Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí

Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr. Ladislavu Slezákovi za jeho čas, který mi věnoval při konzultacích a za jeho nápady a cenné rady, které mi poskytoval během vypracování této práce. Děkuji také své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost při tvorbě mé bakalářské práce. Velmi děkuji také všem, kteří mi poskytli potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí Bakalářská práce

Autor: Radka Šimáňová Vedoucí práce: RNDr. Ladislav Slezák Jihlava 2012

COPYRIGHT © 2012 Radka Šimáňová

Abstrakt ŠIMÁŇOVÁ, Radka: Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Ladislav Slezák. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 76 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnotit udržitelnost cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí. Tato práce se skládá ze dvou na sebe navazujících částí. V teoretické části práce je popsána oblast CHKO Blaník a okolí. Jsou zde charakterizovány přírodní, kulturně– historické a materiálně–technické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. Součástí teoretické části práce je přiblížení rozvoje trvale udržitelného cestovního ruchu a ekologicky šetrných forem cestovního ruchu provozovaných v této oblasti. V praktické části práce je vyhodnocení marketingového výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření mezi místními obyvateli a návštěvníky v této oblasti. Součástí praktické části bakalářské práce je SWOT analýza, sestavená na základě informací získaných z dotazníkového šetření. Klíčová slova: Trvale udržitelný rozvoj, CHKO Blaník, Cestovní ruch, Marketingový výzkum, SWOT analýza, Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu.

Abstract ŠIMÁŇOVÁ, Radka: Sustainable tourism development in and around CHKO Blaník. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. The work supervisor RNDr. Ladislav Slezák. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2012. 76 pages. The aim of this thesis is to evaluate the sustainability of tourism in and around CHKO Blaník. This work consists of two subsequent sections. In the theoretical section the CHKO Blaník area and its surroundings are described. There are characterized natural, cultural-historical and materially–technical assumptions for the development of tourism in this area. Also part of the theoretical section is to describe the development of sustainable tourism and environmentally friendly forms of tourism operated in this area. In the

practical part of this work evaluation of marketing research which was

conducted through a questionnaire survey among local residents and visitors in this area is done. The practical part of the thesis includes the SWOT analysis, compiled from information obtained from the questionnaire survey. Keywords: Sustainable development, Blaník, Tourism, Marketing research, SWOT analysis, environmentally friendly forms of tourism

Obsah 1 Úvod a cíl práce ........................................................................................................... 11 2 Metodika bakalářské práce .......................................................................................... 12 3 Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu .................................................................. 14 3.1 Definice pojmu cestovní ruch ............................................................................... 14 3.2 Trvale udržitelný cestovní ruch a jeho principy ................................................... 14 3.3 Vlivy cestovního ruchu na životní prostředí ......................................................... 15 3.4 Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu .......................................................... 16 3.5 Agenda 21 pro cestovní ruch ................................................................................ 17 4 CHKO Blaník a okolí – vymezení oblasti ................................................................... 18 5 Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ..................................................... 19 5.1 Natura 2000........................................................................................................... 19 5.2 CHKO Blaník ....................................................................................................... 19 5.3 Přírodní rezervace ................................................................................................. 21 5.4 Přírodní památky................................................................................................... 21 5.5 Památné stromy..................................................................................................... 22 5.6 Zámecký park Vlašim ........................................................................................... 23 6 Kulturně-historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ................................... 24 6.1 Zámky, zříceniny, památníky ............................................................................... 24 6.2 Církevní památky .................................................................................................. 26 6.3 Technické památky ............................................................................................... 27 7 Materiálně-technické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ................................ 29 7.1 Doprava ................................................................................................................. 29 7.2 Ubytovací služby .................................................................................................. 29 7.3 Stravovací služby .................................................................................................. 30 7.4 Sportovně-rekreační zařízení ................................................................................ 31 7.5 Kulturně-společenská zařízení .............................................................................. 31 7

7.6 Informační centra .................................................................................................. 32 8 Ekologicky šetrný cestovní ruch v CHKO Blaník a okolí ........................................... 34 8.1 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje ................................... 34 8.2 Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Blaník ................................................... 34 8.3 Agroturistika ......................................................................................................... 35 8.4 Ekoturistika ........................................................................................................... 37 9 Primární výzkum.......................................................................................................... 40 9.1 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 40 9.2 Cíl dotazníkového šetření ..................................................................................... 40 9.3 Rozbor jednotlivých otázek .................................................................................. 41 9.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 56 10 SWOT analýza Chráněné krajinné oblasti Blaník a okolí ......................................... 58 10.1 Navrhovaná opatření ........................................................................................... 60 11 Vyhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí ..................... 62 12 Závěr .......................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury ............................................................................................... 66 Přílohy............................................................................................................................. 69 Příloha A – Vymezení CHKO Blaník v rámci České republiky ................................ 70 Příloha B – Hranice CHKO Blaník............................................................................. 71 Příloha C – Přírodní rezervace a přírodní památky na území CHKO Blaník ............. 72 Příloha D – Cyklotrasy „Po stopách blanických rytířů“ a „Vlašimské aleje“ ............ 73 Příloha E – Naučná stezka „S rytířem na Blaník a okolní krajinou“ .......................... 74 Příloha F – Dotazník - Trvale udržitelný rozvoj CR v CHKO Blaník a okolí .......... 75

8

Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení oblasti .......................................................................................... 18 Obrázek 2: Velký Blaník ................................................................................................ 20 Obrázek 3: Sekvojovce obrovské v Ratměřicích ............................................................ 22 Obrázek 4: Čínský pavilon v zámeckém parku Vlašim .................................................. 23 Obrázek 5: Zámek Vlašim .............................................................................................. 24 Obrázek 6: Zřícenina kaple sv. Máří Magdalény ........................................................... 25 Obrázek 7: Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci .............................................................. 26 Obrázek 8: Rozhledna na Velkém Blaníku..................................................................... 27 Obrázek 9: Farma Blaník v Ostrově ............................................................................... 36 Obrázek 10: Vymezení CHKO Blaník v rámci České Republiky .................................. 70 Obrázek 11: Hranice CHKO Blaník ............................................................................... 71 Obrázek 12: Přírodní rezervace a přírodní památky na území CHKO Blaník ............... 72 Obrázek 13: Cyklotrasy "Po stopách blanických rytířů a "Vlašimské aleje" ................. 73 Obrázek 14: Naučná stezka "S rytířem na Blaník a okolní krajinou"............................. 74

Seznam tabulek Tabulka 1: Jaká je podle Vás současná situace služeb poskytovaných v této oblasti? ... 46

Seznam grafů Graf 1: Pohlaví ................................................................................................................ 41 Graf 2: Věk ..................................................................................................................... 42 Graf 3: Vzdělání.............................................................................................................. 42 Graf 4: Zaměstnání ......................................................................................................... 43 Graf 5: Bydliště - kraj ..................................................................................................... 43 Graf 6: Charakterizujte svůj vztah k této oblasti ............................................................ 44 Graf 7: Myslíte si, že je tato oblast turisticky atraktivní? .............................................. 45 Graf 8: Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? ............................. 47 Graf 9: Myslíte si, že je příliv turistů pro tuto oblast výhodný? ..................................... 48 Graf 10: Myslíte si, že příliv turistů může ovlivnit tuto oblast i negativně? .................. 49 Graf 11: Znáte pojem ekoturistika? ................................................................................ 50 Graf 12: Jaké formy šetrného CR jste se v této oblasti zúčastnili?................................. 51 Graf 13: Součástí vybrané oblasti je CHKO Blaník, navštívili jste jej? ......................... 52 9

Graf 14: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Blaník? ............................................... 53 Graf 15: Víte o existenci farem provozujících agroturistiku v této oblasti? ................... 54 Graf 16: Pokud ano, napište jméno této farmy ............................................................... 55 Graf 17: Jakou formu dovolené upřednostňujete? ......................................................... 56

10

1 Úvod a cíl práce Cestovní ruch se stále intenzivněji rozvíjí, lidé se díky jeho rozvoji podívají do všech míst, do kterých chtějí, plní si své sny a uspokojují své potřeby. Rozvoj cestovního ruchu však nepřináší pouze pozitiva, jako zvýšení ekonomických příjmů nebo růst povědomí o dané oblasti. S jeho rozvojem dochází také k devastaci přírody, znečišťování ovzduší či k vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů. V poslední době převažují negativní vlivy cestovního ruchu nad pozitivními, proto bychom měli my všichni během uspokojování svých potřeb myslet také na potřeby dalších generací, snažit se minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu a pro budoucí generace zanechat životní prostředí v takovém stavu v jakém jsme ho měli možnost poznat my. Abychom toho dosáhli, je třeba dodržovat zásady udržitelného rozvoje a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Ve své bakalářské práci se zabývám trvale udržitelným cestovním ruchem v Chráněné krajinné oblasti Blaník a vybraném okolí. Téma jsem zvolila především, protože žiji v blízkém okolí této oblasti, mám ji velmi ráda a myslím, že by si oblast s tak krásnou a nedotčenou přírodou zasloužila větší pozornost, než jakou ji turisté věnují. Zvolená oblast se nachází ve Středočeském kraji a její srdcem je pověstmi opředená CHKO Blaník, známá také jako území bájných Blanických rytířů. I přes to, že se jedná o nejmenší Chráněnou krajinnou oblast České republiky, je díky velkému množství přírodních krás obrovským konkurentem pro všechny ostatní Chráněné krajinné oblasti naší republiky. V této bakalářské práci je vysvětleno, co je trvale udržitelný cestovní ruch a jaké jsou jeho principy, je zde představena zvolená oblast a jsou popsány přírodní, kulturně-historické a materiálně-technické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v této oblasti, dále je zde vyhodnoceno dotazníkové šetření a vytvořena SWOT analýza. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v CHKO Blaník a jeho okolí. Zhodnocení bude provedeno pomocí dotazníkového šetření, na jehož základě bude vytvořena SWOT analýza. Tato analýza mi pomůže k návrhu opatření, která by do této oblasti přilákala více turistů. Veškerá opatření budou navrhnuta tak, aby byla v souladu se zásadami udržitelného rozvoje cestovního ruchu, protože zvýšená návštěvnost by tuto oblast neměla v žádném případě ohrozit.

11

2 Metodika bakalářské práce Cílem této bakalářské práce je zhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v CHKO Blaník a vybraného okolí. Aby mohlo k tomuto zhodnocení dojít, bylo potřeba získat potřebné informace o této oblasti a zjistit názor místních obyvatel a návštěvníků na cestovní ruch ve zkoumané oblasti. Pro získání těchto informací bylo použito dotazníkového šetření, jako formy marketingového průzkumu. Dotazníkové šetření probíhalo od začátku května do konce září roku 2011 a od začátku ledna do konce března roku 2012. Cílem průzkumu bylo získat 150 dotazníků. Respondenti byli vybírání náhodně. Průzkum byl prováděn na nejvíce frekventovaných místech Chráněné krajinné oblasti Blaník, především na vrcholu Velkého Blaníku, na návsích obcí Kondrac, Louňovice pod Blaníkem, Načeradec a v okolí parkovišť využívaných turisty mířících na vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Dále byly dotazníky rozdávány v několika dalších obcích nacházejících se ve zkoumané oblasti. Konkrétně se jedná o obce Vlašim, Domašín a Jankov. Kromě osobního dotazování probíhal výzkum také elektronickou formou, na internetových stránkách www.vyplnto.cz. Odkaz na vyplnění dotazníku na těchto stránkách jsem posílala svým přátelům přes sociální sítě a přes emailovou korespondenci. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit jaké je povědomí místních obyvatel a turistů o zkoumané oblasti a jaký je jejich názor na cestovní ruch v této oblasti. Zajímal mě názor místních obyvatel a turistů na atraktivnost této oblasti, na to zdali je příliv turistů pro tuto oblast výhodný a jestli nemůže působit na zkoumanou oblast i negativně. Dalším z cílů bylo zjistit názor místních obyvatel a návštěvníků na šetrné formy cestovního ruchu ve zvolené oblasti a jejich povědomí o existenci farem provozujících agroturistiku v této oblasti. Dotazník je složen ze 13 otázek, z nichž 12 je uzavřených. Vlastní odpověď vyžaduje otázka č. 4. Při kladné odpovědi na otázku č. 11 je respondent vyzván k uvedení doplňujících informací.

12

Na základě dotazníkového šetření byla vytvořena SWOT analýza, ve které jsem zhodnotila silné a slabé stránky oblasti, ohrožení a příležitosti. Na závěr jsem uvedla opatření, která by mohla pomoci k rozvoji cestovního ruchu ve zkoumané oblasti. Tato opatření byla navržena tak aby byla v souladu se zásadami udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Podle výsledků dotazníkového šetření a vytvořené SWOT analýzy byla zhodnocena udržitelnost cestovního ruchu v CHKO Blaník a vybraném okolí.

13

3 Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu 3.1 Definice pojmu cestovní ruch Cestovní ruch lze označit jako společenský fenomén konce 20. století. K jeho obrovskému růstu dochází díky rozvoji moderních technologií a nárůstu množství volného času. Velký vliv na rozvoj cestovního ruchu má také globalizace. Dle UNWTO (United Nation World Tourism Organization) lze cestovní ruch definovat jako: „Aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, obchodním jednáním či jiným účelem“. (UNWTO, 1995) Cestovní ruch lze definovat z různých hledisek. Jedná se o vymezení cestovního ruchu z hlediska ekonomického, geografického, ekologického a sociologického. Vypracováno s použitím zdrojů (10)

3.2 Trvale udržitelný cestovní ruch a jeho principy „Udržitelný cestovní ruch je takový cestovní ruch, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní a sociální prostředí“. (Pásková, 2008) Principy trvale udržitelného cestovního ruchu Základním principem udržitelnosti cestovního ruchu je podpora a porozumění etických hodnot společných všemu lidstvu, spočívající například v respektování různosti náboženství. Turisté by měli respektovat sociální a kulturní tradice navštívené destinace a veškeré jejich aktivity by měly být prováděny v souladu s těmito tradicemi. Veškeré aktivity cestovního ruchu v dané destinaci by měly být plánovány tak, aby byl zachován rozvoj tradičních kulturních produktů, řemesel a folkloru. Důležité je, aby se místní obyvatelé seznámili s turisty, respektovali je a snažili se poznat jejich očekávání, vkus a životní styl. Příliv návštěvníků a turistů je nutné rozložit v čase a prostoru tak, aby došlo ke snížení dopadů cestovního ruchu na životní prostředí. Rozvoj cestovního ruchu plánovat na úrovni regionu a podporovat takové formy cestovního ruchu, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Vypracováno s použitím zdrojů (10), [17]

14

3.3 Vlivy cestovního ruchu na životní prostředí V poslední době dochází k velkému růstu cestovního ruchu a je jisté, že cestovní ruch přispívá k rozvoji dané destinace. Na straně druhé však představuje i určité sociální a ekologické hrozby. Mezi největší pozitiva cestovního ruchu patří nezanedbatelné ekonomické přínosy pro danou destinaci. Tyto nemalé příjmy fyzických a právnických osob z prodeje služeb a zboží umožňují investovat do dalšího rozvoje dané destinace (nákup nových informačních technologií, údržba zařízení). Růst cestovního ruchu navíc přináší nová pracovní místa. Jako další pozitivum můžeme jmenovat budování image dané destinace v očích návštěvníků i místních obyvatel. S růstem povědomí o dané destinaci roste i zájem investorů o finanční příspěvky na zachování a ochranu významných přírodních a kulturních památek. Cestovní ruch přispívá k růstu úrovně ekologického myšlení (snížení emisí, úspora energií, třídění odpadu). Dochází k větší intenzitě ochrany krajiny, k rozvoji agroturismu, venkovského cestovního ruchu a ekoturismu. Rozvoj cestovního ruchu vede ke zvyšování přístupnosti krajiny pro turisty i místní obyvatele (budování naučných pěších stezek, cyklostezek a hipostezek). Nejvýraznějším negativním dopadem cestovního ruchu je nadměrná spotřeba neobnovitelných přírodních zdrojů. S růstem nároků návštěvníků na danou destinaci dochází k urbanizaci (hotelová zástavba, restaurace, supermarkety). Rozvoj cestovního ruchu vede ke znečištění životního prostředí emisemi. Dochází ke znečišťování ovzduší (silniční a letecká doprava), ke zvýšené hladině hlučnosti a znečišťování půdy a vody. Aktivity cestovního ruchu patří mezi relativně významné činitele eroze (horolezecká činnost, prošlapávání nových cest, stavba komunikací). V rámci cestovního ruchu také dochází k neúmyslnému zavlečení nepůvodních rostlinných a živočišných druhů do míst, ve kterých se dříve nevyskytovaly. Přírodní prostředí je znehodnoceno vandalismem způsobovaným návštěvníky (grafity na historických památkách, sběr vzácných živočišných a rostlinných druhů). Nadměrný příliv turistů do dané oblasti může vést ke stresu místních obyvatel, ztrátě kulturní identity, růstu kriminality a dualizaci společnosti (na jedné straně profit podnikatelů z cestovního ruchu a utrpení místních obyvatel kvůli zvýšení životních nákladů na straně druhé). S růstem cestovního ruchu může docházet k vyhlazení prvků typických pro místní kulturu. Dochází k inscenizaci (hraná původnost) a folklorizaci (umělé oživování prvků lidové kultury). Vypracováno s použitím zdrojů (5), (9), (10)

15

3.4 Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu Ekologicky šetrný turismus se v poslední době intenzivně rozvíjí. Největší podíl na tom má růst zájmu o zdravý životní styl a rostoucí uvědomělost lidí o tom, že je třeba chovat se k životnímu prostředí ohleduplně. Venkovský cestovní ruch je typ cestovního ruchu, odehrávající se v prostředí venkova. Jedná se o rekreační pobyt v soukromí nebo v menších ubytovacích zařízeních spojený s různými rekreačními aktivitami (projížďky na kole, pěší turistika, péče o domácí zvířata). Při venkovské turistice je využíván veškerý kulturní, společenský ekonomický a materiální potenciál venkova. Nejedná se tedy pouze o pobyt v přírodě a venkovském prostředí. Venkovský cestovní ruch se rozděluje do dvou forem. Jednou z forem jsou opakované a většinou dlouhodobější pobyty (v České republice tradiční chataření a chalupaření). Druhou formou jsou jednorázové a krátkodobější rekreační a turistické pobyty ve venkovském prostředí známé, jako agroturismus, ekoagroturismus a ekoturismus. Agroturismus je jednou z forem venkovského cestovního ruchu. Jedná se o formu cestovního ruchu spojenou s pobytem na statcích a farmách. Pobyt na těchto zemědělských usedlostech je spojen s aktivním odpočinkem, s možností vyzkoušet si práci na statku, pečovat o hospodářská zvířata a to vše v souladu s přírodou. Dle Čertíka je agroturistika „provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu, tj. výroby zemědělských produktů“ (Čertík, 2001). Ekoagroturismus je další z forem venkovského cestovního ruchu. Jedná se o cestovní ruch spojený s pobytem na ekologicky hospodařících zemědělských usedlostech. Kromě blízkého kontaktu s přírodou a možnosti vyzkoušet si práci na farmě je tento druh turistiky oblíbený také pro možnost konzumace alternativně pěstovaných potravin z vlastních zdrojů dané farmy. Ekoturismus je určitý přístup a filosofie k cestování. Jednotná definice tohoto pojmu neexistuje, ale nejvíce toho o ekoturismu napoví definice dle Mezinárodní společnosti pro ekoturismus TIES (The International Ecotourism Society): „Ekoturismus je odpovědné

cestování

ve

vzdálených

přírodních

nebo

chráněných

či

málo

navštěvovaných oblastech, které nenarušuje tamní životní prostředí a přispívá k pohodě místních obyvatel“ (TIES, 1991).).

16

Jedná se tedy o zodpovědný způsob cestování, při kterém se minimalizují dopady cestovního ruchu na životní prostředí a dochází k ocenění hodnoty území ze strany obyvatel i návštěvníků. Chataření a chalupaření často nebývá obyvateli České republiky označováno za cestovní ruch. Chaty a chalupy plní rekreační funkci a umožňují účelné využití volného času. I když jde o rekreaci vázanou na vlastní rekreační objekt je pobyt chatařů a chalupářů považován za jednu z forem venkovského cestovního ruchu. Rozvoj chataření a chalupaření nastal na začátku 20-tých let 20. století, k jeho největšímu rozvoji ale došlo až v období socialismu, kdy lidé provozovali především domácí cestovní ruch, protože možnost cestovat do zahraničí byla omezena. Zatímco dříve lidé jezdili na chaty a chalupy převážně pracovat na úpravě domku a zahrady, dnes sem lidé jezdí hlavně relaxovat. Vypracováno s použitím zdrojů (3), (10), (11)

3.5 Agenda 21 pro cestovní ruch Úplný

název

dokumentu

zní

„Agenda

21

pro

průmysl

CR:

Směřování

k environmentálně udržitelnému vývoji“. Jedná se o rozpracování dokumentu Agenda 21, vytvořený pro specifika a podmínky cestovního ruchu. Dokument byl vytvořen organizacemi UNWTO, WTTC a Earth Council v roce 1996. Tento dokument popisuje hlavní zásady a poslání udržitelného CR. Informuje o závislosti mezi cestováním a cestovním ruchem, mírem, rozvojem a ochraně životního prostředí. Dále informuje o tom, že CR pomáhá lidem k dosažení zdravého životního stylu v harmonii s přírodou a přispívá k ochraně, zachování a regeneraci zemského ekosystému. Důležitou součásti rozvoje CR by se měla stát ochrana životního prostředí. Rozvoj cestovního ruchu by měl být plánován společně s místními obyvateli a proces plánování by měl být realizován na místní úrovni. Jedním z dalších poslání CR by mělo být plné využívání potenciálu pro vytváření zaměstnanosti žen a místního obyvatelstva. Při rozvoji CR je důležité vycházet z poznání identity, kultury a ze zájmů místního obyvatelstva. Velmi důležité je, aby cestovní ruch respektoval veškeré mezinárodní zákony na ochranu životního prostředí. Vypracováno s použitím zdrojů (2), (10)

17

4 CHKO Blaník a okolí – vymezení oblasti Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila blízké okolí Chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO) Blaník, nacházející se ve Středočeském kraji. Centrem zvolené oblasti je CHKO Blaník, za jehož hranicemi se nachází mnoho turisticky oblíbených cílů, o které jsem se rozhodla tuto oblast rozšířit. Oblast je ohraničena obcí Vlašim na severu, obcemi Vracovice a Pravonín na východě, obcemi Běleč a Šebířov na jihu a na západní straně obcí Jankov. Tuto oblast tvoří dva mikroregiony: mikroregion Podblanicko a mikroregion Blaník. Součástí této oblasti je město Vlašim, které představuje jeden z nejvíce turisticky navštěvovaných cílů v okolí CHKO Blaník. Vybraná oblast je velmi vhodná pro rozvoj šetrných forem cestovního ruchu, důležitých pro trvale udržitelný cestovní ruch v této oblasti.

Obrázek 1: Vymezení oblasti (zdroj: www.mapy.cz)

18

5 Přírodní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 5.1 Natura 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou na svých územích vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Natura 2000 vychází ze dvou právních předpisů Evropské unie na ochranu přírody: směrnice č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Cílem soustavy Natura 2000 je zabezpečení ochrany živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z pohledu Evropy nejcennější, nejohroženější, vzácné či omezené na danou oblast. Ve Středočeském kraji je v současnosti vymezeno 126 evropsky významných lokalit a 5 ptačích oblastí. V CHKO Blaník a jeho okolí se nachází 2 evropsky významné lokality. První z nich je lokalita Podlesí, významná mokřadními společenstvy, na která jsou vázáni vzácní živočichové s evropským významem – vrkoč útlý a vážka jasnoskvrnná. Druhá evropsky významná lokalita v okolí CHKO Blaník je Vlašimská Blanice. Tato lokalita zahrnuje tok řeky Blanice mezi Mladou Vožicí a Vlašimí a zámecký park ve Vlašimi. V této lokalitě se vyskytují evropsky významní živočichové, mihule potoční a vydra říční. Vypracováno s použitím zdrojů (2), (15), [18]

5.2 CHKO Blaník Území Chráněné krajinné oblasti Blaník se nachází ve Středočeském kraji, jižně od města Vlašim v Načeradecké vrchovině. Hranice CHKO Blaník vedou přes obce Laby, Libouň, Veliš, Ostrov, Kondrac, Vracovice, Načeradec, Hrajovice a Blanickou brázdu v blízkém okolí Velkého Blaníku. Tato Chráněná oblast leží v nadmořských výškách od 366 do 632 metrů. Nejvyšší bodem je Velký Blaník (632 m.n.m). Rozloha CHKO Blaník činí 40,3 km2. Chráněnou krajinnou oblastí bylo toto území vyhlášeno Ministerstvem kultury ČSR výnosem čj. 17332/81 ze dne 29. 12. 1981. Důvodem pro vyhlášení CHKO je zachování harmonické a biologicky vyvážené středočeské krajiny s hlavní dominantou – bájnou horou Blaník. Klimaticky náleží CHKO do oblasti mírně teplé.

19

Geologický podklad tohoto území je tvořen velkým souborem usazených a sopečných hornin. Významným geologickým prvkem je soustava zlomů blanické brázdy. Velkou zvláštností je tzv. blanická ortorula, vytvářející vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Nejvýznamnější geologickou lokalitou v této oblasti je zlatodůl Roudný, který je jedním z nejstarších známých ložisek zlata v České republice. Krajina v CHKO je velmi rozmanitá. Na některých místech vystupují z údolí značně svažité vrchy a úbočí, na nichž se střídají menší lesy se zemědělskou půdou. Asi jednu třetinu území zaujímají lesy, ve kterých převládá borovice a smrk. Zbylé dvě třetiny plochy CHKO Blaník tvoří zemědělsky obdělávaná krajina, louky, rybníky a mokřady. Osu CHKO tvoří řeka Blanice, tekoucí z jihu na sever. Řeka Blanice se vyznačuje bohatými břehovými porosty a na mnoha místech vytváří přirozené prahy a peřeje. Nejvýznamnějším přítokem Blanice na tomto území je potok Brodec. Nalezneme zde několik větších rybničních ploch až do rozlohy 10 ha (rybník Strašík u Libouně). Chráněná krajinná oblast Blaník je bohatá především na vodní a mokřadní společenstva rostlin. Nejvíce se zde daří společenstvům rákosin a vysokých ostřic. V rašeliništích se zde objevuje velmi atraktivní rosnatka okrouhlolistá a suchopýr širolistý, druhy silně ohrožené podle Červené knihy. Na území CHKO Blaník se vyskytuje velká řada významných živočichů. Nejpozoruhodnější je fauna lesů, obzvláště drobní živočichové jako brouci, pavouci a plži. CHKO Blaník je bohaté především na pavouky, kterých se zde vyskytuje přes 200 druhů. Dále zde žije 11 druhů obojživelníků, 40 druhů savců a 183 druhů ptáků. Vypracováno s použitím zdrojů (7), (12), [18]

Obrázek 2: Velký Blaník (zdroj: vlastní fotografie)

20

5.3 Přírodní rezervace Přímo v chráněné krajinné oblasti Blaník se nachází 3 přírodní rezervace. PR Velký Blaník – motivem ochrany této oblasti jsou zachovalé bikové bučiny nacházející se na balvanité suti vrcholu Blaníku. Geologickou zajímavostí této přírodní rezervace jsou skalní mísy nacházející se v rulách zvané „Čertovo kopyto“. Tyto skalní mísy nalezneme na jižním úbočí Velkého Blaníku. Přírodní rezervace Velký Blaník je turisty velmi oblíbená. Oblíbená je především díky pověsti o blanických rytířích, která našla svůj odraz v literatuře, výtvarném umění i hudbě. Na vrcholu Velkého Blaníku se nachází významný turistický cíl – dřevěná rozhledna, odkud je nádherný rozhled až za hranice CHKO Blaník. Z oblasti Velkého Blaníku pochází také jeden ze základních kamenů Národního divadla. Ze Slepičí skály byl pro tyto účely vyjmut roku 1868. PR Malý Blaník – motivem pro vyhlášení přírodní rezervace Malý Blaník jsou zachovalé přirozené lesní skladby s převahou buku a četnými skalními výchozy. Uprostřed přírodní rezervace Malý Blaník se nachází zřícenina poutního barokního kostela sv. Máří Magdalény z 18. století. PR Podlesí – nejvýznamnější mokřadní lokalita na území CHKO Blaník. V této lokalitě se nachází dva rybníky (Velký Býkovický rybník a Malý Býkovický rybník) a zrašeliněné prameništní louky s významnými druhy živočichů a rostlin. Velký Býkovický rybník je využíván k rekreačním účelům a chovu ryb. Vypracováno s použitím zdrojů (12), [18]

5.4 Přírodní památky V CHKO Blaník a okolí se nachází 3 přírodní památky. Přírodní památka Částrovické rybníky je významnou mokřadní lokalitou, kterou tvoří tři malé rybníčky nacházející se v mělkém údolí Částrovického potoka. Další přírodní památka rybník Louňov se nachází v katastru obce Načeradec. V této přírodní památce se vyskytuje velký počet vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde silně ohrožená škeble rybničná. Přírodní památka Roudný je třetí přírodní památkou této oblasti. Důvodem vyhlášení je výsypka bývalého zlatodolu a výskyt vzácného svižníka písečného. Vypracováno s použitím zdrojů (12), [18] 21

5.5 Památné stromy Ve vybrané oblasti se nachází velké množství památných stromů. 21 památných stromů nalezneme přímo v CHKO Blaník. Je důležité zmínit se o letitých památných stromech v Libouni, jedná se o lípu velkolistou a lípu srdčitou. Společně s románskou rotundou, u níž rostou, vytváří nádhernou scenérii. Dalším památným stromem v CHKO Blaník je smrk, známý pod názvem Velký Mnich. Tento strom roste přímo uprostřed zříceniny kaple sv. Máří Magdalény na Malém Blaníku. Tomuto stromu je 227 let, v obvodu měří 322 cm a je opředen mnoha pověstmi. Památné stromy nalezneme také v okolí Chráněné krajinné oblasti Blaník. Velmi významná je památná alej na vrchu Loreta u Vlašimi. Na tomto poutním místě se nachází 88 kusů lip srdčitých, 1 jírovec maďal a 1 trnovník akát. Stromy jsou zde vysázeny v sedmi pravidelně rozmístěných řadách. Přímo ve městě Vlašimi nalezneme 3 památné stromy, další památný strom nalezneme v obci Kamberk. Za zmínku stojí obec Ratměřice, v zámeckém parku se zde nachází dva sekvojovce obrovské. Tyto památné stromy jsou nejvyššími zástupci svého druhu v České republice, jsou 150 let staré a jejich průměrná výška je 45 metrů. Vypracováno s použitím zdrojů (8), [18]

Obrázek 3: Sekvojovce obrovské v Ratměřicích (zdroj: www.blanicti-rytiri.cz)

22

5.6 Zámecký park Vlašim Zámecký park ve Vlašimi je jedním z nejdůležitějších turistických cílů v okolí CHKO Blaník. Turisty je velmi oblíbený díky krásné přírodě, bohaté historii a velkému množství romantických staveb. Parkem vede naučná stezka. Tento zámecký park byl vybudován v poslední čtvrtině 18. století tehdejšími majiteli panství Marií Josefou z Trautsonu a Karlem Josefem z Auerspergu. Jedná se o jeden z největších přírodně krajinářských parků anglického stylu ve střední Evropě, v jehož srdci nalezneme mnoho romantických staveb a zákoutí. Dominantou a nejvzácnější romantickou stavbou parku je Čínský pavilon. Dále zde nalezneme Starý Hrad vystavěný na skále nad údolím řeky Blanice. Vstup do parku je možný třemi novogotickými branami – znosimskou, domašínskou a vlašimskou. Park se rozkládá na 75 hektarech členitého terénu a v jeho lesích roste mnoho vzácných a chráněných druhů rostlin. Pro svůj mimořádný přírodovědecký význam byl zámecký park Vlašim začleněn do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Vypracováno s použitím zdrojů (4), [19]

Obrázek 4: Čínský pavilon v zámeckém parku Vlašim (zdroj:www.kudyznudy.cz)

23

6 Kulturně-historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Zvolené území, jehož dominantou je CHKO Blaník, je územím se zajímavou historií. Nachází se zde velké množství zámků, církevních a technických památek. Nalezneme zde spoustu turisticky zajímavých míst, které se vyplatí navštívit.

6.1 Zámky, zříceniny, památníky Zámek Vlašim vznikl z původního gotického hradu nacházejícího se na skalnatém vrcholu nad řekou Blanicí. Gotický hrad zde byl vybudován ve 14. století pány z Jenštejna. V 15. a 16. století se začalo s přestavbou hradu na reprezentativní renesanční sídlo šlechticů. Svou dnešní podobu získal Vlašimský zámek až v 19. století, kdy jej knížata z Auerspergu nechali v klasicistním duchu přestavět. Od roku 1945 je zámek ve vlastnictví města a stal se sídlem Muzea Podblanicka.

Obrázek 5: Zámek Vlašim (zdroj: www.blanicti-rytiri.cz)

Zámek v Načeradci nechal postavit František Josef Starhemberg v roce 1734. Jedná se o jednopatrový barokní zámek s mansardovou střechou. Před zámkem stojí památná socha sv. Jana Nepomuckého. Roku 1925 byl v zámku zřízen sirotčinec. V současnosti se zde nachází dětský domov. Zámek Louňovice pod Blaníkem pochází z roku 1652. Tento barokní zámek vznikl přestavbou původní gotické tvrze. Zámek nyní slouží jako muzeum, jehož stálá expozice je věnována Louňovicím a Blaníku. Každoročně se zde koná koncert v rámci festivalu Podblanický hudební podzim, věnovaný místnímu rodákovi hudebnímu skladateli Janu Dismasi Zelenkovi. 24

Zámek Ratměřice byl postaven roku 1702. Roku 1808 byl po požáru zámek opraven a koncem 19. století přestavěn v pozdně klasicistním slohu. Zámecká budova donedávna sloužila jako ústav pro postižené děti. Zámek Odlochovice byl postaven v novorenesančním stylu na konci 18. století. Součástí zámku je barokní kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1737, ve které je zachovaná fresková výzdoba. Zámek je obklopen zámeckým parkem, ve kterém je rozmístěna cenná sochařská výzdoba, která byla vytvořena okolo roku 1720. Zřícenina kaple svaté Máří Magdalény se nachází v jádru přírodní rezervace Malý Blaník. Kaple sv. Máří Magdalény zde byla vybudována v roce 1735 a roku 1790 byla zrušena. Od této doby kaple chátrala a nyní jsou zde k vidění pouze obvodové zdi. Socha sv. Máří Magdalény byla z kaple odnesena a k vidění je v louňovickém kostele.

Obrázek 6: Zřícenina kaple sv. Máří Magdalény (zdroj: vlastní fotografie)

Památník bitvy u Jankova připomíná jednu z nejkrvavějších bitev třicetileté války odehrávající se na našem území. Během třicetileté války zde svedla bitvu švédská vojska pod vedením generála Torstensona a habsburská vojska pod vedením generálů Götzem a Hatzfeldem. Bitva skončila totálním zničením habsburské armády. K příležitosti 350. výročí bitvy v roce 1995 byl u Jankova vztyčen památník, který tuto bitvu připomíná. Kolem Jankova vede po stopách bitvy naučná stezka. Vypracováno s použitím zdrojů (1), (14), (16), [20]

25

6.2 Církevní památky Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci je řazen mezi nejstarší a nejkrásnější církevní památky v České republice. Byl postaven nejspíše již před rokem 1200 v románském slohu. Z románské stavby se dochovala hlavní loď s dvěma kruhovými věžemi. V roce 1360 prošel kostel gotickou úpravou, během které byla přistavěna loď se sakristií. Uvnitř kostela se nachází staré nástěnné malby, pocházející z první čtvrtiny 13. století.

Obrázek 7: Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci (zdroj: www.benesovsko.info)

Kostel sv. Jana Křtitele v Pravoníně tvoří charakteristický profil celé vesnice. Základy této rotundy byly položeny již ve 12. století. V kostele jsou uschovány 200 let staré varhany, mající mimořádnou historickou i uměleckou hodnotu. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem je jediným pozůstatkem z dřívějšího ženského kláštera Premonstrátek. Klášter Premonstrátek byl založen po roce 1149 želivskými premonstráty. Za husitských válek byl klášter vypálen a zanikl. Po zániku kláštera byl původně gotický kostel přestaven v barokním slohu. Načeradský misál jedna z nejvzácnějších českých církevních pamětihodností. Misál je liturgická kniha obsahující modlitby. Načeradský misál pochází ze 13. století, je ozdobně psaný na zažloutlé středoevropské pergamenové folii. Rozměry tohoto kodexu jsou 270 x 330 mm a chrání jej desky ze dřeva potaženého kůží. Načeradský misál je v úschově obecního úřadu obce Načeradec, jeho kopie je vystavena v kostele sv. Petra a Pavla v Načeradci.

26

Kostel sv. Václava v Libouni tvoří dominantu obce Libouň. Tuto kulturní památku tvoří románská rotunda z konce 12. století. Farním stánkem je kostel od 14. století. V lodi

a presbytáři kostela

je dochováno několik vnitřních maleb, k těm

nejvýznamnějším patří postavy světic Barbory a Kateřiny, které pochází z 16. století. Vnitřní vybavení této rotundy pochází převážně ze 17. a 18. století. Vypracováno s použitím zdrojů (1), (14), (16), [20]

6.3 Technické památky Rozhledna na Velkém Blaníku byla postavena roku 1895. Svou dnešní podobu získala v roce 1941. Tato dřevěná věž ve tvaru husitské hlásky je krytá šindelem a sahá do výšky 30 metrů. Součástí rozhledny je výklenek zvaný oltářní mensa, ve které se konají svatby. Za jasného počasí se z rozhledny naskýtá nádherný rozhled na všechny strany.

Obrázek 8: Rozhledna na Velkém Blaníku (zdroj: www.lounovicepodblanikem.cz)

Zámecká elektrárna ve Vlašimi v dřívějších dobách zásobovala elektrickým proudem zámek a část města okolo obou náměstí. Velkou zvláštností této elektrárny je 2,4 km dlouhý původně mlýnský náhon, sloužící k dostatečnému převýšení pro efektivní chod 27

turbíny. Řeka Blanice má v těchto místech velmi malý spád, přesto se zde povedlo dosáhnout rozdílu hladiny v turbínové kašně a tokem Blanice pod elektrárnou o více jak 5 metrů. V místech kde dříve stávala zámecká elektrárna, dnes nalezneme pouze náhon. Kašna se sochou rytíře ve Vlašimi byla postavena roku 1886 na Žižkově náměstí. Tuto pseudogotickou kašnu nechal postavit místní rodák, architekt František Šebek. Dodnes se vedou dohady o postavě na vrcholu sloupu. Spekuluje se o mytickém slovanském hrdinovi Zábojovi nebo o postavě rytíře Rolanda, symbolizující tržní práva měst. Vítův mlýn se nachází 5 km od Vlašimi ve směru na obec Veliš. U mlýna, stojícího v údolí řeky Blanice, se dochoval původní jez i náhon a slyšet je i funkční turbína. V prostorách tohoto mlýna se natáčel úspěšný český film Habermannův mlýn. Hvězdárna Vlašim byla postavena vlašimskými občany v roce 1961. Je vybavena dalekohledem, přednáškovou síní pro 60 osob a fotokomorou. Hvězdárna má pětimetrovou kopuli a na střeše se nachází pozorovací plošina. Vypracováno s použitím zdrojů (4), [20], [21], [22]

28

7 Materiálně-technické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 7.1 Doprava Silniční síť ve vybrané oblasti tvoří převážně silnice 2. třídy, které spojují jednotlivé obce. Do Vlašimi se z Prahy dostaneme po dálnici D1, ze které sjedeme na exitu 49 Psáře a napojíme se na silnici 2. třídy č. 112 vedoucí až do Vlašimi. Z Vlašimi se do okolních obcí dostaneme jednoduše po silnicích 2. a 3. tříd. Pokud chtějí účastnící automobilové dopravy navštívit přírodní rezervace Velký a Malý Blaník mají možnost zaparkovat na parkovištích ve třech různých obcích – Načeradci, Louňovicích pod Blaníkem a Kondraci. Odtud musí návštěvníci pokračovat pěšky po značených turistických trasách nebo na kole po cyklostezkách. Do všech obcí ve vybrané oblasti se dostaneme snadno i autobusovou dopravou. Provoz regionálních linek zde zajišťuje ČSAD Benešov, patřící do skupiny ICOM transport, a.s. Tyto autobusové linky jezdí do všech obcí vybraného území, jejich provoz je ale během pracovního týdne nedostačující. Problémy s dopravou v oblasti CHKO Blaník mohou nastat v zimních měsících, protože k údržbě silnic je používáno pouze pluhování a štěrkový posyp. Další problém v oblasti CHKO Blaník nastává v letním období. Tímto problémem jsou parkovací plochy, které jsou v letních měsících přeplněné a jsou bez vybavení. Vlakem se do této oblasti dostaneme stěží. Přes Vlašim vede železniční trať, začínající v Benešově u Prahy. Vlak jede přes obce Domašín a Znosim do Trhového Štěpánova, kde má konečnou zastávku. Vypracováno s použitím zdrojů (6), [18], [23], [24]

7.2 Ubytovací služby Vybraná oblast se vyznačuje velkým počtem ubytovacích zařízení. Návštěvník si může vybrat z široké škály ubytovacích možností. Nalezneme zde ubytovny, chaty, penziony, ubytování v soukromí a hotely. Je zde možnost pobytu i na několika farmách. Celkem se v této oblasti nachází 4 hotely, 4 penziony, 1 ubytovna a 1 rekreační středisko. V této oblasti máme možnost 2 ubytování v soukromí.

29

Hotel Klokočkův mlýn v Načeradci nabízí ubytování na samotě pod bájnou horou Blaník. Tento hotel je vhodný pro firemní školení a teambuildingové akce. V nabídce hotelu jsou kompletní relaxační služby, domácí kuchyně a sportovní vyžití. Hotel má výhodnou polohu i z hlediska poznávání památek a kulturních či přírodních zajímavostí. Penzion Scarlet v Kondraci nabízí ubytování ve vkusně a plně vybavených pokojích v souladu s potřebami moderních cestovatelů. Maximální kapacita penzionu je 10 osob a možnost ubytování je ve 3 dvoulůžkových a 1 čtyřlůžkovém pokoji. Poloha tohoto penzionu umožňuje rekreaci jak pro cykloturisty, tak i pro náročné pěší turisty. Rekreační středisko Blaník v Louňovicích pod Blaníkem umožňuje ubytování v šesti zděných domech po 34 lůžkách. V areálu jsou k dispozici taneční sály, klubovny, učebny a disko klub. V okolí je dostatek lesů, cyklotras, turistických tras a možnost koupání. Jsou zde výborné podmínky pro sportovní skupiny s různými nároky na členitost terénu. Ubytování u rotundy Libouň nabízí ubytování v soukromí uprostřed starobylé vesnice Libouň. Jedná se o nově zrekonstruovanou chalupu s vlastním přístupem k rybníku. Za chalupou je zatravněná plocha se třemi hřišti, dětské pískoviště, bazén a solární sprcha. K dispozici jsou 4 jízdní kola a kanoe. Vypracováno s použitím zdrojů (1), [25], [26], [27], [28]

7.3 Stravovací služby Jsou důležitým předpokladem cestovního ruchu a v této oblasti je spoustu kvalitních stravovacích zařízení. Stravovací služby nabízí téměř každé ubytovací zařízení nacházející se v této oblasti. Dobrou restauraci či hospodu nalezneme v každé obci vybrané oblasti. Ze stravovacích zařízení v CHKO Blaník a jeho okolí bych ráda jmenovala vyhlášenou restauraci Silvii, která své služby nabízí ve Vlašimi. Tato restaurace je součástí stejnojmenného penzionu. Turisty i místními obyvateli je velmi oblíbená Restaurace u Matoušků v Kondraci. Dále bych ráda jmenovala například Hostinec pod Blaníkem v Louňovicích pod Blaníkem, restauraci Vorlina ve Vlašimi, Jankovskou hospodu, Zámeckou restauraci v Louňovicích pod Blaníkem a hostinec Chaloupka v Načeradci. Vypracováno s použitím zdrojů (1), [29]

30

7.4 Sportovně-rekreační zařízení V CHKO Blaník a vybrané okolní oblasti můžeme využít široké nabídky sportovního vyžití. Návštěvníci města Vlašimi v letních měsících jistě uvítají možnost vykoupat se v místním uměle vytvořeném koupališti. V areálu městského koupaliště se nachází 50 m dlouhý bazén, dětské brouzdaliště, dětský bazén, tobogán, hřiště na plážový volejbal či nohejbal a stánek s občerstvením. Pro milovníky tenisu jsou ve Vlašimi k dispozici tenisové kurty, tenis je zde možné hrát i v zimních měsících a to v nafukovací hale s tenisovými kurty. Dále je ve Vlašimi možnost navštívit zimní stadion, zahrát si stolní tenis nebo se projet po řece Blanici na kanoi. Sportovní vyžití nabízí i obec Kondrac. K dispozici je fotbalové hřiště s kurty vhodnými na tenis, nohejbal či volejbal. V Kondraci si mohou turisté zapůjčit kolo a projet se některou z cyklostezek, kterých je v této oblasti mnoho. Při dostatečné sněhové nadílce je na Krasovické hůře v provozu lyžařský vlek. V Pravoníně mohou návštěvníci využít víceučelové hřiště vhodné na fotbal, volejbal či tenis. Okolí Pravonína je v zimě využíváno pro přírodní běžkování. V obci Ostrov jsou návštěvníkům k dispozici dvě jízdárny s chovem koní. Celé CHKO Blaník a vybraná okolní oblast je protkána sítí cyklostezek, je proto vhodná pro milovníky kol. Pro rekreační rybolov je využívána řeka Blanice, rybník Šebíř u obce Šebířov nebo rybník Obecník u obce Načeradec. Ze sportovních akcí je důležité jmenovat již tradiční Vánoční turnaj ve stolním tenise ve Vlašimi. Vypracováno s použitím zdrojů (1), [21], [22], [30]

7.5 Kulturně-společenská zařízení CHKO Blaník a vybraná okolní oblast je bohatá také na kulturní akce. Návštěvníci mohou navštívit několik muzeí, galerie, tradiční jarmarky a jiné tradiční kulturní akce. Muzeum Podblanicka ve Vlašimi má své sídlo v zámku a nabízí několik stálých expozic spojených s Podblanickem. Dále jsou v tomto muzeu pořádány různé výstavy, přednášky a koncerty. V obci Kamberk se nachází Muzeum venkova. V pěti místnostech tohoto muzea je vystaveno na 500 historických předmětů a historických dokumentů spojených s historií obce. Farní muzeum v Kondraci je jediné muzeum svého druhu v České republice.

31

K vidění je autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. století. Součástí muzea je řemeslná dílna, kde si mohou návštěvníci vyrobit svíčky či ruční papír. Nově je otevřeno Muzeum včelařství v Louňovicích pod Blaníkem, představující tradici, historii i současnost chovu včel v regionu. S geologickou minulostí Podblanicka se mohou návštěvníci seznámit pod Velkým Blaníkem, kde se nachází Geologická expozice hornin Podblanicka. Pro milovníky výtvarného umění je k dispozici Podblanická galerie ve Vlašimi, nacházející se ve Vlašimské bráně. Nejznámější a největší akcí v této oblasti jsou tradiční Májové slavnosti ve Vlašimi. Tato akce se koná vždy 1. května v zámeckém parku. Součástí slavností je pouť, prodejní trhy a vystoupení známých zpěváků. Na regionálním pódiu se konají módní přehlídky, dětská hudební a taneční vystoupení a různé soutěže. Ve spodní části parku současně probíhají tradiční parkurové závody na koních „O cenu Města Vlašimi“. Z dalších kulturních akcí je důležité jmenovat konání každoročního koncertu, sloužícího jako pocta skladateli Janu Dismasi Zelenkovi, který se koná v Louňovicích pod Blaníkem v rámci festivalu Podblanický hudební podzim. V Louňovicích se v září konají tradiční Svatováclavské slavnosti. Součástí těchto slavností je výstup sv. Václava na Velký Blaník, po sestupu se průvod vrací zpět do Louňovic, kde už je připraven bohatý program. Další tradiční výstup na Velký Blaník pod názvem „S Rádiem Blaník na Blaník“ se koná v srpnu. Tradičním se už stal také každoroční silvestrovský výstup místních obyvatel na Velký Blaník. Další důležitou akcí je každoroční pochod na památku obětí nazvaný „Po stopách bitvy u Jankova“. Tento pochod vede po neznačené naučné stezce, která je doplněna informačními tabulemi. Vypracováno s použitím zdrojů (1), (16), [21], [22], [30]

7.6 Informační centra Ve vybrané oblasti mohou návštěvníci využít dvě informační turistická centra. Jedná se o informační centra ve Vlašimi a v Louňovicích pod Blaníkem. Informační centrum Vlašim se nachází na nádvoří vlašimského zámku. Návštěvníkům i místním obyvatelům jsou zde bezplatně poskytovány informace o městě Vlašim a o celém regionu Podblanicko. Dále jsou zde poskytovány informace o ubytování, stravování a možnostech výletů. Mezi činnost IC Vlašim patří i rezervace prohlídek zámeckého parku s průvodcem, prodej vstupenek na různé kulturní akce ve Vlašimi. Je

32

zde veřejný přístup na internet. Informační centrum Vlašim také prodává turistické mapy a upomínkové předměty. Informační centrum Louňovice pod Blaníkem je umístěno v 1. patře zámku v Louňovicích pod Blaníkem. Toto infocentrum propaguje cestovní ruch, zpracovává projekty a zajišťuje prohlídky muzeí nacházejících se v této obci. Mezi činnosti tohoto informačního centra patří informování návštěvníků i místních obyvatel o možnostech ubytování, stravování, dopravních spojích, kulturních a sportovních akcích. Dále poskytuje tipy na výlety v regionu a informuje o kulturních památkách Louňovic pod Blaníkem a okolí. Je zde možnost zakoupit turistické mapy, průvodce, pohledy, turistické známky a upomínkové předměty z Podblanicka. Vypracováno s použitím zdrojů [19], [22], [29]

33

8 Ekologicky šetrný cestovní ruch v CHKO Blaník a okolí „Podblanicko (CHKO Blaník a okolí) je pozitivním příkladem území, které se dlouhodobě orientuje na udržitelný rozvoj lokální ekonomiky a zejména na šetrné formy turismu. Jde o systémový přístup k rozvoji v úzké spolupráci ochrany přírody (místní základní organizace ČSOP, Správa CHKO Blaník), místní samosprávy a místních drobných podnikatelů“ (Pásková, 2008)

8.1 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Chráněná krajinná oblast Blaník a vybraná okolní oblast se nachází ve Středočeském kraji, proto se i této oblasti týká Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje. Tuto koncepci schválil Středočeský kraj v roce 2006. Koncepce je vytvořena pro období 2006 -2016. Mezi cíle koncepce patří: chránit přírodovědecky nebo esteticky významná území Středočeského kraje, otevřít návštěvníkům přírodovědecky nebo esteticky významná území, zlepšit informovanost návštěvníků, zlepšit podmínky pro existenci chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, vytvořit sítě nezastavitelných či chráněných území, která formou „zelených klínů“ zajistí kontakt hlavního města s přírodně hodnotnými částmi Středočeského kraje a zajištění trvale udržitelného rozvoje využívání krajiny. Vypracováno s použitím zdrojů (10), (14)

8.2 Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Blaník Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Blaník byl vytvořen pracovníky správy CHKO Blaník na období 2008 – 2017. Jedná se o odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v této oblasti. Dlouhodobým cílem je uchování typického rázu harmonické krajiny s komplexem přírodě blízkých lesů na Velkém a Malém Blaníku. Do dlouhodobých cílů patří také zachování meandrujícího toku řeky Blanice se střídáním zemědělských a lesních ploch a menších sídel. Dalším dlouhodobým cílem je ochrana přirozených a polopřirozených společenstev s ohroženými a vzácnými druhy rostlin a živočichů. Mezi další cíle patří ochrana vodních toků, vodních ploch a drobných mokřadů přirozeného a polopřirozeného charakteru.

34

Jedním z cílů je prevence poškozování přírody pomocí stráže přírody a udržováním terénního informačního systému. Velmi důležitým cílem je turistické, rekreační a sportovní využívání CHKO bez negativních dopadů na přírodu a krajinu. Vypracováno s použitím zdroje [30]

8.3 Agroturistika CHKO Blaník a vybrané území je jako stvořené pro provozování agroturistiky. Velký potenciál má toto území především díky stylu života místních obyvatel, charakteru výroby i struktuře osídlení. Bohužel i přes tento velký potenciál zde není tento druh cestovního ruchu příliš rozšířen. Nachází se zde dvě farmy založené na principu agroturistiky a jedna farma fungující na principu ekoagroturistiky. Ekofarma Líza v Hrajovicích začala svou činnost v roce 1991. Jedná se o malou ekofarmu, kde se návštěvníci budou cítit jako na typickém českém venkově 1. poloviny 20. století. Na této farmě je možno domluvit si prohlídku. Prohlídka je asi hodinová a návštěvníci se podívají do muzea nářadí a strojů předků současných majitelů farmy, následně si návštěvníci prohlédnou zvířata, která zde žijí a ochutnají sýry a mléko. Na závěr si mohou s majiteli popovídat o životě na farmě, o zvířatech či o výrobě sýrů. Majitelé farmy se zabývají především chovem koz, vlastní okolo 50 kusů. Dále na této farmě žijí husy, slepice, kočky, psi a kůň. Na farmě je také možnost nákupu biovýrobků. Majitelé farmy zde prodávají kozí sýry vlastní výroby, kozí mléko, syrovátku, maso a vejce v BIO kvalitě. Majitel farmy slibuje, že kozy chované na této farmě jsou po celý rok na pastvinách a přikrmují se obilím a senem a právě díky tomu dávají mléko vonící po bylinkách a bez nepříjemných pachutí. Farma se nachází v blízkosti červené turistické trasy Mladá Vožice, Hrajovice, Blaník. Díky tomu je farma často využívána turisty jako místo odpočinku a načerpání energie z místních bioproduktů. Farma Dolejší mlýn se nachází na pravém břehu řeky Blanice mezi obcemi Kamberk a Předbořice. Farma byla založena v roce 2009 a její majitelé zde hospodaří na necelých 5 hektarech orné půdy a 2 hektarech lužních luk. Od roku 2011 zde majitelé farmy pěstují zeleninu, byliny a jedlé květy, vše v BIO kvalitě. Přirozenou hranici farmy tvoří téměř dvouhektarový sad. Na loukách jsou pěstovány ovce vřesové. Návštěvníci farmy mají možnost zakoupit si skopové maso v BIO kvalitě. Na farmě Dolejší mlýn je také možnost ubytování. V nabídce jsou 2 apartmány se sociálním zařízením a kuchyňkou. Jeden z těchto apartmánů má bezbariérový přístup. Součástí farmy je také restaurace, 35

kterou je možné využít i pro pořádání soukromých oslav. Farma také nabízí cykloservis a prodej či půjčení kol. Farma Blaník se nachází v obci Ostrov. Původní zdevastovaný statek, zakoupil v roce 2000 pan Miloš Zapletal a přetvořil jej na farmu. Farma Blaník poskytuje hostům ubytování v romantickém prostředí a slibuje prožití venkovských zážitků, jako je jízda na koních, houbaření, zabíjačky, kontakt se zvířaty a spousty dalších. Je vhodná pro rodiny s dětmi, firemní akce, rodinné oslavy či svatby. Farma Blaník nabízí ubytování až pro 65 osob. Jedná se o různé typy ubytování - plně vybavené apartmány, romantické pokoje s výhledem na bájnou horu Blaník, turistickou ubytovnu či spaní „pod širákem“. Farma také nabízí služby jako venkovní bazén, prohlídky stájí a výběhů zvířat, chytání ryb v Blanici, sledování tréninku koní na pískovém kolbišti, pravidelné promítání 3D filmů na velkoplošné obrazovce, či výlety do okolí. Návštěvníci farmy se mohou projet na ponících, koních či oslech. Dále se mohou zúčastnit výuky jízdy na koních a ponících. Stravovací služby jsou poskytovány v romantické restauraci s krbem, k dispozici je i krytá venkovní terasa. Návštěvníci mohou posedět ve vinárně a pro soukromé aktivity mají k dispozici historický Rytířský sál. Od 5. května 2012 začíná na Farmě Blaník zkušební provoz Farma-parku. Farma-park Blaník se má stát jedinečným místem, ve kterém návštěvníci najdou veškerá domácí zvířata, některé druhy divokých zvířat a handicapovaná zvířata, která se nemohou vrátit do přírody. Součástí Farmaparku budou různé dětské atrakce a také „mazlící zóna“, v níž si mohou děti pohladit a nakrmit mladá zvířata. Nebudou zde chybět ani odpočinková místa s posezením ve stínu a občerstvení. Vypracováno s použitím zdrojů [32], [33], [34]

Obrázek 9: Farma Blaník v Ostrově (zdroj: www.farmablanik.cz)

36

8.4 Ekoturistika CHKO Blaník a okolí je vhodné pro provozování pěší turistiky, cykloturistiky a hippoturistiky. Pro návštěvníky je zde připravena řada turistických stezek, cyklistických stezek a koňských stezek. V této oblasti naleznou turisté také řadu naučných stezek. Hipoturistika Jezdecký sport má ve vybrané oblasti dlouhou tradici. Nalezneme zde několik chovů koní, jejichž majitelé organizují pro zákazníky projížďky po okolí. Pohyb koní po území CHKO Blaník působí v lesích velké problémy. Správa CHKO proto plánuje vymezení hipostezek mimo chráněná území. Cykloturistika V posledních letech se zde cykloturistika intenzivně rozvíjí. Ve vybraném území se nachází několik cyklostezek, které vedou po zpevněných komunikacích a cestách, ale také po polních a lesních cestách. Cyklotrasa „Po stopách blanických rytířů“ má celkem 32 km. Vede převážně po silnici, místy vede přes polní cesty. Tato trasa vede turisty po krajině, která je protkána legendami o blanických rytířích. Proto jsou během cesty připraveny častá odpočinková místa, doplněná o ilustrované legendy o blanických rytířích. Trasa vede přes Chráněnou krajinnou oblast Blaník, turisté by proto neměli sjíždět mimo vyznačenou trasu. Trasu je vhodné zahájit v Kondraci, kde si mohou turisté zapůjčit kola. Dále vede trasa přes obce Ostrov, Veliš, Louňovice pod Blaníkem, Velký Blaník, Načeradec, Pravonín, Částrovice, Vracovice. Trasa končí v místě, ve kterém začala, v obci Kondrac. Během cesty mohou návštěvníci navštívit například kostel sv. Bartoloměje v Kondraci, farmu Blaník v Ostrově, barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Louňovicích pod Blaníkem, rozhlednu na Velkém Blaníku nebo přírodní památku Částrovické rybníky. Cyklotrasa „Vlašimské aleje“ vede po polních a lesních cestách, místy i po silnici. Délka trasy je 32 km a turisty provede po nejzajímavějších lokalitách kolem Vlašimi. Trasa začíná a končí ve Vlašimi. Pokračuje přes Hrádek, který je nejvýznamnějším poutním místem regionu. Dále trasa vede přes Ctiboř a vrch Kalamajku. Další úsek vede přes pole nad Domašínem, Znosim, Polánku a Ovčíny. Trasa pokračuje přes obec Dub, Orlinu, Jinošov, Loretu (poutní místo s kostelem) a Bolinku.

37

Cyklotrasa „Romantické zámecké parky“ zasahuje do zvolené oblasti jen z části. Trasa vede celou dobu po silnicích a měří 53 km. Turisty provede po nejzajímavějších zámeckých parcích v regionu. Trasu je nejlepší zahájit ve vlašimském parku. Ze zámeckého parku ve Vlašimi se turisté vydají přes obec Postupice až do Jemniště. Zámek Jemniště již nezapadá do autorkou zvolené oblasti, přesto tento zámek stojí za pozornost. Barokní zámek Jemniště je obklopen původní francouzskou zahradou. Součástí parku je zvěřinec, ptačí voliéry a kavárna. Cykloturistická trasa vede dále přes obce Pozov, Popovice a Jankov do Ratměřic. Ratměřický zámecký park se kromě románského kostelíku vyznačuje dvěma sekvojovci obrovskými, s pětimetrovým obvodem kmene. Nedaleko Ratměřic se nachází Odlochovický zámecký park. V tomto parku turisté naleznou kašnu se zajímavou výzdobou, znázorňující alegorii ročních období. Z Odlochovic pokračuje stezka přes Zvěstov, Louňovice pod Blaníkem, Kondrací a zpět do Vlašimi. Pěší turistika Pěší turistika má v této oblasti dlouholetou tradici. Turisté zde naleznou řadu turistických a naučných stezek, které mohou kombinovat. Přímo v CHKO Blaník nalezneme více než 20 km značených turistických tras. Ráda bych uvedla nejoblíbenější turistické trasy vedoucí vybranou oblastí. Pěší trasa „S rytířem na Blaník a okolní krajinou“ začíná ve Vlašimi. Do Louňovic pod Blaníkem mohou turisté dojet autobusem nebo mohou jít pěšky. Z Louňovic vede červená turistická značka až na Velký Blaník, na jehož vrcholu se nachází turisty oblíbená rozhledna. Na cestě zpět naleznou turisté Geologickou expozici, zastupující horniny Podblanicka. Po červené pokračují turisté přes Kondrac zpět do Vlašimi. Součástí této trasy je naučná stezka S rytířem na Blaník. Turisté se pomocí informačních panelů dozvědí vše o CHKO Blaník. Informační panely jsou doplněny hravými zastaveními pro děti. Trasa je dlouhá 12 km. Pěší trasa „Krajem poslední bitvy třicetileté války“ je dlouhá 12 km a turisty provede po místech, spojených s bitvou u Jankova. Trasa začíná na návsi v Ratměřicích a vede k památníku bitvy u Jankova. U památníku začíná jankovská naučná stezka, turisté mohou pokračovat po naučné stezce nebo se mohou vydat dále ke kříži pod kaštany u samoty Habrovka V těchto místech je podle pověstí schovaný poklad. Po polní cestě dojdou turisté k rybníku Jarkovec a pokračují do vesnice Vlčkovice.

38

Ve Vlčkovicích se nachází tvrz z 16. století, která byla přestavěna na zámek. Červená turistická trasa pokračuje dále kolem rybníků přes Nosákov do Odlochovic. Z Odlochovic se pokračuje zpět do Ratměřic. Naučné stezky Naučné stezky seznamují turisty s přírodními a kulturně-historickými zajímavostmi této oblasti. Ve vybrané oblasti nalezneme například tyto naučné stezky: naučná stezka „S rytířem na Blaník“, naučná stezka „Malý Blaník – Podlesí“, naučná stezka „Po stopách bitvy u Jankova“, naučná stezka „Roudný“ a naučná stezka „Vlašimským zámeckým parkem“. Vypracováno s použitím zdrojů (4), (6), (13), [18], [29]

39

9 Primární výzkum 9.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření probíhalo na nejvíce frekventovaných místech Chráněné krajinné oblasti Blaník, především na vrcholu Velkého Blaníku a v okolí parkovišť a návsí obcí Kondrac, Načeradec a Louňovice pod Blaníkem. Dále byl průzkum prováděn v několika obcích nacházejících se ve zkoumané oblasti. Jedná se o obce Vlašim, Domašín a Jankov. Kromě osobního dotazování, probíhal průzkum také na internetových stránkách www.vyplnto.cz. Cílem průzkumu bylo získat 150 vyplněných dotazníků. Respondenti byli vybírání náhodně, i přesto místní občané tvořili téměř 50% dotázaných. Průzkum probíhal od května do konce září roku 2011 a od ledna do března roku 2012. Dotazník je složen z 13 otázek, z nichž 12 otázek je uzavřených. Otázka číslo 4 vyžaduje vlastní odpověď respondentů. Otázka číslo 11 při kladné odpovědi vyžaduje doplňující informace, které musí respondent uvést.

9.2 Cíl dotazníkového šetření Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit jaké je povědomí turistů o této oblasti a jaký je názor místních obyvatel a návštěvníků na cestovní ruch v této oblasti. Konkrétně se jednalo o názor na atraktivitu této oblasti, zda je příliv turistů pro tuto oblast výhodný a zda nemůže příliv turistů tuto oblast poškodit. Dalším z cílů bylo zjistit, jaké mají povědomí místní obyvatelé a návštěvníci o šetrných formách cestovního ruchu a také o existenci farem provozujících agroturistiku.

40

9.3 Rozbor jednotlivých otázek Výsledky dotazníkového šetření jsou zachyceny v grafech a tabulkách. Ke každé otázce je také slovní zhodnocení. Základní údaje o respondentech I přesto, že byli respondenti vybíráni náhodně, byla skladba respondentů z hlediska pohlaví téměř vyrovnaná. 55% dotázaných tvořily ženy, 45% představovali muži.

Pohlaví

Muž 45% Žena 55%

Graf 1: Pohlaví (zdroj: vlastní průzkum)

Nejvíce respondentů bylo ve věku 18 – 25 let (39%) a lidé ve věku 26 – 35 let (25%). Věkovou skupinu 36 – 45 let tvořilo 13% respondentů. Další věková skupina 46 – 55 let tvořila 11%. Lidé ve věku 56 – 65 let tvořili 7% respondentů, věková kategorie 66 let a více tvořila 3%. Nejméně zastoupenou věkovou skupinou byli lidé ve věku do 17 let (1%).

41

Věk 45% 40%

39%

35% 30%

25%

25% 20% 15%

13%

11% 7%

10%

3%

1%

66 let a více

do 17 let

5% 0% 18-25 let 26-35 let 36-45 let 46-55 let 56-65 let

Graf 2: Věk (zdroj: vlastní průzkum)

Jako své nejvyšší dosažené vzdělání uvedlo 66% respondentů středoškolské, na druhém místě se umístilo vzdělání vysokoškolské s 24%. 8% občanů uvedlo, že má výuční list. Nejmenší skupinu tvořili lidé se základním vzděláním (2%).

Vzdělání Vyučen/a 8%

Základní 2%

Vysokoškolské 24%

Střední 66%

Graf 3: Vzdělání (zdroj: vlastní průzkum)

Více než polovina dotázaných pracuje ve veřejném sektoru, o druhé místo se rovnoměrně dělí zaměstnanci soukromého sektoru s 21% a studenti s 21%. Třetí místo s 9% obsadili podnikatelé. 7% občanů uvedlo, že jsou již v důchodu, 6% respondentů jsou v domácnosti nebo na mateřské dovolené a 3% respondentů jsou nezaměstnaní. 42

Zaměstnání

V domácnosti /mateřská dovolená 6%

Nezaměstnaný 3%

Důchodce 7% Zaměstnanec veřejného sektoru 33%

Podnikatel 9%

Student 21% Zaměstnanec soukromého sektoru 21%

Graf 4: Zaměstnání (zdroj: vlastní průzkum)

Většina respondentů (87%) uvedla jako své bydliště Středočeský kraj. Zkoumaná oblast se nachází právě ve Středočeském kraji a většina dotázaných v této oblasti bydlí nebo zde má chatu či chalupu. Z jiných krajů České republiky přijíždí do této oblasti málo návštěvníků. Na dalších místech se objevili obyvatelé Prahy, Vysočiny, Jihočeského kraje, Olomouckého kraje, Plzeňského kraje, Jihomoravského a Karlovarského kraje.

Bydliště (kraj) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

87%

5%

3%

3%

1%

1%

1%

1%

Graf 5: Bydliště - kraj (zdroj: vlastní průzkum)

43

Otázka č. 1: Charakterizujte svůj vztah k této oblasti Téměř polovina respondentů uvedla, že v této oblasti bydlí (49%) a to i přesto, že respondenti byli vybíráni náhodně. Druhou polovinu tvořili nerezidenti. Návštěvníky bylo 30% dotázaných. Na dalším místě se s 9% objevili lidé, kteří do zkoumané oblasti dojíždí za prací, ale bydlí mimo tuto oblast. Na návštěvu k příbuzným přijelo do této oblasti 8% dotázaných. Zbývajících 5% občanů vlastní ve zkoumané oblasti chatu či chalupu.

Charakterizujte svůj vztah k této oblasti Návštěva příbuzných 8%

Mám zde chatu, chalupu 5%

Nejsem místní, ale pracuji zde 9% Bydlím zde 49% Jsem turista 30%

Graf 6: Charakterizujte svůj vztah k této oblasti (zdroj: vlastní průzkum)

44

Otázka č. 2: Myslíte si, že je tato oblast turisticky atraktivní? V této otázce byl zjišťován názor respondentů na atraktivnost tohoto území. Většina dotázaných uvedla, že je tato oblast turisticky atraktivní. O tom, že je toto území pro turisty zajímavé bylo přesvědčeno 42% dotázaných, 45% uvedlo odpověď spíše ano. O atraktivnosti tohoto území pochybovalo 7% dotázaných, 5% občanů nedovedlo na otázku odpověď a pouze 1% respondentů uvedlo, že tato oblast není pro turisty zajímavá.

Myslíte si, že je tato oblast turisticky atraktivní?

Spíše ne 7%

Nevím 5% Určitě ne 1%

Spíše ano 45% Určitě ano 42%

Graf 7: Myslíte si, že je tato oblast turisticky atraktivní? (zdroj: vlastní průzkum)

45

Otázka č. 3: Jaká je podle Vás současná situace služeb poskytovaných v této oblasti? V této otázce měli respondenti zhodnotit situaci ubytovacích služeb, stravovacích služeb, dopravy, úrovně cyklotras, kulturního a sportovního vyžití, otevírací doby a přístupnosti památek a služby personálu. Přes polovinu dotázaných zhodnotilo situaci ubytovacích služeb jako průměrnou, 23% respondentů hodnotí ubytovací služby zkoumané oblasti dobře. Podle 45% respondentů jsou stravovací služby v této oblasti dobré, 33% dotázaných je hodnotí jako průměrné. Co se týká dopravy, 31% respondentů ji ohodnotilo jako dobrou a dalších 31% ji zhodnotilo jako průměrnou. Velmi kladně byla zhodnocena úroveň cyklotras, 48% respondentů ji zhodnotilo jako dobrou. Jako průměrnou ji zhodnotilo 28% dotázaných. Kulturní a sportovní vyžití bylo označeno jako průměrné 43% respondentů, jako dobré jej označilo 31% oslovených. Více než polovina dotázaných ohodnotila dobře otevírací dobu a přístupnost památek, 30% ji zhodnotilo jako průměrnou. Dobře ohodnotilo 47% oslovených respondentů služby personálu, dalších 41% dotázaných ohodnotilo tyto služby jako průměrné.

Tabulka 1: Jaká je podle Vás současná situace služeb poskytovaných v této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum)

Jaká je podle Vás současná situace služeb poskytovaných v této oblasti? Výborná

dobrá

průměrná

Horší

špatná

Ubytování

3%

23%

53%

13%

7%

Stravování

9%

45%

33%

10%

3%

Doprava

5%

31%

31%

17%

6%

Úroveň cyklotras

12%

48%

28%

10%

2%

Sportovní a kulturní vyžití

5%

31%

43%

17%

4%

Otevírací doba a přístupnost památek

6%

53%

30%

9%

2%

Služby personálu

4%

47%

41%

5%

3%

46

Otázka č. 4: Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? Tato otevřená otázka vyžadovala vlastní odpovědi respondentů. 43% oslovených uvedlo, že jim ve zkoumané oblasti nic nechybí a nepřejí si něco měnit. Nespokojenost s kulturním a sportovním vyžitím v této oblasti projevilo 21% respondentů. Dalších 9% respondentů se shodlo na tom, že nejsou spokojeni s úrovní cyklistických a pěších tras. Trasy pro kolečkové brusle chybí ve zkoumané oblasti 2% dotázaných. Po 3% získaly odpovědi jako lepší informovanost, dopravní dostupnost, špatný stav silnic a málo parkovišť. 5% dotázaných uvedlo, že jim vadí odpadky v přírodě a u silnic, další 4% by si v této oblasti přála lepší a kvalitní ubytovací služby. Posledních 6% uvedlo různorodé odpovědi, jako například „Chybí mi volnost opravení stávajících staveb kvůli CHKO“, „Chybí mi zde Ski areál“ nebo odpověď „V této oblasti je malé množství koňských stezek“.

Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? 60% 50%

43%

40% 30%

21% 3%

5% Odpadky

9% 3%

6% Ostatní odpovědi

4%

Dopravní dostupnost

3%

Lepší informovanost

2%

Kvalitní ubytovací služby

10%

Stav silnic, parkoviště

20%

Úroveň cyklistických a pěších tras

Trasy pro kolečkové brusle

Sportovní a kulturní vyžití

Nic mi nechybí

0%

Graf 8: Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? (zdroj: vlastní průzkum)

47

Otázka č. 5: Myslíte si, že je příliv turistů pro tuto oblast výhodný? Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti považují rozvoj cestovního ruchu ve zkoumané oblasti za výhodný. Přesně polovina dotázaných si myslí, že je příliv turistů pro tuto oblast spíše výhodou. Dalších 35% dotázaných si je touto skutečností jistých. Na tuto otázku nedokázalo odpovědět 9% respondentů. Celkem 6% oslovených nevidí příliv turistů do této oblasti jako výhodný.

Myslíte si, že je příliv turistů pro tuto oblast výhodný? Spíše ne 5%

Určitě ne 1%

Nevím 9%

Spíše ano 50% Určitě ano 35%

Graf 9: Myslíte si, že je příliv turistů pro tuto oblast výhodný? (zdroj: vlastní průzkum)

48

Otázka č. 6: Myslíte si, že příliv turistů může ovlivnit tuto oblast i negativně? Cílem otázky č. 6 bylo zjistit, zda jsou si respondenti vědomi toho, že rozvoj cestovního ruchu může působit na zkoumanou oblast i negativně. 47% respondentů si myslí, že příliv turistů spíše nemůže tuto oblast ohrozit. Dalších 21% vidí v rozvoji cestovního ruchu určitou hrozbu pro tuto oblast. Na tuto otázku nevědělo odpovědět 15% dotázaných. Tím, že rozvoj cestovního ruchu může tuto oblast ovlivnit negativně si je jisto 13% oslovených. Zbylá 4% si jsou jista, že přílivem turistů nemůže znamenat žádnou hrozbu pro tuto oblast.

Myslíte si, že příliv turistů může ovlivnit tuto oblast i negativně? Určitě ne 4%

Určitě ano 13% Nevím 15%

Spíše ne 47%

Spíše ano 21%

Graf 10: Myslíte si, že příliv turistů může ovlivnit tuto oblast i negativně? (zdroj: vlastní průzkum)

49

Otázka č. 7: Znáte pojem ekoturistika? Touto otázkou bylo zjišťováno, zda návštěvníci a místní obyvatelé mají určité povědomí o šetrných formách cestovního ruchu. Konkrétně se jednalo o pojem ekoturistika. Velká část dotázaných, celkem 71% se s ekoturistikou již setkala a ví, co tento pojem znamená. Zbývajících 29% dotázaných tento pojem nezná.

Znáte pojem ekoturistika?

Ne 29%

Ano 71%

Graf 11: Znáte pojem ekoturistika? (zdroj: vlastní průzkum)

50

Otázka č. 8: Jaké formy šetrného cestovního ruchu jste se v této oblasti zúčastnili? V této otázce měli respondenti určit, jaké konkrétní formy šetrného cestovního ruchu se ve zkoumané oblasti zúčastnili. Na výběr měli z několika možností a mohli zvolit více odpovědí. Nejčastěji se v odpovědích objevila pěší turistika, kterou ve zkoumané oblasti provozuje 42% respondentů. Druhá nejčastější odpověď byla cykloturistika s 31%. Běžkování se v této oblasti věnuje 11% dotázaných a dalších 8% dotázaných uvedlo, že se v této oblasti nezúčastňuje žádné formy šetrného cestovního ruchu. Hippoturistiku provozuje v této oblasti 5% oslovených. Nejméně dotázaných (3%) se ve zkoumané oblasti věnuje ekoagroturistice.

Jaké formy šetrného CR jste se v této oblasti zúčastnili? Ekoagroturistika 3%

Hippoturistika 5% Žádné 8%

Běžkování 11%

Pěší turistika 42%

Cykloturistika 31%

Graf 12: Jaké formy šetrného CR jste se v této oblasti zúčastnili? (zdroj: vlastní průzkum)

51

Otázka č. 9: Součástí vybrané oblasti je CHKO Blaník, navštívili jste jej? Tato otázka se zabývá návštěvností CHKO Blaník, které je centrem zkoumané oblasti. Zajímalo mne, zda místní obyvatelé, lidé cestující do zkoumané oblasti či lidé mající v této oblasti chatu či chalupu, navštívili i toto CHKO. Naprostá většina dotázaných, celkem 93%, navštívila Chráněnou krajinnou oblast Blaník. Pouhých 7% oslovených nenavštívilo CHKO Blaník.

Součástí vybrané oblasti je CHKO Blaník, navštívili jste jej? Ne 7%

Ano 93%

Graf 13: Součástí vybrané oblasti je CHKO Blaník, navštívili jste jej? (zdroj: vlastní průzkum)

52

Otázka č. 10: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Blaník? V této otázce měli respondenti uvést důvod své návštěvy CHKO Blaník. Respondenti měli na výběr z několika možností a zvolit mohli více odpovědí nebo uvést svou vlastní. 37% dotázaných uvedlo, že navštívili CHKO, kvůli návštěvě rozhledny na Velkém Blaníku. Kvůli krásné přírodě přišlo do CHKO Blaník 29% oslovených. Dalších 21% navštívilo CHKO v rámci tradičních výstupů na Velký Blaník. Sportovní aktivity byly důvodem návštěvy CHKO Blaník pro 8% respondentů. Zbývajících 5% uvedlo své vlastní odpovědi, jako například „houbaření“ a „lov“. Nejvíce mne však zaujala odpověď „Navštěvuji CHKO Blaník, protože jsem se zde narodil a je to mou součástí“. Několik respondentů nemohlo na tuto otázku odpovědět, protože CHKO nenavštívili.

Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Blaník? Sportovní Jiná odpověď 5% aktivity 8%

Tradiční výstupy na Velký Blaník 21%

Návštěva rozhledny na Velkém Blaníku 37%

Krásná příroda 29%

Graf 14: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Blaník? (zdroj: vlastní průzkum)

53

Otázka č. 11: Víte o existenci farem provozujících agroturistiku (turistika v typických venkovských podmínkách) v této oblasti? Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti vědí o existenci farem provozujících agroturistiku ve zkoumané oblasti. O existenci ekofarem ve zkoumané oblasti ví pouhých 35% dotázaných. Zbývajících 65% vůbec netuší, že se v této oblasti nějaké ekofarmy nachází.

Víte o existenci farem provozujících agroturistiku v této oblasti?

Ano 35%

Ne 65%

Graf 15: Víte o existenci farem provozujících agroturistiku v této oblasti? (zdroj: vlastní průzkum)

54

Otázka č. 12: Pokud ano, napište jméno této farmy Tato otázka vyžadovala vlastní odpověď po respondentech, kteří odpověděli kladně na předchozí otázku. Ve zkoumané oblasti se nachází celkem 3 farmy, na kterých je možné provozovat agroturistiku – Farma Blaník, Kozí farma a Farma Dolejší Mlýn. Farmu Blaník v Ostrově zná 91% respondentů. Zbývajících 9% dotázaných uvedlo Kozí farmu v Hrajovicích. Farmu Dolejší Mlýn se nezmínil nikdo z dotázaných.

Pokud ano, napište jméno této farmy Kozí farma, Hrajovice 9%

Farma Blaník, Ostrov 91%

Graf 16: Pokud ano, napište jméno této farmy (zdroj: vlastní průzkum)

55

Otázka č. 13: Jakou formu dovolené upřednostňujete? Cílem poslední otázky bylo zjistit, jaký typ dovolené oslovení respondenti preferují. Pobyt v zahraničí preferuje 37% respondentů. Pěší turistika po České republice je oblíbená u 19% dotázaných. 16% oslovených jezdí rádo na poznávací zájezdy a další 15% respondentů upřednostňuje dovolenou na jízdních kolech. Pobyt na farmě (agroturistika) je oblíbený u 5% respondentů. Svou vlastní odpověď uvedlo 8% dotázaných. Mezi odpověďmi bylo uvedeno například „lyžování v českých horách“ nebo „dovolenou trávíme doma u televize“.

Jakou formu dovolené upřednostňujete? Pobyt na farmě (agroturistika) 5%

Jiná odpověď 8%

Cykloturistické výlety 15%

Pobyt v zahraničí 37% Poznávací zájezdy 16% Pěší turistika po ČR 19%

Graf 17: Jakou formu dovolené upřednostňujete? (zdroj: vlastní průzkum)

9.4 Vyhodnocení dotazníkového šetření Místní občané i návštěvníci považují vymezenou oblast za turisticky atraktivní a příliv turistů do této oblasti považují za výhodný. Příliv turistů přináší do této oblasti finanční zdroje, které jsou použity na rozvoj obcí v souladu s udržením jejich hodnot a na zachování přírodních a krajinných hodnot území CHKO Blaník. Rozvoj cestovního ruchu a příliv finančních zdrojů umožňuje Správě CHKO vytvářet nové možnosti sportovního vyžití pro místní obyvatele i turisty, zlepšovat infrastrukturu na současných

56

cykloturistických a pěších trasách a současně přitom usměrňovat návštěvníky, aby nedocházelo k poškozování přírodních hodnot území. Místní obyvatelé a návštěvníci vyjádřili jistou nespokojenost s ubytovacími službami a kulturním a sportovním vyžitím v této oblasti, ostatní služby jsou hodnoceny celkem dobře. Většina dotázaných si ale příliš neuvědomuje možnost negativních dopadů rozvoje cestovního ruchu na tuto oblast. Tyto negativní dopady si lidé neuvědomují především díky dobré práci Správy CHKO, která se snaží tyto dopady minimalizovat. Velkou zásluhu na minimálních dopadech cestovního ruchu na tuto oblast mají také místní obyvatelé, kteří si váží místní krajiny, chápou ji jako významné dědictví a chrání ji pro budoucí generace jak místních obyvatel, tak návštěvníků. Z průzkumu překvapivě vyplynulo, že většina místních obyvatel a návštěvníků vůbec neví, že se v této oblasti nachází farmy, které provozují agroturistiku. Ti kteří uvedli, že o těchto farmách vědí, uvedli že znají Farmu Blaník v Ostrově, o Farmě Líza vědělo podstatně méně dotázaných a o Farmě Dolejší Mlýn nevěděl nikdo. Farma Blaník je v této oblasti velmi známá především díky výborné propagaci a také majiteli panu Zapletalovi, který je znám i z mediální oblasti. Zbylé dvě farmy nejsou kvůli nedostatečné propagaci příliš známé, ale i přesto jsou navštěvované těmi, kteří mají o agroturistiku zájem a vyhledávají farmy, kde mohou tuto formu šetrného cestovního ruchu provozovat. Vybrané území je atraktivní především pro cykloturistiku a pěší turistiku. Tyto dvě formy šetrného cestovního ruchu jsou v této oblasti také nejvíce provozovány. Dále je v této oblasti provozována hippoturistika a v zimním období běžkování. O ekoturistiku není v této oblasti příliš velký zájem. Srdcem vybraného území je CHKO Blaník, kterou navštívila většina dotázaných. Velké návštěvnosti se tato CHKO těší především díky krásné přírodě, rozhledně na Velkém Blaníku či existenci tradičních výstupů na Velký Blaník při různých příležitostech. Dovolenou tráví většina lidí v zahraničí, dovolená formou agroturistiky není pro dotázané příliš atraktivní.

57

10 SWOT analýza Chráněné krajinné oblasti Blaník a okolí Na základě dotazníkového šetření jsem vytvořila SWOT analýzu, ve které je využito názorů místních obyvatel a návštěvníků na cestovní ruch v této oblasti. Při tvorbě této SWOT analýzy, jsem zohlednila i svůj vlastní názor na cestovní ruch ve vybraném území, protože v této oblasti bydlím. Ve SWOT analýze jsou určeny silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení, které jsou z hlediska udržitelnosti cestovního ruchu pro tuto oblast velmi důležité. Analýzu může využít Správa CHKO a obce nacházející se ve vybraném území k rozvoji cestovního ruchu a zlepšení stávajícího stavu této oblasti. Silné stránky 

výhodná poloha nedaleko Prahy a dalších větších měst (Benešov, Tábor)



existence CHKO Blaník v této oblasti



krásná a ničím nenarušená příroda



existence tří přírodních rezervací



velké množství kulturně-historických památek



hustá a dobře značená síť cyklotras, pěších tras a naučných stezek



kvalitní stravovací služby



existence farem založených na principu agroturistiky a ekoagroturistiky



existence technických památek (rozhledna na Velkém Blaníku, hvězdárna ve Vlašimi)



kvalitní práce Správy CHKO Blaník a Českého svazu ochránců přírody

Slabé stránky 

nízká návštěvnost zkoumané oblasti



sezónnost návštěv



špatný stav silnic



nedostatek parkovacích ploch



nedostatečná nabídka kulturního vyžití



nedostatečné množství kvalitních ubytovacích zařízení



nedostatečné sportovní vyžití v zimním období



špatná propagace této oblasti

58



nedostatečné dopravní spojení



nedostatečné množství hippostezek



nedostatečné podmínky pro kongresovou turistiku

Příležitosti 

růst zájmu o ekologicky šetrné formy cestovního ruchu



zlepšení stavu silnic



rozšíření nabídky kulturního vyžití



vybudování hippostezek



rozšíření pěších tras, cyklotras a naučných stezek



zlepšení propagace



vytvoření podmínek pro rozvoj kongresové turistiky



využití finanční podpory z dotací EU na rozvoj cestovního ruchu v této oblasti



výstavba nových ubytovacích zařízení, která nebudou zatěžovat životní prostředí



větší podpora drobných podnikatelů v agroturistice

Ohrožení 

chybějící kulturní zařízení



snížený zájem místních obyvatel a návštěvníků o agroturistiku a šetrné formy cestovního ruchu



konkurence ostatních Chráněných krajinných území v rámci ČR



nedostatečná informovanost o této oblasti



neudržení neponičené přírody a kulturních památek při zvětšeném přílivu turistů do této oblasti



nárůst kriminality



nárůst odpadků



špatná spolupráce mezi mikroregionem Blaník a mikroregionem Podblanicko



nedostatečná podpora zásahů zlepšující kvalitu vody (kanalizace, odstranění zdrojů znečištění)



nezabránění výstavby do volné krajiny

59

10.1 Navrhovaná opatření Aby docházelo ke správnému rozvoji cestovního ruchu, je potřeba využít všech příležitostí a dále rozvíjet silné stránky této oblasti. Slabé stránky a ohrožení by měly být úplně odstraněny nebo alespoň minimalizovány. Největší potenciál má tato oblast v krásné a ničím nenarušené přírodě, aby tomu tak zůstalo, je třeba starat se o toto území a chránit jej. Především je potřeba omezit výstavbu do volné krajiny a zabránit hromadění odpadků a ničení přírody návštěvníky. V oblasti CHKO Blaník je důležité zabránit návštěvníkům vstupovat mimo vyznačené stezky. Obce by měli především zlepšit stav silnic, vysázet více zeleně na svém území a rozšířit nabídku služeb. Problémem je nedostatek parkovacích ploch, řešení této situace ale nevidím ve výstavbě nových parkovišť, spíše v podpoře cykloturistiky jako náhrady motorových vozidel v této oblasti. Pro rozvoj cykloturistiky má tato oblast velké předpoklady, stejně tak je tomu s rozvojem pěší turistiky, která zde má velkou tradici. Nachází se zde hustá síť značených cyklotras, pěších tras a naučných tras. V Kondraci je navíc možnost vypůjčit si kolo nebo si ho zde nechat v případě potřeby opravit. Pro větší rozvoj hipoturistiky je důležité vybudovat v této oblasti síť jezdeckých stezek. Turisté naleznou v této oblasti velké množství kulturně-historických a technických památek, o které je třeba se starat a předcházet vandalismu. Horší je to ale s kulturním vyžitím, které je potřeba rozšířit. Se stravovacími službami jsou místní obyvatelé a návštěvníci celkem spokojeni, v rámci trvale udržitelného cestovního ruchu bych ale navrhla jejich majitelům používat více místních surovin. Na nejlepší úrovni nejsou ubytovací zařízení, která mají nedostatečnou kapacitu, a většina z nich nebere ohled na životní prostředí. Výstavba nových ubytovacích zařízení by byla zbytečným záborem volné krajiny, proto si myslím, že by stačila rekonstrukce již fungujících zařízení. Rekonstruovaná ubytovací zařízení by měla využívat obnovitelné zdroje, omezovat spotřebu energií, vody a snižovat produkci odpadů. Jednou z možností vedoucí ke zvýšení návštěvnosti této oblasti je rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu. Z průzkumu vyplynulo, že lidé příliš velký zájem o agroturistiku nemají, ale myslím si, že díky rostoucímu zájmu o zdravý životní styl bude v budoucnosti tato forma cestovního ruchu stále vyhledávanější. V této oblasti naleznou návštěvníci a místní obyvatelé dvě farmy založené na principu agroturistiky a jednu ekofarmu. Otázkou zůstává, zda je takové množství farem vzhledem k malé velikosti vybrané oblasti dostačující. Farmy, které v této oblasti fungují, by ale rozhodně měly 60

zvýšit svou propagaci, neboť nízký zájem o agroturistiku je způsoben také nedostatečnou propagací. Ke zvýšení návštěvnosti cestovního ruchu v této oblasti by jistě přispěl i rozvoj kongresové turistiky. Pro tyto účely se ve vybrané oblasti nachází pouze hotel Klokočkův Mlýn, jehož součástí je plně vybavený konferenční sál. Kapacita tohoto sálu je ale pro větší firemní školení nedostatečná. Pokud by došlo k rozšíření nabízených služeb pro manažerská setkání a rozšíření kapacity konferenčního sálu, byla by tato oblast pro kongresovou turistiku ideální. Zlepšení podmínek pro tento typ cestovního ruchu a krásná okolní příroda by do této oblasti přivedla další návštěvníky, kteří by sem přijížděli po celý rok, byla by odstraněna sezónnost návštěv této oblasti a příjmy z cestovního ruchu by byly celoroční. Finanční prostředky pro rozvoj cestovního ruchu je možné získat z dotací EU. Tyto finanční prostředky by bylo možné využít například na údržbu památek, opravu silnic či zlepšení propagace této oblasti. Možnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů využívá nejvíce město Vlašim, ostatní obce vybrané oblasti by měly projevit větší zájem o tyto finanční prostředky.

61

11 Vyhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí CHKO Blaník a jeho okolí má velký potenciál z hlediska cestovního ruchu především díky své blízkosti od Prahy. Příliv turistů do této oblasti není příliš veliký, ale je dostačující. Správě CHKO se daří tento příliv turistů usměrňovat a minimalizovat negativní dopady cestovního ruchu na tuto oblast. Velký problém vzniká v oblasti Velkého Blaníku, který je na území CHKO Blaník nejvíce navštěvovaný především díky rozhledně. Zde dochází k hromadění odpadků a k erozi půdy. Problémem této oblasti je nedostatečná propagace a rozdělení vybraného území do mikroregionu Blaník a mikroregionu Podblanicko, tyto mikroregiony si v mnoho názorech odporují a jejich spolupráce proto není moc dobrá. Tato oblast má vhodné podmínky pro rozvoj agroturistiky, protože největší část vybraného území tvoří CHKO Blaník. I přes velký potenciál zde není tato forma šetrného cestovního ruchu příliš rozvinutá. Drobní podnikatelé i přes podporu od Správy CHKO Blaník nechtějí v této oblasti budovat další farmy především kvůli malému zájmu místních obyvatel a návštěvníků o trávení dovolené na farmě. K udržitelnosti cestovního ruchu v této oblasti přispívá velké množství pěších tras, cyklotras a naučných stezek. Průmyslovou výrobou je tato oblast zatížena minimálně a díky tomu je tato oblast málo zatížena odpady. Na území CHKO nejsou povoleny žádné skládky odpadu. I přesto zde jsou tři černé skládky, které znehodnocují vzhled krajiny. Tyto skládky se nachází na okrajích obcí Býkovice, Louňovice pod Blaníkem a Načeradec. Na jejich odstranění pracuje Správa CHKO, která také pravidelně provádí úklid odpadků v přírodních rezervacích na naučných stezkách. V rámci Správy CHKO Blaník probíhá Ekologická výchova, která pro organizované skupiny a školy provádí průvodcovskou činnost po území CHKO. Dále Správa organizuje různé přednášky pro veřejnost s tématikou ochrany přírody a Ekologickou olympiádu pro studenty středních škol. Kromě Správy CHKO Blaník pečuje o tuto oblast také Český svaz ochránců přírody a místní obyvatelé, kteří si váží místní krajiny a podílí se na rozvoji udržitelného cestovního ruchu.

62

Dochází zde k velké podpoře využívání místních surovin a výrobě tradičních produktů. Podle dotazníkového šetření, výsledkům SWOT analýzy, ve které jsem nalezla pouze drobné nedostatky a díky výborné spolupráci Správy CHKO, Českého svazu ochránců přírody a místních obyvatel je podle mého názoru rozvoj cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí trvale udržitelný.

63

12 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit udržitelnost cestovního ruchu v oblasti CHKO Blaník a jeho okolí. I zde dochází k rozvoji cestovního ruchu, a to především díky krásné přírodě a právě kvůli zachování její krásy a rozmanitosti je pro tuto oblast důležitá existence udržitelného cestovního ruchu. Zhodnocení udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu jsem provedla pomocí dotazníkového šetření mezi místními obyvateli a návštěvníky této oblasti. Dále jsem vytvořila SWOT analýzu, při její tvorbě jsem vycházela z výsledků dotazníkového šetření a z vlastního názoru na cestovní ruch v této oblasti, neboť zde bydlím. Zkoumaná oblast se vyznačuje nepříliš velkým, ale dostačujícím přílivem turistů. Tento příliv turistů se daří usměrňovat a rozptylovat po celém území, díky tomu dochází k minimálním dopadům na životní prostředí a krajinu. Udržitelnost cestovního ruchu v této oblasti je možná především díky husté síti cyklostezek, pěších stezek a naučných stezek. Pěší turistika a cykloturistika má v této oblasti velkou tradici a Správou CHKO je velmi podporována, jako k životnímu prostředí šetrná alternativa automobilové dopravy. Tyto stezky jsou udržované, poskytují řadu odpočinkových míst, informačních tabulí a hravých zastavení pro děti. Kromě těchto šetrných forem cestovního ruchu dochází v této oblasti k rozvoji venkovského cestovního ruchu, především se jedná o agroturistiku a ekoagroturistiku. Místní obyvatelé a návštěvníci o tyto formy cestovního ruchu zatím sice neprojevují příliš veliký zájem, ten se ale vzhledem k rostoucímu zájmu o zdraví životní styl postupně zvyšuje. Tento nepříliš velký zájem o venkovský cestovní ruch však nevidím v neochotě chránit životní prostředí, ale v nedostatečné propagaci tohoto typu cestovního ruchu, jenž jeho rozvoj ve zkoumané oblasti omezuje. Oblast CHKO Blaník a jeho okolí má také stále co vylepšovat. K udržitelnosti cestovního ruchu je nutná oprava silnic, údržba památek, lepší propagace, údržba veřejného prostranství a rozšíření nabídky služeb a kulturního vyžití. Velkým problémem je rozdělení oblasti do mikroregionů Blaník a Podblanicko, spolupráce těchto regionů je komplikovaná. Místní obyvatelé si své krajiny velmi váží. K udržitelnosti cestovního ruchu přispívají využíváním místních surovin, z nichž vyrábí tradiční místní produkty. Velmi dobrou práci v této oblasti odvádí také Správa CHKO Blaník a Český svaz ochránců přírody. Tyto tři subjekty spolu úzce spolupracují a svou činností přispívají k udržitelnosti cestovního ruchu ve zkoumané oblasti. 64

V práci bylo dosaženo hlavního cíle, kterým bylo zhodnocení udržitelnosti cestovního ruchu v CHKO Blaník a okolí. Díky spolupráci místních obyvatel, Českého svazu ochránců přírody, Správy CHKO Blaník a na základě výsledků dotazníkového šetření a SWOT analýzy, ve které jsem nalezla pouze drobné nedostatky, hodnotím cestovní ruch v této oblasti jako trvale udržitelný.

65

Seznam použité literatury Tištěné zdroje (1) BLANÍK-SVAZEK OBCÍ, AOPK ČR. Blaník-svazek obcí: informační průvodce mikroregionem. 1.vyd. Praha: DRUCKVO, spol. s r. o., 2011, 33 s (2) ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Školení pro cestovní ruch v chráněných oblastech. Praha 1: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008 (3) ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Praha: OFF, 2001. 350 s. ISBN 80-238-6275-8. (4) DRÁBEK, Karel. Naučné stezky a trasy: Praha a Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2005, 275 s. ISBN 80-736-3044-3 (5) FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Pub., 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X (6) FRIČ, Dušan a Jiří HEDÁNEK. Podblanicko. 1. vyd. Ilustrace Milan Zemina. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1990, 155 s. ISBN 80-705-7023-7 (7) FRIEDL, Karel. Chráněná území v České republice. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1991, 274 s. ISBN 80-853-6813-7 (8) KOVAŘÍK, Václav a Pavel PEŠOUT. 100 let ochrany přírody a krajiny na Podblanicku. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody, 2000, 179 s. Přírodou Podblanicka. ISBN 80-86327-08-6 (9) MEZŘICKÝ, Václav. Environmentální politika a udržitelný rozvoj. 1 vyd.. Praha: Portál, 2005, 207 s. ISBN 80-7367-003-8 (10) PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, 298 s. ISBN 978-807-0416-587 (11) PÁSKOVÁ Martina a Josef ZELENKA. Cestovní ruch – výkladový slovník. 1. vyd.. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448s. ISBN 80-245-0858-3 (12) PEŠOUT, Pavel a Lubomír HANEL. Chráněná území ČR: CHKO Blaník. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005 (13) PODHORSKÝ, Marek. Okolí Prahy. 1. vyd. Praha: Freytag, 1999. ISBN 80-8623645-5 66

(14) RACKOVÁ, Lubomíra. Krajinou kolem Blaníka. Blaník: Správa CHKO Blaník, 2001, 52 s. ISBN 80-86327-14-0 (15) STŘEDOČESKÝ KRAJ. Středočeský kraj: Životní prostředí. 1.vyd. Praha: Středočeský kraj, 2007, 253 s (16) ZEMEK, Václav. Opomíjená místa na Podblanicku II. Vlašim, 2009, 33 s. ISBN 978-808-6327-785

Internetové zdroje [17] EDEN. Udržitelný cestovní ruch [online]. 2008 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/files/czech_code_of_ethics.pdf [18] AOPK CR. Správa CHKO Blaník [online]. 2011 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: www.blanik.nature.cz [19] MĚSTO VLAŠIM. Zámek a park Vlašim [online]. 2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.vlasimskypark.cz/ [20] ČÍŽEK, Jiří. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. 2012 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/ [21] MĚSTO VLAŠIM. Oficiální stránky města Vlašimi [online]. 2011 [cit. 2012-0217]. Dostupné z: http://www.mesto-vlasim.cz [22] LOUŇOVICE POD BLANÍKEM. Oficiální internetová nástěnka městyse Louňovice

pod

Blaníkem

[online].

2006

[cit.

2012-02-17].

Dostupné

z:

http://www.lounovicepodblanikem.cz/ [23] ČESKÉ DRÁHY. České dráhy [online]. 2009 [cit. 2012-02-17]. Dostupné z: www.cd.cz [24] MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. IDOS jízdní řády [online]. 2012 [cit. 2012-0217]. Dostupné z: http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusymhd/spojeni/ [25] KLOKOČKŮV MLÝN. Klokočkův mlýn: Resort and SPA [online]. 2010 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.klokockuvmlyn.cz/ [26] PENZION SCARLET. Penzion Scarlet [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.penzionscarlet.cz/ 67

[27] REKREACE-DETI. Rekreační středisko Blaník [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://rekreace-deti.cz/rekreacni-strediska/blanik-budovy.php [28] E-CHALUPY.CZ. Ubytování u rotundy Libouň [online]. 2010 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.echalupy.cz/stredni_cechy/lounovice_ubytovani_chalupa_pronajmuti_u_rot undy_liboun_0462.php [29] ZO ČSOP. Kraj blanických rytířů [online]. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz [30] OBEC KONDRAC. Obec Kondrac [online]. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.kondrac.cz [31] SPRÁVA CHKO BLANÍK. Plán péče [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.blanik.nature.cz/wps/portal/cs/blanik/o-sprave chko/!ut/p/c5/DcpJkoIwAADAt_AAK-gQAkdZBUUhFOtlKjIQQSZBCEv5eq2NijBFyNLS4loOSM9yEGp_t4ukQ4dqMiunhxl76zbKo6tvRYrwAcl7fn9O7O0mJA1Bd Q5qHCvUxM0Fc6zNf44TanwnkdLKZf3Cg_R_d3Lrp0DGdv2SLumgEnwXjor7jycTW v_ixMViSOcbMo19KoT9_uYno18beAqQgmCDV_to2Mq2hh19V9xrDYyaGqF6fZKvQsJj75r_OKdXYUjZPozsN2bhKEhiehfQBKA1roQ!!/?sentByLeftNavigation=tru e [32] EKOFARMA LÍZA. Ekofarma Líza [online]. 2009 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://ekofarmaliza.webnode.cz/ [33] FARMA DOLEJŠÍ MLÝN. Farma Dolejší mlýn [online]. 2010 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.bioprodej.cz/ [34]FARMA BLANÍK. Farma Blaník [online]. 2011 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.farmablanik.cz/

68

Přílohy Příloha A – Vymezení CHKO Blaník v rámci České Republiky Příloha B – Hranice CHKO Blaník Příloha C – Přírodní rezervace a přírodní památky na území CHKO Blaník Příloha D – Cyklotrasy „Po stopách blanických rytířů“ a „Vlašimské aleje“ Příloha E – Naučná stezka „S rytířem na Blaník a okolní krajinou“ Příloha F – Dotazník Trvale udržitelný rozvoj CR v CHKO Blaník

69

Příloha A – Vymezení CHKO Blaník v rámci České republiky

Obrázek 10: Vymezení CHKO Blaník v rámci České Republiky (zdroj: http://ucebnice.enviregion.cz)

70

Příloha B – Hranice CHKO Blaník

Obrázek 11: Hranice CHKO Blaník (zdroj: http://old.ochranaprirody.cz)

71

Příloha C – Přírodní rezervace a přírodní památky na území CHKO Blaník

Obrázek 12: Přírodní rezervace a přírodní památky na území CHKO Blaník (zdroj: www.csopvlasim.cz)

72

Příloha D – Cyklotrasy „Po stopách blanických rytířů“ a „Vlašimské aleje“

Obrázek 13: Cyklotrasy "Po stopách blanických rytířů a "Vlašimské aleje" (zdroj: www.blanicti-rytiri.cz)

73

Příloha E – Naučná stezka „S rytířem na Blaník a okolní krajinou“

Obrázek 14: Naučná stezka "S rytířem na Blaník a okolní krajinou" (zdroj: www.mapy.cz)

74

Příloha F – Dotazník - Trvale udržitelný rozvoj CR v CHKO Blaník a okolí DOTAZNÍK – Trvale udržitelný rozvoj CR v CHKO Blaník a okolí 1. Charakterizujte svůj vztah k této oblasti Bydlím zde

Nejsem místní, ale

Návštěva příbuzných

Jsem turista

pracuji zde

Mám

zde

chatu,

chalupu

2. Myslíte si, že je tato oblast turisticky atraktivní Určitě ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Určitě ne

3. Jaká je podle Vás současná situace služeb poskytovaných v této oblasti? Výborná

Dobrá

Průměrná

Horší

Špatná

Ubytování Stravování Doprava Úroveň cyklotras Sportovní

a

kulturní vyžití Otevírací doba a přístupnost památek Služby personálu

4. Co Vám v této oblasti chybí, s čím nejste zcela spokojen/a? ………………………………………………………………………………………..

5. Myslíte si, že je příliv turistů pro tuto oblast výhodný? Určitě ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Určitě ne

6. Myslíte si, že příliv turistů může ovlivnit tuto oblast i negativně? Určitě ano

Spíše ano

Nevím

Spíše ne

Určitě ne

75

7. Znáte pojem Ekoturistika? Ano

Ne

8. Jaké formy šetrného CR jste se v této oblasti zúčastnili? (Možnost více odpovědí) Cykloturistika

Pěší turistika

Hippoturistika

Běžkování

Ekoagroturistika

Žádné

9. Součástí vybrané oblasti je CHKO Blaník, navštívili jste jej? Ano

Ne

10. Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Blaník? Krásná příroda

Návštěva

Sportovní

Tradiční výstupy

Jiná odpověď

rozhledny

aktivity

na Velký Blaník

………………..

11. Víte o existenci farem provozujících agroturistiku (turistika v typických venkovských podmínkách) v této oblasti? Pokud ano, napište jméno této farmy. Ano

Ne

Odpověď:

12. Jakou formu dovolené upřednostňujete? Pobyt

v

zahraničí

Pěší

turistika

po ČR

Cykloturistické

Pobyt na farmě

Poznávací

Jiná odpověď

výlety

(agroturistika)

zájezdy

………………….

13. Údaje o Vás Pohlaví

Žena

Vzdělání

Základní

Věk

Do 17 let

Zaměstnání

Muž Vyučen/a

18-25 let

26-35 let

Zaměstnanec

Zaměstnanec

veřejné sektoru

soukromého

Střední 36-45 let

Vysokoškolské

46-55 let

Podnikatel

56-65 let V

66 a více

domácnosti/mateřská

dovolená

sektoru Student

Důchodce

Nezaměstnaný

Jiné………….

Bydliště (kraj)

76