VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Zvláštní skalní útvary v CHKO Žďárské vrchy

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Zv l á š t n í s k a l n í ú t v a r y v C H K O Žď á r s k é v rc h y Bakalářská práce

Autor: Marie Blažíčková Vedoucí práce: prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Marie Blažíčková

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. dubna 2012 ...................................................... Podpis

Abstrakt BLAŽÍČKOVÁ, Marie: Zvláštní skalní útvary v CHKO Žďárské vrchy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 70 stran Teoretická část obsahuje obecné informace o CHKO Žďárské vrchy, o typech skalních útvarů, jejich prostorové rozmístění, krajinářský význam, využití v cestovním ruchu a v horolezectví. V praktické části pomocí dotazníku vyhodnocuji, za jakým účelem jsou skály využívány, jak jsou chráněny, jakého jsou původu. Na základě těchto dotazníků jsem zpracovala grafy návštěvnosti. Klíčová slova: CHKO Žďárské vrchy, skalní útvary, Devět skal, Pasecká skála, Tisůvka, Drátenická skála, Zkamenělý zámek

Abstract BLAŽÍČKOVÁ, Marie: in Protected landscape area of the Žďárské vrchy Hills Czech Republic. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Tutor: Professor. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Degree of Qualification: bachelor, Jihlava 2012, 70 pages. The theoretical part contains general information about the PLA Žďárské vrchy, types of rock formations, their placement, landscape importance usage in tourism and mountaineering. Using the results of questionnaire in the practical part I evaluated the purposes for which the rocks are used, how they are protected, what is the origin. Based on these questionnaires I composed graphs of attendance. Key words: Protected landscape area (PLA) Žďárské vrchy Hills (Czech Republic), Devět skal Castle koppie, Pasecká skála Castle koppie, Tisůvka tor, Drátenická skála tor, Zkamenělý zámek tor

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu profesoru RNDr. Jaromíru Demkovi, DrSc., který mi vždy ochotně pomáhal při psaní této práce a za cenné rady, které mi po dobu realizace práce poskytoval. Děkuji též své rodině a přátelům, kteří mě při této práci podporovali.

13

Obsah Seznam zkratek ............................................................................................................... 17 Úvod a cíl práce............................................................................................................... 18 Obecné informace o CHKO v ČR ........................................................................... 19

1

1.1

Chráněná území v České republice a jejich definice ........................................ 20

Základní údaje o Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy ................................... 22

2

2.1

Základní údaje .................................................................................................. 22

2.2

Charakteristika krajiny ..................................................................................... 22

Národní přírodní rezervace..................................................................................... 23 Přírodní rezervace ................................................................................................... 23 Přírodní památky ..................................................................................................... 23 Naučné stezky ............................................................................................................. 24 NS Babín ................................................................................................................. 24 NS Dářko ................................................................................................................. 24 NS Krajem Chrudimky............................................................................................ 25 NS Žákova HORA .................................................................................................. 25 2.3

Geologické poměry........................................................................................... 26

2.4

Geomorfologické poměry ................................................................................. 27

2.5

Hydrologie ........................................................................................................ 29

Skalní útvary v CHKO a jejich rozmístění.............................................................. 30

3

3.1

14

Přírodní památka Devět skal............................................................................. 31

3.1.1

GEOLOGIE ............................................................................................... 31

3.1.2

KVĚTENA ................................................................................................ 32

3.1.3

ZVÍŘENA ................................................................................................. 32

3.1.4

LESNICTVÍ .............................................................................................. 32

3.1.5

VYUŽITÍ ................................................................................................... 32

3.2

3.2.1

GELOGIE ................................................................................................. 33

3.2.2

KVĚTENA................................................................................................ 34

3.2.3

ZVÍŘENA ................................................................................................. 34

3.2.4

LESNICTVÍ .............................................................................................. 34

3.2.5

VYUŽITÍ .................................................................................................. 34

3.3

Přírodní památka Pasecká skála ....................................................................... 35

3.3.1

GEOLOGIE .............................................................................................. 35

3.3.2

KVĚTENA................................................................................................ 36

3.3.3

ZVÍŘENA ................................................................................................. 36

3.3.4

LESNICTVÍ .............................................................................................. 36

3.3.5

VYUŽITÍ .................................................................................................. 36

3.4

Přírodní památka Tisůvka ................................................................................ 37

3.4.1

GEOLOGIE .............................................................................................. 37

3.4.2

KVĚTENA................................................................................................ 38

3.4.3

ZVÍŘENA ................................................................................................. 38

3.4.4

LESNICTVÍ .............................................................................................. 38

3.4.5

VYUŽITÍ .................................................................................................. 38

3.5

4

Přírodní památka Drátenická skála .................................................................. 33

Přírodní památka Zkamenělý zámek ................................................................ 39

3.5.1

GEOLOGIE .............................................................................................. 39

3.5.2

KVĚTENA................................................................................................ 40

3.5.3

ZVÍŘENA ................................................................................................. 40

3.5.4

L ESNICTVÍ ............................................................................................. 40

3.5.5

VYUŽITÍ .................................................................................................. 40

Prostorové rozmístění skalních útvarů a jejich dostupnost ..................................... 41 4.1

Devět skal ......................................................................................................... 41

4.2

Drátenická skála ............................................................................................... 42

15

4.3

Pasecká skála .................................................................................................... 43

4.4

Tisůvka ............................................................................................................. 44

4.5

Zkamenělý zámek ............................................................................................. 45

5

Zajímavé skalní útvary z hlediska CR a hodnocení návštěvnosti ........................... 46

6

Návrh výletů po vybraných skalních útvarech ........................................................ 66

7

Závěr........................................................................................................................ 70

8

Použité zdroje .......................................................................................................... 71 Seznam obrázků a fotografií ................................................................................... 75 Seznam grafů ........................................................................................................... 76

16

Seznam zkratek CHKO

chráněná krajinná oblast

CHÚ

chráněné území (obecně)

NP

národní park

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

NS

naučná stezka

17

Úvod a cíl práce V úvodu mé bakalářské práce uvádím, proč jsem si zvolila toto téma. Jelikož bydlím v kraji Vysočina a Žďárské vrchy se nacházejí v tomto kraji, nedaleko mého bydliště, bylo toto téma pro mě nejlepší volbou. Tématem mé bakalářské práce jsou zvláštní skalní útvary v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a jejich analýza. Ve své práci popisuji tyto skalní útvary, jejich rozmístění, základní údaje, jejich dostupnost a využití, jejich ochranu nebo jakou mají geologickou strukturu. V praktické části vyhodnocuji dotazníky, které jsem používala při dotazníkovém šetření u skalních útvarů. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké typy skalních útvarů se v CHKO nacházejí, zjistit jejich prostorové rozmístění, vznik skalních útvarů, jejich krajinářský význam, ochrana skalních útvarů a jejich využití v cestovním ruchu a v horolezectví. V závěru zhodnocuji výsledky dotazníku, které mohou pomoci, pro větší využívání těchto skalních útvarů a vyšší návštěvnosti a zároveň navrhuji opatření pro zachování přirozené krajiny u skalních útvarů.

18

1 Obecné informace o CHKO v ČR Na území České republiky se nachází 4 národní parky a 25 chráněných krajinných oblastí. Chráněnými krajinnými oblastmi se vyhlašují rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených lesních ekosystémů a trvalých travních porostů s hojným zastoupením dřevin a dochovanými památkami historického osídlení. (Machátová, Chráněné krajinné oblasti České republiky, 4) Ve srovnání s národními parky, za které jsou prohlášena rozsáhlá území jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, nejsou chráněné krajinné oblasti určovány především přírodovědnými hodnotami. Jejich posláním je ochrana dochovaného typu krajiny, a to krajiny s charakteristicky vyvinutým reliéfem, geomorfologicky vyhraněné s bohatým zastoupením zachovalých přírodních prvků. Tato charakteristika vymezuje i postavení chráněných krajinných oblastí v síti zvláště chráněných území. (Machátová, Chráněné krajinné oblasti České republiky, 4) Struktura sítě chráněných krajinných oblastí je dána základním cílem a to záchranou a trvalou ochranou různých typů kulturní krajiny s vysokým ekologickým a estetickým potenciálem, který se zachoval přes intenzivní vlivy hospodářských a urbanistických činností člověka. Rozložení sítě je dáno přírodní a krajinnou pestrostí našeho území a mírou jeho zachovalosti. (Machátová, Chráněné krajinné oblasti České republiky, 4) Chráněná krajinná území zaujímají plochu 12 000 km2, to je 15 % plochy z celé České republiky. (8) První vyhlášenou CHKO je Český ráj, který byl vyhlášen v roce 1955 a doposud nejmladší CHKO je Český les, který byl vyhlášen o 50 let později, a to v roce 2005. (8) Deset chráněných krajinných oblastí se nachází v Českém masivu (Blaník, Blanský les, Český les, Jeseníky, Jizerské hory, Orlické hory, Slavkovský les, Šumava, Žďárské vrchy a Železné hory). Pět oblastí se nachází v pískovcových územích české křídové tabule (Broumovsko, Český ráj, Kokořínsko, Labské pískovce a Lužické hory) a tři 19

oblasti se nachází v územích kotlinových a v úvalech (Litovelské Pomoraví, Poodří a Třeboňsko). Pouze Křivoklátsko se nachází v území s výrazným údolním fenoménem v pahorkatinách až vrchovinách. Dvě oblasti (Český kraj a Moravský kras) se nachází ve vápencových územích. V Moravsko-slezských Karpatech se jsou 3 oblasti (Beskydy, Bílé Karpaty a Pálava). (8)

Obrázek 1 - Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice (http://www.hajduch.net/cesko/priroda/ochrana-prirody)

Zpracováno podle zdrojů (8), (4), [1].

1.1 Chráněná území v České republice a jejich definice CHÚ se dělí do 6 kategorií zvláště chráněných území (NP, CHKO, NPR, PR, NPP, PP). Tyto zvláště chráněná území se dělí dále na velkoplošná a maloplošná chráněná území. Mezi velkoplošná území patří NP a CHKO a mezi maloplošná chráněná území patří NPR, PR, NPP a PP. NÁRODNÍ PARK (NP) je rozsáhlé území, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž neživá příroda, rostliny i živočichové mají mimořádný vědecký a výchovný význam v mezinárodním či národním měřítku. Území je vyhlašováno zákonem schváleným oběma komorami Parlamentu ČR. (Rubín, 2003, str. 7)

20

CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST (CHKO) je rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky utvářeným reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů. Chráněné krajinné oblasti jsou vyhlašovány nařízením vlády. (Rubín, 2003, str. 7) NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE (NPR) je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde na typický reliéf a typickou geologickou stavbu jsou vázány ekosystémy význačné nebo unikátní v národním, popřípadě mezinárodním měřítku. Území vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. (Rubín, 2003, str. 7) NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (NPP) je přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický výtvor, naleziště nerostů, zkamenělin nebo vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v částech ekosystémů, s národním i mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Území vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. (Rubín, 2003, str. 8) PŘÍRODNÍ REZERVACE (PR) je menší území se soustředěním přírodních hodnot s ekosystémy typickými a významnými pro danou geografickou oblast. Území vyhlašuje krajský úřad nebo správa CHKO. (Rubín, 2003, str. 7) PŘÍRODNÍ PAMÁTKA (PP) je přírodní útvar zpravidla menší rozlohy, zejména geologický nebo geomorfologický výtvor či naleziště vzácných přírodnin v částech ekosystémů s místním ekologickým, vědeckým nebo estetickým významem. Území vyhlašuje krajský úřad nebo správa CHKO. (Rubín, 2003, str. 8) Kategorie CHÚ Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Přírodní památka Přírodní rezervace Celkem

Počet 4 25 112 110 1256 804 2 311

Tabulka 1 - Souhrnný přehled kategorie CHÚ

Zpracováno podle [11], (5).

21

2 Základní údaje o Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy 2.1 Základní údaje Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena výnosem Ministerstvem kultury ČSSR v roce 1970. Chráněná krajinná oblast zaujímá plochu 70 940 ha. Nejvyšším vrcholem CHKO je přírodní památka Devět skal, vrchol dosahuje výšky 836 m n. m. Skalní útvar je druhým nejvyšším v Českomoravské vrchovině. [1] Posláním chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným

zastoupením

přirozených

ekosystémů.

Významným

fenoménem

chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou důležitou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů.[1] CHKO Žďárské vrchy se nachází v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny na území čtyř geomorfologických podcelků. Necelá polovina rozlohy CHKO je tvořena erozně denudačním reliéfem ploché vrchoviny, dosahující nejvyššího bodu v centrální častí geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal. [1] Nejsevernější bod oblasti leží u křižovatky ulic na severovýchodním okraji obce Trhová Kamenice. Nejjižnější bod nalezneme v zákrutu říčky Oslavy, 1 km severozápadně od obce Sazomín. Nejzápadnější bod se nachází v zákrutu silnice, 1 km severozápadně od obce Havlíčkova Borová. Nejvýchodnější bod leží na východním okraji obce Jimramov. [1]

2.2 Charakteristika krajiny Oblast je charakterizována vrchovinným georeliéfem se zaříznutými, ale rozevřenými údolími oddělenými úzkými hřbety se skalními útvary a se zaoblenými vrcholy (žďárský typ georeliéfu). Tyto zaoblené terénní tvary jsou výsledkem milióny let trvajícího odnosu. Nápadným geomorfologickým znakem zdejší krajiny jsou právě skalní útvary (lidově zvané. kazatelny) – vytvořené soubory geomorfologických procesů chladné (periglaciálním) i mírné klimatomorfogenetické oblasti. Z nich jsou 22

nejznámější Devět skal (836m), Malinská skála (812m), Čtyři palice (730m), Tisůvka (792m). Ve Žďárských vrších se nachází 49 maloplošných zvláště chráněných území. Z toho:

4 národní přírodní rezervace 9 přírodních rezervací 36 přírodních památek

NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ

o

Drátenická skála

REZERVACE

o

Les na Dolíku

o

Dářko

o

Lisovská skála

o

Radostinské rašeniliště

o

Louky v Jeníkově

o

Ransko

o

Louky u Černého lesa

o

Žákova hora

o

Malinská skála

o

Milovské Perníčky

o

Mlýnský potok a Uhlířky

o

Mlýnský rybník a rybník

PŘÍRODNÍ REZERVACE o

Branty

o

Čtyři Palice

o

Damašek

o

Olšina u Sklenného

o

Pod Kamenným vrchem

o

Ranská jezirka

o

Řeka

o

Štíří důl

o

Votákův kopec

PŘÍRODNÍ PAMÁTKY

Rohlík o

Na skále (Vávrova skála)

o

Návesník

o

Pasecká skála

o

Peperek

o

Pernovka

o

Prosička

o

Ratajské rybníky

o

Rozštípená skála

o

Rybenské Perničky

o

Bahna

o

Bílá skála

o

Sklenské louky

o

Brožova skála

o

Suché kopce

o

Černá skála

o

Světnovské údolí

o

Devět skal

o

Štarkov

o

Díly u Lhotky

o

Tisůvka

23

o

U Bezděkova

o

Zadní rybník

o

U Tučkovy hájenky

o

Zkamenělý zámek

o

Utopenec

o

Zlámanec

o

Vlčí kámen

Naučné stezky V oblasti jsou 4 naučné stezky – NS Babín, NS Dářko, NS Žákova hora a NS Krajem Chrudimky. (6) NS BABÍN  délka: 4 km  obtížnost: lehké  typ: pěší Zastávky NS Babín 1. CHKO Žďárské vrchy (obecné informace o CHKO) 2. Lesy (informace o velkém množství lesů, ve kterých je často kyselá a velmi zamokřená půda, proto se zde nachází lesní společenstva, kterým se zde velmi daří) 3. Rašelinište (kdy vznikaly rašeliniště, kde se nachází, co je pro ně typické) 4. Voda (k čemu je voda užitečná, které zdroje vody jsou pro Žďárské vrchy důležité a čím jsou typické) 5. EVL Babínský rybník (Evropsky významná lokalita, informace o této lokalitě, proč zrovna Babínský rybník je EVL.) 6. CHKO Žďárské vrchy

NS DÁŘKO  délka: 9 km  obtížnost: lehké  typ: pěší  počet informačních tabulí: 15 Informační tabule 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 24

Rybník Velké Dářko Ptactvo rybníka a okolních lesů Vodohospodářský význam oblasti Tajga Žďárských vrchů Význam rašelinišť Živočišné rašeliniště Zemědělské hospodářství Obec Radostín

9. Geologická stavba území 10. Národní přírodní rezervace Dářko) 11. Lesní hospodářství 12. Klídová oblast zvěře „Padrtiny“ 13. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy 14. Rekreace na Dářku NS KRAJEM CHRUDIMKY  délka: 82 km  obtížnost: střední  typ: pěší  počet panelů: 37 Naučná – vlastivědná stezka měří 82 km a prolíná CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné hory. Stezka vede podél řeky Chrudimky po turistických stezkách. Informuje o historii kraje, o přírodních zajímavostech. V CHKO Žďárské vrchy je umístěno 14 panelů, zbylých 23 je na území CHKO Železných hor. NS ŽÁKOVA HORA  délka: 2,6 km  obtížnost: lehké  typ: pěší, cyklo  počet panelů: 10 Informační panely 1. Národní přírodní rezervace Žákova hora 2. Vegetace a květena 3. Prales 4. Živočichové 5. Natura 2000 6. Houby 7. Voda 8. Hospodářský les 9. Historie 10. Ptactvo Zpracováno podle [7], [8]

25

2.3 Geologické poměry Geologicky patří oblast Žďárských vrchů převážně k různým jednotkám krystalinika masivu Českého masivu, v nichž vystupují metamorfované horniny - ruly, migmatity, svory a fylity, místy s vložkami amfibolitů, pyroxenických křemenců a krystalických vápenců. V tzv. ranském masívu mezi Starým Ranskem a Havlíčkovou Borovou se vyskytují hadce a hlubinné vyvřeliny - gabra a peridotity. Do oblasti zasahuje také ojedinělý úzký výběžek křídového útvaru, tvořený slíny, jíly, pískovci a slínovci, od severozápadu až k rašeliništím pod Velkým Dářkem. [1] CHKO Žďárské vrchy se nachází na styku několika geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masivu, konsolidovaných koncem paleozoika

variským

moldanubiku,

vrásněním.

budovanému

Jihozápad

oblasti

silimaniticko-biotitickými

náleží

ke

stráženeckému

migmatitizovanými

a

granitizovanými pararulami. V nich jsou obsaženy vložky muskovitických a dvojslídných ortorul s pruhy amfibolitů, řidčeji čočkovitá tělesa krystalických vápenců (v okolí Žďáru nad Sázavou a Studnic), výskyty serpentinitů (Tři Studně a Sklené) a vzácně i kvarcitů a skartů (Budeč). [1] Nejrozsáhlejší centrální a severovýchodní část CHKO zaujímá svratecké krystalinikum. Je budováno převážně migmatity a dvojslídnými ortorulami, jež se střídají s různě mocnými konformně uloženými polohami svorů a svorových rul. Středem krystalinika probíhají pruhy výrazně hrubozrnných, tzv. „okatých“ dvojslídných ortorul, vystupující ve skalních výchozech např. na Zkamenělém zámku a Štarkově. Úzké pruhy v rulových horninách tvoří amfibolity a skarny, často s ložisky železných rud dobývaných od středověku např. v okolí Kadova, Odrance i jinde. Na severovýchodní okraj oblasti zasahuje poličské krystalinikum, v jehož horninové skladbě převládají vesměs jemnozrnné biotitické ruly. Severozápadní cíp oblasti tvoří železnohorský pluton, budovaný všeradovským subvulkanicko-granitovým komplexem červenavých žul a amfibolicko-biotitických granodioritů s albitickými granity a poryfy. Od svrateckého krystalinika je oddělen hlineckou tektonickou zónou, tvořící geomorfologicky nápadnou sníženinu mezi Žďárskými vrchy a Železnými horami. Převládajícími horninami jsou zde fylity, k nimž místy přistupují biotitické rohovce, křemence 26

a

amfibolitické

břidlice.

Podél

železnohorského

zlomu

zasahuje

až k Velkému Dářku od severozápadu výběžek Dlouhé meze tvořený sedimenty české křídové tabule. Starší cenomanské písčité sedimenty jsou zde překryty souvrstvím vápnitých pískovců, jílovců a slínovců spodního turonu. Na západním okraji oblasti vznikl v místech křížení zlomů ranský masiv s hlubinnými vyvřelinami peridotitů, troktolitů, olivinických a pyroxenických gaber, amfibolických dioritů a granodioritů. Vzhledem k jeho významnému sulfidickému zrudnění zde byly až do roku 1990 těženy sfalerit-chalkopyritové rudy. V dalším geologickém vývoji byl ráz oblasti formován ve starším kvartéru (pleistocénu) mrazovým zvětráváním skalních masivů, při němž byly rozpadlé bloky hornin pomalu unášeny kongeliflukcí po svazích a hromaděny v podobě hlinitokamenitých sedimentů nebo kamenných moří. V období mladšího kvartéru (holocénu) byly vytvořeny nivy v údolích řek a vznikla rašeliniště (oblast Velkého Dářka, okolí Košinova, Krejcaru, Veselská nížina a. j.). Zpracováno podle [1].

2.4 Geomorfologické poměry Žďárské vrchy se rozkládají v severovýchodní části geomorfologické podsoustavy Českomoravské vrchoviny, zasahuje do celků Hornosvratecká vrchovina, Železné hory, Křižanovská

vrchovina

a

na

území

čtyř

geomorfologických

podcelků.

V

geomorfologickém podcelku Žďárské vrchy, tvořícím asi polovinu rozlohy chráněného území, převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny, kulminující v centrální častí geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal (836,3 m. n. m.). [10] Vrásová tektonika odolnějších granitizovaných rul a migmatitů podmiňuje průběh hlavních rozvodních hřbetů, jež jsou odděleny široce rozevřenými postupně se zahlubujícími údolími s plochými úvalovitými uzávěry (např. Svratka, Fryšávka, Věcovský potok). Toto utváření je označováno jako tzv. žďárský typ georeliéfu. [10] Typické krajinné prvky skalních útvarů se nachází na hřbetech. Nejznámějšími vrcholky v CHKO jsou tyto: Devět skal, Čtyři palice, Malinská skála a Dráteničky. [10] Na povrchu skalních stěn se nachází často malé vhloubené tvary, mezi které řadíme voštiny (např. Devět skal, Tisůvka), skalní výklenky (Lisovská skála) a žlábkové škrapy 27

(Milovské Perničky). Vyjímečně jsou zastoupeny i pseudokrasové mezotvary jako např. puklinové jeskyně (Štarkov, Malinská skála, Zkamenělý zámek) a skalní tunely (Pasecká skála, Dráteničky). Procesy zvětrávání vznikly na temenech skal vzácné skalní mísy, místně nazývané perničky. Jsou vytvořeny např. na Čtyřech palicích, Milovských a Rybenských Perničkách. [10] Geomorfologické podčepky se dělí na okrsky. Milovskou kotlinou, zahloubenou v měkčích svorových horninách tokem řeky Svratky, je oddělen geomorfologický okrsek Borovského lesa rozkládající se na plochých rozvodních hřbetech ve výškách 650-760 m n. m. až k severní hranici chráněné krajinné oblasti. [10] V její východní části pokračují Žďárské vrchy okrskem Pohledeckoskalské vrchoviny s výrazně členitějším georeliéfem a hluboce zaříznutými údolími s největším relativním převýšením 250 m. Na hřbetech jsou zde opět vypreparována skaliska dominující okolní krajině jako Pasecká skála, Prosička, aj. [10] Severozápadní část chráněného území je tvořena celkem Železné hory a jeho geomorfologickým podcelkem Sečská vrchovina, s okrsky Kameničská vrchovina a Stružinecká pahorkatina. Nadmořské výšky zde nepřesahují 700 m a poměrně členitý georeliéf postupně přechází v plochou kotlinovou sníženinu s meandrujícím tokem Chrudimky. [10] Jihozápadní část chráněné krajinné oblasti náleží ke geomorfologickému podcelku Bítešská vrchovina. Nadmořské výšky chráněného území v ní kolísají od 650-740 m na hřbetech okrsků Henzličky a Novoměstské pahorkatiny, po 550-600 m ve Veselské a Světnovské sníženině. Významný krajinný prvek zde tvoří zařezávající se bystřinný tok Sázavy, doprovázený příkrými svahy se skalním útvarem Rozštípené skály. Skalní výchozy s mrazovými sruby, nivačními sníženinami a balvanovými proudy se pak v závislosti na geologické skladbě dále nacházejí na Peperku, Světce, Kamenném vrchu a Ranském Babylonu. Na západní okraj oblasti zasahuje geomorfologický podcelek Havlíčkobrodské pahorkatiny s okrsky Chotěbořská a Přibyslavská pahorkatina. Georeliéf je zde pouze mírně zvlněný a jeho nadmořská výška se pohybuje okolo 600 m. Geomorfologicky výrazná je zlomovými svahy omezená sníženina Dářské brázdy s rybníky a rašeliništi, na níž navazuje údolí řeky Doubravy. [10] Zpracováno podle [10].

28

2.5 Hydrologie Příznivé podmínky z hlediska hydrologie území, dané vyššími úhrny atmosférických srážek a vysokými hodnotami součinitele odtoku, byly důvodem pro vyhlášení Žďárských vrchů za chráněnou oblast přirozené akumulace vody. Hlavní evropská rozvodnice, která dělí chráněnou krajinnou oblast na severozápadní a jihovýchodní část je odvodňována řekami – Chrudimskou, Sázavou a Doubravou, ty vedou do Severního moře a Svratka s Oslavou vedou do Černého moře. Vedle těchto toků zde pramení řada drobnějších potoků, které vytvářejí poměrně hustou říční síť chráněného území. V CHKO se nachází i spoustu studánek s pitnou vodou. V současnosti je funkčních 187 rybníků různé velikosti, největší je Velké Dářko, a také sem patří přehradní nádrže Hamry, Strž, Staviště a Pilská nádrž. [10] Zpracováno podle [10],

29

3 Skalní útvary v CHKO a jejich rozmístění Na území Žďárských vrchů se nachází19 skalních útvarů. Z toho jeden skalní útvar je národní přírodní rezervací, jeden přírodní rezervací a zbylých 17 skalních útvarů jsou přírodní památky.

Obrázek 2 - Skalní útvary v CHKO Žďárské vrchy. Červeně podtržené skalní útvary jsou objektem mé bakalářské práce.

30

3.1 Přírodní památka Devět skal

Obrázek 3 - Devět skal (zdroj - vlastní)

Skalní útvar se nachází v lesním komplexu asi 3 km jihozápadně od obce Křižánky. Katastrální území: Moravské Křižánky (bývalý okres Žďár nad Sázavou) Nadmořská výška: 780 – 836 m Výměra: MZCHÚ 3,33 ha OP 33,69 ha Vyhlášeno: 1976 Rozsáhlý skalní systém je nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů a druhý nejvyšší Českomoravské vrchoviny. Vznikl mrazovým zvětráváním rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. 3.1.1 GEOLOGIE Skalní útvar na centrálním hřbetu Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve straších čtvrtihorách. Podél puklin jsou rozčleněny do devíti větších a třech menších skalních bloků, seskupených do vrcholového komplexu typu skalního 31

města. Výšky bloků dosahují až 15 m a jejich stěny jsou zvětráváním modelovány do podoby skalních výklenků a voštin. Na jejich úpatí jsou odlámané suťové haldy, na něž navazuje 80 m dlouhý balvanový proud a dále po svazích rozvlečené balvanité pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy. Na skalní komplex navazuje na severovýchodně ukloněném svahu v délce 1150 m řada dalších jedenácti skalních útvarů, nalézajících se z větší části v ochranném pásmu území přírodní památky. [2] 3.1.2 KVĚTENA Na smrkových bučinách se nachází hospodářsky pozměněný lesní prost typu skeletové smrkové bučiny s převahou smrku ztepilého spolu s bukem lesním a ojediněle s jedlí bělokorou. Na skalách se nachází bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Je zde i borůvka černá, šťavel kyselý, metlička křivolaká, kapraď osténkatá a kapraď rozložená. Skály a sutě jsou porostlé lišejníky a mechorosty (zjištěno až 14 druhů). 3.1.3 ZVÍŘENA Na území žijí živočichové, kteří běžně žijí v lesích nacházejících se ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny, žije zde mimo jiné řada druhů ptáků. Hnízdí zde datel černý, strakapoud velký, křivka obecná, ořešník kropenatý, krkavec velký a v poslední době se zde znovu objevil jeřábek lesní. 3.1.4 LESNICTVÍ Porost na skalách je ponechán bez zásahu. Okolní lesní porost je zařazen v kategorii lesa zvláštního určení a hospodářství podporuje buk, snaží se obnovovat jedli a využívá přirozené zmlazení, slouží to k výhledovému vytvoření „různovětého“ lesa přirozené dřevinné skladby. Na vrcholcích je les poškozován nepříznivými klimatickými vlivy a emisním znečištěním ovzduší. 3.1.5 VYUŽITÍ Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Negativním průvodním jevem značné návštěvnost nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů je narušování prostředí odpadky a zakládáním ohnišť. Horolezeckou činnost je možno provozovat na severní stěně hlavního hřebene a jižních stěnách skalních útvarů Trůn, Záludné a Žďárské věže.[2] Zpracováno podle [2]

32

3.2 Přírodní památka Drátenická skála

Obrázek 4 - Drátenická skála (zdroj - vlastní)

Skalní útvar se nachází na okraji lesa asi 200 m severozápadně od obce Blatiny. Katastrální území: Blatiny (bývalý okres Žďár nad Sázavou) Nadmořská výška: 715 – 775 m Výměra: 1,98 ha Vyhlášeno: 1976 Vrcholový skalní útvar byl zformován do podoby mohutné skalní hradby s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání rulových hornin. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních porostů smrkových bučin. 3.2.1 GELOGIE Skalní útvar na okrajovém hřbetu Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován z pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zformována mohutná 200 m dlouhá skalní hradba, rozčleněná podél puklin do několika 33

vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje výšky až 35 m. Povrch stěn byl zvětráváním modelován do tvarů voštin, skalních výklenků a vznikl zde i 7,5 m dlouhý pseudokrasový puklinový tunel. Pod skalními stěnami jsou odlámané úpatní suťové haldy, přecházející v rozvlečené svahové balvanové pokryvy. Kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy přecházející v kambizemní podzoly.[3] 3.2.2 KVĚTENA Na smrkových bučinách se nacházejí v hospodářsky pozměněném lesním porostu typu smrkové bučiny převážně smrk ztepilý, ale také buk lesní a jen málo kde jedle bělokorá. Lesní podrost je tvoře borůvkou černou, šťavelem kyselým, metličkou křivolakou, kapraďí rozloženou a také bezem červeným. Na skalách najdeme vegetaci lišejníků a mechorostů (bylo jich zde zjištěno 14 dnů). 3.2.3 ZVÍŘENA Nejvýznamnějšími ptáky, které se nacházejí u skalního úvaru jsou, datel černý, puštík obecný, kalous ušatý nebo křivka obecná. Často zde můžete zahlédnout i poštolku obecnou, krahujce obecného nebo krkavce velkého. 3.2.4 LESNICTVÍ Lesní porost patří do kategorie lesa zvláštního určení. Na vrcholku skály je poškozován námrazou a také mu škodí imisní znečištěné ovzduší.V lesnictví je podporován především buk, obnova jedle a využívá se přirozeného zmlazení lesa Skály nejsou porostlé mechem. 3.2.5 VYUŽITÍ Skalní útvar je vzhledem k blízkosti rekreačních lokalit enormně turisticky i horolezecky využíván. Negativním průvodním jevem je narušování prostředí odpadky a zakládáním ohnišť. [3] Zpracováno podle [3]

34

3.3 Přírodní památka Pasecká skála

Obrázek 5 - Pasecká skála (zdroj - vlastní)

Skalní útvar se nachází v lesním komplexu asi 2 km severovýchodně od obce Rokytno. Katastrální území: Studnice u Rokytna (bývalý okres Žďár nad Sázavou) Nadmořská výška: 770-818 m Výměra: 4,74 ha Vyhlášeno: 1979 Vrcholový skalní útvar je ukázkou mrazového zvětrávání rul v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment lesních porostů přírodě blízké skladby smrkových bučin. 3.3.1 GEOLOGIE Skalní útvar na okrajovém hřbetu Pohledeckoskalské vrchoviny byl vypreparován na pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Zvětráváním po puklinách byl rozčleněn do 35

tří oddělených skalních bloků s výškou až 18 m. Povrch stěn byl modelován do podoby voštin a skalních výklenků. Vznikl zde i 8,5 m dlouhý a 4 m vysoký tunel a další dvě menší jeskyňky. Pod skalami jsou vytvořeny balvanité sutě a opodál ještě dva drobnější skalní bloky. Na balvanitých sutích kolem skal jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy, přecházející níže na svazích v kambizemní podzoly s kyselou půdní reakcí.[4] 3.3.2 KVĚTENA U skalního útvaru se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost kamenité a skeletové smrkové bučiny, převážně se smrkem ztepilým. V blízkosti skalního útvaru roste buk lesní a ojediněle jedle bělokorá. Na skalním útvaru roste borovice lesní, bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Podrost je tvořen především borůvkou černou, šťavelem kyselým, metličkou křivolakou a kapradí rozloženou. Skály jsou pokryté vegetací lišejníků a mechorostů. 3.3.3 ZVÍŘENA Území obývá řada druhů ptáků, mj. datel černý, strakapoud velký, řešník kropenatý a v poslední době zde zahnízdil i výr velký. Na lokalitu často zalétají v okolí hnízdící poštolka obecná, krahujec obecný a krkavec velký. 3.3.4 LESNICTVÍ Lesní porost patří také do kategorie lesa zvláštního určení. V lesnictví je podporován především buk, obnova jedle a využívá se přirozeného zmlazení lesa. Porost skal je zanecháván bez zásahu. Na vrcholku skály je poškozován námrazou a také mu škodí imisní znečištěné ovzduší 3.3.5 VYUŽITÍ Skalní útvar je turisticky zpřístupněn. Horolezeckou činnost je možno provozovat celoročně, s výjimkou vyznačených úseků skalních útvarů Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštejn, kde je možné lézt jen v době od 1. července do 28. února. [4] Zpracováno podle [4]

36

3.4 Přírodní památka Tisůvka

Obrázek 6 - Tisůvka (zdroj - vlastní)

Skalní útvar se nachází v lesním komplexu asi 1,5 km severozápadně od obce Cikháj. Katastrální území: Cikháj

(bývalý okres Žďár nad Sázavou)

Nadmořská výška: 775-792 m Výměra: 0,18

ha

Vyhlášeno: 1974

Skalní hradba na hřbetu Tisůvky a okolní balvanité sutě jsou pozůstatkem procesů intenzivního mrazového zvětrávání hornin ve starších čtvrtohorách. 3.4.1 GEOLOGIE Skalní útvar na výrazném hřbetu okraje Devítiskalské vrchoviny byl vypreparován na pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika. Souběžným ústupem mrazových srubů vznikla skalní hradba s délkou 58 a výškou až 15 m, rozdělená úzkou průrvou. Povrch stěn je místy modelován výklenky a voštinami, na temeni se nachází dvě zvětráváním vytvořené skalní mísy. Kolem skal je vytvořena rozsáhlá kryoplanační terasa s balvanitým pokryvem a mělkými ochrickými půdami.[5] 37

3.4.2 KVĚTENA U skalního útvaru se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost skeletové a kamenité a skeletové smrkové bučiny, převážně se smrkem ztepilým. V blízkosti skalního útvaru roste buk lesní a ojediněle jedle bělokorá. Na skalním útvaru roste bříza bělokorá a jeřáb ptačí. Podrost je tvořen především borůvkou černou, šťavelem kyselým, metličkou křivolakou a kapradí rozloženou. 3.4.3 ZVÍŘENA Ptáci, kteří žijí ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny, jsou nejčastější zvířata, která najdete v těchto oblastech. Dále tam můžete potkat – datla černého, puštíka obecného, kalouse ušatého, ořešníka kropenatého nebo krkavce velkého. 3.4.4 LESNICTVÍ Území bylo v minulosti ovlivněno změnou porostní skladby lesních porostů ve prospěch smrku, trpícího nyní na vrcholových partiích námrazou a imisním znečištěním ovzduší. Vlastní skalní útvar je zahrnut v bezlesí a je ponecháván bez zásahu. V okolním porostu je rovněž bez zásahu ponechávána 0,5 ha pokusná plocha monitoringu imisního poškození lesa a na zbývající ploše ochranného pásma v okruhu 50 m od skal je hospodaření usměrňováno k podpoře vtroušených listnatých dřevin, s postupným přechodem k přírodě blízké skladbě lesa. 3.4.5 VYUŽITÍ Skalní útvar je turisticky zpřístupněn a je zde zřízena zastávka naučné stezky ochrany přírody Žákova hora. Horolezeckou činnost je možno provozovat na vyznačených úsecích v době od 1. července do 28. února.[5] Zpracováno podle [5]

38

3.5 Přírodní památka Zkamenělý zámek

Obrázek 7 -Zkamenělý zámek (zdroj - vlastní)

Skalní útvar se nachází v lesním komplexu asi 1 km východně od oce Svratka. Katastrální území: Česká Cikánka (okres Žďár nad Sázavou) Nadmořská výška: 720 – 765 m Výměra: 2,97 ha Vyhlášeno: 1977 Skály a okolní balvanité sutě jsou dokladem mrazového zvětrávání rul na hřbetech Žďárských vrchů v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. 3.5.1 GEOLOGIE Skalní útvar na okrajovém hřbetu Borovského lesa byl vypreparován na pruhu hrubozrnných dvojslídných ortorul svrateckého krystalinika mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Skalní bloky dosahující výšku 10 m jsou podkovovitě uspořádány a ohraničují průchodem otevřený vnitřní prostor o rozměrech 40 x 16 m. Vynikají

39

výraznou deskovitou odlučností bloků, oddělených širokými puklinami, na nichž jsou vytvořeny balvanité sutě překryté mělkými a kyselými ochrickými půdami.[6] 3.5.2 KVĚTENA U skalního útvaru se nachází hospodářsky pozměněný lesní porost, převážně se smrkem ztepilým.V blízkosti skalního útvaru roste buk lesní a ojediněle javorem klenem, jeřábem ptačím a břízou bělokorou Podrost je tvořen především borůvkou černou, šťavelem kyselým, metličkou křivolakou a kapradí rozloženou. Skály jsou pokryté acidofilními mechy. 3.5.3 ZVÍŘENA Mezi běžné druhy, které obývají lesní porosty, nacházející se ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny jsou významně zastoupeni ptáci. Hnízdí zde datel černý, puštík, obecný, kalous ušatý, ořešník kropenatý. V okolí můžeme zahlédnout i krkavce velkého nebo krahujce obecného 3.5.4 L ESNICTVÍ Porostlé skály jsou ponechány bez zásahu. V lese se podporuje buk a obnovuje jedle. Vrcholky skal trpí námrazou a znečištěním ovzduší. 3.5.5 VYUŽITÍ Skalní útvar je turisticky zpřístupněn, romantické prostředí skal je narušováno nepovoleným tábořením, ohništi a odpadky. Horolezecká činnost je povolena na vyznačených úsecích v době od 1. července do 28. února.[6] Zpracováno podle [6]

40

4 Prostorové rozmístění skalních útvarů a jejich dostupnost 4.1 Devět skal Tento skalní útvar je velmi dobře přístupný, je nejznámější, neboť to je nejvyšší skalní útvar v CHKO. A je také nejvíce navštěvovaný v jakémkoli ročním období. můžete si vybrat několik míst, odkud budete vycházet. Já jsem si zvolila “žlutě” značenou trasu. U cesty je uděláno provizorní parkoviště, od kterého je to k Devíti skalám 2 km. Jde se pořád po žluté a terén je dobře přístupný. Ke skalnímu útvaru vedou kamenné schody, po kterých se dostanete až skoro na vrchol, kde je vyhlídkové místo, ze kterého je krásný výhled na celé Žďárské vrchy.

Obrázek 8 - Devět skal (http://mapy.cz/#x=16.052822&y=49.669488&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000)

41

4.2 Drátenická skála Drátenická skála je velmi dobře dostupná, parkovat se dá cca 500 m od skalního útvaru. Trasa je turicticky červeně značená. 100 m se jde po asfaltové cestě a zbylých 400 m po polní cestě do kopce. Drátenická skála je především nejvíce využívána horolezci pro lezení.

Obrázek 9 - Drátenická skála (http://mapy.cz/#x=16.113917&y=49.655100&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000)

42

4.3 Pasecká skála K Pasecké skále je velmi dobrý přístup. Jelikož se nachází hned u silnice, navštěvuje jí hodně turistů. Zhruba 100 m od skalního útvaru je provizorní parkoviště , od kterého vede pěšina přímo k Pasecké skále. Pasecká skála je také velmi dobře navštěvovaná, pro její snadnou dostupnost, ale také pro vyhlídkový bod, který patří k tomuto skalnímu útvaru. Je také velmi používaná horolezci pro lezení.

Obrázek 10 - Pasecká skála (http://mapy.cz/#x=16.089199&y=49.615326&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000)

43

4.4 Tisůvka Skalní útvar Tisůvka je dobře dostupný. Nachází cca 1 km od silnice. U silnice je možné zaparkovat. Poté se jde zhruba 500 m po asfaltové cestě a pak 500 m po polní cestě. Jelikož se skalní útvar nachází na trase naučné stezky, tak ho navštěvuje hodně turistů. Bohužel se na něm nenachází žádný vyhlídkový bod, ze kterého byste mohli vidět krajinu Žďárských vrchů.

Obrázek 11 - Tisůvka (http://mapy.cz/#x=15.969594&y=49.643446&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000)

44

4.5 Zkamenělý zámek Ke Zkamenělému zámku se dostanete po „modré“. U zámečku Karlštejn (bohužel to není ten známý Karlštejn) můžete zaparkovat auto a poté se vydat lesní cestou ke skalnímu útvaru. Cesta je dlouhá 1,5 km. Cesta vede lesem, u cesty se nachází 2 studánky a také je tam pro turisty lavička se stolem, připravená pro zpříjemnění cesty.

Obrázek 12 - Zkamenělý zámek (http://mapy.cz/#x=16.091708&y=49.707769&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000)

45

5 Zajímavé skalní útvary z hlediska CR a hodnocení návštěvnosti DEVĚT SKAL

Graf 1 - Co je Vaším hlavním důvodem navštívení tohoto skalního útvaru?

Graf 2 - Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí?

46

3. Jak jste se sem dostavil?

17 21

Pěšky Na kole Autem

14

Graf 3 - Jak jste se sem dostavil?

Graf 4 - Navštívil jste už někdy tuto oblast?

Graf 5 - Pokud "ANO", které další oblasti?

47

6. S kým tady jste? 25 20 15

23

10

22

5

6

1

0

Sám

S rodinou S přítelkyní/ S přítelem kamarádkou/ kamarádem

Graf 6 - S kým tady jste?

7. Máte nějaké připomínky na zlepšení? 40 31

30 20

10

10

9 2

0

Ne

Značení

Úklid v okolí skal

Ostatní

Graf 7 - Máte nějaké připomínky na zlepšení?

8. Do jaké věkové skupiny patříte?

20 15 10 5

16 8

15 7

6

0 do 20 let

21-30

31-40

41-50

51 a více

Graf 8 - Do jaké věkové skupiny patříte?

48

9. Z jakého jste kraje?

3

Královéhradecký

23

Vysočina Zlínský Moravskoslezský Olooucký 8

Jihomoravský Jihočeský

11

Pardubický Liberecký 5

Praha 2

Středočeský Plzeňský Ústecký Karlovarský 0

5

10

15

20

25

Graf 9 - Z jakého jste kraje?

10. Jste?

MUŽ 25

27

ŽENA

Graf 10 - Jste?

Na Devíti skalách jsem se dotazovala 52 respondentů, převažovali muži, ve věku 21 – 30 let z kraje Vysočina. Hlavním důvodem byla procházka s rodinou, a nejvíce se jim líbí skály a skalní útvary, žádné připomínky na zlepšení nemají, protože se zde dobře vyznají. 49

DRÁTENICKÁ SKÁLA


2. Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí? 25 20 15 10

22 10

5

8

5

3

2

Lesy

Vše

0 Skály

PP a PR

Klid

Příroda


50

3. Jak jste se sem dostavil?

10 Pěšky Na kole 32

8

Autem




51

6. S kým tady jste? 20 15 10

18

18 12

5 2

0

Sám



7. Máte nějaké připomínky na zlepšení? 35 30 25 20 15 10 5 0

35

10 3 Ne

Značení

2


Ostatní


8. Do jaké věkové skupiny patříte? 15 10 15

14 5

10 6

5

0 do 20 let

21-30

31-40

41-50

51 a více


52

9. Z jakého jste kraje?

Královéhradecký Vysočina

23

Zlínský Moravskoslezský Olooucký 9

Jihomoravský Jihočeský 1 Pardubický Liberecký

12 5 5

Praha Středočeský Plzeňský Ústecký Karlovarský 0

5

10

15

20

25


10. Jste?

MUŽ

19

ŽENA 31

Graf 20 - Jste?

Na Drátenické skále jsem se dotazovala 50 respondentů, převažovali muži, ve věku 51 a více let z kraje Vysočina. Zajímali se hlavně o skály, protože hlavním důvodem bylo lezení, k Drátenické skále přijeli autem s rodinou a přáteli. Více než polovina respondentů tuto oblast ještě nenavštívila, žádné připomínky na zlepšení nemají, protože se zde dobře vyznají.

53

PASECKÁ SKÁLA



21

20 10

5

2

1

0 Skály

PP a PR

Klid

Příroda

Lesy

7 Vše


54

3. Jak jste se sem dostavil? 16

Pěšky Na kole

27 8

Autem




55

6. S kým tady jste? 25 20 15 22

10 5

11

10

8

0 Sám



7. Máte nějaké připomínky na zlepšení? 40

35

30 20 8

10

7 0

0

Ne

Značení


Přístupová cesta


8. Do jaké věkové skupiny patříte? 20 15 10 5

17 8

11

8

7

0 do 20 let

21-30

31-40

41-50

51 a více


56

9. Z jakého jste kraje? Královéhradecký 1 Vysočina Zlínský Moravskoslezský Olooucký Jihomoravský Jihočeský 4 Pardubický Liberecký Praha 1 Středočeský Plzeňský Ústecký Karlovarský

29

8

8

0

5

10

15

20

25

30


10. Jste?

24

MUŽ 27

ŽENA

Graf 30 - Jste?

Na Pasecké skále jsem se dotazovala 51 respondentů, převažovali muži, ve věkové skupině 31- 40 let z kraje Vysočina. Zajímali se hlavně o skály, protože hlavním důvodem byl výlet s rodinou, k Pasecké skále přijeli autem. Více než polovina respondentů tuto oblast ještě nenavštívila, žádné připomínky na zlepšení nemají.

57

TISŮVKA


2. Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí? 20 15 10

16

15 10

5

6

0 Skály

PP a PR

Klid

Příroda

2

1

Lesy

Vše


58

3. Jak jste se sem dostavil? 10 Pěšky

18

Na kole Autem 22




59

6. S kým tady jste? 30 25 20 30

15 10 5

9

4

7

0 Sám



7. Máte nějaké připomínky na zlepšení? 38

40 30 20

8

10

3

0

Ne

Značení


1 Přístupová cesta


8. Do jaké věkové skupiny patříte? 20 15 10

16 12

5

8

7

7

0 do 20 let

21-30

31-40

41-50

51 a více


60

9. Z jakého jste kraje? Královéhradecký Vysočina Zlínský Moravskoslezský Olooucký Jihomoravský Jihočeský Pardubický Liberecký Praha Středočeský 1 Plzeňský Ústecký Karlovarský 0

23

10 11 5

5

10

15

20

25


10. Jste? MUŽ

20 30

ŽENA

Graf 40 - Jste?

Na Tisůvce jsem se dotazovala 50 respondentů, převažovali muži, ve věkové skupině 31- 40 let z kraje Vysočina. Zajímali se hlavně o skály, protože hlavním důvodem byl výlet s rodinou, k Tisůvce se dostali na kolech. 80% respondentů tuto oblast ještě nenavštívilo, žádné připomínky na zlepšení nemají.

61

ZKAMENĚLÝ ZÁMEK



16

19

7 2

0 Skály

PP a PR

2 Klid

Příroda

Lesy

4 Vše


62

3. Jak jste se sem dostavil? 18

Pěšky

29

Na kole Autem

13




63



8. Do jaké věkové skupiny patříte? 16 14 12 10 8

15

15

6

11 7

4 2

2

0 do 20 let

21-30

31-40

41-50

51 a více


64

9. Z jakého jste kraje? Královéhradecký 25

Vysočina Zlínský Moravskoslezský Olooucký 11

Jihomoravský Jihočeský Pardubický Liberecký

4

Praha

4 6

Středočeský Plzeňský Ústecký Karlovarský 0

5

10

15

20

25

Graf 49 - Zjakého jste kraje?

10. Jste?

26

24

MUŽ ŽENA

Graf 50 - Jste?

Na Zkamenělém zámku jsem se dotazovala 50 respondentů, převažovaly ženy, ve věkových skupinách do 20 let a

31- 40 let z kraje Vysočina. Tento skalní útvar

navštívily, protože je zde klid, ke Zkamenělému zámku přijely autem. Hlavním důvodem byla dovolená s rodinou. Více než polovina respondentů tuto oblast ještě nenavštívila, žádné připomínky na zlepšení nemají.

65

6 Návrh výletů po vybraných skalních útvarech Dlouho jsem přemýšlela, jak dodat větší propagaci skalním útvarům, které jsem v rámci bakalářské práce zkoumala, a přesto neohrozit chráněné území před znečištěním a poškozováním a tzv. souvenir hunting. Po dlouhé době mě napadlo zrealizovat pěší výlety po různých skalních útvarech, ani jsem nemusela hledat, neboť vše usnadnil Krajský úřad Kraje Vysočina, který vydává informační brožury pro obyvatele a návštěvníky kraje Vysočina, proto bych je chtěla uvést ve své práci. Jedním z nich je Naučná stezka Tisůvka – Žákova hora, tu přibližovat více nebudu, protože ji mám už zmíněnou v naučných stezkách.

66

ZA NEJKRÁSNĚJŠÍMI SKÁLAMI ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ Za nejkrásnějšími skálami Žďárských vrchů, tak je pojmenován další výlet. Tento výlet vede kolem Dráteníček, Malinské skály, Lisovské skály, Devíti skal, Bílé skály a Čtyř palic. Některé jsou i oblíbené mezi horolezci. Popis trasy: Výchozím bodem je rozcestník Milovský rybník, který se nachází nedaleko hotelu Devět skal. Vydáme se po zelené turistické značce kolem rybníka a pak směrem k Drátenické skále. Po 1,5 km po silnici dorazíme k rozcestníku Dráteníčky, ten nás však navede už po zelené i červené značce k dalšímu rozcestníku stejného jména a teprve odtud se dostaneme pouze po červené značce vlevo do kopce lesem k Drátenické skále. Zpět se vracíme stejnou cestou až k prvnímu rozcestníku Dráteníčky a odtud se vydáme směrem k Malinské skále po červené značce. Od Malinské skály můžeme krásně vidět hluboké údolí Žďárských vrchů a pokračujeme stále po červené, po hřebeni kolem

skály

Lisovské

až

k rozcestí Devíti skal. Vpravo od rozcestníku pouze po žluté značce

se

dostaneme

k rozcestí vyhlídka.

Devět

až skal-

Z vyhlídky

se

můžeme podívat po celých Žďárských vrších. Zpět od rozcestí Devět skal-vyhlídka půjdeme po modré značce kolem Bílé skály, ke které je třeba odbočit vpravo do lesa zhruba v polovině cesty do Křižánek.

Z Křižánek

pokračujeme stále po modré ke vzdálené vyhlídce Čtyři palice, poslední

kde

se

významný

nachází skalní

útvar této trasy. Obrázek 13 – Mapa Za nejkrásnějšími skálami Žďárských vrchů

67

ČTYŘI PALICE, ZKAMENĚLÝ ZÁMEK A DALŠÍ SKÁLY Dalším výletem, který se dá podniknout k tajuplným mohutným skalám ukrytých ve Žďárských vrších, jsou opět Čtyři palice, Zkamenělý zámek, Milovské Perničky, Velké Perničky, Rybenské Perničky a další. Výchozím bodem pro tuto trasu je obec Pustá Rybná. Z Pusté Rybné se vydáme po zelené směrem na Drašarovu lípu, poté dojdeme k obci Březiny. Na konci obce odbočíme vpravo k rozcestí Nad Pasekami. U rozcestníku Čtyři palice se rozkládá skupina skal, jejíž dominantu tvoří zejména tyto skály (Děvín, Paličatá a Tvrz). Poté se vydáme po modré turistické značce směrem k Milovským Perničkám, které se rozkládají

po

obou

stranách

cesty.

Pokračujeme

v cestě

směr Zkamenělý zámek. Je to nejmenší skalní útvar. Na tomto místě zde

stávalo

opevněné

hradiště.

Od

Zkamenělého

zámku

sejdeme dolů k rozcestí U Knížecí studánky a pokračujeme po červené značce Perničkám,

k Rybenským které

jsou

vzdálené 3 km. Od nich pokračujeme opět k obci Pustá Rybná, kde trasa končí.

Obrázek 14 – Mapa Čtyři palice, Zkamenělý zámek a další skály

68

OKOLO RYBNÍKŮ MEDLOV A SYKOVEC K BROŽOVĚ SKALCE A PASECKÉ SKÁLE Rybníky ve Žďárských vrších patří k jedněm z nejmalebnějších z Českomoravské vrchoviny. Tento výlet začíná v malé obci Kadov, ve druhé polovině 17. století zde byla postavena železářská huť a od 19. století patřily železárny k největším na Moravě. Od rozcestí Kadov vycházíme po zelené značce směrem k Pasecké skále. Cesta je dlouhá zhruba 3 km až dojdeme k ukazateli Pasecká skála-vyhlídka. Pasecká skála je hojně využívaná k horolezectví, ale také k možnosti výhledu do širého okolí. Od Pasecké skály se vydáme směrem po modré značce, na ukazateli musí být nápis – Medlov-hotel. Od Medlovského rybníka cesta pokračuje dál po zelené turistické značce k rozcestí Nad Medlovem. (tudy vede červené běžkařské značení.), až k rozcestí Sykovec, odtud se pokračuje po modré, směrem ke Třem Studním. Na konci obce odbočíme vlevo na polní cestu. Míjíme cestou značku, která nám ukazuje odbočku na Brožovu skalku, ale my pořád jdeme dál až k ukazateli Fryšavský kopec. Do Fryšavy jdeme po zelené značce. Ve Fryšavě u restaurace pokračujeme po

žluté

opět

k

Medlovskému

rybníku a poté ke známému rozcestí Medlov-hotel a vracíme se zpátky do Kadova, kde okruh končí. Obrázek č. 15 – Mapa Okolo rybníků Medlov a Sykovec k Brožově skalce a Pasecké skále

Zpracováno podle zdroje (9).

69

7 Závěr Chráněná krajinná oblast se nachází v Kraji Vysočina a ten je „srdcem“ České republiky, proto si myslím, že přírodní podmínky jsou vynikající. Žďárské vrchy jsou poměrně hojně navštěvované, ať už za turistikou v létě, nebo lyžařskými trasami v zimě, nebo lezením po skalách celoročně. Člověk, který pochází z malého či velkého města se potřebuje alespoň jednou za čas odreagovat a nadýchat se „čerstvého svěžího vzduchu“. Závěrem bych chtěla říci, že jsem velice ráda, že jsem si toto téma zvolila. Poznala jsem spoustu nových "skalních útvarů", krásnou přírodu a krajinu Žďárských vrchů a celkově jsem získala více zkušeností. Zjistila jsem, že Správa CHKO se o CHKO stará velmi dobře, žádné devastování krajiny, žádné poházené odpadky. Jen v některých případech bylo u skal roští, nebo horší přístupová cesta, ale nemůže být vždy pohodlná, když bylo po dešti. Díky průzkumu, který je součástí bakalářské práce, jsem zjistila, jaký je nejčastější typ turistů navštěvující jednotlivé skalní útvary a co je nejvíce láká, jaké mají připomínky a další. Díky tomu, může Správa CHKO vytvořit třeba nové naučné stezky. Myslím si, že cílů, které jsem měla stanovené, jsem dosáhla a doufám, že má práce bude alespoň malým přínosem pro Správu CHKO nebo pro turisty, kteří se budou chtít dozvědět více informací o Žďárských vrších.

70

8 Použité zdroje Bibliografická literatura: (1) BĚLAŠKA, Petr. [pěší turistické trasy]. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2008, 116 s. S batohem po Česku. ISBN 978-80-7268-496-0 (BROž.). (2) DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, c2003, 22458 s. ISBN 978-807-0117-170. (3) DAVID, Petr, Vladimír SOUKUP a Věra DOBROVOLNÁ. Žďárské vrchy. 1. aktualiz. vyd. Praha: S, 2005, 143 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 80860-5060-2. (4) MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR.: CHKO Žďárské vrchy. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002, 374 s. ISBN 80-860-6438-7. (5) Národní parky a chráněné krajinné oblasti. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. ISBN 807033-808-3. (6) Špalíček turistických zajímavostí Česka. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2006, 381 s. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. ISBN 80-701-1892-X. (7) TURISTICKÝ LEXIKON A-Z: ČECHY MORAVA SLEZSKO. 2001. vyd. OLYMPIA, 2001. ISBN 80-7033-644-7. (8) Zdena. MACHÁTOVÁ. Chráněné krajinné oblasti České republiky. Praha 4: ASCO, 1997. ISBN - neuvedeno (9) KRAJ VYSOČINA. Tipy na výlety: Vysočinou pěšky. 1. vyd. Yashica s.r.o., 2005, 88 s. ISBN - neuvedeno Elektronické zdroje: [1] AOPK ČR: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Tisůvka. Www.ochranaprirody.cz: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Charakteristika oblasti, Geomorfologie [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-sprave71

chko/!ut/p/c5/DcpJlkNAAADQs_QB8koMFZaaMkUMMcbGQwwVVEUTJKfvvL_9I ANfpFhxWyyYkmIAKchg7tq-JGgCzhSJDPmWULwGqhH14fAAlk70PI7k_i2_6r0sqly2GxYS3viNBGZ9tCQu4Caj523FcjP 2CwTjqlOL3ZGLmafgq431fqSJN3wVve6cu9kXPYu7d5la2lNRDPrQJkiA_s3xY1C7I7Q6wrzuDw4apDmemIo0yZ1qKTWC1w0Crk8XboMr2r5rKfPHoaTG Zgb6On4ETM0VinDq7vsjMf79IW0fNyIeDZ337Ab6wVsw!/?sentByLeftNavigation=true [2] AOPK ČR: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Tisůvka. Www.ochranaprirody.cz: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Devět skal [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcrJkkNAAADQb8kHpFqS1jhStiBjaVu7pJCxTNMEsfz9pN71gQx8sXx t63xpB5Z3IAUZerqOL_E6DzlDimTubksaCrB6cX0ELJDV3VB8ZxITKKjzo9a00KO Dk0RuSctsio2O7LBdCbHWcOeMozMDr7jmlBZuGZ8zUefeQ_Gaw8MrPFQI5Mds_9J8J8uG0bF7pYVuBT3RyULJAnhlvm_iD1_Ou69OLIgP5oebbFWW2HPBv1PNE86OCS0JWnxQ6n6nJTsGI2N8yILd50tpzbhmzKFWsknwPfTKcxFapC EZvXNtATGCk5_QOSM-Ck/?sentByLeftNavigation=true [3] AOPK ČR: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Tisůvka. Www.ochranaprirody.cz: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Drátenická skála [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcpLjoIwAADQs3iApvzKpEus0OEXqALabghg7CDIX0VOPZtHxTwqytetSyWuu-KFl6gMPMoYBg5yFAoTi3F9bFtHk8HNWIm9KCQbV95znjxs9hDqVtJ3HTBc0qppKTBltSQjoJEAYDwxZs3fVk8faDohsXVt21d_RG_X85gWX31PEBnX1yJi6549 d9dJFuUPGbOPDwmNZVcEe8Pp9u4LuI3A0bZaf7BVrPeEj15TngrwyZaWsc8TWg3b PxdKT7GUYb40n7_JemP5Hb8B0a3q6t7Gs6ezg7fmIVeoQqgJdsxJ5Z8DdwaHhu3_Xz KMO/?sentByLeftNavigation=true [4] AOPK ČR: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Tisůvka. Www.ochranaprirody.cz: Správa CHKO 72

Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Pasecká skála [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DczbkkMwAIDhZ9kH2Im26nCpBHVokEW4MWJFbVNhSg-efs1_80PSrA11M--qdeDDUHBJRKhYJYP9pHWXL01JDOvg6VBFs7FCvAA2XHBd1knhWyaj3CDsKfSB ZBnqLm1iRCej-uDjNSytarbno-H71puKgR1gSPnJ2thKELmTzd2d7Ie6s10059biPzHcYmG7M1wL7HYm7ahlfcNB6r58z2rJ1sgqKPqcDH7JTwGk Q1c95GRccDvR8ODgpaUWVk3Y7fBNIsMFsNq-_zu9jM9X00FL9UROkynHr2axF1eOESLRQPjrfj6B9pHuzU!/?sentByLeftNavigation=true [5] AOPK ČR: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Tisůvka. Www.ochranaprirody.cz: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Tisůvka [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcpLcoIwAADQs3AAJyA_s8SAGAoEGj7CpkNGwUD4FBCrp6_ztgU4GOoNt5UKx-HSoALKI0f4sdQPma7MLUkvEXdIxvaiskNoAHykaM7DPzrDBDewwaB9P6Lw4v2vU5_DJlyTg9YRuW maC3bWLO5Ctwlxe9mwzeK_GHu3JEZr3sHm0fkCa_t7PtYkH71eIKRqTex1ykzjJmWac0avufXxWK1OP3HlOn7fuvVr5RHCYhf58whFdEPsLY5iV0brPHGtOrQtKjgLZOdq3Eo1SleyNEVny-hhelmretABOfZh2yMJQlMXSH9AyYrdSE!/?sentByLeftNavigation=true [6] AOPK ČR: Správa CHKO Žďárské vrchy a KS Havlíčkův Brod, O CHKO, Zvláště chráněná území, Přírodní památka Zkamenělý zámek. Www.ochranaprirody.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcrbtkJAAADQbkDrBkmyqNhCElTyeXFIuXQhOOSzNfX2q8bJOCnyd5VmY1V22QMRCBRUn9PVd mU19BSAw3arkqU09kQfaoAByQla_PfDKxvNcHbzbI5QjbEA3FTT0X_iHA_GQdBdLf8xrym4gPfbHeQq_GG3Gy6zk6MTaYI4w3b0Ub7nPS-cOHuPb3nP1cvfktuQo5CmM7M9MkcaxPPjC4xLj73

8OXjM6wkBXUCIfTZ4lIw8rqreecGSyljfT5n5fxdr04lKJWqibRnjbvJdwZ2DLtlB5J4p qa3DqoLKL-kWPIZXsiK9A949UXmegHbA!!/?sentByLeftNavigation=true [7] AOPK CR: Správa informuje. [online]. [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.nature.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/!ut/p/c5/DcrbkkMwAADQb_EBnbCrqTxS1m3LRmI1XkzSXQYV1K3vp3zekAO3iRf64rPdS_5HVxBDov4G6Pj11FXXZSaqh8iBybE1mIMQQDy6t6L98wo m072dKkc8_qj9342ejGJTY1vO9M7H1UC75LqSR3af1nsz1r1JIhWSiNcn4Qg_4YI2msiQidvfPMD2pVdR9kCXmqJiP25sozXZwgooss1jM qsyd2sQXnxbfPTg1fO6mIbxdLNgUh5GmBivEyd2NkkU365d406OXc5SqZdhKoWFFAUPLlBcF884 w/?sentByLeftNavigation=true [8] ŽĎÁRSKÉ VRCHY: CHKO. Zvláště chráněná území ČR - Chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy [online]. 2010 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.kcttabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/index.htm [9] ZDENĚK MAČÁT. NATURA BOHEMICA, příroda České republiky: Kategorie chráněných území v ČR [online]. 2008, 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/kategorie-chranenych-uzemi-v-cr/ [10] Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy: Základní údaje. Www.cittadella.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=CHKO_zdarske_vrchy_cz [11] Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): AOPK ČR. Souhrnný přehled [online]. 2012 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame

74

SEZNAM OBRÁZKŮ A FOTOGRAFIÍ Obrázek 1 - Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice (http://www.hajduch.net/cesko/priroda/ochrana-prirody) Obrázek 2 - Skalní útvary v CHKO Žďárské vrchy. (http://go-up.cz/wpcontent/uploads/2011/04/mapa_Zdarske_vrchy_ke_stazeni.jpg) Obrázek 3 - Devět skal Obrázek 4 - Drátenická skála Obrázek 5 - Pasecká skála Obrázek 6 - Tisůvka Obrázek 7 -Zkamenělý zámek Obrázek 8 - Devět skal (http://mapy.cz/#x=16.052822&y=49.669488&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000) Obrázek 9 - Drátenická skála (http://mapy.cz/#x=16.113917&y=49.655100&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000) Obrázek 10 - Pasecká skála (http://mapy.cz/#x=16.089199&y=49.615326&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000) Obrázek 11 - Tisůvka (http://mapy.cz/#x=15.969594&y=49.643446&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000) Obrázek 12 - Zkamenělý zámek (http://mapy.cz/#x=16.091708&y=49.707769&z=12&l=2, turistická mapa, měřítko mapy – 1 : 47 000) Obrázek 13 – Mapa Za nejkrásnějšími skálami Žďárských vrchů Obrázek 14 – Mapa Čtyři palice, Zkamenělý záme a další skály Obrázek č. 15 – Mapa Okolo rybníků Medlov a Sykovec k Brožově skalce a Pasecké skále Obrázky 3-7 jsou použité z mého archivu fotografií.

75

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Co je Vaším hlavním důvodem návštěvy tohoto skalního útvaru? Graf 2 – Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí? Graf 3 – Jak jste se sem dostavil? Graf 4 – Navštívil jste už někdy tuto oblast? Graf 5 – Pokud „ANO“, které další oblasti? Graf 6 – S kým tady jste? Graf 7 – Máte nějaké připomínky na zlepšení? Graf 8 – Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 9 – Z jakého jste kraje? Graf 10 – Jste? Graf 11 – Co je Vaším hlavním důvodem návštěvy tohoto skalního útvaru? Graf 12 – Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí? Graf 13 – Jak jste se sem dostavil? Graf 14 – Navštívil jste už někdy tuto oblast? Graf 15 – Pokud „ANO“, které další oblasti? Graf 16 – S kým tady jste? Graf 17 – Máte nějaké připomínky na zlepšení? Graf 18 – Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 19 – Z jakého jste kraje? Graf 20 – Jste? Graf 21 – Co je Vaším hlavním důvodem návštěvy tohoto skalního útvaru? Graf 22 – Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí?

76

Graf 23 – Jak jste se sem dostavil? Graf 24 – Navštívil jste už někdy tuto oblast? Graf 25 – Pokud „ANO“, které další oblasti? Graf 26 – S kým tady jste? Graf 27 – Máte nějaké připomínky na zlepšení? Graf 28 – Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 29 – Z jakého jste kraje? Graf 30 – Jste? Graf 31 – Co je Vaším hlavním důvodem návštěvy tohoto skalního útvaru? Graf 32 – Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí? Graf 33 – Jak jste se sem dostavil? Graf 34 – Navštívil jste už někdy tuto oblast? Graf 35 – Pokud „ANO“, které další oblasti? Graf 36 – S kým tady jste? Graf 37 – Máte nějaké připomínky na zlepšení? Graf 38 – Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 39 – Z jakého jste kraje? Graf 40 – Jste? Graf 41 – Co je Vaším hlavním důvodem návštěvy tohoto skalního útvaru? Graf 42 – Co Vás nejvíce zajímá nebo co se Vám nejvíce líbí? Graf 43 – Jak jste se sem dostavil? Graf 44 – Navštívil jste už někdy tuto oblast?

77

Graf 45 – Pokud „ANO“, které další oblasti? Graf 46 – S kým tady jste? Graf 47 – Máte nějaké připomínky na zlepšení? Graf 48 – Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 49 – Z jakého jste kraje? Graf 50 – Jste? Všechny grafy jsou výsledkem výzkumu.

78

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Zvláštní skalní útvary v CHKO Žďárské vrchy

Recommend Documents