Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí Bakalářská práce

Vedoucí práce: Bc. Ing. Marta Pisarská

Pavla Dostálová

Brno 2011

Poděkování Ráda bych poděkovala Bc. Ing. Martě Pisarské za cenné připomínky a rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za neustálou podporu při studiu.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí vypracovala samostatně pod vedením Bc. Ing. Marty Pisarské a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 27. května 2011

__________________

Abstract DOSTÁLOVÁ, P. Possibilities of Tourism Development in Bohemia and Moravian borderland. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2011. The thesis' topic is an advancement of tourism in Bohemian and Moravian borderland. Main objective is to articulate suggestions for tourism-related subjects in the area that would increase the traffic in the region. Partial objective is an evaluation of supply and demand of touristic services. Questionnaires presented to visitors and organizations were the most important sources of information. Subsequently, SWAT analysis was applied. The Thesis concludes by tips and suggestions for improvement of tourism in Bohemia and Moravian borderland. Keywords Tourism, destination management, tourist region, Bohemian and Moravian borderland, tourist trade organizations.

Abstrakt DOSTÁLOVÁ, P. Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Hlavním cílem práce je navrhnout doporučení pro subjekty cestovního ruchu v této turistické oblasti vedoucí ke zvýšení návštěvnosti tohoto regionu. Dílčím cílem bylo zhodnocení poptávky a nabídky služeb cestovního ruchu. Hlavním informačním zdrojem byly dotazníky pro návštěvníky oblasti a pro organizace cestovního ruchu, které v dané destinaci působí. Následně byla provedena SWOT analýza. V závěru jsou navržena doporučení pro zlepšení současného stavu cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Klíčová slova Cestovní ruch, destinační management, turistická oblast, Českomoravské pomezí, organizace cestovního ruchu

Úvod

6

Obsah 1.

Úvod

2.

Cíl práce

10

3.

Přehled literatury

11

3.1

9

Cestovní ruch ........................................................................................... 11

3.1.1

Předpoklady a podmínky pro úspěšný rozvoj CR ........................... 11

3.1.2

Specifika cestovního ruchu ..............................................................14

3.2

Destinace cestovního ruchu.....................................................................14

3.2.1 3.3

Členění destinací..............................................................................16

Management destinace ............................................................................16

3.3.1

Specifika managementu destinace .................................................. 17

3.3.2

Spolupráce subjektů cestovního ruchu............................................18

3.3.3

Organizace cestovního ruchu v destinaci ........................................19

3.3.4

Právní formy destinačních společností........................................... 20

3.4

Marketing destinace ............................................................................... 22

3.4.1

Specifické rysy marketingu služeb cestovního ruchu..................... 22

3.4.2

Marketingový mix ........................................................................... 23

3.4.3

Rozšířený marketingový mix .......................................................... 24

3.4.4

Lidé.................................................................................................. 24

3.4.5

Nabídka balíku služeb..................................................................... 24

3.4.6

Programování, společenské procesy............................................... 24

3.4.7

Partnerství....................................................................................... 25

3.4.8

Tvorba marketingové strategie destinace....................................... 25

3.4.9

Cíle marketingu destinací ............................................................... 27

3.5

Systém marketingového řízení destinace............................................... 28

4.

Metodika práce

32

5.

Rozvoj cestovního ruchu v Českomoravském pomezí

33

Úvod

7

5.1

Turistická oblast Českomoravské pomezí .............................................. 33

5.1.1 5.2

Významná města v turistické oblasti .............................................. 34

Turistické atraktivity v destinaci ............................................................ 36

5.2.1

Kulturní, historické a technické památky ...................................... 36

5.2.2

Přírodní památky, naučné stezky ................................................... 38

5.2.3

Volnočasové atraktivity................................................................... 39

5.3

Analýza poptávky po službách cestovního ruchu................................... 40

5.3.1

Návštěvnost měst a obcí ................................................................. 40

5.3.2

Návštěvnost památek.......................................................................41

5.3.3

Návštěvnost muzeí a galerií ............................................................ 42

5.3.4

Návštěvnost rozhleden v oblasti Toulovcovy Maštale.................... 43

5.3.5

Srovnání návštěvnosti památek v Pardubickém kraji.................... 44

5.4

Analýza primární nabídky služeb cestovního ruchu .............................. 45

5.5

Analýza sekundární nabídky služeb cestovního ruchu .......................... 48

5.6

Organizace cestovního ruchu působící v destinaci .................................51

5.6.1

Destinační společnost Východní Čechy ...........................................51

5.6.2

Sdružení obcí Toulovcovy Maštale ..................................................51

5.6.3

Mikroregion Svitavsko .................................................................... 52

5.6.4

MAS Litomyšlsko o. p. s.................................................................. 52

5.6.5

MAS Sdružení pro rozvoj Poličska.................................................. 52

5.6.6

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje ...................... 53

5.7

Výsledky dotazníkového šetření mezi organizacemi cestovního ruchu. 54

5.7.1

Zhodnocení navštívených informačních center ..............................57

5.8

Výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky .................................57

5.9

SWOT analýza......................................................................................... 62

5.9.1

Návrhy a doporučení....................................................................... 63

5.9.2

Tipy na výlety pro různé segmenty návštěvníků ............................ 66

6.

Diskuse

68

7.

Závěr

70

Úvod

8

8. Použité zdroje

71

9.

77

Seznam obrázků a tabulek

10. Seznam použitých symbolů a zkratek

79

11. Přílohy

80

Úvod

9

1. Úvod Česká republika leží ve středu Evropy a bývá tak označována jako srdce tohoto kontinentu. Poloha je významná pro strategický rozvoj cestovního ruchu. Naše země je bohatá na kulturní, historické, technické a přírodní památky. Některé památky dokonce byly zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. V České republice se také významně rozvíjí kongresová a lázeňská turistika. Cestovní ruch představuje pohyb lidí za účelem rekreace a poznáním navštívené země. Je ovlivňován mnoha faktory – ekonomickým, ekologických, sociálním, politickým a technickým prostředím. Považuje se za jeden z nejrychleji rozvíjejících se průmyslů světa. Cestovní ruch má podíl na tvorbě hrubého domácího produktu a vliv na platební bilanci a zaměstnanost. Cestovní ruch má význam na rozvoj regionů. Disciplína, která se zabývá řízením cestovního ruchu v dané oblasti, se nazývá destinační management. Destinační management a marketing zahrnuje soubor činností, které koordinují a řídí danou oblast. V České republice byl tento pojen zaveden až po roce 2000, proto se tento druh řízení destinace nachází v počáteční fázi rozvoje. Bohaté zkušenosti v úspěšném řízení destinace má např. sousední Rakousko. Právě naši sousedi by se pro nás mohli stát inspirací pro rozvoj regionů v ČR. Rozvoj poptávky je důvod, proč destinace neustále rozšiřují svou nabídku produktů cestovního ruchu, neboť v silné konkurenci obstojí pouze ty destinace, které splní očekávání a požadavky turistů. Mezi novými trendy v oblasti cestovního ruchu jsou např. léčebný turismus, cestovní ruch seniorů či coach surfing (princip bezplatného sdílení pohostinnosti a ubytování). Snahou je uspokojit potřeby současné generace tak, aby byla příroda, kulturní a historické památky zachovány i pro další generace. Udržitelný rozvoj zahrnuje environmentální, ekonomické a socio-kulturní aspekty. Turistickou oblast Českomoravské pomezí jsem si vybrala proto, že v tomto regionu žiji a domnívám se, že region je bohatý na kulturní, historické a přírodní památky. Ráda bych touto bakalářskou prací pomohla k rozvoji cestovního ruchu v této oblasti.

Cíl práce

10

2. Cíl práce Cílem bakalářské práce „Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí“ je zhodnotit současný potenciál cestovního ruchu v této oblasti a na základě získaných poznatků navrhnout doporučení pro subjekty cestovního ruchu v této oblasti vedoucí ke zvýšení návštěvnosti regionu. Dílčím cílem je provedení analýzy poptávky po službách cestovního ruchu a analýzy primární a sekundární nabídky služeb cestovního ruchu. Rozbor poptávky po službách cestovního ruchu pomůže určit, která místa jsou v oblasti nejnavštěvovanější a která naopak nejsou pro turisty tolik atraktivní. Analýza primární nabídky služeb cestovního ruchu zhodnotí základní složky produktu destinace cestovního ruchu. Základní složka produktu zahrnuje přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský potenciál. Naopak rozbor sekundární nabídky služeb cestovního ruchu ukáže, jestli je v destinaci dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení.

Přehled literatury

11

3. Přehled literatury V literární rešerši bude objasněna problematika cestovního ruchu, předpokladů a podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a jeho specifika. Dále je zde zmíněno o destinaci cestovního ruchu, členění destinací, managementu destinace a jeho specificích a o organizacích cestovního ruchu. Poslední část této kapitoly je věnována marketingu destinace a systému marketingového řízení destinace. K dané problematice cestovního ruchu a destinačního managementu vyšlo mnoho zajímavých publikací.

3.1 Cestovní ruch Pojem cestovní ruch má mnoho definicí. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. (Horner, Swarbrooke, 2003) It may involve travel for business purposes. Tourism can be described as an activity which is serviced by a number of other industries such as hospitality and transport. (Horner, Swarbrooke, 2007). WTO (Světová organizace cestovního ruchu) charakterizuje cestovní ruch jako „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely.“ (Čertík, 2001) Podle Výkladového slovníku je cestovní ruch komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu. Je to také souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch. (Pásková, Zelenka, 2002)

3.1.1

Předpoklady a podmínky pro úspěšný rozvoj CR

Předpoklady cestovního ruchu jsou souhrnem přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoha úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. (Pásková, Zelenka, 2002) Lokalizační předpoklady umožňují umístění (lokalizaci) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch může rozvíjet. Dělí se na přírodní a kulturní předpoklady. (Drobná, Morávková, 2010) Přírodní předpoklady jsou dány především charakterem terénu (roviny, vrchoviny, hory aj.), klimatickými podmínkami, vodními toky, vodními plochami, přírodními zdroji a přírodními zvláštnostmi (přírodní rezervace aj.) (Čertík, 2001)

Přehled literatury

12

Studium přírodního rekreačního potenciálu je důležité zejména z geografického pohledu – formování rekreačních systémů totiž probíhá v prostorových vztazích od rekreačních lokalit až k rekreačním oblastem. Ve vývoji přírodních rekreačních zdrojů hraje důležitou roli také časový aspekt pro stanovení optimální využitelnosti území. Nejrychlejší změny zaznamenáváme ve vývoji rekreačních zázemí měst. (Galvasová, I., Binek, J. a kolektiv, 2008)  Kulturně-historické předpoklady jsou dány především architektonickými památkami, lidovými tradicemi a uměním, kulturními akcemi a existencí významných míst.(Čertík, 2001)Kulturně-historické památky – mají zásadní vliv na migrační pohyby za poznáváním v domácím i mezinárodním cestovním ruchu. Nejpřitažlivější jsou architektonická díla (hrady, zámky, městské historické celky). (Galvasová, I., Binek, J. a kolektiv, 2008)  Kulturní zařízení a kulturní akce – jejich úloha v cestovním ruchu je velmi rozdílná. Podle charakteru je možné je rozdělit do několika skupin: muzea a galerie, divadla, koncerty, festivaly a folklorní slavnosti, kongresy a sympozia.  Sportovní akce – zaujímají stále významnější místo nejen z hlediska cestovního ruchu, ale i z hlediska rozvíjení přátelství mezi národy (olympiáda, mistrovství světa aj.) (Galvasová, I., Binek, J. a kolektiv, 2008) Realizační předpoklady umožňují uskutečnit (realizovat) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech s příznivými lokalizačními podmínkami. Umožňují dopravit se do těchto míst a využívat je k pobytu, k rekreaci a k dalším aktivitám. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně-technické. Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky. O přitažlivosti území rozhoduje nejen možnost dopravního spojení, ale zejména hustota a kvalita dopravní sítě. (Drobná, Morávková, 2010) Materiálně-technické předpoklady – sem patří především úroveň sítě ubytovacích, dopravních, stravovacích, maloobchodních, sportovně-rekreačních, kulturních a dalších zařízení sloužících CR. (Čertík, 2001) Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. (Drobná, Morávková, 2010) K selektivním předpokladům patří sociálně-ekonomické faktory, politické a ekologické faktory. Sociálně-ekonomické faktory a předpoklady cestovního ruchu jsou takové zdroje, předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy. Jedná se o veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a možnosti ovlivňující zejména rozdílnou intenzitou účasti obyvatelstva na cestovním ruchu

Přehled literatury

13

a rekreaci. Tyto předpoklady determinují tzv. potenciál rekreanty obyvatelstva. (Galvasová, I., Binek, J. a kolektiv, 2008) Mezi sociálně ekonomické faktory řadíme především celkovou úroveň ekonomiky státu, vyjádřenou zejména výší HDP, složením platební bilance, dosaženým stupněm životní úrovně aj. (Čertík, 2001). Politické předpoklady – rozumíme politickou stabilitu, resp. nestabilitu zemí. Součástí politických předpokladů je i vnitřní bezpečnostní situace z hlediska bezpečnosti turistů, např. ochrana před krádežemi a násilím. (Čertík, 2001) Ekologické předpoklady – zahrnují především příznivé přírodní prostředí, jako jsou čistota ovzduší, vod, potravin. Rozvoj cestovního ruchu velmi úzce souvisí s ekologickou čistotou krajiny. Neuvážený rozvoj materiálně-technické základny cestovního ruchu a s tím související nadměrná koncentrace turistů v krajině může negativně působit na ekologii krajiny a na životní prostředí. (Čertík, 2001) Obr. 1

Předpoklady pro cestovní ruch

Zdroj: Pásková, Zelenka, 2002

Přehled literatury

3.1.2

14

Specifika cestovního ruchu

Cestovní ruch lze specifikovat několika charakteristikami. 1. 2. 3.

Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami. Produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad. Místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím (místem), ve kterém se realizuje, zejména s jeho kvalitou přírodního prostředí. 4. Výrazná sezónnost. 5. Trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy. 6. Vysoký podíl lidské práce 7. Těsný vztah nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu). 8. Poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží, celkovým způsobem života. 9. Nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání techniky a technologie (internet, informační a rezervační systémy jako Start-Amadeus, Galileo aj.) Za velmi důležité považujeme také spojení cestovního ruchu s průmyslem volného času a zábavy. (Foret, Foretová, 2001)

3.2 Destinace cestovního ruchu Destinace je představována svazkem různých služeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. (Palatková, 2006). Obecně lze říci, že destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti odlišné od jiných destinací. Mezi ony jedinečné vlastnosti destinace patří výše zmíněné atraktivity, nabízené služby a infrastruktura cestovního ruchu. (Holešinská, 2007)O destinaci cestovního ruchu se někdy hovoří v užším a širším slova smyslu. V užším slova smyslu je za ni v daném regionu považována konkrétní menší cílová oblast. Bývá charakterizována nabídkou cenných atraktivit cestovního ruchu a jeho infrastruktury. V širším slova smyslu jde o celé státy, velké regiony a lidská sídla, pro něž jsou typické vysoké koncentrace atraktivit, rozvinuté služby a kvalitní infrastruktura cestovního ruchu. Výsledkem působení uvedených faktorů je výrazná dlouhodobá koncentrace návštěvníků v příslušné destinaci. (Lacina, 2010) Určení velikosti a charakteru destinace závisí na jedné straně na její nabídce, která je tvořena nabídkou základní a odvozenou, na druhé straně je však

Přehled literatury

15

destinace tvořena poptávkou, což je především zájem účastníků cestovního ruchu o její návštěvu. Skutečné vymezení destinace tedy určuje trh a zákazník. Destinace existují na různých geografických úrovních, které jsou spolu ve vzájemných vztazích. Pro účely cestovního ruchu a pro zjednodušení řízení bývá destinace dále členěna do tzv. přirozených turistických regionů, které by měly ctít základní jednotící principy:  Být založeny s ohledem na věcné jednotící prvky – mnohé ze stávajících okresů mají podobnou nebo úplně totožnou turistickou nabídku,  být geografický (prostorově) scelené,  být administrativně identifikovatelné – jeví se nezbytné definovat turistický region výčtem konečného počtu skladebních jednotek, v tomto případě obcí. (Vajčnerová, 2009) Charakteristiky destinace: - je definována z pohledu návštěvníka, který si území vybírá, - je geografickým prostorem – stát, region, místo, rezort, - musí být vybavena atraktivitami a souborem zařízení pro poskytování služeb pro jejich využití a služeb pro pobyt, které mohou uspokojit potřeby (určitého segmentu) návštěvníků místa a poskytnout jim celistvý, komplexní zážitek. (Nejdl) Pro destinaci cestovního ruchu je charakteristických šest komponentů, nazývaných též „6A“:  Attractions – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál),  Accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní apod.)  Amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, která umožňuje pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení)  Available packages – připravené produktové balíčky  Activities – rozmanité aktivity (Kiráĺová, 2003) Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je důležitá kvalitní nabídka, která je schopna přilákat návštěvníky a následně uspokojit jejich potřeby a požadavky. Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků destinace – struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti destinace pro aktivity cestovního ruchu. (Kiráĺová, 2003)

Přehled literatury

3.2.1

16

Členění destinací

Cestovní ruch je vystaven trvalé mezinárodní a regionální konkurenci, která klade vysoké nároky na kvalitní, komplexní a atraktivní nabídku země. Splnění tohoto cíle předpokládá vytvoření ucelené a dostatečně atraktivní turistické nabídky, jejímž základem jsou turistické regiony. Ty jsou definovány jako území, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň odlišuje od ostatních regionů. Základem pro uplatnění turistického regionu na trhu je existence turistických produktů. Hlavní význam turistických regionů tkví v možnosti ucelené prezentace země, která nabízí souhrn turistických produktů reprezentovaných jednotlivými turistickými regiony. Slouží zejména k prezentaci ČR v zahraničí, ale i podpoře domácího cestovního ruchu. Turistické regiony většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu, protože turista se primárně nezajímá o administrativní hranice, ale o určité kompaktní území poskytující možnosti provozování specifických aktivit pro daný turistický region. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007) Czech Tourism vymezil v rámci České republiky 15 marketingových turistických regionů. Turistické regiony se mohou dále dělit na menší území, na turistické oblasti, kterých je v České republice 40. (Vajčnerová, 2009) Klasifikace NUTS byla zavedena Statistickým úřadem Evropského společenství – Eurostat ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Důvodem stanovení NUT je, aby jednotlivé regiony/úrovně byly navzájem porovnatelné. Územní jednotky NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby EU se vymezují takto:  Územní jednotka NUTS I – je tvořena územím celé ČR,  Územní jednotka NUTS II – sdružené kraje,  Územní jednotka NUTS III – kraje,  Územní jednotka NUTS IV – okresy,  Územní jednotka NUTS V – obce. (MMR, 2007)

3.3 Management destinace Managementem destinace rozumíme soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v destinaci za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu. Součástí managementu destinace je:

Přehled literatury

17

 návštěvnický management, tj. soubor řídících technik a nástrojů používaných sdružením cestovního ruchu za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika, zonace, budování informačních kanceláří cestovního ruchu, zpracování etických kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů, pořádání seminářů a výchovně vzdělávacích akcí)  model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatížení území a využití indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu  spektrum rekreačních příležitostí, které zahrnuje lokalizační předpoklady (geografické, přírodní, kulturně-historické, ostatní antropogenní), realizační předpoklady (supra a infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura) a selektivní předpoklady (demografické, sociální a ekonomické charakteristicky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu v destinaci. (Kiráĺová, 2003) Destinační management je svou podstavou proces, kterým se realizuje řetězec konkrétních aktivit. Mají-li se tyto aktivity uskutečňovat efektivně s optimálním zhodnocením předpokladů destinace a vytvářením pozitivních dopadů turismu pro region, platí, že základními metodami průběhu tohoto procesu jsou:  kooperace,  koordinace,  komunikace, bez které není možno ani kooperovat ani koordinovat aktivity pro maximalizaci užitků,  partnerství – jež zahrnuje předcházející metody, které jsou rozšířeny o silný psychický rozměr, umožňují ještě efektivnější zhodnocení vložených zdrojů. (Nejdl, 2010) Destinační mix je jedinečná směs, založená na spolupráci podnikatelských subjektů pohostinství a cestovního ruchu v určité oblasti – teritoriu, regionu, která vzniká spojením všech zdrojů služeb pohostinství a cestovního ruchu, společenských událostí a atraktivit, zařízení, infrastruktury i dopravy. (Morrison, 1995) 3.3.1

Specifika managementu destinace

Ze specifických funkcí a požadavků na turistickou destinaci jako územně definovaný svazek služeb a také ze specifik turistického produktu vyplývají zvláštnosti, kterým musí manažeři destinační společnosti čelit a které ovlivňují proces řízení destinace (destinačního managementu). (Holešinská, 2007)  Dvojitá funkce destinační společnosti – management destinační společnosti je jednak zodpovědný za chod vlastní organizace a jednak za celou destinaci. (Holešinská, 2007) Zároveň plní funkci, při níž překračuje své

Přehled literatury

18

vlastní hranice, a to funkci koordinačního a řídícího orgánu nabídky a prodeje destinace, jejího reprezentanta. Musí průběžně hodnotit, kontrolovat a analyzovat jednak okolní prostředí managementu destinace a jednak okolí prostředí destinace. (Nejdl, 2010)  Nejasné a špatně měřitelné cíle – existují dvojí cíle pro destinační společnost, a to cíle organizace samotné a cíle destinace. Destinační společnost je ve většině případů neziskovou organizací, která není orientovaná na dosahování zisku, ale na užitek v podobě spokojeného zákazníka s nabízenými službami. Destinační společnost má za úkol najít co nejefektivnější způsob poskytování těchto služeb nejen návštěvníkům, ale i svým členům. (Holešinská, 2007)  Omezené možnosti vlivu- vedení v privátním podniku má prostřednictvím závazných právních norem a kompetencí stanovených každé funkci dány jasné a snadno zjistitelné rozhodovací pravomoci a pravidla pro řešení všech otázek vzniklých v podniku. Management destinace má naproti tomu velmi omezené možnosti vlivu a rozhodování jak na úrovní vlastní, tak tím méně na úrovni destinace. Aby management destinace mohl plnit veřejné funkce placené z veřejných peněžních zdrojů, je vliv politiky příliš velký. Silnou politizací je její podniková svoboda značně omezena. Tato situace není jen tuzemskou specialitou. Management se musí dívat na politickou sílu v destinaci a respektovat ji ve svých strategických úvahách a rozhodováních i v běžné činnosti. (Nejdl, 2010).  Velký vliv zájmových skupin – destinační společnosti jsou konfrontovány s celou řadou různých zájmových skupin (např. živnostníci, hoteliéři, ekologické organizace aj.), které mohou mít protichůdné zájmy.  Nutnost legitimity v socio-politickém prostředí, tj. uznání a akceptace postavení destinační společnosti veřejnosti. (Holešinská, 2007) 3.3.2 Spolupráce subjektů cestovního ruchu V cestovním ruchu jednotlivé subjekty jednají na bázi partnerů, nikoliv konkurentů. Stejně tak jako v podnicích je středně- a dlouhodobým cílem destinace zajištění konkurenceschopnosti na trhu. Management destinace má přispět k rozvoji sdružených jednotek v příslušném území, což nevylučuje spolupráci subjektů, které vůči sobě mohou stát v rámci destinace v konkurenčním postavení. Náročný způsob řízení představují zejména formy destinačního managementu založené na spolupráci veřejné a podnikatelské sféry, m. j. z důvodu rozdílných funkcí a zájmů obou sektorů. Cílem kooperace je tedy důraz na komplexní rozvoj a konsenzus mezi prosazováním veřejného a individuálního zájmu

Přehled literatury

19

s cílem dosahovat zisku. Faktorem úspěchu v takových formách spolupráce je vysoká míra vzájemné důvěry. (Holešinská, 2007) Spolupráce subjektů CR může v destinaci probíhat ve třech formách:  Spolupráce mezi podnikatelskými subjekty,  spolupráce mezi veřejnoprávními subjekty,  spolupráce mezi veřejnoprávními a soukromými subjekty, tzv. „3 P“ (publick-private-partnership)(Holešinská, 2007) Způsob řízení je náročnější zejména vzhledem ke skutečnosti, že se na území určité destinace setkává několik trhů, které mají často protichůdné zájmy. Jedná se o následující trhy: 1. Rezidentů, 2. Návštěvníků, 3. Podnikatelů, 4. Exportní trhy (i CR lze předpokládat za exportní trh, tzv. neviditelný export). (Lacina, 2010)

3.3.3 Organizace cestovního ruchu v destinaci Pro účely řízení cestovního ruchu může být v regionu ustanovena nová organizace, nebo se mohou poskytovatelé služeb rozhodnout realizovat dohodnuté aktivity prostřednictvím již nějaké existující instituce. Zakladateli destinační společnosti mohou být v závislosti na typu regionu a institucionálním prostředí jak podnikatelské subjekty, tak i veřejnoprávní organizace. Na lokální a regionální úrovni hraji zpravidla v těchto svazcích významnou, nebo dokonce dominantní roli orgány veřejné správy (obce, regiony). (Vystoupil a kolektiv, 2007) Nejdl zavedl do tuzemské teorie destinačního managementu pro organizaci zaměřenou na řízení turismu v destinaci pojem společná organizace turismu. Toto pojmenování vychází z potřeby zdůraznit její neopomenutelný, základní a vysoce aktuální specifický znak, že se jedná o organizaci společnou, tj. zastupující všechny organizační jednotky přímo či nepřímo zainteresované na turismu v destinaci. Z podstaty upřesnění „společná“ vyplývá, že se jedná o organizaci přesahující její standardní podnikové kompetence, organizaci zastupující společný zájem destinace. (Nejdl, 2010) Organizace destinačního managementu/marketingu, a to státní, polostátní či s převažujícím privátním podílem, je základním řídícím prvkem destinace na několika možných úrovních:  Lokální turistická organizace – např. Destinační management města Český Krumlov, Pražská informační služba aj.  Regionální turistická organizace – např. Jihočeská centrála cestovního ruchu, Regionální agentura Beskydy-Valašsko aj.

Přehled literatury

20

 Národní turistickáorganizace – např. Hungary Tourism, British Tourist Authority, CzechTourism aj.  Kontinentální turistická organizace – např. European Travel Commission aj. (Palatková, 2006). Organizace destinačního managementu stojí sice na špičce marketingového řízení destinace, avšak s filozofií a cíli destinace na trhu se musejí ztotožnit všechny zúčastněné subjekty.(Palatková, 2006) V České republice má destinační vertikála následující strukturu:  místo – město, obec či několik obcí; významná místa cestovního ruchu disponující dostatečnými a vhodnými atraktivitami, potřebnými službami a odpovídajícím organizačním uspořádáním turismu v místě. Většina měst a obcí bohužel disponuje jen částečným a nikoliv dostatečným potenciálem turismu proto, aby se mohly stát, vzhledem k tržní situaci a požadavkům nabídky, samostatnými destinacemi,  oblast – územní celky vymezené Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourismem jako „turistické oblasti“,  regiony cestovního ruchu – také vymezeny CzechTourismem jako „turistické regiony“,  kraj – politicko-administrativní územní celky, které z pohledu turismu mají často nepřirozené hranice, což v praxi cestovního ruchu, zejména pak v uplatňování principů destinačního managementu, vyvolává značné komplikace.  stát – příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism s celostátní působností. Každý ze stupňů této vertikály má obecně dané své kompetence, pravomoci a možnosti, jež jsou odvozeny od systému územně-správního členění státu a dále kompetence a pravomoci odvozené od zájmů podnikatelského sektoru i samosprávních orgánů, odborných společenských struktur v území apod. (Nejdl, 2010) 3.3.4 Právní formy destinačních společností Destinační společnosti mohou mít různé právní formy. Každá právní forma má své výhody a nevýhody. Sdružení právnických osob je prozatím nejčastější formou institucí, které byly zřízené pro účely řízení a organizace turistického ruchu v ČR. Výhodou této formy je, že umožňuje sdružení právnických osob z veřejného i privátního sektoru. Ve struktuře ale většinou dominují obce nebo jiné veřejnoprávní subjekty, takže váha subjektů v rozhodování je výrazně potlačena. Příspěvková organizace může být podle platných právních norem zřízena pouze jedním zřizovatelem a to buď obcí, krajem nebo státem. V určitých případech by tato forma mohla být vhodná jako řídící instituce v destinacích se

Přehled literatury

21

silným a dominantním jádrem. Nevýhodou je vyloučení soukromého sektoru z možné participace a dále také omezená nezávislost v rozhodování. Řídící instituce jako integrální část dobrovolného svazku obcí je specifická forma řídící organizace, protože jejím zřízením nevzniká nový subjekt. Výhodou je jednoduché založení, v případě dohody mezi obcemi i snadné financování ze strany obcí. Slabými stránkami je vyloučení privátního sektoru z možné participace a omezená autonomie rozhodování. Posláním obecně prospěšné společnosti je poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Při činnosti společnosti nejsou vyloučeny ani podnikatelské aktivity, které musí být prováděny jako tzv. doplňková činnost. Hlavními výhodami je určitá míra nezávislosti na zakladatelích, možnost propojení veřejnoprávních a komerčních subjektů v zakladatelské struktuře a možnost získávání řady externích zdrojů z různých datačních titulů pro neziskový sektor. Složitá možnost financování ze strany obcí patří k slabým stránkám. Založením řídící společnosti jako společnosti s ručením omezeným by se předpokládalo zpracování podnikatelského záměru a zaměření jejích aktivit na komerční činnosti. Tato právní forma je spíše typická pro vyzrálé formy destinačního managementu ve vyspělých turistických destinacích. (Vystoupil a kolektiv, 2007)

Přehled literatury

22

3.4 Marketing destinace Marketing a management destinace jsou spolu v úzkém vztahu, jak ukazují vazby jednotlivých prvků managementu a marketingu destinace, resp. marketingového managementu destinace. Tab. 1

Vztah součástí managementu a marketingu destinace

Management destinace Klíčové produkty (konkurenční výhody) Distribuční cesty Politika značky Management kvality Systém řízení znalostí Společnost destin. managementu

Marketing destinace Produkt jako první „P“ marketingového mixu Distribuční cesty jako součást marketingového mixu Strategie značky (strategický marketing) Spojnice mezi produktem a cenou (poměr cena/kvalita) Marketingový výzkum a transformační marketing Institucionální prvek marketingového řízení destinace

Zdroj: Palatková, 2006

Marketing destinace cestovního ruchu je proces slaďování zdrojů destinace s potřebami trhu. Obsahuje místa plánování, organizování, řízení a kontrolu strategií na vymezení lokalit a směřuje hlavně k silným stránkám konkurenční pozice současných míst v mezinárodním souboji o atraktivní cílové skupiny. (Jakubíková, 2009) 3.4.1

Specifické rysy marketingu služeb cestovního ruchu

1. Kratší expozitura služeb – jejich spotřeba probíhá během hodiny a kratší doby, a to v případě návštěvy restaurací, krátkých přepravních letů či návštěv cestovních kanceláří. Je méně času pro to, aby byl na zákazníky udělán dobrý dojem. Máme méně času proto, abychom udělali dobrý dojem na zákazníka. 2. Výraznější vliv psychiky a emocí při nákupu služeb – lidé při nákupu služeb používají kombinaci racionálního (více služeb a pozorností) a emotivního (status, třída) uvažování. Lidé poskytující služby a lidé, kteří tyto služby konzumují; vždy jde o setkání člověka s člověkem. Emoce a osobní pocity jsou provokovány těmito setkáními

Přehled literatury

3.

4.

5.

6.

7.

8.

23

a ovlivňují budoucí nákupní chování. V oboru cestovního ruchu může jediný zaměstnanec ovlivnit, zda zákazník opět využije našich služeb. Větší význam vnější stránky poskytování služeb – zákazníci při nákupu služeb mnohem více spoléhají na hmatatelné záchytné body nebo důkaz (zjevnost, vnější stránku). Kombinovaný efekt těchto hmatatelných důkazů podmiňuje jejich hodnocení kvality služeb. Větší důraz na úroveň a image – charakter poskytovaných služeb je většinou nehmotný a zákazníci se rozhodují o nákupu na základě emocí, firmy musí vyvinout velké úsilí pro vyvolání patřičných asociací. Složitější a proměnlivější distribuční cesty – v oboru cestovního ruchu existuje zvláštní skupina zprostředkovatelů, zahrnující cestovní kanceláře a firmy, které sestavují prázdninové packagy. Tito zprostředkovatelé významně ovlivňují nákupní rozhodnutí zákazníka. Cestovní kanceláře a organizátoři různých zájezdů či konferencí jsou za odměnu vyhledáváni jako poradci destinací, hotelů, zábavních středisek či zájezdů. Zákazníci je považují za odborníky a berou jejich doporučení vážně. Větší závislost na komplementárních firmách – mnoho nejrůznějších firem dotváří „celkové zážitky z cest“. Tito „dodavatelé zážitků“ se vzájemně doplňují a jsou na sobě závislí. Celková úroveň spokojenosti turistů je závislá na zkušenostech, které mají s činností všech zainteresovaných firem. Pokud jedna nedosahuje úrovně ostatních, vrhá to stín na všechny ostatní. Snazší kopírování služeb – většina služeb cestovního ruchu je snadno napodobitelná. Služby jsou poskytovány lidmi a lidé je také mohou napodobit. Větší důraz na propagaci mimo sezóny – propagace v oboru cestovního ruchu vyžaduje naprosto odlišný harmonogram oproti propagaci zboží. Výrazná propagace mimo sezónu je spíše pravidlem než výjimkou. Je to dáno tím, že se zákazníci déle emotivně připravují na svou dovolenou. Nejvhodnějším obdobím pro propagaci služeb je právě období, kdy klienti plánují svou dovolenou. (Morrison, 1995)

3.4.2 Marketingový mix Marketingový mix je charakterizován souborem nástrojů, jejichž prostřednictvím může marketing ovlivňovat tržby. Tradiční nástroje marketingového mixu se označují jako 4P – product (produkt), place (místo, distribuce), price (cena) a promotion (propagace). (Kotler, 2003)

Přehled literatury

24

3.4.3 Rozšířený marketingový mix V oblasti cestovního ruchu je marketingový mix rozšířen o další čtyři prvky – people (lidé), packaging (balíčky), programming (programy) a partnership (partnerství). Některé publikace (např. Jakubíková, 2009) mezi rozšířený marketingový mix pro cestovní ruch uvádějí ještě dva nástroje processes (procesy) a politicalpower(politická moc). 3.4.4 Lidé Pro oblast služeb a cestovního ruchu je velice důležitý výběr a způsob řízení zaměstnanců. Jsou neoddělitelně spjati s nabízeným produktem. Do značné míry jsou jejich součástí. Například spokojenost cestujících s dopravou není dána jen technickými parametry dopravního prostředku či dopravní cesty, ale také přístupem obsluhujícího personálu. Proto je nutné vést zaměstnance tak, aby pochopili, že úspěch celého podnikání záleží na práci a přístupu každého z nich. Zaměstnance je potřeba pečlivě vybírat, školit, trénovat, motivovat i kontrolovat a oceňovat. (Foret, Foretová, 2001) Lidé a jejich spolupráce mohou být jak silnými, tak slabými stránkami cestovního ruchu. (Jakubíková, 2009) Marketingový pohled na řízení lidského faktoru ve službách je úzce spojen s dalšími marketingovými disciplínami, jako je interní marketing, personální marketing, marketing vztahů, sociální marketing a přímý marketing. (Hesková, 2006) Pro přípravu rozhodnutí v oblasti využívání tohoto marketingového mixu je nutné znát  postavení zaměstnance v pracovním kolektivu,  pracovní procesy, které představují pracovní úkoly, časové rozvrhy, pracovní postupy a činnosti, pomocí kterých je zajišťováno poskytování služeb,  segmentaci zákazníků a jejich charakteristik. (Hesková, 2006) 3.4.5 Nabídka balíku služeb Balíček znamená pro klienta možnost výběru. Nabízíme celý komplex možností svobodné volby, komplex, s jehož pomocí si můžeme vytvořit program pro víkendové či týdenní putování a který jej ponouká vrátit se znovu a využít další nabízené možnosti (Foret, Foretová, 2001) 3.4.6 Programování, společenské procesy Vznik partnerství a následně i vznik společných integrovaných produktů bývá nastartován vyhlášením zajímavých projektů, jejichž cílem je propojit společné úsilí více organizací a dát šanci všem, kdo mohou a mají zájem se do těchto spo-

Přehled literatury

25

lečných programů zapojit. Projekty mohou seznámit širokou veřejnost s tím, co se chystá, a posílit účinnost společného úsilí. (Foret, Foretová, 2001) Úzce navazuje na tvorbu balíku služeb. Nástroje jsou propojené, mají za cíl vyvolat zájem o mimosezónní období u zákazníků (např. nabídka jazykových a manažerských kurzů), kdy je účastníkům ve střediscích cestovního ruchu poskytován další servis. Ne vždy je program vázán na balík služeb, např. večírky pro fotbalové fanoušky, pivní slavnosti apod. Tvorba balíku služeb a programování mají za cíl  eliminovat působení faktoru času a místa,  zlepšovat rentabilitu poskytovaných služeb,  využívat segmentační strategii,  iniciovat kooperaci subjektů. (Hesková, 2006) 3.4.7 Partnerství V produktech cestovního ruchu bez vzájemné spolupráce organizací by nebylo možné realizovat některé typy produktů na trhu (například tvorba zájezdu, služeb hotelových rezortů). Typy kooperací mohou být ve formě horizontální a vertikální. Horizontální spolupráce firem představuje spolupráci ve stejné úrovni logistického pohybu produktů v určité oblasti (např. kooperace poskytovatele ubytovacího zařízení a poskytovatele sportovních služeb). Cílem je zvýšit atraktivitu realizace služeb, zvýšit prodej, případně snížit náklady. Vertikální kooperace sleduje logistický pohyb produktů a principu dodavatel – odběratel. Příkladem vertikálních typů kooperace je franchising. Tento typ kooperace je rozšířen v cestovním ruchu v oblasti ubytovacích služeb, rychlého stravování, půjčoven automobilů apod. (Hesková, 2006)

3.4.8 Tvorba marketingové strategie destinace Marketingová strategie je založena na následujících klíčových aktivitách:  Nabídka produktu přesně vymezeným cílovým skupinám (trhům) - definování cílových trhů pro daný produkt (cílování – targeting).  Umístění produktu na trh (positioning) – obsazení specifického místa v mysli a vnímání účastníků cestovního ruchu na základě specifik produktu, zvoleného způsobu komunikace a vytváření celkového image destinace.  Aktivací marketingového mixu – vlastní marketingové aktivity, které vedou k uspokojování potřeb a požadavků vybraných segmentů návštěvníků. Klíčové aktivity marketingu musí být v souladu s vytyčenými cíli destinace a podmínkami na straně nabídky. (Vystoupil a kolektiv, 2007)

Přehled literatury

26

Podstata cílování vychází ze segmentace trhu a v následném výběru cílových segmentů trhu. Segmentace trhu představuje rozdělení trhu na homogenní skupiny lidí, kteří mají relativně stejné potřeby a očekávání. Vlastní výběr cílových segmentů vzniká porovnáním nabídky destinace s potřebami a požadavky jednotlivých segmentů trhu. Vybrané segmenty je poté nutné otestovat z hlediska jejich měřitelnosti, přístupnosti, početnosti, jedinečnosti, stability a konkurenceschopnosti. Podle množství použitých kritérií rozlišujeme úrovně segmentace:  Jednoúrovňová segmentace – je provedená podle jednoho hlediska, např. geografická – destinace se orientuje na vybrané skupiny zahraničních návštěvníků (Němce a Rakušany).  Dvouúrovňová segmentace – představuje kombinace dvou hledisek, např. geografické a demografické hledisko – destinace se zaměřuje na seniory z Německa a teenagery z Velké Británie.  Mnohoúrovňová segmentace – rozdělení trhů pomocí tří a více kritérií. Zde je třeba upozornit, že se zvyšujícím se počtem kritérií sice dochází k přesnějšímu vymezování cílových zákazníků, ale zároveň snižujeme jejich objem. Příliš úzké vymezení cílových trhů může vést na jedné straně k neefektivnosti marketingových aktivit, na straně druhé k růstu rizika nestřetnutí se nabídky s poptávkou. (Vystoupil a kolektiv, 2007) Morrison (1995) definuje umisťování jako „to, co dokážete udělat s myslí zákazníka“. Cílem umisťování produktu (destinace) je obsazení specifického místa v mysli a vnímání klientů na základě specifik nabízeného produktu, zvoleného způsobu komunikace a vytváření celkového image produktu vzhledem ke konkurenčním produktům (destinacím). Umisťování je o tvorbě představy, zdůraznění výhod, které klient očekává, a odlišení vlastní značky destinace od značek konkurenčních destinací. Umisťování je především založeno na strategických konkurenčních výhodách destinace, které jsou dány jedinečností a neopakovatelností nabídky/produktů. V tomto případě mluvíme o tzv. unique selling proposition – USP. Konkurenční výhody nemusíme hledat pouze v produktu samotném, ale i ve schopnosti jej realizovat na trhu. Pokud má být marketing úspěšný, musí být vždy orientován na konkrétní, přesně vymezené cílové trhy a pro ně připravovat specifické marketingové mixy. Marketingový mix je možno považovat za kontrolovatelné proměnné, které management destinace využívá k dosažení vytyčených cílů.

Přehled literatury

27

3.4.9 Cíle marketingu destinací Obecnými cíli, které jsou významné nejen pro cestovní ruch, mohou být:  Zlepšení image místa/regionu,  přilákání investorů,  snížení sezónnosti,  změna chování podnikatelů, místní komunity a návštěvníků. (Zelenka, 2010) Cíle marketingu destinací bývají komplikovanější, než u ostatních typů marketingu, v souvislosti s faktem, že jej provádějí spíše orgány veřejného sektoru než soukromé společnosti. (Hornera Swarbrooke 2003) Orgány veřejného sektoru jej provádějí z řady důvodů, převážně nikoli jako vlastní cíl, ale jako prostředek k dosažení jiných cílů, mezi něž patří (v některých případech jde o pozitivní externalitu cestovního ruchu):  Zlepšit pověsti oblasti/místaa tak přilákat investory, kteří zde postavísvé továrny a zřídí kanceláře (v cestovním ruchu investují do infrastruktury cestovního ruchu; může jít také o individuální investory – např. nákup chat, renovace chalup aj.).  Rozšířit počet a vybavení zařízení, které mohou používat místní občané. Příjmy z cestovního ruchu mohou pomoci udržet při životě místní obchody, divadla a restaurace, které by zbankrotovaly, kdyby se musely spoléhat pouze na místní zákazníky. Cestovní ruch může být důvodem i zdrojem financí pro rozvoj infrastruktury.  Vzbudit v občanech hrdost na svou vlast. K tomu přispívají projevy zájmu návštěvníků/turistů o danou oblast.  Získat odůvodnění a financování pro zlepšení místního životního prostředí.  Snaha zlepšit politickou přijatelnost destinace pro lidi zvnějšku tím, že uvidí destinaci takovou, jaká skutečně je, nebo takovou, jakou ji vláda (místní správa) chce ukazovat turistům. (Zelenka, 2010) Uvedené obecné cíle mohou být pro cestovní ruch formulovány v kontextu udržitelnosti cestovního ruchu následujícím způsobem:  Snížení sezónnosti – např. prodloužením sezóny, vytvořením další sezóny (letní a zimní), oslovení odlišných segmentů návštěvníků, nabídkou mimosezónních produktů aj.  Snížení příliš vysokého náporu v hlavní sezóně v čase i prostoru reakce na převýšení únosné kapacity, s využitím demarketingu , resp. marketingu podporujícího návštěvnický management se změnou distribuce návštěvníků v čase a prostoru.  Zvýšení návštěvnosti vybraných atraktivit a rovnoměrnější využití potenciálu cestovního ruchu regionu, jehož pozitivním dopadem

Přehled literatury

28

mohou být mimo jiné odstraňování ekonomických a sociálních disparit v destinaci, zvýšení profitu veřejné správy i podnikatelů, získání financí na péči o atraktivity.  Vytvoření podmínek pro dlouhodobou návštěvnost, jehož dílčími nástroji, přístupy a jevy jsou zlepšení image místa; změna chování podnikatelů a místní komunity; ovlivnění návštěvnosti tak, aby se optimalizovaly navštěvující segmenty a došlo k prodloužení pobytu návštěvníků, zvýšení spokojenosti návštěvníků destinace aj. (Zelenka, 2010)

3.5 Systém marketingového řízení destinace V destinačním managementu hraje klíčovou roli synergické spolupůsobení šesti prvků – destinačních subsystémů spojujících zúčastněné partnery a zároveň spojují destinaci s trhem a okolím. (Palatková, 2006):  Systém klíčových produktů.  Distribuční cesty a sítě.  Politika značky.  Řízení systému kvality.  Řízení systému znalostí.  Společnost (organizace) destinačního managementu. Systém klíčových produktů znamená cíleně organizovaný a sestavený řetězec nabízených služeb, který představuje hlavní formy dovolené, resp. turismu nabízeného v destinaci. (Palatková, 2006) Klíčové produkty představují programově vybrané a sestavené produktové nabídky. V cestovním ruchu to mohou být základní formy dovolené (např. zimní dovolená, rodinná dovolená, ozdravné pobyty, programy pro seniory). Organizace klíčových obchodů předpokládá kooperaci poskytovatelů služeb v rámci závazného partnerství. Jednotliví členové se dohodnou na dodržování společně sjednaných standardů kvality nabízených služeb a cen. Klíčové obchody mají své vlastní trhy, konkurenci a definované klienty; jsou sestaveny samostatné marketingové strategie. Management destinací působí jako incomingový operátor. Je spojovacím článkem mezi poskytovateli služeb a partnerem tržní realizace, je odpovědný za péči o partnery v dané destinaci, za krizový management, management jakosti aj. (Hesková, 2006) Distribuční cesty a sítě se vytvářejí z fungujícího partnerství a vztahů mezi subjekty zapojenými do managementu destinací. Dochází ke společné organizaci prodejních sítí, toků aktuálních informací. Pro budování sítě jsou využívány poznatky logistiky. Distribuční články jsou budovány jako otevřené pružné prvky destinačního řízení (Hesková, 2006)

Přehled literatury

29

Politika značky označována jako „branding“ představuje samostatný speciální úkol marketingu, který zajišťuje významným způsobem podporu a zvýšení prodeje a prosazení produktu na trhu. Značku lze v rámci komunikační strategie považovat za důležitou komponentu, která prochází všemi prvky marketingového (prodejního) mixu a je jednotícím a zastřešujícím prvkem všech marketingových aktivit. Značky utvářejí a podporují identitu destinace jako samostatné konkurenceschopné jednotky. Pokud je proces budování a prosazení značky úspěšný, stává se značka skutečnou cenností a nejvýraznějším prvkem komunikační strategie. (Palatková, 2006) Přínosy značky destinace pro klienta a pro destinaci:  Značka šetří klientovi čas, usnadňuje mu orientaci v nabídce destinací a jejich produktů. Zkracuje rozhodovací proces a působí silně ve prospěch destinací s rozvinutou a promyšlenou politikou značky.  Značka vyjadřuje pomocí barev a tvarů podstatu produktu destinace a signalizuje klientům, kteří se se značkou setkávají poprvé, základní informaci o destinaci.  Značky jsou miniatury (symboly) ztělesňující velmi mnoho informací a měly by odpovídat tomu, co od nich klienti očekávají, pokud danou destinaci znají, nebo tomu, jak se chce destinace profilovat a kde leží těžiště její nabídky.  Používání značky napomáhá přenosu informací o základních kvalitách produktu.  Znalost značky snižuje pro klienta riziko a případnou nespokojenost s koupí, takže značku lze považovat za vyjádření kvality a výraz konkurenceschopnosti destinace.  Klient si vybírá většinou značky, které zná buď z vlastní zkušenosti, nebo z doporučení, i když se na první pohled neliší kvalita nabídky „značkové“ a „neznačkové“ destinace.  Klient je ochoten za značkový produkt zaplatit více než za neznačkový.  Značka znamená daleko účinnější nasazení a využití marketingového rozpočtu. (Palatková, 2006) Na silně konkurenčních trzích je nutné aplikovat strategie, které povedou k výraznější diferenciaci destinace a jejich produktů. Jedním ze způsobů možné diferenciace je propojení brand managementu (řízení systému kvality) s managementem kvality. Kvalita pro vybrané segmenty zákazníků je významným atributem jejich nákupního rozhodování. Strategii kvality navrhuje management destinace. Jsou vypracovávány standardy kvality a systémy certifikací. Tyto standardy kvality musí plnit každý subjekt, který má zájem nabízet produkty pod regionální značkou kvality. Pro udržení vysokého standardu je ne-

Přehled literatury

30

zbytný průběžný monitoring (např. různé formy dotazování hostů, výzkum spokojenosti s úrovní služeb, kontrola jakosti produktů). (Hesková, 2006) Co si lze přestavit pod pojmem kvalita:  Kvalita je to, co si klient přeje, plus to, co může destinace klientovi nabídnout v rámci diferencování a profilace svého produktu ve srovnání s konkurenty.  Kvalita má v oblasti služeb cestovního ruchu značně subjektivní charakter.  Základem kvality je základní nabídka, resp. materiálně-technická základna („hardware“). Faktor, který může znehodnotit nebo naopak zhodnotit základní nabídku, je lidský faktor („software“). Při poskytování a konzumaci služeb jde o vyváženost hardware a software s cílem vzniku zážitku.  Kvalita služeb destinace je záležitostí všech článků řetězce nabídky a měla by být garantována společností destinačního managementu a nejsilnějšími partnery v destinaci. Kombinace a přizpůsobení charakteru a kvality nabídky jednotlivých poskytovatelů služeb společnému produktu bývá označováno jako tzv. spojování.  Kvalita neznamená pouze úroveň poskytnuté služby (např. ubytování), ale začíná být klientem posuzována již od počátku řetězce „klientprodukt“, tedy již při poskytování prvních informací o destinaci, dále od rezervace služeb (podmínkou je snadná a rychlá knihovatelnost služeb) přes příjezd klienta do destinace a průběh celého jeho pobytu až po návratu klienta do místa bydliště (fáze „před“ a fáze „po“).  Pokud není klientovi poskytnuta služba v očekávané kvalitě, dochází nejčastěji k jeho ztrátě a k tomu ke ztrátě dalších, kterým se o nedostatcích zmíní (udává se až jedenáct osob).  Chápání kvality se v průběhu času mění, poněvadž se mění požadavky naslužby v důsledku změn sociálně-ekonomického prostředí.  Definování kvality musí být nezbytně spojeno i s analýzou nákladů a výnosů vzhledem k otázce, zda je klient ochoten za vyšší kvalitu zaplatit vyšší cenu. (Palatková, 2006) Zvyšující se konkurence turistických destinací a nároky hostů na kvalitu produktů způsobují tlak na kvalitu lidských zdrojů. Management destinací musí připravovat i strategie pro podporu rozvoje lidského potenciálu. Řízení znalostí představuje organizování poradenství a vzdělávání pro subjekty zapojené do destinačního managementu. V souvislosti s novými poznatky marketingového řízení se rozvíjejí nové obory, které se využívají pro oblast rozvoje destinací. Jednou z marketingových aplikací je i event marketing, představující možnosti moderního trendu v cestovním ruchu spojeného s aktivními formami trávení volného času (wellness). Lidské zdroje jsou spojeny s rozvojem informačních technologií, které využívají rezervační a dopravní informační systémy.

Přehled literatury

31

Základní znalost na úrovni managementu destinace tvoří  odborné znalosti v oblasti cestovního ruchu,  sociální znalosti, které jsou významné pro vytváření vzájemné spolupráce rozdílných subjektů za účelem rozvoje destinace,  znalosti teorie managementu a marketingu,  znalosti vnitřních a vnějších faktorů destinace, situační analýza. Rozvoj odborných znalostí pro řízení destinace je v současnosti založen na spolupráci s externími zdroji (např. s různými typy sdružení cestovního ruchu, univerzit, poradenských organizací, hospodářských komor). Management znalostí musí být spojen s využíváním informačních technologií. Ke zkvalitnění regionálního, národního a mezinárodního přenosu znalostí přispívají elektronické informační zdroje v podobě webových stránek destinací, elektronických rezervačních systémů, elektronického obchodování apod. (Hesková, 2006)

Metodika práce

32

4. Metodika práce Bakalářské práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první části - Literárním přehledu jsou vymezeny a objasněny základní pojmy související s cestovním ruchem, problematika managementu destinace a marketingu destinace. Informace jsou čerpány z odborné literatury. Seznam použité literatury je uveden v kapitole Použité zdroje. Vlastní práce se zabývá analýzou poptávky po službách cestovního ruchu a analýzou nabídky cestovního ruchu. Rozbor poptávky po službách cestovního ruchu návštěvníků oblasti bude zpracován pomocí návštěvnosti jednotlivých atraktivit a obcí. O data budou požádána informační centra v dané obci a dále zámky v Litomyšli a Moravské Třebové, zámek Nové Hrady a hrad Svojanov. Počet návštěvníků v muzeích a galeriích zjistím z internetových stránek Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu. Nabídka cestovního ruchu se dělí na dvě části – na primární a sekundární. Primární nabídka cestovního ruchu zahrnuje základní složky produktu destinace cestovního ruchu, a to přírodní, kulturně-historický a kulturněspolečenský potenciál (Kiraĺová, 2003). Výčet jednotlivých potenciálů bude zpracováno s pomocí turistického informačního portálu Pardubického kraje Východní Čechy (www.vychodni-cechy.info). Sekundární nabídku cestovního ruchu zastupují složky turistická infrastruktura, turistická suprastruktura a všeobecná infrastruktura. I tato část práce bude zpracována pomocí výše zmiňovaného turistického portálu Východní Čechy a několika dalšími internetovými zdroji, které jsou uvedeny v seznamu Použitých zdrojů. Dále jsou připraveny dotazníky jak pro organizace cestovního ruchu, tak pro návštěvníky oblasti Českomoravské pomezí. Dotazníky pro organizace cestovního ruchu budou rozepsány e-mailem začátkem dubna. Zaměřím se především na turistická informační centra a organizace zabývající se cestovním ruchem v turistické oblasti. Informační centra ve větších městech osobně budou navštívena a dotazníky s nimi vyplněna na místě. Předpokládá se, že ne všechny oslovené organizace cestovního ruchu dotazník vrátí vyplněný, proto po týdenním čekání bude přistoupeno na telefonický způsob dotazování. Dotazník pro návštěvníky oblasti bude přístupný prostřednictvím stránek www.vyplnto.cz od 9. dubna do 19. dubna 2011. Dotazník je určen nejen pro návštěvníky oblasti, ale i pro místní obyvatele, jelikož se domnívám, že občané oblasti mohou mít jiný pohled na problematiku cestovního ruchu než návštěvníci. Odkaz na průzkum se taky vloží na sociální sítě a diskusní fóra, která se týkají cestování a Českomoravského pomezí. Poslední částí Vlastní práce bude SWOT analýza. Na základě zjištěných silných a slabých stránek, příležitostí a hroze bude navrženo řešení a doporučení vedoucí k zvýšení návštěvnosti turistické oblasti Českomoravské pomezí.


33

5. Rozvoj cestovního ruchu v Českomoravském pomezí Tato část bakalářské práce se bude zabývat možnostmi rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Nejprve bude představena vybraná oblast a atraktivity, které se zde nacházejí. Poté bude proveden rozbor poptávky a nabídky služeb cestovního ruchu. Po zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb budou navržena doporučení vedoucí ke zvýšení návštěvnosti oblasti.

5.1

Turistická oblast Českomoravské pomezí

Turistická oblast Českomoravské pomezí se nachází na území podél historické hranice mezi Čechami a Moravou. Spolu s turistickými oblastmi ChrudimskoHlinecko, Pardubicko a částečně oblastí Orlické hory a Podorlicko tvoří turistický region Východní Čechy. Na jihu oblast sousedí s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s krajem Vysočinou, na severu s Královehradeckým krajem a na východě s Olomouckým krajem. Turistická oblast je tvořena bývalým okresem Svitavy, městem Vysoké Mýto a do oblasti patří i část oblasti bývalého okresu Chrudim. Mezi nejvýznamnější města této oblasti patří Svitavy, Litomyšl, Polička, Moravská Třebová a Vysoké Mýto. Obr. 2

Mapa oblasti s vyznačenými atraktivitami

Zdroj: http://www.ceskomoravskepomezi.cz/


5.1.1

34

Významná města v turistické oblasti

První zmínka o městu Svitavy pochází z 12. století. Premonstrátští mniši z Litomyšle založili někdy v polovině tohoto století v těsné blízkosti kupeckých stezek osadu s kostelem a pojmenovali ji podle řeky Svitavy. Kostel zasvětili sv. Jiljí. V polovině 13. století přišli do žitavských lesů němečtí osadníci, které povolal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. Olomoucké biskupství si činilo nárok na osadu Svitavu. Vzniklý spor byl urovnán až v roce 1256. Spolu s novou německou vsí vznikl i kostel zasvěcený P. Marii a původní „Stará Svitava“ ztrácela na důležitosti, až splynula s novou vsí. Různá biskupská a královská privilegia pomohla k zalidnění a postupnému rozšíření města. V době husitských válek bylo město několikrát obléháno. V roce 1512 se objevila první zmínka o založení cechu kovářů. Později byly založeny i cechy ševců, tkalců, kožešníků a hrnčířů. V době třicetileté války drasticky ubylo obyvatel. Ke znovuvzkříšení města byl vydán nový cechovní řád, stavělo se, budovalo, vyrábělo a prodávalo. Stavěl se nový kostel se špitálem, vybudovaly se silniční spoje. V této době se ve městě rozvinulo textilnictví, které bylo konkurenceschopné. V roce 1781 postihl město požár. Radnice, kostel, pivovar a téměř celé náměstí i s předměstím byly zničeny. Ze zisků z textilnictví se ihned přistoupilo k obnově města. Revoluce roku 1848 přinesla městu vysvobození od olomoucké vrchnosti. Svitavský rodák Valentin Oswald Ottendorfer nechal vystavět knihovnu, která se stala klenotem celého města. (Fikejz, R., Svitavy: Historie města, 2011) Před více než 800 lety se v prvních písemných pramenech nachází záznam o území tzv. Na poličkách. Právě na tomto místě nechal český král Přemysl Otakar II. v roce 1265 založit město jako jeden z opěrných bodů svého království. Město dostalo název Polička. Ve 14. století byla uprostřed nově vydlážděného náměstí postavena gotická radnice. V tomto období se také začalo s budováním městského opevnění, které mělo chránit město před vpády cizích vojsk. V roce 1307 věnoval král Rudolf I. Habsburský město své manželce Alžbětě (známější pod jménem Eliška Rejčka). Polička se tak stala věnným městem královniným. Mezi výsady královského věnného města patřilo užívání práva mílového, várečného a hrdelního. 17. století bylo pro Poličku smutným obdobím. Město postil požár, bylo potrestáno za odboj proti Habsburkům a vytrpělo si i následky třicetileté války. Polička se téměř vylidnila. 18. století je nazýváno „zlatým věkem“. Město tehdy patřilo mezi nejvýstavnější česká města. Z tohoto období také pochází morový sloup na náměstí, barokní radnice, která byla postavena místo zbořené původní gotické. Kromě městských hradeb patří k dominantě města novogotický kostel sv. Jakuba, kde se v roce 1890 narodil světově proslulý hudební skladatel Bohuslav Martinů. (Votruba, O., Polička: Od založení města do husitské revoluce, 2005) První osídlení na území dnešní Litomyšle vzniklopodél veřejné obchodní cesty zvané později Trstenická stezka, která nedaleko dnešních Svitav překračovala zemskou hranici a spojovala Čechy s Moravou. Písemně doložená historie města začíná koncem 11. století, kdy tady kníže Břetislav II. - na místě zřejmě


35

staršího slavníkovského hradiště, zmiňovaného Kosmovou kronikou již k roku 981 - založil buď kostel, nebo benediktinský řádový dům. V polovině 12. století sem olomoucký biskup Zdík přivedl řád premonstrátů, jejichž klášter stál v místech dnešního zámku a dostal jméno Hora olivetská. V roce 1259 udělil král Přemysl Otakar II. tomuto sídlišti městská privilegia a Litomyšl se stala poddanským městem. Litomyšl se může pyšnit bohatou historii. V roce 1567 se pánem litomyšlského panství stal Vratislav z Pernštejna, který zde o rok později nechal vystavět renesanční zámek. V roce 1824 se v místním pivovaru narodil hudební skladatel Bedřich Smetana. Centrem duchovního života Litomyšle byly v 1. polovině 19. století piaristické školy a filosofický ústav, obnovený po odmlce v roce 1802. K zajímavým památkám města patří Dům U Rytířů (na náměstí), kostel s probošstvím, klášterní zahrady, pormoneum a další. (Litomyšl: Historie města, 2001) Moravská Třebová byla založená kolem roku 1257 Borešem z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem. Největšího rozkvětu se jí dostalo v období vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486–1622), kdy byla centrem humanistické vzdělanosti a získala přízvisko Moravské Athény. Z této doby se dochovala i jedna z nejstarších renesančních památek na sever od Alp, zámecký portál z roku 1492. V centru města lze obdivovat pozdně gotické a renesanční mázhauzy, které nemají kvalitou i počtem zachovaných artefaktů v ČR obdoby. Na rozdíl od mázhauzů renesanční fasády domů vzaly za své při požárech v letech 1840 a 1844, zachovalo se několik portálů a renesanční arkýř. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili umělci J. T. Super a J. Pacák. Pro svůj ojedinělý soubor architektonických klenotů se Moravská Třebová stala roku 1980 městskou památkovou rezervací.(Moravská Třebová: Historie a památky, 2011) Vysoké Mýto bylo založeno před polovinou 13. století králem Přemyslem Otakarem II. jako jedno z obchodních středisek na hlavní spojnici Čech a Moravy. Do současnosti se z doby založení dochoval pravidelný půdorys města s centrálním náměstím, které je největší náměstí čtvercového typu v Čechách. V roce 1307 učinil český král Rudolf Habsburský z Vysokého Mýta věnné město českých královen. (Vysoké Mýto: Historie, 2004) Jevíčko patří k nejstarším městům na Moravě. Bylo založeno v 1. polovině 13. stolení na důležité obchodní stezce vedoucí z Olomouce do Prahy v souvislosti s kolonizací tohoto území. Listinou z roku 1258 povýšil Přemysl Otakar II. Jevíčko na město královské s právem magdeburským a právem mílovým. Zdoby založení města se zachoval středověký půdorys města ve tvaru okrouhlice s téměř čtvercovým náměstím. Středověká zástavba byla obehnána hradbami asi 1 000 m dlouhými se čtyřmi branami orientovanými podle světových stran. Původní gotická věž byla na konci 16. století zvýšena na současných 50,5 m a nárožní věže byly vyzdobeny renesančním rýsováním. K dalším zajímavým památkám města patří barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, budova zá-


36

mečku, která nyní slouží městské knihovně a informačnímu centru s kulturním sálem. (Město Jevíčko: O městě, 2011) Podle dochovaných zápisů Pešiny z Čechorodu Prodromus Moravographiae, byla u Bystrého v roce 1020 svedena bitva mezi Čechy a Poláky. Čechové byli v této bitvě poraženi, Bystré pobořeno a spáleno. Znovu postaveno bylo na novém, nynějším místě. Kdysi bylo Bystré sídlem feudálního panství, jehož majitelé nechali vystavět překrásný renesanční zámek zdobeny sgrafity. K dalším významným památkám města patří kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské, barokníradnice a minimuzeum s expozicí ruční obuvnické výroby. Město si pro svou malebnost vybral režisér Vojtěch Jasný a natočil tu dva své filmy – Všichni dobří rodáci (1968) a Návrat ztraceného ráje (1999). (Město Bystré: Historie, 2011; Fikejz, Skalníková, 1997)

5.2 Turistické atraktivity v destinaci Turistická oblast Českomoravské pomezí je bohatá na kulturní, historické, přírodní a technické památky. Historii této oblasti si lze připomenout prostřednictvím několika muzeí, které nabízejí zajímavé výstavy a expozice. Na své si tu přijdou i milovníci sportu. V následujícím výčtu jsou uvedena nejvýznamnější, a dle mého názoru nejzajímavější, atraktivity této oblasti, které stojí za návštěvu. 5.2.1

Kulturní, historické a technické památky

 Zámek Litomyšl – dnešní zámecký komplex nechal podle italských vzorů budovat od 60. let 16. století Vratislav z Pernštejna. Zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada. Její součástí je přírodní amfiteátr, kde se odehrávají některá představení festivalu Smetanova Litomyšl. Zámek byl v roce 1999 zapsán do seznamu kulturních památek UNESCO. V zámku se nachází unikátní klasicistní divadlo.  Zámek Moravská Třebová – pozdně renesanční zámek se nachází v centru města na místě původního hradu ze třetí čtvrtiny 13. století. Zámek se může pyšnit největší středověkou mučírnou v České republice. Další zajímavou expozicí je alchymistická laboratoř mistra Bonaciny. Unikátní portál brány datovaný rokem 1492 a považovaný za jednu z nejstarších památek na sever od Alp.  Hrad Svojanov – jeden z nejstarších českých hradů postavený v polovině 13. století. V polovině 19. století byl upraven do empírové podoby. Hrad je ve vlastnictví města Poličky.  Zámek Nové Hrady – rokokový zámek ve stylu francouzských letních sídel nechal ve druhé polovině 18. století postavit hrabě Jean-Antoine Harbul de Chamaré. Zámku se také přezdívá „malý Schönbrunn“ nebo „české Versailles“. V areálu zámku se také nachází přírodní amfiteátr či anglický park. Můžete také navštívit První české muzeum cyklistiky a jelení a dančí farmu.


37

 Zřícenina hradu Cimburk - zříceninu gotického hradu najde 7 km jihovýchodně od Moravské Třebové. Hrad byl založen roku 1308. Již od roku 1766 je zmiňován jako úplně pustý. Z hradu se zachovala velká část hradeb s brannou a kruhovou baštou, zeď dvoupatrového paláce a budovy dalších staveb.  Muzeum průmyslových železnic v Mladějově – v prostorách muzea si můžete prohlédnout různé typy parních i motorových lokomotiv, drezín a dalších průmyslových exponátů. Od května do září je vždy v sobotu připravena možnost vyjížďky vláčkem taženým parní lokomotivou.  Městské hradby v Poličce – kamenné hradby byly vystavěny ve 2. polovině 14. století. Dochovala se hlavní hradba zpevněná 19 půlválcovými věžemi, která obklopuje celé historické jádro města (1220 metrů). Poličské hradby patří k nejzachovalejším opevněním ve střední Evropě.  Centrum Bohuslava Martinu Polička – nachází se v budově bývalé měšťanské školy, kterou navštěvoval i malý Bohuslav Martinů. Součásti expozice je školní třída z konce 19. století vybavená dobovým nábytkem a řadou interaktivních a hravých pomůcek pro výuku hudební výchovy a dějepisu. Pořádají se tu i různé výstavy (např. výstava origami).  Klášterní zahrady v Litomyšli – nacházejí se u bývalého piaristického kláštera mezi dvěma litomyšlskými chrámy. Při nedávné rekonstrukci byly upraveny do podoby reprezentativní městské zahrady.  Portmoneum – Muzeum Josefa Váchala v Litomyšli. V muzeu se nacházejí unikátní nástěnné malby a vyřezávaný nábytek grafika, spisovatele a mystika Josefa Váchala. Interiér vyzdobil Váchal ve 20. století na přání svého přítele Josefa Portmana (litomyšlský bibliofil). Expozici doplňují dobové fotografie a drobná grafika a korespondence.  Regionální muzeum Litomyšl – v muzeu najdete expozici, která mapuje dějiny města od počátků osídlení až do počátku 20. století. V muzeu je k vidění granátový náramek Boženy Němcové, který v době své největší nouze musela prodat.  Regionální muzeum Vysoké Mýto – expozice představuje významnou předválečnou karosářskou firmu Carrosserie Sodomka. K vidění je i vzácný exemplář automobilu Aero 50 Dynamik.  Městské muzeum a galerie Svitavy – se stálou expozicí „Hledání hvězdy Davidovy“, která se zabývá osudem svitavského rodáka Oskara Schindlera a historií židovského osídlení v regionu. Mezi další expozice patří i expozice praček a prací techniky.  Městské muzeum Moravská Třebová – nabízí expozici Holzmeisterovy mimoevropské sbírky. Součástí je i mumie egyptské princezny Hereret.  Rozhledna Terezka – nachází se na Pasekách nad Prosečí a nabízí výhled na okolní krajinu, Žďárské vrchy a Jeseníky  Rozhledna Borůvka – stojící nedaleko obce Hluboká patří se svou konstrukcí k nejzajímavějším stavbám. Je vysoká 18,5 m.


38

 Toulovcova rozhledna – v roce 2002 byla na Jarošovském kopci otevřena první z dřevěných rozhleden v oblasti Toulovcových Maštalí. Rozhledna měří skoro 16 m.  Rozhledna Járy Cimrmana – dřevěná stavba tyčící se na návrší u Březové nad Svitavou  Rozhledna Pastýřka – byla otevřena v roce 2009 nedaleko Moravské Třebové (Zdroje: Atraktivity Českomoravského pomezí, 2009; Českomoravské pomezí: Portmoneum – Muzeum J. Váchala, Zámek Moravská Třebová, Zámek Nové Hrady,Mladějovská úzkokolejka, Městské opevnění Polička, Centrum B. Martinů, Zámek Litomyšl, 2008; Klášterní zahrady, 2011; Průvodce po Česku: Hrad Cimburk (Trnávka), 2006) 5.2.2 Přírodní památky, naučné stezky  Toulovcovy maštale – přírodní rezervace je tvořena souborem pískovcových skalních útvarů, roklí a hlubokých kaňonovitých údolí. Podle pověsti se zde ukrýval loupeživý rytíř Toulovec.  Údolí Krounky a Novohradky – přírodní park rozléhající se v malebném údolí řek Krounky a Novohradky.  Pivnická rokle – přírodní památka tvořena zalesněným kaňonem s pískovcovými a opukovými skálami.  Králova zahrada – lužní les s bohatým výskytem bledule jarní má statut přírodní rezervace.  Údolí Křetínky – území v okolí nejčlenitější části toku Křetínky.  Hřebečské důlní stezky – naučná stezka s několika vyhlídkovými plošinami, rozhlednami a technickými památkami přibližuje historii těžební činnosti na Hřebči.  Borovská stezka – naučná stezka s církevními památkami, vyhlídkami a odpočinkovými místy v okolí Borové u Poličky  Na pomezí Čech a Moravy – naučná stezka pro pěší i cyklisty seznamuje s historií Českomoravského pomezí.  Naučná stezka U Poličky – stezka s 15 zastávkami věnovanými historii, fauně, flóře a krajině v okolí Poličky. (Zdroje: Atraktivity Českomoravského pomezí, 2009; Českomoravské pomezí: Toulovcovy maštale, 2008)


39

5.2.3 Volnočasové atraktivity  Sportovní hala Na Střelnici Svitavy – víceúčelové sportovní zařízení s hrací plochou vyhovující pro mezinárodní soutěže. Můžeme zde provozovat házenou, košíkovou, odbíjenou, gymnastiku, aerobik, judo, zápas, kulturistiku, silový trojboj, tenis, stolní tenis, florbal a mnoho dalších. Součástí je také horolezecká stěna, sauna a fitness centrum s posilovnou. (Svitavy: Sportovní hala Na Střelnici, 2011)  Centrum volného času Svitavy – areál s atletickým stadionem, fotbalovými hřišti, tenisovými kurty či okruhem pro in-line bruslení.  Fabrika Svitavy - rekonstrukcí bývalé textilní továrny vzniklo multifunkční kulturní a vzdělávací centrum.  Městská sportovní hala v Litomyšli – nabízí prostor nejen pro kolektivní sporty  Aquapark Moravská Třebová – nabízí velké množství atrakcí – tobogán, skluzavka, podvodní vzduchovač a další.  Autodrom Vysoké Mýto – konají se zde motocyklové a automobilové závody. Můžete si vyzkoušet kurz bezpečné jízdy, nebo se projet na motokáře či čtyřkolce.  Sportovní rybolov Polička – za městem se nachází přehrada s několika rybníky.  Festival Smetanova Litomyšl - jeden z největších festivalů klasické hudby u nás se koná každoročně v červnu a červenci na zámku v Litomyšli.  Toulovcovy pátky – akce, která se koná každý prázdninový pátek na Toulovcově náměstí v Litomyšli. Zahrnuje pohádky a koncerty.  Martinů Fest – poličský festival nesoucí název rodáka Bohuslava Martinů.  Polička 555 – multižánrový festival, který se koná v srpnu v centru Poličky. Program nabízí nejen hudební, ale i divadelní a jiná vystoupení.  Polička Jazz – mezinárodní festival představuje špičkové domácí i zahraniční interprety jazzové hudby.  Moravskotřebovské arkády – festival pěveckých sborů všech kategorií se koná v prostředí renesančního zámku.  Poličské Rockoupání – pořádá se každoročně poslední květnový víkend hudební festival na místním koupališti.  Sodomkovo Vysoké Mýto – festival konaný v červnu, je věnovaný automobilovému designérovi a karosáři Josefu Sodomkovi. Nechybí koncerty swingové hudby, dobové výstavy a krásné automobily.  Újezdské babí léto – country-folkový festival konaný v Dolním Újezdě u Litomyšle na konci srpna.  Formanský den – přehlídka chladnokrevných koní spojená se soutěží v orbě, kládě a zápřeží a dostihem s ukázkou westernové a skokové jízdy. (Akce Českomoravského pomezí, 2009)


40

5.3 Analýza poptávky po službách cestovního ruchu Z dat, která byla poskytnuta informačními centry v oblasti a pracovníky některých památek, jsou sestaveny tabulky (viz příloha) a grafy návštěvností. 5.3.1

Návštěvnost měst a obcí

V TO Českomoravské pomezí se nachází celkem 13 turistických informačních center. Z toho 3 mají certifikaci oblastní TIC (Svitavy, Litomyšl a Polička), 10 certifikaci místní TIC. Speciální certifikaci má místní TIC v Litomyšli umístěné v prostorách zámku, neboť je otevřeno pouze v sezoně. Dvě turistická informační centra jsou umístěna v obci Proseč. (Českomoravské pomezí: Infocentra, 2008) Obr. 3

Návštěvnost TIC v oblasti za rok 2009 a 2010 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

2010 2009 2008 2007

Zdroj: IC v TO, zpracováno autorkou

Turistické informační centrum Litomyšl od roku 2009 používá elektronické počítadlo návštěvníků. Dříve počítala pouze ty návštěvníky, kteří si přišli pro informace k pultu. Proto se návštěvnost „zvýší“ v porovnání s předešlými roky. Ve skutečnosti však jde zhruba o porovnatelnou návštěvnost oproti rokům, kdy se počítadlo nepoužívalo. Před zavedením elektronického počítadla navštívilo IC 28 649 turistů (tj. počet návštěvníků, kteří se přišli zeptat na informace). O rok později, v roce 2009 bylo již návštěvníků 83 785. Druhým nejnavštěvovanějším informačním centrem v oblasti je TIC ve Svitavách. Poličské informační centrum eviduje počet návštěvníku podle toho, jestli si návštěvník přišel zakoupit vstupenku, zeptat se na informace či se telefonicky dotazoval (telefonické hovory IC eviduje od r. 2010). Turistů poptávajících se po informacích bylo v roce 2010 17 650, volajících bylo 3 489 a prodalo se 3 131 kusů vstupenek.


41

Informační centrum v Poříčí slouží nejen turistům, ale i místním občanům, kteří využívají možnosti přístupu na internet. Taktéž IC v Březové, které je umístěno v prostorách místní knihovny, slouží nejen k poskytování informací, ale i k vyhledávání zajímavostí a zpráv na internetu. Ze svojanovského informačního centra mi byly poskytnuty i informace o zahraničních turistech. V roce 2010 navštívilo 6 256 turistů, z toho 98 návštěvníků byli cizinci (Rusové, Slováci, Angličané, Němci, Poláci). TIC v Bystrém ročně navštíví asi 2 300 návštěvníků. V roce 2010 navštívilo informační centrum 7 zahraničních turistů. V roce 2009 bylo cizinců 6. Za posledních několik let se přišlo nejvíce zahraničních turistů informovat v roce 2008, bylo jich dohromady 15. 5.3.2 Obr. 4

Návštěvnost památek Návštěvnost památek v roce 2010 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Zdroje: NIPOS, RM V. Mýto, zámek Nové Hrady, zpracováno autorkou

Nejvyhledávanějším turistickým cílem v oblasti (alespoň co do počtu návštěvníků) je gotický hrad Svojanov nacházející se nedaleko Poličky. V uvedené návštěvnosti (celkem 41 600) jsou započítáni i turisté, kteří nebyli přímo na prohlídce hradu, ale např. navštívili nějakou kulturní akci pořádanou správou hradu. Druhým nejčastějším cílem oblasti je zámek v Litomyšli. V roce 2010 si zámecké interiéry prohlédlo 29 854. Nedávno zpřístupněný a opravený zámek Nové Hrady každoročně naláká ke své návštěvě v průměru 20 000 turistů. Konkrétně v roce 2010 byla návštěvnost 19 730.


42

V roce 2009 navštívilo zámek v Moravské Třebové 15 260, z toho 344 návštěvníků byli cizinci. V roce 2010 bylo návštěvníků o 55 méně, tj. 15 205, ale naopak cizinců bylo více – 414. (viz tabulka v příloze č. 2). Mimo hradů a zámku v oblasti turisté neopomenou navštívit rodný byt skladatele Bedřicha Smetany v Litomyšli. Návštěvnost se v posledních letech pohybuje v rozmezí 7 000 – 8 000 návštěvníků za rok. Podrobná návštěvnost jednotlivých památek je uvedena v příloze. 5.3.3 Návštěvnost muzeí a galerií Obr. 5

Návštěvnost muzeí a galerií v roce 2010 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

Zdroj: NIPOS, zpracováno autorkou

Nejnavštěvovanějším muzeem v oblasti je Regionální muzeum v Litomyšli, které mapuje dějiny města od první zmínky až do počátku 20. století. Druhým nejnavštěvovanějším muzeem je Městské muzeum a galerie v Poličce. Ná-


43

vštěvnost místního muzea zahrnuje i návštěvnost městských hradeb, neboť Městské muzeum zajišťuje prohlídky. Na stránkách Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu byla uvedena celková návštěvnost (bez rozdělení na návštěvníky muzea a návštěvníky městského opevnění). Vysokou návštěvnost má i Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě a Průmyslové muzeum v Mladějově. Mladějovské muzeum navštíví ročně asi 50 % návštěvníků z regionu, 40 % z České republiky a 10 % tvoří zahraniční turisté (především z Polska a Německa). 5.3.4 Návštěvnost rozhleden v oblasti Toulovcovy Maštale Obr. 6

Návštěvnost rozhleden v blízkosti Toulovcových Maštalí 8000 7000 6000 5000

Terezka

4000

Borůvka

3000

Toulovcova rozhledna

2000 1000 0 2010

2009

2008

2007

Zdroj: IC Proseč, zpracováno autorkou

Turistické informační centrum v Proseči, kde má sídlo i Sdružení obcí Toulovcovy Maštale, mi poskytlo informace o návštěvnosti tří rozhleden nacházejících se v oblasti Toulovcových Maštalí. Z grafu lze vidět, že všechny tři rozhledny měly největší návštěvnost za posledních několik let v roce 2009, což je trošku paradox vzhledem k ekonomické krizi. Myslím si, že když už turista navštíví např. rozhlednu Terezku, která se nachází u obce Proseč, navštíví zároveň i rozhlednu Borůvku, jenž stojí u obce Hluboká – necelých deset kilometrů od Proseče. Turista tak má možnost porovnat obě zajímavé dřevěné stavby a pokochat se pohledem na okolní neponičenou přírodu. Toulovcova rozhledna stojí zhruba v polovině cesty mezi obcemi Budislav a Jarošov. Ze všech tří rozhleden má největší návštěvnost. V oblasti Toulovcových Maštalí byla postavena jako první, konkrétně v roce 2002, na Jarošovském kopci. Za dobré viditelnosti je možné vidět Železné hory, Jeseníky či Krkonoše.


44

5.3.5 Srovnání návštěvnosti památek v Pardubickém kraji Obr. 7

Návštěvnost památek v Pardubickém kraji za rok 2009 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Zdroj: NIPOS, zámky Nové Hrady a Moravská Třebová, zpracováno autorkou

Pro možnost srovnání je ještě uveden graf, kde je zobrazena návštěvnost památek v Pardubickém kraji za rok 2009. Památky v TO Českomoravské pomezí jsou v grafu zastoupeny červenými sloupečky. Nejvíce turistů každoročně navštíví Soubor lidových staveb Vysočina, který zahrnuje skanzen na Veselém kopci, Svobodné Hamry a Památkovou rezervaci Betlém v Hlinsku. Jako jediná památka překročila návštěvnost 70 000 lidí. Druhou nejnavštěvovanější památkou je hrad Svojanov. Uvedená návštěvnost zahrnuje i návštěvnost jednotlivých akcí, které probíhají na hradě celé léto v rámci Svojanovského kulturního léta, proto si myslím, že návštěvnost samotných interiérů hradu není tak vysoká. Třetí nejnavštěvovanější památkou je zámek v Litomyšli, který je i zapsán v UNESCU. Počet turistů, kteří navštíví zámek v Nových Hradech, se každoročně pohybuje okolo počtu 20 000.


45

5.4 Analýza primární nabídky služeb cestovního ruchu Primární nabídka cestovního ruchu zahrnuje potenciály přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský. Podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je dostatek atraktivit v dané oblasti. Atraktivity reprezentuje příroda a kulturně-historické památky. Do přírodního potenciálu řadíme geomorfologický, klimatický, hydrologický a biologický potenciál. Podle geomorfologického členění ČR patří Českomoravské pomezí do provincie Česká vysočina a subprovincií Česká tabule, která se skládá ze Středočeské, Severočeské a Východočeské tabule. Do Východočeské tabule spadá Svitavská pahorkatina. Povrch je členitý, má pahorkatinový ráz a nadmořskou výšku v rozmezí 300 – 700 m. Oblast je vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku. Českomoravské pomezí leží v mírném klimatickém pásu, pro který je typické střídání čtyř ročních období. Podnebí je spíše chladnější a vlhčí, léta jsou kratší. Vzhledem k většímu počtu dní, kdy je oblast pokryta sněhem, je region vhodný pro zimní sporty. Hydrologický potenciál Českomoravského pomezí tvoří řeky Svitava a Loučná a např. potoky Krounka a Novohradka. K vodním sportům je určen areál Velký Košíř nedaleko Litomyšle a přehradní nádrž Chobot u Vysokého Mýta. Biologický potenciál tvoří fauna a flóra dané destinace. V Českomoravském pomezí se nachází vzácná rostlina prustka obecná (národní přírodní památka Šejval). V lesích roste několik druhů mechorostů, přesliček i plavuní. Lesy jsou převážně smrkové monokultury. V oblasti se vyskytuje mnoho zajímavých živočichů. V lesích to jsou především různé druhy hmyzu (např. brouci, motýli aj.) či mravenec lesní. Ze savců je to např. jezevec lesní, kuna lesní, liška obecná, srnec obecný, prase divoké či veverka obecná. Dominantní skupinou obratlovců jsou ptáci (např. káně lesní, datel černý či sojka obecná). U stojaté vody se daří zejména vodnímu hmyzu. (Naučné stezky, 2008; Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, 2009) Výčet přírodních památek v TO Českomoravské pomezí:  Národní přírodní památky a rezervace (1) – Šejval  Naučné stezky (20) – Borovská poznávací stezka, Boršovský les, Hřebečské důlní stezky, naučná stezka na Černé hoře, naučná stezka okolo Poličky aj.  Přírodní památky a rezervace (18) – Damašek, Dlouholoučské stráně, Králova zahrada, biocentrum Finsterlova hlubina, Nedošínský háj aj.  Zoologické a botanické zahrady, arboreta, jeskyně (3) – opuková jeskyně v Rozhraní, stanice ochrany přírody Pasíčka, záchranná stanice volně žijících zvířat Zelené Vendolí (Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje: Příroda, 2011)


46

Oblast Českomoravské pomezí je bohatá na kulturní a technické památky. Jednotlivé památky a atraktivity, které řadíme do kulturně historického potenciálu, jsou uvedeny v následujícím výčtu. Výčet kulturně historického potenciálu TO Českomoravské pomezí:  Archeologické památky (1) – Vršovské hradiště ve Vraclavi  Církevní památky (3) – poutní místo Českomoravská Fatima v Koclířově, kostel Povýšení sv. Kříže na Kalvárii (Jaroměřice), barokní areál ve Vraclavi.  Hrady a zámky (6) – zámky Bystré (není přístupný veřejnosti, slouží jako sídlo pro tělesně postižené lidi), Jevíčko, Litomyšl, Moravská Třebová, Nové Hrady a hrad Svojanov.  Městské památkové zóny (5) - Bystré, Jevíčko, Polička, Svitavy (náměstí Míru), Vysoké Mýto (náměstí Přemysla Otakara II.)  Městské památkové rezervace (2) - Moravská Třebová, Litomyšl  Mohyly a pomníky (4) – památník Oskara Schindlera ve Svitavách, pomník napoleonských válek v Jevíčku, Růžový palouček v Újezdci, Vršovské hradiště ve Vraclavi.  Muzea, galerie a skanzeny (43) – např. Minimuzeum v Bystrém, Centrum B. Martinů v Poličce, Dům u Rytířů, Regionální muzeum Litomyšl aj.  Rozhledny a vyhlídková místa (14) – rozhledna Járy Cimrmana, Toulovcova rozhledna, rozhledny Terezka a Borůvka, městská věž v Jevíčku, kostel Navštívení Panny Marie ve Svitavách, kostel sv. Jakuba v Poličce, Lucký vrch, muzeum v Červené věži v Litomyšli, rozhledna Pastýřka aj.  Technické památky a hvězdárny (8) – dva kamenné mosty nesoucí název „Hitlerova dálnice“, kamenný most v Osíku, prům. muzeum Mladějov, První březovský vodovod v Březové n. Svitavou, soukromá hvězdárna v Poličce, vodní jez na Křetínce, pískovcové sklepy ve Zderazi.  Turistické atrakce (5) – zámecké sklepení v Litomyšli, Palírna Biskupice, Restaurace Na Statku – palírna v Biskupicích. Váchalova ulice v Litomyšli, která je zdobená sgrafity, náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě  Vesnická památková zóna – Telecí, Vysoká  Zoologické a botanické zahrady, arboreta, jeskyně (3) – opuková jeskyně v Rozhraní, Stanice ochrany přírody Pasíčka, záchranná stanice voně žijících zvířat, ekocentrum Zelené Vendolí.  Zříceniny, městská opevnění (13) – zřícenina hradu Cimburk, pozůstatky tvrze Hradisko, hradiště Hradníky, Choceňská věž ve Vysokém Mýtě, městské hradby v Jevíčku a Poličce, pozůstatky hradu v Nových Hradech, zřícenina hradu Pankenberk, Pražská brána ve Vysokém Mýtě, pozůstatky hradu Radkov, pozůstatky městského opevnění ve Svitavách, pozůstatky hradu Vraní Hora, středověké opevnění ve Vysokém Mýtě  Židovské památky (6) – hromadný židovský hrob v Bělé nad Svitavou, pozůstatky židovského hřbitova v Jevíčku, židovské ghetto a synagoga


47

v Jevíčku, židovské hřbitovy v Litomyšli, Poličce a Svitavách. (Zdroj: Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje: Památky, turistické atrakce, 2011) Kulturně-společenské, sportovní a jiné akce, to vše zahrnuje kulturněspolečenský potenciál, který uměle dotváří složku produktu k nalákání dalších návštěvníků do turistické oblasti. Jedná se o hudební, folklorní či filmové festivaly, sportovní či náboženské akce, veletrhy a výstavy, kongresy a sympozia.  Církevní akce (50)1– např. Pouťové slavnosti v Městečku Trnávka, Mariánská sobota (Koclířov), Slavnost Božího Těla (Jevíčko), Slavnost sv. Josefa (Jevíčko), bohoslužby aj.  Divadelní představení (250) – představení konaná zájezdovými divadelními společnostmi ve větších městech TO (Svitavy, Polička, Moravská Třebová, Jevíčko, Litomyšl, Vysoké Mýto), amatérské soubory, Divadelní pouť na hradě Svojanov, Toulovcovy pátky v Litomyšli (každoroční akce pořádaná v létě).  Gastronomické akce (cca 50) – speciální akce konané především vybranými restauracemi v TO, zabijačkové hody, grilování, Košt Svatomartinských a mladých vín v zámeckém sklepení v Litomyšli, masopusty, rybí hody aj.  Historické akce (30) – den dřeva, Historická bitva Mladějov, Hold králi Přemyslovi (hrad Svojanov), Kejkle a kratochvíle (Moravská Třebová), Pochovávání basy (Biskupce), Renesanční tance a hudba (Litomyšl), Velikonoční jarmark (hrad Svojanov) aj.  Hudební akce, festivaly aj. (840) – Smetanova Litomyšl, Martinů fest, Polička Jazz, Polička 555, Moravskotřebovské arkády, country bály a mnoho dalších  Filmová představení (cca 800 představení ročně) – kina celoroční, letní kina, kinokavárna aj.  Sportovní akce (420) – hasičské soutěže, cyklo závody, závody v běhu na lyžích, fotbalová utkání, hokejová utkání; Bysterský pivní triatlon, Mistrovství světa ČR motokáry (Vysoké Mýto), Mezinárodní etapový cyklistický závod (Jevíčko) aj.  Trhy, veletrhy, výstavy (256) – velikonoční a vánoční výstavy, Den dřeva, Mikulášský jarmark, Včelařské adventní trhy v Litomyšli aj. (Zdroj: Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje: Kalendář akcí, 2011)

1Číslo

v závorce uvádí přibližný počet akcí konaných během roku. Zpracováno dle portálu www.vychodni-cechy.info


48

5.5 Analýza sekundární nabídky služeb cestovního ruchu Do sekundární nabídky cestovního ruchu patří turistická infrastruktura, turistická suprastruktura a všeobecná infrastruktura. Turistická infrastruktura zahrnuje cestovní kanceláře a agentury, turistická informační centra, směnárny, sportovně-rekreační zařízení, kulturně-společenská zařízení, rekreační doprava, záchranná služba apod.  Tour operátoři, cestovní kanceláře a agentury – zprostředkují služby jiných zařízení, organizují a zabezpečují služby návštěvníkům destinace. V TO Českomoravské pomezí tuto funkci zastávají většinou informační centra, která zajišťují prohlídky jednotlivých měst či zprostředkovávají prohlídky po městě (např. město Bystré). Turistický portál www.vychodnicechy.info umožňuje zájemců o návštěvu této oblasti dotazovat se konkrétních poskytovatelů služeb (zejména ubytovacích zařízení) ohledně kapacity či ceny ubytování. Na portálu je databáze nejen ubytovacích, ale i stravovacích zařízení.  Turistická informační centra (13) – podrobněji viz kapitola Analýza poptávky po službách cestovního ruchu.  Směnárny – zajišťují směnárenské služby návštěvníkům destinace. V TO se nachází několik směnáren (např. v Poličce, Svitavách, Litomyšli či Vysokém Mýtě).  Záchranná služba – návštěvníci destinace ji využívají v případě potřeby. Turisty uklidní pocit, že je v případě potřeby na dosah zdravotnická péče. Její absence snižuje kvalitu destinace. Výjezdové stanice v TO Českomoravské pomezí jsou ve městech Svitavy, Moravská Třebová, Vysoké Mýto, Litomyšl a Polička. (Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje: Výjezdová stanoviště, 2009) Sportovně-rekreační zařízení poskytují návštěvníkům nabídku sportovněrekreačních aktivit. Mohou uspokojit jeho představu o aktivní dovolené. Jedná se především o sportovní hřiště, zimní stadiony, bazény, rekreační plochy, rekreační dráhy (lyžařské a běžecké tratě, bobové dráhy) apod. Kvalitní a pestrá nabídka sportovních aktivit umožní návštěvníkovi strávit čas v destinaci i v případě nepříznivého počasí. A případně může i prodloužit pobyt turistů v oblasti. Výčet sportovně-rekreačních zařízení v Českomoravském pomezí je uveden v tabulkách v příloze č. 3. Turistická suprastruktura zahrnuje veřejné ubytovací zařízení a hostinská zařízení, která předurčují, zda se turista v naší oblasti zdrží na delší čas či nikoliv. Kvalita nabízených služeb je také důležitá. V případě, že kvalita sekundární nabídky nebude dostačující a naopak primární nabídka bude atraktivní


49

a bohatá, tak k nám sice turisté budou jezdit, ale budeme mít nedostatek turistů s dlouhodobým pobytem. Tab. 2

Počet ubytovacích zařízení v oblasti

Typ ubytování Hotely a motely Chaty, chalupy Kempy a tábořiště Penziony Ubytování v soukromí Ubytovny Celkem

Počet 28 15 22 59 32 35 191

Zdroj: Vlastní zpracování (dle portálu www.vychodni-cechy.info)

Tab. 3

Klasifikace ubytovacích zařízení v oblasti

Typ ubytování Hotel **** Hotel *** Ostatní Celkem

Počet 1 9 18 28


V Českomoravském pomezí je dostatek ubytovacích zařízení. V oblasti se nachází pouze jeden čtyřhvězdičkový hotel. Je umístěn v Litomyšli. Dále oblast disponuje devíti tříhvězdičkovými hotely – čtyři v Litomyšli, dva v Moravské Třebové a dále pak po jednom v Bystrém, Svitavách a Jevíčku. Ceny ubytovacích zařízení ve Svitavách jsou spíše přizpůsobeny zahraničním turistům, což je trošku paradoxní k atraktivitám města, neboť město postrádá jakousi hlavní atraktivitu (jako je např. litomyšlský zámek), která by nalákala právě zahraniční turisty. A naopak Litomyšl je připravena na náročnější požadavky zahraničních turistů nabídkou čtyř a tří hvězdičkového hotelu.

Rozvoj cestovního ruchu v Českomoravském pomezí Tab. 4

50

Stravovací zařízení v TO Umístění Svitavy Moravská Třebová Jevíčko Bystré Vysoké Mýto Litomyšl Ostatní obce Celkem

Počet 47 13 7 5 26 45 149 292


V oblasti jsou zastoupeny všechny kategorie stravovacích zařízení. Ve většině obcí je hostinec, který poskytuje drobné občerstvení. Z pohledu informačního centra v Bystrém je právě v této obci nedostatek možností ke stravování. Ostatní IC se domnívá, že v oblasti je dostatek stravovacích zařízení. Pojem všeobecná infrastruktura obsahuje půjčovny automobilů, síť obchodů a služeb, technické sítě, zásobování vodou, elektřinou a plynem a především dopravu a dopravní dostupnost. Turistickou oblast Českomoravské pomezí spojuje s okolím autobusové i železniční spojení. Dopravní dostupnost do oblasti je dobrá. Z Brna do Svitav je to 70 km, z Hradce Králové je to asi 74 km a z Pardubic 71 km. Z Prahy je to asi 186 km. Nejbližší mezinárodní letiště se nachází v Pardubicích a Brně. Rekreační doprava má za úkol přemisťování návštěvníka v rámci destinací. V TO Českomoravské pomezí od roku 2006 existuje projekt Cyklobusem Českomoravským pomezím. V letošním roce se do projektu zapojilo i město Vysoké Mýto. Oblast vydala i speciální letáčky s jízdními řády cyklobusu a doporučenými cyklistickými trasami. Letáčky jsou umístěny v každém IC. Cyklobusy jezdí od začátku července do konce září. Naopak v zimě jezdí v oblasti skibusy, které lyžaře dovezou do nedalekých Orlických hor. V TO nabízí možnost půjčení automobilu šest autopůjčoven. (Českomoravské pomezí: Cyklobusem Českomoravským pomezím, 2008) Dostatečná obchodní a obslužní vybavenost je v destinaci důležitá, neboť návštěvník, který se nachází mimo své bydliště, je citlivější v případě nedostatku nějaké služby. V každé obci TO se nachází prodejna smíšeného zboží. Supermarkety/hypermarkety jsou umístěny ve větších obcích oblasti (např. Svitavy, Polička, Litomyšl, Vysoké Mýto, Moravská Třebová aj.).


51

5.6 Organizace cestovního ruchu působící v destinaci 5.6.1

Destinační společnost Východní Čechy

Destinační společnost Východní Čechy (dále jen DSVČ) byla založena 4. ledna 2008 jako zájmové sdružení právnických osob s 11 zakládajícími členy, kteří jsou významnými subjekty v oblasti cestovního ruchu. O necelý rok později (4. listopadu 2008) přistoupil do společnosti nový člen – Sdružení obcí Orlicko. Dne 30. června 2009 zaniklo členství Sdružení měst a obcí regionu Východní Čechy pro ru2cestovního ruchu z důvodu ukončení činnosti sdružení. Hlavním předmětem činnosti tohoto sdružení je realizace aktivit směřujících k rozvoji destinace Pardubického kraje na trhu cestovního ruchu. Společnost má sídlo v Pardubicích. (Destinační společnost Východní Čechy: O společnosti, 2008) Spolupráce s TO Českomoravské pomezí:  Společná účast na veletrzích cestovního ruchu,  spolupráce při přípravě propagačních materiálů,  distribuce propagačních materiálů oblasti na veletrzích a prezentačních akcích, kterých se zástupci TO neúčastní. 5.6.2 Sdružení obcí Toulovcovy Maštale Sdružení obcí vzniklo v roce 2001 jako dobrovolný svazek obcí. Cílem sdružení je zajištění rozvoje regionu, především s důrazem na zaměstnanost a ochranu přírody. Do Sdružení obcí Toulovcovy maštale patří dvanáct obcí: Bor u Skutče, Budislav, Hluboká, Jarošov, Leština, Nová Ves, Nové Hrady, Perálec, Poříčí, Proseč, Zderaz,3 Příluka. V mikroregionu se nacházejí přírodní rezervace Maštale, přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památky Pivnice a Střítežská rokle. Rozmanité geografické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. (Sdružení obcí Toulovcovy maštale, 2005)

2Logo

Destinační společnosti Východní Čechy, zdroj: www.vychodni-cechy.org

3Logo

Sdružení obcí Toulovcovy maštale, zdroj: http://www.mastale.cz/mikroregion.htm


52

5.6.3 Mikroregion Svitavsko Mikroregion Svitavsko byl založen v roce 2000 jako svazek obcí. Oblast tvoří obce Březová nad Svitavou, Dětřichov, Hradec nad Svitavou, Javorník, Kamenná Horka, Karle,4 Koclířov, Kukle, Mikuleč, Opatov, Opatovec, Pohledy, RaR diměř, Sklené, Svitavy a Vendolí. Cílem svazku obcí je realizace strategického plánu trvale udržitelného rozvoje regionu svazku obcí, rozvoj venkova, rozv rozvoj cestovního ruchu v oblasti a další aktivity v ekonomických oblastech. Mapa mikroregionu je uvedena v příloze. (Fikejz, 2005) 5.6.4 MAS Litomyšlsko o. p. s. Místní akční skupina Litomyšlsko (dále jen MAS Litomyšlsko) se začala formovat form na základě principů metody Leader v roce 2006 a na začátku roku 2007 byla zapsána do Rejstříku obecně prospěšprospě ných společností. MAS Litomyšlsko byb la5založena šestnácti zakladateli. Členy této skupiny jsou obec Proseč, Mikror Mikroregion Litomyšl, obce Horky, Bohuňovice, Sedliště, Trstěnice, Cerekvice nad Loučnou, Farní charita Litomyšl, Farní charita Nové Hrady u Skut Skutče, Stavební sdružení Boštík s. r. o., Zemědělské Zem družstvo Dolní Újezd, Zem. družstv družstvo Růžový palouček, Zem. družstvo Sloupnice, Sloupni Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl, Miloš Macek a Rudolf Skřivan. Cílem Strategického plánování Leader MAS Litomyšlsko je Trvale udržitelný rozvoj v regionu v návaznosti na město Litomyšl. Litomyšl.(MAS Litomyšlsko: Cíle a Fiche, 2011) 5.6.5 MAS Sdružení pro rozvoj Poličska V březnu 2006 bylo na základě iniciativy všech členských obcí Mikroregionu Poličsko založeno občanské sdružení6 MAS Sdružení pro rozvoj Poličska. Členy občanského sdrusdr žení jsou v současné době 1 mikroregion s 21 obcemi, Svazek obcí AZASS ka, 15 podnikatelských subjektů a 6 neziskových n ziskových organizací se sídlem, či půs působením v obcích Mikroregionu Poličsko. Poličsko Cílem činnosti sdružení sdružen je ochrana společných zájmů a uskutečňování zzáměrů, které výrazně zně ovlivní kvalitu života obyvatel v obcích mikroregionu. Sdr Sdru4Logo

Mikroregionu Svitavsko, zdroj: http://www.svitavskoweb.cz Logo MAS Litomyšlsko, o. p. s., zdroj: http://www.mas-lit.cz http://www.mas 6Logo MAS Sdružení pro rozvoj Poličska, zdroj: http://www.maspartnerstvi.cz/projekt http://www.maspartnerstvi.cz/projekt-nasimnejmensim/ 5


53

žení se prioritně nezabývá cestovním ruchem, ale podporuje poskytovatele služeb cestovního ruchu v tom, že mohou získat finanční podporu. (Sdružení pro rozvoj Poličska: MAS Sdružení pro rozvoj Poličska, 2007) 5.6.6 Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje Regionální agentura Pardubického kraje (dále RRA PK) byla založena v roce 1999 jako nevládní, nepolitické a nezávislé zájmové sdružení právnických7 osob. Úkolem agentury je podporovat celkový rozvoj Pardubického kraje. Úkolem RRA PK je zastupovat zájmy místní správy v regionálních institucích, koordinovat problémy spojené s rozvojem měst a obcí a spolupracovat s centrálními orgány státu a krajskou správou. Zakládajícími členy byla největší města Pardubického kraje, Sdružení měst a obcí ORLICE a Krajská hospodářská komora Pardubice. Agentura úzce spolupracuje s orgány regionální správy, představiteli měst a obcí, Krajskou hospodářskou komorou Pardubického kraje a podnikatelskými subjekty, vzdělávacími institucemi v čele s Univerzitou Pardubice, Úřady práce, ČSÚ, Ministerstvem pro místní rozvoj, Centrem pro regionální rozvoj ČR, Českou centrálou cestovního ruchu, Euroregionem Glacensis a ostatními regionálními rozvojovými agenturami ČR. RRA PK je členem České asociace rozvojových agentur. RRA PK má v oblasti cestovního ruchu na starosti tyto činnosti:  Konzultování projektových záměrů a poradenství v oblasti dotačních titulů,  zpracování žádostí o dotace z různých dotačních titulů – a to zejména ze strukturálních fondů Evropské unie (konkrétně v oblasti cestovního ruchu se jedná o investiční a marketingové projekty),  administraci projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů,  zpracování strategických a analytických dokumentů přímo v oblasti cestovního ruchu či se částečně cestovního ruchu dotýkajících (strategické dokumenty obcí, svazků obcí, kraje, NUTS II aj.),  správa Regionálního informačního servisu Pardubického kraje, kde jsou také turistické informace (o ubytování, stravování aj.)  formy prezentací informování subjektů působících v cestovním ruchu o dotačních titulech (např. na různých setkáních, konferencích apod.). (Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje: Základní informace, 2011)

7Logo

Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje, zdroj: http://www.rrapk.cz/


54

5.7 Výsledky dotazníkového šetření mezi organizacemi cestovního ruchu Zaměřila jsem se na organizace cestovního ruchu, především na turistická informační centra. Celkem jsem rozeslala 14 dotazníků. Dva se mi vrátily s odůvodněním, že organizace se přímo nezabývá cestovním ruchem. Nechtěla jsem, aby dotazník byl zbytečně dlouhý, a proto jsem vybrala několik otázek, které se mi jevily jako důležité. Otázka č. 1: Spolupracuje Vaše organizace s centrálou CzechTourism? Obr. 8

Spolupráce s CzechTourism 8,33 %

Ano Ne

91,67 % Zdroj: Vlastní zpracování

Všechna informační centra uvedla kladnou odpověď. Ze zkušeností v zahraniční by měla existovat jedna organizace cestovního ruchu v daném státě, která by měla podporovat a koordinovat turistické regiony. V ČR tuto pozici zastává centrála cestovního ruchu CzechTourism. Spolupráci s CzechTourismem potvrdilo 13 dotazujících. Zápornou odpověď měla jedna organizace zabývající se cestovním ruchem. Otázka č. 2: Spolupracuje Vaše organizace s Destinační společností Východní Čechy?

Rozvoj cestovního ruchu v Českomoravském pomezí Obr. 9

55

Spolupráce s Destinační společností Východní Čechy 8,33 %

Ano Ne

91,67 % Zdroj: Vlastní zpracování

Centrála CzechTourism spolupracuje s organizacemi, které působí na území jednotlivých turistických regionů. O turistickou oblast Českomoravské pomezí se stará Destinační společnost Východní Čechy. I u této otázky informační centra odpověděla kladně. Jedna odpověď byla záporná, neboť se jednalo o jinou organizaci CR. Většina TIC má ve své provozovně samolepku s logem této společnosti, která signalizuje spolupráci společnosti s konkrétním informačním centrem. Otázka č. 3: Znáte nějaké další organizace zabývající se cestovním ruchem v dané destinaci? Tab. 5

Povědomí o ostatních OCR v oblasti

Organizace Sdružení obcí TM Mikroregion Svitavsko Mikroregion Vysokomýtska MAS Poličsko MAS Litomyšlska SO Moravskotřebovko a Jevíčko

Četnost Relativní

Absolutní

33,33 16,67 8,33 41,67 50 16,67

4 2 1 5 6 2

Zdroj: Vlastní zpracování

V oblasti působí hned několik organizací cestovního ruchu. Nejčastěji se jedná o sdružení obcí či formu místní akční skupina. Otázka č. 4: Spolupracujete i s jinou organizací zajišťující cestovní ruch v destinaci? Pokud ano, prosím, uveďte její jméno.

Rozvoj cestovního ruchu v Českomoravském pomezí Tab. 6

56

Spolupráce s jinými OCR v destinaci

Organizace Sdružení obcí TM Mikroregion Svitavsko Mikroregion Vysokomýtska MAS Litomyšl MAS Poličsko Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Královská věnná města

Četnost 4 2 1 3 2 2 2

Zdroj: Vlastní zpracování

Nejčastěji organizace CR (především TIC) spolupracují se Sdružením obcí Toulovcovy Maštale, dále pak často spolupracují s Místní akční skupinou Litomyšlska. Poslední dvě organizace Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Královská věnná města nepůsobí v této oblasti, ale organizace s nimi spolupracují. Jedná se zejména o spolupráci v oblasti propagace, kdy se královská města a historická sídla prezentují letáčky a webovými stránkami na internetu. Otázka č. 5: Vytváří, nebo se podílí Vaše organizace na nějakém produktu cestovního ruchu? Většina pracovníků informačního centra nevěděla, co si přesně představit pod pojmem produkt cestovního ruchu. Pracovníci obvykle uváděli jako produkt propagační materiály, mapy, suvenýry apod. Informační centrum v Březové uvedla jako produkt provoz místní rozhledny Járy Cimrmana. Otázka č. 6: Myslíte si, že má Českomoravské pomezí nějaké slabé a silné stránky? Tato otázka byla položena záměrně, neboť si myslím, že pracovníci informačního centra mohou vidět nedostatky v jiných oblastech než místní obyvatelé či návštěvníci regionu. Jako silné stránky oblasti uváděli přírodní bohatství, krajinné prvky a původní ráz venkova, historické a církevní stavby, otevření Hřebečské stezky aj. Naopak jako slabé stránky vnímají organizace absenci stezek pro in-line bruslení, špatné autobusové spojení, nerovnoměrné rozložení atraktivit nebo počasí.


5.7.1

57

Zhodnocení navštívených informačních center

V TIC v Moravské Třebové mi ochotně otázky zodpověděla pracovnice. Celkový dojem byl příjemný. Informační centrum je vybaveno dostatkem informačních letáků. A před budovou TIC je informační kiosek, který mohou využít turisté zejména v době zavření informačního centra. Ve Svitavách a Poličce jsem byla po vyplnění dotazníku pracovníkem odkázána na vedoucí IC (z důvodu lepších, konkrétnějších odpovědí). Jako poslední jsem navštívila turistické informační centrum v Bystrém. Místní informační centrum má pestrou nabídku suvenýrů (můžete si koupit např. šálu s logem místního hokejového týmu, či ekologickou tašku). TIC také nabízí možnost zakoupení mezinárodní autobusových jízdenek a zájezdů. Ostatní informační centra v oblasti jsem kontaktovala prostřednictvím mailu a telefonu.

5.8 Výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky Dotazník byl přístupný prostřednictvím stránek www.vyplnto.cz. Celkem se dotazníkového průzkumu zúčastnilo 122 respondentů. Nechala jsem se inspirovat dotazníkem centrály CzechTourism a některé otázky použila i ve svém dotazníku. Dotazník se skládal ze 13 otázek. Prvních deset otázek se týkalo délky pobytu v oblasti, způsobu stravování, typu ubytování či nejčastějších motivů návštěvy. Jedenáctá a dvanáctá otázka měla za úkol zjistit věk a bydliště respondentů. Nejčetněji zastoupenou skupinou dotazovaných byli respondenti ve věku 19 – 25 let (celkem 67,21 %), 15,57 % respondentů bylo ve věku 26 – 35 let. 12 dotazovaných (tj. 9,84 %) bylo ve věku 36 – 55 let. Nejméně zastoupen byl první věkový interval do 18 let, respondentů bylo pouze 3,28 %. 5 respondentů (tj. 4,1 %) bylo ve věkovém intervalu (56 a více let). Předposlední otázka dotazníku zjišťovala bydliště respondenta. Bydliště bylo rozděleno do krajů. Nejvíce respondentů bydlí v Pardubickém kraji, celkem 54,92 %. 24 respondentů (tj. 19,67 %) má bydliště v Jihomoravském kraji. Z kraje Vysočina, který leží v těsné blízkosti Českomoravského pomezí, bylo 11,48 % dotazovaných. 4,1 % respondentů bydlí ve Zlínském kraji. Čtyři respondenti (tj. 3,28 %) bydlí v Královehradeckém kraji. Po dvou respondentech (tj. 1,64 %) jsou zastoupeny kraje Karlovarský, Středočeský a kraj Praha. Z Olomouckého a Moravskoslezského kraje dotazník vyplnil vždy pouze jeden respondent. Poslední, třináctá otázka byla zvolena jako nepovinná a respondenti mohli vyjádřit svůj názor, poznatky či připomínky k cestovnímu ruchu v oblasti. Této možnosti však využili pouze tři respondenti. Grafické zpracování otázek je uvedeno v příloze č. 5.


58

Otázka č. 1: Které atraktivity jsou pro Vás v této oblasti nejlákavější? Obr. 10

Nejlákavější atraktivity v TO

Církevní turistika Návštěvy sportovních akcí Péče o fyzickou a duševní kondici jiný aktivní sport společenský život a zábava Lyžování, zimní sporty Koupání, vodní sporty Návštěvy kulturních akcí Poznávací turistika Pěší turistika Cykloturistika 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zdroj: http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz

Respondenti měli na výběr z 11 druhů atraktivit. Mohli si vybrat maximálně 3 možnosti. Nejlákavější atraktivitou v oblasti je cykloturistika (tj. 56,56 % všech, kteří dotazník vyplnili8). Druhou nejlákavější atraktivitou je pěší turistika (61 respondentů, tj. 50 %). Návštěvy památek, galerií či muzeí jsou lákavé pro 48 respondentů. (tj. 39,34 %). Otázka č. 2: Jakým způsobem jste se dopravil/a do oblasti? Jelikož byl dotazník určen pro místní obyvatele, zvolila jsem jako jednu z možností na výběr možnost jinak. Tuto variantu zaškrtli obyvatelé oblasti (51 respondentů). Nejvíce návštěvníků se do Českomoravského pomezí dopravuje osobním automobilem (42,62 %). Dalším oblíbeným dopravním prostředkem je vlak, kterým do oblasti přijelo 9,02 % respondentů. Překvapilo mě, že vlakem jezdí do Českomoravského pomezí více turistů než autobusem, neboť vlakové spojení není do této oblasti příliš dobré (např. v Litomyšli vede pouze trať do Chocně). Naopak autobus má do většiny měst této oblasti téměř vždy přímé spojení s Prahy, Brna či Hradce Králové. Autobusové dopravy do oblasti využilo 6,56 % respondentů.

8Procentuální

podíl je uveden vzhledem k celkovému počtu respondentů.


59

Otázka č. 3: Jak dlouhý byl Váš pobyt? U této otázky převažovala odpověď jinak. Opět je to z důvodu obyvatel oblasti, kteří tento dotazník vyplňovali nejčastěji (41,8 %). Většina návštěvníků (28,69 %) strávilo v Českomoravském pomezí krátký jednodenní výlet (bez noclehu). 20 respondentů (tj. 16,39 %) strávili v oblasti pravděpodobně 1 – 2 noci (mohlo se jednat o víkendový pobyt). 3 – 7 noclehů v Českomoravském pomezí strávilo 10,66 % respondentů. Déle jak 7 dní zde pobylo pouze 2,46 % respondentů. Otázka č. 4: Za jakým účelem jste Českomoravské pomezí navštívili? Nejčastěji respondenti vybírali možnost „jinak“. Opět to bylo z důvodu, že dotazník vyplnili i místní obyvatelé. 12,3 % respondentů navštívilo Českomoravské pomezí v rámci poznávacího pobytu. Pro 11,48 % návštěvníků byl účel návštěvy sportovní akce (např. cyklistické závody v oblasti Toulovcových Maštalí, aj.). Na pobytovém zájezdě tu bylo 13 respondentů (10,66 %), stejně tak 13 dotázaných Českomoravské pomezí navštívilo za účelem setkání s příbuznými. 6,56 % respondentů zavítalo do oblasti za účel kulturní akce (předpokládám, že navštívili např. Smetanovu Litomyšl, Martinů Fest či Poličské Rockoupání). 5,74 % dotazovaných se v oblasti zastavili při cestě do jiného cíle. A jeden respondent navštívil oblast v rámci své pracovní cesty. Otázka č. 5: Na základě jakých informací jste se rozhodl/a pro návštěvu této oblasti? 26,23 % dotazovaných se rozhodla pro návštěvu Českomoravského pomezí na základě informací a doporučení získaných od přátel či známých. Na základě vlastních zkušeností se znovu do oblasti vypravilo 14,75 % respondentů. Po přečtení propagačních materiálů navštívilo oblasti 5,74 % turistů. Po zhlédnutí reportáže v televizi (např. Toulavé kamery), či přečtení článku v tisku se pro návštěvu rozhodlo 1,64 % dotazovaných. Informace poskytnuté cestovní kanceláří přesvědčilo k návštěvě pouze 0,82 % turistů. Nejčastěji (50,82 %) respondenti zvolili možnost „jinak“. Tuto odpověď volili místní obyvatelé a respondenti, kteří se informace o oblasti dozvěděli z jiných zdrojů (např. z internetu). Otázka č. 6: Kde jste zde byl/a ubytován/a? U této otázky jsem zvolila široký výběr možností ubytovacích zařízení. 41,8 % respondentů má v oblasti trvalé bydliště, tudíž volili možnost „jinak“. 20,49 % turistů zde nebylo ubytováno. 10,66 % respondentů bylo ubytováno u příbuzných či známých. V penzionu se ubytovalo 9,48 % dotazovaných. Kemp či tábořiště k pobytu v oblasti zvolilo 5,74 % turistů. Hromadného ubytovacího zařízení využilo 4,10 % respondentů. 3,28 % turistů si pronajalo pokoj či apart-


60

mán. Ve dvou či jedno- hvězdičkovém hotelu přespalo 2,46 %. Nejméně (1,64 %) dotazovaných bylo ubytováno v tří a více hvězdičkovém hotelu. Otázka č. 7: Stravoval/a jste se zde v restauračních zařízeních? Nejčastější odpovědí (41,8 %) byla možnost „jinak“, která byla opět zastoupena místními obyvateli. Téměř vždy se v turistické oblasti stravovalo 16,39 % turistů. Možnost téměř nikdy zvolilo 11,48 % dotazovaných. Částečně se v oblasti stravovalo 30,3 % respondentů. Otázka č. 8: Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v této oblasti? Tab. 7

Hodnocení služeb poskytovaných v TO9

1

2

3

4

5

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Cenová úroveň služeb

16

62

29

7

8

Péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC)

9

55

39

16

3

Služby pro cyklisty

15

42

33

12

20

Služby pro motoristy

11

40

37

8

26

Ubytovací služby

9

33

33

5

42

9

40

40

10

23

9

63

32

7

11

Služba

Úroveň personálu ve službách CR Úroveň veřejného stravování

Zdroj: http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz, zpracováno autorkou

Do dotazníku jsem také zařadila dvě otázky, kde měli respondenti zhodnotit služby a péči o rozvoj cestovního ruchu v Českomoravském pomezí. První tabulka ukazuje hodnocení poskytovaných služeb. U jednotlivých služeb jsem nedělala průměr z celkového hodnocení, neboť jsem měla vhodněji zvolit možnost „neumím posoudit“ (ideálně zařadit pod číslo 3). Proto by průměr zkresloval výsledky. Cenovou úroveň služeb nejčastěji hodnotilo číslem 2 (tj. spíše dobře) 62 respondentů (tj. 50,82 %). Skoro čtvrtina hlasujících (konkrétně 23,77 %) ohodnotila, že cenová úroveň služeb je spíše špatná. Ale více respondentů se přiklání k tomu, že cenová úroveň služeb je dobrá (78 : 36). 9

Čísla v tabulce jsou uvedena v absolutní hodnotě.


61

Péči o čistotu a pořádek ohodnotilo 45,08 % respondentů jako spíše dobré. Ale zároveň i velký počet (31,97 %) dotazovaných si myslí, že péče o čistotu a pořádek je spíše špatná. Ovšem i u této otázky spíše převažovala odpověď, že čistota a pořád je na dobré úrovni (64 : 55). Služby pro cyklisty byly ohodnoceny jako spíše dobré 34,43 % respondentů. Při porovnání možností dobré a špatné, opět převažuje možnost spíše dobré (57 : 45). U této možnosti dalo 16,4 % respondentů možnost „neumím posoudit“. I služby pro motoristy byly hodnoceny spíše jako dobré (v poměru 51 : 45). 21,31 % dotazovaných zvolilo možnost „neumím posoudit“. Ubytovací služby měly u možností spíše dobře a spíše špatně stejný počet hlasů (tj. 27,05 %). Nakonec však s přihlédnutím k hodnotám položek „velmi dobře“ a „velmi špatně“ je ubytování hodnoceno jako dobré (42 : 38). Ale 34,43 % respondentů vybralo možnost „neumím posoudit“. Úroveň personálu ve službách cestovního ruchu byla hodnocena jako spíše špatná (poměr 49 : 50), ale i poměrně velký počet respondentů zvolil možnost „neumím posoudit“ (18,85 %). Poslední položkou této otázky bylo zhodnotit úroveň stravovacích zařízení. Většina dotazovaných (tj. 59,02 %) hodnotí úroveň stravovacích zařízení jako dobrá. 31,97 % respondentů se domnívá, že úroveň stravovacích zařízení je špatná. Otázka č. 9: Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? Tab. 8

Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v TO

1

2

3

4

5

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Drobný prodej

12

44

43

13

5

Místní orient. značení

25

61

26

5

5

Nabídka programů pro volný čas

7

39

48

18

10

Péče o památky a turistické atraktivity

15

62

33

8

4

Poskytování informací o regionu

22

60

26

8

6

Přátelskost obyvatel k návštěvníkům

21

45

36

7

13

Položka

Zdroj: zdroj: http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz , zpracováno autorkou


62

Další otázka měla za úkol zjistit, jak hodnotí návštěvníci péči o rozvoj cestovního ruchu v TO. Drobný prodej byl hodnocen „stejně“, dostal u možnosti dobře i u možnosti špatně stejný počet hlasů (tj. 45,9 %). Proto nelze jednoznačně určit, zda je drobný prodej dobrý, nebo špatný. Místní značení bylo hodnoceno jako spíše dobré než špatné (v poměru 86 : 31). Nabídku programů pro volný čas hodnotí více jak polovina respondentů (54,1 %) jako špatnou (nedostačující). 37,70 % dotazovaných se naopak domnívá, že nabídka programů pro volný čas je dobrá. Péče o památky a turistické atraktivity je z pohledu dotazovaných dobrá (77 : 41). Stejně hodnotí respondenti poskytování informací o regionu (86 : 34). Přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům turisté ohodnotili jako dobré (66 : 43). Otázka č. 10: Českomoravské pomezí jsem navštívil/a Opakovaně oblast navštívilo 31,15 % návštěvníků. 27,05 % dotazovaných bylo v Českomoravském pomezí poprvé. Zbytek respondentů tvořili místní obyvatelé (tj. 41,8 %).

5.9 SWOT analýza Silné stránky:  Dostatek atraktivit  Pestrá nabídka pořádaných kulturních a sportovních akcí  Dobrá propagace  Kvalitní internetové stránky oblasti  Kvalitní životní prostředí  Přírodní potenciál vhodný pro rozvoj cestovního ruchu  Existence cyklostezek  Příznivé podmínky pro běžecké lyžování  Existence MHD ve větších městech (Litomyšl, Polička aj.)  Dostatek organizací cestovního ruchu, které se snaží získat peníze pro rozvoj této oblasti (zejména MAS a další spolky a sdružení)  Existence strategických dokumentů a plánů pro rozvoj této oblasti (Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji, Strategie rozvoje mikroregionu Toulovcovy maštale aj.)  Regionální i nadregionální spolupráce se zahraničními regiony (město Bystré je zapojeno do projektu Kultura evropského venkova či město Polička je součástí asociace Kruhu přátel hrazených měst aj.)


63

Slabé stránky:  Nerovnoměrné rozložení atraktivit  Špatné turistické značení  Problematická dopravní dostupnost vlakem či autobusem (ve večerních hodinách, o víkendech)  Absence cyklostezek v okolí Vysokého Mýta  Neexistence in-line stezek  Neexistence ekofarem s možností ubytování  Nerovnoměrné rozložení zdravotních a sociální služeb  Nízká podnikatelská aktivita v oblasti cestovního ruchu  Nedořešená protipovodňová ochrana Příležitosti:  Diverzifikace zemědělství, rozvoj ekologického zemědělství a rozvoj agroturistiky  Využití potenciálu nevyužitých ploch a objektů pro podnikání a rozvoj území  Zatraktivnění obcí pro mladé lidi a rodiny s dětmi (rozšířením spektra služeb aj.)  Rozšíření nabídky volnočasových aktivit Hrozby:  Sjednocení sazby DPH – bude mít za následek zvýšení vstupného na památky  Odchod mladých, vzdělaných lidí do jiných regionů z důvodu nedostatku pracovních příležitostí  Ubývání turistů z důvodů nezájmu o kulturu a kulturní památky  Rušení zdravotnických zařízení a zhoršování dostupnosti zdravotní péče  Zhoršování stavu kulturně-historických památek  Nárůst nezaměstnanosti  Povodně a jejich dopad na území (Zdroj: Aktualizace strategického plánu rozvoje Mikroregionu Poličsko, 2010) 5.9.1

Návrhy a doporučení

Na základě provedené analýzy poptávky po službách cestovního ruchu a analýzy nabídky (primární a sekundární) služeb cestovního ruchu a analýzy SWOT jsou navržena organizacím cestovního ruchu (zejména informačním centrům a Destinační společnosti Východní Čechy) tato doporučení:  Vybudování stezek pro in-line brusle. Z dotazníkového šetření a i po diskusích s pracovníky informačních center vyplynulo, že by turisté místní obyvatelé uvítali vybudování stezek pro in-line bruslaře (např. v okolí větších měst oblasti – v Poličce, Litomyšli, Vysokém Mýtě či Svitavách).


64

 Podpora cykloturistiky. Oblast Českomoravské pomezí je vhodná pro cykloturistiku. Jezdí zde cyklobus a je zde vytvořeno dobré značení tras. Pro podporu cykloturistiky by bylo vhodné vytvořit stojany pro kola u památek a muzeí (ne u všech míst jsou k dispozici). Dále navrhuji rozšířit služby půjčoven kol i na drobné opravy a údržby kol.  Vytvoření běžeckých tras a jejich propojení s již existujícími trasami. V zimním období vytvořit trasy pro běžkové lyžování v místech, kde ještě nejsou. Konkrétně mám na mysli propojení běžecké trasy z Bystrého přes Nedvězí a Korouhev do Poličky (z Korouhve se u Bořin napojit na již existující trasu). V Poličce u lyžařského svahu (nachází se naproti běžecké trase) by bylo vhodné vybudovat odpočívadlo s občerstvením a převlékárnou. Zároveň by bufet mohl sloužit pro milovníky sjezdového lyžování. Nedílnou součástí by byla i možnost úschovy věcí. Další možná běžecká trasa by mohla vést po existující trase z Poličky do Sádku a poté do Korouhve. V Korouhvi by se mohli běžkaři občerstvit v místní hospůdce a případně se do Poličky vydat autobusem, nebo po běžecké trase, která by se u Bořin opět napojila na existující trasu. Míst pro vybudování běžeckých tras je v Českomoravském pomezí dostatek. Domnívám se, že klíčové je vytvoření odpočívadel, kde by se sportovci mohli v klidu a pohodlí převléci a případně nechat v úschově své věcí. Další převlékárny (s možností odpočinku) by se mohly vybudovat u lyžařského svahu v Hamrech, ve Svitavách či v Bystrém. A následně by pak šlo vytvořit projekt „Lyžaři vítáni“ (zapojení provozovatelů stravovacích a ubytovacích zařízení). Podobný projekt je vytvořen pro cyklisty. Zároveň by se mohly vydat propagační letáčky s názvem „Na běžkách Českomoravským pomezím“, kde by byly uvedeny běžecké trasy (v současné době jsou trasy uvedeny na portálu Východní Čechy) a odpočívárny. Letáčky by byly k dispozici nejen v IC, ale i v každé odpočívárně.  Vytvoření sezónní soutěže k nalákání návštěvníků. Informační centra v oblasti by na každou sezónu (např. od května do září) vyhlásila soutěž. Návštěvníci by sbírali razítka do předem předtištěných kartiček. Při získání minimálního počtu razítek by návštěvník vhodil vyplněnou kartičku do urny v kterémkoliv IC v oblasti. Na konci sezóny by se konalo losování. Ceny do soutěže by formou sponzorství mohli věnovat poskytovatelé služeb či majitelé obchodů (např. vybavení pro cyklistiku od Cyklo Stratílek Litomyšl, vyhlídkový let od Aeroklubu Polička či projížďku na motokáře od Autodromu Vysoké Mýto apod.)  Propojení a spolupráce památek v oblasti. Pokud by návštěvník navštívil např. Regionální muzeum v Litomyšli, tak by se zároveň mohl dozvědět o expozicích dalších muzeí v okolí (např. ve Vysokém Mýtě, Poličce atd.). V místnostech, kde jsou umístěny pokladny, by mohly být nainstalo-


65

vány informační tabule o muzeích či památkách v okolí, které by mohly nalákat turisty k návštěvě. Samozřejmostí by bylo uvedení otevírací doby.  Vybudování ekofarmy. V současné době roste poptávka po ekofarmách a agroturistika se významně rozvíjí. Vybudování ekofarmy v TO Českomoravské pomezí by mohlo přispět k nalákání nového segmentu návštěvníků. Dovolené na farmách jsou velice oblíbené např. v Rakousku, proto jsem se nechala inspirovat jednou internetovou prezentací. Na farmách by se mohly vyrábět domácí sýry, jogurty či pěstovat zelenina a ovoce (= bio výrobky, které jsou v dnešní době oblíbené). Zároveň by mohli farmáři své výrobky prodávat na trzích ve městech a tím propagovat bio výrobky. Součástí farmy by byl chov krav, koz, slepic, ovcí a třeba i kočky a psi. S kočkami a psy by se mohla provádět animoterapie (metoda, při které se využívá zvíře jako léčebný prostředek pro člověka). Ekofarmu by šlo vybudovat v obci Borová, nebo v obci Nedvězí, kde je dokonce i objekt, který by po rekonstrukci mohl sloužit k těmto účelům.  Zlepšení úrovně veřejného stravování. Tuto službu respondenti vyhodnotili jako nedostačující. Napadlo mě, že by např. školní nebo závodní jídelny mohly nabízet stravování i pro turisty. Myslím si, že by to mohlo přispět ke zlepšení finančního hospodaření škol a podniků.  Zlepšení nabídky programů pro volný čas. Domnívám se, že v Českomoravském pomezí je spousta bohatých programů, ale určitě by nebylo na škodu přesunout pořádání některých zajímavých akcí na páteční večery (většina akcí je soustředěna na sobotní večer). Autorská čtení spisovatelů, country bály, taneční večery, besedy s cestovateli o zajímavých místech světa či koncertní vystoupení by se mohla pořád v pátek v kulturních zařízeních ve Svitavách, Moravské Třebové, Vysokém Mýtě, Jevíčku či Poličce.  Podpora spolupráce organizací cestovního ruchu. Z dotazníkového šetření mezi OCR vyplynulo, že organizace CR spolu moc nespolupracují. Mám na mysli spolupráci OCR působící v Českomoravském pomezí. Mohli by spolupracovat při tvorbě programů pro volný čas či soutěží, které by podpořily zvýšení návštěvnosti.  Program pro vzdělávání pracovníků v oblasti služeb cestovního ruchu. Z dotazníkového šetření vyplývá, že návštěvníci oblasti nejsou spokojeni s úrovní personálu pracujícího v cestovním ruchu. Proto bych vytvořila speciální program, který by po určité době absolvovali pracovníci CR. Jednalo by se nejen o zdokonalení jazykových dovedností, ale i rozšíření již získaných znalostí či seznámení se s novými trendy v oblasti cestovního ruchu. Zároveň by třeba IC měla povinnost každé dva měsíce aktualizovat své databáze, aby měla stále aktuální informace.


66

5.9.2 Tipy na výlety pro různé segmenty návštěvníků V následujícím výčtu nabízím tipy na výlety v Českomoravském pomezí.  Rodiny s dětmi (ve věku 6 – 15 let). Oblast Českomoravské pomezí má mnoho atraktivních míst, které by mohly zaujmout rodiny s dětmi. Pozoruhodná je procházka do Toulovcových Maštalí se zachovalou přírodou. Toulovcovy Maštale nabízí labyrint pískovcových skal. S většími dětmi (asi od 10 let) lze výlet do Maštalí absolvovat na kole. V blízkosti Toulovcových Maštalí se nachází stanice ochrany přírody Pasíčka. Větší kluky jistě nadchne Mladějovská průmyslová dráha (v nabídce je i možnost projížďky parní lokomotivou) nebo Autodrom ve Vysokém Mýtě, kde mají možnost zhlédnout závod či se projet na motokárách nebo čtyřkolkách. Nejen klukům, ale i holkám by se mohla líbit expozice historie města s interaktivními prvky v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. Oblast také nabízí pestrou nabídku programů a akcí pro děti. Každé léto se na Toulovcově náměstí v Litomyšli konají Toulovcovy pátky. Hrad Svojanov po celé léto nabízí bohatý program nejen pro malé diváky (Divadelní pouť, vystoupení šermířů a kejklířů aj.). Na Svojanově se mohou rodiny s dětmi i ubytovat a vyzkoušet si, jaké je to „bydlet“ na hradě. V srpnu se v Mladějově pořádá historická bitva Mladějov – Blosdorf. Místní příroda láká k procházce po naučných stezkách (např. naučná stezka u Poličky) či Údolími Krounky a Novohrady nebo Křetínky. V horkých dnech naleznou rodiny s dětmi osvěžení na koupališti, zejména v Aquaparku v Moravské Třebové či koupališti v Litomyšli, které nabízí tobogán i skluzavky.  Mladí lidé (asi ve věku 19 – 26 let). Pro tento segment oblast nabízí taktéž mnoho zajímavých míst k návštěvě. Záleží, jestli se mladí lidé zajímají o historii, či přijeli do oblasti za účelem sportovního vyžití nebo relaxace. Pro tento segment jsem vymyslela tipy na výlety spíše po památkách a procházky místní krajinou (segment sportovních nadšenců je uveden níže). V areálu zámku Moravská Třebová se nachází středověká mučírna a alchymistická laboratoř. Nedaleko Moravské Třebové se nacházejí unikátní naučné Hřebečské důlní stezky. Po navštívení památek v Poličce si lze udělat procházku do Telecí, kde je jedna z nejstarších lip v Čechách nesoucí jméno Lukášova. Výhled na okolní krajinu nabízí několik rozhleden – např. Toulovcova, Borůvka či Pražská věž ve Vysokém Mýtě. Oblast nabízí bohatou nabídku akcí a festivalů. Na konci května se každoročně na poličském koupališti koná Poličské Rockoupání či v srpnu multižánrový festival Polička 555.  Senioři se zájmem o historii a architekturu. Českomoravské pomezí je bohaté na historické a architektonické památky. Milovníky historie potěší hrad Svojanov, kde se propojuje gotika s empírem. Renesanční sloh zastupují zámky v Litomyšli a Moravské Třebové. Za návštěvu stojí rokokový


67

zámek Nové Hrady. Historické centrum turisté najdou ve Vysokém Mýtě či Svitavách. V Poličce se nachází jedny z nejzachovalejších městských hradeb ve střední Evropě. Církevní památky jsou v oblasti zastoupeny kostelem sv. Mikuláše ve Vraclavi a netradičním dřevěným kostelem v Dobříkově. Zajímavostí v oblasti jsou dřevěné rozhledny v okolí Toulovcových Maštalí – rozhledny Terezka, Borůvka a Toulovcova. Prohlídku města Litomyšl lze zakončit návštěvou Klášterních zahrad, které nabízejí možnost odpočinku. S historií měst ČMP se návštěvníci mohou seznámit v muzeích – Centrum Bohuslava Martinů v Poličce, Regionální muzeum v Litomyšli aj.  Mladí lidé sportovně založení (asi ve věku 19 – 26 let). Oblast nabízí mnoho příležitostí ke sportovnímu vyžití, které jistě ocení nejen mladí lidé. Kromě využití cyklostezek je v oblasti možnost navštívení sportovních hal (v Litomyšli, nebo Svitavách), které lze využít i v případě nepříznivého počasí. Neopomenutelné jsou i stezky pro pěší turistiku (v okolí Toulovcových Maštalí, na Kozlovský kopec či na Lucký vrch aj.) Milovníci rybářství si na své přijdou na poličské přehradě. Příznivci adrenalinových zážitků mohou využít možnosti projížďky na motokárách ve Vysokém Mýtě či se proletět letadlem v Aeroklubu Polička, Vysokém Mýtě, nebo Moravské Třebové. Golf si lze zahrát v Osíku u Litomyšle.  Zahraniční turisty bude asi v oblasti lákat zejména zámek Litomyšl, který je zapsán v seznamu UNESCO. Každoročně láká nejen zahraniční návštěvníky festival Smetanova Litomyšl. V Litomyšli se také nachází Portmoneum Josefa Váchala s unikátními nástěnnými malbami. Milovníky historie potěší zámky Moravská Třebová a Nové Hrady nebo hrad Svojanov. S životem hudebního skladatele Bohuslava Martinů seznámí Centrum Bohuslava Martinů. V Poličce můžou turisté navštívit i věž kostela sv. Jakuba, kde se světoznámý skladatel narodil. Městské muzeum ve Svitavách nabízí zajímavou výstavu Hledání Davidovy hvězdy, která návštěvníky seznámí s osudem místního rodáka Oskara Schindlera a historií židovského osídlení v oblasti.

Diskuse

68

6. Diskuse Při tvorbě bakalářské práce se objevilo několik problémů. K vypracování bakalářské práce bylo potřeba získat informace ohledně návštěvnosti památek v dané oblasti. Prosba o sdělení návštěvnosti byla rozeslána všem informačním centrům v oblasti a pracovníkům dvou památek. Informační centra, s výjimkou jednoho, vůbec na e-mailovou prosbu nereagovala. K získávání informací muselo být využito komunikace prostřednictvím telefonu. Stejně špatná odezva byla i s vyplněním dotazníku pro organizace cestovního ruchu. Některá informační centra byla osobně navštívena. Ale i při osobní návštěvě mi pracovníci většiny informačních center odkázali na vedoucí daného IC (který by mi poskytl konkrétnější odpovědi). Tento způsob komunikace měl i jedno pozitivum, jelikož umožnil krátkou diskusi k problematice cestovního ruchu. Zejména pracovníci informačních center se svěřili se svými zkušenostmi a dozvěděla jsem se, že si turisté např. stěžují na špatnou otevírací dobu památek (zejména měli na mysli, že památky nejsou otevřeny i v pondělí), na nedostatek suvenýrů či špatné počasí. Z dotazníkového průzkumu mezi organizacemi cestovního ruchu vyplynulo, že organizace v této oblasti spolu většinou nespolupracují. Co se týče dotazníků pro návštěvníky oblasti, tak se zde vyskytlo hned několik problémů. Prvním problémem je málo respondentů. Ačkoliv byl vložen odkazy na diskusní fóra a sociální sítě, vyplnilo dotazník 122 lidí. Zveřejnění na internetu způsobilo druhý problém – málo respondentů ve věkové skupině nad 56 let. Kdyby byl dotazník např. dostupný v informačních centrech v dané oblasti v papírové podobě, možná by respondentů starších 56 let bylo více. Tento způsob byl zamítnut, neboť v době sběru dat již byl jeden dotazník umístěn v poličském informačním centru. Proto je nepravděpodobné, že by turisté vyplnili dva různorodé dotazníky. A malý počet respondentů v první věkové skupině (do 18 let) byl zřejmě způsoben tím, že mladí lidé na internetu spíše tráví čas jiným způsobem než vyplňováním dotazníků. Byla jsem překvapena některými výsledky dotazníkového šetření (např. z výsledků vyplynulo, že návštěvníci se do oblasti více dopravují vlakem než autobusem, ačkoliv vlakové spojení není do této oblasti zrovna ideální). Dotazník vyplnili i místní obyvatelé, neboť se domnívám, že mohou vidět nedostatky v jiných oblastech než návštěvníci. A jejich názor není zanedbatelný K dané problematice rozvoje cestovního ruchu v TO Českomoravské pomezí vyšlo několik strategických dokumentů. V listopadu 2010 zpracovala Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje„Aktualizaci strategického plánování rozvoje Mikroregionu Poličsko“. Součástí strategického dokumentu je i SWOT analýza a následná navrhovaná doporučení na rozvoj mikroregionu. Z tohoto dokumentu jsem čerpala v podkapitole SWOT analýza. V červnu 2009 si nechala Destinační agentura Východní Čechy od RRA PK zpracovat studii „Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji“. Studie analyzovala nejen poptávku a nabídku služeb cestovního ruchu, ale i zhodnocení konkurence (geo-

Diskuse

69

grafická poloha, atraktivity, infrastruktura aj.). V závěru práce jsou uvedena doporučení na zlepšení rozvoje cestovního ruchu v celém kraji. Poslední strategický dokument, který se mi podařilo získat (v elektronické podobě) vypracoval kolektiv autorů Sdružení obcí Toulovcovy Maštale v prosinci 2008 a má název „Strategie rozvoje mikroregionu Toulovcovy Maštale“. Studie se dělí na dvě části – analytickou a strategickou. V analytické části popisuje prostředí a provedenou SWOT analýzu. Strategická část se zabývá strategickými a specifickými cíli tohoto mikroregionu. Při získávání informací z dotazníků se zjistilo, že název regionu Českomoravské pomezí, dle mého názoru, není šťastně zvolený. Mnoho návštěvníků neví, kde přesně se oblast nachází a která města do ní spadají. Při náhodných rozhovorech s některými návštěvníky a známými, kteří jezdí do oblasti, respondenti označili název za matoucí. Dodatečně muselo být do názvu dotazníku do závorky uvedeno, která města leží v regionu. Po zavedení doporučení by se mohl udělat empirický výzkum návštěvnosti, nebo se návštěvníků v oblasti zeptat, co jim zde chybí a co by zlepšili (formou dotazníků v IC, památkách či muzeích v oblasti).

Závěr

70

7. Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout doporučení pro subjekty cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Dílčí částí práce je dotazníkové šetření mezi organizacemi cestovního ruchu a návštěvníky této oblasti. Destinace má několik jedinečností – zachovalou přírodu, krajinné prvky a původní ráz venkova, historické a církevní stavby a bohatou nabídka kulturních akcí. V oblasti je i dostatek možností pro sportovní a kulturní vyžití. Co se týče dotazníků mezi organizacemi cestovního ruchu, byla návratnost velmi špatná. Proto musel být zvolen způsob osobního a telefonického dotazování. Z dotazníků vyplynulo, že organizace cestovního ruchu působící v destinaci spolu většinou nespolupracují. Návštěvníci oblasti mohli v dotazníku vyjádřit své nápady a názory ke zlepšení rozvoje cestovního ruchu. Zároveň mohli zhodnotit nabídku poskytovaných služeb. Z dotazníků vyplynulo, že většina poskytovaných služeb je dobrá, s výjimkou nabídky stravovacích zařízení a úrovni personálu ve službách cestovního ruchu. Dále měli respondenti možnost ocenit péči o rozvoj cestovního ruchu v několika oblastech. Ve většině případů jsou s ní turisté spokojeni. Pouze nabídku programů pro volný čas hodnotí návštěvníci a místní obyvatelé jako nedostačující. Po zhodnocení poptávky a nabídky (primární i sekundární) služeb cestovního ruchu se provedla SWOT analýzu. V poslední části Vlastní práce byly vytvořena doporučení a návrhy pro zvýšení návštěvnosti oblasti. V rámci doporučení destinaci bylo navrženo vytvoření stezek pro in-line bruslení v okolí měst, vytvoření nových běžeckých tras a propojení s již stávajícími (v rámci běžeckého lyžování vybudovat odpočívadla) a vybudování ekofarmy, neboť agroturistika je v současné době jeden z trendů cestovního ruchu. Inspirací pro vytvoření nabídky služeb ekofarmy byly farmy v Rakousku. Podpořit a vylepšit cykloturistiku vybudováním stojanů u památek a rozšířit služby půjčoven kol na drobné údržby a opravy. Zvýšení návštěvnosti atraktivit lze podpořit sezónní soutěží o atraktivní ceny (vyhlídkový let, projížďka na motokáře nebo vybavení na kolo). Neopomenutelná je spolupráce památek a muzeí (instalace panelů s tipy na výlet v okolí navštívené památky). Úroveň veřejného stravování by šlo vylepšit rozšířením nabídky školních a závodních jídelen, kde by se mohli stravovat i návštěvníci oblasti. Zároveň by to mohlo vylepšit finanční hospodaření podniků a škol. Dále bylo navrženo rozšířit nabídku programů pro volný čas, zejména na páteční večery. Informační centra v oblasti by spolu mohla spolupracovat a společně se podílet na vytvoření pestré nabídky programů pro volný čas. Také se doporučuje vytvořit program pro vzdělávání personálu pracujícího v cestovním ruchu, aby došlo k všeobecnému rozhledu a lepší komunikaci s návštěvníky oblasti. V poslední části Vlastní práce jsou uvedeny tipy na možné výlety v oblasti pro různé segmenty turistů.

Použité zdroje

71

8. Použité zdroje ČERTÍK, M. Cestovní ruch: Vývoj, organizace a řízení. 1. vydání. Praha: OFF, 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E. Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. 2. vydání. Praha: Fortuna, 2010. 200 s. ISBN 978-80-7373-079-6. FIKEJZ, R., SKALNÍKOVÁ, E., Okres Svitavy, Okresní úřad Svitavy, 1997. 24 s. FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. HESKOVÁ, M. A KOLEKTIV. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3. HOLEŠINSKÁ, A. Destinační management aneb Jak řídit turistickou destinaci. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2007. 90 s. ISBN 978-80-2104500-2 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. HORNER, S., SWARBROOKE, J.Consumer behaviour in tourism. 2. vydání. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2007. 428 s. ISBN 978-0-75066735-7. JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3. KIRAĹOVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, P.Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. 1. vydání. Praha: Management Press, 2003. 203 s. ISBN 80-7261082-1. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ: Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Praha. 2007. GALVASOVÁ, I., BINEK, J. A KOLEKTIV: Průmysl cestovního ruchu. 1. vydání. Ministerstvo pro místní rozvoj Praha. 2008. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. MORRISON, A. Marketing pohostinství a cestovního ruchu.1. vydání. Praha: Victoria Publishig, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2. LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o. p. s., 2010. Edice EUPRESS. 82 s. ISBN: 97880-7408-035-7. NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze, 2010. 153 s. ISBN 978-80-87411-08-7.

Použité zdroje

72

PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 341 s. Manažer. ISBN 80-247-1014-5. PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J.Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. VAJČNEROVÁ, I. Destinační management. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 68 s. ISBN 978-80-7375-333-7. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., HOLEŠINSKÁ, A., METELKOVÁ, P.Management cestovního ruchu (distanční studijní opora). 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007. 157 s. ISBN: 978-80-210-4415-9. ZELENKA, J.Marketing cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského v Praze. 2010. 240 s. ISBN: 978-80-86723-95-2. Studie: Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje: Strategie rozvoje cestovního ruchu v Pardubickém kraji (analytická část). Dostupné z: http://www.vychodnicechy.org/cs/component/search/strategie%20rozvoje%20CR?searchword=strate gie+rozvoje+CR&ordering=newest&searchphrase=all&limit=20 Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje: Aktualizace strategického plánu rozvoje Mikroregionu Poličsko, listopad 2010 Kolektiv autorů Sdružení obcí Toulovcovy Maštale: Strategie rozvoje mikroregionu Toulovcovy Maštale, 4. 12. 2008 Informační letáčky: Atraktivity Českomoravského pomezí, 2009 Akce Českomoravského pomezí, 2009 Na kole Českomoravským pomezím, 2010 Pěšky Českomoravským pomezím, 2010 Naučné stezky, vydalo Informační centrum Svitavy v roce 2008

Internetové zdroje: CzechTourism [online]. 2009 [cit. 2011-05-23]. Monitoring CR. Dostupné z WWW: <www.czechtourism.cz/files/regiony/dotaznik_cz.doc>. Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Centrum Bohuslava Martinů. Dostupné z WWW:

Použité zdroje

73

Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-04-11]. Infocentra. Dostupné z WWW: Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-05-14]. Městské opevnění Polička. Dostupné z WWW: < http://www.ceskomoravskepomezi.cz/mestskeopevneni-policka/>. Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-05-14]. Mladějovská úzkokolejka. Dostupné z WWW: . Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Portmoneum - Muzeum Josefa Váchala. Dostupné z WWW: http://www.ceskomoravskepomezi.cz/portmoneum-muzeum-josefa-vachala/ Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-05-14]. Toulovcovy Maštale. Dostupné z WWW: . Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-04-28]. Zámek Litomyšl. Dostupné z WWW: . Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Zámek Moravská Třebová. Dostupné z WWW: . Českomoravské pomezí [online]. 2008 [cit. 2011-03-28]. Zámek Nové Hrady. Dostupné z WWW: . Destinační společnost Východní Čechy [online]. 21. 9. 2008 [cit. 2011-03-28]. O společnosti. Dostupné z WWW: . FIKEJZ, Radoslav. Mikroregion Svitavsko [online]. 2005 [cit. 2011-03-28]. Historie regionu. Dostupné z WWW: FIKEJZ, Radoslav. Svitavy [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Historie města. Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

74

MAS Litomyšlsko [online]. 2011 [cit. 2011-4-11]. Cíle a Fiche. Dostupné z WWW: . Město Bystré [online]. 2011 [cit. 2011-03-04]. Historie. Dostupné z WWW: . Město Jevíčko [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. O městě. Dostupné z WWW: . Moravská Třebová - renesanční perla ČR [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Historie a památky. Dostupné z WWW: Litomyšl [online]. 2001 [cit. 2011-04-03]. Historie města. Dostupné z WWW: . Litomyšl [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Klášterní zahrady. Dostupné z WWW: http://www.litomysl.cz/php/index/index.php?co=historie&id=110190617583 >. Průvodce po Česku [online]. 2006, 12.1.2006 [cit. 2011-04-11]. Hrad Cimburk (Trnávka). Dostupné z WWW: . Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 201104-14]. Základní informace. Dostupné z WWW: . Sdružení obcí Toulovcovy Maštale [online]. 2005 [cit. 2011-04-14]. Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Dostupné z WWW: . Sdružení pro rozvoj Poličska [online]. 2007 [cit. 2011-04-11]. Vítejte na stránkách MAS Sdružení pro rozvoj Poličska. Dostupné z WWW: . Svitavy [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Sportovní hala Na Střelnici. Dostupné z WWW: <www.svitavy.cz>. VOTRUBA, Ondřej. Polička: Oficiální stránky města [online]. 2005 [cit. 201103-28]. Od založení města do husitské revoluce (13.-15.stol.). Dostupné z WWW: .

Použité zdroje

75

Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Jízda na koni. Dostupné z WWW: Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Kalendář akcí. Dostupné z WWW: Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Památky, turistické atrakce. Dostupné z WWW: < http://www.vychodni-cechy.info/pamatky-hradyzamky/?AdOb_Back=MA%3D%3D.YmFja1VSTA%3D%3D%3AaHR0cDovL3d3dy5 nb29nbGUuY3ovdXJsP3NhPXQmc291cmNlPXdlYiZjZD0yJnNxaT0yJnZlZD0 wQ0M0UUZqQUImdXJsPWh0dHAlM0ElMkYlMkZ3d3cudnljaG9kbmktY2Vja HkuaW5mbyUyRnBhbWF0a3ktaHJhZHktemFta3klMkYmcmN0PWomcT12JUMzJ UJEY2hvZG4lQzMlQUQrJUM0JThEZWNoeSZlaT1KZ3pPVFlPVEJzUE9zd2JC dHBpd0N3JnVzZz1BRlFqQ05HeHdRNzlWUE9lajRwZ1haN18zXzZlcjVLTEJn%2CY mFja01lc3NhZ2U%3D%3AW3c6dHJhbnNdWnDEm3RbL3c6dHJhbnNd&form ular%2FAdOb_Sent=1&formular%2Fid=&formular%2Fwith_labels=&formular %2Fid_objekt%5B%5D=33&formular%2Fid_objekt%5B%5D=92&formular%2 Fid_objekt%5B%5D=27&formular%2Fid_objekt%5B%5D=1&formular%2Fid_o bjekt%5B%5D=28&formular%2Fid_objekt%5B%5D=2&formular%2Fid_objekt %5B%5D=32&formular%2Fid_objekt%5B%5D=26&formular%2Fid_objekt%5 B%5D=48&formular%2Fid_objekt%5B%5D=25&formular%2Fid_objekt%5B% 5D=31&formular%2Fid_objekt%5B%5D=128&formular%2Fid_objekt%5B%5D =34&formular%2Fid_objekt%5B%5D=29&formular%2Fid_objekt%5B%5D=42 &formular%2Fid_objekt%5B%5D=41&formular%2Fid_objekt%5B%5D=30&for mular%2Fnazev=&formular%2Fobec=&formular%2Fid_oblast%5B%5D=7&formul ar%2Fid_oblast%5B%5D=7&formular%2Frok=0&formular%2Fmesic=0&form ular%2Fden=0&f_date_c=&formular%2Fhodina=0&formular%2Fminuta=0&f ormular%2Fvolnepristupne=t&formular%2Fsubmit=#> Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Příroda. Dostupné z WWW:
Použité zdroje

76

chy.info/priroda/?AdOb_Back=&formular%2FAdOb_Sent=1&formular%2Fid= &formular%2Fwith_labels=&formular%2Fid_objekt%5B%5D=46&formular%2 Fid_objekt%5B%5D=32&formular%2Fid_objekt%5B%5D=47&formular%2Fid _objekt%5B%5D=67&formular%2Fid_objekt%5B%5D=42&formular%2Fnazev =&formular%2Fobec=&formular%2Fid_oblast%5B%5D=7&formular%2Fid_ob last%5B%5D=7&formular%2Fsubmit=#> Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Restaurace – bary. Dostupné z WWW: < http://www.vychodni-cechy.info/restauracebary/?AdOb_Back=&formular%2FAdOb_Sent=1&formular%2Fid=&formular%2 Fwith_labels=&formular%2Fid_objekt%5B%5D=129&formular%2Fid_objekt%5B %5D=130&formular%2Fnazev=&formular%2Fobec=&formular%2Fid_oblast% 5B%5D=7&formular%2Fid_oblast%5B%5D=7&formular%2Fsubmit=#> Východní Čechy: Oficiální turistický portál Pardubického kraje [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Ubytování. Dostupné z WWW: Vysoké Mýto [online]. 2004 [cit. 2011-04-03]. Historie. Dostupné z WWW: . Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje [online]. 2009 [cit. 201105-16]. Výjezdová stanoviště. Dostupné z WWW: .


77

9. Seznam obrázků a tabulek Obrázky Obr. 1 Předpoklady pro cestovní ruch

13

Obr. 2

Mapa oblasti s vyznačenými atraktivitami

33

Obr. 3

Návštěvnost TIC v oblasti za rok 2009 a 2010

40

Obr. 4

Návštěvnost památek v roce 2010

41

Obr. 5

Návštěvnost muzeí a galerií v roce 2010

42

Obr. 6

Návštěvnost rozhleden v blízkosti Toulovcových Maštalí 43

Obr. 7

Návštěvnost památek v Pardubickém kraji za rok 2009

44

Obr. 8

Spolupráce s CzechTourism

54

Obr. 9

Spolupráce s Destinační společností Východní Čechy

55

Obr. 10

Nejlákavější atraktivity v TO

58

Obr. 11

Turistické regiony ČR

81

Obr. 12

Turistické oblasti ČR

81

Obr. 13

Mapa regionů NUTS II v ČR

82

Obr. 14

Mapa mikroregionu Svitavsko,

87

Obr. 15

Graf. zpracování otázky č. 2: Způsob dopravy do oblasti 88

Obr. 16

Graf. zpracování otázky č. 3: Délka pobytu

88

Obr. 17

Graf. zpracování otázky č. 4: Účel návštěvy

89

Obr. 18

Graf. zpracování otázky č. 5: Zdroj informací o oblasti

89

Obr. 19

Graf. zpracování otázky č. 6: Způsob ubytování

90

Obr. 20

Graf. zpracování otázky č. 7: Způsob stravování v TO

90

Obr. 21

Graf. zpracování otázky č. 8: Četnost návštěv TO

91


78

Obr. 22

Mapa oblasti

97

Obr. 23

Mapa naučné stezky

98

Tabulky Tab. 1 Vztah součástí managementu a marketingu destinace

22

Tab. 2

Počet ubytovacích zařízení v oblasti

49

Tab. 3

Klasifikace ubytovacích zařízení v oblasti

49

Tab. 4

Stravovací zařízení v TO

50

Tab. 5

Povědomí o ostatních OCR v oblasti

55

Tab. 6

Spolupráce s jinými OCR v destinaci

56

Tab. 7 Hodnocení služeb poskytovaných v TO

60

Tab. 8

61

Hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu v TO

Tab. 9 Návštěvnost informačních center v TO Českomoravské pomezí

82

Tab. 10

Evidence návštěvnosti IC v Poličce

83

Tab. 11

Návštěvnost TIC Svojanov v roce 2010

83

Tab. 12

Návštěvnost TIC Bystré

83

Tab. 13

Návštěvnost památek v TO Českomoravské pomezí

84

Tab. 14

Návštěvnost muzeí a galerií v Českomoravském pomezí 84

Tab. 15

Návštěvnost rozhleden v okolí Toulovcových Maštalí

85

Tab. 16 Srovnání návštěvnosti památek v Pardubickém kraji za rok 2009 85 Tab. 17

Sportovně-rekreační zařízení TO – 1. část

86

Tab. 18


87

Seznam použitých symbolů a zkratek

79

10. Seznam použitých symbolů a zkratek CR ČMP ČR ČSÚ DSVČ MAS MMR NIPOS OCR RM RRA PK SO SY TIC TM TO

cestovní ruch Českomoravské pomezí Česká republika Český statistický úřad Destinační společnost Východní Čechy místní akční skupina Ministerstvo pro místní rozvoj Národní informační a poradenské středisko pro kulturu organizace cestovního ruchu regionální muzeum Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje svazek obcí Svitavy turistické informační centrum Toulovcovy Maštale turistická oblast

80

11. Přílohy Příloha č. 1: Mapa turistických regionů, mapa turistických oblastí, mapa regionu NUTS II v ČR Příloha č. 2: Návštěvnost informačních center v oblasti, návštěvnost památek v oblasti, návštěvnost památek v kraji Příloha č. 3: Výčet sportovně-rekreačních zařízení v oblasti Příloha č. 4: Mapa mikroregionu Svitavsko Příloha č. 5: Grafické zpracování otázek dotazníku Příloha č. 6: Vzor dotazníku pro organizace cestovního ruchu Příloha č. 7: Vzor dotazníku pro návštěvníky a obyvatele TO Českomoravské pomezí Příloha č. 8: Mapa turistické oblasti Českomoravské pomezí Příloha č. 9: Mapa naučné stezky U Poličky

81

Příloha č. 1: Mapy turistických regionů, oblastí a regionu NUTS II Obr. 11

Turistické regiony ČR

Zdroj: www.czechtourism.cz

Obr. 12

Turistické oblasti ČR

Zdroj: www.czechtourism.cz

82 Obr. 13

Mapa regionů NUTS II v ČR

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2007

Příloha č. 2: Návštěvnost IC, památek v oblasti Tab. 9

Návštěvnost informačních center v TO Českomoravské pomezí

Obec Svitavy Moravská Třebová Litomyšl Polička Jevíčko Bystré Poříčí Proseč Březová n. S. Vysoké Mýto Svojanov

2010 34955 9856 76015 24270 857 1896 765 1020 1475 19479 6256

Zdroj: IC v turistické oblasti, zpracováno autorkou

Rok 2009 2008 32624 28723 8046 8562 83785 28649 22050 22622 1161 1084 2095 2816 810 798 1237 956 1856 1889 19134 16001 7536 4348

2007 27880 9483 27649 22384 422 2798 835 1056 1657 18056 2019

83 Tab. 10

Evidence návštěvnosti IC v Poličce

Rok 2008 2009 2010

Prodej vstupenek 8439 7977 3131

Informace Telefony 14183 14073 17650

3489

Celkem 22622 22050 24270

Zdroj: IC Polička, zpracováno autorkou

Tab. 11

Návštěvnost TIC Svojanov v roce 2010

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem

Návštěvníci celkem

Zahraniční návštěvníci Německo

36 92 162 223 853 920 1612 1932 215 0 0 211 6256

VB

Polsko Slovensko Rusko

2 6 2 5 8

4

15

4

2 12

22 15 10 6

4

22

53

4

Zdroj: TIC Svojanov, zpracováno autorkou

Tab. 12

Návštěvnost TIC Bystré

Návštěvníci Domácí Zahraniční Celkem

2010 1889 7 1896

Zdroj: TIC Bystré, zpracováno autorkou

Rok 2009 2008 2089 2801 6 15 2095 2816

2007 2793 5 2798

84 Tab. 13

Návštěvnost památek v TO Českomoravské pomezí

Památka zámek v Litomyšli zámek M. Třebová hrad Svojanov Rodný byt B. Smetany zámek Nové Hrady Pražská brána (V. Mýto) Vraclav - kostel, muzeum

2010 29854 15205 41 600 7150 19730 7002 1223

2009 35032 15260 46765 7801 21067 1117 1540

2008 32964 14028 31519 8335 18767 10049 1342

2007 41727 14892 28374 8270 19020 9161 1405

Zdroj: NIPOS, RM V. Mýto, zámky Moravská Třebová a Nové Hrady, zpracováno autorkou

Tab. 14

Návštěvnost muzeí a galerií v Českomoravském pomezí

Objekt Městská galerie Litomyšl Městská galerie Vysoké Mýto Městské muzeum Jevíčko Městské muzeum M. Třebová Městské muzeum a galerie Polička Městské muzeum a galerie Svitavy Muzeum antického sochařství a architektury Lit. Muzeum Proseč Portmoneum - Muzeum J. Váchala Průmyslové muzeum Mladějov Regionální muzeum Litomyšl Regionální muzeum Vysoké Mýto Regionální muzeum vesnice - Dolní Újezd Zdroj: NIPOS, zpracováno autorkou

2010 2896 4810 503 2801 18006 7351

Rok 2009 2008 3007 2743 4760 4950 536 519 5 115 5956 17946 16576 5242 5587

2007 2834 4720 452 3460 20800 14469

729 2978 3203 8962 23963 11203 423

684 2967 2383 16394 24872 11117 309

1782 3046 3000 10500 24166 11980 448

936 3124 4228 13568 21245 12837 684

85 Tab. 15

Návštěvnost rozhleden v okolí Toulovcových Maštalí

Rozhledna Terezka Borůvka Toulovcova rozhledna

Rok 2010 2009 2008 3973 5 300 4586 4 009 5 300 4065 6843 7388 5389

2007 3950 5021 6515

Zdroj: TIC Proseč, zpracováno autorkou

Tab. 16

Srovnání návštěvnosti památek v Pardubickém kraji za rok 2009

Památka Soubor lidových staveb Vysočina Hrad Košumberk Zámek Nové Hrady10 Zámek Slatiňany Hrad Lichnice Zámek a hřebčín Kladruby n. L. Zelená brána (Pardubice) Hrad Kunětická Hora Zámek Litomyšl Zámek Moravská Třebová Hrad Svojanov Hrad Litice

Počet návštěvníků 73259 2632 18685 15405 19535 25449 7589 32446 35032 15260 46765 14426

Zdroj: NIPOS, zámky Nové Hrady a M. Třebová, zpracováno autorkou

10

Červenou barvou jsou zvýrazněny památky v TO Českomoravské pomezí.

86

Příloha č. 3: Sportovně-rekreační zařízení TO Tab. 17


Počet Umístění/poznámka Horolezectví venkovní

4

vnitřní lezecké stěny Jízda na koni jezdecké kluby jezdecké trasy Koupání kryté bazény venkovní bazény Golf

4

Adrenalinové sporty Welness Masáže sauny, infrasauny, parní kabiny Solária solní jeskyně vířivky Lyžování lyžařská střediska a vleky Zimní běžecké trasy střediska s běžeckýmitratěmi Bruslení Zimní stadiony Cykloturistika půjčovny kol

28 3 10 58 1 10

Bohuňovské skály, Čtyři palice aj. Svitavy, Polička

Celkem 107 km tras Polička, Sy, Litomyšl Osík autodrom, paragliding, paintball aj.

16 17 11 4 7 10 5

celkem 130 km

28 7

Stravování s certifikátem Cyklisté vítání

4

Ubytování s certifikátem Cyklisté vítání

7

Grill bar Vranová, Chata Polanka Nové Hrady, Restaurace U Škopka Borová, Restaurace U Trojanů Jaroměřice Agropension U Háje, Litomyšl, Pension Pod Klášterem, Litomyšl aj.

Zdroj: http://www.vychodni-cechy.info, zpracováno autorkou

87 Tab. 18


Počet Umístění/poznámka Vodní sporty 2 Letectví Letiště 5 Polička, V. Mýto, aj. Rybaření mimopstruhové ryb. revíry 40 pstruhové rybářské revíry 1 In-line bruslení kryté dráhy 1 Litomyšl Ostatní sporty (120): atletické stadiony, biliard/kulečník, bowling, dětská hřiště, fitness centra, posilovny, kuželky, minigolf, modelářské dráhy, pétanque, ploché dráhy, squash, stolní tenis Zdroj: http://www.vychodni-cechy.info, zpracováno autorkou

Příloha č. 4: Mapa mikroregionu Svitavsko Obr. 14

Mapa mikroregionu Svitavsko,

Zdroj: http://www.svitavskoweb.cz/index.php?pg=1

88

Příloha č. 5: Grafické zpracování otázek dotazníku Obr. 15

Graf. zpracování otázky č. 2: Způsob dopravy do oblasti

osobním automobilem

41,80%

42,62%

vlakem autobusem jinak

6,56%

9,02%


Obr. 16

Graf. zpracování otázky č. 3: Délka pobytu

Jednodenní (bez noclehu) 28,69%

1 - 2 noclehy (víkendový) 3 - 7 noclehů (týdenní) delší

41,80%

jinak

16,39% 2,46%

10,66%


89 Obr. 17

Graf. zpracování otázky č. 4: Účel návštěvy poznávací zájezd sportovní akce 12,30%

pobytový zájezd dovolená 11,48%

41,80%

10,66% 10,66%

kulturní akce zastávka na cestě do jiného cíle pracovní cesta

6,56% 0,82%

návštěvy příbuzných

5,74%

jinak

Zdroj: http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz Obr. 18

Graf. zpracování otázky č. 5: Zdroj informací o oblasti od přátel/známých vlastní zkušenost 26,23% 50,82%

z propagačních materiálů oblasti z médií

14,75% z cestovní kanceláře 5,74% 0,82%

1,64%

Zdroj:http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz

jinak

90 Obr. 19

Graf. zpracování otázky č. 6: Způsob ubytování 3,28%

1,64%

2,46%

4,10%

jinak nejsem zde ubytován

5,74% 41,80%

9,84%

u známých/příbuzných penzion kemp/tábořiště

10,66%

jiného hrom. ubyt. zařízení hotel**, nebo *, motel 20,49%

pronajatý pokoj, apartmán aj. hotel*** a více


Obr. 20

Graf. zpracování otázky č. 7: Způsob stravování v TO 11,48%

16,39%

41,80%

jinak částečně ano - téměř vždy ne - téměř nikdy

30,33% Zdroj: http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz

91 Obr. 21

Graf. zpracování otázky č. 8: Četnost návštěv TO

27,05% 41,80%

jinak opakovaně poprvé

31,15% Zdroj: http://cestovni-ruch-v-ceskomoravsk.vyplnto.cz

Příloha č. 6: Vzor dotazníku pro organizace cestovního ruchu Dobrý den, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a v současné době píši svou bakalářskou práci na téma Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Součástí mé práce je marketingový výzkum v podobě dotazníku, který je zaměřen na organizace cestovního ruchu v této turistické oblasti. Dotazník je anonymní a slouží pouze k účelům mé bakalářské práce. Získané údaje budou vyhodnoceny a souhrnně prezentovány. Jakékoliv Vaše dotazy či připomínky ráda zodpovím. Předem děkuji za Váš čas strávený vyplňováním dotazníku a přeji Vám hezký den. Pavla Dostálová [email protected] 1. Spolupracuje Vaše organizace s centrálou CzechTourism? (Zvýrazněte jednu odpověď) ano ne

2. Spolupracuje Vaše organizace s Destinační společností Východní Čechy?(Zvýrazněte jednu odpověď) ano ne

92

3. Znáte nějaké další organizace zabývající se cestovním ruchem v dané destinaci? Pokud ano, prosím, uveďte její jméno. (Zvýrazněte jednu odpověď) ano

ne

4. Spolupracujete i s jinou organizací zajišťující cestovní ruch v destinaci? Pokud ano, prosím, uveďte její jméno.

5. Má Vaše organizace vytvořen, nebo se podílí na vytvoření produktu cestovního ruchu? Pokud ano, uveďte, prosím, konkrétní produkt. (Zvýrazněte jednu odpověď) ano ne

6. Myslíte si, že má destinace Českomoravské pomezí nějaké silné a slabé stránky? Pokud ano, jaká?

Zde můžete uvést své poznámky, připomínky:

Ještě jednou děkuji za vyplnění dotazníku. Jsou to pro mě cenné informace.

93

Příloha č. 7: Vzor dotazníku pro návštěvníky a obyvatele TO Českomoravské pomezí Vážení respondenti, vyplněním krátkého dotazníku mi pomůžete získat cenné informace k mé bakalářské práci na téma Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí. Dotazník je určen především pro místní občany a návštěvníky této oblasti. Předem Vám děkuji za Váš čas. Pavla Dostálová [email protected] Otázka č. 1:Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? (vyberte max. 3 odpovědi) a) pěší turistika b) cykloturistika c) koupání, vodní sporty d) lyžování, zimní sporty e) peče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.) f) poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerii apod.) g) církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity apod.) h) návštěvy kulturních akci (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) i) návštěvy sportovních akci (závody, utkání, přebory apod.) j) společensky život a zábava k) jiný aktivní sport (létání, volejbal, minigolf aj.) Otázka č. 2:Jakým způsobem jste se dopravil/a do regionu (pokud v oblasti bydlíte, vyberte možnost jinak) a) osobním automobilem b) autobusem c) vlakem d) jinak Otázka č. 3: Jak dlouhý byl Váš pobyt? (pokud v oblasti bydlíte, vyberte možnost jinak) a) jednodenní b) 1 – 2 noclehy (víkendový) c) 3 – 7 noclehů (např. týdenní) d) delší e) jinak

94

Otázka č. 4:Za jakým účelem jste Českomoravské pomezí navštívili? (pokud v oblasti bydlíte, vyberte možnost jinak) a) pobytový zájezd - dovolená b) poznávací zájezd c) návštěva příbuzných d) kulturní akce e) sportovní akce f) pracovní cesta g) zastávka na cestě do jiného cíle h) jinak Otázka č. 5: Na základě jakých informací jste se rozhodla pro návštěvu Českomoravského pomezí?(pokud v oblasti bydlíte, vyberte možnost jinak) a) b) c) d) e) f)

vlastní zkušenost od přátel/známých z propagačních materiálů regionu/turistického průvodce z cestovní kanceláře z médií jinak

Otázka č. 6:Kde jste zde ubytován/a? (pokud v oblasti bydlíte, vyberte možnost jinak) a) b) c) d) e) f) g) h) i)

hotel *** nebo vice hotel * nebo **, Garni, motel penzion kemp/tábořiště (stan, chatka, karavan) jiné hromadné ubytovací zařízení (turist. chata, ubytovna, hostel apod.) pronajaty pokoj, apartmán, chata apod. u známých/příbuzných, případně vlastni chata/chalupa nejsem zde ubytován/a jinak

Otázka č. 7:Stravoval/a jste se zde v restauračních zařízeních? (pokud v oblasti bydlíte, vyberte možnost jinak) a) b) c) d)

ano – téměř vždy ne – téměř nikdy částečně - jak kdy jinak

95

Otázka č. 8: Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v této oblasti? (1 = velmi dobře, 2 = spíše dobře, 3= spíše špatně, 4 = velmi špatně, 5 = neumím posoudit) 1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC)

1

2

3

4

5

Služby pro cyklisty

1

2

3

4

5

Služby pro motoristy

1

2

3

4

5

Ubytovací služby

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

Služba Cenová úroveň služeb

Úroveň personálu ve službách CR Úroveň veřejného stravování

Otázka č. 9: Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? (1 = velmi dobře, 2 = spíše dobře, 3= spíše špatně, 4 = velmi špatně, 5 = neumím posoudit) Položka

1

2

3

4

5

Drobný prodej

1

2

3

4

5

Místní orientační značení

1

2

3

4

5

Nabídka programů pro volný čas

1

2

3

4

5

Péče o památky a turistické atraktivity

1

2

3

4

5

Poskytování informací o regionu

1

2

3

4

5

Přátelskost místních obyvatel k návštěvníkům

1

2

3

4

5

96

Otázka č. 10: Českomoravské pomezí jsem navštívil/a (pokud v oblasti bydlíte, tak vyberte možnost jinak) a) poprvé b) opakovaně c) jinak Otázka č. 11: Váš věk a) do 18 let b) 19 – 25 c) 26 - 35 let d) 36 – 55 let e) 56 a více Otázka č. 12: Vaše bydliště a) Jihočeský kraj b) Jihomoravský kraj c) Karlovarský kraj d) Královehradecký kraj e) Moravskoslezský kraj f) Liberecký g) Olomoucký kraj h) Pardubický kraj i) Plzeňský kraj j) Praha k) Středočeský kraj l) Ústecký kraj m) Vysočina n) Zlínský kraj Otázka č. 13: Zde je prostor pro Vaše připomínky, nápady k rozvoji cestovního ruchu v Českomoravském pomezí (nepovinná otázka)

97

Příloha č. 8: Mapa turistické oblasti Českomoravské pomezí Obr. 22

Mapa oblasti

Zdroj: IC Bystré

98

Příloha č. 9: Mapa naučné stezky U Poličky Obr. 23

Mapa naučné stezky

Zdroj: IC Polička

Možnosti rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Českomoravské pomezí

Recommend Documents