředí a přiblíží návštěvníkovi původní život obyvatel na Valašsku. Seznámím čtenáře s těmi nejzajímavějšími památkami, které by turista při své cestě na Valašsko rozhodně neměl vynechat.

Zámek Vsetín Zámek byl postaven v letech 1604–1610 jako renesanční stavba. Majitelé zámku Thonetové ho nechali v roce 1924 opravit. Posledním soukromým vlastníkem byla do roku 1938 M. Baťová. Od roku 1948 je zámek pod správou státu a od roku 1964 zde sídlí Okresní vlastivědné muzeum, dnes Muzeum regionu Valašsko. Na zámku je stálá expozice o historii Valašska a konají se zde také výstavy, např. místního spolku Fotoklubu Vsetín. (17) 23

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Je Národní kulturní památkou. Bylo založeno v roce 1925 bratry Jaroňkovými. Muzeum tvoří areály – Dřevěné městečko, Mlýnská dolina a Valašská dědina, které přibližují návštěvníkům životní prostředí obyvatel Valašska v 18. a 19. století. Expozice zahrnují vzácné sbírkové předměty z oblasti lidového umění, odívání, keramiky, kovářství, barvířství, zemědělství a objekty lidových staveb z oblasti Valašska. Konají se zde folklorní a kulturní akce a lidové slavnosti. [26] Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vydává vlastní celoroční program. Folklorní a kulturní akce se pořádají každý měsíc. Nejkrásnější slavnosti probíhají během Vánoc a Velikonoc, kdy je možno vidět velkou škálu lidových tradic.

Pustevny Jsou považovány za nejkrásnější místo Beskyd díky pohádkovému půvabu staveb Dušana Jurkoviče. Současný areál staveb na Pustevnách tvoří objekty secesní restaurace Libušín, hotel Maměnka, Pustevenka a Zvonice. Dříve sloužily jako turistické „útulny“, dnes jsou tyto stavby nádherně zrekonstruovány a právem patří k Národním kulturním památkám. (18)

Karlovské muzeum a Karlovské fojtství Jedná se o roubená stavení nacházejících se ve Velkých Karlovicích, která je typickou valašskou obcí a domovem lidových řezbářů a výrobců hudebních nástrojů. Karlovské muzeum přibližuje tradiční způsob života Valachů. Karlovské fojtství zahrnuje také dochovaná hospodářská stavení z 18. století.

Rodový shluk dřevěných valašských chalup v Raťkově Soubor 21 roubených objektů, která zahrnují také hospodářská stavení. Rodový shluk dřevěných chalup patří rodině Orságů, kteří tuto historickou památku udržují už po 250 let. Soubor lidových staveb usedlosti v Karolince – Raťkově získal dne 8. září 2010 uznání „Lidová stavba roku“ za obnovu stavby lidové architektury ve Zlínském kraji jako významný přínos k zachování kulturního dědictví. (13) 24

Soláň V tomto nádherném koutu kraje člověku přijde, že krajina je zde ještě nedotčená. Lesy, kopce, daleké výhledy do okolí, to a hlavně nezapomenutelná horská atmosféra hřebene Soláně čeká na všechny návštěvníky. Na Soláni je krásně v každém ročním období. Ať už sem turisté přijedou v době bohatých sněhových podmínek, na jaře kdy se začíná příroda probouzet, v létě když mohou chodit po pěších túrách a zážitek na ně čeká na podzim, kdy babí léto zbarví krajinu do hřejivých tónů. Není divu, že na Soláň přijížděli a inspirovali se ve svých dílech významní umělci, např. malíř František Podešva a Jan Kobzáň, manželka Františka Podešvy a spisovatelka Marie Podešvová a mnoho dalších. Na Soláni jsou vybudované podmínky pro pěší, cykloturisty a lyžaře. Ubytování a stravování nabízí stylové horské hotely a chaty. Také se zde nachází dřevěná zvonice, která slouží jako galerie a informační centrum.

Dřevěný toleranční kostel Je chráněn státní památkovou péčí jako jediný kostel s původními základními rysy tolerančních kostelů. Historie kostela je spjata s Tolerančním patentem vydaným císařem Josefa II. z roku 1781. Kostel je prostý, nevytápěný, bez umělého osvětlení a bez věže, stavba je kryta šindelem. V letech 1846–1929 v něm působil autor Broučků Jan Karafiát. [31]

2.9 Lidové tradice Na Valašsku se uchovalo mnoho lidových tradic. V této kapitole stručně seznamuji čtenáře především s lidovými tradicemi, do kterých uvádím: lidové tradice o svátcích, lidovou slovesnou tvořivost, lidovou hudbu a tance, folklor, výrobu valašských papučí a valašské tradiční pokrmy a pití.

25

Valašské Velikonoce Na Velký Pátek se nesmělo orat a hýbat se zemí. Bylo možné spatřit čarodějnice. Na Bílou sobotu a v neděli se světily potraviny. (19) Na Velikonoce obcházejí muži se svými tatary nebo jalovcem domy vymrskávat pomlázku. Ženy mají pro ně připravená krásná malovaná vajíčka, stuhu, kterou uvážou na tatar či jalovec. V každé obci je tradice, že muž dostane také štamprli pravé valašské slivovice.

Valašské Vánoce Na advent rodiny v domě připraví velký věnec se 4 svíčkami. „Barborky“ obcházely domy 4. prosince v bílém oblečení, které vyjadřovalo symbol čistoty a panenství. Na Mikuláše se konaly trhy, průvody a nadílky. „Lucinky“ chodily 13. prosince, kdy bylo zakázáno předení nebo draní peří. Vánoční stromek byl ozdoben skromně (domácím pečivem, perníkem, ovocem, papírovými ozdoby a svíčkami) a zvykem bylo do domu dávat zelené větve z jehličnatých stromů. Na Sv. Štěpána se navštěvují rodiny a na Nový rok se konají silvestrovské oslavy. (7) Nejznámější mikulášské obchůzky se konají na Hornolidečsku, kde se na tuto tradici velmi dbá a účastníci mají opravdu efektní masky a ošacení jako nikde jinde v okolí. Dnešní Vánoce jsou mnohem bohatší, co se týká výzdoby a dárků. Ale i přesto se zachovaly některé tradice, které si rádi o Vánocích připomeneme. A obchůzky Tří králů se dnes zúčastňují především příslušníci skautského svazu, kteří se zároveň podílejí na Tříkrálové sbírce.

Lidová slovesná tvořivost Patří zde mnoho pohádek, především pověstí, legend a vyprávění, které naši národopisci a spisovatelé sbírali a knižně vydávali. Patří k nim Oldřich Šuleř, Eva Kiliánová, Helena Mičkalová (v jejich knižních publikacích pochází lidová slovesná tvořivost z Velkých Karlovic), Vilma Volková, Jan Petrus a především malíř a spisovatel Jan Kobzáň, jehož knihy popisují různé pověsti a legendy. Mezi jeho nejznámější publikace patří „O zbojníkoch a pokladoch“. (19)

26

Lidová hudba a tanec Na Valašsku tance většinou doprovázely dudy a píšťaly nebo housle a malý cimbál. Tanec, hudba, text tvořily jednotu, logický celek. Text písně navozoval i taneční atmosféru, emotivně či tematicky. Tanec v podání všech tří prvků teprve nabýval pravého smyslu pro lidového tanečníka a poskytoval mu plný prožitek. Tance točivé, pojmenovány jako valaský nebo valaská, patří k nejstarším párovým tancům na Valašsku. [32]

Folklor Na Valašsku je silně udržován folklor. Na jeho uchování se podílí místní lidové taneční soubory Vsacan a Jasénka a také města a obce regionu. Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je možné shlédnout během celého roku folklorní akce, ve městě Vsetín se pravidelně konají folklorní festivaly, kterými jsou Valašské záření, Mezinárodní folklorní festival Vsetínský krpec a také v obci Liptál nedaleko města Vsetína se koná Mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti. Na uvedených festivalech vystupují folklorní soubory z celého světa.

Valašské papuče Výroba valašských papučí vznikla ve městě Valašské Klobouky. Největší manufaktury byly pana Ždichynce a Gessnera a pana Šerého. Ve Valašských Kloboukách se dnes vyrábí valašské papuče tradičními postupy s převážnou měrou ruční práce, která dává papučím originalitu a s laskavým svolením paní Heleny Šeré, jednou z posledních pokračovatelek. [33]

2.9.1 Valašské tradiční pokrmy a pití Na Valašsku se nachází stylové valašské hostince a restaurace, které nabízí svým návštěvníkům tradiční valašské pokrmy a pití. K nejčastějším surovinám na Valašsku patřily obiloviny, zelí a ovčí sýr. Také výrobky z pravé valašské zabíjačky jsou velmi oblíbené a mnoho valašských restaurací je zařazuje do svého jídelního lístku.

27

Valašské frgály Původní název byl hanlivý, označoval něco spáleného. Později název frgál označoval velký kulatý koláč pečený v peci. Frgály byly jídlem svátečním – pekly se pro svatby, oslavy narozenin a další významné události. Náplň byla hrušková, švestková (trnková), jablková povidla nebo mák s ořechy, tvaroh s krupicí i med. Podle náplně se jim říká „hruščáky“, „trnkáče“, „tvaroháče“, „haferáče“ (z borůvek) nebo „zelňáky“, zvláštní frgál plněný zelím, ochuceným cukrem a skořicí. Na konec nechyběla bohatá posypka drobenky. (12; 20) Nejlépe chutnají frgále, jež se pečou ve starých kachlových kamnech.

Valašská kyselica Na přípravu této velmi sytné a chutné polévky jsou třeba vařené brambory, kysané zelí, kmín, majoránka, kysaná smetana a hladká mouka. Někdy se přidávají ještě houby. Většinou se podává s krajíci chleba.

Strapačky s uzeným a se zelím Na Valašsku jsou velmi známé, i když tento pokrm vlastně pochází ze Slovenska. Jsou to halušky nebo noky z bramborového těsta, přidává se vařené kysané zelí a na sádle osmažená cibulka s kousky uzeného masa.

Valašská kořalka – slivovice Slivovice se vyrábí na Valašsku běžně ze švestek, jablek a hrušek. Nejlepší kvas na slivovici je ze švestek, které přejdou prvním mrazíkem na podzim, protože švestky jím získají vyšší cukernatost a ta je důležitá při výrobě dobré valašské slivovice. Vzácná je slivovice ze špendlíků a nejdražší slivovice je z plodů jeřábu oskoruše. Litr této slivovice stojí až 1000 Kč. [34]

28

3 Praktická část Cílem bakalářské práce je posouzení vývoje a současného stavu turistické infrastruktury a perspektivy dalšího rozvoje cestovního ruchu na Valašsku a zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti. Úkolem praktické části je: •

posoudit vývoj a současný stav turistické infrastruktury,

•

vytvořit dotazník k zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti, dotazovat se návštěvníků Valašska, vyhodnotit a graficky znázornit dotazníkový výzkum,

•

vytvořit SWOT analýzu Valašska na základě výsledků metody dotazníkového šetření, osobních rozhovorů se zástupci samosprávy, sportovních a turistických organizací, se soukromými podnikateli a studování analýzy Valašska,

•

shrnutí výsledků a diskuse.

29

3.1 Posouzení vývoje a současného stavu turistické infrastruktury Prvním propagátorem české turistiky v Beskydech se stal výborný turista páter Jan Evangelista Ježíšek. Právem je nazýván otcem české turistiky a stal se prvním předsedou Pohorské jednoty Radhošť (dále zkratka PJR). PJR vznikla jako první český turistický spolek v roce 1884. Budovala a označovala turistické chodníky. Na Pustevnách postavila útulnu Pustěvně, Šumná, Maměnka a Libušín podle Jurkovičových nákresů. Komfortní horský hotel Tanečnica otevřela v roce 1926. [35] Její další činností bylo pořádání národopisných a turistických výstav, založila své odbory např. v Praze, Ostravě, Brně a v Přerově, postavila rozhlednu Cyrilku, Metodějku (k ní vede Valašský chodník z Pusteven přes Okruhlé) a rozhlednu na Kněhyni, zbudovala Mořské oko pod Pustevnami (jezírko s chráněnými druhy obojživelníků), zasloužila se o zřízení okresní silnice do Velké Ráztoky k Bílému kříži pod Pustevnami, pro turistiku upravila chalupy na Martiňáku, zřídila Knížecí turistickou cestu z Velké Ráztoky na Pustevny. Na Pustevnách se konaly první mezinárodní lyžařské závody a k tomu byl také postaven můstek pro skok. Hostem PJR byl také pan prezident československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1934 postavila turistickou chatu na Velkém Javorníku na oslavu padesátého výročí od jejího založení. S historií PJR souvisí rozvoj lyžařské sportu od roku 1886 v Beskydech, pro jehož rozvoj vytvářela podmínky. Byly vybudovány lyžařské a běžecké tratě, skokanský můstek, sáňkařská dráha, sjezdové tratě, lanová dráha Ráztoka – Pustevny a velká a malá sjezdovka. PJR položila základy organizované české turistiky, propagovala Beskydy a podílela se na společenském životě regionu. Svou činnost obnovila dne 7. 11. 1990. Jak uvádí pan Jan Šrubař, předseda Pohorské jednoty Radhošť: „V současné době pořádá PJR v průměru 40 akcí ročně, jedná se o následující činnosti. Turistické akce, běžecké závody, cyklistické závody, organizuje účast na masových lyžařských závodech v tuzemsku i zahraničí, podílí se na společenské činnosti, pořádá akce folklorního 30

charakteru, podporuje ekologické a charitativní aktivity, zpracovala studie z hlediska optimalizace cestovního ruchu a rozvoje sportu v oblasti Radhošťských Beskyd, …“ [36] Na hřebenech Javorníků se nachází horská chata Kohútka, kterou nechal postavit malíř František Hlavica. V roce 1932 byl postaven horský hotel Portáš, kde strážili hranice portáši. Další horská chata Bumbalka se sice nachází na území Slovenska, ale turistické stezky i běžecké trasy od ní vedou až k Portáši. Na Valašsku také působí KČT Valašsko Vsetín, který organizuje turistické akce, značí turistické trasy a stará se o údržbu směrovek.

Valašsko a jeho krásná příroda – divoké lesy a rozkvetlé stráně se vzácnými vstavačovitými rostlinami, cenné lidové památky a folklor a dobré podmínky pro vyžití v létě i v zimě jsou jako stvořené jak pro rekreační cestovní ruch, tak pro aktivní dovolenou. Rekreační cestovní ruch na Valašsku je doprovázen množstvím letních a zimních sportovišť, najdeme zde koupaliště, tenisové a volejbalové kurty, posilovny, haly pro squash, spinning, hokejbalová a fotbalová hřiště a další. V Rožnově pod Radhoštěm a ve Velkých Karlovicích je možné hrát golf, kde se nachází kvalitní horské a wellness hotely. Speciálně pro rekreaci bylo zřízeno nové Rekreační a turistické centrum v Horní Lidči nabízející ubytování, sportovní vyžití, saunu, whirlpool a masáže nebo zábavní centrum Gibon park v Rožnově pod Radhoštěm, který nabízí adrenalinové zážitky (lanová dráha, zorbing, apod.) a řadu atraktivit. Podmínky pro rozvoj aktivní dovolené na Valašsku se v poslední době velmi vylepšují a dále rozšiřují. K dispozici je hustá síť kvalitně značených turistických tras, cyklostezky, moderní lyžařské areály s upravovanými sjezdovkami a trasy pro běžkaře, také půjčovny sportovního vybavení a servis. O kulturu a společenskou zábavu se postarají výpravy do galerií, muzeí, za lidovými památkami, navštívení tradičních folklorních slavností, festivalů, koncertů, kina, divadla, bowling, kuželky, minigolf a mnoho dalších.

31

3.1.1 Ubytování a stravování na Valašsku Valašsko je vhodné pro delší dovolenou i pro kratší pobyty či pracovní cesty. Obsáhlý komplex typů ubytování zahrnuje dražší moderní hotely, horské a wellness hotely s masážemi a beauty salony vhodné pro movitější cestující a také pro manažery, jelikož tyto hotely nabízí i kongresové sály, catering a doprovodný program. Dále se zde nachází menší komfortní hotely a penziony, horské chaty, chalupy, salaše, ubytování v rustikálním stylu i kempy. Nejnavštěvovanějšími hotely v regionu Valašsko podle vlastního šetření jsou Spa hotel Lanterna, hotel Horal, hotel Galik ve Velkých Karlovicích vhodné i pro koncesivní cestovní ruch; horský hotel Soláň a horský hotel Čarták na Soláni; horský hotel Portáš a horský hotel Kohútka na hřebenu Javorníků; hotel AGH, Relax a Eroplán v blízkosti centra města Rožnova pod Radhoštěm. Levnější ubytování nabízí penziony, chaty, turistické ubytovny, chalupy, které se nacházejí především v krásném prostředí ve Velkých Karlovicích a které pronajímají domácí obyvatelé zahraničním i tuzemským turistům. Chalupy jsou lidové architektury, s velkou zahradou i s domácími zvířaty. Tento typ ubytování je vhodný především pro venkovský cestovní ruch. V poslední řadě jsou využívány i kempy, např. Camping Rožnov, jsou vhodné pro mládež, rodiny s dětmi a právě v Rožnově pod Radhoštěm se pravidelně ubytovávají desítky motocyklistů, kteří do Rožnova přijíždějí oslavit zahájení jejich motocyklistické sezony. Stylové valašské restaurace se nacházejí v Rožnově pod Radhoštěm, např. Koliba Kordulka (vítěz ankety TOP 10 restaurací, hospůdek a kolib Valašska vyhlášené Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy), Koliba „Pod horů“ a Rožnovský rynek. V Karolince je to Raťkovský šenk, kde se nachází také výzdoba řezbářských prací místního řezbáře nebo Valašský šenk na Prostřední Bečvě. Turista může vybírat ze široké nabídky ubytování a stravování podle účelu své cesty, s kým do regionu přijel trávit svoji dovolenou a podle jeho finančních možností.

32

3.1.2 Doprava na Valašsku K cestě na Valašsko zahrnuji letecké, vlakové, autobusové a automobilové spojení. Jako cíl místa příjezdu jsem vybrala město Vsetín, které je řídícím centrem regionu Valašsko, nachází se zde hlavní nástupní a výstupní stanice a pro turistu je zde výběr většího množství ubytování a stravování. Pro zahraniční turisty, kteří využijí letecké spojení na Východní Moravu a na Valašsko, je nejbližší mezinárodní Letiště Ostrava, a. s., které je vzdáleno od města Vsetína asi 50 km. Kromě něj mohou využít mezinárodní Letiště Praha Ruzyně nebo Letiště Brno Tuřany. Vlakové spojení do Vsetína zajišťují rychlíky jedoucí z Prahy, Brna a Ostravy. Je možné se sem dopravit i mezinárodními vlaky jedoucí ze Slovenska, Rakouska a Maďarska, avšak již s přestupem do města Vsetína. Pravidelné linkové autobusy jezdí do Vsetína z Prahy, Brna a Ostravy. I přes rozvoj automobilismu k většímu rozvoji návštěvnosti brání mírně nedostačující doprava, kterou negativně ovlivňuje nepřiměřený počet silnic I. a II. třídy a hlavně jejich nízké kvality, a také chybějící dálniční dopravní tahy. Na dálnici D1 se bude možné napojit nejblíže z Valašska ze Zlína na rychlostní silnici R55 vedoucí do Otrokovic a Hulína, kde se otevřel v prosinci roku 2010 úsek Říkovice – Kroměříž – Brno – Praha. V současnosti je nejkratší cestou na dálniční tah D1 cesta směrem na Bystřici pod Hostýnem, kde je možné se na dálnici napojit v před městem Hulín nebo dále cesta směrem na Hranice na Moravě, kde se dálnice pojí buď na Olomouc, nebo nově na Ostravu. Pro návštěvníky Valašska, kteří zde přijeli za sportem je k dispozici Valašský cyklobus, který přepravuje turisty včetně jejich kol od července roku 2004 k nejznámějším trasám v Beskydech a Javornících. U cyklistů si získal velikou oblibu a bezesporu přispěje k rozvoji turistického ruchu v oblasti, a to i v těžko dostupných místech. [26] Jeho trasy vedou ze Vsetína do Velkých Karlovic, z Rožnova pod Radhoštěm na Bumbálku a ze Zlína do Velkých Karlovic a do Bystřice pod Hostýnem. Přepravu cyklistů s jízdním kolem zajišťuje společnost Česká autobusová doprava Vsetín. Dopravní podnik České dráhy, a. s. zajišťuje cyklovlak pro cyklisty s jízdním kolem po železniční trati Vsetín – Velké Karlovice a zpět.

33

Skibusy nabízí služby lyžařům s lyžemi i běžným cestujícím. BUS 1: Ostrava – FrýdekMístek – Ostravice – Bílá – Mezivodí – Bumbálka – Velké Karlovice. BUS 2: Nový Jičín – Kopřivnice – Frenštát pod Radhoštěm – Trojanovice, Ráztoka – Ostravice – Bílá – Bumbálka – Makov. Skibus do Ski areálu Razula. Trasa: Kroměříž – Otrokovice – Zlín – Vsetín – Velké Karlovice. (21, 14)

3.1.3 Letní sporty Cykloturistika Patří mezi nejoblíbenější činnost návštěvníků v trávení aktivní dovolené. Nejznámější cyklostezka na Valašsku je cyklostezka Bečva, která je dlouhá 141 km a vede od pramenů Vsetínské a Rožnovské Bečvy až po soutok s Moravou. Podél cyklostezky je možno obdivovat pamětihodnosti, přírodní krásy, lidové tradice a ochutnat místní speciality Valašska, Moravské brány a Hané. Cyklostezku využívají cyklisté, in-line bruslaři, vozíčkáři, turisté a v zimě se na cyklostezce udržují běžecké trasy pro běžkaře. V současné době se pracuje na dostavení úseku z Velkých Karlovic do Vsetína a do konce roku 2010 by měl být vyznačený úsek mezi Hustopečemi nad Bečvou a obcí Ústí. [37] Tato cyklostezka je každé dva roky upravována a udržována. V brzké době bude dokončeno označení úseku cyklostezky vedoucí ze Vsetína do Bystřičky. Vybudování nových tras v okolí Valašska se zatím neplánují, protože hlavní prioritou je úplné dokončení Cyklostezky Bečvy, uváděnou jako první cyklodálnicí C1. Mikroregion Hornolidečsko nabízí cykloturistům 44 km dlouhou trasu nazvanou Hornolidečská magistrála. Cílem trasy je poznat sdružené obce tohoto mikroregionu, přírodní památky, kterými jsou Pulčínské a Čertovy skály. Trasa je vhodná i pro pěší. Významné akce cykloturistiky jsou Karlovská padesátka (maraton), Downhill Razula (český pohár ve sjezdu horských kol), Makadám tour (putování po Valašsku možné i s průvodcem) a Bystřická 24 hodinovka. Tyto akce byly velmi úspěšné a měly mnoho účastníků.

34

Pěší turistika Na Valašsku čeká turisty řada kvalitně značených hřebenových tras a naučných stezek. Trasy podél horského sedla Pustevny, hory Radhoště, hřebenové trasy kolem Vsetínských, Hostýnských, Vizovických vrchů a Javorníků poskytnou nádherné panoráma. Za pěkného počasí lze dohlédnout až na hřebeny slovenských hor. Velká část turistů na svých túrách začala provozovat nordwalking. Naučné stezky během dané trasy turisty doprovází informační tabule s mapkou. Ke známým naučným stezkám na Valašsku patří Naučná stezka Radegast, Naučná stezka Jana Karafiáta a Naučná stezka T. G. Masaryka, Naučná stezka Okolím Vsetína, Naučná stezka k rozhledně Vartovna. Každoročně se zde koná Mezinárodní týden turistiky na Valašsku. Trasy jsou připraveny pro všechny věkové skupiny a vedou značenými i neznačenými stezkami. Na závěr jsou zúčastnění odměněni formou pamětního listu, medailí, razítka apod.

Horolezecké terény Součástí valašské přírody jsou i pískovcovo – slepencové skalní útvary, které vznikly ve třetihorách. Jejich stáří se pohybuje mezi 30 až 60 miliony let. Mezi nejznámější skalní útvary patří Národní přírodní rezervace Pulčínské skály (obec Pulčín) a Čertovy skály (obec Lidečko), které jsou opředeny různými pověstmi. Na Pulčínských skálách je horolezecká činnost však zakázána. Valova skála, skalní útvar, který se nachází nedaleko města Vsetína a patří k nejvyšším skalním útvarům ve Vsetínských vrších. Horolezci je hojně využívá. Kolem přehrady Bystřička (obec Bystřička) je horolezcům k dispozici skála Zámčisko a „Skály za lomem“. Skalní útvar Medůvka (Malá Lhota) využívají nejen horolezci, ale také fotografové pro zvěčnění okolní půvabné krajiny. K uvedeným skálám je možné se dostat podle turistického značení. (22)

35

Rekreace u vody a vodácká turistika Pokud návštěvník zavítá na Valašsko v letním období, nabízí se mu možnost vyzkoušet místní vodní plochy. Veřejná koupaliště se nachází v každém větším městě, je to Vsetín (Městské lázně Vsetín), Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm, ale také v menších obcích, jež jsou lokality hojně navštěvovány turisty z důvodu umístění chat a kempů. Jsou jimi Horní Bečva (Rekreační středisko Vítkovice Steel), Velké Karlovice, Mikulůvka a Zděchov, kde se nachází nově zrekonstruované veřejné koupaliště. K přírodním koupáním patří přehrada Horní Bečva, přehrada Bystřička a koupaliště „Na Stanoch“ v Novém Hrozenkově. Přestože se ve městech nachází několik krytých a venkovních bazénu a ukázkovým příkladem je wellness hotel Horal, který se může pochlubit krytým bazénem se slanou vodou, různými vodními atrakcemi a relaxačními a kosmetickými procedurami, těchto krytých bazénů a vodních atrakcí typů aquapark je v tomto regionu nedostačující a za nepříznivého počasí by podle vlastního šetření nejen návštěvníci ale i místní obyvatelé ocenili tento typ sportovně-relaxační zábavy. Na Valašsku je možnost provozovat i vodáckou turistiku. Sjízdné jsou největší řeky v oblasti: Vsetínská Bečva (Velké Karlovice – Nový Hrozenkov – Vsetín – Valašské Meziříčí) a Rožnovská Bečva (Horní Bečva – Prostřední Bečva – Rožnov pod Radhoštěm – Valašské Meziříčí a dále je sjízdná přes Hustopeče nad Bečvou a Lipník do Přerova). (21)

36

3.1.4 Zimní sporty Nejnavštěvovanějšími zimními středisky jsou Pustevny – Radhošť, Soláň, Vsacký Cáb, Kohútka, Portáš, Kasárna a lyžařské areály v Horní Bečvě a ve Velkých Karlovicích (Razula, Machůzky, Podťaté aj.), důležitostí zde lyžařských areálů je jejich poloha, neboť se nachází v CHKO Beskydy a v jejich blízkosti jsou vybudovány moderní horské a wellness hotely, které lyžaři po celodenním lyžování jistě ocení, neboť nabízí vyhřívané kryté bazény, saunu, parní lázně a masáže. Sedačkovou lanovku má lyžařský areál Pustevny, Rališka v Horní Bečvě a Kohútka, kde lyžaři využívají novou čtyřsedačkovou lanovku. Lyžaři oblíbené je také lyžařský vlek Jasénka ve městě Vsetín. Na Valašsku jsou výborné sněhové podmínky, lyžovat lze v podstatě od prosince do konce dubna. Lyžařská střediska mimo jiné nabízejí doplňkový program, např. horskou službu, půjčovny lyží a snowboardů, lyžařské servisy, lyžařskou školu a občerstvení. Dále jsou zde vytvořené podmínky pro běžecké trasy, snowboarding, snowtubing, jízdu na sněžných skútrech či projížďka na saních. Krásný pohled se naskytne návštěvníkům během akce „Sněhové království“ konané na Pustevnách při modelováním soch z ledu. A ti, kteří rádi soutěží, se mohou zúčastnit Karlovské padesátky, jedná se o vytrvalostní běh na lyžích.

3.1.5 Agroturistika a hipoturistika Valašsko nabízí ideální podmínky pro provozování agroturistiky a hipoturistiky, neboť je zde možnost ubytování ve stylové chalupě v krásné přírodě se statkem, zahradou a domácími zvířaty. Největší agroturistické centrum se nachází v obci Prlov. Valašská chalupa má kapacitu až pro 20 ubytovaných, jedná se o statek se stády koz, ovcí, skotu a koní. Návštěvníci si vyzkouší venkovský život a děti zde mají příležitost poznat domácí zvířata. Penzion Severka – středisko agroturistiky se nachází ve Valašské Senici a nabídne projížďku na koních a ponících. Hucul Club ve Francově Lhotě nabízí ubytování a projížďky na koních s instruktorem, hipoterapii a jízdu pro zdravotně postižené. Hipoterapií se zabývá také Rehabilitační a integrační centrum Hippocentrum v Růžďce. Pan František Holčák z Velkých Karlovic vlastní stáj 37

Valencio, kde se nachází profesionální dostihová stáj a trénink dostihových koní. Dvůr u kříža ve Velkých Karlovicích poskytuje ustájení a ubytování. Dalšími centry agroturistiky a hipoturistiky jsou např. jízdárny na Prostřední Bečvě, Velkých Karlovicích a ranče v okolí Valašského Meziříčí a na Halenkově. Podle osobního rozhovoru se subjekty samosprávy a Informačního centra Vsetín by prospělo pro větší propagaci regionu vybudovat velký komplex agroturistického centra, který by zahrnoval typické valašské ubytování, stylovou valašskou hospodu, statek s domácími zvířaty, ukázat tradiční způsob života (salašnictví, výroba mléčných výrobků po domácku, tradiční hospodářské nářadí apod.). Možnost provozování hipoturistiky se nachází na Valašsku, ale také v ostatních oblastech Východní Moravy. Na Zlínsku a Luhačovicku (hřebčín Napajedla, Pozlovice), na Slovácku (nachází Ranč Nevada v Buchlovicích) a na Kroměřížsku (Ranč Kostelany, který poskytuje služby na vysoké úrovni). Hipoturistiku na Východní Moravě podporuje Zlínský kraj.

38

3.2 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu na téma „Zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti“ Cílem tohoto dotazníkového výzkumu bylo zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti. Zajímala jsem se o: •

příjezdovou vzdálenost návštěvníka,

•

s kým oblasti navštívil,

•

jaký dopravní prostředek použil k cestě do oblasti,

•

jak dlouhý je jeho pobyt,

•

kolikrát oblast navštívil,

•

hlavní důvody návštěvy oblasti,

•

použité zdroje informací o oblast,

•

typ vybraných ubytovacích, stravovacích služeb a placených služeb,

•

hodnocení atraktivnost oblasti, žádané aktivity v regionu, jaké nedostatky postrádá,

•

hodnocení cenové relace oblasti,

•

pohlaví respondenta,

•

věková skupina respondenta.

Dotazník obsahuje celkem 16 otázek. Dotazníkový výzkum byl podán náhodným návštěvníkům Valašska v období květen – červenec roku 2010. Celkem bylo vyhodnoceno 90 dotazníků. V originální verzi je dotazník přiložen v příloze.

39

Otázka č. 1 Jaká je Vaše příjezdová vzdálenost na Valašsko? U této otázky 45 % dotazovaných návštěvníků odpovědělo, že přijeli na Valašsko z blízkého okolí. Nad 100 km přijelo do regionu 30 % dotazovaných návštěvníků a 25 % uvedlo, že jsou vzdáleni do 100 km. z blízkého okolí do 100 km 30%

nad 100 km 45%

25%

Graf č. 1: Jaká je Vaše příjezdová vzdálenost na Valašsko?

40

Otázka č. 2 S kým jste přijeli na Valašsko? Na Valašsko přijelo nejvíce dotazovaných návštěvníků 55 % s partnerem/partnerkou, 25 % uvedlo příjezd s rodinu (s dětmi), 15 % sám/sama, pouze v 5 % přijeli návštěvníci s větší skupinu (zájezdem) a žádná odpověď nezazněla u příjezdu s přáteli, známými. sám/sama 5%

15%

s partnerem/partnerkou s rodinou (s dětmi)

25% s větší skupinou (zájezd) s přáteli, známými

55%

Graf č. 2: S kým jste přijeli na Valašsko?

41

Otázka č. 3 Jaký dopravní prostředek jste použili k cestě na Valašsko? S počtem 75 % dotazovaných návštěvníků přijelo na Valašsko autem. Pouze 15 % dotazovaných návštěvníků uvedlo, že využili kombinovanou dopravu (letadlo, bus, vlak), 5 % přijelo na kole a 5 % uvedlo jinak. Dotazovaní vůbec neuvedli příjezd vlakem a autobusem. auto 5% vlak

15%

bus 5% kombinovaná doprava (letadlo, bus, vlak) kolo 75%

Graf č. 3: Jaký dopravní prostředek jste použili k cestě na Valašsko?

42

Otázka č. 4 Jak dlouhý je Váš pobyt na Valašsku? Až 50 % dotazovaných uvedlo, že pobývají na Valašsku 1 až 2 noclehy a dalších 25 % zde přijíždí pouze na 1 den (bez noclehu). Však 15 % dotazovaných návštěvníků zde pobývá i déle, většinou je to pobyt u příbuzných a známých nebo z pracovních důvodů a 10 % uvedlo, že jejich pobyt je dlouhý 3 až 6 noclehů.

jednodenní (bez noclehu) 15%

1 až 2 noclehy 25%

3 až 6 noclehů

10%

delší

50%

Graf č. 4: Jak dlouhý je Váš pobyt na Valašsku?

43

Otázka č. 5 Kolikrát jste už navštívili Valašsko? Velmi mě potěšilo, že 70 % dotazovaných návštěvníků uvedlo, že Valašsko navštívili vícekrát. Dalších 20 % Valašsko navštívili 1 až 3 krát. 10 % dotazovaných návštěvníků zde bylo poprvé a na otázku, jestli navštívili Valašsko konkrétně 4 krát, odpověď nezazněla. poprvé 10%

1 až 3 krát 4 krát 20%

70%

Graf č. 5: Kolikrát jste už navštívili Valašsko?

44

vícekrát

Otázka č. 6 Vaše hlavní důvody návštěvy Valašska? (vyberte pouze 1 možnost) U této otázky se odpovědi v procentuálním počtu shodovaly. 25 % dotazovaných návštěvníků uvedlo jako důvod návštěvy Valašsko celkovou relaxaci. Poznání regionu, sport a návštěva příbuzných/známých uvedlo jako důvod své návštěvy 20 % dotazovaných návštěvníků. 10 % procent dotazovaných zde přijelo kvůli jinému důvodu a 5 % uvedlo komerční důvody. Odpovědi tranzit a zdraví nebyly uvedeny. sport 10%

poznání regionu

20%

celková relaxace 20%

komerční důvody 20%

5%

návštěva příbuzných / známých tranzit jiné

25% zdraví

Graf č. 6: Vaše hlavní důvody návštěvy Valašska? (vyberte pouze 1 možnost)

45

Otázka č. 7 Jaké zdroje jste použili k vyhledání informací o Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi) K vyhledání informací o Valašsku použilo 43 % dotazovaných internet a u 18 % byla pro ně rozhodující vlastní zkušenost. V menší míře byly zastoupeny odpovědi postupně: informační centra, propagační materiály, ústní informace přátel, články v tisku, brožury a rozhlas či televize.

informační centra 3%

11%

propagační materiály

18% 11%

články v tisku, brožury z internetu

3% ústní informace přátel 11% vlastní zkušenost z rozhlasu či televize 43%

Graf č. 7: Jaké zdroje jste použili k vyhledání informací o Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi)

46

Otázka č. 8 Jaký typ ubytování jste si vybrali k pobytu na Valašsku? K pobytu na Valašsku si 20 % dotazovaní návštěvníci vybrali hotel s 3 nebo více hvězdičkami podle mezinárodních standardů a penzion, dalších 20 % dotazovaných návštěvníků zde nebylo ubytováno. Soukromí si vybralo 15 % dotazovaných, 10 % bylo ubytováno v turistické chatě, ubytovně a v hotelu s 1nebo 2 hvězdičkami podle mezinárodních standardů. Zbylých 5 % si vybralo k pobytu motel. Kemp nebyl v odpovědi zastoupen. hotel*** nebo více hotel* nebo **

20%

20%

motel turistická chata, ubytovna 10%

kemp soukromí

20%

5%

nejsem zde ubytován(a) penzion

10% 15%

Graf č. 8: Jaký typ ubytování jste si vybrali k pobytu na Valašsku?

47

Otázka č. 9 Jaké stravovací služby na Valašsku využijete? Až 53 % dotazovaní návštěvníci uvedli, že na Valašsku využijí pohostinné + vlastní zdroje a 44 % převážně pohostinné služby, což je velmi pozitivní správa pro provozovatele pohostinných služeb. Převážně vlastní zdroje využijí jen 3 % dotazovaných. převážně pohostinné služby

3%

pohostinné + vlastní zdroje 44% 53%

Graf č. 9: Jaké stravovací služby na Valašsku využijete?

48

převážně vlastní zdroje

Otázka č. 10 Využili jste placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu na Valašsku? Placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu na Valašsku nevyužilo celých 80 % dotazovaných. Zbylých 20 % tuto službu využili.

ano 20%

ne

80%

Graf č. 10: Využili jste placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu na Valašsku?

49

Otázka č. 11 Jak hodnotíte z Vašeho pohledu atraktivnost Valašska? Z pohledu

atraktivnosti

Valašska

hodnotí

55 %

dotazovaných

návštěvníků

dle očekávání, 40 % ji hodnotí vyšší než očekávanou, což mě toto celkem vysoké číslo potěšilo a pouze 5 % dotazovaných hodnotí atraktivnost oblasti nižší než očekávanou. vyšší než očekávaná

5%

dle očekávání nižší než očekávání 40%

55%

Graf č. 11: Jak hodnotíte z Vašeho pohledu atraktivnost Valašska?

50

Otázka č. 12 Jaké jsou pro Vás žádané aktivity na Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi) Z celého grafu vyplývá, že pro 26 % dotazovaných návštěvníků je nejžádanější aktivitou na Valašsku cykloturistika. Zimní sporty jsou žádané pro 18 % dotazovaných, rovněž také společenský život a zábava. Pěší turistika si získala oblibu u 15 % dotazovaných. Návštěvu památek uvedlo 8 % dotazovaných, kulturní a folklorní akce a jiné uvedlo 5 % dotazovaných, péče o zdraví uvedlo 3 % dotazovaných, hipoturistiku uvedlo už jen 2 % dotazovaných a překvapivě koupání, vodní sporty nejsou pro dotazované návštěvníky Valašska žádané. pěší turistika 3% 5%

cykloturistika

15%

hipoturistika (jízda na koni) 18%

zimní sporty kulturní a folklorní akce 26%

8%

návštěvy památek společenský život a zábava

5%

péče o zdraví 18%

2%

jiné koupání, vodní sporty

Graf č. 12: Jaké jsou pro Vás žádané aktivity na Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi)

51

Otázka č. 13 Jaké vybavení v regionu Valašsko postrádáte? (vyberte max. 3 odpovědi) Zde se potvrdilo, že 31 % dotazovaných návštěvníků postrádá na Valašsku společenská a zábavní centra. Pro návštěvníky jsou žádaná. Atrakce pro děti zde postrádá 23 % dotazovaných, sportovní vybavenost 18 % dotazovaných, lepší dostupnost dopravními prostředky a dopravní infrastrukturu postrádá 8 % dotazovaných návštěvníků, špičková zařízení (např. ubytování a stravování na vysoké úrovni) uvedlo 10 % dotazovaných, pro 2 % dotazovaných zde chybí informační centra a propagační materiály a více hostinských zařízení uvedeno v odpovědích nebylo. více hostinských zařízení špičková zařízení 8%

10%

péče o památky 8%

23%

2%

lepší dostupnost dopravními prostředky informační centra a propagační materiály

18%

sportovní vybavenost společenská a zábavní centra

31% atrakce pro děti dopravní infrastruktura

Graf č. 13: Jaké vybavení na Valašsku postrádáte? (vyberte max. 3 odpovědi)

52

Otázka č. 14 Jak podle Vás vypadá cenová relace Valašska? U této otázky odpovědělo 65 % dotazovaných, že cenová relace Valašska je jako jinde. Dražší než jinde v ČR uvedlo 20 % dotazovaných a levnější než jinde v ČR uvedlo 15 % dotazovaných návštěvníků.

dražší než jinde v ČR 15%

20% jako jinde levnější než jinde v ČR

65%

Graf č. 14: Jak podle Vás vypadá cenová relace Valašska?

53

Otázka č. 15 Respondent je: U předposlední otázky jsem se ptala na pohlaví dotazovaného návštěvníka. Muži zde měli zastoupení ve 45 % a ženy v 55 %. muž žena

45% 55%

Graf č. 15: Respondent je:

54

Otázka č. 16 Do které věkové skupiny patříte? Odpovědi jsem rozdělila do 6 věkových skupin, přičemž 45 % dotazovaných bylo ve věku 19 až 29 let, 25 % ve věku 30 až 39 let, 15 % ve věku 50 až 59 let a 60 až více let bylo 5 % dotazovaných návštěvníků Valašska. Ve věku 40 až 49 let nebyl nikdo dotazován. do 18 let 10%

19 až 29 let

5%

30 až 39 let 50 až 59 let

15%

45%

60 až více let 40 až 49 let

25%

Graf č. 16: Do které věkové skupiny patříte?

55

3.3 Shrnutí výsledků dotazníkového výzkumu a diskuse Nejvíce

návštěvníků

přijeli

na

Valašsko

z blízkého

okolí,

např. z Frenštátu

pod Radhoštěm či Nového Jičína. Další nejčastější odpověď byla, že návštěvníci přijeli ze vzdálenosti nad 100 km (hlavně z Brna, z Prahy a zahraničními turisty byli často Slováci). Nejčastěji návštěvníci přijeli na Valašsko s partnerem či partnerkou a také s rodinou (s dětmi). Do oblasti jezdí málo turistů s větší skupinou (zájezdem), proto se zde nabízí, že je potřeba více Valašsko a jeho nosné produkty propagovat nebo vytvořit produktové balíčky určené pro skupinu turistů. Návštěvníci sem přijeli hlavně autem, někteří uvedli, že přijeli na kole a chtěli tak využít místní cyklostezky. Na otázku, jak dlouhý je jejich pobyt na Valašsku, turisté nejčastěji odpovídali, že se v regionu zdrží 1 až 2 noclehy nebo že zde pobudou jen 1 den bez noclehu, a to je hodně málo, neboť Valašsko skýtá mnoho možností pro aktivní i relaxační cestovní ruch na více dnů. Někteří také uvedli, že jejich pobyt na Valašsku je delší, a to z důvodu návštěvy příbuzných nebo z pracovního důvodu. Většina dotazovaných návštěvníků uvedlo, že Valašsko navštívili už vícekrát, a to je z hlediska návštěvnosti cestovního ruchu na Valašsku velmi kladná zpráva. Ať už je to krásná okolní příroda, dobré zkušenosti se službami cestovního ruchu či vstřícnost a přátelskost místních obyvatel, které mi jako hlavní atributy dotazovaní návštěvníci osobně sdělili. Hlavním důvodem návštěvy oblasti pro turisty byla celková relaxace, poznání regionu, sport a návštěva příbuzných či známých. Pro návštěvníkovu celkovou relaxaci a sport jsou na Valašsku vybudovány podle mého názoru dobré podmínky. Nacházejí se zde a také se modernizují horské hotely, které nabízí wellness služby. Za odpočinkem zde turisté jezdí také na venkov na chalupu nebo chatu. Víceúčelová sportoviště, výborně značené turistické trasy a cyklostezky, lyžařské areály s kvalitními sjezdovkami, to vše nabízí Valašsko pro trávení volného času.

56

Informace o Valašsku návštěvníci získali prostřednictvím internetu, ale také pro ně byla rozhodující vlastní zkušenost, takže opět se zde potvrzuje, že návštěvníci se do oblasti vrací opakovaně. Informační centra příliš nevyužívali, ale právě ta jsou na Valašsku dnes na velmi dobré úrovni a poskytují profesionální turistické služby. Je to informační centrum ve Vsetíně, Valašském Meziříčí, Rožnově pod Radhoštěm a na Soláni. Nejčastěji

byli

návštěvníci

ubytováni

v

komfortních

hotelech,

penzionech

nebo v turistické chatě a v soukromí. Ubytování v soukromí na Valašsku nabízí řada vlastníků stylových dřevěných chalup. Dotazovala jsem se také, jaké stravovací služby zde návštěvníci využijí. Nejčastěji dotazovaní návštěvníci odpovídali, že využijí pohostinné a vlastní zdroje, ale také pouze pohostinné zdroje, což přispělo k vyšším tržbám také poskytovatelům pohostinných služeb. K zajištění pobytu na Valašsku placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury většina dotazovaných nevyužila. Ti, kteří tuto službu využili, hledali ubytování převážně horského a chatařského typu. I když více jak polovina dotazovaných návštěvníků odpovědělo, že hodnotí atraktivnost oblasti dle očekávání, hned další nejčastější odpověď byla, že atraktivnost oblasti hodnotí jako vyšší než očekávanou. Nejžádanější aktivitou na Valašsku pro dotazované byla cykloturistika, zimní sporty, společenský život a zábava a pěší turistika. Už jen v menší míře byla zastoupena hipoturistika a také koupání, vodní sporty. U hipoturistiky bych se více zaměřila na její propagaci, neboť na Valašsku jsou již vytvořeny podmínky pro její provozování, hlavně na Karlovicku a Hornolidečsku. Předpoklady pro koupání a vodní sporty jsou na Valašsku také dobré, nachází se zde kryté bazény a koupaliště, které se snaží modernizovat své vybavení. Příkladem je horský hotel Horal, který nabízí špičkové vybavení pro relaxaci a nově otevřel termální bazén se slanou vodou a dalším projektem je vybudování největší slunící louky, která bude turistům k dispozici již příští rok.

57

Návštěvníkům Valašska hlavně chybí společenská a zábavní centra, atrakce pro děti, sportovní vybavenost a také lepší dopravní infrastruktura. Podle mého názoru jsou to opravdu hlavní nedostatky Valašska, neboť za uvedenými centry sami obyvatelé musí jezdit do větších měst, např. do Zlína a Ostravy. Cenovou relaci Valašska uvedli dotazovaní nejčastěji jako jinde v ČR a také dražší než jinde v ČR. Celkově z dotazníkového výzkumu vyplývá, že dotazovaní návštěvníci byli se svým pobytem na Valašsku spokojeni, jezdí zde především pro celkovou relaxaci a za sportem, nejžádanějšími aktivitou je pro ně cykloturistika, zimní sporty a pěší turistika. Na dotazníky odpovídalo 45 % mužů a 55 % žen nejčastěji ve věku 19 až 39 let.

58

3.4 SWOT analýza regionu Valašska Vytvořila jsem analýzu silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb Valašska na základě výsledků metody dotazníkového šetření, osobních rozhovorů se zástupci samosprávy, sportovních a turistických organizací, se soukromými podnikateli a studování analýzy Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska: Analýza. Posuzuji zde vnitřní faktory: silné a slabé stránky – atraktivnost regionu a vnější faktory: faktory, které lze využít (příležitosti) nebo se jim vyhnout (hrozby) – informace o získání turistů, jak na oblast nahlíží veřejnost, apod.

Silné stránky (S) •

CHKO Beskydy,

•

dobrá kvalita životního prostředí,

•

příroda a atraktivnost Valašska,

•

cykloturistika,

•

zimní sporty,

•

pěší turistika,

•

možnost celoroční rekreace i aktivní dovolené pro všechny věkové skupiny,

•

lidová tvorba, tradice a folklor (nejvíce folklorních festivalů v ČR),

•

kulturně historické památky (nejnavštěvovanější Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm),

•

vstřícnost a přátelskost místních obyvatel k turistům,

•

příhraniční turisté (Slováci, Poláci),

•

kvalita služeb poskytovaná ubytovacími zařízeními,

•

vysoké využití lůžek v ubytovacích zařízeních,

•

hustá síť značených turistických stezek a cyklostezek,

•

relaxační centrum wellness hotelu Horal,

•

tradiční valašské pokrmy a pití,

•

tradice dřevařského, sklářského, textilního a strojírenského průmyslu,

59

•

marketing a marketingová komunikace (Destinační management Moravsko – Slezský, o. p. s., regionální agentura cestovního ruchu Beskydy – Valašsko, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s., informační a poradenské centrum Valašské království, euroregiony, mikroregiony, informační centra),

•

pobočky velkých mezinárodních firem na Valašsku – význam pro kongresový a incentivní cestovní ruch

Slabé stránky (W) •

konkrétně ve městě Vsetín chybí historické památky; interiéry,

•

špatná dopravní infrastruktura a dostupnost z významných trhů (Ostrava, Brno) a absence dálničních dopravních tahů,

•

nevyhovující profesionální úroveň a jazykové vybavení obsluhujícího personálu,

•

nedostatečné podmínky pro koupání, vodní sporty,

•

nedostatečná nabídka produktů a produktových balíčků pro turisty,

•

nezajištěním

alternativní

nabídky

pro

prodloužení

sezóny

a

zmírnění

mimosezónních výkyvů, •

chybí společenská a zábavní centra, atrakce pro děti a sportovní vybavenost,

•

chybí menší hotely a penziony pro rodiny s dětmi,

•

slabé podmínky pro kongresový a incentivní cestovní ruch,

•

schází propagace a informace o Valašsku v cizím jazyce.

Příležitosti (O) •

prodloužit délku pobytu návštěvníka,

•

propagace Valašska na tuzemských i mezinárodních veletrzích cestovního ruchu,

•

vytvořit produktové balíčky určené pro jednotlivé skupiny turistů (rodiny s dětmi, mládež, senioři, apod.),

•

využívání ubytování horského a chatařského typu,

•

vytvářet podmínky pro kongresový a incentivní cestovní ruch s doplňkovým programem,

60

•

nárůst příjezdů klientely ze západní Evropy a Asie (hlavně služební cesty, studentské výměnné pobyty),

•

růst zájmu péče o zdraví a o moderní životní styl (fitness, wellness, golf, hipoturistika),

•

růst zájmu o venkovskou turistiku,

•

poptávka po stylových valašských hostincích a restaurací,

•

rostoucí význam internetu, přímé rezervace,

•

vstup do Evropské unie (zrušení hraničních kontrol pro turisty ze Slovenska a Polska),

•

napojení na hlavní silniční sítě,

•

využití finančních prostředků strukturálních fondů.

Hrozby (T) •

je kladen důraz na kvalitu poskytovaných služeb v cestovním ruchu, v případě nepřijatelného standardu utrpí celá destinace,

•

poškozování zdrojů cestovního ruchu (příroda, historické a kulturní památky) vlivem neorganizovaného rozvoje cestovního ruchu,

•

nedokonalá kvalifikační a profesní příprava odborníků v cestovním ruchu,

•

nízká podpora rozvoje cestovního ruchu ve venkovských oblastech,

•

zájem o exotickou dovolenou v zimním období.

61

4 Závěr Vypracovala jsem bakalářskou práci na téma „Valašsko jako turistická destinace“, která je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část seznámila čtenáře s popisovanou oblastí z hlediska pohledu na oblast jako na turistický region Východní Morava a turistickou oblast Valašsko. Dále již jsem se zaměřila pouze na oblast Valašsko, která leží na Východní Moravě ve Zlínském kraji a která je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Přírodní bohatství na Valašsku zahrnují horské louky se vzácnými orchidejemi, skladbu fauny tvoří výskyt medvěda hnědého, vlka a rysa a až na 250 druhů ptáků. Název oblast vznikl od jeho původních obyvatelů, kteří byli nazýváni Valaši a na východ Moravy se dostali v 16. století z karpatských pohoří. Za Valachy byli označováni všichni horalé, kteří chovali ovce salašnickým způsobem, od místních obyvatelů a obyvatelů sousedních krajů se lišili svým speciálním zaměstnáním, jinou národností a jazykem. Původním způsobem života obyvatel na Valašsku bylo salašnictví a tradiční domácí výroba. Kulturně historické dědictví představuje především Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a areál objektů na Pustevnách. Do lidových tradic jsem začlenila tradiční zvyky, lidovou slovesnost, tradiční hudbu a tanec, zmínila jsem se též o gastronomii Valašska a tradičních folklorních festivalech. V praktické části bylo cílem zjistit vývoj a současný stav turistické infrastruktury a perspektivy dalšího rozvoje cestovního ruchu na Valašsku. Posoudila jsem ubytovací a stravovací zařízení, dopravu a o vytvořené podmínky pro provozování letních a zimních sportů. O rozvoj organizované turistiky v oblasti se zasloužila Pohorská jednota Radhošť. Ubytovací a stravovací zařízení jsou na velmi dobré úrovni. V regionu je nedostačující kapacita penzionů, které jsou vhodné pro rodiny s dětmi, neboť tato skupina jezdí jako druhá nejčastější na Valašsko. Turista vyžaduje stylovou valašskou restauraci. Takové se nachází např. v Rožnově pod Radhoštěm, ale schází ve městě Vsetín. Zde by jistě prospěla valašská koliba s valašskými specialitami, protože město Vsetín je řídícím centrem oblasti Valašsko. Jak jsem již uvedla, k většímu rozvoji návštěvnosti brání mírně nedostačující doprava, kterou negativně ovlivňuje nepřiměřený počet silnic I. a II. třídy a hlavně jejich nízké kvality a absence dálničních dopravních tahů, ale i přesto nejvíce návštěvníků do regionu přijelo autem. Autobusové a vlakové 62

spojení zajišťují spoje z Prahy, Ostravy a Brna. Pro sportovce je k dispozici cyklobus, cyklovlak a skibus. Vytvořila jsem dotazníkový výzkum, v němž cílem bylo zjistit profil návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti. Na jeho základě, konzultací s odborníky a podnikateli, kteří působí v cestovním ruchu a studování analýzy regionu Valašsko jsem sestavila analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Valašska. Na základě uvedených metod šetření bylo zjištěno, že na Valašsko přijeli návštěvníci především z blízkého okolí, ale také ze vzdálenosti nad 100 km z důvodu celkové relaxace a sportovního vyžití v krásné přírodě. Dalším důvodem byl důvod pracovní cesty. Na Valašsku je několik poboček velkých mezinárodních firem, a to hlavně německých, japonských a korejských. Tato skupina návštěvníků se především ubytovává v dražších hotelech, jejich pobyt je zde totiž delší. Měly by se vytvořit silnější podmínky pro kongresovou a incentivní cestovní ruch, které by zahrnovaly konferenční sál a doplňkový program. Takové podmínky již splňuje Spa hotel Lanterna a hotel Horal ve Velkých Karlovicích. Určitě se zde uplatní obsluhující personál, který má dobré jazykové vybavení. V malé míře byla uváděna návštěva kulturních a folklorních akcí a provozování hipoturistiky. Kulturní akce v regionu docela schází. Zde se nabízí hlavně zvýšit nabídku akcí a jejich propagace. Nejčastěji návštěvníci přijíždí s parterem či partnerkou a také s rodinou. V oblasti však nejsou dostačující společenská a zábavní centra a atrakce pro děti. Zde je možné doporučit pobyt na venkově v soukromí spojený s hipoturistikou, kde budou děti v přímém kontaktu s domácími zvířaty nebo sportovní pobyt s výlety do okolí. Aby turisté na Valašsku zůstali déle než 2 dny, je třeba vytvořit produktové balíčky zaměřené na relaxaci, sport, poznání a zábavu pro cílové skupiny a nabízet cestovním kancelářím nebo agenturám, které se specializují na tuzemské pobyty. Hlavní zdroj informací o Valašsku turisté získávají prostřednictvím internetu, také z ústního podání přátel a z vlastní zkušenosti, což je možné podložit také tím, že turisté navštívili Valašsko už několikrát za sebou. Cenová relace se jim zdá jako jinde v ČR. Celková atraktivnost oblasti byla hodnocena dle očekávání a také vyšší než očekávaná. Valašsko navštěvují také zahraniční turisté. Mezi nejčastější patří turisté z Holandska, pro které je atraktivní kopcovitá krajina a poznání regionu. Němci zde také rádi přijíždějí, poznávají region a využívají cyklostezky nebo turistické stezky pro nordwalking. Větší část této národnosti 63

na Valašsko přijíždí z důvodu pracovní cesty stejně jako Japonci či Korejci, neboť jsou to manažeři, kteří sem jezdí do poboček velkých mezinárodních firem. Američané zde přijíždí, aby zde našli své předky, jezdí tedy za příbuznými a také rádi poznávají Valašsko. K zahraničním turistům také patří Poláci, kteří sem jezdí za náboženskou turistikou, poznávají zdejší kostely a mají i svůj doprovodný program zaměřený na poznání oblasti. V rámci spolupráce místních škol se zahraničními, přijíždí také mnoho studentů na výměnný pobyt na Valašsko, kteří požadují propagační materiály v cizím jazyce a kupují tradiční valašské suvenýry. Návrh pro zvýšení atraktivnosti oblasti Valašska je rozvíjet aktivní dovolenou a její další formy, např. golf, rybolov, paragliding, motokáry, snowtubing, jízda na sněžných skútrech apod., po kterých je poptávka. Vytvářet materiálně technickou základnu pro tento druh cestovního ruchu (budování cyklostezek, modernizace sportovišť), organizování akcí spojené se sportem typu Mezinárodní týden turistiky na Valašsku, údržba turistických tras, cyklostezek a běžeckých tratí, rozvíjet doplňkové služby, např. průvodce u cyklostezek, půjčovny sportovního vybavení a poskytování profesionálních informačních služeb. Odbory cestovního ruchu v samosprávě města či obce by měli řídit kvalifikovaní odborníci na cestovní ruch, kteří budou vytvářet projekty a podporovat podnikatelé a soukromníky, kteří poskytují a vytváří nové služby v oblasti cestovního ruchu. Zvýšení atraktivnosti Valašska by měl mít přínos pro turisty i místní obyvatelé. Celkové hodnocení návštěvnosti oblasti Valašsko tento nepoklesl ani v důsledku přetrvávajícího dopadu evropské finanční krize. Hoteliéři uvedli mírný pokles počtu ubytovaných a provozovatelé památkových objektů se zmínili o mírném poklesu návštěvníků pouze v době letních dovolených a o Vánocích. V rámci udržitelného cestovního ruchu by nebyl vhodný rozvoj neorganizovaného cestovního ruchu, jehož vlivem se poškozují zdroje cestovního ruchu. Je potřeba chránit území; nepovolovat pohyb v chráněných oblastech a v přírodních památkách, např. zákaz jezdění na čtyřkolkách po lesích. Neřízené kácení lesů hlavně v kopcovitých oblastech a vypalování lesních porostů a trávy, tábořit jen na místech k tomu povolené. Kontrolovat rozvoj cestovního ruchu, sociální dopady (aby počet turistů nepřevýšil počet místních obyvatel v dané oblasti regionu). Odvětví cestovního ruchu by mělo 64

přinášet finanční zdroje do místní ekonomiky. Je potřeba, aby byli spokojení nejen návštěvníci ale také obyvatelé Valašska. Valašsko má velký potenciál a předpoklady z pohledu jeho polohy, atraktivní přírody a vybudované turistické infrastruktury pro relaxační pobyt a aktivní dovolenou, aby fungovala jako opravdová destinace cestovního ruchu v České republice.

65

Literatura Monografie 1. BALETKA, Ladislav. Okres Vsetín. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1987. 141 s. OC 505/21/85.8 48–031–87 2. CÍLEK, Roman. Smrt na prahu života – Prlovská tragédie 1945. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1985. 115 s. ISBN 48–006–85 3. ČERMÁK, Jindra. Valašsko, tvrz nedobytá. Praha: vytiskla Tiskárna Svoboda, 1945. 4. DAVID, Petr., SOUKUP, Vladimír a kolektiv. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku: Valašsko – Vsetínské vrchy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství S & D, 2002. 96 s. ISBN 80–86050–96–3 5. JURÁŇ, Josef. Ratiboř: Valašská dědina. 1. vyd. Vydala obec Ratiboř v roce 2006. 275 s. 6. Kabinet pro názorné vyučování Okresního pedagogického střediska. Po stopách partyzánského hnutí a osvobozovacích bojů na Valašsku. Vsetín: Okresní pedagogické středisko Vsetín, 1984. 47 s. 7. KRBA, Jan. Obyčeje a lidové tradice na Valašsku v rámci církevního a hospodářského roku. 1. vyd. Valašské Meziříčí: Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2008. 8. NAJBRT, Přemysl. Beskydy a Valašsko. 2. vyd. Praha: Olympia, 1978. 300 s. ISBN 27–044–78 9. ŠIMONÍKOVÁ, Jaromíra. Nábytek z ohýbaného dřeva. Vsetín: Okresní vlastivědné muzeum ve Vsetíně, 1989. 62 s. 10. ŠŤASTNÝ, Jaroslav. Tradiční zemědělství na Valašsku. 1. vyd. © Universita Karlova, 1971. 11. ŠTIKA, Jaroslav. Etnografický region Moravské Valašsko, jeho vznik a vývoj. Ostrava: Profil, 1973. 87 s. 12. VENCÁLEK, Jaroslav. Valašsko: geografie místního regionu pro základní školy. 1. vyd. Kroměříž: Střední hotelová škola, 1993. 88 s.

66

Časopisy 13. SPATHOVÁ, J. Nejlépe obnovenou lidovou stavbu mají v Karolince. Okno do kraje: Magazín Zlínského kraje, září 2010, roč. 6, s. 7 14. Okno do kraje: Magazín Zlínského kraje. Září 2010. Zlín. HEXXA komunikační agentura s. r. o., 2010. Vychází měsíčně.

Propagační materiály 15. Letos se jezdí k nám. Vydala: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s., 2009. 16. Turistický průvodce Valašsko. 1. vyd. Vsetín: Okresní úřad Vsetín, referát regionálního rozvoje, 2000. 192 s. 17. Vsetín srdce Valašska. Vydalo: © město Vsetín, květen 2007. 18. Na Východní Moravu za Dušanem Jurkovičem – básníkem dřeva. ROP Střední Morava. www.vychodni-morava.cz 19. Architektura a lidové tradice Valašska, Horního Vsacka. Vydal: Valašsko – Horní Vsacko (Sdružení Hornovsacká dráha). 20. Východní Morava – Kraj lákavých chutí a vůní. Východní Morava. www.vychodnimorava.cz 21. Turistický průvodce regionem Valašsko. Vydala: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s., 2009. 96 s. 22. Skalní útvary Valašska. Vydal:VALAŠSKO – HORNÍ VSACKO (Sdružení hornovsacká dráha).

Elektronické zdroje 23. Www.cot.cz [online]. c2009 [cit. 2010-11-16]. Časopis Cot Business. Dostupné z WWW: . 24. Www.meziricsko.cz [online]. c2008 [cit. 2010-10-13]. Mikroregion valašskomeziříčsko kelečsko. Dostupné z WWW: . 25. Www.beskydy.ochranaprirody.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-23]. CHKO Beskydy. Dostupné z WWW: . 67

26. Www.risy.cz [online]. c2008 [cit. 2010-10-30]. Regionální informační servis. Dostupné z WWW: . 27. Www.vmp.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-19]. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod radhoštěm. Dostupné z WWW: . 28. Www.portasi.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-14]. Valašský sbor portášský. Dostupné z WWW: . 29. Www.mesto-zubri.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-06]. Město Zubří. Dostupné z WWW: . 30. Www.gobelin.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-06]. Moravská gobelínová manufaktura. Dostupné z WWW: . 31. Www.velkalhota.cz [online]. c2007 [cit. 2010-11-06]. Obec Velká Lhota. Dostupné z WWW: . 32. Www.valasska.drevenica.hornibecva.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-19]. Valašská dřevěnica. Dostupné z WWW: . 33. Www.valasskepapuce.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-08]. Valašské papuče. Dostupné z WWW: . 34. Www.valassko.estranky.cz [online]. c2009 [cit. 2010-11-09]. Valašské stránky. Dostupné z WWW: . 35. Www.kct-msk.cz [online]. c2010 [cit. 2010-10-10]. Klub českých turistů. Dostupné z WWW: . 36. Www.skialpin.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Ski alpin Pustevny. Dostupné z WWW: . 37. Www.cyklostezkabecva.com [online]. c2010 [cit. 2010-11-16]. Cyklostezka Bečva. Dostupné z WWW: . 68

38. Www.kr-zlinsky.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-01]. Zlínský kraj. Dostupné z WWW: . 39. Www.mikroregion-vsetinsko.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-10]. Mikroregion Vsetínsko. Dostupné z WWW: .

Nepoužitá, ale související literatura Koncepce rozvoje města Vsetína se zaměřením na využití prostředků strukturálních fondů 2007–2013. Zhotovitel: Členové vedení města Vsetín a zaměstnanci Společnosti pro komunitní práci, o. p. s. a Agentury pro ekonomický rozvoj Vsetínska, o. p. s., červen 2007. 69 s. Javornické louky. Vydal: ČSOP Valašské Meziříčí pro 1. Slovensko-české infocentrum Kohútka. Text: Marie Popelářová (Správa CHKO Beskydy). Www.hyje.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-18]. Hyjé - koně Zlínského kraje. Dostupné z WWW: . Www.vychodni-morava.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-18]. Východní Morava. Dostupné z WWW: http://www.vychodni-morava.cz/lokalita/20/ Www.vmp.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-19]. Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod radhoštěm. Dostupné z WWW: . Www.ratkovskysenk.wbs.cz [online]. c2010 [cit. 2010-11-20]. Raťkovský šenk. Dostupné z WWW: .

69

Seznam příloh Příloha A: Dotazníkový výzkum na téma „Zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti“ Příloha B: Mapy Příloha B. 1 Mapa turistických regionů České republiky Příloha B. 2 Mapa turistických oblastí České republiky Příloha C: Obrázky Příloha C. 1 Folklor ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Příloha C. 2 Cykloturistika na Valašsku Příloha C. 3 Lyžování na Pustevnách Příloha C. 4 Pěší turistika na Valašsku Příloha C. 5 Horský hotel Kohútka Příloha C. 6 Horský hotel Horal Příloha D: Informační materiály Příloha D. 1 Kohútka dříve a dnes Příloha D. 2 IC Zvonice Soláň Příloha D. 3 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Příloha D. 4 Přírodní památka Vršky – Díly a další přírodní zajímavosti v okolí Vsetína Příloha D. 5 Mapa akcí Východní Moravy Příloha D. 6 Valašskem za kulturou a sportem Příloha D. 7 Valašskem na kole a pěšky Příloha D. 8 Valašskem na lyžích Zdrojem přiložených informačních materiálů je Informační centrum Vsetín.

70

Příloha A: Dotazníkový výzkum na téma „Zjištění profilu návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti“

DOTAZNÍK K ZJIŠTĚNÍ PROFILU NÁVŠTĚVNÍKA VALAŠSKA A JEHO HODNOCENÍ OBLASTI Dobrý den, jmenuji se Kateřina Zubíčková a studuju na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Pro svoji bakalářskou práci jsem vytvořila dotazník, na základě kterého zjistím profil návštěvníka Valašska a jeho hodnocení oblasti. Můžu Vám položit několik otázek?

1. Jaká je Vaše příjezdová vzdálenost do Valašska? a) z blízkého okolí (místní) b) do 50 km c) nad 50 km 2. S kým jste přijeli do Valašska? a) sám / sama b) s partnerem / partnerkou c) s rodinou (s dětmi) d) s přáteli, známými e) s větší skupinou (zájezd) 3. Jaký dopravní prostředek jste použili k cestě na Valašsko? a) auto b) vlak c) bus d) kolo e) kombinovaná doprava (letadlo, bus, vlak) f) jinak …………… 4. Jak dlouhý je Váš pobyt na Valašsku? a) jednodenní (bez noclehu) b) 1 až 2 noclehy 5. Kolikrát jste už navštívili Valašsko? a) poprvé b) 1 až 3 krát c) 4 krát d) vícekrát 71

c) 3 až 6 noclehů d) delší ………………

6. Vaše hlavní důvody návštěvy Valašska? (vyberte pouze 1 možnost) a) sport d) zdraví b) poznání e) komerční důvody f) návštěva příbuzných / známých regionu g) tranzit c) celková relaxace h) jiné ………………………. 7. Jaké zdroje jste použili k vyhledání informací o Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi) a) informační centra b) propagační materiály c) články v tisku, brožury d) z rozhlasu či televize e) z internetu f) ústní informace přátel g) vlastní zkušenosti 8. Jaký typ ubytování jste si vybrali k pobytu na Valašsku? a) hotel *** nebo více e) turistická chata, ubytovna b) hotel * nebo ** f) kemp c) motel g) soukromí d) penzion h) nejsem zde ubytován(a) 9. Jaké stravovací služby na Valašsku využijete? a) převážně pohostinné služby b) pohostinné + vlastní zdroje c) převážně vlastní zdroje 10. Využili jste placených služeb cestovní kanceláře nebo agentury k zajištění pobytu na Valašsku? a) ano b) ne 11. Jak hodnotíte z Vašeho pohledu atraktivnost Valašska? a) vyšší než očekávaná b) dle očekávání c) nižší než očekávaná 12. Jaké jsou pro Vás žádané aktivity na Valašsku? (vyberte max. 2 odpovědi) a) pěší turistika b) cykloturistika c) hipoturistika (jízda na koni) d) koupání, vodní sporty e) zimní sporty f) kulturní a folklorní akce g) návštěvy památek 72

h) společenský život a zábava i) péče o zdraví j) jiné ……………………. 13. Jaké vybavení na Valašsku postrádáte? (vyberte max. 3 odpovědi) a) více hostinských zařízení b) špičková zařízení c) péče o památky d) dopravní infrastruktura e) lepší dostupnost hromadnými dopravními prostředky f) informační centra a propagační materiály g) sportovní vybavenost h) společenská a zábavní centra i) atrakce pro děti 14. Jak podle Vás vypadá cenová relace Valašska? a) dražší než jinde v ČR b) jako jinde c) levnější než jinde v ČR 15. Respondent je: a) muž b) žena 16. Do které věkové skupiny patříte? a) do 18 let b) 19 až 29 let c) 30 až 39 let d) 40 až 49 let e) 50 až 59 let f) 60 až více let

Děkuji za spolupráci a přeji pěkný pobyt! Kateřina Zubíčková

Použité zdroje k vytvoření dotazníku: Průzkum příloha č. 4 dotazník (38) Vytvoření standardů propagace cestovního ruchu Valašska: Analýza (39) 73

Příloha B: Mapy Příloha B. 1 Mapa turistických regionů České republiky

Mapa č. 1: Turistické regiony České republiky Www.czechtourism.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. CzechTourism. Dostupné z WWW: .

74

Příloha B. 2 Mapa turistických oblastí České republiky

Mapa č. 2: Turistické oblasti České republiky Www.czechtourism.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. CzechTourism. Dostupné z WWW: .

75

Příloha C Obrázky Příloha C. 1 Folklor ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm

Obr. č. 1: Folklor ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Www.tourism.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Turistické regiony ČR. Dostupné z WWW: .

Příloha C. 2 Cykloturistika na Valašsku

Obr. č. 2: Cykloturistika na Valašsku Www.valassko-hornovsacko.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Horní Vsacko Valašsko. Dostupné z WWW: .

76

Příloha C. 3 Lyžování na Pustevnách

Obr. č. 3: Lyžování na Pustevnách Www.skialpin.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Ski alpin Pustevny. Dostupné z WWW: .

Příloha C. 4 Pěší turistika na Valašsku

Obr. č. 4: Pěší turistika na Valašsku Www.valachy.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Valachy.cz. Dostupné z WWW: .

77

Příloha C. 5 Horský hotel Kohútka

Obr. č. 5: Horský hotel Kohútka Www.kohutka.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Horský hotel Kohútka. Dostupné z WWW: .

Příloha C. 6 Horský hotel Horal

Obr. č. 6: Horský hotel Horal Www.lazenskepobyty.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Lázeňské pobyty. Dostupné z WWW: .

78