KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

B. Analytická část Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o.

listopad 2005

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Analytická část

Obsah 1. Základní profil a vymezení řešeného území .................................................................... 6 1.1. Poloha a geografické zařazení ................................................................................................ 6 1.2. Přírodní podmínky ................................................................................................................. 6 1.2.1. Klima a hydrologické poměry .......................................................................................... 6 1.2.2. Biota ............................................................................................................................. 7 1.2.3. Ochrana přírody a krajiny................................................................................................ 7 1.2.4. Využití ploch a krajiny ..................................................................................................... 8 1.3. Obyvatelstvo a bydlení .......................................................................................................... 9 1.3.1. Vývoj počtu obyvatel ...................................................................................................... 9 1.3.2. Struktura obyvatel podle věku a vzdělání ......................................................................... 9 1.3.3. Domovní fond .............................................................................................................. 13 1.4. Ekonomika a trh práce ........................................................................................................ 14 1.4.1. Ekonomická struktura ................................................................................................... 14 1.4.2. Podnikatelská aktivita ................................................................................................... 15 1.4.3. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání ................................................................................ 16 1.4.4. Nezaměstnanost ........................................................................................................... 16 2. Analýza poptávky v cestovním ruchu ............................................................................ 18 2.1. Návštěvnost území .............................................................................................................. 18 2.1.1. Počet návštěvníků v území ............................................................................................ 18 2.1.2. Periodicita počtu návštěvníků ........................................................................................ 20 2.2. Profil návštěvníka ................................................................................................................ 21 2.2.1. Základní identifikace návštěvníka ................................................................................... 21 2.2.2. Návštěvníci podle zemí a regionů původu ....................................................................... 24 2.2.3. Motivace a důvody návštěvy ......................................................................................... 26 2.2.4. Formy turistiky a doprava návštěvníků v regionu ............................................................ 29 2.2.5. Využívání služeb a hodnocení jejich kvality ..................................................................... 31 3. Analýza nabídky pro cestovní ruch ................................................................................ 36 3.1. Atraktivity území ................................................................................................................. 37 3.1.1. Přírodní atraktivity jádrové zóny .................................................................................... 37 3.1.2. Přírodní atraktivity nárazníkové a vnější zóny ................................................................. 38 3.1.3. Kulturní atraktivity jádrové zóny .................................................................................... 39 3.1.4. Kulturní atraktivity nárazníkové a vnější zóny ................................................................. 40 3.1.5. Skryté atraktivity regionu České Švýcarsko ..................................................................... 40 3.2. Atrakce v území .................................................................................................................. 41 3.3. Turistická infrastruktura ....................................................................................................... 42 3.3.1. Ubytovací služby .......................................................................................................... 42 3.3.2. Poskytování informací ................................................................................................... 44 3.3.3. Doprava ....................................................................................................................... 44 3.3.4. Sportovní zařízení ......................................................................................................... 45 3.4. Marketing a propagace regionu ............................................................................................ 45 3.4.1. Obce ........................................................................................................................... 46 3.4.2. Podnikatelé .................................................................................................................. 46

DHV CR, spol. s r.o., listopad 2005

B-2


3.4.3. 4. 4.1. 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3. 4.1.4. 4.2. 4.2.1. 4.3. 4.4. 4.4.1. 4.4.2. 4.4.3. 5. 5.1. 5.1.1. 5.1.2. 5.2. 6. 7.

Marketing regionu a turistické destinace ........................................................................ 47 Analýza rozvojových aspektů cestovního ruchu ............................................................ 50 Pohled aktérů v území na rozvojové aspekty cestovního ruchu ............................................... 50 Pohled zástupců správ CHKO a NP................................................................................. 51 Pohled zástupců měst a obcí ......................................................................................... 52 Pohled podnikatelů v cestovním ruchu (ubytovatelé) ...................................................... 55 Porovnání pohledu jednotlivých aktérů ........................................................................... 57 Institucionální předpoklady koordinace a rozvoje CR ............................................................. 58 Stakeholder analýza ..................................................................................................... 59 Ekonomické aspekty rozvoje cestovního ruchu ...................................................................... 61 Environmentální aspekty rozvoje CR ..................................................................................... 63 Analýza dopadů a jejich územní diferenciace .................................................................. 63 Analýza konfliktů .......................................................................................................... 66 Výstupy panelu expertů ................................................................................................ 68 Syntéza .......................................................................................................................... 71 SWOT ................................................................................................................................ 71 Silné a slabé stránky ..................................................................................................... 71 Příležitosti a hrozby ...................................................................................................... 73 Regionalizace ...................................................................................................................... 73 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................... 75 Přílohy ............................................................................................................................ 76


B-3


Seznam tabulek, grafů, obrázků a map Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel.......................................................................................................... 9 Mapa 2: Index stáří v obcích jádrové a nárazníkové zóny .................................................................... 10 Tabulka 2: Věková struktura obyvatel ................................................................................................ 11 Tabulka 3: Vzdělanostní struktura obyvatel ........................................................................................ 11 Mapa 3: Index vzdělanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny .......................................................... 12 Graf 1: Obyvatelstvo podle indexů stáří a vzdělanosti ......................................................................... 12 Graf 2: Stáří domovního fondu .......................................................................................................... 13 Mapa 4: Trvale obydlené domy v obcích jádrové a nárazníkové zóny ................................................... 14 Graf 3: Ekonomická struktura jádrové zóny ........................................................................................ 15 Tabulka 4: Počet podnikatelských subjektů ........................................................................................ 15 Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti .................................................................................................. 16 Mapa 5: Míra nezaměstnanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny .................................................... 17 Mapa 6: Rozmístění monitorovacích turniketů .................................................................................... 19 Tabulka 5: Měsíční počty návštěvníků ve sledovaných lokalitách v sezóně 2005 .................................... 20 Tabulka 6: Odhad počtu nocujících návštěvníků během roku ............................................................... 20 Tabulka 7: Struktura respondentů podle pohlaví a vzdělání ................................................................. 22 Graf 5: Struktura respondentů podle věku ......................................................................................... 22 Tabulka 8: Zastoupení specifických sociálních skupin mezi respondenty ............................................... 23 Graf 6: Respondenti podle velikosti skupiny ....................................................................................... 23 Tabulka 9: Návštěvníci podle délky pobytu ......................................................................................... 24 Graf 7: Návštěvníci podle zemí původu .............................................................................................. 25 Mapa 7: Čeští respondenti podle okresu původu ................................................................................. 25 Tabulka 10: Čeští a němečtí respondenti podle okresu původu ............................................................ 26 Tabulka 11: Frekvence návštěv podle země původu ........................................................................... 26 Tabulka 12: Zdroje informací podle státní příslušnosti návštěvníků ...................................................... 27 Graf 8: Zdroje informací .................................................................................................................... 27 Tabulka 13: Důvody návštěvy podle státní příslušnosti návštěvníků ..................................................... 28 Graf 9: Důvody návštěvy .................................................................................................................. 28 Graf 10: Uskutečněná nebo plánovaná návštěva Saského Švýcarska .................................................... 29 Tabulka 14: Doprava návštěvníků do regionu ..................................................................................... 29 Tabulka 15: Doprava návštěvníků v regionu ....................................................................................... 30 Graf 11: Aktivity provozované návštěvníky ......................................................................................... 31 Graf 12: Výdaje na pobyt v regionu ................................................................................................... 32 Graf 13: Využití informačního centra návštěvníky ............................................................................... 32 Tabulka 16: Noclehy podle typů ubytovacích zařízení .......................................................................... 33 Mapa 8: Významné atraktivity, ubytovací kapacity a linky veřejné dopravy ........................................... 36 Tabulka 17: Počty rozeslaných a vyplněných dotazníků ....................................................................... 51 Graf 14: Faktory negativně ovlivňující podnikání v CR ......................................................................... 55 Obrázek 1: Mapa stakeholderů .......................................................................................................... 59 Tabulka 18: Výtěžnost vybraných daňových příjmů a kapitálové výdaje obcí do 2000 obyvatel .............. 61 Tabulka 19: Průměrná výtěžnost vybraných daňových příjmů a kapitálové výdaje obcí do 2000 obyvatel podle jednotlivých VZCHÚ ................................................................................................................. 62 Tabulka 20: Metoda SWOT ............................................................................................................... 71 Tabulka 21: Hodnocení rozvojových faktorů ....................................................................................... 72 Tabulka 22: Výkonnost a důležitost jednotlivých rozvojových faktorů ................................................... 72


B-4


Seznam zkratek CR

cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSOP

Český svaz ochránců přírody

ČŠ

České Švýcarsko

DPFOP

daně z podnikání fyzických osob samostatně výdělečně činných

EAO

ekonomicky aktivní obyvatelé

EVL

evropsky významná lokalita

EVVO

environmentální vzdělávání výchova a osvěta

CHKO

chráněná krajinná oblast

CHOPAV

chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod

KRNAP

Krkonošský národní park

KV

kapitálové výdaje obcí

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NP

národní park

OPS ČŠ

obecně prospěšná společnost České Švýcarsko

ORP

obec s rozšířenou působností

PO

ptačí oblast

RUD

rozpočtové určení daní

ŘS

řídící skupina

SEA

posuzování vlivů koncepcí na ŽP (Strategic Environmental Assessment)

SF

strukturální fondy

SO ORP

správní obvod obce s rozšířenou působností

SŠ

střední škola

SWOT

analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

VaV

věda a výzkum

VŠ

vysoká škola

VZCHÚ

velkoplošné zvláště chráněné území

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZŠ

základní škola

ŽP

životní prostředí


B-5


1.

Základní profil a vymezení řešeného území

Základní profil území zahrnuje v koncentrované podobě nejpodstatnější informace o řešeném území. Je zaměřen na jádrovou zónu, vybrané údaje jsou však zohledněny také pro zónu nárazníkovou. Většina údajů potřebných pro vypracování základního socioekonomického profilu území je dostupná pouze na úrovni obcí. V těchto případech jsou do jádrové zóny zařazeny všechny obce, které do ní alespoň zčásti zasahují. Do nárazníkové zóny jsou pak pro účely základního profilu území zařazeny všechny obce, které do ní alespoň zčásti zasahují a současně nezasahují žádnou částí do zóny jádrové. Výjimkou je Děčín, který byl pro zmíněné případy z nárazníkové zóny vyřazen vzhledem k řádově odlišné velikosti, která by zásadně ovlivnila všechny strukturální charakteristiky. Vymezení jádrové a nárazníkové zóny zachycuje příloha 15. Kolem obou zón je volně vymezena ještě vnější zóna, kterou lze definovat jako území, které je funkčně provázáno s jádrovou a nárazníkovou zónou (například nabídkou některých služeb v CR, vyjížďkou a dojížďkou do zaměstnání apod.). Orientačně ji lze definovat jako území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Děčín, Varnsdorf, Rumburk a Nový Bor, které není součástí jádrové ani nárazníkové zóny. Základní profil území zahrnuje analýzu nejdůležitějších dat a informací, které se týkají polohy, přírodních poměrů, obyvatelstva a ekonomiky regionu. Jako zdroje informací byly použity zejména statistické údaje (data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, lexikonu obcí ČR, data o nezaměstnanosti, využití půdy atd.) a dílčí studie, které se vztahují k řešenému území (blíže viz seznam použité literatury).

1.1. Poloha a geografické zařazení Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen dne 1.1.2000 a zaujímá rozlohu 80,13 km2 (0,1 % ČR). NP vznikl vyčleněním nejcennějších částí CHKO Labské pískovce. Území leží v centru pískovcové oblasti, která společně s navazující CHKO Labské pískovce a německou částí NP Saské Švýcarsko představuje nejrozsáhlejší území s pískovcovým reliéfem ve střední Evropě. Území Českého Švýcarska se nachází na severu Čech při státní hranici s Německem. Administrativně se území řadí do Ústeckého kraje (okresu Děčín), přičemž část vnější zóny spadá do kraje Libereckého (okresu Česká Lípa). NP České Švýcarsko obklopují CHKO Labské pískovce na severu a jihu a CHKO Lužické hory na východě a tvoří tak přirozené ochranné pásmo NP. Jedinou trvale osídlenou lokalitou na území národního parku je Mezná, místní část obce Hřensko. Jádrová i nárazníková zóna spadají převážně pod správní obvod ORP Děčín, zčásti i pod SO ORP Rumburk a Varnsdorf. Volněji vymezená vnější zóna zahrnuje zbývající obce SO ORP Děčín, Rumburk i Varnsdorf, dále SO ORP Nový Bor a severní okraj SO ORP Ústí nad Labem. Nejvyšším místem NP je Růžovský vrch (619 m n. m) a nejnižším kaňon Labe severně od Hřenska (120 m. n. m.), což je současně i nejnižší místo ČR. V území se nyní nachází celkem 8 maloplošných zvláště chráněných území o celkové ploše 3,46 km2, která představují 4,3 % rozlohy NP. Přírodně nejcennější jsou pískovcová města a na ně vázané geomorfologické jevy a ekosystémy.

1.2. Přírodní podmínky 1.2.1.

Klima a hydrologické poměry

Kaňon Labe je řazen do teplé oblasti klimatického okrsku T2, vyšší polohy spadají do mírně teplé oblasti okrsků MT7 a MT4. Charakteristický je relativně oceanický ráz klimatu, s převládajícími západními větry, průměrné roční teploty se pohybují okolo 6-7°C s rostoucí tendencí směrem na západ (Libverda v kaňonu Labe má 8,3 °C). Průměrný roční srážkový úhrn vzrůstá s nadmořskou výškou, nejčastěji se pohybuje okolo 800 mm, se zřetelným gradientem k východu (Mezná 746 mm, Rynartice 798 mm, Zadní Doubice 842 mm (1901-1950). Tento gradient odráží i počet dní se souvislou sněhovou pokrývkou, kdy stanice Děčín, Březiny zaznamenala v období 1993-2001 rozpětí 3-34 dní se sněhovou pokrývkou v roce, kdežto stanice Chřibská již 60-107 dní v roce (průměr 83,6). V detailu je klima výrazně ovlivněno reliéfem


B-6


pískovcového skalního města, časté jsou teplotní inverze. S ohledem na reliéf jsou pro České Švýcarsko určující poměry mikro- až mezoklimatické, které se zvláště v extrémních polohách zásadně liší od makroklimatických charakteristik. Celá oblast Českého Švýcarska patří k úmoří Severního moře. Typická pro ni je relativní chudost na vodní toky způsobená vysokou propustností geologického prostředí. Páteř oblasti tvoří řeka Labe, která spolu se svými pravobřežními přítoky Kamenice a Křinice protéká pískovcovým kaňonem směrem do Německa. Naprostá většina významnějších vodních toků pramení mimo oblast Českého Švýcarska. České Švýcarsko je oblastí mimořádného významu z hlediska tvorby a oběhu podzemních vod. To je dáno především skutečností, že křemenné pískovce tvořící většinu území dosahují mnohasetmetrových mocností a jsou výborně propustné. Ovšem na druhé straně je podloží zranitelné vůči znečištění. Celé území NP České Švýcarsko je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod (CHOPAV) Severočeská křída. Základní horninou NP je pískovec, dále se objevují čedičové výlevy a na okrajích území žula. Skalní masivy Českého Švýcarska vznikly zhruba před 100 mil. let v křídovém období druhohor, kdy bylo území z velké části zaplavené mělkým mořem. Sopečná činnost okrajově také jako jeden z vedlejších důsledků způsobila, že deska byla rozlámaná soustavou zlomů. Tyto pískovcové kry pak byly následně ještě zpevněny lávovými výlevy. Za současný vzhled pískovcového masívu mohou hlavně tektonický zdvih, střídání klimatických období a erozní síly (především vítr a voda).Reliéf je tak velice vyvinutý a členitý, je tvořen několika výškovými patry, stolovými horami, složitými bludišti kaňonů a menšími partiemi typu skalních měst. České Švýcarsko je součástí geomorfologického celku Děčínská vrchovina, která se dále dělí na Děčínské a Jetřichovické stěny. Děčínské stěny jsou zde zastoupeny okrskem Růžovská vrchovina, zbylé území je součástí podcelku Jetřichovické stěny. Nejznámějšími a jedinečnými výtvory jsou sklaní brány – Malá Pravčická brána a mohutný skalní most Pravčická brána. Struktura půdního pokryvu je značně ovlivněna horninovým podložím (především výskytem pískovců) a také vlhkým podnebím. Zcela převládají arenické podzoly s přechody do arenických kambizemí, místy zrašeliněných. Na skalnatá stanoviště jsou vázány oligotrofní rankery a litozemě, na čedičových kupách eutrofní rankery. Na plošinách při pravém břehu Labe se nacházejí pseudoglejové luvizemě.

1.2.2.

Biota

Základním rysem území je vysoká stanovištní diverzita na straně jedné a relativní chudost substrátu na straně druhé. Celkově převažuje biota 4. vegetačního stupně (bukového), v současnosti zaujímají vysoký podíl plochy kulturní jehličnaté lesy, typické jsou reliktní bory na skalách a orná půdy na plošinách. Borovice vejmutovka, která se značně rozšířila a je v současnosti hodnocena jako invazní druh. Lesní ekosystémy pokrývají cca 80 % NP České Švýcarsko. Rostlinstvo je druhově podmíněno pískovcovým, málo úživným podkladem a jeho skladba je ovlivněna extrémními teplotními výkyvy a nedostatkem vláhy. Soutěsky a sevřená údolí s chladným inverzním mikroklimatem umožnily sestoupit smrku až do nadmořských výšek 200 – 300 m na dna chladných roklí. Na třetihorních čedičových a znělcových vyvřelinách rostou květnaté bučiny. Při březích Labe, v říční nivě, zůstaly zachovány fragmenty lužních lesů a specifického biotopu štěrkopískových náplavů. Složení fauny je podmíněno velkou lesnatostí, poměrně zachovalou zemědělskou krajinou a celkově pestrou škálou biotopů. V těsném sousedství se tak vyskytují druhy teplomilné vedle druhů chladnomilných. Na oblast pískovců je vázána chudá fauna pískovcových borů nebo typická fauna drobných savců. Bohatá je rybí fauna toků zařazených v pstruhovém pásmu (pstruh, lipan, reintrodukce lososa), menší vodní toky jsou domovem cenných ptačích druhů (ledňáček říční a skorec vodní).

1.2.3.

Ochrana přírody a krajiny

Spolu s navazujícími NP Saské Švýcarsko a CHKO Labské pískovce představuje NP České Švýcarsko nejrozsáhlejší souvislou pískovcovou oblast v Evropě s velkým množstvím unikátních geomorfologických


B-7


jevů. Celkem 8 maloplošných chráněných území chrání nejvýznamnější geomorfologické zajímavosti, přirozené lesní porosty, rašeliniště a druhově bohaté louky. Na květnaté bučiny jsou vázány cenné rostlinné druhy, například kyčelnice devítilistá. Chladnomilnou flóru zastupují mokrýše vstřícnolistého, vláskatce tajemného nebo žebrovice různolistá. Rokle a stěny vlhkých skal jsou porostlé vzácným a významným rojovníkem bahenním i celou řadou mechů a játrovek, mezi mechorosty najdeme množství zajímavých druhů (např. dřípovičník zpeřený, chudozubník Brownův nebo křepenku bledou). Velmi vzácná v Čechách je játrovka křižítka, která osidluje jílovité nebo hlinité půdy podél cest a toků. Díky zachovalému prostředí zde přežily nebo byly navráceny jinde vyhubené druhy živočichů, např. bobr, vydra, rys, losos či sokol. V řešeném území se nachází celkem 6 evropsky významných lokalit a dvě ptačí oblasti. Převážná většina jádrové zóny řešeného území a více než polovina nárazníkové zóny se nachází na území několika evropsky významných lokalit a dvou ptačích oblastí (zejména ptačí oblasti Labské pískovce). V jádrové zóně zájmového území se nachází následující evropsky významné lokality (dále EVL): České Švýcarsko (převážná většina jádrové zóny), Labské údolí (západní okraj jádrové zóny), Horní Kamenice (jižní část jádrové zóny) a ptačí oblast (dále PO) Labské pískovce. V nárazníkové a vnější zóně zájmového území se nacházejí tyto EVL: Horní Kamenice (jižní a jihovýchodní část), Údolí Chřibské Kamenice (jihovýchodní část), Velký rybník (východní část), Labské údolí (západní část ), Dolní Ploučnice (jižní okraj). Většina plochy nárazníkové a část vnější zóny zasahuje na území ptačí oblasti Labské pískovce. Do západního okraje nárazníkové zóny zasahuje také ptačí oblast Východní Krušné hory1. Charakteristickými společenstvy jsou především acidofilní bučiny (9110) vyskytující se na pískovcovém podloží, na čedičové výchozy jsou vázány květnaté bučiny (9130) a suťové lesy (9180*), na vrcholech pískovcových skal se nachází mozaika lišejníkových a boreokontinentálních borů (91T0) spolu s brusnicovou vegetací skal a drolin (4030). Fragmentárně se na vrcholových plošinách vyskytují subkontinentální borové doubravy (nejsou naturovým biotopem - L7.3), jejichž nejtypičtější porosty se vyskytují především v prostoru Jetřichovického skalního města. Podél větších potoků (Kamenice, Křinice) a v prameništních polohách se nacházejí fragmenty jasanovo-olšových luhů (91E0*). V inversních polohách či terénních depresích se vyskytují podmáčené a velmi vzácně i rašelinné smrčiny (9410) a otevřená vrchoviště (7110*). Pro nelesní sekundární vegetaci jsou charakteristická především různá luční společenstva např. podhorské a horské smilkové trávníky (6230), vlhká tužebníková lada (6430), vlhké pcháčové louky (nejsou naturovým biotopem - T1.5), poháňkové pastviny (nejsou naturovým biotopem T1.3) a ovsíkové louky (6510).

1.2.4.

Využití ploch a krajiny

Území Českého Švýcarska patří k oblastem s vysokým podílem lesů na celkové rozloze. Prakticky ve všech obcích jádrové i nárazníkové zóny tvoří lesy více než polovinu celkové rozlohy, v některých obcích (Doubice, Hřensko, Jetřichovice, Kytlice) se podíl lesů na celkové ploše blíží 90 % (na rozloze celého Česka se lesní plochy podílejí přibližně 1/3). Lesy pokrývají téměř 2/3 rozlohy jádrové zóny (viz příloha 2). Pro území Českého Švýcarska je dále typický velmi nízký podíl zemědělské, zvláště pak orné půdy na celkové rozloze. Orná půda v jádrové zóně tvoří jen asi 1/10 celkové rozlohy, podíl zemědělské půdy v jádrové zóně dosahuje jen asi 29 %. V rámci zemědělské půdy má řada obcí na úkor orné půdy významně zastoupeny louky, které celkově tvoří 1/6 rozlohy jádrové zóny.

1

Upraveno v souladu s připomínkami textu „Odborné posouzení vlivů Koncepce cestovního ruchu v Českém Švýcarsku na evropsky významné lokality a ptačí oblasti“ (Banaš, M., Olomouc 2006, manuskript; též příl. č. 6 „Vyhodnocení vlivů Koncepce CR v Českém Švýcarsku na ŽP“ (SEA).


B-8


1.3. Obyvatelstvo a bydlení 1.3.1.

Vývoj počtu obyvatel

Oblast Českého Švýcarska jako většina území tzv. Sudet prošla během 20. století dramatickým úbytkem počtu obyvatel. Všechny obce v jádrové i nárazníkové zóně mají dnes výrazně méně obyvatel než před cca 100 lety (Paroha–Tichá–Mráz 2004). Souvisí to jednak s relativním poklesem ekonomického významu území, které bylo v době průmyslové revoluce nejvyspělejší částí Čech, a zejména pak s odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce. Některá sídla, jejichž počet obyvatel se před 100 lety pohyboval ve stovkách, mají dnes jen několik obyvatel. Zatímco v 12 obcích jádrové zóny žilo ve 2. polovině 19. století přes 20 tisíc obyvatel, v roce 1970 to bylo již jen cca 8 tisíc a v roce 1991 jen kolem 7,6 tisíce. Od 90. let dochází naopak k významnému nárůstu počtu obyvatel (během 14 let o 15 %; viz tabulka 1). Vzhledem k tomu, že se v jádrové zóně projevuje mnohem výrazněji než v zóně nárazníkové (tam dochází jen k mírnému růstu), podílí se na něm pravděpodobně také vysoká atraktivita území pro cestovní ruch a z toho vyplývající růst místní ekonomiky.

Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Obec Arnoltice Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Kunratice Labská Stráň Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany jádrová zóna celkem Zdroj: Pozn.:

1.3.2.

1991 261 53 199 1411 116 306 3381 184 158 201 172 1147 7589

2001 285 80 247 1429 185 374 3639 241 191 340 176 1175 8362

2005 306 106 281 1465 248 418 3725 252 215 359 198 1246 8794

Vývoj 1991–2005 (%) 117,2 200,0 141,2 103,8 213,8 136,6 110,2 137,0 136,1 178,6 115,1 108,6 115,9

Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001, Počet obyvatel v obcích ČR k 1.1.2005 Vývoj počtu obyvatel je počítán jako poměr počtu obyvatel na konci a na začátku sledovaného období a je vyjádřen v %. Údaje jsou k březnu 1991 a 2001 a k lednu 2005.

Struktura obyvatel podle věku a vzdělání

Oblast Českého Švýcarska se vyznačuje v českých podmínkách příznivou věkovou strukturou (viz tabulka 2), tzn. počet obyvatel v předproduktivním věku (do 14 let) převyšuje počet obyvatel v důchodovém věku (60 a více let). Platí to především o obcích s vyšším počtem obyvatel. Důvodem je zřejmě stále relativně příznivá demografická situace v těchto obcích. V některých populačně malých obcích (Srbská Kamenice, Janov, Doubice) je však věková struktura naopak velmi nepříznivá, což ukazuje na to, že život v nich není příliš atraktivní pro mladší část populace (populační přírůstek v minulých letech patrně souvisí především s imigrací staršího obyvatelstva). Věková struktura obyvatel obcí Českého Švýcarska viz také mapa 2. Věková struktura obyvatel v nárazníkové zóně je ještě mírně lepší než v jádrové zóně. Porovnáme-li věkovou strukturu obyvatel žijících v Českém Švýcarsku (v jádrové i nárazníkové zóně) s referenčními územími, vychází oblast Českého Švýcarska velmi dobře. Zatímco v Česku v roce 2001 v průměru připadalo na 100 obyvatel v předproduktivním věku asi 114 obyvatel ve věku důchodovém, v Českém Švýcarsku to bylo jen asi 97 obyvatel. Obecně lze říci, že venkovské obyvatelstvo má dnes v Česku mírně příznivější věkovou strukturu něž obyvatelstvo městské – v tomto ohledu se obyvatelstvo Českého Švýcarska jeví jako „ještě více venkovské“ než průměr za celé Česko. Pro obyvatele Českého Švýcarska je naopak charakteristická nízká vzdělanostní úroveň. Mezi obyvateli jádrové zóny mají vysokoškolské vzdělání jen 3 % obyvatel starších 15 let a úplné středoškolské jen 16 % obyvatel, zbývajících více než 80 % obyvatel má vzdělání základní nebo neúplné střední (viz tabulka 3). V nárazníkové zóně je situace jen o málo lepší. Vzdělanostní struktura obyvatel obcí Českého Švýcarska viz také mapa 2.


B-9


Také zde se projevuje výrazně „venkovská“ struktura obyvatelstva Českého Švýcarska: ve srovnání s celým venkovským prostorem Česka je vzdělanostní úroveň obyvatelstva Českého Švýcarska o něco nižší, ve srovnání s údaji za celé Česko již výrazně nižší. Tuto skutečnost potvrzuje porovnání jednotlivých území podle indexu vzdělanosti (jeho konstrukce viz poznámka u tabulky 3): nejvyšší hodnoty indexu dosahuje území Česka jako celek, nižších hodnot pak postupně venkovský prostor Česka a jádrová zóna Českého Švýcarska.

Mapa 1: Index stáří v obcích jádrové a nárazníkové zóny

Zdroj: Pozn.:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Index stáří je spočítán jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %.


B - 10


Tabulka 2: Věková struktura obyvatel Počet obyvatel (2001)

Obec Arnoltice

Z toho ve věku (%) 0-14 let

15-24 let 25-59 let

60+ let

Index stáří

285

15,1

16,5

55,4

13,0

86,0

Doubice

80

12,5

15,0

52,5

20,0

160,0

Hřensko

247

14,6

15,8

60,3

9,3

63,9

Chřibská

1 429

20,0

15,5

49,4

15,1

75,2

185

13,0

10,8

56,2

20,0

154,2

Jetřichovice

374

16,3

13,9

50,8

19,0

116,4

Krásná Lípa

3 639

18,7

14,9

48,1

18,3

97,6

Kunratice

241

22,4

14,9

46,9

15,8

70,4

Labská Stráň

191

14,1

14,1

56,5

15,2

107,4

Růžová

340

18,5

13,8

52,7

15,0

81,0

Janov

Srbská Kamenice Staré Křečany jádrová zóna celkem venkovský prostor Česka Česko Zdroj: Pozn.:

176

7,4

10,8

53,4

28,4

384,6

1175

15,9

15,5

51,5

17,1

107,5

8 362

18,4

15,4

52,0

17,7

96,5

2 665 860

16,9

64,0

19,1

112,6

10 230 060

16,2

65,4

18,4

113,8

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Index stáří je spočítán jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do 2000.

Tabulka 3: Vzdělanostní struktura obyvatel Počet obyvatel ve věku 15+ let (2001)

Obec

Z toho podle vzdělání (%)

Index vzdělanosti

ZŠ

SŠ

VŠ

285

82,2

15,3

2,5

20,2

Doubice

80

52,9

37,1

10,0

57,1

Hřensko

247

77,3

19,4

3,3

26,1

Chřibská

Arnoltice

1 429

84,2

13,6

2,2

18,0

Janov

185

74,5

19,3

6,2

31,7

Jetřichovice

374

76,0

22,4

1,6

25,6

Krásná Lípa

3 639

80,7

16,4

3,0

22,3

Kunratice

241

80,7

16,0

3,2

22,5

Labská Stráň

191

79,3

17,1

3,7

24,4

Růžová

277

75,1

17,3

7,6

32,5

Srbská Kamenice

163

73,0

23,9

3,1

30,1

Staré Křečany

988

84,1

12,6

3,3

19,2

8 362

80,6

16,2

3,2

22,6

venkovský prostor Česka

2 214 627

75,9

19,9

4,2

28,3

Česko

8 575 198

66,2

24,9

8,9

42,7

jádrová zóna celkem

Zdroj: Pozn.:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Index vzdělanosti = součet podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním a dvojnásobku podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do 2000.


B - 11


Mapa 2: Index vzdělanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny

Zdroj: Pozn.:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Index vzdělanosti = součet podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním a dvojnásobku podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním.

Graf 1: Obyvatelstvo podle indexů stáří a vzdělanosti 60 Doubice

55 50 45

Česko celkem

40 35

Růžová

30

Česko-venkov

vnitřní zóna Hřensko

25

Janov Srbská Kamenice

Jetřichovice jádrová zóna Krásná Lípa

20

Labská Stráň

Staré Křečany

Chřibská

Arnoltice

15 0

50

100

150

200

250

300

350

400

index stáří Zdroj: Pozn.:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Index stáří je spočítán jako podíl počtu obyvatel ve věku 60+ let a počtu obyvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %. Index vzdělanosti je spočítán jako součet podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním a dvojnásobku podílu počtu obyvatel s VŠ vzděláním. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do 2000.


B - 12


Porovnáme-li věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatelstva, získáme základní přehled o „potenciálu lidských zdrojů“ v území (viz graf 1). S jistou mírou generalizace platí, že čím lepší má územní jednotka (obec, zóna) vzdělanostní strukturu, tím je naopak horší struktura věková a naopak.

1.3.3.

Domovní fond

Vzhledem k venkovskému či maloměstskému charakteru všech obcí, které se nacházejí v jádrové i nárazníkové zóně na území Českého Švýcarska výrazně převládají rodinné domy nad bytovými. Typické je, že domovní fond je v průměru výrazně starší než v jiných českých regionech (viz graf 2). Důvodem je, že velká část domů v oblasti Českého Švýcarska byla postavena před 1. světovou válkou v dobách, kdy toto území patřilo díky rozmachu průmyslové výroby v celém pásu Sudet k nejvyspělejším částem dnešního území Česka. Po odsunu Němců na konci 2. světové války se navíc uvolnilo obrovské množství domů, které pokrývaly potřebu bydlení pro nově příchozí obyvatelstvo. V současné době pochází v jádrové i nárazníkové zóně přibližně 40 % domů z období před rokem 1919 (v rámci celého Česka je to jen 16 % domů) a dalších více než 20 % domů z období let 1920–45. Tyto vysoké podíly jsou kompenzovány nízkým zastoupení domů z období 1945–80, zatímco podíl nejnovějších domů se v Českém Švýcarsku příliš neliší od údajů za celé Česko. Pro území Českého Švýcarska je typické, že vysoký počet domů neslouží k trvalému bydlení. Hlavním důvodem je patrně vysoký význam rekreace a druhého bydlení v území. V rámci jádrové zóny tak slouží k trvalému bydlení jen 3/5 domů, v nárazníkové zóně je to kolem 4/5 domů. Vůbec nejnižší podíl trvale obydlených domů na domovním fondu (a tedy nejvyšší význam druhého bydlení) mají v rámci jádrové zóny obce Janov, Jetřichovice, Kunratice a Růžová (kolem 40–50 %), na jejichž území se nachází nejatraktivnější lokality Českého Švýcarska nebo které k nim bezprostředně přiléhají. V nárazníkové zóně podobného podílu dosahuje Kytlice (viz mapa 3).

Graf 2: Stáří domovního fondu Česko Česko–venkov

24%

16% do r. 1919

18% nárazníková zóna 25% 20% jádrová zóna

1920–45

19% 40%

1945–80

45% 15% 15%

17%

20%

1981–2001

21% 25% 40% 40%

Zdroj: Pozn.:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Údaje uvádějí v % intervaly let, kdy byly domy postaveny. Za venkovský prostor Česka jsou považovány obce s počtem obyvatel do 2000.


B - 13


Mapa 3: Trvale obydlené domy v obcích jádrové a nárazníkové zóny

Zdroj:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001

1.4. Ekonomika a trh práce 1.4.1.

Ekonomická struktura

Ekonomická struktura území Českého Švýcarska (viz graf 3 a příloha 1) je ovlivněna tím, že všechny obce v tomto území mají charakter vesnic nebo malých měst. To je mj. příčinou toho, že prakticky ve všech obcích jádrové i nárazníkové zóny převažuje vyjížďka do zaměstnání nad dojížďkou (počet ekonomicky aktivních obyvatel je vyšší než počet pracovních míst). Jedinými dvěma výjimkami jsou Hřensko a Jetřichovice, kde se koncentrují pracovní příležitosti v oblasti cestovního ruchu, v případě Hřenska i v maloobchodu. Díky těmto dvěma obcím je počet ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) v jádrové zóně přibližně stejný jako počet pracovních míst. Primární ekonomický sektor se na počtu EAO i na počtu pracovních míst podílí v jádrové i nárazníkové zóně přibližně necelými 5 procenty, což je vzhledem k venkovskému charakteru území poměrně nízká hodnota. Souvisí to s vysokou zalesněností území (v jádrovém území tvoří lesní plochy cca 50–80 % celkové rozlohy obcí) a tudíž s relativně malým významem zemědělství. Je přirozené, že sekundární sektor v jádrové i nárazníkové zóně dosahuje vyššího podílu na počtu EAO než na počtu pracovních míst. Tuto skutečnost způsobuje vyjížďka obyvatel z oblasti Českého Švýcarska do okolních měst. V rámci terciérního sektoru platí totéž pro odvětví dopravy, vzdělávání a zdravotnických a sociálních služeb, která se rovněž koncentrují spíše ve městech. Naopak v odvětvích obchodu a „ostatních služeb“ převyšuje podíl na počtu pracovních míst podíl na počtu EAO. Zčásti to souvisí i s významem cestovního ruchu, který je ve statistikách zahrnut právě do obchodu a zejména do „ostatního terciéru“ (mj. ubytovací a stravovací služby).


B - 14


Graf 3: Ekonomická struktura jádrové zóny 4,72 primér 4,78 32,07

průmysl

26,96

stavebnictví

28,98 32,59

pracovní síly

obchod, opravy vozidel doprava a komunikace

8,56

veř. správa, obrana, soc. sféra

5,20 9,20

6,07 4,84

Zdroj: Pozn.:

8,42

7,42

pracovní místa

11,06

3,11

vzdělávání, zdravot. a sociální služby

6,02

ostatní služby

Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Sčítání lidu, domů a bytů 2001–dojížďka a vyjížďka Údaje jsou uvedeny v %. Primér = zemědělství, lesnictví, rybolov a lov.

1.4.2.

Podnikatelská aktivita

V jádrové zóně Českého Švýcarska se nachází asi 1,5 tisíce podnikatelských subjektů, z toho jsou přibližně 3/4 podnikající fyzické osoby (viz tabulka 4). V přepočtu na obyvatele vykazuje jednoznačně nejvyšší podnikatelskou aktivitu obec Hřensko (přibližně 70 podnikatelských subjektů na 100 obyvatel) s odstupem následované Jetřichovicemi. Naopak nejnižší míru podnikatelské aktivity mají Krásná Lípa, Chřibská, Kunratice a Staré Křečany. Je zřejmé, že podnikatelská aktivita souvisí také s významem cestovního ruchu a obchodu v ekonomické struktuře obcí. Platí také, že obce s nejvyšší podnikatelskou aktivitou vykazují nízkou míru nezaměstnanosti, a naopak. V rámci celého Česka je podnikatelská aktivita v Českém Švýcarsku mírně podprůměrná.

Tabulka 4: Počet podnikatelských subjektů podnikatelské subjekty počet na 100 obyv.

obec

podnikající fyzické osoby počet na 100 obyv.

Arnoltice Doubice Hřensko

105 28 199

34,3 26,4 70,8

78 19 114

25,5 17,9 40,6

Chřibská Janov

256 60

17,5 24,2

192 50

13,1 20,2

Jetřichovice Krásná Lípa

151 560

36,1 15,0

108 428

25,8 11,5

Kunratice Labská Stráň

42 46

16,7 24,2

23 36

9,1 18,9

Růžová Srbská Kamenice

88 57

24,5 28,8

62 41

17,3 20,7

Staré Křečany

181

14,5

132

10,6

1773

20,2

1283

14,6

2 325 977

22,8

1 882 801

18,4

jádrová zóna celkem Česko Zdroj: Pozn.:

www.czso.cz Údaje jsou k 31.12.2003.


B - 15


1.4.3.

Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání

Ve směrech vyjížďky za prací převládá u většiny obcí jádrové i nárazníkové zóny jako přirozené spádové centrum Děčín, kam z jednotlivých obcí vyjíždí často i více než polovina všech vyjíždějících EAO (Sčítání lidu, domů a bytů 2001–vyjížďka a dojížďka). V jádrovém území spáduje do Děčína 9 obcí z dvanácti (Kunratice spadají pod Českou Kamenici a ta pak následně pod Děčín). U Krásné Lípy, Starých Křečan a Doubice převládá ve vyjížďce za prací Rumburk. Také v nárazníkové zóně je Děčín cílem vyjížďky za prací ve většině obcí. Téměř všechny obce v jádrové i nárazníkové zóně mají záporné saldo dojížďky za prací. Výjimku tvoří Hřensko a Jetřichovice. V případě Hřenska je výrazně kladné saldo způsobené zejména vysokým počtem dojíždějících v sektorech obchodu (patrně maloobchod a stánkový prodej) a dalších služeb. Ty jsou příčinou kladného salda také v případě Jetřichovic. Lze předpokládat, že v obou těchto obcích se na kladném dojížďkovém saldu podílí také vysoký počet pracovních míst v odvětví cestovního ruchu. Obě tyto obce mají dokonce kladné dojížďkové saldo s Děčínem, odkud sem dojíždí podstatná část pracovních sil.

1.4.4.

Nezaměstnanost

Míra nezaměstnanosti se v jednotlivých obcích Českého Švýcarska výrazně liší i při zohlednění toho, že se jedná o malé územní jednotky, u nichž statistické údaje o nezaměstnanosti v čase výrazně kolísají. Obecně platí, že míra nezaměstnanosti v regionu Českého Švýcarska je v rámci Česka mírně nadprůměrná, v rámci okresu Děčín pak průměrná. Mezi obce jádrové zóny s dlouhodobě relativně nejnižší mírou nezaměstnanosti (v současné době kolem 9 %) patří Jetřichovice a Hřensko, v posledních 2–3 letech také Doubice (viz graf 4 a mapa 4). Mezi obce, které jsou nezaměstnaností postižené nejvíce, naopak patří Staré Křečany, Chřibská, Kunratice a Krásná Lípa, v posledním roce také Růžová. Míra nezaměstnanosti v nich v současnosti dosahuje přibližně 20– 23 %. Platí, že nižší míry nezaměstnanosti dosahují obce s vysokým počtem podnikatelských subjektů vzhledem k počtu obyvatel, a naopak. Obecně tedy platí, že vyšší nezaměstnanost mají obce ve východní části území Českého Švýcarska spádující vyjížďkou za prací pod Rumburk, případně Varnsdorf. Obce v západní části Českého Švýcarska (a zejména ty s vysokým podílem služeb) spádující pod Děčín mají naopak nižší nezaměstnanost.

Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti 30,0

Doubice

28,5 27,0

Hřensko

25,0 21,9

20,6 20,4 19,0

17,4

17,5

15,4 14,5

15,3

11,6 10,7

7,0 6,3

13,3

16,8

12,3 12,0 10,1 10,0

11,9 11,2 8,5

7,3

22,9

22,4

20,7

20,4 20,2 18,8

15,5 15,0 10,5 10,2 9,9 8,2

13,7

Chřibská 20,0

15,0

11,9 9,9 9,0 8,2

6,1

10,0

5,0

3,9

0,0 srpen 2001

Zdroj: Pozn.:

srpen 2002

srpen 2003

srpen 2004

míra nezaměstnanosti (%)

23,6

Janov Jetřichovice Krásná Lípa Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany okres Děčín

srpen 2005

www.portal.mpsv.cz/sz Míra nezaměstnanosti je spočítána jako podíl počtu uchazečů o zaměstnání a počtu ekonomicky aktivních obyvatel a vyjádřena v %.


B - 16

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Analytická část Údaje za roky 2001–2003 vycházejí ze starší metodiky, podle níž byla nezaměstnanost obecně mírně vyšší než podle metodiky současné.

Mapa 4: Míra nezaměstnanosti v obcích jádrové a nárazníkové zóny

Zdroj: Pozn.:

Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Protože údaje za obce jsou v čase velmi rozkolísané, jsou v mapě zachyceny průměry za srpen 2004 a srpen 2005.

Klíčové závěry kapitoly 1: 

Velmi nízká hustota zalidnění a osídlení v území.



Vysoká lesnatost území a naopak málo zemědělské (a zejména orné) půdy.



Do 80. let 20. stol. pokles počtu obyvatel, poté růst.



Venkovský charakter území: relativně příznivá věková struktura, ale velmi nízká vzdělanostní struktura obyvatel.



Hodně starších domů, většina domů navíc neslouží trvalému bydlení (jsou využívány pro rekreační účely).



Specifická pozice Hřenska a Jetřichovic v lokální ekonomice – nabídka pracovních příležitostí, významný terciér, podnikatelská aktivita, nízká míra nezaměstnanosti.



Obecně příznivější ekonomická situace v západní části území (spáduje pod Děčín) než ve východní (spáduje pod Rumburk–Varnsdorf).



Nízký podíl zemědělství, stavebnictví a dopravy, vysoký podíl „soukromého terciéru“ v ekonomické struktuře.


B - 17


2. Analýza poptávky v cestovním ruchu V rámci analýzy poptávky v cestovním ruchu je zjišťován především počet a struktura návštěvníků v území. Cílem je zjistit přibližné zatížení území s nastíněním jeho rozložení v prostoru a čase a zjistit, kteří návštěvníci region navštěvují, jaké formy cestovního ruchu provozují, jaké služby využívají atd. Analýza poptávky je zaměřena na jádrovou zónu, a to ze dvou důvodů. Předně jsou počty turistů (a tedy i případné zatížení území) nejvyšší právě zde, zatímco v nárazníkové zóně se pohybuje řádově méně turistů a zatížení území je tudíž výrazně nižší a z pohledu ochrany přírody a krajiny méně problémové. Druhým důvodem je skutečnost, že návštěvníci Českého Švýcarska zpravidla do regionu míří právě za atraktivitami v jádrové zóně. I když se během své návštěvy pohybují i v nárazníkové zóně, struktura návštěvníků jádrové zóny nejlépe odráží skutečnou strukturu návštěvníků, kteří region navštíví. Pro analýzu struktury návštěvníků bylo provedeno dotazníkové šetření návštěvníků. Šetření bylo prováděno metodou náhodného výběru – jednotliví tazatelé vždy dotazovali prvního procházejícího či projíždějícího (na jízdním kole) návštěvníka po ukončení předchozího dotazování. Šetření bylo realizováno v pátek 12. a sobotu 13.8.2005 přibližně mezi 10. a 18. hodinou. Celkem bylo tázáno 346 respondentů. Výzkum zajišťovalo 6 tazatelů, kteří byli rozmístěni v těchto lokalitách:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Pravčická brána (na červené značce mezi Třemi prameny a Pravčickou branou) Mezní můstek Vysoká Lípa (u hotelu Lípa) Jetřichovice (před informačním centrem) Na Tokání (na rozcestí modré a žluté značky) Kyjov (na rozcestí červené a žluté značky)

Návštěvnost území (tedy počet návštěvníků) byla zjišťována zejména z údajů z monitorovacích turniketů rozmístěných na 9 místech jádrové zóny. Tyto turnikety nerozlišují pěší návštěvníky a cyklisty. Monitorovací turnikety primárně slouží pro potřeby Správy národního parku České Švýcarsko. Využito bylo také některých doplňkových zdrojů informací, tedy průzkumu návštěvníků v lokalitě Tiské stěny na levém břehu Labe a počtu prodaných vstupenek v téže lokalitě (údaje z dotazníkového šetření návštěvníků i z monitorovacích turniketů postihují jen jádrovou zónu na pravém břehu) nebo odhadů lůžkových kapacit v jednotlivých obcích provedených starosty těchto obcí. Všechny zdroje dat a informací využité v analýze poptávky bohužel nejsou k dispozici v časových řadách, protože příslušná měření a výzkumy byly dosud provedeny pouze jednou (v roce 2005).

2.1. Návštěvnost území 2.1.1.

Počet návštěvníků v území

Počet návštěvníků v regionu Českého Švýcarska byl v jarní a letní sezóně 2005 sledován na 9 místech pomocí monitorovacích turniketů. Výstupy z měření v těchto místech sledují počty návštěvníků, kteří daným místem prošli, případně projeli na jízdním kole, po jednotlivých dnech, hodinách, měsících apod. Vývoj návštěvnosti je sledován na základě údajů z monitorovacích turniketů od 1.4. do 31.8. 2005. Monitorovací turnikety byly rozmístěny na těchto místech jádrové zóny (viz také mapa 5):

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Pravčická brána – mimo značenou turistickou cestu severně od Pravčické brány Tři prameny – na červeně značené cestě od parkoviště k Pravčické bráně Gabrielina stezka – na červeně značené cestě mezi Pravčickou branou a Mezní Loukou Mezná – na zeleně značené cestě mezi Meznou a Mezním můstkem v údolí Kamenice Hájenky – na zeleně značené cestě v lokalitě Hájenky jižně od Mezního můstku Kamenická Stráň – na žlutě značené cestě v osadě Kamenická Stráň v jižní části NP


B - 18


▪ ▪ ▪

Panenská jedle – na modře značené cestě severně od křižovatky turistických cest z lokalit Na Tokání, Zadní Jetřichovice a Zadní Doubice Zadní Jetřichovice – na zeleně značené cestě před hraničním přechodem pro pěší Zadní Doubice – na modře značené cestě před hraničním přechodem pro pěší

Vzhledem k tomu, že monitorovací turnikety jsou rozmístěny pouze na pravém (východním) břehu Labe, jsou v analýze zohledněny také údaje z prodeje vstupenek v Tiských stěnách na druhém břehu, byť tato lokalita je součástí nárazníkové zóny. Z údajů v tabulce 5 vyplývá výrazná disproporce ve frekvenci počtu turistů v západní a východní části Českého Švýcarska. V exponovaných úsecích červeně značené cesty kolem Pravčické brány prošlo v období duben–říjen 2005 přibližně 100 tisíc lidí (v prázdninových měsících v průměru 900–1000 lidí denně, v květnu a červnu zhruba polovina). Za turisticky exponovanou lze označit rovněž oblast kolem Mezné a Soutěsek, kde po zeleně značené cestě kolem Mezního můstku prošlo od dubna do srpna 2005 asi 70 tisíc lidí (v prázdninových měsících průměrně kolem 750 osob za den, v květnu a červnu kolem 350).

Mapa 5: Rozmístění monitorovacích turniketů

Zdroj:

Převzato od Správy národního parku České Švýcarsko

V rámci Českého Švýcarska průměrné počty návštěvníků vykazují příhraniční lokality Zadní Jetřichovice a Zadní Doubice. Od dubna do srpna 2005 každou z nich prošlo přibližně 35 tisíc osob (v prázdninových měsících průměrně kolem 300 za den, v květnu a červnu kolem 200–250 osob za den). Tyto údaje indikují, že pěší hraniční přechody jsou využívané a že tedy přeshraniční turistické kontakty mezi Českým a Saským Švýcarskem jsou poměrně intenzivní. Ostatní lokality (Hájenky, Kamenická Stráň a Panenská jedle) lze označit v rámci Českého Švýcarska za turisty málo zatížené. V období duben–srpen 2005 jimi prošlo jen několik tisíc osob (průměrně několik


B - 19


desítek osob za den, přičemž prázdninové dny vykazují jen mírně vyšší frekvenci než dny květnové nebo červnové).

Tabulka 5: Měsíční počty návštěvníků ve sledovaných lokalitách v sezóně 2005 místo

Pravčická brána

duben květen červen červenec srpen

98 284 192 197 213

celkem

984

Tři Prameny

4 17 14 30 32

978 768 727 815 836

101 124

Gabrielina stezka

5 17 13 26 30

246 947 558 557 061

93 369

Mezná

2 12 10 23 22

897 159 185 574 345

71 160

Hájenky

1 1 1 1

445 461 211 477 836

6 430

Kamenická Panenská stráň jedle

749 609 658 462 958

237 933 797 1 183 1 088

9 436

4 238

1 1 3 1

Zad. Jetřichovice

2 8 6 9 8

593 177 101 242 839

34 952

Zadní Doubice

2 6 5 10 8

292 026 885 922 645

33 770

Specifickou lokalitou je Pravčická brána. Monitorovací turniket je zde umístěn na neznačené cestě, kam mají turisté bez zvláštního povolení vstup zakázán. Údaje tedy slouží především k měření „nekázně“ návštěvníků pro účely ochrany přírody. Za sledované období (duben–srpen 2005) tudy prošlo přibližně 1000 lidí, tedy v průměru asi 6,5 osoby za den. Protože údaje z evidence prodaných vstupenek v Tiských stěnách nejsou kompatibilní s daty z monitorovacích turniketů (nezohledňují návštěvníky, kteří mají vstup zdarma), lze zatížení nejatraktivnější lokality levého břehu Labe provést odhadem. V období duben–září 2005 se v Tiských stěnách prodalo přibližně 45 tisíc vstupenek, tedy v průměru kolem 250 denně. Vzhledem k tomu, že platící návštěvníci tvoří zhruba polovinu všech návštěvníků, je průměrná denní intenzita návštěvnosti v Tiských stěnách v letní sezóně přibližně dvojnásobná. Na základě jednotlivých dílčích informací z monitorovacích turniketů, analýzy nabídky (viz kapitola 3) a dotazníkových šetření návštěvníků (viz kapitola 2.2.) a klíčových aktérů v území (viz kapitola 4.1.) lze provést přibližný odhad celkového počtu návštěvníků a zatížení území: Lůžková kapacita ve všech kategoriích ubytovacích zařízení v celém řešeném území byla odhadnuta na cca 6,5 až 7,5 tisíc. Větší část odhadované ubytovací kapacity je koncentrována v jádrové zóně (cca 4– 4,5 tisíce). V nárazníkové zóně je odhad počtu lůžek cca 2,5–3 tisíc. Vezmeme-li v úvahu vytíženost lůžek, která byla zjišťována na základě dotazníkového šetření, příp. hloubkových rozhovorů s ubytovateli, je možné odhadnout celkový počet přenocujících návštěvníků v řešeném území během „průměrného“ dne v jednotlivých obdobích roku (viz tabulka 6).

Tabulka 6: Odhad počtu nocujících návštěvníků během roku Lůžková kapacita odhad - jaro odhad - léto odhad - podzim odhad - zima

Jádrová zóna 4000 - 4500 20% / 800 - 900 60% / 2400 - 2700 30% / 1200 - 1350 12% / 480 - 540

Nárazníková zóna 2500 - 3000 20% / 500 - 600 60% / 1500 - 1800 30% / 750 - 900 12% / 300 - 360

Celkem 6500 - 7500 1300 - 1500 3900 - 4500 1950 - 2250 780 - 900

Vzhledem k tomu, že přibližně 31 % návštěvníků území jsou jednodenní výletníci, je celkový počet návštěvníků pohybujících se v regionu úměrně vyšší, např. v letních měsících 5,5 – 6,5 tis. denně. (Je přirozené, že o víkendu je počet turistů o něco vyšší, v pracovních dnech naopak mírně nižší.) Tato hodnota vcelku koresponduje s údaji z monitorovacích turniketů, které přisuzují nejzatíženějším lokalitám v létě cca 1000 návštěvníků denně, méně vytíženým pak několik set denně. Uvedené počty navíc výrazně kolísají mezi pracovními dny a víkendy, což platí pro všechna období, ale zejména pro jaro a léto (viz kapitola 2.1.2.).

2.1.2.

Periodicita počtu návštěvníků

Počet návštěvníků samozřejmě není v čase vyrovnaný. Počet turistů se periodicky mění během roku (v případě Českého Švýcarska v létě více turistů než v zimě), během týdne (ve volných dnech více turistů


B - 20


než ve dnech pracovních) i během dne (přes den více turistů než ráno, večer nebo v noci). Výskyt některých nerovnoměrností v počtu návštěvníků (např. vliv počasí či jednorázových akcí) je náhodný (nikoli periodický), a nelze jej tedy dostatečně zobecnit. S více či méně nerovnoměrnou frekvencí turistů během roku se setkáme ve všech turistických destinacích a souvisí se sezónností cestovního ruchu jako takového. S výjimkou některých destinačních typů (např. lyžařské oblasti, lázně apod.) se letní sezóna obvykle vyznačuje několikanásobně vyšším počtem turistů než sezóna zimní. Pro České Švýcarsko to platí v relativně velké míře (viz tabulka 5). V červenci a srpnu se v Českém Švýcarsku pohybuje zhruba 1,5–2x více osob než v květnu a červnu a 3–10x více než v dubnu. V ostatních částech roku s výjimkou září je zatížení pravděpodobně podobné jako v dubnu nebo nižší. Tuto tezi potvrzují také podnikatelé v cestovním ruchu (ubytovatelé), kteří v dotazníkovém šetření (viz kapitola 4.1.) v průměru uvádějí, že jejich ubytovací zařízení jsou v létě využita asi 5x více než v zimě, kdy je vytíženost lůžek jen asi 12 %. Sezónnost cestovního představuje podle podnikatelů dokonce hlavní překážku v jejich činnosti. Jednoznačně platí, že v lokalitách s vysokou návštěvností se navíc turisté mnohem více koncentrují do letních měsíců, zatímco v méně zatížených lokalitách jsou počty turistů během roku vyrovnanější. To přispívá ke krátkodobému, ale extrémně velkému zatížení několika nejexponovanějších lokalit. Během týdne je počet návštěvníků samozřejmě vyšší o sobotách a nedělích než v pracovních dnech. Platí, že tato nerovnoměrnost je vyšší mimo sezónu (tedy v rámci sledovaných měsíců zejména v dubnu a květnu) a dosahuje několikanásobku (běžně 5–8násobek). V letní sezóně se rozdíl v počtech turistů mezi víkendovými a pracovními dny minimalizuje až téměř stírá (běžně 1,5–2,5násobek). Denní zatížení v nejexponovanějších měsících se tak díky tomu rozprostírá relativně rovnoměrně bez větších extrémů. Nerovnoměrnosti v počtech návštěvníků během týdne jsou přibližně podobně velké ve všech sledovaných lokalitách (tzn. více i méně zatížených). Počet návštěvníků v jednotlivých dnech obvykle vrcholí v odpoledních hodinách (přibližně mezi 14. a 16. hodinou). Před tím obvykle kontinuálně roste přibližně od 10. hodiny ranní, večer kontinuálně klesá přibližně do 19. hodiny. Platí, že méně zatížené lokality mají během dne počet návštěvníků vyrovnanější, tzn. vrchol je „otupen“ a lokalita často vykazuje podobný nebo kolísavý počet návštěvníků po celou dobu přibližně mezi 11. a 17. hodinou. Naopak v nejzatíženějších lokalitách je vrchol návštěvnosti během dne zřetelnější. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že největší frekvence turistů dosahují nejzatíženější lokality (červeně značená cesta kolem Pravčické brány a Mezná) v prázdninových měsících po poledni, přičemž nehraje příliš velkou roli, zda se jedná o pracovní, nebo víkendový den. Také Tiské stěny zaznamenávají výrazné rozdíly v počtech návštěvníků během týdne (ve víkendových dnech přibližně 2x více než ve dnech pracovních) i roku (v letní sezóně více než v ostatních částech roku).

2.2. Profil návštěvníka Profil návštěvníka analyzuje strukturu návštěvníků podle několika kritérií, motivaci a důvody jejich návštěvy Českého Švýcarska a poptávku po různých službách a formách cestovního ruchu. Je sestaven na základě dotazníkového šetření návštěvníků (vzor dotazníku viz příloha 11).

2.2.1.

Základní identifikace návštěvníka

Struktura dotazovaných návštěvníků byla zjišťována v rámci několika kritérií:

▪ ▪ ▪ ▪

pohlaví (muži x ženy)

▪

velikost skupiny, v níž se návštěvník v regionu pohybuje (počet lidí ve skupině)

vzdělání (1. základní+neúplné středoškolské, 2. úplné středoškolské, 3. vysokoškolské) věk (v 5 intervalech) zastoupení specifických sociálních skupin (1. manželské/partnerské páry, 2. rodiny s dětmi, 3. penzisté, 4. studenti)


B - 21


▪ ▪

rozdělení návštěvníků podle toho, zda přijeli do regionu individuální nebo jako součást organizované skupiny délka pobytu návštěvníka v regionu (počet nocí rozdělený do 6 intervalů)

Je třeba zdůraznit, že první tři kritéria (a zejména pohlaví a vzdělání) spíše charakterizují výběrový soubor dotazovaných respondentů a jejich reprezentativnost vzhledem ke struktuře základního souboru je částečně omezená. Ve dvou- a vícečlenných skupinách totiž odpovídal vždy jen jeden „zástupce“ skupiny, přičemž například u rodin to byl zpravidla otec (tedy muž), u všech skupin pak obecně spíše člověk s vyšším vzděláním atd. Zbývající kritéria naopak lze vzhledem k velikosti výběrového souboru považovat za plně reprezentativní. Strukturu respondentů podle pohlaví a vzdělání přibližuje tabulka 7. Ukazuje se, že vzhledem k průměrné populaci jsou mezi dotazovanými respondenty (a jistě i v rámci základního souboru) mnohem více zastoupeni lidé s vyšším vzděláním (např. podíl vysokoškoláků mezi respondenty dosahuje téměř 40 %, zatímco tentýž podíl v rámci celé české populace starší 15 let se pohybuje kolem 10 %). Obecně platí, že u vysokoškolského a středoškolského vzdělání dosahují dotazované ženy vyšších podílů než muži, u základního tudíž naopak nižších.

Tabulka 7: Struktura respondentů podle pohlaví a vzdělání ZŠ 43 18 61 (17,6 %)

muž žena

pohlaví celkem Pozn.:

vzdělání SŠ 84 68 152 (44,0 %)

VŠ 76 57 133 (38,4 %)

celkem 203 (58,7 %) 143 (41,3 %) 346 (100 %)

ZŠ = základní nebo neúplné středoškolské vzdělání; SŠ = úplné středoškolské vzdělání (s maturitou); VŠ = vysokoškolské vzdělání vč. bakalářského

Struktura podle vzdělání se mírně odlišuje u českých a zahraničních respondentů. Zatímco u českých tvoří středoškoláci 52 % a vysokoškoláci „jen“ 34 %, mezi zahraničními respondenty jsou vysokoškoláci zastoupeni 46 % a středoškoláci jen 29 %. Souvisí to jednak s tím, že vysokoškolsky vzdělaní lidé obvykle více cestují do zahraničí, ale také s tím, že podíl vysokoškoláků na celé populaci je ve státech, odkud turisté do Českého Švýcarska přijíždějí (tedy zejména v Německu), výrazně vyšší než u nás. Mezi respondenty jsou poměrně vyrovnaně zastoupeny různé věkové skupiny (viz graf 5). Platí, že nejmladší (do 25 let) a nejstarší (60 a více let) dosahují relativně nižších podílů než respondenti středního věku (35–49 let), kteří tvoří plnou třetinu celého dotazovaného souboru. Tuto skutečnost potvrzuje také průzkum návštěvníků z Tiských stěn.

Graf 5: Struktura respondentů podle věku do 24 let

60 a více let 14,2 %

10,4 %

50–59 let

25–34 let 15,6 %

26,0 %

33,8 %

35–49 let


B - 22

Četnost výskytu


Zastoupení specifických sociálních skupin mezi respondenty přibližuje tabulka 8. Ukazuje se, že velmi častými návštěvníky Českého Švýcarska jsou manželské nebo partnerské dvojice, které tvoří více než 2/5 všech návštěvníků. Vysoký je také podíl rodin s dětmi (téměř 30 %). Podíl penzistů přirozeně zhruba odpovídá podílu návštěvníků starších 60 let, podíl studentů se přibližně kryje s věkovou skupinou 24 a méně let. Mezi českými návštěvníky jsou obecně častější rodiny s dětmi a studenti, mezi cizinci (tzn. především Němci) se naopak relativně častěji vyskytují penzisté a manželské/partnerské dvojice.

Tabulka 8: Zastoupení specifických sociálních skupin mezi respondenty skupina podíl (%) Pozn.:

manželské/partnerské páry 41 %

rodiny s dětmi 28 %

penzisté 13 %

studenti 10 %

Údaje zachycují podíl na celkovém počtu respondentů (346). Někteří respondenti mohou být současně zahrnuti do více skupin (např. manželé ve věku 70 let jsou současně manželský pár i penzisté), jiní naopak nejsou zahrnuti v žádné skupině (např. jednotliví turisté).

Šetření návštěvníků v Tiských stěnách ukazuje zčásti odlišné výsledky. Mezi návštěvníky tam převažují rodiny, zatímco partnerské/manželské dvojice naopak mají na celkovém počtu návštěvníků menší podíl. V rámci šetření byla zjišťována také velikost skupin, v nichž byli respondenti dotazováni. Jak ukazuje graf 6, mezi návštěvníky Českého Švýcarska výrazně převažují dvoučlenné skupiny, které tvoří téměř polovinu (asi 45 %) skupin turistů v regionu. Časté jsou také tří- a čtyřčlenné skupiny, jejichž podíl je dohromady téměř třetinový. Výskyt sedmi- a vícečlenných skupin je na území Českého Švýcarska již víceméně náhodný. Velikost skupin není příliš závislá na lokalitě, kde výzkum probíhal (např. podíl dvoučlenných skupin se ve všech sledovaných lokalitách pohybuje mezi 38 a 50 %). Lze vysledovat pouze mírně častější výskyt větších skupin u Pravčické brány a na Mezním můstku, tedy v místech s předpokládanou vyšší koncentrací „masové“ turistiky“. Velikost skupin nezáleží ani na dnech (v pátek i v soboru byly podíly jednotlivých velikostí skupin prakticky stejné). Na základě výsledků šetření se však zdá, že větší skupiny turistů se v Českém Švýcarsku pohybují spíše ve „špičkách“ dne, tedy zhruba mezi 12. a 16. hodinou, zatímco menší skupiny (do 2 lidí) převažují zejména brzy dopoledne a v podvečerní hodiny. Velikost skupin nesouvisí se státní příslušností turistů, tzn. mezi českými turisty i cizinci je zastoupení jednotlivých velikostí skupin přibližně stejné. Průzkum návštěvníků v Českém Švýcarsku ukazuje odlišné výsledky. Výrazněji zde dominují 3–5členné skupiny, což potvrzuje závěr, že nejčastějšími návštěvníky jsou tam rodiny s dětmi. Podíl dvoučlenných skupin je tam naopak překvapivě velmi nízký.

Graf 6: Respondenti podle velikosti skupiny 160 140 120 100 80 60 40 20 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11

12

13 14

22

24 25

32

90

Počet lidí ve skupině


B - 23


Drtivá většina dotazovaných respondentů navštívila České Švýcarsko individuálně, nikoli organizovaně se zájezdem nebo průvodcem (z celkového počtu 346 respondentů jich bylo členy organizovaných skupin pouze 17, tzn. 4,9 %). Relativně více jezdí do Českého Švýcarska organizovaně cizinci, i v tomto případě podíl se však podíl organizovaných turistů pohybuje jen kolem 8 % z celkového počtu respondentů. Nijak překvapivé není zjištění, že organizovaní turisté se v regionu pohybují obvykle v početně větších skupinách než turisté individuální. Necelá třetina návštěvníků Českého Švýcarska jsou jednodenní výletníci (viz tabulka 9). Významně (přibližně 23 %) jsou zastoupeni také návštěvníci, kteří v regionu stráví 1 týden (5–7 nocí). Každý 12. návštěvník se v regionu zdrží déle než 1 týden. Délka pobytu se liší podle země původu návštěvníků. Zatímco mezi cizinci (zejména Němci) výrazně převažují jednodenní výletníci (tvoří asi 3/5 všech návštěvníků), mezi Čechy je to jen asi 1/5 všech návštěvníků. Návštěvníci z Česka se v regionu v průměru zdržují déle než cizinci: déle než 3 noci stráví v Českém Švýcarsku 3/5, déle než 5 dní pak asi 2/5 domácích návštěvníků. Zajímavé je, že relativně nejméně jednodenních návštěvníků je mezi studenty a nejvíce naopak mezi penzisty.

Tabulka 9: Návštěvníci podle délky pobytu délka pobytu (počet nocí) 0 1 2 3-4 5-7 8+ celkem Pozn.:

2.2.2.

Česko 44 19,2% 14 6,1% 33 14,4% 46 20,1% 74 32,3% 18 7,9% 229 100,0%

stát Německo 62 60,8% 7 6,9% 13 12,7% 10 9,8% 3 2,9% 7 6,9% 102 100,0%

ostatní 2 13,3% 3 20,0% 4 26,7% 1 6,7% 2 13,3% 3 20,0% 15 100,0%

celkem 108 31,2% 24 6,9% 50 14,5% 57 16,5% 79 22,8% 28 8,1% 346 100,0%

Údaje v tabulce ukazují počet a procentuální podíl návštěvníků podle délky pobytu (počtu nocí, které v regionu tráví). Údaje jsou členěny podle země původu návštěvníků.

Návštěvníci podle zemí a regionů původu

Asi 2/3 návštěvníků Českého Švýcarska tvoří Češi, tzn. domácí turisté. Zbytek připadá na cizince, mezi nimiž jednoznačně převládají návštěvníci z Německa (viz graf 7). Jedinou další státní příslušností, která má mezi turisty v Českém Švýcarsku statisticky relevantní zastoupení, jsou Nizozemci (1,7 %). Výskyt cizinců jiných státních příslušností (2x z Polska, po jednom z Belgie, Švýcarska, Norka, Slovenska, Litvy, Činy a Vietnamu) je sporadický a víceméně náhodný. Údajům zhruba odpovídá také průzkum návštěvníků v Tiských stěnách, kde identifikovali 62% podíl českých návštěvníků a poněkud vyšší, 36% podíl Němců. Zajímavé je, že podíl německých návštěvníků je v Tiských stěnách vysoký zvláště mezi horolezci (42 %). Čeští návštěvníci pocházejí nejčastěji z Prahy, odkud do Českého Švýcarska přijíždí každý pátý Čech (viz mapa 6 a tabulka 10). Praha je tudíž hlavní zdrojovou oblastí českých návštěvníků. Velký počet turistů přirozeně pochází také z okresů přiléhajících k Českému Švýcarsku (Děčín, Ústí nad Labem, Teplice, Litoměřice) a vzhledem k populační velikosti také z velkých měst Česka (Plzeň, Olomouc, Ostrava).


B - 24


Graf 7: Návštěvníci podle zemí původu

Německo 29,5%

4,3 %

ostatní

66,2%

Česko

Mapa 6: Čeští respondenti podle okresu původu

Pozn.:

Mapa ukazuje, z jakých okresů Česka pochází kolik respondentů.

Nejvíce německých návštěvníků přirozeně pochází z oblasti Saska (celkem 63 z celkového počtu 102 Němců, tedy 62 %). Jednoznačně nejčetněji mezi německými okresy jsou zastoupeny Drážďany (25 %), dále Lipsko (11 %) a Saské Švýcarsko (7 %), které bezprostředně přiléhá k regionu Českého Švýcarska. Podíl dalších blízkých okresů Weisseritz, Bautzen a Löbau–Zittau je shodně 3procentní. Vymezíme-li „nejbližší příhraničí“ jako území okresů Saské Švýcarsko, Weisseritz, Bautzen a Löbau–Zittau, dosahuje


B - 25


jejich podíl na celkovém počtu německých turistů 16 %, což je poměrně nízká hodnota. Hlavní zdrojovou oblastí německých turistů jsou jednoznačně Drážďany následované Lipskem a „nejbližším příhraničím“.

Tabulka 10: Čeští a němečtí respondenti podle okresu původu Česko

Německo

okres

počet

Praha Děčín Litoměřice Ústí nad Labem Teplice Olomouc Plzeň Mělník Ostrava Liberec Česká Lípa celkem

45 17 10 9 8 6 6 5 5 5 5 229

Pozn.:

podíl (%)

19,7 7,4 4,4 3,9 3,5 2,6 2,6 2,2 2,2 2,2 2,2 100,0

okres

počet

Dresden Leipzig Pirna (Sächsische Schweiz) Brandenburg Stuttgart Meissen Berlin Weisseritz Chemnitz Bautzen Löbau–Zittau celkem

26 11 7 5 4 4 4 3 3 3 3 102

podíl (%)

25,5 10,8 6,9 4,9 3,9 3,9 3,9 2,9 2,9 2,9 2,9 100.0

V Německu jsou za okresy považovány územní jednotky „Kreis“.

2.2.3.

Motivace a důvody návštěvy

Téměř polovina všech turistů v Českém Švýcarsku navštívila region poprvé v životě (viz tabulka 11). Další necelou třetinu tvoří návštěvníci, které lze považovat za „pravidelné“, protože již v regionu byli 6krát nebo vícekrát. Poměrně málo turistů bylo v Českém Švýcarsku dosud 1–5krát (lze navíc předpokládat, že se z řady z nich stanou pravidelní návštěvníci). Pro region jsou tedy typické dvě skupiny turistů: jedni zřejmě tráví volno pokaždé jinde a letos si vybrali zrovna České Švýcarsko, druzí jsou naopak „skalními příznivci“ regionu a jezdí sem víceméně pravidelně. Zajímavé je, že procentuálně více pravidelných návštěvníků je mezi Němci než mezi Čechy. Důvodem je mj. to, že podstatná část Němců přijíždí do Českého Švýcarska z blízkého příhraničí (tito návštěvníci jsou samozřejmě nejčastějšími pravidelnými návštěvníky). Čechů, kteří přijíždějí do Českého Švýcarska z okolních okresů (a kteří jsou přirozeně rovněž nejčastějšími pravidelnými návštěvníky), je procentuálně výrazně méně.

Tabulka 11: Frekvence návštěv podle země původu frekvence návštěv poprvé 1x 2-3x 4-5x 6+x celkem Pozn.:

Česko počet podíl (%) 109 47,6 15 6,6 18 7,9 22 9,6 65 28,4 229 100,0

země Německo počet podíl (%) 39 38,2 5 4,9 4 3,9 12 11,8 42 41,2 102 100,0

ostatní počet podíl (%) 14 93,3 0 0,0 0 0,0 1 6,7 0 0,0 15 100,0

celkem počet 162 20 22 35 107 346

podíl (%) 46,8 5,8 6,4 10,1 30,9 100,0

Tabulka zachycuje odpovědi na otázku: „Kolikrát jste dosud navštívili České Švýcarsko?“

Frekvence návštěv rovněž souvisí s věkem a sociální skupinou respondenta. Mezi mladšími věkovými kategoriemi a studenty je přirozeně vyšší podíl těch, kteří jsou v regionu poprvé, mezi staršími a penzisty zase více pravidelných návštěvníků. Frekvence návštěv nesouvisí s velikostí skupiny, v rámci níž byl respondent dotazován, ani s tím, zda je respondent v regionu individuálně či organizovaně. O Českém Švýcarsku se návštěvníci nejčastěji dozvěděli od známých či příbuzných (odpovídají tomu i závěry průzkumu návštěvníků v Tiských stěnách). Ze 157 respondentů, kteří uvedli některou z nabízených položek, jich známé nebo příbuzné jako zdroj informací o regionu uvedlo 69 (viz graf 8). Časté jsou také informace z turistických průvodců nebo z webových stránek regionu. Zajímavé, ale nikoli překvapivé je to, že webové propagace regionu i celého Česka jsou pro respondenty mnohem častějšími zdroji prvotní


B - 26


informace o regionu než tištěné propagační materiály. „Jiné zdroje“, které uvedlo 8 respondentů, jsou většinou mapy nebo škola. Jak ukazuje tabulka 12, pro české návštěvníky je ve srovnání s cizinci častějším zdrojem informací televize, rozhlas a webové stránky regionu, méně pak webové stránky propagující ČR. Cizinci naopak výrazně častěji využívají především informací v turistických průvodcích.

Tabulka 12: Zdroje informací podle státní příslušnosti návštěvníků Státní příslušnost Zdroj informací od známých či příbuzných z turistických průvodců z propagačních materiálů ČR z propagačních materiálů regionu z televize nebo rozhlasu z webových stránek propagujících ČR z webových stránek propagujících region z novin nebo časopisů jiné zdroje celkem Pozn.:

Česko počet

Německo

podíl (%)

48 9 4 2 17 14 21 9 5 129

počet

37,2 7,0 3,1 1,6 13,2 10,9 16,3 7,0 3,9 …

ostatní

podíl (%)

15 12 1 4 4 4 1 5 3 49

počet

30,6 24,5 2,0 8,2 8,2 8,2 2,0 10,2 6,1 …

podíl (%)

6 6 0 0 0 1 3 1 0 17

35,3 35,3 0,0 0,0 0,0 5,9 17,6 5,9 0,0 …

Graf zachycuje odpovědi na otázku: „Kde jste se o Českém Švýcarsku poprvé dozvěděli?“ Některou z nabízených položek uvedlo 157 z celkových 346 respondentů (uvést bylo možné až 3 položky, takže celkový počet označených položek je 188).

Graf 8: Zdroje informací počet uvedených odpovědí 0

10

20

z turistických průvodců

50

60

70

27

z propagačních materiálů ČR

5

z propagačních materiálů regionu

6 14

z televize nebo rozhlasu

19

z webových stránek propagujících ČR

25

z webových stránek propagujících region 15

z novin nebo časopisů

Pozn.:

40 69

od známých či příbuzných

jiné zdroje

30

8

Graf zachycuje odpovědi na otázku: „Kde jste se o Českém Švýcarsku poprvé dozvěděli?“ Některou z nabízených položek uvedlo 157 z celkových 346 respondentů (uvést bylo možné až 3 položky, takže celkový počet označených položek byl 188). Ostatní (zejména pravidelní) návštěvníci nevybrali žádnou položku.

Důvody, které návštěvníky přivádí do Českého Švýcarska, přibližuje graf 9. Není nijak překvapivé, že hlavními třemi důvody jsou poznání, relaxace+rekreace a turistika+sport (každý z těchto důvodů uvedli respondenti zhruba 190–230krát), přičemž nejvíce respondentů uvedlo relaxaci+rekreaci. Z ostatních důvodů jsou významněji zastoupeny ještě zábava (gastronomie, společenský život apod.), kterou uvedlo 27 respondentů, a návštěva příbuzných nebo známých, již označilo 16 respondentů. Důvody návštěvy Českého Švýcarska příliš nesouvisí se státní příslušností návštěvníků (viz tabulka 13). Platí, že Češi, Němci i ostatní cizinci shodně označovali nejčastěji jako hlavní důvody návštěvy poznání, relaxaci+rekreaci a turistiku+sport. Relaxaci a rekreaci uvedla více než 1/3 respondentů, poznání přibližně 30 % a turistiku a


B - 27


sport kolem 28 % respondentů. V průzkumu v Tiských stěnách jsou výsledky podobné, pouze podíl návštěvníků uvádějící jako důvod poznání (prohlídku památek) je znatelně nižší.

Tabulka 13: Důvody návštěvy podle státní příslušnosti návštěvníků Státní příslušnost Důvod návštěvy poznání – návštěva atraktivit relaxace, rekreace, pobyt v přírodě turistika a sport zaměstnání zábava, gastronomie, hry nákupy návštěva příbuzných nebo známých zastávka na cestě celkem Pozn.:

Česko

Německo

počet

podíl (%)

počet

podíl (%)

144 156 131 0 18 0 12 2 463

31,1 33,7 28,3 0,0 3,9 0,0 2,6 0,4 …

58 65 52 2 9 1 1 3 191

30,4 34,0 27,2 1,0 4,7 0,5 0,5 1,6 …

ostatní počet

9 12 6 0 0 0 3 1 31

podíl (%)

29,0 38,7 19,4 0,0 0,0 0,0 9,7 3,2 …

Graf zachycuje odpovědi na otázku: „Co je hlavním důvodem vaší návštěvy Českého Švýcarska?“ Některou z nabízených položek uvedlo všech 346 respondentů. Uvést bylo možné až 3 položky v pořadí, takže celkový počet označených položek je 685.

Graf 9: Důvody návštěvy počet uvedených odpovědí 0

50

100

150

200

250

poznání - návštěva atraktivit relaxace, rekreace, pobyt v přírodě turistika a sport zaměstnání zábava, gastronomie, hry nákupy návštěva příbuzných nebo známých zastávka na cestě

1.pořadí Pozn.:

2.pořadí

3.pořadí

Graf zachycuje odpovědi na otázku: „Co je hlavním důvodem vaší návštěvy Českého Švýcarska?“ Některou z nabízených položek uvedlo všech 346 respondentů. Uvést bylo možné až 3 položky v pořadí podle důležitosti (1. pořadí = hlavní důvod, 2. pořadí = vedlejší důvod, 3. pořadí = doplňkový důvod), takže celkový počet označených položek byl 685.

Motivace návštěvníků k příjezdu do Českého Švýcarska je zčásti ovlivněna také existencí sousedního Saského Švýcarska na německé straně. Lze předpokládat, že řada návštěvníků chápe oblast jako jeden celek (Česko-Saské Švýcarsko) a že ti, kteří přijíždí do Českého Švýcarska, se podívají i na německou stranu a naopak. Průzkum návštěvníků tuto hypotézu potvrzuje – ukazuje se, že více než polovina všech respondentů (přesně 57,5 %) během svého současného pobytu navštívila nebo určitě hodlá navštívit i Saské Švýcarsko. Jak vyplývá z grafu 10, Saské Švýcarsko přirozeně hodlají navštívit nebo již navštívili zejména němečtí turisté (94 %). Lze předpokládat, že většina z nich naopak pobývá zejména v Saském Švýcarsku a České Švýcarsko je jen cílem jednoho z výletů. Mezi ostatními cizinci se jich do Saského Švýcarska chce podívat nebo se již podívalo 27 %, mezi českými turisty pak 43 %.


B - 28


Graf 10: Uskutečněná nebo plánovaná návštěva Saského Švýcarska z Česka

z Německa

z ostatních zemí

5,9 %

ne ne

26,7%

ano

56,8%

43,2%

ano

ne

ano

73,3%

94,1%

Pozn.:

Grafy zachycují odpovědi na otázku: „Navštívili jste nebo hodláte navštívit také národní park Saské Švýcarsko?“, přičemž byla brána v potaz pouze návštěva během současného pobytu (tedy ne v minulosti). Jednotlivé grafy dělí odpovědi podle země původu respondentů (z Česka, z Německa, z ostatních zemí).

2.2.4.

Formy turistiky a doprava návštěvníků v regionu

Pro dopravu do regionu České Švýcarsko používá většina návštěvníků (přibližně 70 %) vlastní automobil. Častěji přijíždějí vlastním automobilem Češi naž cizinci (viz tabulka 14). Druhým nejužívanějším dopravním prostředkem pro dopravu do regionu je vlak, jímž přijíždí přibližně 13 % návštěvníků bez ohledu na státní příslušnost. Na jízdním kole přijelo do regionu přibližně 6 % návštěvníků. Tento dopravní prostředek je výrazně častější u cizinců než u Čechů (zřejmě především díky jednodenním návštěvám německých návštěvníků). Také linkový autobus využívá při dopravě do Českého Švýcarska přibližně 5 % návštěvníků. Zde však naopak převažují Češi nad cizinci. Zájezdovým autobusem přijelo do regionu relativně málo respondentů, jsou však obvykle z početnějších organizovaných skupin, tzn. skutečný počet návštěvníků, kteří využili tento dopravní prostředek, je vyšší.

Tabulka 14: Doprava návštěvníků do regionu dopravní prostředek vlastní automobil automobil z půjčovny zájezdový autobus linkový autobus motocykl jízdní kolo vlak pěšky celkem Pozn.:

Česko 174 74,7 % 0 0,0 % 1 0,4 % 18 7,7 % 2 0,9 % 4 1,7 % 31 13,3 % 3 1,3 % 233 100,0 %

země původu návštěvníka Německo ostatní 64 11 61,5 % 68,8 % 1 0 1,0 % 0,0 % 5 0 4,8 % 0,0 % 2 1 1,9 % 6,3 % 0 1 0,0 % 6,3 % 15 1 14,4 % 6,3 % 14 2 13,5 % 12,5 % 3 0 2,9 % 0,0 % 104 16 100,0 % 100,0 %

celkem 249 70,5 % 1 0,3 % 6 1,7 % 21 5,9 % 3 0,8 % 20 5,7 % 47 13,3 % 6 1,7 % 353 100,0 %

Grafy zachycují odpovědi na otázku: „Jakým dopravním prostředkem jste přijel(a) do regionu České Švýcarsko?“. Několik respondentů uvedlo 2 dopravní prostředky, takže základní soubor obsahuje 353 jednotek. Údaje v tabulce ukazují absolutní hodnoty a procentuální podíly jednotlivých dopravních prostředků za jednotlivé země původu návštěvníků. Případné odchylky od součtu 100 % jsou způsobeny zaokrouhlováním. Někteří návštěvníci uvedli jako druhý dopravní prostředek jiné způsoby dopravy než ty, které byly mezi nabízenými možnostmi: přívoz (3 návštěvníci) a autostop (1 návštěvník).


B - 29


Průzkum návštěvníků v Tiských stěnách udává ještě vyšší podíl návštěvníků přijíždějících auty (85 %), což je zřejmě způsobeno odlehlejší polohou lokality. Využití vlastního automobilu při dopravě do regionu roste s množstvím peněz, které návštěvník v regionu utratí za den pobytu (podrobněji viz kapitola 2.2.5.). U využití vlaku je tomu naopak – s rostoucími výdaji za pobyt klesá jeho využití. Automobil k dopravě regionu více využívají návštěvníci, kteří v regionu pobývají delší dobu. Naopak na jízdním kole nebo autobusem přijíždějí do Českého Švýcarska relativně častěji návštěvníci, kteří tu stráví jeden nebo několik málo dní. Zatímco při dopravě do regionu využívá 70 % návštěvníků osobní automobil, během pobytu jej použije již jen asi 1/3 (viz tabulka 15). Asi 16 % návštěvníků jezdí v Českém Švýcarsku na jízdním kole, 12 % jich použije autobus a 8 % loď (v soutěskách Kamenice). Vzhledem k tomu, že železnice vedou pouze po okraji regionu Českého Švýcarska, je využití vlaků poměrně vzácné. Vůbec žádný dopravní prostředek během pobytu nevyužívá (tzn. chodí pouze pěšky) přibližně 1/4 návštěvníků. Využití dopravních prostředků se prakticky neliší podle země původu návštěvníků. Nesouvisí příliš ani s výdaji návštěvníků za pobyt, byť lze vysledovat, že návštěvníci s vyššími výdaji mají tendenci při cestách po Českém Švýcarsku poněkud více používat osobní automobil a méně vlak, případně nepoužívat žádného dopravního prostředku. Zřetelnější je souvislost s délkou pobytu. Návštěvníci, kteří v regionu tráví více nocí, pochopitelně častěji využívají osobní automobil, ale i linkové autobusy. Ti, jež pobývají v Českém Švýcarsku krátce, přirozeně naopak často nepoužívají žádný dopravní prostředek.

Tabulka 15: Doprava návštěvníků v regionu dopravní prostředek automobil motocykl linkový autobus zájezdový autobus vlak jízdní kolo loď žádné (pouze pěšky) celkem Pozn.:

Česko 98 34,5 % 3 1,1 % 35 12,3 % 3 1,1 % 8 2,8 % 49 17,3 % 27 9,5 % 61 21,5 % 284 100,0 %

země původu návštěvníka Německo ostatní 36 9 31,6 % 52,9 % 2 1 1,8 % 5,9 % 11 2 9,6 % 11,7 % 3 0 2,6 % 0,0 % 4 1 3,5 % 5,9 % 18 1 15,8 % 5,9 % 5 0 4,4 % 0,0 % 35 3 30,7 % 17,6 % 114 17 100,0 % 100,0 %

celkem 143 34,5 % 6 1,4 % 48 11,6 % 6 1,4 % 13 3,1 % 68 16,4 % 32 7,7 % 99 23,9 % 415 100,0 %

Grafy zachycují odpovědi na otázku: „Jaké dopravní prostředky využíváte během svého pobytu v Českém Švýcarsku?“. Několik respondentů uvedlo 2 nebo 3 dopravní prostředky, takže základní soubor obsahuje 415 jednotek. Údaje v tabulce ukazují absolutní hodnoty a procentuální podíly jednotlivých dopravních prostředků za jednotlivé země původu návštěvníků. Případné odchylky od součtu 100 % jsou způsobeny zaokrouhlováním. 2 návštěvníci uvedli jako dopravní prostředek jiné způsoby dopravy než ty, které byly mezi nabízenými možnostmi: 1x lanovku a 1x autostop.

Jednoznačně nejčastější aktivitou, kterou turisté v Českém Švýcarsku provozují, je přirozeně pěší turistika, již uvedlo více než 90 % všech respondentů, drtivá většina z nich navíc na prvním místě (viz graf 11). Dalšími dvěma významnými aktivitami jsou poznávací turistika a cykloturistika. Významnější podíl vykázaly ještě koupání+vodní sporty a kulturní akce+zábava. Velmi málo časté jsou „méně tradiční“ aktivity jako například adrenalinové sporty a „městské“ aktivity jako péče o kondici nebo návštěva sportovních akcí. Struktura provozovaných aktivit nesouvisí s tím, z jaké země návštěvník pochází. Platí, že poznávací, pěší a cyklistickou turistiku provozují relativně více jednodenní návštěvníci, kteří se „nestihnou“ během krátké doby věnovat jiným aktivitám. Ostatní, méně obvyklé aktivity jsou relativně častější u návštěvníků, kteří se v Českém Švýcarsku zdrží déle.


B - 30


Graf 11: Aktivity provozované návštěvníky 0

50

100

150

200

250

300

350

pěší turistika cykloturistika koupání a vodní sporty rybaření aktivní sport (volejbal, tenis…) péče o kondici (sauna, fitness…) poznávací turistika venkovská turistika horolezectví návštěvy sportovních akcí adrenalinové sporty kulturní akce a zábava 1.pořadí

Pozn.:

2.pořadí

3.pořadí

4.pořadí

5.pořadí

Graf vyjadřuje odpovědi na otázku: „Které aktivity provozujete během pobytu v Českém Švýcarsku?“. Respondenti mohli uvést až 5 aktivit v pořadí podle důležitosti, takže celkový počet označených položek byl 613.

Ukazuje se, že turisté v Českém Švýcarsku se věnují především tradičním „konzervativním“ aktivitám. Jak však vyplývá ze spokojenosti s úrovní služeb a infrastruktury (viz kapitola 2.2.5.), existují nikoli zcela nevýznamné skupiny turistů poptávajících méně obvyklé aktivity a formy cestovního ruchu. Ty tudíž představují možný směr dalšího rozvoje regionu.

2.2.5.

Využívání služeb a hodnocení jejich kvality

To, jak návštěvníci Českého Švýcarska využívají služeb v cestovním ruchu, lze měřit výdaji přepočítanými na osobu a den pobytu. Ukazuje se, že mezi českými i zahraničními návštěvníky je nejpočetnější skupina těch, kteří v regionu utratí za 1 den pobytu přibližně 300–600 Kč (viz graf 12). Do tohoto intervalu spadá přibližně 40 % českých i zahraničních návštěvníků. Rozdíly ve výdajích mezi českými a zahraničními návštěvníky jsou však přesto zřetelné. Mezi Čechy je mnohem více těch, kteří utratí méně než 300 Kč na osobu a den, než těch, kteří utratí přes 600 Kč na osobu a den. U cizinců tomu je naopak. Mezi českými návštěvníky jich tedy 18 % utratí za den méně než 150 Kč, 45 % méně než 300 Kč a 88 % méně než 600 Kč. U cizinců jsou tyto procentní hodnoty jen 8 %, 21 % a 62 %. Výdaje na osobu a den se mírně liší mezi výletníky, kteří v regionu nenocují a utratí tudíž o něco méně, a ostatními. Souvislost mezi výdaji na straně jedné a vzděláním ani příslušností ke skupině (individuální/organizovaní) neexistuje. Platí však, že tendenci méně utrácet mají spíše mladší návštěvníci než starší a rovněž studenti a penzisté (manželské/partnerské dvojice a kupodivu i rodiny s dětmi utratí více). Jednou z hlavních služeb pro návštěvníky představují informační centra, kterých je v regionu několik. Jak ukazuje graf 13, služeb infocenter využila nebo hodlá využít asi polovina návštěvníků regionu. Více využívají informačních center domácí než zahraniční návštěvníci. Jednou z příčin může být např. nedostatečná informovanost o existenci infocenter mezi cizinci.


B - 31


Graf 12: Výdaje na pobyt v regionu 0%

10%

40

Češi

9

cizinci

do 150 Kč

Pozn.:

20%

30%

40%

50%

60%

64

47

301-600 Kč

80%

90%

97

16

151-300 Kč

70%

601-1500 Kč

21

32

1501-3000 Kč

100%

31

3001 a více Kč

34

9

nezjištěno

Graf ukazuje podíl jednotlivých odpovědí (intervalů) na otázku: „Kolik vás stojí v průměru na osobu a den (24 hodin) pobyt v Českém Švýcarsku?“.

Vedle informačních center patří k základním službám v cestovním ruchu ubytování. Ubytovací služby využívají přibližně 2/3 návštěvníků Českého Švýcarska (zbývající část jsou jednodenní výletníci). Z těch, kteří v Českém Švýcarsku nocují, jich přibližně 1/5 využívá nocleh u známých nebo ve vlastním domě (chatě, chalupě). Mezi těmi, kteří spí v ubytovacím zařízení, jich nejvíce (téměř 1/3) spí v penzionech nebo v soukromí. Další necelá třetina nocuje v kempech či tábořištích, přičemž častější je nocleh ve stanu či karavanu než v chatce. Služeb hotelů využívá asi 11 % návštěvníků.

Graf 13: Využití informačního centra návštěvníky Česko

Německo

2,2 %

4,9 %

44,5 %

45,4 %

6,7 %

39,2 %

40,0 %

52,0 %

7,9 %

ano, již jsem využil Pozn.:

ostatní

53,3 %

3,9 %

ano, využiji

ne, nevyužiji

nevím

Grafy vyjadřují odpovědi na otázku: „Využil(a) jste nebo využijete služeb informačního centra Českého Švýcarska?“ a jsou členěny podle státní příslušnosti respondentů.

Struktura využití jednotlivých typů ubytovacích zařízení je diferencována podle země, z níž návštěvníci do Českého Švýcarska přijeli. Cizinci častěji nocují v hotelích (přes 20 % celkového počtu) a v penzionech, případně v soukromí (téměř polovina). Naopak Češi častěji dávají přednost kempům a tábořištím (téměř 1/3 celkového počtu) a přirozeně také noclehu ve vlastním domě (chatě, chalupě) nebo u známých (téměř 1/4). Logická je souvislost mezi typem ubytovacího zařízení a výdaji návštěvníků, kteří v nich nocují. Návštěvníci, kteří využívají hotelů nebo pronajatých domů a chat, utrácí za pobyt nejvíce (v průměru cca 1000–2000 Kč na osobu a den). Pro ty, kteří nocují v penzionech nebo v soukromí, jsou charakteristické průměrné výdaje (obvykle cca 500–1000 Kč). Nejméně v Českém Švýcarsku utratí ti, kteří jsou ubytováni v kempech (zvláště pak ve stanech nebo karavanech) a samozřejmě také ti, kteří spí ve vlastním domě (chatě, chalupě).


B - 32


Tabulka 16: Noclehy podle typů ubytovacích zařízení typ ubytovacího zařízení hotel *** nebo více hotel * nebo ** ubytovna, hostel pronajatý dům/chata kemp/tábořiště v chatce kemp/tábořiště ve stanu nebo karavanu penzion nebo ubytování v soukromí u známých nebo ve vlastním pod širákem celkem Pozn.:

země původu návštěvníka Česko Německo ostatní 5 4 1 2,8 % 9,5 % 7,7 % 9 5 2 5,1 % 11,9 % 15,4 % 5 1 0 2,8 % 2,4 % 0,0 % 11 2 1 6,2 % 4,8 % 7,7 % 19 1 2 10,7 % 2,4 % 15,4 % 37 7 3 20,9 % 16,7 % 23,1 % 50 19 3 28,2 % 45,2 % 23,1 % 40 3 1 22,6 % 7,1 % 7,7 % 1 0 0 0,6 % 0,0 % 0,0 % 177 42 13 100,0 % 100,0 % 100,0 %

celkem 10 4,3 % 16 6,9 % 6 2,6 % 14 6,0 % 22 9,5 % 47 20,3 % 72 31,0 % 44 19,0 % 1 0,4 % 232 100,0 %

Grafy zachycují odpovědi na otázku: „V jakém typu ubytovacího zařízení nocujete?“. Přibližně třetina respondentů neuvedla žádné ubytovací zařízení, většinou protože pobývali v Českém Švýcarsku pouze 1 den. Údaje v tabulce ukazují absolutní hodnoty a procentuální podíly jednotlivých typů ubytovacích zařízení za jednotlivé země původu návštěvníků. Případné odchylky od součtu 100 % jsou způsobeny zaokrouhlováním.

Využití jednotlivých typů ubytovacích zařízení částečně souvisí také s délkou pobytu (blíže viz kapitola 2.2.1.). Návštěvníci, kteří nocují v kempech, se obvykle v regionu zdrží kratší dobu než ostatní. Nejdelší dobu naopak v regionu stráví přirozeně ti, kteří jsou ubytováni ve vlastním domě. Délka pobytu návštěvníků, kteří jsou ubytováni v jiných zařízeních, se příliš nevymyká průměru. Souvislost mezi strukturou využití ubytovacích zařízení a sociálním profilem odpovídá obecným představám. Manželské a partnerské dvojice ve srovnání s ostatními relativně více upřednostňují ubytování v hotelech. Rodiny s dětmi naopak využívají hotely málo a často nocují ve vlastní chatě či chalupě nebo u známých. Penzisté obecně méně často v regionu nocují (je mezi nimi relativně více jednodenních návštěvníků). Naopak studenti častěji než ostatní skupiny v regionu alespoň jednou přenocují. Ve srovnání s ostatními skupinami jsou často ubytováni v kempech. Jednotlivé služby, ať již často nebo méně často využívané, hodnotili návštěvníci podle toho, jak jsou spokojeni s jejich úrovní. Hodnocení bylo provedeno ve čtyřstupňové škále (1–velmi dobře, 2–spíše dobře, 3–spíše špatně, 4–velmi špatně) nebo odpovědí „nevím“. Celkem respondenti hodnotili kvalitu 12 služeb (viz příloha 3): ubytovací služby, stravovací služby, informační centra, informační systém v terénu, služby pro motoristy, péče o čistotu a úklid, kvalita silnic a parkování, veřejná doprava, vybavení regionu pro sportovní aktivity, nákupní možnosti (prodejní síť), příležitosti pro zábavu a společenské vyžití, vybavení regionu atrakcemi pro děti. Závěrečná položka hodnocení se týkala cenové hladiny služeb. Z hodnocení vyplývá obecně spíše celková spokojenost návštěvníků s úrovní služeb. Celková průměrná známka se u jednotlivých služeb pohybuje mezi 1,38 a 2,44. Nejlépe hodnocenými službami jsou: a) informační systém v terénu (průměrná známka 1,38), b) informační centra (1,42), c) stravovací služby (1,51), d) ubytovací služby (1,68). V rámci daného souboru hodnocených služeb byly hodnoceny průměrně:


B - 33


a) cenová hladina služeb (průměrná známka 1,81), b) péče o čistotu, úklid (1,90), c) vybavení regionu pro sportovní aktivity (2,02), d) příležitosti pro zábavu a společenské vyžití (2,06), e) služby pro motoristy (2,07). Nejhůře návštěvníci hodnotí: a) vybavenost regionu atrakcemi pro děti (průměrná známka 2,44), b) nákupní možnosti a prodejní síť (2,41), c) veřejnou dopravu (2,41), d) kvalitu silnic a parkování (2,25). Obecně tedy se základními, nejvíce využívanými službami panuje spokojenost, zatímco rezervy existují u služeb méně frekventovaných. Platí, že u služeb, které jsou hodnoceny dobře, se návštěvníci v hodnocení shodují (nízká směrodatná odchylka jednotlivých známek). Naopak nejhůře hodnocené služby vykazují vysokou variabilitu hodnocení, tedy nejednoznačný názor návštěvníků. Platí také, že u služeb, které hodnotilo více návštěvníků (tzn. méně jich odpovědělo „nevím“), byla variabilita hodnocení obecně nižší, tzn. čím více návštěvníků odpovědělo „nevím“, tím spíše bylo i hodnocení nejednoznačnější. Spokojenost se všemi službami s výjimkou orientačního systému v terénu (ten byl však celkově hodnocen nejlépe ze všech služeb) je vyšší u zahraničních návštěvníků. Výrazně se rozdíl v hodnocení mezi českými a zahraničními návštěvníky projevil zejména u hůře hodnocených služeb. Vůbec nejodlišněji hodnotili domácí a zahraniční návštěvníci cenovou hladinu služeb, což je vzhledem k rozdílné cenové hladině v Česku a v západoevropských zemích, odkud většina cizích návštěvníků pochází, pochopitelné. Odpovědi návštěvníků na volnou otázku, co jim při pobytu v Českém Švýcarsku nejvíce chybí či vadí, do značné míry kopírují „kvantifikované“ hodnocení kvality jednotlivých služeb. Celkově dominují v dojmech a názorech návštěvníků tyto problémy (řazeno přibližně podle četnosti výskytu, přičemž podobné problémy byly sloučeny): 1. problémy s parkováním (nedostatek parkovacích míst; drahé parkování) 2. životní prostředí a úklid krajiny (odpadky kolem cest; znečištění ovzduší auty v oblasti parkovišť) 3. informační systém (málo informací v terénu, zvláště v cizích jazycích, poničené značení a informační tabule) 4. silniční doprava (vysoká hustota provozu vzhledem ke kapacitě komunikací, neudržované silnice) 5. málo koupacích možností 6. stánky (zejména v Hřensku) a prostředí kolem nich 7. usměrňování cestovního ruchu (málo značených, a tedy přístupných cest; málo cyklistických tras) 8. veřejná doprava (málo linek a spojů; chybějící možnost dopravy vlaky či lodí) 9. řídká síť obchodů se základním zbožím 10. „alternativní“ služby: málo sportovišť, kulturních akcí apod., jejich slabá provázanost 11. další připomínky, které se vyskytly více než dvakrát (chybějící lanovky - ?; málo laviček a veřejných WC; málo hraničních přechodů pro pěší a cyklisty; příliš mnoho cyklistů v terénu) Je zřejmé, že většina uváděných problémů je uvedena vcelku jednoznačně. Některé problémy uváděné návštěvníky si však částečně odporují (např. znečištění ovzduší vs. málo parkovišť); málo cyklistických tras vs. příliš mnoho cyklistů v terénu), takže jejich současné řešení není možné. Vyřešení další skupiny


B - 34


uváděných problémů zase není a nemůže být v kompetenci o.p.s. České Švýcarsko ani obcí či správ chráněných území v regionu (např. řídká síť obchodů, neudržované silnice).


Výrazná sezónnost a prostorová koncentrace cestovního ruchu v území: jednoznačně nejvíce návštěvníků v letních měsících a v oblasti Hřensko–Pravčická brána–Mezná.



V letních měsících se v Českém Švýcarsku pohybuje denně asi 6 tisíc turistů, z toho nejzatíženějšími lokalitami jich projde asi 1 tisíc.



Dominance návštěvníků středního věku, zejména pak manželských/partnerských dvojic (z toho vyplývá vysoká četnost dvoučlenných skupin turistů). Významné je také zastoupení rodin s dětmi.



V regionu alespoň jednou přespí asi 69 % návštěvníků, zbytek jsou jednodenní výletníci.



Přibližně 2/3 návštěvníků regionu jsou Češi (nejvíce jich je z Prahy a okresů v okolí Českého Švýcarska), asi 30 % Němci, zbývající podíl připadá na ostatní státní příslušnosti.



V regionu výrazně dominují „tradiční“ formy cestovního ruchu: relaxace, poznání a pěší turistika.



Propojení Českého a Saského Švýcarska – téměř 3/5 návštěvníků Českého Švýcarska navštíví během svého pobytu také Saské Švýcarsko.



Většina návštěvníků (70 %) využívá k dopravě do regionu vlastní automobil. Při dopravě na místě jej využívá již jen asi polovina z nich návštěvníků (kolem 35 %), a to např. na úkor jízdních kol nebo linkových autobusů.



Návštěvníci celkově hodnotí úroveň služeb pro turisty v Českém Švýcarsku kladně; pro německé návštěvníky to platí více než pro Čechy.



Za hlavní problémy považují návštěvníci nekvalitní silnice, málo parkovacích míst, vybavenost regionu alternativními službami pro turisty, nízkou hustotu a koordinaci veřejné dopravy a slabé možnosti nákupu základního zboží.


B - 35


3. Analýza nabídky pro cestovní ruch V rámci analýzy nabídky byla zjišťována především nabídka v obcích jádrové zóny. Okolní území zahrnuté do nárazníkové zóny bylo analyzováno s menší podrobností. Vzhledem k úzkému vztahu k jádrovému území byla ovšem obec Jiřetín pod Jedlovou řešena téměř se stejnou podrobností jako obce v jádrové zóně. Dále se analýza nabídky v některých případech podrobněji zabývala městy Děčín, Česká Kamenice, Varnsdorf a Rumburk. V rámci analýzy primárního potenciálu cestovního ruchu jsou v textu často užívány pojmy „atraktivita“ a „atrakce“. Oba pojmy mohou v některých případech splývat, avšak většinou je lze definovat takto:

▪

▪

Pod „atraktivitou“ se myslí součást regionu, která nebyla zřízena za účelem cestovního ruchu, ale přesto je nějakým způsobem zajímavá pro návštěvníky. Atraktivity lze rozdělit na hmotné a nehmotné. Mezi hmotné patří např. hrad, skála, údolí řeky apod., mezi nehmotné např. genius loci, folklorní zvyky apod. „Atrakce“ je naproti tomu součást regionu, která je rovněž atraktivní pro návštěvníky, ale byla zřízena především za účelem cestovního ruchu. Také atrakce lze rozdělit na hmotné (např. muzeum, rozhledna, akvapark apod.) a nehmotné (např. historické představení, jarmark apod.).

Cílem analýzy nabídky pochopitelně není vyčerpávající přehled všech atraktivit a atrakcí v území, ale zejména jejich utřídění, klasifikace a charakteristika těch nejvýznamnějších, které reálně ovlivňují potenciál regionu pro cestovní ruch nebo spoluvytvářejí image regionu. Významné atraktivity a ubytovací služby v Českém Švýcarsku kategorizované do dvou úrovní podle významu a síť veřejné dopravy zachycuje mapa 7.

Mapa 7: Významné atraktivity, ubytovací kapacity a linky veřejné dopravy


B - 36


3.1. Atraktivity území Na území Českého Švýcarska jsou návštěvníky nejčastěji vyhledávány přírodně-krajinářské atraktivity, sekundárně pak kulturně-historické atraktivity, případně jejich vzájemné kombinace. V širším území nárazníkové zóny potom výrazněji převažují kulturně-historické atraktivity. Mezi nejvýznamnější atraktivity jádrové zóny řešeného území („turistické magnety“) patří následující lokality: 

Pravčická brána jako jedinečný přírodní fenomén



Tichá (Edmundova) a Divoká soutěska na řece Kamenici (v dalším textu však budou vzhledem k souvislostem posuzovány častěji jako atrakce)



obec Hřensko s malebnou polohou, která je jedinečná v rámci Česka

Hlavní atraktivity se tedy koncentrují v západní části území Českého Švýcarska, čemuž odpovídá i zatížení území návštěvníky (viz kapitola 2.1.). Mezi další významné přírodní atraktivity jádrového území patří Kyjovské údolí, Malá Pravčická brána, Jetřichovické stěny se skalními vyhlídkami a Růžovský vrch. Další významné kulturní atraktivity zastupují především památky lidové architektury, kam lze zařadit všechny tři vesnické památkové zóny na hranici národního parku (Vysoká Lípa, Kamenická Stráň, Dlouhý Důl) a soubor alpských staveb v lokalitě Na Tokání, skalní hrádky a zřícenina Dolského mlýna. Významnější atraktivity v podobě kulturních nebo sportovních akcí se v jádrové zóně nevyskytují. Z atraktivit nárazníkové zóny a jejího okolí stojí kromě za zmínku děčínský a jílovský zámek, Pastýřská stěna, Tiské stěny, památkové zóny a rezervace v Rumburku (Šmilovského ulice), České Kamenici a Jiřetíně pod Jedlovou (včetně hradu Tolštejna) a skalní útvar Panská skála u Kamenického Šenova. Specifickou atraktivitou území jsou také rozhledny. Do atraktivit spjatých s územím Českého Švýcarska se samozřejmě řadí i atraktivity v sousedním Saském Švýcarsku. V dalších kapitolách jsou významné atraktivity v území podrobněji charakterizovány. V některých případech je analytický popis primárního potenciálu doplněn také charakteristikou a problematickými oblastmi potenciálu sekundárního (služeb cestovního ruchu).

3.1.1.

Přírodní atraktivity jádrové zóny

Pravčická brána Pravčická brána je symbolem Českého Švýcarska a současně jeho nejnavštěvovanější lokalitou. Vrchol skalní brány je v současnosti již nepřístupný, ale stále je možné pod obloukem procházet nebo bránu obdivovat z řady vyhlídek a z restaurace Sokolí hnízdo, která slouží jako její zázemí (informační středisko, expozice, restaurace). Vzhledem ke křehkosti skalní brány a vzácným dalším ekosystémům v okolí je zatíženost lokality cestovním ruchem velmi vysoká. Trvalým problémem je rovněž přetížení přístupové stezky a neexistující parkoviště v nástupní lokalitě Tři prameny, kde není vzhledem k prostorové stísněnosti a ochraně vodních zdrojů vybudování odstavné plochy reálné. Protože je nejbližší parkoviště (u restaurace Klepáč) vzdáleno přes kilometr, dochází na rozcestí Tři prameny velmi často k porušování dopravních předpisů a ohrožení pěších návštěvníků (v místě je také nevhodně upravená autobusová zastávka Hřensko, Pravčická brána).

Soutěsky Kamenice Řeka Kamenice tvoří mezi Srbskou Kamenicí a Hřenskem malebné soutěsky (Ferdinandova, Ve Strži, Divoká, Edmundova). Dvě z nich, Divoká a Edmundova (Tichá) jsou využívány k turistické plavbě. Významná je i Srbskokamenická (Ferdinandova) soutěska, která je navštěvována především v lokalitě Dolského mlýna.


B - 37


Kyjovské údolí a Křinická soutěska Řeka Křinice vytváří krátce po opuštění Kyjova skalnaté a lesnaté údolí, jehož atraktivitu dále zvyšují skalní vyhlídky a stopy po historických stavbách (hrádky, mlýny, bývalá osada Zadní Doubice). Pod bývalou osadou Zadní Doubice potom údolí přechází v Křinickou soutěsku s vyhlídkovými turistickými plavbami (přístup pouze z německé strany hranice). Kyjovské údolí bylo turisticky zpřístupněno již v roce 1906 (dokončení silničky Kyjov – Hinterhermsdorf) a dnes patří s výjimkou Křinické soutěsky mezi oblasti navštěvované zejména dlouhodobými a pravidelnými návštěvníky Českého Švýcarska. Při nárůstu počtu návštěvníků mohou nastat problémy se sdílením jediné cesty mezi pěšími turisty a cyklisty.

Jetřichovické skály Jetřichovické stěny s panoramatem Mariiny skály a Vilemíniny stěny se rozkládají severně od stejnojmenného sídla a díky množství zajímavých skalních útvarů a vyhlídek patří mezi vyhledávané turistické lokality Českého Švýcarska. Mezi nejznámější vyhlídky patří Mariina skála (v současnosti poničená požárem) a Rudolfův kámen.

Kaňon Labe Celý úsek Labe mezi Děčínem a Hřenskem vytváří hluboký kaňon, který je svého druhu ojedinělý v Evropě. Kaňon vyhloubení erozní činností řeky v sedimentárních křídových horninách je hluboký až 300 metrů.

Horolezecké terény České Švýcarsko je oblíbenou horolezeckou lokalitou a toto sportovní odvětví je v národním parku vzhledem ke korektnímu chování jeho vyznavačů široce tolerováno. Mimo tuto přirozenou atraktivitu oblasti vzniká v Janské horolezecké centrum, které plynule navazuje na podzemní továrnu Rabštejn.

Ostatní přírodní atraktivity jádrové zóny Přírodní atraktivitou jádrové zóny je také Malá Pravčická brána. Tento skalní útvar je vysoký jen přes dva metry a leží severně od Vysoké Lípy. České Švýcarsko je zajímavé rovněž svými skalními vyhlídkami. Mimo vyhlídek zmíněných již výše při charakteristice Jetřichovických stěn nelze opomenout ještě Belveder u Labské Stráně. Méně navštěvovanou krajinnou dominantou je Růžovský vrch mezi Růžovou a Srbskou Kamenicí. Zajímavé jsou také (zčásti uměle vytvořené) jeskyně v oblasti. Mezi nejvíce vyhledávané patří Ledová jeskyně u Kyjova a další jeskyně v Kyjovském údolí. Kromě výše uvedených atraktivit začíná být turisty objevován také pramen Křinice u Krásné Lípy.

3.1.2.

Přírodní atraktivity nárazníkové a vnější zóny

Saské Švýcarsko Mezi přírodními atraktivitami v okrajových částech, příp. v zázemí Českého Švýcarska je v první řadě nutné zmínit sousední národní park Saské Švýcarsko, zejména pak Křinické údolí nad městem Bad Schandau, skalní útvary Schrammsteine a významnou dominantu kraje horu Großer Winterberg. Všechny tyto lokality jsou v současnosti zatíženy cestovním ruchem více než srovnatelná území Českého Švýcarska.

Tiské stěny Významnou přírodní atraktivitou na českém území jsou Tiské stěny na levém břehu Labe, které často slouží pro návštěvníky Českého Švýcarska jako alternativní cíl jednodenního výletu.

Panská skála V širším okolí stojí za zmínku čedičový skalní útvar Panská skála u Kamenického Šenova, který se ovšem dosud profiluje častěji jako krátká tranzitní zastávka než samostatná turistická destinace.


B - 38


Zlatý vrch Další čedičová stěna (tzv. kamenné varhany) se nachází u obce Líska na východ od České Kamenice. Byla odkryta až v 60. letech 20. století při těžbě.

3.1.3.

Kulturní atraktivity jádrové zóny

Hřensko Hřensko je vyhledáváno především díky poloze v úzkém a skalnatém říčním údolí. Zároveň je nejčastější vstupní branou německých turistů do oblasti Českého Švýcarska. V menší míře slouží jako vstupní brána i pro turisty přijíždějící z českého vnitrozemí. Hřensko bylo v nedávné minulosti (z historického hlediska však vlastně neustále) postiženo ničivou povodní a skalními sesuvy, ale výsledek odstraňování těchto přírodních katastrof se na jeho přitažlivosti podepsal spíše pozitivně (vyjasnění některých vlastnických vztahů a příchod dlouhodobého rozvojového kapitálu, úpravy řady budov a veřejných prostranství). Atraktivita sídla bohužel trpí, protože je přesyceno tržišti (část návštěvníků využívá Hřensko pouze jako nákupní destinaci) a širokou nabídkou erotických služeb. Ohrožením pro Hřensko, jehož zástavbu je téměř nemožné i nepřípustné dále rozšiřovat, může být úplný zánik jeho rezidenční funkce a přeměna bytového fondu na ubytovací kapacity a další služby (restaurace, tržnice, prodej suvenýrů, erotické kluby). Problémem Hřenska je také jeho špatná dostupnost veřejnou dopravou (výhodné by bylo zejména zvýšení počtu autobusových spojů a pravidelné prodloužení zastávkových vlaků z Drážďan až do Děčína a navazující přívoz ze zastávky Schöna do Hřenska).

Vesnická památková zóna Vysoká Lípa Vysoká Lípa představuje nejcennější soubor lidové architektury v okolí, a proto byla roku 1995 prohlášena památkovou zónou lidové architektury. Bohužel v souvislosti s přeměnou řady obytných staveb v sídle na ubytovací a stravovací zařízení je tento soubor často narušován a jeho hodnota se postupně snižuje.

Vesnická památková zóna Kamenická Stráň Tento vzácný soubor lidové architektury se dochoval do současnosti díky absolutní přeměně sídla na rekreační zónu. Jeho propagace a využití pro cestovní ruch je zatím nízké a i v budoucnosti může být poměrně diskutabilní, protože vlastníci místních nemovitostí budou zřejmě preferovat zachování současného klidu.

Vesnická památková zóna Dlouhý Důl Údolní ves Dlouhý Důl téměř plynule navazuje na zástavbu Kyjova. Její turistický potenciál je však omezený.

Skalní hrádky V severní a východní části Českého Švýcarska se nachází několik zbytků středověkých staveb na vrcholcích skalních útvarů, které se zpravidla označují jako skalní hrádky, přestože ne vždy se jedná o opevněná panská sídla. Tato místa spoluvytvářejí charakter Českého Švýcarska a mezi nejvíce navštěvované patří Šaunštejn u Vysoké Lípy a Falkenštejn u Jetřichovic. Některé další lokality (například Kyjovský nebo Vlčí hrádek) jsou zcela nepřístupné.

Dolský mlýn Zřícenina Dolského mlýna leží na řece Kamenici v Srbskokamenické soutěsce mezi Vysokou Lípou a Kamenickou Strání. Objekt byl využit při natáčení pohádky Pyšná princezna. V současné době probíhají polemiky o zakonzervování torza nebo jeho dostavbě do původního stavu a následného turistického využití (problematické vzhledem k okolním ekosystémům).


B - 39


Na Tokání V atraktivní poloze mezi Jetřichovicemi, Chřibskou a Kyjovským údolím leží soubor srubových staveb Na Tokání. Původní lovecký zámeček je dnes kulturní památkou. Všechny stavby jsou dnes využívány pro podnikovou rekreaci nebo jako turistické chaty, i když bylo vhodné vytvořit v lokalitě také ubytovací zařízení vyšší kategorie. Problémem lokality je časté porušování zákazu vjezdu a následná hrozba střetu motoristů na příjezdové komunikaci s pěšími turisty a cyklisty.

Sklářství Specifickým fenoménem Českého Švýcarska a jeho okolí je dochovaná tradice sklářství. Na okraji oblasti v Horní Chřibské se nachází nejstarší dosud fungující sklářská huť v České republice z roku 1414. Jednu z okolních skláren je dnes také možné navštívit, i když celkové využití potenciálu sklářství pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je zatím nízké. Aktuálním rizikem je hrozba zániku sklářské tradice díky silné konkurenci levné a méně kvalitní sklářské výroby (jedna ze dvou skláren v Chřibské je v současnosti v konkursu).

Ostatní kulturní atraktivity jádrové zóny Mezi další významnější kulturní atraktivity jádrové zóny patří památkově hodnotná sídla Jetřichovice a Dolní Chřibská, větrný mlýn u Růžové a rozhledna na Vlčí hoře. Zvláštní postavení mají také dochované církevní památky v oblasti a zejména venkovské kostely (například Jetřichovice, Chřibská nebo Sněžná). Kostel ve Sněžné patřil v minulosti k vyhledávaným poutním místům.

3.1.4.

Kulturní atraktivity nárazníkové a vnější zóny

Z hlediska svého vztahu k Českému Švýcarsku je pro cestovní ruch důležitá zejména obec Jiřetín pod Jedlovou a město Děčín. Jiřetín nabízí návštěvníkům zachovalý půdorys historického horního města (městská památková zóna), hornické muzeum včetně přístupné stříbrné štoly a křížovou cestu s kapličkou na Křížové hoře. Samostatně je nutné jmenovat zříceninu hradu Tolštejna nad městem, který je kromě svého turistického potenciálu kulturním centrem Tolštejnského panství – jednoho z nejvýznamnějších ucelených regionálních turistických produktů v České republice. V Děčíně začíná být navštěvován zámek v dominantní poloze nad městem a již dlouho láká turisty také protilehlá Pastýřská stěna s restaurací. Problémem Pastýřské stěny je ztížená dostupnost pro nemotorizované návštěvníky. V sousedství Děčína se začínají rozvíjet turistické aktivity spojené s jílovským zámkem. Dalším městem s rozvíjejícím se cestovním ruchem je Česká Kamenice, která může nabídnout historické centrum (městská památková zóna) s kostelem svatého Jakuba (přístupná věž) a poutní kaplí, zříceniny dvou hradů v bezprostředním okolí a částečně přístupné prostory bývalé podzemní továrny Rabštejn. Zajímavou architekturu v Rumburku nabízí Šmilovského ulice, která byla prohlášena vesnickou památkovou rezervací, a místní loreta. Dlouhodobými návštěvníky Českého Švýcarska jsou vyhledávány také hrady a zámky v Benešově nad Ploučnicí, Velkém Březně, Sloupu, Zákupech, Jablonném v Podještědí (Lemberk) a České Lípě.

3.1.5.

Skryté atraktivity regionu České Švýcarsko

Přestože většina atraktivit v Českém Švýcarsku a jeho okolí je v současné době využívána pro cestovní ruch, v regionu se nachází celá řada kulturních a technických památek, jejichž potenciál využit není. Zároveň v Českém Švýcarsku stále existuje prostor pro rozvoj současných a vznik nových kulturních, sportovních a dalších akcí s výraznějším dopadem na cestovní ruch. Podobná rezerva téměř neexistuje mezi přírodními atraktivitami (s výjimkou pramenu Křinice, Růžovského vrchu a Studence). Mezi nedoceněné kulturní a technické památky Českého Švýcarska patří zejména (některé byly zmíněny také v předešlém textu): 

větrné mlýny a jejich torza (Arnoltice, Janov, Růžová, Světlík, Františkův Vrch...),


B - 40




vodní mlýn na koření a akvadukt v Dolní Chřibské (včetně okolní lidové architektury),



vesnické památkové zóny (zejména Vysoká Lípa a Kamenická Stráň),



sakrální památky (kostely, děčínská synagoga, kaple, kříže, boží muka...),



poutní místo u kostela Panny Marie Sněžné na Sněžné (obnova tradice),



areál Jedlové (křížová cesta, rozhledna, lyžařský areál),



zámky v České Kamenici a Děčíně (případně i v Lipové, Šluknově a Jílovém),



hvězdárny (Mikulášovice – využitelnost ke zvážení),



železnice a železniční stanice (historické vlaky, infocentra, ubytování, půjčování kol),



venkovské usedlosti (agroturistika a hippoturistika),



podzemní továrna Rabštejn (muzeum – využitelnost ke zvážení),



tématické okruhy propojující některé z těchto atraktivit („Skalní hrádky“, „Podstávkové domy“, „Rozhledny“ apod.).

Seznam všech (chráněných) kulturních památek jádrové zóny Českého nejvýznamnějších objektů v nárazníkové a vnější zóně je uveden v příloze 7.

Švýcarska

a

výběr

Kromě kulturních a technických památek by bylo vhodné v Českém Švýcarsku rozvíjet také kulturní a turistické tradice. Z hlediska cestovního ruchu jsou potenciálně významné venkovské poutě a lidové slavnosti, některé obce mají také dlouhou tradici organizované turistiky (například Krásná Lípa). Velmi žádoucí by rovněž bylo doplnění a usměrňování rozvoje sítě turistických známkových míst v Českém Švýcarsku. Určitý turistický potenciál skrývá také existence nejsevernějšího bodu a sídla České republiky (Severní) ve vnější zóně Českého Švýcarska.

3.2. Atrakce v území Zatímco jádrová zóna Českého Švýcarska příliš neoplývá atrakcemi pro své návštěvníky, v nárazníkové a vnější zóně jich najdeme více. I v budoucnosti by mělo zůstat snahou šetřit cenné území národního parku a rozvíjet doplňkové turistické atrakce spíše v jeho okolí. Nejvyhledávanější atrakcí jádrové zóny je turistická plavba kamenickými soutěskami. Mezi další oblíbené atrakce patří hlavně jízdárny.

Turistická plavba Tichou (Edmundovou) a Divokou soutěskou Turistická plavba soutěskami řeky Kamenice od Mezního můstku patří mezi největší lákadla Českého Švýcarska. Přestože mnohé průvodce návštěvníkům slibují romantický zážitek, atrakce je spíše masovou záležitostí (podobně jako návštěva Pravčické brány), jejíž využívání je vzhledem ke zranitelnosti přírody na hranici únosnosti. Další bariérou rozvoje turistické plavby soutěskami je zastaralá infrastruktura (lodě, přístaviště), která bude vyžadovat šetrnou rekonstrukci nebo modernizaci, a nevyjasněné vlastnické vztahy (v současnosti probíhá soudní spor o vlastnictví soutěsek).

Jezdectví Turistickými jízdárnami jsou na území jádrové zóny vybavena sídla Všemily, Dolní Chřibská a Doubice a několik dalších zařízení se nachází v okolí (například Staré Křečany). Nejvýznamnější všemilská jízdárna patří mezi nejkvalitnější zařízení tohoto druhu v kraji. Jezdectví v Českém Švýcarsku se ovšem obecně potýká s nedostatkem využitelných ploch a cest mimo areály jízdáren, neboť jeho rozvoj je často vnímán rozporuplně z hlediska orgánů ochrany přírody.


B - 41


Zoologická zahrada v Děčíně Vyhledávanou atrakcí v nárazníkové zóně je děčínská zoologická zahrada. Vzhledem ke své atraktivní poloze v lesním komplexu na Pastýřské stěně a ojedinělému zaměření na chov ptáků a jeho popularizaci patří mezi oblíbené turistické cíle plným právem, i když zde neprobíhá chov mnohých „povinných“ populárních zvířat. Problémem zoologické zahrady je její obtížná dostupnost pro návštěvníky bez vlastního automobilu, protože v blízkosti není vedena žádná linka veřejné dopravy a byl zastaven i provoz výtahu z Labského nábřeží.

Dopravní atrakce Z pohraničního městečka Bad Schandau vede proti proudu řeky Křinice velmi populární výletní elektrická dráha s celoročním provozem. O podobnou popularitu usiluje také muzejní železnice Česká Kamenice – Kamenický Šenov, která je součástí zrušené trati z České Kamenice do České Lípy. Mezi další dopravní atrakce Českého Švýcarska (zejména pro německé návštěvníky) patří rovněž vyhlídková autobusová linka z Königsteinu na Mezní Louku. Drážďany s Hřenskem dále spojuje sezónní výletní lodní doprava po Labi a v roce 2006 by měl být obnoven i provoz lodí z Hřenska do Děčína.

Ostatní atrakce Mezi významné atrakce Českého Švýcarska patří také Muzeum Českého Švýcarska v dochovaném hrázděném domě na náměstí v Krásné Lípě nebo další muzea v Děčíně, Rumburku a Varnsdorfu. „Muzeum v přírodě,“ jehož potenciál nebyl dosud doceněn, představuje také sezónní indiánská vesnice v Růžové. Mezi další významná kulturní zařízení využitelná pro rozvoj cestovního ruchu je nutno zařadit divadla v Děčíně a Varnsdorfu (divadla nemají stálé umělecké soubory). Blízké okolí Českého Švýcarska je také bohaté na rozhledny a vyhlídkové věže, které nalezneme na Sněžníku (nejstarší rozhledna v České republice), Chlumu, Tanečnici, Dymníku a Jedlové. V Saském Švýcarsku je velmi navštěvovaná historická pevnost Königstein a Dům Saského Švýcarska v Bad Schandau.

3.3. Turistická infrastruktura Turistická infrastruktura Českého Švýcarska se stále rozvíjí, a ačkoli se může zdát, že díky výrazné roli cestovnímu ruchu musí být dokonalá, stále se potýká s řadou problémů. Mezi nejzávažnější patří nedostatek alternativních aktivit v případě nepříznivého počasí (například kryté koupání nebo „lázeňské“ kulturní akce), nedostatečná kvalita a pestrost nabídky (s tím souvisí i zavádějící klasifikace ubytovacích zařízení a probíhající přeměna bývalých rekreačních středisek na komerční zařízení) a neexistence koncepce rozvoje cestovního ruchu a společné propagace regionu (chybí zejména jednotný informační systém a propojení služeb do turistických balíčků).

3.3.1.

Ubytovací služby

Oblast Českého Švýcarska a okolí nabízí turistům ve své jádrové zóně kolem 4000 lůžek v komerčních ubytovacích zařízeních všech obvyklých kategorií a potenciál přibližně dalších 3000 lůžek představují objekty individuální rekreace (odhad na základě dostupných neúplných údajů). Ubytovací kapacitu nárazníkové zóny lze odhadnout na 2500 lůžek v komerčních zařízeních a dvojnásobný počet lůžek v objektech individuální rekreace. Ubytovací nabídka je v jádrové zóně rozmístěna poměrně rovnoměrně a jen mírně se koncentruje do západní (Hřensko) a centrální (Jetřichovice, Vysoká Lípa) části jádrové zóny. Alespoň jedno ubytovací zařízení má každá obec jádrové zóny. Vzhledem k rozmístění podstatné části ubytovacích kapacit s pevným vztahem k Českému Švýcarsku v nárazníkové zóně (Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště, Kytlice, Tisá, Děčín) byla při hodnocení nabídky vzata do úvahu i tato zařízení (Děčín pouze při odhadu celkové ubytovací kapacity). Bez nich by nabídka ubytování v Českém Švýcarsku byla podstatně omezenější. Hotely se v jádrové zóně vyskytují zejména v Hřensku a Jetřichovicích. Z větší části se jedná o tradiční zařízení tohoto druhu (Labe, Praha, Bellevue), zbytek tvoří nově adaptované objekty. Ve druhém případě


B - 42


se někdy jedná o nejednoznačnou klasifikaci zařízení a některé by bylo vhodnější označit jako penziony. V nárazníkové zóně jsou hotely soustředěny především do větších měst nebo atraktivních lokalit (Děčín, Česká Kamenice, Tisá, Jiřetín pod Jedlovou). Obvyklá cena za hotelové ubytování se pohybuje v rozmezí 200–600 korun za osobu a noc. Seznam zjištěných hotelů v jádrové a nárazníkové zóně (kromě Děčína) je uveden v příloze 9. Nejrozšířenější a zároveň nejproblematičtěji vymezitelnou kategorií ubytovacích zařízení jsou penziony, které v jádrové zóně Českého Švýcarska nabízejí přibližně 2000 lůžek. Vysoký počet penzionů je ovšem částečně ovlivněn popularitou toho označení, a proto jsou mezi „penziony“ řazena i taková zařízení, která nedosahují očekávaného standardu služeb (zpravidla se ve skutečnosti jedná o ubytování v soukromí, turistické chaty nebo rekreační střediska v procesu transformace), a skutečných lůžek v penzionech je daleko méně. O kategorii zařízení tak vypovídá spíše jejich cenová úroveň, která se u penzionů pohybuje v širokém intervalu přibližně mezi 150 a 700 korunami. Seznam zjištěných penzionů v jádrové a nárazníkové zóně (kromě Děčína) je uveden v příloze 9. Veřejné turistické chaty a ubytovny nabízejí v Českém Švýcarsku přibližně 500 ubytovacích míst a jsou rozmístěny zejména v severní a východní části jádrové a nárazníkové zóny. Kromě toho existuje v oblasti (opět zejména v její severní a východní části) i řada neveřejných chat ve vlastnictví podniků, spolků a jiných organizací. Řada turistických chat je také zařazena v kategorii penzion. Cena za ubytování v turistických chatách se nejčastěji pohybuje od 200 do 300 korun za osobu a noc. Zjištěné turistické chaty v regionu Českého Švýcarska obsahuje příloha 9. Kategorie ubytování v soukromí je v prostředí Českého Švýcarska velmi rozmanitá a zahrnuje několik subkategorií. Nejčastěji se jedná o pronájem volných pokojů v rodinných domech a o pronájem nevyužívaných rekreačních chat a chalup. Jediným společným znakem je omezený rozsah služeb, které je ubytovací zařízení svým hostům schopno nabídnout. Ceny za ubytování v soukromí jen potvrzují obtížnost jednoznačného vymezení této kategorie, protože se pohybují mezi 150 a 500 korunami. Pravidlem přitom bývá paušální stanovení ceny za celou ubytovací kapacitu a její poměrné dělení podle počtu skutečně ubytovaných osob. Ubytování v soukromí se vyskytuje téměř výhradně v jádrové zóně, kde je nejvíce rozšířeno v Jetřichovicích a okolí. Specifickou formou ubytovacích zařízení Českého Švýcarska jsou bývalá podniková rekreační střediska. Tato kategorie zařízení je přitom v současné době pravděpodobně vnímána poněkud pejorativně, protože řada provozovatelů těchto zařízení se je postupně pokouší transformovat na jiné kategorie ubytování. Problematická je často také sezónnost a velká kapacita těchto zařízení a jejich neekonomický provoz (jedná se většinou o novostavby z doby před 20 – 30 lety, kdy při podnikové rekreaci na ekonomice provozu nezáleželo). Většina rekreačních středisek nabízí více kategorií ubytování (nejčastěji turistické ubytování ve zděné budově a rekreační chatky, v některých případech i místa pro táboření) a vlastní sportovní vybavení. Ceny za ubytování ve zděné části se nejčastěji pohybují kolem 250 korun za osobu a noc. Rekreační střediska jsou soustředěna zejména na východě řešeného území do Chřibské a Jiřetína pod Jedlovou, v menší míře se vyskytují také na Jetřichovicku. Seznam zjištěných rekreačních středisek v regionu obsahuje příloha 9. V Českém Švýcarsku a jeho zázemí se nachází také pět kempů nebo jiných lokalit pro řízené stanování. Většinou se jedná o nově vzniklá zařízení, která bude třeba postupně dovybavit souvisejícími službami. Obvyklá cena za den stanování pro jednu osobu je 20 – 30 korun a je nutné k ní ještě připočítat paušální poplatek za stan (nejčastěji kolem 80 korun), případně i vozidlo. Mezi významné kempy (kromě Děčína) patří zařízení uvedená v příloze 9. Region Českého Švýcarska disponuje dostatečnou kvantitou ubytovacích zařízení, ale velkým problémem zůstává jejich kvalita. Řada provozovatelů ubytovacích kapacit svá zařízení nerozvíjí, protože jsou pouze jejich nájemci a nejsou motivováni k zásadním investicím, další ubytovací zařízení jsou v různých stádiích transformace z podnikových nebo jiných rekreačních zařízení na komerčně provozovaní ubytovací kapacity. Problémem také zůstává časté zavádějící označení kategorie nebo kvality ubytovacího zařízení (jako penziony jsou například označeny i některé noční erotické kluby).


B - 43


3.3.2.

Poskytování informací

Protože značení cest pro pěší turisty a cyklisty je v exponovaných místech České republiky obecně na velmi dobré úrovni a České Švýcarsko v této oblasti není výjimkou (kromě absence značených tématických turistických okruhů), bude se analýza dále věnovat pouze hodnocení dalších informačních systémů a informačních středisek. Terénní informační systémy jsou nejčastěji představovány textovými informačními panely, mapami, směrovkami k místním cílům a označením významných objektů. V Českém Švýcarsku dosud nebyla zpracována jednotná koncepce tohoto značení, které proto probíhá zcela nahodile a není přehledné. Vzhledem ke značnému počtu zahraničních návštěvníků by bylo vhodné také informační texty doplnit v německém a anglickém jazyce (zatímco němčina se v informačním značení občas objevuje, angličtina je výjimkou). Poskytování turistických informací je v Českém Švýcarsku narozdíl od předchozí hodnocené subkategorie na velmi dobré úrovni a chybí pouze jednotná forma a větší míra spolupráce mezi jednotlivými provozovateli informačních center – zejména mezi o. p. s. České Švýcarsko a nejvýznamnějším soukromým provozovatelem turistických informačních služeb společnostmi PAAL a CZ Tour. Infocentra jsou provozována na následujících místech:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ 3.3.3.

Obecní informační centrum Hřensko (PAAL/CZ Tour) Informační centrum NP ČŠ Hřensko (OPS ČŠ) Informační centrum Pravčická brána (PAAL/CZ Tour) Obecní informační centrum Jetřichovice (PAAL/CZ Tour) Informační centrum NP ČŠ Lesní správa Jetřichovice (OPS ČŠ) Infocentrum Srbská Kamenice (Obec Srbská Kamenice) Informační centrum NP ČŠ Krásná Lípa (OPS ČŠ) Informační centrum NP ČŠ Saula Chřibská (OPS ČŠ)

Doprava

Sídly v jádrové zóně Českého Švýcarska prochází jedna silnice první třídy a dvě silnice druhé třídy. Zbytek komunikační sítě tvoří silnice třetí třídy a místní komunikace. Na území národního parku se nacházejí také dvě v minulosti významné silnice (Kyjov – Zadní Doubice, Vysoká Lípa – Zadní Jetřichovice), které jsou dnes vyhrazeny pouze pěším turistům, cyklistům a vozidlům s povolením Správy NP ČŠ. Regulován je také vjezd do lokality Na Tokání. Většina ostatních silnic v jádrové zóně prochází environmentálně citlivými lokalitami a nemá parametry odpovídající jejich aktuálnímu dopravnímu zatížení, a proto je vhodné trvale usilovat o snížení intenzity silniční dopravy v oblasti. Základní komunikační síť jádrové zóny tvoří následující silnice:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Děčín – Hřensko – Bad Schandau Česká Kamenice – Chřibská – Krásná Lípa – Rumburk Varnsdorf – Krásná Lípa – Velký Šenov Hřensko – Jetřichovice – Chřibská Děčín – Arnoltice – Hřensko Česká Kamenice – Jetřichovice Krásná Lípa – Doubice – Chřibská Rumburk – Staré Křečany – Brtníky

Železniční doprava hraje v osobní dopravě uvnitř jádrové zóny zanedbatelnou roli (železniční tratě procházejí pouze po jejích okrajích), ale je (nebo by měla být) důležitou složkou dopravy do oblasti a z ní ven. Výhodou je možnost propojení železničních tratí mezi Dolní Poustevnou a Sebnitz a vznik železničního okruhu kolem jádrové zóny. Aby tento záměr mohl být naplněn, je však třeba zabránit aktuální hrozbě zastavení provozu a zrušení některých tratí (nejvíce diskutovaným úsekem je Krásná Lípa


B - 44


– Panský, existuje také snaha zastavit provoz na trati Rumburk – Staré Křečany – Mikulášovice). Osobní železniční doprava je provozována v následujících významných relacích:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Děčín – Dolní Žleb (od roku 2006) – Bad Schandau (navazující lodní doprava do Hřenska) Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Česká Kamenice – Krásná Lípa – Rumburk Rybniště – Jiřetín pod Jedlovou – Varnsdorf Rumburk – Staré Křečany – Mikulášovice Krásná Lípa – Panský (pouze jeden pár vlaků) Rumburk – Šluknov – Mikulášovice – Dolní Poustevna Bad Schandau – Sebnitz – Neustadt

Pro dopravu uvnitř jádrové zóny a její vnější spojení je v současnosti významnější autobusová doprava. V nedávné době byl zahájen provoz sezónní autobusové linky spojující západní a východní část jádrové zóny, která jinak vzájemné propojení veřejnou dopravou zcela postrádá. Síť autobusových linek v jádrové zóně je zachycena v příloze 8. Vzhledem ke skutečnosti, že většina návštěvníků jádrové zóny používá pro svou dopravu automobil, je nutné věnovat také pozornost možnostem odstavování vozidel. V oblasti Českého Švýcarska se obecně vyskytuje dostatečné množství odstavných ploch, které jsou v atraktivních lokalitách zpoplatněné. Stálými problémy jsou kapacita parkovišť v Hřensku (na celém území sídla) a bezpečnost zaparkovaných vozidel. V následujícím seznamu jsou uvedeny nejvyhledávanější parkovací lokality:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ 3.3.4.

Hřensko (parkoviště u celnice, na nábřeží a u restaurace Klepáč) Mezní Louka Vysoká Lípa Jetřichovice (parkoviště v centru obce) Kyjov (Kyjovská přehrada, v centru) Krásná Lípa (Křinické náměstí, železniční zastávka) Jiřetín pod Jedlovou (náměstí Jiřího)

Sportovní zařízení

Kromě primárně turistických sportovních zařízení (jízdárny, horolezecká centra atd.) v regionu Českého Švýcarska existuje také celá řada sportovišť, která lze zařadit mezi běžnou občanskou vybavenost (i když je toto členění v řadě případů sporné). Obecně je však sportovní nabídka sídel v jádrové zóně nedostatečná a chybí zde zejména koupaliště (budování jiných sportovních zařízení v jádrové zóně by ovšem ve většině případů nebylo účelné). Protože jádrová zóna zcela postrádá významná sportovní centra, návštěvníci Českého Švýcarska často vyhledávají příležitosti pro aktivní sportování v nárazníkové a vnější zóně (zejména v Děčíně, Krásné Lípě, České Kamenici, Jiřetíně pod Jedlovou, Varnsdorfu a Rumburku). Společný přehled významných sportovních center jádrové, nárazníkové a vnější zóny Českého Švýcarska zachycuje příloha 10.

3.4. Marketing a propagace regionu Součástí nabídky turistických regionů jsou nejen atraktivity, atrakce a služby pro turisty, ale i jejich marketing, tedy způsoby a cesty, jak se informace o nabídce v regionu dostanou ke stávajícím či potenciálním návštěvníkům. Analýza marketingu je rozdělena na marketing prováděný dílčími subjekty (obcemi a podnikateli), který propaguje vždy pouze jednu nebo několik málo atraktivit, atrakcí či služeb, a na marketing prováděný více subjekty či jejich sdružením, propagující větší počet atraktivit, atrakcí či služeb, zpravidla vzájemně propojených a nacházejících se na větším území.


B - 45


Marketing je analyzován s ohledem na klasifikaci marketingových aktivit, tzv. marketingový mix, který má čtyři části:

▪ ▪ ▪ ▪ 3.4.1.

„product“ (co se propaguje; součástí je vytváření „marketingové značky“ budující pozitivní image regionu) „place“ (pro jaké cílové skupiny se nabídka propaguje) „price“ (zpoplatnění služeb, slevové systémy) „promotion“ (formy komunikace s potenciálními návštěvníky, např. webová prezentace, informační centra, účast na veletrzích apod.)

Obce

Obce v regionu Českého Švýcarska zpravidla propagují především atraktivity, které se nacházejí na jejich území. Je patrné, že si obce uvědomují, že atraktivita regionu, v němž se nacházejí, je vyšší než atraktivita „průměrné“ obce v Česku. Často však dochází k tomu, že jednotlivé obce propagují atraktivity bez vazby na služby (dopravní spojení, ubytování atd.; některé dokonce nepropagují ani ubytovací kapacity na svém území). Je rovněž patrná snaha o propagaci atraktivit, případně atrakcí pouze na svém území (např. lokální muzeum, obecní kronika, sportovní akce apod.), i když jsou pro potenciálního návštěvníka mnohem méně lákavé než řádově významnější atraktivity či atrakce v okolních obcích. Některé obce propagují okolní atraktivity (např. Soutěsky či Pravčickou bránu) alespoň stručnou zmínkou, jiné vůbec ne. Přitom obce, na jejichž území se nacházejí pouze lokální atraktivity či atrakce, mohou docílit růstu počtu návštěvníků propagací blízkých atraktivit ve vazbě na vlastní služby („prohlédněte si okolí, spěte, jezte a sportujte u nás“). Marketingové aktivity obcí nejsou cíleny na konkrétní cílové skupiny návštěvníků. Ze způsobu propagace je však zřejmé, že zasahuje (byť často zřejmě mimoděk) spíše individuální návštěvníky, kteří vyhledávají tradiční formy cestovního ruchu, tedy pěší turistiku, případně cykloturistiku kombinovanou s relaxací a poznáváním. Právě tito návštěvníci vyhledávají především informace o atraktivitách, které jim jsou v rámci marketingových aktivit obcí nabízeny zdařile, a nevyžadují mnoho alternativních služeb, které v propagaci chybí. Většina obcí marketingově oslovuje zejména české a německé návštěvníky a při marketingové komunikaci uplatňuje český i německý jazyk (např. dvojjazyčné letáky a webové stránky). Obce v regionu Českého Švýcarska dosud příliš nevyužívají možnosti zpoplatňování služeb, zejména pak s využitím systémů slev. Široce rozšířené poplatky za parkovací služby a poplatky za ubytování jsou spíše izolovaným zdrojem příjmů obcí než způsobem, jak pomocí slevových balíčků docílit vyšší návštěvnosti a vyššího využívání služeb. Obce v Českém Švýcarsku využívají obvykle několika tradičních forem propagace. Předně jsou to informační tiskoviny (letáky, brožurky, mapy, skládačky a pohlednice) poskytující základní informace o poloze, historii a významných atraktivitách, případně atrakcích na území obce, doplněné kontaktními údaji. Alespoň jeden druh tiskovin vydala každá obec v regionu. Tiskoviny jsou distribuovány většinou jen na území příslušné obce, někdy i v informačních centrech v okolí. Další formou propagace jsou webové prezentace. Webové stránky mají zpracovány všechny obce v regionu. Zpravidla mají podobný obsah jako informační tiskoviny, ale s větší podrobností. Většina obcí doplňuje webové stránky údaji o službách, které jsou na území obce a v jejím okolí nabízeny, obvykle se však omezují jen na odkazy na ubytovací, případně stravovací zařízení. Jen některé obce propagují na webových stránkách také jiné služby (např. Hřensko – dopravní spojení autobusem, vlakem či lodí apod.; Mikulášovice – sportoviště apod.), případně atrakce (např. Doubice – přehled kulturních akcí). V informačních textech o obcích na webových stránkách bývá zmínka o atraktivitách v okolí obce, chybějí však informace o službách a atrakcích lokalizovaných v sousedních obcích či celém turistickém regionu. Až na výjimky chybějí rovněž internetové odkazy na sousední obce a další regionální subjekty (o.p.s. České Švýcarsko, správy chráněných území apod.), kde by se návštěvník webu mohl dozvědět další informace. Některé obce (např. Hřensko) provozují vlastní informační centra poskytující návštěvníkům širší servis přímo na místě.

3.4.2.

Podnikatelé

Většina podnikatelských subjektů v regionu jsou malé firmy nabízející a propagující jen jednu či dvě služby pro turisty. Nejčastěji jsou to ubytovací a stravovací služby (často v kombinaci), dále pak


B - 46


informační centra, půjčovny sportovního vybavení (zejména jízdních kol) a další. V regionu však existuje i několik podnikatelských subjektů nabízejících a propagujících více svých služeb na více místech v regionu (nejvíce CZ Tour – stravovací i ubytovací služby, informační centra, spolupráce na provozu muzea – význam propagace dosahuje regionální úrovně; dále Roul – ubytovací služby, jízdárna, sauna, sportoviště apod.). Podnikatelé spolu často při propagaci spolupracují, byť spíše nahodile (vzájemně se doporučují turistům). Propagace služeb nabízených jinými subjekty je prováděna s ohledem na jejich využitelnost zákazníky (např. ubytovatelé poskytují široké informace o dopravním spojení či sportovním vyžití). Kromě propagace služeb je součástí marketingových aktivit podnikatelů také propagace atraktivit a atrakcí nejen na území obce, kde sídlí, ale i v okolní oblasti. Cílení marketingových aktivit jednotlivých podnikatelů vychází z rozsahu služeb, které poskytují. Protože většina podnikatelů v regionu jsou menší ubytovací či stravovací zařízení, není marketing příliš cílen. Stejně jako u obcí je patrná snaha oslovovat dvojjazyčnou komunikací české i německé návštěvníky, častá je i snaha oslovit návštěvníky ze vzdálenějších zemí (anglický, případně i ruský, holandský a další jazyky). Několik podnikatelů v území se snaží profilovat na více či méně specifické cílové skupiny, jako například velmi malé skupiny návštěvníků (záměrně budovaná image klidného, „rodinného“ ubytování, např. penzion Na Stodolci), incentivní turistiku (např. hotel Zámeček), školní zájezdy a školy v přírodě (např. penzion Kamzík) apod. Ani podnikatelské subjekty v regionu dosud nevyužívají možností systémů slev. Cenová škála propagovaných služeb je v regionu pestrá, existuje nabídka od základních (ubytovny, kempy, půjčovny jízdních kol apod.) až po doplňkové dražší služby (tenisové kurty, masáže, jízda na koních apod.). Také podnikatelé využívají při propagaci tradičních forem komunikace se zákazníkem. Většina podnikatelských subjektů (všechny velké a řada menších) disponují informačními letáky a dalšími tiskovinami (kalendáře, pohlednice apod. distribuované obvykle ve svých provozovnách a v regionálních informačních centrech) a provozují vlastní webové stránky. Řada podnikatelů se účastní také veletrhů cestovního ruchu v Česku i zahraničí. Největší subjekty na veletrzích vystupují samostatně, menší subjekty se prezentují ve spolupráci s jinými, zastřešujícími organizacemi (o.p.s. České Švýcarsko. Řada podnikatelů se prezentuje na internetových turistických portálech (např. www.ceskehory.cz; někteří též na zahraničních portálech), jiní však od této formy komunikace se zákazníky ustoupili, protože se neosvědčila. Totéž platí i o spolupráci s cestovními kancelářemi. Někteří podnikatelé této formy propagace široce využívají a spolupracují s cestovními kancelářemi nejen v Česku, ale i v zahraničí (nejčastěji v Německu), jiní tuto možnost vůbec neuvažují nebo od ní ustoupili.

3.4.3.

Marketing regionu a turistické destinace

Ucelený marketing turistického regionu Českého Švýcarska provádí několik subjektů. Některé z nich se svým pojetím blíží propagaci turistické destinace jako uceleného a provázaného souboru propagovaných atraktivit, atrakcí a služeb. Další pracují spíše s jednotlivými atraktivitami, atrakcemi a službami bez propojení, ale jejich rozsah je takový, že dosahuje regionálního významu.

Mikroregionální sdružení Významnými regionálními subjekty jsou mikroregiony a sdružení obcí. Rozsah jejich činnosti je sice širší, cestovní ruch však vždy tvoří podstatnou část mikroregionálních aktivit. V oblasti existují čtyři takové subjekty:

▪ ▪ ▪ ▪

Mikroregion Tolštejn (8 obcí: Varnsdorf, Krásná Lípa, Chřibská, Dolní Podluží, Rybniště, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Doubice) Mikroregion Sever (10 obcí: Dolní Poustevna, Jiříkov, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Staré Křečany, Šluknov, Velký Šenov, Vilémov), Sdružení pro rozvoj Šluknovska (volněji sdružuje obce mikroregionů Tolštejn a Sever, členem je dále Okresní agrární komora Děčín), Sdružení obcí Českokamenicka (15 obcí: Česká Kamenice, Dobrná, Huntířov, Janská, Jetřichovice, Kamenický Šenov, Kunratice, Kytlice, Markvartice, Nový Oldřichov, Prysk, Růžová, Srbská Kamenice, Velká Bukovina, Veselé).


B - 47


Nejviditelnějším turistickým produktem je Tolštejnské panství. Zapojeny jsou do něj obce mikroregionu Tolštejn, volněji pak mikroregionu Sever, a dále řada podnikatelů na území těchto obcí i mimo ně (zapojeny jsou například i subjekty z Hřenska nebo Jetřichovic). Tolštejnské panství se prezentuje jednak „Tolštejnskými slavnostmi“, tedy kulturními akcemi, jarmarky apod., které pořádají jiné subjekty a Tolštejnské panství je zastřešuje. Hlavní náplní činnosti je však hra „Vandrování po Tolštejnském panství“, která využívá slevového systému. Návštěvníci regionu mohou do hrací karty („vandrovního pasu“) sbírat razítka za využití různých služeb. Za určitý počet razítek nebo za útratu v restauracích zapojených do hry návštěvník obdrží mince, které lze v informačních centrech vyměnit za upomínkové předměty. Do hry jsou zapojeny také obce v německém příhraničí (mikroregion Schirgiswalde). Součástí „Vandrování po Tolštejnském panství“ je propagace služeb a atrakcí komerčních i nekomerčních subjektů (restaurací, muzeí, ubytovacích zařízení, informačních center atd.), které jsou do hry zapojeny. Tolštejnské panství se propaguje především tiskovinami (včetně mapy) a neaktualizovanými webovými stránkami. Několikrát do roka se účastní také veletrhů cestovního ruchu, což umožňuje propagaci spolupracujících subjektů. Tolštejnské panství má zřetelné logo, které je využíváno k označení subjektů, které jsou do „Vandrování“ zapojeny. Mikroregion Tolštejn se dále snaží vytvářet a propagovat tematické turistické trasy. Tyto trasy mají vždy ústřední téma (geologické atraktivity, údolí řeky, architekturu apod.). Propagují pouze atraktivity (tzn. nikoli atrakce či služby), které se na trase nacházejí. Propagace tematických tras je mnohem méně viditelná než například „Vandrování po Tolštejnském panství“ a omezuje se jen na informační letáky, které jsou k dispozici na internetu a občasně v informačních centrech. Cestovní ruch je propagován také v rámci Sdružení obcí Českokamenicka. Omezuje se však pouze na propagaci atraktivit na území členských obcí bez vzájemného propojení či propagace navazujících služeb. Propagace je prováděna pomocí webových stránek a tiskovin (pohlednic, mapy, skládačky) distribuovaných zejména do informačních center v regionu. Na webových stránkách sdružení jsou dále také podrobné informace o některých atrakcích, zejména o kulturních a společenských akcích konaných na území členských obcí. Vytvářené cyklistické trasy a turistické okruhy zatím propagovány nejsou. České Švýcarsko je součástí území, na němž působí Svaz cestovního ruchu Deliteus (území okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem). Jeho členy jsou významná města a obce a dále cestovní kanceláře a další subjekty včetně podnikatelských. Význam činnosti svazu Deliteus je nadregionální a přeshraniční. Hlavní aktivity Deliteusu se vzhledem k velikosti území, které spravuje, soustřeďují na koordinaci aktivit a iniciaci jednání o regionálních projektech cestovního ruchu, méně na marketing. Ten spočívá zejména v propagaci některých atraktivit a atrakcí.

Další subjekty Z dalších subjektů, které provádějí propagaci regionu Českého Švýcarska, lze jmenovat především společnost CZ Tour, jejíž aktivity zasahují celý region. Významným subjektem v oblasti propagace je dále o.p.s. České Švýcarsko, zčásti i správy velkoplošných chráněných území. Zřejmě nejúspěšnějším subjektem v oblasti propagace Českého Švýcarska je CZ Tour. Kromě ucelené propagace atraktivit v území nabízí také výletní okruhy včetně nabídky základních služeb (parkování, ubytování, stravování, informace, služby pro cyklisty). S CZ Tour spolupracuje řada podnikatelů, kteří jsou společností propagováni (zejména ubytovací služby, ale i doprava, průvodcovské služby atd.). Některé další služby CZ Tour zajišťuje a propaguje sama (zejména informační centra). CZ Tour tak propaguje zřejmě nejucelenější nabídku atraktivit, atrakcí a služeb v Českém Švýcarsku. Kromě zmíněných informačních center se CZ Tour propaguje zejména prostřednictvím webových stránek, nabídkou tiskovin (distribuováno v celém regionu), účastí na veletrzích cestovního ruchu i spoluprací s cestovními kancelářemi. Přestože hlavním cílem marketingových aktivit společnosti CZ Tour je samozřejmě vlastní zisk, přispívají tyto aktivity velmi výrazně k propagaci Českého Švýcarska jako celku. Obdobný rozsah propagace regionu nabízí také o.p.s. České Švýcarsko. Propagace je z povahy o.p.s. nezisková a zahrnuje rovněž atraktivity, atrakce a služby v regionu. Ve srovnání s CZ Tourem propaguje o.p.s. České Švýcarsko menší spektrum služeb, ale zato více atrakcí (kulturních zařízení, sportovních akcí atd.). Propagace atraktivit je na podobné úrovni, nechybí ani doporučené trasy pro pěší turisty a cykloturisty. O.p.s. České Švýcarsko propaguje region zejména prostřednictvím tiskovin a webových stránek, dále pak i účastí na veletrzích cestovního ruchu nebo osvětovými akcemi pro veřejnost, které


B - 48


jsou pořádány ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody nebo Správou národního parku České Švýcarsko. Propagaci regionu provádějí také správy národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Protože se však nejedná o jejich hlavní činnost, omezuje se převážně jen na informace o přírodních, případně kulturních atraktivitách. Formami propagace jsou nejčastěji buď osvětové akce, nebo informační servis na webových stránkách.


Největší atraktivity jádrové zóny jsou přírodní lokality (Pravčická brána, Soutěsky) nebo jsou s přírodou spojené (Hřensko).



Významnější kulturní atraktivity jsou rozmístěné zejména v nárazníkové a vnější zóně.



Významnou skupinou atraktivit jsou technické památky (mlýny, akvadukty, sklářství, železnice apod.).



Cenově i kvalitativně pestrá nabídka ubytovacích zařízení, ale pouze několik luxusních zařízení pro top-klientelu.



Doplňkové služby se rozvíjejí teprve v posledních letech ve vazbě na ubytovací zařízení.



Významný problém představuje doprava, zejména parkování a obslužnost veřejnou dopravou.



Převládá izolovaná a konzervativně prováděná propagace jednotlivých atrakcí, atraktivit a služeb.



S výjimkou několika podnikatelských subjektů chybí směrování propagace na konkrétní cílové skupiny.



Spolupráce při propagaci se daří nejlépe prostřednictvím některých mikroregionálních sdružení (nejvíce Tolštejn) a dále prostřednictvím společnosti CZ Tour a o.p.s. České Švýcarsko.


B - 49


4. Analýza rozvojových aspektů cestovního ruchu Analýza rozvojových aspektů cestovního ruchu v Českém Švýcarsku je zaměřena na tři okruhy aspektů:

▪ ▪ ▪

institucionální (řízení, koordinace a spolupráce při rozvoji cestovního ruchu), ekonomické (dopady cestovního ruchu na místní ekonomiku), environmentální (dopady cestovního ruchu na životní prostředí a krajinu).

Analýza využívá zejména tří zdrojů informací, přičemž každý z nich je využitý v analýze všech tří okruhů rozvojových aspektů. Prvním jsou expertní panely zaměřené na environmentální a institucionální aspekty rozvoje cestovního ruchu. Tyto expertní panely byly součástí procesu zpracování Koncepce. Druhým zdrojem informací je dotazníkové šetření zástupců 52 významných subjektů v území vybraných ve spolupráci zpracovatele a zadavatele. Patří mezi ně tři správy velkoplošných chráněných území, 25 podnikatelů v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb a 24 starostů (příp. jiných zástupců) měst a obcí v jádrové, případně také nárazníkové zóně. Na dotazníkové šetření navazují řízené rozhovory, které byly provedeny s 18 subjekty v území vybranými opět na základě dohody mezi zadavatelem a zpracovatelem. Tyto subjekty se z větší části kryjí se subjekty dotazovanými v rámci šetření s tím, že cílem bylo vybrat z nich ty, které jsou pro rozvoj cestovního ruchu v regionu nejvýznamnější. Řízené rozhovory svým zaměřením navazují na dotazníkové šetření – jejich cílem bylo mj. zjistit bližší podrobnosti k závěrům v rámci dotazníkového šetření a názory a náměty k posílení udržitelného rozvoje regionu. Další informace získané v rámci řízených rozhovorů budou využity také v návrhové části Koncepce.

4.1. Pohled aktérů v území na rozvojové aspekty cestovního ruchu Na rozvoj cestovního ruchu v chráněných územích mají jednotlivé subjekty těchto územích odlišné názory. Tyto názory jsou dané jednak vlastními zkušenostmi těchto aktérů a jejich obecným pohledem na problematiku ekonomického rozvoje vs. environmentální ochrany, a jednak zájmy, které tito aktéři v území sledují a prosazují. Klíčové subjekty působící v daném území lze obvykle rozdělit do 2 skupin s různým přístupem k rozvoji území:

▪ ▪

„ochranářský“ přístup – maximální důraz na ochranu přírody a krajiny, zpravidla reprezentovaný správami CHKO nebo NP, „exploatérský“ přístup – důraz na ekonomický rozvoj a maximální využití ekonomického potenciálu území, zpravidla reprezentovaný podnikateli působícími v území.

Mezi těmito dvěma vyhraněnými přístupy obvykle stojí zástupci místní správy (starostové atd.) kladoucí důraz na kvalitu života a bydlení a sociální soudržnost a na vyváženost „ochranářského“ a „exploatérského“ přístupu. Přibližně v průniku těchto pohledů se nachází přístup, který se obvykle nazývá trvale (resp. dlouhodobě) udržitelným rozvojem. Cílem rozvojových koncepcí by vždy mělo být maximálně se přiblížit tomuto přístupu a aplikovat jeho principy, tedy především vyvážený rozvoj tří hlavních složek území:

▪ ▪ ▪

environmentální, sociální, ekonomické.

Pohledy aktérů v území na rozvoj cestovního ruchu byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření. Otázky byly cíleny na zjištění pohledu subjektů v území na vzájemný vliv ochrany přírody a krajiny a ekonomického rozvoje, zejména pak cestovního ruchu. Dotazníky byly připraveny ve třech mírně odlišných verzích zvlášť pro jednotlivé skupiny aktérů, kteří teoreticky reprezentují tři výše popsané přístupy. Šetření proběhlo mezi těmito subjekty:


B - 50


▪ ▪ ▪

správami CHKO a NP (v případě Českého Švýcarska 3 správami: NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce a Lužické hory), městy a obcemi (starosty téměř všech obcí v jádrové zóně a vybraných obcí v zóně nárazníkové), podnikateli (ubytovateli, jejichž seznam byl sestaven zadavatelem Koncepce).

Dotazníky byly rozeslány celkem 52 subjektům, vyplněné byly získány od 38 (73 %) z nich (blíže viz tabulka 17). Závěry jsou v případě názorů správ CHKO a NP a starostů obcí konfrontovány s dotazníkovým šetřením, které zpracovatel prováděl v jiných velkoplošných zvláště chráněných územích (jmenovitě CHKO Beskydy, CHKO Broumovsko, CHKO Český kras, CHKO Železné hory, NP Krkonoše).

Tabulka 17: Počty rozeslaných a vyplněných dotazníků rozesláno

vyplněno

návratnost (%)

podnikatelé

25

16

64,0

města a obce

24

19

79,2

3

3

100,0

52

38

73,1

správy CHKO/NP celkem

V následujících kapitolách jsou analyzovány pohledy jednotlivých skupin aktérů na rozvoj území. Tyto pohledy jsou následně konfrontovány v rámci několika tematických okruhů a jsou doplněny o závěry získané v rámci řízených rozhovorů, které byly provedeny s 18 klíčovými subjekty v regionu (9 starosty nejvýznamnějších měst a obcí, z toho 1 současně senátor a 1 současně předseda mikroregionu Tolštejn, 8 podnikateli a ředitelem Svazu cestovního ruchu Deliteus). Jejich úkolem bylo mj. podrobnější zjištění a vysvětlení jejich názorů. Vzory dotazníků pro jednotlivé subjekty viz přílohy 4–6.

4.1.1.

Pohled zástupců správ CHKO a NP

Vzájemné vlivy ekonomického rozvoje území a ochrany přírody a krajiny Zástupci správ velkoplošných chráněných území se jednomyslně shodují, že ochrana přírody a krajiny představuje stimul pro ekonomický rozvoj obcí, které se v tomto území nacházejí. Správy tak vycházejí z předpokladu, že ochrana přírody a krajiny umožňuje zachovat přírodní a krajinnou hodnotu území, což se zpětně kladně projevuje na potenciálu v oblasti CR, na atraktivitě území pro bydlení či drobné podnikání apod. Obdobný názor sdílejí zástupci i dalších VZCHÚ, jež byli osloveni v jiném dotazníkovém šetření prováděném zpracovatelem. V názoru na dopad vybraných ekonomických aktivit na ekosystém v území, resp. přírodu a krajinu se názor jednotlivých správ shoduje jen částečně. Do dotazníku byly zařazeny ty ekonomické aktivity, které se v českých podmínkách běžně vyskytují i v chráněných územích (z tohoto důvodu například ve výčtu chybí sektor velkých firem). Shoda panuje v názoru správ CHKO a NP na velmi negativní dopady na těžbu surovin a překvapivě i ve spíše negativním dopadu rozvoje CR na ekosystém. Tento pohled na CR mají také správci dalších VZCHÚ. Rámcové shody dosahují jednotlivé správy chráněných území také v neutrálním dopadu rozvoje dopravní a technické infrastruktury i života trvale bydlících obyvatel. Rozdílný názor (pozitivní i negativní) panuje na dopady rozvoje malého a středního podnikání ve zpracovatelském průmyslu i ve službách a na dopady rozvoje bydlení. V názoru na opačný vliv, tedy na dopady regulace v CHKO a NP na tyto aktivity, se správy víceméně shodují. Zástupci správ CHKO a NP se domnívají, že vliv regulace na rozvoj bydlení, kvalitu života místních obyvatel, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, rozvoj CR i malého a středního podnikání ve službách je v zásadě kladný. Shodují se i na tom, že dopad regulace v CHKO a NP na těžbu surovin je naopak záporný. Rozdílný názor mají správy CHKO a NP na dopad regulace na malé a střední podnikání ve zpracovatelském průmyslu.


B - 51


Ekonomické a ekologické dopady cestovního ruchu na destinaci Zástupci správ CHKO a NP se domnívají, že by na jejich území mělo docházet k regulaci počtu návštěvníků a omezování některých forem CR, byť spíše mírnému. Tento názor panuje i mezi zástupci ostatních VZCHÚ. Velmi rozdílný názor mají zástupci správ na ekonomický dopad CR na obce ležící v jejich CHKO/NP. Vyskytl se jak názor, že náklady spojené s existencí CR (investice do infrastruktury apod.) se obcím určitě vracejí (např. zlepšením prostředí či vznikem nových pracovních příležitostí), tak i opačný názor, že obce na cestovním ruchu jednoznačně prodělávají.

Řízení rozvoje cestovního ruchu Správy CHKO a NP se domnívají, že rozvoj CR na „jejich“ území je spíše živelný než koordinovaný. Stejného názoru jsou i zástupci správ VZCHÚ oslovených v jiném dotazníkovém šetření. Koncepční dokument, který by řídil nebo reguloval rozvoj CR v území, je pro jedno velkoplošné chráněné území zpracován, pro druhé se připravuje a pro třetí se o něm alespoň uvažuje (zčásti však tyto odpovědi mohou být spíše názorem než konstatováním faktu). Všechny tři správy se shodují, že CR je na jejich území pravidelně či nepravidelně monitorován. Při řízení CR by podle zástupců správ CHKO a NP měl veřejný sektor hrát silnou roli v oblastech regulace CR v území, propagace území a rozvoje lidských zdrojů. Názory jednotlivých správ na roli veřejného sektoru při řízení a koordinaci rozvojových aktivit a tvorbě produktů CR (tedy de facto zajišťování destinačního managementu) se liší a lze je označit za neutrální. Odlišný názor mají správy také na roli veřejného sektoru při poskytování ubytovacích služeb a tvorbě a provozu informačních a rezervačních systémů, celkově se však kloní spíše k její minimalizaci. Spolupráce správ CHKO a NP s dalšími subjekty v území, které byly dotazovány při šetření (obcemi a podnikateli), podle názoru zástupců správ vcelku funguje, a to „soustavně“, „často“, případně „občas“ (nevyskytla se ani jediná odpověď, že spolupráce probíhá „zřídkakdy“ nebo neprobíhá „nikdy“). Spolupráci s centrálními orgány ochrany přírody a krajiny s ohledem na rozvoj CR v chráněných územích hodnotí správy o málo hůře, ale stále spíše kladně. Mírně kladně je hodnocena spolupráce se Správou ochrany přírody, s Agenturou ochrany přírody a krajiny a s Českou inspekcí životního prostředí, neutrálně pak s odbory MŽP ČR. Velmi podobně hodnotí spolupráci s centrálními orgány ochrany přírody a krajiny také zástupci jiných VZCHÚ.

Konflikty mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy ekonomického rozvoje Názory zástupců všech tří správ ukazují, že existence CHKO a NP spíše nebývá zdrojem konfliktů mezi zájmy ochrany přírody a ekonomickými aktivitami. Existenci CHKO a NP určitě vnímá jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi rozvojem CR i ekonomiky vůbec jen jedna ze tří správ. Zbývající dvě tento zdroj konfliktu spíše nevnímají. Na druhé straně, oslovení zástupci dalších VZCHÚ v jiném dotazníkovém šetření, existenci CHKO a NP jako zdroj existujících a potencionálních konfliktů mezi ekonomickým rozvojem a zájmy ochrany přírody, vnímají. Konflikty mezi zájmy ekonomického rozvoje a zájmy ochrany přírody a krajiny nevyvolávají na území Českého Švýcarska podle správ malé a střední podnikání ve službách ani ve zpracovatelském průmyslu ani rozvoj dopravní a technické infrastruktury (tyto aktivity přitom vyvolávají konflikty v řadě jiných velkoplošných chráněných území v Česku). V případě rozvoje CR, těžby surovin a rozvoje bydlení se názory správ rozcházejí. Některé z dotazovaných správ připouštějí, že tyto aktivity konflikty na „jejich“ území vyvolávají, jiné mají názor opačný. V případě dalších oslovených zástupců VZCHÚ byl rozvoj CR vnímán spíše jako konflikt mezi ekonomickými zájmy a zájmy ochrany přírody a krajiny.

4.1.2.

Pohled zástupců měst a obcí

Vzájemné vlivy ekonomického rozvoje území a ochrany přírody a krajiny Obce na území Českého Švýcarska vnímají velkoplošnou ochranu přírody a krajiny spíše jako stimul než jako překážku rozvoje jejich území. Žádný zástupce dotazovaných obcí si nemyslí, že ochrana přírody a krajiny představuje pro rozvoj „určitě překážku“. V tomto názoru se zástupci obcí na území Českého


B - 52


Švýcarska zásadně liší od názoru dotazovaných obcí v jiných VZCHÚ. Dvě třetiny ostatních oslovených zástupců obcí totiž vnímá velkoplošnou ochranu přírody a krajiny „rozhodně nebo spíše jako překážku“ pro sociálně-ekonomický rozvoj pro svou obec. Dopady velkoplošné ochrany přírody na ekonomické aktivity jsou zástupci obcí vnímány různě. Mírně pozitivní je podle nich dopad ochrany přírody a krajiny na CR a bydlení a kvalitu života současných rezidentů. Naopak dopad ochrany přírody a krajiny na rozvoj malého a středního podnikání ve zpracovatelském průmyslu, na těžbu surovin i na rozvoj bydlení je podle názoru zástupců obcí spíše negativní. Neutrálně je vnímán dopad ochrany přírody a krajiny na rozvoj malého a středního podnikání ve službách a na rozvoj dopravní a technické infrastruktury.

Ekonomické a ekologické dopady cestovního ruchu na destinaci Podle názoru zástupců obcí jsou ekonomické dopady CR na tyto obce jednoznačně kladné. Platí to zejména pro dopady na zaměstnanost v obci a na kvalitu života rezidentů, ale i na příjmy obce. Výdaje obcí do infrastruktury CR lze podle zástupců obcí současně označit za spíše nízké (nejčastěji respondenti uváděli cca 20–35 % celkových investičních výdajů). Přitom se zástupci obcí domnívají, že jejich obce na cestovním ruchu spíše mírně „prodělávají“, tedy že se náklady spojené s rozvojem CR zcela nevrátí např. v podobě vzniku pracovních míst nebo zlepšení prostředí v obci. O jednoznačné prospěšnosti a „výdělečnosti“ CR pro obce jsou přesvědčeni pouze zástupci několika obcí v jádrové zóně, ostatní jsou přesvědčeni o opaku nebo zastávají neutrální názor. Zástupci obcí oslovených v dalších VZCHÚ sdílejí názor, že na CR spíše „prodělávají“. Starostové tento názor obvykle vysvětlují tím, že investice do cestovního ruchu financují z obecních (městských) rozpočtů, ale možnosti zpětného přímého získání peněz v podobě obecních příjmů jsou vzhledem k systému financování místní správy velmi malé a zahrnují v podstatě jen poplatky z ubytování a parkování. Zástupci obcí se obecně lehce kloní k názoru, že počty návštěvníků a některé formy CR by měly být na jejich území spíše mírně regulovány či omezovány. Toto přesvědčení mírně převládá i přesto, že se v obcích podle jejich zástupů příliš neprojevují problémy spojené s cestovním ruchem: určitě se podle nich neprojevují negativní dopady na vzhled obce ani na cenovou hladinu a pouze velmi slabě se projevují negativní vlivy na životní prostředí obce a dopravní problémy. Tento názor nijak nesouvisí s velikostí příslušné obce ani s tím, zda spadá do jádrové nebo nárazníkové zóny. Zástupci některých obcí uvedli jiné problémy, které CR přináší (každý byl zmíněn v 1 dotazníku): přetíženost silnic, problémy s parkováním, volné pobíhání psů a nedostatek některých ubytovacích služeb v letních měsících pro české občany. Na tom, že hlavním problémem rozvoje cestovního ruchu je doprava, se shodli téměř všichni starostové také v rámci řízených rozhovorů. Většinou vnímají jako větší problém dopravní obslužnost veřejnou dopravou (zejména v obcích jádrové zóny) než stav dopravní infrastruktury. Velmi nevyhovující je zvláště propojení západní (spáduje na Děčínsko) a východní části (spáduje na Varnsdorfsko) Českého Švýcarska veřejnou dopravou. Z výsledků již zmíněného dalšího dotazníkového šetření vyplynulo, že obce v jiných VZCHÚ se spíše kloní k názoru, že počty návštěvníků a některé formy CR by regulovány být neměly. To souvisí s jejich názorem, že CR nepřináší v jejich obcích víceméně žádné závažné negativní problémy.

Řízení rozvoje cestovního ruchu Zástupci obcí v Českém Švýcarsku se domnívají, že veřejný sektor (tedy nejen samotné obce, ale i kraj, státní instituce apod.) by měl hrát v oblasti CR silnou roli při řízení a koordinaci rozvojových aktivit a zejména při (jednotné) propagaci území. Naopak při regulaci CR a zejména poskytování ubytovacích služeb by měl veřejný sektor hrát roli slabou až žádnou. Středně silnou roli v oblasti řízení a rozvoje CR přisuzují zástupci obcí veřejnému sektoru při tvorbě produktů CR, tvorbě a provozu informačních a rezervačních systémů a rozvoji lidských zdrojů v CR. Zástupci obcí v Českém Švýcarsku tak sdílí obdobný názor na roli veřejného sektoru v různých segmentech CR se zástupci obcí v dalších VZCHÚ. Všichni se zejména shodují, že veřejný sektor by měl hrát silnou roli v propagaci území a dále v řízení a koordinaci rozvojových aktivit. Obce v Českém Švýcarsku připouštějí, že rozvoj CR na jejich území je spíše nahodilý než koordinovaný. Osm obcí uvádí, že ony sami nebo turistický region, v němž se nacházejí (tzn. nikoli nutně jen České


B - 53


Švýcarsko) mají zpracovaný koncepční dokument rozvoje CR, jen pět z nich se jím však skutečně řídí. Ostatní obce koncepční dokument CR pro své území nebo v rámci turistického regionu zpracovaný nemají a ve čtyřech z nich se o tom ani neuvažuje. Podobný stav z hlediska zpracovanosti koncepčního materiálu k rozvoji CR je také i v dalších dotazovaných VZCHÚ. Také v hloubkových rozhovorech starostové obcí často poukazovali na „ad hoc“ přístup při rozvoji cestovního ruchu. Spolupráce při řízení a rozvoji CR na území Českého Švýcarska funguje podle obcí vcelku dobře mezi nimi navzájem, méně však již mezi nimi a podnikateli. Intenzitu spolupráce mezi obcemi navzájem hodnotí většina jejich zástupců jako „soustavnou“, „častou“, případně „občasnou“, zatímco položky „zřídkakdy“ a „nikdy“ byly označeny pouze 1x. Koordinace aktivit mezi obcemi je zajišťována zejména prostřednictvím mikroregionů a sdružení obcí (Sever, Tolštejn, Českokamenicko), které mají cestovní ruch vždy jako jednu z hlavních aktivit. Naopak v případě koordinace aktivit mezi obcemi a podnikateli převládá názor, že spolupracují jen „občas“ nebo „zřídkakdy“. Lépe hodnotí spolupráci s podnikateli obce ležící mimo jádrovou zónu Českého Švýcarska – v těchto obcích spolupráce zřejmě funguje spíše mezi různými subjekty na území jedné obce než mezi vzájemně analogickými subjekty z různých obcí. Také zástupci obcí ležících v dalších dotazovaných VZCHÚ hodnotí spolupráci s ostatními obcemi většinou jako soustavnou a s podnikateli jako méně častou. Dle názoru obcí v Českém Švýcarsku příliš nefunguje spolupráce v oblasti CR s hierarchicky vyššími organizacemi státní správy: kraji a organizací CzechTourism. Většina obcí tuto spolupráci hodnotí jako „nedostatečnou“ nebo „žádnou“. Stejného názoru jsou i zástupci obcí v dalších dotazovaných VZCHÚ. Naopak spolupráce s orgány ochrany životního prostředí (tedy zejména správami CHKO a NP) je hodnocena jako zcela vyhovující: všechny obce ji označily za „velmi dobrou“ nebo „dobrou“. Cestovní ruch není v dotazovaných obcích, resp. v turistickém regionu, do něhož patří, podle názoru zástupců těchto obcí téměř vůbec monitorován. Většina ze všech dotazovaných obcí o tom navíc ani neuvažuje. Existující monitoring cestovního ruchu (byť pouze nepravidelný a nahodilý) uvádí pouze pět obcí. Konkrétní dopady řízení CR v území podle zástupců obcí rovněž příliš nefungují, např. služby CR podle názoru zástupců obcí nejsou v regionu Českého Švýcarska příliš provázané. Pouze dvě obce uvádějí, že jsou „spíše provázané“, podle ostatních jsou „spíše“ nebo „určitě neprovázané“. Absenci monitoringu CR a neprovázanosti jednotlivých služeb CR v regionu uvádí také zástupci obcí v dalších dotazovaných VZCHÚ. Zástupci obcí soudí, že názory „jejich“ obyvatel na rozvoj cestovního ruchu na jejich území jsou neutrální (pouze 5 obcí uvedlo mírně kladný nebo mírně záporný postoj svých obyvatel). Většina obcí navíc uvádí, že názory svých obyvatel na rozvoj cestovního ruchu skutečně sledují.

Konflikty mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy ekonomického rozvoje Zástupci měst a obcí se staví neutrálně k otázce, zda vnímají existenci CHKO a NP jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a ekonomickým rozvojem, resp. rozvojem CR. Všichni s výjimkou tří označili odpovědi „spíše ano“ nebo „spíše ne“. Neutrální pohled na problematiku konfliktů mezi zájmy ekonomického rozvoje a ochrany přírody a krajiny potvrzuje také skutečnost, že ani jeden oslovený zástupce obcí nestojí výrazně za „ochranářskými“ ani za „ekonomickými“ argumenty. Velká většina se však velmi mírně kloní k názoru, že se jim zdají odůvodněnější argumenty prosazující ekonomický rozvoj. Z již zmíněného dalšího dotazníkové šetření mezi zástupci obcí VZCHÚ však vyplynulo, že existenci CHKO/NP vnímají převážně jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi ekonomickými zájmy a zájmy ochrany přírody. Několik obcí se dokonce domnívá, že tento konflikt tu „rozhodně je“. Shodně se zástupci těchto obcí přiklánění spíše k argumentům prosazujících ekonomický rozvoj, několik z nich se dokonce domnívá, že argumenty prosazující ekonomický rozvoj mají rozhodně přednost před argumenty zastánců ochrany přírody a krajiny.


B - 54


4.1.3.

Pohled podnikatelů v cestovním ruchu (ubytovatelé)

Podnikatelé v cestovním ruchu v Českém Švýcarsku považují za faktory, které nejvíce negativně ovlivňují jejich aktivity (viz graf 14), zejména sezónnost cestovního ruchu (uvedlo ji 11 podnikatelů ze 16) a dále mzdové náklady (9x ze 16) a problémy s dopravou (8x ze 16). Ukazuje se, že negativní faktory přímo související s CR (sezónnost CR, nedostatečná propagace, příp. i problémy s dopravou) vnímají podnikatelé mezi ostatními jako poměrně významné. Naopak „institucionální“ faktory (omezení ze strany ochrany přírody a přístup obcí) jsou jako nejvíce negativní uváděny zřídka. Sezónnost cestovního ruchu, kterou uvádí vůbec nejvíce respondentů, potvrzují i odhady vytíženosti (resp. obsazenosti) lůžek v jejich ubytovacích zařízeních. Zatímco v letních měsících (červen–srpen) je průměrná vytíženost jednotlivých ubytovacích zařízení kolem 60 %, v podzimních měsících (září–listopad) je poloviční, v jarních měsících (březen–květen) třetinová a v zimě (prosinec–únor) jen asi pětinová, tedy pouhých 12 % kapacity. Pozitivně z pohledu podnikatelů vyznívá odhad budoucího vývoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku. Jednoznačná většina uvádí, že v posledních letech vytíženost jejich ubytovacího zařízení spíše vzrostla. Také díky tomu zhruba polovina dotazovaných ubytovatelů v příštích letech počítá s rozšířením svého podnikání, ať již zvýšením ubytovací kapacity, nebo rozšířením nabízených služeb. V rozhovorech podnikatelé častěji počítali s rozšířením nabízených služeb (např. nabídkou půjčení jízdních kol nebo dalšího sportovního náčiní, vybudováním sauny či prostoru pro bowling, pořádáním doprovodných tematických akcí či přednášek) než s rozšířením kapacity; často podnikatelé uvádějí spíše rekonstrukci a zvýšení ubytovacího standardu (vybavení pokojů kuchyňkami, rekonstrukce sociálního zařízení apod.).

Graf 14: Faktory negativně ovlivňující podnikání v CR Pozn.:

Každý z podnikatelů mohl označit maximálně 4 z 10 nabízených položek a 1 volné položky k doplnění („jiné“). Zhruba jiné

2

sezónnost cestovního ruchu

11

nedostatečná propagace

5

problémy s dopravou

8

přístup místní správy (obce)

3

omezení ze strany ochrany přírody

1

dostupnost finančních prostředků

2

dostupnost kvalifikovaných pracovníků

5

mzdové náklady

9

cena vstupů

6

místní konkurence četnost

1

0

2

4

6

8

10

12

polovina podnikatelů využila možnost uvést 4 položky, ostatní uváděli 1–3 položky. Mezi „jinými“ se jednou objevila nedostupnost kvalitního internetového připojení (k dispozici je pouze telefonní) a jednou „státní útlak živnostníků a podnikatelů“.

Vzájemné vlivy ekonomického rozvoje území a ochrany přírody a krajiny Podnikatelé v CR považují ochranu přírody a krajiny spíše za stimul než za překážku rozvoje. Na tom, že ochrana přírody a krajiny v CHKO a NP je „spíše“ nebo „určitě stimul“ rozvoje, se shodují všichni s výjimkou tří, pro něž je ochrana přírody „spíše překážkou“. Ti podnikatelé, kteří považují ochranu přírody a krajiny za rozvojový stimul, argumentují pochopitelně především tím, že díky krajině, jejímuž zachovalému rázu ochrana přírody napomáhá, míří do regionu více turistů, kteří poptávají více služeb. Mezi důvody, které respondenti uváděli, je zmíněna také skutečnost, že národní park láká návštěvníky už jen díky tomu, že je národním parkem. Ti podnikatelé, kteří jsou přesvědčeni, že ochrana přírody a


B - 55


krajiny je spíše brzdou rozvoje, argumentují „nesmyslnými zákazy“, omezeními pro novou výstavbu, uzavřením některých bývalých turistických tras, omezením pohybu cyklistů po chráněném území a malou propagací CR (poslední argument však s ochranou přírody a krajiny nesouvisí).

Ekonomické a ekologické dopady cestovního ruchu na destinaci Podnikatelské subjekty v CR na území Českého Švýcarska jsou spíše proti regulaci počtu návštěvníků a omezování jakýchkoli forem CR. Z řízených rozhovorů vyplývá, že část podnikatelů si přeje jakýkoli rozvoj (tedy kvantitativní i kvalitativní) a růst počtu návštěvníků. Zhruba stejná část podnikatelů však usiluje zejména o kvalitativní rozvoj tím, že chtějí nabízet doprovodné služby nebo zvyšovat ubytovací standard ve svém zařízení. Tito podnikatelé také často argumentují tím, že chtějí, aby krajina Českého Švýcarska byla pro návštěvníky atraktivní i do budoucna, tedy se hlásí (přinejmenším formálně) k principům dlouhodobě udržitelného rozvoje. Tito podnikatelé obvykle pochází z oblasti Českého Švýcarska nebo v ní dlouho pobývají a mají tedy k regionu hlubší vztah než pouze k místu pro podnikání.

Řízení rozvoje cestovního ruchu Podnikatelé v CR v Českém Švýcarsku mají vcelku jednotný názor na to, v kterých oblastech řízení a rozvoje CR by měl hrát veřejný sektor významnou roli a do kterých by naopak neměl zasahovat. Celkově se kloní spíše k tomu, že role veřejného sektoru by měla být významná. Silnou roli přisuzují veřejnému sektoru zejména při propagaci území a dále v oblasti poskytování ubytovacích služeb, tvorby a provozu informačních a rezervačních systémů a rozvoje lidských zdrojů. V oblasti koncepčního rozvoje CR v území, tedy řízení a koordinace CR v destinaci a tvorby produktů CR, přisuzují podnikatelé veřejnému sektoru roli spíše slabou. Při regulaci CR v území by veřejný sektor měl hrát velmi slabou roli. Zkušenosti s místní samosprávou (obcemi) při podpoře CR v regionu mají podnikatelé v průměru neutrální nebo velmi mírně pozitivní. Celkem tři podnikatelé však uvádějí velmi negativní zkušenost (naproti tomu čtyři mají zkušenosti velmi pozitivní). V hloubkových rozhovorech však podnikatelé hodnotili obce spíše negativně a argumentovali především tím, že obce pro rozvoj CR nic nedělají (např. poplatky z ubytování neoddělují na propagaci nebo investice v oblasti CR a rozpouštějí je do obecních rozpočtů). Zkušenosti se správami CHKO a NP jsou mezi podnikateli v CR rovněž v průměru velmi mírně pozitivní, pouze jeden podnikatel uvádí velmi negativní zkušenost, dva naopak uvádějí zkušenost velmi pozitivní. Někteří podnikatelé v řízených rozhovorech sice občasné konflikty připouštěli, ale odlišné stanovisko a zájem správ CHKO a NP respektují. Jednoznačně konfliktní vztah s některou ze správ uvedl v rozhovoru pouze jeden z osmi tázaných podnikatelů. Naprostá většina ubytovatelů není zapojena do řízení a plánování cestovního ruchu ve své obci ani regionu. Pouze 2 ubytovatelé uvádějí zapojení formou spolupráce s informačními centry, případně místními cestovními kancelářemi při propagaci regionu. Častá je spolupráce s dalšími subjekty v území (Tolštejnským panstvím, n.p. České Švýcarsko nebo o.p.s. České Švýcarsko; zajímavé je, že téměř všichni podnikatelé zaměňují o.p.s. České Švýcarsko za Správu n.p. České Švýcarsko, která je pro ně „známějším“ subjektem). Míra spolupráce s jinými podnikatelskými subjekty v regionu je hodnocena jako lepší, většina ubytovatelů alespoň příležitostně spolupracuje s jinými podnikatelskými subjekty. Tato příležitostná spolupráce spočívá zejména ve vzájemné propagaci, výměně tiskovin a „posílání turistů“ (funguje nejen v případech, kdy má dotyčný ubytovatel vyprodanou kapacitu). Významnou roli v regionu hraje společnost CZ Tour, s níž zejména touto formou spolupracuje většina ostatních podnikatelů. Přestože je spolupráce mezi podnikatelskými subjekty spíše nahodilá a neformální, je častá a vcelku dobře fungující.

Konflikty mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy ekonomického rozvoje Pohled podnikatelů v CR na ochranu přírody a krajiny lze hodnotit jako pozitivní. Pro všechny je dle jejich názoru „určitě“ nebo „spíše důležité“, aby jejich podnikání bylo v souladu s šetrným přístupem k životnímu prostředí. Podnikatelé rovněž nevnímají existenci CHKO a NP jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody a krajiny. Naprostá většina označila položku „spíše nevnímám“, pouze dva uvedli možnost „určitě nevnímám“ a dva „spíše vnímám“.


B - 56


4.1.4.

Porovnání pohledu jednotlivých aktérů

Srovnáme-li pohled tří hlavních skupin subjektů působících na území Českého Švýcarska, je zřejmé, že v názoru na většinu věcí panuje rámcová shoda. Ukazuje se, že v regionu panuje i v rámci odlišných zájmů jednotlivých aktérů relativně podobný pohled na roli cestovního ruchu v ekonomickém rozvoji, jeho vliv na přírodu a krajinu a zpětný vliv existence CHKO a NP na rozvoj CR. Představuje to dobrý základ pro široký konsensus nad implementací strategií a opatřeních k rozvoji CR nejen v rámci této Koncepce. Přesto existují témata, na něž mají zástupci obcí, podnikatelů a správ chráněných území odlišný názor. Klíčové závěry vyplývající z porovnání názorů jednotlivých aktérů v jednotlivých tematických okruzích je generalizováno v následujících podkapitolách v heslovité podobě pomocí odrážek.

Vzájemné vlivy ekonomického rozvoje území a ochrany přírody a krajiny

▪

▪ ▪

Všechny tři skupiny aktérů se shodují, že ochrana přírody a krajiny představuje pro rozvoj ekonomiky a cestovního ruchu v území stimul, nikoli překážku. Nejsilněji tento názor zastávají správy CHKO a NP. Opačný názor zastává pouze několik dotazovaných podnikatelů, kteří poukazují na některá regulační omezení CR ze strany ochrany přírody a krajiny. Správy CHKO a NP se domnívají, že cestovní ruch má negativní dopad na ekosystém spíše než ostatní podnikání ve zpracovatelském průmyslu a službách nebo rozvoj dopravní a technické infrastruktury či bydlení. Na dopady velkoplošné ochrany přírody a krajiny na ekonomický rozvoj byli tázáni pouze zástupci správ CHKO a NP a obcí. Shodují se, že ochrana přírody a krajiny pozitivně ovlivňuje rozvoj bydlení a kvalitu života trvalých obyvatel. Dopady na malé a střední podnikání jsou podle zástupců správ pozitivní, podle zástupců obcí spíše negativní. Opačně vnímají tyto skupiny aktérů vliv ochrany přírody na těžbu surovin. Obecně zástupci správ CHKO a NP hodnotí vliv ochrany přírody a krajiny na ekonomiku regionu pozitivněji než zástupci obcí.

Ekonomické a ekologické dopady cestovního ruchu na destinaci

▪ ▪

Zástupci správ CHKO a NP a zástupci obcí se shodují, že cestovní ruch v regionu by měl být nějakým způsobem regulován, byť tento názor není nijak vyhraněný. Podnikatelé zastávají názor opačný. Zástupci většiny obcí se shodují, že na cestovním ruchu spíše mírně „prodělávají“, přestože konkrétní negativní dopady CR na své území nepovažují za příliš významné. Zástupci správ velkoplošných chráněných území na tuto záležitost nemají jednoznačný názor.

Řízení rozvoje cestovního ruchu

▪

Zástupci správ CHKO a NP i zástupci obcí se shodují, že rozvoj CR v regionu je dosud spíše nahodilý než koordinovaný.

▪

Zástupci správ CHKO a NP se domnívají, že CR je v regionu monitorován, byť třeba nepravidelně. Zástupci jednoznačné většiny obcí jsou přesvědčeni o opaku. Ukazuje to na nedostatečnou spolupráci a vzájemnou informovanost obou skupin subjektů při monitoringu CR.

▪

▪

Široká shoda panuje nad tím, aby veřejný sektor hrál silnou roli při propagaci území, částečně i při rozvoji lidských zdrojů a při řízení a koordinaci rozvoje CR (v posledním případě je však názor ubytovatelé opačný). Naopak v oblasti poskytování ubytovacích služeb se správy CHKO a NP i obce kloní k tomu, aby vliv veřejného sektoru byl minimální, zatímco ubytovatelé jsou opět přesvědčeni o opaku. V ostatních oblastech řízení CR by měla být podle názoru všech tří skupin role veřejného sektoru víceméně středně silná až slabá. Správy CHKO a NP jsou přesvědčeny o tom, že jejich spolupráce s obcemi i podnikateli v regionu funguje dobře. Obce hodnotí stejně dobře spolupráci se správami CHKO a NP, nikoli však s podnikateli. Podnikatelé mají zkušenosti se spoluprací s obcemi i správami spíše mírně pozitivní. Za bezproblémovou tak lze označit komunikaci mezi správami a obcemi, za relativně nejproblémovější naopak spolupráci mezi obcemi a podnikateli.


B - 57


▪

Spolupráci mezi sebou navzájem (tedy obec–obec nebo podnikatel–podnikatel) hodnotí kladně jak obce, tak i podnikatelé.

Konflikty mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy ekonomického rozvoje

▪

K otázce, zda existence CHKO a NP je zdrojem potenciálních konfliktů mezi ochranou přírody a krajiny a ekonomickým rozvojem, se staví zástupci podnikatelů negativně (tzn. konflikt není), zástupci obcí neutrálně. Zástupci jednotlivých správ CHKO a NP mají na tuto záležitost odlišné názory.

4.2. Institucionální předpoklady koordinace a rozvoje CR Jedním z významných předpokladů konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje turistických destinací je jejich řízení založené na strategickém plánováním a efektivní kooperaci poskytovatelů služeb (destinační management). Managament destinací může nabývat různých forem v závislosti na typech spolupráce, způsobu zapojení jednotlivých subjektů nebo geografické úrovni destinace. V zásadě existují tři základní modely destinačního řízení:

▪ ▪ ▪

podnikatelský model veřejno-právní model smíšený model

Ve vyspělých a turisticky velmi exponovaných destinacích obecně převládají podnikatelské modely destinačního managamentu založené na spolupráci podnikatelů. V turisticky méně exponovaných a zpravidla také slaběji rozvinutých destinacích bývá zpravidla hlavním hybatelem spolupráce veřejný nebo neziskový sektor, což je také případ většiny turistických destinací v ČR. Konkrétní model řízení vychází vždy ze specifických místních podmínek, a proto není možné definovat jeho optimální model nebo formu. Při řízené destinace je nutné rozlišovat řídící a výkonnou složku. Subjekty řízení (podnikatelé, obce) zakládají nebo si najímají výkonnou organizaci pro realizaci dohodnutých aktivit. Obecně platí, že spolupráce v rámci destinačního managamentu je účinná při omezeném počtu subjektů a relativně jednoduchých cílech takové spolupráce. To platí jak pro podnikatelské, tak i veřejno-právní nebo smíšené modely destinačního řízení. Faktorem úspěchu v takových formách spolupráce je vysoká míra vzájemné důvěry mezi zainteresovanými subjekty. V turistických regionech ČR, které jsou alespoň v základních parametrech srovnatelné s regionem cestovního ruchu „České Švýcarsko“ (Český ráj, Krkonoše, Slovácko) je budování spolupráce klíčových aktérů primárně založena na aktivitě místní samosprávy – měst nebo obcí. V zásadě lze v těchto regionech identifikovat dvě základní formy „institucionalizace“ destinačního řízení, kdy řídící strukturou je: a) svazek obcí (např. Krkonoše) b) sdružení právnických osob (např. Český ráj) Ve všech regionech je budování řídících a koordinačních struktur ve fázi iniciace, případně počátečního rozvíjení základních forem spolupráce mezi hlavními aktéry/poskytovateli služeb v CR. Obecnými východisky pro rozvoj destinačního řízení v turistických destinacích ČR jsou: -

omezené podmínky pro budování vyspělých forem CR

-

hlavním iniciátorem jsou subjekty veřejného sektoru – obce, města

-

nízká vyvinutost spolupráce v podnikatelském i veřejném sektoru, což souvisí mj. se slabými impulsy pro intenzivnější a efektivní spolupráci obcí nebo nízkou vyvinutostí zájmových podnikatelských skupin v cestovním ruchu


B - 58


Analýza předpokladů pro rozvoj destinačního řízení v turistickém regionu České Švýcarsko je založena na „stakeholder“ analýze a vyhodnocení názorů klíčových aktérů na stávající stav i perspektivní možnosti strategického řízení cestovního ruchu v regionu2.

4.2.1.

Stakeholder analýza

Na řešeném území prosazuje své zájmy řada aktérů a to jak z veřejného, tak i soukromého a neziskového sektoru. Za klíčové aktéry turistického regionu České Švýcarsko byly považovány subjekty, jejichž zájmy se zcela nebo z velké části dotýkají řešeného území. Obecný přehled hlavních destinačních aktérů uvádí připojená „mapa stakeholderů“ (obrázek 1), na které je každý identifikovaný aktér klasifikován podle dvou kritérií: a) geografická úroveň působení / prosazování zájmů (lokální vs. regionální úroveň) b) povaha zájmů (parciální vs. komplexní zájmy)

Obrázek 1: Mapa stakeholderů regionální úroveň OPS ČŠ Správa NP

lokální úroveň

Podnikatelský sektor

Parciální zájmy

mikroregiony

obce

Komplexní zájmy

Vymezení klíčových stakeholderů v kontextu destinačního managementu:

1. Obce Území turistického regionu bylo pro účely této Koncepce vymezeno jako katastrální území 26 obcí, které lze považovat v kontextu destinačního řízení za významné subjekty rozvoje cestovního ruchu v regionu. V závislosti na velikosti obce a územní koncentraci potenciálu pro rozvoj CR lze v rámci tohoto souboru obcí identifikovat klíčové hráče místní samosprávy. Jedná se o 3 kategorie obcí: 1. malé obce s uvolněným starostou a vysokou koncentrací potenciálu pro rozvoj CR – Hřensko a Jetřichovice 2. velké obce/města mimo jádrové území – Děčín a Česká Kamenice 3. průnik kategorií 1 a 2 – Krásná Lípa, Chřibská Těchto 6 obcí tvoří pomyslnou kostru klíčových aktérů místní samosprávy v turistickém regionu v Českém Švýcarsku. V rámci veřejného modelu destinačního řízení by tyto obce měly být zastoupeny v její zakladatelské/řídicí struktuře. V zásadě se tedy jedná o obce, které jsou silně ovlivněny CR, ale mají omezenější kapacity turistické aktivity koordinovat (finanční, kapacitní) nebo naopak města s vysokou kapacitou pro řízení a koordinaci turistických aktivit, ale obecně s nižším zájem v této oblasti intervenovat (cestovní ruch nehraje mezi rozvojovými problémy větších obcí/měst tak klíčovou roli jako v případě malých obcí v jádrové zóně turistického regionu). Specifické postavení mezi klíčovými hráči místní samosprávy má obec Jiřetín pod Jedlovou, která leží v nárazníkové zóně turistického regionu České

2

Hodnocení názorů bylo provedeno formou dotazníkového šetření a je uvedeno v kapitole 4.1.


B - 59


Švýcarsko. Patří mezi významná centra CR v navazujícím turistickém regionu Lužické hory, které je z hlediska předpokladů pro rozvoj CR typově odlišným regionem ve srovnání s Českým Švýcarskem. Hlavními aktivitami obcí v oblasti cestovního ruchu v posledních či nejbližších následujících letech jsou především investiční akce do výstavby nové či rekonstrukce stávající infrastruktury cestovního ruchu. Významné jsou investice do výstavby sportovišť a hřišť (např. Mikulášovice, Česká Kamenice, Chřibská), informačních či víceúčelových center (např. Krásná Lípa, Mikulášovice, České Kamenice, Jetřichovice), revitalizace a údržba zeleně, obnova památek (někdy financovaná či spolufinancovaná s externích zdrojů, např. z prostředků ministerstva kultury v případě rekonstrukce městské památkové zóny v České Kamenici; dále např. Jiřetín pod Jedlovou–rekonstrukce Tolštejna), výstavba a rozšiřování parkovací kapacity (zejména v jádrové zóně, např. Jetřichovice, Chřibská), vytváření cyklistických tras a turistických okruhů (např. Krásná Lípa nebo obce v rámci mikroregionu Českokamenicko). Další významnou aktivitou je propagace obcí (viz kapitola 3.4.)

2. Mikroregiony obcí Na území regionu zasahuje v různé míře 5 mikroregionálních sdružení: -

Dobrovolný svazek obcí SEVER,

-

Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska,

-

Mikroregion Labské skály,

-

Svazek obcí Českokamenicka,

-

Mikroregion Tolštejn.

Jednotlivá sdružení mají různou právní formu, zaměření činnosti a vazbu na řešené území. Z hlediska potřeby řízení a koordinace CR v turistickém regionu České Švýcarsko nemá ani jedno sdružení optimální strukturu zakladatelů. Klíčoví hráči místní samosprávy (viz výše) jsou do uvedených sdružení zapojeni pouze zčásti nebo vůbec. Mezi významné stakeholdery řešeného území patří pouze Sdružení obcí Českokamenicka a Mikroregion Tolštejn. Obě Mikroregionální sdružení jsou primárně zaměřeny na rozvoj CR a navíc pokrývají svým vymezením významnou část řešeného území. Zaměřují se na rozšiřování a propojování nabídky regionu pro turisty (Českokamenicko) či vytváření turistických produktů (např. Tolštejnské panství). Ostatní mikroregiony mají pro rozvoj regionu České Švýcarsko marginální význam a to jak z důvodu územního pokrytí (zasahují pouze do vnější zóny) , tak i svého zaměření.

3. Správy zvláště chráněných území Turistický region České Švýcarsko patří z hlediska ochrany přírody a krajiny k nejcennějším oblastem v ČR. Svým vymezením zasahuje do tří zvláště chráněných oblastí – NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Za klíčové stakeholdery lze považovat správy prvních dvou chráněných oblastí. Zájmové území Správy CHKO Lužické hory zasahuje pouze do vnější zóny, přesněji do východní části řešeného území.

4. Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Tento subjekt byl založen v roce 2001 Správou NP České Švýcarsko, městem Krásná Lípa a ZO ČSOP Tilia. Hlavní aktivity o.p.s. jsou zaměřeny na pozitivní prezentaci regionu, ekologickou osvětu a podporu rozvojových aktivit, a to zejména v oblasti cestovního ruchu. Svými aktivitami se o.p.s. postupně etabluje jako rozvojová agentura cestovního ruchu. Perspektivně se nabízí využití této společnosti jako výkonné organizace destinačního managementu.

5. Podnikatelé V řešeném území poskytuje služby CR řada podnikatelských subjektů. Jedná se až na výjimky o malé firmy nebo mikrofirmy v řadě případě rodinného typu. Podnikatelé v CR nejsou sdruženi do žádné zájmové organizace. Podnikatelské zájmy jsou prosazovány zpravidla individuálně. K významnějším


B - 60


aktérům patří provozovatelé velkých ubytovacích zařízení nebo významných atraktivit. Někteří podnikatelé v regionu provozují několik zařízení (nejen ubytovacích). V posledních letech jsou aktivity podnikatelů orientovány zejména na rozšiřování nabídky o doplňkové služby (např. k penzionu sauna, půjčovna kol apod.) a na zvyšování standardu služeb (rekonstrukce, dovybavení pokojů).

4.3. Ekonomické aspekty rozvoje cestovního ruchu Analýza ekonomických přínosů a dopadů CR je spojena s otázkami vymezení aktivit cestovního ruchu: co lze ještě počítat za příjem z cestovního ruchu a co je už „běžné“ využívání služeb v obci, jaké investice jsou dominantně svázané s potřebami CR a co je naproti tomu místní standard. Většina příjmů z CR přitéká do obecních rozpočtů zprostředkovaně z podnikatelské sféry ve formě odváděných daní a poplatků. Obce se ovšem také zpravidla výraznou měrou podílejí i na nákladech zajišťující zprostředkovaně nebo přímo služby, které ve velké míře slouží turistům, tzn. že vedle příjmů je potřebné vyhodnocovat i výdaje obcí do sféry CR, což ovšem naráží na nedostupnost relevantních dat. Do analýzy byly vybrány ukazatele výnosu poplatků z ubytovacích kapacit a pobytových poplatků (poplatky CR), daně z podnikání fyzických osob samostatně výdělečně činných (DPFOP) a kapitálové výdaje obcí (KV). Pro výpočty relativních hodnot byly použity průměry vážené počtem obyvatel. Poplatky z ubytovacích kapacit a pobytové poplatky patří mezi daňové příjmy obcí a jsou přímo vázané na aktivity cestovního ruchu. Poplatky stanovuje obecní zastupitelstvo (může či nemusí) a jejich výše je limitována zákonem daným rozpětím. Výběr zajišťují podnikatelské subjekty poskytující ubytovací služby. Do analýzy byl zahrnut souhrn zmiňovaných poplatků a byla použita hodnota víceletého průměru z období 2000 – 2002.

Tabulka 18: Výtěžnost vybraných daňových příjmů a kapitálové výdaje obcí do 2000 obyvatel Název obce

Arnoltice

Poplatky CR 0002 DPFOP 9900 KV 0103 Počet obyvatel (31.12.2002) Kč/obyv. % průměru ČR Kč/obyv. % průměru ČR Kč/obyv. % průměru ČR

293

6

7,1

Doubice

84

992

639,5

Hřensko

273

253

298,6

Huntířov

716

118

134,6

311

33,6

734

14,3

Janov

199

120

77,4

1090

120,8

57930

1453,6

Janská

196

8

5,2

95

10,5

297

7,5

Jetřichovice

384

476

561,8

259

26,4

2853

67,3

Kámen

149

0

0

651

72,1

116

2,9

Kunratice

249

291

343,5

763

77,7

7716

182,1

Labská Stráň

189

29

34,2

798

81,2

388

9,2

Ludvíkovice

714

2

2,3

420

45,4

5444

106,1

Růžová

343

67

79,1

1086

110,6

2599

61,3

Srbská Kamenice

190

303

195,3

645

71,5

547

13,7

Synovec

221

0

0

2893

294,5

2702

63,8

Tisá

703

103

117,5

1429

154,5

802

15,6

Pozn.:

1700

173,1

1405

33,2

726

80,4

46390

1164,1

3963

403,4

11863

279,9

Poplatky CR 0002 - průměrná roční hodnota celkového výnosu z poplatků z ubytovacích kapacit a pobytových poplatků v letech 2000 - 2002. DPFOP 9900 - průměrná roční hodnota výnosu z daně fyzických osob z podnikání v letech 1999 – 2000. KV 0103 - průměrná roční hodnota kapitálových výdajů v letech 2001 – 2003. % průměru ČR - porovnání s celorepublikový průměrem (průměr = 100) v dané velikostní kategorii obcí (podle kategorizace rozpočtového určení daní).

DPFOP představuje obecný indikátor podnikatelské aktivity. Do r. 2000 byl celý výnos této daně alokován příslušné obci podle místa trvalého bydliště podnikatele. V posledních letech se ovšem začaly šířit případy spekulací s touto daní (přehlášení bydliště podnikatele do jiné obci, která podnikateli část daně vrátila


B - 61


formou dotace na rozvoj podnikání), a systém rozpočtového určení daní (RUD) byl proto změněn. V malých obcích existuje často velmi omezená základna podnikatelských subjektů, což se projevuje meziročními výkyvy v dosažených daňových výnosech. Proto byl použit ukazatel průměrného výnosu z let 1999 – 2000. Kapitálové výdaje naznačují míru investiční aktivity obcí, která z dlouhodobého hlediska představuje posilování rozvojového potenciálu obcí. Protože se často jedná o jednorázové rozsáhlé investice, meziročně dochází k výrazným výkyvům hodnot, a pro výpočty byl proto použit průměr z let 2001 – 2003. V tabulce 18 jsou uvedeny ukazatele vybraných daňových příjmů a kapitálových výdajů obcí. Obce byly rozděleny do 3 velikostních kategorií podle počtu obyvatel v následujícím členění: 1. kategorie do 200 obyvatel, 2. kategorie 201 – 500 a 3. kategorie 501 –1000 obyvatel. Hodnoty analyzovaných ukazatelů jsou vztaženy k celostátnímu průměru v dané velikostní kategorii. Výnosy z poplatků z ubytovacích kapacit a pobytových poplatků prokazují významnou pozici území v odvětví CR. Polovina obcí se ve srovnání s celorepublikovými hodnotami vyznačuje nadprůměrnými až několikanásobně nadprůměrnými příjmy. V souboru obcí ČR je takovýchto obcí méně než 5 %, v případě obcí ležících na území CHKO a NP se jedná cca o 15 – 20% podíl. Toto srovnání rovněž dokládá relativně výraznou dekoncentrovanost služeb CR v analyzovaném území.

Tabulka 19: Průměrná výtěžnost vybraných daňových příjmů a kapitálové výdaje obcí do 2000 obyvatel podle jednotlivých VZCHÚ název VZCHU

počet obcí průměr. počet obyv.

Beskydy

29

909

České Středohoří

84

Šumava

15

Jeseníky Bílé Karpaty

Poplatky CR 0002

DPFOP 9900

KV 0103

94

1162

3902

503

2

848

3653

616

282

906

6672

15

716

404

804

6605

41

669

115

744

3983

Žďárské vrchy

60

435

59

743

5943

Třeboňsko

29

298

110

1534

8606

NP Šumava

14

275

917

982

12177

Slavkovský les

20

479

26

826

2559

Křivoklátsko

48

442

16

950

4456

KRNAP

17

856

2012

1209

8253

Jizerské hory

11

780

533

1812

3976

Lužické hory

10

623

59

1202

4620

Kokořínsko

16

398

11

410

3808

České Švýcarsko

15

322

138

946

5956

Orlické hory

7

292

618

390

4518

Český kras

20

414

15

1712

6254

Broumovsko

23

530

36

1235

3957

Železné hory

26

333

97

391

3683

Blanský les

10

519

46

871

3491

Pozn.:

Poplatky CR 0002 - průměrná roční hodnota celkového výnosu z poplatků z ubytovacích kapacit a pobytových poplatků v letech 2000 – 2002 na jednoho obyvatele. DPFOP 9900 - průměrná roční hodnota výnosu z daně fyzických osob z podnikání v letech 1999 – 2000 na jednoho obyvatele. KV 0103 - průměrná roční hodnota kapitálových výdajů v letech 2001 – 2003 na jednoho obyvatele. „České Švýcarsko“ zahrnuje obce v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.

Z hlediska výnosu DPFOP dominuje Hřensko, které těží ze své polohy na poměrně významném hraničním přechodu a zároveň ze své atraktivity jako turistického centra, což vytváří potenciál pro výrazný příliv německé klientely a ve svém důsledku nabaluje podnikatelské aktivity a zvyšuje příjmy drobných


B - 62


živnostníků. V případě ostatních obcí ale nelze silnou vazbu výnosu DPFOP na CR příliš předpokládat, což částečně souvisí se zmiňovaným problémem alokace této daně, a dále s limitovaným významem sektoru služeb CR v ekonomice území v celkovém měřítku. Investiční aktivita obcí vykazuje značné rozdíly, nicméně četnosti hodnot odpovídají rozložení hodnot v celorepublikovému souboru obcí. To znamená, že se území nijak nevymyká situaci v jiných regionech a vazba potenciálu CR na další rozvoj území je dosud slabá. Tabulka 19 porovnává území Českého Švýcarska (NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce) s vybranými velkoplošnými zvláště chráněnými územími (VZCHÚ), tedy CHKO a NP. V tomto srovnání je pozice Českého Švýcarska ve všech ukazatelích mírně nadprůměrná. Ačkoliv tato pozice příliš neodpovídá potenciálu, ve srovnání s přilehlým značně zaostávajícím Českým středohořím vyniká. Výnosy z poplatků z ubytovacích kapacit a pobytových poplatků jsou nejvyšší v oblastech s potenciálem pro celoroční využití, ke kterým CHKO Labské pískovce svými fyzickogeografickými předpoklady nepatří. Ačkoliv potenciál CHKO Labské pískovce není pro aktivity CR dosud plně využitý, analýza vybraných položek rozpočtů obcí dokumentuje limity možných přínosů z CR. Odvětví CR není schopno samostatně zajistit vysokou prosperitu území, a potenciál je proto nutné rozvíjet v návaznosti na další odvětví (zejména šetrné zemědělství, řemeslná malovýroba apod.), v souladu s ochranou přírodních a kulturních hodnot a s podporou dlouhodobé udržitelnosti rozvoje obcí a regionů.

4.4. Environmentální aspekty rozvoje CR Environmentální aspekty byly v souladu s nabídkou na zpracování Koncepce CR zpracovány zejména na základě analýzy dopadů (zátěže) cestovního ruchu v území a jejich územní diferenciace a analýzy konfliktů mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou přírody a krajiny. Hlavními podklady, sloužícími pro oba účely, byly výstupy expertního panelu, informace o návštěvnosti ve vybraných částech národního parku i nárazníkové zóny (oblast Tisá), relevantní části dotazníkového průzkumu návštěvníků a v případě konfliktů rozvoje cestovního ruchu s podmínkami ochrany přírody i výstupy současně zpracovávaného projektu VaV "Vyhodnocení ekonomických dopadů existence NP a CHKO na prosperitu dotčených regionů". Při analýze a jejím využití pro potřeby strategie je potřeba vzít v úvahu, že podpora a regulace turismu patří mezi sekundární poslání národního parku (jádrové zóny zájmového území), a že rozvoj cestovního ruchu současně nesmí ohrozit jeho primární cíl, kterým je ochrana přirozených a přírodě blízkých ekosystémů a přirozených procesů v nich probíhajících. Hlavním předmětem ochrany Národního parku České Švýcarsko, který je v této kapitole často zmiňován v souvislosti s dopady i konflikty, je "ochrana reprezentativní ukázky pískovcového fenoménu české křídové pánve, tj. charakteristického reliéfu kvádrových pískovců a na něj vázaných specifických ekologických podmínek určujících biodiverzitu" (viz Plán péče).

4.4.1.

Analýza dopadů a jejich územní diferenciace

Monitoring návštěvnosti Územní a časová diferenciace zátěže návštěvností byla analyzována na základě výsledků monitoringu vybraných lokalit (bodů), v nichž byla na území národního parku instalována měřicí zařízení, zachycující počty turistů. Interpretované výsledky za duben - srpen 2005, zpracované společností Nisa o.p.s., jsou podrobně citovány v kapitole 2.1.1., jako součást analýzy poptávky v cestovním ruchu. Informace o návštěvnosti ve vybraných atraktivních lokalitách mimo území národního parku byly doplněny ze studie návštěvnosti v Tiských stěnách. Z hlediska uvedené analýzy územní diferenciace zátěže celého zájmového území Koncepce mají použitá data dílčí vypovídací schopnost. Umístění měřicích bodů monitoringu návštěvnosti je omezeno pouze na území Národního parku České Švýcarsko; uvedeným způsobem nebyly zjišťovány hodnoty návštěvnosti v těch částech zájmového území, které leží za hranicemi národního parku (s výjimkou lokality Tiské stěny), včetně těch částí nárazníkové zóny, které jsou součástí evropsky významné lokality (EVL) České Švýcarsko a současně zahrnují navazující cenné části CHKO Labské pískovce a Lužické hory.


B - 63


Automatizované monitorování návštěvnosti dále nerozlišovalo mezi pěšími návštěvníky a cyklisty, což může dopady návštěvnosti v konkrétních lokalitách poněkud zkreslit, neboť cykloturistika má značně vyšší vliv na předmět ochrany (průzkum návštěvnosti automatizovaná data v této souvislosti neupřesnil, neboť otázka na formu provozovaných aktivit směřovala na oblíbené aktivity po celou dobu pobytu v oblasti). I přes uvedená omezení (a s vědomím jejich existence) lze ze zjištěných hodnot především potvrdit očekávané, případně také popsat méně očekávané korelace. Protože údaje o návštěvnosti jsou velmi podrobně interpretovány v kapitole 2, zaměřené na poptávku cestovního ruchu, uvádíme v této části jen hlavní vztahy, které jsou důležité z hlediska dopadů na předmět ochrany a mohou být podkladem pro následná doporučení návrhové části Koncepce cestovního ruchu. Jedná se především o následující zjištění:

▪

▪

▪

▪

▪

▪

Turisticky atraktivní části území, ležící v I. zónách NP i v atraktivních lokalitách mimo území NP jsou návštěvností podle očekávání zatěžovány nejvíce (na třech lokalitách "Tři prameny, Gabrielina stezka a Mezná" bylo v průběhu sledování zjištěno cca 3/4 návštěvníků ze všech devíti stanic, umístěných v NP). Zjištěné hodnoty odpovídají odhadům o značné územní diferenciaci návštěvnosti, zejména vysoké koncentraci návštěvníků v některých částech I. zóny NP i odhadům správy NP ČŠ o poměru návštěvnosti západní části území (Hřensko - Mezná - Jetřichovice) k částem ostatním. Na druhé straně výrazně nižší počet návštěvníků na značených stezkách mimo území I. zóny (měřicí body byly umístěny mimo I. zónu vždy na značené stezce) může být částečně zkreslen rozptylem při povoleném pohybu mimo značené stezky. To je však spíše nepravděpodobné s výjimkou houbařských aktivit v podzimních měsících (pro případné posouzení celé sezóny nejsou k dispozici data za září, resp. říjen 2005). Návštěvnost významným způsobem podporuje existence hraničních přechodů. V jejich důsledku se odlišuje návštěvnost různých lokalit v jinak méně turisticky využívané východní části území (např. lokalita Zadní Doubice cca 10% všech monitorovaných návštěvníků) oproti zjištěnému počtu jednotek procent návštěvníků na jiných stanicích ve východní a jižní části území. Tato dostatečně známá skutečnost je pro následnou strategii důležitá především z hlediska případného plánování nových hraničních přechodů s případným dopadem na návštěvnost I. zóny NP. Na monitorované lokalitě, umístěné v I. zóně NP mimo značenou stezku (měřicí místo Pravčická brána), byl zjištěn pouze nízký počet osob, který dosáhl pouze 0,3% všech monitorovaných návštěvníků. Ani v jednotlivých měsících nepřesáhl jejich počet 0,5% zjišťované návštěvnosti. Uvedené číslo je sice závislé na umístění stanice (v jiných lokalitách by mohlo být případně o něco vyšší), ale i tak není považováno za významné. Z hlediska rozložení návštěvnosti během roku je překvapující atraktivita jarních měsíců, které jsou z hlediska zátěže ekosystémů nejcitlivější. Např. v květnu bylo na všech lokalitách zjištěno cca 20% návštěvníků ze všech monitorovaných měsíců. V atraktivních lokalitách I. zóny je sice tento podíl mírně nižší (viz kapitola 2.1.1.), nicméně i tak dosahuje v jednotlivých měřících místech 1719%. Zadáním pro strategii bude otázka, zda by tento fenomén měl mít vliv na případnou regulaci, která by snížila návštěvnost v jarních měsících ve vybraných lokalitách ve prospěch lokalit jiných (ochrana hnízdění, obecně ochrana lokalit pro reintrodukci, apod.). Na uvedené lokalitě mimo značenou stezku v I. zóně (viz výše) bylo v květnu zjištěno téměř 30% všech monitorovaných "návštěvníků", jejichž pohyb byl rozložen do většiny kalendářních dnů měsíce. Mimo jiné šlo o nejvyšší hodnotu i v absolutních číslech (284) při srovnání s dalšími měsíci sezóny. Tato skutečnost je způsobena buď nižší obavou turistů z následků přestupku ve srovnání s rušnou plnou sezónou (očekávaná nižší aktivita stráže přírody) nebo - pravděpodobněji - je příčinou zachycení segmentu návštěvníků, pro něž je atraktivní zejména jarní období s relativně nižší návštěvností (větší zájem o přírodní atraktivity, snaha vyhnout se davu). Významný výkyv, zaznamenaný turniketem umístěným mimo značenou stezku 21. dubna 2005, byl naproti tomu ovlivněn zásadním zkreslením při započtení jedné 47mi členné skupiny (všední den, večer; "velmi nestandardní segment CR"). V rámci denní distribuce návštěvnosti je zajímavá relativně vysoká návštěvnost ve večerních hodinách s příslušnými dopady na faunu (rušení v citlivější části dne). Např. v lokalitě Tři prameny byl zjištěn počet návštěvníků v době 19.00-20.00 na úrovni cca 5-9% celodenní návštěvnosti. Tato vysoká hodnota byla zjištěna i v dubnu a posun návštěvnosti do pozdních


B - 64


hodin není přímo úměrný délce dne (době stmívání). I tato závislost může být způsobena segmentem "skalních" návštěvníků, citovaných výše.

Doplnění interpretace monitoringu návštěvnosti na základě dotazování návštěvníků Popis, průběh a výsledky dotazníkového průzkumu návštěvníků jsou podrobně uvedeny v kapitole 2.2. V této části textu jsou zmíněny pouze ty aspekty vyplývající z průzkumu, které mohou být použity pro doplnění interpretace monitoringu návštěvnosti, resp. ta zjištění, která mohou být následně využita jako podklad pro formulaci návrhu strategie. Aniž si troufáme vyslovovat zásadní soudy o chování návštěvníků v závislosti na jejich vzdělání, pohlaví, původu apod., jeden z rysů zjištěných v rámci dotazování je významný. Nadstandardní podíl návštěvníků s vysokoškolským vzděláním (oproti běžné populaci cca o 30 procentních bodů - podrobněji viz kapitola 2.2.) je z hlediska požadavků ochrany přírody pozitivním zjištěním. Zkušenosti zpracovatelů se vztahem veřejnosti k principům ochrany přírody, získané při zpracování koncepčních dokumentů v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, svědčí o obdobném "nepoměru" v případě zájemců o EVVO a ochranu přírody ve srovnání s běžnou populací. Obdobně pozitivní dopad může mít i vysoký podíl návštěvníků s dětmi, které jsou „nejvděčnějším“ subjektem výchovného a vzdělávacího působení s nejvyšší mírou efektivity vlivů. Charakter propagačních materiálů (nabídka infocenter), resp. jejich zaměření na udržitelné formy cestovního ruchu může být důležitým faktorem ovlivnění návštěvnosti ve prospěch - z hlediska ochrany přírody - „vhodného“ segmentu návštěvníků a výše uvedené zjištění bude účelně využito při formulaci strategie. Obdobně pozitivní je i výsledek zjištění většinové motivace návštěvy Českého Švýcarska. Podle výsledků dotazování (podrobněji v kapitole 2.2.3., graf č. 9) převažuje jako hlavní motiv relaxace, rekreace, pobyt v přírodě, který je z hlediska udržitelného rozvoje cestovního ruchu nejvíce žádoucí, následovaný poznáním a návštěvou atraktivit a sportovními aktivitami, u nichž se vztah k ochraně území posuzuje obtížně. Metoda dotazování neumožnila u sportovních aktivit rozlišit, zda se jedná o sport formou pěší turistiky, případně jiných forem sportu se silnějším dopadem na předmět ochrany (cyklistika, horolezectví), obdobně by bylo pouze spekulativní hodnotit, zda touha po poznání "atraktivit" je prvoplánová, nebo ve své podstatě splývá s motivací, hodnocenou z hlediska zátěže území nejlépe, relaxací a pobytem v přírodě. Těsné korelace mezi návštěvností Saského a Českého Švýcarska, resp. častá návštěvnost Českého Švýcarska obyvateli Saska, bude ve strategii základem pro diskusi na téma zapojení NP do programu organizace Europarc Federation "Transboundary Parks" (Přeshraniční parky), který je založen na formulaci a přijetí systému standardů pro spolupráci mezi národními parky v příhraničních územích, včetně spolupráce v oblasti udržitelného cestovního ruchu. Tuto skutečnost podporuje i vnímání území ze strany návštěvníků, jako jednoho přírodního celku, který naplňuje motto uvedeného programu Přeshraniční parky – soulad s návrhem Přírody. Cílem je nejen umožnit návštěvníkům koordinované poznávání celého geografického celku (koordinace turistických tras, informačního systému a přeshraniční veřejné dopravy), ale také (z hlediska Koncepce CR zajímavější) přínos cestovního ruchu k regionálnímu rozvoji a případná podpora místních produktů. Spolupráce s partnerským parkem je součástí strategických cílů NP ČŠ (viz Plán péče). Z hlediska dopadů na předmět ochrany jsou významné i zjištěné údaje, týkající se dopravy. Z podrobného vyhodnocení uvedeného v kapitole 2.2. jsou pro tuto část analýzy důležité zejména vlivy dopravy na ŽP při dopravě do oblasti i pohybu v rámci zájmového území. Očekávaným a z hlediska dopadů na životní prostředí nejméně vítaným způsobem dopravy do českého Švýcarska je automobil. Uvedených 70% návštěvníků, kteří k dopravě automobil využili, je potřeba vidět zejména v souvislosti s jinou charakteristikou souboru dotazovaných, a to více než poloviční (nad 65%) zastoupení jedno a dvoučlenných skupin respondentů (doprava automobilem do vybrané lokality nárazníkové zóny - Tisá dosahuje až 85 %, převažují však tří- a vícečlenné skupiny). Naštěstí při samotném pobytu klesá používání automobilu na méně než na polovinu z návštěvníků, kteří použili automobil k příjezdu do oblasti - a to především ve prospěch cyklistiky a použití autobusu. Nicméně problémy, spojené s dopravou a zejména parkováním, zůstávají i přes uvedenou změnu využití dopravních prostředků po příjezdu do oblasti, významné. O tom jsou přesvědčeni i samotní návštěvníci, kteří hodnotí kvalitu silnic a veřejnou dopravu nejhorší známkou ze všech zjišťovaných služeb. Diskutabilní otázkou zůstává, nakolik se


B - 65


nespokojenost s kvalitou silnic a parkováním promítá do případných změn využití různých forem dopravy, zejména při případném zásadním zvýšení kvality (komfortu, pružnosti) hromadné dopravy. Cyklistika byla zjištěna jako druhá nejčastější aktivita návštěvníků v oblasti, avšak ve srovnání s nejvíce uváděnou pěší turistikou je však odstup velmi výrazný. I součet uváděné aktivity „poznávací turistika“ (pravděpodobně většinové použití automobilu) a „cykloturistika“ nedosahuje ani poloviny odpovědí preferujících pěší turistiku. Z tohoto hlediska se jedná o pozitivní zjištění, neboť pěší turistika představuje k přírodnímu prostředí nejšetrnější aktivitu. Uvedené zjištění ovšem nemůže být při využití pro návrh strategie přeceňováno (výběr lokalit, profil respondentů, apod.), což platí identicky i o velmi nízkém zjištěném počtu zájemců o horolezectví, případně další méně konzervativní způsoby trávení volného času. Zjištěné informace významně kontrastují s výsledky studie návštěvnosti Tisá, kde byla zjištěna (pochopitelně vzhledem k charakteru oblasti) vysoká návštěvnost motivovaná horolezeckou činností.

4.4.2.

Analýza konfliktů

K analýze konfliktů byly využity mj. výstupy, které řešitel získal při zpracování projektu VaV „Vyhodnocení ekonomických dopadů existence NP a CHKO na prosperitu dotčených regionů“. Dalším zdrojem jsou výsledky dotazníkového šetření se zástupci správ NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory a zástupci obcí a podnikatelů, které proběhly v rámci analýzy rozvoje cestovního ruchu (viz podrobněji kapitola 4.1). Analýza se v této části zaměřuje pouze na popis a klasifikaci významných konfliktů mezi rozvojem cestovního ruchu na jedné straně a zájmy ochrany přírody a krajiny na straně druhé. Otázka významnosti jednotlivých konfliktů v území byla projednána účastníky expertního panelu (viz také analýza dopadů/zátěže).

Aktivita „cestovní ruch“ v hierarchii konfliktů Pozice cestovního ruchu v hierarchii významných konfliktů mezi jeho aktivitami a zájmy ochrany přírody a krajiny byla v rámci zmíněného projektu hodnocena ve 20ti vybraných národních parcích a CHKO prostřednictvím panelu expertů. Ze sestavy 9 vybraných typů potenciálních konfliktů byly konflikty vyvolané projekty k podpoře cestovního ruchu hodnoceny v řadě případů jako dominantní, a to i za podmínky, že dominantní typ konfliktu může být v území pouze jeden, maximálně dva. Příčinou je jak význam konfliktů cestovního ruchu v celkově „konfliktních“ oblastech typu KRNAP, NP Šumava, CHKO Beskydy, Český kras, Jeseníky), tak i konflikty cestovního ruchu s ochranou přírody v oblastech, v nichž je cestovní ruch dominantním problémem ve srovnání s relativně nevýznamnými jinými typy konfliktů. Vzhledem k přijaté metodice nebyl do seznamu posuzovaných chráněných území zařazen také NP České Švýcarsko. Pro posouzení nárazníkové zóny zájmového území však lze informativně použít hodnocení blízkých CHKO Labské pískovce, Lužické hory a České středohoří, z nichž prvně jmenovaná CHKO byla zařazena také do podrobnější hloubkové analýzy, založené mj. na hloubkových rozhovorech se zástupci správy CHKO a vybranými klíčovými aktéry. V žádném z těchto území nebyl cestovní ruch považován za dominantní problém, názory expertů se pohybovaly v rozmezí střední / nízká míra významnosti. Z hloubkových rozhovorů v CHKO Labské pískovce mj. vyplynulo, že řešení problematiky cestovního ruchu patří mezi priority správy CHKO, a že rozvoj cestovního ruchu (za podmínek jeho směrování na vhodné lokality a odstranění sezónních výkyvů v návštěvnosti) patří mezi klíčové rozvojové aktivity (cyklostezky, rozvoj ubytovacích a stravovacích kapacit, agroturistika). Potenciálními riziky pak jsou nadměrné exploatace malých lokalit turisty (nadměrná zátěž návštěvností) a sportovní aktivity (horolezectví). V rámci zpracování Zásad managementu evropsky významných lokalit v rámci projektu Phare „Podpora implementace Natury 2000 v ČR“ (2004-2005) byla evropsky významná lokalita (EVL) České Švýcarsko (CZ 0424031) zařazena mezi pilotní oblasti pro zpracování uvedených Zásad. V jejich rámci byly mj. identifikovány i střety v území charakterizované jako „střet rozdílných požadavků předmětů ochrany (druhů/stanovišť) na management lokality“. V této souvislosti byli jako klíčoví aktéři, jichž se navrhovaná opatření dotknou, jmenováni zástupci cílových skupin návštěvníků (turisté, horolezci) – v souvislosti s omezení vstupu do I. zóny ochrany.


B - 66


Názory klíčových aktérů v území na konflikty mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou přírody V úvodu kapitoly 4 je popsána metodika a průběh dotazníkového šetření, zaměřeného na hlavní aktéry v území, především zástupce správ NP a dvou přilehlých CHKO, obcí a podnikatelů. Jeho součástí byly také otázky, zaměřené na identifikaci a příčiny konfliktů mezi rozvojem cestovního ruchu a požadavky ochrany přírody v zájmovém území. V souladu s výstupy, zjištěnými v rámci analýzy konfliktů mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody a krajiny ve velkoplošných ZCHÚ (viz projekt VaV), je problematice cestovního ruchu klíčovými aktéry přikládán značný význam a jeho vliv na přírodu a krajinu je správami ZCHÚ považován za spíše negativní. Rozdíl je patrný při srovnání názorů správ CHKO, které za více negativní než cestovní ruch, považují pouze těžbu surovin, zatímco správa NP hodnotí vliv cestovního ruchu relativně příznivěji, neboť větší negativní vliv je přičítán také rozvoji malého a středního podnikání ve službách a rozvoji bydlení. S výše uvedenými názory souvisí také názor všech správ ZCHÚ, že by návštěvnost ve vybraných lokalitách měla být regulována (největší důraz ze strany správy NP) a částečně také hodnocení konfliktů mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody. Konflikt mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou přírody považuje správa NP za nejvýznamnější ze všech identifikovaných typů konfliktů. Neutrální pohled obcí na existenci konfliktů mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody a překvapivě pozitivní přístup podnikatelů, kteří nepovažují (až na výjimky) existenci NP(CHKO) za zdroj existujících či potenciálních konfliktů s ekonomickým rozvojem. Tato skutečnost kontrastuje s názory zástupců NP, resp. CHKO. Příčiny rozdílných pohledů, resp. váha dotazníkového vyjádření podnikatelů v oblasti cestovního ruchu, by měla být dále analyzována především ve srovnání s jejich názory, vyjadřovanými při jiných příležitostech (správní řízení, jednání o rozvojových aktivitách, apod.).

Klasifikace konfliktů na základě jednání panelu expertů Jako součást metodiky analytické části Koncepce cestovního ruchu Českého Švýcarska byl použit panel expertů s cílem konfrontovat různé pohledy na řešenou problematiku a hledat shodu v odpovědích na diskutované otázky. Smyslem expertního panelu byla identifikace klíčových faktorů zátěže území cestovním ruchem a jejich dopad na přírodu a krajinu Panel byl sestaven z různých expertů z regionu, kteří byli doplnění dalšími odborníky na problematiku vztahu cestovního ruchu a ochrany přírody z jiných oblastí ČR. Panelu se dále jako pozorovatelé zúčastnili zástupci zpracovatele Posouzení vlivu koncepce cestovního ruchu Českého Švýcarska na životní prostředí (SEA), včetně jeho součásti zaměřené na Naturu 2000, kteří tak měli možnost aktivně zahájit svoji práci na hodnotícím procesu a současně se seznámit s názory klíčových aktérů i místních expertů. Expertní panel byl moderován zástupcem MŽP, taktéž odborníkem v problematice environmentálních dopadů cestovního ruchu. Hlavní problémy vztahu CR a ochrany přírody měly být diskutovány na základě následujících otázek:

▪ ▪ ▪ ▪

Jaké jsou dopady cestovního ruchu na chráněné území (žádoucí i nežádoucí) a jaké jsou faktory a příčiny těchto dopadů (sezónnost, zranitelnost) Konflikty mezi ochranou přírody a krajiny a cestovním ruchem Stav a dopady regulace ochrany přírody a krajiny na rozvoj cestovního ruchu Další postup v oblasti regulace cestovního ruchu (maximalizace žádoucích a minimalizace nežádoucích dopadů

Východiska pro jednání panelu byla založena na předběžných vyhodnoceních dotazníkových šetření a byla charakterizována následujícími názory (srovnej s analýzou rozvoje cestovního ruchu v kapitole 4):

▪ ▪ ▪

Ochrana přírody a krajiny je vnímána jako stimul rozvoje ekonomiky/cestovního ruchu, nikoliv jako jejich překážka Cestovní ruch má větší negativní dopad na ekosystémy, než jiné ekonomické aktivity v území Stakeholdři (aktéři) mají rozdílný pohled na (míru) regulace/i cestovního ruchu


B - 67


4.4.3.

Výstupy panelu expertů

Výstupy diskuse panelu expertů odpověděly na formulované otázky jen zčásti. A to z důvodu relativní šíře problematiky i vzhledem k nezbytnosti nastavení úrovně „společné řeči“, tedy sjednocení očekávání expertů a tím i koncentrace panelu pouze na vybrané části problematiky. Dopady cestovního ruchu na chráněná území byly formulovány jako dopady:

▪ ▪

A) Hlavní (přímé, primární) B) Vedlejší (nepřímé, sekundární, indukované)

Uvedená klasifikace byla v diskusi některými experty zpochybňována, nicméně jako většinový závěr akceptována. V každém případě se však pouze minimum dopadů dá jednoznačně zařadit mezi přímé/nepřímé. V obou případech se může jednat o dopady pozitivní (ve prospěch ochrany přírody) i negativní. Ve skutečnosti však panel snáze identifikoval dopady negativní. Nejvýznamnější dopady jsou v textu označeny tučně, bez ohledu na jejich formální řazení k dopadům hlavním či vedlejším.

Ad A) Dopady hlavní (spojovány především s územím národního parku ) * negativní (celkově pokles geobiodiversity), např.

▪ ▪ ▪ ▪ ▪

rušení vývoje živé přírody (hluk, vizuální rušení, pachy....)

▪ ▪

požáry

▪

sešlap vegetačního krytu, další formy poškozování vegetace a obdobných přímých dopadů fragmentace přírody v důsledku oddělování přírodních celků, např. turistickými stezkami eroze (pěší turistika, horolezectví) záměrné poškozování přírodních prvků (sběr přírodnin, lesních plodů, poškozování skal - rytí nápisů) zhoršené vnímání (percepce) území, efekt "turistické pasti" a další dopady v oblasti sociální a psychologické ("folklorizace", stereotypizace kultury) ad.

* pozitivní

▪ ▪

zlepšení kvality života - pracovní příležitosti (řazeno také k nepřímým dopadům) zlepšení vztahu člověka k přírodě, podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, podpora sounáležitosti, identity; obecně zvyšování (po)vědomí "awareness".

Ad B) Dopady vedlejší (spojovány především s územím nárazníkové zóny) * negativní

▪ ▪ ▪ ▪ ▪

stavební činnost nadměrná zátěž (dopravní) infrastruktury, kongesce, parkování narušování krajinného rázu, urbanistické dopady produkce odpadů, včetně záměrný dovoz odpadů emise (z dopravy i jiné)


B - 68


▪ ▪

eutrofizace

▪

ad.

"obohacování" ekosystémů alochtonními, v horším případě i invazivními organismy - záměrné (chalupáři) - nevědomé (šíření semen) - řazeno také k přímým dopadům

* pozitivní

▪ ▪

krajinotvorný efekt (při adekvátním rozvoji cestovního ruchu) zlepšení kvality života místních obyvatel - pracovní příležitosti (řazeno také k přímým dopadům)

Střety mezi rozvojem CR a ochranou přírody a krajiny Na základě identifikovaných dopadů byly navrhovány nejvýznamnější konflikty mezi rozvojem cestovního ruchu a ochranou přírody a krajiny. Střety formulované panelem expertů pouze doplňují základní identifikaci střetů, vyplývající z dotazníkového šetření (viz relevantní části kapitoly 4). Z řady diskutovaných střetů byly jako klíčové odsouhlaseny tyto:

▪ ▪

nekontrolovaný rozvoj stavební činnosti (týká se nárazníkové zóny) projevující se souvisejícím tlakem na nedodržování předpisů, neadekvátními změnami územně-plánovací dokumentace, apod.) lobbing ve prospěch stavebních záměrů, které jsou v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny

Nástroje a formy regulace Jako specifická příčina konfliktů byl diskutován stav a dopady regulace v oblasti ochrany přírody a krajiny na rozvoj cestovního ruchu. Premisou této části diskuse bylo konstatování, že regulace může být chápána nejen v konzervativním obsahu tohoto termínu, ale také jako marketingový nástroj podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Příklady a vybrané názory:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪

▪ ▪ ▪ ▪

scoping (zjištění rozsahu) zájmů a potřeb by mělo předcházet rozhodnutí o regulaci a sloužit pro ni jako podklad monitoring je nezbytnou součástí úspěšné regulace, ať už ve formě scopingu zájmů a potřeb (viz výše), tak i jako klasický monitoring dopadů regulace (zpětná vazba) snížení míry regulace (např. otevření hraničních přechodů) může snížit i zátěž (dopady) chráněných částí přírody v důsledku poklesu návštěvnosti (přetížení) některých lokalit úplný zákaz může působit kontraproduktivně a není vždy řešením snižujícím dopady produktivně může naopak působit stimulace (motivace) cílená jako podpora méně citlivých, subjektivně méně atraktivních oblastí, zaměřená na odvedení nadměrné návštěvnosti (kvalitní služby, doplňkové atraktivity - např. geologický park, "lákadla" typu koupání, sportovních aktivit, apod.) "méně je někdy více": postupné a dávkované kroky při regulaci mohou přinést lepší efekt regulativní nástroje typu "návštěvního řádu" nejsou vyváženy reciproční motivující nabídkou nabídka ovlivňuje také segment cestovního ruchu; může směřovat ve prospěch "žádoucího" segmentu - pěší turisté, rodiny s dětmi, apod. regulace zonací:


B - 69


- v jádrové zóně pouze kvalitativní rozvoj cestovního ruchu (rozptyl nežádoucí) - v nárazníkové zóně kvalitativní i kvantitativní rozvoj cestovního ruchu (plošný rozptyl žádoucí) Nástroje diskutovaných i jiných forem regulace byly zmíněny pouze okrajově, neboť teorie i její dosavadní aplikace nabízejí řadu možností. Ze zmíněných nástrojů lze uvést nejčastěji citované:

▪ ▪ ▪

územně plánovací dokumentace

▪

regulace může využívat i nástroj typu "řízený výběr" informací (v tomto nebylo dosaženo konsensu - upozornění na "neetický postup", případně i na "volný pohyb" informací znemožňující jejich omezování)

zpoplatnění úprava legislativy (zmiňovaná v souvislosti s nevhodnou úpravou v případě bytových / apartmánových domů)

Závěry panelu expertů V rámci shrnutí jednání lze odlišit 2 významné závěry (dílčí závěry jsou zahrnuty v jednotlivých částech této subkapitoly). 1. Skepse není namístě 2. Rozumné řešení existuje, nicméně vyžaduje:

▪ ▪ ▪

otevřenou komunikaci, zapojení veřejnosti, spolupráci se stakeholdry

▪

monitorování dopadu koncepce

institucionální strukturu s přirozenou či vytvořenou autoritou souhlas stakeholdrů s navrženým postupem (schválení koncepce), jeho společné prosazování a dodržování (krátkodobé zisky jedněch mohou být dlouhodobými ztrátami všech)

Všechny výše uvedené body mohou být splněny vzhledem k existenci nezbytných podmínek (existence silného hráče v regionu, příprava koncepce, navržený postup zapojení veřejnosti).


Aktéři v regionu se vesměs shodují, že ochrana přírody a krajiny je spíše stimulem než bariérou rozvoje.



Spolupráce funguje relativně dobře mezi obcemi (v rámci mikroregionů) i podnikateli (vzájemná propagace), špatně však mezi podnikateli a obcemi navzájem.



Pestré spektrum stakeholderů: nejen obce a podnikatelé, ale i správy chráněných území, mikroregiony a neziskový sektor.



Relativně významné, i když absolutně nízké příjmy obecních rozpočtů z cestovního ruchu.



Z environmentálního hlediska relativně nepříznivé rozložení návštěvnosti během roku (hodně návštěvníků v jarních měsících a ve večerních hodinách), ale příznivá struktura návštěvníků (hodně vysokoškolák a rodin s dětmi).



Řada negativních, ale i několik pozitivních dopadů cestovního ruchu na ochranu přírody a krajiny.



Regulaci CR v území lze provádět nejen restriktivní formou (regulativy v územních plánech, uzavření cest, demarketingová opatření–např. zpoplatnění vstupů apod.), ale i stimulací (např. propagace „žádoucích“ lokalit směrem k „žádoucím“ cílovým skupinám).


B - 70


5. Syntéza Základními nástroji pro syntézu návrhové části jsou metoda SWOT a regionalizace území. Metoda SWOT slouží k utřídění základních informací o území napříč jednotlivými tématy (nabídka a poptávka v cestovním ruchu, institucionální zajištění cestovního ruchu apod.). Regionalizace území je prostorovým vyjádřením potenciálu cestovního ruchu v regionu, resp. prostorovou kategorizací území z hlediska jeho nabídky pro cestovní ruch.

5.1. SWOT Metoda SWOT je jednoduchým, přehledným nástrojem utřídění základních poznatků zjištěných v analýze. „SWOT“ je zkratkou anglických slov označujících silné stránky („strengths“), slabé stránky („weaknesses“), příležitosti („opportunities“) a hrozby („threats“) pro rozvoj regionu. Platí přitom, že silné stránky a příležitosti označují kladné rozvojové aspekty, zatímco slabé stránky a hrozby označují aspekty negativní. Silné a slabé stránky vycházejí především zevnitř regionu (z jeho rozvojového potenciálu), zatímco příležitosti a hrozby jsou faktory, které region ovlivňují nebo v budoucnu mohou ovlivňovat zvnějšku nezávisle na vývoji regionu samotného. Logiku metody SWOT přibližuje tabulka 20.

Tabulka 20: Metoda SWOT vliv na rozvoj území

rozvojové faktory

5.1.1.

kladný

záporný

vnitřní

S

W

vnější

O

T

Silné a slabé stránky

Rozvoj cestovního ruchu v regionu Českého Švýcarska ovlivňuje řada rozvojových faktorů. Ty nejpodstatnější jsou předmětem hodnocení silných a slabých stránek. Každý rozvojový faktor byl hodnocen členy řídicí skupiny projektu podle dvou hledisek:

▪

výkonnost – každý člen ŘS mohl jednotlivé faktory klasifikovat v pětistupňové škále od –2 do +2 (silná stránka  spíše silná stránka  neutrální stránka  spíše slabá stránka  slabá stránka),

▪

důležitost – každý člen ŘS mohl jednotlivé faktory klasifikovat rovněž v pětistupňové škále od –2 do +2 (vysoká  spíše vysoká  průměrná  spíše nízká  nízká).

Hodnocení jednotlivých rozvojových faktorů následně vychází z aritmetických průměrů dílčích hodnocení členů ŘS. Hodnocení výkonnosti jednotlivých faktorů přibližuje tabulka 21. Ukazuje se, že většinu rozvojových aspektů na území Českého Švýcarska hodnotí členové řídicí skupiny jako slabé či spíše slabé stránky rozvoje. Pouze dva rozvojové faktory jsou vnímány jako silné stránky: stav přírodních atraktivit a skladba návštěvníků. Za nejslabší stránky jsou naopak považovány koordinace rozvojových aktivit, nabídka doplňkových služeb, stav dopravní infrastruktury, veřejná doprava a propagace regionu. Porovnáme-li výkonnost rozvojových faktorů s jejich důležitostí pro rozvoj, lze rozvojové faktory uspořádat do jednoduché čtyřpolní matice (silná/slabá stránka; důležité/méně důležité; viz tabulka 22). Vzhledem k tomu, že členové ŘS hodnotí přirozeně jednotlivé rozvojové faktory častěji jako slabé než silné stránky (je to způsobeno obecnou tendencí vnímat spíše problémy než vyhovující stav), je kategorie „neutrální stránka“ v tabulce 22 přiřazena mezi silné stránky.


B - 71


Tabulka 21: Hodnocení rozvojových faktorů Faktor

silná stránka

spíše spíše neutrální slabá průměr silná slabá stránka stránka hodnocení stránka stránka

Koordinace rozvoje/aktivit CR

X

Přeshraniční spolupráce

X

–1,45 –0,09

Připravenost regionu ČŠ na čerpání SF

X

–0,40

Podmínky pro podnikání v CR

X

–0,91

Stav přírodních atraktivit

X

1,45

Stav kulturně-historických atraktivit

X

Kvalifikace pracovníků v CR Pohostinnost residentů

–0,27 X

–0,82

X

–0,55

X

Nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit

0,00

Nabídka doplňkových služeb CR

X

Nabídka atrakcí CR

X

Informační systém

–0,45

X

–0,09

Stav dopravní infrastruktury Veřejná doprava/obslužnost Image území

–1,27

X

–1,27

X

–1,73

X

0,09

Propagace regionu

X

–1,00

Vývoj intenzity CR během roku (sezónnost)

X

–0,82

Prostorové rozmístění návštěvníků v regionu

X

–0,82

Skladba návštěvníků podle „sociálních skupin“ Pozn.:

X

0,82

Rozdělení do kategorií je provedeno na základě průměru hodnocení jednotlivých členů ŘS (hodnotit mohli známkami –-2 až +2): silná stránka: vyšší nebo rovno +1,00; spíše silná stránka: mezi +0,30 a +1,00; neutrální stránka: mezi –0,30 a +0,30 včetně, spíše slabá stránka: mezi –0,30 a –1,00; slabá stránka: nižší nebo rovno –1,00. První čtyři faktory se týkají institucionálního zajištění rozvoje cestovního ruchu, poslední tři poptávky v cestovním ruchu, zbývající nabídky území pro cestovní ruch.

Polím v tabulce 21 lze přiřadit následující interpretaci doporučení pro návrhovou část Koncepce:

▪ ▪ ▪ ▪

slabá stránka/důležité: „hlavní priorita“, „koncentrace aktivit zde“ slabá stránka/méně důležité: „nízká priorita“ silná stránka/důležité: „udržení stavu“ silná stránka/méně důležité: „tendence k tříštění zdrojů“

méně důležité

důležité

Tabulka 22: Výkonnost a důležitost jednotlivých rozvojových faktorů

Pozn.:

           

slabé stránky Koordinace rozvoje/aktivit CR Připravenost regionu ČŠ na čerpání SF Kvalifikace pracovníků v CR Nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit Nabídka doplňkových služeb CR Veřejná doprava/obslužnost Prostorové rozmístění návštěvníků v regionu Podmínky pro podnikání v CR Nabídka atrakcí CR Stav dopravní infrastruktury Propagace regionu Vývoj intenzity CR během roku (sezónnost)

   

silné stránky Stav přírodních atraktivit Stav kulturně-historických atraktivit Pohostinnost residentů Informační systém

  

Přeshraniční spolupráce Image území Skladba návštěvníků podle „sociálních skupin“

Rozdělení do kategorií je provedeno na základě průměru hodnocení jednotlivých členů ŘS (hodnotit mohli známkami –-2 až +2): silná stránka: vyšší nebo rovno –0,30; slabá stránka: nižší než –0,30; důležité: vyšší než 1,30; méně důležité: nižší nebo rovno 1,30.


B - 72


5.1.2.

Příležitosti a hrozby

Příležitosti a hrozby byly identifikovány členy zpracovatelského týmu na základě analytického profilu regionu. Je třeba zdůraznit, že některé faktory mohou být současně příležitostmi i hrozbami (např. zařazení území mezi památky UNESCO může být příležitostí pro rychlý ekonomický rozvoj, ale také hrozbou pro životní prostředí a dlouhodobě udržitelný rozvoj území). Zařazení některých faktorů mezi příležitosti či hrozby proto mohou různé subjekty chápat různě. To, zda bude cestovní ruch v území řízen a koordinován správným směrem, pak může přispět k eliminaci hrozeb a využití příležitostí.

Příležitosti:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Zařazení území mezi památky UNESCO Rozvoj ekoturistiky Posílení motivační složky v systému financování místní správy Efektivní systém financování mikroregionálních sdružení Podpora projektů na podporu udržitelného rozvoje CR ze SF EU Podpora ekologických forem veřejné dopravy Snižování poptávky po stánkovém prodeji Rozvoj spolupráce s německou stranou Aktivní přístup města Děčína k rozvoji udržitelného CR „Rozšíření“ území z marketingového hlediska

Hrozby:

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Zařazení území mezi památky UNESCO Neregulovaný rozvoj CR Disperze pohybu návštěvníků v hranicích NP Růst zátěže území automobilovou dopravou Povolení velkých projektů v hranicích NP/CHKO, které jsou v rozporu s ochranou přírody Prohlubování sezónního charakteru návštěvnosti Extenzivní výstavba v jádrové i nárazníkové zóně Tvorba nových hraničních přechodů

5.2. Regionalizace Regionalizace území byla provedena na základě potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu. Zvlášť byly obce hodnoceny:

▪ ▪

podle primárního potenciálu (tedy počtu a významu atraktivit a atrakcí, viz příloha 12),

▪

podle obojího dohromady (viz příloha 14).

podle sekundárního potenciálu (tedy turistické infrastruktury a nabídky služeb pro turisty; viz příloha 13),

Hodnocení prováděli členové zpracovatelského týmu klasifikací jednotlivých obcí v číselné škále. Podle součtu těchto hodnocení byly obce rozděleny do čtyř kategorií, které ukazují velikost potenciálu těchto obcí. Je zřejmé, že z hlediska potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu vykazuje území Českého Švýcarska, resp. obce, které alespoň zčásti leží v jádrové či nárazníkové zóně, výrazné rozdíly. Platí, že obce s vysokým primárním potenciálem mají obvykle také vysoký sekundární potenciál, a naopak. Podle celkového potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu lze v Českém Švýcarsku identifikovat tři póly s nejvyšším potenciálem:


B - 73


▪ ▪ ▪

centrální část s nejcennějšími přírodními atraktivitami (obce Hřensko, Jetřichovice, Doubice), Děčín jako regionální centrum, jehož vysoký potenciál souvisí i s absolutní velikostí města, Jiřetín pod Jedlovou jako západní okraj dalšího turistického regionu Lužické hory.


B - 74


6. Seznam použitých zdrojů Benda P., Härtel H. (2004): Plán péče Národního parku České Švýcarsko. Pracovní verze (duben 2004). European Charter for Sustainable Tourism in Protected Areas. Program Europarc Federation. Malý lexikon obcí ČR 2004 (2005). Praha, ČSÚ. Národní park České Švýcarsko – grafy návštěvnosti (2005). Nisa o.p.s. a Správa Národního parku České Švýcarsko. Návrh rajonizace cestovního ruchu ve zvláště chráněných územích (2000). Praha, MMR ČR a Ústav územního rozvoje Brno. Paroha L., Tichá M., Mráz M. (2004): Studie potřeb regionu Českého Švýcarska. Krásná Lípa, České Švýcarsko o.p.s. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2005 (2005). Praha, ČSÚ. Podpora implementace Natury 2000. Závěrečná zpráva – příl. Zásady managementu EVL: lokalita CZ0424031 České Švýcarsko. Projekt Phare, DDH, DHV CR, UP Olomouc, IEEP, Ecosystems, Arnika. Praha 2004-2005. Průzkum návštěvníků Tiských stěn (2005). Děčín, Správa CHKO Labské pískovce. Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Praha, Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001–vyjížďka a dojížďka. Praha, Český statistický úřad. Transboundary Parks - Following Nature´s Design. Program Europarc Federation. Vyhodnocení ekonomických dopadů existence NP a CHKO na prosperitu dotčených regionů (2005). Projekt VaV MŽP. Praha, DHV CR – Berman Group. www.ceskesvycarsko.cz - stránky o.p.s. České Švýcarsko www.czso.cz - stránky Českého statistického úřadu www.portal.mpsv.cz/sz - Ministerstvo práce a sociálních věcí (Správa služeb zaměstnanosti) webové stránky obcí na území Českého Švýcarska


B - 75


7. Přílohy

Seznam příloh: Příloha 1: Struktura pracovních sil a pracovních míst .......................................................................... 77 Příloha 2: Využití ploch ..................................................................................................................... 78 Příloha 3: Hodnocení úrovně služeb v regionu návštěvníky .................................................................. 79 Příloha 4: Vzor dotazníku pro zástupce správ CHKO a NP .................................................................... 80 Příloha 5: Vzor dotazníku pro zástupce měst a obcí ............................................................................ 82 Příloha 6: Vzor dotazníku pro zástupce podnikatelů v cestovním ruchu ................................................ 84 Příloha 7: Seznam kulturních památek v regionu České Švýcarsko ....................................................... 86 Příloha 8: Seznam autobusových linek v regionu České Švýcarsko ....................................................... 90 Příloha 9: Seznam zjištěných ubytovacích kapacit v Českém Švýcarsku ................................................ 91 Příloha 10: Seznam vybraných sportovních zařízení v Českém Švýcarsku a okolí ................................... 94 Příloha 11: Vzor dotazníku pro návštěvníky ........................................................................................ 95 Příloha 12: Regionalizace území podle primárního potenciálu pro cestovní ruch .................................... 97 Příloha 13: Regionalizace území podle sekundárního potenciálu pro cestovní ruch ................................ 98 Příloha 14: Regionalizace území podle celkového potenciálu pro cestovní ruch ..................................... 99 Příloha 15: Vymezení jádrové a nárazníkové zóny ............................................................................. 100


B - 76


Příloha 1: Struktura pracovních sil a pracovních míst Obec

počet EAO

Arnoltice Doubice Hřensko Chřibská Janov Jetřichovice Krásná Lípa Kunratice Labská Stráň Růžová Srbská Kamenice Staré Křečany jádrová zóna celkem Česko celkem Zdroj: Pozn.:

160 49 152 729 95 177 1 722 110 104 173 84 544 4 099 5 253 400

1 7,5 8,2 1,3 5,5 6,3 7,3 3,5 10,0 4,8 9,8 9,5 3,3 4,8 4,4

2 23,1 18,4 5,3 46,5 12,6 7,9 37,4 32,7 20,2 19,7 14,3 31,3 32,6 29,0

3 15,0 4,1 3,9 6,4 2,1 7,3 7,5 5,5 9,6 11,0 2,4 8,1 7,4 8,7

z toho (%) 4 5 7,5 8,1 8,2 4,1 28,9 7,2 4,4 3,7 17,9 11,6 6,2 6,2 7,4 6,0 8,2 5,5 10,6 10,6 10,4 6,9 6,0 8,3 9,9 6,4 8,4 6,1 10,6 6,7

6 4,4 16,3 6,6 2,9 4,2 7,3 5,7 5,5 4,8 2,3 10,7 5,1 5,2 6,1

7 5,0 8,2 2,6 3,4 4,2 13,6 11,8 5,5 2,9 4,6 9,5 9,7 8,6 10,9

8 29,4 32,7 44,1 27,2 41,1 44,1 20,7 27,3 36,5 35,3 39,3 26,1 27,0 23,6

prac. místa 89 45 649 670 57 218 1 491 62 62 79 73 428 3 923 5 253 400

1 10,1 4,4 0,5 6,3 0,0 11,5 3,6 14,5 11,3 6,3 9,6 5,1 4,7 4,4

2 16,9 8,9 3,9 47,8 14,0 4,6 39,1 22,6 12,9 10,1 16,4 30,4 29,0 29,0

3 15,7 4,4 0,9 5,5 1,8 1,8 6,9 8,1 11,3 10,1 2,7 11,0 6,0 8,7

z toho (%) 4 5 5,6 7,9 8,9 4,4 33,1 3,1 4,2 2,5 14,0 7,0 3,7 2,8 7,3 2,5 4,8 1,6 9,7 3,2 13,9 0,0 1,4 5,5 8,4 4,9 11,1 3,1 10,6 6,7

6 5,6 15,6 1,4 3,6 7,0 10,1 6,2 4,8 4,8 0,0 12,3 2,8 4,8 6,1

7 7,9 4,4 0,5 3,7 5,3 19,3 14,3 4,8 3,2 6,3 2,7 12,6 9,2 10,9

8 30,3 48,9 56,7 26,4 50,9 46,3 20,1 38,7 43,5 53,2 49,3 24,8 32,1 23,6

Sčítání lidu, domů a bytů 2001; Sčítání lidu, domů a bytů–vyjíždka a dojížďka 2001 Počet EAO = počet ekonomicky aktivních obyvatel; prac. místa = počet pracovních míst 1 – primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybolov, lov) 2 – sekundární sektor (průmysl) 3 – sekundární sektor (stavebnictví) 4 – terciérní sektor (obchod, opravy vozidel) 5 – terciérní sektor (doprava a komunikace) 6 – terciérní sektor (veřejná správa, obrana, sociální sféra) 7 – terciérní sektor (vzdělávání, zdravotnické a sociální služby) 8 – terciérní sektor (ostatní)


B - 77


Příloha 2: Využití ploch Obec

Rozloha celkem (ha)

Zemědělská půda ha

Orná půda

%

ha

%

161,5 29,20

Arnoltice

553,0

221,1

39,99

Doubice

1928,8

149,1

7,73

Hřensko

1989,1

67,4

3,39

Chřibská

1596,0

863,0

54,07

184,9 11,59

Janov

1,2

0,06

26,2

1,32

465,9

190,7

40,94

147,1 31,58

Jetřichovice

4421,5

505,5

11,43

226,0

Krásná Lípa

3139,2

1187,9

37,84

411,8 13,12

Kunratice

1365,6

596,1

43,65

288,4

148,6

Růžová

1786,9

Srbská Kamenice

1173,4

Labská Stráň

Staré Křečany jádrová zóna

ha

Ovocné sady %

ha

%

Zahrady ha

%

Ostatní plochy ha

%

Lesní půda ha

%

Vodní plochy Zastavěné plochy ha

%

ha

%

46,6

8,43

0,4

0,07

12,6

2,28

26,4

4,78

296,4 53,60

2,8

0,51

6,2

1,12

135,4

7,02

0,0

0,00

12,5

0,65

39,5

2,05

1725,4 89,45

8,6

0,45

6,2

0,32

36,2

1,82

0,0

0,00

5,0

0,25

119,1

5,99

1736,5 87,30

59,1

2,97

7,0

0,35

624,9 39,16

0,0

0,00

53,2

3,33

128,7

8,06

551,1 34,53

17,8

1,12

35,5

2,22

25,2

5,41

0,0

0,00

18,4

3,95

28,3

6,08

240,4 51,61

0,5

0,11

5,9

1,26

257,3

5,82

0,2

0,01

22,1

0,50

162,5

3,67

3722,3 84,19

15,0

0,34

16,2

0,37

696,6 22,19

2,0

0,06

77,5

2,47

247,5

7,88

1620,4 51,62

26,3

0,84

57,1

1,82

7,29

485,2 35,53

0,0

0,00

11,4

0,84

59,8

4,38

695,7 50,94

5,3

0,39

8,8

0,64

51,51

103,9 36,02

33,2 11,52

0,7

0,25

10,7

3,71

12,6

4,37

123,4 42,78

0,6

0,20

3,3

1,14

682,7

38,2

479,0 26,81

176,9

9,90

1,1

0,06

25,6

1,43

80,4

4,50

1007,2 56,36

4,7

0,26

12,0

0,67

299,9

25,56

115,5

9,84

177,0 15,08

0,0

0,00

7,5

0,64

89,4

7,62

764,7 65,17

10,7

0,91

8,7

0,74

42,35

312,9

8,51 1191,6 32,43

0,0

0,00

51,6

1,40

193,1

5,25

1885,4 51,31

10,6

0,29

29,5

0,80

162,0 0,72

196,3

0,88

3674,7

1556,1

22382,5

6468,2


5,11

Louky

99,5

28,90 2269,5 10,14 3886,1 17,36

4,5 0,020

308,1 1,38 1187,2 5,30 14368,9 64,20

B - 78


Pozn.:

2,14 63 0,95 1,78 23 0,85 1,33 3 0,58 2,02 89 0,93

2,52 158 1,01 2,14 58 1,05 2,31 13 0,95 2,41 229 1,03

2,13 91 0,90 1,88 25 0,83 1,67 6 0,52 2,06 122 0,87

2,49 69 1,01 2,15 20 1,18 2,71 7 1,38 2,44 96 1,07

cenová hladina služeb

2,67 81 1,10 1,93 30 0,91 1,43 7 0,53 2,41 118 1,10

vybavení regionu atrakcemi pro děti

2,35 178 0,90 2,04 77 0,90 2,15 13 1,07 2,25 268 0,91

příležitosti pro zábavu a společenské vyžití

1,97 216 0,80 1,82 95 0,73 1,23 13 0,44 1,90 324 0,78

nákupní možnost (prodejní síť)

2,14 109 0,85 1,88 42 1,02 2,20 5 1,10 2,07 156 0,91

vybavení regionu pro sportovní aktivity

1,37 217 0,67 1,39 87 0,58 1,56 9 0,73 1,38 313 0,65

veřejná doprava

informační systém v terénu

1,43 115 0,80 1,32 41 0,52 1,71 7 0,76 1,42 163 0,74

kvalita silnic a parkování

celkem

1,61 176 0,79 1,32 76 0,52 1,30 10 0,48 1,51 262 0,72

péče o čistotu, úklid

ostatní

1,72 137 0,67 1,56 48 0,65 1,73 11 1,01 1,68 196 0,69

služby pro motoristy

Německo

aritmetický průměr počet hodnotících směrodatná odchylka aritmetický průměr počet hodnotících směrodatná odchylka aritmetický průměr počet hodnotících směrodatná odchylka aritmetický průměr počet hodnotících směrodatná odchylka

informační centra

Česko

stravovací služby

země původu návštěvníka

ubytovací služby

hodnocení

Příloha 3: Hodnocení úrovně služeb v regionu návštěvníky

2,08 206 0,62 1,24 86 0,43 1,43 14 0,51 1,81 306 0,68

Úroveň služeb hodnotil každý návštěvník ve škále od 1 do 4 (1 – nejlepší, 4 – nejhorší). Počet hodnotících ukazuje, kolik respondentů uvedlo některý stepeň škály (zbývající respondenti odpověděli „nevím“).


B - 79


Příloha 4: Vzor dotazníku pro zástupce správ CHKO a NP (Pozn.: U uzavřených otázek jsou v závorkách jsou uvedeny varianty odpovědí.)

1.

Považujete ochranu přírody a krajiny za překážku nebo naopak za stimul sociálně-ekonomického rozvoje obcí, které se nachází ve vaší CHKO, příp. NP? (určitě překážka, spíše překážka, spíše stimul, určitě stimul, nevím)

2.

Jak byste obecně hodnotil dopad následujících aktivit na stav ekosystému, resp. přírodu a krajinu (velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní, negativní – pro každou položku zvlášť) a) rozvoj cestovního ruchu b) rozvoj malého a středního podnikání ve službách c) rozvoj malého a středního podnikání ve zpracovatelském průmyslu d) těžba surovin e) rozvoj dopravní a technické infrastruktury f)

kvalita života trvale bydlících obyvatel

g) rozvoj bydlení 3.

Jak byste naopak hodnotil dopad regulace ve vaší CHKO/NP na tyto aktivity (v případě, že se odehrávají v chráněných územích)? (velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní, negativní – pro každou položku zvlášť) a) rozvoj cestovního ruchu b) rozvoj malého a středního podnikání ve službách c) rozvoj malého a středního podnikání ve zpracovatelském průmyslu d) těžba surovin e) rozvoj dopravní a technické infrastruktury f)

kvalita života trvale bydlících obyvatel

g) rozvoj bydlení 4.

CHKO/NP představují ve většině případů významné oblasti rozvoje CR. Domníváte se, že by měl být ve vaší CHKO/NP regulován počet návštěvníků a omezovány některé formy CR? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne)

5.

Domníváte se, že obce, které leží ve vaší CHKO/NP „vydělávají“ na CR, tzn., že se náklady spojené s existencí CR vrací např. v podobě vzniku pracovních míst, zlepšení prostředí obce apod.? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím)

6.

Domníváte se, že je rozvoj CR ve vaší CHKO/NP koordinovaný nebo jde spíše o živelný rozvoj? (určitě koordinovaný, spíše koordinovaný, spíše živelný, určitě živelný, nevím)

7.

Byl ve vaší CHKO/NP připraven nějaký koncepční dokument, který by řídil/reguloval rozvoj CR? (byl; nebyl, ale připravuje se; nebyl, ale o zpracování se uvažuje; nebyl a o zpracování se neuvažuje)

8.

Uveďte, jak silnou roli by měl hrát veřejný sektor (obce, kraj, státní instituce) v následujících oblastech řízení a rozvoje CR? (velmi silnou, spíše silnou, spíše slabou, slabou, neměl by zasahovat – pro každou položku zvlášť) a) řízení a koordinace rozvojových aktivit b) regulace CR v území (regulace návštěvnosti, podnikatelských aktivit apod.)


B - 80


c) tvorba produktů CR d) poskytování ubytovacích služeb e) tvorba a provoz informačních a rezervačních systémů f)

propagace území

g) rozvoj lidských zdrojů v CR 9.

Spolupracuje vaše správa při plánování a řízení CR s obcemi v chráněném území? (soustavně, často, občas, zřídkakdy, nikdy)

10. Spolupracuje vaše správa při plánování a řízení CR s podnikateli v chráněném území? (soustavně, často, občas, zřídkakdy, nikdy) 11. Jak vnímáte spolupráci s centrálními orgány ochrany přírody a krajiny s ohledem na řízení a rozvoj/regulaci CR v CHKO/NP? (velmi pozitivně, spíše pozitivně, neutrálně, spíše negativně, velmi negativně) a) se Správou ochrany přírody b) s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR c) s Českou inspekcí životního prostředí d) s příslušnými odbory MŽP ČR 12. Je CR ve vaší CHKO/NP pravidelně monitorován, např. prostřednictvím šetření návštěvníků apod.? (ano, pravidelně; ano, ale nepravidelně; není, ale zvažujeme CR monitorovat; není) 13. Vnímáte existenci CHKO a NP jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi ekonomickým rozvojem, příp. rozvojem CR a zájmy ochrany životního prostředí? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím) 14. Vyvolávají následující aktivity ve vašem CHKO/NP konflikt mezi zájmy ekonomického rozvoje a zájmy ochrany přírody a krajiny? (určitě ano, spíše ano, ne) a) rozvoj cestovního ruchu b) rozvoj malého a středního podnikání ve službách c) rozvoj malého a středního podnikání ve zpracovatelském průmyslu d) těžba surovin e) rozvoj dopravní a technické infrastruktury f)

rozvoj bydlení


B - 81


Příloha 5: Vzor dotazníku pro zástupce měst a obcí (Pozn.: U uzavřených otázek jsou v závorkách jsou uvedeny varianty odpovědí.)

1. Považujete ochranu přírody a krajiny v CHKO, příp. NP za překážku nebo naopak za stimul sociálněekonomického rozvoje vaší obce? (určitě překážka, spíše překážka, spíše stimul, určitě stimul, nevím) 2. Jak byste hodnotil dopad regulace v CHKO a NP na následující aktivity (v případě, že se odehrávají v chráněných územích)? (velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní, negativní – pro každou položku zvlášť) a) rozvoj cestovního ruchu b) rozvoj malého a středního podnikání ve službách c) rozvoj malého a středního podnikání ve zpracovatelském průmyslu d) těžba surovin e) rozvoj dopravní a technické infrastruktury f)

kvalita života residentů

g) rozvoj bydlení 3. CHKO/NP představují ve většině případů významné oblasti rozvoje CR. Jak byste obecně ohodnotil/a dopady rozvoje CR na: (a-c – velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní, velmi negativní) a) Příjmy obce – škála b) Zaměstnanost v obci – škála c) Kvalitu života residentů – škála 4. Domníváte se, že by v chráněných oblastech měly být regulovány počty návštěvníků a omezovány některé formy CR? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím) 5. Projevují se v souvislosti s CR ve vaší obci následující problémy? (ne, slabě, silně, velmi silně – pro každou položku zvlášť) -

poškození přírodního prostředí

-

negativní dopady na vzhled obce

-

vysoké ceny

-

dopravní problémy

-

jiné - uveďte

6. Zkuste prosím odhadnout objem výdajů obce do infrastruktury CR z celkových investičních výdajů obce v posledních 5 letech: (velmi vysoké – více než 70%, vysoké – 50-70%, průměrné 30-50%, nízké 10-30%, velmi nízké - do 10%) 7. Domníváte se, že vaše obec „vydělává“ na CR, tzn. že se náklady spojené s rozvojem CR vrací např. v podobě vzniku pracovních míst, zlepšení prostředí obce apod.? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím) 8. Domníváte se, že je rozvoj CR ve vaší obci nebo turistickém regionu, do kterého vaše obec náleží, koordinovaný nebo jde spíše o nahodilý a živelný rozvoj? (určitě koordinovaný, spíše koordinovaný, spíše živelný, určitě živelný, nevím) 9. Má vaše obec nebo turistický region, do kterého vaše obec náleží, zpracovaný nějaký koncepční materiál jako podklad rozvoje CR (strategický plán rozvoj, koncepci rozvoje CR apod.)? (má a řídí se


B - 82


podle něj; má, ale není neřídí se podle něj; nemá, ale zvažuje jeho zpracování; nemá a nezvažuje jeho zpracování) 10. Domníváte se, že služby cestovního ruchu jsou ve vaší obci, resp. turistickém regionu vhodně a dostatečně provázané (tzn. např. zda pro turisty existují balíčky služeb, systémy slev apod.)? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne) 11. Existují podle vás na území vaší obce „skryté“ atraktivity či atrakce cestovního ruchu, které nejsou dostatečně známé či propagované a které stojí za to nabídnout návštěvníkům vaší obce? (ano–které, ne) 12. Uveďte, jak silnou roli by měl hrát veřejný sektor (obce, kraj, státní instituce) v následujících oblastech řízení a rozvoje CR? (velmi silnou, spíše silnou, spíše slabou, slabou, neměl by zasahovat – pro každou položku zvlášť) a) řízení a koordinace rozvojových aktivit b) regulace CR v území (regulace návštěvnosti, podnikatelských aktivit apod.) c) tvorba produktů CR d) poskytování ubytovacích služeb e) tvorba a provoz informačních a rezervačních systémů f)

propagace území

g) rozvoj lidských zdrojů v CR 13. Spolupracuje vaše obec při plánování a řízení CR s jinými obcemi? (soustavně, často, občas, zřídkakdy, nikdy) 14. Spolupracuje vaše obec při plánování a řízení CR s podnikateli? (soustavně, často, občas, zřídkakdy, nikdy) 15. Jakým způsobem vnímáte podporu kraje při řízení a rozvoji/regulaci CR ve vaší obci/regionu? (velmi dobrá, dobrá, nedostatečná, žádná, nevím) Jakým způsobem vnímáte podporu agentury CZECHTOURISM, příp. MMR při řízení a rozvoji CR ve vaší obci/regionu? (velmi dobrá, dobrá, nedostatečná, žádná, nevím) 16. Jak byste ohodnotil spolupráci vaší obce s orgány ochrany životního prostředí? (velmi dobrá, dobrá, spíše špatná, velmi špatná) 17. Je CR ve vaší obci nebo turistickém regionu, do kterého vaše obec náleží, pravidelně monitorován, např. prostřednictvím šetření návštěvníků apod.? (ano, pravidelně; ano, ale nepravidelně; není, ale zvažujeme CR monitorovat; není, nevím) 18. Jaké jsou podle vašeho názoru postoje a názory obyvatel vaší obce na rozvoj cestovního ruchu a jeho dopadů na ně samotné a jejich životní prostředí? (výrazně kladné, spíše kladné, neutrální, spíše záporné, výrazně záporné, nevím) 19. Sledujete postoje a názory obyvatel vaší obce na rozvoj CR? (ano; ne, ale tato znalost chybí při řízení CR v naší obci; ne, není to považováno za důležité) 20. Vnímáte existenci CHKO a NP jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi ekonomickým rozvojem, příp. rozvojem CR ve vaší obci a zájmy ochrany životního prostředí? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím) 21. V případě, že dojde ke konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a ekonomickým rozvojem v souvislosti s existencí CHKO nebo NP (viz např. Labské jezy, vedení D8 přes České středohoří apod.), zdají se Vám obecně více odůvodněné argumenty ochránců životního prostředí, nebo argumenty prosazující ekonomický rozvoj? (určitě argumenty ochránců, spíše argumenty ochránců, spíše argumenty prosazující ekonomický rozvoj, určitě argumenty prosazující ekonomický rozvoj)


B - 83


Příloha 6: Vzor dotazníku pro zástupce podnikatelů v cestovním ruchu (Pozn.: U uzavřených otázek jsou v závorkách jsou uvedeny varianty odpovědí.)

1. Považujete ochranu přírody a krajiny v CHKO, příp. NP za překážku nebo naopak za stimul pro vaše podnikání? (určitě překážka, spíše překážka, spíše stimul, určitě stimul, nevím). Proč tomu tak podle vás je? 2. Domníváte se, že by v chráněných oblastech měly být regulovány počty návštěvníků a omezovány některé formy CR? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím) 3. Jste jako zástupce podnikatelských subjektů zapojen do řízení a plánování CR ve vaší obci/turistickém regionu? (ano, intenzivně; ano, ale pouze příležitostně; ne) Pokud ano, jakým způsobem jste zapojen? 4. Jak hodnotíte fungování místní samosprávy - obcí při podpoře CR ve vašem regionu? (velmi pozitivně, spíše pozitivně, neutrálně, spíše negativně, negativně). 5. Jaké jsou vaše zkušenosti s podmínkami ochrany přírody a se správou CHKO, příp. NP? (velmi pozitivní, spíše pozitivní, spíše negativní, velmi negativní, žádné). 6. Uveďte, jak silnou roli by měl hrát veřejný sektor (obce, kraj, státní instituce) v následujících oblastech řízení a rozvoje CR? (velmi silnou, spíše silnou, spíše slabou, slabou, neměl by zasahovat – pro každou položku zvlášť) a) řízení a koordinace CR v destinaci b) regulace CR v území (regulace návštěvnosti, podnikatelských aktivit apod.) c) tvorba produktů CR d) poskytování ubytovacích služeb e) tvorba a provoz informačních a rezervačních systémů f)

propagace území

g) rozvoj lidských zdrojů v CR 7. Spolupracujete při rozvoji vašeho podnikání také s jinými podnikatelskými subjekty? (ano, intenzivně; ano, ale pouze příležitostně; ne). 8. Které z následujících faktorů mají největší negativní vliv na vaše podnikání? (označte křížkem max. 4 možnosti) a) Místní konkurence b) Cena vstupů c) Náklady na mzdy d) Dostupnost pracovníků s odpovídající kvalifikací e) Dostupnost finančních prostředků f)

Omezení ze strany ochrany přírody

g) Přístup místní správy/obce h) Problémy s dopravou i)

Nedostatečná propagace

j)

Sezónnost cestovního ruchu


B - 84


k) Jiný (uveďte který) 9. Jaká je kapacita vašeho ubytovacího zařízení (počet lůžek, u kempů a tábořišť orientační počet stanů)? V případě, že vlastníte více ubytovacích zařízení různé kategorie (hotel, kemp apod.) uveďte prosím kapacitu každého ubytovacího zařízení zvlášť. 10. Jaké vytíženost vašeho ubytovacího zařízení během roku (uveďte v % celkového počtu lůžek zvlášť pro prosinec-únor; březen-květen; červen-srpen; září-listopad)? V případě, že vlastníte více ubytovacích zařízení různé kategorie (hotel, kemp apod.) prosím uveďte vytíženost každého ubytovacího zařízení zvlášť. 11. Jaký je vývoj vytíženosti vašeho ubytovacího zařízení v posledních 5 letech (výrazný růst, mírný růst, stagnace, mírný pokles, výrazný pokles)? V případě, že vlastníte více ubytovacích zařízení různé kategorie (hotel, kemp apod.) prosím uveďte vytíženost každého ubytovacího zařízení zvlášť. 12. Zvažujete rozšíření Vašeho podnikání – zvýšení ubytovací kapacity, rozšíření nabízených služeb apod.? (určitě ano; ano, ale je to nejisté; spíše ne; určitě ne; nevím) 13. Vnímáte existenci CHKO a NP jako zdroj existujících nebo potenciálních konfliktů mezi ekonomickým rozvojem, příp. rozvojem CR a zájmy ochrany životního prostředí? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím) 14. Je pro Vás důležité, aby vaše podnikání bylo v souladu s šetrným přístupem k životnímu prostředí? (určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne, nevím)


B - 85


Příloha 7: Seznam kulturních památek v regionu České Švýcarsko Zóna

Obec

Část obce

J J

Arnoltice Arnoltice

Arnoltice Arnoltice

J J

Arnoltice Arnoltice

Arnoltice Arnoltice

J J

Doubice Doubice

Doubice Doubice

kostel Nanebevzetí P. Marie hrad - hrádek Chřibský

J J

Hřensko Hřensko

Hřensko Mezná

čp.6

kostel sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost

J J

Hřensko Hřensko

Mezná Mezná

čp.8 čp.17

venkovská usedlost venkovská usedlost

J J

Hřensko Hřensko

Mezná Mezná

čp.23 čp.29


J J

Hřensko Hřensko

Mezná Mezná

čp.31 čp.36


J J

Hřensko Chřibská

Mezná Dolní Chřibská

čp.45 čp.35

venkovská usedlost vodní mlýn na koření

J J

Chřibská Chřibská

Dolní Chřibská Dolní Chřibská

čp.118 čp.157


J J



čp.230 čp.231


J

Chřibská

Dolní Chřibská

čp.297

textilní továrna, z toho jen: vodní náhon s akvaduktem

J J



J J



čp.9 čp.10

fara venkovská usedlost

J J



čp.21 čp.160

radnice venkovská usedlost

J J


Chřibská Krásné Pole

čp.182 čp.27


J J

Chřibská Janov

Krásné Pole Janov

čp.44

venkovská usedlost smírčí kámen

J J

Janov Janov

Janov Janov

čp.2

kaple venkovská usedlost

J J

Janov Janov

Janov Janov

čp.88 čp.116


J J

Janov Janov

Janov Janov

čp.126 čp.179


J J

Janov Jetřichovice

Janov Jetřichovice

čp.180

větrný mlýn kostel sv. Jana Nepomuckého

J J

Jetřichovice Jetřichovice


čp.6

jeskyně, archeologické stopy venkovská usedlost

J J



čp.9 čp.10


J J



čp.38 čp.64


J J



čp.69 čp.100


J

Jetřichovice

Jetřichovice

čp.101

venkovská usedlost


Číslo

Památka kostel Nanebevzetí P. Marie socha P. Marie Assumpty

čp.31

venkovská usedlost větrný mlýn

kostel sv. Jiří silniční most - mostek

B - 86

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Analytická část Zóna

Obec

Část obce

Číslo

Památka

J

Jetřichovice

Jetřichovice

čp.110

venkovská usedlost

J J



čp.116

venkovská usedlost hrad Falkenštejn

J J


Rynartice Rynartice

J J


Rynartice Všemily

čp.81

zámek - zámeček Na Tokání kaple

J J


Všemily Všemily

čp.2 čp.15


J J


Všemily Všemily

čp.51 čp.53


J J


Všemily Vysoká Lípa

čp.79

venkovská usedlost hrad Šauenštejn, zřícenina

J J


Vysoká Lípa Vysoká Lípa

čp.6 čp.10


J J



čp.11 čp.12


J J



čp.23 čp.27


J J



čp.46 čp.59


J J



čp.84 čp.97


J J

Krásná Lípa Krásná Lípa

Dlouhý Důl Sněžná

čp.5

venkovská usedlost kostel P. Marie Sněžné

J J

Krásná Lípa Labská Stráň

Sněžná Labská Stráň

čp.1

socha sv. Jana Nepomuckého venkovská usedlost

J J

Růžová Růžová

Kamenická Stráň Kamenická Stráň

čp.1

boží muka zvaná Gutbauerova venkovská usedlost

J J

Růžová Růžová


čp.7 čp.8


J J

Růžová Růžová


čp.9 čp.10


J J

Růžová Růžová


čp.11 čp.12


J J

Růžová Růžová


čp.13 čp.26


J J

Růžová Růžová


čp.33 čp.35


J J

Růžová Růžová


čp.36 čp.40


J J

Růžová Růžová

Kamenická Stráň Růžová

čp.41

venkovská usedlost kostel sv. Petra a Pavla

J J

Růžová Růžová

Růžová Růžová

J J



J J

Srbská Kamenice Srbská Kamenice


čp.2

sousoší Korunování P. Marie venkovská usedlost

J

Srbská Kamenice

Srbská Kamenice

čp.6

venkovská usedlost


přírodní výtvor trpasličí skála jeskyně trpasličí, archeologické stopy

čp.193 čp.286

smírčí kříž venkovská usedlost větrný mlýn kostel sv. Václava

B - 87


Obec

Část obce

Číslo

Památka

J

Srbská Kamenice

Srbská Kamenice

čp.11

venkovská usedlost

J J



čp.20 čp.21


J J



čp.26 čp.39


J J



čp.45 čp.46


J J



čp.64 čp.66


J J



čp.79 čp.83


J J



čp.97 čp.115


J J



čp.155 čp.163


J J

Staré Křečany Staré Křečany

Brtníky Brtníky

čp.165

sloup se sochou Panny Marie Bolestné venkovská usedlost

J J


Brtníky Kopec

čp.18

smírčí kříž venkovská usedlost

J N

Staré Křečany Česká Kamenice

Kopec Česká Kamenice

N N

Česká Kamenice Česká Kamenice


N N


Česká Kamenice Kerhartice

hrad Kamenice kostel sv. Maří Magdalény

N N


Líska Líska

kostel sv. Antonína Paduánského rozhledna na Studenci

N N

Děčín Děčín

Děčín I-Děčín Děčín I-Děčín

kostel Povýšení sv. Kříže kostel sv. Václava a sv. Blažeje

N N

Děčín Děčín


kaple Panny Marie Pomocné řetězová lávka

N N

Děčín Děčín


N N

Děčín Děčín

Děčín IV-Podmokly Děčín IV-Podmokly

N N

Děčín Děčín

Děčín IV-Podmokly Děčín V-Rozbělesy

N N

Děčín Děčín

Děčín X-Bělá Děčín XIV-Dolní Žleb

kostel sv. Františka Xaverského kostel Nejsvětější Trojice

N N

Huntířov Janská

Františkův Vrch Janská

větrný mlýn vězeňský tábor Rabštejn

N N

Jílové Jiřetín pod Jedlovou

Sněžník Jedlová

rozhledna rozhledna

N N

Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou

Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou

kostel Nejsvětější Trojice kaple Ukřižování

N N


Krásná Lípa Krásný Buk

kostel sv. Máři Magdaleny hrad Krásný Buk, zřícenina

N N

Mikulášovice Mikulášovice

Mikulášovice Mikulášovice

N

Staré Křečany

Nové Křečany


sloup se sochou sv. Antonína kostel sv. Jakuba Většího čp.601

kaple Narození P. Marie zámek

čp.362

zámek železniční stanice

čp.89

Ovčí mostek železniční stanice

čp.663

čp.1002

synagoga kostel sv. Václava

kostel sv. Mikuláše hvězdárna kostel sv. Jana Nepomuckého

B - 88


Obec

Část obce

N

Staré Křečany

Zahrady

plastická geologická mapa

N V

Staré Křečany Benešov nad Ploučnicí

Zahrady Benešov nad Ploučnicí

zámek - zámeček horní a dolní zámek

V V

Česká Lípa Horní Podluží

Česká Lípa Světlík

čp.63

hrad Lipý, zřícenina větrný mlýn

V V

Jablonné v Podještědí Jílové

Lvová Jílové

čp.1 čp.39

zámek Lemberk zámek

V V

Sloup v Čechách Zákupy

Sloup v Čechách Zákupy

čp.1 čp.1

zámek zámek


Číslo

čp.47

Památka

B - 89


Příloha 8: Seznam autobusových linek v regionu České Švýcarsko

▪ ▪ ▪

Děčín – Hřensko – Mezná (omezený celotýdenní provoz)

▪

Děčín – Srbská Kamenice – Všemily – Jetřichovice – Rynartice – Vysoká Lípa (pouze omezený provoz v úterý, čtvrtek, pátek a v sobotu)

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Děčín – Arnoltice – Labská Stráň (provoz pouze v pracovních dnech) Děčín – Arnoltice – Labská Stráň – Růžová – Janov (celotýdenní provoz, v úseku Arnoltice – Labská Stráň pouze v období dopravních sedel)

Děčín – Dobrná – Huntířov – Srbská Kamenice – Všemily – Jetřichovice – Rynartice – Vysoká Lípa (pouze omezený provoz v pracovních dnech a v neděli) Česká Kamenice – Srbská Kamenice – Všemily – Jetřichovice – Vysoká Lípa (pouze omezený provoz v pracovních dnech) Děčín – Česká Kamenice – Chřibská – Jiřetín pod Jedlovou – Varnsdorf (celotýdenní provoz, souběh se železniční dopravou ve většině trasy) Varnsdorf – Jiřetín pod Jedlovou – Chřibská – Horní Chřibská – Krásné Pole (provoz pouze v pracovních dnech, jediný spoj v neděli) Rumburk – Staré Křečany – Zahrady – Sněžná – Krásný Buk – Krásná Lípa – Krásný Buk – Kyjov – Doubice (pouze omezený provoz v pracovních dnech) Varnsdorf – Krásná Lípa – Krásný Buk – Sněžná – Zahrady – Vlčí Hora – Brtníky – Mikulášovice – Dolní Poustevna (pouze omezený provoz v pracovních dnech, jediný pár spojů v neděli, souběh se železniční dopravou ve většině trasy) Ústí nad Labem – Děčín – Česká Kamenice – Chřibská – Krásná Lípa – Rumburk – Staré Křečany – Panský – Brtníky – Mikulášovice – Dolní Poustevna (celotýdenní provoz, souběh se železniční dopravou ve většině trasy) Varnsdorf – Jiřetín pod Jedlovou – Krásná Lípa – Rumburk – Varnsdorf (omezený provoz v pracovních dnech) sezónní turistické linky Varnsdorf – Krásná Lípa – Doubice – Dolní Chřibská – Rynartice – Jetřichovice, Česká Kamenice – Srbská Kamenice – Všemily – Jetřichovice – Vysoká Lípa – Hřensko


B - 90


Příloha 9: Seznam zjištěných ubytovacích kapacit v Českém Švýcarsku Kategorie

Zóna

Obec

Část obce

Název

Kapacita

Penzion

J

Arnoltice

Arnoltice

Letní byty U Markytánky

20

Penzion Pronájem chalupy

J J

Arnoltice Arnoltice

Arnoltice Arnoltice

Penzion U lípy Chalupa U Honzy

19 9

Hotel Penzion

J J

Doubice Doubice

Doubice Doubice

Hotel Jef Penzion Stará hospoda

87 65

Penzion Penzion

J J

Doubice Doubice

Doubice Doubice

Doubická hospoda Penzion U Matyáše

6 10

Turistická chata Hotel

J J

Doubice Hřensko

Doubice Hřensko

Chata Hubertus Hotel Hawel

40 19

Hotel Hotel

J J

Hřensko Hřensko

Hřensko Hřensko

Hotel Praha Hotel U lípy

78 14

Hotel Hotel

J J

Hřensko Hřensko

Hřensko Hřensko

Minihotel Oáza Hotel Labe

10 26

Penzion Penzion

J J

Hřensko Hřensko

Hřensko Hřensko

Penzion Jitřenka Penzion U emigranta

10 23

Penzion Hotel

J J

Hřensko Hřensko

Hřensko Mezná

Penzion Lugano Hotel Hubert

15 29

Hotel Kemp

J J

Hřensko Hřensko

Mezná Mezná

Hotel Mezní Louka Kemp Mezní Louka

66 74

Penzion Penzion

J J

Hřensko Hřensko

Mezná Mezná

Penzion Čedos Penzion Karel

25 15

Penzion Penzion

J J

Hřensko Chřibská

Mezná Dolní Chřibská

Penzion Na vyhlídce Penzion Železničář

27 59

Penzion Penzion

J J



Usedlost Na Stodolci Penzion Na staré pile

25 30

Turistická chata Penzion

J J


Dolní Chřibská Horní Chřibská

Penzion Na staré pile Penzion Mencl

44 33

Hotel Rekreační středisko

J J



Hotel Permon Rekreační středisko Bajtlich

35 110

Penzion Rekreační středisko

J J


Krásné Pole Krásné Pole

Penzion Laura Rekreační středisko U jasanu

10 146


J J

Chřibská Janov

Krásné Pole Janov

Chata pod Železným vrchem Hotel U Zeleného stromu

8 23

Penzion Penzion

J J

Janov Janov

Janov Janov

Penzion Jana Penzion Pastis

26

Penzion Penzion

J J

Janov Janov

Janov Janov

Penzion U rytíře Penzion U Václava

Penzion Pronájem chalupy Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí

J J

Janov Janov

Janov Janov

Penzion Zelený dvůr Chalupa Zuzanka

8

J

Janov

Janov

Penzion 51

10

J

Janov

Janov

Privat Uhlíř

10

Hotel Kemp

J J



Hotel Bellevue Obecní kemp Jetřichovice

110

Penzion Penzion

J J



Penzion Jeloma Penzion Pod lesem

20

Penzion Penzion

J J



Penzion Starý mlýn Penzion Svob. pán z Falkenštejnu

10 37


21

B - 91

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Analytická část Kategorie

Zóna

Obec

Část obce

Název

Kapacita

Penzion Penzion

J J



Penzion Švýcarský dvůr Penzion U havrana

40 14

Penzion Rekreační středisko

J J



Penzion Dřevák Rekreační středisko Spobyt

23 79

Turistická chata Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí

J

Jetřichovice

Jetřichovice

Lesní chata Na Tokání

30

J

Jetřichovice

Jetřichovice

Chatky 66 a 67

20

J

Jetřichovice

Jetřichovice

Ubytování Pavel Vlk

20

J

Jetřichovice

Jetřichovice

Ubytování U Macka

8

J

Jetřichovice

Jetřichovice

Ubytování Zdena Bryndová

5

Hotel Penzion

J J


Rynartice Rynartice

Hotel Zámeček Penzion Na konci světa

42 16

Penzion Ubytování v soukromí Penzion

J

Jetřichovice

Rynartice

Penzion Tokáň

31

J J


Rynartice Všemily

Ubytování Homolka Penzion Waldex

Penzion Pronájem chalupy Ubytování v soukromí Hotel

J J


Všemily Všemily

Penzion Pohoda Nekuřácká chata

35 5

J J


Všemily Vysoká Lípa

Ubytování Václav Baňka Hotel Lípa

7

Hotel Kemp

J J



Hotel Zámeček Intercamp Vysoká Lípa

56 65

Penzion Penzion

J J



Penzion Hofberg Penzion U Stašáků

4 17

Penzion Penzion

J J



Restaurace U nás Penzion Na Výsluní

8 14

Penzion Pronájem chalupy Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí

J J



Penzion U Fukalů Chata 8

10 2

J

Jetřichovice

Vysoká Lípa

Privat Pod lípou

7

J

Jetřichovice

Vysoká Lípa

Ubytování Lucie

9

J

Jetřichovice

Vysoká Lípa

Ubytování Zdena Sobková

9

Penzion Penzion

J J


Kyjov Kyjov

Penzion Albert Penzion Petra

38 30

Turistická chata Turistická chata

J J


Kyjov Kyjov

Chata Kyjovanka Turistická chata Fakulta

30 11

Penzion Turistická chata

J J


Vlčí Hora Vlčí Hora

Penzion Vlčí Hora Českolipská chata

21

Hotel Penzion Ubytování v soukromí

J J

Labská Stráň Labská Stráň

Labská Stráň Labská Stráň

Hotel Belveder Penzion Rimi

45 59

J

Labská Stráň

Labská Stráň

Chalupa Jánošík

13

Penzion Penzion

J J

Růžová Růžová

Růžová Růžová

Penzion Tlustý Penzion Větrný mlýn

8 10

Penzion Penzion

J J

Růžová Růžová

Růžová Růžová

Penzion Růžák Penzion U Stehlíků

14 35

Ubytování

J

Růžová

Růžová

Bungalov Vojtěch Patrovský

6


B - 92

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Analytická část Kategorie v soukromí

Zóna

Obec

Část obce

Název

Kapacita

Kemp

J

Srbská Kamenice

Srbská Kamenice

Intercamp U Ferdinanda

175

Penzion Penzion

J J



Penzion Bašta Penzion Les

14

Penzion Penzion

J J



Penzion Lípa Penzion Vesna

12 18

Penzion Penzion Ubytování v soukromí Ubytování v soukromí Pronájem chalupy Ubytování v soukromí Hotel

J J



Restaurace Ve starém krámě Penzion Pod kaštany

16 18

J

Srbská Kamenice

Srbská Kamenice

Infocentrum Srbská Kamenice

8

J J

Srbská Kamenice Staré Křečany

Srbská Kamenice Brtníky

Ubytování František Lebeda Chalupa Brtníky

16 8

J N

Staré Křečany Jiřetín p. J.

Brtníky Jedlová

Chalupa Brtníky Hotel Jedlová hora

13

Turistická chata Turistická chata

N N

Jiřetín p. J. Jiřetín p. J.

Jedlová Jedlová

Chata Růžena Chata Zvoneček

14

Hotel Hotel

N N



Hotel Křížový vrch Hotel Křížový vrch

30 24

Penzion Penzion

N N



Apartmány U draka Penzion Setuza

19 54

Pronájem chalupy Hotel

N N


Jiřetín p. J. Lesné

Chalupa pod Jedlovou Hotel Stožec

20 19

Penzion Penzion

N N


Lesné Lesné

Penzion Lokodepo Penzion Starý Stožec

35 24


N N

Jiřetín p. J. Krásná Lípa

Rozhled Krásná Lípa

Chata Slovan Hotel Beseda

66 41

Penzion Penzion

N N


Krásný Buk Krásný Buk

Penzion Krásný Buk Penzion Křinice

14 38

Penzion Ubytování v soukromí

N

Kunratice

Studený

Penzion Kamzík

65

N

Kunratice

Studený

Ubytování Stará škola

10

Penzion Penzion

N N

Kytlice Rybniště

Dolní Falknov Nová Chřibská

Penzion Andy Penzion Braun

22 21

Hotel Rekreační středisko

N N

Rybniště Rybniště

Rybniště Rybniště

Hotel Nový Svět Rekr. stř. církve bratrské

30 44

Turistická chata Penzion

N N


Nové Křečany Srbská Kamenice

Chata Sempra Penzion Oáza

16

Turistická chata Kemp

N N


Staré Křečany Valdek

Chata Gabriela Kemp Valdek

Hotel Rekreační středisko Ubytování v soukromí

N V

Tisá Dolní Podluží

Ostrov Dolní Podluží

Hotel Ostrov Penzion Omikron

176

V

Horní Podluží

Žofín

Kozí farma Žofín

6


9

B - 93


Příloha 10: Seznam vybraných sportovních zařízení v Českém Švýcarsku a okolí

▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪ ▪

Koupaliště Maxičky (přírodní koupaliště) Plavecký areál DC Relax (krytý plavecký areál) Olešský rybník (přírodní koupaliště, rybaření) Koupaliště v kempu Jetřichovice (přírodní koupaliště) Hotel Bellevue Jetřichovice (termální koupaliště) Kyjovská přehrada (přírodní koupaliště) Koupaliště Brtníky Koupaliště Česká Kamenice Koupaliště Mikulášovice Sportovní areál Jiřetín pod Jedlovou (koupaliště, minigolf, volejbal, tenis a další sporty) Sportovní areál Rumburk Plavecký bazén Rumburk (krytý bazén) Varnsdorfský rybník (přírodní koupaliště, rybaření) Plavecký bazén Varnsdorf (krytý bazén) Koupaliště Velký Šenov (přírodní areál) Rybnišťský velký rybník (rybaření) Zimní stadion Děčín (veřejné bruslení) Zimní stadion Varnsdorf (veřejné bruslení) Golfový areál Janov Sportovní areál ČŠ Krásná Lípa (volejbal, minigolf, tenis a další sporty) Sportovní areál Mikulášovice (fotbal, tenis, krytá hala) Střelnice Varnsdorf Paintballový areál Krásná Lípa Sportovní hala Česká Kamenice (tenis) Tenisové kurty Zahrady Lyžařský areál Malý Ptáček Česká Kamenice (sjezdové lyžování) Lyžařský areál Šibeniční vrch Horní Podluží (sjezdové lyžování) Lyžařský areál Jedlová (sjezdové lyžování) Lyžařský areál Strážný vrch Rumburk (sjezdové lyžování) Lyžařský areál Horní Světlá (sjezdové lyžování)


B - 94


Příloha 11: Vzor dotazníku pro návštěvníky Dotazníkové šetření návštěvníků Českého Švýcarska

Dobrý den, rád(a) bych vás požádal(a) o zodpovězení několika dotazů v rámci průzkumu návštěvníků pro účely Národního parku České Švýcarsko. Vyplnění dotazníku zabere asi 10 minut. Příjmení tazatele:

Lokalita:

Datum (D.M.)

Čas (celá hodina)

Otázka 5: Kde jste se o Českém Švýcarsku poprvé dozvěděli? (odpovídají pouze ti, kteří v otázce 4 označili odpověď 0 – jsem tu poprvé) 1 od známých či příbuzných 6 z web. stránek propagujících ČR 2 z turistických průvodců 7 z web. stránek propagujících region 3 z propagačních materiálů ČR 8 z novin nebo časopisů 4 z propagačních materiálů regionu 9 z jiných zdrojů (specifikujte): 5 z televize nebo rozhlasu Otázka 6: Které z uvedených lokalit v Českém Švýcarsku znáte? / Které z uvedených lokalit v Českém Švýcarsku považujete za nejvýznamnější turistické cíle? (první otázka pro ty, kteří

Otázka 1 a) V jak velké skupině je dotazovaný na místě, kde výzkum probíhá? počet členů skupiny: Otázka 2 a) pohlaví 1 muž 2 žena

d) 1 2 3

b) Jste v Českém Švýcarsku individuálně nebo jako organizovaná skupina? 1 individuální turista/turisté 2 organizovaná skupina (zájezd apod.)

b) vzdělání 1 bez maturity 2 středoškolské s maturitou 3 vysokoškolské vč. bakalářského

c) věk 1 do 24 let 2 25-34 let 3 35-49 let 4 50-59 let 5 60 a více let sociokulturní profil (lze označit více položek; rozhoduje, kdo je na místě výzkumu) manželský/partnerský pár 4 student rodina s dětmi 5 jiný (specifikujte): penzista

Otázka 3: Odkud pocházíte? 1 Česko - okres: _______________________________ 2 Německo - okres: _______________________________ 3 jiný stát - který: _______________________________ Část 2 – Motivace a důvody návštěvy Otázka 4: Kolikrát jste dosud navštívili České Švýcarsko? 0 – jsem tu poprvé 1 - 1x 2 - 2x 3 - 3–5x

v otázce 4 označili odpověď 0 – jsem tu poprvé; druhá pro ostatní, ti mohou uvést max. 3 položky) a) Pravčická brána b) Malá Pravčická brána c) soutěsky řeky Kamenice d) Tiské stěny e) Hřensko

f) Jetřichovice g) Olešský rybník h) jiné (max. 3):

Otázka 7: Co je hlavním důvodem vaší návštěvy Českého Švýcarska? (doplnit pořadí podle důležitosti, tzn. nejdůležitější je 1.; nejvýše však 3 položky) 1 poznání – návštěva turistických atraktivit (kulturních i/nebo přírodních) 2 relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, procházky, odpočinek apod. 3 turistika a sport –cyklistika, tenis, volejbal apod. 4 práce – služební cesta, školení, kongres apod. 5 zábava – společenské hry s přáteli, hry, noční život, dobré jídlo a pití apod. 6 nákupy 7 návštěva příbuzných nebo známých 8 tranzit – zastávka na cestě někam jinam Otázka 8: Hodláte během této vaší cesty navštívit jiné místa/regiony v Česku? 1 ne 2 ano pokud ano, která: Část 3 – Formy turistiky

4 - 6x nebo vícekrát

Otázka 9: Jakým dopravním prostředkem jste přijel(a) do regionu České Švýcarsko? 1 vlastní automobil 4 linkový autobus 7 vlak 2 automobil z půjčovny 5 motocykl 8 pěšky 3 zájezdový autobus 6 jízdní kolo 9 jinak (jak): Otázka 10: Jaké dopravní prostředky využíváte během svého pobytu v Českém Švýcarsku? (lze označit více položek nebo pouze položku “žádné”) 1 automobil 4 zájezd. autobus 7 loď


B - 95

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Analytická část 2 motocykl 5 vlak 8 žádné 3 linkový autobus 6 jízdní kolo 9 jiné: Otázka 11: Které aktivity provozujete během pobytu v Č. Švýcarsku? (doplnit pořadí podle důležitosti, tzn. nejdůležitější je 1.; nejvýše však 5 položek) 1 pěší turistika 2 cykloturistika 3 koupání a vodní sporty 4 rybaření 5 aktivní sport (volejbal, tenis, sálové sporty apod.) 6 péče o kondici (fitness, sauna, solárium, posilování apod.) 7 poznávací turistika (hrady, muzea, přírodní památky, fauna, flóra apod.) 8 venkovská turistika (pobyt na farmě, jízda na koni apod.) 9 horolezectví 10 návštěvy sportovních akcí (závody, utkání apod.) 11 adrenalinové sporty (létání, paragliding, bungee jumping apod.) 12 kulturní akce a zábava (festivaly, koncerty, taneční zábavy, disko apod.) 13 jinou (specifikujte):

Otázka 12: Kolik vás stojí v průměru na osobu a den (24 hodin) pobyt v Českém Švýcarsku? (v úvahu brát dopravu, ubytování, stravování, další služby a volnočasové aktivity) 1 do 150 Kč (do 5 EUR) 4 601–1500 Kč (20,1–50 EUR) 2 151–300 Kč (5,1–10 EUR) 5 1501–3000 Kč (50,1–100 EUR) 3 301–600 Kč (10,1–20 EUR) 6 3001 a více Kč (100,1 a více EUR) Otázka 13: Využil(a) jste nebo využijete služeb informačního centra Českého Švýcarska? 1 ano, již jsem využil(a) 3 ne, nevyužiji 2 ano, využiji 4 nevím Otázka 14: Kolik nocí celkem strávíte v Českém Švýcarsku? 0 0 (výletník) 2 2 1 1 3 3–4

4 5

Otázka 16: Jak hodnotíte kvalitu infrastruktury a služeb v Českém Švýcarsku? velmi spíše spíše dobře dobře špatn ě 1 ubytovací služby 1 2 3 2 stravovací služby 1 2 3 3 informační centra 1 2 3 4 informační systém v terénu 1 2 3 5 služby pro motoristy 1 2 3 6 péče o čistotu a pořádek, úklid 1 2 3 7 kvalita silnic vč. parkování 1 2 3 8 veřejná doprava 1 2 3 9 vybavení regionu pro sportovní aktivity 1 2 3 10 nákupní možnosti (prodejní síť) 1 2 3 11 příležitosti pro zábavu a společen. vyžití 1 2 3 12 vybavení regionu atrakcemi pro děti 1 2 3 13 cenová hladina služeb 1 2 3

velmi špatn ě 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

nevím 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

Otázka 17: Co vám v regionu Českého Švýcarska nejvíce chybí/vadí? (max. 3 položky) Otázka 18: Navštívili jste nebo hodláte navštívit také Národní park Saské Švýcarsko? 1 ano 2 ne Děkujeme vám za spolupráci a přejeme příjemný pobyt v Českém Švýcarsku.

5–7 8 nebo více

Otázka 15: V jakém typu ubytovacího zařízení nocujete? (pokud respondent neví kategorii hotelu, pokusit se zjistit název hotelu a připsat jej) 1 hotel *** nebo více 6 kemp/tábořiště ve stanu nebo karavanu 2 hotel * nebo ** 7 penzion nebo ubytování v soukromí 3 ubytovna, hostel 8 u známých nebo ve vlastním 4 pronajatý dům/chata 9 jinde (specifikujte): 5 kemp/tábořiště v chatce


B - 96


Příloha 12: Regionalizace území podle primárního potenciálu pro cestovní ruch


B - 97


Příloha 13: Regionalizace území podle sekundárního potenciálu pro cestovní ruch


B - 98


Příloha 14: Regionalizace území podle celkového potenciálu pro cestovní ruch


B - 99


Příloha 15: Vymezení jádrové a nárazníkové zóny


B - 100

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Recommend Documents