Rostliny, drogy a lidé
Pavel Havránek Ivana Doležalová Osnova přednášky: • Toxiny rostlinného původu • Intoxikace akutní a chronické • Intoxikace léčebné • Vědecká a alternativní medicína • Alternativní medicína – metody • Alternativní medicína – možná rizika
Tři základní potřeby prvotních populací lidí zrodily užitou botaniku – potřeba utišit: •BOLEST – orientace na rostlinné léky a omamné látky •STRACH – reflexe rituálů (posílení placebového efektu drog), orientace na halucinogeny •HLAD – zvyšování dostupnosti potravin rostlinného původu (souvislost s nárůstem velikosti lidské populace, lovci x sběrači), zdroj domestikace rostlin a vzniku zemědělství, orientace na rostlinné potraviny a krmiva
Toxiny rostlinného původu Historie rostlinných jedů: toxicón = jed na šípy Jedy rostlinného (a živočišného) původu jako mocné účinné prostředky starých civilizací nejstarší pramen těchto informací – Rg Véda 1200 let př.Kr. • K lovu a k boji: šípové jedy Aconitum sp. (Evropa) Strychnos (J. Amerika), Chondrodendron tomentosum Strophanthus (Afrika) • K popravám a náboženským účelům mocenské zájmy náčelníků a šamanů magické obřady, čarodějnictví • Ke stimulaci sexuálních projevů léčba neplodnosti a impotence demonstrace „nadpřirozené“ síly velkých panovníků afrodiziaka: opium, hašiš, kokain, tropanové alkaloidy (Solanaceae), Corynanthe yohimbe, Tabernanthe iboga alkohol (vinná réva), silice (česnek, šalvěj, máta)
Intoxikace akutní šípové jedy: kurare, strophantidin, ouabain, kardiotonika – Digitalis, Antiaris (ančar, upas), tropanové alkaloidy (atropin, hyosciamin), strychnin, ricin
Oměj šalamounek (Aconitum napellus) Pryskyřníkovité (Ranunculaceae) Chráněný. V horských oblastech (subalpínské – alpínské pásmo), ve vlhkých lesích a humózních pastvinách. Jedovatá celá rostlina, diterpenické alkaloidy – akonitiny, atisiny. Patří k nejprudším rostlinným jedům (LD 2- 4mg/kg ž.v.). Obsah silně kolísá – kriticky rizikové pro alternativní medicínu !! Vliv na nervy řídící srdeční rytmus, proniká sliznicemi , pocit mravenčení se rozšiřuje od místa vstupu do celého těla, úplná anestézie, smrt zástavou dýchání a srdce, vědomí až do konce neporušeno.
Strychnos nux-vomica, S. toxifera • Čeleď: kulčibovité (Loganiaceae) • Výskyt: stromy tropů Asie, Jižní Ameriky i Afriky • Pokusy s kurare (1820) – smrt způsobená asfyxií. • Nejsilnější složka tubokurarin – izolován 1935 Haroldem Kingem, který pracoval se sušenými vzorky. • Nevstřebává se trávicím traktem – výroba otrávených šípů. • Lékařství: zvyšuje napětí svalstva – léčba svalové ochablosti.
Strophanthus • Čeleď: Apocynaceae • Výskyt: tropy Afriky • Strophanthus hispidus – strofantidin, ovlivňuje srdeční sval • Strophanthus gratus – ouabain, působí ve velmi malých koncentracích
Antiaris toxicaria • Čeleď: Moraceae • Výskyt: tropy Asie • antiarin, kardiotonický glykosid z mízy stromu, nejjedovatější latex
Tabernanthe iboga • Čeleď: Apocynaceae • Výskyt: Afrika – Kongo, Gabun • Africký kokain, alkaloid ibogain
Corynanthe yohimbe • Čeleď: Rubiaceae • Výskyt: Afrika • alkaloid johimbin, afrodiziakum
Allium sativum • čeleď: Alliaceae • prevence arteriosklerózy, angíny pectoris, infarktu, mozkových příhod (mrtvice) • při infekčních onemocněních (chřipky, bronchitidy, angíny) • při vysokém krevním tlaku • proti cizopasníkům • napravuje střevní prostředí, potlačuje kandidózu • při nedostatečném vylučování žluče • prevence rakoviny
Skočec obecný (Ricinus communis) • Čeleď: Euphorbiaceae • Výskyt: jednoletá až 5 m vysoká bylina, v tropech stromy až 8 m • Glykoprotein ricin způsobuje aglutinaci (shlukování) červených krvinek, poškozuje játra, ledviny a slezinu.
Jedovaté rostliny z čeledi lilkovité (Solanaceae)
Rulík zlomocný (Atropa bella-donna L.) • Výskyt: listnaté lesy (bučiny), paseky, humózní půdy, pahorkatiny • Obsahové látky, toxicita: celá rostlina prudce jedovatá, hyoscyamin, atropin, skopolamin • Tlumí až ochrnuje parasympatikus, tox. dávka – blouznění, nehybnost, koma • Použití: léčení žaludečních chorob, bronchiální astma, oční l.
Durman obecný (Datura stramonium L.) • Výskyt: rumiště, skládky, okraje cest, půdy bohaté dusíkem • Obsahové látky, toxicita: jedovatá celá rostlina, hyoscyamin, atropin, skopolamin • Použití: antiastmatikum, antispasmodikum
Blín černý (Hyoscyamus niger L.) • Výskyt: rumiště, pustá místa, archeofyt • Obsahové látky, toxicita: hyoscyamin, nejvíce v kořenech, méně v listech • Použití: antiastmatikum, antispasmodikum, olej ze semen v lidovém léčitelství: součást mazání proti revmatismu
Tabák virginský (Nicotiana tabacum L.) • Výskyt: teplá a slunná stanoviště, pěstován na Jižní Moravě • Obsahové látky, toxicita: prchavý nikotin v listech (13%), nikotein, nikotelin, … • Použití: v terapii se nepoužívá, silně toxický jed, letální dávka 40-60 μg, návykovost, záněty horních cest dýchacích, rakovina, angina pectoris
Intoxikace chronické (říše houby) • ergotizmus: 994 – Akvitánie a Limousin (40 tisíc obětí) 17. stol. – „svatý oheň“– sv. Antonín 1691 – „uhranutí“ Salem MS 1789 – „la grande peur“ Francie 1926 – 1927, Rusko – Ural • aflatoxiny: Fusarium, Aspergillus, Penicillium 1960 – úhyn drůbeže ve velkochovech v Británii 1942 – 1943, válečné Rusko (aleukemie z fusariozního obilí) trichoteceny
• otravy plodnicemi hub: Coprinus atramentarius Amanita phalloides
Václavka smrková - Armillaria ostoyae
Intoxikace chronické (pokračování) • kyanogenní glykosidy: mandle, pecky meruněk, nezralé bambusové výhonky, kasava (Manihot esculenta)
Intoxikace chronické (pokračování) • kumarin: zubrovka – tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) • thujon: absint – pelyněk pravý (Artemisia absinthium) • psychotropní drogy: viz. dále
Intoxikace léčebné Fytomedicína = fytofarmacie + fytoterapie Drogy 1. „Suroviny z říše živočišstva, rostlinstva i nerostů, které slouží za léky nebo z nichž se léčivé přípravky vyrábějí“ (Ottův slovník naučný, 1894). 2. Opojné látky, účinkující na vědomí (účinky narkotické, halucinogenní, stimulancia). Chemofarmaka látky vykazující účinek chemického jedince, nebo jednoduché přesně definované směsi chemických jedinců (i rostlinného původu). Používány pro chemoterapii. Fytofarmaka látky rostlinného původu, v komplikované, nedefinované a nestabilní směsi mnoha komponent, které spolu (ve směsi) mohou mít jiný účinek než jednotlivě. Používány ve fytofarmacii (zdroj farmaceuticky účinných látek, prekurzory k polosyntéze účinných složek léků) a ve fytoterapii v rámci medicíny vědecké x alternativní.
Vědecká medicína Lékopis • Lékopis je základní farmaceutické dílo normativního charakteru s celostátní závazností, které přispívá k zajištění bezpečných, účinných a jakostních léčiv. • Za správnost textů lékopisu odpovídá Lékopisná komise Ministerstva zdravotnictví České republiky, která spolupracuje s Evropskou lékopisnou komisí, jejímž členem je Česká republika od roku 1998.
Český lékopis • Český lékopis 2005 s Doplňky (poslední 2006, 2007) • Český farmaceutický kodex 1994 • Zákon z roku 2003, kterým se mění zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů v souvislosti se vstupem do Evropské unie a návazností na EVROPSKÝ LÉKOPIS • 150 rostlinných drog (nutnost zacházení jako s léčivy – požadavky na kvalitu, uchovávání, adjustaci, stejně jako znalost jejich působení, vedlejších účinků a toxicity ) • Zkratka Českého lékopisu 2005 je ČL 2005 a jeho latinský název Pharmacopoea Bohemica MMV: • všeobecná část; • články léčivých a pomocných látek; • zdravotnického materiálu; • a farmaceutických forem.
Český lékopis • Všeobecná část: analytické metody, obaly a materiály, reagencie, tabulky doporučených dávek pro dospělé, děti a zvířata • Články: záhlaví článku – názvy, u chem. individuí sumární vzorec, strukturní vzorec, relativní molekulovou hmotnost, registrační číslo výroba a vlastnosti zkoušky totožnosti a na čistotu stanovení obsahu (účinnosti) uchovávání, označování • Názvy léčivých přípravků odpovídají termínům pro farmaceutické formy: formy pro použití perorální pro aplikaci externí pro použití specifická pro veterinární účely
Český farmaceutický kodex 1994 – doplňkový seznam norem k Českému lékopisu • obecná část – obecné informace k rostlinným drogám o stupni rozdrobnění , zkoumadla (amygdalin, kyselina fosforečná, kávová, sírová, roztok fuchsinu, …) a odměrné roztoky (thiokyanatan amonný) • léčivé a pomocné látky • rostlinné drogy – obsahuje 98 článků, kde jsou drogy seřazeny podle abecedního pořadí podle mezinárodních názvů • léčivé přípravky a přípravky pro infúzní roztoky a další léčivé prostředky individuálně připravované ze standardní lékárenské receptury. • u všech článků je uvedena doporučená doba použitelnosti • kontrolní metody
Český farmaceutický kodex III. Rostlinné drogy
Alternativní medicína – méně přesněji léčitelství, je soubor
diagnostických a terapeutických postupů, založených na iracionálních principech nebo které nerespektují objektivitu a vědecky zdůvodnitelné zásady v diagnostice a terapii •
Metody: Podle způsobu léčení Metody založené na přírodních prostředcích a lécích Metody manuální, manipulativní Akupunktura Homeopatie Dietoterapie Fetišistické metody Léčba vírou
•
Podle původu Domácí, často lidového původu, metody vzniklé v USA a západní Evropě, orientální, čínské, japonské a indické
•
Podle doby vzniku Některé metody mají pradávnou historii – lidové bylinářství, astrologie, metody čínské, na druhé straně jsou to metody vzniklé nedávno – iridodiagnostika, laserpunktura
•
Podle vztahu k medicíně
Vědecká fytomedicína • uznává účinnost fytofarmak • používá je: • pro přípravu (syntézu, semisyntézu) lékových forem • jako fytofarmaka (komplexní léky rostlinného původu) připravené z rostlinných drog, odpovídajících původem (registrací), pravostí a obsahem účinných látek předem stanoveným (zákonným) normám • výhradně k podpůrné léčbě • čaje, tekuté přípravky, obklady, masti, tobolky, dražé
Alternativní fytomedicína (rizika) • přeceňuje účinnost fytofarmak a léčitelské empirie • využívá prvků magie, mysticizmu a placebo efektu • Nedostatečná kvalita léčiv • Obsah jedovatých rostlinných látek (silic, alkaloidů, fotosenzibilátorů, alergenů) • Neznalost (přehlížení) diagnostiky (panacea efekt) • Iracionální prvky, prvky magie a mysticizmu • Záměrné podvody a nebezpečná doporučení
Ukázka literatury alternativní medicíny
Vlaštovičník větší (Chelidonium majus) Mákovité (Papaveraceae) Eurasijský druh, u nás plevel na okrajích cest, na rumištích, v křovinách. Jedovatá celá rostlina, zvláště latex. Přes 20 alkaloidů, vázaných na kyselinu chelidonovou. Hlavním je chelidonin a chelerythrin. Vysoký počet komplexně vázaných biologicky aktivních látek, protikladně působících: chelidonin – centrálně působící sedativum, chelerythrin – silně lokálně dráždící. Velmi rizikový pro alternativní medicínu.
Ukázka návodu alternativní medicíny panacea, aplikace do očí zdraví nebezpečná !!! Rostlina pročišťuje krev a napomáhá tvorbě krve. Použila bych ji spolu s kopřivou a výhonky černého bezu při leukémii. Této čajové směsi je však třeba vypít za den alespoň dva litry, má-li se dosáhnout dobrých výsledků.Vlaštovičník je nejspolehlivějším prostředkem při těžkých onemocněních jater, zvláště když se užívá v čerstvém stavu. Používá se, protože pročišťuje krev a játra, dobře ovlivňuje i látkovou výměnu. S úspěchem se užívá při onemocnění žlučníku, ledvin i jater. Velmi rychle se vyléčí žloutenka, když se dá 30 g natě i s oddenkem na dvě hodiny do půllitru bílého vína (viz způsob použití). Možno jej doporučit i při zlaté žíle a pálení v konečníku, při píchání a pálení při močení, jakož i při hučení v uších. V těchto případech je třeba během dne vypít po doušcích dva až tři šálky čaje, který se nevaří, ale pouze spaří vroucí vodou. Zevně se používá při chorobách kůže, kuřích okách, bradavicích a nemizejících lišejích. Šedý zákal a skvrny na rohovce mizejí. Šťáva pomáhá i při krvácení a odchlípnutí sítnice. Sebere se vlaštovičník, umyje se a křehký stonek se rozdrtí mezi navlhčeným palcem a ukazováčkem. Takto získanou šťávou se ukazovákem potřou koutky zavřených očí. Oči se sice nepotřou, ale z koutků se šťáva do nich dostane. Toto platí pro šedý zákal, oslabení zraku a preventivně též tehdy, když se velmi namáhají zdravé oči. Mně to také velmi dobře pomáhá, když někdy vyřizuji do pozdní noci poštu. Jsem-li unavená, přinesu si ze zahrady vlaštovičník a vlhčím si šťávou oční koutky. Mám přitom vždy příjemný pocit, jakoby mi spadl z očí závoj. Maria Treben: Zdraví z Boží lékárny (překlad 43. vydání 1991 kapitola Vlaštovičník větší, str. 48)
