Národní parky Chorvatska a jejich význam z hlediska cestovního ruchu

[Zadejte text.]

Národní parky Chorvatska a jejich význam z hlediska cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Národní parky Chorvatska a jejich význam z hlediska cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Miroslava Knězů Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

Copyright © 2012 Miroslava Knězů

Abstrakt KNĚZŮ, Miroslava: Národní parky Chorvatska a jejich význam z hlediska cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 75 stran. Tato bakalářská práce pojednává o jednotlivých Národních parcích Chorvatska z hlediska jejich postavení v cestovním ruchu. Teoretická část se zabývá základními informacemi o národních parcích a turistických zajímavostech v jejich okolí. Praktická část prezentuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo prováděno v kraji Vysočina. Výsledky jsou zde zhodnoceny ve SWOT analýze.

Klíčová slova: národní parky, fauna, flóra, jezera, ostrovy, turistické zajímavosti

Abstract KNĚZŮ, Miroslava: National parks in Croatia from the point of the turism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 75 pages. This bachelor thesis deals with particular national parks in Croatia from the point of view of their position in the tourism. The theoretical part concerns with basic information about the national parks and places of interests in their surroundings. The practical part presents the results of the survey made in Vysocina region. The results are evaluated here in SWAT analysis.

Key words: national parks, fauna, flora, lakes, islands, places of interest

5

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, RNDr. Milanu Kameníkovi za jeho ochotu, odborné rady a připomínky při vedení této práce. Dále si poděkování zaslouží všichni respondenti, kteří si našli chvíli času na vyplnění dotazníku, rodina a přátelé za podporu a obětavost v průběhu celého období mého studia. 6

7

Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Národní parky Chorvatska a jejich význam z hlediska cestovního ruchu“. Toto téma jsem si vybrala především z toho důvodu, že Chorvatsko jsem mnohokrát navštívila a stalo se pro mě oblíbenou destinací. Obdivuji především krásnou přírodu této balkánské země. Chorvatsko je jednou z nejvyhledávanějších oblastí českých turistů. Ovšem Češi stále vyhledávají pouze vyhlášené turistické destinace na pobřeží Chorvatska a o národní parky se téměř nezajímají. Základním cílem mé bakalářské práce je obecná charakteristika národních parků Chorvatska a zaměření se na jejich význam z hlediska cestovního ruchu. Poté provedení terénního šetření a na základě jeho výsledků vytvoření SWOT analýzy, propagačního letáku a návrhy na zvýšení zájmu turistů o národní parky v Chorvatsku. Při vypracování bakalářské práce jsem používala pro získání informací veřejně dostupnou literaturu a internetové zdroje národních parků Chorvatska.

8

Obsah 1 Charakteristika oblasti ........................................................................................... 12 1. 1 Základní informace o Chorvatsku ..................................................................... 12 2 Představení jednotlivých národních parků ........................................................... 13 2. 1 Národní park Plitvická jezera ............................................................................ 14 2.1.1 Typ na okružní trasu po Plitvických jezerech .............................................. 15 2.1.2 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 17 2.1.3 Flora ...........................................................................................................18 2.1.4 Fauna ..........................................................................................................19 2. 2 Národní park Kornati ........................................................................................ 19 2.2.1 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 20 2.2.2 Flora ...........................................................................................................21 2.2.3 Fauna ..........................................................................................................21 2.3 Národní park Krka ............................................................................................. 21 2.3.1 Typ na okružní trasu po Národním parku Krka ............................................ 22 2.3.2 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 22 2.3.3 Flora ...........................................................................................................23 2.3.4 Fauna ..........................................................................................................24 2.4 Národní park Mljet ............................................................................................ 24 2.4.1 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 25 2.4.2 Flora ...........................................................................................................26 2.4.3 Fauna ..........................................................................................................26 2.5 Národní park Severní Velebit ............................................................................. 27 2.5.1 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 28 2.5.2 Flora ...........................................................................................................28 2.5.3 Fauna ..........................................................................................................29 2.6 Národní park Brijuni .......................................................................................... 29 2.6.1 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 30 2.6.2 Flora ...........................................................................................................31 2.6.3 Fauna ..........................................................................................................31 2.7 Národní park Risnjak ......................................................................................... 31 2.7.1 Turistické zajímavosti v okolí ..................................................................... 32 2.7.2 Flora ...........................................................................................................33

9

2.7.3 Fauna ..........................................................................................................33 2.8 Národní park Paklenica ...................................................................................... 34 2.8.2 Flora ...........................................................................................................35 2.8.3 Fauna ..........................................................................................................36 2. Praktická část ........................................................................................................ 37 2.1 Sběr primárních dat............................................................................................ 37 3.1.1 Metoda šetření ............................................................................................ 37 3.1.2 Náhodný výběr............................................................................................ 37 3.1.3 Analýza dat ................................................................................................. 37 2.2 Prezentace výsledků výzkumu ...........................................................................38 2.2 Shrnutí dotazníkových výsledků ........................................................................ 56 2.3 SWOT analýza .................................................................................................. 58 2.4 Návrhy na zlepšení ............................................................................................ 59 2.5 Návrh propagačního letáku ................................................................................ 60 Závěr .......................................................................................................................... 61 Seznam použité literatury ......................................................................................... 62 Elektronické zdroje ................................................................................................... 62 Seznam obrázků ........................................................................................................ 67 Seznam grafů ............................................................................................................. 68 Seznam tabulek..........................................................................................................69 Seznam příloh ............................................................................................................ 70

10

Úvod Cílem mé bakalářské práce je seznámení s národními parky Chorvatska. Práce podává jejich charakteristiku a hodnotí jejich přírodní podmínky. Dále zkoumá, jaké povědomí mají o národních parcích Chorvatska obyvatelé Vysočiny. První část práce obsahuje charakteristiku jednotlivých národních parků. Popsána je zde i místní fauna a flóra, která je pro Chorvatsko typická. V této části práce jsou také uvedeny turistické zajímavosti nejen národních parků ale i zajímavosti v jejich okolí. Dále je ve vybraných národních parcích popsáno i několik turistických stezek jako typ na výlet. Ve druhé části práce jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření, které bylo prováděno mezi obyvateli Vysočiny. Zajímalo mne, zda lidé Chorvatsko navštěvují a jestli vůbec mají povědomí o tamních národních parcích. Na základě výsledků dotazníkového šetření hodnotím situaci z hlediska cestovního ruchu. V závěru druhé části práce je vytvořena SWOT analýza s návrhy na zlepšení, které mohou vést ke zvýšení návštěvnosti národních parků Chorvatska. Součástí praktické části práce je i návrh propagačního letáku. Podobné téma pro svou bakalářskou práci v minulosti zvolilo již mnoho studentů naší školy. Již v roce 2003 bylo Chorvatsko tématem bakalářské práce Lindy Mačejové. Také

studentka

Alžběta

Klečková

zpracovala

bakalářskou

práci

s názvem

Chorvatsko – potápěčský ráj. V roce 2011 zvolila i Libuše Štěrbová téma, které zpracovávalo turistický ruch na pobřeží Chorvatska. Ve stejném roce se podobným tématem zabývala i Iveta Paulusová, jejíž bakalářská práce nesla název Cestovní ruch na chorvatských ostrovech.

11

1 Charakteristika oblasti 1. 1 Základní informace o Chorvatsku Chorvatská republika je demokratický přímořský stát ležící na hranici střední a jihovýchodní Evropy. Je to stejně jako Slovinsko poměrně mladý stát, který vznikl teprve v květnu 1991, kdy se oddělil od Jugoslávie. Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části zasahuje hluboko do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina. Na západě sousedí Jaderským mořem s Itálií. Chorvatsko sice není se svou rozlohou 56 538 km2 velkou zemí, ale patří mu krásné jaderské pobřeží dlouhé 1778 km a 1185 ostrovů v pobřežních vodách. Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb se 779 tis. obyvateli. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země. Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %. Národním platidlem v Chorvatsku je Chorvatská kuna. Jedna kuna se dále dělí na 100 lip. Úředním jazykem Chorvatska je chorvatština. Řadí se do skupiny indoevropských jazyků, používá latinku a vznikla jako jeden z odnoží srbochorvatského jazyka. V dnešní době má chorvatština již několik nářečí, mezi nejslavnější patří např.: ekavské, ikavské, jekavské. Podnebí v Chorvatsku spadá do třech klimatických pásem. Vnitrozemí ovládá převážně kontinentální podnebí, zatímco na jadranském přímoří se projevuje středozemní klima (suchá a horká léta, a naopak mírné a vlhké zimy). [ 16 ] [ 17 ] [Němec;2003; str. 15]

12

2 Představení jednotlivých národních parků V Chorvatsku se dnes nachází celkem osm národních parků o celkové rozloze 978 km2, jejichž nedotčená příroda zabírá asi 8 % rozlohy Chorvatska. Statutem národního parku se v Chorvatsku pyšní právě tyto parky: Brijuni, Kornati, Krka, Mljet, Paklenica, Plitvická jezera, Risnjak a Severní Velebit. Mezi nejstarší národní parky patří Národní park Plitvická jezera a Národní park Paklenica, které byly vyhlášeny již v roce 1949. Největším z národních parků je Národní park Plitvická jezera a naopak parkem nejmenším je se svojí rozlohou 33,9 km2 Národní park Brijuni. [18]

Tab. 1: Seznam národních parků Chorvatska (zdroj: vlastní)

Na celém území Chorvatska se nalézá 960 přírodních rezervací a z toho je 8 národních parků, 6 chráněných krajinných oblastí a celkem 69 zvláštních rezervací. Jejich počet stále vzrůstá. Každý z parků je veden samostatným orgánem a dále podléhá státnímu dozoru Ministerstva ochrany životního prostředí a územního rozvoje. Tři národní parky jsou umístěny na chorvatských ostrovech Brijuni, Kornati a Mljet. Další dva se nacházejí v přírodním krasu a to Plitvická jezera a vodopády Mljet. V pohoří Velebit se nacházejí poslední tři národní, parky kterými jsou Severní Velebit, Risnjak a Paklenica. [19] [Heřmanová, Zábská;2003; str. 40]

13

Obrázek č. 1: Mapa národních parků [20]

2. 1 Národní park Plitvická jezera Nejstarší, největší a nejnavštěvovanější chorvatský národní park Plitvická jezera je situovaný zhruba uprostřed mezi Záhřebem a Zadarem. Jde o jedinečnou soustavu 16 velkých a dalších menších jezer v pramenné oblasti řeky Korany, tekoucí mezi vápencovými masívy Malé, Velké Kapely a Plešivce ( až 1280 m n. m.). Toto území bylo v roce 1949 prohlášeno národním parkem a od roku 1979 je park také zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Rozloha parku je téměř třicet hektarů obsahující právě šestnáct jezer, sto čtyřicet vodopádů a dvacet jeskyní. Jezera s vodou modrozelené barvy, jsou terasovitě rozložena a vytváří tak ucelený kaskádový vodní systém o celkové délce sedmi kilometrů. Jezera leží jedno pod druhým v nadmořské výšce 503 – 639 m, oddělují je travertinové kaskády s vodopády. Kaskádový systém jezer vznikl pravděpodobně působením erozní činnosti řeky Korany na vápencovém podkladu. Erozivní účinek vody nadále trvá a jezera jsou dále utvářena

14

a formována. Jezerní soustavu napájejí Bílá řeka a Černá řeka, ústící do nejvýše položeného Prosčanského jezera. Říčka Plitvice, která dala celé soustavě jméno, spadá z boku do kaňonu velkým vodopádem v dolní části parku. Horní část je tvořena skupinou dvanácti jezer, uprostřed je největší jezero Kozjak a v dolní části jsou čtyři jezera. Kozjak jako největší jezero ze všech, zabírá plochu osmdesáti hektarů a hluboké je téměř padesát metrů. V létě dosahuje teplota vody až 24 °C. Koupání je zde možné pouze na vyhrazených místech a v zimě jezera zamrzají. V dolní jezerní části je i 20 jeskyň, z nichž některé mají bohatou krápníkovou výzdobu. Běžným návštěvníkům je přístupná jen malá část podzemních prostor v bezprostředním okolí jezer. [12] [Anděra;2009; str. 771]

Obrázek č. 2: Národní park Plitvická jezera [8]

Národní park Plitvická jezera je vyhledávanou turistickou atrakcí. Nádherné scenérie Plitvických jezer se do podvědomí mnoha lidí na celém světě zapsaly díky filmům o Vinnetouovi, které se natáčely právě zde i na dalších místech bývalé Jugoslávie. [Anděra;2009; str. 768] [Oliver;2005; str. 188]

2.1.1 Typ na okružní trasu po Plitvických jezerech Pokud se turista vydá za slunným pobřežím Jadranu, rozhodně stojí za to vyčlenit si nějaký čas na návštěvu krásné lokality Plitvických jezer. Když se tak rozhodne, je možné dostat se tam magistrálou spojující chorvatské hlavní město Záhřeb s Dalmácií. Vzhledem k významnosti tohoto místa jsou příjezdové cesty velice dobře značené. 15

Pravidelné autobusové linky sem jezdí jak ze Záhřebu, tak i ze Splitu nebo Zadaru. Park je možné navštívit v průběhu celého roku. Plitvická jezera skýtají návštěvníkům mnoho kilometrů upravených stezek k pěším procházkám. Jednodenní vstupné pro dospělou osobu v hlavní sezóně stojí 110 Kn a zlevněné vstupné pro děti a mládež stojí 55 Kn (1 kuna je zhruba 4 Kč). Plitvická jezera (ceny v kunách) leden - březen duben - říjen listopad - prosinec dospělí - jednotlivci 110 80 skupiny nad 15 osob 100 70 (za osobu) děti a mládež 7 - 18 let 55 40 skupiny dětí a mládeže 50 35 7 - 18 let děti do 7 let Zdarma studenti 80 60 skupiny studentů 70 55 dvoudenní vstupenka 180 130 jednotlivci dvoudenní vstupenka - děti 90 60 a mládež 7 - 18 let Tab.: 2 Přehled vstupného v roce 2012 [21]

V ceně vstupenky je zahrnuto i využití elektrické lodě na jezeře Kozjak a jízdné okružního vyhlídkového vlaku. Délku prohlídky je možné upravit podle možností návštěvníka od několika hodin i po několik dní. Národní park nabízí asi sedm okruhů, z nichž jsem vybrala okruh H, který patří k méně náročným trasám.

Obrázek č. 3: Turistický okruh v národním parku Plitvice [22]

16

Tento vybraný pěší okruh zabere zhruba 4 – 6 hodin, záleží na svižnosti chůze. Trasa začíná u jižního vchodu, tedy u vchodu číslo dvě. Dobře značená stezka vede až k zastávce vyhlídkového vlaku, kterým si návštěvník může vychutnat panoramatickou jízdu. Následně se podle turistického značení pokračuje pěšky okolo Horních jezer. Cesty okolo jezer jsou bez problémů schůdné. Tam, kde není cesta, jsou vybudované dřevěné lávky. Poté trasa pokračuje až k jezeru Kozjak, kde je možné využít elektrické lodě a přes jezero se snadno a rychle přepravit k Dolním jezerům. V této oblasti národního parku se nachází Velký vodopád, který měří 78 m a je nejvyšším vodopádem v celém Chorvatsku. Trasa pokračuje dál po východní straně kaňonu. Cestu zpět si můžete vychutnat buď procházkou, nebo pro rychlejší přepravu opět využít vyhlídkový vláček. Tato okružní cesta umožňuje dokonale si vychutnat krásy jezerní oblasti Plitvických jezer. [22] [23] Národní park je otevřený denně včetně svátků. Otevírací doba se mění v závislosti na ročním období. Otevírací doba zimní období letní období jarní a podzimní období

9 - 16 hod. 7 - 20 hod. 8 - 18 hod.

Tab.: 3 Otevírací doba v roce 2012

2.1.2 Turistické zajímavosti v okolí Hrad Drežnik Drežnik je příjemné výletní místo na cestě z chorvatského vnitrozemí směrem na Jadran, kde přírodní krásy skýtají mimořádný zážitek. Drežnik je historické městečko v blízkosti starého města Slunje v severozápadním Chorvatsku. Drežnik je velmi malá osada, která je známá díky zříceninám středověkého hradu. Tento hrad pochází z roku 1278 a v průběhu staletí ho obývali knížata a šlechtici zdejšího kraje. [25] Slunj a Rastoke Slunj je starobylé městečko v severozápadní části chorvatského vnitrozemí. Nachází se asi 50 kilometrů od většího města Karlovac. Městečkem protéká říčka Slunjčica, která nedaleko ústí do překrásné řeky Korany. Slunj se může představit svým hostům několika pozoruhodnými památkami, mezi které patří bezesporu starý opevněný hrad 17

z roku 1323 a osada s vodním mlýnem zvaná Roztoky (Rastoke). V této osadě najdete dřevěné domky, staré až tři sta let. Všechny domky byly obnoveny v původním slohu. Všude okolo domků jsou upravené zahrádky, plné květin a křovin. [25] [26]

Obrázek č.:4 Osada Roztoky [27]

Rafting Pro rafting a kayaking není lepšího místa v Chorvatku než ve městečku Karlovac. Karlovac se nachází jen 55 km od Záhřebu, tedy od Plitvických jezer okolo 80 km.

2.1.3 Flora Značnou část parku pokrývají lesy, které patří k nejzachovalejším z celého Chorvatska. Převládá zde buk, jedle, smrk a bílá borovice. Členitost terénu i poloha na rozhraní přímořského a vnitrozemského klimatu umožňuje společný výskyt chladnomilných alpínských druhů na vrcholcích hor a teplomilných zástupců středozemské flóry na jižních svazích a v údolích. Z parku se uvádí přes 1150 druhů cévnatých rostlin, k největším vzácnostem patří řeřišnice vlaštovičníková, lilie cibulkonosná a místní endemický druh lýkovce. Na jednom místě ve správný čas je v parku k vidění pohromadě až 42 druhů orchidejí či 16 druhů lilií.[Anděra;2009; str. 771]

18

2.1.4 Fauna V parku žije přes 200 druhů obratlovců, převážně zástupců lesní zvířeny, také se vyskytují druhy horské, skalní a druhy vázané na vodu. K nejcennějším patří velké šelmy jako je medvěd hnědý, vlk obecný a rys ostrovid. Pohyb těchto šelem je zde již roky pečlivě sledován. Běžný návštěvník se s nimi setká jen málokdy. Mezi drobnými savci je největší raritou hraboš skalní. Na území parku je také evidováno 130 druhů ptáků. Asi 70 druhů z nich, má zde i své stálé hnízdiště. Kolem vod se běžně drží konipas horský a skorec vodní. V jezerech žije mnoho ryb a v průzračně čisté vodě jsou k vidění také raci. [Anděra;2009; str. 771]

2. 2 Národní park Kornati Kornati či Kornatské ostrovy jsou počtem asi 140 neobydlených ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 320 km2 největším a nejhustším souostrovím v Jaderském moři. Ostrovy se rozkládají ve čtyřech řadách ve vzdálenosti 15 – 20 km od pobřeží mezi Zadarem a Šibenikem. Větší část souostroví byla vyhlášena národním parkem v roce 1980. Národní park Kornati zabírá 89 ostrovů, ostrůvků a útesů, z nichž největší je Kornat, který měří 32,5 km2. Jako jeden z mála evropských parků zahrnuje Kornati i mořské ekosystémy proslulé bohatostí zvířeny. Zatímco některé ostrovy jsou téměř ploché, jiné mají typický krasový reliéf s jeskyněmi, puklinami, škrapovými poli a příkrými skalními útvary. Na ostrovech nejsou vodní toky ani prameny. Větší část národního parku je po moři dobře přístupná, část je vyhrazena pouze vědeckým účelům. [Anděra;2009; str. 756]

Obrázek č.: 5 Kornatské ostrovy [29]

19

2.2.1 Turistické zajímavosti v okolí Kostel Panny Marie Taracské Kostel byl postaven na ruinách starého křesťanského kostela ze 16. století. Každým rokem se zde koná jedna z nejkrásnějších náboženských událostí Chorvatska. Přichází sem mnoho poutníků z Murteru proto, aby vytvořili slavnostní procesí lodí. Vrch Metlina Tento vrch je nejvyšším a nejpůsobivějším vrchem Národního parku Kornati. Odtud se rozprostírá krásný výhled na okolní místa a Jadranské moře. Benátská tvrz Je to tvrz, která stojí na ostrůvku Vela Panitula od počátku 16. století. Původně se tato tvrz používala jako místo pro výběr daní od rybářů za jejich úlovek. [28]

Obrázek č.: 6 Benátská tvrz [28]

20

2.2.2 Flora Kornatské ostrovy jsou známé snad nejskrovnější vegetací ze všech jadranských ostrovů. Někdejší vždy zelené lesy s převahou dubů byly vykáceny a krajina se za vydatného přispění pastvy ovcí i koz proměnila v pustinu, kterou místy narušují olivové háje a fíkovníkové sady. Nejčastější formou rostlin jsou různé druhy tráv a bylin čímž se Kornati staly oblíbenou zemí včel. V labyrintu podmořského dna se nachází několik zvláštností: mořské řasy, korály a houby. Základem mořské flóry jsou pak řasy hnědé čili chaluhy a řasy zelené. [2] [Anděra;2009; str. 756]

2.2.3 Fauna Výskyt živočichů v Kornatech na souši je velmi řídký, jsou zde především ještěrky, hadi, motýly a jiní obojživelníci a hlodavci. Oproti tomu, mořská zvířena je zde zastoupena velmi hojně. K vidění je velké množství zástupců bezobratlých – korálnatci, měkkýši, korýši, houbovci, ostnokožci atd. Ve vodách v oblasti Kornatských ostrovů můžeme napočítat i více jak 410 druhů ryb, ovšem rybolov je zde přísně regulován. Při

návštěvě

národního

parku

můžete

spatřit

také

skupiny

delfínů.

[2] [Anděra;2009; str. 756]

2.3 Národní park Krka Oblast řeky Krky je chráněným územím od roku 1962, ale teprve v roce 1985 získala status národního parku. Národní park leží 21 km severovýchodně od dalmatského Šibeniku a zahrnuje větší část toku řeky Krky. Krka pramení jako krasová vyvěračka na západním úpatí Dinárských hor a vlévá se do Jaderského moře. Řeka vytvořila ve vápencovém podloží mohutný, až 200 m hluboký kaňon se skálami, útesy, stržemi i jeskyněmi a mnoha kaskádami a vodopády. Území národního parku se svými jezery a vodopády je právě jedním z nejvýznamnějších přírodních památek Chorvatska. Nejdelší je Visovacké jezero, které se táhne v délce 9 km a v nejhlubším místě má 60 m. Dále je k vidění jezero Bobodolské a Pruklanské. Za nejhezčí vodopád národního praku je považován Rošský vodopád. [ 3 ] [Anděra;2009; str. 758 - 759]

21

2.3.1 Typ na okružní trasu po Národním parku Krka Národní pak Krka nabízí svým turistům vstup do parku z pěti různých vchodů. Ideálním místem pro začátek prohlídky je hlavní vchod a to z obce Lozovac. Je otevřen po celý rok od 9 do 16 hod. Cena vstupného v hlavní sezóně pro dospělé činí 95 Kn a pro děti 65 Kn. Cena vstupenky zahrnuje také cestu autobusem z obce Lozovac ke Skradinskému vodopádu. Tato prohlídka začíná u vodních mlýnů, v nichž je instalována zajímavá etnografická sbírka. Poté se turista může rozhodnou,t zda zvolí nejčastější a nejkratší trasu, která vede dolů kolem vodopádů a stejnou cestou zase zpět, nebo zvolí okruh delší. Při delším okruhu se po dřevěných můstcích a lávkách lze dostat na pravý břeh a stezkou podél vodopádů sejít až k lávce přes řeku a opět po levém břehu se nechá vystoupat zpět k mlýnům. Během okruhu si turisté mohou odpočinout během koupání, které je tu dovoleno pouze ve vyhrazeném prostoru pod nejnižší bariérou vodopádů [30]

Obrázek č.: 7 Mapka Národního parku Krka [31]

2.3.2 Turistické zajímavosti v okolí Klášter Visovac Na ostrově Visovac se od roku 1445 nachází františkánský klášter Matky milosrdné a kostel Panenky Visovacké. Obě historické památky tvoří s překrásnou krajinou Visovického jezera jedinečný celek. 22

Klášter Arandjelovac Tento ortodoxní klášter, nověji zvaný Klášter Krka, je jeden z nejznámějších klášterů srbské pravoslavné církve v Chorvatsku. Klášter je součástí a též

pod ochranou

Národního parku Krka. Je ukryt v závalu zeleně, obklopený mohutnými cypřiši v krásné krajině. Šibenik Šibenik je velké město s přístavem, který je také průmyslovým, dopravním a zároveň turistickým střediskem celého regionu. Město je z vnitrozemí chráněno pevnostmi Sv. Ana, Sv. Ivan a Šubičevac a od moře pevností Sv. Nikola. Každá pevnost je jedinečným architektonickým veledílem a byly postaveny kvůli tureckým invazím. Kromě pevností má Šibenik množství kulturních a historických památek jako je palác Foscolo, Biskupský palác a v neposlední řadě největší a nejdůležitější pamětihodností je katedrála Sv. Jakov. Knin Městečko Knin se nachází v širokém údolí Krky, asi 56 km severně od Šibeníku. Nachází se zde jeden z největších hradů v Dalmácii. Pro milovníky přírody je Knin východiskem do málo známých oblastí, jako je 22 m vysoký Topoljský vodopád, nebo soutěsky potoka Krčíce až k jeho pramenu. [32] [33]

2.3.3 Flora Základ tvoří vždyzelené doubravy s převahou dubu cesmínovitého, které doplňuje pestrá škála nelesních stanovišť, podmáčených luk a rákosin v okolí řeky. V národním parku Krka se nalézají početné skupiny druhů rostlin mezi nimiž nalezneme zvonek, kosatec nízký, nebo kopretinu starčkolistou. V této horké a suché lokalitě dále roste středozemní

pryšec,

jadranská

fialka,

chrapa

a

mnoho

dalších

rostlin.

[3] [Anděra;2009; str. 759]

23

2.3.4 Fauna Ze zoologického hlediska je oblast významná tím, že kromě středozemské suchozemské fauny, nabízí útočiště i pro bohaté spektrum mokřadních a vodních živočichů. Unikátní jsou právě ryby obývající Krku, protože více jak polovina jich je endemických. Při ústí řeky je možné vidět i mořské ryby. Ze savců je pozoruhodný výskyt vzácné vydry říční a z ptactva přitahují pozornost orel skalní či sup mrchožravý. Početné podzemní prameny

jsou

domovem

pro

slepého

obojživelníka

macaráta

jeskynního.

[Anděra;2009; str. 759]

Obrázek č. 8: Macarát jeskynní [13]

2.4 Národní park Mljet Nejzelenější jadranský ostrov a národní park Mljet se nachází jihozápadně od Dubrovníku. Severozápadní část ostrova Mljet je oddělená od poloostrova Pelješac asi 8 km širokým Mljetským průlivem. Hlavními motivy pro prohlášení ostrova za národní park bylo mimořádně členité pobřeží a bujný rostlinný svět. Tato oblast byla vyhlášena národním parkem v roce 1960. Hranice parku běží z části i po březích dvou slaných jezer, Velkého (Veliko jezero) a Malého jezera (Malo jezero). Přestože jsou to slaná jezera, v panoramatu krajiny vypadají jako sladkovodní a obě jsou teplejší než moře. Mljet vůbec nepřipomíná značným rozsahem lesů ostatní povětšinou holé, nehostinné chorvatské ostrovy, a tak není divu, že bývá uváděn jako nejkrásnější ostrov Jadranu. Na Mljet jezdí pravidelná linka nejen z Dubrovníku, ale lez podniknut výletní plavby na ostrov i z Korčuly, Hvaru a Splitu. [ 4 ] [Anděra;2009; str. 760] 24

Obrázek č. 9: Benediktinský klášter na ostrově Mljet [36]

2.4.1 Turistické zajímavosti v okolí Babino Polje Obec ve vnitrozemí ostrova Mljetu se nachází asi 6 km od přístavu Sobra. Leží na silnici

spojující

všechna

významnější

místa

ostrova.

V

blízkosti obce

je

románsko-gotický kostelík sv. Ondřeje a několik dalších starých zřícenin. Proslulé jsou i zdejší mimořádně krásné, většinou písečné pláže. Jeskyně nedaleko Babino Polje Nedaleko od Babina Polje se nachází hned několik krásných jeskyň. Jeskyně Movrica dlouhá asi 100 m, Ostaševica, která je dlouhá 400 m, nebo turisticky atraktivní Odysseova jeskyně. O něco dále, asi 30 minut chůze z Babina Polje, je na západním pobřeží ostrova jeskyně Jama, která je zároveň jedním z nejpozoruhodnějších rybářských přístavů celého Jadranu. [34] Benediktinský klášter Tento románský klášter se nachází na ostrůvku Sv. Maria, který leží uprostřed Velkého jezera. Klášter pochází z 12. století a byl významným centrem vzdělanosti. Na tomto místě byla svého času jedna z nejbohatších knihoven v Evropě. [35] Poloostrov Pelješac Poloostrov Pelješac je umístěný v severní Dalmácii asi 12 km od národního parku Mljet. Pelješac je druhým největší poloostrovem Jadranu, hned po Istrii. Jsou zde 25

ideální podmínky pro potápění se spoustou potápěčských klubů. Za navštívení stojí i mnoho archeologických lokalit. [34]

2.4.2 Flora Ostrov Mljet je mezi místními nazývaný též zeleným ostrovem, z čehož vyplývá, že národní park Mljet je na vegetaci opravdu velmi bohatý. Původně zde byly lesy dubové, dnes je okolí jezera zalesněno borovicemi, které jsou považovány za nejzachovalejší a nejkrásnější svého druhu v celém středomoří. Z botanického hlediska je velmi rozšířena květena písčitých dun a skalních útesů. Zbytek území ostrova připadá na pole, vinice a olivové háje. [ 5 ]

2.4.3 Fauna Převážně lesní prostředí parku skýtá domov mnoha druhům lesních ptáků, v odlesněném Středozemí málo obvyklých. Původně byl živočišný svět na Mljetu rozmanitější než dnes, ale vše k horšímu se změnilo po vysazení promyky zlaté. Promyka byla štíhlá šelma dovezena z Indie za účelem hubení jedovatých hadů, ovšem výsledek to mělo opačný. Promyky se zajímaly i o ostatní zvířenu natolik, že mnoho vzácných druhů vyhubily. Ovšem Ptačí život je zde velmi pestrý a bohatý, nejvíce potom v průběhu migrace. V současné době mezi volně se pohybujícími zvířaty lze spatřit prasata, daňky, jeleny a muflony. Podmořský svět je též bohatý na živočichy a to jak na ryby, tak na měkkýše a korýše. [ 5 ] [Anděra;2009; str. 760]

26

2.5 Národní park Severní Velebit Severní Velebit je nejmladším ze skupiny národních parků Chorvatska. Nachází se v přímořské oblasti severní Dalmácie na severní části horského masívu Velebitu mezi průsmykem Vratnik a řekou Zrmanjou. V roce 1978 byl Velebit zařazen organizací UNESCO do mezinárodní sítě biosférických rezervací a 22 let poté na přelomu roků 2000 a 2001 byl vyhlášen národním parkem. Velebit je pohoří dvou tváří, zatímco pobřeží Jaderského moře klesá značně odlesněnými až holými skalnatými svahy, směrem do vnitrozemí ho pokrývají husté lesy. Během několika málo kilometrů můžeme tedy pozorovat proměnu mezi dvěma odlišnými světy a to mezi středozemským a horským. Zdejší členitý reliéf nabízí k vidění i mnoho krasových jevů – kaňonů, propastí, jeskyň, propadlin apod. Národní park Severní Velebit je jedním z nejméně navštěvovaných chorvatských parků. Na nejvyšších vrcholech panuje drsné alpínské podnebí. V jižních oblastech pohoří Velebit leží další národní park – Plekanica. [6] [Anděra;2009; str. 762]

Obrázek č. 10: Národní park Severní Velebit [ 14 ]

27

2.5.1 Turistické zajímavosti v okolí Velebitská botanická zahrada Botanickou zahradu najdeme pod chatou Zavižan v nadmořské výšce 1480 m. Od chaty Zavižan je vzdálená přibližně 15 minut chůze. Zahradu založil Profesor Fr. Kušan v 60. letech minulého století. Je zde soustředěna většina zástupců velebitské flóry, včetně jejích endemitů. Zahradou vede okružní stezka, která je doplněná informativními tabulemi. Premužićova stezka Jedná se o nejkrásnější a nejatraktivnější velebitskou horskou stezku, která začíná u chaty na Zavižanu. Celá stezka je dlouhá 50 km a vede turisty nejkrásnějšími partiemi horstva, především přísně chráněnou oblastí Hajduckých a Rožanských skal. Tato hřebenová vysokohorská cesta s málo zvlněným terénem umožňuje turistům pohodlně sledovat panorama Jadranu [37]

2.5.2 Flora Stejně jako na celém území Chorvatska, i zde nalezneme několik různých ekosystémů utvářející ideální podmínky rozmanitému množství rostlinných druhů, mezi nimiž lze nalézt i endemity. Na severovýchodních svazích se střídají horské bučiny, horské smrčiny, borovice černé a nejvýše zasahuje borovice kleč. Naproti tomu jihozápadní úbočí pokrývají nepříliš souvislé porosty přímořských bučin a habrovců. V parku bylo zjištěno přes tisíc druhů rostlin, což odpovídá rozmanitosti krajiny a klimatických podmínek. K botanickým raritám patří i některé druhy rostlin jako je drobný zvonek velebitský, sibirea chorvatská a další druhy, které se údajně vyskytují ještě na dvou místech Chorvatska a už nikde jinde na světě. Ve volně přístupné horské botanické zahradě na úpatí Velkého Zavižanu

je k vidění většina vzácných rostlin. [6]

[Anděra;2009; str. 762 - 764]

28

2.5.3 Fauna Zvířecí říše zde disponuje poměrně malým množstvím druhů, ve kterém najdeme jak zástupce teplomilné středozemské fauny, tak chladnomilné středoevropské a alpínské druhy. Na území parku žijí všechny velké evropské šelmy jako je medvěd hnědý, rys ostrovid, vlk a divoká kočka. Opravdu hodně bohatá je zde ptačí říše. Mezi vzácné dravce patří orel královský a sup bělohlavý. Samostatnou kapitolou je jeskynní fauna bezobratlých s mnoha endemickými či specializovanými druhy. [6] [Anděra;2009; str. 763 - 764]

2.6 Národní park Brijuni Národní park zahrnuje 14 ostrovů a ostrůvků známých jako Brijunské ostrovy, či postaru Západoistrijské ostrovy. Ostrovy patří pod administrativu města Pula a národním parkem byly prohlášeny roku 1983. Hranice národního parku tak jak je znám dnes byly stanoveny v roce 1999. Od Istrijského poloostrova je odděluje dva kilometry široký Fažanský průliv pojmenovaný podle městečka Fažan nacházejícího se na pevnině. Převážnou část parku tvoří z 80 % moře a mořské dno zabírající plochu téměř 34 kilometrů čtverečných. Ostrovy se vyznačují malou členitostí reliéfu i pobřeží, z nichž největší jsou Velký Brijun (5,7 km2) a Malý Brijun (1,7 km2). Břehy jsou většinou skalnaté, v zátokách jsou písečné či oblázkové pláže. Brijuni spadají do pásu mírného středomořského klimatu vyznačujícího se teplým počasím se spoustou slunečního svitu, vysokou vlhkostí 76 %, napomáhající utvářet dokonalé podmínky pro bohatou vegetaci. Automobily nemají na Brijuni přístup, dopravu návštěvníků po ostrově zajišťují autovláčky. Návštěvníci přijíždějící na pobyt, jsou ubytováváni v hotelech ve východní části Velkého Brijunu. Turisté se mohou věnovat krom koupání i vodním sportům, především windsurfingu a jachtingu. Přísný zákaz v této oblasti mají ale diskotéky a jiné hlučné zábavy.[7] [Anděra;2009; str. 766]

29

Obrázek č. 11: Mapa Brijunských ostrovů [7]

2.6.1 Turistické zajímavosti v okolí Hranolová věž Je asi nejznámější středověkou památkou na ostrově Velký Brijun. Hranolová věž pochází ze 12.-13. stol. Vila Rustici Jsou to pozůstatky římské vily, které jsou k vidění taktéž na ostrově Velký Brijun. Jde o jakýsi komplex kdysi přepychových budov. Kostel sv. Germana Kostel pochází z konce 15. stol. Dnes se v něm nachází stálá výstava kopií fresek a hlaholských památek z Istrie a Kvarnerských ostrovů. Safari a ZOO V nejzápadnějším výběžku Velkého Brijunu se nachází safari, kde volně v přírodě žijí zvířata jako jsou zebry, žirafy, jeleni a mnoho dalších. Safari park je dále rozdělen na menší části a jednou z nich je Etno park. Etno park prezentuje zastoupení domácích 30

zvířat na Istrii a dále je to ptačí rezervace Saline. Ptačí rezervace je volně přístupná s výjimkou doby hnízdění (duben a květen). Tato oblast má i výborné podmínky pro zimoviště tažných ptáků. Nalézt zde můžeme také zoologickou zahradu. [38]

2.6.2 Flora Brijuni hojně oplývají vysoce ceněnou středomořskou vegetací. Na velkém Brijunu se zachovaly rozsáhlé porosty vždyzeleného lesa s převahou dubu cesmínovitého, které se v takovém rozsahu jinde v Chorvatsku už nenajdou. Dovezena sem byla i řada exotických dřevin jako jsou: cedry, sekvoje, cypřiše, eukalypty a nechybějí ani palmy. V oblasti Brijunských ostrovů se také daří bambusům a ananasu. [7] [Anděra;2009; str. 766]

2.6.3 Fauna Také zvířena parku je směsicí původních a vysazených druhů. Na severním okraji Velkého Brijunu v Safari parku žije spousta exotických zvířat, která se sem dostala většinou jako dar od státníků z jiných zemí. Mezi volně se pohybujícími zvířaty jsou například zebry, žirafy, velbloudi, antilopy či sloni. Značné rozmanitosti dosahuje také mořská fauna se všemi typickými zástupci severního Jadranu. [7] [Anděra;2009; str. 766]

2.7 Národní park Risnjak Civilizací nejméně dotčený chorvatský národní park se nachází asi 30 km severovýchodně od Rijeky v pohoří Gorski kotar. Pro svou geomorfologickou a klimatickou rozmanitost byl roku 1953 vyhlášen národním parkem. Oblast národního parku je rozdělena na dvě zóny s různými stupni ochrany. Risnjak je tvořen pohořím Risnjak a Snježnik a údolím řeky Kupa. Nejvyšším vrcholem parku je Veliki Risnjak s výškou 1528 m. Druhým nejvyšším je 1506 metrů vysokým Snježnik. Oblast leží na klimatické a vegetační hranici mezi přímořským a kontinentálním pásmem. Vyznačuje se tedy ne příliš pohostinným podnebím s dlouhými zimami a velkým množstvím sněhu. Vrcholky hory Risnjak pokrývá sněhová vrstva po dlouhé měsíce, místy dosahuje výšky až čtyř metrů.

31

Reliéf nese typické známky vápencového krasového území s různými jeskyněmi, skalními průrvy, údolími a vyvěračkami, z nichž impozantní pramen řeky Kupy patří k turisticky nejvyhledávanějším místům. Údolí řeky Kupy je i jedinou obydlenou zónou národního parku. Nachází se zde několik osad, které čítají cca padesát obyvatel. [9] [Anděra;2009; str. 774]

2.7.1 Turistické zajímavosti v okolí Risnjak Risnjak je nejvyšším bodem celého národního parku s výškou 1528 m. Je jedním z nejoblíbenějších cílů turistů. Z jeho vrcholu se vám naskytne nádherný pohled na celý masiv bílých skal, které se tyčí ze zalesněné krajiny. Za příznivého počasí dohlédnete až na Kvarnerský záliv, Istrii a Julské Alpy ve Slovinsku. Pramen řeky Kupa Oblast pramene řeky Kupa byla vyhlášena chráněnou oblastí již v roce 1963. K prameni se lze dostat ze dvou stran a to z vesnice Razloge, nebo z vesnice Kupar. Obě trasy zaberou pěším turistům zhruba půl hodiny.

Stezka Leska Naučná stezka Leska začíná nedaleko správní budovy parku. Trasu dlouhou přibližně 4,2 km můžete projít sami, nebo s profesionálním průvodcem. Pokud zvolíte projití trasy bez průvodce, tak po celé délce stezky vás budou provázet informační tabule s informacemi o kulturním a přírodním dědictví Národního parku Risnjak.

Pozorovatelny Pro ty, kteří nechtějí procházet parkem pouze jako turisté, mají možnost využít pozorovatelny, které pro návštěvníky připravila správa národního parku. Je to místo na kterém můžete strávit příjemný odpočinek pozorováním divoké zvěře. Z pozorovatelen je možné spatřit medvěda, vlka, rysa či jiná další zvířata volně se pohybující po parku. [39]

32

Obrázek č. 12:Velký Risnjak [40]

2.7.2 Flora Národní park leží na vegetační hranici mezi přímořským a vnitrozemským podnebím a i přes jeho relativně malou plochu se zde nalézá rozmanité množství druhů rostlin. Podstatná část území parku je zalesněná. Převažující bučiny a jedlobučiny vystupují až k hranici 1250 m n.m., kde přecházejí v subalpínské stromy menšího vzrůstu. Na mnoha místech jsou lesní porosty ponechávány svému osudu bez zásahu člověka a mají tudíž charakter pralesů. Vyvinulo se zde okolo 30 odlišných druhů rostlin, přičemž 14 z nich mají lesní charakter. Obzvláště výjimečná je zde rozmanitost orchidejí, z nichž je většina vzácných. [9] [10]

2.7.3 Fauna Složení zvířeny odpovídá lesnímu charakteru většiny území parku. Park je domovem pro mnoho druhů zvířat. Lesy parku tvoří útočiště pro medvěda hnědého, jeleny, srny, kamzíky atd. Avšak nejdůležitějším zvířetem, které zde přebývá, je rys. V chorvatském jazyce ris a právě podle něj je tato přírodní rezervace pojmenována. Žije zde také hodně druhů ptáků, mezi něž můžeme zařadit například krahujce, tetřeva či sovu. Na tomto místě

se

také

vyskytuje

početná

skupina

motýlů,

hmyzu

a

hlemýžďů.

K nejdůležitějšímu druhu ryb v této části Kupy řadíme pstruha obecného. [10]

33

2.8 Národní park Paklenica Národní park Paklenica se nachází severovýchodně nedaleko od města Zadar, tudíž je v dobré

dostupnosti turistických oblastí.

Z

tohoto

důvodu

patří

i

mezi

nejnavštěvovanější parky Chorvatska stejně tak jako Plitvická jezera. Národní park se rozkládá na ploše téměř 102 kilometrů čtverečných a leží v krasové oblasti pod nejvyšším vrcholem jižního Velebitu (Vaganski vrh, 1757 m n.m.). Paklenica byla vyhlášena národním parkem v roce 1949. Nejatraktivnější a nejcennější částí parku jsou dva mohutné kaňony stejnojmenných řek - Malá a Velká Paklenica. Velká Paklenica patří mezi největší atrakce parku, je dlouhá 14 kilometrů a široká 500 až 800 metrů. Kaňon Malá Paklenica je vyschlý bez vodního toku a je dlouhý 12 kilometrů a široký 400 až 500 metrů. V kaňonu Velké Paklenice se nachází také Anića Kuk, nejvyšší chorvatská skála vysoká 712 m. Právě v jejím okolí se nachází množství horolezeckých terénů přístupných po celý rok. Geologicky je oblast tvořena vápencem s četnými krasovými jevy. Poblíž vstupu do kaňonu Velké Paklenice se nachází rozsáhlý komplex štol a krasových jeskyní. V parku se nachází kolem 70 jeskyní, z nichž je zpřístupněna právě ta největší Manita peć, která je dlouhá 175 m a má dvě prostory s nádhernou krápníkovou výzdobou. Klima v parku se mění podle ročního období i polohy. Teplota vzduchu kolísá od letních 35 °C po zimní až -20 °C. V zimních a jarních měsících zde často vane bóra, což je chladný severovýchodní vítr. [11] [Anděra;2009; str. 774]

2.8.1 Turistické zajímavosti v okolí Mlýny Starodávné mlýny jsou velkou zajímavostí na potoku Velika Paklenica, kterou stojí za to vidět. Sedm mlýnů bylo vystavěno během první poloviny 19. století. Veřejnosti přístupný je ale pouze jeden a to Sredjni Maravica mlin, který je možné navštívit denně od 8 do 19 hodin. Mlýnské kolo tohoto mlýnu ovšem lze spatřit spuštěné pouze při dostatku vody.

34

Kaňony Jedná se o dva krasové říční kaňony- Malá a Velká Paklenica. Kaňon Velká Paklenica je více navštěvovaný, protože je turistům snáze přístupný než Malá Paklenica. Do Malé Paklenice se doporučuje spíše vstup s horským průvodcem. Stezkou vedoucí z kaňonu Velká Paklenica se turisté mohou dostat až k jeskyni Manita Peč, nebo až k horské chatě Lugarnica. Možná právě při toulkách přírodou tady v oblasti kaňonu si vzpomenete na filmy o Vinnetouovi. Některé slavné scény byly totiž natáčeny právě zde. [42] [43]

Obrázek č. 13:Vinnetou [41]

2.8.2 Flora Zhruba dvě třetiny parku jsou zalesněné Asi 70% lesní plochy tvoří staré bukové porosty, na které v polohách nad 800 m n. m. navazují borové lesy a vysoko v horách roste borovice kleč. Na okolních horských stěnách můžeme obdivovat chráněnou horskou květenu. Stejně jako jinde ve Středozemí je i v tomto národním parku nejvíce kvetoucích rostlin k vidění zjara, nanejvýš počátkem léta. V tomto období je záplava bramboříků, vstavačů, kosatců a dalších barevně kvetoucích rostlin doslova dech

35

beroucí podívaná. Uprostřed léta, kdy přijíždí většina turistů, je už větší část vegetace na svazích doslova usušena sálajícím sluncem. Ještě v okolí potoků a mokřin se svěží zeleň udrží o něco déle. [Anděra;2009; str. 776 - 779]

Obrázek č. 14: Národní park Paklenica [ 15 ]

2.8.3 Fauna V národním parku Paklenica se rovněž vyskytuje mnoho živočišných druhů. Vyskytuje se zde okolo 50 druhů savců, 200 druhů ptáků a více než 30 druhů plazů a obojživelníků. Také zvířena bezobratlých, zvláště hmyzu, oplývá řadou endemických forem včetně jeskynních druhů. [Anděra;2009; str. 778]

36

2. Praktická část Tato kapitola je věnována dotazníkovému šetření. Jedná se zejména o sběr primárních dat.

2.1 Sběr primárních dat Hlavním cílem této bakalářské práce je posouzení významu národních parků Chorvatska z hlediska cestovního ruchu. Snažila jsem se zjistit, jaké povědomí mají o národních parcích Chorvatska obyvatelé Vysočiny. V teoretické části jsem pomocí knižních a internetových zdrojů charakterizovala jednotlivé národní parky Chorvatska, jejich přírodní podmínky a také turistické zajímavosti v okolí.

3.1.1 Metoda šetření Výzkumnou metodou byl pro mne dotazník, který jsem vytvořila na základě předem stanoveného cíle. Dotazník obsahoval celkem 18 otázek, z nichž 4 otázky byly identifikační. Zbylých 14 otázek bylo uzavřených, přičemž jedna otázka byla uzavřená doplňovací.

3.1.2 Náhodný výběr Dotazník byl určen pro respondenty kraje Vysočina. Můj základní soubor byl tedy celkový počet obyvatel kraje Vysočina. K 26.3.2011 to bylo 512 233 obyvatel. Osloveno bylo celkem 100 respondentů kraje Vysočina. Dotazník byl zcela anonymní a tázáni byli pouze respondenti starší 15ti let. Dotazování bylo prováděno prostřednictvím e-mailu a také osobním dotazováním.

3.1.3 Analýza dat Veškeré navrácené dotazníky, které byly vyplněny správně, byly zařazeny do zpracování dat. Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány v programu Microsoft Word a Microsoft Office Excel a dále prezentovány formou grafů a tabulek.

37

2.2 Prezentace výsledků výzkumu Otázka č. 1: Navštívil/a jste někdy Chorvatsko?

ano ne

Počet 72 28

Procento 72% 28%

Celkem 100 100% Tab. 4: Otázka č. 1

Navš tívil/a js te někdy C horvats ko? 28%

ano ne

72%

Graf 1: Otázka č. 1 (zdroj vlastní)

Z celkového počtu 100 respondentů na první otázku odpovědělo kladně 72 % a záporně 28 % dotazovaných. Zcela jednoznačně tedy většina dotazovaných již někdy Chorvatsko navštívila a zbylých 28 % doposud nikdy. Z výsledku je tedy zřejmé, že ze strany turistů je o Chorvatsko stále velký zájem.

38

Otázka č. 2: Navštívil/a jste někdy některý z národních parků Chorvatska?

Ano Ne

Počet 24 76

Procento 24% 76%

Celkem 100 100% Tab.5: Otázka č. 2


V grafu vidíme, že pouze 24 % dotazovaných někdy některý z národních parků v Chorvatsku navštívili. Z čehož plyne, že velká většina turistů pocházejících z Vysočiny, čili 76 %, využívá dovolenou jiným způsobem, než poznáním národních parků. K další otázce pokračovali pouze ti respondenti, kteří některý národní park Chorvatska navštívili.

39

Otázka č. 3: Který národní park v Chorvatsku jste navštívil/a?

NP Brijuni NP Kornati NP Krka NP Mljet NP Paklenica NP Plitvická jezera NP Risnjak NP Severní Velebit Celkem

Počet 1 2 9 1 1 10 1 4

29 Tab.6: Otázka č. 3

Procento 3% 7% 32% 3% 3% 35% 3% 14% 100%


Z celkového počtu respondentů, kteří navštívili některý z národních parků Chorvatska, jich 35 % navštívilo Plitvická jezera. Potvrdilo se tedy, že Plitvická jezera jsou opravdu nejnavštěvovanějším národním parkem, a to i pro turisty z Vysočiny. Druhým nejnavštěvovanějším parkem je národní park Krka, který navštívilo 32 % dotázaných. Dále pak byla zaznamenána vyšší návštěvnost národního parku Severní Velebit, který navštívilo 14 % respondentů. Zbylé národní parky navštívilo zanedbatelné procento 40

dotázaných. Všechny národní parky alespoň jednou někdo z dotázaných navštívil. Nezůstal jediný národní park, který by nebyl turisty z Vysočiny doposud objeven. Otázka č. 4: Chtěl/a byste navštívit nějaký národní park Chorvatska?

Ano Ne

Počet 75 25

Procento 75% 25%



Z grafu je patrné, že 75 % respondentů, kteří doposud žádný národní park v Chorvatsku nenavštívili, by v budoucnu rádi návštěvu uskutečnili. Zbylých 25 % dotazovaných možnou návštěvu tamních národních parků zcela zamítli.

41

Otázka č. 5: Kolik dní byste byl/a ochotný/á strávit při cestě za poznáním národních parků Chorvatska?

2-3 dny 4-6 dní víc jak 6

Počet Procento 45 45% 30 30% 25 25%



Na tuto otázku převážná většina (45 %) opověděla tak, že by poznáváním národních parků v Chorvatsku strávili nejraději 2 - 3 dny. Dalších 30 % dotazovaných by si pobyt prodloužili na 4 - 6 dní a zbylých 20 % by věnovali poznání i více jak 6 dní.

42

Otázka č. 6: Kdyby jste měli možnost zdarma vybrat si jeden typ zájezdu do Chorvatska, který by to byl?

pouze pobyt u moře pobyt u moře + návštěva NP pouze návštěva NP poznávací zájezd pobytovo-poznávací zájezd sportovní pobyt

Počet 17 31 3 4 35 10

Procento 17% 31% 3% 4% 35% 10%

100

100%

Celkem Tab.9: Otázka č. 6


U této otázky jsem chtěla zjistit, jaký typ zájezdu by byl pro dotazované nejzajímavější, pokud by byl nabídnut zcela zdarma. 35 % odpovědělo, že by využili nabídky pobytovo–poznávacího zájezdu, 31 % by volilo pobyt u moře s možností návštěvy některého z národních parků. 17 % by nejraději zvolilo pouze pobyt u moře, 10 % by se rozhodlo pro aktivní dovolenou v podobě sportovního pobytu. Zbytek dotazovaných, tedy 4 % by lákal poznávací zájezd a 3 % by se rozhodla pouze pro návštěvu národních parků. 43

Otázka č. 7: Co by vás nejvíce motivovalo k tomu, vydat se do Chorvatska navštívit některý národní park?

přírodní atraktivity turistické stezky vzdělání o oblasti jiné Celkem

Počet 55 30 15 0


Procento 55% 30% 15% 0% 100%


Na otázku, co by vás nejvíce motivovalo k návštěvě tamních národních parků, zvolilo 55 % přírodní atraktivity, 30 % respondentů by lákaly tamní turistické stezky. Vzdělávání o této oblasti by si získalo pouhých 15 % turistů. Žádný z dotázaných nezvolil jinou možnost motivace.

44

Otázka č. 8: Které přírodní atraktivity vás nejvíce lákají?

jezera hory jeskyně ostrovy vodopády

Počet 30 34 12 23 40

Procento 22% 24% 9% 16% 29%



V této otázce byla možnost volit i více odpovědí. Jako nejzajímavější přírodní atraktivitu volilo 29 % dotázaných vodopády. 24 % hory a 22 % respondentů lákají více jezera. Nejméně atraktivní se staly ostrovy, pro které bylo 16 % dotázaných a pouze 9 % získaly jeskyně.

45

Otázka č. 9: Kolik korun byste byli ochotni zaplatit za vstupné do národního parku v Chorvatsku?

do 100 100-200 200-300 více jak 300

Počet 10 38 32 20

Procento 10% 38% 32% 20%

Celkem 100 100% Tab. 12: Otázka č. 9


Z grafu je patrné, že 38 % dotázaných by bylo ochotno zaplatit za vstupné do národního praku v Chorvatsku 100 - 200 Kč. 32 % by zaplatilo nejraději vstupné ve výši od 200 do 300 Kč. Více jak 300 Kč už by zaplatilo pouze 20 % dotazovaných. Částku, která by nepřevyšovala 100 Kč by ochotně zaplatilo 10 % dotázaných.

46

Otázka č. 10: Byli byste ochotni zaplatit si průvodce po národních parcích?

Ano Ne

Počet 47 53

Procento 47% 53%



Za odborný výklad průvodce během prohlídky po národním parku by více jak polovina dotázaných (53 %) nebyla ochotna si připlatit. O něco méně respondentů (47 %) by si rádo za průvodce připlatilo, protože chtějí nasbírat co nejvíce informací o navštívené oblasti.

47

Otázka č. 11: Který národní park je podle vás v Chorvatsku nejnavštěvovanější?

NP Kornati NP Plitvická jezera NP Krka Celkem

Počet 17 70 13


Procento 17% 70% 13% 100%

Který národní park je podle vás v Chorvatsku nejnavštěvovanější? 13%

17%

NP Kornati NP Plitvická jezera NP Krka

70%


Přestože velká většina respondentů nikdy žádný národní park v Chorvatsku nenavštívila, tak na tuto otázku odpovědělo správně 70 % dotázaných, že nejnavštěvovanějším národním parkem jsou Plitvická jezera. 17 % hodnotilo jako nejnavštěvovanější národní prak Kornati a zbylých 13 % se přiklánělo k národnímu parku Krka.

48

Otázka č. 12: Před odjezdem za poznáním národních parků byste si vyžádali informace od CK, nebo si vše naplánovali sami?

Počet vše si naplánuji sám/sama část informací si zjistím v CK vše si vyžádám v CK Celkem

49 40 11

Procento 49% 40% 11%

100

100%

Tab.15: Otázka č. 12


Převážná většina dotazovaných (49 %) by si před odjezdem za poznáním národních parků vše naplánovala sama podle vlastního uvážení. Potřebnou část informací by si 40 % respondentů raději zjistilo v cestovní kanceláři a 11 % by si nechalo vše potřebné zajistit prostřednictvím cestovní kanceláře.

49

Otázka č. 13: S kým zpravidla nejraději cestujete?

s rodinou s kamarády s přítelem/přítelkyní sám/sama Celkem

Počet 44 26 26 4


Procento 44% 26% 26% 4% 100%


44 % dotazovaných zpravidla nejraději cestuje se svojí rodinou, dále 26 % si nejraději dovolenou užije ve společnosti svých kamarádů, nebo přítele či přítelkyně. Svou dovolenou si o samotě nejvíce užijí jen 4 % respondentů.

50

Otázka č. 14: Jaký typ ubytování upřednostňujete?

stan karavan chata penzion hotel

Počet 15 5 25 35 20

Procento 15% 5% 25% 35% 20%

Celkem 100 100% Tab.17: Otázka č.14


U této otázky jsem chtěla vědět, jaký druh ubytování dotazovaní upřednostňují. Až 35 % uvedlo, že dávají přednost ubytování v penzionu. Ubytování na chatě preferuje 25 % respondentů a 20 % se přiklání k pohodlnému ubytování v hotelu. 15 % by upřednostnilo nejlevnější způsob bydlení a to ve stanu. Pouze 5 % respondentů volilo jako nejlepší způsob ubytování v karavanu.

51

Identifikační údaje respondentů: Otázka č. 15: Pohlaví

muž žena

Počet 42 58

Procento 42% 58%



V dotazníkovém šetření převahovaly odpovědi žen, kterých bylo 58 %. Mužů bylo o něco méně 42 %.

52

Otázka č. 16: Z jaké věkové kategorie jste?

15-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let nad 55 let

Počet 36 23 16 20 5

Procento 36% 23% 16% 20% 5%



Všechny respondenty jsem rozdělila do pěti věkových kategorií. Největší zastoupení měla věková kategorie od 15 do 25 let z toho důvodu, že velkou část dotazníků vyplňovali studenti. Bylo jich 36 %. Druhou nejpočetnější skupinou byli respondenti ve věku od 26 do 35 let, ti byli zastoupeni ve 23 %. Celkem příznivě byla zastoupena i kategorie od 46 do 55 let. Nejmenší zastoupení měla věková kategorie od 36 do 45 let a kategorie nad 55 let.

53

Otázka č. 17: Ze kterého okresu Vysočiny pocházíte?

Jihlava Havlíčkův Brod Pelhřimov Žďár nad Sázavou Třebíč Celkem

Počet 33 12 42 8 5


Procento 33% 12% 42% 8% 5% 100%

Graf 17: Otázka č.17 (zdroj vlastní)

Všichni dotazovaní byli obyvatelé kraje Vysočina a mě zajímalo, který okres byl nejvíce zastoupen. Většina respondentů pocházela z okresu Pelhřimov, protože se jedná o okolí mého bydliště. Pelhřimovští obyvatelé se na dotazníkovém šetření podíleli ze 42 %. Druhé nejvyšší zastoupení měli obyvatelé Jihlavy s 33 %. Pouze 12 % respondentů pocházelo z okresu Havlíčkův Brod a mizivé zastoupení bylo z okresu Žďár nad Sázavou a Třebíč.

54

Otázka č. 18: Jaké je vaše povolání?

Zaměstnanec soukromý podnikatel Student nezaměstnaný v důchodu v domácnosti Celkem

Počet 50 10 30 5 5 0

100 Tab.21: Otázka č.18

Procento 50% 10% 30% 5% 5% 0% 100%


Z grafu je patrné, že polovina respondentů je zaměstnaných. 30 % dotazovaných je v kategorii student, 10 % je soukromých podnikatelů a shodně po 5 % jsou nezaměstnaní a lidé v důchodu. V dotazníkovém šetření žádný respondent neodpověděl, že je na mateřské dovolené či v domácnosti.

55

2.2 Shrnutí dotazníkových výsledků Podle výsledků dotazníkového šetření je zřejmé, že ze 100 oslovených respondentů kraje Vysočina jich 72 % již někdy Chorvatsko navštívilo. Potvrzuje se tedy fakt, že Chorvatsko je stále pro české turisty velmi oblíbenou destinací. Z této skupiny respondentů, kteří Chorvatsko již navštívili, jich ale pouze 24 % navštívilo i některý z tamních národních parků. Je to velká škoda, protože tamní národní parky nabízejí turistům spoustu přírodních zajímavostí, sportovního vyžití a nezapomenutelných zážitků. Hlavním důvodem tak nízké návštěvnosti ze strany českých turistů je špatná informovanost. Z výsledků dále plyne, že ti, kteří přece jenom některý národní park v Chorvatsku navštívili, tak to byla nejčastěji Plitvická jezera, národní park Krka a národní park Severní Velebit. Ostatních pět národních praků vyšlo z průzkumu s velmi nízkými procenty. Ze 76 % respondentů, kteří nikdy žádný tamní park nenavštívili, odpověděla velká většina souhlasně na otázku, zda by toto stanovisko chtěli změnit. Při cestě za poznáním tamních národních parků by 45% respondentů nejraději volili 2 - 3 dny. O něco méně 30 % z nich by návštěvě rádi věnovali více času a to 4 - 6 dní. Dokonce 25 % respondentů by rádo využilo co nejvíce času cestováním po národních parcích, a to během více jak 6 dní. Z výzkumu také vyplynulo, že v případě výběru libovolného zájezdu, který by byl nabízen zcela zdarma, by 35 % dotázaných jako nejvhodnější typ zájezdu volilo pobytově-poznávací zájezd. O něco méně respondentů by jako ideální typ dovolené zvolilo pouze pobyt u moře s možností návštěvy některého národního parku. Pouze relaxování u moře by upřednostnilo 17 % respondentů. Naopak aktivní dovolené formou sportovního pobytu by rádo volilo 10 %. Nejmenší zájem projevili dotazovaní o poznávací zájezd a také velmi překvapivě o typ dovolené se zaměřením pouze na národní parky. Hlavním důvodem k návštěvě národních parků Chorvatska byly pro respondenty z 55 % přírodní atraktivity. Tamní turistické stezky by zajímaly 30 % dotazovaných a pouze 15 % by stálo o vzdělání o tamní oblasti. Dotazovaní měli v této otázce také možnost navrhnout ještě jiný důvod, který by je motivoval k návštěvě některého národního parku, ale překvapivě nikdo tuto možnost nezvolil. Dotazovaní volili jako největší přírodní atraktivitu vodopády, hory a jezera. Zajímala jsem se také, kolik by byli 56

dotazovaní ochotni zaplatit za vstupné do národních parků. Většina zvolila částku od 100 do 200 korun a o něco více respondentů by bylo ochotno zaplatit 200 až 300 korun. Částku, která by převyšovala 300 Kč by zaplatilo pouze 10 % dotázaných. Při odpovědích na tuto otázku se projevilo to, že čeští turisté nemají příliš velkou představu o tom, kolik vstupné může stát, protože se našli i tací, kteří by nezaplatili více jak 100 Kč. Nadpoloviční většina respondentů by si návštěvu národního parku nejraději dopřála samostatně bez průvodce a zbylých 47 % by bylo ochotných zaplatit si za služby průvodce. Ačkoli většina respondentů nenavštívila žádný národní park Chorvatska, 70 % dotázaných přesto správně odpovědělo, že nejnavštěvovanějším národním parkem jsou právě Plitvická jezera. Plitvická jezera jsou také největším národním parkem Chorvatska. Nacházejí se mezi Záhřebem a Zadarem, což je při cestě k pobřeží Jaderského moře, proto možná někteří park během své dovolené navštíví. Další dotázaní označili za nejnavštěvovanější národní park také Kornati, či druhý největší park, národní park Krka. Respondenti mají národní parky Chorvatska v povědomí hlavně díky knihám Karla Maye a jeho slavného hrdiny Vinnetoua. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že velká většina dotazovaných si nejraději veškeré informace a přípravy před odjezdem za poznáním národních parků naplánuje sama. Někteří jako nejschůdnější řešení volili nejprve si část informací zjistit v cestovní kanceláře a pak se vydat na cestu samostatně. Mizivá část dotazovaných by si vše nechala připravit a naplánovat prostřednictvím cestovní kanceláře. Dále jsem zjišťovala s kým dotazovaní nejraději cestují a nejčastější odpovědi se mi dostalo, že s rodinou, nebo s přáteli. Z výzkumu je dále patrné, že k ubytování lidé nejčastěji preferují ubytování v nějakém penzionu, či na chatě. Toto ubytování volí z toho důvodu, že jde o bydlení většinou za příznivější ceny s možností vlastního vaření. V Chorvatsku je právě většina ubytování nabízena v soukromí a lidé mají velkou možnost výběru. Na dotazníkovém šetření se více podílely ženy, kterých bylo celých 58 %. Věková kategorie byla nejvíce zastoupena respondenty od 15 do 25 let a také od 26 do 35 let. Mladí lidé převažovali v dotazníkovém šetření z toho důvodu, že část dotazníků jsem rozdala právě studentům ve škole. Naopak nejméně dotazovaných bylo v kategorii nad 55 let. Lidé v této věkové kategorii většinou dotazování úplně odmítli. Nejvíce respondentů bylo z okresu Pelhřimov a Jihlava. Dotazovaní byli ve většině případů zaměstnanci různých podniků, nebo ještě studenti.

57

2.3 SWOT analýza Tato část práce se zabývá SWOT analýzou, která hodnotí vnější a vnitřní prostředí. SWOT analýza určuje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Analýza je sestavena na základě výsledků dotazníkového šetření, na základě údajů v teoretické části a mých vlastních poznatků. Silné stránky -

velké množství přírodních atraktivit

-

velké množství turistických zajímavostí

-

pro Čechy stále oblíbená destinace

-

možnost sportovních aktivit (rafting, horolezectví)

-

vysoká kvalita životního prostření

-

velký počet kvalitních turistických tras

Slabé stránky -

poměrně vysoké ceny vstupného

-

nízká dostupnost automobilem až ke vstupu do národních parků

-

závislost návštěvnosti na ročním období (různá otevírací doba)

-

závislost návštěvnosti na počasí

-

v sezóně některé NP hodně přelidněné

-

větší propagace těchto oblastí

-

zvýšení počtu návštěvníků

-

vytvoření nových atraktivních poznávacích zájezdů

-

vybudování nových turistických tras

-

příchod nových trendů v cestovním ruchu

-

přírodní pohromy

-

pokles návštěvnosti

-

malý objem finančních prostředků

-

nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Příležitosti

Hrozby

58

2.4 Návrhy na zlepšení Dotazníkovým šetřením byla zjištěna především neinformovanost turistů na Vysočině. Cestovní kanceláře nabízejí zájezdy do Chorvatska většinou pouze formou pobytových zájezdů. S nabídkou zájezdů za poznáním výhradně národních parků se setkáme spíše vzácně. Bylo by zajímavé vytvořit nové nabídky zájezdů, které by byly přímo zaměřené na poznávání národních parků Chorvatska. Měly by atraktivně nabídnout nejen přírodní krásy národních praků, ale i jejich okolí. Takováto nabídka zájezdů v cestovních kancelářích na Vysočině rozhodně chybí. Zájezdy by mohly být přizpůsobeny jak mladším věkovým kategoriím tak i těm starším, aby si každý vybral, co ho zajímá a na co mu stačí jeho fyzické síly. Pro kategorii mladších zákazníků by byla vhodná nabídka zájezdů se zaměřením na nějaký sport. Poznávání národních parků by se dalo ideálně propojit například s raftingem, nebo kayakingem. Milovníci horolezectví by jistě uvítali návštěvu národního parku Paklenica, který je rájem horolezců. Prohlídka parku zpestřená o výstup na nejvyšší horu Anica Kuk by byl opravdovým adrenalinovým zážitkem. Naopak pro starší klientelu by byl vhodný poznávací zájezd založený na lehké pěší turistice s poznáním tamních přírodních a kulturních památek. Mnoho takových zájezdů by se dalo kombinovat i s pobytem u moře. Tyto zájezdy by bylo vhodné nabízet i mimo hlavní sezónu, kdy jsou na území Chorvatska příznivější teploty a také méně turistů. Cestovní kanceláře musí lépe propagovat své nové produkty. Navrhnout atraktivní, barevné letáky, katalogy a další prospekty, které by dokázaly oslovit nové zákazníky. Rozhodujícím faktorem ke koupi zájezdu je i jeho cena, proto by měla být nabídnuta s nějakými výhodami. Lákavé jsou různé druhy slev jako například děti zdarma, nebo u sportovních pobytů slevy na půjčení raftů a jiných sportovních potřeb. Do ceny zájezdu by bylo vhodné zahrnout i česky mluvícího průvodce na prohlídky národních parků. Je nutné klienty oslovit vhodným způsobem a nabídnout jim nová atraktivní místa Chorvatska. Ukázat jim, že dovolenou v Chorvatsku si lze užít i jiným způsobem, než lenošením na pláži.

59

2.5 Návrh propagačního letáku

Plitvická jezera jsou největším a nejstarším národním parkem Chorvatska. Pojeďte s námi obdivovat soustavu 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami! Vykoupejte se ve smaragdově zelené vodě v blízkosti vodopádů!!

Cena zahrnuje:     

dopravu luxusním autobusem (WC s umyvadlem, polohovací sedadla, klimatizace, DVD, bufet s teplými i studenými nápoji, GPS) služby profesionálního průvodce 1x snídaně v autobusu (obložená houska, teplý nápoj) pojištění CK pro případ úpadku vstupné na Plitvická jezera

Více o zájezdu v CK Jadran (www.jadran.cz)

60

Závěr Bakalářská práce podrobněji charakterizuje všech 8 národních parků Chorvatska. Hodnotí jejich přírodní podmínky a blíže seznamuje s turistickými zajímavostmi v blízkosti těchto parků. Práce potvrzuje, že národní parky v Chorvatsku mají veliký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který ale není ve všech parcích zcela využíván. Výsledky dotazníku ukázaly, že o Chorvatsko jako takové je stále velký zájem, ale tamní národní parky navštívil jen málokdo. Turisté by rádi tyto oblasti navštívili, ale chybí jim informovanost a odhodlání se do těchto míst vydat. Zpracování bakalářské práce pro mě bylo velkým přínosem, protože jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí a pro mě nových informací o oblastech tamních národních parků. Byla bych velmi ráda, kdyby se cestovní ruch v těchto oblastech více rozvíjel a kdyby české cestovní kanceláře věnovaly větší pozornost tak krásným místům jako jsou právě v Chorvatsku. Mým přáním je, aby si čeští turisté při vyslovení pojmu Chorvatsko vybavili nejen moře a polehávání na plážích, ale také jedinečnou přírodu této obdivuhodné balkánské země.

61

Seznam použité literatury ANDĚRA, Miloš. Národní praky Evropy. Praha: Slovart, 2009. ISBN 978-80-7391132-1. NĚMEC, Dušan. Chorvatsko kapesní průvodce. Brno: Computer Press. ISBN 80-7226690-X. HEŘMANOVÁ N. V., ZÁBSKÁ M. Chorvatsko: Praha: Nakladatelství Olympia, a.s.,2003. ISBN 80-7033-284-4. OLIVER, Jeanne. Chorvatsko. Praha: Svojtka & Co.,s.r.o., 2005. ISBN 80-7237-626-8.

Elektronické zdroje [1] Fauna a flora. [online]. [cit.2012-03-29]. Dostupné z: http://www.plitvice.info/florafauna.htm. [2] Národní park Kornati. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/kornati/ [3] Národní park Krka.[online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://ochorvatsku.cz/clanky/narodni-park-krka-jiri-kalla-77.html [4] Mljet – Národní parky. [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.adriagate.com/cs/croatia/national_parks.aspx?ID=4 [5] Národní park Mljet. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/mjlet/ [6] Národní park Severní Velebit. [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/severni-velebit/ [7] Národní park Brijuni. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/brijuni/

62

[8] Plitvická jezera [online]. [cit.2012-04-03]. Dostupné z: http://www.chorvatskochorvatsko.cz/plitvicka-jezera-46 [9] Národní park Risnjak. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/Risnjak/ [10] Národní park Risnjak. [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.narodniparky.info/np-chorvatsko/35-narodni-park-risnjak.html [11] Národní park Paklenica [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.narodniparky.info/np-chorvatsko/15-narodni-park-paklenica.html [12] Plitvická jezera. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/plitvicka-jezera/ [13] Růžový Dráček. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.jeskynar.cz/speleologie-pro-kazdeho/clanek/ruzovy-dracek [14] Národní park Severní Velebit. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://connectotravel.com/cs/narodni-park-velebit [15] Národní park Paklenica. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.connexdiving.cz/cz/vylety/narodni-park-paklenica/ [16] Informace o Chorvatsku. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.croat.cz/o-chorvatsku/ [17] Základní informace. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.chorvatsko-info.eu/article/785-zakladni-informace.html?type=1 [18] Národní parky Chorvatska. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/ochrana/89934/narodni-parky-chorvatska-nationalparks-of-croatia

63

[19] Chorvatské národní parky a chráněné oblasti. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.croat.cz/narodni-parky/ [20] Mapy z Chorvatska. [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://chorvatsko.poznejte.cz/narodni-parky/ [21] Vstupné do národních parků v roce 2012. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/aktual/cenypark.html [22] Sightseeing programs. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.npplitvicka-jezera.hr/en/index.php?option=com_content&view=article&id=71&Itemid=85 [23] Plitvická jezera. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/vylet/plivice.html [24] Po Evropě. [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.poevrope.net/plitvicka-jezera/ [25] Plitvice. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.adriatica.net/destinations/hrvatska/riviera/plitvice_cz.htm [26] Slunj. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.valsa.cz/index.php?page=0900&lang=cz [27] Osada Rastoke. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.photogalleries.org/plitvice.htm [28] Kornati - památky. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.kornati24.com/cz/kornati-pamatky/ [29] Kornatské ostrovy. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.plavbypojadranu.cz/trasa/12

64

[30] Výlet do Národního parku Krka. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/tema/krka.html [31] NP Krka. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.chorvatske.cz/region/image_map.asp?img=virtguide&name=mapvirtkrka [32] NP Krka - okolí. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://np-krka.chorvatske.cz/okoli/ [33] Ostrov Visovac. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.adria-planet.cz/chorvatsko-vylety/ostrov-visovac/severni-dalmacie/61/ [34] Ostrov Mljet - okolí. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://ostrov-mljet.chorvatske.cz/okoli/ [35] Mljet. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://ochorvatsku.cz/pro-vas/mljet-62 [36] Tour Mljet. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.supertours.eu/excursion.php?&showdetail=true&travelid=7&booking=8 [37] Premužićova stezka v pohoří Velebit. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/tema/premuz.html [38] Západoistrijské ostrovy. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/istrie/brijuni.html [39] Přírodní krásy Chorvatska. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://ochorvatsku.cz/clanky/narodni-park-risnjak-123.html [40] Chorvatsko 2010. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://o-mica.blogspot.com/2010_07_01_archive.html

65

[41] Vinnetou. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://karel-may.majerco.net/filmove-mayovky/filmy/vinnetou-posledni-vystrel/ [42] Národní park Paklenica. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.chorvatsko.cz/svdal/pakleni.html [43] Přírodní krásy Chorvatska. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://ochorvatsku.cz/clanky/narodni-park-paklenica-severni-dalmacie-120.

66

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa národních praků ......................................................................14 Obrázek č. 2: Národní park Plitvická jezera ............................................................ 15 Obrázek č. 3: Turistický okruh v národním parku Plitvice ......................................16 Obrázek č. 4: Osada Roztoky.................................................................................. 18 Obrázek č. 5: Kornatské ostrovy ............................................................................. 19 Obrázek č. 6: Benátská tvrz .................................................................................... 20 Obrázek č. 7: Mapka Národního parku Krka ........................................................... 22 Obrázek č. 8: Macarát jeskynní............................................................................... 24 Obrázek č. 9: Benediktinský klášter na ostrově Mljet.............................................. 25 Obrázek č. 10: Národní park Severní Velebit .......................................................... 27 Obrázek č. 11: Mapa Brijunských ostrovů .............................................................. 30 Obrázek č. 12: Velký Risnjak ................................................................................. 33 Obrázek č. 13: Vinnetou ......................................................................................... 35 Obrázek č. 14: Národní park Paklenica ................................................................... 36

67

Seznam grafů Graf č. 1: Navštívil/a jste někdy Chorvatsko? ......................................................... 38 Graf č. 2: Navštívil/a jste někdy některý národní park Chorvatska? ........................ 39 Graf č. 3: Který národní park v Chorvatsku jste navštívila? .................................... 40 Graf č. 4: Chtěl/a byste navštívit nějaký národní park Chorvatska? ......................... 41 Graf č. 5: Kolik dní byste byl/a ochotný/á strávit při cestě za poznáním národních parků Chorvatska? ........................................................................................................... 42 Graf č. 6: Kdyby jste měli možnost zdarma vybrat si jeden typ zájezdu do Chorvatska, který by to byl? ......................................................................................................43 Graf č. 7: Co by vás nejvíce motivovalo k tomu, vydat se do Chorvatska navštívit některý národní park? ............................................................................................. 44 Graf č. 8: Které přírodní atraktivity vás nejvíce zajímají? ....................................... 45 Graf č. 9: Kolik korun byste byli ochotni zaplatit za vstupné do národního parku v Chorvatsku? ........................................................................................................ 46 Graf č. 10: Byli byste ochotni zaplatit si průvodce po národních parcích? ............... 47 Graf č. 11: Který národní park je podle vás v Chorvatsku nejnavštěvovanější? ....... 48 Graf č. 12: Před odjezdem za poznáním národních parků byste si vyžádali informace od CK, nebo si vše naplánovali sami?.......................................................................... 49 Graf č. 13: S kým zpravidla nejraději cestujete? ..................................................... 50 Graf č. 14: Jaký typ ubytování upřednostňujete? ..................................................... 51 Graf č. 15: Pohlaví .................................................................................................52 Graf č. 16: Z jaké věkové kategorie jste? ................................................................ 53 Graf č. 17: Ze kterého okresu Vysočiny pocházíte? ................................................ 54 Graf č. 18: Jaké je vaše povolání? ........................................................................... 55

68

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Seznam národních parků Chorvatska ................................................. 13 Tabulka č. 2: Přehled vstupného v roce 2012 .......................................................... 16 Tabulka č. 3: Otevírací doba v roce 2012................................................................ 17 Tabulka č. 4: Otázka č. 1 ........................................................................................ 38 Tabulka č. 5: Otázka č. 2 ........................................................................................ 39 Tabulka č. 6: Otázka č. 3 ........................................................................................ 40 Tabulka č. 7: Otázka č. 4 ........................................................................................ 41 Tabulka č. 8: Otázka č. 5 ........................................................................................ 42 Tabulka č. 9: Otázka č. 6 ........................................................................................ 43 Tabulka č. 10: Otázka č. 7 ...................................................................................... 44 Tabulka č. 11: Otázka č. 8 ...................................................................................... 45 Tabulka č. 12: Otázka č. 9 ...................................................................................... 46 Tabulka č. 13: Otázka č. 10 .................................................................................... 47 Tabulka č. 14: Otázka č. 11 .................................................................................... 48 Tabulka č. 15: Otázka č. 12 .................................................................................... 49 Tabulka č. 16: Otázka č. 13 .................................................................................... 50 Tabulka č. 17: Otázka č. 14 .................................................................................... 51 Tabulka č. 18: Otázka č. 15 .................................................................................... 52 Tabulka č. 19: Otázka č. 16 .................................................................................... 53 Tabulka č. 20: Otázka č. 17 .................................................................................... 54 Tabulka č. 21: Otázka č. 18 .................................................................................... 55

69

Seznam příloh Příloha 1: Dotazníkový průzkum

70

Příloha 1: Dotazníkový průzkum 1. Navštívil/a jste někdy Chorvatsko? a) ano b) ne 2. Navštívil/a jste někdy některý z národních parků Chorvatska? a) ano b) ne V případě odpovědi NE, přejděte k otázce č. 4 3. Který NP v Chorvatsku jste navštívil/ la? a) NP Brijuni

e) NP Paklenica

b) NP Kornati

f) NP Plitvická jezera

c) NP Krka

g) NP Risnjak

d) NP Mljet

h) NP Severní Velebit

4. Chtěl/a byste navštívit nějaký národní park Chorvatska? a) ano b) ne 5. Kolik dní byste byl/a ochotný/á strávit při cestě za poznáním národních parků Chorvatska? a) 2 – 3 dny b) 4 – 6 dny c) více jak 6 dní 6. Co by vás nejvíce motivovalo k tomu, vydat se do Chorvatska navštívit některý národní park? a) přírodní atraktivity b) tamní turistické stezky c) vzdělání o této oblasti d) jiné………..

7. Kdyby jste měli možnost zdarma vybrat si jeden typ zájezdu do Chorvatska, který by to byl? a) pouze pobyt u moře

d) poznávací zájezd

b) pobyt u moře + návštěva NP

e) pobytovo-poznávací zájezd

c) pouze návštěva NP

f) sportovní pobyt ( potápění, cyklistika..)

8. Které přírodní atraktivity vás nejvíce zajímají? a) jezera

d) ostrovy

b) hory

e) vodopády

c) jeskyně 9. Kolik korun byste byli ochotni zaplatit za vstupné do národního parku v Chorvatsku? a) do 100

d) více jak 300

b) 100 až 200 c) 200 až 300 10. Byli byste ochotni zaplatit si průvodce po národních parcích? a) ano b) ne 11. Který národní park je podle Vás v Chorvatsku nejnavštěvovanější? a) NP Kornati b) NP Plitvická jezera c) NP Krka 12. Před odjezdem za poznáním národních parků byste si vyžádali informace od CK, nebo si vše naplánovali sami? a) vše si naplánuji sám/ sama b) část informací si zjistím v CK c) vše vyžádám v CK

13. S kým zpravidla nejraději cestujete? a) s rodinou b) s kamarády c) s přítelem/ s přítelkyní d) sám /sama 14. Jaký typ ubytování upřednostňujete? a) stan

d) penzion

b) karavan

e) hotel

c) chata 15. Pohlaví a) muž b) žena 16. Z jaké věkové kategorie jste? a) 15 – 25 let

d) 46 – 55 let

b) 26 – 35 let

e) nad 55

c) 36 – 45 let 17. Ze kterého okresu Vysočiny pocházíte? a) Jihlava

d) Žďár nad Sázavou

b) Havlíčkův Brod

e) Třebíč

c) Pelhřimov 18. Jaké je vaše povolání? a) zaměstnanec

d) nezaměstnaný

b) soukromý podnikatel e) v důchodu c) student

f) v domácnosti, mateřská dovolená

Národní parky Chorvatska a jejich význam z hlediska cestovního ruchu

Recommend Documents