Analýza chování geocacherů z hlediska udržitelného cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května 2014 ...................................................... Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Michalu Munduchovi za přínosné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce. Dále mé díky patří rodině a příteli, kteří mě při studiu i vypracovávání bakalářské práce podporovali. Také děkuji všem, kteří se zúčastnili mého kvantitativního i kvalitativního šetření.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza chování geocacherů z pohledu udržitelného cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy Bakalářská práce
Autor: Bc. Lenka Prostecká Vedoucí práce: Mgr. Michal Munduch Jihlava 2014
© 2014 Lenka Prostecká
Abstrakt PROSTECKÁ, Lenka: Analýza chování geocacherů z hlediska udržitelného cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Michal Munduch. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 68 stran. Bakalářská práce „Analýza chování geocacherů z hlediska udržitelného cestovního ruchu v CHKO Žďárské vrchy“ zkoumá, zda je chování geocacherů v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Teoretická část se zabývá geocachingem a jeho pravidly, oblastí CHKO Žďárské vrchy a udržitelným cestovním ruchem, jeho principy a dopady cestovního ruchu. V praktické části je zkoumáno chování geocacherů na PowerTrailu vedoucím CHKO Žďárské vrchy.
Klíčová slova CHKO Žďárské vrchy, geocaching, udržitelný cestovní ruch
Abstract PROSTECKÁ, Lenka: Geocachers behaviour analysis from the point of view of sustainable tourism in the PLA Žďárské vrchy. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Mgr. Michal Munduch. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 68 pages. Bachelor thesis „Geocachers behaviour analysis from the point of view of sustainable tourism in the PLA Žďarské vrchy“ examines if geochacers behaviour accordance with principles of sustainable tourism. The theoretical part explains geocaching and its rules, the PLA Žďárské vrchy and sustainable tourism, its princips and effects of tourism. The practical part analysis geocachers behaviour on PowerTrail in the PLA Žďárské vrchy.
Key words PLA Žďárské vrchy, geocaching, sustainable tourism
7
„Člověk stále ovládá přírodu, což se na tak malé planetě jakou je naše Země, může nakonec projevit naopak větší závislostí člověka na přírodě.“ Norbert Wiener
8
OBSAH Abstrakt..................................................................................................................................... 7 Seznamy obrázků, grafů a tabulek ....................................................................................... 11 Obrázky ................................................................................................................................. 11 Grafy...................................................................................................................................... 11 Tabulky.................................................................................................................................. 11 Slovníček pojmů ..................................................................................................................... 12 ÚVOD ...................................................................................................................................... 13 1
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 14 1.1 Geocaching ................................................................................................................... 14 1.1.1
Vymezení geocachingu .......................................................................................... 14
1.1.2
Historie geocachingu ............................................................................................. 15
1.1.3
Typy keší, velikosti a terén .................................................................................... 16
1.1.4
Registrace, příprava, odlov, logování keší ............................................................. 16
1.1.5
Pravidla zakládání a schvalování nové keše .......................................................... 17
1.2 Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy ................................................................ 21 1.2.1
Základní charakteristika území .............................................................................. 21
1.2.2
Selektivní předpoklady .......................................................................................... 22
1.2.3
Lokalizační předpoklady ........................................................................................ 23
1.2.4
Realizační předpoklady .......................................................................................... 27
1.2.5
Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a organizace .............................. 28
1.2.6
Šetrné formy cestovního ruchu .............................................................................. 29
1.3 Udržitelný cestovní ruch ............................................................................................. 29
2
1.3.1
Znaky odpovědného turisty.................................................................................... 32
1.3.2
Vliv cestovního ruchu na prostředí ........................................................................ 33
1.3.3
Monitorování a indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu ....................... 35
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 36 2.1 PowerTrail MMPWT .................................................................................................. 36 2.1.1
Použité metody šetření ........................................................................................... 39
2.1.2
Výzkumné otázky a indikátory .............................................................................. 40
2.1.3
Vyhodnocení výzkumu .......................................................................................... 41
2.1.4
Vyjádření tvůrců keší a Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy ............ 53
2.1.5
Diskuse ................................................................................................................... 55
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 57 9
Seznam použitých zdrojů....................................................................................................... 58 Přílohy ..................................................................................................................................... 61 Příloha A Specifikace keší .................................................................................................... 61 Příloha B Dotazník ................................................................................................................ 64
10
Seznamy obrázků, grafů a tabulek Obrázky Obrázek 1: Velké Dářko ........................................................................................................... 24 Obrázek 2: šafrán bělokvětý ..................................................................................................... 24 Obrázek 3: socha Rak od autora Michala Olšiaka ................................................................... 26 Obrázek 4: Mapa keší MMPWT .............................................................................................. 37 Obrázek 5: Mapa oblasti .......................................................................................................... 37
Grafy Graf 1: Primární cíl cesty ......................................................................................................... 42 Graf 2: Získání informací o trase ............................................................................................. 43 Graf 3: Způsob dopravy na místo ............................................................................................. 44 Graf 4: Způsob absolvování trasy ............................................................................................ 45 Graf 5: Forma absolvování trasy .............................................................................................. 46 Graf 6: Přínos znalostí .............................................................................................................. 50 Graf 7: Celkový počet odlovených keší ................................................................................... 51
Tabulky Tabulka 1: Hromadná ubytovací zařízení v okrese Žďár nad Sázavou ................................... 28 Tabulka 2: Rozdíly mezi udržitelným a neudržitelným cestovním ruchem ............................. 31 Tabulka 3: Rozdíly mezi odpovědnými a neodpovědnými účastníky cestovního ruchu ......... 32 Tabulka 4: Návštěvnost PowerTrailu v jednotlivých měsících let 2012, 2013 dle keše MMPWT 1 ............................................................................................................................... 38 Tabulka 5: Porovnání účasti geocacherů na trase a na vyplnění dotazníku ............................. 47 Tabulka 6: Návštěvnost trasy podle krajů dle keše MMPWT 1 .............................................. 53
11
Slovníček pojmů Cache/ keš/ geokeš/ keška – schránka, která je cílem hledání Drive-in – keš téměř odlovitelná z vozidla Geocacher/ kačer/ geokačer - účastník hry geocaching Hint – nápověda k nalezení keše, bývá součástí listingu Listing – stránka popisující keš, obsahuje informace o místě a jeho souřadnice Logbook - notes přítomný ve fyzické schránce k zapsání nálezu keše Reviewer – osoba starající se o keš ve fázi zakládání a rušení, pověřená firmou Groundspeak Následující zkratky se dají nalézt v listingu, v logbooku a logu na internetu. Brute force (BF) - odlov keše jiným způsobem než autor zamýšlel, například pouhým otipováním finálních souřadnic Bring your own pen (BYOP) - informace o nepřítomnosti tužky v keši Czech wood geocoin (CWG) - dřevěná mince, slouží k výměně za jiné CWG, z jedné strany je logo geocachingu a z druhé přezdívka vlastníka a obrázek zvolený vlastníkem Did not find (DNF) - zápis neúspěšného hledač keše Found it (FI) – zápis úspěšného nálezce keše First to find (FTF) - zápis prvního nálezce keše (STF, TFT - druhý a třetí) Geocoin (GC) - trasovatelná mince PowerTrail (PWT/ PT) – série mnoha keší umístěných většinou podél cesty Travel bug (TB) - trasovatelný předmět Thanks for the cache (TFTC) - díky za keš, poděkování autorovi Took nothing left nothing (TNLN) – zápis, pokud se z keše nic nebere a nic nevkládá (GeoWiki 2014b)
12
ÚVOD Tato práce se zaobírá geocachingem ve spojení s udržitelným cestovním ruchem v chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Žďárské vrchy. Geocaching je poměrně rozšířená outdoorová aktivita, při které se využívají moderní technologie, kterými jsou internet a GPS navigace. Geocaching také bývá nazýván hledáním pokladů, toto pojmenování je poměrně výstižné, ve většině případů hledáte schránku, keš, která je uschována na určitém místě určeném GPS souřadnicemi. Původní myšlenka geocachingu byla o získání nových informací o místech známých i neznámých a o ochraně přírody. Zvýšením počtu hráčů došlo k navýšení počtu geocacherů, kterým jde hlavně o získání bodů a „přidaná hodnota“ keše, například přitažlivé místo, je příliš nezajímá, kteří se chovají necitlivě k přírodě, a také došlo k zakládání keší, které nezaujmou myšlenkou založení, místem ani provedením. V současnosti se objevují aktivity, které mají za cíl geocaching kultivovat – zakládat smysluplné keše a které jsou spojené s ochranou přírody, například akce CITO, jejichž cílem je nějakým způsobem pomoci přírodě. Teoretická část ve zkratce popíše geocaching, o co se jedná, jak vznikl a jakým způsobem se stát účastníkem této aktivity – geocacherem. Další část týkající se geocachingu se zaměří na jeho pravidla hlavně při zakládání keší. Tato část je důležitá, protože vypovídá o omezeních uložení keší v různých nejen přírodních lokalitách. Dále bude v teoretické části popsána CHKO Žďárské vrchy, základní informace o oblasti, selektivní, lokalizační a realizační předpoklady, a pak budou zmíněny informace o Správě CHKO a formách šetrného cestovního ruchu v oblasti. Poslední část z teorie bude zaměřena na udržitelný cestovní ruch. Nejdříve bude vysvětlen pojem udržitelný cestovní ruch, pak budou uvedeny rozdíly mezi udržitelným a neudržitelným cestovním ruchem, odpovědnými a neodpovědnými účastníky cestovního ruchu a dopady, které má cestovní ruch na prostředí, ekonomiku a kulturně-sociální sféru. Praktická část se bude zabývat kešemi v CHKO Žďárské vrchy. Pozornost bude zaměřena na PowerTrail, který oblastí prochází. Cílem bude zjistit, do jaké míry je chování geocacherů na této trase v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Zkoumány budou jednotlivé pilíře udržitelného cestovního ruchu, environmentální, ekonomický a sociální. Šetření k praktické části proběhne kvantitativní i kvalitativní postupy.
13
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Geocaching Tato kapitola se zabývá přiblížením toho, co vlastně geocaching je, kdy vznikl, jakým způsobem jsou keše blíže specifikovány a jak probíhá samotný odlov keší. Druhá část této kapitoly je věnována pravidlům zakládání a schvalování nových keší.
1.1.1 Vymezení geocachingu Samotný název vychází ze spojení slov „geo“ a „cache“, kde „geo“ označuje souvislost s geografií a „cache“ skrýš. Podstatou je, že jeden člověk keš ukryje, její souřadnice pak zveřejní na stránkách www.geocaching.com, a další ji za pomoci GPS navigace hledají. Z toho vyplývá, že geocaching si geocacheři vytvářejí sami. Jde o kombinaci využití internetu, navigačních systémů a turistiky. K některým keším se musí ujít kus cesty pěšky, jiné jsou odlovitelné z auta, není výjimkou odlov na kole, koni či kolečkových bruslích (Lutonský 2008a). Původní myšlenkou bylo, že místa, na kterých jsou keše ukryté, jsou svým způsobem zajímavá nebo význačná. Nyní se s rostoucím počtem keší od této původní myšlenky upouští, otázkou je, zda je to dobře. Některým jedincům dává hledání keší cíl procházek a výletů, jiní jsou rádi první, kdo keš nalezne, další chtějí získat, co nejvíce bodů, a pro rodiny to může být aktivita provozovaná s dětmi. Tato aktivita je pro každého, kdo rád objevuje nová místa nebo rád nachází nový pohled na místa známá. O oblíbenosti geocachingu v České republice vypovídá i to, že se v Praze nachází nejnavštěvovanější keš na světě Prague bridges 1- Karluv most. Svou podstatou odpovídá geocaching měkkým a alternativním formám cestovního ruchu. Ve většině případů se řadí do domácího, krátkodobého, neorganizovaného a individuálního druhu cestovního ruchu (Formánková 2012). V současné době s nárůstem počtu geocacherů, z nichž ne všichni dodržují původní myšlenky, vyvstává otázka, zda jej lze stále považovat za měkkou a alternativní formu cestovního ruchu. Na tuto otázku se tato práce bude snažit najít odpověď. Práce zabývající se geocachingem tento fenomén dosud nezkoumaly z tohoto úhlu pohledu, v dřívějších dobách se jednalo hlavně o seznámení s geocachingem jako nepříliš známou aktivitou a pak následovaly práce o jeho využitelnosti v cestovním ruchu. Příkladem mohou být práce Horňákové na téma Geocaching, Lepkové na téma Nové netradiční formy cestovního 14
ruchu, Kováříkové na téma Geocaching a jeho vliv na cestovní ruch, Vávrové na téma Marketingové využití hry geocaching či Farkové Analýza geocachingu v Jihlavě, současné trendy v geocachingu1. Geocaching je zaštítěn firmou Groundspeak, Inc., která provozuje internetové stránky www.geocaching.com.
1.1.2 Historie geocachingu Historie geocachingu se začíná psát datem 1. 5. 2000, kdy americký prezident Bill Clinton oznámil odstranění umělé odchylky ze signálu GPS. Když byla 2. 5. 2000 umělá odchylka vypnuta, přesnost GPS se zlepšila na metry. Ten samý den publikoval Američan Dave Ulmer svou poznámku o možnosti vzniku celosvětové hry. Pak šlo vše rychle. Byla založena první keš, hned další den byla nalezena, během týdne byla založena keš na Novém Zélandě, následovalo Chile, 1. 6. 2000 byla hra nazvána geocaching, v Irsku byla založena první evropská keš a během prvního měsíce existence nové hry bylo založeno 21 keší (GeoWiki 2012a). V roce 2005 byl jmenován první český reviewer, díky tomu mohlo dojít k lepšímu přizpůsobování pravidel geocachingu českým zákonům a podmínkám a k lepší komunikaci s autory keší. To, že GPS navigace byly dávány jako bonus k nákupu kol a jejich celkové zlevnění, vedlo k nárůstu geocacherů. Roku 2012 vzniklo občanské sdružení Česká asociace geocachingu. Cílem a posláním této organizace je kultivace geocachingu, ochrana přírody a památek, komunikace s Groundspeakem a národními asociacemi, s reviewery, s geocachingovou komunitou a jednotlivými geocachery, se širokou ne-geocacherskou
HORŇÁKOVÁ, M. (2009). Geocaching. Bakalářská práce, Fakulta managementu Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha. 1
LEPKOVÁ, H. (2009). Nové netradiční formy cestovního ruchu. Bakalářská práce, Ekonomicko – správní fakulta Masarykova univerzita, Brno. KOVÁŘÍKOVÁ, A. (2012). Geocaching a jeho vliv na cestovní ruch. Bakalářská práce, Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita, Brno. VÁVROVÁ, K. (2011). Marketingové využití hry geocaching. Diplomová práce, Fakulta mezinárodních vztahů Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha. FARKOVÁ, M. (2012). Analýza geocachingu v Jihlavě, současné trendy v geocachingu. Bakalářská práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Jihlava.
15
veřejností a s autoritami (ČAGeo 2012). V roce 2013 revieweři vydali regionální pravidla pro Českou republiku.
1.1.3 Typy keší, velikosti a terén U každé keše je určen její typ, velikost, terén a obtížnost jejího nalezení. Typ keše určuje, jakým způsobem bude hledána, zda jsou souřadnice jasné ihned nebo je nutné je zjistit. Podle velikosti se ví, na jak velkou skrýš se při hledání soustředit. Terén i obtížnost se udávají počtem hvězdiček, čím více, tím horší terén a vyšší náročnost hledání. Terén udává, jak obtížné bude se ke keši dostat, měl by se určovat podle nejobtížnějšího místa nutného k dosažení nálezu keše. Obtížnost udává, jak moc složité bude pátrání po případných indiciích, luštění či samotné hledání keše.
1.1.4 Registrace, příprava, odlov, logování keší Vše začíná registrací na stránkách www.geocaching.com, kde si budoucí geocacher zvolí přezdívku a zadá email, pak může pokračovat hledáním keší na mapě. Na výběr je základní a prémiové členství, které je zpoplatněné přibližně 30 $ ročně. Přináší rozšířené možnosti, které nemají obyčejní geocacheři na stránkách www.geocaching.com. Nabízí filtrování zobrazených keší na mapě dle typu, zobrazení statistik, udělování favoritních bodů různým keším, vytváření vlastních seznamů, informování o nově založených keších. U dané keše, která má být hledána, je vhodné přečíst si listing, kde jsou uveřejněny její souřadnice, velikost, terén, obtížnost, atributy, které charakterizují umístění keše, hint, informace proč byla založena a logy předchozích nálezců. Tyto informace jsou nápomocné při odlovu. Následuje buď uložení souřadnic do GPS přístroje a/nebo vytisknutí podkladů. K hledání lze použít automobilovou, turistickou navigaci nebo i mobilní telefony vybavené GPS, někteří používají k hledání i papírové mapy. Další vybavení záleží na typu keše. K odlovu keší nočních, podzemních, vodních a stromolezeckých a horolezeckých bude výbava nutná. Při samotném odlovu se musí dávat pozor na mudly, tento pojem stejně jako ve světě Harryho Pottera označuje lidi nezasvěcené. Důvodem je ochrana samotné keše před poškozením, přemístěním, odcizením nebo zničením, ke kterým by mohlo dojít po odhalení. Pokud je v okolí mnoho mudlů, je lepší odlov nechat na jindy. Toto se týká hlavně skrýší ve městech, které se bohužel ztrácejí často. S rostoucím počtem geocacherů roste i riziko odhalení skrýše (Lutonský 2008a).
16
Uvnitř skrýše se vždy nachází karta informující o hře geocaching pro náhodné nálezce a logbook, většinou papírový sešitek, do kterého se napíše přezdívka, datum nálezu a vzkaz pro autora, občas se uvádí i čas a co se do skrýše vložilo nebo z ní vzalo. Ve skrýši bývá tužka, ale je lepší nosit s sebou vlastní, pro jistotu. Keše mohou mít tematický obsah anebo v nich může být všechno možné. Platí zde pravidlo „Trade up, trade equal or don´t trade“, pokud měníš, měň fér nebo neměň. Výjimku tvoří geocoiny a travel bugy. Geocoiny jsou kovové mince a travel bugy kovové štítky, ke kterým majitelé mohou připnout ještě nějaký předmět. Jedná se o speciální trasovatelné předměty, které se z jedné keše vkládají do druhé, geocacher si je nemůže ponechat. Všechny geocoiny a travel bugy mají majitele, který může zadat cíl, kam mají předměty putovat. Trasovatelné předměty mají svoje stránky na www.geocaching.com, kde lze sledovat, kde jsou uloženy, kdo je má u sebe, kolik kilometrů cestovaly. Na internetu se registrují podle šestimístných identifikačních čísel, které jsou na nich vyraženy (Lutovský 2008a). Výlet končí opět na internetu, kde se na stránkách www.geocaching.com u dané keše vybere jedna z možností: Found it – pokud byla keš nalezena a Did not find it – pokud nebyla keš nalezena, i tento log je důležitý, protože může vlastníka keše upozornit na její ztrátu. Zapíše se správné datum a napíše log. Vhodné je u logu se více rozepsat a autorovi keše poděkovat, neměly by se ale uvádět přesné informace, napovídat ostatním, co a kde mají hledat. Je možné přidat i fotografii i u té platí, že by neměla prozrazovat místo uložení.
1.1.5 Pravidla zakládání a schvalování nové keše Kapitola o pravidlech zakládání a schvalování keší se zabývá globálními i lokálními českými pravidly pro fyzické umisťování keší a jejich zakládáním v chráněných krajinných oblastech. Malá část kapitoly je věnována kontrolám při zakládání keší a péči o keše. Globální pravidla pro fyzické umísťování keší Nutností je dodržování veškerých místních zákonů, což se týče umístění keše i přístupové cesty ke keši. Nezbytností je souhlas k uložení od vlastníka nebo správce pozemku ať se jedná o soukromý nebo veřejný majetek. Pokud je povoleno umístění keše na soukromém majetku, je nutné napsat to reviewerům a uvést v listingu pro hledající geocachery. Pokud je na veřejném majetku je nutné požádat o povolení kompetentní úřad, který spravuje dané území.
17
Dalším pravidlem je, že keše se nesmí zakopávat, protože by mohlo dojít k úrazu nic netušících lidí nebo živočichů. Umístění keše nesmí zohavovat ani poškozovat soukromý či veřejný majetek. Nepovoluje se umístění na školním majetku a vojenských objektech. Důležité je vhodné umístění a vhodná schránka keše, aby hledání nezpůsobovalo nežádoucí pozornost kolemjdoucích. Schránky by se měly umisťovat tak, aby nemohly být považovány za nástražné výbušné zařízení. Vhodné je uložit je do průhledné schránky, aby nedošlo k podezření o škodlivosti obsahu, označit je logem geocachingu a nápisem „geocache“ a dovnitř vložit informační kartu o geocachingu. Fyzické zastávky, které obsahují fyzické prvky (schránka, štítek s dalšími souřadnicemi) umístěné vlastníkem, od sebe musí být vzdáleny minimálně 161 metrů, což znamená 0,1 míle. Toto pravidlo se nevztahuje pro nefyzické keše nebo zastávky, jednotlivé zastávky multi keše a mystery keše a earthkeše. Uplatňuje se pravidlo saturace (nasycení), jehož cílem je hledat nová místa pro ukrývání keší a omezit počet keší ukrytých na určitých územích. Keše jsou povoleny i ve vesmíru, na jiných planetách a na vesmírných lodích. Podmínkou je, že na dané místo se lze dostat. Na Mezinárodní vesmírné stanici již keš existuje, kvůli pravidlu saturace na ni již další keš umístit nelze. Mezi nevhodná a nepublikovatelná umístění keše se řadí místa, kde vlastník nebo správce pozemku nahlásí keš jako nežádoucí vniknutí. Nutné je dodržovat lokální nařízení a zákony. Keš může být deaktivována a archivována pokud nesplňuje veškerá pravidla, je-li v místech, která jsou zvláště citlivá na pěší nebo dopravní provoz, a pokud zohavuje nebo poškozuje majetek, to se vztahuje k úkrytu i hledání. Nová lokální pravidla Nová regionální pravidla pro Českou republiku omezují zakládání keší na mostních konstrukcích, lávkách, technologických přemostěních, produktovodech, pokud tam zároveň nevede oficiální chodník pro chodce. Případně je možné umístit keš na zábradlí mostu, které je dosažitelné z tohoto chodníku nebo mimo mostní konstrukci, například u paty mostního pilíře. Omezení platí dále na dálnicích a rychlostních silnicích, výjimku tvoří čerpací stanice a odpočívadla, kde je možno zastavit vozidlo podle pravidel silničního provozu. Také na železnicích a drahách platí omezení upravená zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách. Zákaz se týká umístění keší na železničních mostech, propustcích pod mosty a na drážních zabezpečovacích, komunikačních a napájecích technologiích. Mezi další omezení patří ukládání keší do kanalizační sítě, toto uložení není vhodné z pohledu bezpečnosti, hygieny 18
a zdravotních důvodů. Dále se jedná o zakládání na komínech, vysílačích, sloupech inženýrských sítí, pokud je nutné na ně lézt. Součástí je také omezení ukládání keší na vládních, soudních budovách, věznicích, budovách bezpečnostních složek, ve vojenských újezdech a v jejich blízkosti. Výjimku může tvořit okrajová část újezdu, která je zpřístupněna veřejnosti pro volnočasové aktivity o víkendech a svátcích. Není povoleno ukládání keší na hřbitovech a hrobech, přípustné jsou památníky na pozemcích hřbitova, jestliže je dáno svolení vlastníka památníku a správce hřbitova. Omezení se vztahuje na budovy a pozemky mateřských a základních škol, pokud to nedovolí vedení školy, a dětských hřišť. Nepovoluje se umisťování do chráněných oblastí s omezeným pohybem a vstupem a do jeskyní, které jsou zimovištěm netopýrů a do kterých není povolen vstup. Nová pravidla se týkají pouze nově zakládaných keší (Groundspeak 2013). Pravidla pro zakládání keší v chráněných územích Při zakládání keší v chráněných územích se vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a vyhlášek a obecně závazných předpisů, kterými zákon ukládá upřesnění některých detailů. V kategorii obecné ochrany území, kam se řadí i přírodní parky, žádná omezení pro geocaching nejsou. V kategorii zvláště chráněných území přírody již platí určitá pravidla. Národní parky, což je v České republice nejvyšší kategorie pro velkoplošná chráněná území, jsou rozděleny do tří zón, při čemž v každé platí jiná omezení. Nejpřísnější jsou v I. zóně, kde se smí mimo značené cesty vstupovat jen se souhlasem správy NP. Přestupkem je vstoupení mimo cestu a i navádění k jejímu opuštění, proto by se zde neměly umisťovat keše. Dále zde platí zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo vyznačená místa. Zakázáno je poškozovat přírodu, proto se doporučuje umisťovat keše tak, aby nemohlo dojít k nařčení z poškozování nebo navádění k poškozování. V NP platí návštěvní řády, které jsou dostupné na internetových stránkách jednotlivých správ parků, a jejichž podmínky je nutné taktéž dodržovat (Vítek 2013). Například NP Šumava podporuje geocaching pasivně a aktivně. V aktivní rovině správa založila 2 keše a vypustila 2 travel bugy s motivem kůrovce. V rovině pasivní poskytuje své území a vítá aktivity geocacherů, pokud jsou v souladu s návštěvním řádem (NP Šumava 2010). V chráněné krajinné oblasti, která je velkoplošným chráněným územím, se mimo přírody chrání i ostatní krajina propojující přírodně cenné plochy. V I. zóně zde neplatí zákaz vstupu, ale může
19
se objevit ve vyhlašovacím předpisu konkrétní CHKO. Platí zde zákaz táboření a rozdělávání ohně mimo místa pro tyto činnosti vyhrazená. Maloplošné chráněné území národní přírodní rezervace je kvalitou i ochrannými podmínkami srovnatelné s I. zónou národních parků. Na těchto územích je hlavní dodržovat vstup pouze na značené cesty. Keše mohou být umisťovány u cest nebo například na vyhlídkách. Doporučuje se do listingu vložit upozornění o nutnosti pohybu po značených cestách. V ostatních maloplošných chráněných územích, zahrnujících přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, neplatí omezení kromě případných zákazů ve vyhlašovacím předpisu, které obsahují činnost vázanou na souhlas orgánu ochrany přírody (Vítek 2013). Pravidla platná pro listingy všech keší Listing musí obsahovat přesně souřadnice GPS. Publikovatelné nejsou listingy keší, u kterých je nutná dodatečná registrace na internetových stránkách, instalace programů nebo stahování souborů. Pravidla upravují i obsah keší. Musí obsahovat logbook pro zapsání návštěvy geocacherů. Obsah by měl být vhodný pro rodiny s malými dětmi, protože geocaching je rodinná aktivita, proto se zakazuje vkládat léky, alkohol, výbušniny, zábavnou pyrotechniky, střelivo, nože a zapalovače. Do keše by se neměly vkládat potraviny a vonné věci, které mohou zvířata ucítit a případně keš poničit. Taktéž by se neměly vkládat věci, které vlivem tepla zvětšují svůj objem nebo se roztékají. Nejsou povoleny keše s obtěžujícím či komerčním obsahem. Patří mezi ně keše s agitujícím sociálním, politickým, náboženským a charitativním účelem. Dále sem patří keše, které například vyžadují vstup do komerčního objektu, komunikaci se zaměstnanci, nákup služby či výrobku, mají v podtextu inzerci, marketing nebo reklamu, obsahují odkazy, loga nebo jména obchodních společností, organizací a výrobků. Povoluje se ukládání keší v knihovnách, pokladnách muzeí, zámků, hradů, infocentrech měst a obcí a turisticky atraktivních cílech (GeoWiki 2014c). Kontrola Revieweři jsou pověřeni firmou Groundspeak, ke správě keší v dané oblasti. K hlavním funkcím reviewerů patří schvalování nových keší a archivace listingu starých keší, cílem je aby byla
20
dodržována určitá pravidla. První český reviewer byl činný od roku 2005. V současnosti je reviewerů 7, z nichž jeden se zaměřuje pouze na earthkeše. Než se keš aktivuje, provádí se betatest. Jde o kontrolu funkceschopnosti nové keše, srozumitelnosti jejího listingu a jednoznačnosti řešené úlohy jiným geocacherem. Nyní již nejsou betatesty u všech keší povinné, pouze u keší s obtížností terénu 5 a je-li podezření z porušení pravidel. Péče o keš Když je keš publikována, je povinností vlastníka se o ni starat, aby vydržela co nejdelší dobu. Vlastník by měl mít možnost keš kontrolovat a sledovat, jestli se v blízkosti keše nezměnila situace a jestli je fyzicky v pořádku. Pokud dojde k nějaké změně, je nutné podniknout opatření, například změnit hint, místo uložení nebo pořídit novou schránku. Listing a fyzická keš jsou majetkem vlastníka, autora. V případech, kdy se vlastník keše o ni už nechce nebo nemůže starat, může ji nabídnout někomu jinému, kdo převezme jeho práva a povinnosti vztahující se ke keši (GeoWiki 2013c).
1.2 Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Kapitola o CHKO Žďárské vrchy nejdříve nabízí základní charakteristiku území a poté rozebírá selektivní, lokalizační a realizační faktory. Nachází se zde i zmínka o Správě CHKO a formách šetrného cestovního ruchu v oblasti.
1.2.1 Základní charakteristika území CHKO Žďárské vrchy se nachází na území kraje Vysočina, kde leží jejich větší část, a Pardubického kraje. V kraji Vysočina se CHKO rozkládá na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Ohraničena je Novým Městem na Moravě, Žďárem nad Sázavou, Hlinskem, Poličkou a Bystřicí nad Pernštejnem, viz Obrázek 5. Na severozápadě sousedí oblast Žďárských vrchů s CHKO Železné hory. CHKO byly Žďárské vrchy vyhlášeny výnosem Ministerstva kultury Československé republiky č. j. 8908/70-II/2 dne 25. května 1970 jako příklad harmonické vyvážené kulturní krajiny, která je člověkem ovlivňována od doby středověké kolonizace (David a Soukup 2009). Předmětem ochrany se stala krajina pokrytá lesy, skalními útvary, neregulovanými vodními toky a druhově pestrými lukami (Urban 2010). Rozkládá se na ploše 709,40 km². Zahrnuje 50 maloplošných zvláštně chráněných území, z toho 4 národní památkové rezervace, 9 přírodních rezervací a 37 přírodních památek. Mezi NPR patří Dářko, Radostínské rašeliniště, Ransko a Žákova hora. 21
Správa CHKO mimo území Žďárských vrchů zajišťuje péči o NPR Velký Špičák, Zhejral, Mohelenskou hadcovou step a NPP Hojkovské rašeliniště a Švařec. V CHKO patří do soustavy Natura 20002 třináct přírodních komplexů. Důvodem ochrany je výskyt živočišných a rostlinných druhů ale i existence určitého typu přírodního stanoviště, biotopu. 1.2.2 Selektivní předpoklady Osidlování této krajiny začalo ve 13. století. Lidé žďářili prales, aby vznikla plocha vhodná pro zemědělskou činnost. Na počátku 19. století byla oblast proslulá železářstvím a sklářstvím. Dvacáté století znamenalo pro oblast rozmach rekreačních aktivit a rozvoj průmyslu, naneštěstí oboje mělo negativní dopad na přírodní cenné lokality (David a Soukup 2009) Geocachingová trasa prochází obcemi Račín a Polnička. Obec - Polnička patří k jedněm z nejstarších středisek železářství na Vysočině. Voda z hamrů a rybníků poháněla v minulosti mlýny a nejspíše i pilu. Železárny vyvážely výrobky do celého Rakouska-Uherska a Německa. V roce 1865 byl podnik zrušen. Jméno obce Račín je pravděpodobně odvozeno z množství raků, kteří se tu lovili. V roce 1930 tu sněhová vichřice polámala 3,5 milionů plnometrů dřeva. V letech 1931-1934 byla postavena a provozována železniční trať kvůli likvidaci dřeva z polomů. Trať vedla od pily v Najdeku k Račínu a Velkému Dářku. Nyní je využívána jako lyžařská trať (Jurman 2009). K největším městům v oblasti Žďárských vrchů patří Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě a Hlinsko. V roce 2011 byl počet obyvatel v okresu Žďár nad Sázavou 117 219. Z toho 56 001 bylo ekonomicky aktivních, nejvíce z nich bylo zaměstnáno v terciálním sektoru, 21 548, a velice malá část v sektoru primárním, 3 349 (ČSÚ a MVČR 2013). K roku 2011 byl medián mzdy v kraji Vysočina 20 461 Kč, republikový 21 826 Kč, a nezaměstnanost byla 6,5 % lehce pod republikovým průměrem 6,9 % (NÚV 2011).
2
Natura 2000 je soustavou chráněných území, které se zakládají na územích členských států Evropské Unie. Cílem
je zabezpečit ochranu rostlinných a živočišných druhů a typů přírodních stanovišť patřících z evropského pohledu mezi nejcennější, nejohroženější, vzácné a/nebo endemické.
22
1.2.3 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady se dělí na přírodní a společensko-kulturní. Do přírodních předpokladů spadá reliéf, klima, vodstvo, flora a fauna. Společensko-kulturní předpoklady zahrnují kulturní památky a různé společenské a sportovní události, další zábavní akce a folklór. Přírodní předpoklady Žďárské vrchy jsou součástí Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška se zde pohybuje od 490 metrů do 836 metrů (David a Soukup 2009). Klima této oblasti je chladnější, vlhčí a větrnější oproti průměrným hodnotám v České republice. Typickým reliéfem zdejší oblasti jsou mírně zvlněné terény, které se ojediněle zvedají ve vyšší vrcholy, přesahující 700 metrů. Charakteristická je krajina s pahorkatými pohořími s mělkými, širšími údolími, s mírnými svahy se zaoblenými vrcholy (David a Soukup 2009). Morfologickým znakem krajiny jsou tzv. kazatelny, vyerodované skalní útvary s průměrnou výškou 20 metrů (Bělaška 2008). Příkladem může být Devět skal, které jsou se svými 836 metry nejvyšší vrchol Žďárských vrchů. Od roku 1976 jsou přírodní památkou, lokalitou s rozsáhlým rulovým systémem. Jsou využívány i horolezci. Vodní plochy v oblasti zabírají 1,9 % území. Žďárské vrchy jsou významnou pramennou oblastí, kde probíhá hlavní evropská rozvodnice mezi Severním a Černým mořem (David a Soukup 2009). Vládním nařízením č. 40/1978 byly Žďárské vrchy vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vody. Pramení zde řeky Sázava, Chrudimka, Oslava, Svratka a jejich přítoky (Bělaška 2008). Severní moře je úmořím pro řeky Sázavu, Chrudimku a Doubravu a Černé moře je úmořím pro Svratku a Oslavu. Vyskytují se zde mimořádně cenná rašeliniště, například hloubka rašelinných vrstev v Padrtinách u Velkého Dářka dosahuje až 8,6 metrů. Byly zde zakládány rybníky a budovány přehradní nádrže, jmenovitě Pilská, Staviště, Strž a Hamry (David a Soukup 2009). Celkem je zde 187 rybníků různé velikosti. Mezi největší rybníky se po Velkém Dářku řadí rybníky Veselský a Matějovský. Rybník Velké Dářko byl založen synem Jiřího z Poděbrad již na konci 15. století, upraven hrází byl v 19. století, jeho plocha činí 206 ha a je vyhlášenou rekreační lokalitou (Bělaška 2008). Napájen je potoky Stružný a Karlovský a vytéká odtud řeka Sázava (Jurman 2009). Pilská vodní nádrž byla vytvářena v letech 1959 až 1962 výrazným zvýšením hráze rybníka, původně měla zajišťovat vodu pro velký strojírenský komplex a zmírňovat následky povodní. V současnosti nádrž vodou zásobuje také rybářské sádky a využívá se k vodním sportům. 23
Obrázek 1: Velké Dářko (Zdroj: Vysočina Tourism 2014b)
Plocha CHKO je ze 46 % pokryta lesy. Předmětem zvýšené ochrany jsou zbytky přirozených lesních společenstev. Jedná se o acidofilní smrkové bučiny, složené z porostů buku lesního, smrku ztepilého a jedle bělokoré. Původně byl nejvíce zastoupen buk lesní, nyní tvoří jen 2%, smrk ovládá 86,2% plochy (David a Soukup 2009). Oblast je floristicky chudá s charakteristickým zastoupením horských a podhorských elementů. Z botanického hlediska je však pozoruhodná svým charakteristickým rázem, vyskytují se zde vzácné a chráněné druhy rostlin (Bělaška 2008). Během 2. pol. 20. stol. v této oblasti vyhynulo nebo je nezvěstných 100 druhů cévnatých rostlin. Kriticky ohrožených je 50 druhů. Jako na jediném místě v Českomoravské vrchovině se zde objevuje populace šafránu bělokvětého.
Obrázek 2: šafrán bělokvětý (Zdroj: Ochrana přírody a krajiny v České republice 2014)
24
O stavu biotopu vypovídá výskyt populace některých bezobratlých, například střevlíkovitých brouků, pavoukovců, mravenců a motýlů. Početnou skupinu zde tvoří motýli, například modrásek stříbrnoskvrnný, okáč stříbrooký, modrásek očkovaný. V čirých potocích a říčkách můžeme nalézt mihuli potoční, střevli potoční, vranku obecnou, pstruha potočního, nachází se tu i lipanové pásmo na Svratce pod Jimranovem. Z kriticky ohrožených obojživelníků se zde vyskytují blatnice skvrnitá a skokan krátkonohý, ze silně ohrožených mlok skvrnitý. Z plazů zde žije ohrožená zmije obecná, užovka podplamatá a obojková. Vlhčí místa obývá ještěrka živorodá a obecná a slepýš křehký. Ze zdejších ptáků patří 20 druhů mezi silně ohrožené, například potápka černokrká a malá, čáp černý a bílý, čírka modrá, moták pochop a pilich, ledňáček říční, linduška luční a další. Mezi savci jsou silně ohroženi vydra říční, rejsek horský a několik druhů netopýrů (černý, stromový, velkouchý, velký) a kriticky ohrožený je vrápenec malý. Výjimečně se v oblasti objevuje i rys ostrovid (David a Soukup 2009). Poblíž Velkého Dářka se nachází vysočinská rarita, hluboká rašeliniště přechodového typu s borovicemi blatkami, které zde rostou jako na jediném místě Českomoravské vrchoviny. Můžeme zde nalézt ojediněle zachovaná společenstva živočichů a rostlin, tvořených borovicí lesní, břízou pýřitou, borůvkou černou, brusinkou obecnou, borůvkou bažinnou, vřesem obecný, ostřicí, rosnatkou okrouhlolistou. Chráněné území se nachází při východním okraji rybníka. NPR je vyhlášena od roku 1933 o rozloze 64,91 ha. Lokalita byla ovlivněna vybudováním Velkého Dářka a haťových cest vedoucích po východním okraji rezervace (David a Soukup 2009). Rašeliniště typu přechodová vrchoviště jsou předmětem ochrany i v NPR Radostínské rašeliniště. Chráněno je od roku 1987 na území 30,51 ha a na dalších 35,08 ha je ochranné pásmo (Urban 2010). Společensko-kulturní předpoklady Nejvýznačnější památkou oblasti je Poutní kostel na Zelené hoře, který je od roku 1994 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Tento kostel nechal v letech 1719-1722 vystavět zdejší opat Václav Vejmluva ve spolupráci s Janem Blažejem Santinim-Aichlem ve stylu barokní gotiky (Urban 2010). V symbolice stavby se opakuje číslo 5, jako připomenutí pěti hvězd, které se měly zjevit po utopení Jana Nepomuckého na hladině Vltavy, jako symbol pěti ran Kristových a symbol pěti písmen ve slově „tacui“, mlčel jsem. Půdorys stavby je v podobě pěticípé hvězdy, má 5 vchodů, 5 oltářních výklenků, dvakrát 5 kaplí kolem centrálního prostoru, 5 hvězd a 5 andělů na centrálním oltáři. Ve vrcholu kupole je jazyk, který znázorňuje nevyzrazení zpovědního tajemství Janem Nepomuckým (David a Soukup 2009).
25
Bývalý Cisterciácký klášter ze 13. století také prošel úpravami Jana Blažeje Santiniho. Několikrát vyhořel, v 18. století byl obnoven a přestavěn a nakonec byl zrušen a stal se zámkem, jehož posledními majiteli byl rod Kinských. Nyní je zde možno navštívit Muzeum knihy, kde kromě psaných a tištěných knih naleznete i barokní zámeckou knihovnu a vybavení staré tiskárny. Nachází se zde stálá expozice barokního umění pocházející ze sbírek Národní galerie v Praze. Je možno spatřit díla českých ale i zahraničních, rakouských, německých, italských, autorů (Urban 2010). Jan Blažej Santini byl i autorem Dolního (morového) hřbitova vybudovaného v roce 1709. Hřbitov má čtyři kaple a uprostřed stojí socha Anděla Posledního soudu (David a Soukup 2009). Svým půdorysem připomíná lidskou lebku (Jurman 2009). Za zmínku stojí i barokní most postavený okolo roku 1760, nachází se na něm 8 soch světců v životní velikosti, patří mezi ně Metoděj, Pavel, Vojtěch, Bernard, Cyril, Jan, Mikuláš a Benedikt. Nedaleko od mostu stojí socha Jana Nepomuckého (David a Soukup 2009). V okolí Žďáru nad Sázavou se nacházejí betonové sochy autora Michala Olšiaka. Nejvíce soch se nachází u Hamrů nad Sázavou, například sochy Hamroň, Mamut, Mamlas, kůň zapadající do bažin, dalšími je Rak v Račíně a hraniční kámen u Pilské nádrže ve Žďáru (Urban 2010).
Obrázek 3: socha Rak od autora Michala Olšiaka (Zdroj: vlastní archiv)
Koná se zde mnoho akcí, například Národní krojový ples v únoru, Hlavní pouť na Zelené hoře v květnu, Concentus Moravia v červnu, Horácký džbánek v srpnu a další. 26
Historické jádro Nového Města na Moravě, soustředěné hlavně okolo náměstí, je městskou památkovou zónou. Na náměstí se nachází zámek, který je nyní sídlem Horácké galerie. Mezi jejíž stálé expozice patří sochařská a malířská díla autorů z Vysočiny. Nachází se zde i Horácké muzeum, které sídlí ve Staré radnici a je druhým nejstarším muzeem na západní Moravě, založeno bylo roku 1892 (David a Soukup 2009). Obsahuje různorodé sbírky, počínaje sklářstvím, železářstvím, mineralogií a konče dějinami města a lyžování v této oblasti. Nejstarší novoměstskou památkou pocházející ze 13. století je kostel sv. Kunhuty, který je zdobený figurálními sgrafity. Malby znázorňují svaté a výjevy ze Starého a Nového zákona (Urban 2010). Ve městě se nachází mnoho soch od známého rodáka Josefa Štursy jeho žáka Vincence Makovského, proto bývá označováno za město se sochařskou galerií pod širým nebem. Nové Město na Moravě je spojeno s akcí Zlatá lyže Českomoravské vysočiny, která se koná již od roku 1934 (David a Soukup 2009). Obec Křižánky je vesnickou památkovou rezervací, mnohé z jejích staveb jsou zapsány na seznamu kulturních památek. Dříve touto obcí přímo tokem Svratky procházela českomoravská zemská hranice. 1.2.4 Realizační předpoklady Silniční síť je zde poměrně hustá, vede tudy úsek silnic I. třídy (34, 37), několik silnic II. třídy (343, 350, 353, 354, 357, 360) a dále silnice III. a IV. třídy. Železniční doprava v podstatě kopíruje hranice CHKO. Prochází zde železniční tratě spojující Tišnov s Havlíčkovým Brodem a Pardubice s Havlíčkovým Brodem. Ubytování je zde možné v hotelech, penzionech, i ve veřejných tábořištích u Velkého Dářka a u Pilské nádrže (Urban 2010). V blízkosti geocachingové trasy se nachází Penzion Najdek u Hamrů nad Sázavou, Hotel Račín v obci Račín, Penzion Červeňák, Restaurace a Penzion Polnička, Saloon Expres Vagon u Polničky, který nabízí nejen restaurační služby ale i atrakce pro děti, například projížďku vláčkem (Urban 2010). Kromě Saloon Expres Vagonu všechny zařízení nabízejí kromě stravovacích i ubytovací služby. Mnoho možností ubytování a stravování nabízí město Žďár nad Sázavou. Celkem se v okrese Žďár nad Sázavou nachází 115 hromadných ubytovacích zařízení, viz Tabulka 1. V roce 2012 celkem přijelo 136 592 hostů, z nichž 124 526 bylo z České republiky, a došlo k 380 216 přenocováním, z nichž 349 590 realizovali občané České republiky (ČSÚ 2012b).
27
Tabulka 1: Hromadná ubytovací zařízení v okrese Žďár nad Sázavou
Typ hromadných ubytovacích Počet
hromadných
zařízení
ubytovacích zařízení
Hotely, botely, motely ****
3
Hotely, botely, motely ***
20
Hotely, botely, motely **
3
Hotely, botely, motely *
6
Penziony
26
Kempy
6
Chatové osady
5
Turistické osady
13
(Zdroj: upraveno dle ČSÚ 2012a)
1.2.5 Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a organizace Správa CHKO Žďárské vrchy se nachází ve Žďáru nad Sázavou a krajské středisko CHKO v Havlíčkově Brodě, ve Sněžném je možné navštívit Ekologické informační centrum. Správa CHKO se skládá z útvaru vedoucího a oddělení ochrany přírody, ochrany krajiny a péče o přírodu a krajinu. Pod činnosti pracoviště spadá výkon státní správy, odborná podpora výkonu státní správy, Natura 2000, náhrada újmy, specifické úkoly, správa státního majetku, evidence a dokumentace ochrany přírody, sledování stavu stanovišť a druhů, péče o přírodu a krajinu za pomoci krajinotvorných programů a stráž ochrany přírody. Mezi specifické úkoly patří aktivity spojené s ochranou ohrožených druhů živočichů. Například příprava programu Péče o vydru říční, sledování invazivních druhů jako je populace norka amerického, ochrana ptactva na sloupech elektrického vedení, ochrana ptactva a netopýrů při rekonstrukcích a zateplování budov a ochrana živočichů při fragmentaci prostředí dopravní komunikací (AOPK Žďárské vrchy 2014c). Mezi hlavní dlouhodobé cíle patří zachování všech přirozeně se vyskytujících lesních společenstev, zvýšení ekologické stability lesních porostů, zachování typických nelesních ekosystémů a obnova mokřadů, rašelinišť a vodních ekosystémů, udržení vyhovujících životních podmínek pro vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů, zachování typických prvků neživé přírody a typického krajinného rázu (AOPK Žďárské vrchy 2010a).
28
1.2.6 Šetrné formy cestovního ruchu Mezi šetrné formy cestovního ruchu v Žďárských vrších patří pěší turistika, která zde má velice dlouhou tradici. Vedou zde čtyři naučné stezky, Krajem Chrudimky, Babín, Dářská rašeliniště, Žákova hora. Všechny zmíněné naučné stezky jsou určené pro pěší (AOPK Žďárské vrchy 2014b). Vede zde okolo 25 cyklistických tras. Všechny trasy svou náročností spadají do střední nebo obtížné kategorie. Některé z náročných tras jsou určeny pouze pro horská nebo trekingová kola. Počátky horolezectví zde sahají do roku 1940, po vyhlášení oblasti CHKO byla většina skal zaznamenána jako chráněné přírodní výtvory. Lezení je výjimkou povolenou smlouvou mezi Správou CHKO a Českým horolezeckým svazem. Ježdění na koních je možné ve Ždírci nad Doubravou na ranči Na Špici, ve Žďáru nad Sázavou v hotelu Grunt a na statku Vysoké, v Javorku v O. S. Chartis – Stáj Sága, v Hamrech nad Sázavou v penzionu Na Ranči, v Jimramovských Pavlovicích v Selském stavení, v Křižánkách na Kidově louce a na farmě U Vojtků a v Kuklíku v jezdecké stanici Kuklík. Nevedou zde však žádné hipostezky. V obci Věcov je možno navštívit jednu z ukázkových ekofarem Agroekofarmu Kadeřávek, která provozuje ekologický chov ovcí a včel (Vysočina Tourism 2014a). V zimě je možné využít i udržovaných běžeckých tras k běžkování. Mimo známého Nového Města na Moravě je možno využít trasy i v okolí Velkého Dářka, Žďáru nad Sázavou a Bystřicí nad Pernštejnem.
1.3 Udržitelný cestovní ruch Pásková a Zelenka (2002) ve svém Výkladovém slovníku cestovního ruchu charakterizují udržitelný cestovní ruch jako dlouhodobě výrazně nenarušující přírodní, kulturní a sociální prostředí i v dlouhodobé perspektivě jeho realizace. V téže publikaci je uvedena ekonomickoenvironmentální charakteristika dle UNWTO, kde udržitelný cestovní ruch je „schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými destinacemi, přitáhnout první i opakované návštěvy, podržet si kulturní jedinečnost, být v rovnováze s životním prostředím“ (2002, p. 331). Podle Světové organizace cestovního ruchu, udržitelný cestovní ruch zabezpečuje nejen uspokojení potřeb současných účastníků cestovního ruchu a hostitelských oblastí, ale ochraňuje a zachovává příležitosti i pro budoucí generace.
29
V českých zákonech, přesněji v zákonu č. 17/1992 Sb. o životním prostředí, je trvale udržitelný rozvoj charakterizován tím, že nyní i do budoucna zajišťuje možnost uspokojovat základní životní potřeby a zároveň nesnižuje různorodost přírody a zachovává přirozenou funkci ekosystémů. Udržitelným cestovním ruchem se zabývá dokument Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu má tři základní pilíře, pilíř ekonomický, environmentální a sociální. Tyto pilíře by měly být v rovnováze a žádný by neměl být upřednostňován. Cíli těchto pilířů jsou sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů a udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.
30
Tabulka 2: Rozdíly mezi udržitelným a neudržitelným cestovním ruchem
Neudržitelný růst
Udržitelný rozvoj
Neplánované aktivity, duplikování aktivit Koncepty a plány rozvoje v regionu, neúčelné konkurování Centrální plánování
Rozhodnutí na místní úrovni ve spolupráci s místními občany, podnikateli
Neomezený rozvoj
Regulovaný rozvoj v čase a prostoru
Intenzivní využití krajiny a zdrojů
Extenzivní využití krajiny a zdrojů
Zaměření jenom na ekonomické cíle
Harmonizace ekonomických, environmentálních a sociálních cílů
Stavby a rozvoj pro uspokojení neomezené Určení limitů území a poptávky „nejsprávnějšího“ návštěvníka Používání osobních automobilů
potřeb
Propagace veřejné dopravy
Stereotypní a univerzální produkty pro Produkty připravené pro malé skupiny každého Sezónní charakter poptávky
Permanentní poptávka, mimosezonní aktivity
Roztroušená výstavba
Ochrana území, koncentrovaná výstavba, zachování otevřených prostorů
Pasivní akceptace přírody návštěvníkem
Interaktivní vztah prostředí a návštěvníka
Výstavba nových ubytovacích zařízení
Zlepšení využívání existujících zařízení
Rozvoj CR ve všech oblastech
Rozvoj CR jen na vhodných územích, kde je současně dostatek pracovních sil
Využívání všech disponibilních pracovních Plánování rozvoje CR na základě místního sil (včetně cizinců) potenciálu pracovních sil Komerční prodej
Prodej „srdcem“
Pohled na zemědělce jen jako na majitele Podpora rozvoje zemědělství a jeho ochrana půdy a potenciální pracovníky CR Odstraňování přírodních překážek
Ochrana přírodních jedinečností
Mezinárodní architektura, přizpůsobování Místní architektura, používání místních designu vkusu návštěvníku stavebních materiálů Všeobecná automatizace středisek CR
Selektivní technologický a technický rozvoj, podpora forem CR nenáročných na technické a technologické zařízení
Preference levné a nekvalifikované síly
Zaměstnávání vysoce kvalifikovaných sil
(Zdroj: upraveno dle Zelenka 2013, Kučerová 1999) 31
1.3.1 Znaky odpovědného turisty Účastníci cestovního ruchu se mohou dělit na odpovědné a neodpovědné, v závislosti na jejich přístupu k přírodě, místním obyvatelům a cestovnímu ruchu a cestování celkově. Návštěvníci ovlivňují realizaci cílů udržitelného cestovního ruchu, pokud jsou environmentálně orientovaní, budou chtít pobývat v kvalitním, čistém, zachovalém prostředí a pokud tomu tak nebude, budou se toho dožadovat u odpovědných úřadů. Mělo by se využívat potenciálu dané destinace ke vzdělávání návštěvníků v oblastech společensko-kulturních a environmentálních (Kučerová 1999). Hlavně při návštěvě zahraničních destinací k znakům odpovědného turisty patří získání alespoň základních informací o dané destinace a její kultuře, naučení se základních frází a několika důležitých slov v tamějším jazyce a snaha pochopit místní zvyky a způsoby. Tabulka 3: Rozdíly mezi odpovědnými a neodpovědnými účastníky cestovního ruchu
Neodpovědní účastníci cestovního ruchu Masová účast na cestovním ruchu
Odpovědní účastníci cestovního ruchu Individuální turismus, účast s rodinou a přáteli
Málo času
Hodně času
Rychlé druhy dopravy
Environmentálně únosné druhy dopravy
Pevný itinerář trasy
Spontánní rozhodnutí
Vnější podnět
Vnitřní podnět
Importovaný způsob života
Původní způsob života
Pamětihodnosti
Zážitky
Pohodlně a pasivně
Vynakládání úsilí a aktivita
Malá nebo žádná intelektuální příprava
Cílevědomé získávání informací o cílovém místě
Pocit nadřazenosti
Ochota učit se a pochopit
Nakupování
Přivezení dárečků
Suvenýry
Vzpomínky, nové názory a postoje, deníky a zážitky
Pohlednice, prospekty
Fotografie, vlastní kresby a náčrty
Zvědavost
Takt
Nápadné a hlučné chování
Klidné a tiché chování
(Zdroj: Kučerová 1999)
32
V Tabulce 3 jsou uvedeny znaky, které platí především pro domácí cestovní ruch.
1.3.2 Vliv cestovního ruchu na prostředí Dříve se zkoumaly především environmentální dopady cestovního ruchu. Hlavně od 90. let se zkoumají dopady socio-kulturní a ekonomické, spolu s environmentálními dopady se zkoumají ve vzájemných souvislostech (Zelenka 2013). Negativní dopady cestovního ruchu se vyskytují v oblastech, které jsou populárními turistickými cíli, ve kterých jsou křehké ekosystémy a ve kterých žijí komunity s významně odlišným životním stylem. Ve většině případů jsou dopady způsobeny návštěvníky jako celkem, takže nelze přesně určit, v jaké míře jsou za ně odpovědni geocacheři, kteří jsou také návštěvníky určité oblasti. Turistické znečištění, v angličtině tourist pollution, je souhrn vlivu negativních změn vyvolaných z významné části cestovním ruchem v přírodních i socio-kulturních oblastech životního prostředí destinace. V takovém případě místo ztrácí svůj duch, genius loci, zvýší se na neúnosnou mez doprava a pohyb lidí po destinaci, roste nepřátelský postoj místních vůči návštěvníkům a dochází k znečištění přírodního prostředí. K znečištění přispívá cestovní ruch přímo i nepřímo. Znečištění ovzduší přímo souvisí se zvyšujícím se množstvím dopravy v rámci rozvoje cestovního ruchu. Probíhá nejen samotným cestováním dopravními prostředky, ale i zprostředkovaně, například díky stavbě a provozu nových turistických zařízení. V rámci domácího cestovního ruchu v některých oblastech není možnost využít veřejné dopravy, která není dostupná v dostatečné míře, případně je časově i finančně nákladnější, a tak se ke slovu dostává méně ekologická doprava osobními automobily. Mezi negativní vlivy cestovního ruchu a bezesporu i geocachingu se řadí eroze, při které dochází k narušování povrchu a odnosu jeho částic. K erozi zemského povrchu přispívá rozšiřování a prohlubování cest, vytváření nových neoficiálních cest, které vedou buď novým místem anebo kopírují původní cestu, například z důvodu hmotné překážky, padlý strom, nebo změny povrchu, bláto. V geocachingu se nové cesty vytvářejí ke keším, říká se jim „geodálnice“, podle sešlapaného porostu lze určit, kudy ke keši šli ostatní geocacheři anebo v kterých místech ji marně hledali. Eroze se projevuje i na lidských výtvorech, dochází k ní chemickým a mechanickým obrušováním památek. Příkladem z geocachingu mohou být keše schované u soch, sloupů, zdí, kdy každý dané místo ohmatá z důvodu samotného hledání.
33
Záměrným poškozováním přírodních a kulturních hodnot se rozumí i hon na suvenýry, nazývaný v angličtině souvenir hunting, při kterém dochází ke zdánlivě neškodlivému sběru přírodnin, jako jsou písek, kameny nebo ohmatávání známých soch, plaket. Negativní vlivy cestovního ruchu se objevují i v sociálně-kulturní sféře oblasti. Jedná se například o akulturaci, při které dochází k negativnímu procesu změn kultury a místní společnosti. Mezi její formy patří demonstrační efekt, kdy se místní obyvatelé chtějí přiblížit návštěvníkům svým chováním a konzumací určitých služeb cestovního ruchu, taktéž efekt módnosti, kdy jsou ovlivněny rozhodovací procesy návštěvníků při výběru destinace, kterou chtějí navštívit, vnějším vlivem. Dochází k negativním vlivům jako je dualizace společnosti, kdy je společnost rozdělena na chudé a bohaté, a marginalizace obyvatel, kdy jsou místní lidé neangažovaní v rozvoji cestovního ruchu vytlačováni na okraj společnosti. Objevujícím se negativním vlivem u geocachingu je turistická iritace, kdy mají místní obyvatelé negativní vztah k návštěvníkům destinace, v tomto případě geocacherům. V takové situaci bývá obvyklé, že keš na místě nevydrží, je zničena nebo zcizena, a neobnovuje se, tím pádem se již neuskutečňují návštěvy geocacherů na daném místě a místní obyvatelé jsou opět spokojeni. Co se týče kulturních efektů, jedná se o akulturaci, kdy vlivem opakovaného dlouhodobého styku kulturně odlišných skupin dochází k procesu změny kultury a místní společnosti. Přínosem akulturace však může být zvýšení životní úrovně tamních obyvatel, zapříčiněné zvýšením příjmů z cestovního ruchu. Často dochází k inscenizaci, což znamená, že se předvádějí tradice a obyčeje za účelem zisku bez návaznosti na reálný současný svět určité komunity. Jednou z jejích forem je folklorizace, kdy dochází k přehnanému upozorňování a umělému oživování prvků lidové kultury. Dalšími příklady negativních kulturních efektů jsou stereotypizace kultury a ztráta autenticity, u stereotypizace se místní obyvatelstvo přibližuje globální kultuře a u ztráty autenticity destinace ztrácí svůj jedinečný charakter vlivem komerčního masového cestovního ruchu (Pásková 2008). Mezi plusy ekonomických dopadů cestovního ruchu se řadí vytváření pracovních příležitostí, příliv kapitálu, vytváření místního bohatství, přispění k rozvoji místní infrastruktury a produkci místních výrobků a služeb. Za negativa se považují nestabilní poptávka, sezónnost produktů cestovního ruchu, problémy ve vztazích mezi cestovním ruchem a jinými ekonomickými
34
odvětvími a postoj veřejnosti k cestovnímu ruchu, který ho chápe jako neúčinné ekonomické odvětví. Sociálními dopady cestovního ruchu jsou odpočinek a regenerace návštěvníků, obohacení o nové zkušenosti a rozšíření sociálních a kulturních kontaktů ale také škody na podpůrné infrastruktuře, zvýšení kriminality, nárůst cen, turistická iritace a další socio-kulturní dopady. Mezi pozitivní environmentální dopady patří lepší využití prostředí, zachování a ochrana dědictví přírodního a kulturního, růst environmentální vzdělanosti. Do negativních se řadí dopravní zátěž, znečištění prostředí a zvýšení hladiny hluku, narušení ekologické rovnováhy krajiny, spotřeba energie, růst produkce odpadu a poškozování a ničení kulturně-historických památek (MMR 2006).
1.3.3 Monitorování a indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu K monitorování cestovního ruchu v chráněných oblastech se přistupuje proto, aby nedocházelo k nadměrnému přetěžování přírody turisty a tím pádem k snižování její atraktivity a ekonomického potenciálu, který z toho vyplývá. Princip monitorování spočívá v dlouhodobém sledování stanovených indikátorů. Buď se po delší době ukáže, že vývoj probíhá podle vzorce a od sledování se upouští, anebo dochází k monitorování nepřetržitě. Indikátory udržitelného rozvoje jsou dvojího typu. Klíčové indikátory lze aplikovat univerzálně ve všech destinacích a specifické pro vybrané typy destinací. Například v chráněných oblastech se sleduje rychlost reprodukce klíčových druhů, biodiverzita, změna složení druhů, intenzita cestovního ruchu, lidská populace a její aktivity na území a v jeho okolí, míra pytlačení, nebezpečí interakce mezi zvířaty a lidmi. V současné době se ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj vyvíjejí metody monitorovacích systémů cestovního ruchu kvantitativních, kvalitativních a environmentálních předpokladů (Patzelt 2010).
35
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1
PowerTrail MMPWT
Praktická část se zabývá PowerTrailem v CHKO Žďárské vrchy. PowerTrailem se rozumí série keší, které jsou blízko sebe, většinou v minimální vzdálenosti 161 metrů, a je jich poměrně velké množství. Tyto keše už nesplňují podmínku ukázat zajímavost, jsou spíše procházkovým okruhem, kde lze získat rychle hodně bodů. Kvůli tomuto a zvýšené zátěži lačnými návštěvníky, jsou kontroverzním tématem i mezi geocachery. Pojem pochází z angličtiny a znamená vysoké napětí, protože první série keší vedly podél sloupů vysokého napětí. Z takto většího počtu keší jsou na mapě někdy vytvářeny i obrazce. Prvním obrazcem na mapě byl Arrow u Třebíče. Nyní jsou to například Kapr u Třeboně, Javornicka podkova u Vrchlabí nebo Liberecka jesterka u Liberce. Momentálně nejdelším PowerTrailem v Evropě je CSJ ve Španělsku o 1000 a 1 keši. Prvním PowerTrailem byl v Čechách FCPT (First Czech Power Trail) u Náchoda, nyní již archivovaný. Mezi aktivní PowerTraily mimo MMPWT, kterou zkoumá tato práce, patří JTJPT (Je To Jen Power Trail) ve Středočeském a Královehradeckém kraji s 274 kešemi, v CHKO Český les Signálka, která kopíruje česko-německou hranici 66 kešemi, KOPR (Keškovací Okruh Pro Radost) v Plzeňském kraji s 56 kešemi a v Čechách výjimečná Otava River Trail vedoucí podél toku ze Sušice do Strakonic, kde je možné keše odlovit z plavidla. Zkoumaná trasa MMPWT (Monkey Mountains PoWer Trail) se nachází v CHKO Žďárské vrchy mezi obcemi Hamry nad Sázavou, Račín, Polnička a Žďár nad Sázavou. Založena byla roku 2012. Zahrnuje celkem 54 tradičních keší velikosti mikro připevněných ve spodní části kmenů stromů. V provozu je neustále vyjma zimy, kdy by keše nemusely být dostupné, protože by schránky mohly zamrznout anebo zapadat sněhem. U lesních keší na rozdíl od ostatních je dovoleno, aby byly v zimě mimo provoz, protože se přihlíží k ochraně zvěře a regeneraci daného území.
36
Obrázek 4: Mapa keší MMPWT (Zdroj: www.geocaching.com)
Obrázek 5: Mapa oblasti (Zdroj: www.mapy.cz)
37
Dne 29. července 2013 došlo v CHKO Žďárské vrchy k vichřici a byl vyhlášen dočasný zákaz vstupu do lesů mezi obcemi Velká Losenice, Vepřová, Radostín, Račín, Polnička, Škrdlovice, Vojnův Městec a Herálec, Chlumětín, Svratka a Křižánky, z tohoto důvodu byla celá série MMPWT označena od 2. srpna jako nedostupná. Zákaz vstupu do lesů trval až do 31. 10. 2013 (Křížová Zelená 2013). Ačkoli byla trasa na internetových stránkách www.geocaching.com označena jako nedostupná, byla nadále navštěvována, protože bylo známo, že keše zůstaly na svých místech. V jiných případech, kdy je keš označena jako nedostupná, je to proto, že je zcizena nebo zničena. Vstup do lesů byl na vlastní nebezpečí, kvůli možnosti úrazu, díky polomům a vývratům stromů v lesech. Během roku 2012, kdy byla série založena, ji, opět posuzováno podle keše MMPWT 1, navštívilo 820 geocacherů a v roce 2013 to bylo 457 geocacherů, viz Tabulka 4. Možnými příčinami takového propadu návštěvnosti může být nejen vichřice ale i to, že mnozí trasu absolvovali již předchozí rok. Z určitého úhlu pohledu, tedy pokud se pomine možný vliv vichřice a že trasa byla po část sezony mimo provoz, výsledky z roku 2013 a možných dalších let provozu budou mít lepší vypovídací hodnotu, protože budou „očištěné“ od prvotních nadšených návštěv geocacherů. Tabulka 4: Návštěvnost PowerTrailu v jednotlivých měsících let 2012, 2013 dle keše MMPWT 1
Měsíc navštívení
Počet geocacherů Počet geocacherů 2012
2013
Duben
-
7
Květen
-
70
Červen
106
60
Červenec
288
171
Srpen
220
70
Září
134
40
Říjen
70
33
Listopad
2
6
(Zdroj: upraveno dle www.geocaching.com)
38
2.1.1 Použité metody šetření Stěžejní část výzkumu byla uskutečněna kvantitativní metodou za pomoci standardizovaného dotazníkového šetření. Výhodou internetového dotazníku je jeho finanční a časová nenáročnost při sběru dat a jeho poměrně jednoduché zpracování a vyhodnocení. Jistou výhodou je také jeho naprostá anonymita (Disman 2002). Dotazník byl vytvořen, co nejjednodušší, to znamená, co nejméně časově náročný na vyplnění, a co nejvíce srozumitelný. Nevýhodou dotazníku může být nízká míra návratnosti, možnost nepravdivě vyplněných odpovědí a nemožnost zachytit souvislosti, které lze zjistit například při hloubkovém rozhovoru (Reichel 2009). Dotazník byl vytvořen na internetu formulářem přes Google disk. Vybrán byl internetový dotazník, protože každý geocacher musí mít u svého účtu uvedenou emailovou adresu, a proto bylo jednoduché kontaktovat každého zalogovaného návštěvníka trasy. Výhodou bylo, že v emailu se ukáže, že je zpráva z www.geocaching.com a tudíž zprávu geocacheři ihned nemohli odsoudit jako spamovou poštu. Nevýhodou však je, že www.geocaching.com omezuje počet poslaných zpráv najednou, takže nešlo kontaktovat všechny během chvíle a vždy šlo odeslat okolo 10 zpráv a pak 20 minut čekat s odesláním dalších emailů, důvodem je právě ochrana proti rozesílání spamů. Nejprve byl proveden předvýzkum, kterého se zúčastnilo 7 geocacherů, po tom co byl dotazník shledán jako srozumitelný byl proveden ostrý výzkum. Přes internetové stránky www.geocaching.com byli kontaktováni všichni geocacheři, kteří u keše MMPWT 1 zadali v roce 2013 log Found it. Během roku 2013 logovalo keš MMPWT 1 celkem 457 geocacherů. Dotazník byl zaslán všem účastníkům za rok 2013 a z celkového počtu se 278 zúčastnilo šetření. Návratnost dotazníků tedy byla velmi solidní - 61%. Dotazníkové šetření probíhalo od 14. února 2014 do 14. března 2014. Doplňkovou metodou byla polostrukturovaná komunikace za pomoci emailu a telefonu. Kontaktováni byli tvůrci geocachingové trasy a Správa CHKO. Jednalo se o volné otázky zaměřené na vzájemnou komunikaci a vztahy mezi geocachery a Správou CHKO. Výhodou je možnost od dotazovaného získat víc informací, než na které je dotazován. I to však může být nevýhodou, pokud na zadanou otázku odpoví okrajově a pokračuje odlišným tématem.
39
2.1.2 Výzkumné otázky a indikátory Cílem této bakalářské práce je kvantitativně – kvalitativními postupy zjistit, do jaké míry je chování geocacherů v CHKO Žďárské vrchy v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Aby bylo možno splnit cíl práce, bylo nejprve nutné položit výzkumné otázky a stanovit relevantní indikátory. Výzkumné otázky převádějí cíl výzkumu do konkrétnější podoby a měly by být propojeny s teorií. Obvykle je formulována jedna hlavní výzkumná otázka, ke které lze stanovit dílčí výzkumné otázky. Indikátory (projevy, příznaky) jsou ukazateli vybraných vlastností jevů. Jejich stanovení je nezbytný krok před formulací otázek v dotazníku, jak uvádí Reichel: „Na indikátorech jsou postaveny formulace hypotéz“ (2009, p. 59). Kritérii výběru indikátorů jsou reliabilita a validita čili spolehlivost a platnost. Mnoho indikátorů je kulturně i časově těžko přenosných (Reichel 2009). Na základě cíle práce byla položena následující hlavní výzkumná otázka: HVO: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu? Na hlavní výzkumnou otázku byly navázány níže uvedené tři dílčí výzkumné otázky, z nichž každá se týká jednoho z pilířů (dimenze, hlediska) udržitelného cestovního ruchu. Ke každé dílčí výzkumné otázce byly stanoveny v teorii ukotvené indikátory vztahující se identifikaci udržitelnosti cestovního ruchu (viz kapitola 3). DVO1: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu z hlediska environmentálního? Indikátory k DVO1 (environmentální)
způsob dopravy na místo – dotazník otázka 5
pohyb po trase – dotazník otázka 6
význam trasy – dotazník otázka Bydliště
nakládání s odpadem – vlastní výzkum
40
DVO2: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu z hlediska ekonomického? Indikátory k DVO2 (ekonomické)
ekonomický status – dotazník otázka Hrubá mzda, Charakter zaměstnání
podpora místních zařízení – dotazník otázka 11 a 12
délka pobytu – dotazník otázka 9
sezónnost – dotazník otázka 8
DVO3: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu z hlediska sociálního? Indikátory k DVO3 (sociální)
návštěva oblasti poprvé/ opakovaně – dotazník otázka 1
primární cíl cesty – dotazník otázka 2
způsob získání informací o trase – dotazník otázka 3
absolvování trasy samostatně/ skupinově – dotazník otázka 7
návštěva kulturně-historických památek v okolí – dotazník otázka 12
pořízení upomínkových předmětů, získání nových znalostí – dotazník otázka 13 a 14
2.1.3 Vyhodnocení výzkumu Otázka 1 Oblast Žďárské vrchy jste navštívili…. Tato otázka měla za cíl zjistit, zda jsou geocacheři pravidelnými návštěvníky CHKO Žďárské vrchy či je PowerTrail inspiroval k návštěvě oblasti. Ukázalo se, že u mužů se z větší části jednalo o opakovanou návštěvu oblasti a u žen to byla z většiny návštěva první. U žen však nebyl takový výrazný rozdíl mezi první a opakovanou návštěvou jako u mužů. Nejčastějšími opakovanými návštěvníky byli geocacheři z Jihomoravského kraje, následovali geocacheři z kraje Vysočina a z Pardubického, takže z krajů nejbližších zkoumané oblasti. Otázka 2 Co bylo Vaším primárním cílem? Cílem otázky bylo zjistit, zda geocacheři navštívili oblast pouze kvůli odlovu keší anebo měli i jiné důvody.
41
Jak se ukázalo, odlov keší byl primárním cílem ve většině případů, na další příčce se umístil cíl dovolená a následovali cíle jako putování krajinou, návštěva příbuzných, blízký event Medlov, pracovní cesta, akce KČT, cesta na jinou událost, dárek v podobě pobytu v nedalekém ubytovacím zařízení, trénink na dálkový pochod nebo účast na táboře v okolí, viz Graf 1. Otázka byla polootevřená a v několika případech dotazovaní psali, že jejich cílem bylo jak odlov keší tak i turistické vyžití. Z toho lze usuzovat, že ačkoli geocacheři podnikali cestu hlavně kvůli keším, ani užití si procházky krajinou jim nebylo cizí. Graf 1: Primární cíl cesty
Primární cíl cesty 26; 9% 63; 22%
3; 1%
dovolená pracovní cesta odlov keší jiný
191; 68%
Otázka 3 Jak jste získali informace o trase? Cílem otázky bylo zjistit, zda návštěva trasy byla motivována vnitřním nebo vnějším podnětem. Ve většině se ukázalo, že podnět byl vnitřní, vlastní hledání. V Grafu 2 lze spatřit, že dalece menších hodnot dosáhly podněty vnější, zahrnující informace od přátel, známých a informace z médií. Nejvyšších hodnot informace od známých dosáhly u geocacherů z kraje Moravskoslezského a Olomouckého, také z Jihomoravského kraje, kde jsou geocacheři rovněž nejvíce početnou skupinou návštěvníků trasy ve zkoumaném období. Vyšší hodnoty u informací od známých také vyšly u geocacherů z kraje Vysočina a Pardubického kraje. Lze z toho usoudit, že geocacheři v těchto krajích se více sdružují a komunikují spolu.
42
Graf 2: Získání informací o trase
Získání informací o trase
33; 16%
Vlastním hledáním, vlastní iniciativou zjištěné informace
1; 1% Z médií (článek na internetu, reportáž v televizi, …) Od přátel, známých 167; 83%
Otázka 4 Jak dlouhou dobu jste strávili přípravou na absolvování trasy? Otázka zkoumá, jestli se jednalo o akci více či méně spontánní nebo pečlivě naplánovanou. Ve výsledcích výzkumu se ukázalo, že odpovědi jdou rozdělit na dvě rovnocenné skupiny a to na ty, kteří věnovali minimální čas přípravě, a ty, kteří se přípravě věnovali déle, v řádu hodin nebo dní. Ze skupiny těch, kteří se přípravě věnovali déle, jednoznačně vede skupina s přípravou v řádu hodin. Výraznější rozdíl se projevil u vzdělání, kdy středoškoláci trávili více času přípravou než vysokoškoláci. Je možnost, že se projevují získané zkušenosti ze studia, kdy na střední škole je dán větší důraz na přípravu než na škole vysoké, kde se spíše počítá se schopností zvládat nastalé situace. Otázka 5 Jaký způsob dopravy na místo jste zvolili? Tato otázka byla zaměřena na environmentální indikátor způsob dopravy na místo. Mezi nejekologičtější se řadí chůze, kolo a dále následují prostředky hromadné dopravy, nejméně ekologická je doprava osobními automobily. Z výzkumu vyplývá, že osobní automobily patřily k nejvíce využívaným, viz Graf 3. Po nich následovaly způsoby dopravy vlakem, na kole, autobusem a pěší. Výhradně osobním automobily se dopravili návštěvníci z Plzeňského, Karlovarského a Zlínského kraje. U těchto 43
případů lze usoudit, že překonání vzdálenosti by bylo pro respondenty veřejnou dopravou příliš zdlouhavé či nepohodlné. Pokud geocacheři putovali s cílem dovolené, nejčastěji využívali automobil a v oblasti strávili 2 – 3 dni nebo 4 – 6 dní. Dopravu vlakem využívaly více dvojice a skupiny, méně pak geocacheři jednotlivci. Dopravu na kole upřednostňovaly dvojice, rodiny a samostatní jedinci. Autobusem cestovaly spíše dvojice a chůzi využívali především dvojice, rodiny a skupiny, ve větší míře s cílem odlovu keší. Lidé ve věku do 44 let cestovali více vlakem, autobusem a pěšky na rozdíl od těch starších 44 let, kteří spíše jezdili automobily. Graf 3: Způsob dopravy na místo
Způsob dopravy na místo 9; 5% 18; 9%
chůze kolo
25; 12% vlak 4; 2% autobus 145; 72% automobil
Otázka 6 Jakým způsobem jste absolvovali trasu? Trasa vede poměrně v rovinatém terénu po lesních cestách a vyasfaltovaných silnicích. Jak ukazují výsledky, trasa byla cyklisty často využívána, protože terén je nenáročný a příznivý z pohledu pevnosti podkladu. Výsledky u mužů nemají příliš velký rozptyl, více jich však absolvovalo trasu na kole. Ženy však téměř ve 2/3 případů raději volily chůzi, viz Graf 4. Rozdíl je také patrný u věkových skupin, lidé mezi 18-29 lety raději zvolili chůzi a naproti tomu lidé ve věku 45-59 let volili k absolvování trasy kolo. Nejvíce lidí absolvovalo trasu na kole z Jihomoravského kraje. Rozdíl se opět projevuje i v oblasti vzdělání, kdy více středoškoláků využilo ke zdolání trasy kolo a více vysokoškoláků vlastní nohy. Rovněž se ukázalo, že lidé s příjmem pod 21 000 Kč raději volili pěší možnost absolvování trasy. 44
Graf 4: Způsob absolvování trasy
Způsob absolvování trasy 120
počet geocacherů
100 80 muži
60
ženy 40
20 0
chůze
kolo způsob dopravy
Otázka 7 Trasu jste absolvovali… Otázka zkoumá, jestli je geocaching na této trase spíše skupinovou nebo individuální záležitostí. Trasa je specifická i tím, že má přibližně 20 kilometrů, tím pádem asi není příliš často absolvována s mladšími dětmi nebo absolvují jen její část. Nejčastěji lidé absolvují trasu ve dvojici, velmi podobné hodnoty mají způsoby absolvování ve skupině, s rodinou a samostatně. U žen bylo však samostatné projití trasy ojedinělejší, viz Graf 5. Většina lidí ve věku 60 – 75 let prošla trasu ve dvojici. Rozdíl vykazují i středoškolsky vzdělání lidé, kteří oproti vysokoškolsky vzdělaným, méně často absolvovali trasu sami a častěji ve skupině. Z výsledků vyplývá, že ve skupině trasu prošlo více lidí s platem pod 21 000 Kč a duševním charakterem práce. Dále lze říci, že studující lidé bez zaměstnání více absolvovali trasu s rodinou oproti lidem studujícím a zároveň pracujícím, kteří ji prošli ve dvojici. V tomto případě lze usoudit, že studující bez zaměstnání jsou více nejen finančně závislí na rodině a i proto absolvují trasu s ní. Zatímco lidé studující a zároveň pracující na rodině již tolik závislí být nemusí.
45
Graf 5: Forma absolvování trasy
Forma absolvování trasy 90
počet geocacherů
80 70 60
50
muži
40
ženy
30 20 10 0 sám
ve dvojici s rodinou forma absolvování
se skupinou
Otázka 8 Jak dlouhou dobu jste v oblasti strávili? Cílem otázky je zjistit, zda tato trasa naláká návštěvníky na jednorázový výlet nebo vícedenní dovolenou, ať na víkend nebo na delší dobu. Výsledky výzkumu ukazují, že počet lidí klesal společně se stoupajícím počtem dnům strávených v oblasti. Nejvíce lidí v oblasti strávilo jeden den bez přespání. Nejkratší dobu zde dle očekávání strávili lidé z blízkých krajů, Vysočina, Pardubický a Jihomoravský. Naopak delší dobu, 2 - 3 dny či týden, zde strávili lidé ze vzdálenějších krajů. Otázka 9 Který měsíc jste trasu absolvovali? Cílem je zjistit, jestli je některý z měsíců výrazně vytížený oproti ostatním. Trasa je dostupná vždy jen po část roku, kdy není sníh. V roce 2012 od června do začátku listopadu, v roce 2013 od dubna do listopadu a nyní v roce 2014 je v provozu, vzhledem k příznivému počasí, již od února. Vytíženost byla zjištěna již z logů na internetu, viz Tabulka 4, ale je dobré ji porovnat s odpověďmi dotazovaných, viz Tabulka 5. Zkoumaný rok 2013 nemusí mít zcela vypovídací hodnotu, protože jak již bylo zmíněno, v červenci se CHKO prohnala vichřice a trasa byla až do konce října mimo provoz kvůli zákazu vstupu do oblasti. Ačkoli byla trasa dána mimo provoz, byla v měsících srpnu, září a říjnu dále navštěvována a zákaz byl geocachery ignorován.
46
Informace o zákazu vstupu do lesa byla zveřejněna i v listingu keší. Z logů geocacherů na internetu však vyplývalo, že většina trasy je bez problémů dostupná a keše jsou na svých místech, proto zřejmě nebyl brán na zákaz vstupu dostatečně velký ohled. Z Tabulky 5 vyplývá, že nejvíce vytížený měsíc byl červenec. V roce 2012 byl stejně vytížený i srpen, v roce 2013 toto již neplatilo, zřejmě právě z důvodu zákazu vstupu do lesa a trasy mimo provoz. Ačkoli platil zákaz, navštívilo v tomto období keše 149 geocacherů. Největší vytíženost trasy lze podle výsledků očekávat v období letních prázdnin. Tabulka 5: Porovnání účasti geocacherů na trase a na vyplnění dotazníku
Měsíc absolvování
Počet geocacherů dle Počet
geocacherů Návratnost
www.geocaching.com dle dotazníku
dotazníku [%]
Duben
7
4
57,14
Květen
70
43
61,43
Červen
60
32
53,33
Červenec
171
94
54,97
Srpen
70
63
90,00
Září
40
28
70,00
Říjen
33
23
69,70
Listopad
6
2
33,33
(Zdroj: vlastní zpracování 2014)
Otázka 10 Využili jste služeb některého stravovacího zařízení? U této otázky se zkoumá ekonomický indikátor podpora místních stravovacích zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že 2/3 geocacherů využili stravovacích zařízení po cestě. Mezi nejvíce navštěvovaná stravovací zařízení patřila ta v Račíně, Žďáru nad Sázavou, Polničce, u Velkého Dářka a ve Škrdlovicích. V několika případech bylo využito více stravovacích zařízení. Stravovací zařízení více využili lidé vysokoškolsky vzdělaní se zaměstnáním duševního charakteru a platem nad 21 000 Kč. Stravovací zařízení nevyužili především geocacheři s platem pod 21 000 Kč, přesněji 39% z nich. Z geocacherů, kteří zde strávili jeden den bez přenocování, nevyužilo stravovacích zařízení 33%. Nejméně využili stravovací zařízení lidé, kteří zde strávili týden a déle, celkem 61%. Čím delší dobu lidé v oblasti strávili, tím méně využívali místních stravovacích zařízení.
47
Otázka 11 Využili jste služeb některého ubytovacího zařízení? Stejně jako u otázky 10 se zkoumá ekonomický indikátor podpora místních zařízení nyní ale ubytovacích. Z výzkumu vyplývá, že drtivá většina nevyužila ubytovacích zařízení, ačkoli v destinaci pobývali déle než jeden den. Možností je, že byli ubytováni u svých známých či příbuzných. Mezi nejvíce navštěvovaná ubytovací zařízení patří ty, která jsou ve Žďáru nad Sázavou, Škrdlovicích a Račíně. Z výsledků lze vyčíst, že mezi lidmi více využívající ubytovací zařízení byli ti, kteří mají zaměstnání duševního zaměření a jejich průměrná mzda je pod 21 000 Kč. Z velké části se jednalo o geocachery, kteří trasu absolvovali ve dvojici, stejných dalece nižších hodnot dosáhly počty těch, kteří absolvovali trasu ve skupině přátel, známých nebo s rodinou. Cíl cesty do CHKO Žďárské vrchy uvedli geocacheři, kteří využili ubytovacích zařízení, ve stejných hodnotách jak dovolenou tak i odlov keší. Ve větší části případů se jednalo o 2 – 3 denní pobyty. Ubytovacích zařízení nejvíce využili lidé z krajů vzdálenějších, například z Jihočeského, Moravskoslezského, Olomouckého, Ústeckého, Plzeňského ale i Středočeského. Mezi lidi, kteří v oblasti strávili více než jeden den, ale nevyužili ubytovacího zařízení, patří lidé z bližšího okolí, z kraje Vysočina, Jihomoravského, Pardubice i z Prahy. Otázka 12 Navštívili jste při této příležitosti nějakou památku v okolí? Otázka zkoumá zda geocacheři kromě odlovu keší našli čas i na navštívení kulturních památek, které jsou hlavně ve Žďáru nad Sázavou. Přímo na trase, v Račíně, se nachází jedna ze soch Michala Olšiaka Rak. Z výsledků lze vyčíst, že většina geocacherů kulturní památky ze svého programu vynechala, ale ta část, která kulturní památky navštívila, neskončila u návštěvy památky jedné. Nejvíce byl navštěvován poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznamu UNESCO, následoval zámek a pak Dolní hřbitov. Otázka byla polootevřená, kdy respondenti mohli napsat, jaké další památky navštívili. Respondenti uváděli sochy Michala Olšiaka, jmenován byl hlavně hraniční kámen mezi Čechami a Moravou, a mosty ve Žďáru nad Sázavou. Dále byly jmenovány památky: památník havárie letounu Z 281 u obce Křižanov, expozice o začátcích železářství Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, hrad Lichnice v Železných horách, kostel sv. Prokopa a kaple sv. Markéty ve Žďáru nad Sázavou. Nejméně památek navštívila věková skupina 18 – 29 let. Mezi obyvatele krajů, kteří nejméně navštěvovali kulturní památky, patří lidé z Vysočiny, Jihomoravského a Pardubického kraje. Jedná se o lidi z blízkého okolí,
48
takže lze předpokládat, že památky navštívili již v minulosti. Nelze prohlásit, že geocacheři nemají zájem o kulturní památky, protože tento PowerTrail je sám o sobě časově náročný a tudíž na návštěvy památek příliš času nezbývá. Otázka 13 Pořídili jste si při této příležitosti nějaké upomínkové předměty? Otázka je cílena na znaky odpovědných účastníků cestovního ruchu. Znakem odpovědných účastníků je, že si nepořizují suvenýry, pohlednice, prospekty ale dávají přednost fotografiím, kresbám. Ve výzkumu se ukázalo, že mezi geocachery jsou nejoblíbenějšími upomínkovými předměty fotografie, pokud si nějaké pořizují. Dalšími pořizovanými upomínkovými předměty jsou suvenýry a prospekty a úplně minimálně vlastní kresby, takto odpověděl pouze jeden respondent. Otázka 14 Odnesli jste si nějaké nové znalosti? Jedním ze znaků odpovědných účastníků cestovního ruchu je ochota učit se a získávat nové znalosti. To může probíhat buď z vlastní iniciativy anebo například formou naučných panelů, v některých případech i listingem keší, kde bývají udány informace vztahující se k místu. Otázka byla škálová od 1 do 5, kde Ano byla 1 a Ne 5. Nejčastější odpovědí bylo na škále číslo 3, což znamená jistou neutralitu a neochotu přiklonit se k spíše ano či ne. Většina respondentů se pohybovala v polovině škály spadající k odpovědi Ano, že jim projití trasy dalo nové znalosti, viz Graf 6. Zajímavé je, že lidé ve věku 18 – 29 let se více přikláněli k polovině škály s odpovědí Ne. Ta samá situace se vyskytla u lidí z kraje Vysočina a Jihomoravského. Možným vysvětlením je, že oblast je pro ně známá a její návštěva jim nepřinesla nic nového.
49
Graf 6: Přínos znalostí
Přínos znalostí 24; 12%
ano 46; 23% spíše ano
26; 13% ani ano ani ne spíše ne 45; 22% 60; 30%
ne
Otázka 15 Váš přibližný počet odlovených keší během absolvování trasy Otázka má za cíl zjistit, jestli geocacheři absolvovali celou trasu případně, jestli odlovili i nějaké keše navíc. V blízkosti PowerTrailu se nachází několik jiných keší, které se věnují třeba zaniklé železnici Najdek – Račín, obci Račín, studánkám, rybníkům Pilský a Železný, jezírku Vápenice a dalším. Z výzkumu vyplývá, že buď geocacheři odloví méně než 54 keší, které tvoří PowerTrail, anebo více keší. Málokdo se omezuje pouze na sběr keší náležících pouze PowerTrailu. Existuje několik možných příčin, proč geocacheři neabsolvovali celou trasu. Může se jednat o její délku, nepříznivé počasí anebo i to, že odlov keší byl pouze příležitostný a zdolat celou sérii nebylo cílem. Celou trasu neabsolvovali spíše lidé ve věku 18 – 29 let a 30 – 44 let z kraje Jihomoravského a Vysočina. Celkově nejvíce lidí absolvovalo celou trasu plus ještě několik keší navíc, celkem 68% geocacherů. Otázka 16 Váš počet odlovených keší celkem Tato otázka se soustředí na to, zda odlov takovýchto sérií láká geocachery s vysokým počtem bodů anebo je výzvou i pro někoho s méně body, například jako příjemná procházka lesem spojená s hledáním keší a nejenom „hon za body“.
50
Výzkum ukázal, že téměř polovina mužů, kteří se zúčastnili šetření, má více jak 1000 nasbíraných bodů, keší. Počet žen s 1000 a více keši se pohyboval kolem 1/3, viz Graf 7. Nejvíce lidí s nálezem nad 1000 keší bylo ve věku 30 - 44 let a následovala věková skupina 45 - 59 let, pocházeli z kraje Jihomoravského, Královehradeckého a Praha, měli zaměstnání s psychickým charakterem a s platem nad 21 000 Kč. Mezi další nejpočetnější skupiny patří geocacheři s 50 – 100 body a 500 – 1000 body. V dotazníku 3 geocacheři uvedli, že mají méně než 50 keší, z čehož vyplývá, že neabsolvovali celou trasu, spíše odlovili několik keší z PowerTrailu jen tak při cestě. Graf 7: Celkový počet odlovených keší
Celkový počet odlovených keší 100 90
počet geocacherů
80 70 60 50
muži
40
ženy
30 20 10 0 x < 50
51 - 100
101 - 250 251 - 500 501 - 1000 1000 < x
počet keší Nakládání s odpadem Odpověď na tuto otázku byla zjištěna vlastním zkoumáním, projitím trasy. Trasa vede po turistických stezkách, kde se žádné koše na odpad nenachází, ale i dvěma vesnicemi, Račínem a Polničkou. V obou obcích se nacházejí nejen odpadkové koše ale i kontejnery na tříděný odpad, díky tomu mají geocacheři možnost nakládat šetrně s odpadem. Na samotné trase nebylo zjištěno, že by docházelo k odkládání odpadu na předem neurčených místech. Z tohoto lze usuzovat, že v tomto směru jsou geocacheři (a turisté) na této trase odpovědnými účastníky cestovního ruchu.
51
Ekonomický status Za pomoci dotazníku bylo zjištěno, že geocacher, který absolvoval tuto trasu, má v průměru zaměstnání psychického charakteru a plat nad 21 000 Kč. Toto zjištění zapadá do obecně rozšířeného profilu geocachera, kdy se jedná o člověka, který pracuje v kanceláři, většinou s informační technikou, a ve volném čase vyráží do přírody hledat keše. Typický profil geocachera na MMPWT Z výsledků mimo jiné lze odvodit, jaký je typický geocacher na tomto PowerTrailu. Jedná se o muže ve věku 30 – 44 let z Jihomoravského kraje. Má vystudovanou vysokou školu a je zaměstnán po stránce psychické a pobírá plat vyšší než 21 000 Kč. Pokud by měla být charakterizována typická geocacherka, jednalo by se o 18 – 29 letou ženu z Jihomoravského kraje se středoškolským vzděláním, pracující v zaměstnání charakteru psychického se mzdou nižší než 21 000 Kč. Význam trasy Z výsledků vyplývá, že trasu během roku 2013 navštívil alespoň jeden geocacher z každého kraje České republiky. Nejčastější návštěvy byly z blízkých krajů, naopak nejméně návštěv bylo z krajů vzdálených, Plzeňského, Karlovarského, Zlínského a Moravskoslezského. Výpis jednotlivých návštěv z krajů České republiky je v Tabulce 6. Význam i zátěž trasy lze označit za celostátní.
52
Tabulka 6: Návštěvnost trasy podle krajů dle keše MMPWT 1
Kraj
Počet geocacherů
Hlavní město Praha
29
Středočeský
21
Jihočeský
8
Plzeňský
2
Karlovarský
4
Ústecký
12
Liberecký
10
Královéhradecký
17
Pardubický
39
Vysočina
52
Jihomoravský
70
Olomoucký
9
Moravskoslezský
4
Zlínský
1
(Zdroj: vlastní zpracování 2014)
2.1.4 Vyjádření tvůrců keší a Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Pomocí emailové komunikace byli kontaktováni autoři série keší MMPWT. Cílem bylo zjistit, jak probíhá jejich spolupráce se Správou CHKO Žďárské vrchy a zdali existují slabiny v této komunikaci. Podle vyjádření autorů probíhala spolupráce se Správou CHKO ihned od jejich nápadu vybudovat PowerTrail, který by procházel CHKO. Konzultovány byly téměř všechny činnosti, zahrnující přípravu listingu i umístění a vlastní podobu keší. Součástí příprav bylo označení stromů ihned vedle keše nebo v minimální vzdálenosti od keše pentlemi, aby geocacheři zbytečně nesešlapávali porost v okolí. Jak uvádí jeden z autorů série Tomáš k bezproblémovosti vztahu se Správou CHKO: „Myslím si, že nám v tomto ohledu hodně pomáhá fakt, že keše jsou jednoznačně určeny stužkami na stromech, takže kačeři nerozvrtávají široké a daleké okolí umístění krabiček, ale prostě očima z cesty najdou pentli na stromě a je jasné, kam se mají vydat pro krabičku“. Komunikace se Správou CHKO probíhala pak hlavně během léta 2013, kdy došlo k zmiňované vichřici, a trasa byla na její žádost dána mimo provoz po zbytek roku.
53
Samotní autoři uvádějí, že zatím žádný zásadní problém ze strany Správy CHKO nezaznamenali. Telefonickým rozhovorem byl kontaktován pan Jaromír Čejka z oddělení ochrany přírody, který se zabývá zoologií, ekologickou výchovou a PR. Kontaktovat jej bylo doporučeno Danielem Korábkem z útvaru vedoucího, který se zabývá informatikou, GIS, webovými stránkami, knihovnou, BOZP, PO, spisovnou a pozemkovou agendou. S geocachingem ve Správě CHKO Žďárské vrchy se poprvé setkali před 2 až 3 lety, kdy čirou náhodou objevili keš asi 3 metry od hnízda chráněného ptačího druhu. Posléze přes internet hledali, kde se vlastně vyskytují keše v CHKO Žďárské vrchy. Ukázalo se, že i na nevhodných místech, jakými byly maloplošná zvláště chráněná území. Nikdo je v té době nekontaktoval, jestli může někde v CHKO keše založit. Lidé ze Správy CHKO kontaktovali reviewery, aby je o této situaci informovali. Pan Čejka si nedělá iluze, že by keše na problémových místech byly zrušeny, ale doufá, že došlo k omezení jejich zakládání na těchto místech. Myslí si, že momentálně neprobíhá spolupráce s geocachery, ale zároveň dodává, že je jich 14 zaměstnanců, takže je možné, že může komunikace probíhat s někým jiným, aniž by o tom věděl. Na otázku zda vidí nějaký rozdíl mezi geocachery a turisty uvádí, že rozdíly nevidí a že „řada geocacherů se rekrutuje z turistů“. Podle pana Čejky geocacheři nejsou jiní, pouze „vnesli soutěžní prvek“, který se objevuje i u turistů v podobě turistických známek, razítek, vizitek. Na otázku zda Správa CHKO zaznamenala s geocachery nějaké problémy uvádí, že kdyby problémy chtěli mít, tak by je měli, ale některé věci prostě neřeší. Aktivity geocacherů jsou tolerovány ústředím v Praze, takže ani samotná Správa CHKO Žďárské vrchy do jejich aktivit nezasahuje. Zároveň říká, že v současné době jsou keše po celém území nejen České republiky. Myslí si, že v tomto ohledu „nabídka převyšuje poptávku“ a každé místo, těch několik málo návštěv geocacherů denně zvládne a není tolik zatíženo. Jednou z možností vysvětlení nekorespondujících odpovědí je, že pan Čejka není příliš o dění v CHKO ve spojení s geocachingem v současné době seznámen. Kdo by jinak komunikoval s autory série a dal jim pokyn k deaktivování trasy po vichřici? Takovou informaci by bylo přeci zbytečné si vymýšlet. Na druhou stranu je možné, že autoři PowerTrailu, nemusí úplně 100% komunikovat se Správou tak, jak uvádějí. Postoj Správy CHKO k geocachingu je poněkud lhostejný. Taktéž chování geocacherů, kteří založí keš a nekontaktují Správu CHKO, 54
nepatří zrovna mezi zodpovědné dodržování pravidel stanovených Groundspeakem. Z obou těchto komunikací vyplývá, že geocaching sám o sobě přítěží pro přírodu není, ale musí se dodržovat určitá pravidla a je nutná vzájemná komunikace.
2.1.5 Diskuse DVO1: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu z hlediska environmentálního? Z výsledků vyplývá, že většina geocacherů cestuje osobními automobily. Neochota či nemožnost využívat hromadné dopravní prostředky patří v současnosti k cestovnímu ruchu obecně. Vzhledem k tomu, že trasu nelze projet autem, pouze projít pěšky anebo projet na kole, je z tohoto pohledu její absolvování ekologické, ačkoli není od věci uvést, že chůze je k přírodě šetrnější. Význam trasy je celostátní, je navštěvována geocachery ze všech koutů republiky, ale nejvíce těmi z blízkých krajů. Během trasy je možnost odkládat odpadky v procházených obcích, i do tříděného odpadu, a během absolvování trasy nebyly zaznamenány odpadky v okolí, z tohoto pohledu je chování geocacherů šetrné. Lze tedy prohlásit, že z hlediska environmentálního, vynecháme-li způsob dopravy na místo, je chování geocacherů v souladu s udržitelným cestovním ruchem. DVO2: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu z hlediska ekonomického? Podle výsledků dotazníkové šetření většina geocacherů pobírá mzdu nad 21 000 Kč a pracuje v zaměstnání duševního charakteru. Existuje tedy možnost finančního přínosu pro danou oblast. Nejvíce jsou využívána a tedy podporována místní stravovací zařízení. Méně již jsou využívána místní ubytovací zařízení, protože geocacheři zde pobývají spíše jeden den bez přespání a když už se zde ubytují, tak nejčastěji na 2 až 3 dny. Nejvíce jsou vytíženy letní měsíce v době prázdnin. Z hlediska ekonomického není chování geocacherů úplně ideální. Nevýhodou je i provoz trasy pouze mimo zimu, čímž se sezónnost ještě prohlubuje. Možností by bylo zpřístupnit trasu i v zimě. Běžecké lyžování je na Žďársku oblíbenou aktivitou, takže by bylo dobré, kdyby se trasa dala absolvovat na běžkách. Vyřešit by se musel ale i jiný způsob uložení keší, v takovéto podobě by mohly zapadat sněhem anebo zamrznout. DVO3: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu z hlediska sociálního?
55
Většina geocacherů uvedla, že oblast navštívila již po několikáté, což je pro oblast jistě přínosné, že se nejednalo o jednorázovou návštěvu. Primárním cílem cesty byl v drtivé většině odlov keší. Důležité je však podotknout, že byl kladen důraz i na putování krajinou. Podnět k absolvování trasy byl vnitřní, což koresponduje se znaky odpovědného účastníka cestovního ruchu. Geocaching nepatří k aktivitám, které by šly provozovat masově, takže opět splňuje znaky odpovědného turisty. K nejčastější formě absolvování patřilo projití ve dvojici. Z výsledků vyplývá, že při absolvování této trasy, se návštěva kulturně-historických památek v okolí z větší části nekonala. Jak již bylo řečeno, trasa má okolo 20 kilometrů a její absolvování zabere poměrně dlouhý časový úsek dne. Z tohoto lze odvodit, že památky navštěvují spíše lidé, kteří se zdrží déle než jeden den. Na tento výsledek lze však nahlížet i tak, že geocacheři dávají ve většině případů přednost zážitkům před pamětihodnostmi, což je opět další znak odpovědného účastníka. V souladu se znaky odpovědného účastníka cestovního ruchu si geocacheři ve větší míře pořizují fotografie a absolvování trasy je obohacuje o nové znalosti. U této dílčí výzkumné otázky lze říci, že geocacheři se chovají v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu ze sociálního hlediska.
HVO: Do jaké míry bylo chování geocacherů související s absolvováním trasy MMPWT v roce 2013 v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu? Na základě indikátorů a z nich odvozených výsledků dílčích výzkumných otázek lze říci, že geocacheři se chovají v souladu se znaky udržitelného cestovního ruchu. Nelze říci, že by se jednalo ale o úplný soulad. Prvním nedostatkem je zajisté způsob dopravy, který je nešvarem současné doby. Dalším je sezónnost odlovu keší, která se ale netýká jen PowerTrailu MMPWT, jelikož celkově návštěvnost lesních, hůře dostupných, keší v zimních měsících klesá. Výhodu oproti tomu mají keše umístěné ve městech. Z kvalitativního šetření lze usuzovat, že by se mělo více dbát na dodržování pravidel daných Groundspeakem a více spolu komunikovat, nejen mezi zřizovateli keší a majiteli, správci, území, ale v našem případě i mezi jednotlivými zaměstnanci Správy CHKO, aby „jedna ruka věděla, co dělá druhá“. Závěrem lze říci, že geocaching lze považovat za aktivitu ve shodě s principy udržitelného cestovního ruchu, je však nutné pracovat na tom, aby tomu bylo i nadále.
56
ZÁVĚR Cílem práce bylo zjistit do jaké míry je chování geocacherů v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Cíl byl naplněn a bylo zjištěno, že chování geocacherů je v zkoumané oblasti CHKO Žďárské vrchy z velké části v souladu s principy udržitelného cestovního ruchu. Geocacheři se chovají ve shodě se znaky odpovědných účastníků cestovního ruchu. Absolvují trasu způsobem, který příliš nenarušuje přírodu, pěšky nebo na kole. Ačkoli geocacheři navštěvují trasu z celé republiky, největší návštěvnost je z blízkých krajů, tudíž jejich cestování není takovou zátěží, jako kdyby cestovali z daleka. Okolí trasy bylo shledáno jako čisté a proto lze usoudit, že nedochází k znečišťování odpadky, případně jsou v průchozích obcích přístupné kontejnery na směsný i tříděný odpad. Větší část geocacherů využila místních stravovacích zařízení. Oblast byla opakovaným cílem návštěv, hlavním cílem byl odlov keší, ke kterému vedl vnitřní podnět. Geocacheři ve shodě se znaky odpovědného cestovního ruchu pořizovali hlavně fotografie a z absolvování trasy si z větší části odnesli nové zkušenosti. Co však nebylo s principy udržitelného cestovního ruchu, byl způsob dopravy na místo, kdy byla využívána nejméně ekologická možnost dopravy – osobní automobil, a sezónnost provozu trasy, která je otevřená celý rok vyjma zimních měsíců. K těmto výsledkům se došlo za pomoci využití kvantitativních a kvalitativních metod šetření. To, že na dané trase se geocacheři chovají v souladu s udržitelným cestovním ruchem, neznamená, že je tomu tak u všech keší. Možné využití této práce spočívá v tom, že autoři keší nebo spíše majitelé a správci pozemků, kde jsou anebo budou uloženy keše, mohou zjistit jaké vlivy má umístění keše a tím zvýšený výskyt geocacherů na prostředí. Jak již bylo několikrát zdůrazněno, pokud se dodrží pravidla globální i lokální, měl by být provoz keše bezproblémový. Důležitá je komunikace mezi autory keší a majiteli, správci pozemků. Příkladem může být řešení uvedené autory keší MMPWT, použití stužek na stromech k identifikaci blízkého místa keši, aby docházelo k co nejmenšímu poškození okolí.
57
Seznam použitých zdrojů Použitá literatura BĚLAŠKA, P. (2008). Žďárské vrchy: pěší turistické trasy. S batohem po Česku, Třebíč (Sursum). DAVID V., SOUKUP, P. (2009). Velká turistická encyklopedie. Praha (Knižní Klub). DISMAN, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha (Karolinum). FORMÁNKOVÁ, Z. (2012). Potenciál geocachingu při rozvoji cestovního ruchu. Studia Turistica, 2, 9 – 17, [online]. Dostupné na: http://www.vspj.cz/soubory/download/id/1574 [cit. 2014-03-10]. JURMAN, H. (2009). Žďársko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov (Sursum). MMR (2006). Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu, [online]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/cc80193b-e4e8-4694-8a65728df70a5fd8/GetFile14_2.pdf [cit. 2014-03-10]. PATZELT, Z. (2010). Význam monitorování cestovního ruchu, [online]. Dostupné z: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/zvlastni-cislo/vyznam-monitorovani-cestovnihoruchu.html [cit. 2014-03-10]. REICHEL, J. (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha (Grada Publishing). URBAN, V. (2010). Kam na Vysočině. Brno (Computer Press). ZELENKA, J., PECHANEC, V., BUREŠ, V., ČECH, P., PONCE, D. (2008). e-Tourism v oblasti cestovního ruchu. Praha (MMR). Použité internetové zdroje AOPK ŽĎÁRSKÉ VRCHY (2014a). Činnost pracoviště, [online]. Dostupné na: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/cinnost-pracoviste/ [cit. 2014-03-10]. AOPK ŽĎÁRSKÉ VRCHY (2010). Plán péče, [online]. Dostupné na: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/plan-pece/ [cit. 2014-03-10]. AOPK ŽĎÁRSKÉ VRCHY (2014b). Naučné stezky, [online]. Dostupné na: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/zakladni-udaje-o-chko/naucne-stezky/ [cit. 2014-0310]. AOPK ŽĎÁRSKÉ VRCHY (2014c). O správě CHKO a krajském středisku, [online]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/o-sprave-chko-a-krajskem-stredisku/ [cit. 2014-0310]. ČAGEO (2012). Naše cíle a poslání, [online]. Dostupné na: http://www.cageo.cz/ceskaasociace-geocachingu/cag/ [cit. 2014-03-10]. 58
ČSÚ (2012a). Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v okresech, [online]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU6170PU_OK&vo=null [cit. 2014-03-10]. ČSÚ (2012b). Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v obcích vybraného okresu, [online]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=CRU9010PU_OB2.77&vo=nul l [cit. 2014-03-10]. GEOCACHING (2014). Dostupné na www.geocaching.com [cit. 2014-03-10]. GEOWIKI (2012). Historie, [online]. Dostupné na: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Historie [cit. 2014-03-10]. GEOWIKI (2014a). Kronika českého geocachingu, [online]. Dostupné na: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Kronika_%C4%8Desk%C3%A9ho_geocachingu [cit. 201403-10]. GEOWIKI (2014b). Zkratky, [online]. Dostupné na: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Zkratky [cit. 2014-03-10]. GEOWIKI (2013). Dlouhodobá péče o cache [online]. Dostupné http://wiki.geocaching.cz/wiki/Dlouhodob%C3%A1_p%C3%A9%C4%8De_o_cache [cit. 2014-03-10].
na:
GEOWIKI (2014c). Založení cache, [online]. Dostupné http://wiki.geocaching.cz/wiki/Zalo%C5%BEen%C3%AD_cache [cit. 2014-03-10].
na:
GROUNDSPEAK (2013). Regionální pravidla pro Českou republiku, [online]. Dostupné na: https://wiki.groundspeak.com/display/GEO/Czech+Republic# [cit. 2014-03-10]. KŘÍŽOVÁ ZELENÁ, H. (2013). Žďár vyhlásil zákaz vstupu do lesů!, [online]. Dostupné na: http://www.zdarskevrchy.cz/region/zpravy/6634-zdar-vyhlasil-zakaz-vstupu-do-lesu [cit. 2014-03-10]. LUTONSKÝ, M. (2008a). Geocaching: hra pro mozek, nohy a vaši GPS, [online]. Dostupné na: http://navigovat.mobilmania.cz/clanky/geocaching-hra-pro-mozek-nohy-a-vasi-gps/sc-3-a1312930 [cit. 2014-03-10]. LUTONSKÝ, M. (2008b). První česká Wherigo hra: projděte se kolem Špilberku, [online]. Dostupné na: http://navigovat.mobilmania.cz/bleskovky/prvni-ceska-wherigo-hra-projdete-sekolem-spilberku/sc-266-a-1313772 [cit. 2014-03-10]. MAPY (2014). Dostupné na www.mapy.cz [cit. 2014-03-10]. NP ŠUMAVA (2010). Geocaching v národním parku, [online]. Dostupné na: http://www.npsumava.cz/cz/1610/sekce/geocaching-v-narodnim-parku/ [cit. 2014-03-10].
59
NVÚ (2011). Kraj Vysočina, [online]. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Krajsky_web/Zakladni_info/10_Vysocina_zakl _ukazatele12.pdf [cit. 2014-03-10]. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY V ČESKÉ REPUBLICE (2014). CHKO Žďárské vrchy, [online]. Dostupné na: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=flora&site=CHKO_zdarske_vrchy_cz [cit. 2014-03-10]. VÍTEK, O. (2013). Pravidla pro cache v chráněných územích, [online]. Dostupné na: http://wiki.geocaching.cz/wiki/Pravidla_pro_cache_v_chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%BDch _%C3%BAzem%C3%ADch [cit. 2014-03-10]. VYSOČINA TOURISM (2014a). Hipoturistika, [online]. Dostupné z: http://www.regionvysocina.cz/kone/ [cit. 2014-03-10]. VYSOČINA TOURISM (2014b). Velké Dářko a jeho pozoruhodné okolí, [online]. http://www.region-vysocina.cz/velke-darko-a-jeho-pozoruhodne-okoli-cx718%202014 [cit. 2014-03-10].
60
Přílohy Příloha A Specifikace keší Typy keší Traditional – Tradiční keše patří mezi ty jednodušší. Souřadnice fyzické schránky jsou již zadané a úkolem je pouze na místě schránku nalézt. První tradiční keš v České republice byla založena 1. 6. 2001, nese název Tex-Czech a nachází se u Štramberka. Multi – Pro výpočet finálních souřadnic fyzické schránky se musí získat určité informace na různých zastávkách. Tyto zastávky mohou mít podobu fyzické skrýše nebo indicie, většinou ve formě číslice, která se posléze dosadí do vzorce finálních souřadnic. Někdy je možné informace získat na jednom místě a někdy mohou mít multi keše i několik kilometrů. Mystery – Mystery keše stejně jako ostatní nabývají různé obtížnosti. Ve většině případů se nenacházejí na uvedených souřadnicích, a pokud ano, je to proto, že je nelze odlovit bez domácí přípravy. Většinou jde o vyluštění šifry nebo získání informací o nějaké události, osobě, které dají finální souřadnice. Wherigo - První Wherigo v České republice je Dělová koule na Špilberku z roku 2008, kde se prochází parkem okolo hradu Špilberk a hledají se určitá místa, Wherigo přehrávač pozná, když jsou místa nalezena. Poté co se navštíví všechna místa a zvolí se ve hře správné možnosti odpovědí, ukážou se finální souřadnice fyzicky přítomné keše. Jedná se o počítačovou hru hranou v reálném světě (Lutonský 2008b). Letterbox hybrid - Taktéž nazýván „dopisní schránka“. Cílem nálezu je fyzická schránka. K jejímu nalezení slouží kromě souřadnic i indicie, text nebo fotografie, poskytnuté v listingu keše. Event cache – Jedná se o sraz geocacherů, kde se jednotlivý geocacheři seznamují, vyměňují si informace, zkušenosti, trasovatelné předměty. Náplní by měla být exkurze, prohlídka, návštěva pamětihodností. Musejí být plánovány minimálně pro 15 geocacherů. Mega event je podmíněn účastí 500 geocacherů. CITO event – „Cache In Trash Out“, je také srazem geocacherů, jehož cílem je pomoc přírodě, velmi často se jedná o sběr odpadků na určitém místě, sázení nových stromů, natírání laviček, opravy hradních zdí. Tato akce je charakteristická ekologickým chováním geocacherů
61
k přírodě. K jedné ze zásad správného chování platí „Leave No Trace“, nezanechávej za sebou stopy a to platí v přírodě i ve městě. Earthcache – Jejím posláním je vzdělat geocachery v geologii, proto je umístěna na místě zajímavém z geologického hlediska. Ideální je pro místa, kde nelze umístit fyzické schránky, například národní parky. Úkolem je pořídit fotografii a/nebo zodpovědět otázky. Projekt probíhá pod záštitou Americké geologické společnosti. Stále ještě existují keše, které se od roku 2005 už nezakládají, ale nechávají se tzv. dožít, jedná se o virtuální a webcam keše. U těchto keší není fyzická schránka. U virtuální keše se musí na souřadnicích zjistit určitá informace a odeslat vlastníkovi keše. Na místech s kamerami jsou umístěny webcam keše, jejichž získání je podmíněno fotkou z webcamery. Existují i další typy keší, které se v České republice téměř nevyskytují. Mezi ně patří jediná keš Groundspeak Headquarters, která se nachází v sídle společnosti Groundspeak, Inc. Další je event GPS Adventure Maze Exhibit, který pořádá Groundspeak a má šířit osvětu o GPS systému a geocachingu, ten se konal v roce 2013 i v České republice. Novinkou jsou LAB keše, které se zakládají na přechodnou dobu. Velikost keší Samotné keše se dělí podle fyzické velikosti schránky do několika skupin.
Micro – Jedná se o velmi malé schránky, například filmovou krabičku, tubu od šumivých prášků, prefabrikát PET lahve. Do keše se vejde většinou pouze logbook a tužka a není v ní většinou nic na výměnu. Tyto keše se zakládají ve městech, kde působí nenápadně a je menší pravděpodobnost, že je odhalí někdo nezasvěcený. Do této skupiny spadají i keše velikosti nano, které jsou většinou několik jednotek cm³ velké.
Small – Malá schránka, většinou o objem u 0,5 - 1 litr. Do této schránky by se měly vejít drobné předměty.
Regular - Nejpoužívanější typ schránky o objemu nad 1 litr. Je vhodná pro ukládání a směnu předmětů. S většími rozměry již přichází větší riziko, že bude odhalena někým nezasvěceným.
Large – Opravdu velká schránka, může to být kbelík nebo sud. Určena je vyloženě k ukládání a směně předmětů.
Other – I takto může být označena velikost nano keše. Jedná se o netypický rozměr a často i o netradiční provedení.
62
Not Chosen – Využívá se u eventů, virtuálních keší a earthkeší, kde není přítomná fyzická schránka, nebo nechce-li vlastník keše poskytnout hledačům nápovědu ohledně velikosti schránky.
Obtížnost Obtížnost určuje, jak složité nebo jednoduché je nalezení keše a kolik času to zabere.
Obtížnost 1- jednoduché jasné úkryty keší, vhodné pro začátečníky
Obtížnost 2 – jednoduché multi keše a tradiční keše s obvyklým úkrytem
Obtížnost 3- multi keše s mnoho stanovišti nebo náročným výpočtem, mystery keše a tradiční keše s neobvyklými úkryty
Obtížnost 4 – keše časově náročné, obtížné mystery keše, dlouhé multi keše, těžko objevitelné tradiční keše
Obtížnost 5 – keše s touto úrovní jsou nejnáročnější na čas a intelekt, nejsou určeny pro každého
Terén Terén vyjadřuje celkovou fyzickou náročnost pří cestě k úkrytu keše. Obtížnost terénu je uváděna za ideálních podmínek, v suchu za dne. Pokud se obtížnost terénu výrazně mění v závislosti na počasí, měla by se tato skutečnost uvést v listingu.
Terén 1- keš by měla být dostupná i pro vozíčkáře, cesta vede po zpevněných nebo polních cestách
Terén 2 – cesta ke keši vede po nezpevněných a vyšlapaných cestách, je možné ji absolvovat na kole i s dětmi
Terén 3 – ke keši nevede cesta, obtížnější pohyb
Terén 4 – dosažení keše je náročnější, vhodné pro fyzicky zdatnější geocachery
Terén 5 – k odlovu této keše jsou nutné pomůcky, jedná se například o potápění, lezení po skalní stěně nebo na strom
63
Příloha B Dotazník 1) Oblast Žďárské vrchy jste navštívili…. (zaškrtněte pouze jednu možnost)
a) Poprvé b) Poněkolikáté 2) Co bylo Vaším primárním cílem? (zaškrtněte pouze jednu možnost, případně napište jiný motiv Vaší návštěvy oblasti)
a) Dovolená b) Pracovní cesta c) Odlov keší jiné______ 3) Jak jste získali informace o trase? (zaškrtněte pouze jednu možnost)
a) Vlastním hledáním, vlastní iniciativou zjištěné informace b) Z médií (článek na internetu, reportáž v televizi, …) c) Od přátel, známých 4) Jak dlouhou dobu jste strávili přípravou na absolvování trasy? (zaškrtněte pouze jednu možnost)
a) Minimální b) V řádu hodin c) V řádu dní d) V řádu týdnů 5) Jaký způsob dopravy na místo jste zvolili? (zaškrtněte pouze jednu možnost, pokud jste použili více způsobů, uveďte ten hlavní)
a) Chůze b) Kolo c) Vlak d) Autobus e) Automobil 6) Jakým způsobem jste absolvovali trasu? (zaškrtněte pouze jednu možnost)
a) Pěším b) Na kole 64
7) Trasu jste absolvovali… (zaškrtněte pouze jednu možnost)
a) Sám b) Ve dvojici c) S rodinou d) Se skupinou – přátel, známých 8) Jak dlouhou dobu jste zde strávili? (zaškrtněte pouze jednu možnost)
a) 1 den bez přenocování b) 2 - 3 dni c) 4 - 6 dní d) Více než týden 9) Který měsíc jste trasu absolvovali? (možno označit více možností)
a) Duben b) Květen c) Červen d) Červenec e) Srpen f) Září g) Říjen h) Listopad 10) Využili jste služeb některého stravovacího zařízení? (možno vybrat více možností, můžete uvést i název zařízení do políčka „jiné“)
a) Ano a1) v Hamrech nad Sázavou a2) v Račíně a3) v Polničce a4) ve Žďáru nad Sázavou jiné:_____________________ b) Ne
65
11) Využili jste služeb některého ubytovacího zařízení? (možno vybrat více možností, můžete uvést i název zařízení do políčka „jiné“)
a) Ano a1) v Hamrech nad Sázavou a2) v Račíně a3) v Polničce a4) ve Žďáru nad Sázavou jiné:_____________________ b) Ne 12) Navštívili jste při této příležitosti nějakou památku v okolí? (možno označit více možností a doplnit vlastní)
a) ne b) Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře c) Zámek ve Žďáru nad Sázavou d) Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou jiné______________ 13) Pořídili jste si při této příležitosti nějaké upomínkové předměty? (možno označit více možností a doplnit vlastní)
a) ne b) suvenýry (například i pohledy, turistické známky) c) prospekty, letáky, brožury d) vlastní kresby e) fotografie jiné_______________
14) Odnesli jste si nějaké nové znalosti? Ano 1- 2 – 3 – 4 - 5 Ne (škála) 15) Váš přibližný počet odlovených keší během absolvování trasy ____ (napište číslo, samotná trasa se skládá z 54 keší)
16) Váš počet odlovených keší celkem____ (napište číslo)
Pohlaví o Muž o Žena
66
Věk o o o o o o o o
6 - 10 11 - 14 15 - 17 18 - 29 30 - 44 45 - 59 60 - 75 75 a více
Bydliště (zaškrtněte pouze jednu možnost)
o o o o o o o o o o o o o o
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj
Nejvyšší dosažené vzdělání (zaškrtněte pouze jednu možnost)
o o o o
Zatím žádné Základní Střední bez maturity/ s maturitou Vysokoškolské
Zaměstnání (zaškrtněte pouze jednu možnost)
o o o o o
Nepracuji Studuji a nepracuji Studuji a pracuji Pracuji Důchodce, rentiér
Váš měsíční hrubý příjem (zaškrtněte pouze jednu možnost, jedná se o medián mezd v ČR)
o Pod 21 000 Kč o Nad 21 000 Kč 67
Vaše zaměstnání je charakteru (zaškrtněte pouze jednu možnost)
o Fyzického (manuální) o Psychického (mentálního, duševního)
68
