Historické zahrady a parky a jejich obnova z pohledu zahradního archeologického v zkumu 1

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 358

Historické zahrady a parky a jejich obnova z pohledu zahradního archeologického v˘zkumu1 Milan JANâO

Obr. 1. Lond˘n, Privy Garden, v˘sledn˘ vzhled zahrady rekonstruované na základû studia ikonografick˘ch podkladÛ a informací poskytnut˘ch zahradním archeologick˘m v˘zkumem. (Foto I. Truxová)

■ Poznámky 1 Pfiíspûvek je upravenou verzí referátu Problematika obnovy historick˘ch zahrad a parkÛ z pohledu archeologie pfiedneseného dne 5. ãervence 2008 na konferenci Historické zahrady KromûfiíÏ 2008 – Co ohroÏuje historické zahrady? konané ve dnech 5.–6. ãervence 2008 v KromûfiíÏi. Lze ho povaÏovat za jeden z v˘sledkÛ úkolu Systematick˘ prÛzkum, vûdecké vyhodnocení, odbornû podloÏená obnova prostorové identifikace nemovitého archeologického fondu, fie‰eného v rámci v˘zkumného zámûru Ministerstva kultur y âR 07503233303 Odborné poznávání, vûdecké hodnocení a evidence nemovitého kulturního dûdictví, identifikace statkÛ, které mohou b˘t chránûny. 1

2 Jana POLÁKOVÁ (ed.): Mezinárodní dokumenty o ochranû kulturního dûdictví, Praha 2007, s. 128, 132–133. 3 Judith ROBERTS: What is Garden Archaeology? This

Historické zahrady a parky jsou neoddûlitelnou

tické prvky z jejího postupného v˘voje, pak nelze

quarter Judit Roberts explanins that garden archaeology

souãástí areálÛ památkovû chránûn˘ch objektÛ.

realizovat rekonstrukci zahrady a zároveÀ pro ni

is a lot more than just digging, www.ihbc.org.uk/con-

Vût‰ina z nich zaznamenala bûhem staletí své

nadále vyuÏívat pojem historická zahrada.“ No-

text_archive/51/gazebo_dir/index.htm.

existence sloÏit˘ v˘voj ovlivnûn˘ módními trendy,

vé moÏnosti získávání doposud chybûjících infor-

4 Florentská charta, ãlánek 15. „Jakékoli restaurování,

vkusem majitelÛ i samotnou „délkou Ïivota“ jejich

mací o podobû, v˘voji a promûnách historick˘ch

a tím spí‰e jakoukoli obnovu historické zahrady nelze za-

nezadrÏitelnû promûnlivé a souãasnû i pomíjivé

zahrad a parkÛ nabízí zahradní archeologick˘ v˘-

hájit bez vypracování dÛkladné studie, vycházející z od-

vegetaãní sloÏky. Dnes jsou historické zahrady

zkum.

borného prÛzkumu, eventuálnû i zahradního archeologic-

2

a parky pfiedmûtem ochrany a údrÏby, a to ve stej-

Za první evropskou realizaci zahradního archeo-

kého v˘zkumu a ze zhodnocení v‰ech shromáÏdûn˘ch

né mífie jako památkové objekty, v jejichÏ bezpro-

logického v˘zkumu se povaÏují vykopávky v za-

dokumentÛ, t˘kajících se dané zahrady a obdobn˘ch za-

stfiední blízkosti byly zakládány, rozvíjeny, udrÏová-

hradách Kirby Hall v Nor thamptonshire v roce

hrad, aby byl po v‰ech stránkách zaji‰tûn vûdeck˘ cha-

ny a promûÀovány. Komplexní ochranu a údrÏbu

1930. Po nesmûl˘ch zaãátcích se zahradní ar-

rakter návrhu.“ Jana POLÁKOVÁ (ed.), cit. v pozn. 2,

historick˘ch zahrad a parkÛ za‰tiÈuje takzvaná Flo-

cheologie od druhé poloviny 20. století prosazuje

s. 132.

rentská charta.

pfiedev‰ím v zemích západní Evropy a ve Spoje-

3

Florentská charta, Charta ochrany historick˘ch

n˘ch státech americk˘ch. Od sklonku 20. století

zahrad, je jedním ze základních mezinárodních

nachází uplatnûní také v historick˘ch zahradách

dokumentÛ ICOMOS o ochranû kulturního dûdic-

a parcích âeské republiky.

tví. Od svého vypracování a pfiijetí v roce 1981

Zahradní archeologick˘ v˘zkum musí pfiedchá-

pfiedkládá definici historick˘ch zahrad a parkÛ,

zet kaÏdé zam˘‰lené a pfiipravované rekonstrukci

formuluje zásady jejich údrÏby, konzervace, re-

historické zahrady a parku. Poskytuje informace,

staurování a restituce, konkretizuje moÏnosti je-

které není moÏné získat jin˘m zpÛsobem. Díky nim

jich vyuÏití a definuje jejich právní a správní ochra-

je moÏné pfiistupovat k celkov˘m rekonstrukcím

nu. Podle ãlánku 17 Florentské charty, t˘kajícího

pÛvodního plánu zahrady v konkrétním období.

4

se zásad a podmínek restaurování a restituce

Rekonstrukce provedená na základû odkr ytého

historick˘ch zahrad, platí: „Pokud zahrada úplnû

pÛdorysu se mÛÏe zcela shodovat s prostorov˘m

zanikla nebo pokud máme k dispozici jen hypote-

rozvrÏením pÛvodních prvkÛ vãetnû relativních v˘-

358

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | M i l a n J A N â O / H i s t o r i c k é z a h r a d y a p a r k y a j e j i c h o b n o v a z p o h l e d u z a h r a d n í h o a r c h e o l o g i c k é h o v ˘ z k u m u

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 359

‰ek jejich umístûní. Zahradní archeologick˘ v˘-

záhonÛ a jejich ohraniãení vÛãi okolnímu prosto-

slouÏící k pohybu z prostoru pravidelnû zahrad-

zkum je nezbytn˘ pro ovûfiení pravdivosti a vûro-

ru. PÛvodní umístûní stromÛ lze odvodit ze sníÏe-

nicky upravovan˘ch záhonÛ.

hodnosti navrhované rekonstrukce historické za-

nin po odstranûní pafiezÛ, ale rovnûÏ z vitálnosti

Po vyhodnocení nedestruktivní fáze prÛzkumÛ

hrady. Informace, které poskytuje, mají také

vegetace rostoucí na jejich místû a povzbuzova-

následují, je-li to nutné, vykopávky. Provádûjí se

rozhodující v˘znam pfii stanovení podmínek péãe

né úrodností substrátu vzniklého rozkladem kofie-

buì plo‰nû, pro získání podkladÛ umoÏÀujících

o ni a její jednotlivé ãásti. Zahradní archeologick˘

nov˘ch zbytkÛ. Studium druhÛ, forem a struktury

pfiesnou rekonstrukci zkoumané historické zahra-

v˘zkum by mûl b˘t souãástí pfiípravné fáze v‰ech

vûtvení zachovan˘ch stromÛ a kefiÛ mÛÏe b˘t klí-

dy, nebo cílenou sondáÏí pro poznání jednotliv˘ch

navrhovan˘ch zámûrÛ zmûn s pfiedpokládan˘m

ãem k pochopení jejich dfiívûj‰í funkce nebo vyu-

ãástí historické zahrady, jejich klíãov˘ch bodÛ

dopadem na zastfienou podobu historick˘ch za-

Ïívání stejnû jako období, kdy byly vysázeny. Zá-

a prvkÛ. Bûhem v˘zkumu je moÏné identifikovat

hrad. DoloÏí-li pfiedstihová fáze zahradního archeo-

sadní informace mohou rovnûÏ vzejít z rozboru

jednotlivé záhony a pû‰iny, jejich vedení a povr-

logického v˘zkumu v˘znamné nálezy a potvrdí na-

vztahÛ mezi stromy a jednotliv˘mi prvky pfiírodní

chovou úpravu. Sledování profilÛ sond umoÏÀuje

vzdory minul˘m po‰kozením neoddiskutovatelné

a kulturní krajiny, jako jsou pfiirozen˘ terénní reliéf,

rekonstrukci pÛvodních úrovní terénÛ i sledování

hodnoty zkoumané zahrady, mûly by se novû zji‰-

hranice sídel nebo trasování komunikací.

tûné nálezy a hodnoty uchovat a dle moÏností

10

12

zmûn ve vyuÏívání historick˘ch zahrad. Odkr yv

Povrchov˘ prÛzkum a v˘zkum antropogenních

ãástí zanikl˘ch architektur nás informuje jak o je-

prezentovat. TotéÏ by mûlo platit i v pfiípadech,

tvarÛ reliéfu historické zahrady nebo parku zavr-

jich stáfií a v˘voji, pouÏit˘ch stavebních materiá-

kdy zahradní archeologick˘ v˘zkum vyvolá staveb-

‰uje povrchov˘ sbûr movit˘ch archeologick˘ch

lech, tak o jejich rozsahu, ãlenûní, v˘zdobû, funk-

ní ãinnost v místech historické zahrady, jejíÏ po-

nálezÛ. V pfiípadû historick˘ch zahrad jsou nena-

ci, vyuÏití a pfiíãinách zániku. Kromû nemovit˘ch

doba bude s koneãnou platností zniãena.

hraditeln˘m zdrojem informací úlomky stavební-

nálezÛ pfiiná‰í v˘zkum soubor movit˘ch nálezÛ (ke-

Realizaci zahradního archeologického v˘zkumu

ho materiálu, cihel, opracovan˘ch kamenÛ, mal-

ramiku, sklo, dfievo, kovy a dal‰í), dokládajících

musí pfiedcházet teoretická pfiíprava, bez které by

tového pojiva, kr ytiny, tabulového skla, mu‰lí,

uÏitkové a okrasné vyuÏití zkoumaného místa.

v˘zkum nemûl b˘t vÛbec zahajován. Mûla by pla-

obsidiánu, sopeãného tufu a zlomkÛ umûlé kráp-

Pfii v˘zkumu dochází k odbûru vzorkÛ pro ana-

tit stejná pravidla, jeÏ platí i pro pfiípravu celkové

níkové v˘zdoby ze zanikl˘ch zahradních staveb

l˘zy pylÛ a dal‰ích zbytkÛ rostlin, semen, zuhel-

obnovy zahrady. Souãástí pfiípravy by mûlo b˘t

a jejich v˘zdoby. Dal‰ími nálezy jsou úlomky nebo

natûl˘ch nebo zmineralizovan˘ch ãástí kofieno-

vypracování podrobného stavebnû-historického

ãásti zahradní keramiky a jiného movitého vyba-

v˘ch systémÛ, listÛ a stonkÛ, potvrzujících v˘skyt

prÛzkumu historické zahrady, tak jak to navrhují

vení zahrady.

5

6

7

P. Macek a P. Kfiejãifiík. Na základû stavebnû-his-

Na povrchové prÛzkumy a dokumentaci ukaza-

torického prÛzkumu a dal‰ích poznatkÛ je moÏné

telÛ dfiívûj‰ích úprav zahrad navazuje dálkov˘ prÛ-

■ Poznámky

klást poÏadavky a stanovit cíle zahradního archeo-

zkum a aplikace pfiírodovûdn˘ch metod geofyzi-

5 GraÏyna NOVOTNÁ: Zahradní archeologie. Nástroj po-

logického prÛzkumu a v˘zkumu. Pokud zahradní-

kálního mûfiení a geochemick˘ch anal˘z. Dálkov˘

znání historick˘ch zahrad, in: Zahrady – park – krajina 13,

mu archeologickému v˘zkumu nepfiedchází teore-

prÛzkum zahrnuje snímaní krajiny z druÏice, sní-

ã. 4, 2003, s. 18–19; Úmluva o ochranû archeologické-

tická pfiíprava a jasné vytyãení cílÛ, mÛÏe zpÛsobit

mání kolm˘mi snímky, prospekci z nízko letícího

ho dûdictví Evropy, tzv. Maltská konvence (revidovaná),

nezvratné po‰kození zkoumané historické zahra-

letounu a infraãervené snímkování. Zakládá se

(S.m.s. ã. 99/2000), ã. 4, odst. 2.

na identifikaci pfiíznakÛ porostov˘ch, vegetaãních,

6 Jana POLÁKOVÁ (ed.), cit. v pozn. 2, s. 132.

pÛdních, stínov˘ch, sráÏkov˘ch (dé‰È, povodnû,

7 Petr MACEK, Pfiemysl K¤EJâI¤ÍK: Stavebnû historick˘

sníh) a teplotních (mráz, sucho, rozdíly teplot ma-

prÛzkum. Historick˘ v˘voj památky zahradního umûní a je-

dy, parku nebo komponované krajiny. Zahradní archeologick˘ v˘zkum

8

9

Zahradní archeologick˘ v˘zkum, navazující na

teriálÛ uloÏen˘ch v zemi, hlíny, cihel, kamene, po-

ho interpretace, in: Zahrada – park – krajina 13, ã. 4,

pfiedchozí teoretickou pfiípravu, se skládá z nede-

jiv). Jejich dokumentace má zásadní v˘znam pfii

2003, s. 6–9.

struktivní ãásti prÛzkumu a na ni, po vyhodnoce-

identifikaci a pfiesném lokalizování dfiívûj‰ích pû-

8 Jan HENDRYCH a kol: Kulturnû historická anal˘za ob-

ní nedestruktivní fáze, je-li to nutné, navazující vy-

‰in, alejí, záhonÛ, vodních kaskád, bazénÛ a dal-

lasti Kuks a Betlém v rámci pÛvodního nadaãního panství

kopávky. Nedestruktivní archeologick˘ prÛzkum

‰ích zahradních staveb.

11

Choustníkovo Hradi‰tû. Územní studie a návrh manage-

zahrnuje soubor technik, metod a teorií, zamûfie-

Geofyzikální mûfiení, soubor geofyzikálních me-

mentu. V˘voj koncepcí a nástrojÛ pro záchranu národnû

n˘ch na vyhledávání a vyhodnocování archeolo-

tod tvofien˘ch magnetometrickou prospekcí a dal-

cenn˘ch kulturních krajin na pfiíkladu svûtového kulturní-

gick˘ch pramenÛ bez provedení destruktivního

‰ími elektrick˘mi odporov˘mi metodami, umoÏÀují

ho dûdictví UNESCO, PrÛhonice 2007.

zásahu do terénu. Základem nedestruktivní ãásti

poznávání zastfien˘ch pozÛstatkÛ historick˘ch za-

9 Termín „zahradní archeologick˘ v˘zkum“ jsem pfievzal

v˘zkumu je povrchov˘ prÛzkum antropogenních

hrad pod jejich souãasn˘m povrchem. âasto jde

z ãlánku 15 Florentské charty, Jana POLÁKOVÁ (ed.), cit.

tvarÛ reliéfu historické zahrady. Jeho souãástí je

o zcela unikátní informace, které by bûhem bûÏ-

v pozn. 2, s. 132.

vizuální prÛzkum, geodeticko-topografick˘ prÛ-

n˘ch archeologick˘ch vykopávek zÛstaly nepozna-

10 Martin KUNA a kol.: Nedestruktivní archeologie. Teo-

zkum za vyuÏití dostupn˘ch obrazov˘ch podkladÛ

né. Ve zji‰tûn˘ch lineárních a ováln˘ch anomáliích

rie, metody a cíle, Praha 2004, s. 15–18, 237–296; Gra-

a plo‰ná nivelace. Navazuje geobotanická indika-

mohou b˘t s pomocí kartografick˘ch a ikonografic-

Ïyna NOVOTNÁ, cit. v pozn. 5, s. 18.

ce, identifikace ukazatelÛ dfiívûj‰ích zahradních

k˘ch podkladÛ identifikovány podzemní ãásti zdû-

11 Mar tin KUNA a kol., cit. v pozn. 10, s. 16–18, 75–

úprav. Nejãastûj‰ími sledovan˘mi pfiíznaky jsou

n˘ch nebo dfievûn˘ch staveb, altánÛ, skleníkÛ,

109; Jana PECHOVÁ: Interpretace leteckého archeologic-

zmûny v pfiirozeném prÛbûhu terénu, terasování

umûl˘ch jeskyní, také terasních zídek a schodi‰È,

kého snímkování zámeckého areálu na Valãi, in: PrÛzku-

nebo svahování. Prohlubnû a pfiíkopy identifikují

základÛ podstavcÛ zahradní plastiky a vodních

my památek 12, ã. 1, 2005, s. 118–120; GraÏyna

bazény, ka‰ny a fontány, cesty nebo i stromy. Vi-

dûl. S pomocí geofyzikálních mûfiení lze identifi-

NOVOTNÁ, cit. v pozn. 5, s. 18–19.

zuální prÛzkum a rozbor tvarÛ a rozvrÏení jednot-

kovat dfiívûj‰í záhony, cesty a aleje. Mûfiení „tu-

12 Martin KUNA a kol., cit. v pozn. 10, s. 117–183; Gra-

liv˘ch prvkÛ v zahradách odhaluje linie dfiívûj‰ích

hosti a kyprosti“ terénu umoÏÀuje vymezit pû‰iny

Ïyna NOVOTNÁ, cit. v pozn. 5, s. 18–19.


359

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 360

daného rodu nebo druhu v zahradû, pfiípadnû

zkum byl veden jak formou nedestruktivních prÛ-

Rehabilitace Malé Fürstenberské zahrady by

v jejím okolí. Stejnû dÛleÏité informace pfiiná‰í

zkumÛ (âerven˘ DvÛr, Valeã, Zlatá Koruna), tak

v‰ak nebyla moÏná bez zahradního archeologic-

anal˘za pozÛstatkÛ hmyzu, mûkk˘‰Û a drobn˘ch

formou vykopávek. Zkoumány byly celé historické

kého v˘zkumu. Z parteru od Malého Fürstenber-

obratlovcÛ. Chemické rozbory pÛdy a rozbor pÛd-

zahrady i jejich jednotlivé objekty, fontány (Buão-

ského paláce je symetricky fie‰en nástup pod

ní mikrostruktur y jsou v˘chozím bodem pro po-

vice, Nebílovy, Praha-Troja, Valeã), gloriety (Plos-

baldach˘n schodi‰Èového glorietu. V pfiízemí,

kovice), akvadukty (Lednice), lázeÀ (Pern‰tejn,

v prostoru pod glorietem byly odkryty a následnû

terasové zahrady; Praha, palácové zahrady), vod-

prezentovány zbytky pÛvodní láznû s fragmenty

ní kaskáda (Valeã), skleníky a oranÏerie (Nebílo-

dochované dekorativní v˘malby. Bûhem pfiípravy

vy; KromûfiíÏ, Holandská zahrada; Praha, paláco-

koncepce rehabilitace Malé Fürstenberské zahra-

I kdyÏ jsou cíle zahradního archeologického v˘-

vé zahrady), zahradní labyrint (âesk˘ Krumlov,

dy byla pozornost vûnována moÏnostem obnovy

zkumu známé, dochází k zámûnû zahradního ar-

zámecká zahrada), divadlo zhotovené ze stfiíha-

zanikl˘ch oranÏerií. Podrobn˘ prÛzkum se sou-

cheologického v˘zkumu za v˘zkum provádûn˘

n˘ch dfievin (âerven˘ DvÛr), terasy (Lednice, Vel-

stfiedil na získání konkrétních údajÛ o jejich stavu

v zahradû. Jeho cílem není poznání historické za-

trusy, Zlatá Koruna) a zahradní observatorium

pfied demolicí. Jejich vzhled je doloÏen jak na

hrady, n˘brÏ poznání pravûkého a stfiedovûkého

(Îamberk). Pozornost byla vûnována i movit˘m

Langweilovû modelu, tak na fotografii F. Fridricha

osídlení na místû zahrady. Tímto zpÛsobem byl

archeologick˘m nálezÛm a jejich souborÛm, zís-

z doby kolem roku 1870. DÛleÏitou skuteãností

prezentován zahradní archeologick˘ v˘zkum na

kávan˘m v˘zkumem historick˘ch zahrad a parkÛ

bylo, Ïe zadní a boãní stûny obou staveb, tedy

v˘stavû PraÏské historické zahrady, kde jako ar-

a jednotliv˘ch objektÛ, které se v nich nacházejí

podstatná ãást objektÛ, zÛstaly i s nûkolika zá-

cheologie zahrad byly pfiiblíÏeny v˘sledky záchran-

(Praha, palácové zahrady; KromûfiíÏ, Holandská

vaÏn˘mi detaily umoÏÀujícími jejich rekonstrukci

ného archeologického v˘zkumu na námûstí Re-

zahrada; JindfiichÛv Hradec; Mnichovo Hradi‰tû,

zachovány na místû. Dal‰í dÛleÏité podrobnosti

znání zpÛsobÛ obdûlávání pÛdy a hnojení.

13

Zahradní archeologick˘ v˘zkum, nebo archeologie v zahradû?

publiky v Praze, odhalená torzální architektura

klá‰ter kapucínÛ a dal‰í).

16

byly získány v prÛbûhu v˘zkumu. Ten odhalil zá-

stfiedovûké a novovûké zástavby a pohfiebi‰tû

Cílem následující ãásti pfiíspûvku není prezen-

klady pfiedních stûn obou oranÏerií a napomohl

u klá‰tera kapucínÛ. Jedinou informací, kterou

tace v‰ech vyjmenovan˘ch v˘zkumÛ a jejich v˘-

objasnit i ostatní stavební návaznosti. Pfii vytûÏo-

mÛÏeme vãlenit do v˘sledkÛ vze‰l˘ch ze zahrad-

sledkÛ. Rád bych pfiedev‰ím upozornil na v˘zku-

vání zásypÛ do‰lo k obnaÏení ploch cihlové pod-

ního archeologického v˘zkumu, je v˘sledek pylo-

my dÛleÏité z metodického hlediska. Z nich by

lahy, zbytkÛ topn˘ch a odvodÀovacích kanálkÛ,

vé anal˘zy dokládající pûstûní brambor, tabáku

mûlo vyplynout, kde, proã, za jak˘m úãelem, za ja-

zaloÏení ‰palet vstupÛ i pozÛstatkÛ vyrovnáva-

K dal‰í závaÏnûj-

k˘ch podmínek a jak˘m zpÛsobem se zahradní ar-

cích schodi‰È. Nalezená kování z dfievûn˘ch rámÛ

‰í zámûnû zahradního archeologického v˘zkumu

cheologick˘ v˘zkum provádí, co lze od nûj oãeká-

ãelních stûn se stala podkladem pro vyhotovení

za v˘zkum stfiedovûkého osídlení na plo‰e histo-

vat, co pfiiná‰í a jaké jsou jeho moÏnosti a limity.

replik. Syntéza na místû získan˘ch konkrétních

rické zahrady do‰lo v Zákupech, pfii v˘zkumu zdej-

Na základû tûchto informací jiÏ lze vyslovit zobec-

informací, doplnûn˘ch poznatky ze studia existu-

Àující zásady provedení smysluplného a úspû‰né-

jících památek, umoÏnila upfiesnit konstrukci

ho zahradního archeologického v˘zkumu.

i detailní fie‰ení jako podklad pro vûrohodnou re-

14

a citrusÛ v klá‰terní zahradû.

‰ích barokních terasov˘ch zahrad.

15

Realizace zahradního archeologického v˘zkumu v âeské republice Od sklonku 90. let 20. století bylo v âeské re-

konstrukci obou zanikl˘ch staveb. Praha. Palácové zahrady pod PraÏsk˘m hradem

Kolovratská zahrada, umístûná v b˘valém stfiedovûkém parkanu opevnûní Malé Strany, patfiila

publice uskuteãnûno nûkolik zahradních archeo-

V roce 2000 byla ukonãena rehabilitace palá-

logick˘ch v˘zkumÛ. Provádûny byly jak v kulturní

cov˘ch zahrad pod PraÏsk˘m hradem. Jeden

krajinû (Jiãín, vald‰tejnsk˘ Libosad a okolní kom-

z nejnároãnûj‰ích úkolÛ památkové péãe 90. let

■ Poznámky

ponovaná krajina; Kuks, Nov˘ les a b˘valé ‰por-

20. století byl úspû‰nû doveden do cíle díky spo-

13 GraÏyna NOVOTNÁ, cit. v pozn. 5, s. 18–19.

kovské panství Choustníkovo Hradi‰tû; Valeã, zá-

lupráci historikÛ, historikÛ umûní, architektÛ, za-

14 Petr JU¤INA: Archeologie zahrad, in: Petr JU¤INA, Mi-

mecká zahrada s parkem; Veltrusy, zámecká

hradních specialistÛ, restaurátorÛ a archeologÛ.

roslav KUBOV¯, Eva SKALICKÁ (eds.): PraÏské historické

zahrada a park), tak v zahradách rozprostfien˘ch

Spoleãnou zásluhou v‰ech zúãastnûn˘ch se po-

zahrady, Praha 2007, s. 255–258.

kolem zámeck˘ch a palácov˘ch objektÛ (âerven˘

vedlo oÏivit nejen podobu, ale i ducha zahrad.

15 Milan JANâO: Îádost Krajského úfiadu Libereckého

DvÛr, zámecká zahrada; âesk˘ Krumlov, zámec-

Malá Fürstenberská zahrada, pÛsobivá kompo-

kraje o poskytnutí stanoviska k zahájení správního fiízení

ká zahrada; KromûfiíÏ, Libosad; Manûtín, zámec-

zice rokokové terasové zahrady vybudovaná na

ve vûci nedodrÏení podmínek urãen˘ch rozhodnutím orgá-

ká zahrada; Praha, palácové zahrady pod PraÏ-

sklonku 18. století podle italsk˘ch vzorÛ, patfií

nu státní památkové péãe k pfiedstihovému záchrannému

sk˘m hradem; RaduÀ, zámecká zahrada; Zlatá

dodnes mezi nejkrásnûj‰í v Praze. Intaktní stav

archeologickému v˘zkumu horní terasy národní kulturní

Koruna, klá‰terní zahrady) a v zahradách vytvofie-

její pÛvodní koncepce je patrn˘ na Langweilovû

památky zámku Zákupy (okr. âeská Lípa, Libereck˘ kraj),

n˘ch na jejich vnitfiních nádvofiích (Praha, zahrady

modelu Prahy. Od druhé poloviny 19. století aÏ

Praha 2004, Archiv NPÚ – ÚP.

Paláce ‰lechtiãen; Kutná Hora, zahrady jezuitské

do poãáteãních desetiletí 20. století pro‰la za-

16 âást informací o zahradních archeologick˘ch v˘zku-

koleje u chrámu sv. Barbory). Zahradním archeo-

hrada fiadou v˘raznûj‰ích úprav, pfii nichÏ byla

mech byla publikována (viz dále). Za informace z dopo-

logick˘m v˘zkumem byly také získávány informa-

zbavována dÛleÏit˘ch komponentÛ. Na konci

sud nepublikovan˘ch v˘zkumÛ dûkuji pfiedev‰ím kolegÛm

ce o zahradách vznikajících kolem vil stavûn˘ch

19. století zanikly stavby oranÏerií. Do‰lo k od-

z oboru Historické zahrady a parky pÛsobícím v NPÚ – ÚP

ve 20. století (Praha, Müllerova vila) a interiérech

bourání nûkter ˘ch ãástí parcelaãních zdí mezi

nebo v jednotliv˘ch NPÚ – ÚOP a rovnûÏ kolegÛm archeo-

historick˘ch oranÏerií a skleníkÛ (Lednice, Palmo-

Malou Fürstenberskou a Kolovratskou zahradou

logÛm z NPÚ a krajsk˘ch a regionálních muzeí âeské re-

v˘ skleník). Provádûn˘ zahradní archeologick˘ v˘-

a k propojení obou prostorÛ v horní ãásti.

publiky.

360


mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 361

3

2

4

Obr. 2. Praha, palácové zahrady pod PraÏsk˘m hradem,

V˘sledky zahradního archeologického v˘zkumu

stavba Lusthausu (Neuhaus) pohledovou osu.

Malá Fürstenberská zahrada na Langweilovû modelu Pra-

palácov˘ch zahrad pod PraÏsk˘m hradem nejsou

Josefské vojenské mapování podporuje my‰len-

hy s dochovan˘mi skleníky a terasními zídkami oddûlující-

doposud zpracovány a publikovány. Na zpracová-

ku, Ïe zámecká zahrada byla koncipována do tva-

mi ji od Malé Kolovratské zahrady. (Reprofoto)

ní ãeká soubor kvûtináãÛ z 18. a 19. století, ulo-

ru osmicípé hvûzdy, obdobnû jako zahrady zámku

Obr. 3. Praha, palácové zahrady pod PraÏsk˘m hradem,

Ïen˘ v odboru archeologie NPÚ – ÚP v Praze.

âerven˘ DvÛr v jiÏních âechách a praÏské Troje.

podlaha jednoho z dvojice skleníkÛ Malé Fürstenberské

PfiedbûÏného publikování se doãkaly informace

V barokní zahradû stál letohrádek a terasovitá

zahrady bûhem zahradního archeologického v˘zkumu.

t˘kající se osídlení místa v 10.–13. století.

18

stavba, pfiedchÛdce pozdûj‰ího teatronu. Souãástí zahrady byl systém fontán, kaskáda s trojicí

(Reprofoto) Obr. 4. Valeã (okres Karlovy Vary), zámecká zahrada, le-

Valeã. Zámecká zahrada a park

vodních pfií‰er, rozmístûné pískovcové a terako-

teck˘ zábûr s vyznaãen˘mi pfiíznaky, liniemi teras, alejí

PrÛzkum a v˘zkum byl vyvolán nedochovan˘mi

tové sochy a souso‰í a mezi nimi v mobilních ná-

archivními, obrazov˘mi a kar tografick˘mi infor-

a cest. (Reprofoto)

macemi o podobû a promûnách zámecké zahrady a parku.

■ Poznámky

k nejvíce zdevastovan˘m. Sesuvy zeminy vedly ke

Barokní pfiestavba zámku Valeã byla zahájena

17 Václav GIRSA, Pavel JERIE, Miloslav HANZL: Restituce

zfiícení pfieváÏné ãásti dûlicích terasov˘ch zdí. Je-

v roce 1695 z podnûtu Jana Kry‰tofa hrabûte Ka-

malostransk˘ch palácov˘ch zahrad pod PraÏsk˘m hra-

jich rekonstrukce byla moÏná poté, co byly pod-

gera ze ·tampachu. Zahrada byla zakládána v le-

dem (Velká Pálffyovská, Kolovratská a Malá Fürstenber-

statné ãásti jejich pÛvodního zaloÏení identifiková-

tech 1695–1712 a rozvíjena v letech 1730–

ská zahrada), in: Palácové zahrady pod PraÏsk˘m hra-

ny v prÛbûhu v˘zkumu, stejnû jako torzo schodi‰tû

1733. Na jejím vzniku se podíleli ital‰tí stavitelé

dem, pfiíloha ãasopisu Zprávy památkové péãe, Praha

podél v˘chodní dûlicí zdi. Obnovení dûlicích a tera-

F. Barelli a od roku 1701 G. A. Biana Rossa. Hlav-

2001, s. 68–70.

sov˘ch zdí se schodi‰tûm Kolovratské zahrady

ní osa barokní zahradní kompozice zaãínala upro-

18 Mar tin OMELKA: Rekonstrukce palácov˘ch zahrad

umoÏnilo její opûtovné osamostatnûní jako svébyt-

stfied západního zámeckého prÛãelí. Pokraãovala

a archeologie, in: Palácové zahrady pod PraÏsk˘m hra-

ného celku. V souladu s historick˘m stavem byla

pfies sedlo zvané Mezihora lesním prÛsekem

dem, pfiíloha ãasopisu Zprávy památkové péãe, Praha

k protûj‰ímu kopci, na jehoÏ vrcholu ukonãuje

2001, s. 88–90.

17

Kolovratské zahradû pfiifiãená uÏitková funkce.


361

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 362

5

6

Obr. 5. Valeã (okres Karlovy Vary), zámecká zahrada,

Valeã se zámkem, parkem a kopcem Neuhaus.

chu Filífi vodou vedenou zbytky dfievûného potrubí

schodi‰tû odhalené bûhem v˘zkumu v roce 2008 naznaãu-

Letecké snímkování valeãského zámeckého areá-

do tfií kamenn˘ch vodních pfií‰er, tak i nejniÏ‰í ba-

je dal‰í kompoziãní osu smûfiující ke kostelu Nejsvûtûj‰í

lu zv˘raznilo podobu nûkter˘ch historick˘ch prvkÛ

zén s fragmenty kamenn˘ch a terakotov˘ch plas-

Trojice pfieru‰enou stavbou skleníkÛ v 19. století. (Foto

pÛvodní a bûhem staletí se mûnící zahradní kom-

tik. V prÛbûhu v˘zkumu v roce 2007 byla usku-

M. Janão)

pozice. Sníh a stíny zjasnily na zámeckém pahor-

teãnûna cílená sondáÏ u severní terasy zámku,

Obr. 6. KromûfiíÏ, pohled na Libosad s mûstem a zámkem

ku terénní valy v nejvy‰‰í ãásti náhorní plo‰iny se

navazující na v˘sledky nedestruktivního letecké-

KromûfiíÏ, kresba F. B. Wernera z doby pfied rokem 1750

zaniklou tvrzí, jejíÏ ruina byla v dobû baroka pfie-

ho prÛzkumu. Dal‰í sonda byla poloÏena u leto-

je pouhou kopií star‰í pfiedlohy J. M. Vischera a J. van den

stavûna na vyhlídkov˘ altán. O nûco níÏ stával

hrádku. V˘zkum zamûfien˘ na poznání náplnû pÛ-

Nypoorta z roku 1791. Proto ani nezachycuje stav po roz-

uprostfied kruhové nádrÏe napájející kaskádu glo-

vodní barokní zahrady a ovûfiení umístûní

‰ífiení Holandské zahrady na poãátku 18. století. (Fotoar-

riet. Letecké snímkování potvrdilo smûr hlavní

zahradní architektury bude pokraãovat i v násle-

chiv NPÚ – ÚP)

kompoziãní osy zahrady od zámku kolem teatro-

dujících sezonách. Jedním ze zkouman˘ch míst

nu a pfies iluzivní bránu k vrcholku Neuhaus s rui-

bude i prostor mezi zámeck˘m kostelem Nejsvû-

nou Lusthausu. Její trasa, z pohledu od zámku

tûj‰í Trojice a zámkem, kde nález torza schodi‰tû

dobách „vla‰ské“ stromy. Po roce 1780 do‰lo

zcela nerozeznatelná, se projevila díky zv˘razÀují-

v roce 2008 naznaãil dal‰í kompoziãní osu, pfie-

k pfiebudování barokní francouzské zahrady na kra-

címu snûhovému pokr yvu. Sníh zdÛraznil stopy

ru‰enu v 19. století stavbou skleníku.

jináfisk˘ park. Vyschla barokní kaskáda, byly zasy-

cest a pû‰in pfied zámkem, pocházejících

pány fontány, vyhloubeno bylo koupadlo „Fischel-

z 19. a poãátku 20. století, a to i tûch, které jsou

teich“. Svoji definitivní podobu získal teatron.

dnes zarostlé a jejichÏ trasy jsou rozeznatelné

Hlavní prostor pfied západním prÛãelím zámku byl

jen pfii detailním zkoumání.

20

KromûfiíÏ. Holandská zahrada Zahradní archeologick˘ v˘zkum na první pohled ikonograficky zcela dostateãnû dokumento-

pfietvofien v travnatou plochu s nepravideln˘mi

Anal˘za leteck˘ch snímkÛ nezodpovûdûla otáz-

vané zahrady Libosad kromûfiíÏského zámku zalo-

cestami doplnûnou solitérními stromy. Hlavní

ky t˘kající se umístûní zdûn˘ch objektÛ a jednotli-

Ïené v roce 1665 z podnûtu biskupa Karla II.

osa barokní kompozice smûfiující k Neuhausu zÛ-

v˘ch ramen hvûzdice zachycené na josefském

z Lichtensteina-Castelkornu je jednou z nejv˘-

stala zachována. V 19. století vzniklo dne‰ní

mapování. Vysvûtlení je tfieba hledat v úpravách

znamnûj‰ích man˘ristick˘ch zahrad na sever od

uspofiádání cestní sítû na svazích pahorku a v zá-

provádûn˘ch v 19. století, kdy plochu západnû

Alp. Z podnûtu iniciátora a stavitele Libosadu pfii-

mecké zahradû.

od zámku pfievrstvily naváÏky pfiekr˘vající pÛvodní

pravili v roce 1691 J. M. Vischer a J. van den Ny-

Nedostatek archivních pramenÛ, dobov˘ch po-

barokní kompozici.

19

Poznatky získané leteck˘m

poort album 33 grafick˘ch listÛ obsahující dvojici

pisÛ a vyobrazení dokumentujících podobu zámec-

snímkováním umoÏÀují vytipovat plochy, na kte-

plánÛ Libosadu a fiadu detailních zábûrÛ, vãetnû

ké zahrady na Valãi v 18. a 19. století – k dispozici

r˘ch by bylo moÏné provést podrobn˘ geofyzikální

dvou plánÛ rozvodÛ vody v objektu ústfiedního pa-

jsou mapy vojensk˘ch mapování, mapy stabilních ka-

prÛzkum a následnou cílenou sondáÏ.

tastrÛ a popis páÏete hrabûte F. A. ·porka,

Po nedestruktivním prÛzkumu Valeãské zahra-

F. Rakovského – byl jedním z hlavních dÛvodÛ,

dy byla v roce 2007 zahájena 1. etapa v˘zkumu

■ Poznámky

proã se pfiistoupilo k leteckému prÛzkumu. Ten

navazujícího ãásteãnû i na star‰í, doposud pouze

19 Jana PECHOVÁ, cit. v pozn. 11, s. 118–127.

byl uskuteãnûn v únoru roku 2004 v dobû vege-

informativnû publikované vykopávky provádûné

20 Karel DRHOVSK¯: Zahrada zámku Valeã. Historické

taãního klidu, kdy bylo listí stromÛ opadané

od roku 1979 na nûkolika místech zámeckého

zahrady a parky 2008 – Západní âechy. Hrdûjovice,

a jemn˘ snûhov˘ popra‰ek zv˘razÀoval kontury za-

areálu. Zkoumáno bylo okolí teatronu, iluzivní

s. 33–35; V˘roãní zpráva NPÚ ÚOP v Lokti, Praha 2008,

nikl˘ch objektÛ, cest a ohraniãení a porostov˘ch

brány a pfiedev‰ím ‰ir‰í prostor zaniklé vodní kas-

s. 24. Za informace o v˘sledcích zahradního archeologic-

a stínov˘ch pfiíznakÛ. Celkovû bylo pofiízeno 58

kády. Zde byla dokumentována jak horní nádrÏ

kého v˘zkumu na Valãi v roce 2008 dûkuji Mgr. R. ·iroké-

‰ikm˘ch leteck˘ch snímkÛ ‰ir‰ího okolí mûsteãka

napájená ze studen dva kilometry vzdáleného vr-

mu, Ph.D., ZIP, o.p.s., PlzeÀ.

362


mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

vilonu a v celém areálu.

21

Stránka 363

Toto bezpochyby jedi-

v Blumen Garten potvrdilo tehdej‰í, asi o polovi-

viz celkové vyobrazení Libosadu od jihozápadu s pohle-

neãné dílo pfiedstavuje v rámci znám˘ch man˘ris-

nu uÏ‰í ‰ífiku Holandské zahrady. Obû oranÏerie

dem na mûsto KromûfiíÏ se zámkem a s ãástí Podzámec-

tick˘ch zahrad âeské republiky zcela ojedinûlou

v severozápadní a jihov˘chodní ãásti Pomeran-

ké zahrady. Nypoortovy grafiky jsou pojaty s urãitou mírou

dokumentaci s mnoÏstvím technick˘ch detailÛ.

tzen Gar ten (1/2001; 2/2002), jejichÏ základy

vlastní umûlecké invence a od zobrazovaného materiálu

byly v obrazovém

byly kompletnû prozkoumány, zaznamenaly sloÏi-

se v mnoha detailech odli‰ují ãi jej pfiekrucují. Dokládají

albu zachyceny i ty ãásti zahrady, které se do-

t˘ v˘voj, v rámci kterého lze vyãlenit dvû (aÏ tfii) zá-

to jeho zpodobení oranÏerie, Holandské zahrady ãi ba-

dnes nedochovaly, nebo se dochovaly ve znaãnû

kladní fáze. Star‰í fáze oranÏerie, pozdûji skleníku

Ïantnice na celkovém vyobrazení Libosadu od jihov˘cho-

pozmûnûném stavu. Právû s odkazem na obrazo-

1/2001 s trojdíln˘m ãlenûním ze 60. a 70. let

du. Pfiedpokládá se, Ïe tato veduta zachycuje pouze navr-

vé album a dal‰í ikonografické podklady, napfií-

17. století je doloÏena zbytkem zdiva v západní

hovan˘ stav Holandské zahrady, a ne ten, kter ˘ byl ve

klad kresby F. B. Wernera z období pfied rokem

ãásti. Není vylouãeno, Ïe pfiedchÛdcem této stav-

skuteãnosti realizován; viz Ondfiej ZATLOUKAL (ed.), cit.

by

by byl star‰í dfievûn˘ objekt, snad doloÏen˘ nále-

v pozn. 21, s. 10.

bylo moÏné konstatovat, Ïe jsou k dispozici ve‰-

zem spáleného prahového trámku v úrovni koru-

23 Ondfiej ZATLOUKAL: Et in Arcadia Ego. Historické za-

keré potfiebné informace t˘kající se Libosadu

ny základového zdiva. Tento objekt je snad

hrady KromûfiíÏe, Olomouc 2004, s. 60.

a realizace zahradního archeologického v˘zkumu

moÏno spojovat s domem pro pomeranãovníky

24 Helena CHYBOVÁ (a): PfiedbûÏné v˘sledky první etapy

je bezpfiedmûtná. JiÏ první cílená sondáÏ v prosto-

zmiÀovan˘m v roce 1671 v souvislosti s poÏárem

archeologického v˘zkumu holandské ãásti Kvûtné zahra-

ru Holandské zahrady potvrdila opak. Pfies relativ-

vznikl˘m z nepozornosti zahradníka. Mlad‰í fáze

dy v KromûfiíÏi v roce 2001, in: Zámeck˘ palmov˘ skleník.

nû vysok˘ poãet vyobrazení zachycujících Libosad

skleníku spadá aÏ do poãátku 18. století. V tom-

Sborník, Brno 2002, s. 184–193; táÏ (b): Pfiíspûvek ar-

nejsme o vzhledu náplnû Holandské zahrady in-

to období dochází k celkovému roz‰ífiení Holand-

cheologie k poznání zaniklé podoby holandské ãásti Kvût-

ské zahrady na v˘chod a k zániku severov˘chodní

né zahrady v KromûfiíÏi, in: Zprávy památkové péãe 68,

V˘zkum uskuteãnûn˘ v letech 2001–2002

(takzvané tfietí) oranÏerie. S pfiestavbou a roz‰ífie-

ã. 4, 2008, s. 290–294.

v Holandské zahradû vyvolala pfiipravovaná reha-

ním Holandské zahrady lze spojovat jámu na váp-

25 Na plánu z roku 1830 jsou v prostoru Holandské za-

bilitace a rekonstrukce celého areálu Kvûtné za-

no v sverov˘chodní ãásti Pomerantzen Gar ten.

hrady zachycené pouze dvû ka‰ny – kruhová, nacházející

hrady. Holandská zahrada, zaloÏená jako sou-

Ke star‰í oranÏerii, promûnûné na studen˘ skle-

se na místû prostfiedního skleníku, a Neptunova ka‰na,

Stalo

ník, byla dostavûna stfiedová ãást a severov˘-

nacházející se v jiÏní ãásti; viz Petr VITULA, Radmila

se tak se zmûnou její funkce a v souvislosti se

chodní ãást vytápûná dvojicí pecí. Na poãátku

STRÁNSKÁ: Archeologické v˘zkumy na objektech ve sprá-

zásahy do barokní podoby Libosadu, zejména pfii

18. století byl k severnímu okraji stfiedního skle-

vû NPÚ ÚOP v Brnû 2000–2006; in: Památková péãe na

úpravách vstupní ãásti a skleníkÛ. Její podobu za-

níku pfiistavûn men‰í vytápûn˘ skleník (1/2002)

Moravû 12, 2006, s. 25, obr. 58.

chycuje a objasÀuje pouze existující ikonografic-

obrácen˘ ãelní stranou k jihozápadu, doplnûn˘

26 Tfietí oranÏerie, umístûná za severov˘chodní ohradní

ká dokumentace. V˘zkum byl smûrován jak do

pravdûpodobnû plastickou v˘zdobou s obsidiá-

zdí a v prostoru Pomerantzen Garten, se smûrem do za-

severozápadní ãásti Holandské zahrady, takzva-

nem a mu‰lemi.

V pravdû velice blízké podobû

22

23

1750, vycházející v‰ak z grafik z roku 1691,

formováni jinak neÏ archeologicky.

24

ãást Libosadu, zanikla pfied rokem 1830.

25

28

Obdobn˘ v˘voj zaznamenala

hrady projevovala pouze dvojicí vstupÛ a tfiemi okny, viz

26

i oranÏerie 2/2002, pozdûj‰í kasino, v severozá-

Ondfiej ZATLOUKAL (ed.), cit. v pozn. 21, obr. 2, 30 a 32.

oranÏerií, tak do jihov˘chodní ãásti zahradní plo-

padní ãásti Pomerantzen Garten. V˘zkum proká-

27 Helena CHYBOVÁ (a), cit. v pozn. 24, s. 184–193; He-

chy vyuÏívané v pravém slova smyslu jako ho-

zal star‰í fázi ze 60. a 70. let 17. století, radikál-

lena CHYBOVÁ (b), cit. v pozn. 24, s. 290. Cílená sondáÏ

landská kvûtinová zahrada, Blumen Gar ten. Cí-

ní roz‰ífiení v polovinû 18. století a závûreãnou

v˘zkumu do míst pfiedpokládan˘ch objektÛ znám˘ch z ob-

lem v˘zkumu bylo lokalizování zanikl˘ch objektÛ,

klasicistní úpravu.

né Pomerantzen Gar ten, se zaniklou trojicí

29

razového alba potvrdila jejich pfiítomnost, nikoliv podobu

zejména oranÏerií. Sledovány byly rozvody vody.

Konfrontujeme-li archeologicky doloÏenou situaci

zachycenou na grafikách. Odpovûì na otázku, zda se

Pozornost byla zamûfiena i na identifikaci dal‰ích

Holandské zahrady s vedutami 1 a 2 a plánem

v zahradû nacházejí dal‰í obrazovou dokumentací neza-

zanikl˘ch objektÛ barokní podoby zahrady. Jedna-

rozvodu vody 32 obrazového alba z roku 1691,

chycené stavby, by mohl podat v˘zkum doposud nepro-

lo se napfiíklad o vodní nádrÏku a dal‰í drobné

lze konstatovat, Ïe obû veduty zachycují star‰í,

zkouman˘ch úsekÛ zahrady, jenÏ by mûl následovat aÏ po

stavby blíÏe neznámého úãelu (zakreslené na si-

neroz‰ífienou podobu Holandské zahrady s pÛvod-

zpracování a fiádném publikování v˘sledkÛ v˘zkumÛ v ro-

tuaãním plánu 32 obrazového alba a grafice 30),

ním umístûním Neptunovy fontány a star‰í, neroz-

ce 2001 a 2002 a v˘zkumÛ star‰ích.

související s vybavením Pomerantzen Gar ten.

‰ífienou podobu obou oranÏerií.

Opomeneme-li

28 Ondfiej ZATLOUKAL (ed.), cit. v pozn. 21, s. 46, 48;

Ovûfiováno bylo místo pÛvodního vztyãení fontány

odkryté pÛdorysy, jejich vzhled po pfiestavbû na

Helena CHYBOVÁ (b), cit. v pozn. 24, s. 290–292, obr. 3.

s plastikou fiíãního boha Neptuna na ose zahrady

poãátku 18. století neznáme, stejnû jako nezná-

29 Helena CHYBOVÁ (b), cit. v pozn. 24, s. 292–293,

v její prvotní, je‰tû neroz‰ífiené podobû (grafika

me podobu skleníku 1/2002 vystavûného u roz‰í-

obr. 3.

29). V˘zkum mûl rovnûÏ doloÏit, co v‰e z vyobra-

fieného skleníku 1/2001. V roce 1691 neexisto-

30 Na tuto skuteãnost upozorÀují také Petr VITULA, Rad-

zeného stavu rytin z roku 1791 bylo realizováno

valy

mila STRÁNSKÁ, cit. v pozn. 25, s. 35.

a co zÛstalo jen projektantov˘m zámûrem nebo

dokumentace zachycující pozmûnûn˘ stav Holand-

27

umûleckou vizí rytcÛ a malífiÛ.

a

po

jejich

vzniku

30

dal‰í

obrazová 31

ské zahrady nebyla, jak se zdá, vyhotovena.

V prÛbûhu v˘zkumu v roce 2001 byl zdokumen-

31 Dal‰í potfiebné informace o podobû a promûnách Holandské zahrady a Libosadu pfiinese studium pramenÛ uchovan˘ch v arcibiskupském archivu v KromûfiíÏi. Tato

tován skleník dûlící Holandskou zahradu na Po-

■ Poznámky

mezera ve znalostech historie kromûfiíÏského Libosadu je

merantzen a Blumen Garten (1/2001) a bûhem

21 Ondfiej ZATLOUKAL (ed.): KromûfiíÏ: Kvûtná zahrada

jednou ze zásadních brzd pfiipravovaného zahradního ar-

roku 2002 dal‰ích sedm objektÛ a souborÛ ob-

1691. Kremsier Flower Garden 1691, NPÚ–ÚOP v Kro-

cheologického v˘zkumu, kter˘ by bez pfiedchozího archiv-

jektÛ (1/7 2002) souvisejících s vybavením a pro-

mûfiíÏi 2008.

ního prÛzkumu nemûl b˘t vÛbec zahájen.

vozem Holandské zahrady. Odkrytí pÛvodního za-

22 Vischerovy grafické listy se vûrnû drÏí své pfiedlohy

loÏení fontány se sochou Neptuna (7/2002)

a ãasto zobrazují celek zahrady i s ‰ir‰ím extravilánem,


363

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 364

8

7

Obr. 7. Zlatá Koruna (okres âesk˘ Krumlov), opatská za-

ventní a klá‰terní zahrada. Tfii zahrady pfiipomíná

ké dokumentace. Dal‰í v˘zkum byl smûrován do

hrada, v˘sledky geofyzikálního prÛzkumu s viditeln˘mi li-

popis klá‰tera z roku 1691. Nejvût‰í rozmach za-

prostoru mezi velk˘m a mal˘m konventem. Na mís-

neárními a ováln˘mi anomáliemi dokládajícími v torzu

znamenávají zahrady Zlaté Koruny ve druhé polo-

tû kruhové anomálie bylo identifikováno místo ba-

dochovanou zahradnickou úpravu jednotliv˘ch teras.

vinû 18. století bûhem pÛsobení posledního opa-

rokní fontány známé ze Schmeggerova vyobraze-

(Reprofoto)

ta Bohumíra Bylanského. V této dobû vzniká

ní, zcela odstranûné po zru‰ení klá‰tera. V sondû

Obr. 8. Zlatá Koruna (okres âesk˘ Krumlov), opatská za-

terasová úprava opatské zahrady zachycená na

pfied v˘chodním prÛãelím velkého konventu byla

hrada na Matzovû geometrickém plánu (1787), terasová

vedutû T. Schneggera z roku 1775

úprava zahrady vzniklá bûhem pÛsobení posledního opata

geometrickém plánu z roku 1787.

B. Bylanského, jejíÏ pozÛstatky ãásteãnû zachytil nede-

hrada byla tvofiena trojicí teras fiazen˘ch za se-

I kdyÏ obrazové a kar tografické podklady po-

struktivní archeologick˘ prÛzkum. (Reprofoto)

bou a propojen˘ch hlavní osou, jeÏ je zároveÀ dû-

drobnû informují o vzhledu zahrady klá‰tera Zlatá

lila na dvû symetrické poloviny. Nejvy‰‰í terasa

Koruna a její architektufie, archeologie neodhalila

oválného pÛdorysu byla ze v‰ech stran ohraniãe-

pozÛstatky, které by bylo moÏné jednoznaãnû

33

34

a Matzovû

Opatská za-

ve vzdálenosti ãtyfi metrÛ od konventu zachycena terasní zeì barokní zahrady.

Bûhem v˘zkumu Holandské zahrady v roce

na mûkce modelovan˘mi travnat˘mi svahy. Druh˘

spojovat s barokními zahradními úpravami a za-

2002 byly zachyceny vodovodní ‰toly a ‰achty pro-

parter s pÛdorysem ãtverce rozdûlen˘m cestním

hradní architekturou. Pokud geofyzikální prÛzkum

pojené potrubím (5/2002), jejichÏ trasa pfiibliÏnû

kfiíÏem na ãtyfii segmenty doplÀovaly star‰í skle-

alespoÀ rámcovû naznaãil ãlenûní opatské zahra-

odpovídá trase vodovodu zachyceného na vyobra-

níky, loubí a fíkovna. ·ikm˘mi rampami poloÏen˘-

dy na záhony a terasy, v˘sledek vykopávek je tak-

zení 32 obrazového alba. V podobû „kanálku z pís-

mi na svah, uprostfied kterého se nacházela kas-

fika negativní. Souãasná úroveÀ povrchu zahrad

kovcov˘ch blokÛ“ v hloubce 1,5 m byl identifiko-

kádová fontána, se vstupovalo na dolní terasu

ván také záhon prozatím neurãen˘ch rostlin

s ãtvercovou vodní nádrÏí a sallou terenou. Za-

v Pomerantzen Garten (6/2002) zachycen˘ na ve-

hradu uzavíral triumfální oblouk otevírající pohled

■ Poznámky

dutû 1 a grafice 30 a soustava sedmi ãtvercÛ ne-

do fiíãní nivy Vltavy. Dal‰í zahrady byly situovány

32 Helena CHYBOVÁ (b), cit. v pozn. 24, s. 291–294,

známého urãení rozloÏen˘ch podél západního

mezi mal˘ a velk˘ konvent (konventní zahrada)

obr. 3. Podkládání kamenÛ jako prostfiedku pro udrÏení

okraje Pomerantzen Gar ten (3/2002), znám˘ch

a jiÏnû od velkého konventu (kuchyÀská zahrada).

vlhkosti zmiÀuje jiÏ PLINIUS Star‰í: Kapitoly o pfiírodû,

32

z veduty 1 a plánu 32 obrazového alba.

V˘zkum uskuteãnûn˘ v letech 2001 a 2002 vy-

Praha 1974, kap. 16, s. 160–161.

V˘zkumem neidentifikovaná zÛstává tfietí oran-

volal odborn˘ zámûr lokalizovat a ovûfiit stav pozÛ-

33 Marie PAVLÁTOVÁ, Marek EHRLICH: Zahrady a parky

Ïerie, umístûná za severov˘chodní ohradní zdí

statkÛ barokní zahrady a její architektur y.

jiÏních âech, Praha 2004, s. 138–139. K historii klá‰ter-

Pomerantzen Garten. Pokud zanikla na poãátku

Vzhledem k tomu, Ïe se nedochovaly terénní relik-

ních zahrad Zlatá Koruna viz také Jarmila HANSOVÁ: Za-

18. století, v souvislosti s roz‰ífiením Holandské

ty, jeÏ by bylo moÏné interpretovat jako pozÛstatky

hrady v cisterciáckém klá‰tefie Zlatá Koruna, in: V˘bûr.

zahrady na severov˘chod, nemusely po ní, stejnû

známé zahradní architektury, pfiedcházel v˘zkumu

âasopis pro historii a vlastivûdu jiÏních âech 39, ã. 2,

jako po pÛvodní ohradní zdi, zÛstat stopy. Mohly

geofyzikální prÛzkum. Lineární a oválné anomálie

2002, s. 106–122.

v‰ak b˘t pfiíli‰ nepatrné na to, aby mohly b˘t bû-

shodující se s barokní vedutou T. Schmeggera byly

34 Jifií OL·AN: B˘valá opatská zahrada na Matzovû geo-

hem sondáÏe v roce 2002 identifikovány.

ovûfieny v˘zkumem v sedmi sondách. První etapa

metrickém plánu z roku 1787, in: Martin GAÎI (ed.), Klá‰-

v˘zkumu probûhla na plo‰e opatské zahrady, kde

ter Zlatá Koruna. Dûjiny – památky – lidé, âeské Budûjo-

Zlatá Koruna. Klá‰terní zahrady

byly poloÏeny tfii sondy. Pouze v jedné z nich, v pro-

vice 2007, s. 339–346; Jarmila HANSOVÁ: MatzÛv

Zahrady klá‰tera Zlatá Koruna jsou poprvé do-

storu nejvy‰‰í terasy, bylo objeveno zdivo z blíÏe

Geometrick˘ plán klá‰tera Zlatá Koruna z roku 1787,

loÏeny po skonãení tfiicetileté války. V souvislosti

nedatované stavby, která nekoresponduje se sta-

in: Martin GAÎI (ed.), Klá‰ter Zlatá Koruna. Dûjiny – pa-

s opravami klá‰terních budov je zmiÀována kon-

vem znám˘m z dochované obrazové a kartografic-

mátky – lidé, âeské Budûjovice 2007, s. 333–338.

364


mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 365

10 9

Obr. 9. Kutná Hora, b˘valá jezuitská kolej u chrámu

ného prostoru. V˘zkum doloÏil, Ïe svaÏit˘ terén

cou v roce 1840, odstranila ve 20. století pfie-

sv. Barbory, podoba severní zahrady zachycena na plánu

zahrady severního nádvofií byl trojicí terasních zí-

váÏnû asfaltová plocha.

J. J. Manna z roku 1732. (Archiv plánÛ NPÚ – ÚP)

dek rozãlenûn do ãtyfi v˘‰kov˘ch úrovní. Nejvy‰‰í

Zcela jin˘ v˘voj zaznamenalo jiÏní nádvofií. JiÏ

Obr. 10. Kutná Hora, b˘valá jezuitská kolej u chrámu

zídka, vyzdûná z cihel, byla na vnûj‰í stranû ãle-

bûhem pfiíprav v˘stavby koleje byl jeho terén sní-

sv. Barbory, prostor bûhem zahradního archeologického v˘-

nûná ozdobn˘mi polopilífii. Základní osu úpravy

Ïen o 5 metrÛ, aby se následnû, po rezignaci na

zkumu se zv˘raznûn˘mi nálezy terasních zídek a ka‰ny.

tvofiila pû‰ina mezi refektáfii severního a stfiední-

v˘stavbu jiÏního kfiídla, upustilo i od pÛvodního

(Reprofoto)

ho kfiídla, procházející první terasní zídkou prÛ-

zámûru úpravy nádvofií, které bylo osázeno stro-

chody s kamenn˘mi prahy. Pû‰ina v dal‰ím po-

my, jak opût dokládá plán jezuitské koleje a okolí

klá‰tera Zlatá Koruna zhruba odpovídá úrovni

kraãování obcházela fontánu, doloÏenu kruhov˘m

z roku 1732. Ve‰keré pozÛstatky zahradních

v období baroka. Po zru‰ení klá‰tera byly ve‰ke-

kamenn˘m základem. U fontány bylo doloÏeno

úprav zachycené v˘zkumem odstranilo hloubení

ré okrasné zahradní úpravy odstranûny. AniÏ by

dfievûné potrubí se Ïelezn˘mi spojkami. Pomocí

suterénÛ pro technické zázemí Centra umûní Kut-

byl terén nav˘‰en, ãímÏ by do‰lo k „pohfibení“

schodi‰tû pfiekonávala pû‰ina tfietí terasní zídku.

ná Hora na jafie roku 2005.

a uchování stop star‰ích zahradních úprav, byla

Prostup poslední zídkou byl v dal‰í fázi omezen

pÛvodní okrasná zahrada promûnûna na uÏitko-

na jedin˘ vchod, komponovan˘ pfiímo na osu

vou. Stavby, pro které nebylo vyuÏití, byly rozebrá-

vchodu do stfiedního kfiídla. Schodi‰tû a cestu le-

Tereziánsk˘ ústav ‰lechtiãen, zbudovan˘ na

ny. Bûhem v‰ech úprav po zru‰ení Zlaté Koruny

movaly po stranách zídky. Na západní stranû byla

místû renesanãního paláce pánÛ z RoÏmberka,

do‰lo k témûfi úplnému zniãení pÛvodní barokní

parková úprava uzavfiena vysokou terasní zdí vy-

pro‰el v letech 1995–2007 zásadní rekonstruk-

podoby klá‰terních zahrad, coÏ sv˘m „negativním

rovnávající v˘‰kov˘ rozdíl mezi parkem a úrovní

cí. Její souãástí byl v˘zkum dokumentující archeo-

zji‰tûním“ potvrdil i zahradní archeologick˘ v˘-

horního plata.

logické situace od pfielomu 9. a 10. století aÏ po

36

Praha. PraÏsk˘ hrad, Palác ‰lechtiãen

zkum. Poslední existující stopy barokních zahrad

Poznatky získané zahradním archeologick˘m

polovinu 20. století. Zahradní archeologick˘ v˘-

zaznamenal geofyzikální prÛzkum. Jsou v‰ak pfií-

v˘zkumem byly konfrontovány se situací zachyce-

zkum Paláce ‰lechtiãen, smûrovan˘ do prostor

li‰ kfiehké a neuchopitelné na to, aby je souãasné

nou plánem Kutné Hory s chrámem sv. Barbory

stfiedního a západního nádvofií, jejichÏ povrchy by-

a jezuitskou kolejí od J. J. Manna z roku 1732.

ly sniÏovány do úrovnû tereziánské pfiestavby, pfii-

35

metody vykopávek byly schopny zachytit.

Ten je podáním severního nádvofií se zahradou Kutná Hora. B˘valá jezuitská kolej u chrámu sv. Barbory

znaãnû schematick˘. Zachycuje jen ty nejdÛleÏitûj‰í objekty, schodi‰tû, fontánu a dva záhony

■ Poznámky

Jednou z dominant Kutné Hory je vedle chrámu

ãlenûné do kfiíÏe systémem pû‰in a naznaãen˘mi

35 Jifií HAVLICE: V˘sledky archeologick˘ch prÛzkumÛ ve

sv. Barbory monumentální budova jezuitské kole-

broderiemi buxusÛ. Nezaznamenává trojici teras-

Zlaté Korunû v letech 2000–2004, in: Martin GAÎI (ed.),

je. V˘znamná stavba G. D. Orsiho a K. I. Dientzen-

ních zídek ani zídku lemující osovou cestu

Klá‰ter Zlatá Koruna. Dûjiny – památky – lidé, âeské Bu-

hofera vznikala po etapách v letech 1667–1750,

a schodi‰tû.

dûjovice 2007, s. 154–159.

aniÏ by byla zcela dostavûna. Adaptace koleje na

V˘zkum severního nádvofií zachytil také zánik

36 Jan FROLÍK: Jesuit college in Kutná Hora: courtyards

mezinárodní v˘stavní a kongresové centrum si vy-

zdej‰í parkové úpravy, související se zru‰ením

and their facitilities in the 17th–19th century. Archaeolo-

Ïádala rozsáhlé zásahy do obou v minulosti za-

koleje v roce 1773. Zmizelo ãlenûní pomocí te-

gical excavations in 1998–2005, in: Jaromír ÎEGLITZ

hradnicky upravovan˘ch nádvofií. Pfiedcházel jim

rasních zídek a celé nádvofií bylo srovnáno do

(ed.), Studies in Post-Medieval Archaeology 2, Praha

archeologick˘ v˘zkum, pfiiná‰ející ve své zahradní

jednotné plochy beze stop po architektonickém

2007, s. 53–56.

fázi zcela nové a pfiekvapivé informace o v˘voji

fie‰ení. Úpravu témûfi ãtvercové plochy dûlené

a promûnách tohoto na první pohled zcela zniãe-

pû‰inami na ãtvr tiny, zachycenou indikaãní ski-


365

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:36

Stránka 366

Obr. 11. Jiãín, Libosad, rekonstrukce pÛvodní zam˘‰lené podoby Vald‰tejnovy zahrady navrÏená J. Hendrychem a M. Líãeníkovou, doplnûná o zji‰tûní zahradního archeologického v˘zkumu. (Reprofoto) Obr. 12. Praha, Palác ‰lechtiãen, zahrada, jeÏ zde mûla vzniknout jiÏ v dobû tereziánské pfiestavby, byla zaloÏena aÏ v 19. století. Do té doby zÛstával prostor, v rozporu s navrÏen˘m a schválen˘m projektem, zadláÏdûn. (Reprofoto) Obr. 13. Jiãín, Libosad, zeì bazénu v prostoru nejniÏ‰ího,

12

ãtvrtého parteru Vald‰tejnovy zahrady. (Foto M. Janão)

ci zahrady pak terén stoupal novou ãástí obory, aÏ vyvrcholil jako point de vue osy kompozice. Místo zvané kdysi lidovû rundel neslo drobnou kruhovou stavbu s pfiístavbou na západní a v˘11

chodní stranû. SondáÏ zahradního archeologického v˘zkumu probûhla v roce 2002 na pûti místech zahradních

13

par terÛ u Vald‰tejnské loggie. Jejím cílem bylo ovûfiení správnosti rekonstrukce zahrady navrÏenesl neãekané poznatky o jejich promûnách

záhony a cestiãky lemované obrubou z betonu pro-

né J. Hendrychem a M. Líãeníkovou. NejdÛleÏitûj-

v prÛbûhu 18. a 19. století. Na západním nádvofií

vedenou jako pafiezy a kofieny. âást obrub se za-

‰ím zji‰tûním v˘zkumu Libosadu bylo poznání

byla zachycena úprava ze druhé poloviny 18. sto-

chovala pouze v negativu jako Ïlábek. Plocha zá-

konstrukce jednoho z pilífiÛ brány zaloÏené pfii ús-

letí. Jejím stfiedem byla nádrÏ na vodu na cihlo-

honÛ byla osázena kefii ãi stromky, které po sobû

tí cesty do nejspodnûj‰ího z par terÛ. Touto brá-

vém základu. Vedlo k ní dfievûné potrubí, pfieby-

zanechaly stopu pravideln˘ch jam. Tato úprava za-

nou se vstupovalo do labyrintu umoÏÀujícího pfie-

teãná voda byla odvádûna cihlov˘m kanálkem

nikla v letech 1939–1940, kdy byla pfiekryta jed-

konání vodní plochy, hladiny dvojice pravoúhl˘ch

smûfiujícím do jihov˘chodního rohu nádvofií. Tere-

norázovou naváÏkou. Dne‰ní podoba západního

rybníkÛ. Dal‰ím z v˘sledkÛ je odkrytí pozÛstatkÛ

ziánskou

úpravy

a stfiedního nádvofií Paláce ‰lechtiãen nebyla v˘-

terasní zdi posledního z par terÛ kolem dvojice

v 19. století. Ty sestávaly z cihlové obruby záho-

sledky zahradního archeologického v˘zkumu ovliv-

bazénÛ. Tato zeì byla rozbofiena teprve na sklon-

podobu

nádvofií

pfiekr yly

nÛ a trávníkÛ, ãásti dláÏdûné plochy a u v˘chod-

nûna. Zahradní archeologick˘ v˘zkum provádûn˘

ku 19. století, v souvislosti s v˘stavbou blízkého

ního okraje umístûného kompletnû dochovaného

na nádvofiích Paláce ‰lechtiãen potvrdil, Ïe zdej‰í

dvora Obora.

základu kamenné vodní nádrÏe, vãetnû pÛvodní-

v˘voj byl podstatnû sloÏitûj‰í, neÏ se pfiedpokláda-

V˘zkum Libosadu potvrdil pÛvodní pfiedpoklá-

ho pfiívodu vody. Podél stûn byl trávník lemován

lo. Probíhal jinak, neÏ mu „pfiedepisovala“ docho-

dan˘ zámûr úpravy pfiechodÛ mezi druh˘m aÏ ãtvr-

betonovou obrubou napodobující kofien.

vaná plánová dokumentace, vycházející ze sku-

t˘m parterem. Nebyly zde terasní zídky, vyÏadující

Stfiední nádvofií slibovalo dochování star‰ích

37

teãn˘ch poÏadavkÛ vlastníkÛ a správcÛ paláce.

zahradních úprav z období roÏmberského vlast-

umístûní schodi‰È v hlavní osové spojnici. Ani schodi‰tû, ani stopy po jejich zaloÏení zahradní

Jiãín. Libosad

archeologick˘ v˘zkum nepotvrdil. Jednotlivé par-

ce 1573 na místû zbofieného domu pánÛ z RoÏ-

PfiestoÏe Vald‰tejnova zahrada pod jeho val-

tery rozdûlovaly modelované svahy umoÏÀující jíz-

mitálu. I kdyÏ se bûhem sondáÏe pod vrstvou

dickou loggií nebyla nikdy úplnû dokonãena, zÛ-

du na koni, pro niÏ byla zahrada Vald‰tejnské log-

tereziánsk˘ch bouraãek podafiilo identifikovat

stávají její pozÛstatky v˘mluvn˘m dokladem o je-

gie urãena. Pouze horní parter s trojicí fontán ve

vrstvu zahradní zeminy, nebylo moÏné s ohledem

ho pfiedstavû a plánech. Areál zahrady o rozloze

tfiech „quadri“, dostupn˘ schodi‰tûm z loggie, byl

na rozsah sondáÏe podobu roÏmberské zahrady

305 x 340 metrÛ mûl b˘t spolu s loggií, velitel-

urãen pro pû‰í chÛzi.

poznat a rekonstruovat. Na rozdíl od dochovan˘ch

sk˘m stanem, antick˘m castrem opevnûn˘m

Souãástí Vald‰tejnovy zahrady byla vodní díla,

plánÛ z období tereziánské pfiestavby, které na

ohradní zdí pfieru‰ovanou bastiony grott. Vstu-

fontány. Geofyzikální prÛzkum provádûn˘ v roce

stfiedním nádvofií vykreslují parkovou úpravu, zjistil

pem do ní bylo dvouramenné schodi‰tû loggie.

2006 na plo‰e horního parteru nezachytil stopy

archeologick˘ v˘zkum pro tereziánské období

Hlavní par ter, k nûmuÏ schodi‰tû sestupovalo,

po Ïádné podzemní konstrukci. Geofyzikálnímu

kompletní v˘dlaÏbu, provedenou z koãiãích hlav.

byl její nejv˘‰e poloÏenou ãástí. Dal‰í ãtyfii parte-

prÛzkumu pfiedcházel v˘zkum provádûn˘ v roce

Chybûla pouze uprostfied, kam je kladena z písem-

r y postupnû sestupovaly do nejniÏ‰ího bodu

2002 pfied jiÏní fasádou v˘chodního kfiídla dvora,

n˘ch pramenÛ známá nádrÏ na vodu. KÛlové jam-

v krajinû, do mûlkého záfiezu poblíÏ Valdického

ky hloubené do dlaÏby dokládají, Ïe nádvofií bylo

potoka zásobujícího vodou v nejniÏ‰ím par teru

vyuÏíváno spí‰e utilitárnû. Snad zde stály nûjaké

vloÏen˘ bazén, „dvojice r ybníkÛ“, do nichÏ mûl

■ Poznámky

lehãí stavby hospodáfiského charakteru.

b˘t umístûn „labyrint z opracovan˘ch kamenÛ“

37 Jan FROLÍK: B˘val˘ tereziánsky ústav ‰lechtiãen / ãp. 2

V 19. století byla tereziánská dlaÏba pfievrstve-

umoÏÀující jejich pfiekonání cestou, do poslední

na PraÏském hradû (archeologie a stavebnû historick˘

na zahradní zeminou. Plocha byla rozãlenûna na

chvíle zcela utajenou. Z nejniÏ‰ího místa na kon-

prÛzkum), in: Staletá Praha 24, 2003, s. 15–28.

nictví. RoÏmberkové si svoji zahradu zfiídili po ro-

366


mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:37

Stránka 367

Obr. 14. Praha, Müllerova vila, dobová fotografie zachycující úpravu svahu zpevnûním kameny vyskládan˘mi do sítû na koso kladen˘ch ãtvercÛ. (Reprofoto) Obr. 15. Praha, Müllerova vila, úprava svahu vyskládáním do ãtvercÛ na koso bûhem zahradního archeologického v˘zkumu. (Reprofoto) Obr. 16. Lednice (okres Bfieclav), palmov˘ skleník, rehabilitovaná podoba oválného jezírka a meandru potÛãku vze‰lá z v˘sledkÛ zahradního archeologického v˘zkumu. 14

(Reprofoto)

kde byly nalezeny dva paralelní z kamene vyzdûné kanálky, bûÏící ‰ikmo od fasády pfiesnû do stfiedu v˘chodního ze tfií „quadri“ vymûfien˘ch pfied loggií, zachycen˘ch na stabilním katastru z roku 1842. Oba kanálky byly zfiízeny patrnû

16

v letech 1630–1632, kdy Vald‰tejn zmiÀuje práci kameníkÛ a zedníkÛ pfii fontánû. V˘zkum Libosadu pfiispûl k poznání vyuÏití za-

15

hrady v 19. století. Sonda ve v˘chodní ãásti svahu mezi druhou a tfietí terasou zachytila slabou cihelnou zídku základu skleníku vystavûného

V souvislosti s rekonstrukcí Müllerovy vily zapo-

od architekta Engela. Skleník, postaven˘ v letech

v roce 1878. Uvnitfi skleníku byly odkryty stopy ci-

ãatou v roce 1997 byla zahájena také rehabilitace

1843–1845, je dílem fieditele liechtensteinské

helné dlaÏby a zazdûn˘ kanálek, vnû b˘valé pfiíã-

zahrady. ShromáÏdûné dobové plány i vyobrazení

stavební kanceláfie G. Wingelmüllera, po nûmÏ

né zdi pak dobfie dochovaná venkovní dlaÏba. Ta-

a jejich konfrontace s v˘sledky archeologického

práci pfievzal architekt J. Heidrich. Po svém do-

to ãást byla, jak ukazuje stabilní katastr z roku

v˘zkumu nabídly pfiekvapivé mnoÏství informací

konãení v roce 1845 byl skleník tvofien nûkolika

1842, v pozdûj‰ích dobách jako jediná zahrad-

o prÛbûhu jejího utváfiení. Ukázalo se, Ïe budová-

na sobû závisl˘mi prostorami ve tfiech úrovních.

nicky vyuÏívána. Patfiila jí také kamenná studna,

ní zahrady bylo tvofiiv˘m procesem, probíhajícím

Otevíral ho Kvûtinov˘ sál pfiístupn˘ jak zvenãí, tak

do jisté míry pfiímo na místû. Tento zpÛsob práce

z âerveného salonu zámku. Na nûj navazoval

se uplatnil jak pfii formování ústfiedního prostoru

vlastní prostor oranÏerie, od roku 1880 palmové-

Praha. Zahrada Müllerovy vily

pod taktovkou C. Schneidra, tak zejména pfii rea-

ho skleníku. Poslední ãást skleníku, navazující

Zahrada Müllerovy vily vznikala jako souãást

lizaci zpevnûní a osázení severního svahu v závû-

na klasicistní schodi‰tû, tvofiil prostor katakomb

v˘jimeãné funkcionalistické realizace 30. let

reãné fázi vytváfiení zahrady. Zde byl na základû

otevírající se do anglického parku.

20. století. DÛm v zahradû navrhl architekt Adolf

pfiedem stanovené a v˘kresy dokumentované te-

Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou. K souãin-

rénní modelace pfiímo na místû dotváfien zpÛsob

nosti pfii fie‰ení zahrady, pÛvodnû asi pfiímo

zpevnûní, doloÏen˘ dobov˘mi fotografiemi. Na

v rámci Loosovy dílny, byl pfiizván Camillo Schnei-

plánech se nevyskytuje, stejnû jako detailní ná-

der, spolutvÛrce zámeckého parku v PrÛhonicích.

plÀ v˘sadeb.

Zahradní archeologick˘ v˘zkum

38 Petr ULIâN¯: Zahrada Vald‰tejnského casina u Jiãína,

Dokládají to návrhy z roku 1929 a dÛraz na ztvár-

zahrady Müllerovy vily, jeden z prvních v âechách,

in: Eli‰ka FUâÍKOVÁ, Ladislav âEPIâKA (eds.): Vald‰tejn.

nûní vegetaãního uzávûru na rozhraní rovinaté

umoÏnil rehabilitaci jejích pÛvodních souãástí

Albrecht z Vald‰tejna. Inter arma silent musae?, Praha

a svaÏité ãásti zahrady, kter˘ umoÏnil pojednání

a prvkÛ, k nimÏ patfiily opûrné zídky, schodi‰tû

2007, s. 241–244.

hlavní ãásti zahrady jako reflexe na halu uvnitfi

a kamenné zpevnûní severního svahu v podobû

39 BoÏena PACÁKOVÁ-HO·ËÁLKOVÁ: Zahrada vily, in: Ka-

domu. Z terasy mezi domem a uzávûrem stfiíha-

síÈového vzoru na koso kladen˘ch ãtvercÛ. Anal˘-

rel KSANDR (ed.): Müllerova vila, Praha 2000, s. 168–

né tmavû zelené tisové stûny se stal spoleãen-

za zuhelnatûl˘ch a zmineralizovan˘ch zbytkÛ ko-

175.

sk˘ a obytn˘ prostor pod ‰ir˘m nebem, analogic-

fienÛ, podloÏená vzpomínkami sousedÛ Franti‰ka

40 Vítûzslava OND¤EJOVÁ: Rehabilitace zahrady, in: Ka-

k˘ k hlavní hale v domû. Její zelen˘ mramor

Müllera, potvrdila, Ïe akcentem ústfiedního pro-

rel KSANDR (ed.): Müllerova vila, Praha 2000, s. 272.

nahradila tmavû zelená tisová stûna, pestrost

storu zahrady se v rozporu s pÛvodním návrhem

Bûhem diskuse o nutnosti zahradní archeologie mû na

kavkazsk˘ch, persk˘ch a afghánsk˘ch kobercÛ

stala sakura pilovitá, ve formû Fugenso.

odkrytá tûsnû vedle cesty.

38

39

40

kvûtnaté záhony. Celkov˘ plán fie‰ení zahrady

41

První úprava skleníku se uskuteãnila jiÏ roku

■ Poznámky

toto mimofiádnû zajímavé a podnûtné zji‰tûní upozornil Bc. K. Ksandr. V odborné literatufie jsou uvádûny pouze

Lednice. Palmov˘ skleník

odkazy na sousedku, paní A. Schäfferovou. Odkaz na pfií-

Materna. Vycházeli pfii tom ze situaãního plánu

O novostavbû zámeckého oranÏerijního sklení-

padné anal˘zy zbytkÛ pÛvodní sakury zde chybí.

z roku 1930 s v˘‰kopisem terénních úprav, fie‰e-

ku uvaÏoval Alois Josef II., kníÏe z Liechtenstei-

41 Karel KSANDR, Pavel ZAHRADNÍK: Dûjiny a konstruk-

ní opûrn˘ch zídek i schodi‰È vstupní ãásti a oplo-

nu, jiÏ roku 1840. Jeho v˘stavbû zahájené

ce palmového skleníku Liechtensteinského zámku v Led-

cení zahrady z Loosovy autorské dílny a pfievza-

16. ãervence 1843 pfiedcházela asanace zámec-

nici, in: Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 3,

t˘ch Schneiderov˘ch specifikaãních plánÛ.

kého divadla, barokní oranÏerie a chrámku múz

s. 197–202.

zpracovali v roce 1931 Karl Foerster a Hermann


367

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:37

Stránka 368

Obr. 17. Lednice (okres Bfieclav), akvadukt, nejvy‰‰í patro „Pekla“, slouÏící jako prÛsaková ãisticí a souãasnû i zásobní nádrÏ, z níÏ po zdviÏení stavidla odtékala voda do tûlesa akvaduktu a dál do Podzámeckého rybníka. (Reprofoto) Obr. 18. a 19. Lednice (okres Bfieclav), akvadukt, prÛraz do tfietí, zakryté nádrÏe byl vytvofien poté, co akvadukt ztratil svoji funkci. (Foto M. Janão) 18

mu,

47

pfiitékající do první nádrÏe s jílov˘m

dnem, prosakovala do druhé nádrÏe vydláÏdûné kameny z rozebrané ãásti akvaduktu. Druhá nádrÏ byla v krátkém ãasovém odstupu ãásteãnû zaklenuta, snad z dÛvodu zneãi‰Èování padajícím listím a jehliãím. Vznikl tfietí sektor, do kterého prosakovala jiÏ odkalená voda, která se, dokonale ãistá, vracela odtokov˘m kanálem se stavidlem zpût do r ybníka. V˘zkum doloÏil, Ïe akvadukt lednického parku nebyl jen romantic17

19

kou stavbou, ale i dÛmysln˘m technick˘m zafiízením. Jeho ãinnost ukonãila zmûna koncepce

1858. Dal‰í následovala po tfieskuté zimû roku

jin˘m zpÛsobem. PfiestoÏe skleník dosahuje stáfií

technického fie‰ení zdej‰ích vodních zdrojÛ, jeÏ

1880, kdy byla oranÏerie promûnûna na palmov˘

necel˘ch 170 let, teprve v˘zkum umoÏnil jeho

zpÛsobila, Ïe se tato technická památka promû-

skleník se subtropick˘m klimatem. Poslední roz-

komplexní poznání a tím pfiispûl k jeho vûrohod-

nila na romantickou kulisu a vyhlídku na Mina-

sáhlá obnova palmového skleníku byla uskuteã-

né rehabilitaci.

ret, zámek a okolní krajinu.

48

nûna ve 30. letech 20. století. Havarijní stav, ve kterém se skleník na poãátku 90. let 20. století

Lednice. Akvadukt a grotta Peklo ■ Poznámky

ocitl, byl hlavním dÛvodem, proã se v roce 1995

Bûhem promûn Lednicko-valticko-bfieclavské-

pfiistoupilo k obnovû této jedineãné stavby. Reha-

ho panství v duchu pfiirozeného krajináfiského

42 Vlastimil SOCHOR: Restaurování zámeckého skleníku

bilitace lednického palmového skleníku by nebyla

anglického pojetí, uskuteãÀovan˘ch v letech

v Lednici, odborné problémy a zku‰enosti, in: Zámeck˘

moÏná bez informací, které poskytl zahradní ar-

1805–1811 z podnûtu Jana I. kníÏete z Liech-

palmov˘ skleník. Sborník, Brno 2002, s. 90.

cheologick˘ v˘zkum. Po vyklizení rostlin a odstra-

tensteinu, do‰lo k zásadnímu pfietvofiení prosto-

43 Miloslav BAJER, Jifií KALA: Zámeck˘ skleník – kovové

nûní vrstvy zeminy byla odkryta nejenom pÛvodní

ru zahrad francouzského typu mezi lednick˘m

konstrukce, kámen, in: Zámeck˘ palmov˘ skleník. Sbor-

cihelná dlaÏba, podklad pro lit˘ asfalt, ale i pfiíãn˘

zámkem a minaretem. JiÏ v roce 1805 posadil

ník, Brno 2002, s. 126.

kanál u vstupu z Kvûtinového sálu, stfiedov˘ ka-

J. Hardmuth na bfieh novû budovaného zámec-

44 Hana PALÁTOVÁ, Radmila STRÁNSKÁ, Petr VITULA:

nál, nádrÏe na vodu s kohouty a boãní topné ka-

kého r ybníku torzo fiímského akvaduktu.

nály smûfiující do stfiedu skleníku vãetnû pÛvod-

rekonstrukci v letech 2003–2004 doprovázel

2001, s. 215.

Bûhem v˘zkumu

zahradní archeologick˘ v˘zkum. Cílem v˘zkumu

45 Pavel ZATLOUKAL: Architektura neoklasicismu, in:

podlahy byl objeven systém dvojic nádrÏí na vodu

bylo zjistit, zda byl akvadukt funkãní ve smyslu

Dûjiny âeského v˘tvarného umûní (III/1), 1780–1890,

s mfiíÏemi v podlaze vÏdy ve stfiedu pole mezi

protékající vody, jak ho zpodobují kva‰e F. Run-

Praha 2001, s. 193–195.

ãtyfimi sloupy. Dále byly nalezeny u kaÏdého slou-

ka z roku 1815, a pokud ano, jak˘ byl mecha-

46 Milan VLâEK: Problémy akvaduktu v areálu zámku

pu na stranû smûrem k obvodovému plá‰ti malé

nismus jeho napájení. Bûhem v˘zkumu byly do-

Lednice, in: Zámeck˘ palmov˘ skleník. Sborník, Brno

podzemní jímky ve tvaru atypického ‰estiúhelní-

kumentovány archeologické situace, ve kter ˘ch

2002, s. 212–217.

ku o hloubce 45 cm. Jednalo se pravdûpodobnû

byly rozeznány dvû stavební fáze. Do první spa-

47 Otázka pfiísunu vody do akvaduktu nebyla dodnes

o zásobníky vody pro rostliny v kvûtináãích umís-

dá v˘stavba akvaduktu. Ve druhé do‰lo k pfií-

spolehlivû vyfie‰ena. VûÏovitá stavba zachycená na obra-

tûn˘ch u sloupÛ, a jak se pozdûji ukázalo, i o po-

stavbû objektÛ Pekla a Kamenné brány, pro kte-

zech F. Runka a povaÏovaná za vodojem je ve skuteãnos-

mÛcku pfii montáÏi a demontáÏi sloupÛ, kde po-

ré byl vyuÏit dnes nult˘ pilífi a první oblouk

ti ãínsk˘ pavilon zachycen˘ také L. Janschem a W. Schul-

ních rozvodÛ horké pár y.

42

kles sloupu do jímky umoÏnil jeho vyklonûní

46

45

Jeho

Lednice, okr. Bfieclav, in: Pfiehledy v˘zkumÛ 42, Brno

Vlastní akvadukt, jak dokládá dfie-

meistrem, viz Johann KRÄFTNER (ed): Oasen der Stille.

V˘zkum pfied-

vor ytina z roku 1807, mûl pÛvodnû 16 obloukÛ

Die grossen Landschaftsgar ten in Mitteleuropa, Wien

cházel také rekonstrukci jezírka, jehoÏ podobu

oproti dne‰ním osmi, dochovan˘m po v˘stavbû

2008.

znejasnily úpravy v 50. letech 20. století. Ukáza-

Pekla. Jeho nejvy‰‰í patro bylo navrÏeno a slou-

48 Petr VITULA, Radmila STRÁNSKÁ, cit. v pozn. 25,

lo se, Ïe jezírko bylo podstatnû men‰í. Mûlo ovál-

Ïilo jako rezervoár vody rozdûlen˘ do dvou, po-

s. 22–25.

44

zdûji tfií ãástí, souãasnû i jako jednoduchá a dÛ-

I v tomto pfiípadû zahradní archeologick˘ v˘zkum

myslná ãistiãka vody. Kalná r ybniãní voda

pfiispûl informacemi, které nebylo moÏné získat

z nedochovaného a nelokalizovaného vodoje-

z horního pfiíhradového nosníku.

43

n˘ pÛdorys a odtokové koryto tvofiilo meandr.

368

akvaduktu.


mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:37

Stránka 369

Buãovice. V˘zkum fontány na zámeckém nádvofií

a voliéry. BliÏ‰í informace o nich by mohl podat cílen˘ zahradní archeologick˘ prÛzkum a násled-

Buãovick˘ zámek Jana ·embery âernohorské-

n˘ v˘zkum objasÀující, zda se napfiíklad u západ-

ho z Boskovic vytvofien˘ J. Stradou pfiedstavuje

ní zdi, obrácené k zámku, rytmizované slepou ar-

od svého vzniku zcela mimofiádné dílo. V roce

kádou, skuteãnû nacházela pouze v písemn˘ch

1635, kdy Boskovice vlastnil Maxmilián z Liech-

pramenech zmiÀovaná míãovna.

51

tensteina a jeho manÏelka Katefiina, dcera Jana ·ember y, vznikla v arkádovém nádvofií zámku fontána vytvofiená dle návrhu Giovanniho Giaco-

JindfiichÛv Hradec. Nález fajánsov˘ch kvûtináãÛ barokní Slavatovské zahrady

ma Tencally(?) sochafiem Pietrem Maternou.

Jindfiichohradecká zámecká zahrada vznikla bû-

Z pÛvodního díla doposud obdivujeme kompozici

hem renesanãní pfiestavby zámku za Adama II.

okfiídlen˘ch mofisk˘ch panen sedících na delfí-

z Hradce a jeho syna Jáchyma Oldfiicha. Práce na

nech, draãích hlav pÛvodnû chrlících vodu a bo-

zakládání zahrady jsou doloÏeny v letech 1594–

hatû tvarovanou mu‰li s postavou bakchanta na

1597, po dokonãení hrubé stavby Rondelu. Ba-

vrcholu. Smysl skulptury lze lépe pochopit, uváÏí-

rokní etapa v˘voje zahrady byla zahájena v roce

me-li, Ïe ji obklopovala nádrÏ, odstranûná beze

1657, za SlavatÛ. Zahrada pfied rondelem dosta-

zbytku v roce 1870. Cílem navrhovaného v˘zku-

la pravideln˘ plo‰n˘ rozvrh, dochovan˘ bez vût-

mu v roce 2002 bylo zjistit, zda je fontána na pÛ-

‰ích zmûn aÏ do poloviny 19. století.

20

52

vodním místû, zda byla funkãní ve smyslu vodní-

V únoru 1977 byl bûhem v˘zkumu Jáchymova

ho reÏimu a jaká byla konstrukce a vzhled její

stavení v jedné z odpadních jam identifikován

nádrÏe.

soubor zlomkÛ fajánsov˘ch kvûtináãÛ s alianãní-

V˘zkum potvrdil, Ïe fontána se nachází na

mi znaky Viléma Slavaty a jeho Ïeny Lucie Ot˘lie

svém pÛvodním místû. Nebyla sem pfiemístûna

z Hradce. Objevené nádoby byly urãeny na rostlé

odjinud, napfiíklad z Lednice. DÛleÏit˘m zji‰tûním

rostliny. Vznik kvûtináãÛ se klade do první polovi-

je, Ïe fontána byla v letech 1635–1681 funkãní.

ny 17. století do nûkteré z habánsk˘ch dílen jiÏní

NádrÏ na vodu pÛdor ysu kvadrilobu, uprostfied

Moravy nebo jihozápadního Slovenska. V inventá-

kterého stála sochafiská kompozice, byla pomûr-

fiích zámku Jindfiichova Hradce z let 1689 a 1691

nû mûlká, pfiesahující o 20 cm terén nádvofií.

je v souvislosti se zámeckou zahradou uvádûn

Obr. 20. Buãovice (okres Vy‰kov), zámecká fontána na

Voda padající z chrliãÛ zanechala na zbyl˘ch pís-

soubor 87 keramick˘ch kvûtináãÛ se slavatov-

nádvofií bûhem v˘zkumu zbytkÛ nádrÏe v podobû kvadri-

kovcov˘ch deskách pÛvodní nádrÏe v˘razné stopy

sk˘m znakem. Nelze pochybovat, Ïe je moÏné zá-

lobu. (Reprofoto)

kruhové eroze. NezÛstávala tedy v nádrÏi, n˘brÏ

pis spojovat s nalezen˘mi kvûtináãi. Marginální

Obr. 21. JindfiichÛv Hradec, zámecká zahrada. Jedna

systémem ÏlábkÛ odtékala pfiímo do barokní sto-

poznámka v inventáfii (vysvûtlující, jak bylo s rost-

z fajánsov˘ch nádob pro rostlé rostliny zdej‰í barokní za-

ky. Po opravû kolem roku 1750, kdy byla nádrÏ

linami ve fajánsov˘ch nádobách zacházeno v zim-

hrady pfiipomínaná v inventáfiích zámku z let 1689

doplnûna druhou vrstvou pískovcov˘ch blokÛ, by-

ním období) nepfiímo informuje o existenci dnes

a 1691. (Reprofoto)

la fontána vyuÏívána jen sporadicky. To vedlo

jiÏ zaniklé oranÏerie.

21

53

k odstranûní spodní nádrÏe a uchování stfiedové kompozice s postavou bakchanta, ve kterém místní tradice spatfiovala samotného ·embe49

ru.

Zahradní archeologick˘ v˘zkum. Problémy vypl˘vající z dosavadní praxe

■ Poznámky 49 Martin KRâMA, Olga KRâMOVÁ: Renesance zámecké-

Dosavadní prÛbûh zahradních archeologick˘ch

ho areálu v Buãovicích, in: Ingredere Hospes. Sborník Ná-

V prÛbûhu v˘zkumu zahrady Buãovického zám-

v˘zkumÛ v âeské republice doprovázelo kromû

rodního památkového ústavu v KromûfiíÏi, KromûfiíÏ

ku, vyvolaného obnovou de‰Èové kanalizace, byly

úspûchÛ v získávání informací o historick˘ch za-

2008, s. 108–109; Petr VITULA, Radmila STRÁNSKÁ, cit.

identifikovány tvrz a románsko-gotick˘ kostel.

hradách a parcích také nûkolik „klop˘tnutí“, na

v pozn. 25, s. 20; Bohumil SAMEK, Ivan ¤EHOLKA, Jar-

I kdyÏ nálezy stfiedovûk˘ch architektur nespadají

coÏ poukazují i jednotlivé archeologické akce. Ta

mila VACKOVÁ, Zdenûk NOVÁK: Zámek Buãovice, Brno

do sfér y zahradního archeologického v˘zkumu,

se mohou i v budoucnu opakovat, pokud nebu-

2003, s. 39.

k jejímu odkryvu a naru‰ení nemuselo dojít, kdy-

dou pojmenována a jejich pfiíãiny odstranûny. Zá-

50 Radmila STRÁNSKÁ, Petr VITULA: MoÏnosti ochrany

by se metodami zahradního archeologického v˘-

sadním nedostatkem dosavadního zahradního

archeologického dûdictví na plo‰nû chránûn˘ch územích

zkumu, kombinací nedestruktivního prÛzkumu

archeologického v˘zkumu je nedostatek speciali-

a nemovit˘ch kulturních památkách na území v pÛsob-

a drobné sondáÏe v rámci archeologické studie,

zovan˘ch zahradních archeologÛ, schopn˘ch ve

nosti NPÚ – ÚOP v Brnû, in: Zprávy památkové péãe 66,

jeÏ mûla tvofiit souãást pfiedprojektové pfiípravy,

spolupráci se zahradními architekty a zahradníky

2006, ã. 2, s. 142.

zdokumentovala existující síÈ barokních a novo-

provádût zahradní archeologick˘ v˘zkum srovna-

51 Bohumil SAMEK, Ivan ¤EHOLKA, Jarmila VACKOVÁ,

vûk˘ch stok, které by poté byly zrekonstruovány

teln˘ s v˘zkumy probíhajícími v zemích západní Ev-

Zdenûk NOVÁK, cit. v pozn. 49, s. 32–34.

nebo v pfiípadû znaãného poru‰ení nahrazeny po-

ropy a Ameriky, tedy v zemích s del‰í tradicí za-

52 Marie PAVLÁTOVÁ, Marek EHRLICH, cit. v pozn. 33,

Zámecká zahrada rozkládající se zá-

hradního archeologického v˘zkumu a hlub‰ími

s. 169–171.

padnû od zámku byla ideálnû rekonstruována

zku‰enostmi. Z toho plyne i nezájem ãeské archeo-

53 Jana KYBALOVÁ: Habánské fajánsové kvûtináãe na

v letech 1961–1962. Pfiedpokládá se, Ïe pÛvod-

logické obce zkoumat ve vût‰inû pfiípadÛ novovû-

zámku v Jindfiichovû Hradci, in: Památky a pfiíroda 3,

ní renesanãní zahradu doplÀovaly altány, loubí

ké, aÏ témûfi souãasné archeologické situace,

1979, s. 129–132.

trubím.

50


369

mastr_05g.qxd

14.10.2009

14:37

Stránka 370

oznaãované hanlivou nálepkou „recent“. Vinou „neatraktivnosti“ zahradní archeologie, archeolo-

Zahradní archeologick˘ v˘zkum. Zásady úspû‰né realizace

Pfied zahájením zahradního archeologického v˘zkumu je nutné stanovit cíle, které by mûly b˘t

gie novovûku, dochází k situacím, kdy archeolog

Pod povrchem moderních trávníkÛ jsou docho-

v ideálním pfiípadû v˘sledkem multidisciplinární-

pfies pÛvodní zámûr poznávat archeologicky v˘voj,

vány pozÛstatky pfiedchozích zahradních úprav,

ho konsenzu, za úãasti památkáfie, zahradního

promûny a podoby historick˘ch zahrad obrací svo-

které zanikly buì z dÛvodu vysok˘ch nárokÛ na

archeologa, zahradního architekta, zahradníka,

ji pozornost k tomu, co je mu bliÏ‰í, k poznávání

údrÏbu, nebo v dÛsledku zmûn módních trendÛ,

paleobotanika, paleozoologa a dal‰ích, a to jiÏ od

stfiedovûkého nebo pravûkého osídlení na místû

ãi proto, Ïe nebyla zaji‰tûna pravidelná dlouhodo-

doby pfiípravy zámûru rehabilitace ãi rekonstruk-

historick˘ch zahrad, které s nimi obvykle nijak

bá údrÏba zahrady, parku ãi kulturní krajiny. Po-

ce historické zahrady, pfiiná‰ejících s sebou také

nesouvisí. Nejv˘‰e uloÏené doklady v˘voje, pro-

znání pozÛstatkÛ pfiedchozích zahradních úprav

samozfiejmou a nutnou realizaci zahradního ar-

mûn a vzhledu historick˘ch zahrad pfii tom ãasto

umoÏÀuje zahradní archeologick˘ v˘zkum. Aby byl

cheologického v˘zkumu (Praha, palácové zahrady

mizí, aniÏ by byly zdokumentovány. DÛsledkem

smyslupln˘, je zapotfiebí dodrÏet následující zá-

pod PraÏsk˘m hradem).

malého poãtu specializovan˘ch zahradních ar-

sady:

Nedestruktivní fáze zahradního archeologické-

cheologÛ je i nedostateãné vybavení archeologic-

Realizace zahradního archeologického v˘zku-

ho v˘zkumu by mûla b˘t zapoãata aÏ po provede-

k˘ch pracovi‰È spolehliv˘mi pfiístroji umoÏÀujícími

mu pfied zahájením rekonstrukce nebo rehabilita-

ní stavebnû-historického prÛzkumu zkoumané za-

provádût pomûrnû nároãné nedestruktivní prÛ-

ce historické zahrady by mûla b˘t stejnou samo-

hrady. Zahájení destruktivní fáze zahradního

zkumy a odbûry a anal˘zy vzorkÛ.

zfiejmostí, jakou je realizace restaurátorského

archeologického v˘zkumu, je-li nutná, by mûlo ná-

a stavebnû-historického prÛzkumu pfied obnovou

sledovat aÏ poté, co byla na základû stavebnû-

historické budovy.

-historického prÛzkumu provedena a vyhodnoce-

Dal‰ím z nedostatkÛ, na kter˘ souãasná praxe poukazuje, je neuspokojivá teoretická pfiíprava pfied zahájením zahradního archeologického v˘-

Zahradní archeologick˘ v˘zkum by nemûl b˘t

zkumu, absence alespoÀ základního stavebnû-

odmítán ani v tûch pfiípadech, kdyÏ je historická

ho prÛzkumu (Nov˘ les u Kuksu). V˘sledkem za-

-historického prÛzkumu historické zahrady, na je-

zahrada na první pohled zcela zniãená (Kutná Ho-

hradního archeologického v˘zkumu by nemûla

jíÏ plo‰e by mûl b˘t v˘zkum uskuteãnûn. NevyÏa-

ra, zahrada jezuitské koleje u chrámu sv. Barbo-

b˘t v Ïádném pfiípadû uvolnûná prozkoumaná plo-

duje ho ani archeolog, a obvykle ani projektant

ry) nebo kdyÏ je na první pohled zcela dostateãnû

cha pfiipravená pro umístûní novostavby. Na mís-

navrhované obnovy nebo rehabilitace historické

dokumentována jak písemnû, tak obrazovû a kar-

tû historické zahrady nebo parku by i v budoucnu

zahrady, parku ãi kulturní krajiny. Absence dÛklad-

tograficky (KromûfiíÏ, Holandská zahrada Libosa-

mûly b˘t okrasné zahrady a parky.

né teoretické pfiípravy pro chystan˘ zahradní ar-

du).

na nedestruktivní fáze zahradního archeologické-

V˘sledkem zahradního archeologického v˘zku-

cheologick˘ v˘zkum mÛÏe zkoumanou lokalitu váÏ-

Zahradní archeologick˘ v˘zkum by mûl zcela

mu by mûlo b˘t jeho komplexní vyhodnocení,

nû ohrozit ãi nezvratnû naru‰it. V této souvislosti

samozfiejmû pfiedcházet rekonstrukci nebo reha-

vãetnû vyhodnocení v‰ech potfiebn˘ch anal˘z,

je tfieba zdÛraznit, Ïe kaÏd˘ zásah do historick˘ch

bilitaci zahrad 20. století (Praha, zahrada Mülle-

zpracované do nálezov˘ch zpráv a publikování v˘-

zahrad a parkÛ, nejenom tûch, které vykazují pa-

rovy vily) a zahradní architektury (Lednice, palmo-

sledkÛ jak pro odbornou, tak i laickou vefiejnost.

mátkové hodnoty dle § 2–6 zákona 20/1987 Sb.,

v˘ skleník, akvadukt; Buãovice, fontána).

Pokud se zvefiejÀují v˘sledky archeologick˘ch v˘-

o státní památkové péãi, v platném znûní, by mûl

Zahradní archeologick˘ v˘zkum by nemûl b˘t od-

zkumÛ provádûn˘ch v zahradách, mûla by b˘t

b˘t posuzován komplexnû, tedy z hlediska ochra-

souván do pozadí za archeologii stfiedovûku a pra-

publikována jak zji‰tûní t˘kající se pravûkého aÏ

ny v‰ech jejich hodnot, vãetnû archeologizova-

vûku. Bûhem zahradního archeologického v˘zku-

stfiedovûkého osídlení místa, které s historii za-

n˘ch.

mu musí b˘t získávány informace o podobû, v˘voji

hrad obvykle nesouvisí, tak i v˘sledky zahradního archeologického v˘zkumu.

Pokud je zahradní archeologick˘ v˘zkum reali-

a promûnách historické zahrady a parku, ne infor-

zován, nejsou jeho v˘sledky obvykle publikovány.

mace o osídlení pfiedcházejícím jejich zaloÏení (Zá-

V˘sledky zahradního archeologického v˘zkumu

Nejãastûji jsou zpfiístupnûny formou nálezové

kupy, terasová zahrada). Mezioborová pfiíprava za-

by mûly b˘t zaãlenûny do následného procesu re-

zprávy. Ne kaÏd˘ zahradní archeologick˘ v˘zkum

hradních archeologÛ by mûla b˘t zahájena jiÏ

habilitace nebo rekonstrukce zkoumané historic-

se doãká závûreãné publikace. Pokud se publikují

bûhem studia na vysok˘ch ‰kolách. AbsolventÛm

ké zahrady a mûly by se stát podkladem pro zaji‰-

v˘sledky v˘zkumÛ provádûn˘ch v historick˘ch za-

zahradní archeologie by mûlo b˘t umoÏnûno dal‰í

Èování jejich dal‰í prÛbûÏné dlouhodobé údrÏby.

hradách, zdÛrazÀují se poznatky t˘kající se pravû-

vzdûlávání v prestiÏních centrech zahradní archeo-

kého aÏ stfiedovûkého osídlení, ale informace

logie a architektury západní Evropy a Ameriky.

Zahradní archeologick˘ v˘zkum nemusí vÏdy pfiiná‰et pfiesné a nesporné informace. Má také

o v˘sledcích vlastního zahradního archeologické-

Pro úspû‰nou realizaci zahradního archeologic-

své limity vypl˘vající pfiedev‰ím z povahy nûkte-

ho v˘zkumu zÛstávají opomenuty. Nedostatek

kého v˘zkumu je nutné vybavení alespoÀ vybra-

r ˘ch nálezÛ (Zlatá Koruna, klá‰terní zahrady).

v ãeském jazyce psané odborné literatury vûnova-

n˘ch archeologick˘ch pracovi‰È kvalitními pfiístroji

Pfiesto je pfii dodrÏení základních pravidel velice

né teorii zahradního archeologického v˘zkumu

potfiebn˘mi k jeho uskuteãnûní a vyhodnocení,

úãinn˘m nástrojem pro spolehlivou interpretaci

a publikací jiÏ zrealizovan˘ch zahradních archeolo-

vãetnû odbûru vzorkÛ a jejich analyzování (NPÚ –

a péãi, která je pfiedpokladem optimálního vyuÏí-

gick˘ch v˘zkumÛ je dal‰í pfiíãinou „nepopulárnos-

ÚOP v KromûfiíÏi). Tato pracovi‰tû by v pfiípadû po-

vání a zachování kulturního v˘znamu historick˘ch

ti“ zahradní archeologie a nezájmu o její studium.

tfieby formou dostupn˘ch subdodávek zaji‰Èovala

zahrad a parkÛ budoucím generacím.

ostatním archeologick˘m pracovi‰tím stojícím pfied realizací zahradního archeologického v˘zkumu potfiebn˘ servis.

370


Historické zahrady a parky a jejich obnova z pohledu zahradního archeologického v zkumu 1

Recommend Documents