Vyuţití unikátního hodnotícího systému Castrol Index na MS 2010 ve fotbale a jeho význam do budoucna. Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her

Vyuţití unikátního hodnotícího systému Castrol Index na MS 2010 ve fotbale a jeho význam do budoucna Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Pavel Vacenovský

Vypracoval: Bc. Petr Komárek Učitelství TV pro ZŠ a SŠ

Brno, 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Fakulty sportovních studií Masarykovy university v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.

……………………... V Brně dne 26. dubna 2011

podpis

PODĚKOVÁNÍ

Mé poděkování patří Mgr. Pavlu Vacenovskému za odborné vedení, cenné rady, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování diplomové práce věnoval.

„Fotbal je opravdu jednoduchý, ale hrát ho jednoduše je sloţité...“ Johan Cruyff

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................. 7

1. LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................... 9 1.1 Herní situace ......................................................................... 9 1.1.1 Herní činnosti jednotlivce ............................................ 9 1.2 Individuální herní výkon ....................................................... 12 1.2.1 Hodnocení herního výkonu jednotlivce ....................... 13 1.2.2 Analýza hry .................................................................. 16 1.2.3 Historie hodnocení herního výkonu jednotlivce .......... 22

2. PRODUKTY SPOLEČNOSTI CASTROL ............................ 26 2.1 Castrol Index ......................................................................... 26 2.1.1 Historie projektu .......................................................... 26 2.1.2 Princip projektu ............................................................ 27 2.1.3 Účel projektu ................................................................ 28 2.1.4 Technologie projektu ................................................... 29 2.1.5 Aktualizace a prezentace projektu ............................... 30 2.1.6 Obsah projektu ............................................................. 31 2.1.7 Ambasadoři projektu .................................................... 31 2.2 Castrol Rankings ................................................................... 32 2.3 Castrol Predictor ................................................................... 33 2.4 Castrol Edge Penalty ............................................................. 35 2.5 Castrol Index Legends .......................................................... 38

3. INTERPRETACE VYBRANÝCH STATISTICKÝCH DAT Z MS

2010

ZÍSKANÝCH

POMOCÍ

CI

A

JEJICH

ZHODNOCENÍ ............................................................................. 39 3.1 Vybraná statistická data ........................................................ 39 3.2 Objektivita projektu .............................................................. 49

4. DISKUZE ................................................................................... 55

5. ZÁVĚR ....................................................................................... 61

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................... 62

RESUMÉ

ÚVOD

Nedávno jsem se vrátil z Paříţe a mezi tou záplavou historických památek i moderních budov jsem narazil na proslulé Champs-Ellysées na fanouškovský obchod fotbalového

celku

Paris-St.Germain,

dnes

dlouhodobě

jediného

paříţského fotbalového klubu v I. francouzské lize (Ligue 1). A na něco jsem si vzpomněl. Jako malý kluk jsem miloval jednoho hráče, který v tomto pyšném a bohatém muţstvu dlouho hrával. Stejně jako on, i země, jíţ reprezentoval a která je známá ve fotbalové terminologii pod přezdívkou „Zelení Orli“, se pro mě stala fotbalovým vzorem, protoţe předváděla v 90. letech minulého století jeden z nejhezčích a nejefektnějších fotbalových stylů dost moţná v celé historii kopané. Pravda, nedotáhli to, co se týká umístění, úplně nejvýše. A to bylo právě to, co jsem si uvědomil. Všímal jsem si zejména vytříbené techniky a oku lahodících kombinací, neţ abych si uvědomil, ţe skutečný přínos pro svůj tým toho daného hráče nebyl takový, jak se mi na první pohled zdálo. Jejich laciné chyby jsem přehlíţel anebo je odůvodňoval smůlou, shodou náhod nebo nespravedlností ze strany rozhodčího. Na druhou stranu jsem uţ tolik nedokázal docenit význam hráčů, kteří zrovna nestříleli kaţdý zápas tolik a tolik branek, neoslňovali překvapivými kličkami, nicméně jejich význam pro tým byl kolikrát výrazně větší, neţ ten, který byl po zápase v záři reflektorů a rozdával rozhovory na všechny strany. Při listování historického bulletinu v tomto obchodě mi probleskl hlavou názorový vývoj, který probíhal od malého zapáleného kluka aţ po současného, sedmnáct let hrajícího, jiţ relativně zkušeného fotbalisty, jenţ fotbalu a tématu s ním souvisejícím stále věnuje významnou část svého ţivota. Stejný názorový posun ovšem nevidím jen u sebe, nýbrţ i u celé fotbalové společnosti počínaje sportovními trenéry, pokračujíc sportovními redaktory a konče samotnými fotbalovými fanoušky. Dříve prakticky neexistovaly objektivní hodnotící systémy hráčů. Věda i technika se ve spolupráci se statistikou teprve rozvíjely a snaţili se odborně ,,přeargumentovat“ obrovskou mnoţinu prvků s názvem veřejné mínění. Není tedy divu, ţe jednotlivá hodnocení hráčů se opírala o čistě subjektivní dojmy. Vţdyť aţ ve druhé polovině devadesátých let

7

dvacátého století se začala odborná i laická veřejnost učit jména jako Makelele, Gravesen, Galásek a další. Hráči, jeţ rozhodně neplnili titulní stránky novin a ani nepřebírali významná hráčská ocenění. V té době však začínají vznikat první určité náznaky projektů s cílem objektivního herního hodnocení jednotlivce. Ta objektivnost tkví ve spojení informačních a komunikačních technologií s jednotlivými prvky hry. A právě na základě postupně zveřejňovaných konečných výsledků nejrůznějších výzkumů začala vyvstávat podobná jména na fotbalový povrch a tito hráči se začali stávat mnohem respektovanějšími. Cílem mé diplomové práce je představení poměrně čerstvého projektu nadnárodní společnosti motorových olejů Castrol, která uzavřela před třemi lety významnou dohodu s Mezinárodní fotbalovou asociací (FIFA) o sponzoringu, vzájemných marketingových aktivitách a v neposlední řadě o vědeckém výzkumu zabývajícím se hodnocením herního výkonu jednotlivce. Tato vědecká práce uţ přinesla první ,,ovoce“ a výsledky, jeţ byly zjištěny a následně zveřejněny, jsou podle mého názoru ohromující. Součástí cíle této diplomové práce je také poukázat na význam tohoto projektu. Prostřednictvím svého výzkumu předloţím vybraná statistická data z posledního mistrovství světa v JAR zpracované touto novou technologií a na konkrétních případech se pokusím naznačit uţitečnost tohoto analytického systému. Výše zmíněný projekt by měl mít za úkol zaujmout mnohem více statisticky a technicky zaměřené fanoušky, kterým třeba tolik nejde o výsledek utkání, ale chtějí se dozvědět zajímavá fakta o samotné hře. Ale co je nejdůleţitější, měla by to být výrazná pomůcka pro fotbalové trenéry, kteří by tak v podstatě poprvé v historii měli moţnost objektivního posouzení hráčových kvalit z tolika úhlů pohledu. Z celosvětového hlediska by to zase o nějaký ten krůček, a v tomto případě bych se vůbec nebál mluvit o kroku velmi výrazném, přispělo ke zvýšení kvality a úrovně fotbalu jako takového. Z hlediska týmového o přístup k relevantnějším faktům, na základě kterých se pak můţe uskutečňovat kupříkladu kvalitnější přestupová politika klubů. A konečně z hlediska nadšence a fanouška, lačnícím po dalších a dalších zajímavých fotbalových statistikách, o větší sebenaplnění a poţitek z tohoto nejrozšířenějšího a nejpopulárnějšího sportu na světě.

8

1. LITERÁRNÍ REŠERŠE

Moji diplomovou prací budou provázet ruku v ruce dva kurikulární pojmy, jeţ ční nad všemi ostatními. Herní činnost jednotlivce a hodnocení individuálního herního výkonu. V následujících kapitolách bych tedy rád připomenul dosavadní zjištěné poznatky týkající se výše uvedených problematik.

1.1 Herní situace Fotbal je sportovní hra, která představuje určitou formu sportovního boje. Nicméně probíhá podle určitých zákonitostí a řídí se podle předem určených pravidel. V odborné literatuře se autoři shodně dopracovali k poznatku, ţe základem hry jsou herní situace. Kaţdou z herních situací tvoří komplex činitelů a znaků, které mají pro hru informační hodnotu. Pro hráče se stávají podnětem, jak stimulovat konkrétní podobu jejich herních akcí a reakcí (Borbély, 2006). Nám pro zřetelné pochopení souvislostí postačí definice klasiků fotbalové teorie ze 70. let minulého století, podle kterých je herní situace konkrétní úlohou, kterou musí hráč řešit. Jejím vyřešením daná situace zaniká a vzniká situace nová. Herní situace je moţné řešit individuálně nebo kolektivně. Individuální řešení herních situací se uskutečňuje pomocí herních činností jednotlivce (Choutka, 1970).

1.1.1 Herní činnosti jednotlivce Kačáni (2005) povaţuje herní činnosti jednotlivce (dále pod zkratkou HČJ) za komplexní účelovou pohybovou činnost, která má svůj taktický záměr. Hráč tak řeší herní situace v proměnlivých podmínkách hry.

9

Matoušek (1973) povaţuje HČJ za elementární části hry, ve kterých se kombinuje vlastní pohyb s duševní činností. Podle Choutky (1970) má kaţdá HČJ dvě stránky: a) taktická - tvoří ji procesy myšlení b) technická – spočívá v racionálním způsobu uskutečnění vybraného řešení

Obě stránky tvoří jeden celek a není moţné je od sebe oddělovat. Důkladnější rozbor taktického i technického myšlenkového obsahu hry si vyţaduje podrobit se hlubší analýze herních činností, které jsou základním kamenem herního konání ve fotbale. Při analýzách průběhu hry se snaţíme ze hry vytrhnout samotné herní činnosti. Záměrem pak nám je přehlednější zpřístupnění hráčům a celkové zefektivnění didaktického procesu. Kdybychom totiţ v tréninkovém procesu nerozebírali řešení herních úloh v rámci obou dvou součásti HČJ, reflexe do další tréninkové a metodické činnosti v přípravě hráče by zůstaly povrchní. Příklad za všechny. Divácké, laické hodnocení vybraného a hráčem realizovaného herního řešení můţe být jiné neţ hodnocení trenéra, přičemţ jde o ten stejný pohybový projev. Trenér totiţ, na rozdíl od diváka, pozná míru souladu nebo odklonu hráčem vybraného řešení úlohy od herního konceptu. I přes to, ţe technická kvalita uskutečnění herní činnosti můţe být optimální. Trenér tedy můţe analyticky hodnotit myšlenkovou stránku uskutečněné herní činnosti včetně její technické realizace a můţe pak cíleně korigovat případnou chybu hráče, protoţe pozná její příčinu (Borbély, 2006). Votík (2007) člení herní činnosti jednotlivce na dvě skupiny: a) útočné:  výběr místa  přihrávání  zpracování (přebírání) míče

10

 vedení míče  obcházení soupeře  střelba

b) obranné  obsazování prostoru  obsazování hráče s míčem  obsazování hráče bez míče  odebírání míče

Pozn.: Protože se tato práce zabývá především individuálními herními činnostmi a jejich hodnocení, zaměřil jsem se hlavně na interpretaci definic jednotlivce a herních činností s ním spojených. Herní kombinace a herní systémy jako faktory měly a mají zatím velmi neprůkazný vliv na minulé i současné hodnotící nástroje herní užitečnosti jednotlivých hráčů; proto jsem vyhodnotil, že jejich zařazení do této práce by bylo zavádějící a spíše kontraproduktivní.

11

1.2 Individuální herní výkon Dle Ličky a Magnuska (2006) je to plynulý řetězec po sobě následujících herních činností, které jsou projevem herních dovedností. Po ukončení jedné herní situace se vytváří okamţitě další, jde o jejich nepřetrţitý tok, hráč se musí snaţit o úspěšné vyřešení kaţdé akce, do které je zapojen. K tomu vyuţívá bohatství svých realizačních nápadů. Kaţdý fotbalista má také své specifické herní přednosti, pro které byl k utkání na určitý post nominován. Podle Grossera (1991) individuální herní výkon ovlivňuje:  psychická odolnost (motivace, emoce, vůle)  technické dovednosti (koordinační schopnosti, pohybové dovednosti)  taktické myšlení (senzomotorické, kognitivní, taktické schopnosti)  vnější podmínky (soutěţ, materiál, rodina, prostředí, povolání, trenér)  kondice (vytrvalost, max. a expl. síla, flexibilita, rychlost, sil. vytrvalost)  obecné předpoklady (talent, konstituce, zdraví)

Choutka (1976) potom ve svém velmi obsáhlém výzkumu s hráči vrcholové úrovně pomocí faktorové a trsové analýzy tvrdil, ţe tyto faktory jsou svým způsobem zastupitelné a ţe dobrého výkonu ve vlastním utkání je moţné dosáhnout různým způsobem. S faktory individuálního herního výkonu bezprostředně souvisí také proces rozhodování kaţdého hráče. Harrison (2002) prezentuje tento proces jako souhrn operativních pravidel modifikujících obsahovou i kvalitativní stránku herního výkonu. Tento soubor pravidel je koncipovaný na:  sledování, jak a odkud míč přichází  poznání, kde jsou spoluhráči  poznání, kde jsou protihráči  rozhodnutí, co udělat s míčem (technická sloţka)  pozorování, kde se míč pohybuje anebo kam bude přihráván

12

 rozhodování, kdy se odehraje míč (timing - časování)  rozhodnutí, jak bude míč odehrán (technická sloţka)  rozhodnutí, proč tam míč půjde (taktický záměr)

1.2.1 Hodnocení herního výkonu jednotlivce Obtíţnost diagnostiky a hodnocení ve fotbale spočívá dle Navary s Buzkem (1986) ve stanovení odpovídajících kritérií. Především musíme respektovat a zachovat dvě kategorie výkonu – výkon druţstva a výkon hráče. Nás bude zajímat spíše to druhé. Dosud převládajícím způsobem hodnocení výkonu hráče v utkání

bylo

subjektivní

posuzování

podle

různých

škál.

Vzhledem

ke komplexnímu výkonu hráče jej nelze určit jedním ukazatelem. Za dílčí kritéria výkonu jednotlivce povaţujeme:  četnost a úspěšnost řešení herních situací „jeden na jednoho“  četnost a úspěšnost střelby  četnost a úspěšnost finálních přihrávek  četnost a úspěšnost zpracování míče  četnost a příčiny ztráty kontroly nad míčem  četnost odebrání míče (získání kontroly nad míčem)  četnost a úspěšnost všech zásahů hráče do hry (zásahem rozumíme získání kontroly nad míčem vyjádřené dotykem míče, bez ohledu na další počet doteků a na dobu trvání této kontroly  rozsah akčního prostoru hráče v utkání a četnost a úspěšnost všech zásahů do hry v tomto prostoru

Uvedená

kritéria

postihují

úroveň

některých

herních

dovedností

projevených v utkání. Pro posouzení výkonu hráče v utkání musí být pouţita souhrnně. Pro objektivní zjišťování výkonu hráče platí zásada pouţití co

13

nejširšího počtu dílčích ukazatelů, postihujících strukturu herního výkonu a pokud moţno maximální identitu s vyšetřovanými sloţkami herního výkonu. Podle Choutky (1976) je zřejmé, ţe všechny údaje, které odhalují kvantitativní, a zvláště pak kvalitativní charakteristiku výkonu hráče v utkání, jsou podkladem pro objektivní sledování a hodnocení výkonu hráče. Toto hodnocení má přispívat k stálému zvyšování výkonu hráče v utkání, a to ve všech směrech. Pro hodnocení výkonu hráče v utkání je důleţitá konfrontace vnějšího pohybového zatíţení s odezvou organismu. Toto vnitřní zatíţení je moţno hodnotit zjištěním energetického výdaje spolu se zatíţením oběhové a dýchací soustavy, dále průběhem tepové frekvence, zjišťováním mnoţství laktátu v průběhu i po skončení utkání apod. Dále pak dodává, ţe samotný obsah pozorování výkonu je velice variabilní: řešení kritických herních situací, zakládání, vedení a zakončování útoku, příčinu předčasně ukončených útočných fází nebo způsob vyvrcholení obranné fáze hry, celkovou aktivitu hráče v utkání (kvantita činnosti, kvalita a úspěšnost herních činností), realizace těch činností, které byly obsahem tréninkového procesu, pohybovou úroveň a kondiční připravenost hráče, morálně volní vlastnosti hráče apod. Votík (2005) výše uvedené aplikuje na osobu trenéra. Tvrdí, ţe důleţitým předpokladem pro práci kaţdého trenéra je ,,čtení“ hry, neboli pozorováním diagnostikovat herní výkony svých svěřenců nebo soupeřů. Musí tedy mimo jiné nepřetrţitě pozorovat i tréninkový proces a následně provádět analýzu sledovaných jevů. V souvislosti s analýzou utkání ze strany trenéra se hojně v literatuře vyskytuje termín „diagnostické oko“. Mít diagnostické oko znamená, ţe trenér ví, co má pozorovat, dále určuje příčiny pozorovaných jevů a na základě tohoto činí rozhodnutí, jak a které změny provést. Je také známo, ţe dva trenéři (resp. trenér a asistent) pozorující utkání nevidí vţdy totéţ utkání stejně, tudíţ to přispívá

k větší

reliabilitě

diagnostiky

daného

utkání.

Při

posuzování

individuálního herního výkonu sleduje:  jak se hráč pohybuje po hřišti vzhledem ke své roli  součinnost, jak spolupracuje, co sleduje (jen míč nebo i spoluhráče a protihráče)

14

 jak vidí soupeře, sleduje protihráče s míčem i bez míče  zda a jak dovede přihrát, prostor, kam směřují přihrávky  zda a jak dostane míč pod kontrolu (zpracuje míč)  jak dovede vést míč, zastavit se s míčem, obejít protihráče  odkud a jakým způsobem dovede vystřelit  co hráč udělá, kdyţ ztratí míč  specifické, originální způsoby řešení herních situací  rozhodnost, odvahu, důraz v osobních soubojích  úspěšnost řešení situací 1:1 (útočných i obranných)  psychickou odolnost  schopnost předvídat, číst hru  schopnost orientace v čase a prostoru  rychlost reakce na změny herní situace

Večeřa s Nováčkem (1995) potvrzují, ţe odborné zhodnocení utkání přispívá k rozšiřování teoretických vědomostí v oblasti taktiky hry a je zdrojem silných psychických impulsů pro další činnost hráče. Dále se pak okrajově věnují osobě trenéra. Jeho hodnocení by podle nich mělo být všeobecnější a převáţně uklidňujícího rázu. Současně je potřeba ze hry vyvodit závěry a ponaučení, poukázat na zdařilé akce vlastní i soupeře. Hodnocení utkání by mělo podněcovat všechny hráče k uvědomělé tréninkové činnosti a ke snaze dosáhnout vyšší výkonnosti. Hodnocení zápasu z psychologického a morálního hlediska trenéra uzavírá Kačáni (1988). Patří podle něj mezi základní úlohy v teoreticko-taktické přípravě. Je zdrojem informací pro další získávání speciálních vědomostí hráče. Trenér by neměl hodnotit hráče jenom a pouze podle dosáhnutého výsledku, protoţe výsledek nemusí odráţet skutečný průběh hry, ale měl by hodnotit a zároveň brát v potaz také úsilí druţstva, výkony jednotlivých hráčů a splnění taktických pokynů. Částečné zhodnocení hry můţe trenér udělat jiţ po několika minutách zápasu, ale důkladný a podrobný rozbor by měl uskutečnit před prvním tréninkem po zápase, a to pomocí názorných ukázek (magnetická tabule, videozáznam).

15

Rozbor hry by měl být spravedlivý, neformální, otevřený a konstruktivní. Zápas analyzuje trenér sám podle zaţitého postupu. Konfrontuje taktický plán hry se skutečností na hřišti, upozorňuje na chyby a nedostatky ve hře druţstva. Je kritický k hráčům, kteří taktické úlohy nesplnili, odhaluje jejich příčiny, vyvozuje důsledky, aby se v následujících zápasech omezily na minimum nebo se vůbec neopakovaly. Do rozboru se aktivně zapojují hráči, přidávají svoje postřehy a zkušenosti. Při hodnocení hráčů by měl dodrţovat zásadu: „Jak hodnotíš hráče, tak hodnoť i sebe“.

1.2.2 Analýza hry Francouzský matematik, fyzik a teolog Blaise Pascal řekl: „Části celku není moţné poznávat bez poznání celku. A celek nepoznáme tehdy, dokud nepoznáme podrobně kaţdou jeho částici“. Tímto mottem se řídí nejen zákonitosti fyziky, ale i teorie fotbalu. Potvrdil to i Ferenczi (1998), podle kterého je fotbal komplexním celkem, ale pro jeho lepší pochopení ho rozkládáme na menší části. Pro potřeby efektivního „koučinku“, ale i účelného ovlivňování a modifikování tréninkového zaměření, jsou tedy důleţité precizní zápasové analýzy. Umoţňují totiţ odkrytí detailů herního projevu muţstva, které můţe občas uniknout tradiční empirické analýze na základě pozorování „pouhým okem“. V zásadě dnes můţeme rozlišit tři základní úrovně pozorování, diagnostiky a následné analýzy jednotlivých zápasů:

1) Empirická analýza „pouhým okem“ 2) Statistická analýza prostřednictvím záznamu 3) Softwarová analýza prostřednictvím speciálního počítačového programu

16

1) Empirická analýza Analýza je zaloţena především na „dobrých očích“ pozorovatele. V přeneseném významu však znamená nejen schopnost vizuálního sledování herního dění (základní rozestavění hráčů, typické projevy herního chování hráčů – formací muţstva, charakteristické pohybové manévry, typická herní schémata, herní automatizace pro základní fáze hry), ale zejména umění číst hru, chápat hru a schopnost vyvodit z toho herní konsekvence pro potřeby svého muţstva. Kromě „fotografování“ hry je třeba dokázat i hru „filmovat“. Zatímco při fotografování hry si vystačíme jednoduchým zachycením statických herních situací, pro potřeby filmování uţ musíme vystihnout kontinuitu herního dění a z něj vyplývajících herních sekvencí. Herní situace umoţňují usuzovat na typické vzorce herního jednání v základních fázích hry. Kromě toho, celoplošná analýza děje zápasu odhalí specifické způsoby zacházení s herním prostorem. Pochopení logiky vyuţívání herního prostoru muţstvem umoţní lépe identifikovat jeho herní koncepci a vytvořit účinný způsob, jak ji vylepšit (při sledování vlastního muţstva) anebo eliminovat (při sledování soupeřova muţstva). Smyslem jakéhokoliv analytického snaţení by tedy měla být moţnost stanovení účinných herních konsekvencí v podobě identifikace, zachování, změny, vylepšení či eliminování herního prvku. Z výše uvedeného vyplývá, ţe při empirické analýze je kromě dobrých očí (pozorování) je důleţitá schopnost také diagnosticky pracovat se získanými informacemi na úrovni herně-taktického konceptu jednotlivého muţstva. Výhodou tohoto přístupu k zápasové analýze je, ţe i přes její náročnost na mentální potenciál pozorovatele, který je současně jejím limitujícím faktorem, nevyţaduje téměř ţádné ekonomické vstupy a je přístupná doslova pro kaţdého. Navíc operativní přenos (interpretace vyhodnocovaných poznatků ve formě okamţitých herních konsekvencí) výstupů umoţňuje vyuţití empirické analýzy přímo v „koučinku“ probíhajícího zápasu (Borbély, 2006).

17

VZOR SCHÉMATU PŘI EMPIRICKÉM SLEDOVÁNÍ ZÁPASU DLE BORBÉLYHO (2006) Rozestavení hráčů a herní konfigurace v herním konceptu Obranná fáze  typický způsob bránění muţstva  obranná činnost OF, SF a ÚF  klady a nedostatky obranné činnosti muţstva  obranná schémata a automatismy  součinnost formace při bránění Útočná fáze 

typický způsob útočení muţstva



charakteristika základních subfází útočení (zakládání, mezihra, zakončení)



klady a nedostatky útočné činnosti muţstva



ofenzivní schémata a automatismy



součinnost formace při útočení

Standardní situace  obranné  útočné Herní charakteristiky vybraných hráčů 

obranné



útočné

Výstup  sumarizované závěry empirického pozorování  přenos získaných poznatků

18

2) Statistická analýza Statistická

analýza

s vyuţitím

záznamu

reprezentuje

metodu,

která

prostřednictvím kvantitativních ukazatelů hry umoţňuje i kvalitativní analýzu sledovaných ukazatelů. Analýza není aţ tak „kontextuální“, protoţe těţiště jejího zaměření se orientuje na kvantifikaci snímání vybraných ukazatelů hry. Pokud však chceme vykompenzovat sníţenou úroveň postihování dynamiky děje a kontextu hry, můţeme se pokusit o tzv. komparativní analýzu (jedné nebo obou fází hry) prostřednictvím simultánního snímání shodných ukazatelů obou muţstev v zápase. Na základě principu dvojjedinosti herních fází (kdyţ právě neútočím, tak bráním a opačně) můţeme usuzovat na herní konsekvence a obohatit analýzu hry o interakční aspekt sledovaných ukazatelů hry (porovnávací analýza útočení). Za

nejdůleţitější

aspekt

takto koncipované

porovnávací

analýzy

povaţujeme skutečnost, ţe kromě snímání vybraných ukazatelů hry (zejména při interpretaci výsledků) jsme zohledňovali interakčně - konfrontační charakter hry. Tento fakt nám umoţnil částečně posoudit kontext hry, jakoţ i o herní konsekvence zachyceného herní řízení (konání), jako důsledku herního reagování resp. agovaní soupeře. Tato koncipovaná interpretace zápasové faktografie umoţňuje naznačit zápasové kontury aspektů herního projevu muţstva. Má však z hlediska děje hry a kontinuity herního dění svoje nesporné limity spočívající v metodice jako i v interpretačních schopnostech pozorovatele (Borbély, 2006).

3) Softwarová analýza Tento přístup k zápasové analýze je logickým důsledkem globálního rozšíření počítačové techniky, která kromě důmyslných programů zahrnuje i dokonalé snímací zařízení, prostřednictvím kterých uţ dnes dokáţeme zachytit všechny podstatné, ale i méně podstatné ukazatele hry. Autentičnost snímaného zápasu, jako i dokonalé vyhodnocovací systémy, vytvářejí reálné předpoklady pro absolutně přesné vyčíslení sledovaných ukazatelů hry. Také je třeba vyzdvihnout parametry rychlosti přenosu informací ze zápasu resp. z jeho průběhu. Díky tomu

19

je moţné vyuţít některé sledované parametry přímo v průběhu zápasu a zvýšit tak operativnost aplikací počítačových programů (okamţitá zpětná vazba). To jsou největší výhody softwarové zápasové analýzy. Má však i svoje nevýhody. Spočívají především v jejich ekonomické náročnosti (v podmínkách vyspělých evropských klubů je tato nevýhoda relativní). Druhá nevýhoda vyplývá z logistické podstaty metody, která neumoţňuje bezprostředně zachytit parametry na úrovni herního myšlení a mentální sloţky výkonu. Podobně jako v předcházejících metodách (empirická, statistická) i při softwarové analýze je důleţité „čtení“ a „chápání“ hry pozorovatelem. V softwarové analýze uţ samotné analyzování nabývá širšího diagnostického a aplikačního uplatnění při strategickém koncipování herně – taktických a tréninkových výstupů. Je třeba počítat i s poţadovanou úrovní počítačové gramotnosti, bez které jsou moţnosti vyuţívání této metody značně limitované. V současnosti se uplatňují v převáţné míře komplexní video – počítačové systémy (kombinace PC, různé druhy videa, DVD, TV), které poskytují dvoj aţ trojdimenzionálně prostorové modelování herních situací, simulaci herních sekvencí a animaci průběhu hry. Pro potřeby prezentace uvádíme nejvýznamnější programy, které mají i nejširší praktické uplatnění: 1. Master Coach Amisco Pro – program zaměřený na analýzu hry muţstva i jednotlivých hráčů, prostřednictvím analýzy digitálního záznamu hry muţstva s moţností grafického vstupování do zastavených herních situací. Jde o program preferovaný nejvíce v německy hovořících zemích. 2. Tact Foot – program, který preferuje UEFA, má optimální uplatnění při vizualizaci a animaci cvičení v tréninkovém procese. Umoţňuje také vytvářet vlastní animace tréninkových cvičení. 3. Sage Game Manager – program se, kromě analýzy herního výkonu muţstva a jednotlivých hráčů, zaměřuje na jejich zatíţení v zápase. Umoţňuje sledovat efektivnost hráčů v herních činnostech a vzájemně je porovnat. Umoţňuje kreslit přímo do videozáznamu.

20

4. Clintgames Prozone – představuje jeden z nejkomplexnějších programů se zaměřením na analýzu zápasu. Je upřednostňovaný zejména v anglosaských zemích. Zachytává celoplošný pohyb hráčů a umoţňuje analýzu jejich individuálních herních výkonů, jako i výkonu celého muţstva. Program nabízí souběţně moţnost sledování animací pohybu hráčů na maketě hřiště a reálného pohybu formou videozáznamu. Kvantifikace herních ukazatelů umoţňuje také kvalitativní analýzu intenzity pohybového zatíţení hráčů a jejich srovnání. 5. Game Breaker – je zaloţený na principu, ţe jestliţe vidíme svůj vlastní výkon, dokáţeme se z něho lépe, rychleji a s větším zaujetím učit. 6. Sports Code Pro – umoţňuje hlubokou analýzu hráčů, jejich hry a přehledné archivování celosezónních údajů o hře muţstva. Nabízí vitální informace o týmové dynamice a individuálních výkonech hráčů. 7. PosiCap – umoţňuje analýzu hry muţstva a hráčů vyznačením herních sekvencí podle kritérií, rychlé přehrávání vybraných situací a přehled o hře jednotlivce nebo více hráčů. Vyuţívá se hlavně v Německu, Rakousku a Švýcarsku. (Borbély, 2006)

Pozn.: Analýza hry s hodnocením herního výkonu jednotlivce úzce souvisí, nicméně rozhodl jsem se tyto pasáže oddělit, neboť zejména příklady jednotlivých analýz jsou výrazně vědeckého charakteru oproti praktickému hodnocení trenérem.

21

1.2.3 Historie hodnocení herního výkonu jednotlivce Jakýmisi předchůdci herních hodnocení kopané, resp. jeho starověkých variant (ts´nhkuh, kemari, episkyros, harpaston, harpastum, soule, calcio), byly dochované

primitivní

nákresy

na

stromech,

které

pocházely

z Číny

a představovaly grafické vyjádření systému hry z doby asi 3000 let př. n. l. Další prameny pak pocházejí z Japonska (500 – 600 let př. n. l.), ze starého Egypta, Řecka, Římského impéria a částečné náčrty se našly i na území, kde se před zhruba 2000 lety rozkládala říše Mayů a Aztéků. Můţeme tedy směle tvrdit, ţe princip hodnocení v kopané je stejně starý jako samotný fotbal (Bauer, 2005). Nicméně od starověku přes středověk aţ po 1. polovinu 20. století bylo herní hodnocení hráčů omezeno pouze na metodu pozorování a vyuţíváno čistě pro pozápasová hodnocení trenérů, médií a fanoušků na základě subjektivních dojmů a pocitů. Ve druhé polovině dvacátého století se pak na základě herních rozborů utkání začínají vést statistiky a postupně s rozvojem informačních technologií se na konci 80. a začátku 90. let vyuţívají i počítačové systémy, které jsou zpočátku brány spíše jako efektivnější prostředek pro pozorovací metody hodnocení. Aţ na přelomu tisíciletí vznikají první softwary, které umoţňují hlubší analýzy pomocí například 3D modelování, heatmapů apod. Přibliţme si teď trošku vývoj systému pozorování. Tak, jak plynul čas, vznikaly různé pozorovací techniky - od jednoduchých aţ po velmi sloţité a náročné, které vyţadují technické vybavení i velmi dobré odborné znalosti pozorovatelů. Běţně se pozorování pouţívalo bez pomocné techniky. Prováděla je většina trenérů v průběhu vlastního utkání. Zkušení, odborně fundovaní trenéři byli a jsou schopni velmi precizně vyhodnotit pozitivní i negativní jevy ve výkonu jednotlivce i druţstva. Výsledky tohoto sledování jsou uplatňována v tréninkovém procesu se snahou odstranit nedostatky na jedné straně a prohloubit klady u jednotlivce i druţstva na straně druhé. V kopané byly postupně vyuţívány tyto pozorovací techniky:  písemný záznam  grafický záznam

22

 zvukový záznam  filmový záznam  videozáznam – poprvé současně vyuţíván i pro rozbor hry soupeře  kombinace uvedených technik

1) Písemný záznam Pozorování pomocí písemného záznamu (obr. 1) bylo a stále ještě je nejčastějším prostředkem pro hodnocení výkonu ve hře. Pro zjednodušení pouţívá pozorovatel pro určité činnosti předem připravené zkratky nebo symboly. Teprve vyhodnocení písemného záznamu po utkání konkrétně upřesňuje hodnocení výkonu jednotlivce i celku (Navara, Ondřej, Buzek, 1986).

obr. 1: Vzor záznamového archu (Borbély, 2006)

23

2) Grafický záznam Jedná se, ve své velice jednoduché podobě, o nejstarší způsob záznamu hodnocení. Pozorování na grafickém záznamu (obr. 2) spočívá v tom, ţe pozorovatel zaznamenává převáţně kritické herní situace, významné herní kombinace, standardní situace, ale i individuální akce hráče do předem připravených plánků hřišť (Navara, Ondřej, Buzek, 1986).

obr. 2: Ukázka grafického záznamu (Navara, Ondřej, Buzek, 1986)

3) Zvukový záznam Jednou z nejvýhodnějších pozorovacích technik byl ve své době zvukový záznam, který se provádí převáţně pomocí magnetofonu. Výhoda spočívá v tom, ţe pozorovatel můţe nepřetrţitě sledovat průběh utkání a mnohdy klíčové herní situace, zvláště kdyţ následuje přerušení hry, můţe zopakovat. V kopané pouţíváme magnetofonový záznam s plánkem hřiště. Tento způsob je výhodný zvláště pro hodnocení útočné fáze hry, protoţe zjišťujeme prostor zaloţení, vedení i zakončení útoku, hráče, kteří se podílejí na dané útočné fázi, i pouţité prostředky. Dále můţeme zjišťovat důvod předčasně ukončených útočných fází. Pro sledování činnosti soupeře je však nutné, aby utkání sledoval další

24

pozorovatel. Pro vlastní hodnocení pak musí být tento zvukový záznam přepsán pomocí stanovených symbolů: Z-zpracování míče, P1- přihrávka prvním dotykem atd. (Navara, Ondřej, Buzek, 1986)

4) Filmový záznam, videozáznam V současné době se běţně pouţívá pozorovací technika pomocí obrazového záznamu, především videozáznamu (prostřednictvím videorekordérů). Uvedený způsob z analytického hlediska poskytuje mnoho informací - rozbor taktiky, údaje o četnosti a efektivitě určitých herních situací, rozbor pohybu po hřišti apod. Ve srovnání s ostatními sporty (americký fotbal, baseball) je fotbal při vyuţívání videotechniky stále ještě značně pozadu (Kollath, 2006).

Pozorování zaloţené na kombinaci výše uvedených technik významně objektivizuje výkon hráče i druţstva v utkání. Všechny uvedené pozorovací techniky jsou v současném fotbalu základem pro zjišťování konkrétních dat o výkonu druţstva a jednotlivce v utkání. Vysoce objektivní hodnocení hráče se provádí tzv. expertizou. Skupina 3-5 pozorovatelů hodnotí hráče z hlediska úspěšnosti herních činností. Na základě stanovených kritérií, která postihují technickou a taktickou stránku, efektivitu, účelnost, vhodnost, včasnost, hodnotí výkon podle stanovených stupňů (např.: výborné, dobré, průměrné, špatné). Uvedený způsob hodnocení výkonu hráče je velmi náročný, ale jeho výsledky jsou vysoce objektivní. Jsou velmi dobrým podkladem pro trenéra i pro hráče v jejich celkové další činnosti. Velmi náročné je stanovení kritérií pro jednotlivé herní činnosti jednotlivce (Navara, Buzek, Ondřej, 1986). Na začátku této teoretické sekce jsme stanovili dvě proměnné. Jejich vztah by se dal znázornit takto:

Hra syntéza

Části hry analýza 25

Hra syntéza

2. PRODUKTY SPOLEČNOSTI CASTROL

V této části diplomové práce bych chtěl detailněji představit a popsat statistický projekt Castrol Index včetně jeho vyuţití ve fotbale a dále se pak okrajově zmínit i o dalších nově vznikajících softwarově analytických projektech, které společnost Castrol fotbalové veřejnosti poskytuje.

2.1 Castrol Index Castrol Index (dále CI) je interaktivní statistický soubor analýz, který umoţňuje divákům sledovat vývoj (pokrok) hráčů a národních týmů. Vyuţívá sofistikované analytické prostředky a špičkové technologie k objektivnímu hodnocení fotbalistů a poskytuje unikátní soubor fotbalových statistik. Byl vytvořen OgilvyOne London - digitální agenturou společnosti Castrol ve spolupráci s garantem projektu a trenérskou veličinou Arsenem Wengerem. Po jeho výrazném úspěchu jako efektního a zároveň vysoce efektivního systému hodnocení hráčů se společnost Castrol rozhodla ještě zintenzivnit své aktivity na fotbalovém poli. Výsledkem je podpis smlouvy s FIFA o sponzorování světových šampionátů do roku 2014 včetně pokračování Castrol Indexu, čímţ se společnost zařadila po bok Adidasu, Coca Coly, McDonald´s a Budweiseru mezi největší fotbalové sponzory vůbec (Marketing, 2008).

2.1.1 Historie projektu Velmi

zjednodušeným

předchůdcem

CI byl

analytický systém

OPTA

(www.optasports.com), který začal dodávat statistiky do více neţ třiceti zemí světa od roku 1996. Zpočátku se však zaměřoval na distribuci ,,surových“ čísel

26

bez bliţšího kontextu a aţ nyní začíná do svých statistických dat zařazovat faktor akce v konkrétním prostoru hřiště. Firma motorových olejů a maziv Castrol začala se svými fotbalovými marketingovými aktivitami v roce 2008, kdy se stala jednou z 10 společností, které otevřeně podpořila evropský šampionát v Rakousku a Švýcarsku. Poprvé zde byl vyzkoušen její oficiální statistický nástroj Castrol Index. Krátce nato se osvědčil na Konfederačním poháru FIFA 2009, následně při evropské kvalifikaci o FIFA MS 2010 a zatím nejvíce se zapsal do povědomí odborné i laické veřejnosti během mistrovství světa 2010 v Jiţní Africe(www.castrolfootball.com).

2.1.2 Princip projektu Castrol Index sleduje a vyhodnocuje kaţdý dotek hráče s míčem (kaţdý skluz, kaţdou přihrávku, kaţdý pohyb hráče na hřišti) a uděluje body na základě toho, zda kontakt s míčem měl kladný či záporný dopad na vstřelení nebo obdrţení gólu. Klíčovým faktorem pro hodnocení Castrol Indexu je zóna na fotbalovém hřišti (obr. 3), kde se akce odehrává. Hráči získávají body za kaţdou úspěšnou přihrávku, ale počet udělených bodů závisí na tom, ze které zóny se míč přihrává a kde je zpracován jiným hráčem. Nepřesné přihrávky nebo přihrávky zachycené protihráčem jsou bodově penalizovány podle nebezpečí, které špatná přihrávka způsobí. CI je také schopen rozdělit bodové ohodnocení po docílení branky. Střelce odměňuje za vsítění branky a brankáře výrazněji penalizuje za inkasování laciného gólu (obr. 4). Počet bodů CI za odebrání míče soupeři, skluz nebo blokování střely rovněţ záleţí na tom, ve které zóně se odehrály. Např. úspěšné odebrání míče útočníkovi ve vlastním

27

pokutovém území je ohodnoceno více body neţ úspěšný skluz v křídelním prostoru. Zavinění volného přímého kopu nebo penalty má za následek bodovou penalizaci. Tým analytiků firmy Castrol pečlivě zpracovává všechna data a na základě převedení komplexní

analýzy

hráčova

výkonu

uděluje

kaţdému hráči hodnocení do deseti bodů (obr. 5). Logicky platí, čím vyšší známka, tím kvalitnější výkon a příspěvek hráče k týmovému úspěchu. Je důleţité zmínit, ţe hodnocení CI nejsou postavena na měření talentu jednotlivých hráčů. Představují měřítka výkonu postavených na skutečném přispění hráčů k týmovému úspěchu. Finální výsledky jsou tak oproštěny od předsudků či spekulací, které by mohly vést k nadhodnocení nebo podhodnocení výkonnosti jednotlivých fotbalistů (www.castrolfootball.com).

2.1.3 Účel projektu CI je vyuţíván pro monitorování výkonnosti hráčů. Přináší analýzy hráčů a detailní statistiky všech zúčastněných týmů na velkých turnajích, zobrazuje videoklipy zápasů a události na hřišti, stejně jako aktuální a pozápasové statistické analýzy po celý průběh šampionátů (Revolution, 2008). Na UEFA EURO 2008 revolučně měřil rychlost či uběhnutou vzdálenost fotbalistů v reálném čase. V průběhu kvalifikace FIFA MS 2010 byl CI vyuţíván také, ale poněkud k jinému účelu. Po necelých dvou letech vývoje aţ do zahájení turnaje v červnu byly totiţ přidány postupně nové prvky a aplikace. Proto místo měření rychlostí a vzdáleností měl projekt primárně za úkol vyhodnocovat výkonnost kaţdého fotbalisty (počet úspěšných/neúspěšných přihrávek, počet střel, počet zákroků vedoucí ke ztrátě míče, počet blokovaných střel apod.), který do kvalifikace zasáhl na minimálně 300 minut. K dispozici byla také moţnost srovnání jakékoliv dvojice hráčů dle 27 hlavních statistik nebo vizualizace kaţdé situace, která vedla ke vstřelení gólu (Fotbal a trénink, 01/2010).

28

2.1.4 Technologie projektu

V průběhu kvalifikace o FIFA MS 2010 Castrol Index vyuţíval statistik, které byly exkluzivně dodávány Světovou fotbalovou federací FIFA. Během Konfederačního poháru FIFA 2009 a samotného Mistrovství světa v JAR 2010 byla vyuţívána speciální technologie TRACAB, která byla s úspěchem pouţita při vytvoření

oficiálního

statistického

systému

UEFA

EURO

2008

(www.castrolfootball.com).

TRACAB Původně byla tato technologie pouţívána pro vojenské účely. Pro sportovní účely pak byla poprvé pouţita v roce 2005. TRACAB umoţňuje na hřišti sledovat všechny hráče, rozhodčí i míč a elektronicky vyhodnocovat jejich pohyb. Systém zachycuje také rychlost těchto objektů a sbírá statistická data do databáze. Tato data je pak moţné kdykoli v reálném čase zobrazit, okomentovat např. pro diváky a posílit tak kvalitu televizního zpracování fotbalových přenosů. TRACAB je současně dalším analytickým nástrojem, který pomůţe manaţerům fotbalových týmů rozebrat strategii hry, posoudit aktivitu jednotlivých hráčů a vyhodnotit útočné či obranné akce. Stejnou moţnost dostává i divák, protoţe uvidí, který hráč běhá nejrychleji, kolik kilometrů v průměru za zápas hráč uběhne, jakou rychlostí se blíţí míč do brány nebo kde se hráč pohybuje nejčastěji. Technologie pracuje na stejném principu jako lidské oko. Pokud se díváme jedním okem, vidíme jen plochý obrázek. Teprve kdyţ otevřeme obě oči, vytvoří se nám před očima třírozměrný obraz. TRACAB spočívá ve skládání obrazu ze dvou kamer, které sledují stejnou výseč hřiště, ale kaţdá z jiného úhlu. Díky propočítání rozdílů mezi obrazem z kaţdé z nich je moţné změřit přesné umístění objektu na ploše a jeho změnu. Divákovi se nabízí úplně nový pohled na fotbal. Je moţné sledovat dění na hřišti z ptačí perspektivy, dávat doporučení na styl hry a obrany či měnit strategii

29

pohybu hráčů při různých standardizovaných situacích. Obdobně jako elektronická tuţka slouţí data k analýze herních situací a k posouzení, zda nebylo moţné vsítěné brance předejít či kdy se zrodila útočná akce soupeře. Můţe zároveň také odhalit slabé místo v obraně soupeře. Pro diváka bude srozumitelným způsobem moţné posoudit výkony hráčů v měřitelných jednotkách – kolik kilometrů hráč naběhal, jak se jeho aktivita měnila během zápasu, kolik kilometrů jen nachodil, jak rychlí jsou útočníci, kde nejčastěji se pohyboval obránce, jak rychlým střelám čelil brankář, jak daleko se dostal míč při autovém vhazování apod. (www.parabola.cz)

2.1.5 Aktualizace a prezentace projektu CI je přes rok aktualizován kaţdý měsíc a zveřejňován na oficiální stránce www.castrolindex.com. V průběhu Konfederačního poháru FIFA 2009 a FIFA MS 2010 v JAR byl aktualizován po kaţdém kole zápasů, resp. aktualizace proběhly po kaţdém kompletním kole odehraných základních skupin, osmifinále, čtvrtfinále, semifinále a finále. Samotná webová stránka vypadá jako digitální verze fotbalových kartiček Panini, které mnoho z nás pamatuje, kdyţ jsme si s nimi hráli jako děti. Renomovaná agentura Site inspection zabývající se vizualizací a efektivností umístění internetových stránek na internetu pak ve své recenzi vysoce ohodnotila obsah, pouţitelnost i přehlednost této webové aplikace (obsah 22/25, pouţitelnost 20/25, značky 20/25). Castrol Football aplikace se nyní dají zdarma stáhnout i pro iPhone (Revolution, New Media Age, 2008). Komunikaci projektu Castrol Index na českém území ve spojení se zápasy FIFA mistrovství světa a vybranými zápasy anglické Premier League zajišťuje PR agentura GCI Hill & Knowlton. V tomto smyslu byla podepsána smlouva s předním

světovým

výrobcem

maziv,

společností

o pokračování spolupráce (www.hillandknowlton.cz).

30

Castrol

Lubricants,

2.1.6 Obsah projektu CI v průběhu FIFA MS 2010 především analyzoval a následně hodnotil výkonnost hráčů v jednotlivých utkáních prostřednictvím následujících dat: 

Nejvyšší rychlost v zápasech, celkovou vzdálenost uběhnutou v zápasech (s míčem i bez míče)



Nejlepší jedenáctka turnaje dle umístění na ţebříčku Castrol Index



Detailní osobní statistiky hráčů



Detailní rozbor distribuce přihrávek hráčů



Heatmap pohybu hráčů (termovizní snímky hřiště, kde se hráč nejvíce pohybuje)



Porovnání hráčů i celých týmů dle sledovaných statistik (např. střely, přihrávky, ofsajdy, obranné odkopy atd.)



Gólové animace (www.castrolfootball.com)

2.1.7 Ambasadoři projektu Fundované osobnosti fotbalového ţivota a současně propagátoři tohoto projektu, se kterými se společnost Castrol domluvila na spolupráci v rámci celosvětové kampaně:  Arsene Wenger – současný dlouholetý trenér Arsenal F.C.  Cristiano Ronaldo – současná hvězda Realu Madrid a portugalské reprezentace  Alan Shearer – bývalý kapitán anglické reprezentace a kanonýr Newcastle United  Ronald Koeman – bývalý holandský reprezentační obránce a nedávný trenér Valencia CF

31

 Peter Smeichel – bývalý dánský reprezentační brankář a dlouholetá opora Manchesteru United  Marcel Desailly – mistr světa z roku 1998 a bývalý francouzský reprezentační obránce  Cafu – dvojnásobný brazilský mistr světa a bývalý obránce AC Milán  Jerzy Dudek – vítěz Ligy Mistrů s Liverpoolem (2005), v současnosti brankářská dvojka Realu Madrid  Emilio Butragueno – bývalý kanonýr španělské reprezentace a ikona Realu Madrid  Gary Bailey – bývalý dlouholetý brankář Manchesteru United (1978-87)  Pierluigi Collina – bývalý kontroverzní světový rozhodčí  Stanislav Levý – bývalý několikanásobný reprezentant Československa a současný uznávaný trenér (www.sportbusiness.com,www.sportzpower.com)

2.2 Castrol Rankings Castrol Index ovšem nebyl jediný zdroj statistik, se kterým společnost Castrol vtrhla na půdu fotbalu. V říjnu 2009 byl představen Castrol Rankings (dále pak CR), coţ je první světový hodnotící systém na světě zaloţený na reálném výkonu kaţdého fotbalového hráče v pěti nejprestiţnějších evropských ligových soutěţích. Soustředí se tak na výkonnost hráčů ve francouzské Ligue 1, anglické Premier League, španělské La Lize, německé Bundeslize a italské Serii A. Zatímco CI analyzuje kaţdý hráčův pohyb a na konci zápasu hráčův výkon ohodnotí známkou 0-10, CR hráče dle změřené výkonnosti seřadí. Princip spočívá v sečtení jednotlivých bodových zisků a jejich vyhodnocení tak, abychom zjistili, kteří fotbalisté mají tu nejlepší výkonnost. CR je stejně jako CI aktualizován kaţdý měsíc. O vzrůstající prestiţi tohoto hodnocení i mezi hráči svědčí výrok druhého muţe aktuálního pořadí, záloţníka Realu Madrid Cristiana Ronalda: ,,Castrol Rankings je žebříček, na jehož vrcholu chce být každý hráč. Můžete-li být na první pozici v Castrol Rankings, nejsou žádné spory, neboť hodnocení je 32

postaveno na faktech, a ne na mínění. Proto je mým cílem první příčka – abych dokázal, že jsem nejlepší“ (Fotbal a trénink, 01/2010).

2.3 Castrol Predictor Jedná se o softwarovou technologii předpovědi, který tým nejpravděpodobněji vyhraje světový šampionát. Tento systém před startem FIFA MS 2010 analyzoval výkonnost účastníků turnaje v mezinárodních zápasech odehraných za posledních 10 let a na základě analýzy vyhodnotil útočnou a defenzivní sílu jednotlivých týmů. Následně simuloval odehrání celého šampionátu FIFA MS 2010 více neţ 100 000x a vypočítal šance jednotlivých muţstev na postup v jednotlivých fázích FIFA MS 2010, včetně odhadu celkové šance na triumf. Vygenerované hodnoty ale nezůstanou stejné. Výjimečnost systému Castrol Predictor spočívá v tom, ţe v průběhu FIFA MS 2010 reagoval na výsledky turnajových zápasů a přehodnocoval šance jednotlivých týmů na postup v turnaji. Projekt předpovědí zápasů Castrol nyní vyuţívá i v kvalifikaci na EURO 2012 v Polsku a Ukrajině a nově také v klubovém fotbale, a to konkrétně v anglické Premier League. Systém je zaloţen na určení týmového koeficientu útoku a obrany. Základem pro vytváření těchto koeficientů je statistika celkového počtu vstřelených a obdrţených gólů. Na hodnotu například útočného koeficientu má však nemalý vliv také faktor aktuální střelecké potence/impotence; jinými slovy četnosti jednotlivých úspěšných gólových zásahů týmu v blízké minulosti je přikládán větší význam neţ třeba gólové kanonádě před třemi lety. Dalším z důleţitých faktorů je tzv. rating domácího prostředí, který počítá s tím, ţe kluby dávají více gólů, kdyţ hrají na domácím hřišti. Zjištěné útočné i obranné indexy se pak implementují do hlavních koeficientů, které jsou ukazatelem průměrného počtu vstřelených gólů na zápas pro konkrétní týmy (viz příklad níţe). Průměrná hodnota vstřelených gólů slouţí analytikům pro určení pravděpodobnosti vstřelení konkrétního počtu gólu na zápas (www.castrolfootball.com).

33

Domácí tým:

Hostující tým:

Tým A: Útok = 0.8 Obrana = 1.1

Tým B: Útok = 1.7 Obrana = 0.7

Domácí výhoda = 1.4

Průměrný počet gólů týmu A:

Průměrný počet gólů týmu B:

0.8 x 0.7 x 1.4 = 0.784

1.7 x 1.1 = 1.870

Pravděpodobnost skórování týmu A: 0 gólů = 46% 1 gól = 36% 2 góly = 14% atd. Pravděpodobnost skórování týmu B: 0 gólů = 15% 1 gól = 29% 2 góly = 27% atd. Prostřednictvím

podílů

těchto

koeficientů

můţeme

vypočítat

pravděpodobnost konkrétního výsledku utkání (obr. 6). Můţe se tak určit šance výhry domácího týmu, remízy nebo výhry hostů. Na základě těchto statisticky podloţených hypotéz pak analytici tipují, kdo skončí v základní skupině turnaje a kdo naopak můţe dojít aţ do finálového utkání (resp. kdo skončí na jakém místě v tabulce klubové soutěţe).

obr. 6: Ukázka Castrol Predictoru (www.castrolfootball.com)

34

2.4 Castrol Edge Penalty Fotbalové týmy jsou na vrcholových akcích typu FIFA MS 2010 mimořádně kvalitativně vyrovnané. Mnohokrát v minulosti byl postupující a poraţený na významném turnaji určen díky pokutovým kopům a nejinak tomu bylo i na loňském světovém šampionátu. Klíčovou roli v penaltových rozstřelech mají exekutoři a především brankáři, kteří zaváhání svých kolegů střelců můţou úspěšným zákrokem odčinit. U příleţitosti začátku vyřazovací fáze FIFA MS 2010 se Castrol rozhodl brankářům podat pomocnou ruku a dát jim moţnost se lépe připravit na potenciální penaltové střelce. Brankářská legenda a Castrol ambasador Peter Schmeichel oficiálně představil Castrol EDGE Penalty (dále jen CEP). Jedná se o revoluční online systém, který dá brankářům i fotbalové veřejnosti moţnost zjistit, kam tradiční penaltoví exekutoři umísťují nejčastěji své pokutové kopy (obr. 7).

obr. 7: Ukázka Castrol Edge Penalty (www.castrolfootball.com)

Tým analytiků společnosti Castrol se zaměřil na nejlepších pět evropských lig (Francii, Itálii, Německo, Španělsko, Anglie), Ligu mistrů UEFA a mezistátní

35

utkání a detailně rozebral pokutové kopy zahrávané v posledních čtyřech letech. Fotbaloví fanoušci i samotní hráči jí můţou vyuţít k detailnímu prostudování penaltových střelců i k odhalení úspěšnosti penaltových zákroků u jednotlivých gólmanů. Na jakou stranu nejčastěji umísťuje své pokutové kopy Frank Lampard? Kolik penalt za poslední 4 roky proměnil Cristiano Ronaldo? Jakou úspěšností se při chytání penalt můţe pyšnit španělský brankář Iker Casillas? Na všechny tyto dotazy má penaltová analýza odpověď. Navíc analytici Castrolu prostudovali kaţdý penaltový rozstřel a nařízenou penaltu, které byly k vidění na posledních pěti mistrovstvích světa. Motivací studie bylo odhalit, jak fotbalisté zahrávají penalty pod obrovským tlakem spojeným se světovým šampionátem a případnou závislostí na udrţení se v turnaji, a jak exekuci pokutového kopu extrémní tlak ovlivňuje. Zde je jen pro zajímavost několik postřehů, které analýza odhalila:

 pouze 58 % záloţníků dokáţe proměnit pokutový kop v penaltovém rozstřelu (tab. 1)  čím je hráč starší, tím je pravděpodobnější, ţe pokutový kop nepromění – úspěšnost hráčů nad 28 let dosahuje v proměňování penalt pouhých 71% (tab. 2)  levonozí fotbalisté promění pouze 50 % penalt, coţ je výrazně méně neţ v případě praváků, kteří promění 69 %  gólmani v červených dresech ještě nikdy nechytili na FIFA Mistrovství světa pokutový kop, zatímco brankáři v zelených dresech chytili 38 % penalt (tab. 3)  pouze 40 % fotbalistů v rozstřelu na FIFA MS promění penaltu v případě, kdy na vstřelení gólu závisí udrţení muţstva v turnaji. Jde o obrovský rozdíl v porovnání s úspěšností hráčů, kteří v případě proměnění pokutového kopu posunou svůj tým v turnaji dál. Vysokých 92 % penaltových exekutorů v takové situaci uspěje a penaltu promění. (www.kickoff.com)

36

Vybrané výsledky CEP tab. 1: Úspěšnost pokutových kopů v penaltových rozstřelech na posledních pěti MS dle herních postů Herní posty

Úspěšnost proměnění v %

obránci

69

záloţníci

58

útočníci

74

tab. 2: Úspěšnost pokutových kopů na posledních pěti MS dle věku penaltových exekutorů Věk exekutorů

Úspěšnost proměnění v %

Do 23 let

85

23 – 28 let

78

28 +

71

tab. 3: Úspěšnost brankářských zákroků při pokutových kopech na posledních pěti MS dle barvy dresu Barva dresu

Úspěšnost zákroků v %

zelená

38

černá

35

modrá

31

šedá

28

ţlutá

24

fialová

18

oranţová

14

červená

0 (www.castrolfootball.com)

37

2.5 Castrol Index Legends Zatím poslední fází marketingových aktivit společnosti Castrol, která má přiblíţit princip fotbalových analýz této olejářské firmy, má název Castrol Index Legends. Je určen k podpoře jejich pilotního projektu Castrol Index napříč sociálními médii. Tento ,,index legend“ vyuţívá data z kaţdého MS od roku 1966 např. za účelem zjištění nejlépe střílejícího hráče za posledních 44 let. Mimo jiné vybízí fanouška, aby si na základě indexů vytvořili jeho vlastní ideální tým ze všech uskutečněných mistrovství světa a porovnali jej s týmy ostatních fanoušků (New Media Age, 2010).

38

3. INTERPRETACE VYBRANÝCH STATISTICKÝCH DAT Z MS 2010 ZÍSKANÝCH POMOCÍ CI A JEJICH ZHODNOCENÍ

V této části bych chtěl popsat vybrané výsledky získané analytickým systémem Castrol Index a na konkrétních příkladech naznačit míru jeho uţitečnosti, resp. specifikovat jeho moţný význam do budoucna. Předměty jednotlivých statistických dat jsem vybíral tak, aby kaţdá fotbalová řada (obránci, záloţníci, útočníci, brankáři) měla v daných statistikách své zastoupení a aby se jí záměr shromaţďovaných dat přirozeně týkal. Statistické údaje, které byly analyzovány odborníky ze společnosti Castrol, jsem převzal z oficiálně zveřejněných výsledků výzkumů, které vyšly po skončení šampionátu na povrch. Na závěr jsem se pokusil doloţit relevantnost a objektivitu projektu.

3.1 Vybraná statistická data Statistická data č. 1: Hodnocení nejlepších hráčů FIFA MS 2010 dle CI Světový fotbalový šampionát v roce 2010 se nesl ve znamení premiér. FIFA MS 2010 bylo prvním světovým šampionátem pořádaným na africkém kontinentu, poprvé si na něm připsali světové prvenství fotbalisté Španělska a stalo se také prvním světovým šampionátem, které bylo kompletně monitorováno systémem Castrol Index. Moderní hodnotící systém hráčské výkonnosti vyuţíval k evaluaci hráčů kaţdý jejich pohyb a akci na trávníku a dospěl k následujícímu rozhodnutí: nejlepším hráčem FIFA MS 2010 se stal Španěl Sergio Ramos. Castrol Index analyzoval kaţdou přihrávku, skluz a pohyb na hřišti všech hráčů na turnaji a za nejlepšího fotbalistu FIFA MS 2010 tedy určil krajní obránce Realu Madrid, který hrál v průběhu celého turnaje brilantně a skvěle si plnil defenzivní

39

i ofenzivní úkoly. Významným způsobem tak přispěl k premiérovému prvenství Španělska na světovém fotbalovém šampionátu. Španělská reprezentace obdrţela v průběhu celého turnaje pouhé dvě branky a vyrovnala tak rekordní defenzivní výkony předchozích šampionů (Francouzů z FIFA MS 1998 a Italů z FIFA MS 2006). Španělé se dokonce stali prvním mistrovským týmem historie, který ve vyřazovací části světového šampionátu neobdrţel ani jeden gól. Proto ani nemůţe být příliš velkým překvapením fakt, ţe se v TOP 5 Castrol Index ţebříčku objevují jména všech čtyři členů španělské obranné linie. V posledním zápase na turnaji si obrana Španělska opět počínala skvěle a Holanďany pustila do minima střeleckých příleţitostí. Analýza objektivních dat a statistik určila za nejlepšího a nejuţitečnějšího hráče šampionátu Ramose, ovšem oficiální ocenění pro nejlepšího hráče FIFA MS 2010 - Zlatý míč – získal Uruguayec Diego Forlan. Pro některé fanoušky můţe být zaráţející, ţe Forlan (46. místo) se nevešel ani do TOP 20 Castrol Indexu. Důvodem pro jeho nízké hodnocení je podprůměrná úspěšnost přihrávek (zkazil téměř polovinu z nich) a také fakt, ţe na bránu střílel většinou z velké dálky (v průměru z 21 metrů). Dalekonosné střely dávají brankářům více času na reakci a ze statistického hlediska je pro gólmany jednodušší proti nim zasahovat. Castrol Index toto v průběhu FIFA MS 2010 samozřejmě zohledňoval, a tudíţ známky uruguayského útočníka nebyly tak vysoké, jak by fotbalová veřejnost mohla očekávat. Německým reprezentantům se nepodařilo probojovat do finále FIFA MS 2010, ale jako malá útěcha jim můţe slouţit fakt, ţe v TOP 10 Castrol Index ţebříčku má Německo velmi silné zastoupení. Vyváţená defenzivní a ofenzivní hra dokonce vynesla Philippu Lahmovi skvělé čtvrté místo a neumoţnila Španělům kompletně dominovat na špici Castrol Index ţebříčku. Lahmův spoluhráč talentovaný mladík Thomas Müller zakončil turnaj na skvělém devátém místě CI ţebříčku a domů si odvezl dvě prestiţní turnajová ocenění. První cenou byla FIFA Zlatá kopačka za pět vstřelených gólů na turnaji a druhou bylo ocenění pro nejlepšího mladého hráče FIFA MS 2010.

40

Na druhém místě v hlasování o udělení Zlatého míče skončil holandský tvůrce hry Wesley Sneijder. Poraţeného finalistu a středopolaře Interu Milán tak aspoň můţe těšit fakt, ţe jeho výkony vysoce hodnotil i Castrol Index a v konečném ţebříčku obsadil skvělé sedmé místo. Německá brankářská jednička Manuel Neuer odolala mocnému finiši španělského gólmana Ikera Casillase a ve výsledném ţebříčku CI uhájila pozici nejlepšího brankáře šampionátu. Kapitán čerstvých mistrů světa ovšem přesto obdrţel oficiální cenu pro nejlepší brankáře šampionátu. Defenzivní hráči dominovali Castrol Indexu od začátku do konce, a přestoţe ve finální nominaci na ocenění Zlatý míč nefigurovali, finální pořadí Castrol Index ţebříčku hovoří jasně: v TOP 20 (tab. 4) nejlepších fotbalistů FIFA MS 2010 je 11 obránců. Na šampionátu, kterému dominovaly obrany (průměr střel na zápas - 27,9; gólový průměr na zápas – 2,27), přispívali obránci k úspěchu velkou měrou. Famózní výkony španělské obranné čtveřice jsou toho důkazem. tab. 4: Hodnocení FIFA MS 2010 dle Castrol Indexu

Pozice v Castrol Indexu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Hráč

Pozice

Země

Sergio Ramos Joan Capdevila Carles Puyol Philipp Lahm Gerard Pique David Villa Wesley Sneijder Luis Suarez Thomas Müller Manuel Neuer Sergio Busquets John Pantsil Mark Van Bommel Bastian Schweinsteiger Paulo Da Silva Xabi Alonso Arne Friedrich Gregory Van Der Wiel

obránce obránce obránce obránce obránce útočník záloţník útočník záloţník brankář záloţník obránce záloţník záloţník obránce záloţník obránce obránce

Španělsko Španělsko Španělsko Německo Španělsko Španělsko Holandsko Uruguay Německo Německo Španělsko Ghana Holandsko Německo Paraguay Španělsko Německo Holandsko

41

Známka Castrol Indexu 9,79 9,74 9,70 9,66 9,63 9,59 9,56 9,53 9,51 9,48 9,46 9,43 9,41 9,39 9,36 9,34 9,32 9,30

19. 20.

Joris Mathijsen Maximiliano Pereira

obránce obránce

Holandsko Uruguay

9,28 9,26

Statistická data č. 2: Nejtvořivější hráči FIFA MS 2010 Po španělské korunovaci titulu mistra světa se celý fotbalový svět pomalu upínal na klubový fotbal a s napětím vyhlíţel přestupová okna. Jelikoţ na světových šampionátech je přehlídka toho nejlepšího hráčského materiálu, lze vţdy očekávat, ţe po podobných akcích se roztrhne pytel se zajímavými přestupy. Společnost Castrol podrobila FIFA MS 2010 analýze ve snaze určit nejtvořivější hráče, kteří na mistrovství zazářili (tab. 5).

tab. 5: Nejtvořivější hráči na FIFA Mistrovství světa 2010 podle CI

Hráč

Tým

Počet vytvořených šancí ze hry

Německo

18

Ghana

17

Robin van Persie

Holandsko

17

Xavi

Španělsko

15

Uruguay

13

Španělsko

13

Mesut Özil Kevin-Prince Boateng

Diego Forlan David Villa

Význam získaných dat : V rámci mého výzkumu si tedy můţeme ukázat, jak se uvedené hodnoty a výroky projevily na realitě následujících dnů a do jaké míry korespondovaly výsledky získané CI s konkrétním chování klubů po skončení MS. Hned tři hráči z tohoto seznamu se po skončení turnaje stěhovali ze svých stávajících týmů do evropských velkoklubů, a to ještě Atletico Madrid muselo 42

trpělivě odráţet nabídky zájmů o nejlepšího hráče MS uruguayského útočníka Diega Forlana. Nejtvořivější hráčem šampionátu byl vyhlášen mladý ,,německý“ středopolař Mesut Özil, do té doby hráč Werderu Brémy. Po parádním výkonu především proti Ghaně (kde se blýskl i krásným gólem) a výrazně nadprůměrné výkonnosti během celého šampionátu bylo zřejmé, ţe si velmi hlasitě řekl o šanci zahrát si ve větším klubu, neţ jsou Brémy, a to se mu přestupem do Realu Madrid určitě více neţ splnilo. O moţných přestupech se během posledních tří let mluvilo i v případě španělského kanonýra Davida Villy z Valencie. Aţ nakonec pět gólů ze sedmi zápasů na mistrovství přesvědčily funkcionáře slavné Barcelony a jeden z přestupů fotbalového roku 2010 byl na světě. Třetím do party přestupujících z tohoto ţebříčku bylo příjemné překvapení z Ghany a jinak hráč Portsmouthu Kevin-Prince Boateng, který se stěhoval z Ostrovů na Apeninský poloostrov a v podzimní části na sebe poutal sympatickými výkony v celku AC Milán.

Mesut Özil

Werder Brémy =>

Real Madrid

Kevin-Prince Boateng

Portsmouth

=>

AC Milán

Robin Van Persie

Arsenal

=>

Arsenal

Xavi

Barcelona

=>

Barcelona

Diego Forlan

Atl. Madrid

=>

Atl. Madrid

David Villa

Valencia

=>

Barcelona

Statistická data č. 3: Nejčastěji střílející hráči FIFA MS 2010 Další statistika se týká četnosti a efektivity střelby. Ačkoliv odehrál o dva zápasy méně, neţ takový kanonýři jako Villa, Suarez nebo Forlán, zaznamenal největší počet střel na celém turnaji (tab. 6). Řeč je o Gyanu Asamoahovi z Ghany. Zároveň byl také smutným hrdinou čtvrtfinále, kdyţ v poslední minutě doslova odmítl neproměněným pokutovým kopem historický postup afrického týmu do semifinále závěrečného turnaje. To nic ale nemění na tom, ţe si vyslouţil angaţmá v prestiţní Premier League, kam se stěhoval z francouzského Rennes.

43

tab. 6: Nejčastěji střílející hráči FIFA MS 2010 dle CI Celkový počet

Průměr střel

střel

na zápas

Asamoah Gyan

27

5,4

3

0,6

David Villa

25

3,6

5

0,71

Luis Suárez

23

3,3

3

0,5

Diego Forlan

22

3,1

5

0,71

Lionel Messi

21

4,2

0

0

Wesley Sneijder

19

3,8

5

0,71

Hráč

Góly

Průměr gólů na zápas

Význam získaných dat: Je zajímavé, jak se na případě Gyana rozpolcuje subjektivní hodnocení fanouška a řekněme objektivnější hodnocení statistiků a vědců z Castrolu. Veřejnost vnímala mladého ghanského hráče takřka jako ,,nekňubu“, který svou nešikovností připravil svoji zem o historický postup mezi čtyři nejlepší. Na druhé straně odborníci upozorňovali na jeho velký přínos pro tým, někteří hovořili dokonce o hvězdě šampionátu a připisovali mu zářivou budoucnost. Proto je zajímavé, ţe v tištěných či elektronických médiích o tomto hráči nebyla po skončení šampionátu ani zmínka, přitom se o něj v zákulisí přetahovali takové kluby jako je Fenerbahce Istanbul, Blackburn Rovers, West Ham United, Newcastle United a dokonce i slavný Liverpool, kam měl údajně přijít jako náhrada za Fernanda Torrese. Nakonec však zakotvil v ambiciózním Sunderlandu, kde se stal společně s Leem Cattermolem hvězdou a nejlepším střelcem týmu, a táhnou tento tradiční anglický klub k umístěním, o němţ se jejímu vedení v poslední době ani nesnilo (k 7.3.2011 byl stále na pozici zajišťující evropské poháry pro sezónu 2011/2012). Aţ na výjimky v podobě Diega Forlána, jehoţ Atletico Madrid není úplně tím top klubem, i kdyţ pravidelně v Primera Division zaujímá přední příčky, si můţeme také všimnout, ţe prakticky všichni hráči, kteří nějakým způsobem podle

44

analýzy CI zaujali a nepřestupují po mistrovství, tak uţ v top klubech hrají – viz příklady Messiho, Sneijdera, Xaviho, van Persieho apod. Jinými slovy toto je jeden z příkladu obráceného důkazu, kdy všeobecně vnímaný hráč jako úspěšný a slavný dokládá tento svůj status jako opodstatněný právě na základě těchto statistik.

Gyan Asamoah

Rennes

=>

Sunderland

David Villa

Valencia

=>

Barcelona

Luis Suaréz

Ajax Amstr. =>

Liverpool (přestoupil po podzim. s.)

Diego Forlán

Atl. Madrid

=>

Atl. Madrid

Lionel Messi

Barcelona

=>

Barcelona

Wesley Sneijder

Inter Milán

=>

Inter Milán

Statistická data č. 4: Hráči s největším počtem vypíchnutých míčů a skluzů na FIFA MS 2010 Tato statistika se bude týkat především defenzivní činnosti. Defenziva je, jak je známo, jeden z nejdůleţitějších faktorů úspěchu týmu. Moderní fotbal na ní čím dál více lpí, neboť jak praví vskutku šalamounské pořekadlo: ,,Kdo nedostane gól, nemůţe prohrát“. Proto je dnešní fotbal čas od času terčem kritiky pro jeho ryze defenzivní pojetí. Nicméně uruguayský úspěch na MS není ničím jiným neţ potvrzením výše uvedených řádků. Klíč k jejich úspěchu totiţ nelze přičítat pouze ofenzivní dvojici Suarez-Forlan, nýbrţ naprosto precizní práci obranné formace v čele s defenzivním záloţníkem Diegem Perezem, který ovládl tabulky hráčů s největším počtem vypíchnutých míčů a získaných přihrávek (tab. 7). A i s jeho výraznou pomocí tak jihoamerické muţstvo obdrţelo do semifinále turnaje pouhé dvě branky. I v této statistice se zaměřím na osud níţe uvedených hráčů vynikavšími perfektními obrannými zákroky po návratu z afrického kontinentu.

45

tab. 7: Hráči s největším počtem vypíchnutých míčů a skluzů na FIFA MS 2010 dle CI Počet vypíchnutých Hráč

míčů / zachycených

Hráč

Počet skluzů

Diego Perez Mark van Bommel Egidio Arvelao Rios Bastian Sweinsteiger Xabi Alonso Gerardo Torrado

41 35 27 25 23 22

přihrávek 35 34 27 26 25 25

Diego Perez Egidio Arvelao Rios Sergio Busquets Jorge Fucile Bastian Sweinsteiger Mark van Bommel

Význam získaných dat: V případě této statistiky můţeme vidět, ţe změny dresů nebyly tak markantní, pouze dva hráči přestoupili, řekněme, do lepších týmů, nicméně ne těch úplně nejvyspělejších. Na druhou stranu ostatní hráči uvedení v ţebříčku jiţ hrají ve velkých klubech a nedá se proto předpokládat velký krok vzhůru. Co je však důleţité, i tento ţebříček koresponduje s tvrzením, ţe nejlépe si defenzivní činnost odpracovala defenziva Urugaye – v této tabulce má hned trojnásobné zastoupení.

Diego Perez

Monaco

=>

Bologna

Egidio Arevalo Rios Penarol(URU) =>

Botafogo(BRA)

Sergio Busquets

Barcelona

=>

Barcelona

Jorge Fucile

FC Porto

=>

FC Porto

B. Schweinsteiger

B. Mnichov

=>

B. Mnichov

Mark van Bommel

AC Milán

=>

AC Milán

Gerardo Torrado

Cruz Azul

=>

Cruz Azul

46

Statistická data č. 5: Počet krytých střel/počet střel na bránu v zápasech Itálie na FIFA MS 2010 Tato statistika je skutečnou perličkou. Je to takřka neuvěřitelné, ale italským brankařům se na FIFA MS 2010 podařilo krýt jedinou střelu. Analýza společnosti Castrol ukázala, jak tragicky si italští brankáři na mistrovství světa počínali. Dvojice Gianluigi Buffon – Federico Marchetti se ,,podělila“ o jeden úspěšný zásah (tab. 8). Jde o nejhorší brankařskou bilanci (resp. nejniţší úspěšnost zákroků –> poměr krytých střel/střel) na letošním šampionátu, ne-li v celé historii kopané. O to větším paradoxem je fakt, ţe italská obrana dovolila soupeřům pouhých šest přímých střel na bránu, coţ je nejméně ze všech účastníků mistrovství světa. Přesto tým vedený Marcellem Lippim inkasoval pět branek a stal se historicky čtvrtým celkem obhajující prvenství, který vypadl v první fázi turnaje.

tab. 8: Počet krytých střel/počet střel na bránu v zápasech Itálie na MS dle CI Přímé střely na

Kryté

Úspěšnost

branku

střely

zákroků v %

Itálie vs. Paraguay

1

0

0

Itálie vs. Nový Zéland

1

0

0

Itálie vs. Slovensko

4

1

25

Utkání

Význam získaných dat: Pikantnost této statistiky tkví hned v několika faktorech. Kdyţ uţ nic jiného, tak Itálie dokázala, ţe její defenzivní práce celého týmu je stále na vysoké úrovni (6 střel na branku za tři zápasy je jistě slušné číslo). Na druhou stranu je třeba si uvědomit, ţe ve vší úctě k týmům Nového Zélandu a našich východních sousedů ze Slovenska; tyto týmy rozhodně nepatřily k favoritům turnaje, ba povětšinou

47

uzavíraly seznam sázkových kanceláří s nejvyššími kurzy na celkové vítězství v turnaji. Itálie měla v Buffonovi po celé toto desetiletí zřejmě nejlepšího brankáře na světě. Ten se však v prvním zápase zranil a o poločase zápasu proti Paraguayi musel střídat. Tou dobou uţ vedla Paraguay 1:0. Do branky nastoupil mladý Marchetti, do té doby talentovaný brankář provinčního Cagliari. Za následujících 225 minut na něj mířilo pouhopouhých pět střel a pouze s jednou si dokázal poradit. Nutno podotknout, ţe ani za jednu z těch čtyř branek vyloţeně nemohl, nicméně zrovna tak nijak zvlášť svůj tým nepodrţel (v hodnocení CI aţ 35. mezi brankáři). Zajímavým paradoxem je tedy to, ţe okamţitě po šampionátu se začali nový zájemci (AC Milán, Juventus Turín, AS Řím, Benfica Lisabon) předbíhat v nabídkách o jeho sluţby i přes to, ţe jeho celkový dojem zanechaný z mistrovství byl poněkud rozpačitý. Nejblíţe dohody byl s Janovem CFC, ovšem ani tam nakonec nepřestoupil. A tak nastal další paradox, ţe takřka ihned po mistrovství světa ztratil místo i ve svém mateřském klubu Cagliari, kde se stal aţ trojkou po italských brankářích Michaelem Aggazim a Ivanem Pellizolim. Níţe je srovnání dvou heatmap (obr. 6) tohoto brankáře v utkáních proti Paraguayi a Slovensku. Je moţné si všimnout vývoje brankářova pohybu po hřišti v obou utkáních. Zatímco v prvním utkání proti Paraguayi se pohyboval zejména v oblasti mezi brankovým územím a pokutovou značkou, ve druhém zápase proti Slovensku trávil nejvíce času spíše mezi pokutovou značkou a pokutovým územím, nezřídka i za ním. Vzhledem k tomu, ţe Italové v kaţdém zápase dotahovali (průběh a okolnosti se tedy v porovnání zápasů příliš neměnily), můţeme jeho zřetelný posun směrem od brány vysvětlit spíše postupným otrkáním a větší odvahou zapojovat se do dění na hřišti.

48

obr. 6: Srovnání heatmap Federica Marchettiho v utkáních Itálie proti Slovensku (vlevo) a Paraguayi (vpravo); (www.fifa.com/castrolindex)

3.2 Objektivita projektu Kdekdo by mohl namítnout po prvotním zhlédnutí ţebříčku nejuţitečnějších hráčů šampionátu, ţe tento způsob hodnocení zvýhodňuje obránce (11 obránců mezi TOP 20, z toho pět na prvních pěti místech). V rámci relevantnosti CI výsledků bych se rád pokusil toto tvrzení vyvrátit. Jsem přesvědčen, ţe tento šampionát dal částečně za pravdu fotbalovým skeptikům, kteří tvrdí, ţe z moderního fotbalu se pomalu začíná vytrácet jeho útočné a nápadité pojetí. Místo toho převládá taktika a obezřetnost muţstev vycházejících ze zabezpečených obran a hrajících v obranných blocích. Myslím, ţe jiţ dávno neplatí motto ,,Stačí vstřelit více gólů neţ soupeř“ a místo toho dnes a denně slýcháváme od hráčů i trenérů ,,Důleţité je neinkasovat“. Stejně tak si myslím, ţe tento šampionát díky tomuto momentálnímu směřování fotbalu

49

společně s vysokou nadmořskou výškou obráncům vyloţeně nahrával a pokusil bych se toto mé tvrzení doloţit na několika konkrétních údajích. Jedním z výmluvných ukazatelů je údaj o gólovém průměru na zápas. Hodnota 2,27 je druhá nejmenší v historii, přičemţ po zápasech ve skupinách byl průměr dokonce 2,10 a to ještě tomuto výsledku hodně napomohl výsledek utkání Portugalsko – KLDR, kde ,,domácí“ zostudili východoasijského trpaslíka sedmi góly. Pro potvrzení momentálního klesajícího trendu bych chtěl jenom upozornit na údaje týkající se MS 2006 v Německu (průměr 2,30 a 3.místo s nejniţším gól. pr. v historických tabulkách šampionátů) a MS 2002 v Japonsku a Koreji (průměr 2,52 a 4. místo s nejniţším gól. pr. v historických tabulkách šampionátů). Dalším z důkazů je i informace, ţe bylo dosaţeno nejmenšího průměrného počtu individuálních ofenzivních průniků na zápas na světových šampionátech od roku 1966 (tab. 9). Z tabulky můţete zaregistrovat i vývoj posledních třech konaných šampionátů.

tab. 9: Průměrný počet individuálních ofenzivních průniků

Rok konání MS

Průměrný počet individuálních ofenzivních průniků na zápas

1882

44,8

1998

41,4

1986

40,9

2002

36,4

1990

34,7

2006

32,7

2010

30,6

Na historickou hodnotu se dostal také údaj o podílu zápasů, ve kterých jedno muţstvo získalo minimálně 55% podíl na drţení míče (tab. 10) a po více neţ třiceti letech se zvýšil podíl týmů, které s větší územní převahou vítězí.

50

Na základě těchto údajů můţeme odhalit skutečnost, ţe získání kontroly a maximální kontrola míče byly v turnajových zápasech hlavními prioritami účastníků MS 2010.

tab. 10: Podíl zápasů, ve kterých jedno mužstvo získalo minimálně 55% podíl na držení míče Podíl zápasů (v %), ve kterých Rok konání

jedno muţstvo získalo

Podíl týmů, které s větší

MS

minimálně 55% podíl na drţení

územní převahou vítězí (v %)

míče 2010

67,2%

53,5%

1998

64,1%

39,0%

2002

60,9%

43,6%

1974

57,9%

50,0%

2006

56,3%

47,2%

1990

55,8%

44,8%

1994

55,8%

37,9%

1982

48,1%

36,0%

1986

44,2%

43,5%

1966

40,6%

23,1%

1970

40,6%

76,9%

1978

34,2%

53,8%

Zdá se tedy, ţe tento nastolený trend z fotbalových trávníků jen tak nezmizí. Nejenţe se herní systém - zaloţený na drtivé územní převaze - vyplatil vítězům FIFA MS 2010 Španělům (průměrné drţení míče v zápasech neuvěřitelných 65,97%), ale více neţ polovině týmů (53,5%) přinesl podíl drţení míče přesahující 55% vítězství v zápasech. To se výrazně projevilo na celé řadě ofenzivních statistik (viz výše – ofenzivní průniky). Ve snaze udrţet míč co

51

nejdéle na kopačkách se řada hráčů neodhodlala v zápasech riskovat ztrátu míče kvůli potenciálně neúspěšné individuální akci. Místo pokusu o sólový průnik a kličku tedy raději volili přihrávku. Španělé jsou sice chváleni za vytříbený kombinační styl, ovšem je také nutné upozornit na to, ţe Španělsko je světovým šampionem s nejmenším počtem vstřelených gólů v historii moderního fotbalu (8 branek v sedmi utkáních). Španělé triumfu docílili především díky tomu, ţe soupeřům „půjčovali“ míč co nejméně. I kdyţ to bylo na úkor vytváření vlastních šancí před bránou soupeřů. Toto vše tedy nahrává skutečnosti, ţe hráči s především defenzivními povinnostmi měli oproti dřívějším turnajům usnadněnou pozici, neboť nemuseli čelit např. tolika přečíslením ze strany soupeře, tolika situacím jeden na jednoho apod. Tím pádem jejich hra měla procentuálně mnohem menší podíl negativního dopadu na vývoje zápasů, a proto také šance získat záporné body do celkového indexu byla menší. Nicméně analytici společnosti Castrol porovnali statistiky z předchozích 12 odehraných světových šampionátů a z jejich analýzy vyplývá, ţe všeobecná gólová ,,impotence“ a nepřesnost střelby na FIFA MS 2010 mohla být zapříčiněna ještě i jiným faktorem. Řada jihoafrických stadionů je totiţ postavena ve vysoké nadmořské výšce. Tři ze čtyř světových fotbalových šampionátů od roku 1966, na kterých byly zaznamenány nejniţší procentuální hodnoty přesnosti střelby (tab. 11), se pořádaly v zemích se stadiony postavenými v nadmořské výšce přesahující 1000 metrů. Konkrétně jde o šampionáty konané v Mexiku (v letech 1970 a 1986) a Jihoafrické republice (2010). V Jihoafrické republice mířilo na bránu méně neţ 40% střel – to se od roku 1966 přihodilo pouze dvakrát a v obou případech šlo o šampionáty konané v Mexiku (v letech 1970 a 1986). V roce 1970 bylo všech pět měst, ve kterých se šampionát hrál, poloţeno v nadmořské výšce přesahující 1000 metrů. V roce 1986 bylo v nadmořské výšce nad 1000 metrů situováno 10 z 12 turnajových stadionů. Na letošním šampionátu se ve vysoké nadmořské výšce nacházelo šest z celkových deseti stadionů. Náročnější podmínky a řídkost vzduchu tedy moţná stály za nepřesnou střeleckou muškou, která vyústila v jeden z nejniţších gólových průměrů na zápas v historii světových šampionátů.

52

tab. 11: Přesnost střelby na světových šampionátech od roku 1966 Rok konání

Přesnost střelby (v%)

Hostitelská země

1994

42,50%

USA

1990

42,45%

Itálie

1998

42,26%

Francie

1978

42,22%

Argentina

2006

41,97%

Německo

1974

41,88%

Západní Německo

2002

41,22%

Jiţní Korea a Japonsko

1982

40,06%

Španělsko

2010

39,72%

Jihoafrická republika

1986

39,66%

Mexiko

1966

38,90%

Anglie

1970

37,59%

Mexiko

MS

Všechna výše uvedená fakta i statistiky byly určeny k tomu, abychom dokázali, ţe šampionát zaloţený na hodnocení CI s vyzdvihnuvšími defenzivními hráči odpovídal charakteru šampionátu a tudíţ Castrol Index svými analýzami pouze odráţel fotbalovou skutečnost, která na MS proběhla. Nestrannost a nevyhraněnost tohoto systému hodnocení by se dala dokázat ještě dalším, mnohem prozaičtějším způsobem. Stačí si ukázat nejnovější ţebříček CR (v podstatě ukazatel dlouhodobého vývoje CI) zveřejněný k 9. únoru 2011 (tab. 12). V něm můţeme vidět, ţe poměr jednotlivých herních postů v TOP 20 nejlepších hráčů je 11: 4 : 5 (útočníci:záloţníci:obránci). Tudíţ myslím, ţe se dá spolehlivě vyvrátit, ţe tento princip hodnocení by byl nějakým výraznějším způsobem nakloněn defenzivním hráčům.

53

tab. 12: Hodnocení Castrol Rankings k 9.2.2011 Pořadí

Hráči

Pozice

Klub

1

(1)

L. Messi

Útočník

BARCELONA

2

(2)

C. Ronaldo

Útočník

REAL MADRID

3

(4)

G. Higuaín

Útočník

REAL MADRID

4

(6)

R. van der Vaart

Záloţník

TOTTENHAM HOTSPURS

5

(7)

D. Berbatov

Útočník

MANCHESTER UNITED

6

(10)

L. Barrios

Útočník

BORUSSIA DORTMUND

7

(3)

F. Lampard

Záloţník

CHELSEA

8

(9)

F. Malouda

Záloţník

CHELSEA

9

(8)

D. Villa

Útočník

BARCELONA

Obránce

BORUSSIA

10

(13) M. Hummels

DORTMUND 11

(12) D. Alves

Obránce

BARCELONA

12

(5)

Útočník

MANCHESTER

W. Rooney

UNITED 13

(11) M. Gómez

Útočník

BAYERN MÜNCHEN

14 (32)

Z. Ibrahimovic

Útočník

MILAN

14 (17)

A.Robben

Záloţník

BAYERN MÜNCHEN

16

(16) C.Puvol

Obránce

BARCELONA

17

(14) C. Tévez

Útočník

MANCHESTER CITY

18

(20) S. Ramos

Obránce

REAL MADRID

18 (20) A.Di Natale

Útočník

UDINESE

(24) G. Piqué

Obránce

BARCELONA

20

54

4. DISKUZE

Nyní snad jiţ všechny profesionální i poloprofesionální kluby na světě pozorně sledují výsledky lékařských a zátěţových testů a snaţí se rozpoznat jednotlivé hráčské potenciály. Nutno podotknout, ţe to jsou však pouze předpoklady k výkonu hráče v utkání – jedná se o nepřímé hodnocení a zjišťujeme tím spíše úroveň trénovanosti (baterie testů). V ţádném případě není zárukou, ţe hráč, který bude mít nadprůměrné hodnoty fyziologických a morfologických schopností, bude mít stejně tak nadprůměrnou výkonnost, nebo chcete-li uţitečnost, v samotném fotbalovém utkání. Dříve se sportovní managementy o hodnocení uţitku hráče pro muţstvo příliš nezajímaly, resp. hodnotily je povrchně na základě instinktů a syrových statistických údajů. Doba se však mění. Vyvíjejí se nejnovější technologie a moderní analytické postupy, zvyšuje se poptávka a jedním z výsledků je revoluční systém Castrol Index. Unikátnost tohoto systému hodnocení je nejenom v tom, jakými moderními metodami měří a zkoumá hráčská data, ale především v účelu měření. Poskytuje do této doby největší mnoţství detailních statistik i analýz, které dává do souvislostí a vyvozuje z nich konkrétní závěry. Pomocí bodového systému, který bere v úvahu všechny klíčové události, ke kterým dochází v průběhu zápasu, má jedinečný vzorec, který vyjadřuje hráčův přinos týmu jak z kvantitativního, tak i z kvalitativního hlediska. Klíčová je jeho objektivita. Dosavadní moderní statistické systémy vycházely z jednoduchých počtů různých elementů hry; vznikali statistiky hráčů s údaji, kolikrát vystřelil na branku soupeře, kolikrát přihrál za zápas apod. Takovéto zjednodušené hraní si s čísly je však dle mého názoru poněkud zkreslené, neboť nám říká pouze ,,A“, ale neříká nám jiţ to v mnoha případech důleţitější ,,B“. Uvedu příklad. Útočníkovi je spočítáno osm střel na branku za zápas. Pokud na utkání nejsou přítomni pozorovatelé, mohou nabýt dojmu, ţe tento útočník je velmi aktivní a čiperný ve střelbě. To můţe být jistě pravda, na druhou stranu se však uţ nemusí dozvědět, ţe ani jedna z těch střel neohrozila branku, místo třech střel mohl třikrát přihrávat spoluhráči do prázdné branky a ještě k tomu dvakrát ztratil

55

míč na své polovině, z čehoţ potom resultovaly oba góly, které jeho muţstvo inkasovalo. Na druhou stranu záloţník, který třeba za utkání ,,spáchá“ devět obranných faulů, můţe být celkem neprozíravě označen za neperspektivního, přitom třeba fauloval z taktických důvodů při nebezpečně se rozvíjející akci soupeře a zaloţil akci, při němţ padl jediný gól utkání. Dovolím si tedy podobnou statistiku bez širšího kontextu nazvat pouze jakousi polopravdou, ke které by se mohlo přihlíţet, ale která by rozhodně neměla být brána jako nějaké dogma. Hodnocení CI se v mnoha rozborech názorově rozchází s mnohými experty věnujícím se fotbalové problematice, na druhou stranu však nemalé části z nich dává za pravdu a podporuje je svými objektivními statistikami a hodnotami. Znovu uvedu pár příkladů za všechny. Dlouhou dobu se diskutuje o tom, která liga z těch pěti nejkvalitnějších je ta ,,top“. Pokud pozorně sledujeme vývoj CI v rámci delší periody (v tu chvíli se začíná uplatňovat princip Castrol Rankings), můţeme s naprostým klidem konstatovat, ţe spolu v poslední době soupeří anglická Premier League se španělskou Primera Division, zpovzdálí je sleduje německá Bundesliga a zbylé dvě soutěţe, italská a francouzská jiţ výrazně ztrácí. Dá se tak poukazovat s ohledem na hráčské zastoupení v nejlepší dvacítce hráčů v Castrol Rankings (tab. 13).

tab. 13: Hráčské zastoupení v pěti nejkvalitnějších evropských ligách v rámci hodnocení CR za uplynulé měsíce

Liga

MS

08/2010 09/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2010

2010 anglická

2

8

8

8

8

8

6

6

španělská

8

7

5

7

7

8

8

10

německá

6

4

5

4

5

4

4

3

italská

2

1

1

1

0

0

2

1

francouzská

0

0

1

0

0

0

0

0

56

Dalším z důkazů je téma, které se nás aktuálně mnohem více a bezprostředněji dotýká. V poslední době se také často diskutuje o prachbídné formě české fotbalové reprezentace. Po letech ţní, kdy jsme poráţeli takové týmy jako je Francie, Itálie či Německo a v hodnocení FIFA jednotlivých reprezentací jsme se pohybovali dokonce v první trojce, si teď musíme zvykat na výrazný ústup ze slávy. Místo hraní velkých zápasů na mistrovství Evropy nebo mistrovství světa horkotěţko bojujeme o postup z kvalifikační skupiny. Je mnoho názorů na příčinu tohoto stavu a o ty nejpesimičtější není opravdu nouze. Jeden z často frekventovaných je odchod mimořádně kvalitní fotbalové generace a nastoupení nové, která se zatím nedokázala přiblíţit kvalitě a soudrţnosti svých předchůdců. Ţebříček společnosti Castrol dle mého názoru tuto tezi z větší části podporuje. Stačí se podívat, na jakých místech a s jakými hodnotami se pohybují čeští fotbaloví reprezentanti (tab. 14). Myslím, ţe není třeba dalšího komentáře; pro úplnost jenom dodám, ţe ani vyhlídky nejsou nikterak růţové, z 20 hodnocených hráčů se pouhá čtvrtina ve svých hodnoceních posunula výše.

tab. 14: Pořadí českých hráčů v pěti nejkvalitnějších evropských ligách na základě žebříčku CR Hráči

Aktuální

Předchozí

Reprezentační

umístění

umístění

status

Čech

146

90

aktivní

Kadlec

267

296

aktivní

Rosický

434

302

aktivní

Jarošík

554

551

vzdal se reprezentace

Plašil

570

551

aktivní

Lička

638

768

reprezentace U-21

Jarolím

681

660

aktivní

Ujfaluši

782

601

vzdal se reprezentace

Morávek

1103

1307

čerstvě povolán

Drobný

1190

905

aktivní

57

Kováč

1291

1076

vzdal se reprezentace

Rozehnal

1483

1205

aktivní

Kozák

1499

1820

čerstvě povolán

Fenin

1861

1910

aktivní

Jiránek

1863

-

aktivní

Polák

1863

-

aktivní

Hloušek

1863

-

čerstvě povolán

Jankulovski

1954

1882

vzdal se reprezentace

Šimůnek

2298

2076

reprezentace U-21

Prostřednictvím této diskuze bych chtěl také částečně vyjádřit svůj náhled na potenciální budoucí vyuţití projektu CI, protoţe tento prvek obohacuje fotbal krátkodobými zajímavostmi, ale i perspektivní uţitečností. S ohledem na oba dva aspekty přínosu fotbalu bych se pokusit definovat hlubší význam projektu do budoucna. Více neţ kdy jindy rozhodují detaily o vítězích a poraţených. Osobně si myslím, ţe v současnosti probíhá trenérsko-metodický fotbalový boom; jinými slovy trenérské kurzy, školení a stáţe jsou přímo zahlcené nejrůznějšími novinkami a inovacemi v oblasti organizačních forem, tréninkových metod a stylů řízení sportovního tréninku. Vyvrací se staré mýty, přichází se s novými aplikacemi herních cvičení a tak trochu se mi zdá, ţe se zapomíná na faktor hodnocení (ostatně jako v celé historii fotbalu). A přitom je jedním z nejdůleţitějších, neboť je to výpovědní hodnota aktuální herní úrovně a zároveň nám slouţí jako relevantní zpětná vazba. Na základě hodnocení utkání trenér vytváří tréninkové jednotky, zaměřuje se na to či ono slabé místo, vybírá vhodné herní rozestavení, snaţí se uzpůsobit taktiku apod. Zjednodušeně řečeno; na základě analýzy hodnocení utkání vidí, kde jeho svěřence ,,tlačí bota“, a můţe podle toho učinit kroky k jejich odstranění. Proto se domnívám, ţe propracovanost tohoto systému hodnocení přispívá primárně k větší efektivnosti sportovního tréninku.

58

Efektivní vyuţití pro fotbalové kluby a managementy jsem jiţ nastínil v kapitolách věnujícím se statistickým datům z MS 2010. Zde je patrný přínos především v oblasti přestupů, neboť na základě velkého mnoţství objektivních informací získaných z jednotlivých analýz potenciální kupec přesně ví, co kupuje za hráče. Podle toho pak můţe vhodně doplňovat svůj tým. Je tedy třeba posílit kádr o hráče, jenţ je rychlý, má vysokou úspěšnost vítězství v hlavičkových soubojích a zbytečně nefauluje v bezprostředním prostoru své branky, potom není problém na základě tohoto analytického indexu přesně vyhledat a zjistit profil hráče, který by takovémuto zadání vyhovoval. Samozřejmě nelze tento systém brát za garantovaný, můţe se stát cokoliv a i přes všechny pozitivní indicie hráč např. nemusí do kolektivu zapadnout. To ale neznamená chybu systému, to je potom otázka dalších faktorů, které působí na hráče a je těţké je s předstihem odhalit. Oba dva tyto nejzásadnější významy – jako efektivní tréninková a zápasová pomůcka, tak i jako prostředek klubům k vhodnějšímu výběru hráčů jsou, řekl bych, profesnějšího raţení. Oba dva vyuţívají odborníci (trenéři, skauti, agenti) ze sportovních a nezřídka také zištných důvodů. Je zde však ještě jedna skupina lidí, kteří ji mohou vyuţít čistě pro svoje potěšení. Tou jsou fanoušci. Můţeme si všimnout, ţe nejeden rozhovor v autobuse točící se kolem včerejšího večerního utkání je zaloţen a opřen o dokonalá statistická fakta. Ti měli míč ve své moci tolik času, ti zas tolik, ti vystřelili na branku tolik střel, ti si přihráli tolikrát apod. Fanoušky baví dávat si jednotlivé úseky hry do souvislostí a celkový kontext hry pak převádět na pevná hmatatelná čísla. Celý tento projekt je vlastně další způsob, jak navazovat partnerství s fotbalovými fanoušky pomocí těchto nových technologií a on-line aktivit v integraci s vytvořením virtuálních sociálních sítí – to všechno jsou podle mě faktory budoucnosti. Schopnost inovovat vytváření partnerství s fotbalovými fanoušky na celém světě díky pouţití nejmodernějších technologií bude určovat budoucí úspěch. Fotbal se čím dál tím více stává vědou. Castrol Index jako vlajková loď společnosti Castrol se stal prvním svého druhu na světě. A jak to tak bývá u úspěšných produktů, konkurence nikdy nespí a trţní mechanismy zareagovaly bleskurychle. V čase psaní těchto řádků byl

59

vytvořen další systém hodnocení podobný na bázi Castrol Indexu, s nímţ má dokonce

stejnou

zkratku

počátečních

písmen

–

Capello

Index

(www.capelloindex.com). Podle názvu se můţete snadno dovtípit, ţe nese jméno po mezinárodně uznávaném trenérovi, momentálně trénujícím anglickou reprezentaci, Fabiovi Capellovi, který nad vývojem Capello Indexu převzal záštitu. Uvidíme tedy, jakou budoucnost tyto projekty čeká.

60

5. ZÁVĚR

Fotbal vyvolává vášně a debaty, lidé se spolu neustále baví a diskutují, kdo byl nejlepším hráčem utkání, kdo byl rozhodující pro dosaţení vítězství či příčinou poráţky. Fanoušci si pak začnou představovat sami sebe jako nejlepší hráče nebo manaţery na světě. Je patrné, ţe analýza výkonu ve fotbale je velmi sloţitým problémem a určení klíčových faktorů výkonu a stanovení určitého modelu výkonu je velmi problematické. Statistiky slouţí fanouškům a odborníkům jako prostředky pro jejich, v prvním případě zábavu, v druhém případě práci. Společnost Castrol se rozhodla podporovat fotbal několika cestami. Záměrem této práce bylo přiblíţit především tu vědeckou část podpory. Ta se totiţ opírá o tezi, ţe aktuální statistiky nám neříkají celý příběh, protoţe jim chybí kontext. A jak řekla

dánská

legenda

mezi

brankařskými

tyčemi

Peter

Schmeichel:

,,Na významných turnajích hrají malé detaily velký rozdíl, protoţe kvalitativní rozdíl mezi týmy na velkých akcích nejsou příliš výrazné“. Analýza Castrol Index ty ,,malé detaily“ poskytuje ve formě důleţitých informací pro hráče, ale i jejich protihráče, a vybavuje tak fotbalisty i trenéry potřebnými znalostmi, které pak mohou zúročit při hře. Fotbal je ale stále nepředvídatelný sport, coţ vysvětluje, proč se zatím nikomu nepodařilo vytvořit technologii schopnou stoprocentně kodifikovat vzájemně se ovlivňující prvky této hry. A proto si myslím, ţe stále platí otřepaná fráze ,,Je to kulatý“ a nejmodernější analytické systémy jsou i přes svoji propracovanost na některé zákonitosti fotbalu krátké. A to je dobře.

,,Fotbal nemá logiku“ Tomáš Pospíchal

61

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

1.

BAUER G. Hrajeme fotbal. Vyd. 2. Mnichov, KOPP nakladatelství, 2005

(České Budějovice, 2006). 128s. ISBN 80-7232-277-x

2.

BORBÉLY L., GANCZNER P., PALDAN R., SINGER O. Útočenie

celého mužstva alebo Ako sa dnes útočí – 1.diel:Všeobecná a špeciálna teória útočenia. Vyd. 1. Nové Zámky, ÚFTS, 2006. 247s. ISBN 80-969506-8-1

3.

FERENCZI A. A labdarúgás rendszerelmélete avagy a labdarúgás

vizgálatának új koncepciója. Vyd. 1. Budapest, Csepel SC, 1998. 294s.

4.

GROSSER M. Gossamer odyssey: The triumph of human-powered flight.

Vyd. 1. New York, Dover Publications, 1991. 298s. ISBN 0486266451

5.

HARRISON W. Recognizing the Moment to Play. Vyd. 1. Spring City,

Reedswain Publishing, 2002. 128s. ISBN 1890946729

6.

CHOUTKA M. Moderní kopaná. Vyd. 1. Praha, Olympia, 1970. 183s.

7.

KAČÁNI L. Futbal-herná příprava II, teória a praxa. Vyd. 2. Bratislava,

Slovenský futbalový zvěz, 2005. 227s. ISBN 80-969091-3-4

8.

KAČÁNI L., HORKÝ L. Trénink vo futbale. Vyd. 1. Bratislava, Šport –

slovenské telovýchovné vydavatelstvo, 1988. 288s

9.

KOLLATH E. Fotbal – technika a taktika hry. Vyd. 1. Praha, Grada,

2006. 137 s. ISBN 80-247-1336-5

62

10.

LIČKA W., MAGNUSEK J. Profese: Fotbalista; kniha první. Vyd. 1.

Ostrava, Montanex, 2006. 135s. ISBN 80-7225-213-5

11.

MATOUŠEK F. a kolektiv Základy kopané. Vyd. 1. Praha, Olympia,

1973. 377s. ISBN 27-004-73

12.

NAVARA M., BUZEK M., ONDŘEJ O. Kopaná (Teorie a didaktika).

Vyd. 1. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 181s. ISBN 14-330-86

13.

VEČEŘA K., NOVÁČEK V. Sportovní hry III.- Kopaná. Vyd. 1. Brno,

Masarykova univerzita, 1995. 90s. ISBN 80-210-1076-2

14.

VOTÍK J., ZALABÁK J. Trenér fotbalu „C“ licence. Vyd. 1. Praha,

Olympia, 2007. 126s. ISBN 978-80-7033-962-6

15.

VOTÍK J. Trenér fotbalu „B“ licence. Vyd. 1. Praha, Olympia, 2005.

261s. ISBN 80-7033-921-7

16.

Castrol leverages Euro 2008 deal with online statistics, Revolution, 2008 ,

Anonymous, Haymarket Bussiness Publications Ltd., Londýn, 5.s, ISSN 14605953

17.

Castrol promotes online player index in World Cup campaign, New Media

Age, 2010, Anonymous, Londýn, 9.s, ISSN 13647776

18.

Castrol signs as a global sponzor of FIFA World Cup, Marketing, 2008,

Ed Kemp, Londýn, 3.s, ISSN 00253650

19.

Fotbal pod drobnohledem Castrolu, Fotbal a trénink , 2010, Anonymous,

Praha, 8.s, ISSN 1212-3390

63

20.

SITE INSPECTION: Castrol performance index, New Media Age, 2008,

Anonymous, Centaur Communications Ltd., Londýn, 32.s, ISSN 13647776 Další zdroje:

21.

Capello Index [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. Capello Index. Dostupné

z WWW: .

22.

Castrol Football [online]. 2009 [cit. 2011-03-30]. Castrol Football.

Dostupné z WWW: .

23.

Castroll Index [online]. 2009 [cit. 2011-03-30]. Castrol Index. Dostupné

z WWW: .

24.

2010 Fifa World Cup South Africa [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. Fifa.

Dostupné z WWW: .

25.

GCI Hill & Knowlton [online]. 2008 [cit. 2011-03-30]. GCI Hill &

Knowlton. Dostupné z WWW: .

26.

Kickoff [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. Getting the edge in penalty

shootouts. Dostupné z WWW: .

27.

Opta sports [online]. 2010 [cit. 2011-03-30]. Opta sports. Dostupné

z WWW: .

64

28.

KRAFL, Martin. Technická novinka ve vysílání zápasů v kopané

na obrazovce ČT. Parabola [online]. 12.9.2006, 9, [cit. 2011-03-30]. Dostupný z WWW: .

29. z

Sport Business [online]. 2009 [cit. 2011-03-30]. Sport Business. Dostupné WWW:


castrol-2010-programme>.

30.

Sportz Power [online]. 2009 [cit. 2011-03-30]. Sportz Power. Dostupné

z WWW: .

65

RESUMÉ

Tato práce představuje nový, technicky a vědecky sofistikovaný nástroj pro výkonovou analýzu ve fotbale. Můţeme v ní najít vybrané interpretace analýz vztahujících se k poslednímu MS v Jihoafrické republice. Je prostředkem prezentace výsledků výzkumu odborníků a zároveň by měla být konfrontována s názory laické veřejnosti. Výsledek studia poznatků v této práci by se měl promítnout do podnětných diskuzí a názorových konfrontací všech, kteří se na kolotoči zvaném fotbal pohybují – profesionálním i amatérským hráčům, trenérům, manaţerům klubů, hráčským agentům a konečně také všem fanouškům po celém světě. Kniha by tak mohla být krokem vpřed, co se týká profesní orientace trenérské a manaţerské obce a zároveň by se mohla stát inspirací pro ty, kteří chtějí lépe pochopit problematiku této nejrozšířenější hry na světě.

SUMMARY This thesis shows new technically and scientifically based instrument for performance analysis in football. The paper includes selected explications of analysis with respect to the last World Cup in South Africa. It interprets results of research of football experts confronting them with opinions of the general public. The impact of this study should lead to challenging discussions of all concerned parties of this game – amateur and professional players, coaches, club managers, player’s agents and last but not least football fans in all over the world. The thesis could result in another progress in work of football coaches and managers as well as in inspiration of those who would like to better understand the broad issue of this most widespread game in the world.