MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
MS ve fotbale 2006 z hlediska cestovního ruchu Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Mgr. Oldřich Racek
Pavel Hebron TVS - MCR Brno, Březen 2010
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a jiné zdroje, které jsem pouţil. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 1.4.2010
…......................... Pavel Hebron
Poděkování: Rád bych poděkoval všem, kteří mně pomohli při vypracování této bakalářské práce, zejména pak panu Mgr. Oldřichu Rackovi za odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mně v průběhu zpracování bakalářské práce poskytl.
OBSAH ÚVOD
6
1. HISTORIE
8
1.1 Historie fotbalu
8
1.2 Historie Mistrovství světa ve fotbale
9
1.3 Historie Německa 2. SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
10 12
2.1 Základní informace o SRN
12
2.2 SRN z hlediska cestovního ruchu
13
2.2.1 Památky Unesco
14
2.3 Města MS 2006
17
3. MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE 2006
22
3.1 Kvalifikace – zúčastněné země
22
3.2 Propagace MS 2006
23
3.3 Distribuce vstupenek
25
3.4 Stadiony MS 2006
26
3.5 Doprovodné akce
34
4. ZHODNOCENÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE 2006
36
4.1 Návštěvnost
36
4.2 Sledovanost
36
4.3 MS 2006 z ekonomického hlediska
37
4.4 Srovnání s předchozími MS
37
5. DISKUZE
40
6. ZÁVĚRY
41
7. SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ
43
7.1 Pouţitá literatura
43
7.2 Pouţité internetové zdroje
43
8. RESUMÉ
45
ÚVOD Fotbal se stal nejpopulárnějším sportem současnosti. Mistrovství světa ve fotbale je nejvíce sledovanou sportovní akcí planety a kaţdé čtyři roky díky ní proţívají miliony fanoušků po celém světě pocity štěstí a radosti, ale také smutku a pláče. Atmosféra mistrovství světa dává zapomenout na kaţdodenní starosti a ve všech zúčastněných zemích alespoň na chvíli spojuje lidi bez rozdílu barvy pleti, sociálního postavení, či náboţenského vyznání. Téma jsem si zvolil z několika důvodů. Tím prvním je fakt, ţe od předškolního věku se věnuji fotbalu na soutěţní úrovni a podle moţností si v televizi nenechám ujít ţádný z velkých fotbalových turnajů. Šampionátu v Německu jsem se chtěl zúčastnit osobně jako fanoušek na stadionu. Bohuţel to nevyšlo a tak jsem se rozhodl, ţe přiblíţím tento svátek fotbalu všem, co neměli to štěstí proţít atmosféru mistrovství světa přímo v místě konání. Samotného mě nejvíce zajímá práce německých organizátorů a spojení sportovní akce se sloţkou kulturně poznávací. I kdyţ se jedná o šampionát z roku 2006, nelze říci, ţe je zcela neaktuální, či zastaralý. Uţ tento rok v létě se odehraje v pořadí 19. mistrovství světa v Jihoafrické republice a bude zajímavé sledovat a srovnávat, co bude v Africe na vyšší úrovni a co bude naopak zaostávat za německým mistrovstvím. Poslední důvod je poznání Německa jako země, o které toho mnoho nevím a tak doufám, ţe po dokončení této práce budu mít o důvod více ji navštívit. Hlavním cílem této bakalářské práce je prostudovat veškerou dostupnou literaturu a internetové zdroje, které se zabývají termínem Mistrovství světa ve fotbale 2006 v Německu. Podle prostudované literatury o mistrovství, jako o sportovní akci, a o Německu z pohledu cestovního ruchu, bych chtěl zjistit, jaký měla tato velkolepá akce význam pro cestovní ruch Německa a zda byla pro pořadatelskou zemi úspěšná jak po ekonomické stránce, tak po stránce spokojenosti fanoušků v návaznosti na další návštěvu země. Druhořadým cílem práce je sledovat organizaci sportovní akce s bohatým doprovodným programem pro návštěvníky a inspirovat tak organizátory podobných akcí, byť v menším
6
měřítku. Struktura bakalářské práce je napsána z pohledu člověka, který se rozhodl na základě zhlédnutí mistrovství světa ve fotbale 2006 navštívit Německo. Nejprve se dozví poznatky z historie, poté informace o Německu, včetně všech hostitelských měst a míst, které stojí za návštěvu. V další kapitole jsou informace o celé sportovní akci se zaměřením na organizaci. Poslední kapitola nabídne celkové zhodnocení šampionátu.
7
1. HISTORIE 1.1 Historie fotbalu O původu fotbalu se udávají rozličná vylíčení. Nejrozšířenější z nich je tvrzení, ţe fotbal přišel do Anglie spolu s římskými legiemi pod vedením Julia Caesara v roce 54 př. Kr., ostatně v podstatně jiné podobě, neţ jak se hraje dnes. Z maleb egyptských hrobek můţeme vyvodit, ţe v Egyptě jiţ 2000 let př. Kr. existovala hra, při které se míč kopal nohou. V Číně bylo zachováno dílo o pravidlech hry podobné fotbalu. Asi 300 let př. Kr. se bavili touto hrou vojáci čínského císaře. Kulatý míč z kůţe byl naplněn peřím a vlasy. Míč byl hrán nohou a namísto branek se pouţívaly koše podobné dnešním v košíkové hře. V Japonsku se hraje dosud při kulturních příleţitostech hra „kamari“. Zásada hry byla popsána jiţ v 6. stol. po Kr. Míč je v Japonsku dodnes ctěný jako symbol pro slunce ve formě her. Hráči stojí v kruhu a pokouší se míč co nejdéle pomocí umění dolních končetin udrţet ve vzduchu. V Anglii a Skotsku se stal fotbal náruţivou vášní. Fotbal se hrál mezi vesnicemi, městy, na ulicích, na volných prostranstvích, prostě všude. V roce 1349 byl od anglického krále Eduarda III. „fotbal a podobné bláznivé hry“ ve prospěch cvičení střelby lukem zakázán. Angličtí námořníci, obchodníci a studenti přinesli fotbal na evropský kontinent v 80. letech 19. století. V této době přijal jiţ moderní formy dnešní hry. Rozhodujícím okamţikem ve vývoji fotbalu v Anglii bylo zaloţení Anglické fotbalové asociace dne 26. října 1863. Byl to první fotbalový spolek na světě zaloţený jedenácti londýnskými kluby a školami. Od této doby se rozvíjel fotbal přímočaře a bouřlivě. V roce 1871 soupeřilo v Anglii jiţ více jak padesát klubů o pohárové mistrovství. V roce 1872 nastoupila proti sobě poprvé muţstva Anglie a Skotska. V roce 1882 byla zaloţena „International Board“, která rozhoduje ještě dnes ve sporných otázkách pravidel jako nejvyšší mezinárodní úřad pro pravidla hry. V roce 1885 byl v Anglii uzákoněn profesionální fotbal. Po Dánsku a Holandsku se po roce 1889 zakládaly další fotbalové spolky
8
v Evropě, v Lipsku v roce 1900 a v Paříţi v roce 1904. Fotbalové asociace v Československu byla ustavena 26. Března 1922. Sdruţovala na 1000 klubů organizovaných podle národností ve svazech československých (Praha), německých (Chomutov), maďarských (Bratislava), polských (Třinec) a ţidovských (Praha). Fotbal se stal oblíbenou hrou na celém světě a v Českých zemích sportem číslo jedna. (Pěnčínský, 1993)
1.2 Historie Mistrovství světa ve fotbale Ţádná jiná sportovní akce se netěší takové oblibě, jako Mistrovství Světa. Od prvního konaného šampionátu v roce 1930 v Uruguaji popularita turnaje rostla. S nápadem uspořádat turnaj mezi nejlepšími fotbalovými zeměmi na světě, přišel Francouz Jules Rimet. Jemu a skupině francouzských fotbalových vizionářů je přičítán vznik mistrovství světa. Zlatá trofej pro vítěze, potom nesla jeho jméno. Ve třicátých letech se konaly tři turnaje v rozmezí čtyř let. Ovšem druhá světová válka zapříčinila dvanáctiletou pauzu. Další šampionát se konal aţ roku 1950. Mistrovství světa ve fotbale se stává největší sportovní akcí světa. Historickým mezníkem je rok 1996, kdy se výkonný výbor rozhodl o uspořádání turnaje v Japonsku a Koreji v roce 2002. Poprvé se tedy mělo hrát mimo americký nebo evropský kontinent. Od roku 1930 se konalo šestnáct turnajů s pouhými sedmi různými vítězi. Šampionát také zaţil historické okamţiky, jako kdyţ Spojené státy americké porazili Anglii v roce 1950, Severní Korea porazila Itálii v roce 1966, nebo kamerunské vítězství nad obhájci titulu Argentinou v roce 1990. Dnešní Světové turnaje jsou záleţitostí opravdu celého světa. Mistrovství Světa 1998 ve Francii sledovalo přes 37 miliard televizních diváků, a jen finále 1,3 miliardy diváků. Přímo na stadionech se objevilo přes 2,7 miliónů diváků.
9
1.3 Historie Německa Německo má poměrně bouřlivou historii (tab. 1). Národ musel čekat na sjednocení aţ do konce 19. století a země se znovu rozpadla po poráţce ve druhé světové válce. Přestoţe bylo opětovné spojení přivítáno zpočátku velkým nadšením, v roce 1990 se to tak zcela nepodařilo a mnoho Němců si připomnělo, ţe většina jejich historie pojednává o rozdělování a konfliktech, ale zároveň v mnoha sférách i o pozoruhodných úspěších. Tabulka 1: Přehled historických údajů Letopočet
Historický údaj
5. - 1. století př. Německo obývané Kelty n. l. 58 př. n. l.
Julius Caesar zastavuje postup germánských kmenů západním směrem.
9 n. l.
Římané poraţeni v bitvě u Teutonburkého lesa.
4. – 5. století n.
Pád říše římské, migrace germánských kmenů na západ.
l. 6. století 800 1241
Vznik říše francké. Francký panovník Karel Veliký korunován císařem Svaté říše římské. Zaloţení Hanzovní ligy v přístavních a obchodních městech.
1386
Zaloţení první německé univerzity v Heidelbergu.
1450
Jan Gutenberg vynalézá knihtisk.
1517
Luther umisťuje svých 95 tezí na vchodové dveře kostela ve Wittenbergu, počátek reformace.
1618-48
Třicetiletá válka devastuje a vylidňuje střední Evropu.
1701
Vzestup Pruska začíná korunovací Fridricha III. králem.
1806 1813
Napoleon ovládá Německo, vytváří Rýnský spolek a ruší Svatou říši římskou. Napoleonova poráţka v „bitvě národů“ u Lipska.
10
1815 1848-49 1871 1914-18 1923 1933 1945 1949
Vídeňský kongres nenaplňuje naděje na sjednocení Německa. Neúspěch při pokusu o revoluci. Pruský král Wilhelm prohlášen císařem sjednoceného Německa. První světová válka končí poráţkou Německa a vzniká Výmarská republika. Hyperinflace, okupace Porúří Francií. Vůdce nacistické strany Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Poráţka nacistického Německa a konec druhé světové války v Evropě. Rozdělení na západní Německou spolkovou republiku a komunistickou Německou demokratickou republiku.
1961
Postavena berlínská zeď.
1989
Zbourání berlínské zdi, zhroucení komunistického reţimu.
1990 2005
NDR se stává součástí Spolkové republiky, Německo je sjednoceno. Angela Merkelová se stává první německou kancléřkou.
(Ivory, 2007)
11
2. SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO 2.1 Základní informace o SRN Německo je jedním ze zakládajících států Evropské unie a leţí ve střední Evropě. Na severu sousedí s Dánskem, omývá jej Severní a Baltské moře, na východě sousedí s Polskem a Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem a na západě s Francií, Lucemburskem, Belgií a Nizozemskem. Německa se rozkládá na 357021 km2 v mírném podnebném pásu. Má přes 82 miliónů obyvatel, coţ z něj dělá nejlidnatější stát Evropské unie a je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Hlavním a zároveň největším městem je Berlín se 3,4 mil. obyvatel a rozlohou 892 km2. Úředním jazykem v tomto státě je němčina, která je nejrozšířenějším prvním jazykem Evropské unie. Od roku 2002 je hlavni měnou Euro, které nahradilo Německou marku. Dnešní Německo je ekonomickou hnací silou Evropy. Jeho průmyslové výrobky nemají konkurenci, města a velkoměsta jsou propojena skvělou sítí dálnic a rychlovlaků a jeho obyvatelé mají jeden z nejvyšších ţivotních standardů na světě. Opětovné sjednocení země v roce 1990 se uskutečnilo poklidnou cestou a do infrastruktury bývalého Východního Německa (NDR) byly investovány miliardy, aby se tato část Německa dostala na úroveň Západu. Nicméně ale východní a západní Němce neustále odlišují hluboké rozdíly v postojích; mnoho východních Němců nesnáší obyvatele západní části a povaţují je za vlezlé a povrchní, naopak lidé ze západu se na východní obyvatelstvo dívají skrz prsty jako na samolibé osoby postrádající jakoukoli iniciativu. Zemi však neustále trápí i další dlouhotrvající problémy, s nimiţ si jinak neobyčejně úspěšný politický i společenský systém poválečných let nedokáţe poradit. Nezaměstnanost dosáhla úrovně, jaká se naposledy objevila v době Velké krize na začátku 30. let 20. století, a některé části východního Německa se vylidňují, protoţe se odtud lidé stěhují z prací. Existují zde obavy, ţe při poklesu a stárnutí obyvatelstva se nebude moci udrţet vysoký standard společenského blahobytu, na který si Němci zvykli. Budoucí vlády jakéhokoli sloţení budou muset v této věci podnikat odváţné kroky. (Ivory, 2007)
12
2.2 SRN z hlediska cestovního ruchu Z
evropského
i
celosvětového
pohledu
patří
Německo
mezi
nejvýznamnější země cestovního ruchu. Cestování se stalo v Německu ţivotním stylem, který zakořenil ve většině domácností. V Německu je naprosto dominantní domácí cestovní ruch, který je významným zdrojem příjmů i zaměstnanosti domácího obyvatelstva. Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu je Německo významnou zdrojovou zemí (více domácích turistů vyjíţdí - neţ zahraničních turistů přijíţdí). Zahraniční cestovní ruch němců umocňuje silná ekonomika, která vytváří předpoklady pro levnější turistické pobyty v zahraničí, neţ v samotném Německu. Z těchto pohledů patří k významným cílům německých turistů i Česká republika. V Německu je cestovní ruch středem zájmu místních i státních orgánů, těší se odpovídající podpoře vlády, je soustavným předmětem sledování a výzkumu řady soukromých, státních, příspěvkových a profesních organizací. Cestovní ruch v ţivotním stylu i v ekonomice Spolkové republiky Německo zaujímá významné postavení. Turistikou a souvisejícími činnostmi se zabývají zhruba 2 miliony podnikatelů. Zahraniční hosté utratili v Německu 18 miliard, na zahraniční cesty vydali němečtí občané 26 miliard eur. Ve světovém ţebříčku mezinárodního cestovního ruchu obsadilo Německo podle příjmů v posledních třech letech šesté místo, podle výdajů se dělí se Spojenými státy střídavě o první a druhé místo. V tomto významném postavení cestovního ruchu a turistiky v ţivotě německých občanů má však rozhodující ekonomický i sociologický význam domácí cestovní ruch. (Ing. Beránek, 1997)
13
Tabulka 2: Počet hotelových lůţek v pořádajících městech
MĚSTO
POČET HOTELOVÝCH LŮŢEK
Berlín
80 000
Dortmund
5 500
Frankfurt nad Mohanem
30 500
Gelsenkirchen
1 900
Hamburk
35 000
Hannover
11 800
Kaiserslautern
3 500
Kolín nad Rýnem
25 000
Lipsko
11 200
Mnichov
44 000
Norimberk
12 700
Stuttgart
14 700
(Tomeš, 2006) 2.2.1 Památky Unesco 2000 let dějin evropské kultury zanechalo v Německu své stopy. V ţádné jiné zemi nenaleznete tolik unikátních přírodních a kulturních památek v takové hustotě. 33 z nich vzalo UNESCO pod ochranu mezinárodních konvencí jako světové dědictví „mimořádné univerzální hodnoty“ pro lidstvo (tab. 3).
14
Tabulka 3: Památky UNESCO v Německu
NÁZEV Dóm Staré město Muzejní ostrov Radnice a socha Rolanda Zámky Augustusburg a Falkenlust Místa Bauhausu Desava – královská zahrada Údolí Labe u Dráţďan Hrad Wartburg Průmyslová kulturní oblast dolu Zollverein Rudný důl Rammelsberg a Staré město Dóm a kostel sv. Michaela Dóm
MÍSTO
V UNESCO OD ROKU
Cáchy
1978
Bamberk
1993
Berlín
1999
Brémy
2004
BRÜHL
1984
DESAVA A VÝMAR
1996
DESAVA-WÖRLITZ
2000
DRÁŢĎANY
2004
EISENACH
1999
ESSEN
2001
GOSLAR
1992
HILDESHEIM
1985
KOLÍN NAD RÝNEM
1996
LIMES
2005
LORSCH
1991
LÜBECK
1993
Hornogermánskorétský limes – hranice římské říše Benediktýnské opatství a klášter Altenmünsters Staré město
15
Klášter a klášterní město Naleziště zkamenělin v dole Messel Park Muskau Horní údolí Středního Rýna Kostel ve Wiesu Pruské zámky a zahrady Staré město s Burgbergem Komplex Starého města a Stadtamhof Klášterní ostrov Dóm
MAULBRONN
1993
MESSEL
1995
PARK MUSKAU
2004
RÝN
2002
PFAFFENWINKEL
1983
POSTUPIM A BERLÍN
1990
QUEDLINBURG
1994
ŘEZNO
2006
REICHENAU
2000
ŠPÝR
1981
Historická centra měst STRALSUND A WISMAR
2002
Římské stavební památky, kostel Panny
TREVÍR
1986
VÖLKLINGEN
1994
VÝMAR
1998
Marie Völklingenská huť Klasický Výmar Lutherovy památníky Biskupská rezidence
WITTENBERG, EISLEBEN WÜRZBURG
( www.unesco-welterbe.de/pdf/unesco_obsah.pdf)
16
1996 1982
2.3 Města MS 2006 Mistrovství světa ve fotbale 2006 hostilo dvanáct německých měst. Stamiliony lidí sledovaly tuto celosvětovou událost na obrazovkách, statisíce ţivě přímo na stadionech a ve dvanácti centrech této obrovské slavnosti se shromáţdily desítky tisíc fotbalových fanoušků, aby nasávaly atmosféru mistrovství světa a obohatily své poznatky o krásy německých měst. Berlín je hlavním městem a zároveň jednou ze spolkových zemí Spolkové republiky Německo. 3,4 milionů lidí tvoří multikulturní centrum Německa, kdy 10 % jeho populace tvoří cizinci 185 národností. Historicky velmi cenné město bylo na konci druhé světové války – jako jedno z měst „Tisícileté říše“ - do značné míry vybombardováno. Během následující studené války byl Berlín politicky a následně i fakticky rozdělen Berlínskou zdí na Východní a Západní Berlín. Po opětovném sjednocení v devadesátých letech dvacátého století se z Berlína stalo jedno velké staveniště a město se postupně začalo oblékat do nového moderního hávu. Mezi nejvýznamnější pamětihodnosti města patří Braniborská brána – symbol Berlína, který vznikl po vzoru athénských Propylejí v letech 1788-91. Dále slavná 1400 metrů dlouhá a 60 metrů široká třída Unter den Linden spojující Braniborskou bránu s řekou Sprévou. Za návštěvu stojí i Reichstag (Říšský sněm), který slouţí jako sídlo německého parlamentu. Nejkrásnější výhled na Berlín se nabízí ze 465 metrů vysoké televizní věţe Farnsehturm, jejíţ věţní koule se během mistrovství světa proměnila na kopací míč o průměru 32 metrů. Hostitelským městem spolkové země Severní Porýní se stal Dortmund. Je to šesté největší město Německa s 590 tisíci obyvateli, uznávané technologickovýzkumné, obchodní a kulturní centrum s vlastním letištěm. Po válce tu vyrábělo aţ osm pivovarů, za coţ si město vyslouţilo přezdívku – Město piva. Přes polovinu katastrálního území tvoří průplavy, dřeviny, zemědělské oblasti a zelené plochy s parky jako je Westfalenpark nebo Rombergpark. I kdyţ se jedná spíše o průmyslové město, milovníci historie a architektury nejsou ochuzeni o pamětihodnosti, ke kterým patří zbytek středověkého opevnění Adlerturm (Orlí věţ), či známá opera z roku 1966 Operhaus. Turisty a poutníky nejvíce navštěvované jsou kostely Marienkirche, Reinoldkirche a Petrikirche. Z blízkého
17
okolí stojí za zmínku 18 kilometrů vzdálený klášter premonstrátů Cappenberg z roku 1708. Spojení finančního světa a fotbalu bylo moţné pozorovat nejvíce ve městě Frankfurt nad Mohanem, díky označení „finanční srdce Evropy“, v jehoţ centru sídlí bankovní instituty světového významu. Největší město Hesenska je skutečným obchodním centrem Německa, a také proto národnostně nejpestřejším (ţije zde na 180 etnik). Díky nejrozsáhlejšímu souboru mrakodrapů je Frankfurt často srovnáván s New Yorkem. Z hlediska cestovního ruchu má Frankfurt velkou devizu v letišti, které je největší v Evropě a roční objem osobní přepravy je okolo 50 milionů pasaţérů. Frankfurt ročně navštíví přes 2,3 milionu turistů a průměrná délka pobytu je 1,7 dne. Toto číslo tvoří především sluţební cesty obchodníků, kteří navštěvují Frankfurt zejména kvůli výstavám a veletrhům, kterých se zde koná okolo čtyřiceti ročně. Z kulturních památek města stojí za zmínku pět propojených gotických domů a dnešní radnice Römer a budova opery Alte Oper. Gelsenkirchen je někdejší hornické město v centrálním Porúří s počtem obyvatel okolo 280 tisíc. Leţí při kanálu spojujícím řeku Herne s Rýnem. Na počátku 20. století bylo město a okolí jedním z nejdůleţitějších center těţby uhlí v Evropě. V současnosti však není v Gelsenkirchenu ţádný činný uhelný důl
a
uhelné zdroje nahrazuje hlavně sluneční energie díky největší solární elektrárně v Německu. Bývalé doly se vyuţívají jako kulturní scény se zvláštní industriální romantikou. Severně od města se nachází původně vodní hrad z roku 1308 – dnes Haus Lüttinghof. Z blízkého okolí stojí za návštěvu Ruhrská zoologická zahrada. Nejseverněji poloţené hostitelské město MS 2006 se nazývá Hamburk. Tvoří samostatnou spolkovou zemi a pyšní se největším německým přístavem. Známému hanzovnímu městu patří s 2428 mosty evropské prvenství. Rozlohou 755 km2 je Hamburk dvakrát větší neţ Londýn. Dostatek prostoru ovlivňuje vysokou kvalitu ţivotní úrovně a 30 m2 na osobu je nejvíce ze všech světových velkoměst. Jako kaţdé přístavní město nabízí i Hamburk turistům hlavně přímořské stavby, dlouhé a krásné mosty a prohlídku zaoceánských lodí. Zajímavou hamburskou atrakcí je tradiční nedělní rybí trh pořádný jiţ od roku 1703. Hannover je hlavní město spolkové země Dolní Sasko a nachází se na
18
nejuţším místě údolí řeky Leine. Má 525 tisíc obyvatel a je významným centrem průmyslu, obchodu a sluţeb v Německu. Kaţdoročně se tu koná veletrh Hanovermesse, kde se představují technologické novinky v nejrůznějších průmyslových odvětvích, a veletrh informačních technologií CeBIT. Díky veletrhu EXPO 2000, který navštívilo 20 milionů lidí, byla městská infrastruktura zcela zrekonstruována. Historickým centrem vede čtyři kilometry dlouhá naučná stezka „Rote Faden“ (Červená nit), spojující třicetšest památek od hlavního nádraţí přes náměstí Markt aţ k nové radnici u rybníka Maschteich a dále parkem k jezeru Maschsee. V Hanoveru se nachází i nejslavnější a nejstarší německý bleší trh, který se koná kaţdou sobotu na nábřeţí řeky Leine. Nejmenší hostitelské město mistrovství světa s rozlohou 140 km2 se nazývá Kaiserslautern. Dějiny města jsou poměrně smutné, neboť prakticky třikrát bylo srovnáno se zemí; za třicetileté války, roku 1703 a bombardováním ke konci druhé světové války. Od roku 1951 je tu největší vojenská základna USA mimo domácí území. Dnes je Kaiserslautern hlavně univerzitním a vědeckým centrem rozvíjejícím informační a komunikační technologie. Na svazích za městem pěstuje přes 13 tisíc vinařů výborné falcké víno a oblíbené ochutnávky vín jsou nedílnou součástí cestovního ruchu tohoto regionu. Největší středověké město na území Německa se jmenuje Kolín nad Rýnem. Dnes je čtvrté největší a ţije v něm jeden milion obyvatel. Dominantou Kolína nad Rýnem je slavná gotická katedrála, jejíţ stavba trvala přes 600 let a patří k nejúţasnějším stavbám v Evropě. Přestoţe byl Kolín za druhé světové války opakovaně bombardován, zachoval si i po rekonstrukci charakter historických ulic. Kolín je také nazýván mediálním gigantem. Sídlí tu veřejnoprávní televize WDR i soukromá RTL, Vox a Viva, Radio Deutche Welle a Deutschlandfunk, na šedesát kniţních nakladatelství a kolem 70 vydavatelů novin a časopisů. Lipsko je saské bankovní a veletrţní město v níţině při ústí řek Parthe a Pleisse do Bílého Elsteru. Za druhé světové války byl střed města vybombardován a po válce se Lipsko dostalo pod vládu NDR. Právě tady však pravidelnými pondělními bohosluţbami a demonstracemi za účasti aţ 70 tisíc lidí začal v roce 1989 rozklad komunistického reţimu. Lipsko bylo vţdy město hudby. Působili
19
zde hudební skladatelé Bach, Mendelssohn-Bartholdy, Shumann a Wagner. Mezi pamětihodnosti města patří rozlohou největší nádraţí Evropy Hauptbahnhof, padesát let stará Opera postavená na místě rozbombardovaného divadla, a nejstarší
dochovaný
veletrţní
dům
Barthels
Hof
–
zaloţený
1523.
(Tomeš, 2006) Mnichov je třetím největším městem Německa. V bavorské metropoli se však magicky kombinuje kosmopolitní charakter s lidovou atmosférou malého města. Hlavním lákadlem pro návštěvníky je řada muzeí a galerií světové úrovně, nádherné parky a překrásný výhled na Bavorské Alpy. Na břehu řeky Isar sídlí světoznámé firmy Siemens a BMW, které zaměstnávají na 16 tisíc lidí. Koncem války postihlo Mnichov, tak jako většinu velkých německých měst, spojenecké bombardování. I proto zde není mnoho historických budov a památek. Výjimku tvoří snad jen centrální historické náměstí Marieplatz se starou (1470) a novou (1867) radnicí. Do dějin Mnichova vešly letní olympijské hry v roce 1972, které jsou známy incidentem spáchaným palestinskými fanatiky na sportovcích z Izraele. Nejblíţe to měli čeští fanoušci na stadion do Norimberku. Města, které bylo po druhé světové válce dokonale obnoveno. Norimberské Staré město má atmosféru typického německého středověkého města s impozantními obrannými hradbami, velkými gotickými kostely a nádhernými kašnami na náměstí. Nad tím vším ční na vysoké skále dominanta města, hrad Kaiserburg. Norimberk se vyvinul v přední evropské technologické a komunikační centrum. Spolu s městy Fürth a Erlangen tvoří důleţitou hospodářskou aglomeraci a je důleţitou dopravní křiţovatkou s vlastním letištěm. Posledním z dvanácti měst mistrovství světa je Stuttgart, který byl hlavním městem království Wüntterberského aţ do roku 1918. Na současném Stuttgartu uţ jeho královská minulost moc vidět není. Od poloviny 19. století patří Stuttgart k nejvýznamnějším střediskům evropského průmyslu. Vedle světoznámé automobilky Mercedes-Benz tu sídlí další koncerny, jimţ v elektrotechnice vévodí firma Bosch a v optice Kodak a Zeiss-Ikon. Nejstarší navštěvovanou pamětihodností je kostel Stiftkirche stavěný od roku 1200 do roku 1600. Stuttgart si získal mezinárodní kredit skvělou organizací, zdvořilostí i nadšením publika při
20
pořádání sportovních akcí světového významu (MS ve fotbale 1974, EURO 88, MS v atletice 1993).
21
3. MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE 2006 Fotbal je celosvětový fenomén. Mistrovství světa v Německu to plně potvrdilo. Právem byl tento šampionát označen jako největší fotbalový svátek v historii. Ţádná událost, sportovní, ale ani kulturní, či z jiné oblasti, nepřipoutala k televizním obrazovkám tolik diváků jako 18. Mistrovství světa ve fotbale. Padl také rekord v návštěvnosti sportovní akce, a to měli diváci jen 64 příleţitostí, tedy zápasů. Finálový turnaj začal 9. června 2006 a trval přesně měsíc. Zúčastnilo se ho 32 týmů a zlaté medaile pro vítěze si odvezla reprezentace Itálie, která ve finále porazila Francii, na třetím místě se umístilo domácí Německo.
Obr. 1 : Logo MS ve fotbale 2006 (http://www.ms2006nemecko.kvalitne.cz/ms2006.jpg) 3.1 Kvalifikace – zúčastněné země Na fotbalové mistrovství světa 2006 se kvalifikovalo 32 týmů. Evropa měla k dispozici 14 postupových míst. Německo, jako pořádající země, postoupilo automaticky, takţe o zbývajících 13 bojovalo 51 zemí rozlosovaných do osmi skupin, z nichţ první tři byly sedmičlenné. Přímý postup si vybojovali vítězové skupin a dva nejlepší týmy na druhých místech podle počtu bodů. Dalších šest muţstev se střetlo v baráţi o tři zbývající místa. Jako první se kvalifikovala Ukrajina, poprvé v samostatné historii země. Přímý postup si dále zajistili Nizozemsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Anglie, Polsko, Srbsko a Černá Hora, Chorvatsko a Švédsko. Po úspěšné baráţi si na poslední chvíli zajistilo postup Španělsko, Česká republika a překvapivě také Švýcarsko, které se kvalifikovalo na úkor bronzového týmu z předchozího MS – Turecka.
22
Jihoamerická kvalifikace je nejpřímější a nejpřehlednější ze všech. Deset reprezentačních týmů se střetlo v jedné skupině systémem kaţdý s kaţdým. První čtyři týmy (Brazílie, Argentina, Ekvádor a Paraguay) postoupily přímo na šampionát, pátý (Uruguay) hrál neúspěšnou baráţ s vítězem Oceánské zóny Austrálií. Fotbalový svět se nestačil divit, co se dělo v africké kvalifikaci. V pěti skupinách měli cestu do Německa otevřenou jen vítězové. Postupující Togo, Ghana, Pobřeţí slonoviny, Angola a Tunisko byli velkým překvapením a s výjimkou Tuniska i úplnými nováčky světového šampionátu. Na největším kontinentu se kvalifikace hrála ve dvou fázích. Na čtyři postupová místa se prosadili favorité (Írán, Japonsko, Saudská Arábie a Jiţní Korea). Do mezikontinentální baráţe se dostal Bahrajn, ale proti Trinidadu a Tobagu neuspěl. Zóna Severní/Střední Amerika a Karibik měla kvalifikaci rozloţenou do tří fází. Z té poslední postoupily tři týmy přímo (USA, Mexiko, Kostarika) a čtvrtý vzešel z mezikontinentální baráţe – Trinidad a Tobago. Pro tento exotický celek z Karibiku to byla premiérová účast na MS. Zónu Oceánie tvoří jen 12 členských států, proto z ní byla cesta na světový šampionát nejsloţitější. Aţ do druhé fáze vstoupily nejsilnější týmy – Austrálie a Nový Zéland. Ani vítěz této části, v níţ se šest týmů utkalo systémem kaţdý s kaţdým dvakrát, ještě neměl postup do Německa jistý. Musel se ve dvou zápasech utkat s druhým celkem tabulky. Teprve vítěz mohl v baráţi vyzvat pátý celek z jihoamerické kvalifikace – Uruguay. Austrálii se to podařilo a po dvaatřiceti letech se znovu probojovala na MS. (Felt,2006) 3.2 Propagace MS 2006 Uţ ve chvíli, kdy se rozhodlo o tom, ţe pořádající zemí MS 2006 se stane Německo, byla média plná neskromných článků o tom, ţe to bude nejlepší turnaj historie. Propagace spojená s tímto turnajem tomu odpovídala. Samotný šéf organizačního výboru světového šampionátu Franz Beckenbauer se rozhodl před jeho začátkem navštívit všech 31 zemí, jejichţ muţstva se na závěrečný turnaj
23
probojovala, a prezentovat svoji zemi. Při plnění tohoto úkolu Beckenbauer od října 2005 do února 2006 třikrát obletěl svět, procestoval 120 tisíc kilometrů a strávil v letadle týden čistého času. Nejviditelnějším propagačním materiálem kaţdé sportovní akce je maskot. Mistrovství světa ve fotbale mají své maskoty od roku 1966. Svého maskota měl tudíţ i šampionát v Německu. Jmenoval se Goleo VI. (obr. 2.) a byl to lev oblečený do bílého dresu německé reprezentace a na zádech měl číslo 06 značící letopočet konání XVIII. mistrovství světa. Ačkoliv se mělo jednat o nejlepší turnaj historie, firma, která zaplatila téměř 800 milionů korun za oprávnění vyrábět hračky s podobou „fotbalového lvíčka“ zkrachovala dříve, neţ samotný turnaj začal.
Obr. 2: Maskot MS – lev Goleo (http://farm2.static.flickr.com/1169/1184260475_886e207b7c_o.jpg) Velmi diskutovaným byl nový oficiální míč pro MS 2006 s názvem Teamgeist – týmový duch. Vyrobila ho firma Adidas ve spolupráci s organizací FIFA a firmou Molten. Jednalo se o do té doby nejkulatější fotbalový míč s hmotností 441-444 gramů. Tvořilo jej 16 plošek, čímţ se sníţil počet dotykových bodů a zvýšila se moţnost jeho ovládání. Brankáře nepotěšila jeho vyšší letová rychlost a skutečnost, ţe ve vzduchu často měnil směr.
24
Obr. 3 : Míč MS 2006 Teamgeist (http://www.fussballfan.ch/fussball-fotos/d/162-5/adidas-teamgeist-final-2006.jpg) Po celém světě bylo s blíţícím se výkopem úvodního zápasu stále více materiálů, propagujících MS 2006. Sponzoři lákali na výrobky označené logem šampionátu, obchodníci nabízeli dresy a vlajky účastníků a stovky dalších produktů spojených s tímto velkým svátkem fotbalu. 3.3 Distribuce vstupenek Největším problémem XVIII. Mistrovství světa ve fotbale bylo přidělování a distribuce vstupenek. Po skončení kvalifikací byly národním asociacím, jejichţ reprezentace se na šampionát probojovaly přiděleny vstupenky v počtu odpovídajícím pouhým osmi procentům kapacity stadionu, na kterém příslušná reprezentace hrála. Například Českomoravský fotbalový svaz poptával aţ 140 tisíc vstupenek, ale nabídnuto mu bylo „jen“ 32 tisíc, z nichţ 1/3 rozdal sponzorům a klubům a zbylé 2/3 zůstaly na fanoušky. Prodej vstupenek probíhal v pěti fázích. Do první fáze předprodeje bylo uvolněno 812 000 z celkového počtu 3,37 milionů vstupenek na všech 64 utkání. Poslední šanci získat své místo v hledišti měli fanoušci na internetu nebo přímo ve vybraných prodejních centrech na stadionech. Přidělování lístků probíhalo formou elektronického losování a jistotu přidělení vstupenky mělo jen 15,5 procent ţadatelů. Pravděpodobnost se zvyšovala, pokud si dotyčný zaţádal o větší počet vstupenek, či dokonce o celý balíček, v němţ měl vstupenky od základní skupiny aţ po finále. Celkový počet vstupenek byl sníţen zhruba o 440 000, které slouţily k zajištění potřeb sponzorů, médií a bezpečnosti na stadionech. Jenom sponzoři získali necelých 19 procent z celkové kapacity jednotlivých stadionů, ale jak se ukázalo později, většinu vstupenek vrátili fanouškům formou nejrůznějších akcí a soutěţí. I přes poměrně vysoké ceny vstupenek (tab. 4) byly všechny zápasy na MS 2006 beznadějně vyprodány.
Ve snaze zabránit černému trhu se vstupenky
vydávaly na jméno a pořadatelé poprvé na obdobném turnaji důsledně kontrolovali identitu všech fanoušků. To mělo za následek odhalení několika podvodníků, kteří prodávali falešné nebo zablokované vstupenky.
25
Tabulka 4: Ceny vstupenek na MS 2006 1. kategorie
2. kategorie
3. kategorie
4. kategorie
300,00 €
180,00 €
115,00 €
65,00 €
100,00 €
60,00 €
45,00 €
35,00 €
Osmifinále
120,00 €
75,00 €
60,00 €
45,00 €
Čtvrtfinále
180,00 €
110,00 €
85,00 €
55,00 €
Semifinále
400,00 €
240,00 €
150,00 €
90,00 €
120,00 €
75,00 €
60,00 €
45,00 €
600,00 €
360,00 €
220,00 €
120,00 €
Zahajovací zápas Zápasy ve skupinách
Zápas o 3. místo Finále
(http://www.finance.cz/zpravy/finance/67308-listky-na-ms-2006-ve-fotbale-nacernem-trhu-nekoupite/?MailcenDivLogin=1) 3.4 Stadiony MS 2006 XVIII. mistrovství světa ve fotbale se odehrálo na dvanácti stadionech. Hlavními kritérii pro výběr stadionů v Německu byly modernost, bezpečnost a zároveň také měly být rozmístěny po celé zemi. Vybrané stadiony patřily k nejmodernějším na světě a i přes celkovou kapacitu 602 800 míst k sezení (tab. 5) nebyla poptávka fanoušků po vstupenkách uspokojena.
26
Tabulka 5: Cena a kapacita stadionů MS 2006
MÍSTO
STADION
INVESTICE KAPACITA 242 mil.
Berlín
Olympiastadion
Dortmund
Westfalenstadion
Frankfurt Gelsenkirchen Hamburg Hannover Kaiserslautern Kolín Lipsko Mnichov Norimberg Stuttgart
66 021
65 982
60 285
48 132
43 324
53 804
48 426
97 mil. EUR
51 055
45 442
64 mil. EUR
44 652
39 297
48 mil. EUR
41 170
41 170
46 120
40 590
44 199
38 898
66 016
59 416
41 926
46 898
53 200
47 757
45,5 mil. EUR
Frankfurter Wald-
126 mil.
stadion
EUR
FIFA Wolrd Cup
191 mil.
Stadium
EUR
Stadion FIFA WMStadion Fritz-WalterStadion
SEZENÍ
74 176
EUR
FIFA WM-
MÍST K
FIFA WM-
110 mil.
Stadion Köln
EUR
Zentralstadion
90 mil. EUR
FIFA WM-
340 mil.
Stadion München
EUR
Franken-Stadion
56 mil. EUR
Gottlieb-Daimler-
51,5 mil.
Stadion
EUR
(http://www.mesec.cz/specialy/fotbal/stadiony-a-ucastnici/) Olympijský stadion v Berlíně (obr. 4) je největším sportovištěm Německa a sídlem fotbalového klubu Hertha BSC. Navrhl ho v letech 1934-36 pro 100 tisíc návštěvníků za 42 milionů říšských marek architekt Werner March pro XI.
27
olympijské hry v roce 1936, jeţ měly být demonstrací síly nacistického Německa. Rekonstrukce objektu v ceně 242 milionů eur započala v roce 2000 (památkově chráněné základy přitom zůstaly zachovány). 31. 7. 2004 byl stadion slavnostně znovuotevřen. Všech 74220 míst je k sezení a pod střechou. 1200 míst je vyčleněno pro váţené hosty a luxusní business class. Nechybí ani dvě obří obrazovky o ploše 140 a 56 m2. (Tomeš 2006)
obr. 4: Olympijský stadion v Berlíně (http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Berlin_Olympiastadion_nach_Umbau.jpg) Westfalen stadion (obr. 5) v Dortmundu byl původně postaven pro šampionát v roce 1974, ale poté se stal domovem fotbalového klubu Borussia. Slavná je zde jiţní tribuna, na které fandí ti nejbouřlivější fanoušci celého Německa. V listopadu 2001 se rozšířila kapacita míst k sezení na 67 tisíc. Další modernizace proběhla v létě 2005. Byla vystavena nová VIP část, zřízen elektronický přístup na stadion a proběhla renovace šaten s vylepšeným zázemím týmů. Stadion drţí německý ligový rekord v počtu občerstvovacích stanovišť – více neţ 3 500. Německý národní tým zde neprohrál ani jeden z patnácti mezistátních zápasů. (http://www.ifotbal.com/index.php?clanek=158)
28
Obr. 5: Westfalen stadion v Dortmundu (http://kraftdesign.net/cms/ballkontakt/media/Fussballschule/signal_iduna_park_ westfalen_stadion.jpg) Frankfurtský Waldstadion (obr. 6) byl postaven v roce 1966 a o osm let později hostil zápasy mistrovství světa. Prošel několika rekonstrukcemi, přičemţ ta poslední v roce 2002, stála 126 milionů eur. Nejimpozantnější na celém stadionu je jeho průhledná střecha, která dává kaţdému zápasu neuvěřitelnou atmosféru.
Kapacita stadionu je 48 tisíc míst a jako domácí stánek jej vyuţívá
místní Eintracht. (http://www.mistrovstvi-sveta.com/predstavujeme-stadiony-ms2006-kolin-53)
Obr. 6: Waldstadion (http://www.efc-ost.de/assets/images/waldstadion.jpg) Arena Auf Schalke (obr. 7) v Gelsenkirchenu byla postavena v letech 1998-2001 za 192 milionů eur. Otevíral ji sám prezident FIFA Joseph Blatter a
29
označil ji za vzorový projekt pro celý svět. Tehdy opravdu představovala nejmodernější a nejfunkčnější fotbalovou arénu světa. Kapacita je 53 800 sedadel. Plocha hřiště je volně upravitelná, trávník lze podle potřeby vysunout zcela mimo stadion, takţe se dají v aréně pořádat i jiné akce, jako biatlon na umělém sněhu či rockové koncerty. (Tomeš, 2006)
Obr. 7: Arena Auf Schalke (http://www.fussballtempel.net/uefa/GER/Auf_Schalke2.jpg) Nový stadion v Hamburku nazvaný AOL Arena (obr. 8) byl otevřen v roce 2000 a stál 97 milionů eur, coţ je nejméně z fotbalových novostaveb. Sídlí zde slavný německý klub Hamburger SV. Kapacita hlediště 51 tisíc sedadel byla pro mistrovství světa sníţena na 40226. Před stadionem stojí největší bronzová noha na světě vysoká 5,8 m a symbolizuje legendární kop hráče Uwe Seelerse.
Obr. 8: AOL Arena (http://www.landscrona.ru/images/publications/aol_arena.jpg)
30
AWD-Arena (obr. 9) je hannoverský stadion, který po svém otevření roku 1954 pojal 80 000 diváků. Stal se oblíbeným nejen jako místo pro sportovní události v lehké atletice, ragby a americkém fotbale, ale i jako místo pro pořádání open-air koncertů rockových a popových skupin. Po poslední přestavbě, která stála 61 milionů euro, trvala dva roky a byla ukončena roku 2005, zde našlo místo 44 652 fotbalových fanoušků. Za zmínku stojí i ozvučení stadionu, který má 60 reproduktorů s výkonem 26 400 wattů. (http://cs.wikipedia.org/wiki/AWD-Arena)
Obr. 9: AWD Arena (http://www.vmz-niedersachsen.de/aktuell/img/AWD-Arena.jpg) Stadion Fritze Waltera (obr. 10) byl postaven v roce 1920 na slavném kopci Betzenberg v Kaiserslauternu. Postupná rekonstrukce stála 126 milionů eur a byla dokončena v roce 2005. Rozšířeny byly západní a jiţní tribuny a zcela přestavěna tribuna severní. Kapacita stadionu je nyní 48 tisíc sedadel. K půvabům stadionu přispívá lesní okolí. (Felt,2006)
Obr. 10: Stadion Fritze Waltera
31
(http://www.wldcup.com/pictures/wld2006/stadium/kaiserslautern-in.jpg) Kolín nad Rýnem se konečně mohl pochlubit pořadatelstvím mistrovství světa. V roce 1974 se tu zápasy šampionátu nehrály. Nový moderní stánek – Rhein Energie Stadion (obr. 11) - vznikl kompletní přestavbou starého Müngersdorferova stadionu za 110 milionů eur. Dominantou jsou čtyři rohové sloupy o výšce 72 metrů, uţ na dálku vítající návštěvníky města. Své domácí zápasy zde hraje bundesligový 1. FC Kolín.
Obr. 11: Rhein Energie Stadion (http://www.expoconcept.de/Troedel/Muengersdorf/Bilder/Luftbild%20Koeln%20Stadion.jpg) Centrální stadion (obr. 12) v Lipsku byl otevřen v roce 1956 a aţ do své přestavby byl největším stadionem v Německu s kapacitou 100 000 sedících diváků. Během socialismu stadion slouţil mj. pro spartakiády. V roce 1997 se město rozhodlo pro přestavbu stadionu. Ta proběhla od prosince 2000 do června 2004. Jednalo se o jediný stadion MS 2006 v bývalém Východním Německu. Dnešní kapacita stadionu 44 tisíc sedadel je naplňována převáţně kulturními akcemi – fotbalový klub Lokomotiv Lipsko hraje pouze regionální soutěţ.
32
Obr. 12: Centrální stadion v Lipsku (http://www.rankopedia.com/CandidatePix/29525.gif) Zcela nová Alianz Arena (obr. 13) podle návrhů architektů Herzoga a de Meurona vznikla na sever od centra Mnichova v letech 2003-2005 za 340 milionů eur. Kapacita 66 tisíc sedadel, z toho 2200 pro VIP a 200 míst pro vozíčkáře. Zajímavostí je průsvitná střecha z 2874 nafouknutých kosočtvercových polštářků. Ve vnější fasádě je zabudován světelný systém, který můţe arénu měnit podle klubových barev, nebo právě probíhajících akcí. (Tomeš, 2006)
Obr. 13: Alianz Arena (http://www.wayfaring.info/wp-content/uploads/2007/05/allianz-arena-in-munich4.jpg) Jen tři stadiony pro MS 2006 měly atletické dráhy. Byly to Berlín, Stuttgart a právě Norimberk. Nicméně norimberský Frankenstadion (obr. 14) se můţe chlubit unikátní atmosférou a nádherným vybavením. Hřiště bylo sníţeno o 1,3 metru, kapacita zvýšena o 5 tisíc sedadel na celkových 45500. Zajímavá je osmistranná střecha a přímé napojení stadionu na vysokorychlostní vlaky. 33
Obr. 14: Frankenstadion (http://www.wldcup.com/pictures/wld2006/stadium/nuremberg-out.jpg) Gottlieb Daimler Stadion (obr. 15), původně Neckar-Stadion patřil k nejhezčím stadionům šampionátu. Byl postaven uţ v roce 1933 a hrálo se na něm i MS 1974. Vzhledem k supermoderní stavbě a častým rekonstrukcím byl v roce 2005 pouze zmodernizován, coţ přišlo na 51,5 milionů eur. Výjimečností stadionu je obří vysílací plocha pro diváky o rozloze 115 metrů čtverečních se dvěma obrazovkami. Kromě sportovních akcí se zde konalo i mnoho koncertů, například Rolling Stones.
Obr. 15: Gottlieb Daimler Stadion (http://www.2006-worldcup.biz/venues/images/stadion_vfbstuttgart.jpg) 3.5 Doprovodné akce Motto šampionátu „Svět jako host u přátel“ se pořadatelé snaţili dodrţet i pro fanoušky z celého světa, jímţ se nepodařilo sehnat vstupenky, ale přesto se vypravili do Německa uţít si atmosféry sportovní akce světového významu (tab. 6). V kaţdém hostitelském městě byly pořádány oficiální velkoplošné projekce v 34
ohraničených komplexech s názvem Fan-fest. V těchto objektech se konaly také koncerty místních i světových interpretů (např. Scorpions, Bryan Adams, Status Quo aj.), fotbalové besedy, artistické představení, sportovní turnaje, či autogramiády slavných osobností. Nechyběla ani informační místa (s moţností přístupu na internet) a tzv. fan-ambasády, ve kterých byl k dispozici tým vyškolených dobrovolníků z celého světa, čímţ se zamezilo jazykovým bariérám. Vzhledem k velmi teplému počasí během celé akce návštěvníky potěšily také stánky s občerstvením za přijatelné ceny. Podle odhadů prošlo branami přichystaných areálů více neţ 15 milionů lidí. Tabulka 6: Vybrané doprovodné akce k MS 2006 Město
Popis akce
Berlín
Open-air koncert Německého symfonického orchestru Berlin
Dortmund
"Kicks and balances" - artistika ve fotbalovém globu
Frankfurt
Světelná show na 11 mrakodrapech - promítání portétů fotbalových hvězd
Frankfurt
Plovoucí plátno na Mohanu - pro sledování zápasů
Gelsenkirchen Koncerty - Simple Minds, Gipsy Kings, Tokio Hotel… Hamburk
Kopaná válečných lodí na Labi s obrovským míčem
Hannover
Pestrý noční program ve všech muzeích za jednotné vstupné
Kaiserslautern Koncert Státní filharmonie Kolín nad
Ball Art Köln - město pokryté umělecky vyvedenými míči
Rýnem Lipsko
Leipziger Bierbörse - největší saský pivní festival se zábavným programem
Mnichov
Dlouhá sportovní noc - 180 spolků organizuje sportování diváků
Norimberk
Internationale Jugendcamp - sportovní, kulturní a politické aktivity pro mladé
Stuttgart
Liederhalle - bohatý kulturní program k 50. výročí
(Tomeš, 2006)
35
4. ZHODNOCENÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FOTBALE 2006 4.1 Návštěvnost Na Mistrovství světa 2006 byla druhá největší návštěvnost zápasů hned po turnaji v USA, který díky obrovským kapacitám stadionů udrţel vedoucí postavení. V Německu na zápas chodilo v průměru 52 491 diváků a celkový počet fanoušků se udává na bezmála 3 400 000. Všechny zápasy byly vyprodané a díky tomu atmosféra na stadionech úţasná. Asi nejméně atraktivním zápasem tohoto MS byl duel mezi Angolou a Iránem, který sledovalo na lipském stadionu 38 tisíc fanoušků. 4.2 Sledovanost Celková průměrná celodenní sledovanost MS 2006 na ČT2 byla 1,9% populace nad 15 let (rating A15+) a průměrný podíl České televize na sledovanosti byl 15,31% (share A 15+). Průměrné hodnoty za celý rok 2006 na ČT2 byly – rating 1,4 a share 9,44. Celková sledovanost přímých přenosů z Mistrovství světa byla – rating 6,9 a share 9,44, z čehoţ se dá vyvodit, ţe sledovanost Mistrovství světa dosáhla nadprůměrných hodnot, zvláště pak zápasů Českého národního týmu (graf 1). Graf 1: Sledovanost MS ve fotbale 2006 na ČT2
( http://www.medialab.cz/2008/05/sledovanost-ms-2006-ve-fotbale.html)
36
4.3 MS 2006 z ekonomického hlediska Fotbalové mistrovství světa v Německu vydělalo svým organizátorům 56,5 miliónu eur čistého zisku (více neţ 1,5 miliardy korun). Představitelé Německého fotbalového svazu si částku rozdělili s Německou profesionální ligou. Pořádání šampionátu vyneslo celkově 140 milionů eur. Čtyřicet milionů putovalo okamţitě do pokladny FIFA a zhruba 44 milionů spolkly daně. Mezinárodní fotbalová asociace FIFA vydělala jen na prodeji komerčních práv přes 2,6 miliard USD. Část těchto peněz rozdělila mezi šest konfederací a 208 národních subjektů, část na rozvoj fotbalu a zbytek pouţila na tvorbu své rezervy, pro případ finančního šoku, jakým by bylo například zrušení světového šampionátu. Celkové finanční prémie pro účastníky závěrečného turnaje mistrovství světa 2006, které schválil výkonný výbor FIFA, činily 261,4 milionů USD. Účast v základních skupinách muţstvům zaručovala příjem 5 milionů USD. Poraţení osmifinalisté dostali o 625 tisíc USD navíc, tedy 5, 625 milionů USD. Muţstva, která se dostala aţ do čtvrtfinále, se mohla radovat z dvojnásobné částky. Poraţení semifinalisté si odvezli rovných 12,5 milionů USD. Poraţený finalista si přijde na 15 milionů a na vítěze turnaje pak čeká 18,75 milionů USD. Kaţdému z 32 účastníků FIFA navíc přispěla 625 tisíc USD na přípravu. A ani samotní hráči nebyli odkázáni jen na vypsané prémie svých národních asociací. Skrze ně jim FIFA vyplatila 25 milionů USD jako příspěvek za účast na turnaji. 4.4 Srovnání s předchozími MS Celkové náklady mistrovství světa 2006 byly přibliţně 15,8 mld. Kč. Přestoţe se jedná o poměrně vysokou částku, není nejvyšší v historii. Předchozí mistrovství světa v Koreji a Japonsku vyšlo přibliţně na 17,3 mld. Kč. Mohou za to megalomanské stavby a fakt, ţe v Asii se konal šampionát poprvé v historii a bylo třeba vše vybudovat od základů. V tabulce číslo 7 vidíme, ţe ostatní šampionáty se konaly za poměrně skromnějších podmínek, neţ dva poslední turnaje spadající do nového tisíciletí.
37
Tabulka 7: Srovnání nákladů MS 1982 – 2006 ROK POŘADATEL
NÁKLADY MS
2006 Německo
15,8 mld. Kč
2002 Korea a Japonsko
17,3 mld. Kč
1998 Francie
3,6 mld. Kč
1994 USA
3,1 mld. Kč
1990 Itálie
2,3 mld. Kč
1986 Mexiko
1,3 mld. Kč
1982 Španělsko
921 mil. Kč
(http://www.mesec.cz/specialy/fotbal/) Srovnání návštěvností, které vidíme v tabulce číslo 8, vyvrací tvrzení, ţe čím modernější stadion, tím více lidí pojme. V tomto případě to však bylo zapříčiněno strukturou stadionů. Dnešní stadiony jsou z drtivé většiny na sezení a pro velké akce je to dokonce nařízení FIFA. Věhlasné stadiony v Jiţní a Střední Americe nebyly osazeny sedadly a obrovský počet diváků na stadionu byl často na úkor bezpečnosti. Tabulka 8: Srovnání návštěv finálových zápasů MS 1930 – 2006 ROK Stát
STADION
DIVÁKŮ
1950 Brazílie
Maracaná
199 854
1986 Mexico
Aztéků
114 580
1970 Mexico
Aztéků
107 412
1966 Anglie
Wembley
93 802
1994 USA
Rose Bowl
93 000
1982 Španělsko
San Bernabeu
90 080
1930 Uruguay
Centenario
90 000
1998 Francie
Stade de France
80 345
1974 Německo
Olympijský
78 833
1978 Argentina
River Plate
77 260
38
1990 Itálie
Olympijský
73 603
2002 Korea a Japonsko International
70 564
1962 Chile
National
69 068
2006 Německo
Olympijský
69 000
1954 Švýcarsko
Wankdorf
60 000
1934 Itálie
Del Partito
55 000
1938 Francie
Colombes
55 000
1958 Švédsko
Rasunda
49 737
(Felt, 2006)
39
5. DISKUZE V první fázi přípravy na bakalářskou práci jsem měl problémy s nalezením vhodné literatury o tomto tématu. Existuje poměrně hodně literatury věnované sportovním akcím, většinou se ale jedná spíše o obrazové publikace, či tzv. kroniky sportovních akcí, ve kterých najdeme pouze statistiky sportovců a nikoliv informace ze zákulisí celé sportovní akce. Informace ekonomického charakteru se hledají velmi těţko, aţ se mi zdá, ţe se zatajují. S postupem času jsem však nacházel potřebné zdroje, zejména z internetu, které mi umoţnili zjistit potřebné informace k dané problematice. Dozvěděl jsem se spoustu nových poznatků a informací jak o Německu, tak o pořádaném šampionátu, které jsem doposud nevěděl. Po dokončení mé práce jsem se utvrdil v názoru, ţe fanoušci, kteří navštívili MS v Německu, určitě nelitovali, odvezli si záţitek na celý ţivot a velmi rádi se budou do Německa opět vracet a připomínat si kouzelnou atmosféru, kterou zde zaţili.
40
6. ZÁVĚRY Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaký dopad má pořádání akce celosvětového významu, jako je mistrovství světa ve fotbale, na cestovní ruch v pořádající zemi. Z nedávné minulosti můţeme vzpomenout na nepříliš slavný případ Řecka a jeho pořádání letních olympijských her v roce 2004. Němečtí organizátoři měli vše velmi dobře spočítané a výsledkem byl zisk 56,5 milionu eur jen pro německý fotbalový svaz. Akce tohoto charakteru však nespadá pouze pod fotbalový svaz. Vliv fotbalového mistrovství světa je nejlépe vidět na míře nezaměstnanosti (tab. 9). Je patrné, ţe od roku 2006, kdy se turnaj konal, klesla ve dvou letech nezaměstnanost o 3,3 procenta. Pokud zohledníme fakt, ţe celková zaměstnanost v německém cestovním ruchu v roce 2009 byla 3 233 000 pracovních míst, coţ představuje 8,1 % z celkové zaměstnanosti, vychází nám, ţe mistrovství světa ve fotbale 2006 mělo velmi pozitivní vliv na německý cestovní ruch. Tabulka 9 : Míra nezaměstnanosti v Německu 2003 - 2008 2003 2004 2005 Míra nezaměstnanosti %
11,6
11,7
13
2006 12
2007 2008 9
8,7
Tabulka 10: Reálný růst HDP v Německu 2003 - 2008 2003 Reálný růst HDP v %
-0,2
2004 2005 1,1
0,8
2006 2007 2008 2,9
2,5
1,3
(http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/statistiky_zemi/nemecko.pdf) Z celkového pohledu můţeme říct, ţe toto Mistrovství mělo kladné ohlasy ze všech stran. Bylo výborně zorganizované – pořádající města měla skvěle vyřešenou infrastrukturu, coţ napomohlo bezproblémovému průběhu. Diváci měli mnoho moţností, jak strávit čas, kdy se nehrálo ţádné utkání a udělat si v Německu pohodovou dovolenou s neopakovatelnými sportovními, kulturními a společenskými záţitky.
41
Způsob organizace celé akce můţe být příkladem budoucím pořadatelům akcí světového, národního, krajského i okresního charakteru.
42
7. SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 7.1 Pouţitá literatura 1. TOMEŠ, Jiří. Průvodce MS 2006 Německo. Vyd. 1. Praha : Atlas, 2006. 263 s. ISBN 80-239-6955-2. 2. FELT, Karel; KRŮTA ML., Jan. Německo 2006 : Kronika 18. MS ve fotbale. Vyd. 1. Praha : OTTOVO NAKLADATELSTVÍ,s.r.o., 2006. 183 s. ISBN 807360-460-4. 3. HOLEČEK, M., MARIOT, P., STŘÍDA, M. Zeměpis cestovního ruchu. 7.vyd. Praha: Kartografie v Praze, 1998, ISBN 80- 86034-39-9. 4. HORÁK, Slavomír. Geografie cestovního ruchu Evropy : Učebnice pro studenty cestovního ruchu. Vyd. 1. [s.l.] : Drahný Radek, 2009. 194 s. ISBN 80-9037341-1. 5. IVORY, Mike. Německo. Vyd. 1. Bučovice II : RO-TO-M a.s., 2006. 189 s. ISBN 80-86704-49-1. 6. KOLEKTIV AUTORŮ. Fotbal- města MS 2006. Vyd. 1. Praha : MARCO POLO, 2006. 136 s. ISBN 51-332-0137-0. 7. PĚNČÍNSKÝ, Miloš. FOTBAL : Pravidla hry. Vyd. 1. Olomouc : ALDA nakladatelství, 1993. 210 s. ISBN 80-85600-33-1. 7.2. Pouţité internetové zdroje http://www.2006-worldcup.biz/venues/images/stadion_vfbstuttgart.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Německo http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Berlin_Olympiastadion_nach_Umbau.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/teamgeist http://www.aplikace.mvcr.cz/rchiv2008/bezpecnost/MS_fotbal.html http://www.cot.cz/data/cesky/99_07/7_statistika1.htm http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/statistiky_zemi/nemecko.pdf http://www.efc-ost.de/assets/images/waldstadion.jpg
43
http://www.expoconcept.de/Troedel/Muengersdorf/Bilder/Luftbild%20Koeln%20 Stadion.jpg http://farm2.static.flickr.com/1169/1184260475_886e207b7c_o.jpg http://www.finance.cz/zpravy/finance/67308-listky-na-ms-2006-ve-fotbale-nacernem-trhu-nekoupite/?MailcenDivLogin=1 http://www.fotbal-historie.7x.cz/ http://www.fussballfan.ch/fussball-fotos/d/162-5/adidas-teamgeist-final-2006.jpg http://www.fussballtempel.net/uefa/GER/Auf_Schalke2.jpg http://www.ifotbal.com/?text=334-ms-v-nemecku-jinak-1974-versus-2006 http://kraftdesign.net/cms/ballkontakt/media/Fussballschule/signal_iduna_park_w estfalen_stadion.jpg http://www.landscrona.ru/images/publications/aol_arena.jpg http://www.medialab.cz/2008/05/sledovanost-ms-2006-ve-fotbale.html http://www.mesec.cz/specialy/fotbal/ http://www.mesec.cz/specialy/fotbal/stadiony-a-ucastnici/ http://www.ms2006nemecko.kvalitne.cz/ms2006.jpg http://www.nemecko.travel/ http://www.nv.fotbal.cz/ http://www.rankopedia.com/CandidatePix/29525.gif http://www.unesco-welterbe.de/pdf/unesco_obsah.pdf http://www.vmz-niedersachsen.de/aktuell/img/AWD-Arena.jpg http://www.vseofotbalu.xf.cz/home.htm http://www.wayfaring.info/wp-content/uploads/2007/05/allianz-arena-in-munich4.jpg http://www.wldcup.com/pictures/wld2006/stadium/kaiserslautern-in.jpg http://www.wldcup.com/pictures/wld2006/stadium/nuremberg-out.jpg
44
8. RESUMÉ Tématem mojí bakalářské práce bylo zhodnotit Mistrovství světa ve fotbale v Německu 2006 z pohledu cestovního ruchu. Cílem práce bylo zjistit, jak byla tato akce úspěšná z ekonomického hlediska, z hlediska návštěvnosti a spokojenosti fanoušků. Hlavními zdroji k vytvoření práce byly prostudované materiály z různých zdrojů. Výsledkem této práce je zjištění velkého zájmu fanoušků o vycestování na světový fotbalový šampionát a návod, jak takto velkou akci pojmout, aby byla ve výsledku úspěšná. Jako přínos mé práce povaţuji prohloubení znalostí v oblasti německého cestovního ruchu s návazností na světový turnaj ve fotbale.
The subject of my work was analyze FIFA World Cup 2006 in Germany in the term of tourism. The aim of this work was find, how was this project succesfull from the economical view, from the view of the visit rate and fan’s satisfaction .The main source to make this work was the technical literature about the problem. The result is, that many people goas abroad to watch the World Cup and instructions how to organize a big project like this and be succesfull in it. As a benefit I regard the enriched knowledge in the section of Germany tourism and this football tournament.
45
