1. ZAHRADY A PARKY
Často se u škol vysazuje park, ve kterém rostou vedle domácích dřevin i dřeviny cizokrajné. Stejně tak je to i v případě Základní školy v Mladecku. Vpravo od hlavní brány rostou borovice vejmutovky, říkáme jim také borovice hedvábné, pro jejich hebké dlouhé jehličí, kterých je na zkrácené větévce pět. Mezi jehličnany najdeme u pravého rohu školní budovy borovici černou, která má naopak jehlice velmi silné a jsou po dvou. Nejvyšším jehličnanem u školy je jedle ojíněná, která má jehlice na zkrácených větvičkách po jedné. Před ní rostou keře dvoudomého tisu červeného, kde samičí dřeviny prozrazují červené plody – zvané číšky. Celá dřevina je jedovatá, jen ty červené plody jsou poživatelné, ale pozor jejich semeno je jedovaté! Štíhlé vysoké jehličnany se jmenují zeravy (túje). Z listnatých keřů zde rostou svída, šeřík, tavolník, skalník … Z bylin jsou to rostliny odolné proti sešlapání kokoška pastuší tobolka jitrocel, kontryhel, sedmikráska chudobka. U plotu roste například vlaštovičník, bršlice kozí noha a kopřiva dvoudomá, kterou se živí housenky našich motýlů babočky, kopřivové, babočky paví oko a babočky admirál. Na dlažbě, schodech a zdech rostou lišejníky misnička zední a terčovník zední, mezi dlaždicemi zajímavá drobná játrovka porostnice mnohotvárná a drobná dvouděložná rostlinka úrazník. Když je mokro můžete na něm uklouznout a způsobit si úraz – odtud také pochází její název. Na zahradě se pěstuje zelenina kořenová, listová, cibulová a okrasné květiny. Z ptáků u školy můžeme pozorovat vlaštovky, jiřičky, vrabce, sýkory a rehky. Z těch větších potom hrdličky a holuby. Určitě zde žije kuna skalní, která loví myši a hraboše. Mezi zvířata zahrad patří i užitečná ropucha obecná, která loví, slimáky a hmyz.
Živočichové a rostliny, které nás upoutají kolem školy
Vlevo jsou štíhlé zeravy. Nejvyšším stromem je jedle stejnobarvá. Pod nimi rostou tisy červené. Vpravo je menší borovice černá
Tis červený je dvoudomá jedovatá dřevina. Nahoře je keř se samčími květy. Dole červené plody – číšky samičího keře.
Drobné šišky zeravu západního. Dole jehlice jedle stejnobarvé.
Borovice vejmutovka má ve svazečku 5 jehlic a šišky jsou zpočátku zelené.
Tavolník
Mochna křovitá
Pěnkava obecná
Lišejník misnička zední
Borovice černá má 2 tuhé jehlice.
Svída
Housenka babočky admirál na listech kopřivy dvoudomé.
Ploštice ruměnice pospolná
Vlaštovičník větší
Pracovní listy: Zahrady a parky 2. stupeň
1. Postavte ptákům krmítko: Pro výrobu krmítka si musíte připravit potřebné nářadí. Ve školních podmínkách to bude tužka, ruční pilka, úhelník, šroubovák, pilník na dřevo, brusný papír, kladívko, a jedna vrtačka s patřičnými vrtáky. Jako materiál použijete smrkové dřevo, překližku, vruty a hřebíčky. Celé krmítko je vyrobené ze smrkového dřeva o tloušťce cca 20 mm, které pokud je kvalitně povrchově upraveno, tak je prodloužena jeho životnost. Nejprve vyrobíme díly potřebné k výrobě stříšky nad krmítkem. Jde o úhlopříčně přepůlený čtverec 18×18 cm. Tak nám vzniknou oba štíty stříšky, udávající její sklon a vlastně i šířku krmítka. Ke vztyčení štítů si připravíme čtyři laťky dlouhé 15 cm a profilu 2×3 cm. Na jejich konci provedeme 2 cm od kraje poloviční vybrání. Osazení nařízneme a z obou stran dočistíme dlátkem a pilníkem. Předvrtáme otvory pro šroubky a prostor pro jejich hlavy zahloubíme. Stojky přišroubujeme ke štítům stříšky tak, aby byly později překryty, tedy 2 cm od kraje. Základem krmítka je podkladová deska tvořící podlahu krmítka. Ta má rozměr 20×30 cm. Spojený díl položíme na podlahu krmítka a označíme stojky a jejich středy. Ze spodní strany pak stojky se štíty delším vrutem připevníme. Otvory pro ně si však nejprve předvrtáme menším vrtáčkem, aby nám dřevo stojky neprasklo. Při vrtání kontrolujeme kolmost, abychom neprošli bokem stojky. Ohrádka je vyrobena z laťky profilu 2×3 cm (stejně jako stojky u krmítka). Navíc jsme ji zakulatili dvě hrany. Díly mezi stojkami jsou zkráceny narovno, přední spoj pod budoucím přesahem stříšky je narovno, nebo pomocí pokosnice zakrácené pod úhlem 45°. Stejným způsobem jako u stojek přichytíme i zvýšené lemování ze spodní strany několika vruty do dřeva. Zkontrolujeme délku šroubků, aby nám neprošly skrz. Větším vrtáčkem vyrobíme zahloubení pro hlavy šroubků. Spoj pod úhlem můžeme ještě zajistit lepidlem. Jako plochu střechy chránící krmítko použijeme 6mm nejlépe voděodolnou překližku, která zaručí stříšce dlouhou životnost. Pokud není překližka voděodolná, musíme ji natřít vhodným nátěrem, kterými zvýšíme životnost. Díly připevníme ke konstrukci krmítka malými vruty. Protože se jednotlivé části ve hřebenu stříšky přes sebe překrývají, je jeden střešní díl širší o tloušťku materiálu, tedy o 6 mm. Pak už jen zbývá krmítko umístit venku na vhodném místě.
2. Klasifikace organizmů: Lidé se mnoho let snaží rozdělit organismy do nějakých skupin, roztřídit je podle jejich vlastností, chování, jejich stavby apod. Takovému třídění říkáme klasifikace organismůJako první s klasifikací organismů přišel švédský přírodovědec a lékař Carl von Linné, který sestavil první třídění živých organismů a to mezi živočichy a rostliny. Tento vědec vytvořil pojem druh, jako základ soustavy organismů. Každý živý organismus je tedy tříděn do jakýchsi kategorií, kde druh je ta základní a poslední kategorie, zcela upřesňující o jaký organismus se jedná. Například rodový název sýkora, dělíme podle vlastností do několika druhů, takže dostaneme třeba sýkora koňadra, sýkora modřinka, sýkora úhelníček. Rodové názvy organismů zase patří do dalších skupin podle vlastností těchto organismů - do čeledí. A tak bychom mohli pokračovat. Jednoduché schéma klasifikace organismů bychom znázornili asi takto:
A jako příklad je zde zařazená Sýkora koňadra:
a) Pomocí internetu vyhledej a zatřiď (zaklasifikuj) člověka:
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
b) Jaké zvláštnosti jste si všimli při zatřídění člověka?
c) Pomocí internetu, nebo odborné literatury zjisti, které další rody, patří do stejné čeledi, jako člověk? Žijí tito živočichové u nás?
3. Ptáci – zodpovězte otázky a doplňte odpovědi:
Čím je kryto tělo ptáků? ………………………………………………………………………………………………………………………………
Kteří ptáci patří mezi dravce? Vyber z této skupiny ptáků! Kteří ptáci patří mezi hmyzožravce? Vyber z této skupiny ptáků! Kteří ptáci patří mezi býložravce? Vyber z této skupiny ptáků!
Špaček, sýkora , poštolka Sokol, holub, rehek Vlaštovka, jiřička, vrabec
Podtrhni správnou odpověď!
Nejrozšířenější řád v Mladecku:
Doplň názvy ptáků: ___________ modřinka,
____________ polní,
zvonek ____________, sýkora______________
Který z dravých ptáků je zde nejhojnější? …………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Jaké 2 druhy rehků znáš? ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
Které ptáky můžeš vidět v zimě u školy na krmítku nejčastěji? ………………………………………………………………………………………………………………………………
Vylušti osmisměrku: S
ý
K
O
R
A
Ř
P
E
Ř
Í
P
Á
Ě
N
T
P
E
D
P
O
L
N
Í
S
O
V
A
E
N
Ě
Z
Z
O
B
S
LES, PEŘÍ, POLNÍ, ŘÁD, SOVA, SÝKORA, ZOB, ZVONEK
Tajenka: 1) Který pták vydává tyto zvuky?
…………………………………………………………….
4. Ověřte si znalosti testem:
Testové otázky: 1. Mezi jaké živočichy patří potemník moučný? býložravce, masožravce, všežravce 2. Mezi jaké ptáky patří sýkory? stálé, tažné, dravce 3. Mezi jaké ekosystémy patří zahrada? přeměněné, přírodní, původní 4. Co uděláš s domovním odpadem z plastů? dáš do sběru, spálíš, zakopeš 5. Jak se jmenuje velmi užitečný noční obojživelník, který se živí hmyzem, plži a červy? ropucha obecná, skokan zelený, sova pálená 6. Mezi které živočichy patří rorýs obecný, který má zakrnělé nohy? ptáky, obojživelníky, plazy 7. Jak se jmenuje pták, který si staví hliněné hnízdo a má rudohnědou skvrnu na hrdle? vlaštovka obecná, jiřička obecná, rorýs obecný 8. Mezi které organismy patří houba dřevomorka, která napadá dřevěné stavby? reducenty, producenty, predátory 9. Čím se výhradně živí sova pálená hraboši, netopýry, ovocem 10. Mezi jaké obratlovce patří netopýři? savce, ptáky, obojživelníky
Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří) 1. 2. 3. 4. 5. 6.
vnější parazit domestikace vlaštovka obecná recyklace odpadu pavouk rybenky a chvostoskoci
pokoutník domácí bezkřídlý hmyz zdomácnění tážný pták blecha obecná opětné využití surovin z odpadu
Rozhodnutí o správnosti (zakroužkuj správné tvrzení) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Lidská sídliště patří mezi přeměněné ekosystémy. Průmyslové odpady jsou hrozbou každého ekosystému. Lišejníky jsou citlivé na znečištění ovzduší. Pro životní prostředí jsou šetrnější vratné láhve. Je důležité již doma třídit odpad. Plesnivé ovoce se nesmí jíst, protože obsahuje jedovaté látky. Mezi ekologické chování patří i šetření vodou. Jiřička obecná si staví hliněné hnízdo. Insekticidy jsou chemické látky, které hubí hmyz. Potkani přenáší nebezpečná onemocnění. Mezi vnitřní parazity u člověka patří jen prvoci. Zahrada je původním ekosystémem. Netopýr je večerní pták. 14. Topení pevnými palivy nemá vliv na tvorbu kyselých dešťů.
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne
