MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě
Bakalářská práce
Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v oblasti Žďárské vrchy
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D.
Iva Martínková
Brno, 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne
podpis:
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Sylvě Hřebíčkové, Ph.D. za cenné připomínky, rady a konzultace, které napomohly ke vzniku této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům ITC ve Žďáře nad Sázavou a vedoucí Horáckého a informačního centra v Novém Městě n. Mor. paní Mgr. Jaroslavě Šmídkové za poskytnuté materiály a informace vedoucí ke vzniku bakalářské práce.
Obsah ÚVOD.................................................................................................................................6 1 CESTOVNÍ RUCH ........................................................................................................8 1. 1 Definice cestovního ruchu .................................................................................................... 8 1. 2 Význam cestovního ruchu ..................................................................................................... 9 1. 3 Typologie cestovního ruchu .................................................................................................. 9 1. 3. 1 Druhy cestovního ruchu................................................................................................... 10 1. 3. 2 Formy cestovního ruchu .................................................................................................. 12 1. 4 SWOT analýza ..................................................................................................................... 13 2 Teoretická východiska hodnocení potenciálu cestovního ruchu ............................................. 16 2. 1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu .......................................................................... 16 2. 1. 1 Lokalizační předpoklady .................................................................................................. 16 2. 1. 2 Realizační předpoklady .................................................................................................... 18 2. 1. 3 Selektivní předpoklady .................................................................................................... 18
3 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 20 4 METODIKA................................................................................................................ 21 5 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 22 5. 1 Poloha a vymezení oblasti v rámci ČR ................................................................................. 22 5. 2 Pravidla chování v CHKO..................................................................................................... 25 5. 2. 1 Lokalizační předpoklady .................................................................................................. 25 5. 2. 2 Realizační faktory ............................................................................................................. 31 5. 2. 3 Selektivní faktory ............................................................................................................. 32 5. 3 SWOT analýza ..................................................................................................................... 32
6 HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ....................................... 38 6. 1 Rozvojové možnosti mikroregionu Žďárské vrchy ............................................................... 38 6.2 Současná turistická nabídka Žďárských vrchů ...................................................................... 39
6. 3 Konkrétní návrhy ke zlepšení kvality služeb v nejatraktivnějších lokalitách ........................ 45
7 DISKUSE .................................................................................................................... 48 8 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 50
Seznam použitých zdrojů Přílohy Resumé
Úvod Důvodů proč jsem si vybrala region Žďárské vrchy k mé závěrečné práci je hned několik. Ve Žďáře nad Sázavou, vstupní branou do Žďárských vrchů, žiji od svého dětství, a proto bych tento region chtěla tímto způsobem představit i potenciálním turistům, sportovcům a investorům. Dalším důvodem je mé studium - cestovní ruch mě vždy zajímal, proto jsem si ho vybrala i jako téma mé bakalářské práce. Žďárské vrchy leží, dá se říct, v srdci České republiky, na severovýchodě kraje Vysočina. Umožňují nadšencům a turistům mnoho nejen sportovního, ale také kulturního a poznávacího vyžití. V letním období se zde dá využít hustá síť cyklostezek, které jsou zde kvalitou i četností na špičce nejen v kraji, ale také v celé ČR. A každým rokem přibývají další. Malebná příroda (zvlněná krajina, střídající se lesy, louky, pole, říčky, rybníky, skalní útvary) láká na pěší turistiku a vycházky všech stupňů náročnosti. Ani horolezci nepřijdou zkrátka – obrovské množství skalních měst a útvarů nabízí všechny stupně obtížnosti. Windsurfing je dalším z velmi rozšířených sportů v tomto regionu. Oblíbeným místem k jeho provozování je Velké Dářko nebo Pilská nádrž. Mezi další aktivity patří in-line bruslení a rybaření, které je velmi olíbené. V zimním období jsou Žďárské vrchy rájem lyžařů, oblast kolem Nového Města na Moravě nabízí přes sto kilometrů perfektně upravených běžkařských tras a nachází se tu také sjezdovka na Harusově kopci. Druhá sjezdovka se nachází na severu Žďárských vrchů v obci Svratka. Stále se zvyšuje počet nadšenců snowkitingu, kteří jsou k vidění na sněhových pláních v oblasti Tří Studní. Bruslení patří mezi nejstarší sporty a v příhodných podmínkách se dá tento sport provozovat až 5 měsíců v roce. Žďárské vrchy ale nabízejí další možnosti využití volného času. Nachází se zde jedna z památek UNESCO – Zelená hora ve Žďáře nad Sázavou, za prohlídku také stojí zámek (v létě se zde koná mnoho koncertů a festivalů) s muzeem Knihy, 6
které je jediné svého druhu v ČR. V Novém Městě na Moravě sídlí Horácké muzeum, které má svoji největší expozici věnovanou historii lyžování. Hlavním cílem této práce je zjištění potenciálu využití pro cestovní ruch, dále pak SWOT analýza silných a slabých stránek oblasti a návrh řešení vedoucí ke zvýšení potenciálu rozvoje cestovního ruchu oblasti.
7
1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v současnosti jedním z největších a nejrychleji se rozvíjejících odvětví průmyslu světa - je rozvojovým faktorem, který by mohl být přínosem pro každý region. Má vliv na mnoho oblastí ekonomiky celého státu. Mezi takové oblasti patří například v celorepublikovém měřítku - zaměstnanost, platební bilance, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na záchranu kulturních, uměleckých a historických památek; v regionálním měřítku - má pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj jednotlivých regionů, podporuje různé investiční aktivity v regionech a ovlivňuje příjmy místních rozpočtů. (Tlustošová, 2011) Cestovní
ruch
je
rovněž
ukazatelem
životní
úrovně
obyvatelstva.
(www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/)
1. 1 Definice cestovního ruchu Definice cestovního ruchu podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je činnost osob cestujících dočasně do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, rekreace, poznávání a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštívené oblasti). (www.czechtourism.cz) Z definice plyne, že z cestovního ruchu je vyloučená dlouhodobá migrace, pravidelné cesty do zahraničí, cesty v rámci trvalého bydliště nebo dočasné přestěhování z důvodu nových pracovních míst. (Malá, 2002) Cestovní ruch je z ekonomického hlediska charakterizován jako „Způsob uspokojování potřeb lidí (cestování, přebývání) v oblasti rekreace, poznání, turistiky, lázeňství a kultury, pokud k němu dochází mimo trvalé bydliště ve volném čase obyvatelstva.“ (http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CRpro-vsechny-publikace.pdf) 8
1. 2 Význam cestovního ruchu Společenské funkce cestovního ruchu: podílí se na všestranném vývoji zdravé osobnosti umožňuje obnovu psychických i fyzických sil zejm. odpočinkem nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka přispívá k vzájemnému sbližování lidí a zlepšování vztahů mezi nimi pomáhá vytvářet nový životní styl – převzetím zvyků z jiných oblastí motivuje k zlepšování jazykových dovedností z pohledu ekonomiky – utváří mnoho pracovních příležitostí (http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-avyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/)
1. 3 Typologie cestovního ruchu Typologií cestovního ruchu se rozumí soubor vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob. Smyslem těchto členění je systematické uchopení dané charakteristiky cestovního ruchu za nějakým účelem (rozvoj určitých znaků, marketing, tvorba produktů apod.) Rozlišují se druhy, formy a typy cestovního ruchu. Z důvodu dynamického vývoje cestovního ruchu není možné přesně vymezit
všechny
typy,
protože
se
neustále
(http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf)
9
objevují
nové.
Tabulka č. 1 Druhy, formy a typy cest. http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf)
Ruchu
Druhy cestovního ruchu
Formy cestovního ruchu
Typy cestovního ruchu
- Dle původu účastníků
- Rekreační
- Aktivní cestovní ruch
- Dle délky trvání
- Kulturní cestovní ruch
- Dle věku účastníků
- Společensky orientovaný turistika, cykloturistika,…)
- Dle počtu účastníků
cestovní ruch
- Incentivní cestovní ruch
- Dle
- Sportovní cestovní ruch
-
ročního období
cestovní ruch
(pěší
- Ekonomicky orientovaný ruch
- Dle způsobu organizace
cestovní ruch
- Dle vlivu na platební -
Specificky
Venkovský
orientovaný ruch
cestovní ruch
bilanci
turistika,
Poznávací
- Dle způsobu ubytování
-
(podle
vodní
cestovní cestovní
(agroturismus,
ekoturismus)
- Dle převahy místa pobytu
- Veletržní a kongresový cestovní ruch
- Dle způsobu zabezpečení
- Lázeňský a rekreační
- Dle způsobu financování
cestovní ruch
1. 3. 1 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu (CR) se zabývají zvláště jevovým průběhem CR a způsobem
jeho
realizace
v závislosti
na
společenských,
geografických,
politických, ekonomických či jiných podmínkách. Člení se na základě vnějších faktorů. (Malá, 2002) Cestovní ruch dle původu účastníků Člení se na domácí a zahraniční CR. Domácí se realizuje ve vlastním státě (účastníci nepřekročí hranice). Zahraniční CR se dělí na výjezdový a příjezdový. Příjezdový CR znamená, kdy do daného státu přijíždějí zahraniční návštěvníci. Výjezdovým se rozumí vycestování občanů dané země do zahraničí. Patří sem také tranzitní CR – zahraniční návštěvníci daným státem jen projíždějí, je velmi těžko měřitelný. 10
Cestovní ruch dle délky trvání Dělí se na krátkodobý a dlouhodobý (hranice jsou 4 přenocování). Cestovní ruch dle věku účastníků Patří sem mládežnický (15-24 let) a seniorský (hranicí je odchod do důchodu). Cestovní ruch dle počtu účastníků Dělí se na masový, individuální nebo kolektivní. Cestovní ruch dle ročního období Dělí se na letní a zimní. Hlavní sezóna (doba, ve které je v dané destinaci největší počet návštěvníků) Cestovní ruch dle způsobu ubytování Jedná se o hotelový a mimohotelový (jiné ubytování jako např. apartmán, chata, karavan, penzion) Cestovní ruch dle způsobu organizace Dělí se na organizovaný (pobyt nebo cesta jsou zajištěny přes cestovní kancelář nebo jiný subjekt) a neorganizovaný (účastník si pobyt i cestu zajistí sám). Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci Člení se na aktivní (příliv deviz skrze útratu zahraničních návštěvníků) a pasivní (odliv deviz díky výjezdům domácích obyvatel) Cestovní ruch dle převahy místa pobytu Může se nacházet buď ve střediscích cestovního ruchu (např. horská, přímořská střediska) nebo se dále dělí na lázeňský, venkovský a městský. Cestovní ruch se dělí na další druhy např. dle způsobu zabezpečení, způsobu financování a další. (Malá, 2002, http://www.garep.cz/publikace/prumyslcestovniho-ruchu.pdf)
11
1. 3. 2 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny především od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy patří rekreační,
kulturní,
společenské,
sportovní,
ekonomické
a
specifické.
(http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf , Vystoupil, 2006) Hlavní formy cestovního ruchu: Rekreační cestovní ruch – podílí se na něm nejširší část obyvatelstva, hlavním účelem je fyzická a psychická regenerace. Řadí se sem příměstská rekreace, chataření a chalupaření (ve Žďárských vrších velmi oblíbené) a lázeňský cestovní ruch. (http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf , Vystoupil, 2006) Kulturní (kulturně – poznávací) cestovní ruch – je spojený s poznáváním jiných kultur, tradic, zvyků, obyčejů, náboženství, způsobů života a kulturněhistorických památek. Rozlišuje se vzdělávací cestovní ruch usilující o získání znalostí a dovedností v navštíveném místě nebo náboženský cestovní ruch jako například poutě a náboženské obřady či návštěvy katedrál, hřbitovů apod. (http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf , Vystoupil, 2006) Společensky orientovaný cestovní ruch – výchozí motivací je společenské setkávání. Nejčastější je v podobě návštěv příbuzných a známých. Řadí se sem také klubový cestovní ruch, který je specifický pro skupiny lidí se společnými zájmy a zálibami. (http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf , Vystoupil, 2006) Sportovní cestovní ruch – hlavní motivací je sportovní činnost a člení se na pasivní a aktivní. Aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch se zaměřuje na pobyty se sportovní náplní s cílem zlepšit výkonnost a prohloubit své zdraví (turistika). Pasivní formy cestovního ruchu jsou spojeny se sportovními fanoušky a
příznivci
daného
sportu.
Pasivní
účast
na
sportovních
akcích.
(http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf , Vystoupil, 2006)
12
Ekonomicky orientovaný cestovní ruch – spojen s profesí účastníka, realizován především v pracovním čase, ale občas i ve volném čas. Zahrnuje obchodní cestovní ruch, služební cesty, kongresový cestovní ruch – účast na kongresech, seminářích a konferencích. Mezi další patří veletržní a výstavnický cestovní ruch – místa, kde dochází k uzavírání obchodních kontraktů, vystavování a nabízení různých produktů s cílem zaujmout účastníky, vytvořit si kontakty vedoucí k prodeji.(http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf
,
Vystoupil, 2006) Specificky orientovaný cestovní ruch – patří sem různé motivy nebo kombinace motivů. Např. nákupní cestovní ruch, který je spojen s motivací prožitku z nákupů originálních předmětů v dané destinaci, dále pak vojenský cestovní ruch a politický cestovní ruch. (http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovnihoruchu.pdf , Vystoupil, 2006)
1. 4 SWOT analýza SWOT je zkratka anglických slov strengths (přednosti), weakness (nedostatky), opportunities (příležitosti) a threats (hrozby). SWOT analýza kombinuje dvě dílčí analýzy S – W a O – T. (Zelenka, 2007)
Tento typ analýzy, je velice vhodným způsobem, jak výsledky dosavadních analýz prostředí strukturalizovat a seřadit podle důležitosti. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno co nejobsáhlejší a objektivní charakteristika přednosti a slabin zkoumaného prostředí (regionu, města, podniku) a z nich vyplývajících příležitostí k rozvoji, stejně tak i rozbor případných hrozeb. U SWOT analýzy je velice důležitá věcnost. Většina problémů se totiž velice těžko
vměstnává
do
jednoduchých
formulací,
které
hrozí
nebezpečím
schematizace. Další její nezbytnou součástí je objektivita. Pro někoho může byt obtížné vyjmenovat svoje silné stránky, někdo si zase odmítá připustit případné hrozby. Dalším problémem zpravidla bývá pojmenovat podstatné záležitosti a eliminovat věci druhořadé. Proto je vhodné pracovat metodou komparativního hodnocení, to je srovnávat situaci zkoumaného prostředí na situaci podobného prostředí. Zjištění silných a slabých stránek turistické destinace znamená
13
odpovědět na otázku „Z čeho se skládá nabídka destinace na trhu cestovního ruchu?" (Vystoupil, 2007)
14
Silné stránky znamenají výhody regionu oproti konkurenci. Mohou jimi být: geografická poloha regionu dobrá dopravní dostupnost přírodní prostředí kvalitní infrastruktura péče o návštěvníky kulturní akce vztah místních obyvatel k návštěvníkům (Vystoupil, 2007) Slabé stránky naopak znamenají nevýhody destinace ve srovnání s ostatními regiony. Hlavním úkolem je jejich minimalizace nebo úplná eliminace. Příklady slabých stránek: dostupnost informací zdevastovaná příroda nedostatek ubytovacích kapacit špatná kvalita pozemních komunikací nízká úroveň služeb nedostatečná nabídka aktivit pro turisty (Vystoupil, 2007)
15
2
Teoretická
východiska hodnocení
potenciálu
cestovního ruchu 2. 1 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch se všeobecně rozvíjí nejvíce v regionech s dobrými předpoklady, s větší koncentrací a množstvím kulturních a přírodních atraktivit a také s dobrou infrastrukturou. „Činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu se z ekonomického a geografického hlediska dělí na:“ (Hrala, 2002) 1) Lokalizační předpoklady 2) Realizační předpoklady 3) Selektivní předpoklady
2. 1. 1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady rozhodují o funkčním využití určité oblasti cestovním ruchem z hlediska přírodních podmínek, kvality a charakteru společenských podmínek nebo atraktivit. Dohromady tvoří základnu pro uspokojování poptávky a schéma pro realizaci CR v národním i mezinárodním měřítku. (Vystoupil, 2006) Lokalizační předpoklady se dělí do dvou skupin: přírodní kulturně – společenské
16
2. 1. 1. 1 přírodní předpoklady Patří sem jednotlivé přírodní atraktivity, reliéf, klima, biosféra, hydrosféra. Přírodní podmínky se vyznačují poměrně stálým charakterem a mají uplatnění v plošně rozsáhlých oblastech. a) reliéf – Se zvyšující se horizontální a vertikální členitostí roste využití krajiny pro cestovní ruch. b) klimatické poměry – Podnebí vyjadřuje celkový nebo celoroční stav průměru počasí. Rekreační území je velmi ovlivněno podnebím dané oblasti a pohlíží se na něj ze dvou hledisek: Horizontální a vertikální zonalita ovlivňují hodnoty teplot a vlhkosti vzduchu, množství srážek, sněhovou pokrývku, sluneční svit, klimatické inverze či vítr. Mikroklimatické podmínky v dané oblasti. c) hydrologické poměry – Patří mezi nejdůležitější podmínky pro vznik cestovního ruchu. Vývěry léčebných vod jsou důležité pro vznik a rozvoj lázeňství. Nejen povrchové vodstvo, ale především vývěry podzemních vod jsou atraktivní pro cestovní ruch. Potenciál rekreačních oblastí je však ovlivněn mnoha vnějšími vlivy, např. kvalita a teplota vody, čisté pobřeží apod. d) fauna a flóra – Dalším z důležitých faktorů je rostlinstvo a živočišstvo. Vegetace utváří a ovlivňuje atraktivitu území a krajinný ráz. Velký podíl na tom mají lesní a luční porosty či návštěvy CHKO, národních parků a rezervací. Živočichové mají významný vliv na rekreační aktivity, jako jsou safari, zoo, lov a rybolov. (Hrala, 2002)
2. 1. 1. 2 Kulturně – společenské předpoklady Kulturně – společenské předpoklady se týkají jednorázových akcí nebo stálých objektů, které vytvořil člověk pro svoji zábavu. Dělí se na zábavní a sportovní zařízení,
společenské
akce,
kulturní
pamětihodnosti.
17
zařízení
a
kulturně
–
historické
Akce a zábavní či sportovní zařízení – V posledních letech mají stále větší význam, kvůli velkému zájmu obyvatel. Takováto zařízení mají obrovský potenciál díky rostoucí poptávce. Jsou stavěny víceúčelové areály, které slouží pro pořádání akcí zejména národního, ale i mezinárodního významu. a) kulturní zařízení a akce – Je pro ně typický střediskový charakter a mají stálé místo. Akce se pořádají jednorázově, pravidelně nebo mají stálou podobu. Velká část z nich je doplňkem dalších památek. b) kulturně – historické památky – Mají velký význam pro využití v cestovním ruchu, díky jejich umělecké a historické hodnotě. Mezi takovéto památky patří hrady, zámky, kláštery, divadla, poutní místa, lázně, muzea, chrámy a další. (Hrala, 2002)
2. 1. 2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují existenci cestovního ruchu v určité lokalitě. Mariot (1971), Bína (2001) a Hrala (2002) se shodují na: a) Dopravních předpokladech – doprava – železniční, automobilová, vodní, letecká, vertikální apod. b) Materiálně
–
technické
základně
–
Je
tvořena
ubytovacími,
stravovacími, zábavními a dalšími doplňkovými službami. Mezi doplňkové služby se řadí např. směnárny, cestovní agentury, turistická informační centra apod. Díky MTZ je možno analyzovat její kapacitu, vybavenost destinace, využití a rozmístění zařízení.
2. 1. 3 Selektivní předpoklady „Tyto předpoklady se projevují geograficky v územním uspořádání a mají primární význam pro rozvoj cestovního ruchu. Prostřednictvím těchto podmínek dochází k využití předpokladů pro realizaci cestovního ruchu v konkrétních oblastech. Selektivní předpoklady je možné rozdělit na objektivní faktory a subjektivní faktory.“ (Kleinová, 2010) a) Objektivní faktory „Mezi klíčové ekonomickými faktory stimulující rozvoj cestovního ruchu patří dosažená životní úroveň populace a s ní související objem fondu volného času, 18
odrážejí se v růstu poptávky po jeho různých formách. Ve vyspělých zemích se pro většinu populace stává účast na cestovním ruchu součástí životního stylu.“ (Hrala, 2002) b) Subjektivní faktory „Patří mezi ně řada psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu a jeho směřování. Významnou roli zde má reklama a propagace, které mají vliv na vytváření mondénnosti a módnosti některých středisek.“ (Hrala, 2002)
19
3 Cíl práce Cílem práce je zhodnotit současnou situaci cestovního ruchu v oblasti Žďárských vrchů. Hlavním cílem je zjištění potenciálu využití pro cestovní ruch, dále pak SWOT analýza silných a slabých stránek oblasti a návrh řešení vedoucí ke zvýšení potenciálu rozvoje cestovního ruchu oblasti.
20
4 Metodika Pro splnění cíle práce jsme zvolili metodu studia dostupných zdrojů. Informace v textové a elektronické podobě, studium map, průvodců a firemní literatury. Potřebná data jsme v teoretické rovině získávali prostřednictvím zkoumání sekundárních dokumentů a numerických záznamů, jejich následnou syntézou a kontextualizací. Ke zpracování materiálů jsme použili především: archivní data kvalitativní i kvantitativní podoby, výstupy masových médií a SWOT analýzy, virtuální data, předmětná data v podobě knih, katalogy cestovních kanceláří.
21
5 Praktická část 5. 1 Poloha a vymezení oblasti v rámci ČR „Kraj Vysočina leží ve středu České republiky a je obklopen dalšími českými a moravskými kraji. Na severovýchodě sousedí s Pardubickým krajem,
na
severozápadě se Středočeským krajem a na jihozápadě s Jihočeským krajem. Jihovýchodní hranici má společnou s Jihomoravským krajem. Svou rozlohou 6924,6 km² se řadí mezi kraji České republiky na páté místo, ale z hlediska hustoty osídlení spolu s Jihočeským a Plzeňským krajem patří mezi nejméně zalidněné regiony v České republice. Vysočina zaujímá centrální polohu v rámci České republiky tak i v rámci střední Evropy, takže přes její území vedou důležité mezinárodní komunikace, zejména dálnice D1 a železniční trať Berlín-PrahaVídeň.“ (Podhorský, 2003) Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy CHKO se nachází na SV kraje Vysočina. Část CHKO o rozloze 465 km² se nachází na území okresu Žďár nad Sázavou, další část o rozloze 250 km² na území okresů Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Hranice této chráněné krajinné oblasti tvoří přibližně čtyřúhelník. (http://www.zdarskevrchy.cz/chko/chko.htm)
Žďárské vrchy byly vyhlášeny v roce 1970 chráněnou krajinnou oblastí a se svojí rozlohou 715 km² se řadí k největším chráněným územím v České republice. Oblast zahrnuje zachovalé ekologicky významné společenstva s výskytem chráněných druhů. Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, polí, lesů, rybníků a potoků, které jsou protkány přírodními koridory (meze, úvozové cesty, skupiny stromů a keřů). Oblast leží v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny a tvoří ji centrální masiv Žďárských vrchů a přilehlé pahorkatiny. Mělká a široká údolí, poměrně mírné táhlé
svahy
pahorkatinného
a
zaoblené typu.
vrcholy
odpovídají
Převládajícím
krajině
geologickým
vrchovinného
podložím
jsou
až zde
metamorfované horniny krystalinika a moldanubika, různé typy rul, migmatitů a
22
svorů s vložkami hadců a krystalických vápenců. Nadmořská výška CHKO Žďárské vrchy se pohybuje mezi 490 – 836 m n. m. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. CHKO byla vyhlášena za chráněnou oblast přirozené akumulace vod, kde pramení několik českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a kde se nachází četné rybniční soustavy. Zvláštní ochranu v rámci CHKO vyžaduje 49 maloplošných zvlášť chráněných území. V okolí se nachází tato zvláště chráněná území: Národní
přírodní
rezervace
Dářko
–
nejrozsáhlejší
rašeliniště
Českomoravské vrchoviny, kde se zachovala rašeliništní společenstva s ojedinělým porostem borovice blatky. Rezervace je okrajově zpřístupněna naučnou stezkou Velké Dářko. Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště – je součástí unikátního biocentra nadregionálního významu územního systému ekologické stability. Národní přírodní rezervace Žákova hora – zachovalé pralesovité lesní společenstvo vyšších poloh. Území slouží ke zkoumání zákonitostí vývoje lesních společenství a tvoří jádro biocentra územního systému ekologické stability s nadregionálním významem. Rezervací prochází naučná stezka ochrany přírody Žákova hora – Tisůvka. Přírodní rezervace Branty – menší chráněné území zahrnující vlhké rašelinné louky nedaleko obce Vepřová. Přírodní rezervace Olšina u Skleného – území v oblasti prameniště Sklenského potoka s výjimečným společenstvím smrkových olšin a rašelinných luk. Přírodní
rezervace
Pod
Kamenným
vrchem
–
oblast
vlhkých
prameništních a rašelinných luk navazující na mokřady Kamenného, Fejtovského a Pokorného rybníka u Velkého Dářka. Přírodní rezervace Ranská jezírka – soustava lesních jezírek, která vznikla po těžbě železných rud v 18. století. Přírodní památka Brožova skála – rulový skalní útvar v lesích nedaleko obce Tři Studně.
23
Přírodní památka Mlýnský potok a Uhlířky – lesní potoční niva s porosty olšin nedaleko obce Vepřová. Přírodní památka Louky u Černého lesa – údolní niva nad rybníkem Konvent u areálu zámku ve Žďáře nad Sázavou. Přírodní památka Peperek – rozsáhlé skalisko s balvanovými proudy se zachovalými javorovými bučinami. Přírodní památka Rozštípená skála – svahový ortorulový skalní útvar, který je zvětralý tak, že vytváří průchozí průrvu. Skála je turisticky zpřístupněna
a
slouží
jako
horolezecká
stěna.
(http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/SP-Profil.pdf)
Obr. 1 CHKO Žďárské vrchy (http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/wcm/connect/eb7e6100 453603fa859585317c0c9b8b/zdarske_vrchy.jpg?MOD=AJPERES&CAC HEID=eb7e6100453603fa859585317c0c9b8b)
24
5. 2 Pravidla chování v CHKO 1) Zákaz rušit ticho a klid 2) poškozovat skály, stromy vyrýváním nápisů, psaním, házením a svalováním kamenů, 3) poškozovat schody, zábradlí, lavičky, informační tabule, značení a ostatní vybavení prohlídkových okruhů, 4) narušovat vodní režim a hrabat stelivo, 5) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů, rostlin, odchytávat volně žijící živočichy, 6) kouřit v lese, rozdělávat ohně, tábořit, bivakovat, 7) znečišťovat prohlídkové trasy odpadky, 8) jezdit na koních, kolech mimo trasy a stezky k tomu určené a vyznačené, 9) provádět
bez
souhlasu
provozovatele
veškeré
hromadné
nebo
organizované sportovní akce, 10) jezdit veškerými motorovými vozidly mimo vyhrazená parkoviště, motorová vozidla mýt nebo vyměňovat motorový olej, 11) vstupovat mimo značené trasy, 12) nechat volně pobíhat psy. (http://www.benefitprogram.cz/dr-cs/1953-pravidla-chovani-v-chkonarodnich-parcich-a-rezervacich.html)
5. 2. 1 Lokalizační předpoklady Dělí se: přírodní a kulturně – společenské. 1) přírodní předpoklady Reliéf – „Reliéf převážné části chráněné krajinné oblasti má ráz ploché až členité vrchoviny s relativními výškami 151 – 300 m, střední výšky se pohybují v rozmezí 600 – 700 m, ve vrcholové části 700 – 800 m. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje centrální hřbet Žďárských vrchů. Vrchol Devíti skal (836 m/m) je druhým nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Nejnižším místem na území 25
naší oblasti je údolní dno Svratky u Jimramova, jehož nadmořská výška je 490 m. Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším místem CHKO je tedy 346 m. Centrální hřbet Žďárských vrchů se táhne ve směru SZ – JV a je členěn příčnými sedly a údolími na řadu vedlejších hřbetů. Vrcholové části jednotlivých hřbetů jsou poměrně úzké, údolí široká a hluboká. Ve střední části oblasti se setkáváme s nižšími plochými částmi reliéfu – kotlinami /okolí Milov, Křižánek, Herálce). Výrazná sníženina je i v západní a jihozápadní části oblasti. Je vázána na tok řeky Sázavy, nadmořská výška se pohybuje mezi 580 a 600 m. Jižně od Žďáru na ni navazuje Veselská sníženina (530 – 580 m/m), na severozápadě sníženina v okolí Velkého Dářka (Dářecká brázda). Také v okolí Kameniček je výrazně snížený pruh
reliéfu,
vyplněný
křídovými
usazeninami“.
(http://www.zdarskevrchy.cz/chko/chko.htm)
Hydrologie – „Příznivé podmínky z hlediska hydrologické bilance území, dané vyššími úhrny atmosférických srážek a vysokými hodnotami součinitele odtoku, byly důvodem pro vyhlášení Žďárských vrchů za chráněnou oblast přirozené akumulace vody“. (http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=879) Žďárské vrchy jsou přezdívány střechou Evropy. Neuvěřitelné množství vody, které pojmou nenápadné lesní mokřiny a rašeliniště dělají ze Žďárských vrchů obrovskou houbu. (Kunc, 2006) Oblast protíná hlavní evropská rozvodnice, dělící povodí Svratky a Oslavy (úmoří Černého moře) a povodí Sázavy, Chrudimky a Doubravy (úmoří Severního moře). Svratka, která pramení na úbočí Žákovy hory, je nejdelším tokem Žďárských vrchů a se svými přítoky Hlučálem, Bílým potokem, Věcovským potokem a Fryšávkou odvodňuje polovinu oblasti. Sázava, která pramení v oblasti Stružného potoka, odvodňuje další čtvrtinu celé oblasti. Celkově je oblast významnou pramennou lokalitou. Roční specifické odtoky jsou velmi vysoké. V minulosti byla využívána energie z řek k pohonu mlýnů, hamrů a pil. Ve Žďárských vrších bylo ve středověku postaveno mnoho rybníků, kterých je dnes plně funkčních přes 500. Nachází se zde také velké množství lesních a lučních studánek s pitnou a měkkou vodou. (http://www.zdarskevrchy.cz/chko/chko.htm) 26
Největším rybníkem a oblíbeným místem k rekreaci je Velké Dářko o rozloze 206 ha, nejvýše položeným je Sykovec v nadmořské výšce 724 m. (Sáblík, 2002) Klimatické poměry – klimatické poměry ve Žďárských vrších patří k vlhčím, chladnějším a velmi větrným oblastem. Vyznačují se rovnoměrným chodem počasí. Průměrná roční teplota nepřesahuje 7 °C v nejnižších a 5 °C v nejvyšších polohách. Převládají SV větry. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 710 mm až 1 100 mm. Vegetační období (dny s průměrnou teplotou vyšší jak 10°C ) probíhá přibližně 200 dní. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou ve vyšších polohách okolo -5°C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou v nižších nadmořských výškách kolem 16°C. Výška sněhové pokrývky bývá do 35 cm a leží v oblasti od začátku listopadu do konce března. V nejvyšších bodech
může
přesáhnout
i
1
metr.
(http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=879) Flóra a vegetace – Na začátku 12. stol. pokrýval Žďárské vrchy prales se smíšeným jedlovo – bukovým a smrkovo – bukovým porostem s výskytem rašelinišť. Následovala kolonizace a mýcení lesů. Dřevo bylo levné palivo. Až Marie Terezie vydává patent, který omezuje těžbu a mýcení lesů. Při obnově lesů se zasazovaly především smrky, takže v 18. a 19. stol. zde převažují smrkové monokultury. Zbytek smíšeného lesa se zachoval na Žákově hoře. Lesy dnes pokrývají polovinu Žďárských vrchů. Jehličnany tvoří 95% porostu, zbytek tvoří listnaté
stromy,
které
regulují
životní
prostředí.
(http://www.zdarskevrchy.cz/chko/chko.htm)
Vyskytuje se zde mnoho ohrožených a chráněných rostlin. 5 druhů je kriticky ohrožených, 24 silně ohrožených a 28 ohrožených. Mezi zajímavosti patří výskyt šafránu bělokvětého. Nejmohutnějším stromem v CHKO je Zpívající lípa s obvodem 1160 cm. (http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=flora&site=CHKO_zdarske_vrch y_cz)
27
Fauna – převažuje pohorská lesní fauna hercynského původu, která je zvlášť zachovaná ve zbytcích původních bučin. Fauna rašelinišť a rašeliništních luk (žluťásek
borůvkový,
modrásek
stříbroskvrnný)
ustoupila
v důsledku
odvodňování. Lipanové pásmo se vyskytuje na řece Svratce pod Jimramovem. V čistých potůčcích se vykytuje mihule potoční. Mezi významné druhy živočichů patří ježek západní, rejsek horský, hraboš mokřadní, netopýr severní. Z ptáků vzácný kulíšek nejmenší, sýc rousný, lejsek malý, datel černý, hýl rudý, skorec vodní a čáp černý. Z obojživelníků, kteří zde žijí např. mlok skvrnitý, ještěrka živorodá, slepýš křehký nebo zmije obecná. Zástupci hmyzu jsou okáč černohnědý a stříbroskvrnný, modrásek bahenní a očkovaný, batolec duhový a bělásek
topolový.
(http://www.old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=879) „Cennými biotopy z hlediska výskytu živočišstva jsou i vlhké rašelinné louky, lada s rozptýlenou dřevinnou vegetací a vřesovištními formacemi, dále pak vodní biotopy s břehovými porosty a na ně navazující mokřady. V těchto zachovalých fragmentech přirozených a přírodě blízkých společenstev žije řada ohrožených druhů živočichů. Velkou vypovídací schopnost o stavu biotopů má zejména výskyt některých skupin bezobratlých například pavoukovců, brouků, motýlů, mravenců nebo vážek. Z hlediska myslivosti je vedle běžných druhů zvěře významný výskyt původní populace jelena evropského v chovné jelení oblasti Žďárské
vrchy“.
(http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=879) 2) Kulturně – společenské předpoklady Kulturní zařízení Největší koncentrace se nachází ve Žďáře nad Sázavou a Novém Městě na Moravě. Dům kultury – koná se zde mnoho kulturních, společenských a propagačních akcí. Během roku jsou zde k vidění plesy, koncerty, výstavy, besedy. Atmosféra zde během akcí je nepopsatelná. Nachází se zde také zmenšené modely regionů Žďárska a Novoměstska (miniatura hotelu Ski, hradu Pernštejna apod.)
28
Knihovna M. J. Sychry - vytváří zázemí a podniká akce k rozvoji kultury, vzdělanosti a trávení volného času. Městské divadlo – konají se zde nejen divadelní představení, ale také hudební koncerty a taneční vystoupení. Horácké muzeum – nachází se zde expozice Historie lyží a lyžování na Novoměstsku, expozice lidové kultury, sklářství a železářství a také mineralogie. Mezi další kulturní zařízení patří kulturní centrum Batyskaf, muzea, sokolovny, galerie, kina a výstavní sály, kterých je v oblasti mnoho. (příloha č. 3, http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/SP-Profil.pdf) Sportovní akce, turistika, rekreace Mezi nečastější formy odpočinku se řadí letní pobyty u rybníků Velké Dářko, Pilská nádrž, Řeka, Milovský rybník, Sykovec nebo Medlov. Mnoho návštěvníků láká sbírání lesních plodů. V CHKO Žďárské vrchy má dlouholetou tradici pěší turistika, obrovský rozvoj zaznamenává cykloturistika a
se
vznikem
koňských farem také
hipoturistika.
Hipoturistika není v oblasti tak rozšířena jako v jiných krajích ČR, proto se očekává velký nárůst zájemců o tuto turistiku. Pro cyklisty jsou zde vyznačena území, po kterých mohou jezdit, aniž by rušili zvěř a poškozovali přírodní prostředí. Známý a turisty hojně navštěvovaný je soubor lidových staveb a řemesel Vysočina na Veselém kopci nedaleko Trhové Kamenice a Hlinska. (http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=896 ) „Sportu se návštěvníci mohou věnovat na rekreační i soutěžní úrovni. K nejčastějším rekreačním sportovním aktivitám v zimním období patří lyžování. V Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy je provozováno na běžkách i na sjezdovkách, ale reliéf krajiny jednoznačně preferuje běžkaře. Pro ně jsou určeny lyžařské areály v blízkosti Žďáru n.S., Nového Města na Moravě, Studnic, Svratky, Herálce, Sněžného, Kadova a
29
Třech Studní s tratěmi od 1-20 km. Ve většině těchto měst a obcí současně působí místní lyžařské oddíly, které se starají o úpravu tratí a pořádají soutěže pro veřejnost i na celostátní nebo mezinárodní úrovni. Pro sjezdové lyžování byly v CHKO povoleny vleky a sjezdovky u Hlinska, Svratky,
Pusté
Rybné,
Kutin,
Daňkovic,
Nového
Jimramova,
Roženeckých Pasek, a Věcova na Harusově kopci u Nového Města na Moravě.“ (http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=pa ge&id=896)
Horolezectví je sport, který se provozuje v nejcennějších částech CHKO. K nejčastěji užívaným terénům patří Drátník a Čtyři palice, bez omezení jsou Vávrova skalka, Rozštípená skála a některé útvary Devíti skal, Malínské skály a Milovských Perníček. V době hnízdění ptactva se nesmí lézt na některých stěnách Pasecké skály, na Bílé skále, Ostré skalce, Uhlíři, zkamenělém zámku, Pivovaru, Rybenských Perničkách, Štarkově a Tisůvce. Na ostatních skalních útvarech je horolezecká činnost a používání magnezia zakázáno. Mezi další oblíbené sporty patří přespolní, orientační a radioorientační běh. Ochránci přírody se ale snaží limitovat počty účastníků, kvůli sešlapům půdy a rušení zvěře. Konají se zde závody psích spřežení – turisticky velmi atraktivní pro diváky. Nejčastěji jsou k vidění v prostoru mezi obcemi Sklené, Tři Studně a Vlachovice. V CHKO je přísně
zakázána
jízda
sněžných
skútrů.
(http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=896) Nejznámější akce konané v regionu: Mistrovství světa a Světový pohár v biatlonu Zlatá lyže – Světový pohár v běhu na lyžích Merida Bike Vysočina Concentus Moraviae – mezinárodní hudební festival 13 moravských měst Trek horem dolem Vysočinou – pořádá SK AXIOM OrBiTt Novoroční ohňostroj Národní krojový ples Folklorního sdružení ČR 30
Český zimní sraz turistů – Klub českých turistů Pašijová hra – Římskokatolická farnost sv. Prokopa Čarodějnická show Pouť ke svátku sv. Jana Nepomuckého Žďárský triatlon Horácký džbánek Vysočina – mezinárodní cyklistický etapový závod mužů Slavnosti jeřabin PILMAN triatlon Diecézní pouť rodin Živý betlém Pohádkový mlejnek – postupová regionální přehlídka divadelních souborů hrající
pro
děti
(příloha
č.
4,
http://www.zdarns.cz/mestsky-
urad/zodboru/SP-Profil.pdf)
5. 2. 2 Realizační faktory Mezi realizační předpoklady se řadí například doprava, ubytování, stravování. Doprava Oblast není příliš vhodná pro výstavbu komunikací. Hlavní tepna v zemi, dálnice D1, se nachází přibližně 28 km od Žďáru nad Sázavou. Oblastí prochází dvě silnice I. třídy (I/19 , I/37). Směr S-J - Trutnov – Hradec Králové – Pardubice – Žďár n. S. – Velká Bíteš. Směr Z-V - Nezbavětice – Tábor – Pelhřimov – Žďár nad Sázavou – Sebranice. Žďár nad Sázavou je také důležitý železniční uzel – leží na jedné z hlavních tras Praha – Brno. Ubytování V oblasti se nachází různé ubytování několika kategorií. Nabídka uspokojí většinu návštěvníků. Nejsou zde však žádné čtyřhvězdičkové ani pětihvězdičkové hotely. Náročnější zahraniční klientela zde nebude mít potřebu přenocovat. Stravování Ve Žďárských vrších je mnoho různých restaurací a hostinců, které nabízí kvalitní a levné stravování. V poslední době se kvalita zlepšuje a turisté si za domácí stravu rádi připlatí.
31
5. 2. 3 Selektivní faktory Mezi selektivní faktory se řadí např. hustota osídlení, nezaměstnanost, politická stabilita apod. Politická situace a bezpečnostní stabilita V České republice i na Vysočině je stabilní politická situace. Dlouhodobé statistiky ukazují, že na jejím území v porovnání s ostatními kraji dochází k nejnižšímu počtu trestných činů. Na Žďársku nebyly zaznamenány výskyty plošných povodní ani jiných živelných pohrom. (Krajský úřad kraje Vysočina, 2009) Nezaměstnanost Nezaměstnanost ve Žďárských vrších je nad celorepublikovým průměrem asi o půl procenta. Mnoho vysokoškolsky vzdělaných lidí zde dělá podřadnou práci. Věkové složení obyvatelstva Vlivem stárnutí populace dochází ke zvyšování průměrného věku. Žďársko má nižší průměrný věk obyvatelstva než je průměr kraje Vysočina.
5. 3 SWOT analýza Silné stránky Geografická poloha – střed ČR, střed Evropy – výhodná poloha je důležitá pro rozvoj turismu v této oblasti, může přinést hodně financí z přílivu turistů. Nejčistší ovzduší v ČR – dlouhodobý stav ovzduší je na Žďársku nejlepší v ČR a neustále se zlepšuje. Návštěvníky láká čistá příroda. Krásná příroda, malebná krajina Žďárských vrchů. Ochrana přírody – CHKO Žďárské vrchy – pro návštěvníky záruka krásné a člověkem nepoškozené přírody. Výskyt vzácných rostlin a živočichů. Kvalitní a hustá síť cyklostezek, turistických tras, naučných poznávacích stezek a okruhů. Plastiky Michala Olšiaka – téměř 2 desítky monumentálních plastik z betonu a pískovce začlenil do krajiny Žďárských vrchů žďárský malíř a sochař Michal Olšiak. Další Olšiakovy sochy se nacházejí i v dalších krajích a také v zahraničí např. v Německu a Itálii. Na předních místech se 32
umisťuje na mezinárodních mistrovstvích v sochání. Mezi nejznámější plastiky patří: Mamlas – první socha s veselou tváří tvořící přirozenou hranici mezi krajinou a městem. Nachází se na modré turistické trase u Starého Dvora (kousek od Žďáru n. Sáz.). Výr – Třímetrová socha výra se nachází v chatové osadě mezi rybníky Sykovcem a Medlovem, blízko obce Tři Studně.
Obr. 2 (Foto mapy. [online]. [cit. 2012-04-18]. http://foto.mapy.cz/170385-socha-vyra-v-arealu-kempu-Yukon)
Dostupné
z:
Želva – obří želva je umístěna v parku v Obyčtově poblíž kostela Navštívení Panny Marie. Původně navrhl půdorys místního kostela ve tvaru želvy architekt Jan Blažej Santini Aichl. Hamroň - prazvláštní živočich hlídající Hamry nad Sázavou. Údajně žil v lesích kolem jezírka Vápenice a vypadá jako kříženec žáby a hlemýždě. Stojí u cyklostezky vedoucí ze Žďáru n. S. do Hamrů n. S.
33
Hraniční kámen – by měl znázorňovat původní zemskou hranici mezi Moravou a Čechami. Lev hlídá území Čech, orlice území Moravy. Stojí u Pilské nádrže na cyklostezce do Polničky. V poslední době projevují návštěvníci obrovský zájem o tyto plastiky. (příloha č. 1) Odlesněná Zelená hora – přilákala více návštěvníků, přesto však stále nedostatečný počet v porovnání s ostatními památkami UNESCO. Slabé stránky Chybějící nebo nedostatečné ubytovací kapacity – v porovnání s ostatními kraji podprůměrné kapacity. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti cestovního ruchu – zaměstnanci nemají vzdělání v cestovním ruchu. Kvalita vody v letních měsících – většina rybníků vhodných ke koupání je zároveň chovných, takže dno většiny rybníků je pokryto bahnem. Špatná
kvalita
pozemních
komunikací
–
některé
silnice
jsou
v katastrofickém stavu, zvlášť po zimě. V zimním období špatná dostupnost většiny území Žďárských vrchů – v rámci CHKO je zakázaná posypová sůl, hrozí ledovka, náledí, většina silnic je špatně sjízdná. Nedostatek stravovacích a hotelových zařízení – ve Žďárských vrších je v hlavní sezóně nadlidský úkol sehnat ubytování, všechny ubytovací kapacity jsou už obsazeny nebo zamluveny. Nízká délka pobytu návštěvníků – většina hostů se v regionu nezdrží více než jeden den. Nedostatečně rozvinutá doprovodná turistická infrastruktura – v oblasti jsou zastaralé sportoviště, stadiony – byla by potřeba celková modernizace. Problémy s odkupem pozemků kolem Zelené hory – majitelé pozemků vidí v prodeji velký zisk a městu je prodávají za nadhodnocené ceny, město na ně ale nemá finance. Nízká návštěvnost kulturních, historických a technických památek – z důvodu zanedbanosti památek nebo neinformovanosti návštěvníků, velmi slabá propagace.
34
Absence koupališť, wellness center (ve Žďáře n. S. – aquacentrum – má být hotové na konci roku 2012), v celé oblasti je problém s vodní rekreací. Ve Žďáře n. S. v současné době není možnost návštěvy krytého bazénu. Nejbližší je až v Bystřici nad Pernštejnem (27 km) nebo Jihlavě (40 km). Malé bazény mají například hotely na Milovech, Svratce a v Novém Městě na Moravě. Chybí nabídka místních pokrmů, krajových specialit – kraj Vysočina nepořádá žádné gastrodny, v porovnání s ostatními kraji Vysočina zaostává. Nízká kulturní nabídka – v celé oblasti probíhá jen zlomek kulturních akcí, které bývají jedním z hlavních cílů turistů. Absence půjčoven kol a servisů (jediná větší koncentrace je ve Žďáru n. S.) – v celých Žďárských vrších je velký problém půjčit si kolo. Nedostatečná nabídka aktivit pro rodiny s dětmi – neexistují zde téměř žádné programy pro mladé rodiny. Příležitosti Přilákání více (zahraničních) návštěvníků – Propagace materiálů a informací v cizích jazycích. Zvýšení délky pobytu turistů – Zkvalitnění a inovace celkových služeb. Lepší životní úroveň a podmínky pro místní obyvatele – turisté přinesou do oblasti finance. Integrace cestovního ruchu a životního stylu – v cestovním ruchu by mělo pracovat stále více zaměstnanců. Využití agroturistiky, venkovské turistiky a ekologicky čisté turistiky – turisté v poslední době vyhledávají čistou a krásnou přírodu k načerpání energie, pozitivního myšlení a celkové regeneraci organismu. UNESCO – velký potenciál do budoucna – vybudování parkovišť, stánky se suvenýry, sociální zařízení, lepší propagace, restaurace. Důsledná propagace a prezentace Žďárských vrchů tvorbou nabídkových balíčků a produktů. Pořádání gastrodnů, trhů a jarmarků – Takové akce lákají návštěvníky z širokého okolí.
35
Podpora regionu prostřednictvím fondů EU – Existuje mnoho možností, jak získat dotace z evropských fondů. Vytváření pracovních míst v cestovním ruchu – Rozšíření turistických informačních center apod. Rozvoj spolupráce s ostatními regiony ČR i zahraničními regiony – Zejména pak s Pardubickým krajem, který má podobný potenciál jako kraj Vysočina. Ze zahraničních regionů nejvíce s Rakouskem. Hrozby Devastace krajiny – nevhodné zásahy člověka do krajiny jako např. výstavby nových dopravních koridorů ignorování pravidel CHKO turisty např. vyhazování odpadků apod. Zhoršení kvality ovzduší – z důvodu většího přílivu turistů – větší počet aut, škodlivých emisí. Masová turistika - ignorování pravidel CHKO turisty, např. vyhazování odpadků, velký hluk apod. Nevratnost investic – nespokojenost návštěvníků se službami nebo nezájem o poskytované služby. Nárůst konkurence v Pardubickém kraji – ohrožení místních podnikatelů. Neschopnost čerpat dotace z evropských fondů – špatně nebo pozdě podávané žádosti. Nedostatečná komunikace a spolupráce – mezi krajem, obcemi, občany, pracovníky v turistických centrech. Změna klimatu - nejisté sněhové podmínky, v rámci oteplování celé Země hrozí nedostatek sněhu v zimním období, což by znamenalo odliv lyžařů z oblasti a s tím související pokles tržeb. Stagnace kvality poskytovaných služeb – žádná snaha ze strany provozovatelů o zlepšování služeb pro turisty. Např. zastaralé vybavení. Negativní vnímání rostoucího počtu turistů u obyvatel menších obcí – Především starší obyvatelé jsou zvyklý na svůj klid, nechtějí se přizpůsobovat turistům, nemají zájem o zlepšení životní úrovně. Živelné pohromy – velké ohrožení by znamenalo např. sucho, polomy, námraza, povodně.
36
Nelegální šíření skládek – velmi často se objevují tzv. černé skládky, které ohrožují nejen podzemní vody (kontaminace), ale také celou chráněnou oblast.
37
6 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu 6. 1 Rozvojové možnosti mikroregionu Žďárské vrchy Jde o region, který má vysoce rozvinuté podmínky turistické nabídky. Uplatňují se nejen výborné přírodní faktory zastoupené CHKO Žďárské vrchy, ale také městská turistika s výrazným soustředěním právě do Žďáru nad Sázavou (Zelená hora – památka UNESCO). Z pohledu typologizace mikroregionů cestovního ruchu mají Žďárské vrchy jako mikroregion velmi vysoké rozvojové možnosti, a to v oblasti kulturní i přírodní. Při podrobnějším průzkumu má nejvyšší potenciál lyžařská turistika, pěší turistika a městská turistika. (http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/SP-Profil.pdf) Tabulka č. 2 (Strategický plán. [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/SP-Profil.pdf)
velmi vysoký potenciál vysoký potenciál zvýšený potenciál základní potenciál RP ZS
VT PT CyT LT
VoT MR HZL MT KPT KT KSV CT SKT
RP – rekreační pobyty ZS – cesty za zimními sporty VT – venkovská turistika PT – cesty s účelem provádět pěší turistiku CyT – cesty s účelem provádět cykloturistiku LT – cesty s účelm provádět lyžařskou turistiku VoT – cesty s účelem provádět vodní turistiku MR – cesty za sportovní myslivostí HZL – cesty za horolezectvím MT – městská turistika KPT – mimoměstská kulturně – poznávací turistika KT – kongresová turistika
38
KSV – cesty za kulturními, sportovními a výstavními akcemi CT – církevní turistika SKT – specifická kulturní turistika
6.2 Současná turistická nabídka Žďárských vrchů Památka UNESCO „Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře: Kostel se řadí k nejvýznamnějším religiózním památkám a poutním místům v České republice. Zároveň představuje vrcholné dílo architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. Kostel nechal v letech 1719 -1722 vystavět opat zdejšího cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva jako poctu památce nového českého světce – Jana Nepomuckého. Pro stavbu byl vybrán strmý vrch nedaleko žďárského kláštera, kterému se později začalo říkat Zelená hora. Kostelní komplex je unikátní zejména tím, že se autor oprostil od konvenčních prvků dobové architektury a vetknul do stavby symboliku čísel a tvarosloví. Symbol pěti objevíme v celém areálu. Kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy, má pět kaplí a do areálu vede i pět vchodů. Symbol představuje například pět ran Kristových či korunu z pěti hvězd sv. Jana Nepomuckého (podle legendy byla objevena v místě jeho utonutí). Ve stavbě se prolíná strohá gotika (gotická okna, štukové žebroví) se zdobným barokem (sochy, oltáře). Díky své výjimečnosti a kulturní hodnotě byl poutní kostel sv. Jana Nepomuckého zapsán v roce 1994 do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.“ (http://www.zdarns.cz/mestskyurad/zodboru/SP-Profil.pdf)
39
Vesnické památkové rezervace Krátká – Vesnice Krátká vznikla v 18. století jako obytná kolonie lesních dělníků. Dochovala se zde řada roubených i zděných stavení s hospodářským zázemím. Objekty mají většinou lomenice skládané do tvaru kříže, podlomenice a plochou valbičku. V létě 2014 se návštěvníkům otevře Dům přírody CHKO, který vzniká ve dvou památkově chráněných objektech. (příloha č. 5) Křižánky – Obcí protéká řeka Svratka, která zde tvoří zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Křižánky jsou počtem památkově chráněných objektů nejbohatší vesnickou památkovou rezervací v kraji Vysočina. Nachází se zde malá roubená stavení i zemědělské usedlosti bohatých sedláků. Křižánky jsou známé i svojí pilníkářskou tradicí. V polovině 19. stol. je vyráběla většina rodin, v některých chaloupkách dokonce vznikly malé pilníkářské dílny. Historii pilníkářství mapuje naučná pilníkářská stezka, která je dlouhá necelé 2 kilometry. (příloha č. 5) Blatiny – Blatiny jsou charakteristické rozptýlenými roubenými i zděnými usedlostmi, které jsou citlivě zasazeny do krajiny. Na Blatinách je horská hospůdka u Kosků, pražírna kávy a kavárna Hofr a jezdecký klub Blatiny, který nabízí vyjížďky na koních i v bryčce. V jezdeckém klubu je i restaurace, zookoutek a přírodní dětské hřiště. (příloha č. 5) Samotín – Samotín je vesnička s partyzánským přízviskem. V letech 1944 – 45 byla obec opěrným bodem partyzánského oddílu Záře. Toto období připomínají dvě pamětní desky. Jedna z nich je vsazena do země u silnice vedoucí od Krátké, druhá na fasádě domku u lesa zvaném Partyzánka. (příloha č. 5)
Obce Sněžné – Ve starobylém domě na náměstí je k vidění celoroční prodejní galerie obrazů od autorů z Vysočiny. V létě se zde pak střídají autorské výstavy. Ve Sněžném stojí ke shlédnutí také japonská kamenná zahrada u Šimonů. Zahrada je budována v duchu buddhistických a šintoistických tradic. Tvoří ji suchá a mokrá část a střeží ji dva japonští draci. Zahradu doplňuje prodejní výstava bonsají,
40
bonsajových misek a keramiky. Místní cukrárna je vyhlášena po širokém okolí výbornými zákusky. 2 km od Sněžného se nachází Buchtův kopec, na kterém stojí budova řízení letového provozu – významný orientační bod a zároveň nejvýše položené obydlené místo v oblasti. (příloha č. 5) Jimramov – Město bylo založeno již ve středověku na soutoku řek Svratky a Fryšávky. Nedaleko centra se nachází rodný dům bratří Mrštíků. Narodil se zde i známý spisovatel a farář Jan Karafiát, autor pohádkové knihy Broučci. Místním rodákům je zde věnované muzeum a stojí tu také zámek ze 16. st. V historickém centru Jimramova stojí k vidění mnoho zajímavých domů a účelových staveb. (Paulík, 2010) Kadov – Hospoda U Janečků patří k nejstarším usedlostem v obci a provoz v ní byl zahájen už v 18. stol. Ve svérázné hospodě je k dostání likér Kadovánek, který navázal na tradici proslulého Samotínského vánku. (příloha č. 5)
Přírodní zajímavosti a památky Skalní útvary – Rulové skalní útvary Žďárských vrchů vznikly mrazovým zvětráváním. Často na ně navazují balvanovité sutě na svazích. Na jejich vrcholy vedou cesty různé obtížnosti vhodné nejen pro turisty, ale i pro horolezce. Mezi nejznámější patří Dráteničky (775 m), Malínská skála (811 m), Lisovká skála (802 m), Rybenské perničky (748 m), Zkamenělý zámek (765 m), Pasecká skála (819 m), Prosička (739 m), Bohdalec (791 m), Černá skála a Jelení skalka. Všechny tyto útvary se nachází v okruhu pár desítek kilometrů.(příloha č. 5) Devět skal (836 m) – Druhý nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny a zároveň nejvyšší bod Žďárských vrchů. Je tvořen skalními útvary, které jsou rozčleněny do bloků až 15 m vysokých a nazývají se kazatelny. Bloky tvoří seskupení typu skalního města. V roce 1973 byl hřbet se skalním městem vyhlášen přírodní památkou. Skalní vyhlídka na vrcholu je přístupná a nabízí kruhový výhled do údolí horní Svratky a na rozlehlé lesy hlavního hřebenu, nachází se zde i vrcholová kniha. (Pergler 2004, příloha č. 5)
41
Čtyři palice (732 m) – Čtyři mohutné skalní bloky nazývané Čtyřpaličatá, Děvín, Tvrz a Opomenutá (nebo také Sfinga, Bašta, Paličák a Kobyla) vznikly mrazovým zvětráváním ve starších čtvrtohorách. Skalní útvar dosahuje délky 50 m a výšky stěny až 33 m. Podle puklin jsou na jeho vrcholu zformovány čtyři výrazné bloky – lidově „palice“. Patří mezi nejoblíbenější místa pro horolezce. (Paulík, 2010, příloha č. 5) Milovské Perničky (757 m) – Na vrcholu Milovských Perniček, kterým se se též říká Velké Perničky, jsou zvláštní prohlubně, tzv. perničky. Jedná se o skalní mísy o průměru kolem 30 – 90 cm a hloubce až 30 cm, které vznikly mrazovým zvětráváním. Jejich původ byl však léta opředen tajemstvím. Tradovalo se, že byly vytvořeny člověkem a sloužily ke kultovním účelům, k zapalování strážních ohňů či k drcení obilí. (příloha č. 5) Žákova hora a Stříbrná studánka (810 m) – Na Žákově hoře se rozprostírá národní přírodní rezervace, ve které se dochovala jedinečná lokalita původního jedlobukového pralesa. Na jihovýchodním svahu kopce je Stříbrná studánka – jeden z pramenů řeky Svratky. U ní byla v roce 1970 vyhlášena (tehdejším prezidentem Ludvíkem Svobodou) Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Na vrcholu Žákovy hory se nachází geodetický bod pro měření nadmořských výšek, přesného tvaru Země a pohybů zemské kůry. Na úbočí kopce se zachoval ojedinělý jedlobučinový prales, kolem kterého vede naučná stezka s 10 zastaveními dlouhá 2,5 km. (příloha č. 5)
Evropsky významné území Evropská rozvodnice – Žďárské vrchy jsou prameništěm několika našich významných řek. Evropská rozvodnice, která prochází hřebeny Žďárských vrchů, odděluje povodí Severního a Černého moře. Severovýchodní část (asi 54%) je odvodňována řekami Chrudimkou, Sázavou a Doubravou do Severního moře a jihovýchodní část (asi 46%) řekami Svratkou a Oslavou do Černého moře. Lokalita U sražené vody, která leží na evropské rozvodnici v blízkosti vrcholu Žákovy hory, spojuje umělou strouhou vody obou úmoří. (příloha č. 5)
42
Naučné stezky Naučná stezka Velké Dářko – Stezka prochází národními přírodními rezervacemi Radostínské rašeliniště a Dářko, které tvoří nejrozsáhlejší rašeliniště Českomoravské vrchoviny. Východiskem stezky je brána v Karlově. Stezka je dlouhá 12 km. (příloha č. 5) Naučná stezka Metodka – Okružní naučná stezka vede po vrstevnici kolem vrcholu Metodka (788 m). Dá se zde obdivovat lidová architektura, přírodní krásy a daleké výhledy. Také jsou zde informace o partyzánské činnosti za II. světové války a o tajemném pádu meteoritů. Ze stezky vede žlutě značená turistická trasa na vrchol, odkud je za dobré viditelnosti možné spatřit vrcholy Orlických hor, Kralického Sněžníku i Praděd. (příloha č. 5) Tři Studně – V roce 2004 vzniklo ve Třech Studních nejmenší náměstí na světě nazvané Náměstí Evropské unie. O jeho vybudování se zasloužil Spolek pro obnovu recese. Na rozcestníku jsou směrovky do největších evropských metropolí a také vyhláška plná humoru. Na břehu rybníka Sykovce, který je nejvýše položeným rybníkem ve Žďárských vrších, pramení studánky Barborka a Vitulka. (příloha č. 4, 5)
Zajímavá místa Harusův kopec (741 m) – Nad Novým Městem n. M. se vypíná Harusův kopec s televizní věží na vrcholu a sjezdovkou na východním svahu. Turistická chata, která shořela za II. světové války nebyla obnovena. Na vrchol vede od SKI hotelu trasa terénního testu zdatnosti. (příloha č. 5) Zřícenina hradu Skály – Na vrcholku zalesněného kopce se tyčí mohutný skalní blok nazývaný Štarkov, Skály nebo také Stařechovice (679 m). Mezi skalními bloky jsou dodnes patrné zbytky původního hradu Skály. Hrad postavil roku 1380 Archleb ze Stařechovic, majitel zdejšího panství. Postupně se hrad změnil v sídlo loupeživých rytířů. Později byl hrad dobyt a rozbořen kvůli strachu místních lidí z loupežníků. (příloha č. 2, 5)
43
Svratka – Leží v severní části kraje Vysočina na rozhraní s Pardubickým krajem. Město
je
střediskem
turistiky,
lyžování
a
rychlobruslení
–
přírodní
rychlobruslařská dráha byla vybudována v roce 1958. Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Jana Křtitele. Městské muzeum nabízí návrat do ulic městečka za doby I. republiky s krámky a dílnami. Nachází se tu ševcovská dílna, krejčí, kožešník, klempíř, hrnčíř, koloniál, výroba lyží a další. (Podhorský, 2003, Pergler, 2004, příloha č. 5) Polnička – Nachází se zde přírodní dětský areál Salon Expres Vagon. Leží na červené turistické značce vedoucí k Velkému Dářku. K dispozici je zahradní železnice, koutek se zvířaty a výletní restaurace ve starém vagónu. (příloha č. 5)
Sportovní nabídka Sportovní a relaxační centra Nachází se zde jen hrstka sportovních a relaxačních center – Zejména ve Žďáře n. S. a v Novém Městě n. Mor. a) SportenTime – v komplexu se nachází squash, posilovna, masáže a sauna. b) Hotel Ski – má přístup do wellness, bazénu, solária, posilovny. Návštěvníci si zde mohou zahrát tenis, minigolf nebo si půjčit horské kolo. c) Solná jeskyně d) Zimní stadion e) Bowling Vyjížďky na koních - nabízí jezdecký klub v Blatinách, stáj Sága v Javorku a selské stavení v Jimramovských Pavlovicích. Horolezecká a lanová centra – se nachází ve Vlachovicích a v Zubří. Sportovní aktivity v zimě – nabídka je pestrá – upravené běžecké lyžařské tratě (kolem 200 km) a sjezdovky ve Svratce, Novém Jimramově a na Harusově kopci. V poslední době zažívá velký rozvoj snowkiting. Půjčovny lodí a šlapadel – se nachází u větších rekreačních rybníků. Např. u Velkého Dářka, na Milovech, a v kempu u Sykovce. Ve Žďárských vrších se také nachází golfové hřiště Svratka, jedno z nejstarších v ČR. Rybaření je v oblasti povoleno členům rybářského svazu na desítkách rybníků. (příloha č. 5) 44
Ve Žďárských vrších se nachází také tenisové kurty, fotbalová hřiště, cyklostezky, minigolf, basketbalová a volejbalová hřiště, hřiště na beach volejbal, atletické dráhy i malé bazény.
6. 3 Konkrétní návrhy ke zlepšení kvality služeb v nejatraktivnějších lokalitách Svratka Koupaliště - ve Svratce se nachází původní areál koupaliště, v současné době je ovšem v dezolátním stavu a je vedeno jako veřejná vodní plocha. Koupaliště se nachází v hezkém prostředí – klidné místo, vzrostlé stromy, které chrání koupaliště od silnice, celá plocha je zatravněná. Kdysi bylo hojně navštěvováno, dnes tomu tak bohužel není. Bylo by zapotřebí kompletně zrekonstruovat celý areál včetně sociálního zařízení, vydláždění bazénů, obnovení volejbalového hřiště apod. Zajistit stánky s občerstvením, vymyslet program na letní měsíce, ve kterých by bylo koupaliště využíváno. Ve Žďárských vrších je s rekreací u vody velký problém, takže zrekonstruované koupaliště by mohlo být řešením problému s rekreací. Lyžařský vlek – je zastaralý, stejně jako celé zázemí Ski areálu Svratka. Řešením by byla celková modernizace. Vlek se nachází v bezprostřední blízkosti hotelu, proto by bylo dobré zajistit lyžařům restauraci nebo alespoň dobře vybavené občerstvení přímo u vleku, aby neodcházeli do restauračního zařízení v hotelu. Náměstí – Dnes slouží především jako točna autobusů a zastávka. Vydláždění náměstí a zasazení zeleně by zútulnilo náměstí a zastávku bych posunula za náměstí. Karlštejn – rokokový lovecký zámeček, založený v 18. století, je vzdálený přibližně 700 m od sjezdovky ve Svratce. Několikrát měnil majitele, veřejnosti je nepřístupný, což je velká škoda. Byly zde natáčeny např. Četnické humoresky. V současné době chátrá, kdyby se našel investor, mohl by místo změnit v malý pohádkový hotel. V areálu zámečku se nachází i kaple. Karlštejn je výchozí bod k nejhezčím místům Žďárských vrchů. 45
Obr. 3 (Karlštejn http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Svratouch__Karl%C5%A1tejn.JPG [online]. [cit. 2012-04-19].)
Milovy Minigolf – Vedle hotelu Devět skal, kousek od místního rekreačního rybníku se nachází minigolfový areál. V příjemném prostředí mohou návštěvníci načerpat síly. Je zde opět problém se zastaralostí veškerého vybavení. Panely jsou poškozené a popraskané a jednotlivé „překážky“ oprýskané a zrezivělé. Řešením by byla celková oprava. Sbor u Milovského rybníku – Na břehu rybníku stojí už pár let chátrající sbor neurčitého objektu. V současné době se pracuje na demolici, ale je to velmi zdlouhavý proces. V této lokalitě by se mohla postavit zahradní restaurace s dětským hřištěm, jsou zde ideální podmínky.
Cyklostezky Cyklostezka – Na úseku z Polničky na hráz Velkého Dářka vede zpevněná cesta, cyklisty hojně využívaná. Když zaprší, stává se z cesty rozbahněná plocha. Asfaltová cyklostezka, která by nahradila dosavadní cestu, by mohla být další investicí do zkvalitnění služeb.
46
Cyklostezka – Mezi Žďárem n. Sáz. a Novým Městem n. Mor. vede v současné době silnice I. třídy, která je pro cyklisty velmi nebezpečná. Některé úseky jsou úzké a často se zde stávají smrtelné úrazy. Cyklostezka mezi těmito městy by zvýšila bezpečnost a nabídla další možnost cykloturistiky na Žďársku.
Žďár nad Sázavou Zelená hora – po čerpání dotací se stav památky UNESCO zlepšil, chybí ale parkovací místa – dnes zde zaparkuje 1 autobus nebo 3 auta. Velké zájezdy turistů musí parkovat u areálu zámku. Také zde chybí suvenýry, restaurace, toalety a odpadkové koše. Turisté znečišťují odpadky okolí památky. Náměstí – celková rekonstrukce se již plánuje, je zde málo parkovacích míst, problém je hlavně s velkým sklonem náměstí. Bylo by potřeba vysázet nové stromy. Stojí zde také ohyzdná budova Bílý lev, dříve hotel. Dnes je v katastrofálním stavu, protože 20 let měnil majitele a nikdo se o objekt nestaral. Celková rekonstrukce a modernizace objektu by zlepšila celkový vzhled náměstí. Nový hotel by mohl být na špičkové úrovni, vybudování střešní terasy apod.
47
7 Diskuse V této kapitole rozebereme fakta, ke kterým jsme došli při psaní práce a pokusíme se navrhnout doporučení ke zlepšení současného stavu. Žďárské vrchy leží ve středu České republiky. Oblast má ideální podmínky k rozvoji cestovního ruchu. Z hlediska ubytovacích kapacit oblast zaostává za ostatními regiony ČR. Nabízí se rekonstrukce a modernizace současných ubytovacích zařízení, popř. výstavba nových ubytovacích kapacit, které by výrazně nezasahovaly do přírody. Dalším bodem je kvalita silnic a pozemních komunikací, které jsou ve velmi špatném stavu, zejména po zimním období. Opravy a údržba komunikací by měla být jedna z hlavních věcí, kterými by se oblast měla zabývat. Nejslabším místem je propagace, která se sice zlepšuje, ale velmi pomalu. Vytvoření nových letáčků, propagačních materiálů a produktů pro širokou veřejnost, kvalitní webové stránky, snadná dostupnost informací o oblasti by napomohly k větší návštěvnosti. Nedostatečně rozvinutá je doprovodná turistická infrastruktura. V regionu je množství zastaralých a neudržovaných sportovišť, která by si zasloužila více pozornosti. Řešení je zvolení správce, který by sportoviště udržoval v chodu a zajišťoval údržbu. Velký problém je také v informovanosti o různých akcích, ať už kulturních či sportovních. V oblasti se konají akce jako např. jarmarky, rytířské turnaje, výstavy. Problém je v tom, že ani místní obyvatelé nemají tušení, že se nějaká podobná akce koná. Bylo by zapotřebí, aby se o akcích vědělo dopředu alespoň 3 měsíce, aby si na ně lidé mohli udělat čas. Řešením by bylo např. šíření události po sociálních sítích, plakáty ve městech a aktualizace webových stránek. V celé oblasti chybí bazény a wellness centra, která jsou zapotřebí v každé rekreační oblasti. Byla by potřeba výstavba nových center nebo alespoň bazénů, které by pokryly poptávku především v letních měsících. Také chybí větší koncentrace půjčoven kol a cykloservisů, což v oblasti, kde má cykloturistika vysoký potenciál považuji za velký nedostatek. Chybí také turistické programy během letních měsíců. Chtělo by to vytvořit nové služby. Například různé cesty za poznáním, hraní her, pohádková divadla pro děti, soutěže apod.
48
Je potřeba také proškolovat odborný personál formou seminářů, vzdělávat odborníky v cestovním ruchu a zkvalitňovat jazykovou přípravu. Také spolupráce s ostatními regiony je dobrým krokem do budoucna. V kapitole 6.2 jsme navrhli konkrétní nápady na zatraktivnění oblasti. Naopak Žďárské vrchy jsou regionem kvalitních cyklostezek. Je zde množství přírodních i kulturních památek, žijí zde ohrožená zvířata a rostliny. Jsou také regionem památky UNESCO, plastik dotvářející krásu krajiny i čistého vzduchu. Všechny tyto krásy lákají do oblasti turisty a na tom by se mělo stavět. Nejhorší věcí při tvorbě bakalářské práce bylo utřídění získaných informací do jednoho celku. O Žďárských vrších jako takových neexistuje žádná publikace, která by mapovala a popisovala současný stav oblasti. Většinu materiálů jsem získala z informačních turistických center a webových stránek, které ovšem nebyly vždy aktuální.
49
8 Závěr Cílem práce bylo zhodnotit potenciál cestovního ruchu v regionu Žďárské vrchy. Po zhodnocení literárních pramenů, webových stránek a materiálů poskytnutých z informačních turistických center jsme zjistili, že Žďárské vrchy patří k nejvýznamnějším regionům cestovního ruchu v kraji Vysočina. Turisté zde mohou navštívit významné kulturní památky světového významu a zároveň člověkem velmi málo dotčenou přírodu. Tyto výjimečné kulturní a přírodní podmínky spolu s polohou regionu v centru České republiky utváří velmi dobré možnosti k rozvoji turismu. Největší pozornost jsme věnovali lokalizačním faktorům, které skýtají největší potenciál cestovního ruchu v regionu. Region nabízí celou řadu možností, jak trávit volný čas nebo cestování. Nachází se zde řada kulturních a přírodních památek, které lákají i zahraniční návštěvníky, ovšem ne v takovém rozsahu, jaký by si takový region zasloužil. V poslední době zaznamenaly velký zájem turistů plastiky Michala Olšiaka, které představují velký potenciál do budoucna. Potenciál cestovního ruchu však není plně využíván. V regionu chybí především ubytovací kapacity. Návštěvníkům z USA nebo Japonska zde bude chybět vysoký standart, který na svých cestách vyhledávají. Další slabou stránkou je propagace, která se sice v posledních letech zlepšila, ale stále není dostatečná. Pro zahraniční návštěvníky je o regionu jen málo cizojazyčných informací. Poměrně slabá je i propagace Zelené hory jako památky UNESCO. Mezi důležité kroky bude patřit čerpání dotací z evropských fondů, získání nových investorů a motivování místních podnikatelů ke zlepšení služeb ve Žďárských vrších. Také zatraktivnění regionu pro zahraniční návštěvníky, čehož se dá dosáhnout jedině zvyšováním kvalifikace a jazykové vybavenosti pracovníků v cestovním ruchu. Tato práce může být inspirací pro obyvatele, investory, podnikatele i politiky, kteří v regionu působí. Ukazuje jim silné a slabé stránky, nové příležitosti i hrozby, které mohou nastat. Tato práce může být i průvodcem krajem básníků a malířů, neboť uvádí nejatraktivnější lokality, akce a památky.
50
Zdroje 1) BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno: Ústav územního rozvoje, 2001. 2) HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. upr. vyd. V Praze: Idea servis, 2002, 173 s. ISBN 80-859-7036-8. 3) KLEINOVÁ, Kristýna. Podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu Střední Morava. Jihlava, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická. Vedoucí práce Ing. Věra Nečadová. 4) KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRY CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha, 2008 [cit. 2012-0411]. Dostupné z: http://kcr.vse.cz/wp-content/uploads/2010/11/CR-provsechny-publikace.pdf 5) KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA. Vysočina. Vyd. 1. Havlíčkův Brod, 2009. Informační prospekt 6) KUNC, Vladimír. Žďárské vrchy - klenot Vysočiny: Žďár Hills - jewel of the Highlands = Saarer Höhen - ein Kleinod des Hochlandes. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Video-foto-Kunc, 2006, 143 s. ISBN 80-239-8175-7. 7) MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 97 s. ISBN 80-245-0439-1. 8) MARIOT, P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha: Geografický časopis. 1971, ročník XXIII, č. 3. 9) PAULÍK, Ivo. Vysočina. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 118 s. Ottův turistický průvodce. ISBN 978-80-7360-871-2. 10) PERGLER, Jan. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 158 s. Průvodce po České republice (Kartografie). ISBN 80-701-1735-4. 11) PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Freytag, 2003, 152 s. Průvodce na cesty (Freytag. ISBN 80-731-6075-7. 12) SÁBLÍK, Jan. Českomoravská vrchovina: 50 vybraných turistických tras po Českomoravské vrchovině. 1. vyd. Praha: Freytag, 2002, 152 s. ISBN 80-731-6034-X. 13) STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU [online]. Žďár nad Sázavou, 2007 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/SP-Profil.pdf 51
14) TLUSTOŠOVÁ, Petra. Potenciál cestovního ruchu v kraji Vysočina – hlavní aspekt regionálního rozvoje?. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce RNDr. Josef Kunc, Ph.D. 15) VYSTOUPIL, Jiří. Marketing cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 134 s. Distanční studijní opora. ISBN 978802-1042-407. 16) VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 119 s. ISBN 80-210-4167-6. 17) ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007, 212 s. Distanční studijní opora. ISBN 978-807-0410707.
Internetové zdroje
18) Benefit
Program
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://www.benefitprogram.cz/dr-cs/1953-pravidla-chovani-v-chkonarodnich-parcich-a-rezervacich.html 19) CHKO Žďárské vrchy [online]. 2010 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=flora&site=CHKO_zdarsk e_vrchy_cz 20) CHKO ŽĎÁRSKÉ VRCHY [online]. 1.1.2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.cz/chko/chko.htm 21) Czech Tourism [online]. 1.1.2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ 22) Ochrana
přírody
[online].
[cit.
2012-04-20].
Dostupné
z:
http://old.ochranaprirody.cz/zdarskevrchy/index.php?cmd=page&id=879 23) Průmysl cestovního ruchu [online]. 2008 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf
52
Tabulky Tabulka č. 1 – Druhy, formy a typy cest. ruchu Zdroj: Průmysl cestovního ruchu [online]. 2008 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.garep.cz/publikace/prumysl-cestovniho-ruchu.pdf Tabulka č. 2 – Stategický plán Zdroj: STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU [online].
Žďár
nad
Sázavou,
2007
[cit.
2012-04-11].
Dostupné
z:
http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/zodboru/SP-Profil.pdf Obrázky Obrázek 1 – CHKO Žďárské vrchy Zdroj: CHKO Žďárské vrchy [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/wcm/connect/eb7e6100453603fa 859585317c0c9b8b/zdarske_vrchy.jpg?MOD=AJPERES&CACHEID=eb7e6100 453603fa859585317c0c9b8b Obrázek 2 – Socha výra Zdroj:
Foto
mapy.
[online].
[cit.
2012-04-18].
Dostupné
http://foto.mapy.cz/170385-socha-vyra-v-arealu-kempu-Yukon Obrázek 3 – Karlštejn Zdroj: Wikipeadia.com [online]. [cit. 2012-04-19].) http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Svratouch_-_Karl%C5%A1tejn.JPG
53
z:
Přílohy 1) Putování Žďárskem – Za plastikami Michala Olšiaka
54
2) Novoměstsko pěší, horolezecké a na koni
55
3) Novoměstsko kulturní
56
3) Novoměstsko cyklistické
57
5) Novoměstsko – zajímavosti regionu
58
Resumé Tématem bakalářské práce je Hodnocení potenciálu rozvoje cestovního ruchu v regionu Žďárské vrchy. Cílem práce je zhodnocení potenciálu, který Žďárské vrchy nabízí a navrhnout řešení a nápady, které by mohly pomoci zatraktivnit oblast pro návštěvníky. Průzkumem lokalizačních, realizačních a selektivních faktorů jsme zjistili turistické atraktivity v oblasti a následně provedli SWOT analýzu, která odkryla slabé a silné stránky regionu. Zjistili jsme, že Žďárské vrchy mají vysoký potenciál, který ale není plně využíván. Nejslabším místem je propagace Žďárských vrchů. Další slabou stránkou je počet funkčních bazénů a přírodních koupališť. Je potřeba přivést do regionu nové investory. Kvalitní služby by mohly nalákat do oblasti turisty, kteří by zde strávili více svého volného času.
Summary The topic of the thesis is Evaluation of potential of development of tourism in the Žďárské
region
vrchy.
The aim of this work is evaluation of potential which Žďárské vrchy offers and to suggest solution and ideas which could help to make the region more attractive for visitors. By research of location, implementing and selective factors we found out some tourist attractiveness in the region and after that we made a SWOT analysis which uncovered
strong
and
weak
parts
of
the
region.
We found out that Žďárské vrchy has a high potentional which however is not fully used. The weakest part is the propagation of Žďárské vrchy. Another weak part is the amount of functional pools and natural swimming pools. Bringing some new investors to the region is needed. The tourists who would spend more leisure time here in the region could be allured by quality services.
59
60
