Negativní dopady cestovního ruchu. na CHKO Žďárské vrchy

Negativní dopady cestovního ruchu na CHKO Žďárské vrchy

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi,

CSc. za jeho odborné vedení při vypracování mé bakalářské práce, jeho cenné zkušenosti, rady i připomínky. Dále bych chtěla velice poděkovat za skvělý přístup, předané informace a nový úhel pohledu na zkoumanou problematiku odbornému pracovníku správy CHKO Žďárské vrchy panu Ing. Jaromíru Čejkovi. V neposlední řadě také patří velké díky mé rodině, která mě v době studia podporovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor cestovní ruch

Negativní dopady cestovního ruchu na CHKO Žďárské vrchy Bakalářská práce

Autor: Anna Stejskalová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2015 5

Copyright © 2015 Anna Stejskalová

6

Abstrakt STEJSKALOVÁ, Anna: Negativní dopady cestovního ruchu na CHKO Žďárské vrchy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace bakalář. Jihlava 2015. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Hlavním cílem je zjištění trendu negativních dopadů cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy. V teoretické části jsou definovány některé ze základních pojmů cestovního ruchu podstatných pro tuto práci, základní informace o ochraně přírody v celé České republice a v neposlední řadě také informace o zkoumaném území a vyhodnocení jeho předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu. V úvodu praktické části práce jsou definovány negativní dopady cestovního ruchu na CHKO Žďárské vrchy. Další součástí praktické části je dotazníkové šetření prováděné mezi návštěvníky CHKO za účelem zjištění jejich osobního názoru ke zkoumané problematice. Součástí vyhodnocení dotazníkového šetření jsou grafy. Velmi důležitý je také řízený rozhovor s pracovníkem správy CHKO za účelem zjištění trendu dopadů, které cestovní ruch má v průběhu let na zkoumané území. Závěrem mé bakalářské práce jsou návrhy na opatření a shrnutí stávající situace v CHKO Žďárské vrchy. Klíčová slova Cestovní ruch. Ochrana přírody. CHKO Žďárské vrchy. Negativní dopady Cestovního ruchu. Dotazníkové šetření. Řízený rozhovor.

7

Abstract STEJSKALOVÁ, Anna: Negative Impacts of Tourism on the Zdar Hills Protected Landscape Area. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2015. The purpose of the bachelor thesis is the analysis of the negative impact of tourism on the protected natural area Zdarske Vrchy. The thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part includes some of the basic terms used in the tourism industry, essential information about environmental protection in the Czech Republic and also information about the selected area Zdarske Vrchy and its potential to influence the tourism development in the area. The details of the current negative impact of tourism on the area Zdarske Vrchy is summarised at the beginning of the practical part. This is followed by the questionnaire results. The questionnaire was completed by visitors of the selected area and its purpose was to find out the opinions of its visitors on the matter. The results are shown on graphs. An important part of the practical section is an interview with an employee of the agency CHKO Zdarske Vrchy. The agency is responsible for monitoring and enforcing the current environmental law. The goal of the interview was to analyse the current issues the chosen area is facing due to tourism. The end of my work is presenting a summary of the current situation in CHKO Zdarske Vrchy and recommendations for improvement. Key words Tourism. Protection of nature. the Zdar Hills Protected Landscape Area. Negative impacts of Tourism. Questionnaire survey. Interview.

8

Obsah 1

Úvod........................................................................................................................ 11

2

Cestovní ruch .......................................................................................................... 12

3

4

2.1

Definice cestovního ruchu................................................................................ 12

2.2

Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................................ 13

Ochrana přírody v České republice ........................................................................ 14 3.1

Definice a právní úprava ochrany přírody v ČR .............................................. 14

3.2

Velkoplošná, maloplošná chráněná území a Natura 2000 ............................... 15

3.3

Historický vývoj ochrany přírody na území ČR .............................................. 17

3.4

Dotační programy na ochranu přírody v ČR .................................................... 18

Kraj Vysočina a oblast Žďárských vrchů ............................................................... 19 4.1

5

4.1.1

Fauna a flóra CHKO Žďárské vrchy ........................................................ 21

4.1.2

Zvláště chráněná území CHKO Žďárské vrchy........................................ 23

Cestovní ruch v CHKO Žďárské vrchy .................................................................. 24 5.1

6

7

CHKO Žďárské vrchy ...................................................................................... 20

Předpoklady rozvoje CR v CHKO Žďárské vrchy .......................................... 25

5.1.1

Kulturně-historické památky .................................................................... 26

5.1.2

Přírodní atraktivity .................................................................................... 27

5.1.3

Naučné stezky ........................................................................................... 28

5.1.4

Aktivity návštěvníků ve zkoumané oblasti ............................................... 28

5.1.5

Dopravní infrastruktura a materiálně technická základna CR .................. 31

Negativní dopady CR na CHKO Žďárské vrchy .................................................... 32 6.1

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 36

6.2

Řízený rozhovor ............................................................................................... 44

6.3

Návrhy na opatření ........................................................................................... 47

Závěr ....................................................................................................................... 50 9

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 52 Bibliografie: ................................................................................................................ 52 Internetové zdroje: ...................................................................................................... 53 Seznam zkratek ............................................................................................................... 58 Seznam Příloh ................................................................................................................. 58 Seznam Grafů ................................................................................................................. 59 Přílohy............................................................................................................................. 60

10

1 Úvod Při pohledu z některého z vrcholků Žďárských vrchů se každému naskytne téměř dech beroucí výhled po kraji Vysočina. Území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je skvělým místem pro relaxování a odpočinek v téměř nedotčené přírodě. Území vhodné pro ničím nerušené toulky přírodou spojené s objevováním přírodních krás. Unikátnost a rozmanitost Žďárských vrchů mne během studia cestovního ruchu přivedla na myšlenku vytvořit bakalářskou práci na téma, které by zahrnovalo CHKO Žďárské vrchy a cestovní ruch. Také proto, že si myslím, že je velmi důležité v dnešní době, kdy se cestovní ruch neustále rozvíjí a jeho nabídka a možnosti se stále rozšiřují, dbát i na ochranu přírody a snažit se o trvale udržitelný rozvoj turisticky zajímavých oblastí tak, aby mohly být zachovány pro příští generace. Bakalářská práce „Negativní dopady cestovního ruchu na CHKO Žďárské vrchy“ má za cíl srovnat trend z předešlých let, a to za pomoci údajů z diplomové práce Dopady cestovního ruchu na ochranu přírody a životní prostředí ve zvoleném regionu, jejímž autorem je Bc. Richard Šedivý. Ráda bych v práci poukázala na fakt, že cestovní ruch nemá v turisticky zajímavých oblastech pouze pozitivní vlivy, jako jsou například pracovní místa pro místní obyvatele v institucích a podnicích cestovního ruchu nebo finance, které na území turisté a návštěvníci přinášejí. Součástí práce je také vlastní dotazníkové šetření s názory návštěvníků zkoumané oblasti v porovnání s výsledky z práce Bc. Richarda Šedivého, včetně řízeného rozhovoru s pracovníkem správy CHKO ve Žďáře nad Sázavou. Cílem našeho společného rozhovoru bylo zjistit, zda se nějak změnil trend v průběhu let v oblasti problémů a dopadů, které cestovní ruch dle správy CHKO způsobuje. Zda jsou nějaké nové druhy a formy v cestovním ruchu, které chráněnou krajinu ohrožují nebo zda jsou návštěvníci v porovnání s uplynulou dobou k přírodě ohleduplnější a jestli se třeba chovají zodpovědněji v souladu s trvale udržitelným rozvojem cestovního ruchu ve zkoumaném regionu. Výstupem práce je celkové zhodnocení trendu vývoje negativních dopadů CR na CHKO Žďárské vrchy a návrhy na možná opatření, která by mohla zmírnit nebo úplně zamezit negativnímu působení CR na vybranou oblast.

11

2 Cestovní ruch Ve stručnosti bych chtěla v této kapitole uvést základní definice a pojmy z cestovního ruchu. Cestovní ruch je velmi rychle se rozvíjející odvětví po celém světě a v mnoha zemích se významně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. Díky rozvoji společnosti a růstu fondu volného času stále více obyvatelstva cestuje ať už v rámci své země nebo do zahraničí. Zároveň je ale třeba podotknout, že v letošním roce 2015 byl výjezdový cestovní ruch značně negativně ovlivněn politickou a bezpečnostní situací ve světě, ať už šlo například o teroristický útok na začátku léta v Tunisku nebo o migrační vlnu, která zasáhla pro české občany turisticky významnou destinaci Řecko, především vyhledávané ostrovy Kos, Lesbos a další. Mnoho z klientů cestovních kanceláři a agentur zvolilo raději formu domácího cestovního ruchu.

2.1 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch má mnoho definic a během let tyto definice prošly různými změnami, ale neexistuje přesně jedna konkrétní definice, která by závazně vymezovala pojem cestovní ruch. Mezi nejpoužívanější se dá zařadit definice Světové organizace cestovního ruchu z roku 1991, která vznikla na mezinárodní konferenci v Ottawě. Konference se věnovala statistice v cestovním ruchu a cílem bylo sjednocení definice cestovního ruchu, tak aby bylo možné jednotně vykazovat údaje o něm. Tato definice zní: Z hlediska statistiky se cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo svého běžného životního prostředí, kdy hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě [Linderová, 2013, s. 12]. Další významnou a uznávanou definici stanovil Gúčik Marian, prof. Ing., PhD. Jehož definice zní: cestovním ruchem rozumíme soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Jejich cílem je odpočinek, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábava, kulturní a sportovní vyžití, služební cesty, tj. získání komplexního zážitku [Linderová, 2013, s. 13]. 12

Důležité je také vysvětlení pojmu objekt a subjekt CR. Subjektem je označován návštěvník CR. Návštěvníka CR, který je zahrnován do statistiky, nazýváme výletník, turista nebo stálý obyvatel. Cestující nezahrnovaní do statistik CR mohou být kočovníci, utečenci, příslušníci armády, diplomaté a představitelé konzulátů, pracovníci v pohraničí a tranzitní cestující [Gúčik, 2010, s. 40-41]. Objektem CR rozumíme všechno, co se může stát důvodem změny místa pobytu například příroda, kultura, společnost apod. Objekt cestovního ruchu je nositelem nabídky [Gúčik, 2010, s. 44]. Cestovní ruch tedy není dojíždění za prací, účast na koncertu nebo návštěva divadla v místě bydliště, pohyb pracujících osob v příhraničních oblastech ani cestování za účelem získání státního občanství [Linderová, 2013, s. 14].

2.2 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu jsou velice zjednodušeně řečeno podmínky, které daná oblast má proto, aby byla atraktivní pro turisty a návštěvníky. V rozšířeném úhlu pohledu to mohou být například klimatické podmínky, kulturní a historické podmínky, čistota ovzduší, dopravní dostupnost apod. Základní odborné členění předpokladů rozvoje CR je na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady [Linderová, 2013, s. 56-57]. Mezi lokalizační předpoklady patří kulturně-historické a přírodní, které mohou být jak pozitivní tak negativní.

Lokalizační faktory do velké míry udávají, jaká forma

cestovního ruchu se bude v území rozvíjet, jde vlastně o faktory, které jsou víceméně dané a fixní na určitém území [Linderová, 2013, s. 56-57]. Realizační faktory, jak už sám jejich název napovídá, zahrnují samotnou realizaci cestování. Spadá sem např. dopravní infrastruktura a služby související s cestovním ruchem jako stravovací a ubytovací zařízení, občanská vybavenost apod. [Linderová, 2013, s. 56-57]. Selektivní předpoklady jsou jakýmsi základním podnětem pro vznik a rozvoj cestovního ruchu. Zařadit to této kategorie můžeme politickou a demografickou situaci, ekologické a sociologické vlivy, podporu CR a mnohé další [Linderová, 2013, s. 56-57]. 13

3 Ochrana přírody v České republice Hlavním nástrojem pro ochranu přírody v ČR je zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V dnešní době je ochrana přírody důležitým tématem pro většinu vyspělých zemí světa, jejich vlády i občany. Lidé po celé Zemi si stále častěji uvědomují, jaký význam ochrana přírody má. I pro odvětví cestovního ruchu je ochrana přírody důležitým prvkem, díky níž si země zachovávají svá přírodní a kulturní bohatství pro další generace a zároveň se také stávají lákavým cílem pro turisty, kteří mnohem častěji během cestování vyhledávají panenskou přírodu nezasaženou lidskou činností, ne jinak tomu je i v České republice. Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutné zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry [27].

3.1 Definice a právní úprava ochrany přírody v ČR Úvodem této kapitoly o ochraně přírody v ČR, bych se ráda zmínila o tom, co se vlastně skrývá za tímto pojmem a jaká obecně platná definice je udávána ministerstvem životního prostředí. Obecná ochrana přírody a krajiny je zajišťována, jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, konkrétně jeho druhé části. V rámci obecné ochrany přírody a krajiny je zahrnuta: obecná ochrana území, obecná ochrana rostlin a živočichů, obecná ochrana neživé přírody [4]. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vymezuje šest kategorií zvláště chráněných území. Jsou jimi: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Cílem ochrany bývá nejčastěji udržení nebo zlepšení dochovaného stavu území nebo ponechání území, či jeho části, samovolnému vývoji[5]. Každý si jistě pod pojmem ochrana přírody představí, že se v podstatě musí jednat o jakousi právní úpravu chování člověka a přístupu celé společnosti ke konkrétnímu a pro společnost významnému místu nebo území, tak aby činnost osob neměla negativní 14

dopady na tuto oblast, a aby byl zároveň zachován trvale udržitelný rozvoj dané oblasti, s jasně stanoveným postihem za nedodržení právních norem. Součástí ochrany přírody je samozřejmě také vzdělávání a informování obyvatelstva. Ministerstvo životního prostředí definuje obecnou ochranu přírody a krajiny, jako ochranu krajiny, rozmanitosti druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů [4]. Obecná ochrana území je zajišťována prostřednictvím územních systémů ekologické stability, významných krajinných prvků a ochrany krajinného rázu. Je možné sem zařadit i přechodně chráněné plochy. Obecná ochrana rostlin a živočichů se vztahuje na veškeré druhy, které chrání před zničením, poškozováním a dalšími činnostmi, které by mohly vést k ohrožení těchto druhů na jejich bytí. Specifickou součástí je ochrana volně žijících ptáků. Samostatně jsou před poškozováním a ničením chráněny dřeviny. Obecná ochrana neživé části přírody a krajiny poskytuje ochranu jeskyním, přírodním jevům na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí např. paleontologickým nálezům, krasové závrty, apod. [4]

3.2 Velkoplošná, maloplošná chráněná území a Natura 2000 Národní parky jsou stejně jako chráněné krajinné oblasti označovány za velkoplošná chráněná území. V České republice je možné navštívit 4 národní parky, z nichž nejznámější je asi Krkonošský národní park, dále NP Šumava, České Švýcarsko a Podyjí. Území národních parků rozdělujeme do tří zón odstupňované ochrany, nejpřísnější režim je stanoven pro I. zónu. Na území národních parků je omezen volný pohyb veřejnosti, podrobnosti jsou stanoveny v jejich návštěvních řádech. Národní parky mají samostatný správní orgán, kterým je správa národního parku. Ta koordinuje a řídí všechny hlavní aktivity zasahující do přírodního prostředí. Jsou zřizovány zákonem. Celková rozloha NP tvoří asi 1,51 % území ČR, což je 119 500 hektarů [1]. Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, se značným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. Jsou definovány v § 25-28 zákona. 15

Ochrana je odstupňována většinou do 4 zón, kterými se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodního potenciálu. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce. Součástí první nejpřísnější zóny jsou zvláště chráněná území menší rozlohy tzv. maloplošná zvláště chráněná území [1]. Mezi maloplošná území patří národní přírodní rezervace, které jsou definovány jako menší území mimořádných hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním, někdy i mezinárodním měřítku. Přírodní rezervace jsou menším útvarem soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Přírodní památky jsou definovány jako přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologické nebo geomorfologické útvary, naleziště nerostů nebo vzácných a ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů. Území s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým nebo estetickým významem, která vedle přírody formoval svou činností člověk, jsou vyhlašována jako národní přírodní památky [2]. Natura 2000 je soustava chráněných území, která jsou vytvořena státy Evropské unie na svém území podle jednotných principů. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné nebo ojedinělé svým výskytem jen na určitou oblast. Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy Evropské unie na ochranu přírody. Směrnice 2009/147/EHS, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a volně rostoucích rostlin. Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti pro ochranu volně žijících ptáků. Na základě směrnice o stanovištích vyhlašují státy evropsky významné lokality pro evropsky významné druhy a typy přírodních stanovišť. Požadavky obou směrnic jsou do české legislativy zahrnuty zejména prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V České republice je vymezeno 41 ptačích oblastí a 1 075 evropsky významných lokalit. Soustava Natura 2000 pokrývá 14,3 % rozlohy ČR [3].

16

3.3 Historický vývoj ochrany přírody na území ČR K historickému vývoji ochrany přírody na našem území můžeme říci, že kořeny ochrany přírody sahají až do středověku. V této době se panovníci a šlechta snažili svými nařízeními a různými normami ochraňovat spíše svůj majetek, než že by jejich snaha směřovala k ochraně přírody, tak jak si tento pojem představujeme dnes. Nařízení se tak většinou týkala plánů těžby dřeva a zachování lesů, ochrany proti zlodějům dřeva a v neposlední řadě také ochrany lovné zvěře před pytláky. Pozdější snahy o ochranu přírody jako takové se začaly objevovat až v 19. století, kdy si zpočátku jednotlivci začali uvědomovat potřebu chránit některá unikátní území a zachovat je tak i pro další generace. Mnoho pramenů uvádí, že jeden z hlavních vlivů na tento fakt, měl rozvoj romantismu, který je ovlivněn krásami přírody a v neposlední řadě také návratem k přírodním hodnotám. Důležitým datem v historickém vývoji ochrany přírody je jednoznačně 28. srpen 1838, kdy se na svém panství Nové Hrady rozhodl hrabě Jiří August Langueval-Buquoy vyhlásit první chráněné území v Čechách. Dnes je oblast známá jako národní přírodní rezervace Žofínský prales. Jako dalšího jednotlivce, který se zasadil o ochranu přírody, bychom mohli jmenovat knížete Jana Schwarzenberga, který založil dnešní přírodní rezervaci Boubínský prales roku 1858. Do roku 1918 vzniklo podobných chráněných území přibližně 20. Ve 2. polovině 19. století se otázkou ochrany přírody začal zabývat i stát a začaly se objevovat první právní normy na ochranu přírody. Například roku 1854 byl vydán tzv. Prügelpatent, který byl používán k ochraně přírodních památek nebo dalším příkladem může být zákon z roku 1870 na ochranu ptactva zemědělsky užitečného [Šedina, 2009, s. 10]. Důležitým obdobím v ochraně přírody na našem území je vznik samostatného Československa, tehdy okolo roku 1933 vzniklo na území republiky přibližně 30 chráněných rezervací a tento počet byl dokonce během následujících 5 let rozšířen na 142 chráněných území. V poválečném období v roce 1956 byla v Československu vyhlášena první chráněná krajinná oblast Český ráj a roku 1963 Krkonošský národní park [Šedina, 2009, s. 11]. Po druhé světové válce nebyl ochraně přírody přikládán velký důraz a krajina se spíše využívala k hospodářským a průmyslovým činnostem, kvůli obnově válkou zničené 17

ekonomiky. Do roku 1956 bylo předloženo mnoho návrhů od odborníků i politiků, které nikdy

nebyly

schváleny.

Avšak

roku

1956

byl

schválen

první

zákon

č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který se však týkal pouze území Čech a Moravy. Ve své době to byl významný krok pro ochranu přírody, ale až do roku 1989 neexistovala v podstatě jiná nařízení a účinnější opatření. Společnost v této době nepřikládala ochraně přírody nijak velký význam a vláda na našem území dávala přednost spíše hospodářským a zemědělským záměrům. V této době také došlo k velkému poškození krajiny, které se snaží společnost vyřešit do dnes. Až v roce 1992 prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny došlo k významnému zlepšení celé situace. Zákon se opírá především o preventivní opatření a udržitelnost rozvoje, a zároveň doplňuje předchozí zákon založený na konzervačním přístupu z doby minulé. Využívá aktivního přístupu státu, soukromých vlastníků a ekologických organizací. Kromě tohoto zákona také platí různé vyhlášky a legislativní normy doplňující nepřímo zákon o ochraně přírody na našem území [Růzha, 2014, s. 32-35].

3.4 Dotační programy na ochranu přírody v ČR Ve stručnosti bych zde ráda uvedla jen některé příklady z programů finanční pomoci na ochranu přírody, protože dotace nejsou hlavním tématem mojí práce, ale ráda bych poznamenala, že ochrana přírody je v dnešní době součástí finančních plánů a programů nejen na úrovni vlády České republiky, ale nemalé finanční prostředky jsou také vynakládány z různých fondů a programů Evropské unie. Dotační programy představují finanční zdroje, ze kterých mohou žadatelé za předpokladu splnění určitých podmínek získat finanční prostředky nebo si mohou zadat na příslušné úřady projekty na uskutečnění určitého záměru. Finanční zdroje pocházejí z Evropských programů, Evropských fondů nebo Národních programů, které financuje Ministerstvo životního prostředí ze svého rozpočtu [6]. Z rozpočtu Ministerstva životního je umožněno čerpání například z Programu péče o krajinu. Program zahrnuje opatření zaměřená na ochranu krajiny proti erozi, udržení kulturního stavu krajiny, podporu druhové rozmanitosti, péče o zvláště chráněná území a ptačí oblasti a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů v daných územích. Jedním 18

z programů byl také Program revitalizace říčních systémů, který se zaměřoval na obnovu vodních zdrojů a přírodního prostředí užívaných člověkem [7]. V současné době je obnova vodních zdrojů velice diskutovaným tématem z důvodů velkého sucha, které se v letních obdobích projevuje stále častěji a postihuje celé území České republiky. Dle předpokladů různých výzkumů a studií se sucha budou opakovat a uvažuje se proto o obnově tohoto programu a přijmu nových opatření jako je výstavba přehrad nebo revitalizace již zaniklých rybníků. Díky členství České republiky v Evropské unii se rozšířily možnosti čerpání finančních prostředků, protože můžeme v rámci programů EU čerpat i z jejich fondů. Jedním z takových programů je například Operační program Životní prostředí. Jeho Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajin má stanoveny následující specifické cíle: implementace soustavy Natura 2000, obnova a ochrana přírodních a přírodě blízkých biotopů a ohrožených rostlinných a živočišných druhů, obnova ekologické stability krajiny, optimalizace vodního režimu krajiny, regenerace urbanizované krajiny, prevence sesuvů a skalních řícení [8].

4 Kraj Vysočina a oblast Žďárských vrchů Ve stručnosti bych ráda napsala pár slov ke kraji Vysočina a oblasti Žďárských vrchů. Oblast kraje Vysočina je jednou z ekologicky nejzachovalejších České republiky, a proto je často nazývána Zeleným srdcem ČR. Nabízí ideální podmínky pro turistiku i cykloturistiku [Bělaška, 2008, s. 7]. Název Kraje Vysočina souvisí s tím, že se kraj rozkládá na rozlehlém území Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi Čechami a Moravou. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Rozloha kraje Vysočina činí 6 796 km², asi 9% z celkové rozlohy ČR. Statutárním městem je Jihlava. Počet obyvatel 509 429 k 30. červnu 2015. Kraj Vysočina tvoří spolu s Jihomoravským krajem územní jednotku NUTS II, která je partnerem EU při financování ze strukturálních fondů. Z historického hlediska je na Vysočině velké množství památek, z nichž hned tři jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 19

Jedná se o historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Oblast je však bohatá i na přírodní krásy. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace [9]. Žďárské vrchy se rozkládají podél bývalé hranice mezi Čechami a Moravou. Oblast krásné a zároveň drsné přírody. Rozkládá se na území pěti okresů a jeho okraje sahají od jihočeských rybníků až k okraji Hané. Prochází zde evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na jedné straně, Svratkou, Oslavou, Jihlavou, Rokytnou a Dyjí na straně druhé. Patří k nejvyhledávanějším rekreačním oblastem u nás a jejich hranice jsou vymezeny většími městy, které leží na jejích okrajích Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Polička a Bystřice nad Pernštejnem. K osídlovaní docházelo již v pravěku, dokazují to například keltské oppidum v Hradišti u Nasavrk nebo slovanské hradiště v údolí Loučky. Rozsáhlými lesy vedly obchodní stezky. Za vlády Přemyslovců zde již vznikají první velká města Jihlava, Kutná Hora, Polička nebo Chrudim [Bělaška, 2008, s. 7-10].

4.1 CHKO Žďárské vrchy Za chráněné krajinné oblasti jsou prohlašovány ty nejhodnotnější části území naší republiky s dochovaným krajinným rázem a významným zastoupením přirozených ekosystémů. K těmto velkoplošným chráněným územím patří i chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy zahrnující kulminační část Českomoravské vrchoviny na pomezí Čech a Moravy [Zabloudil, 1995]. Na území CHKO je vyhlášeno 50 maloplošných zvláště chráněných území, 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací a 37 přírodních památek [10]. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena výnosem Ministerstva kultury ČSR č. j. 8908/70-II/2, ze dne 25. 5. 1970, na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Rozloha CHKO je 70 940 hektarů, z toho 46 % zaujímají lesy, 44 % tvoří zemědělská půda, 1,9 % vodní plochy, 0,9 % zastavěné

20

plochy a 5,5 % ostatní plochy. Nadmořská výška se v oblasti pohybuje v rozpětí mezi 490 a 836,3 metry [Eleder, 2002, s. 2]. Účelem chráněné krajinné oblasti je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným

zastoupením

přirozených ekosystémů. V jejím

krajinném

rázu,

formovaném od středověké kolonizace území, se na úpatí zalesněných Žďárských vrchů prolínají pole a louky s lesními porosty ve vyváženém poměru s rybníky a venkovským osídlením s prvky lidové architektury. Jedním z nejvýznamnějších prvků tohoto chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou důležitou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem. Díky této skutečnosti byla již od středověku na husté síti drobných vodních toků vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K velmi cenným segmentům také patří zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rulové skalní útvary vytvořené na za zalesněných vrších Žďárska a také nahodile rozptýlené dřevinné vegetace s remízky a kamenicemi v zemědělsky využívané krajině [Eleder, 2002, s. 2-3]. CHKO Žďárské vrchy se nacházejí na styku několika geologických jednotek severovýchodního okraje centrální části Českého masivu, konsolidovaných koncem paleozoika

variským

Českomoravské

vrásněním.

vrchoviny

na

Území území

se

rozkládá

čtyř

v severovýchodní

geomorfologických

části

podcelků

[Eleder, 2002, s. 5]. Ve Žďárských vrších, tvořících asi polovinu rozlohy chráněného území, převažuje erozně denudační reliéf ploché vrchoviny, kulminující v centrální častí geomorfologickým okrskem Devítiskalské vrchoviny s nejvyšším bodem Devět skal. Vrásová tektonika odolnějších granitizovaných rul a migmatitů podmiňuje průběh hlavních rozvodních hřbetů, jež jsou odděleny široce rozevřenými postupně se zahlubujícími údolími s plochými úvalovitými uzávěry. Toto utváření je označováno jako tzv. žďárský typ reliéfu [21].

4.1.1 Fauna a flóra CHKO Žďárské vrchy Jak je již určitě patrné z popisu zkoumané oblasti v předchozích kapitolách, je krajina a přírodní podmínky v CHKO Žďárské vrchy jednoznačně vhodným domovem pro velkou škálu různých živočichů a bezpočtu druhů rostlin a dřevin. 21

V této oblasti žije především běžná středoevropská fauna savců. Do současnosti bylo zjištěno 53 druhů. Z těch běžnějších jde například o jelena evropského, z těch vzácnějších vydra říční. Velkou populaci místních živočichů tvoří také 16 druhů zjištěných netopýrů i těch vzácnějších, jako třeba vrápenec malý nebo netopýr černý a další. Kromě savců byl na území Žďárských vrchů prokázán také výskyt sedmi druhů plazů a více než 160 druhů ptáků [22]. Díky rašeliništím na území CHKO je zde charakteristické i zastoupení druhů žijících pouze

v těchto

místech.

Příkladem

je

žluťásek

borůvkový nebo

modrásek

stříbroskrvrnný. Tato rašeliniště však musela částečně ustoupit v důsledku odvodňování krajiny. V místních tocích převládají pstruzi a lipani na řece Svratce. V čistých potocích a bystřinách našla svůj domov např. mihule potoční. Mezi významné druhy živočichů v CHKO Žďárské vrchy bezpochyby patří ježek západní, hraboš mokřadní, silně ohrožený rejsek horský a netopýr severní. Mezi zdejší druhy ptáků můžeme zařadit kulíška nejmenšího, sýce rousného, lejska malého, datla černého, ořešníka kropenatého, hýla rudého, čečetku zimní, skorce vodního a také čápa černého. Vzácným obyvatelem území je z řádu obojživelníků mlok skvrnitý nebo častěji se v České republice vyskytující ještěrka živorodá, slepýš křehký nebo zmije obecná. Z říše hmyzu můžeme při putování krajinou narazit na různé druhy okáče, modráska nebo batolce duhového a bělopáska topolového [22]. Cennými biotopy z hlediska výskytu živočišstva jsou i vlhké rašelinné louky, lada s rozptýlenou dřevinnou vegetací a vřesovištními formacemi, dále pak vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V těchto zachovalých fragmentech přirozených a přírodě blízkých společenstev žije řada ohrožených druhů živočichů. Velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů má zejména výskyt některých skupin bezobratlých, například pavoukovců, brouků, motýlů, mravenců nebo vážek [22]. V dobách historického osídlování, do 13. století větší část území byla pokryta smíšenými lesy, které nebyly nijak narušeny lidskou činností. Zachovalé zbytky těchto tradičních středověkých porostů se v některých místech zachovaly dodnes a jsou součástí zvláště chráněných území. Typickým druhem smíšené lesní vegetace byly původně buk lesní, smrk ztepilý a jedle bělokorá. Fragmenty těchto společenstev se v malé míře zachovaly na pro člověka hůře dostupných místech a skalnatých hřbetech 22

Žďárských vrchů. Díky hospodářským změnám je jedle z těchto společenstvech na ústupu. Zbytky těchto společenstev jsou zachovány na Žákově hoře a Ransku. Většina však také byla přeměněna na převážně smrkové hospodářské porosty. Z nižších rostlin jsou v oblasti významně rozšířeny mechorosty. Na rašeliništích a rašelinných loukách rostou mechy, jako jsou štírovec dutolistý, plstnatec rašelinný, ploník tuhý aj. Na skalnatých stanovištích často rostou štěrbovka skalní, pohárovec Mougeotův, děrkavka vejčitá a další. Ke vzácně se vyskytujícím mechům patří měřík sítozoubkovitý, kápěnka maličká, prchavka pilovitá a štěrbovka jednostranná [23]. Z botanického hlediska nabízí Žďárské vrchy rozmanité a vzácné druhy k pozorování. Mezi vzácné druhy patří například vstavač májový, všivec lesní i bahenní, kosatec žlutý a mnohé další [Bělaška, 2008, s. 8-9]. Důležitým prvkem CHKO Žďárské vrchy je také ochrana památných stromů. Jedná se o velmi staré stromy, které jsou důkazem historického vývoje a vztahu místních obyvatel ke stromům. Některé z těchto starých dochovaných stromů byly tak pro jejich mimořádný význam vyhlášeny v kategorii památný strom. Na celém území CHKO je vyhlášeno 32 samostatných památných stromů, mezi které patří lípa velkolistá, lípa malolistá, javor klen, javor mleč, buk lesní, dub letní a jilm horský. Dále jsou zde 3 skupiny stromů lip velkolistých a malolistých a také 3 aleje tvořené převážně druhy javorů [24].

4.1.2 Zvláště chráněná území CHKO Žďárské vrchy Subjektivně jsem zvolila několik příkladů zvláště chráněných území v CHKO Žďárské vrchy. Mezi příklady je výběr několika přírodních památek, přírodních rezervací a národních přírodních rezervací. Mezi zvláště chráněná území patří například PP Devět skal, rozsáhlý skalní systém s nejvyšším vrcholem oblasti je ukázkou mrazového zvětrávání rul. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních společenstev smrkových bučin. Další známou přírodní památkou je PP Drátenická skála, vrcholový skalní útvar byl zformován do podoby mohutné skalní hradby s charakteristickými prvky mrazového zvětrávání rulových hornin. Na balvanitých sutích kolem skal se zachoval fragment přírodě blízkých lesních porostů smrkových bučin. Posledním 23

příkladem je PP Mlýnský potok a Uhlířky, Přirozeně meandrující potok s břehovými porosty olšin a lučními společenstvy zrašelinělé nivy je jedním z mála zachovaných biotopů drobných vodních toků v chráněné krajinné oblasti. Žijí v něm chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů [Eleder, 2002]. Z přírodních rezervací jsem za příklad vybrala PR Štíří důl, v opukách zaříznuté údolí Štířího potoka je lemováno fragmenty přírodě blízkých lesních a lučních společenstev s výskytem chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin, zejména mloka skvrnitého a hořečku mnohotvárného českého. PR Čtyři palice, rulové skalní útvary modelované mrazovým zvětráváním a obklopené balvanitými sutěmi se zachovalými lesními porosty přírodě blízké skladby smrkových bučin tvoří charakteristický ekosystém chudých a kyselých stanovišť hřbetů Žďárských vrchů. PR Ranská jezírka, přirozenou sukcesí zavodněných ploch po dřívější těžbě rud vznikla v lesním ekosystému s fragmenty přírodě blízké skladby porostů mokřadní společenstva s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů [Eleder, 2002]. NPR Dářko, nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny typu přechodového vrchoviště, v němž se ojediněle zachovala rašeliništní společenstva s porostem borovice blatky a řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. NPR Žákova hora, výjimečně zachovalý, již od roku 1933 chráněný segment přirozených pralesovitých lesních společenstev bohatších stanovišť vyšších poloh Žďárských vrchů je biotopem řady organismů, které již z okolních převážně smrkových porostů vymizely, a je důležitým objektem vědeckého výzkumu zákonitostí vývoje lesa. NPR Radostínské rašeliniště, na plochém rozvodí s rozdělením vod do řek Sázavy a Doubravy vzniklo rašeliniště typu přechodového vrchoviště s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostli a živočichů. Na jeho dříve těžené části dochází k přirozené sekundární sukcesi [Eleder, 2002].

5 Cestovní ruch v CHKO Žďárské vrchy Území Žďárských vrchu patří k nejrozmanitější části Českomoravské vrchoviny s mnoha turisticky zajímavými místy a kulturními památkami. Žďárské vrchy jsou významnou pramennou oblastí několika řeka jako je Sázava, Svratka, Chrudimka, 24

Doubrava a Oslava, také je zde mnoho rybníků, které vznikly již ve středověku. Téměř polovina území je pokryta hustými lesy. Významné jsou zde také, jak je patrné z předešlých kapitol skalní rulové útvary vzniklé zvětráváním. Z těchto všech důvodů a ještě mnoha dalších je tato oblast vyhledávaná turisty a návštěvníky k odpočinku a relaxaci v nádherné a zachovalé krajině. Díky těmto faktorům je krajina vhodná i pro sportovní vyžití ať v zimě nebo v létě [15]. Mezi nejčastější formy odpočinku na území CHKO, patří letní pobyty u rybníků Velké Dářko, Pilská nádrž, Řeka, Jánuš, Milovský rybník, Sykovec nebo Medlov, aktivnější návštěvníci dávají přednost letnímu nebo podzimnímu sběru hub, borůvek nebo turistice, kterou zde mohou návštěvníci provozovat po celý rok. V CHKO Žďárské vrchy má velkou tradici pěší turistika, stále více roste zájem o cykloturistiku a se vznikem koňských farem svůj rozvoj zaznamenává turistika na koních [15]. Špičková denní návštěvnost o prázdninách přesahuje odhadem 40 000 osob. Trvale žije v CHKO přibližně 77 000 obyvatel v 80 sídlech. Podle rajonizace cestovního ruchu je oblast zařazena do II. Kategorie, s dobrými podmínkami pro letní a zimní rekreaci, které zde mají dlouholetou tradici [Eleder, 2002, s. 18-19]. Z pohledu statistických dat kraje Vysočina z roku 2014, tento kraj navštěvují především obyvatelé České republiky, tedy rezidenti. Vysočina patří v mezikrajském srovnání k regionům, kam návštěvníci ze zahraničí příliš často nemíří. Z cizinců do kraje Vysočina míří především návštěvníci z Německa a Slovenska. Průměrný počet přenocování na jednoho hosta činil v Kraji Vysočina 2,6 [24].

5.1 Předpoklady rozvoje CR v CHKO Žďárské vrchy Předpoklady rozvoje CR můžeme také označit neformálně za určité důvody nebo podněty, díky kterým se lidé rozhodnou a budou mít důvod k návštěvě určitého místa nebo lokality. Patří sem různé památky, přírodní krásy ale i dopravní možnosti, ubytovací a stravovací možnosti apod.

25

5.1.1 Kulturně-historické památky Mezi nejvýznamnější památky v této oblasti patří jistě poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, který je od roku 1994 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Výstavbu poutního kostela v letech 1719 až 1722 ovlivnila barokní gotika a kostel vznikl jako unikátní dílo významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Zajímavostí jsou symbolické prvky, které autor při výstavbě použil. Hlavní symboliku zde má pěticípá hvězda. Pozorný návštěvník si může všimnout pěticípého půdorysu, pěti vchodů, pěti oltářních výklenků nebo dalších symbolů jako například: dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd a pět andělů na hlavním oltáři. Mnohé další symboliky v areálu kostela jsou spojené se sv. Janem Nepomuckým nebo p. Marií [16]. Památku je možné navštívit s komentovanou prohlídkou s průvodcem v českém jazyce. Prohlídku je také po dohodě předem absolvovat v němčině nebo angličtině. Délka prohlídky je přibližně 45 minut. Památka je také částečně zpřístupněná bezbariérově [17]. Významnou součást kulturního a historického dědictví v CHKO Žďárské vrchy tvoří lidová architektura a chráněné objekty lidové architektury. Jednou z nich je také památková rezervace Betlém v Hlinsku, která byla vyhlášena v roce 1995. Důvodem bylo zachování jedinečného urbanistického celku roubených domků drobných řemeslníků ve středu města, které zde byly postaveny ve druhé polovině 18. století. Při prohlídce rezervace návštěvníky provedou informační panely, které vznikly při nedávné rekonstrukci celého areálu. Doba prohlídky je kolem 60 minut [18]. Další je například vesnická památková rezervace Krátká. V obci jsou roubené i zděné domy s hospodářským zázemím z 18. a 19. století. Obec Krátká byla vyhlášená památkovou rezervací v roce 1995. Po vsi vede také naučná stezka s informačními panely, která turisty zavede například do požární zbrojnice, dobového sadu apod. Trasa je dlouhá asi 1 km a je nenáročná pro jakéhokoliv návštěvníka [19]. Velmi známá je i vesnická památková rezervace Křižánky. Křižánky jsou typickou horskou vesnicí s rozptýlenou zástavbou, kterou tvoří zejména roubené stavby typické pro oblast Horácka na Českomoravském pomezí. Vesnická památková rezervace byla vyhlášena v roce 1995 [20]. Snad nejznámější je ale Soubor lidových staveb a řemesel Vysočina na Veselém kopci nedaleko Trhové Kamenice a Hlinska. Osada Veselý Kopec byla 26

založena v první polovině 16. století. Zdejší expozice přinášejí svědectví o životě a práci

drobných

rolníků

od

první

poloviny

19. století

do

poloviny

20. století. Zemědělské usedlosti doplňují nejen drobné vesnické stavby, ale i lidové technické památky na vodní pohon. Část roubených chaloupek původní osady postupem let zanikla, některé zásadním způsobem změnily podobu, pouze jediná původní chaloupka se dochovala do dnešních dnů. Začátkem 70. let 20. století byl tento poslední původní objekt spolu s okolní neporušenou krajinou důvodem, proč sem začaly být přenášeny památky lidového stavitelství. Dnes je v osadě k vidění bezmála 30 objektů, které dohromady tvoří vesnici s volně rozptýlenou zástavbou [25]. Zřícenina hradu Skála nedaleko Jimramova, někdy nazývaná jako Štarkov podle stejnojmenného skalního útvaru dosahujícího výšky až 20 metrů, který je částečně rozdělen dvěma soutěskami. Zbytky kamenných hradeb středověkého hradu Skála pochází z konce 14. století a dochoval se i skalní příkop. Rulové skály a balvanité sutě v okolí jsou přírodní památkou [Bělaška, 2008, s. 31].

5.1.2 Přírodní atraktivity Přírodních atraktivit je zde pro návštěvníky mnoho a každý si může vybrat, co je mu nejvíce blízké. Jsou to panoramatické výhledy z vrcholků skal, procházka údolím podél řeky a potoků, putování po naučných trasách nebo relaxace u některého z místních rybníků. Území CHKO Žďárské vrchy je vhodné pro milovníky krásných výhledů do krajiny. Za dobrého počasí rozmanité vyhlídky ze skalních vrcholků nabízí například skalní útvar Čtyři palice, Malinská skála nebo Devět skal a mnohé jiné. V letních měsících je pro návštěvníky, které nelákají výšlapy a túry po zdejších naučných stezkách a kopcích, možné třeba koupání například u rybníku Velké Dářko, Sykovec, Medlovský rybník, Pilská nádrž a jiné. K parním letním měsícům některým turistům, kteří hledají klid a relaxaci, přijdou vhod procházky podél řek a potoků jako jsou Les na dolíku, Mlýnský potok a Uhlířky, Ranská jezírka nebo třeba Světnovské údolí apod. [Eleder, 2002].

27

5.1.3 Naučné stezky Naučná cyklostezka Žďárskými vrchy křížem krážem má celkovou délku 60 kilometrů s 22 naučnými panely. Cyklostezka má střední obtížnost. Jedná se o 3 okruhy připravené Správou CHKO Žďárské vrchy. Okruhy jsou Novoměstský, Žďárský a Svratecko-hlinecký. Každý z okruhů má jiný výchozí bod. Zastávky jsou situovány v místech s přírodními a kulturními zajímavostmi. V informačních centrech a sídle Správy CHKO Žďárské vrchy je zdarma k dispozici průvodce s podrobnou turistickou mapou [11]. Naučná stezka Babín měří 4 km s 6 naučnými tabulemi, stezka je primárně určena pro pěší turistiku a má pouze lehkou obtížnost, takže je vhodná i pro méně fyzicky zdatné turisty. Naučná stezka prochází nejzachovalejšími přírodními částmi Žďárských vrchů. Návštěvníky seznámí s unikátní a nenahraditelnou funkcí lesů, rašelinišť, mokřadů a rybníků v krajině [12]. Naučná stezka Dářská rašeliniště, její trasa je určená pro méně fyzicky zdatné návštěvníky, během putování turisty s oblastí seznámí 12 naučných panelů. Trasa je dlouhá 3 km a je určena pro pěší turistiku. Tato trasa je upravená do zcela nové podoby od roku 2013, kdy byla původní stezka kolem rybníka Velké Dářko zmodernizována. Návštěvníky stezka provádí výjimečným územím dářských rašelinišť a seznamuje je s přírodním bohatstvím této části Žďárských vrchů, na její trase jsou kromě naučných panelů také 2 vyhlídkové body [13]. Naučná stezka Žákova hora provede návštěvníky po trase dlouhé 2,6 km a seznámí je prostřednictvím 10 naučných tabulí s přírodou a historií pralesa na Žákově hoře, který je jedním z nejstarších a nejvzácnějších chráněných území v kraji Vysočina. Pěší stezka vede okolo NPR Žákova hora a její obtížnost je lehká [14].

5.1.4 Aktivity návštěvníků ve zkoumané oblasti Horolezectví je s oblastí Žďárských vrchů velmi úzce spjato. Území CHKO nabízí široké možnosti pro horolezce od tras pro začátečníky až po cesty pro zkušené lezce. Horolezecká činnost v CHKO Žďárské vrchy je povolena na základě rozhodnutí AOPK ČR za podmínek dohodnutých se

zástupci místních oddílů Českého 28

horolezeckého svazu. K nejvíce využívaným terénům patří Drátník a Čtyři palice, bez omezení je možno lézt na Vávrově skalce, Rozštípené skále a na některých útvarech Devíti skal, Malínské skály a Milovských Perníček. V době hnízdění ptactva je zakázáno lezení na některých stěnách Pasecké skály, na Bílé skále, Ostré skalce, Uhlíři, zkamenělém zámku, Pivovaru, Rybenských Perniček, Štarkově a Tisůvce. Na ostatních skalních útvarech je horolezecká činnost zakázána. [15]. Mezi další oblíbené sportovní aktivity patří pěší turistika a cykloturistika. O značení tras se ve spolupráci se správou CHKO Žďárské vrchy stará klub českých turistů. Zpřístupňují tak v rozumné míře chráněné území, tak aby docházelo k co možná nejmenším škodám způsobeným turisty při jejich putování krajinou. Pěší turistika a cykloturistika se na území rozvíjí nejrychleji ze všech ostatních činností. Terén poskytuje velkou škálu možností pro výlety, jak pěšky tak na kole. Návštěvníci mohou využít trasy všech obtížností [15]. V okolí měst Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě se nachází v celkové délce 465 km pěších tras, 20 km cyklostezek, 276 km cyklotras, 33 km tematických cyklotras [Rux a kolektiv; 2014, s. 16]. Zimní sporty v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy jsou představovány především sjezdovým a běžeckým lyžováním. Reliéf krajiny je však vhodnější spíše pro běžkaře, protože sjezdové areály nenabízí takovou délku sjezdovky, jako jiná horská střediska v České republice. Pro běžkaře jsou určené lyžařské areály a trasy v blízkosti Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě, Studnic, Svratky, Herálce, Sněžného, Kadova a Třech Studních s tratěmi od 1 do 20 kilometrů upravených tras při vhodných klimatických podmínkách. V mnoha městech fungují i sportovní lyžařské oddíly a pořádají se zde soutěže i na mezinárodní úrovni jako například Mistrovství světa v biatlonu ve Vysočina Aréně u Nového Města na Moravě. Organizování lyžařských závodů, jako je například tvz. Zlatá lyže Českomoravské vysočiny, který se od počátku 80. let téměř pravidelně stává součástí Světového poháru v běhu na lyžích, má v okolí Novoměstska více než stoletou tradici [Rux a kolektiv; 2014, s. 8]. Pro sjezdové lyžování byly v CHKO povoleny vleky a sjezdovky u Hlinska, Svratky, Pusté Rybné, Kutin, Daňkovic, Nového Jimramova, Roženeckých Pasek, Věcova a na Harusově kopci u Nového Města na Moravě. Mezi poměrně nové sportovní atraktivity v oblasti, zajímavé především pro diváky, patří závody psích spřežení. Soutěže jsou konány 29

v zimním období v prostoru mezi obcemi Sklené, Tři Studně a Vlachovice. Pro své tratě využívají lyžařské stopy, nebo vyjíždějí své vlastní trasy po polních a lesních cestách [15]. Z místních se nevšednímu sportu se věnuje vícenásobný mistr České republiky Vít Kolátor. Houbaření a sběr lesních plodů je velice oblíbenou činností především místních obyvatel, kteří vyrážejí celkem pravidelně do okolních hlubokých lesů většinou na odpolední rodinný výlet. Místní porosty nabízí velké množství lesních plodin pro všechny návštěvníky a každý si zde najde své oblíbené místo. Klimatické podmínky jsou vhodné pro sběr hub v podstatě skoro celé léto i na začátku podzimu. Mezi hlavní sbírané plody patří borůvky a houby. Jízda na koni není v CHKO Žďárské vrchy, tak rozšířená jako v jiných oblastech České republiky. Správa CHKO očekává do příštích letech zvýšený zájem o tuto formu odpočinku na území Žďárských vrchů. I když je v současnosti zájemce o jízdu na koni spíše výjimečnou záležitostí, je zde předpoklad, že se tento způsob poznávání krajiny bude stále více rozšiřovat společně s agroturistikou na ekologických farmách. V současnosti se v okolí Nového Města na Moravě nachází 8 km hipotras, což jsou značené trasy pro vyjížďky na koních. Jízda na čtyřkolkách je pro mnoho lidí adrenalinovým a nevšedním zážitkem, kterým si chtějí zpestřit svůj výlet nebo dovolenou. Dalo by se říct, že jde o jakýsi fenomén dnešních dní.

Pro mnohé z návštěvníků, je to fyzicky nenáročný způsob, jak

procestovat nějakou část krajiny aniž by musely pěšky někam dojít. Tento způsob trávení volného času, má však svá úskalí při pohybu v takto nedotčeném území. Mnoho řidičů čtyřkolek nerespektuje fakt, že se pohybují v chráněné oblasti a ničí velice cenná území svým bezohledným přístupem. Tento zážitek je však mezi turisty a návštěvníky stále více oblíbený a nabídka služeb s možností půjčení čtyřkolek se na území CHKO stále více rozšiřuje [15]. K dalším sportovním odvětvím provozovaným organizovanými oddíly na území CHKO patří přespolní, orientační a radioorientační běh [15].

30

5.1.5 Dopravní infrastruktura a materiálně technická základna CR Důležitým dopravním centrem je město Žďár nad Sázavou, které má nově zrekonstruované prostory vlakového a autobusového nádraží. Městem prochází důležitá železniční trasa Praha-Brno, a tak se město stává častým výchozím bodem pro návštěvu Žďárských vrchů. Železniční spojení je také dobré na trase Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě. Zde se nachází i nemocnice. Do dalších částí CHKO Žďárské vrchy se návštěvníci mohou dopravit prostřednictvím autobusů nebo vlastního automobilu, pro které jsou vytvořena záchytná parkoviště v nejnavštěvovanějších částech oblasti. Horší dostupnost může být pro návštěvníky v zimních měsících, kdy zde panují většinou podmínky jako v některých horských oblastech. Některé silnice v zimě jsou těžko sjízdné, protože je zde tak kopcovitý terén. Většina ubytovacích a stravovacích služeb je nabízená spíše v menších rodinných penzionech a restauracích. Výjimečnější jsou v této oblasti větší hotely, jako je například hotel Ski, Tálský Mlýn nebo třeba hotel Svratka. V CHKO bylo evidováno přibližně 4300 rekreačních objektů [Eleder, 2002, s. 18-19]. Na základě výpočtů podílů počtu lůžek na počet obyvatel a počtu lůžek na km2 v analýze potenciálu cestovního ruchu v kraji Vysočina z měst nacházejících se ve zkoumané oblasti CHKO Žďárské vrchy bylo vyhodnoceno Nové Město na Moravě, jako nejvýznamnější středisko pro letní a zimní dovolenou s nejlepším vybavením ubytovacími službami. Ve stejné skupině se také nachází město Žďár nad Sázavou jako centrum kulturního turismu, které nabízí možnosti rekreace po celý rok [Rux a kolektiv; 2014, s. 25]. Celý kraj Vysočina, do kterého spadá zkoumaná oblast CHKO, patří z hlediska návštěvnosti k nejméně navštěvovaným krajům České republiky společně s Ústeckým a Pardubickým krajem. Stejné je to i s počtem ubytovacích kapacit, který je jedním z nejnižších v České republice. Přesto po roce 2010 dochází k postupnému nárůstu ubytovacích kapacit v kraji. Nejvíce jsou zastoupeny hotely třídy*** a penziony. Ty jsou také návštěvníky nejvíce využívány. Úplně absentují hotely třídy*****. K dispozici je však několik hotelů třídy****, které zastupují vyšší standard ubytování. K nejnavštěvovanějším městům z oblasti CHKO Žďárské vrchy patří Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou. Z dlouhodobého hlediska počet návštěvníků Kraje Vysočina od roku 2010 stoupá jak v domácím, tak i v příjezdovém cestovním ruchu. 31

Naopak počet přenocování klesá. Z hlediska sezónnosti konstatujeme nejvyšší počet návštěvníků v období červen až srpen. S tím, že počet návštěvníků postupně narůstá od března. Za hlavní sezonu lze pak z hlediska návštěvnosti považovat období od května do září. Nejvíce zahraničních návštěvníků přitom přichází z Německa, Slovenské republiky, Polska, Nizozemí a Rakouska [Rux a kolektiv; 2014, s. 34-35].

6 Negativní dopady CR na CHKO Žďárské vrchy Území CHKO bylo ovlivněno masovým rozvojem rekreace v již zmíněných atraktivních oblastech, jako jsou Velké Dářko, Tři Studně a Milovy a dalších. Dopady byly, jak pozitivní tak negativní. K pozitivním patří například vznik nových pracovních míst v institucích a podnicích cestovního ruchu, příjmy měst a obcí z cestovního ruchu a další. Zájem turistů o různé aktivity však nemá jen pozitivní dopady. Z těchto důvodů je také oblast chráněna různými nařízeními a zákazy, jak se zde chovat a co nedělat. Správa ochrany přírody se tak stará, aby takto unikátní území vydrželo i pro další generace, ale zároveň aby nešlo o člověku úplně uzavřenou a nepřístupnou oblast. Ačkoliv se z pohledu správy jedná o spíše výjimečné případy, je třeba se o nich zmínit. Velkým problémem je táboření a rozdělávání ohňů na místech, která pro tyto účely nejsou vyhrazena. Tyto problémy se vyskytují hlavně v okolí skalních útvarů jako například Bílá skála, Pasecká skála a mnoho dalších. I když mají návštěvníci k dispozici zázemí kempů, které jsou pro tyto účely uzpůsobeny, zapalují ohně mimo kempy. Turisté si neuvědomují, že v letních měsících obzvlášť v období sucha mohou způsobit rozsáhlé lesní požáry, nebo se mohou utábořit v místě, kde roste vzácná rostlina a nenávratně ji tak zničit. V mnoha případech táborníci totiž odcházejí od ještě rozžhaveného ohniště a bez ohledu na další vývoj pokračují ve svém putování [26]. Dost často místní lidé, ale i návštěvníci nerespektují zákazy vjezdu a vjíždějí svými vozidly do zákazu nebo dokonce mimo silnici na nezpevněné plochy. Většinou se tato činnost týká osob, které se na území CHKO vydávají na houby nebo sběr borůvek, tak aby se dostaly co nejhlouběji do lesa, přestože jsou v okolí silnic a cest vybudována odpočívadla, na kterých mohou řidiči bez problému svá vozidla zanechat a jít dále pěšky. Největším problémem jsou řidiči čtyřkolek, kteří se chovají ještě bezohledněji. Příkladem může být případ z roku 2013, kdy neznámý pachatel na čtyřkolce rozjezdil a 32

zničil vzácnou populaci masožravé rosnatky okrouhlolisté na území přírodní památky Pernovka, což je louka nedaleko Nového Města na Moravě. Kromě této oblasti jsou pro řidiče čtyřkolek zajímavé také Velké Dářko nebo Podlesí [26]. Velkým nešvarem, který se začíná v posledních letech rozvíjet, je bezohlednost vůči přírodě ze strany sběratelů borůvek. Nejen, že se lidé vydávají na sběr těchto vyhledávaných plodin do míst, kde jsou například vyhlášené národní přírodní rezervace s vysloveným zákazem sběru, ale také k tomu čím dál častěji z komerčních důvodů využívají tzv. hřeben. Pokud je hřeben správně využíván, nemusí jednoznačně škodit, ale protože lidé chtějí nasbírat, co nejvíce plodů za co nejkratší dobu používají tento česáček na borůvky velmi devastujícím způsobem [26]. Ačkoliv by se mohlo zdát, že cykloturistika nemůže v podstatě nijak škodit, opak je pravdou, pokud cyklisté nevyužívají silnice nebo veřejně zpřístupněné komunikace. Při pohybu na trasách vedoucích lesem nebo nezpevněným terénem mohou cyklisté výrazně škodit. Při pohybu v lesích je cyklisty rušena zvěř a ve svažitém terénu dochází především za mokra a špatného počasí k mnohonásobně většímu poškozování porostů a půdy, u které po té dochází k erozi. Výrazně více tak krajinu zatěžují cyklisté oproti pěším turistům [15]. Pěší turisté zas oproti cyklistům mohou mít tendenci zkracovat si cesty po nevyznačených trasách, protože cyklista by se do těchto míst s kolem nedostal, a tím také způsobovat sešlap půdy nebo začít její erozi [Šedivý, 2008, s. 82-83]. Mimo eroze také samozřejmě plaší zvěř, a pokud je počet osob, kteří si takto zkrátí cestu příliš velký, mohou vytvořit novou zkratku, která však vede k nevratné devastaci půdy a rostlin, které měly být uchráněny tím, že se turisté vydají po značené trase. Horolezectví, které je velmi úzce se Žďárskými vrchy spjato se dříve stávalo sporem mezi správou CHKO a místními horolezci. Horolezci využívají během lezení k vysušení prstů magnezium ke zdolání náročnějších cest. Magnezium mění chemizmus skály a při jeho nadměrném používání znečišťuje skály, a proto jeho užívání není na skalách Žďárských vrchů povoleno, přesto je hojně využívané. [15]. Další sporem bývala místa, kde horolezci dříve lezli, ale v současnosti zde v určitém období hnízdí některé vzácné druhy ptáků, a tak je zde lezení zakázané, příkladem může být třeba Bílá skála. Při lezení po skalách v oblasti je také zakázáno měnit povrch skály to v praxi znamená, že horolezci nesmí sekat stupy a chyty, přidávat další postupové jistící pomůcky jako jsou 33

skoby atd. nebo používat při výstupu cepíny a stoupací železa. Horolezci mohou negativně působit svojí činností v určitých lokalitách, sešlapem na různé vzácné druhy rostlin a ovlivňují životní prostor menších živočichů. Skály v chráněné oblasti jsou rozděleny do tří skupin. V první skupině jsou místa, kde je možné provádět tento sport celoročně, druhá skupina skal je omezena částečně v období od začátku ledna do konce června. Do třetí skupiny patří skalní útvary, na kterých je tato činnost celoročně zakázaná. [Šedivý, 2008, s. 83-84] Během sportovních událostí přespolního, orientačního a radioorientačního běhu se snaží ochránci přírody a správa CHKO limitovat počty účastníků. Přes svoji velkou oblibu, jak mezi sportovci tak i diváky díky pohybu na čerstvém vzduchu v nádherné krajině, má i negativní aspekt působící na území CHKO. Při velkém počtu účastníků dochází k rušení zvěře, během deštivých dnů k sešlapání a erozi půdy, především v místech stanovišť kontrolních bodů a samozřejmě v prostoru startu a cíle [15]. Vyloženě zakázanou aktivitou na území CHKO zákonem je jízda na sněžném skútru volnou krajinou. Řidiči a jezdci mohou ohrozit nejenom návštěvníky, ale plaší a stresují zvěř, která se při útěku nadměrně v zimních měsících vyčerpává a dochází tak k jejím úhynům. Pracovníci AOPK ČR regionální pracoviště Správa CHKO se snaží ve spolupráci s Policií České republiky nepovolený provoz motorových sněžných skútrů z krajiny zcela vyloučit [15]. Co se týká vodních sportů během letních měsíců, tak na území CHKO je celoplošně zakázané používání motorových člunů, které by mohly cenné lokality ohrozit únikem kapalin z motorů nebo hlukem plašit hnízdící ptáky [Šedivý, 2008, s. 84]. Oblíbenou činností mezi návštěvníky jsou šlapadla, která je možná využít například na rybníku Velké Dářko a dalších místech. Šlapadla nejsou velkou zátěží pro vodní plochy, pokud z nich jejich uživatelé nevyhazují do vody odpadky nebo nezajíždí do míst, kde hnízdí ptáci, případně neničí při břehu různé druhy vodních rostlin. V létě turisté kromě rybníků často využívají služeb kempů a veřejných tábořišť, které se nacházejí v jejich blízkosti. Příkladem může být Pilská nádrž, rybníky Medlov a Sykovec a další. Na těchto místech bývá problém spíše s chováním návštěvníků. Vyhazují odpadky mimo koše, zapalují ohně mimo ohniště nebo staví své stany na nevyznačených místech. Dodržování pravidel v kempu by mělo být starostí jeho správců. Jejich úkolem by mělo 34

být informovat turisty, že se nacházejí v chráněné oblasti, zajistit dostatek odpadkových košů a kontejnerů pro třídění odpadu [Šedivý, 2008, s. 81]. V zimních měsících, jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách je oblast Žďarských vrchů vhodná pro různé zimní sporty. Nejvýznamnější jsou běžecké lyžování. U tohoto sportu je velký problém, pokud lyžaři stejně jako například pěší turisté nebo cyklisté nedodržují jízdu ve vyznačené lyžařské stopě a zkracují si cestu a vjíždí přímo do lesa, což je v CHKO zakázané. Zde mohou totiž plašit zimující zvěř, která je už tak vysílená většinou těžkými zimami zde v oblasti. Pokud je naopak méně sněhu, mohou ničit porosty ukryté pod sněhem a poškodit je tak, že po zimě už nevyrostou. Sjezdové lyžování ovlivňuje ráz krajiny při výstavbě nových areálů, budování parkovišť a zázemí potřebného pro provoz areálů. Poškozuje se tím přirozené prostředí živočišných a rostlinných druhů. Oblíbenou, avšak zakázanou, zábavou především mladších lyžařů a snowboardistů je adrenalinová jízda lesem a mimo upravené dráhy sjezdovek, což stejně jako u běžkařů poškozuje flóru ukrytou pod sněhem, zimující zvířata a bezpochyby také zdraví samotných odvážlivců, protože jízda neupraveným terénem je velmi nebezpečná. Velkým problémem je i využívání technického sněhu, jeho využití se nedostatkem přírodního sněhu v posledních letech stále zvyšuje. Při výrobě se spotřebovává samozřejmě energie a hlavně voda z místních zdrojů, která tak může chybět v období sucha v létě, které je v celé České republice stále více patrné každým rokem. Technický sníh má samozřejmě jiné složení, jeho odtávání trvá déle než u normálního sněhu a do půdy a spodních vod se tak dostávají jiné minerální látky než z vody dešťové [Šedivý, 2008, s. 86]. Výstavba nových ubytovacích a stravovacích zařízení, případně sportovních areálů je podmíněná posudkem správy CHKO Žďárské vrchy. O umístění a povolení výstavby rozhoduje vliv na krajinný ráz oblasti. Od 28.4 2004 je platná novela zákona O ochraně přírody č. 114/92 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. Podle této novely již není nutné žádat o souhlas správy CHKO v případě, že jde o stavby v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně CHKO a pokud má obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zpracovaným stanoviskem orgánu ochrany přírody k této dokumentaci. Zachování krajinného rázu je podstatným činitelem v rozhodování o povolení výstavby, důraz by měl být kladen na to, aby budovy architektonicky zapadaly a esteticky 35

neznehodnocovaly krajinný ráz chráněné krajinné oblasti [Šedivý, 2008, s. 80-81]. Samozřejmě výstavba například ubytovacích zařízení je většinou velkým zásahem do krajiny, pokud mluvíme o větším hotelovém komplexu s okolním areálem. Zde můžeme zmínit negativní dopady spojené s úpravou terénu a kácením stromů, budováním přístupových cest a inženýrských sítí apod. Nejenže může dojít k nenávratnému poškození krajinného rázu ale i ke zničení přirozeného životního prostředí mnoha živočichů a rostlin. Proto je povolování staveb a úprav na území CHKO důležitým rozhodnutím, které může krajinu významně negativně ovlivnit.

6.1 Dotazníkové šetření K vlastnímu dotazníkovému šetření jsem přistoupila, abych mohla porovnat výsledky výzkumu z podobně zaměřené diplomové práce Bc. Richarda Šedivého z roku 2008. Vybrala jsem otázky, které souvisejí s mým tématem bakalářské práce. Cílem je porovnání se současným stavem v roce 2015. Dotazník by měl pomoci zjistit, jestli došlo k nějakým změnám z pohledu návštěvníků CHKO Žďárské vrchy. Dotazník obsahuje 19 otázek a základní soubor tvoří stejně jako v původním šetření 200 dotazníků. V dotazníku byly použity otázky otevřené i uzavřené. Výzkum byl prováděn v okolí Velkého Dářka, informačního centra ve Žďáře n. Sázavou a v Novém Městě na Moravě a také u rekreačního areálu Pilák. Ukázka dotazníku, kteří návštěvníci vyplňovaly je součástí příloh, konkrétně příloha číslo 1 a 2. Než přistoupím k samotnému vyhodnocení dotazníku, je předem nutné uvést, že původní dotazník nebyl úplně dokonalý a také nebyl vytvořen podle pravidel a základů, které jsou při sestavování dotazníku nutné dodržet, tak aby měl určitou váhu a větší vypovídací hodnotu, ale pro splnění cíle srovnání trendu negativních dopadů CR na CHKO Žďárské vrchy, bylo důležité držet se co nejvíce původního dotazníku. Pokud bych se rozhodla pro nový dotazník, se stanovením vlastních nových hypotéz a na jejich základě vystavěla koncept dotazníku, nebylo by možné stanovený cíl splnit. Dotazník musí být objektivní, reliabilní a validní. Výběr respondentů musí být reprezentativní. Otázky v dotazníku musí odpovídat stanoveným hypotézám a vytváří se pomocí procesu, který se nazývá operační definice proměnné. Při výběru respondentů bychom se měli snažit o co největší reprezentativní vzorek, jaký nám časové a finanční 36

podmínky dovolují. Pro dotazník jsou důležité pravděpodobnostní techniky, založené na náhodném výběru. Validní měření je takové měření, které skutečně měří to, co jsme zamýšlely měřit. Reliabilní měření je takové měřen, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky, pokud se stav pozorovaného objektu nezměnil. To znamená, že v každém měření měříme něco jiného. Hypotézy navrhují, jaké spojení mezi proměnnými bychom měli najít, pokud je naše hypotéza pravdivá. Poté následuje sběr dat. Jestliže odpovídají závislosti mezi sebranými daty stanoveným hypotézám, přijmeme tyto hypotézy za platné [Disman, 2002, s ].

36% 64%

Muž

Žena

Graf 1 Struktura dotazovaných podle pohlaví; Zdroj: vlastní zpracování 4%

20-40 let

41%

40-60 let

38%

60 let a více do 20 let

17%

Graf 2 Věkové složení respondentů; Zdroj: vlastní zpracování 4% 6% 8% 4%

Hl. město Praha Jihomoravský Královehradecký

78%

Pardubický Vysočina

Graf 3 Místo trvalého bydliště dotazovaných; Zdroj: Vlastní zpracování

Z prvních tří grafů můžeme říci, že převážnou většinu návštěvníků tvoří muži a téměř polovinu z dotazovaných tvoří lidé ve věku 60 let a více. Zajímavé je že převážná 37

většina z dotazovaných má trvalé bydliště v kraji Vysočina. Další návštěvníci jsou převážně z krajů, které sousedí s krajem Vysočina. Příčinou může být, že oblast Žďárských vrchů není pro návštěvníky z krajů jako např. Liberecký, Ústecký a další dostatečně atraktivní, aby absolvovali poměrně dlouho vzdálenost k návštěvě CHKO Žďárské vrchy. Naopak se jeví, že lidé z kraje Vysočina CHKO Žďárské vrchy navštěvují a vyhledávají tuto oblast k odpočinku. Pokud tyto výsledky porovnáme s prací z roku 2008 od Bc. Richarda Šedivého z dotazovaných bylo v novém šetření z roku 2015 více mužů, ale věkové rozpětí zůstalo v podstatě stejné. V předchozím šetření bylo 59% dotazovaných žen [Šedivý, 2008, s. 88]. 10% ne ano

90%

Graf 4 Povědomí respondentů o vyhlášení CHKO ve Žďárských vrších; Zdroj: Vlastní zpracování

14% ne 86%

ano

Graf 5 Kolik osob z respondentů, již navštívilo CHKO Žďárské vrchy; Zdroj: Vlastní zpracování Z dalších grafů je patrné, že 90% dotazovaných ví, že Žďárské vrchy jsou chráněná krajinná oblast a téměř stejné procento respondentů již CHKO navštívilo. V porovnání s prací z roku 2008 od Bc. Richarda Šedivého můžeme říci, že nedošlo k výrazným rozdílům ve výsledcích, pouze v řádu 1 až 5 % [Šedivý, 2008, s. 90,92].

38

adrenalin

16%

kultura

47%

obchodní jednání

19%

rekreace 17%

1%

sport

Graf 6 Motiv respondentů k návštěvě CHKO Žďárské vrchy; Zdroj: Vlastní zpracování

15%

auto 31%

bus kolo

41% 13%

vlak

Graf 7 Využitý dopravní prostředek během návštěvy CHKO Žďárské vrchy; Zdroj: Vlastní zpracování Na základě dat z grafů číslo 6 až 7 se dá říci, že skoro polovina dotazovaných návštěvníků do oblasti míří za sportovními aktivitami, které mohou být spojené s vyhledáváním adrenalinových zážitků jako např. horolezectví. Dalšími výraznými motivy k návštěvě pro respondenty jsou návštěva kulturních památek a rekreace. Během své návštěvy Žďárských vrchů nejčastěji využívají k dopravě kolo, druhým nejčastějším dopravním prostředkem je automobil. Hromadných dopravních prostředků jako jsou vlak nebo autobus využívají dotazování spíše méně. Oproti porovnávané diplomové práci pana Bc. Richarda Šedivého došlo ke změně v motivech navštívení, dříve sportovní vyžití ve zkoumané oblasti vyhledávalo pouze 47 % dotazovaných [Šedivý, 2008, s. 91]. Pokud započítáme do sportovních aktivit i vyhledávání adrenalinu tak v současné době je sport důvodem návštěvy pro 63 % respondentů. Využití dopravních prostředků zůstává poměrně stejné s jediným rozdílem a to při využití kola. Zde došlo v porovnání s rokem 2008 k nárůstu o 33 % [Šedivý, 2008, s. 92].

39

3% každý den

24%

několikrát za rok 47%

poměrně často

26%

zatím pouze jednou

Graf 8 Četnost návštěv CHKO Žďárské vrchy mezi dotazovanými; Zdroj: Vlastní zpracování

15% 40%

Jaro Léto

36% 9%

Podzim Zima

Graf 9 Struktura návštěvnosti dle ročních období; Zdroj: Vlastní zpracování

12% 13% dvoudenní pobyt jednodenní výlet týdenní pobyt 75%

Graf 10 Délka pobytu respondentů ve zkoumané oblasti; Zdroj: Vlastní zpracování Většina z dotazovaných navštěvuje CHKO několikrát do roka nebo častěji např. několikrát za měsíc, pravidelně o víkendech apod. Nejčastější využívají k návštěvě léto a zimu, většinou kvůli zimním sportům a cyklistice v létě. Tento fakt zůstává poměrně nezměněný ve srovnání s předchozím zkoumáním z roku 2008 Bc. Richarda Šedivého. Nadpoloviční většina z dotazovaných cestuje do CHKO Žďárské vrchy pouze na jednodenní výlety a nevyužívají možnost přespání v některém z hotelů.

40

17%

26%

ne ano nevím

57%

Graf 11 Názor respondentů zda má cestovní ruch negativní dopady na CHKO Žďárské vrchy; Zdroj: Vlastní zpracování

22%

19%

léto 27%

32%

jaro

podzim zima

Graf 12 Roční období, ve kterém cestovní ruch představuje největší zátěž z pohledu dotazovaných; Zdroj: Vlastní zpracování

běžecké lyžování

8% 5%

6%

cykloturistika 12%

8%

čtyřkolky horolezectví

2%

houbaření

4%

jízda na koni 12% 43%

pěší turistka sjezdové lyžování vodní sporty

Graf 13 Činnosti, které nejvíce poškozují CHKO Žďárské vrchy dle názoru respondentů; Zdroj: Vlastní zpracování Podle 57 % dotazovaných má cestovní ruch i negativní dopady na CHKO Žďárské vrchy, je dobré znamení, že si návštěvníci tuto skutečnost uvědomují. Názory na to, které období nejvíce během návštěv turistů zatěžuje chráněnou oblast, jsou poměrně 41

vyrovnané, pokud se podívám na graf č. 12. Činnosti, které na základě dotazníků jsou největším problémem, se hodně různí, ale největší zastoupení má jízda na čtyřkolkách, cykloturistika a horolezectví. Konkrétně dotazování jmenovali jako negativní vlivy cestovního ruchu narušování přirozeného prostředí živočichů a rostlin, vandalství, znečišťování odpadky a nevhodné chování turistů.

17% Ne

41%

Ano nevím 42%

Graf 14 Názor respondentů na rozšíření nabídky služeb na území CHKO Žďárské vrchy; Zdroj: Vlastní zpracování

21%

11% ne 19%

ano spíše ano spíše ne

49%

Graf 15 Názor dotazovaných na výstavbu nových objektů v CHKO Žďárské vrchy; Zdroj: Vlastní zpracování Rozšíření nabídky služeb cestovního ruchu, jako jsou například hotely, restaurace, kempy, sportovní areály a další, by uvítalo 41 % dotazovaných, naopak skoro stejné procento respondentů nemá žádný názor na tuto otázku. Pozitivní je jednoznačně reakce na dotaz, zda je důležité brát ohledy na to, že by výstavba nových objektů probíhala v CHKO. 19 % dotazovaných návštěvníků souhlasí s názorem, že ochrana přírody je 42

velice důležitý faktor trvale udržitelného rozvoje a 49 % respondentů souhlasí, že je třeba hledat vyvážené řešení při zachování rozvoje a zachování přírodních hodnot.

17% 12%

ne ano

71%

nevím

Graf 16 Jak je dle názoru respondentů důležitá informovanost; Zdroj: Vlastní zpracování

22% 41%

ne ano

37%

nevím

Graf 17 Názor dotazovaných, zda je činnost správy CHKO dostatečná; Zdroj: Vlastní zpracování Pokud se podíváme na graf č. 16, zjistíme, že 71 % z dotazovaných považuje informovanost turistů za velice důležitý faktor. Dle jejich názoru by měly vědět, že se nachází v CHKO a proč je tato oblast chráněná. Při pohledu na graf č. 17 je patrné, že většina z dotazovaných návštěvníků je přesvědčená, že v současné době je na území chráněné oblasti Žďárské vrchy dostatečné množství naučných stezek, informačních center, informačních panelů apod. Je vidět, že v porovnání s výsledky z roku 2008 se povědomí o zkoumané oblasti zvyšuje a návštěvníci jsou v celku spokojení s činností správy CHKO. Někteří z dotazovaných uvedli vlastní názor na možné opatření, které by mohlo zmírnit dopady cestovního ruchu. Těmito návrhy byly: doprava kol ve speciálních cyklobusech, nové cyklotrasy a turistické trasy, lepší značení CHKO a jeden z respondentů by zavedl úplný zákaz houbaření a výrazně omezil automobilovou dopravu. 43

6.2 Řízený rozhovor Během práce jsem měla možnost navštívit správu CHKO a osobně si promluvit se zaměstnancem správy. Svůj čas mi ochotně věnoval pan Ing. Jaromír Čejka, který má na starosti zoologii, ekologickou výchovu a styk s veřejností. V případě, že mají školy zájem, pořádá naučné besedy a vycházky s dětmi z mateřských škol a žáky z prvního stupně základních škol. Dle jeho slov je o setkání velký zájem, jak z řád dětí tak kantorů. Rozhovor byl pro moji práci obrovským přínosem a poskytl mi jiné úhel pohledu na zkoumané téma z pohledu člověka, který má v tomto oboru praxi 15 let. Rozhovor jsme začali na téma výstavby nových objektů. Výstavba objektů jako jsou například ubytovací a stravovací zařízení podléhá silné kontrole. O povolení ze strany správy CHKO se rozhoduje na základě toho v jaké zóně ochrany je stavba plánovaná. Z teoretického hlediska je v prvním pásmu výstavba zcela zakázaná, v druhé a třetí zóně by měla být přísně posuzována a ve čtvrtém pásmu, kde je například město Žďár nad Sázavou nebo Nové Město na Moravě je povolení čistě v kompetenci stavebních úřadů daných měst. Tato pravidla jsou daná zákonem o ochraně přírody. Dle slov pana Čejky často v praxi dochází k obcházení zákona a úřady příslušné obce nebo města jednoduše změní územní plán a stavbu přesto povolí. Vliv na to má slabá legislativa a oproti minulým letům se tato situace stále více zhoršuje. Otázka, na kterou bychom si měli odpovědět je „Co tu bude za 50 let?“. Lidé by si měli uvědomit, že příroda má své limity a kapacita, kam může příroda ustupovat lidským sídlům, není neomezená. Staré objekty zde často bez využití chátrají a vedle ní se postaví dvě nové budovy místo toho, aby byla opravená stará nemovitost. Hlavním cílem se Žďárské vrchy stávají především pro cyklisty, čím dál více než pro pěší turisty. Na základě osobních zkušeností pana Čejky, je 9 z 10 návštěvníků v CHKO na kole. Využívají velmi husté sítě cyklotras, které vedou skrz Žďárské vrchy. Díky husté síti dobře značených cyklotras a turistických tras se stále méně turisté vydávají mimo značené cesty a nevyšlapávají tak různé zkratky. Přesto u pěších návštěvníků často dochází k tomu, že si z vyznačené cesty sejdou, podívat se na nějakou tu skalku nedaleko cesty příkladem je třeba Bílá skála, kterou turisté míjejí při túře na vrchol Devíti skal. 44

Díky tomu, že pro Žďárské vrchy jsou typické rulové skalní útvary, je zde velké zastoupení horolezců. Jak již bylo řečeno horolezectví zde má svá daná pravidla a díky spolupráci správy CHKO a Českého horolezeckého svazu v oblasti panuje mezi horolezci a správci mír a klid, jak řekl pan Čejka. Starší generace místních horolezců, kdy většina z nich jsou místní rodáci a na území chráněné oblasti vyrostli, víceméně dodržuje zákazy lezení v určitém období a nevyhledávají zakázané trasy. Dobře vědí, jak by se zde měli chovat a pravidla dodržují, protože pro většinu z nich je tato oblast srdcovou záležitostí. Situaci zhoršuje fakt, že v současnosti je horolezectví velmi populární, a prakticky kdokoliv si může zakoupit vybavení a vydat se na nějakou lehčí cestu, kterou Žďárské vrchy nabízí. Lezci, kteří nejsou tak zkušení nebo přijíždí z jiných částí republiky, už tak ohleduplní, k tomu kde lezou, nebývají. Často kempují a zapalují ohně v blízkosti skal, a když už je některý ze správců přistihne, předstírají, že nevědí, že se nachází v CHKO. Podobný fenomén jsou čtyřkolky, motokrosové motorky a sněžné skútry. V dnešní době si tyto, dá se říci, hračky pro dospělé může pořídit stále více lidí. V minulosti nebyly tyto stroje, tak dostupné a problém nebyl tak velký. Mezi osobní zkušenost pana Čejky, že si často místní mladíci z vesnic pořizují motokrosové motorky, které nejsou registrované. Vyrážejí do terénu Žďárských vrchů v kombinézách a bez registrační značky, a proto není prakticky možné je identifikovat, dostihnout a následně pokutovat. Správa nemá žádné prostředky jak činnost a narušování chráněného území před takovými lidmi uhlídat. Lyžování neodmyslitelně ke Žďárským vrchům patří. Čím dál více se podle názoru pana Čejky lyžaři na běžkách spoléhají na předem připravené trasy a stále v méně využívají nějakých vlastních zkratek skrz chráněné území. Jejich konání je nejspíše důsledkem kvalitnější přípravy běžeckých tras, jejich udržování, délka i to, že jsou trasy vedené zajímavými místy a jsou v nich zahrnuty i místa k odpočinku jako restaurace a místní hospůdky. Jistým záměrem bylo, že běžkaři budou využívat již dříve zmíněnou Vysočina arénu u Nového Města na Moravě ke sportovnímu vyžití ve volném čase. Opak je však pravdou, široké veřejnosti jsou upravené tratě k dispozici pouze ve vyměřenou dobu a málokdo tyto trasy využívá. Dále je také zarážející, že zmíněná aréna mohla vzniknout na místě, kde dříve byla 1. zóna chráněného území, tedy ta která má 45

mít největší ochranu. Přes tento fakt byla výstavba povolena. Stejně kontroverzně může působit nově plánovaná výstavba velkého zásobníku na sníh, aby pořadatelé závodů, které se zde každoročně konají, měli jistotu, že v prosinci 2016 budou mít zásoby umělého technického sněhu pro případ, že by přírodní sníh nenapadl. Nejenže rozšiřování Vysočina arény stojí opravdu nemalé částky, tak její další rozšiřování by mohl být problém pro chráněné území nacházející se v jejím nejbližším okolí. Dále se zaměříme na sjezdové lyžování. V tuto chvíli nejsou plánované žádné nové sjezdovky v CHKO ani rozšiřování stávajících. Problémem může být rozšiřování zázemí u sjezdových tratí, jako jsou např. nová a větší parkoviště. Jediný záměr na úplně novou trať byl u známé tzv. Pohádkové vesničky u hotelu Podlesí nedaleko města Svratka. Tento záměr na novou výstavbu byl však prozatím zamítnut. Informační systém správy CHKO v současné chvíli představuje mnoho prvků zasazených do krajiny. V diplomové práci, kterou porovnávám s dnešní situací, byla zmíněna tzv. návštěvnická centra na zelené louce. Původní plán počítal s dokončením tohoto projektu v roce 2009. Na území Žďárských vrchů měla vzniknout dvě taková centra [Šedivý, 2008, s. 101]. K tomu však už nedošlo a plány byly pozměněny. Dnes se tento projekt transformoval do projektu Domy přírody. Každé chráněné území v ČR mělo mít svůj Dům přírody, který by zvenčí vypadal úplně stejně jako Dům přírody kdekoliv jinde, ale uvnitř už by záleželo na konkrétní správě CHKO, aby zde umístila naučné a vzdělávací prvky s místní tématikou. Na základě informací od pana Čejky bohužel těchto Domů přírody je pouze 5 z plánovaných 25 a každý vypadá úplně jinak. V CHKO Žďárské vrchy je tento projekt také pouze ve stadiu příprav, ačkoliv už dlouho existuje povolení ke stavbě a veškeré potřebné projekty byly již zpracovány. Dokonce podle slov pana Čejky bylo stavební povolení opětovně aktualizováno, protože několikrát vypršela platnost a stejně tak to v brzké době bude i s potřebnými projekty, které budou muset být vytvořeny znovu. V dnešních dnech je v místních obcích a městech umístěno 30 vzdělávacích panelů, na kterých se návštěvník dozví informace o CHKO a případně kam vyrazit na výlet. Moderním prvkem jsou na 10 vyhlídkových místech Žďárských vrchů, jako jsou např. Prosíčka, Devět skal, Pasecká skála a další, instalované malé panely pro chytré telefony. Pokud má návštěvník připojení k internetu a bude se řídit instrukcemi na panelu, dozví se o daném místě další informace. Dalším 46

novým prvkem je Ptačí pozorovatelna na Veselském rybníce u Nového Veselí. Byla vybudována v roce 2015 na ostrůvku k pozorování vodních ptáků při hnízdění, lovu potravy nebo při jejich zastávce při migraci. Původně bylo za území CHKO instalováno 12 piktogramových informačních sloupků, které informovaly co je na území zakázané a povolené [Šedivý, 2008, s. 101]. V tuto chvíli jsou téměř všechny odstraněny a pouze pár jich zbývá k demontování, byly už zastaralé a poničené. Na hranicích chráněné krajinné oblasti je umístěno 5 hraničních kamenů a 27 tabulí tzv. hraničníky. Dalších 51 informačních panelů je umístěno různě po chráněné oblasti. Pan Čejka kladně hodnotil, že školy mají poměrně velký zájem o naučné besedy, přednášky a vycházky do přírody.

6.3 Návrhy na opatření Podle mého názoru je nejdůležitějším faktorem pro zmenšení negativních dopadů CR na chráněnou krajinnou oblast vzdělávání a informování jejích návštěvníků. V případě, že turisté nevědí jak se chovat při pobytu na území CHKO nebo ani nevědí, že se v chráněné oblasti pohybují, mohou snadno mnohdy i nevědomky způsobovat škody a negativně se tak podepsat na trvale udržitelném rozvoji oblasti. Určitě stojí za zvážení další nové naučné stezky, které by dokázaly zaujmout a zároveň by předaly cenné informace o místě, kde se turista nachází. Dalším preventivním prvkem by mohly být další nové informační tabule, které by například v místech, kde turisté nejčastěji parkují, jasně říkaly, že se nachází na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a také by podávaly informace, jak by se návštěvník v takovém prostředí měl chovat. Z mého pohledu jsou tabulky s nápisy CHKO Žďárské vrchy snadno přehlédnutelné a informační panely se zákazy často poničené a navíc bez informací, proč by se takto člověk neměl chovat. Věřím, že se zvýšenou informovaností a poskytnutím zábavné formy vzdělávání by se negativní dopady především v případě pěších, cykloturistů nebo běžkařů snížily. Během šetření situace na území CHKO Žďárské vrchy jsem narazila na již v předchozí kapitole zmíněný projekt Domy přírody. Dle mého osobního názoru je z pohledu cestovního ruchu velmi zajímavý, pokud by tento projekt byl dotažen do úplného konce a byl by dodržen původní záměr s těmito návštěvnickými centry. Jednotlivé Domy přírody, jak již bylo zmíněno, by měly vznikat na území chráněných oblastí a případně 47

také národních přírodních rezervacích a památkách, které spravuje AOPK ČR, jako návštěvnická střediska na místech, kde se například kříží mnoho turistických tras nebo na nějakém tradičním místě pro danou oblast. Prostory Domu přírody by měly sloužit návštěvníkům jako takové rozšířené informační centrum, nejenže zde turista dostane potřebné informace, mapy apod. ale také má možnost zúčastnit se různých výukových programů, výstav s místními produkty, řemesly a umělci. V Domě přírody by měly být k dispozici i prostory k různým setkáním s odborníky, k přednáškám a dalším vzdělávacím projektů [28]. Osobně v tomto projektu vidím velký potenciál a není dobře, že ve zkoumané oblasti CHKO Žďárské vrchy je stále pouze ve fázi příprav vzniku, ale pozitivní informací je, že se jeho výstavba vůbec plánuje. Jednoznačně by takové centrum přispělo k lepšímu povědomí o chráněné oblasti nejen pro návštěvníky ale i pro místní obyvatele a určitě by se zvýšila informovanost lidí. Vybraným místem k realizaci projektu je jeden z domů v památkové rezervaci Křižánky. Expozice bude věnovaná vývoji krajiny a přírody v průběhu věků. Představí prostor v období před příchodem člověka, středověké kolonizace, rozvoje místního průmyslu, kolektivizace a pohled do budoucnosti oblasti. Průvodcem a maskotem Domu přírody Žďárských vrchů bude skorec vodní [29]. Ačkoliv má tento program velký potenciál, jeho realizace je zatím nedohlednu, přestože plány na realizaci existují mnoho let. Informace však nejsou určitě vše, co může pomoci například v souvislosti s řidiči čtyřkolek, motokrosových motorek a případně sněžných skútrů. Řidiči těchto strojů vyhledávají adrenalin a odlehlá místa k tomu, aby vyzkoušeli, co mohou dokázat obzvlášť v takovém terénu, jaký jim Žďárské vrchy nabízejí. V nedostupných lesích a odlehlých částech CHKO je pro správu nelehký úkol vypořádat se těmito neukázněnými návštěvníky. Možným řešením by mohly být mnohem přísnější pokuty a postihy pro dopadené řidiče, ale pravdou je, že málokdy se vůbec podaří zjistit konkrétního pachatele, kterého by správci nebo policie chytili přímo při činu a pozdější dokazování by bylo velmi složité. Policii i správě CHKO chybí prostředky a hlavně stroje, kterými by se mohli k pachatelům v oblastech přiblížit. Ale hrozba velké pokuty by mohla u některých návštěvníků zafungovat jako preventivní ochranný prvek. Za zvážení by stálo také zprostředkování dopravy do míst CHKO například cyklobusy nebo v zimě pro běžkaře. Nemuseli by tak využívat vlastních dopravních prostředků a 48

nezajížděli by s nimi na zakázaná místa. Pokud by byla například poskytována nějaká sleva na opakované využití nebo několikadenní čipová karta, mohl by se takový cyklobus stát zajímavým dopravním prostředkem pro návštěvníky. V souvislosti s využíváním dopravních prostředků by mohly být řešením do budoucna, při stále se zvyšujícím počtu motorových vozidel, nové parkovací plochy na okraji vyhledávaných turistických cílů s dostatečným zázemím, jako jsou lavičky, odpadkové koše apod. Ke Žďárským vrchům neodmyslitelně patří zimní rekreace a sporty. V posledních letech jsou velmi oblíbené sjezdové lyžování a snowboarding. Zimy zde byly v hojnosti sněhu velice příznivé, avšak v posledních letech jsou zimy stále mírnější, a tak se čím dál více technický sníh stává hlavní pokrývkou sjezdových tratí. Pro správce ve sjezdových areálech je to výpomoc při slabších a mírnějších zimách protože technický sníh taje při o něco málo vyšších teplotách než sníh přírodní. Jak již bylo řečeno v předchozích kapitolách technický sníh má však jiné složení a obsahuje jiné minerální látky než sníh klasický. Opatřením, jež může této situaci pomoci, by byla stanovená výše přírodního sněhu, který musí být na trati, předtím než se začne s technickým zasněžováním. Ve spojitosti se sjezdovým lyžováním a snowboardingem by také mělo na sjezdovkách být jasněji značeno, že je zákaz pohybu mimo udržovanou dráhu a zákaz jízdy v lese. Myslím, že tato označení pokud je vůbec areály mají, jsou nedostatečná nebo snadno přehlédnutelná. Stejně tak jako správci sjezdových tratí by měli nést odpovědnost za to, že se návštěvníci areálu pohybují v lese nebo mimo trať pokutováni, měla by pravidla platit i pro správce kempů a tábořišť. V těchto místech by mělo být dohlíženo na dodržování třídění odpadků, zda je dostatečné množství odpadkových košů a zda jsou pravidelně vyváženy. Pomoci by mohly i vyšší pokuty za rozdělávání ohňů mimo vyhrazená místa. CHKO by určitě prospěla podpora rozvoje ekoturistiky a agroturistiky. Pro obě tyto varianty jsou v oblasti příznivé podmínky. Důležité by však bylo dodržení krajinného rázu, minimální zásahy do zdejší přírody a provozování tohoto podnikání v souladu s tím co je pro zdejší oblast typické.

49

7 Závěr CHKO Žďárské vrchy je oblast s velkým potenciálem pro cestovní ruch, který však musí být rozvíjen tak, aby nebyla narušena zdejší cenná přírodní bohatství. Při využívání různých zdrojů a pramenů pro moji práci, jsem narazila na skutečnost, že jsou informace o CHKO Žďárské vrchy roztroušené v mnoha různých materiálech a na všech různých stránkách internetu. Věřím, že by bylo dobré věnovat více péče stránkám a dostupným materiálům pro veřejnost tak, aby dávaly souhrnnou představu o Žďárských vrších. Turistům by během návštěv pomohlo více informací, více propagačních materiálů. Cílem by mělo být zaměření se na to, aby návštěvníci věděli, v jak výjimečné oblasti se pohybují a co vše zde mají možnost navštívit a zažít tak, aby to pro CHKO bylo přínosem. Celkově si myslím, že by si Žďárské vrchy mohly vybudovat pověst nedotčené a čisté oblasti s ukázkou místní lidové architektury. Kladně hodnotím značené turistické trasy a cyklotrasy, které ve své celkové délce přibližně 800 km nabízí dostatečnou škálu vyžití pro více či méně zkušené turisty a cyklisty. Klub českých turistů ve spolupráci se správou CHKO se o tyto trasy skvěle stará a pomáhají tomu, aby se návštěvníci mohli pohybovat po území Žďárských vrchů tak, aby neničili cenná území a přesto viděli to nejhezčí z chráněné oblasti. Myslím, že se mi během práce podařilo vyzdvihnout hlavní negativní vlivy, které cestovní ruch v chráněné oblasti má a navrhnout některá opatření, která by při řešení nebo snižování negativních dopadů mohla pomoci. Práce pro mne byla velkým přínosem, co se týká informací o historii ochrany přírody v celé České republice. Přínosem pro mne byly zcela určitě nové poznatky k dotazníkovému šetření. Dotazníkové šetření může vypadat, jako jednoduchá metoda pro získání informací, ale pokud se autor dotazníkového šetření podrobně neseznámí s odbornou literaturou a správnými postupy pro tento typ výzkumu, nemusí výsledky šetření mít dostatečnou vypovídající hodnotu k tomu, co chtěl tazatel zjistit. Hlavním cílem bylo však porovnání trendu oproti minulým rokům. Bohužel stále ve větší míře dochází k tomu, že mnoho lidí stále více myslí na hospodářský a ekonomický aspekt svého konání a zapomínají, že jejich činy nemusí mít negativní vliv zrovna v současnosti, ale za deset, dvacet let, kdy se reálně jejich konání podepíše na krajinný ráz oblasti a celkovou ochranu přírody. Majitelé pozemků sázejí lesy v místech zdánlivě nevyužitelných, ale 50

ničí tak pro tuto oblast typická rašeliniště a sázejí lesy, které nejsou typické pro zdejší krajinu. Hospodáři a farmáři z typických luk vytvářejí pastviny pro dobytek a důležité jsou pro ně hlavně tržby za maso ze zvířat, která se v těchto místech pasou. Do rybníku se i přes zákaz vysazuje větší množství ryb, než je povoleno, a proto je ve většině rybníků voda nevhodná ke koupání většinu letních měsíců, jen proto, aby majitelé měli zisk z prodeje ryb a kontrola je v podstatě ze strany CHKO nemožná. Stát toto hospodaření podporuje a je tak vlastně logické, že lidé této situace využívají, bez toho aniž by přemýšleli, jak ovlivňují toto území do budoucna. Přestože se správa CHKO opravdu snaží zvyšovat informovanost a všemi prostředky chráněné území bránit, narážejí na úřední postupy a rozhodnutí například změny územního plánu apod., které dá se říci, odporují plánu tuto oblast chránit a postupovat v trvale udržitelném rozvoji. A mnohdy se tak děje z důvodu konání ve vlastní prospěch zúčastněných osob při jednání například o výstavbě nových objektů. Ochranu také stěžují velice náročné postupy při vymáhání pokut nebo postihů za porušení pravidel, které jsou pro CHKO daná zákonem. Proces vymáhání pokuty za přečin na chráněném území je běh na velice dlouho trať a trochu to působí jako boj s větrnými mlýny. Pokud bych měla shrnout informace, které jsem v průběhu vypracování získala, řekla bych, že bohužel v současnosti je trend takový, že pokud by to v tomto duchu mělo pokračovat dál, za pár desítek let by tu nemuselo být co chránit, protože lidské zásahy tuto oblast natolik znehodnotí, ať už úmyslně nebo neúmyslně, že ochrana území již nebude třeba. Pokud si zavčas neuvědomíme, jak důležité je přírodu chránit tak ve chvíli, kdy to už bude do očí bijící, může být pro nápravu pozdě. Základem všeho je dle mého názoru informovanost a vzdělávání návštěvníků, ale bezpochyby i místních obyvatel. Velkou, a možná dá se říci i hlavní, roli hraje i výchova mladých generací. Taková výchova, která by děti a mladé lidi vedla k tomu, aby si vážili cenného přírodního bohatství a snažili se rozvíjet oblast v trvale udržitelném směru.

51

Seznam použitých zdrojů Bibliografie: BĚLAŠKA, Petr. Žďárské vrchy: [pěší turistické trasy]. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2008, 116 s., [2] s. obr. příl. S batohem po Česku. ISBN 978-80-7268-496-0. DISMAN, Miroslav. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 3. vydání. Praha: Karolinum, 2002, 374 s. ISBN 80246-0139-7. ELEDER, P., V. KULIHOVÁ, P. MATĚJKA, J. ŘETICKÝ, P. VANĚK, V. ZABLOUDIL, J. STANĚK a J. ŠUMPICH. Žďárské vrchy: Chráněná území ČR Jihlavsko. 1. vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, prosinec 2002. svazek VII. GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. Knižnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-808-9090-808. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013, 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5 RUX Jaromír, Janoušková EVA, Ivica LINDEROVÁ a František SMRČKA. VYSOKÁ ŠKOLA

POLYTECHNICKÁ

JIHLAVA

KATEDRA

CESTOVNÍHO

RUCHU. Analýza potenciálu cestovního ruchu v kraji Vysočina a míra jeho využití. Jihlava,

2014,

43

s.

Dostupné

také

z:

http://www.kr-

vysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=40 62758 RŮZHA, Filip. Právní nástroje územní ochrany přírody v ČR a SRN. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. Vedoucí práce Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, PhD.

52

ŠEDINA, Petr. Historie právní ochrany přírody České republiky se zaměřením na vybrané

druhy

savců.

Praha,

2009.

Dostupné

https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130018210/?lang=cs.

také

Bakalářská

z: práce.

Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Ing. Jan Andreska Ph.D. ŠEDIVÝ, Bc. Richard. Dopady cestovního ruchu na ochranu přírody a životní prostředí ve zvoleném regionu. České Budějovice, 2008. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce RNDr. Blažena Gehinová. ZABLOUDIL, Vladimír. CHKO ČR - SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŽĎÁRSKÉ VRCHY. Zvláště chráněná území Žďárských vrchů. Žďár nad Sázavou, 1995.

Internetové zdroje: [1] Územní ochrana: Velkoplošná chráněná území© 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2015 [cit. 201510-01].

Dostupné

z:

http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/velkoplosna-

chranena-uzemi/ [2] Územní ochrana: Maloplošná chráněná území. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2015 [cit. 201510-01].

Dostupné

z:

http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/maloplosna-

chranena-uzemi/ [3] Územní ochrana: Natura 2000. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky[online]. 2015 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.ochranaprirody.cz/uzemni-ochrana/natura-2000/ [4] Příroda a krajina: Obecná ochrana přírody a krajiny. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2015 [cit. 201509-09]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/obecna_ochrana_prirody_krajiny [5] Příroda a krajina. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního

prostředí

[online].

2015

[cit.

2015-09-09].

Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/cz/priroda_krajina 53

[6] Příroda a krajina: Dotační programy v ochraně přírody. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2015 [cit. 201509-09]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/dotacni_programy_ochrane_prirody [7] Dotační programy v ochraně přírody: Národní programy. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO 2015

PROSTŘEDÍ. [cit.

Ministerstvo

životního

prostředí

[online].

Dostupné

2015-09-09].

z:

http://www.mzp.cz/cz/narodni_programy_dotacni_programy_ochrane_prirody [8] Dotační programy v ochraně přírody: Evropské programy. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2015 [cit. 201509-09]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/evropske_programy [9]

O

kraji

Vysočina:

Vítejte

na

Vysočině.

KRAJSKÝ

ÚŘAD

KRAJE

VYSOČINA. Kraj Vysočina [online]. 2002–2013 [cit. 2015-10-12]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [10] Zvláště chráněná území. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladniudaje-o-chko/zvlaste-chranena-uzemi/ [11] Naučné stezky: Naučná cyklostezka Žďárskými vrchy křížem krážem. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. 2015 [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/naucne-stezky/naucnacyklostezka-zdarskymi-vrchy-krizem-krazem/ [12] Naučné stezky: Naučná stezka Babín. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy

[online].

2015

[cit.

2015-10-15].

Dostupné

z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/naucne-stezky/naucnastezka-babin/ [13] Naučné stezky: Naučná stezka Dářská rašeliniště. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Regionální pracoviště Správa CHKO 54

Žďárské

vrchy

[online].

2015

[cit.

Dostupné

2015-10-15].

z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/naucne-stezky/naucnastezka-darska-raseliniste/ [14] Naučné stezky: Žákova hora. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy [online].

2015

[cit.

Dostupné

2015-10-15].

z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/naucne-stezky/naucnastezka-zakova-hora/ [15] Základní údaje o CHKO: Sport, turistika, rekreace. © 2015 AOPK ČR, © 2015 VIZUS. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské

vrchy

[online].

2015

[cit.

Dostupné

2015-10-15].

z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/sport-turistika-a-rekreace/ [16] Zelená hora, památka UNESCO. 2015. Žďár nad Sázavou: Oficiální stránky města s

památkou

UNESCO [online].

[cit.

Dostupné

2015-10-26].

z:

http://www.zdarns.cz/cestovni-ruch/zelena-hora-pamatka-unesco/ [17] Návštěvní doba, komentované prohlídky: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. 2015. Zelená hora: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře [online]. [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.zelena-hora.cz/cz/sluzbynavstevnikm/navstevni-doba [18] Památková rezervace Betlém. 2015. Oficiální internetové stránky města Hlinska: Historické

památky [online].

[cit.

2015-10-26].

Dostupné

z:

http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/historicke-pamatky/2 [19]

Vesnická

památková

rezervace

2015. Novoměstsko [online].

[cit.

Krátká

-

2015-10-26].

Naučná

stezka.

Dostupné

z:

http://www.nmnm.eu/vesnicka-pamatkova-rezervace-kratka-naucna-stezka.html [20]

Vesnická

památková

stezka. Novoměstsko [online].

2015

rezervace [cit.

Křižánky 2015-10-26].

-

Pilníkářská Dostupné

z:

http://www.nmnm.eu/vesnicka-pamatkova-rezervace-krizanky-pilnikarska-stezka.html 55

[21] Geomorfologie. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. AOPK ČR, 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné

z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-

chko/charakteristika-oblasti/geomorfologie/ [22] Fauna. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy[online]. AOPK ČR, 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/charakteristikaoblasti/fauna/ [23] Vegetace a flóra. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy [online]. AOPK ČR, 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné

z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-

chko/charakteristika-oblasti/flora/ [24] Cestovní ruch v Kraji Vysočina v roce 2014. Český statistický úřad: Krajská správa

ČSÚ

v

Jihlavě [online].

2015

[cit.

2015-10-27].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/csu/xj/cestovni-ruch-v-kraji-vysocina-v-roce-2014 [25] Veselý kopec. Soubor lidových staveb Vysočina: Historie [online]. Soubor lidových staveb Vysočina; Galileo Corporation s.r.o., 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: http://www.vesely-kopec.eu/historie/vesely-kopec/ [26] ZELENÁ KŘÍŽOVÁ, Helena. Zákazy v chráněné krajinné oblasti nerespektují táborníci, motoristé, houbaři a borůvkáři. Žďárské vrchy: Reportáže [online]. Internetový magazín Žďárské vrchy, 14.září2013n. l., 14. září 2013 [cit. 2015-10-28]. ISSN 1214-3723. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.cz/region/reportaze/6673 [27] Zákony: Účel zákona. Portál veřejné správy [online]. © Ministerstvo vnitra, 2015 [cit.

2015-11-01].

Dostupné

z:

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=39807&recShow=0& nr=114~2F1992&rpp=15#parCnt [28] O programu Dům přírody. O domech přírody [online]. AOPK ČR, 2015 [cit. 201511-01]. Dostupné z: http://www.dumprirody.cz/o-domech-prirody/o-programu-dumprirody/ 56

[29] Dům přírody Žďárských vrchů: O domu přírody. O domech přírody [online]. AOPK ČR, 2015 [cit. 2015-11-01]. Dostupné z: http://www.dumprirody.cz/dumprirody-zdarskych-vrchu/o-domu-prirody/

57

Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

CHKO

Chráněná krajinná oblast

NP

Národní park

NPR

Národní přírodní rezervace

PP

Přírodní památka

PR

Přírodní rezervace

Seznam Příloh Vzor dotazníku z vlastního šetření 1. část Vzor dotazníku z vlastního šetření 2. část Logo CHKO Žďárské vrchy Mapa kraje Vysočina s lokalizací CHKO Žďárské vrchy Výřez mapy s přesným vytyčením CHKO Žďárské vrchy Detailní mapa CHKO Žďárské vrchy Fotografie poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Fotografie s ukázkou lidové architektury na Veselém kopci

58

Seznam Grafů Graf 1 Struktura dotazovaných podle pohlaví Graf 2 Věkové složení respondentů Graf 3 Místo trvalého bydliště dotazovaných Graf 4 Povědomí respondentů o vyhlášení CHKO ve Žďárských vrších Graf 5 Kolik osob z respondentů, již navštívilo CHKO Žďárské vrchy Graf 6 Motiv respondentů k návštěvě CHKO Žďárské vrchy Graf 7 Využitý dopravní prostředek během návštěvy CHKO Žďárské vrchy Graf 8 Četnost návštěv CHKO Žďárské vrchy mezi dotazovanými Graf 8 Struktura návštěvnosti dle ročních období Graf 9 Délka pobytu respondentů ve zkoumané oblasti Graf 10 Názor respondentů zda má cestovní ruch negativní dopady na CHKO Žďárské vrchy Graf 11 Roční období, ve kterém cestovní ruch představuje největší zátěž z pohledu dotazovaných Graf 12 Činnosti, které nejvíce poškozují CHKO Žďárské vrchy dle názoru respondentů Graf 13 Názor respondentů na rozšíření nabídky služeb na území CHKO Žďárské vrchy Graf 14 Názor dotazovaných na výstavbu nových objektů v CHKO Žďárské vrchy Graf 15 Jak je dle názoru respondentů důležitá informovanost Graf 16 Názor dotazovaných, zda je činnost správy CHKO dostatečná

59

Přílohy Příloha č. 1: Vzor dotazníku pro návštěvníky CHKO Žďárské vrchy 1 strana; zdroj: vlastní zpracování

60

Příloha č. 2: Vzor dotazníku pro návštěvníky CHKO Žďárské vrchy 2 strana; zdroj: vlastní zpracování

61

Obrázek 1: Logo CHKO Žďárské vrchy; zdroj: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/

Obrázek 2: Lokalizace území CHKO Žďárské vrchy v kraji Vysočina; zdroj: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/

62

Obrázek 3: Výřez mapy s přesným vytyčením CHKO Žďárské vrchy; zdroj: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi-11/chranena_krajinna_oblast36/?id=1017

Obrázek 4: Detailní mapa CHKO Žďárské vrchy; zdroj: http://www.kcttabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/ZdarskeVrchy/img/zdarske-vrchy.jpg

63

Obrázek 5: Letecká fotografie poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře; zdroj: http://www.zdarns.cz/cestovni-ruch/zelena-hora-pamatka-unesco/

Obrázek 6: Ukázka lidové architektury – Hájenka z Kozojed na Veselém kopci; zdroj: http://www.turistickeznamky.estranky.cz/fotoalbum/turisticke-znamky/skanzen-veselykopec/hajenka-z-kozojed.jpg.html

64