MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
MS ve fotbale 2010 z hlediska cestovního ruchu FIFA World Cup 2010 in Terms of Tourism
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Mgr. Oldřich Racek
Marek Hrabálek Management cestovního ruchu
Brno, 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně, dne 10. 12. 2012
podpis
Poděkování: Děkuji Mgr. Oldřichu Rackovi, vedoucímu bakalářské práce, za pomoc, odborné vedení, poskytnuté informace a trpělivost, při vypracovávání této bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1 LITERÁRNÍ PŘEHLED...................................................................................... 7 1.1 Vymezení a definice pojmu cestovní ruch .................................................... 7 1.2 Typologie cestovního ruchu .......................................................................... 7 1.2.1 Formy cestovního ruchu ......................................................................... 8 1.2.2 Druhy cestovního ruchu .......................................................................... 8 1.3 Základní charakteristiky cestovního ruchu .................................................. 12 1.4 Faktory ovlivňující cestovní ruch ................................................................ 13 1.4.1 Lokalizační faktory ............................................................................... 13 1.4.2 Realizační faktory ................................................................................. 14 1.4.3 Selektivní (stimulační) faktory ............................................................. 16 1.5 Marketing .................................................................................................... 16 1.5.1 Event marketing .................................................................................... 17 2 CÍL A ÚKOLY PRÁCE .................................................................................... 18 2.1 Cíl práce ...................................................................................................... 18 2.2 Úkoly práce ................................................................................................. 18 3 METODIKA PRÁCE ........................................................................................ 19 4 VÝSLEDKY ...................................................................................................... 20 4.1 Jihoafrická republika ................................................................................... 20 4.1.1 Selektivní faktory.................................................................................. 21 4.1.2 Lokalizační faktory ............................................................................... 23 4.1.3 Realizační faktory ................................................................................. 29 4.2 Mistrovství světa 2010 ................................................................................ 30 4.2.1 Stadiony MS 2010 ................................................................................ 31
4.2.2 Příprava MS .......................................................................................... 46 4.2.3 Distribuce vstupenek............................................................................. 47 4.2.4 Doprovodné akce .................................................................................. 49 4.2.5 Návštěvnost MS 2010 ........................................................................... 54 4.2.6 MS z hlediska cestovního ruchu ........................................................... 56 4.2.7 Srovnání s předchozími MS.................................................................. 63 5 DISKUSE ........................................................................................................... 64 6 ZÁVĚR .............................................................................................................. 66 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................... 67 Seznam obrázků a tabulek ..................................................................................... 78 Resumé .................................................................................................................. 80
ÚVOD Jedním z nejrychleji rozvíjejících se hospodářských odvětví v poslední době je cestovní ruch. Lidé hledají možnosti jak využít svůj volný čas a k tomuto jim slouží právě cestování. Další takové využití nalézají lidé ve sportu. Sport je pravděpodobně nejčastější aktivita, kterou se snaží lidé vyplnit svůj volný čas. Toto zahrnuje, když se jde člověk podívat na nějakou sportovní akci, tzn. pasivní forma, nebo jde s přáteli hrát či trénovat – aktivní forma. Právě spojení cestovního ruchu a sportu je tématem této bakalářské práce. Bude se zabývat Mistrovstvím světa ve fotbale v roce 2010, které se konalo v Jihoafrické republice. Fotbal je pro mě odmalička sportem číslo jedna, sám se mu aktivně věnuji a také rád a často sleduji různé fotbalové přenosy. Ve světě jsou takových nadšenců miliardy. Na planetě se nenajde nikdo, kdo by neznal fotbal. Fotbal je v dnešní době fenoménem, který ovlivňuje obrovské masy lidí. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral světový šampionát z roku 2010 v Jihoafrické republice. Pro světový fotbal měla tato akce obrovský význam, protože to bylo poprvé v historii, co se Mistrovství světa konalo na africké půdě. Cílem této práce je tedy zhodnotit, jak se Jihoafrická republika ujala hostování této akce.
6
1 LITERÁR*Í PŘEHLED 1.1 Vymezení a definice pojmu cestovní ruch Konference v roce 1991 pořádaná Světovou organizací cestovního ruchu v Ottawě definovala cestovní ruch jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“ (Goeldner & Ritchie, p. 7, 2010). Definice cestovního ruchu mívají několik složek. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činnost. Definice zní jednoduše, ale není úplně výstižná. Nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadné určit, jak daleko člověk musí cestovat nebo kolik nocí musí strávit mimo domov, abychom jej mohli považovat za turistu (Horner & Swarbrooke, 2003). Jakýkoli pokus o definici cestovního ruchu, musí zvážit různé skupiny, které se zúčastňují a jsou ovlivněny tímto průmyslem. Jsou definovány 4 různé pohledy: ze strany turisty, podnikatelů poskytujících služby a zboží, vlády cílové země a obyvatelů cílové země (Goeldner & Ritchie, 2010). „Cestovní ruch je složitý, košatý, vnitřně mnohočetný a bohatě strukturovaný sociálně-ekonomický jev (kategorie) tzn., že se jedná o souhrn ekonomických a sociálních aktivit souvisejících s uspokojováním lidských potřeb. Tato jeho základní charakteristika má zásadní význam pro regionální rozvoj a je určující pro obsah i formu řízení cestovního ruchu v destinacích“ (Nejdl, 2010).
1.2 Typologie cestovního ruchu V literatuře, která se zabývá cestovním ruchem, se objevují různá rozdělení cestovního ruchu. Důvodem těchto odlišností mohou být rozdílné přístupy autorů, ale hlavně velké množství kriterií, podle kterých se dělí cestovní ruch.
7
Vystoupil a Šauer
uvádějí ve své publikaci rozdělení podle P. Berneckera, který
rozlišoval druhy a formy cestovního ruchu (Vystoupil & Šauer, 2006).
1.2.1 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace návštěvníků. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu, od kterých se následně vymezují formy cestovního ruchu, patří motivy: • rekreační, • kulturní, • společenské, • sportovní, • ekonomické a • specifické (Vystoupil & Šauer, 2006). 1.2.2 Druhy cestovního ruchu Uvedený výčet není pochopitelně úplný. Doplňují ho mnohé smíšené formy, které není možné jednoznačně přiřadit k jednomu druh anebo formě cestovního ruchu. Výrazná změna v motivaci jakož i vliv vnějších faktorů vede k neustálé tvorbě nových variant forem a druhů cestovního ruchu. Tato skutečnost se projevuje ve snižující se popularitě zájezdů a příklonu k individuálním formám cestovního ruchu (Vystoupil & Šauer, 2006). Druhy cestovního ruchu se rozlišují na základě vnějších faktorů (Vystoupil & Šauer, 2006): •
Cestovní ruch dle původu účastníků – domácí a zahraniční cestovní ruch.
„Domácí cestovní ruch je definován jako cestování a pobyty občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností, nebo za jiným účelem, trvajícím ne déle než jeden rok a 8
realizované kompletně ve vlastním státě (definice WTO)“ (Vystoupil & Šauer, p. 22, 2006). „U zahraničního cestovního ruchu dochází k překročení hranic jednoho či více států. Jde o výjezdový cestovní ruch (pasivní cestovní ruch – outgoing) spojený s výjezdy osob z tuzemska do zahraničí a dále příjezdový cestovní ruch (aktivní cestovní ruch – incoming) spojená s příjezdy osob ze zahraničí do tuzemska“ (Ryglová, p. 20, 2009). • Cestovní ruch dle počtu účastníků – individuální, kolektivní a masový cestovní ruch. Individuální cestovní ruch představuje cesty jednotlivců nebo rodin cestujících samostatně, nikoli v rámci organizované skupiny (Vystoupil & Šauer, 2006). Kolektivní cestovní ruch se týká cestování a pobytů většího kolektivu, je tedy organizován (Vystoupil & Šauer, 2006). Masový cestovní ruch je charakteristicky masovou účastí turistů. Masový cestovní ruch je protipólem individuálního cestovního ruchu. Přináší s sebou negativní dopady na prostředí (Vystoupil & Šauer, 2006). • Cestovní ruch dle délky trvání – krátkodobý cestovní ruch zahrnuje pobyty s maximální dobou do tří přenocování (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011).
9
Krátkodobý cestovní ruch je také možné členit na: • tranzitní či pasažérský cestovní ruch, kdy se účastník již nevrací do místa pobytu (tzv. projíždění); • krátkodobý cestovní ruch – zvláště obchodní, který probíhá v průběhu týdne; • výletní cestovní ruch, tj. bez přenocování; • víkendový cestovní ruch, který je charakteristický 1-3 přenocováními (Vystoupil & Šauer, 2006). Do kategorie dlouhodobého cestovního ruchu se řadí dovolené s více než 4 přenocováními a lázeňský cestovní ruch, který obyčejně trvá 3 týdny (Vystoupil & Šauer, 2006). • Cestovní ruch dle převahy místa pobytu – „Vymezení druhů cestovního ruchu na základě převahy místa pobytu je úzce spojeno s typologií středisek cestovního ruchu. Každé středisko se vyznačuje jiným zaměřením, resp. nabízí jiný sortiment služeb. Příkladem je městský cestovní ruch, venkovský cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, přímořský cestovní ruch, horský cestovní ruch apod.“ (Vystoupil & Šauer, p. 23, 2006). • Cestovní ruch dle ročního období - o cestovním ruchu je známo, že má sezónní charakter, a proto je možné rozlišit následující kategorie: •
letní cestovní ruch,
•
zimní cestovní ruch,
•
cestovní ruch v hlavní sezóně (období, ve kterém cestuje největší
množství návštěvníků do dané destinace),
10
•
mimosezónní cestovní ruch (období s nižší návštěvností turistické
destinace) (Vystoupil & Šauer, 2006). • Cestovní ruch dle způsobu ubytování – „=a základě volby jednotlivých typů ubytovacích zařízení je možné vyčlenit hotelový cestovní ruch, kdy jsou účastníci ubytováni v hromadném ubytovacím zařízení typu hotel, který poskytuje vedle stravovacích služeb i další sortiment služeb a na základě velikosti, vybavenosti pokojů, kvality a rozsahu daných služeb je klasifikován do pěti tříd (viz známé hvězdičky). Pokud si účastník cestovního ruchu vybere jiné ubytovací zařízení než je hotel, např. ubytování v chatce, apartmánu, v kempu pod stanem či karavanu/přívěsu nebo v tzv. objektech individuální rekreace, hovoříme o tzv. parahotelovém cestovním ruchu“ (Vystoupil & Šauer, p. 24, 2006). • Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci – „Pokud příjmy z cestovního ruchu převažují nad výdaji, vzniká tzv. kladné saldo platební bilance, a tudíž hovoříme o aktivním cestovním ruchu, který je generován příjezdy zahraničních turistů do země“ (Vystoupil & Šauer, p. 24, 2006). Pasivní cestovní ruch, tedy výjezdy domácích turistů do zahraničí; z pohledu platební bilance jde o dovoz, import zahraničních služeb, za něž domácí turisté utrácejí své prostředky v zahraničí (devízové výdaje) (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). • Cestovní ruch dle způsobu organizace – organizovaný a neorganizovaný cestovní ruch. V případě organizovaného cestovního ruchu zajišťuje cestu I pobyt cestovní kancelář či jiné podnikatelské subjekty poskytující zprostředkovatelské služby a účastník cestovního ruchu si nakupuje ucelený produkt (zájezd – nejméně dvě základní služby, tj. doprava + ubytování) (Vystoupil & Šauer, 2006).
11
Naproti tomu neorganizovaný cestovní ruch je takový, kdy si služby volí a většinou také zabezpečuje účastník sám, tento typ cestovního ruchu má stále rostoucí podíl (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). •
Cestovní ruch dle způsobu financování – podle způsobu úhrady nákladů
spojených s účastí na cestovním ruchu je možné vymezit dva druhy cestovního ruchu, a to komerční cestovní ruch, kdy si veškeré výdaje hradí účastník sám, a sociální cestovní ruch, kdy dochází k částečné či plné spoluúčasti na úhradě výdajů. Příkladem může být dětský tábor, lázeňský pobyt, dříve odborářská rekreace, dnes incentivní cestovní ruch (Vystoupil & Šauer, 2006). •
Cestovní ruch dle věku účastníků – Toto členění nabývá stále více na
významu, protože snaha o dobře cílený turistický produkt touroperátorů, hotelů i dalších poskytovatelů služeb cestovního ruchu předpokládá, kromě jiného, znalost spotřebního chování významných věkových skupin. Nejčastěji je uváděno členění na: • cestovní ruch dětí; • cestovní ruch rodin s dětmi; • cestovní ruch mládeže; • cestovní ruch osob v produktivním věku; • cestovní ruch seniorů (Vystoupil & Šauer, 2006).
1.3 Základní charakteristiky cestovního ruchu „Cestovní ruch dnes plní četné funkce. Obecně platí, že se: • podstatnou měrou podílí na tvorbě HDP; • pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu; • spolupodílí na tvorbě příjmů státního rozpočtu; • má vliv na zvyšování příjmů místních rozpočtů;
12
• přispívá ke stimulaci investičních aktivit“ (Lacina, 2010). Trh cestovního ruchu má svá specifika, která jsou dána především charakterem služeb v tomto odvětví. Specifika cestovního ruchu:
• „Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politiko-správními podmínkami. • Produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad. • Místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem), ve kterém se realizuje, zejména s jeho kvalitou přírodního prostředí. • Výrazná sezónnost. • Trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy. • Vysoký podíl lidské práce. • Těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu). • Poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiži, celkovým způsobem života. • =abídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívaní techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy)“ (Jakubíková, p. 22, 2009).
1.4 Faktory ovlivňující cestovní ruch Faktory ovlivňující cestovní ruch dělí teoreticky cestovního ruchu do tří skupin: na faktory lokalizační, realizační a selektivní (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). 1.4.1 Lokalizační faktory Lokalizační faktory jsou takové faktory či podmínky pro cestovní ruch, které jsou dány územím a jsou prakticky neměnné. Patří mezi ně především přírodní podmínky – klima, charakter a modelace terénu, vodní poměry, přírodní atraktivity, živočichové a rostliny – a dále společenské atraktivity, tedy ty, jež vznikly a existují díky činnosti lidí (např. památky, zvyky, slavnosti gastronomie
13
apod.). Z pohledu cestovatele je tedy lokalizační faktor především „to, co se musí vidět“ (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). 1.4.1.1 Přírodní podmínky Přírodní podmínky jsou do značné míry konstantní, neměnné a uplatňují se zpravidla
v plošně
rozsáhlejších
areálech.
Svým
charakterem
vytvářejí
předpoklady pro konkrétní formy cestovního ruchu. Atraktivity jsou jednotlivě přírodní zvláštnosti, jejichž ojedinělost a exotika činí konkrétní oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Mezi základní komponenty přírodních předpokladů patří: reliéf a morfologické poměry, klimatické poměry, hydrologické poměry a rostlinstvo a živočišstvo (Vystoupil & Šauer, 2006). 1.4.1.2 Společenské atraktivity Mezi nejpřitažlivější společenské atraktivity patří zejména památky včetně technických. Rozhodující význam mají jen ty nejcennější, případně nejproslulejší, ostatní fungují většinou v postavení doplňujících atraktivit (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). Vedle kulturně-historických památek se do společenských atraktivit řadí také kulturní zařízení a kulturní akce. Do kulturních zařízení řadíme především muzea, galerie, divadla, hvězdárny a skanzeny (Vystoupil & Šauer, 2006). Třetí podskupinu společenských atraktivit představují společenské akce (události), které plní společenskou funkci a zahrnují vedle kulturních a sportovních akcí i kongresové a veletržní akce a v neposlední řadě i akce spojené s lidovými tradicemi (Vystoupil & Šauer, 2006). 1.4.2 Realizační faktory „Realizační předpoklady umožňují svou existencí vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace. Význam realizačních předpokladů spočívá v jejich schopnosti vytvářet spojovací článek a prostorovou konkretizaci vztahů mezi oblastmi, resp. centry zájmu o rekreaci (póly nabídky) a cílovými místy, resp. oblastmi rekreace (nabídka)“ (Vystoupil & Šauer, p. 44, 2006).
14
„Realizační faktory umožňují danou oblast dosáhnout (doprava) a využít (infrastruktura služeb, někdy se též nazývá materiálně-technická základna). Bez dostatečné kapacity služeb není možné technicky využít potenciál území. Bez odpovídající nabídky služeb určité kvality nelze ani dobře sestavit turistické produkty, a tím ani oblast nabízet na trhu. Bez dostatečné kvality služeb i při uspokojující kapacitě není možné ekonomický přinos cestovního ruchu dlouhodobě udržet, natožpak zvyšovat“ (Ryglová, Burian & Vajčnerová, p. 35 2011). 1.4.2.1 Doprava „Doprava zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a navštěvovanou oblastí a rozhoduje o využívání regionu (turistického cíle, destinace) cestovním ruchem. Jednoduchost, bezpečnost, rychlost a pohodlnost dopravy (za přiměřenou cenu) je jedna ze základních klíčových otázek při rozhodování cestovatele. Čím větší vzdálenost mezi zdrojovou zemí a destinací (turistickým cílem), tím je tato otázka důležitější; čím je doprava kratší, jednodušší a pohodlnější, tím lépe“ (Ryglová, Burian & Vajčnerová, p. 36, 2011). 1.4.2.2 Materiálně-technická základna „Pod pojmem materiálně-technická základna cestovního ruchu a rekreace chápeme všechna zařízení, která umožňují nebo podporují jejich rozvoj. =ěkteří autoři zahrnují pod materiálně-technickou základnu prakticky všechna zařízení terciérní sféry, jiní zase tuto základnu vymezují jen jako soubor zařízení, která bezprostředně uspokojují a slouží turistům a rekreantům. My budeme pod názvem materiálně-technická základna chápat tato zařízení: • ubytovací zařízení, • stravovací zařízení, • sportovně rekreační a zábavní zařízení, • dopravní zařízení s výraznou rekreační funkcí (vleky, lanovky apod.)“ (Vystoupil & Šauer, p. 45, 2006).
15
1.4.3 Selektivní (stimulační) faktory Selektivní nebo také stimulační faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky (Vystoupil & Šauer, 2006), (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). „Selektivní faktory určují, zda někdo vůbec přijede, a když přijede, tak kdo to bude a v jakém počtu a zda cestovní ruch v dané oblasti může vůbec existovat“ (Ryglová, Burian & Vajčnerová, p. 37, 2011). 1.4.3.1 Objektivní stimulační faktory Tyto faktory můžeme rozdělit na: • politické faktory; • ekonomické faktory; • demografické skutečnosti; • administrativní podmínky (Ryglová, Burian & Vajčnerová, 2011). 1.4.3.2 Subjektivní stimulační faktory „Do skupiny subjektivních selektivních (stimulačních) faktorů patří řada především psychologických faktorů, kterými je ovlivňováno rozhodování spotřebitelů služeb cestovního ruchu. Velkou roli zde hraje reklama, propagace, zkušenost, módnost, renomé destinace apod.“ (Ryglová, Burian & Vajčnerová, p. 39, 2011).
1.5 Marketing Definice marketingu se velice liší, každý autor jej popisuje jinak, Zamazalová jej marketing definuje takto: „Marketing lze tedy pojímat jako soubor aktivit, jejichž cílem je předvídat, zjišťovat, stimulovat a uspokojit potřeby zákazníka“ (Zamazalová, p. 3, 2010). Jakubíková ve své publikaci uvádí oficiální definici přijatou Americkou marketingovou asociací z roku 2004, která zní: „Marketing je jednou z činností vykonávaných organizacemi a sadou procesů pro vytváření, sdělení a poskytnutí hodnoty zákazníkům a pro řízení vztahů se zákazníky takovým způsobem, z něhož
16
má prospěch organizace a zájmové skupiny s ní spojené“ (Jakubíková, p. 44, 2009) Sama Jakubíková marketing definuje jako „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot“ (Jakubíková, p. 44, 2009). Kotler a Keller přidávají svou definici marketingu: „Marketing se zabývá zjišťováním
a
naplňováním
lidských
a
společenských
potřeb.
Jedna
z nejstručnějších definic zní takto: =aplňovat potřeby se ziskem“ (Kotler & Keller, p. 43, 2007). Kotler, Wongová a další chápou marketing jako „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím uspokojují jednotlivci a skupiny své potřeby a přání v procesu výroby a směny produktů a hodnot“ (Kotler, Wong, Saunders & Armstrong, p. 39, 2007). 1.5.1 Event marketing Karlíček a Král popisují event marketing následovně: „Event marketing, někdy nazývaný také tzv. zážitkový marketing (experience marketing), označuje aktivity, kdy firma zprostředkovává své cílové skupině emocionální zážitky s její značkou. Tyto prožitky mají primárně vzbudit pozitivní pocity, a projevit se tak na oblíbenosti značky“ (Karlíček & Král, p. 137, 2011). Jakubíková definuje event marketing takto: „Pod pojmem event marketing rozumíme zinscenování zážitků stejně jako jejich plánování a organizaci v rámci firemní komunikace. Tyto zážitky mají za úkol vyvolat psychické a emocionální podněty zprostředkované uspořádáním nejrůznějších akcí, které podpoří image firmy a její produkty“(Jakubíková, p. 256, 2009). Kotíková spolu se Schwartzhoffovou tvrdí, že event marketing je možné definovat jako aktivity, které se pokouší pomocí netradičních akcí upoutat pozornost případných či stávajících zákazníků nebo veřejnosti. Také se tímto snaží zviditelnit pomocí médií. Právě díky těmto zprostředkovaným zážitkům z tzv. centů se snaží podpořit image firmy (Kotíková & Schwartzhoffová, 2008).
17
2 CÍL A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je přiblížit průběh MS ve fotbale v Jihoafrické republice v roce 2010. Jedním z dalších cílů této práce je zhodnotit toto mistrovství světa z hlediska návštěvnosti a uvést různé skutečnosti z mistrovství.
2.2 Úkoly práce Úkoly práce jsou: •
Uvést přehled literatury týkající se cestovního ruchu ve spojitosti se sportem.
•
Vyhledat a zpracovat informace týkající se MS ve fotbale v JAR 2010.
•
Vyhledat a zpracovat informace o dějišti, tzn. Jihoafrické republice.
•
Uvést doprovodné akce z MS 2010
•
Interpretovat výsledky výzkumu z MS v JAR.
18
3 METODIKA PRÁCE V teoretické části jsme na základě odborné literatury vysvětlili pojmy spojené s cestovním ruchem a marketingem. Tyto pojmy byly základem pro tuto práci. Ve vlastní práci jsme se nejprve zaměřili na charakteristiku samotné Jihoafrické republiky, jako potenciální turistickou destinaci. Zhodnotili jsme, jak je na tom Jihoafrická republika s úrovní faktorů, potřebných pro cestovní ruch, jako jsou např. realizační nebo lokalizační faktory. Poté jsme se už orientovali na Mistrovství světa 2010. V této kapitole jsme přiblížili, jak probíhala příprava na šampionát, také uvedli dějiště mistrovství – jednotlivé stadiony. Dále jsme se zaměřili na různé akce či kampaně, které doprovázely Mistrovství světa. Velkou část vlastní práce tvoří interpretace výsledků veřejného výzkumu, který si nechalo vytvořit oddělení turismu Jihoafrické republiky. Tento výzkum se zaměřil na počet fanoušků, kteří přicestovali do Jihoafrické republiky za fotbalem, počet nocí, které zde návštěvníci strávili, kolik utratili a mnoho dalších skutečností týkající se Mistrovství světa.
19
4 VÝSLEDKY 4.1 Jihoafrická republika Jihoafrická republika je stát ležící na samotném jihu Afriky a je jedním z největších afrických států. Na severu sousedí se třemi státy – Namibií, Botswanou a Zimbabwe, na východě sousedí s Mozambikem a Svazijskem. Celková rozloha státu je 1 219 912 km2. JAR má tři hlavní města a to Pretorii, Kapské Město a Bloemfontein. Pretoria je sídlem prezidenta a vlády, v Kapském Městě úřadují obě komory parlamentu a ve třetím hlavním městě, Bloemfonteinu, mají sídlo nejvyšší soudní orgány, Ústavní soud a Nejvyšší soud. Celá Jihoafrická republika je rozdělena na 9 provincií. Jihoafrická republika má 2500 km mořského pobřeží, na jihovýchodě je to Indický oceán a na jihozápadě je to Atlantský oceán. Na západě země se rozkládá poušť
Kalahari,
zatímco
na
východě
panuje
subtropické
klima
(<jar.worldcountry.cz>). Vlajka Jihoafrické republiky (obr. 1) byla poprvé použita dne 27. Dubna 1994, ve stejné době kdy se v JAR konaly první demokratické volby a Nelson Mandela byl zvolen prezidentem. Zelená (země), černá (černý lid) a zlatá (přírodní bohatstvízlato) byly barvy typické pro původní africké obyvatelstvo, zatímco bílá (mír a vlídnost), modrá (modrá obloha, spravedlnost) a červená (krev) byly běžné v historických koloniálních vlajkách Británie a Holandska. Hlavní motiv vlajky, ležící písmeno „Y“, se vykládá jako spojení dvou různých národů, kteří se vydávají na budoucí společnou cestu (<www.vexillologymatters.org>).
20
Obr. 1: Vlajka Jihoafrické republiky Zdroj: (
)
4.1.1 Selektivní faktory 4.1.1.1 Objektivní selektivní faktory •
Politické faktory Politické faktory hrají velice důležitou roli, při rozhodování zda vycestovat
do určité destinace. Jihoafrická republika byla původně členem Britského společenství, ale roku 1961 z něj vystoupila, když vyhlásila svou nezávislost. V té době také OSN odsoudila politiku apartheidu. Apartheid byl termín používaný pro označení politiky rasového rozdělení. Tímto tlakem se začala situace zlepšovat a v roce 1994 se konaly všeobecné volby, ve kterých zvítězil Nelson Mandela. Nyní je Jihoafrická republika parlamentní republikou (<www.states.cz>). Bezpečnostní situace v Jihoafrické republice není příliš příznivá. Hlavně v centrech velkých měst je potřeba počítat s vysokou úrovní kriminality. Turisté se v zemi stávají častým terčem trestné činnosti, a proto se doporučuje, aby na sebe turisté nepřitahovali pozornost, ať už viditelným nošením fotoaparátu nebo častým nahlížením do turistických průvodců (<www.mzv.cz>).
21
•
Ekonomické faktory Jihoafrická republika je ekonomicky nevýznamnější zemí Afriky, přestože
se na tvorbě celosvětového HDP podílí pouze 0,5 %. Ovšem JAR tvoří 23 % afrického HDP, což je relativně vysoká hodnota, vzhledem k tomu, že JAR zaujímá pouze 6 % plochy a tvoří jen 6 % africké populace. Přestože je v Jihoafrické republice nejsilnější ekonomika Afriky, polovina obyvatel zde žije pod úrovní chudoby, tzn. s příjmem menším než jeden dolar na den. Zastupitelský úřad v Pretorii dokonce uvádí, že podle mezinárodních standardů pro výpočet nezaměstnanosti nemá práci téměř 40 % obyvatel (<www.finmag.cz>). •
Demografické skutečnosti Podle údaje z října roku 2010 žije v Jihoafrické republice 49,5 milionů
obyvatel. Při výše zmíněné rozloze republiky nám vychází hustota zalidnění 38,41 obyvatel na km2. Pro porovnání, v České republice se uvádí hustota zalidnění 133 obyvatel na km2. Při pohledu na národnostní složení obyvatelstva vidíme, že 79 % obyvatel tvoří původní africké obyvatelstvo. 9,2 % potom tvoří běloši, 8,8 % míšenci a dalších 2,6 % tvoří Asiaté. V náboženství naprosto převažuje křesťanství - 79,8 %, z toho nejpočetnější Africká nezávislá církev (26 %), druhým nejrozšířenějším druhé náboženství jsou tradiční africké kulty, ke kterým se hlásí 15 obyvatelstva. Malou složku obyvatelstva potom tvoří židé, hinduisté a muslimové (<www.mzv.cz>). •
Administrativní podmínky Jihoafrická republika je rozdělena do devíti provincií - Eastern Cape, Free
State, Gauteng, KwaZulu-Natal, Mpumalanga, North West Province, Northern Cape, Limpopo a Western Cape. Republika má také tři hlavní města Pretorii,
22
Kapské Město a Bloemfontein. Mezi další významná města patří Johannesburg, Durban a nebo Port Elizabeth (<www.mzv.cz>). Státní peněžní jednotkou je ZAR, jihoafrický rand. Momentální kurz se pohybuje kolem 2,5 Kč za jeden ZAR (<www.kurzy.cz>). 4.1.2 Lokalizační faktory 4.1.2.1 Přírodní podmínky Na níže uvedeném obrázku můžeme vidět mapu Jihoafrické republiky (obr. 2). „Jihoafrickou republiku lze dělit do tří hlavních geografických oblastí: centrální rozlehlou náhorní plošinu, horský systém, který ji obklopuje a členité pobřežní pásmo s tzv. Velkým srázem. Většinu území vyplňuje náhorní plošina, která se k severozápadu snižuje až do pánve Kalahari v Botswaně. Téměř po celé délce od =amibie až do Transvaalu je lemována horami, které pod názvem Dračí hory (Drankensberg) dosahují největších výšek (3200 až 3500 m) v provincii =atal na hranici s Lesothem“ (<www.zemepis.net>).
Obr. 2: Jihoafrická republika Zdroj: (<www.thecommonwealth.org>)
23
•
Podnebí Jihoafrická republika leží na jižní polokouli, takže při návštěvě této země
můžeme očekávat opačné roční období než na polokouli severní. Teploty jsou v JAR ovlivňovány třemi základními faktory. Za prvé, teploty jsou zde nižší, než v jiných zemích, které leží ve stejných zeměpisných šířkách. Je to díky tomu, že v podstatě celé území JAR leží ve vyšších nadmořských výškách. Druhým faktorem je, že průměrné každoroční teploty jsou relativně stejné. Třetím a posledním faktorem jsou veliké teplotní rozdíly mezi západním a východním prostředím, což je způsobeno rozdílem teplot mezi Mozambique-Agulhas proudem a Benguela proudem. Většina území Jihoafrické republiky leží v subtropickém pásu, na východě vlhkém a západě suchém. Severní část JARu zasahuje do tropického pásma. Hlavní letní dešťové období zde trvá asi od listopadu do dubna. Zimní měsíce, květen až říjen, bývají relativně chladné (<www.jizniafrika.net>). 4.1.2.2 Přírodní atraktivity •
Stolová hora Hora v nadmořské výšce 1086 metrů se tyčí nad Kapským městem. Při
hlasování v roce 2011, které organizovala švýcarská nadace New7Wonders, jej lidé označili za jeden z nových sedmi přírodních divů světa. Stolová hora je tvořena obrovským blokem pískovce dlouhým přes 2 kilometry a starým možná i 500 milionů let. Díky strmým, příkrým svahům, které oddělují vrchol hory od okolní krajiny, se zde nachází uzavřený ekosystém, který je domovem více než 1470
rostlinných
druhů,
včetně
řady
ohrožených
a
vzácných
(<www.ceskenoviny.cz>, , <www.livingstone.cz>). •
Mys dobré naděje Mys dobré naděje je často a mylně označován za místo, na kterém se
potkávají vody Atlantského a Indického oceánu. I přes tento častý omyl je mys jedním z nejvíce navštěvovaných míst v Jihoafrické republice. Mys dobré naděje
24
je v podstatě jen skála, která se nejprve prudce a potom zvolna svažuje do vody. Ale při návštěvě mysu, se naskytne fantastický pohled na nekonečný oceán a rozbouřené moře (). •
Krügerův národní park Nejstarší národní park v Africe, který byl vyhlášen v roce 1902, se
rozkládá
na
ploše
o
rozloze
cca
20 000
km2.
V dnešní
době
je
nejnavštěvovanějším a nejznámějším parkem na území Afriky. Žije zde neskutečné množství všech možných živočichů. Lidé také jezdí obdivovat obrovské stromy – tzv. baobaby. V parku se také nalézají kempy pro přenocování s možností ubytováni v karavanech, ubytovnách či luxusních bungalovech s klimatizací (). •
Boží okno Výhled z Božího okna je jedna z nejkrásnějších a nejznámějších vyhlídek
v Jihoafrické republice. Boží okno je v krajině jehličnatých lesů v třetím největším kaňonu na světě – Blyde River Gorge (<www.livingstone.cz>). •
Greater St. Lucia Wetland Park Chráněná krajinná oblast ležící přibližně 275 km severně od města
Durban. Park má rozlohu 3280 km2 a patří do ní i největší přírodní jezero jižní Afriky St. Lucia, ale i ostrovy a ústí řek, kde se nachází celá řada nejrůznějších ekosystémů. K parku patří i 280 km pobřeží s plážemi a korálovými útesy. Tento park je zařazen do seznamu UNESCO (). •
*árodní park Addo Elephant „=euvěřitelné spektrum fauny a flóry na území JAR. Park má rozlohu
3600 km2. Kromě pevninských ekosystémů byl rozšířen i na mořské pobřeží, kde pod něj byly zahrnuty některé ostrovy významné pro rozmnožování mořských ptáků. Převládajícím ekosystémem je savana, případně lesnatá savana“ (<www.livingstone.cz>).
25
4.1.2.3 Společenské atraktivity •
Johannesburg Poblíž výše zmiňovaného Krugerova národního parku leží největší město
Jihoafrické republiky Johannesburg, někdy také nazývané Joburg, které vznikalo kolem roku 1886, v době, kdy bylo objeveno zlato v této oblasti. Johannesburg je největším městem Jihoafrické republiky a ukazuje tu příjemnou stránku JAR, ale bohužel jako u většiny měst v JAR tu není moc bezpečno (<www.joburg.org.za>). •
Kapské město Jedno z měst, kam se vydá správný turista je právě Kapské město. A to
hlavně kvůli fantastické scenérii, které nabízí město vybudované na břehu moře, a nad kterým se tyčí již výše zmiňovaná Stolová hora. To ovšem není jediné místo, které stojí za to navštívit. Dále je to níže popsaný Robben Island, jedinečné Akvárium dvou oceánů, kde jsou největším turistickým tahákem dvě obrovské nádrže s vodou, kde se krom jiných zvířat prohánějí třímetroví žraloci. Návštěvník také určitě ocení množství galerií a muzeí, které se v tomto městě nacházejí. Mezi nejvýznamnější se řadí Museum Districtu six, kde se zájemci dozví, co to vlastně byl apartheid (<www.poutnik.cz>). •
Durban Durban je město, jehož populaci tvoří z větší části obyvatelé indického
původu. Byli přivezeni skoro před 200 lety jako levná pracovní síla na budování železnic. Právě Indická čtvrť je prý jedním z míst, které jsou hodny vidění. Ale stejně jako u ostatních měst platí, že by na sebe člověk neměl moc upozorňovat a nebrat si cennosti s sebou. V Indické čtvrti se nachází největší mešita na jižní polokouli. Durban je městem surfařské kultury a každý rok se tu koná několik surfařských soutěží (<www.invia.cz>).
26
•
Port Elizabeth Jeden z nejdůležitějších jihoafrických přístavů se pojí s městem zvaným
Port Elizabeth. Obyvatelé mu přezdívají sympatické město, a to hlavně kvůli krásným neposkvrněným plážím, které nabízí 40 kilometrů písku. Za navštívení stoji tzv. Stezka Donkin, která zájemce provede po 47 místech, která stojí za povšimnutí. Boardwalk je zase místo, kde se nachází veškerá zábava v Port Elizabeth, jedná se o směsici různých obchodů se suvenýry, restaurací, zábavních středisek
a
hlavně
o
kasino,
které
je
otevřeno
24
hodin
denně
(<www.eurofotbal.cz>). •
Bloemfontein Město sousedí se šesti z devíti provincií Jižní Afriky a tím je ideálním
výchozím místem k zahájení cest za poznáním. Návštěvník zde může zajít do Národního muzea, kde se nachází jedna z největších sbírek zkamenělin a jiných archeologických nálezů. Například lebka z Florisbadu patří k těm nejcennějším a je zkoumána celou řadou vědců při studiu vzniku života na naší planetě. Dalším, turisty vyhledávaným místem, je Přehrada slzí, postavená z kamene, a která byla součástí koncentračního tábora ze začátku 20. století. Legenda tvrdí, že byla naplněna slzami
búrských a černošských žen a dětí, vězněných v táboře
(<www.eurofotbal.cz>). •
Pretoria Administrativně hlavní město Jihoafrické republiky je turisty vyhledáváno
hlavně z důvodu bezpečnosti. Všeobecně se považuje za mnohem bezpečnější než např. Johannesburg. Pro JAR má Pretoria význam i jako hlavní město vzdělaní a to proto, že se zde nachází několik univerzit. Za zhlédnutí určitě stojí Budova sjednocení, která je středním bodem celého města. Nachází se na vrcholu kopce uprostřed města a je symbolem statní autority. Právě v tomto domě byl Nelson Mandela v roce 1994 jmenován prezidentem. Dalším turisticky atraktivním místem je Kostelní náměstí, Church Square, které je také ve středu města a považuje se za místo, kolem kterého Pretoria vyrostla (<www.eurofotbal.cz>).
27
•
*elspruit Toto město je středem zemědělství na severu Jihoafrické republiky. Vyrábí
se zde papír nebo nábytek. V jeho blízkosti se nachází výše zmiňovaný Krugerův národní park a další přírodní krásy. Ty jsou také hlavním důvodem, proč lidé toto město navštěvují (<www.eurofotbal.cz>). •
Rustenburg Město, kterému se přezdívá město odpočinku. Z Rustenburgu pochází 70%
světové produkce platiny. Kousek od města leží Sun City. Toto turistické centrum leží uprostřed kráteru sopky. Pokud se člověk ubytuje právě v Sun City, dostane k dispozici vstup do Údolí vln, což je velký akvapark. Pro milovníky golfu je tu hřiště Gary Player, podle jednoho z nejlepších golfistů této země. Od roku 1981 se tu hraje Turnaj o milion dolarů, což jen ukazuje jak prestižní a slavné toto golfové hřiště je (<www.eurofotbal.cz>). •
Polokwane Polokwane, původním názvem Pietersburg, je kulturním centrem provincie
Limpopo. Turistický ruch je zde zaměřen na ekologickou turistiky, protože turisty láká hlavně nedotčenou přírodou. Za navštívení stojí Meropa Casino a Svět zábavy, což je místo, kde se pořádají módní přehlídky, kongresy, semináře atd. Povinnou návštěvu si zaslouží také místo zvané Jembe Tavern, což jsou sklípky, vinárny a hospůdky, kde to opravdu žije (<www.eurofotbal.cz>). •
Pilgrim’s Rest Toto původní zlatokopecké městečko leží v oblasti, která byla největším
nalezištěm zlata kolem roku 1874. Nejtěžší zlatý nuget, který byl na tomto území nalezen vážil 6 kilogramů. Právě nálezy na tomto místě vyvolaly první zlatou horečku v Jižní Africe. Dnes je celé městečko přeměněno na muzeum a všechny domy jsou přístupné veřejnosti. V současné době je toto městečko národní památkou (<www.mojeafrika.cz>).
28
•
Robben Island Obrovský zájem jeví turisté o výlet lodi na Robbenův ostrov. Ostrov v ústí
zátoky Table Bay o rozloze 600 hektarů je jedním z největších jihoafrických ostrovů, ale to není důvod, proč se právě sem vypravuje tak velké množství lidí. Tím je Robben Island Museum, pod něž spadají budovy věznice, válečné pevnosti a letiště. Právě v této věznici, v malé cele, byl vězněn Nelson Mandela celých 27 let v období apartheidu. Proto tento ostrov nenavštěvují pouze zahraniční turisté, ale i místní obyvatelé, kteří touto cestou Nelsona Mandelu uctívají. Mandela je dodnes velice uznávaným člověkem v JAR, jeho jméno nese mnoho ulic (). 4.1.3 Realizační faktory 4.1.3.1 Doprava Do Jihoafrické republiky se dá dopravit třemi různými způsoby – vzduchem, po vodě či po silnici. Nejběžnější je letecká doprava, z České republiky se do JAR dostanete za 10 až 12 hodin a cena letenky se pohybuje kolem 20 tisíc Kč. Lety míří na mezinárodní letiště v Johannesburgu, Durbanu a Kapském městě. Vzhledem k rozloze Jihoafrické republiky se létá i vnitrostátně, přičemž cena letenky se pohybuje kolem 0,15 USD za jednu míli, a pro příklad z Johannesburgu do Kapského Města je to 790 mil, což nám dává zhruba 120 USD, při momentálním kurzu něco kolem 2 300 Kč (). Dalším způsobem dopravy po JAR je železnice. Od roku 2006 do 2010 se vláda pustila do zlepšení železniční sítě a investovala kolem 10 miliard randů. Tři čtvrtiny železniční sítě byly elektrifikovány, zbytek zabezpečují dieselové lokomotivy (<www.poznavat.cz>, <www.mzv.cz>). Silniční síť je v JAR velice hustá, ovšem jen 1/3 těchto silnic je zpevněná. Ovšem když už jsou silnice zpevněné, tak jsou kvalitní a široké, protože v dobách apartheidu bylo nutné rychle a bezpečně přepravovat armádu s vybavením. Při cestování autem je však nutné dodržovat bezpečnostní opatření, jako např. cestovat jen se zamčeným autem, okna spouštět jen do poloviny. Pro odpočinek se doporučuje zastavovat jen u čerpacích stanic, které běží non stop. Také není 29
bezpečné brát stopaře nebo zastavovat u porouchaného auta, může se jednat o návnadu na turisty. V JAR se jezdí po levé straně vozovky a řidič musí mít mezinárodní řidičský průkaz. V některých městech je k dispozici hromadná doprava jako autobusy, někde i tramvaje. Jsou však využívány především černošským obyvatelstvem a i to je jeden z důvodů, proč se příliš nedoporučuje (, <www.mzv.cz>). 4.1.3.2 Materiálně-technická základna •
Ubytování Nabídka ubytovaní v Jihoafrické republice je velice široká a z velké části
za to může právě Mistrovství světa v roce 2010. Při světovém šampionátu bylo připraveno pro fanoušky 1,8 milionu pokojů v různých cenových kategoriích. Ovšem cena byla údajně ovlivněna i britskými společnostmi, které s FIFA uzavřely exkluzivní smlouvy a poskytování ubytovacích služeb. Odborníci odhadovali, že tyto smlouvy pokrývaly 80 % ubytovacích kapacit v okolí konání šampionátu. U zbylých 20 % kapacit proto došlo k zásadnímu nárůstu cen. Mluvilo
se
až
o
trojnásobné
ceně
ubytování
(,
<sport.lidovky.cz>). •
Stravování Stravování je hygienicky na velmi vysoké úrovni, návštěvník nemusí mít
strach např. pít vodu z vodovodu, protože je čistá a naprosto nezávadná. Stejně tak je nezávadné ovoce a zelenina prodávané v obchodech, kterou lze jíst bez zásadních úprav pouze po umytí vodou. Je zde nepřeberné množství restaurací a jiných stravovacích zařízení, jako např. fast foodů – McDonald’s, KFC atd.. Restaurace se samozřejmě liší v cenách, ale i v těch levnějších se dá velmi kvalitně a chutně najíst ().
4.2 Mistrovství světa 2010 V roce 2004, 6 let před začátkem šampionátů, bylo pořadatelství Mistrovství světa přiděleno na Africký kontinent. Stalo se tomu tak 80 let od prvního šampionátu v Uruguayi. Do tohoto roku se v pořadatelství střídala Evropa
30
s Jižní a Severní Amerikou. V Jihoafrické republice se konal už devatenáctý světový šampionát, a forma mistrovství prošla za roky své existence mnohými změnami. V roce 1930 v Uruguayi se mistrovství účastnilo jen 13 zemí a nehrála se žádná kvalifikace. S narůstajícím počtem členských zemí FIFA, rostl i počet zemí na závěrečném turnaji. Do roku 1978 se jej účastnilo jen 16 týmů, pak přišla 4 mistrovství, kde startovalo 24 zemí, a od Mistrovství světa v roce 1998 ve Francii máme 32 účastníků. Šampionát z Afrického kontinentu utkvěl v paměti fanoušků hlavně kvůli nezaměnitelné atmosféře,
kterou
vytvořily tisíce vuvuzel
na
stadionu.
V televizních přenosech to znělo, jako kdyby se hrálo v obřím včelím úlu. Na turnaji potvrdili svou formu úřadující mistři Evropy ze Španělska, když ve finále porazili Nizozemsko 1:0 branku Andrése Iniesty. Španělé tak svou první účast ve finále světového šampionátu dokázali přetavit ve zlato (<www.fotbalnet.cz>, <sport.lidovky.cz>). 4.2.1 Stadiony MS 2010 Celkem deset stadionů v devíti městech Jihoafrické republiky hostilo dohromady 64 utkání Mistrovství světa. V této kapitole si přiblížíme jednotlivé stadiony. Na obrázku je mapa Jihoafrické republiky a rozmístění sportovišť (obr. 3).
Obr. 3: Stadiony MS 2010 Zdroj: ()
31
•
Stadion Royal Bafokeng
Stadion ve městě Rustenberg, byl postaven v roce 1999 (obr. 4, obr. 5). Při příležitosti světového šampionátu prošel rekonstrukcí, při které byla zvýšena kapacita na nynějších 42 000 míst. Sportoviště je kromě fotbalu využíváno také pro rugby a atletiku. Zbylá rekonstrukce se týkala hlavně vybavení stadionu, takže byly nainstalovány nové elektronické tabule, nové sedačky a také došlo k modernizaci reflektorů a rozhlasu. Rekonstrukce byla dokončena v březnu roku 2009 a v témže roce se na stadionu odehrály 4 zápasy Konfederačního poháru FIFA. Na šampionátu se na tomto stadionu událo celkem 6 zápasů, z toho 5 ve skupinách a jeden v osmifinále (<www.eurofotbal.cz>).
Obr. 4: Stadion Royal Bafokeng Zdroj: ()
32
Obr. 5: Stadion Royal Bafokeng Zdroj: (<www.eurofotbal.cz>)
•
Stadion Peter Mokaba
První z pětice stadionů postavených čistě pro účely světového šampionátu leží v městě Polokwane a své jméno získal podle Petera Mokaby, známého bojovníka proti apartheidu (obr. 6, obr. 7). Mokaba byl také členem jihoafrického parlamentu a náměstkem ministra ve vládě Nelsona Mandely. Na tento stadion se vleze až 45 000 diváků, ale se šampionátem se rozloučil již po čtyřech utkáních v základních skupinách. Konstrukce arény je z velké části betonová a je inspirována místním kultovním stromem Baobabem. Stadion je fascinující svoji polohou, okolo něj je totiž široká rozlehlá step a stánek je tak jakousi moderní kapkou v krásném přírodním prostředí (<www.sportovninoviny.cz>, www.eurofotbal.cz).
33
Obr. 6: Stadion Peter Mokaba Zdroj: ()
Obr. 7: Stadion Peter Mokaba Zdroj: (<www.fifa.com>)
34
•
Stadion Mbombela
Stadion v městě Nelspruit byl dostavěn v roce 2009 a je jedním ze stadionu postavených přímo pro mistrovství světa 2010 (obr. 8, obr. 9). Stadion, na kterém se odehrály 4 zápasy základních skupin, má kapacitu 43 500 míst. Stadion je stavěn tak, aby i divák na nejvyšším místě arény měl dokonalý přehled o hře, proto jsou tribuny poměrně příkré. Zvláštností jsou zebrovitě uspořádané sedačky, jež vypovídají o symbolu místa, v němž se stadion Mbombela nachází. Mbombela v řeči původních obyvatel znamená „hodně lidí spolu na jednom malém místě“, což je velice vhodný název pro maličký stadion. Výstavba této arény stála přes 140 miliónů dolarů, což je v porovnání s částkami, které byly vyplaceny za stavbu největších stadionů, relativně nízká částka (<www.eurofotbal.cz>).
Obr. 8: Stadion Mbombela Zdroj: ()
35
Obr. 9: Stadion Mbombela Zdroj: (<static.guim.co.uk>)
•
Stadion Cape Town (Green Point)
Další ze stadionů stavěných přímo pro světový šampionát se nachází v Kapském městě (obr. 10, obr. 11). Aréna se nachází v části města Green Point, podle které se jmenoval stadion, který stál na místě toho nynějšího. Kvůli reklamním výhodám byl pro nový stadion později zvolen název Cape Town Stadium. Výstavba tohoto stánku stála neuvěřitelných 600 milionů dolarů. Poté, co se na stadionu odehrálo 8 utkání šampionátu, byla snížena kapacita tohoto stadionu z 69 000 na 55 000, aby se zde mohly provozovat i jiné sporty, například oblíbené rugby (<www.eurofotbal.cz>).
36
Obr. 10: Stadion Cape Town (Green Point) Zdroj: ()
Obr. 11: Stadion Cape Town (Green Point) Zdroj: (<3.bp.blogspot.com>)
37
•
Stadion *elson Mandela Bay
Ve městě Port Elizabeth chyběl nějaký větší stadion a to i z důvodu, že žádný z tamních týmů nehraje v nějaké významné lize. Své jméno získal podle držitele Nobelovy ceny za mír a bývalého prezidenta Nelsona Mandely (obr. 12, obr. 13). Kapacita toho stánku je 48 000 míst a jeho výstavba stála přes 270 milionů dolarů. Aréna je vysoká přes 40 metrů a na jejím vrcholu jsou jakési bílé lístky, čímž se má podobat květině. Odehrálo se zde 8 zápasů, včetně zápasu o třetí místo (<www.eurofotbal.cz>).
Obr. 12: Stadion *elson Mandela Bay Zdroj: ()
38
Obr. 13: Stadion *elson Mandela Bay Zdroj: (<mundialfutebol.com>)
•
Stadion Moses Mabhida
Druhý největší stadion, na kterém se uskutečnilo mistrovství světa, vyrostl v Durbanu a své jméno dostal po jihoafrickém politikovi Mosesovi Mabhidaovi (obr. 14, obr. 15). Jeho stavba trvala od roku 2006 do roku 2009 a stála kolem 450 milionů dolarů. Odehrálo se zde 7 zápasů, a turnaj pro tento stadion skončil semifinálovým utkáním. Tento stánek vyrostl na místě, kde původně stál starý Konga Park Soccer Stadium. Stadion má kapacitu 70 000 míst, která se však v případě potřeby může zvýšit i na 80 000. Nad stadionem přechází oblouk, jenž se nápadně podobá tomu ve Wembley. Je dlouhý 350 metrů a váží přes dvě a půl tuny. Může fungovat jako dráha lanovky, z kabinek pak návštěvníci sledovat nejen
samotný
stadion,
oblouk
nabízí
(<www.eurofotbal.cz>).
39
pohled
na
město
i
moře
Obr. 14: Stadion Moses Mabhida Zdroj: ()
Obr. 15: Stadion Moses Mabhida Zdroj: (<www.real-madrid.cz>)
40
•
Stadion Free State
Čtvrté největší město Bloemfontein skrývá stadion s názvem Free State, kde se odehraje šest utkání světového šampionátu, včetně jednoho osmifinále (obr. 16, obr. 17). Aréna je také známa pod názvem Vodacom Stadium, přičemž Vodacom, který je africkou obdobou Vodafone, je sponzorem tohoto stánku. Aréna je využívaná nejen jako domov fotbalu, hraje se tu i oblíbené rugby. Postaven byl v roce 1995 a to právě z důvodu pořádání mistrovství světa v rugby. Kvůli mistrovství světa byl přistavěn další stupeň tribun a tím se zvýšila kapacita na 48 000 míst. Krom toho byl kompletně zmodernizován i celý stadion, a tato modernizace přišla na 245 milionů dolarů, což je víc, než stál úplně nový stadion v Nelspruit (<www.eurofotbal.cz>).
Obr. 16: Stadion Free State Zdroj: ()
41
Obr. 17: Stadion Free State Zdroj: ()
•
Stadion Ellis Park
Čtvrtý největší stadion pro Mistrovství světa se nachází v největším městě Jihoafrické republiky Johannesburgu (obr. 18, obr. 19). Odehrálo se zde 7 utkání, z nichž vrcholem bylo jedno čtvrtfinále. Mimo šampionát stadion slouží jako domácí hřiště jednomu fotbalovému a dvěma ragbyovým týmům. Bohužel tento stadion je spojen s velkou tragédií. V roce 2011 byl takový zájem o fotbalové utkání mezi dvěma největšími jihoafrickými kluby, že se na stadion dostalo podle některých zpráv až 120 000 diváků, přestože kapacita je pouhých 60 000. V průběhu zápasu bylo umačkáno 43 lidí, Nezkušená bezpečnostní stráž stadionu pak ještě střílela do vzduchu slzný plyn a zapříčinila zmatek a další úmrtí ušlapáním. Podle posledních šetření katastrofu způsobil podplacený bezpečnostní personál u turniketů, jež pouštěl do útrob stadionu i fanoušky bez lístků (<www.eurofotbal.cz>).
42
Obr. 18: Stadiony v Johannesburgu - napravo Ellis Park Zdroj: ()
Obr. 19: Stadion Ellis Park Zdroj: (<www.fifa.com>)
43
•
Stadion Soccer City
Další stadion, na kterém se odehrálo Mistrovství světa, leží taktéž v Johannesburgu, které se tak stalo pomyslným hlavním městem šampionátu (obr. 20). A to potvrdil i fakt, že se na tomto stadionu odehrálo jak úvodní utkání, tak i poslední, finálový zápas mezi Nizozemskem a Španělskem. Stánek byl dostaven v roce 1989 za 440 milionů dolarů, ale před samotným šampionátem musel projít nutnou rekonstrukcí, po které se zvýšila kapacita na neuvěřitelných 95 000 míst. Tento stadion se řadil už před rekonstrukcí mezi trojici největších stadionů
v celé
Africe.
Údaje
o
stadionu
(<www.eurofotbal.cz>).
Obr. 20: Stadion Soccer City Zdroj: ()
44
jsou
výše
na
obr.
18
•
Stadion Loftus Versfeld
Tento stadion je nejstarší ze všech stánků, na kterých se odehrál světový šampionát (obr. 21, obr. 22). Byl otevřen už v roce 1906 a své jméno nese po Robertu Owenu Loftusi Versfeldovi, který se velkou měrou zasloužil o organizaci sportu v Pretorii, hlavním městě Jihoafrické republiky. Na tomto stadionu neproběhla nějaká extrémní rekonstrukce, pouze bylo nainstalováno nové osvětlení, rozhlas a výsledkové tabule (<www.fotbalovyraj.ic.cz>).
Obr. 21: Stadion Loftus Verfeld Zdroj: ()
45
Obr. 22: Stadion Loftus Verfeld Zdroj: (<www.football-pictures.net>)
4.2.2 Příprava MS Vzhledem k formátu akce jako je Mistrovství světa ve fotbalu, bylo nutné, aby Jihoafrická republika investovala do různých částí infrastruktury. Dalo by se říct, že Jihoafrická republika byla na půli cesty poté, co v roce 2009 pořádala Pohár Konfederace, ale realita ukázala, že je potřeba vynaložit nemalé částky k urychlení růstu a rozvoje zázemí a realizačních prostředků pro světový šampionát. Zápasy Mistrovství světa se odehrají na deseti stadionech, které byly zrekonstruovány nebo nově postaveny přímo pro tuto příležitost (viz. Kapitola Stadiony MS). Všechny stadiony prošly před zahájením šampionátu zkušebními akcemi, aby se ověřilo, zda jsou připraveny na Mistrovství světa. Bohužel se nepředpokládá, že by stadiony byly i po skončení šampionátu využívány ve velké míře. Vzhledem k úrovni fotbalových soutěží přijdou pravděpodobně stadiony s tak vysokou kapacita nazmar. Do rekonstrukce (resp. výstavby) stadionů investovala vláda před 2,2 miliardy amerických dolarů (<www.menainfra.com>).
46
Velkou finanční injekci dostala také dopravní síť, do které vláda investovala přes 1,1 miliardu dolarů. Z toho 680 milionů putovalo na modernizaci letišť, další prostředky na silniční a železniční sítě (<www.menainfra.com>). Ke snížení kriminality, která byla velmi probírána v souvislosti s pořádáním MS v Jihoafrické republice, investovala vláda cca 850 milionů dolarů. Na dodržování zákonů dohlíželo v průběhu mistrovství 46 tisíc policistů. Prioritou byla bezpečnost na silnicích, hlavně na tazích mezi letišti a pořadatelskými
městy,
a
také
kolem
základen
jednotlivých
týmů
(<www.info.gov.za>, <www.menainfra.com>).
4.2.3 Distribuce vstupenek Mezinárodní fotbalová federace (FIFA) spustila prodej vstupenek na světový šampionát na svých stránkách 20. února 2009, tedy něco přes rok před zahájením mistrovství. Celkem byly na zápasy k dispozici skoro tři miliony vstupenek, které se daly objednat ve dvou verzích. Zájemci si mohli objednat lístek na jednotlivé zápasy, nebo si trochu připlatit a zakoupit lístky na všechny zápasy svého národního týmu. Těch od skupiny až po finále mohlo být sedm. Ceny vstupenek se pohybovaly od 14 do 600 liber, v přepočtu 460 až téměř 20 000 Kč (<www.mediafax.cz>). Prodej byl naplánovaný do 4 fází, z nichž ta poslední končila začátkem dubna roku 2010. FIFA ovšem 15. září otevřela novou fázi prodeje, kdy se zhruba půl milionu neprodaných lístku pustilo znovu do prodeje, ale ne přes internet, FIFA je nabídla Africkým občanům přímo na pokladnách prodejních míst. Fotbalová asociace přistoupila k tomuto kroku z důvodu obav, že by se mistrovství odehrávalo na poloprázdných stadionech. V porovnání s předchozím šampionátem byl vidět velký pokles zájmu o vstupenky, což mohlo být dáno tím, že většina Afričanů neměla přístup k internetu nebo platební kartě. Tímto ovšem nemůžeme vysvětlit pokles zájmu z jiných kontinentů, kde se ale nabízí jiné vysvětlení. Fanoušky od nákupu vstupenek pravděpodobně odrazovala vysoká cena dopravy do Jihoafrické republiky nebo také nevyzpytatelná bezpečnostní situace (<www.ceskatelevize.cz>).
47
FIFA také velké množství lístků (120 tisíc) rozdala. Na výstavbě stadionů pro šampionát se podílelo 27 000 dělníků a každý z nich dostal 2 lístky pro svou potřebu. Dalších 66 000 lístků FIFA rozdala prostřednictvím svých partnerů v různých soutěžích (<www.joburg.org.za>). Asociace FIFA rozdělila lístky do čtyř různých kategorií, které se lišily podle umístění sedadel, přičemž vstupenky 4. kategorie byly určeny výhradně pro zájemce z Jihoafrické republiky: •
1. kategorie – vstupenky na sedadla v blízkosti hrací plochy,
•
2. kategorie – vstupenky na sedadla za kategorií 1 a v rozích,
•
3. kategorie – vstupenky na sedadla nad kategorií 2, v rozích a za brankami,
•
4. kategorie – vstupenky na sedadla za brankami, lístky této kategorie byly prodávány jen v JAR za tamní měnu (ZAR) (<www.fifa.com>). Na následující tabulce vidíme, jak se lišily ceny od zahajovacího zápasu,
přes skupiny, vyřazovací boje až po finále (Tab. 1). Ceny jsou uvedeny v amerických dolarech (1 USD = 19.51 Kč). Tab. 1: Ceny vstupenek na MS 2010 Zápasy
Kategorie
Kategorie
Kategorie
Kategorie
Tělesně
1
2
3
4
postižení
450
300
200
70
70
160
120
80
20
20
Osmifinále
200
150
100
50
50
Čtvrtfinále
300
200
150
75
75
Semifinále
600
400
250
100
100
Zápas o
300
200
150
75
75
900
600
400
150
150
Zahajovací zápas Skupinová fáze (2 – 48)
třetí místo Finále (64)
Zdroj: (<www.fifa.com>) 48
4.2.4 Doprovodné akce • Úvodní koncert Úvodní zápas světového šampionátu se odehrál 11. června na stadionu v Johannesburgu, ale už den předtím, tzn. 10. června, byl turnaj oficiálně zahájen úvodním koncertem. Pořadatelé spojili vlastnost hudby a fotbalu spojovat lidi a na začátek připravili 3 hodinovou show, ve které se představilo velké množství umělců. Vystupovali zde interpreti známí celému světu, ale také zpěváci a uskupení z Afriky, které málokdo mimo Afriku do této doby znal. Na akci také vystoupili lidé, kteří se podíleli na uspořádání světového mistrovství v Jižní Africe, ať už to byl prezident FIFA Sepp Blatter nebo prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma. Na této akci byl také očekáván Nelson Mandela, ale ten, vzhledem ke svému horšímu zdravotnímu stavu, šetřil energii na úvodní zápas Jihoafrické republiky proti Mexiku (<www.billboard.com>). Zhruba 30 tisíc diváků na stadionu a další miliony u televizních obrazovek mohly sledovat vystoupení hvězd jako Alicia Keys, Shakira, skupiny Black Eyed Peas, John Legend a dalších. K nim se připojili další umělci pro nás méně známých jmen jako např. beninská zpěvačka Angélique Kidj nebo maliské duo nevidomých zpěváků Amadou a Mariam (<www.abradio.cz>). Veškeré výtěžky z koncertu putovaly na oficiální FIFA projekt nazvaný „20 centres for 2010“, v překladu „20 center pro 2010“, jehož úkolem je vybudovat 20 center na území Afriky. Pět z nich by se mělo nacházet v Jihoafrické republice a zbylých 15 by mělo být rozmístěno po celé Africe. Tato centra jsou určena pro děti, jako místa, kde by si mohly hrát, ale zároveň jako místa s učebními místnostmi a středisky pro zdravotní péči. Tento projekt navázal na podobné kampaně, které provázely předchozí šampionáty – „Say Yes For Children“ v Japonsku
a
Koreji,
a
také
„6
(<www.southafrica.com>).
49
villages
for
2006“
z Německa
• Zahajovací ceremoniál Hodinu a deset minut před začátkem úvodního utkání šampionátu mezi domácí Jihoafrickou republikou a Mexikem, proběhl na stadionu Soccer City v Johannesburgu zahajovací ceremoniál, kde zahajovací formuli pronesl prezident JAR Jacob Zuma. Zaplněný stadion, tedy 90 tisíc fanoušků sledovalo show předváděnou stovkami tanečníků a vystoupení. Celé hudební navozovalo atmosféru Afriky. Na závěr nastoupili na hrací plochu školáci nesoucí všech 32 účastníků turnaje. Očekávala se také účast bývalého prezidenta JAR Nelsona Mandely, ten se ovšem ceremoniálu nezúčastnil kvůli smrti své pravnučky, která zemřela po cestě z úvodního koncertu (<www.ct24.com>). • Football For Hope Festival Mistrovství světa nebyl jediný turnaj, který v Jižní Africe probíhal. Během posledního týdne šampionátu také odstartoval v Johannesburgu Football For Hope Festival (festival Fotbal pro naději). Tato oficiální událost FIFA svedla dohromady 32 týmů z celého světa na malé hřiště, aby se proti sobě utkaly v malém fotbale, tzn. pět hráčů na každé straně. Týmy byly složeny jak z chlapců, tak z dívek ve věkovém rozmezí 15 až 18 let. Účastníci nebyli vybrání podle svých fotbalových dovedností, ale účast na turnaji jim byla odměnou za jejich v práci v domovských organizacích, které se zaměřují na sociální rozvoj, boj proti diskriminaci, dětská práva či ochranu míru a životního prostředí. Od 4. do 10. července bojovaly týmy v tomto intenzivním turnaji, bez dohledu rozhodčích, kde o všem rozhodovaly zásady fair play. Tento turnaj byl o tom ukázat kulturní odlišnost jednotlivých týmů z různých zemí, ale zároveň i to, že je fotbal dokáže spojit a že dokážou najít společnou řeč (<www.streetfootballworld.org>). • FIFA Fan Fest Pořadatelé, po vzoru předchozího mistrovství v Německu roku 2006, mysleli i na ty, kteří se nemohli dostat přímo na stadion, ať už z jakéhokoli důvodu. Pro tyto fanoušky bylo připraveno 16 oficiálních FIFA areálů rozmístěných po Jihoafrické republice a dokonce i po světě. Tato alternativa byla
50
nachystána po celou dobu turnaje na všech 64 zápasů se vstupem zcela zdarma. Na tabulce (Tab. 2) je vidět, kde se jednotlivé areály v Jihoafrické republice nacházely a jaká byla jejich kapacita. Na druhé tabulce (Tab. 3) je rozmístění a kapacity areálů, které byly různě po světě. Jenom úvodní zápas mezi JAR a Mexikem sledovalo v těchto fan zónách přes 400 tisíc fanoušků. Přestože fan zón bylo více než na šampionátu v Německu, rekordních 8 milionů návštěvníků z roku 2006 se překonat nepodařilo. Na přenosy z Jižní Afriky na Fan Fest přišlo přes 6 milionů fanoušků, ale pořadatelé se domnívají, že toto číslo bylo hodně ovlivněno nízkými teplotami v JAR v průběhu šampionátu (<www.fifa.com>). Tab. 2: Areály v JAR MÍSTO
KAPACITA
Johannesburg (Sandton)
20 000
Johannesburg (Soweto)
40 000
Cape Town
25 000
Tshwane/Pretoria
30 000
Durban
25 000
Nelson Mandela Bay
25 000
Bloemfontein
20 000
Nelspruit
30 000
Polokwane
30 000
Rustenburg
20 000
Zdroj: (<www.fifa.com>)
51
Tab. 3: Areály ve světě MÍSTO
KAPACITA
Berlín 1 (Německo)
200 000
Berlín 2 (Německo)
500 000
Mexiko City (Mexiko)
100 000
Paříž (Francie)
20 000
Rio de Janeiro (Brazílie)
20 000
Řím (Itálie)
20 000
Sydney (Austrálie)
30 000
Zdroj: (<www.fifa.com>)
• Trophy Tour Trofej je symbolem světového mistrovství od roku 1974. Tehdy nahradila tato trofej legendární „Zlatou Niké“, kterou v roce 1970 získali do trvalého vlastnictví Brazilci. Ta byla ovšem roku 1983 ukradena a už nikdy nebyla objevena (obr. 23) Od roku 1974 tak vítězové šampionátu získávají do trvalého vlastnictví trofej, která má oficiální název FIFA World Cup Trophy (obr. 24). Trofej, jejíž hodnota je odhadována na 10 milionů dolarů, má ovšem prakticky nevyčíslitelnou sportovní hodnotu. Tato 36,8 centimetrů vysoká, 6 kilogramů těžká pozlacená trofej začala svou pouť dlouho před startem šampionátu (<www.cas.sk>).
52
Obr. 23: Zlatá *iké Zdroj: (<www.ezlato.cz>)
Obr. 24: FIFA World Cup Trophy Zdroj: () Při své cestě urazila 134 tisíc kilometrů a zemi objela skoro třikrát. Coca Cola jako oficiální sponzor této akce, tak dala fanouškům po celém světě šanci vidět na vlastní oči známou trofej. Přes 200 dní putovala trofej po světě, aby mohla dorazit
53
do Jihoafrické republiky. Zde ji čekala pouť přes všech devět provincií a dohromady 32 měst. Při každé zastávce ještě navíc Coca Cola rozdávala lístky na šampionát, takže se někteří šťastlivci mohli podívat přímo na stadiony. Tato cesta tak navázala na Trophy Tour z roku 2006, kdy se akce konala poprvé (). • „Say no to Racism“ Překlad tohoto sloganu zní „Řekni ne rasismu“ a tuto kampaň FIFA spustila už v průběhu šampionátu v roce 2006 v Německu. V přenosech z Jihoafrické republiky byl transparent s nápisem „Say no to Racism“ vidět před každým zápasem, když hráči nastupovali na hrací plochu. Ve čtvrtfinálových zápasech, které se hrály 30. června a 1. července (tyto dny FIFA vyhlásila jako Antidiskriminační dny), dokonce kapitáni hrajících týmů četli před zápasem přísahu proti rasismu (<www.fifa.com>). 4.2.5 *ávštěvnost MS 2010 Z celkového počtu vstupenek uvolněných do prodeje (3 miliony), se jich prodalo celých 97,5 %, což odpovídá počtu 2 976 349 vstupenek. Tento údaj rozehnal obavy odborníků a pořadatelů z nízké návštěvnosti šampionátu. Zhruba dvě třetiny lístku si koupili fanoušci přímo přes FIFA.com, osobně v hostujících městech nebo na pobočkách First National Bank (<www.fifa.com>). Na následující tabulce (Tab. 4) vidíme návštěvnost jednotlivých stadionů a na závěr celkovou a průměrnou návštěvnost. Z tabulky vidíme, že v průměru nejvíce diváků přišlo na stadion Soccer City v Johannesburgu, ovšem tento údaj je také zhruba 11 tisíc pod kapacitou stadionu.
54
Tab. 4: *ávštěvnost MS Stadion/město
Zápasy
Celková
Průměrná
návštěvnost
návštěvnost
Durban/Durban
7
434 631
62 090
Ellis Park/Johannesburg
7
372 843
53 263
Free State/Bloemfontein
6
196 823
32 804
Green Point/Kapské Město
8
507 340
63 418
Loftus Versfeld/Pretoria
6
197 350
39 470
Mbombela/*elspruit
4
143 492
35 873
Peter Mokaba/Polokwane
4
139 436
34 859
Port Elizabeth/Port
8
285 643
35 705
6
193 697
32 283
Soccer City/Johannesburg
8
670 859
83 857
Celkově
64
3 178 895
49 670
Elizabeth Royal Bafokeng/Rustenburg
Zdroj: (<www.fifa.com>) Když byla zveřejněna návštěvnost na tomto Mistrovství světa, fotbalová veřejnost byla překvapena. Navzdory obavám a předpokladům, že do Jihoafrické republiky dorazí málo fanoušku a návštěvnost nebude nijak převratná, a to z důvodu finanční náročnosti a očekávané bezpečnostní situace, se tento šampionát umístil na třetím místě pomyslného historického žebříčku všem Mistrovství světa od roku 1930 (Tab. 5). Při srovnání s předchozím šampionátem v Německu se na zápasy přišlo podívat o 180 tisíc diváků méně. V průměru to bylo o 2 821 diváka méně na jeden zápas.
55
Tab. 5: Historická návštěvnost Rok - země
Počet
Celková
Prům. návštěvnost na
zápasů
návštěvnost
zápas
1930 – Uruguay
18
434 500
24 139
1934 – Itálie
17
395 000
23 235
1938 – Francie
18
483 000
26 833
1950 – Brazílie
22
1 337 000
60 773
1954 – Švýcarsko
26
943 000
36 269
1958 – Švédsko
35
868 000
24 800
1962 - Chile
32
776 000
24 250
1966 – Anglie
32
1 614 677
50 459
1970 – Mexiko
32
1 673 975
52 312
1974 – *ěmecko
38
1 774 022
46 685
1978 – Argentina
38
1 610 215
42 374
1982 - Španělsko
52
1 856 277
35 698
1986 – Mexiko
52
2 407 431
46 297
1990 – Itálie
52
2 517 348
48 411
1994 – USA
52
3 587 538
68 991
1998 – Francie
64
2 785 100
43 517
2002 – Korea/Japonsko
64
2 705 134
42 268
2006 – *ěmecko
64
3 359 439
52 491
2010 - JAR
64
3 178 856
49 670
Zdroj: (<www.fifa.com>) 4.2.6 MS z hlediska cestovního ruchu V prosinci roku 2010 zveřejnilo oddělení turismu v Jihoafrické republice výzkum, ve kterém byli předmětem zájmu návštěvníci JAR a jejich minulé či budoucí záměry. V následující kapitole se budu věnovat interpretaci výsledků tohoto výzkumu (<www.gauteng.net>). V tomto výzkumu se ukázalo, že v průběhu června a července, tudíž v průběhu mistrovství, do Jihoafrické republiky připutovalo 1 401 725 turistů. Ovšem jen
56
část z nich, přesněji esněji 309 554, uvedlo jako důvod své návštěvy právě probíhající šampionát. Tito lidé by se dali rozřadit do tří základních skupin. První by byla diváci mistrovství, do druhé skupiny by patřili lidé, co se zapojili do šampionátu, tzn. hráči, trenéři týmů nebo nebo oficiální FIFA funkcionáři. Třetí skupina by zahrnovala obchodní účastníky, kteří měli určitou vazbu na Mistrovství světa. Na grafu vidíme, kolik procent turistů z jaké země za šampionátem přicestovalo (obr. 25). ). Lze si všimnout, že nejvyšší procento lidí l přicestovalo z Afrických zemí, a to pozemní dopravou. Na druhém místě žebříčku se umístila Evropa, čímž potvrdila trend předchozích mistrovství. Důvodem by mohlo byt vcelku movitější obyvatelstvo Evropy a také více evropských reprezentací, které se turnaje tur účastnili. Nejvíce fanoušků přijelo ze Spojených států Amerických, Velké Británie a Brazílie. 35 30 25 20 15 10 5 0
32 24
11
13 6
8 4 1
Obr. 25: Grafické znázornění: Příjezdy turistů z různých zemí Světový šampionát také přilákal velké procento návštěvníků, kteří nikdy nikd předtím v Jihoafrické republice nebyli. 59 % ze všech návštěvníků bylo v JAR poprvé. Přičemž např. z Evropy bylo již dříve v Jihoafrické republice pouhých 21 % a ze severní Ameriky 8 %. Zajímavým faktem také je, že pouhých 5 % návštěvníků při svém výletě na Africký kontinent navštívilo také jinou zemi než Jihoafrickou republiky, což mohlo být dáno způsobem přepravy, kde dominovala letecká doprava.
57
Pro jednu pětinu návštěvníků šampionátu z celkového počtu 309 tisíc, toto mistrovství nebylo první. Na grafu můžeme vidět, že nejvíce těchto turistů bylo z Evropy (obr. 26). 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
41
18
16 12 8 3
2 Evropa
Blízký Austrálie Východ
Africa
Asie
Severní Střední a Amerika Jižní Amerika
Obr. 26: Grafické znázornění: *ávštěvníci MS v minulosti (%) Když se podíváme na to, kolik se utratilo v Jižní Africe v průběhu šampionátu, tak můžeme vidět, že z celkové částky zhruba 3,6 miliardy Randů (337 milionů EUR) přibližně jednu čtvrtinu utratili návštěvníci z Evropy (obr. 27). Průměrné výdaje na pobyt jednoho účastníka v průběhu mistrovství byly 11 800 Randů, což bylo více, než kolik průměrně utratili cizinci v roce 2008 a 2009 (8 400, resp. 9 500 Randů) 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
3640
954
641
585
555
376
259
227
Obr. 27: Grafické znázornění: Utracené peníze (miliony Randů) 58
41
Poznámka: Aktuální kurz – 1 Rand (ZAR) = 2,2 Kč
Návštěvníci Jihoafrické republiky se z převážné většiny ubytovali v placené formě ubytování, pouhých 19 % cizinců bylo ubytováno někde, kde za nocleh nemuseli platit, např. u příbuzných či u známých. Turisté z Austrálie a Severní Ameriky strávili v JAR v průměru nejdelší dobu, přičemž průměr všech návštěvníků byl 10,3 noci (obr. 28). V průběhu této doby utráceli návštěvníci zejména na nákupech, které následovaly poplatky za ubytování, vše můžeme vidět na následujícím grafu (obr. 29). Když měli dotazování zmínit aktivity, kterých se účastnili, právě nakupování se objevilo nejčastěji (96 %), následováno sledováním sportu (92 %), nočním životem (91 %) nebo přírodními atraktivitami (42 %). 18 16 14 12
15,3 13,4 12
11,3
10,3
10
9,9
9,3
9,3 7,3
8 6 4 2 0
Obr. 28: Grafické znázornění: Průměrná délka pobytu (v nocích)
59
35
31
30 25 20
19
20
16
15
11
10 5
2
0 Nákupy
Ubytování
Stravování
Volný čas
Doprava
Ostatní
Obr. 29: Grafické znázornění: Výdaje podle kategorií (%)
Když se zaměříme na celkovou spokojenost návštěvníků Jihoafrické republiky, tak celých 90 % návštěvníků bylo překvapeno a shledali jejich zkušenost z pobytu v JAR za „lepší než očekávali“, jen jediné procento lidí uvedlo, že to bylo „horší než očekávali“. Stejně vysoké procento lidí (90 %) se vyjádřilo, že by uvažovali o návratu do Jihoafrické republiky někdy v budoucnu. Navzdory všeobecnému očekávání, že Jihoafrická republika nezvládne pořádání takové akce jako je Mistrovství světa, figuruje v průzkumu překvapivě vysoké procento lidí, kteří uvedli vnímání JAR jako hostitelské země jako „extrémně dobré“. Těchto lidí bylo celých 68 %, načež svou zkušenost jako „dobrou“ ohodnotilo 29 % lidí. Na porovnání s minulými světovými šampionáty byli dotazováni ti návštěvníci, kteří se už někdy účastnili Mistrovství světa. Počet těchto lidí byl již zmíněn výše a odpovídal zhruba pětině návštěvníků šampionátu, tzn. přibližně 60 000 lidí. Polovina těchto účastníků uvedla, že Jihoafrická republika se zhostila pořádání lépe než ostatní země (obr. 30).
60
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
16
6 10
7 13
20
22
13
11
14
37
43
37
50
46
49
38
33
33
33 19
84
80
51
47
43
45
Horší než ostatní Stejné jako ostatní Lepší než ostatní
Obr. 30: Grafické znázornění Spokojenost oproti předchozím šampionátům
Celkové zkušenosti z pobytu v Jihoafrické republice hodnotí drtivá většina návštěvníků jako „extrémně dobrou“. Pouhé jedno procento lidí svou zkušenost považuje za „neutrální“ (obr. 31). Vzhledem k vysoké spokojenosti návštěvníků JAR se dalo očekávat, že hostitelská země předčí jejich očekávání, což potvrdilo 90 % dotazovaných. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
1 26
1 16
2 31
4
1 25
1 31
4
31
37
3 29
39
Extrémně špatná 72
82 67
74 58
68
68
57
69
Špatná Neutrální Dobrá Extrémně dobrá
Obr. 31: Grafické znázornění: Celková zkušenost s Jižní Afrikou
61
Při pohledu na Jihoafrickou republiku jako určitou značku, výsledky průzkumu po Mistrovství světa vykazují velmi viditelné zlepšení v mnoha kategoriích. Tabulka ukazuje procentuální hodnoty z roku 2010 před a po světovém šampionátu (Tab. 6). Tab. 6: Známost Jihoafrické republiky - před a po MS 2010 - před MS
2010 - po MS
Celkové povědomí
78 %
85 %
Pozitivní pohled
37 %
43 %
Ochota hledat
18 %
24 %
Obeznámenost
21 %
18 %
*edávno navštíveno
7%
10 %
Dohledané informace
22 %
26 %
informace
Tři klíčové zdroje, které pomohly k navýšení celkového povědomí o Jihoafrické republice, byly přímé přenosy ze zápasů, kampaně doprovázející MS a noviny a časopisy s informacemi z průběhu šampionátu (obr. 32). 60 50 40 30 49 20
47
42 29
28
10 4
0
Oblasti JAR v Promoční Noviny a Informace na Informace od Návštěva MS TV kampaně MS časopisy o MS internetu tour operátorů
Obr. 32: Grafické znázornění: Klíčové zdroje informací
62
4.2.7 Srovnání s předchozími MS Před začátkem mistrovství se předpokládalo, že Jihoafrickou republiky navštíví kolem půl milionu fotbalových nadšenců, ale ani to by ovšem nestačilo na předchozí šampionát v Německu, kam se vypravily zhruba 2 miliony fanoušků. Realita později ukázala, že do Jihoafrické republiky nakonec přicestovalo jen 300 tisíc fanoušků. Takto nízké číslo má své důvody ve finanční krizi, která mnohým lidem nedovolila tak peněžně náročnou cestu do Jihoafrické republiky. Tímto faktem naštěstí nijak výrazně neutrpěla návštěvnost stadionů, do kterých bylo investováno o 0,4 miliardy amerických dolarů více, než při šampionátu v Německu. Přestože průměrná kapacita stadionů byla vyšší, přímo na stadiony si svou cestu našlo méně fanoušků než v roce 2006. Když srovnáme, kolik nocí průměrně strávili návštěvníci v Jihoafrické republice (10,3 nocí) a kolik v Německu (8 nocí), vidíme, že návštěvníci zůstávali v JAR v průměru o 2 noci déle než při šampionátu v Německu. V Jihoafrické republice bylo na rekonstrukci či výstavbu stadionu pro účely Mistrovství světa spotřebováno 2,2 miliardy dolarů. Šampionát v Německu vykazoval výdaje na tuto položku o 0,2 miliardy nižší, tedy 2 miliardy amerických dolarů, přičemž nově byly vybudovány 4 stadiony. Při pohledu ještě více do minulosti – do roku 1998, na mistrovství konané ve Francii, zde vláda investovala do stadionů jen půl miliardy dolarů (Allmers S. & Maennig W., 2009).
63
5 DISKUSE Mistrovství světa konané v roce 2010, bylo zajímavé už od doby, kdy jako hostitelská země byla vybrána Jihoafrická republika. Až v pořadí 19. Mistrovství světa se dostalo na africký kontinent, předtím rotovalo pouze v Evropě, Asii a Americe. Příprava na tento šampionát byla snad nejdiskutovanější v historii. Padaly otázky, jak se Jihoafrická republika dokáže poprat s pořádáním takové akce jako je Mistrovství světa, či jestli dokáže zajistit bezpečí pro účastníky mistrovství. Z hlediska bezpečnosti se pořadatelské zemi podařilo zajistit hladký průběh a mistrovství tak nemuselo být přerušeno, ani nebylo ovlivněno nějakými incidenty. Při zpětném pohledu na pořádání mistrovství v 10 městech Jihoafrické republiky, se tento šampionát hodnotí jako velice úspěšný. Na 64 zápasů v průběhu jednoho měsíce se přišlo podívat 3,17 milionů diváků, což tento šampionát zařadilo na třetí pozici v historickém žebříčku mistrovství z hlediska návštěvnosti. Počet lidí, kteří se přišli podívat na zápasy mistrovství, byl ovšem ještě větší, když započítáme diváky, kteří navštívili areály Fan Festu, ať už v Jihoafrické republice nebo někde po světě. Fan Fest nebyla jediná akce, která doprovázela mistrovství. Na území Jihoafrické republiky probíhaly i jiné akce, které měly zvýšit sledovanost mistrovství jako např. Trophy Tour nebo turnaj dětských fotbalových týmů. Jihoafrická republika nabízela také obrovské množství volnočasových aktivit. Nejvíce lidé, kteří přijeli za šampionátem, utráceli za nákupy a za noční zábavu. To nebylo jediné, čím se dal vyplnit volný čas. Jihoafrická republika nabízí velké množství přírodních atraktivit či historických památek. Za zmínku stojí Stolová Hora či Krügerův národní park. Při přípravě šampionátu investovala vláda Jihoafrické republiky obrovské peníze na výstavbu stadionů. Některé byly jen rekonstruovány, jiné byly vystavěny přímo pro světový šampionát. Stadiony samozřejmě nebyly jedinou investicí vlády, velké peníze spolkla také modernizace dopravní sítě. Jihoafrická také chtěla změnit svou vizitku velmi nebezpečné země pro turisty, tak nemalé peníze putovaly i na zajištění bezpečnosti.
64
V průzkumu, který si nechalo vypracovat turistické oddělení vlády Jihoafrické republiky, se ukázalo, navzdory předpokladům, že na šampionát přicestovalo jen něco málo přes 300 tisíc fanoušků. Tito fanoušci byli vesměs překvapeni, jak dobře se zhostila Jihoafrická země pořadatelství a označili svou zkušenost jako „lepší než očekávali“. Nejvíce těchto fanoušků přicestovalo pozemní dopravou z Afrického kontinentu, na druhém místě by se umístili fanoušci z Evropy, kteří tak potvrdili zkušenost z předchozích šampionátů. Nadpoloviční většina (59 %) byla v Jihoafrické republice poprvé ve svém životě. Všichni fanoušci utratili během svého pobytu zhruba 337 milionů EUR, přičemž nejvíce utráceli Evropané. Nejvíce se utrácelo za nakupování, ubytování a dopravu. Pořádání šampionátu pomohl změnit pohled na Jihoafrickou republiku, jakožto turistickou destinaci, protože 90 % lidí se vyjádřilo, že by uvažovali o návratu někdy v budoucnu nebo by JAR doporučili svým známým. Na základě výsledků této práce můžeme konstatovat, že se mistrovství v Jihoafrické republice vydařilo. Organizátorům se podařilo změnit pohled na Jihoafrickou republiku, což byl jeden z hlavních cílů. Také se jim podařilo uspořádat jeden z nejlepších a nejnavštěvovanějších šampionátů v historii. Občané Jihoafrické republiky budou z investovaných peněz těžit i nadále, vzhledem k tomu, že proudily do dopravní sítě či ubytovacích kapacit. Bude zajímavé sledovat další šampionát, roku 2014 konaný v Brazílii a srovnat jej s tím v Jihoafrické republice.
65
6 ZÁVĚR Předmětem této bakalářské práce bylo přiblížit sportovní událost světového formátu z hlediska cestovního ruchu. Touto akci bylo Mistrovství světa v Jihoafrické republice, které se konalo na přelomu června a července roku 2010. Práce je rozdělená na dvě části: teoretickou a praktickou. V první části, tedy teoretické, jsou uvedeny různé pojmy, které se pojí s cestovním ruchem a sportem. V obsáhlejší praktické části jsou informace o Jihoafrické republice jako pořadatelské zemi mistrovství. Dále údaje o samotném šampionátu, jeho přípravách a podobně. V této části také hodnotíme mistrovství na základě statistických informací o návštěvnosti a spokojenosti turistů. Na základě výsledků výzkumů i této bakalářské práce můžeme toto mistrovství hodnotit velmi pozitivně, jelikož Jihoafrická republika se ujala hostitelské role velice dobře a předčila mnohá očekávání.
66
SEZ*AM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje Goeldner, C. R., & Ritchie, J. R. B. (2010). Tourism, principles, practices, philosophies. (11th ed.). Hoboken, New Jersey: Wiley. Horner, S., & Swarbrooke, J. (2003). Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha, Czech Republic: Grada. Jakubíková, D. (2009). Marketing v cestovním ruchu. (1st ed.). Praha, Czech Republic: Grada. Karliček, M., & Král, P. (2011). Marketingová komunikace. (1st ed.). Praha, Czech Republic: Grada. Kotíková, H., & Schwartzhoffová, E. (2008). =ové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha, Czech Republic: Ministerstvo pro místní rozvoj. Kotler, P., & Keller, K. L. (2007). Marketing management. (12th ed.). Praha, Czech Republic: Grada. Kotler, P., Wong, V., Saunders, J., & Armstrong, G. (2007).Moderní marketing. (1st ed.). Praha, Czech Republic: Grada. Lacina, K. (2010). Management a marketing cestovního ruchu. (1st ed.). Praha, Czech Republic: Vysoká škola finanční a správní. Nejdl, K. (2010). Management destinace cestovního ruchu. (1st ed.). Praha, Czech Republic: Vysoká škola hotelová (Grada). Ryglová, K. (2009). Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Ostrava, Czech Republic: Key Publishing. Ryglová, K., Burian, M., & Vajčnerová, I. (2011).Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. (1st ed.). Praha, Czech Republic: Grada. Vystoupil, J., & Šauer, M. (2006). Základy cestovního ruchu. (1st ed.). Brno, Czech Republic: Masarykova univerzita. Zamazalová, M. (2010). Marketing. (2nd ed.). Praha, Czech Republic: C. H. Beck.
67
Internetové zdroje (2004). Dovolená Jihoafrická republika. [ONLINE] Available at: http://zeme.sopka.cz/zeme_kapitola.php?idZeme=215&klic=11413. [Last Accessed 15.11.2012]. (2009). Football Pictures, Football Wallpapers, Football photos, Footbal caricatures: loftus versfeld stadium . [ONLINE] Available at: http://www.football-pictures.net/data/media/550/loftus_versfeld_stadium.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. (2009). Jihoafrická republika - info o JARU. [ONLINE] Available at: http://jar.worldcountry.cz/. [Last Accessed 15.11.2012] (2009). Zlatá =iké, pohár pro mistra světa.... [ONLINE] Available at: http://www.ezlato.cz/12092009-1158/cz/t-401/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Football and futsal area: Green Point Stadium. [ONLINE] Available at: http://f2area.blogspot.com/2010/03/green-point-stadium.html. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Fotbalový ráj - Loftus Versfeld Stadium . [ONLINE] Available at: http://www.fotbalovyraj.ic.cz/ms2010/stadiony/Loftus-Versfeld-Stadium/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Jihoafrická republika (JAR). [ONLINE] Available at: http://www.states.cz/jar/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Jižní Afrika. [ONLINE] Available at: http://www.jizniafrika.net/zeme_kapitola.php?klic=1213. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Joburg in the 19th century. [ONLINE] Available at: http://www.joburg.org.za/index.php?option=com_content&task=view&id=233&It emid=51. [Last Accessed 15.11.2012].
68
(2010). Mistrovství světa 2010 - Polokwane, stadion Peter Mokaba. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta-2010/mestastadiony/polokwane/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Mundial Futebol: Estádio =elson Mandela Bay - Port Elizabeth . [ONLINE] Available at: http://mundialfutebol.com/wpcontent/uploads/2010/04/Est%C3%A1dio-Nelson-Mandela-4.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). PRED CESTOU Majstrovstvá sveta vo futbale. [ONLINE] Available at: http://dromedar.topky.sk/cl/11161/692509/PRED-CESTOU-Majstrovstva-svetavo-futbale. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). South Africa. [ONLINE] Available at: http://www.thecommonwealth.org/YearbookHomeInternal/139444/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2010). Stadiony mistrovství světa 2010: Moses Mabhida Stadium . [ONLINE] Available at: http://www.real-madrid.cz/reprezentace/2010060033-stadionymistrovstvi-sveta-2010-moses-mabhida.html. [Last Accessed 15.11.2012]. (2012). JAR - informace o zemi. [ONLINE] Available at: http://www.livingstone.cz/prakticke-informace/informace-o-zemich/afrika/jar/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2012). Jihoafrická republika - Durban. [ONLINE] Available at: http://www.invia.cz/jihoafricka-republika/durban/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2012). Jihoafrická republika (JAR) - diamantová země. [ONLINE] Available at: http://kvalitni-dovolena.cz/?q=jihoafricka-republika. [Last Accessed 15.11.2012]. (2012). Jihoafrická republika. [ONLINE] Available at: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/jihoafricka_republika/index. html. [Last Accessed 15.11.2012].
69
(2012). Jihoafrický rand ZAR, nejlepší kurzy měn. [ONLINE] Available at: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/nejlepsi-kurzy/ZAR-jihoafricky-rand/. [Last Accessed 15.11.2012]. (2012). Jižní Afrika - JAR - informace o státě. [ONLINE] Available at: http://www.zemepis.net/zeme-jizni-afrika-jar. [Last Accessed 15.11.2012]. (2012). South African Flag. [ONLINE] Available at: http://www.vexillologymatters.org/south-african-flag.htm. [Last Accessed 15.11.2012]. Alexandra Klausmann & Milan Mostýn (2008). Jihoafrická republika. [ONLINE] Available at: http://hn.ihned.cz/c1-23432000-business-travel. [Last Accessed 15.11.2012]. Allmers S., Maennig W., (2009). Economic impacts of the FIFA Soccer World Cups in France 1998, Germany 2006, and outlook for South Africa 2010. Eastern Economic Journal. 35 (), pp.500-519. Available at: http://hercules.gcsu.edu/~jswinton/ECON%204990/2012%20critique%20articles/ Allmers%20and%20Maennig.pdf . [Last Accessed 15.11.2012]. Brittany Evans (2011). TheCape=ews - Culture. [ONLINE] Available at: http://thecapenews.files.wordpress.com/2011/11/south_africa_2010_fifa_world_c up_stadium_map.gif. [Last Accessed 15.11.2012]. ČT24 (2010). Fotbalové MS zahájil pestrobarevný ceremoniál. [ONLINE] Available at: http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/92758-fotbalove-mszahajil-pestrobarevny-ceremonial/. [Last Accessed 15.11.2012]. ČTK (2009). Ubytování během MS v Jihoafrické republice? Drahá a těžce dostupná 'zábava' . [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/ubytovanibehem-ms-v-jihoafricke-republice-draha-a-tezce-dostupna-zabava-1oz-/ln-sportfotbal.asp?c=A090901_102849_ln-sport-fotbal_ant. [Last Accessed 15.11.2012]. ČTK (2010). Bloemfontein - Free State - Sportovní=oviny.cz . [ONLINE] Available at: http://i3.cn.cz/14/1271937085_free-state2.jpg. [Last Accessed 15.11.2012].
70
ČTK (2010). Polokwane - Peter Mokaba Stadium . [ONLINE] Available at: http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/polokwane-peter-mokabastadium/482850&id_seznam=20433. [Last Accessed 15.11.2012]. ČTK (2011). Sedm přírodních divů světa je z Asie, Jižní Ameriky a Afriky. [ONLINE] Available at: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/sedm-prirodnichdivu-sveta-je-z-asie-jizni-ameriky-a-afriky/714169. [Last Accessed 15.11.2012]. David Smith (2010). World Cup organiser in race against time to get Mbombela Stadium ready . [ONLINE] Available at: http://static.guim.co.uk/sysimages/Admin/BkFill/Default_image_group/2010/2/28/1267381434141/MBOMB ELA-STADIUM-001.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Diane Coetzer (2010). Kickoff Concert Opens 2010 FIFA World Cup. [ONLINE] Available at: http://www.billboard.com/news/kickoff-concert-opens-2010-fifaworld-cup-1004097470.story#/news/kickoff-concert-opens-2010-fifa-world-cup1004097470.story. [Last Accessed 15.11.2012]. Erik Linask (2010). World Cup: Picking a Device Easier than Picking a Winner. [ONLINE] Available at: http://blog.tmcnet.com/convergencecorner/2010/06/world-cup-picking-a-device-easier-than-picking-a-winner.html. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství Mistrovství světa 2010 - Durban, stadion Moses Mabhida Stadium. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvisveta-2010/mesta-stadiony/durban/. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010 - Bloemfontein, stadion Free State Stadium. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta2010/mesta-stadiony/bloemfontein/. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010 - Cape Town, stadion Green Point Stadium . [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta2010/mesta-stadiony/cape-town/. [Last Accessed 15.11.2012].
71
Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010 - Johannesburg, stadion Ellis Park Stadium. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta2010/mesta-stadiony/ellis-park/. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010 - Johannesburg, stadion Soccer City. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta-2010/mestastadiony/soccer-city/. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010 - =elspruit, stadion Mbombela Stadium . [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta2010/mesta-stadiony/nelspruit/. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010 - Port Elizabeth, stadion =elson Mandela Bay Stadium. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/mistrovstvi-sveta-2010/mesta-stadiony/port-elizabeth/. [Last Accessed 15.11.2012]. Eurofotbal.cz (2010). Mistrovství světa 2010: Rustenburg, stadion Royal Bafokeng Stadium . [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/res/img/stadiums/1103_0.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2010). FIFA Fan Fest Information Pack. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/mm/document/tournament/fanfest/01/20/88/48/fifafanfest_in fopack.pdf. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2010). FIFA Fan Fest. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/fanfest/intern ational/index.html. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2010). FIFA Fan Fest. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/aboutfifa/organisation/marketing/programmes/fanfest.html. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2010). FIFA.com - Ellis Park Stadium: the stadiums for the 2010 FIFA World Cup South Africa. [ONLINE] Available at:
72
http://www.fifa.com/mm/photo/tournament/destination/01/16/88/76/1168876_full -lnd.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2010). Fifa.com - Peter Mokaba Stadium: the stadium for the 2010 FIFA World Cup South Africa. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/mm/photo/tournament/destination/01/16/76/31/1167631_full -lnd.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2010). Technical Report and Statistics. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/mm/document/affederation/technicaldevp/01/29/30/95/report wm2010_web.pdf. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2011). FIFA against racism: a decade of milestones. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/aboutfifa/socialresponsibility/news/newsid=1384919/index.h tml. [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2011). FIFA Financial Report 2010. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/mm/document/affederation/administration/01/39/20/45/web_ fifa_fr2010_eng[1].pdf. [Last Accessed 15.11.2012]. Henno Kruger (2010). Running Wolf's Rant - A Blog from South Africa: 2010 FIFA World Cup Stadiums: Soccer City Stadium . [ONLINE] Available at: http://rwrant.co.za/wp-content/uploads/2010/02/800pxSoccer_City_in_Johannesburg.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Iva Boková (2010). Fotbalové mistrovství světa zahájí Black Eyed Peas. [ONLINE] Available at: http://www.abradio.cz/hudebninovinky/telegraficky/4694/fotbalove-mistrovstvi-sveta-zahaji-black-eyed-peas/. [Last Accessed 15.11.2012]. Jan Traxler (2009). Jihoafrická republika. [ONLINE] Available at: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/jihoafricka-republika/. [Last Accessed 15.11.2012].
73
Karl Lusbec (2010). FIFA World Cup Trophy tour by Coca-Cola. [ONLINE] Available at: http://karllusbec.wordpress.com/2010/04/30/fifa-world-cup-trophytour-by-coca-cola/. [Last Accessed 15.11.2012]. Lucie Žemberyová (2011). Greater St. Lucia Wetland Park. [ONLINE] Available at: http://tripio.cz/jihoafricka-republika/kwazulu-natal/atrakce/greater-st-luciawetland-park. [Last Accessed 15.11.2012]. Marie Harcubová (2010). Doprava v Jihoafrické republice. [ONLINE] Available at: http://www.poznavat.cz/jihoafricka-republika/doprava-v-jihoafricke-republice. [Last Accessed 15.11.2012]. Mike Geddes (2010). Football for Hope Festival 2010. [ONLINE] Available at: http://www.streetfootballworld.org/news-center/eventsfolder/football-for-hopefestival-2010. [Last Accessed 15.11.2012]. Milan Dvořák (2005). Kapské Město. [ONLINE] Available at: http://www.poutnik.cz/afrika/jizniafrika/mistopis/md-capetown/. [Last Accessed 15.11.2012]. Pavel Urban (2009). Vstupenky na fotbalové MS 2010 se začnou prodávat v pátek. [ONLINE] Available at: http://www.mediafax.cz/sport/2822523-Vstupenky-nafotbalove-MS-2010-se-zacnou-prodavat-v-patek. [Last Accessed 15.11.2012]
ČT24 (2010). FIFA se obává prázdných sedadel na světovém šampionátu. [ONLINE] Available at: http://www.ceskatelevize.cz/sport/fotbal/86545-fifa-seobava-prazdnych-sedadel-na-svetovem-sampionatu/. [Last Accessed 15.11.2012].
Ndaba Dlamini (2010). Tickets for stadium builders. [ONLINE] Available at: http://www.joburg.org.za/index.php?option=com_content&view=article&id=5147 . [Last Accessed 15.11.2012]. FIFA (2009). Matches & Prices. [ONLINE] Available at: http://www.fifa.com/worldcup/archive/southafrica2010/organisation/ticketing/pric esandmatches.html. [Last Accessed 15.11.2012].
74
Petr Kulovaný (2007). Jihoafrická republika. [ONLINE] Available at: http://www.mzv.cz/pretoria/cz/viza_a_konzularni_informace/uzitecne_informace _pred_cestou_do_jar/index.html. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a235_STADIONY_MS_RUSTENB URG.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky . [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a234_STADIONY_MS_POLOKW ANE.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a234_STADIONY_MS_NELSPRU IT.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a232_STADIONY_KAPSKE_MES TO.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a235_STADIONY_MS_PORT_EL ISABETH.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a233_STADIONY_MS_DURBAN. jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at:
75
http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a232_STADIONY_MS_BLOEMF ONTEIN.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a233_STADIONY_MS_JOHANN ESBURG.jpg. [Last Accessed 15.11.2012]. Reuters, Šimon, Lidové noviny (2010). Stadiony MS ve fotbale 2010: 10 skvostů Jihoafrické republiky. [ONLINE] Available at: http://sport.lidovky.cz/foto.asp?foto1=ANT33a236_STADIONY_PRETORIA.jpg . [Last Accessed 15.11.2012]. SA Government (2010). 2010 FIFA World Cup - Security measures . [ONLINE] Available at: http://www.info.gov.za/issues/world_cup/key-messagessecurity.htm. [Last Accessed 15.11.2012]. SA Tourism (2010). South African Tourism - Impact of 2010 FIFA World Cup. [ONLINE] Available at: http://www.gauteng.net/campaigns/uploads/gallery/world_cup_impact_study_v8_ report_03122010.pdf. [Last Accessed 15.11.2012].
SAinfo reporter (2009). Building 20 Centres for 2010. [ONLINE] Available at: http://www.southafrica.info/2010/20centres.htm#.ULUqQuTK58F. [Last Accessed 15.11.2012]. SITA (2010). Trofej pre víťazov MS nevyčísliteľnej hodnot: Ozdajtra je na Slovensku!. [ONLINE] Available at: http://www.cas.sk/clanok/157682/trofej-previtazov-ms-nevycislitelnej-hodnoty-odzajtra-je-na-slovensku.html. [Last Accessed 15.11.2012]. Stella Travel (2009). Zajímavá místa - Jihoafrická republika. [ONLINE] Available at: http://www.mojeafrika.cz/informace-zajimava--mista---jihoafrickarepublika-100023_100258_0. [Last Accessed 15.11.2012].
76
Timon Singh (2010). 2010 World Cup Infrastructure - How has it changed South Africa?. [ONLINE] Available at: http://www.menainfra.com/article/2010-worldcup-infrastructure/. [Last Accessed 15.11.2012]. Vilém Hodr (2010). MS 2010 - Bloemfontein-Mangaung. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-bloemfontein-mangaung-117502/. [Last Accessed 15.11.2012]. Vilém Hodr (2010). MS 2010 - =elspruit. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-nelspruit-117648/. [Last Accessed 15.11.2012]. Vilém Hodr (2010). MS 2010 - Polokwane. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-polokwane-117885/. [Last Accessed 15.11.2012]. Vilém Hodr (2010). MS 2010 - Port Elizabeth (Zátoka =elsona Mandely). [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-port-elizabethzatoka-nelsona-mandely-118185/. [Last Accessed 15.11.2012]. Vilém Hodr (2010). MS 2010 - Rustenburg. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-rustenburg-117714/. [Last Accessed 15.11.2012]. Vilém Hodr (2010). MS 2010 - Tshwane/Pretoria. [ONLINE] Available at: http://www.eurofotbal.cz/clanky/ms-2010-tshwane-pretoria-118054/. [Last Accessed 15.11.2012]. Zdeněk Kliment (2004). Drakensberg/Okhahlamba Park. [ONLINE] Available at: http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2004071401. [Last Accessed 15.11.2012].
77
Seznam obrázků a tabulek
Seznam obrázků Obr. 1: Vlajka Jihoafrické republiky..................................................................... 21 Obr. 2: Jihoafrická republika................................................................................. 23 Obr. 3: Stadiony MS 2010 .................................................................................... 31 Obr. 4: Stadion Royal Bafokeng ........................................................................... 32 Obr. 5: Stadion Royal Bafokeng ........................................................................... 33 Obr. 6: Stadion Peter Mokaba ............................................................................... 34 Obr. 7: Stadion Peter Mokaba ............................................................................... 34 Obr. 8: Stadion Mbombela .................................................................................... 35 Obr. 9: Stadion Mbombela .................................................................................... 36 Obr. 10: Stadion Cape Town (Green Point) .......................................................... 37 Obr. 11: Stadion Cape Town (Green Point) .......................................................... 37 Obr. 12: Stadion Nelson Mandela Bay ................................................................. 38 Obr. 13: Stadion Nelson Mandela Bay ................................................................. 39 Obr. 14: Stadion Moses Mabhida.......................................................................... 40 Obr. 15: Stadion Moses Mabhida.......................................................................... 40 Obr. 16: Stadion Free State ................................................................................... 41 Obr. 17: Stadion Free State ................................................................................... 42 Obr. 18: Stadiony v Johannesburgu - napravo Ellis Park ..................................... 43 Obr. 19: Stadion Ellis Park.................................................................................... 43 Obr. 20: Stadion Soccer City ................................................................................ 44 Obr. 21: Stadion Loftus Verfeld............................................................................ 45 Obr. 22: Stadion Loftus Verfeld............................................................................ 46 Obr. 23: Zlatá Niké ............................................................................................... 53 Obr. 24: FIFA World Cup Trophy ........................................................................ 53 Obr. 25: Grafické znázornění: Příjezdy turistů z různých zemí ............................ 57 Obr. 26: Grafické znázornění: Návštěvníci MS v minulosti (%) .......................... 58 Obr. 27: Grafické znázornění: Utracené peníze (miliony Randů) ........................ 58 Obr. 28: Grafické znázornění: Průměrná délka pobytu (v nocích) ....................... 59 Obr. 29: Grafické znázornění: Výdaje podle kategorií (%) .................................. 60 78
Obr. 30: Grafické znázornění Spokojenost oproti předchozím šampionátům ...... 61 Obr. 31: Grafické znázornění: Celková zkušenost s Jižní Afrikou ....................... 61 Obr. 32: Grafické znázornění: Klíčové zdroje informací ..................................... 62
Seznam tabulek Tab. 1: Ceny vstupenek na MS 2010 ................................................................... 48 Tab. 2: Areály v JAR ............................................................................................ 51 Tab. 3: Areály ve světě.......................................................................................... 52 Tab. 4: Návštěvnost MS ........................................................................................ 55 Tab. 5: Historická návštěvnost .............................................................................. 56 Tab. 6: Známost Jihoafrické republiky - před a po MS ........................................ 62
79
Resumé V této bakalářské práci jsme se zabývali Mistrovstvím světa 2010 v Jihoafrické republice z hlediska cestovního ruchu. V teoretické části práce jsme na základě odborné literatury vysvětlili pojmy spojené s cestovním ruchem a marketingem. Ve vlastní práci jsme poté charakterizovali Jihoafrickou republiku jako potenciální turistickou destinaci. Představili jsme, kde se odehrávalo mistrovství – Jihoafrickou republiku a také jednotlivé stadiony. V závěru jsme interpretovali výsledky veřejného výzkumu, který si nechala vytvořit vláda Jihoafrické republiky. Uvedli jsme různá fakta z mistrovství jako například návštěvnost či spokojenost s Jihoafrickou republikou jako hostitelem.
Summary This bachelor thesis is focused on FIFA World Cup 2010 in South Africa in terms of tourism. The theoretical part explains terms connected with tourism and marketing based on literature. The practical part includes characterization of South Africa as a potential touristic destination and description of all the stadiums, where FIFA World Cup 2010 took place. The conclusion stands for interpretation of the results from the public research, which was made on the request of the government of South Africa. We stated different facts from World Cup, for example attendance or overall satisfaction with South Africa as the hosting country.
80
81
