KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

C. Návrhová část Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o.

únor 2006

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Návrhová část

Obsah 1. 2. 2.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.2.3. 2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4. 2.5. 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. 3. 3.1. 3.1.1. 3.1.2. 3.2. 3.2.1. 3.2.2. 3.2.3. 3.3. 3.3.1. 3.4. 3.4.1. 3.4.2. 3.5. 3.5.1. 3.5.2. 4. 5. 5.1. 5.2. 6. 6.1.

Vize udržitelného rozvoje cestovního ruchu v regionu .................................................... 5 Hlavní problémy rozvoje regionu ..................................................................................... 8 Nízká úroveň služeb .............................................................................................................. 8 Nevyhovující informační systém v terénu ......................................................................... 8 Neadekvátní struktura ubytovacích i dalších služeb ........................................................... 8 Nedostatečná nabídka „alternativních“ služeb ................................................................... 9 Nedostatky v dopravě............................................................................................................ 9 Nevyhovující nabídka ve veřejné dopravě ......................................................................... 9 Deficity v infrastruktuře pro cyklisty a pěší ..................................................................... 10 Neadekvátní parkovací kapacity ..................................................................................... 10 Nejednotný systém propagace území ................................................................................... 11 Nejasné stanovení žádoucího poměru „cena–kvalita“ v nabídce regionu ........................... 11 Izolovaná propagace dílčích služeb, atrakcí a atraktivit.................................................... 11 Slabé propojení mezi nabídkou a cílovými skupinami ...................................................... 12 Ohrožení krajinného rázu území ........................................................................................... 12 Nekoordinovaný územní rozvoj ohrožující udržitelný rozvoj CR ........................................ 12 Necitlivé zásahy do nemovitého kulturního dědictví (památek) ........................................ 13 Nedostatečná obnova zaniklých kulturních tradic ............................................................ 13 Slabá nabídka lokálních atraktivit, atrakcí a výrobků ....................................................... 13 Slabé řízení v cestovním ruchu ............................................................................................. 14 Nejednoznačné územní vymezení Českého Švýcarska ..................................................... 14 Slabá intenzita spolupráce mezi klíčovými aktéry ............................................................ 14 Absence řídicí organizace destinačního managementu .................................................... 15 Nedostatečně aktivní ovlivňování sezónnosti a prostorové distribuce návštěvnosti ............ 15 Cíle, strategie a opatření rozvoje regionu ..................................................................... 17 Zlepšená nabídka služeb ...................................................................................................... 17 Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu služeb ........................................................................... 17 Rozšířit, zkvalitnit a zkoordinovat informační systém ....................................................... 18 Zdokonalený systém dopravy na území ČŠ............................................................................ 18 Zlepšit (optimalizovat) veřejnou dopravní obslužnost ...................................................... 18 Rozvíjet cyklistickou a pěší infrastrukturu ....................................................................... 18 Změnit strukturu parkovacích kapacit ............................................................................ 19 Koordinovaný marketing území ............................................................................................ 19 Sjednotit marketing a systém monitoringu v regionu ...................................................... 19 Udržitelný rozvoj krajiny ...................................................................................................... 19 Koordinovat územní rozvoj v souladu s principy udržitelnosti CR ...................................... 19 Zvýšit využití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu .......................................... 20 Koordinovaný a udržitelný rozvoj CR v regionu ...................................................................... 20 Vytvořit systém řízení a koordinace CR v regionu ............................................................ 20 Usměrňovat časovou a prostorovou distribuci návštěvníků .............................................. 21 Popis opatření ................................................................................................................ 22 Syntéza návrhové části .................................................................................................. 53 Klasifikace opatření ............................................................................................................. 53 Výběr opatření pro akční plán .............................................................................................. 55 Logické rámce a projektové fiche demonstračních projektů......................................... 56 Logické rámce .................................................................................................................... 57

DHV CR, spol. s r.o., únor 2006

C-2


6.2. 7. 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5.

Projektové fiche .................................................................................................................. 63 Výstupy fokusních skupin a doporučení zpracovatele k demonstračním projektům .... 68 Klasifikace a certifikace služeb (v rámci opatření 1.1.2.) ........................................................ 68 Koordinace průvodcovských služeb (v rámci opatření 1.1.4.) .................................................. 71 Propagační a informační kampaň Českého Švýcarska 2006 (v rámci opatření 3.1.2.) ............... 74 Ustavení řídicí organizace CR – návrh systému implementace (v rámci opatření 5.1.1.) ........... 78 Optimalizace veřejné dopravy (v rámci opatření 3.2.1.) ......................................................... 79


C-3


Seznam tabulek, obrázků a map Obrázek 1: Schéma rozvojové vize regionu Českého Švýcarska ............................................................. 5 Mapa 1: Průmět rozvojové vize do prostoru ......................................................................................... 7 Tabulka 1: Počet cílů, strategií a opatření .......................................................................................... 17 Tabulka 2: Časová priorita realizace opatření ..................................................................................... 53 Tabulka 3: Finanční náročnost opatření ............................................................................................. 54 Tabulka 4: Institucionální náročnost opatření ..................................................................................... 54 Tabulka 5: Klasifikace opatření podle finanční a institucionální náročnosti ............................................ 55


C-4


1.

Vize udržitelného rozvoje cestovního ruchu v regionu

Rozvojová vize je zde chápána jako popis žádoucího stavu turistické destinace Českosaské Švýcarsko v budoucnosti, v horizontu 15-20 let. Přestože tato vize nemusí být následnou strategií rozvoje bezezbytku naplněna, dává jasný signál, jakým směrem by se turistická destinace měla rozvíjet. Níže uvedená vize budoucího stavu turistické destinace České Švýcarsko je založena na průniku názorů významných aktérů v území – starostů obcí, zástupců správ CHKO a NP, podnikatelů a o.p.s. České Švýcarsko. Vize je rozdělena do čtyř pomyslných pilířů, které se vztahují k základním prvkům každé turistické destinace – zdrojům, poptávce (návštěvníků), nabídce a institucionálnímu rámci (viz obrázek 1). Popis žádoucího stavu v budoucnosti je vždy doplněn sloganem, který činí celou vizi atraktivnější, 1 srozumitelnější a „prodejnější“ . Přestože je ve sloganu prvního pilíře uvedeno spojení „národní park“, týká se tento i všechny další pilíře vize celého území Českého Švýcarska. „Národní park“ je ve sloganu použit jako metonymie zachovalé krajiny, zdravého prostředí a udržitelného cestovního ruchu. V rámci rozvojové vize se na několika místech objevuje prostorová dimenze – různé části regionu Českého Švýcarska vyžadují různé aktivity, počet a strukturu návštěvníků, nabídku, míru zapojení subjektů do řízení cestovního ruchu v regionu apod. Průmět vize do území (prostoru) zachycuje mapa 1. V rámci zeleně vyznačené jádrové zóny (zejména v oblasti kolem nejzatíženějších lokalit Hřenska, Pravčické brány a Mezné – viz vyznačení nejzatíženější cesty světle zelenou barvou) je žádoucí pouze kvalitativní rozvoj cestovního ruchu. Nárazníková zóna (v mapě okrovou barvou) naproti tomu vyžaduje kvalitativní i kvantitativní rozvoj. Významnou částí nabídky alternativních a doplňkových služeb by v rámci nárazníkové zóny měla disponovat především největší města (v mapě žlutě). Do realizace rozvojové vize prostřednictvím cílů, strategií a opatření návrhové části by mělo být zapojeno co nejvíce obcí a dalších subjektů (včetně soukromých), které se nacházejí v jádrové a nárazníkové, případně i vnější zóně. Za nezbytnou lze označit participaci významných regionálních center, která leží v nárazníkové zóně (v mapě žlutě), a trojice centrálních obcí (Hřenska, Jetřichovic a Doubice – v mapě modře). Specifickou částí území je trojice obcí na pomezí destinace Českého Švýcarska a Lužických hor – jejich zařazení do destinace Českého Švýcarska je možné, ale nikoli nezbytně nutné. Vnější zóna, kterou tvoří volně vymezené území kolem Českého Švýcarska (včetně Saského Švýcarska), v mapě zachycena není, protože participace obcí a měst v ní rozmístěných a subjektů na území těchto měst a obcí při realizaci Koncepce je fakultativní a částečná.

Obrázek 1: Schéma rozvojové vize regionu Českého Švýcarska ČŠ – národní park v pravém slova smyslu

ČŠ – švýcarská kvalita v českém prostředí

ČŠ – méně masovosti, více aktivního poznávání

zdroje

poptávka

nabídka

instituce ČŠ – společná značka zastřešující místní subjekty

1

V případě sloganů se jedná o čistě pracovní návrhy, neboť zpracovatel dokumentu DHV CR není specialista na reklamu a marketing.


C-5


1. České Švýcarsko – národní park v pravém slova smyslu Na území NP České Švýcarsko i v přilehlé CHKO Labské pískovce zůstávají zachovány mimořádné přírodní i kulturní hodnoty, které nejsou narušeny negativními vlivy cestovního ruchu nebo jiných ekonomických aktivit. Především jádrové území s nejvýznamnějšími přírodními atraktivitami je velmi přitažlivé pro vybrané skupiny návštěvníků. Regulace aktivit v rámci NP garantuje ochranu přírodních hodnot území, ale nebrání rozvoji šetrných forem cestovního ruchu. Při regulaci jsou preferovány „měkké“ nástroje, např. motivace a osvěta návštěvníků, před nástroji restriktivními. Z udržitelného rozvoje území dlouhodobě profitují nejenom podnikatelé, ale také obce a místní obyvatelé.

2. České Švýcarsko – méně masovosti, více aktivního poznávání Turistická destinace České Švýcarsko je v národním, ale i nadnárodním měřítku exkluzivní destinací pro vybrané skupiny návštěvníků. Výjimečnost destinace je založena na kombinaci nabízených atraktivit, služeb a jejich ceny. Turistický region České Švýcarsko navštěvují téměř výhradně individuální turisté se zájmem o poznání nebo relaxaci spojenou s poznávacími aktivitami. Jedná se o kultivované a vzdělané návštěvníky ze středních nebo vyšších příjmových skupin. Typickou cílovou skupinou jsou malé neorganizované skupiny – páry bez dětí, rodiny s dětmi. Dominantní podíl si i nadále udržují návštěvníci z ČR, přestože podíl zahraničních návštěvníků stoupá. Mezi zahraničními návštěvníky postupně stoupá podíl německých návštěvníků ve prospěch cizinců z jiných částí Evropy či světa. Preferovány jsou zejména tradiční formy cestovního ruchu, především poznávací, tematická a pěší turistika.

3. České Švýcarsko – švýcarská kvalita v českém prostředí České Švýcarsko je regionem, který nabízí svým návštěvníkům různorodé a kvalitní služby. Služby jsou vzájemně provázány s cílem nabídnout návštěvníkům kompletní servis. Páteř ubytovacích a stravovacích kapacit tvoří penziony rodinného typu, které za vyšší cenu nabízejí nadstandardní komfort i kvalitu služeb. Síť penzionů doplňují lesní chaty a několik menších hotelů. Nejsou preferovány ubytovací zařízení pro masovou turistiku – velké hotely nebo kapacitní autokempy. Síť ubytovacích a stravovacích kapacit doplňuje pestrá nabídka doplňkových služeb a atrakcí zaměřených na uspokojení individuálních turistů – např. kvalitní průvodcovské a informační služby apod. Další služby mají v Českém i Saském Švýcarsku doplňkový charakter a tvoří jednotnou nabídku. V regionu je výrazně posílena veřejná doprava zajišťující nejenom dopravní obslužnost pro místní obyvatele, ale i dopravu návštěvníků v rámci regionu.

4. České Švýcarsko – společná značka zastřešující místní subjekty Systém řízení rozvoje území je založen na intenzivní spolupráci klíčových subjektů cestovního ruchu. Hlavní řídící organizací cestovního ruchu je turistický svaz s definovanou právní subjektivitou. Do sdružení jsou mj. zapojeny obce/města Děčín, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Chřibská, Mikulášovice, Jetřichovice a Hřensko. Intenzivně funguje spolupráce s obdobným spolkem na německé straně, čímž reálně dochází k naplnění cíle vytvořit jedinou turistickou destinaci – národní park bez hranice. Výkonnou funkcí je pověřena místní rozvojová agentura. Ta je také zapojena do sítě německých a evropských informačních systémů a agentur turistického ruchu. Do řízení a koordinace cestovního ruchu jsou prostřednictvím diskusní platformy zapojeni také místní podnikatelé v cestovním ruchu. Hlavním nástrojem řízení je pravidelně aktualizovaná Koncepce rozvoje cestovního ruchu a její akční plán, jejichž prostřednictvím jsou definovány klíčové rozvojové projekty a na základě různých pobídek veřejného sektoru (programy státu, kraje, obcí apod.) koordinovány aktivity jednotlivých aktérů. Pro území jádrové a nárazníkové zóny je zpracován územní plán velkého územního celku, jež nepočítá s extenzivní výstavbou a přísně reguluje využití ploch a stavební činnost v zájmovém území. Počet a struktura návštěvníků, stejně jako dopady cestovního ruchu na přírodu a krajinu regionu jsou pravidelně monitorovány.


C-6


Mapa 1: Průmět rozvojové vize do prostoru

Pozn.: Podrobnější vysvětlení jednotlivých prvků v mapě je obsaženo v popisu rozvojové vize.


C-7


2. Hlavní problémy rozvoje regionu Hlavní problémy rozvoje regionu představují most mezi analytickou a návrhovou částí Koncepce. Problém lze definovat jako rozpor nebo napětí mezi žádoucím stavem vyjádřeným vizí rozvoje regionu a současným stavem popsaným v analýze. Současně platí, že každý identifikovatelný problém by měl být řešitelný institucemi, které jsou zapojeny do přípravy a realizace Koncepce. Za problém tedy v tomto případě není považována slabá stránka regionu, která však není v rozporu s vizí nebo kterou v rámci Koncepce nelze vyřešit. Problémy jsou členěny do tří hierarchických úrovní. Základní (a prostřední) úroveň představují hlavní problémy, které jsou na základě tematické příbuznosti sloučeny do problémových okruhů (nejvyšší úroveň). Každý hlavní problém má své příčiny, které jsou nejnižší úrovní hierarchie. Kapitola se skládá z celkem 5 problémových okruhů, které nejsou dále popisovány. Rozepisovány jsou až jednotlivé hlavní problémy, a to stručným popisem s vazbou na zjištěné analytické závěry a na vizi. Příčiny hlavního problému (tj. dílčí problémy) jsou u každého hlavního problému uvedeny v odrážkách.

2.1. Nízká úroveň služeb 2.1.1.

Nevyhovující informační systém v terénu

Základní informační systém v terénu je v celém Česku dobře pokryt orientačními směrovkami spravovanými KČT. Tento systém však neobsahuje informace o objektech v terénu, ale pouze směry, kterými se k nim návštěvník dostane. Vzdělaný návštěvník usilující o poznání tudíž nemůže požadované informace načerpat přímo v terénu. Pro zahraniční návštěvníky, kteří jsou zpravidla zvyklí na tematické či jinak vymezené značené okruhy, je turistická síť barevných značek navíc často nesrozumitelná (dokládá to i relativně horší hodnocení informačního systému v terénu zahraničními návštěvníky ve srovnání zjištěným v průzkumu návštěvníků), i když představuje mnohem variabilnější možnosti pěších přesunů než pouhé okruhy. Existují sice informační tabule (např. desky s mapami a informačním textem rozmístěné na území Mikroregionu Tolštejn), jsou však často neudržované, nejednotné a někdy chybí vícejazyčné verze (samozřejmostí by měla být nejen němčina, ale přinejmenším i angličtina).

Příčiny problému

▪ ▪ ▪ 2.1.2.

Absence značených (tematických) okruhů pro pěší turisty Nejednotné informační tabule Informační systém v terénu bez cizojazyčných textů

Neadekvátní struktura ubytovacích i dalších služeb

České Švýcarsko se vyznačuje relativně dobrým vybavením službami (zejména základními) pro turisty z hlediska jejich kapacity a počtu. Segment služeb vysoké kvality, který je žádoucí pro naplnění rozvojové vize regionu (vytvoření exkluzivní lokality, přilákání vzdělaných návštěvníků), je však relativně slabý. Region disponuje jen omezenou nabídkou kvalitních rodinných penzionů a hotelů s nižší kapacitou, která je jedním z „žádoucích“ typů ubytování (kapacita dalšího „žádoucího“ typu ubytovacích zařízení, tedy lesních chat, se zdá být vyhovující). Obdobně je tomu i u dalších služeb, kde vyhovuje jejich počet a kapacita, nikoli však jejich kvalitativní struktura. Prakticky zcela chybí například nabídka kvalitních průvodcovských služeb, která souvisí hned s několika tezemi formulovanými ve vizi (nabídka pro vzdělané návštěvníky, environmentální osvěta, přístup do environmentálně citlivých lokalit za poplatek a v malých skupinách apod.). Problém kvality služeb by zčásti pomohlo vyřešit zavedení certifikace těch služeb, u nichž by měl návštěvník jistotu, že splňují požadovanou kvalitu (např. vybavení ubytovacího zařízení, fungující e-mailová komunikace s návštěvníky atd.).


C-8



▪ ▪ ▪ ▪ 2.1.3.

Absence standardu kvality (certifikace) služeb Nedostatek kvalitních, odborných a koordinovaných průvodcovských služeb Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality Absence silných investorů majících zájem o podnikání v regionu v souladu s vizí

Nedostatečná nabídka „alternativních“ služeb

Zatímco nabídka základních služeb (informačních, ubytovacích a stravovacích) pro turisty je v regionu z hlediska kapacity vyhovující, nabídka doplňkových služeb je v Českém Švýcarsku omezená a málo pestrá. Vznik dalších doplňkových služeb přitom umožní prodloužit délku pobytu návštěvníků v regionu a nabídnout jim alternativu k pěší a poznávací turistice, případně cykloturistice pro případ nepříznivého počasí. Současně může zčásti přispět ke zvýšení návštěvnosti regionu mimo hlavní sezónu. Z chybějících alternativních služeb je třeba jmenovat především koupací možnosti, a to jak otevřená koupaliště využitelná pouze v létě, tak i kryté bazény a akvaparky s celoročním provozem. Alternativní služby mohou být lokalizovány v podstatě v kterékoli části regionu, kde nevytváří konflikt s ochranou přírody a krajiny, zájmy místních obyvatel apod. Přesto se dosud až na výjimky koncentrují spíše v jádrové zóně v bezprostřední návaznosti na základní služby, především na ubytovací kapacity. Nárazníková zóna přitom má omezený počet přirozených atraktivit a návštěvníky tedy může přilákat především na doplňkové služby a atrakce. Je zřejmé, že chybějící alternativní služby včetně zmíněných koupacích možností nemusí nutně vzniknout jen přímo v regionu, ale může být také využito propagace služeb nacházejících se v jeho okolí (včetně Německa).


▪ ▪ ▪ ▪

Nedostatek relaxačních a sportovních možností „pro každé počasí“ a „pro každou roční dobu“ Nedostatek koupacích možností v regionu Nevyhovující prostorové rozmístění doplňkových služeb Nedostatečná propagace služeb v okolních regionech (včetně Saského Švýcarska) využitelných i návštěvníky Českého Švýcarska

2.2. Nedostatky v dopravě 2.2.1.

Nevyhovující nabídka ve veřejné dopravě

Veřejná dopravní obsluha oblasti Českého Švýcarska je zajišťována železniční, autobusovou a lodní dopravou. Přestože celkový počet spojů veřejné dopravy je relativně dostatečný, vlivem roztříštěné a nekoordinované nabídky jsou v některých případech provozovány nadbytečné souběžné spoje, zatímco v jiných oblastech kvalitní spojení s okolím a regionálními turistickými centry chybí. Velkým nedostatkem je také neexistující komplexní propagace veřejné dopravy v regionu. Velmi často se vyskytuje nežádoucí stav, kdy jsou vedle „páteřní“ železniční tratě provozovány souběžné autobusové linky, které v důsledku nízkého počtu spojů a nedostatečného komfortu na železnici uspokojují větší díl každodenní i rekreační přepravní poptávky. Pokud má železniční a autobusová doprava zastávky ve vzájemné blízkosti, zpravidla se nejedná o plnohodnotné přestupní terminály s minimální docházkovou vzdáleností a navíc není zajištěna ani časová návaznost logicky navazujících železničních a autobusových spojů. V železniční dopravě jsou také provozovány zastaralé dopravní prostředky a vyhovující není ani stav infrastruktury (špatný stav stanic a zastávek, chybějící propojení Dolní Poustevna–Sebnitz, špatný stav svršku, nezabezpečené přejezdy). Autobusová doprava nedostatečně uspokojuje rekreační přepravní poptávku v území mezi Krásnou Lípou, Jetřichovicemi, Českou Kamenicí a Hřenskem. Ani lodní doprava není bez problémů, protože potřebnou modernizaci svých zařízení neumožňuje nízká a sezónní poptávka. Její další fungování je tudíž nejisté.


C-9



▪ ▪ ▪ ▪ 2.2.2.

Zastaralá infrastruktura a dopravní prostředky v železniční a lodní dopravě Prostorová, časová a tarifní nekoordinovanost nabídky různých odvětví veřejné dopravy Absence jednotné marketingové politiky ve veřejné dopravě Nedostatečné financování nepracovní dopravní obslužnosti ze strany kraje

Deficity v infrastruktuře pro cyklisty a pěší

Přestože je síť doporučených nebo značených pěších a cyklistických turistických tras v Českém Švýcarsku poměrně hustá, velmi často jsou tyto trasy vedeny po nevyhovujících komunikacích nebo zde existují bariéry, které se mohou stát potenciálním nebezpečím pro návštěvníky regionu. Obvykle také chybí doplňkové vybavení pěších a cyklistických tras vhodným mobiliářem. Mezi frekventované problémy patří výskyt kolizních míst mezi pěší a cyklistickou dopravou na jedné straně a motorovou dopravou na straně druhé, případně mezi pěší a cyklistickou dopravou navzájem vyplývající mj. z členitého reliéfu (zúžená místa na silniční síti). První pěší turistické trasy vznikaly již v 19. století a zejména v období rozkvětu turistického značení mezi oběma světovými válkami byly často vedeny po regionálních silnicích, v pozdějším období pak nebylo výjimkou vedení pěších turistických tras ani po soukromých pozemcích bez souhlasu jejich vlastníků. V souvislosti s růstem motorizace ovšem na regionálních silnicích výrazně vzrostla intenzita motorové dopravy a jejich společné využívání pro motoristy i pěší turisty je bez vybudování chodníků již neúnosné. Také vlastníci pozemků, po kterých jsou vedeny turistické trasy, se po roce 1989 začali intenzivněji hlásit o svá práva a s existujícím vedením tras často nesouhlasili (turistické značení není chráněno zákonem), a proto musely být některé úseky zrušeny nebo přeloženy. Cyklistické trasy začaly být značeny zpravidla až v 90. letech 20. století. Protože do současné doby nebylo možné dobudovat cyklistické stezky tam, kde pro vedení cyklistické trasy neexistuje vhodná komunikace, je možné najít na úsecích cyklistických tras celou řadu bariér (schody, nevhodný povrch, nedostatečná šířka, frekventované další druhy dopravy...).


▪ ▪ ▪ 2.2.3.

Vysoká frekvence motorové dopravy na komunikacích, po kterých jsou vedeny cyklistické a pěší trasy Nekoncepční trasování cyklistických cest Nesouhlas vlastníků nemovitostí s vedením některých cyklistických a pěších cest a jeho úpravami

Neadekvátní parkovací kapacity

Většina návštěvníků Českého Švýcarska v současné době přijíždí do regionu vlastním automobilem a jejich část automobil používá i k přesunům uvnitř oblasti (zpravidla k nástupním místům pro pěší nebo cyklistické výlety). Procento motorizovaných návštěvníků se dramaticky zvýšilo během uplynulého desetiletí a pravděpodobně roste i v současnosti. České Švýcarsko však nemůže nabídnout motorizovaným návštěvníkům adekvátní odstavné plochy a na ně navazující služby ani v těch lokalitách, kde jejich rozvoji nebo úpravě nebrání prostorové poměry nebo zájmy ochrany přírody. Pokud v některých lokalitách existují kapacitní parkoviště, často k nim není bezpečný pěší přístup z výchozích bodů turistických tras (například Jetřichovice) nebo v jejich blízkosti nejsou zřízeny zastávky návazné veřejné dopravy a další součásti turistické infrastruktury (například informační centra). Specifickým problémem je také parkování v Hřensku a pod Pravčickou bránou, kde není rozvoj parkování možný a individuální motorovou dopravu je zde nutné již v blízké budoucnosti výrazně omezit. Přestože není žádoucí zvyšovat podíl motorizovaných návštěvníků, nebude možné ani v období realizace Koncepce výrazným způsobem současný podíl snížit. Proto bude nutné se zabývat také transformací současné parkovací kapacity ve vyhledávaných lokalitách Českého Švýcarska (s výjimkou Hřenska) do nových hlídaných a výrazně zpoplatněných parkovacích ploch v blízkosti zastávek veřejné dopravy a dalších turistických služeb.


C - 10



▪ ▪ ▪ ▪

Vysoký podíl motorizovaných návštěvníků Českého Švýcarska Nedostatečná nabídka a propagace veřejné dopravy v regionu Nevyhovující rozmístění parkovišť bez vazby na další infrastrukturu cestovního ruchu Absence dohody mezi aktéry nabízejícími parkovací kapacity

2.3. Nejednotný systém propagace území 2.3.1.

Nejasné stanovení žádoucího poměru „cena–kvalita“ v nabídce regionu

V regionu Českého Švýcarska dosud neexistuje shoda nad cenovou strategií, tedy tím, jak drahé a jak kvalitní by měly být služby a atrakce nabízené návštěvníkům. S ohledem na rozvojovou vizi je přitom cenová strategie podstatná pro atrakci „žádoucích“ skupin návštěvníků. Rozvojová vize regionu zdůrazňuje jako prioritní menší skupinky vzdělaných návštěvníků z různých zemí usilujících o poznání. Dosud však převládá všeobjímající propagace směrem ke všem stávajícím i potenciálním návštěvníkům bez rozdílu. Cenová strategie není vůbec využívána jako regulační nástroj – při správném nastavení by přitom mohla významným způsobem ovlivnit nejen počet a strukturu návštěvníků, ale i jejich prostorové rozmístění, a tedy přispět k naplnění vize. Chybí například jasné vymezení lokalit podle toho, kam by návštěvníci měli mít přístup zdarma a kam by naopak měli platit vstupné (třeba i poměrně vysoké), případně kam by bylo nutné si ke vstupu najmout průvodce. Společná cenová strategie by též měla obsahovat „množstevní slevy“, tedy být navázána na systém balíčků služeb pro turisty, který umožňuje prodloužit dobu pobytu návštěvníků v regionu (viz problém „izolovaná propagace dílčích služeb, atrakcí a atraktivit“).


▪ ▪ 2.3.2.

Nejasné stanovení žádoucí cenové hladiny a kvality služeb Nevyužitá možnost regulace počtu, struktury a prostorového rozmístění návštěvníků pomocí „cenové politiky“ regionu

Izolovaná propagace dílčích služeb, atrakcí a atraktivit

Region Českého Švýcarska disponuje řadou atraktivit, atrakcí a základních i doplňkových služeb pro turisty. Služby jsou poskytovány a atrakce provozovány řadou soukromých i veřejných subjektů. Většina služeb a atrakcí je v návaznosti na atraktivity těmito subjekty více či méně propagována, a to několika způsoby. Většinou však jsou propagovány jen služby či atrakce zajišťované jedním subjektem, v důsledku čehož není plně využit jejich potenciál. Chybí jednotná, ucelená nabídka („katalog“) služeb a atrakcí v návaznosti na atraktivity regionu, stejně jako periodikum, které by uceleně informovalo o aktuálním dění a chystaných akcích. Služby a atrakce, případně atraktivity nejsou provázány do balíčků, a to zejména v případě, kdy jsou zajišťovány či provozovány subjekty veřejného a soukromého sektoru (pokud služby provozuje několik různých podnikatelů, společná propagace někdy existuje, byť je většinou spíše nahodilá; též zčásti funguje propagace obcí v rámci mikroregionálních sdružení). Spolupráce mezi subjekty Českého a Saského Švýcarska při propagaci sice zčásti funguje, ale rozhodně není dostatečná. Kromě nedostatečně využitého potenciálu pro rozvoj CR izolovaná propagace znesnadňuje také budování pozice Českého Švýcarska jako exkluzivní lokality navštěvované vzdělanými turisty se zájmem o poznání, protože se návštěvníkům nedostává ucelených informací o nabídce služeb či atrakcí a mohou mít pocit, že proklamovaná exkluzivita je v rozporu s nevyhovující propagací.


▪ ▪ ▪ ▪

Slabá nabídka balíčků služeb Neeexistence slevových systémů (souvisí s balíčky služeb) Absence jednotného, uceleného informačního materiálu s nabídkou služeb, atrakcí a atraktivit Absence periodika (tištěného i webového) s informacemi o aktuálních událostech


C - 11


▪ 2.3.3.

Slabá spolupráce Českého a Saského Švýcarska v oblasti propagace

Slabé propojení mezi nabídkou a cílovými skupinami

V regionu Českého Švýcarska dosud v důsledku absence destinačního řízení chybí důslednější cílení propagace směrem na konkrétní (a žádoucí) skupiny návštěvníků. Stanovení cílových skupin přitom umožňuje mj. správně zvolit formy komunikace se zákazníkem (např. propagace v různých profesních či zájmových časopisech vs. obecně pojatá webová prezentace) i služby, atrakce a atraktivity, které budou v rámci těchto forem propagovány. Nejasné cílení propagace souvisí také se slabým monitoringem návštěvnosti. Ten sice probíhá, ale jen izolovaně v rámci jednotlivých subjektů, což znemožňuje porovnání dat mezi sebou nebo v čase a tedy i zhodnocení úspěšnosti a průběžnou úpravu marketingu. V rámci nejasného cílení propagace na konkrétní skupiny představuje dílčí problém také neprovázanost mezi těmito skupinami a konkrétními atrakcemi, službami, případně i atraktivitami, které by měly tyto skupiny oslovit, a tedy přilákat do regionu a nabídnout jim pestré trávení volného času v Českém Švýcarsku.


▪ ▪ ▪

Slabý, nepravidelný a nahodilý monitoring struktury návštěvníků Dosud nejasné vymezení žádoucích skupin návštěvníků při propagaci Nedostatečné cílení konkrétních služeb a atrakcí směrem ke konkrétním skupinám návštěvníků (existujícím i žádoucím)

2.4. Ohrožení krajinného rázu území 2.4.1.

Nekoordinovaný územní rozvoj ohrožující udržitelný rozvoj CR

Na rozdíl od problematiky nerovnoměrné prostorové a časové distribuce návštěvnosti, která se ve svých negativních důsledcích dotýká především jádrové zóny turistické destinace České Švýcarsko, je nekoordinovaný územní rozvoj hrozbou především pro potenciálně využitelné části její nárazníkové zóny. K takovému závěru dospěl také panel expertů, klasifikující konflikty a dopady rozvoje cestovního ruchu na území turistické destinace, který nekontrolovaný rozvoj stavební činnosti vyhodnotil jako činnost s hlavním negativním dopadem na její nárazníkovou zónu. Základním problémem uvedené hrozby je především nevratnost některých kroků, jež by ve svém důsledku vedly k úplné ztrátě atraktivity oblastí, které turistické destinaci nabízejí prostor pro šetrný rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na vybrané segmenty návštěvníků. Nekontrolovaný rozvoj stavební činnosti ve svém důsledku může výrazně změnit charakter nárazníkové zóny a narušit krajinný ráz (objekty, které svým charakterem neodpovídají urbanistickému vývoji), negativně ovlivnit optimální návrh dopravy, ubytování a služeb (kapacitně předimenzované objekty), případně ohrozit stávající „image“ oblasti jako významné turistické destinace s tím, že může změnit její dosavadní vnímání potenciálními návštěvníky. Dálkové vlivy vybraných aktivit (infrastrukturní projekty) mohou ohrozit i předmět ochrany v jádrové zóně. Při srovnání s rozvojovou vizí Českého Švýcarska pro budoucích 15-20 let lze identifikovat rozpor s obsahem jejího 4. pilíře, který předpokládá, že pro území jádrové a nárazníkové zóny je zpracován územní plán velkého územního celku, jež nepočítá s extenzivní výstavbou a přísně reguluje využití ploch a stavební činnost v zájmovém území. Je tedy zřejmé, že redukce rizika ohrožení rozvoje cestovního ruchu v turistické destinaci České Švýcarsko, je závislé na společném postupu všech klíčových aktérů v oblasti, především obcí. Krátkodobý úspěch jednoho (na úkor ostatních) může být prohrou všech.


▪ ▪

Rizika plynoucí z kvality stávajících předpisů, tlak na jejich nedodržování Riziko nátlakového lobbingu ve prospěch infrastrukturních záměrů, které jsou v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny i udržitelného rozvoje CR


C - 12


▪ ▪ ▪

Neodůvodněné změny územně-plánovací dokumentace

▪

Bagatelizování problému bez znalosti kontextu a důsledků (negativní vliv na rozvoj CR)

2.4.2.

Extenzivní výstavba Nedostatečná spolupráce obcí/měst v oblasti, případně absence „společenské dohody“ klíčových aktérů v oblasti

Necitlivé zásahy do nemovitého kulturního dědictví (památek)

Na území Českého Švýcarska se nachází celá řada kulturních a technických památek – hradů, zámků, sakrálních objektů, podstávkových domů, větrných a vodních mlýnů, rozhleden, venkovských usedlostí a dalších. Soubor podstávkových domů, mlýnů a rozhleden je dokonce unikátní v širším regionálním měřítku. Protože ale po skončení 2. světové války došlo k výměně většiny obyvatelstva regionu a České Švýcarsko osídlili zpravidla lidé bez vztahu k jeho kulturnímu dědictví, památkový fond oblasti utrpěl větší ztráty než v jiných regionech České republiky. Nejhůře byly postiženy zřejmě církevní památky (kostely a drobné sakrální stavby), jejichž část byla zbořena (například kostel sv. Martina v Brtníkách) nebo značně poškozena. V 90. letech 20. století začal region výrazně orientovaný na textilní průmysl vykazovat hospodářské problémy, a proto nebylo možné, aby soukromí vlastníci řady historických objektů (s výjimkou objektů individuální rekreace) investovali značné množství prostředků do jejich obnovy jako v jiných prosperujících oblastech České republiky. Celá řada památek se tak nachází ve velmi neutěšeném stavu, je nepatřičně využívána nebo byla neodborně modernizována bez konzultace s památkovými architekty a za použití nekvalitních a nevhodných materiálů. Některé památky tak ztratily část své historické hodnoty.


▪ ▪ ▪ ▪ ▪ 2.4.3.

Výměna obyvatelstva a ztráta vztahu ke kulturnímu dědictví regionu Špatná hospodářská situace části vlastníků, která brání nákladným rekonstrukcím Obtížné hledání vhodného využití pro některé druhy památek Nedostatečné nástroje podpory památkové péče Komplikované vlastnické vztahy nemovitého kulturního dědictví

Nedostatečná obnova zaniklých kulturních tradic

Původní převážně německé obyvatelstvo Českého Švýcarska se vyznačovalo určitým stylem života a udržovalo celou řadu historických tradic (např. náboženských), které byly pro region typické a v současné době by byly využitelné i pro rozvoj kulturního poznávání jako specifické formy cestovního ruchu. Po odsunu Němců z českého pohraničí byla ovšem kontinuita kulturních tradic násilně přerušena a pravděpodobně se jejich velkou část ani nepodařilo písemně zdokumentovat, přestože některé tradice Českého Švýcarska jsou možná dosud rozvíjeny v oblastech, kam byli Němci z Českého Švýcarska vysídleni.


▪ ▪ ▪ 2.4.4.

Výměna obyvatelstva a ztráta informací a vztahu k původním kulturním tradicím „Uniformita“ současného vnímání světa, která napomáhá zániku regionálních tradic Nedostatek finančních prostředků a zájemců pro obnovu kulturních tradic

Slabá nabídka lokálních atraktivit, atrakcí a výrobků

V Českém Švýcarsku se nachází značné množství nevyužitých staveb a zařízení, které mají v současné době díky svému využívání nebo produktům, které se zde vyráběly, vysoký potenciál stát se jedním z pilířů specifických forem cestovního ruchu. Mezi takové stavby patří především poutní místa (potenciál rozvoje církevní turistiky), venkovské usedlosti (potenciál rozvoje šetrných forem agroturistiky s výrobou typických produktů), sklárny (potenciál rozvoje řemesel) a vodní a větrné mlýny. Pro rozvoj nabídky pro náročnější návštěvníky Českého Švýcarska je žádoucí vyhledat skryté lokální atraktivity regionu a vytvořit


C - 13


impulsy pro obnovu jejich původního využití (obnova mlýnů pro technické expozice, znovuosídlení venkovských usedlostí a zahájení hospodaření s následným využitím pro agroturistiku, rozvoj nebo obnova ruční výroby skla...). Region tak bude moci svým návštěvníkům opět nabízet své typické lokální produkty a životní styl.


▪ ▪ ▪ ▪

Zánik rodinného hospodaření na venkovských farmách a nabídky zemědělských produktů Zánik finančně a odborně náročných forem výroby skla a keramiky Chátrání řady objektů, které mohou být využívány pro nabídku lokálních atrakcí a výrobků Nedostatečný odbyt pro lokální produkty na počátku jejich výroby

2.5. Slabé řízení v cestovním ruchu 2.5.1.

Nejednoznačné územní vymezení Českého Švýcarska

Jednou ze základních součástí řízení i marketingu je jasné vymezení produktu, který je řízen a propagován, v tomto případě tedy regionu. České Švýcarsko jako turistický region je však dosud vymezeno vágně a nejednoznačně, a to jak z pohledu institucí uvnitř regionu, tak i v povědomí návštěvníků. Za České Švýcarsko lze považovat v nejužším pojetí území národního parku, případně NATURA 2000, dále turistický region vymezený pro účely této Koncepce (jádrová zóna, nebo jádrová a nárazníková zóna), ale řada subjektů může chápat České Švýcarsko jako součást Českosaského Švýcarska uměle rozděleného hranicí (i pokud chápeme České a Saské Švýcarsko jako dva regiony, je spolupráce mezi oběma celky nutná). Nejednoznačné vymezení území znemožňuje efektivní řízení i marketing – není jasné, jaké atrakce či služby mají být propagovány, protože jsou součástí regionu, a jaké již ne, které subjekty mají či mohou být součástí destinačního řízení a které ne, atd.


▪ ▪ ▪ ▪ 2.5.2.

Různý výklad pojmu „České Švýcarsko“ mezi subjekty v regionu i mezi návštěvníky (nejasné začlenění okrajových částí Českého Švýcarska do regionu) Nejednoznačné vymezení subjektů v regionu (zejména v jeho okrajových částech), které by měly být součástí destinace České Švýcarsko Absence marketingové značky České Švýcarsko Rozdělení přirozeného turistického regionu Česko-saské Švýcarsko hranicí

Slabá intenzita spolupráce mezi klíčovými aktéry

Poskytovatelé služeb cestovního ruchu si v turistickém regionu nejenom konkurují, ale jejich nabídka se také doplňuje. Uspokojování potřeb návštěvníků závisí jak na rozsahu a kvalitě nabídky služeb poskytovaných různými podnikatelskými subjekty, tak i na kvalitě veřejných služeb. V úspěšných destinacích poskytovatelé služeb efektivně spolupracují, což vede ke snížení nákladů na provozování služeb (např. jednotná propagace), lepší koordinaci nabídky (např. jednotný informační systém) a ve svém důsledku ke zlepšení konkurenční pozice celé destinace. V turistickém regionu České Švýcarsko je spolupráce napříč klíčovými poskytovateli služeb - podnikateli, obcemi a správami NP a CHKO spíše nahodilá a vhodné formy spolupráce se teprve hledají. Přestože se jedná o obecný problém většiny turistických regionů v ČR, v některých srovnatelných destinacích je spolupráce mezi klíčovými aktéry intenzivnější a má již určité formální zakotvení – např. Český ráj. Samostatným problém je absence silnějších kooperačních vazeb s německou stranou, navzdory tomu, že se v posledním období začínají rozvíjet.


▪ ▪

Nízká důvěra mezi aktéry Neexistence společných projektů


C - 14


▪ ▪ 2.5.3.

Slabé impulsy pro spolupráci na úrovni obcí v důsledku nastavení systému financování místních samospráv Nízké povědomí mezi subjekty v regionu o výhodách vzájemné spolupráce

Absence řídicí organizace destinačního managementu

Existence silné řídící organizace schopné ovlivňovat rozvoj turistického regionu České Švýcarsko podmiňuje efektivitu spolupráce klíčových aktérů. Pravděpodobně nejvhodnější formou řídící organizace pro tento region je mikroregionální sdružení obcí, do kterého budou zapojeny obce tvořící pomyslnou „kostru“ klíčových aktérů místní správy – Děčín, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Chřibská, Hřensko, Jetřichovice. Bohužel žádné mikroregionální sdružení, které svým vymezením zasahuje na území turistického regionu, nemá z tohoto hlediska optimální strukturu zakladatelů. Obecným problém sdružení je jejich limitovaná schopnost sdružovat prostředky na společné projekty. V podnikatelské sféře působí spíše malé firmy a mikrofirmy, které bez podpory veřejného sektoru pravděpodobně nebudou schopné vytvářet nějaké efektivnější kooperační vztahy.


▪ ▪ ▪

Způsob nastavení systému financování místní samosprávy, který obce s vysokou návštěvností spíše znevýhodňuje – vysoké náklady na infrastrukturu cestovního ruchu nejsou kompenzovány adekvátními příjmy z CR Velikostní struktura obcí – převážně malé obce, které mají kapacity na řešení pouze vlastních problémů Určitá pasivita potenciálního „tahouna“ v řídící organizaci CR (Děčín), dále Ústeckého kraje a agentury CzechTourism

2.5.4. Nedostatečně aktivní ovlivňování sezónnosti a prostorové distribuce návštěvnosti Z environmentálního hlediska je jedním z nejzávažnějších problémů rozvoje cestovního ruchu v turistické destinaci České Švýcarsko značně nerovnoměrná prostorová i časová (sezónní) distribuce návštěvnosti, která je v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny i principů šetrného turizmu. Z prostorového hlediska se tato skutečnost týká nejen koncentrace návštěvníků v nejatraktivnějších částech národního parku, které se v podstatě kryjí s jeho územím v nejvyšším stupni ochrany I. zón NP (Pravčická brána, soutěsky), ale také v ekologicky citlivých a návštěvností zatěžovaných oblastech CHKO Labské pískovce (Tisá). Na druhé straně se dosud nedaří dostatečně stimulovat poptávku (nabídka, informační služby, EVVO, veřejná doprava) po relativně méně atraktivních, ale pro vybraný segment návštěvníků taktéž potenciálně zajímavých částech turistické destinace. Z časového (sezónního) hlediska má negativní dopad nejen významná koncentrace návštěvnosti v letní turistické sezóně, ale také naopak – z hlediska rušení živé přírody nevhodný – pohyb návštěvníků v okrajových částech dne (pozdní odpoledne, večer) v ekologicky citlivých oblastech a to i v období mimo hlavní turistickou sezónu. Výše uvedené skutečnosti jsou patrně příčinou, že správy NP i CHKO považují rozvoj cestovního ruchu za nejvýznamnější typ konfliktu s ochranou přírody a krajiny. Při srovnání s rozvojovou vizí Českého Švýcarska pro budoucích 15-20 let lze identifikovat rozpor s jejím prvním pilířem, který zakládá vývoj této turistické destinace jako „národního parku v pravém slova smyslu“. Je tedy zřejmé, že návrh strategie bude muset tuto problémovou oblast řešit prostřednictvím návrhu stimulace rozvoje cestovního ruchu takovým způsobem, který nebude zvyšovat tlak na atraktivní lokality, ale naopak bude stimulovat poptávku žádoucím směrem, včetně zaměření nabídky na „vhodný“ segment návštěvníků.


▪ ▪ ▪

Absence proaktivního přístupu k ovlivňování prostorové i časové distribuce návštěvnosti Nedostatečné využívání nejen restriktivních, ale také stimulativních nástrojů Nedostatečné využívání informačních nástrojů (viz také informační systém)


C - 15


▪ ▪ ▪

Nevyužívání všech potenciálních možností nástrojů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Nedostatečný rozvoj CR v ekologicky vhodných oblastech a nedostatečná nabídka aktivit v mimosezónním období, který by kromě zvýšení objemu CR přinesl také přerozdělení návštěvnosti Další podmiňující problémy typu dopravní obslužnosti, nejednotného postupu při propagaci, ad.


C - 16


3. Cíle, strategie a opatření rozvoje regionu V následujících odstavcích jsou stručně popsány dlouhodobé cíle a strategie, které je naplňují. Vlastní opatření jsou následně podrobněji popsána ve zvláštní kapitole. Počty navržených strategií a opatření v rámci jednotlivých dlouhodobých cílů jsou následující:

Tabulka 1: Počet cílů, strategií a opatření Dlouhodobý cíl 1. Zlepšená nabídka služeb 2. Zdokonalený systém dopravy na území ČŠ 3. Koordinovaný marketing území 4. Udržitelný rozvoj krajiny 5. Koordinovaný a udržitelný rozvoj CR v regionu Celkem

Počet strategií 2 3 1 2 2 10

Počet opatření 9 9 2 5 4 29

Dlouhodobé cíle jsou pozitivní formulací problémových oblastí rozvoje regionu a nejsou dále rozepisovány. Popis strategií má jednotnou strukturu:

▪ ▪ ▪

Název strategie Popis strategie včetně její vazby na dlouhodobý cíl Seznam opatření naplňujících strategii

Jednotlivá opatření se od sebe navzájem liší podle toho, jak jsou komplexní, resp. parciální. Některá jsou formulována relativně konkrétně, jiná jsou tvořena celou řadou aktivit a vytváří tak vlastně jeden velký, komplexní projekt. Jednotlivé strategie a opatření tvoří ucelený a provázaný soubor intervencí a aktivit. Některé intervence a aktivity proto naplňují více strategií či opatření současně. V takovém případě je tato aktivita uvedena pouze jednom opatření s tím, že v ostatních opatřeních, kterých se tato aktivita týká, je zmíněn pouze odkaz na ni. Podrobný popis jednotlivých opatření je obsažen v další kapitole.

3.1. Zlepšená nabídka služeb 3.1.1.

Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu služeb

Zlepšení nabídky služeb lze dosáhnout jednak jejich rozšířením, zkvalitněním a koordinací. Rozšířením se myslí především vznik nových služeb, zejména doplňkových, které nabídnou návštěvníkům alternativu pro trávení volného času a umožní jim zdržet se v regionu déle. S ohledem na rozvojovou vize je žádoucí vznik dalších služeb cestovního ruchu zejména v nárazníkové zóně. Zkvalitnění služeb (je zdůrazňováno již v bodech 3 a 10 dokumentu „Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu“, jenž byl východiskem pro Koncepci) znamená především postupné zavedení jejich klasifikace podle kvality, případně i podle toho, zda jsou v souladu s ochranou přírody a krajiny a zda jejich provozovatel podporuje místní region. Kvalitnější služby především přivedou do regionu cílové skupiny návštěvníků formulované rozvojovou vizí. Koordinace služeb je třeba z několika důvodů, zejména však kvůli snadnější orientaci návštěvníka v nabídce, zvýšení využívanosti jednotlivých služeb a prodloužení pobytu návštěvníků v regionu. Koordinace služeb stojí na několika „pilířích“: zavedení jednotného rezervačního systému a systému průvodcovských služeb a postupné vytvoření jednotného slevového systému.

Seznam opatření naplňujících strategii

▪ ▪ ▪

Posílení nabídky doplňkových služeb Zkvalitnění služeb Zavedení centrálního rezervačního systému


C - 17


▪ 3.1.2.

Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služebRevitalizace nabídky možností koupání v regionu Vytvoření jednotného slevového systému

Rozšířit, zkvalitnit a zkoordinovat informační systém

Zlepšení informačního systému jako specifického typu služeb je formulováno jako samostatná strategie, protože zahrnuje jasně definovaný okruh opatření a aktivit, jejichž souvislost ze zkvalitňováním, rozšiřováním a koordinací služeb je pouze volná. Informační a navigační systém je rovněž součástí dokumentu „Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu“ (bod 4), který byl východiskem pro přípravu Koncepce. Informační systém se skládá z informačních center a informačních tabulí a značek v terénu. Informačních center je v současné době v regionu dostatek, jejich nabídka je však různorodá a nekompletní. Sjednocení systému informačních center zahrnující především vzájemnou informovanost a výměnu materiálů mezi nimi jejich nabídku výrazně zlepší. Informační systém v terénu je rovněž třeba sjednotit, a to po obsahové i grafické stránce. Specifickým opatřením v rámci rozšiřování a zkvalitňování informačního systému je vytvoření dalších značených okruhů pro pěší turisty.


▪ ▪

Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty systému informačních tabulí

Vytvoření jednotného

Zavedení jednotného systému infocenter

3.2. Zdokonalený systém dopravy na území ČŠ 3.2.1.

Zlepšit (optimalizovat) veřejnou dopravní obslužnost

Pro minimalizaci negativních dopadů dopravy na přírodně cenné území Českého Švýcarska je nutné podporovat environmentálně šetrnější dopravní odvětví reprezentovaná především veřejnou dopravou. Na tuto skutečnost upozorňuje i dokument „Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu“ (bod 9), který byl východiskem pro zpracování Koncepce. Optimálním důsledkem takové podpory je růst zastoupení veřejné dopravy a snížení podílu individuální automobilové dopravy na „přepravním trhu“ regionu. Pro plné využití růstového potenciálu veřejné dopravy na území Českého Švýcarska je třeba modernizovat a doplnit její infrastrukturu, sjednotit její přepravní nabídku a provádět aktivní marketingovou politiku, která povede k jejímu většímu využívání. Veřejnou dopravu ovšem nelze rozvíjet izolovaně, ale je vždy nutné brát zřetel na její nadregionální síťový charakter a vazbu na další infrastrukturu primárně nebo sekundárně využitelnou pro rozvoj cestovního ruchu. Proto by v podmínkách Českého Švýcarska jednotlivé významnější uzly veřejné dopravy vždy měly být v blízkosti turisticky významných lokalit (sídel, přírodních a kulturních atraktivit a atrakcí), základních turistických služeb (zejména infocenter, ubytovacích a stravovacích zařízení) a infrastruktury pro ostatní druhy dopravy (parkovišť, pěších a cyklistických tras a stezek).


▪ ▪ ▪ 3.2.2.

Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy Integrace nabídky ve veřejné dopravě Zavedení jednotného marketingu veřejné dopravy

Rozvíjet cyklistickou a pěší infrastrukturu

Základní dopravní infrastrukturu pro pohyb návštěvníků v Českém Švýcarsku tvoří regionální silnice a pěší a cyklistické stezky. Některé úseky této infrastruktury jsou nevyhovující z hlediska bezpečnosti, kvality povrchu a značení a návaznosti na sousední úseky, a proto je třeba nedostatky infrastruktury řešit. Každé řešení však musí být uvážlivé a ohleduplné vůči okolním ekosystémům a krajinnému rázu. Strategie rozvoje dopravní infrastruktury se výslovně zaměřuje pouze na cyklistickou a pěší dopravu, protože modernizace regionálních silnic ve vlastnictví kraje přesahuje možnosti působení aktérů v rámci Českého Švýcarska. Přesto je žádoucí podporovat modernizaci zanedbaných úseků regionálních silnic alespoň


C - 18


formou lobbingu a ujmout se role zprostředkovatele při různých jednáních (například s obcemi nebo vlastníky dotčených nemovitostí). V oblasti cyklistické a pěší infrastruktury se naopak předpokládá, že bude implementace strategie a jejích opatření plně řešena v rámci regionu Českého Švýcarska pouze s podporou externích rozvojových programů. Při realizaci doporučených opatření musí rovněž platit, že budovaná a upravovaná infrastruktura bude v maximální míře navazovat na další součásti turistické infrastruktury Českého Švýcarska (zejména na zastávky veřejné dopravy a parkoviště).


▪ ▪ ▪ 3.2.3.

Zpracování a projednání koncepce cyklistických a pěších tras Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu

Změnit strukturu parkovacích kapacit

Přestože je základním cílem v oblasti přepravy návštěvníků Českého Švýcarska dosažení vyššího využívání veřejné dopravy, nelze předpokládat dramatický úbytek individuálních motoristů. Proto je třeba věnovat pozornost také možnostem parkování v regionu. Z důvodu ochrany přírodního bohatství Českého Švýcarska není žádoucí plošně zvyšovat počet parkovacích míst, ale změnou polohy a velikosti jednotlivých parkovišť řešit největší parkovací deficity, posílit návaznosti na další turistickou infrastrukturu (zejména veřejnou dopravu, turistické trasy a informační centra) a případně i usměrňovat zatížení takových míst regionu, kde se současný počet parkovacích míst již blíží hranici únosnosti a další rozšiřování parkování není z objektivních příčin možné.


▪ ▪ ▪

Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR Řešení parkování v extrémně zatížených lokalitách Regulace mezi parkovišti pomocí cenové diferenciace a marketingu

3.3. Koordinovaný marketing území 3.3.1.

Sjednotit marketing a systém monitoringu v regionu

Protože je cíl „koordinovaný marketing území“ poměrně specifický, je naplňován prostřednictvím jediné strategie. Marketing regionu je třeba založit na partnerství místních subjektů, zejména podnikatelů, obcí a o.p.s. České Švýcarsko. Marketingové aktivity je nutné konzultovat také se saskou stranou. V rámci marketingových aktivit je třeba konkrétně vymezit cílové skupiny návštěvníků a pro ně pak zvolit, co a jak jim bude nabízeno. Specifickou součástí marketingu je zavedení jednotné marketingové grafiky a stylu. Pro správné „nastavení“ marketingu je nutný také koordinovaný a efektivní monitoring návštěvnosti, který jednak poskytuje informace pro průběžnou úpravu marketingových aktivit, a jednak hodnotí úspěšnost marketingu.


▪ ▪

Koordinace marketingu Českého Švýcarska Koordinace monitoringu návštěvnosti

3.4. Udržitelný rozvoj krajiny 3.4.1.

Koordinovat územní rozvoj v souladu s principy udržitelnosti CR

Krajinný ráz je nejen jedním z klíčových zdrojů cestovního ruchu v turistické destinaci Českého Švýcarska, ale jeho zachování je především nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje CR. Tato skutečnost se daleko více týká nárazníkové zóny, neboť nejatraktivnější oblasti jádrové zóny jsou vzhledem ke stávající legislativě


C - 19


méně ohroženy nekontrolovaným – a z hlediska udržitelného cestovního ruchu – kontraproduktivním rozvojem. Hlavním nástrojem udržitelného rozvoje krajiny v nárazníkové zóně jsou mechanismy územního plánování, které by v ideálním případě měly vytvářet podmínky k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, aniž by došlo k ohrožení krajinného rázu. Vzhledem k tomu, že praxe je ideálnímu stavu vzdálena, navrhuje tato dílčí strategie podpořit standardní postupy územního plánování také doplňujícím opatřením, které na základě spolupráce klíčových aktérů, otevřeného a co nejširšího informování a zapojení veřejnosti (viz další opatření) umožní zabránit nevratným krokům, které by ve svém důsledku vedly ke snížení nebo ztrátě atraktivity oblasti.


▪ ▪ 3.4.2.

Zpracování ÚP VÚC pro region Českého Švýcarska Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný ráz

Zvýšit využití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu

Jednou z možností posílení kulturně a ekologicky udržitelných forem cestovního ruchu v regionu Českého Švýcarska je větší zapojení kulturních památek, řemesel a lidových tradic. Pro dosažení lepšího poznání kulturních památek Českého Švýcarska a možností jejich využití doporučujeme provést jejich plošnou pasportizaci (podobnou jako v případě podstávkových domů). Zároveň je třeba posilovat povědomí o historii, kulturních památkách a tradicích mezi širokou veřejností Českého a Saského Švýcarska. Důležitým úkolem bude také podpora rozvoje specifických forem cestovního ruchu a výroby lokálních produktů v oblasti zemědělství, sklářství a textilu. Při této podpoře se předpokládá zapojení propagace, systematického zvyšování absorpční kapacity a využití dalších podpůrných nástrojů.


▪ ▪ ▪

Pasportizace kulturních památek regionu Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic

3.5. Koordinovaný a udržitelný rozvoj CR v regionu 3.5.1.

Vytvořit systém řízení a koordinace CR v regionu

Předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje cestovního ruchu v chráněném území turistické destinace České Švýcarsko je vytvoření řídící struktury, která bude koordinovat a slaďovat zájmy jednotlivých rozvojových aktérů – obcí, podnikatelů, správy NP a CHKO apod. a orientovat jejich aktivity ke společnému naplňování rozvojové vize. Pro návrh systému řízení turistické destinace neexistuje univerzálně platný model a při jeho návrhu je vždy nutné vycházet z místně specifických podmínek. S přihlédnutím k výchozím podmínkám pro koordinaci CR v turistickém regionu České Švýcarsko byla pro tuto destinaci navržen následující model koordinace rozvojových aktivit CR: jako řídící organizace bude ustanoven dobrovolný svazek obcí, který pověří výkonnou funkcí místní rozvojovou agenturu. „Druhou úroveň“ řízení bude představovat tzv. koordinační platforma ustanovená řídící organizací, do které budou zapojeni další rozvojový aktéři – podnikatelé, správy NP a CHKO, KČT a další. Koordinační platforma bude neformální sdružení těchto aktérů umožňující diskusi, přípravu a koordinaci jejich rozvojových záměrů s dopadem na území destinace. Základním impulsem pro iniciaci systému řízení je nalezení vhodného projektu, jehož realizace bude založena na spolupráci více rozvojových aktérů. Významnou aktivitou destinačního řízení je posilování absorpční kapacity regionu, tzn. schopnosti jednotlivých aktérů plánovat a připravovat kvalitní projektové záměry a využít v maximální možné dostupné finanční i jiné zdroje.


▪ ▪

Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu


C - 20


3.5.2.

Usměrňovat časovou a prostorovou distribuci návštěvníků

Značně nerovnoměrná, prostorová i časová distribuce návštěvnosti byla identifikována jako jeden z hlavních problémů udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistické destinaci České Švýcarsko. Píše se o něm již v dokumentu „Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu“ (bod 8), který byl východiskem pro zpracování Koncepce. Tato skutečnost může být považována jak za současný nedostatek systému řízení cestovního ruchu v oblasti, tak i jako šance, jak prostřednictvím zlepšení systému řízení (proaktivním ovlivňováním) dosáhnout takové distribuce návštěvnosti, která bude lépe odpovídat požadavkům ochrany přírody a krajiny i specifickým cílům udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Mezi nástroji, které by měly být pro dosažení cílů této strategie použity, jsou jak nástroje restriktivní, resp. stimulativní, tak i nepřímé nástroje v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, včetně nástrojů informačních (viz také vztah k opatřením strategie 4.1.). V této souvislosti je ovšem nezbytné si uvědomit, že dopady použití navrhovaných nástrojů jsou predikovatelné jen rámcově, neboť jejich vzájemné aditivní či dokonce synergické působení může dopady významně ovlivnit nebo pozměnit oproti očekávání.


▪ ▪

Regulace časové a prostorové distribuce návštěvníků Posílení environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)


C - 21


4. Popis opatření Popis jednotlivých opatření je proveden jednotnou formou pomocí projektového listu. Každý projektový list obsahuje tyto položky: 1. Název a číslo opatření 2. Popis výchozí situace – nástin problémů, které opatření řeší, a toho, proč je dobré opatření realizovat a co přinese 3. Cíle – v odrážkách jeden nebo několik málo cílů, k nimž realizace opatření směřuje 4. Výsledky a dopady – v odrážkách jeden nebo několik málo dopadů a výsledků, tzn. konečného stavu po realizaci opatření 5. Finanční zdroje – v odrážkách přehled možných vnitřních i vnějších zdrojů pro financování opatření 

v případě evropských programů jsou uvažovány programy pro období 2007–13, tedy IOP (Integrovaný operační program), ROP (Regionální operační program) pro NUTS II Severozápad nebo sektorové/tematické OP (operační programy) financované z Evropského fondu regionálního rozvoje, nebo Program rozvoje venkova (PRV) financovaný z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova



v případě národních programů jsou uvažovány programy v gesci ministerstev, příp. jejich příspěvkových organizací, které existují v roce 2006

6. Aktivity – v odrážkách seznam aktivit, které je třeba v rámci opatření provést; zpravidla řazeny podle časové posloupnosti 7. Finanční náročnost – nároky na finanční zdroje, které bude do realizace opatření vkládat organizace, která bude Koncepci realizovat; ve čtyřstupňové škále: velmi vysoká (přes 2 mil. Kč, může však sahat až do řádu stovek mil. Kč), vysoká (500 tis.–2 mil. Kč), střední (50–500 tis. Kč), nízká (do 50 tis. Kč, často však téměř zdarma) 8. Institucionální náročnost – nároky na dohodu mezi větším počtem subjektů, na kompetenci a kvalifikaci garanta opatření; ve čtyřstupňové škále: velmi vysoká, vysoká, střední, nízká 9. Časová priorita – naléhavost realizace opatření s ohledem na čas; nejde tedy o věcnou naléhavost, ale o nástin pořadí, v jakém by opatření měla být realizována, a to i s ohledem na rozpracovanost či pokročilou přípravu některých opatření a projektů; ve čtyřstupňové škále: velmi vysoká, vysoká, střední, nízká


C - 22


1.1.1. Posílení nabídky doplňkových služeb Popis výchozí situace Jedním z hlavních problémů rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku je slabá nabídka doplňkových služeb. V případě špatného počasí nebo v obdobích mimo hlavní letní sezónu je proto nabídka služeb pro návštěvníky nedostatečná. Slabá nabídka doplňkových služeb také snižuje délku pobytu návštěvníků v regionu. Doplňkovými službami se obecně myslí ty, které doplňují základní služby (ubytovací, stravovací) – typicky například informační služby, možnosti koupání (obojí řešeno ve zvláštních opatřeních), půjčovny sportovního vybavení včetně lyží, služby hippoturistiky apod. Nabídka doplňkových služeb souvisí s časovou a prostorovou distribucí návštěvníků. Obecně platí, že široké spektrum doplňkových či alternativních služeb pro návštěvníky zvyšuje návštěvnost mimo hlavní sezónu a „rozmělňuje“ prostorovou koncentraci návštěvníků. Rozšíření nabídky doplňkových služeb proto může příznivě zapůsobit i v tomto směru. Cíle   

Aktivity Rozšířit nabídku regionu pro návštěvníky Prodloužit dobu pobytu návštěvníků v regionu Zajistit rovnoměrnější rozmístění návštěvníků v prostoru i čase

Výsledky a dopady  

Rozšířená nabídka kvalitních doplňkových služeb pro návštěvníky Propojené doplňkové služby ve formě turistických balíčků







Finanční zdroje  



podnikatelské subjekty evropské programy - OP Vzdělávání (pro následnou realizaci iniciovaných projektů ROP NUTS II Severozápad, Integrovaný operační program, Program rozvoje venkova) národní programy MMR ČR – Podpora budování doprovodné infrastruktury CR pro sportovně-rekreační infrastrukturu, Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů (obojí až pro následnou realizaci iniciovaných projektů)

Finanční náročnost 

Střední


 

Pořádání vzdělávacích seminářů a poskytování konzultačních služeb pro podnikatele, kteří potenciálně uvažují o rozšíření svých aktivit (aktivně oslovovat zejména podnikatele v nárazníkové zóně) – vazba na opatření 5.1.2. Iniciace podnikatelských setkání s cílem navazování jednotlivých služeb do turistických balíčků Propagace nově vzniklých, případně i stávajících doplňkových služeb, zejména v nárazníkové zóně (např. zařazení na atraktivnější místa v propagačních brožurách či webových stránkách) Propagace služeb v okolních regionech (takových, které České Švýcarsko nenabízí) Iniciace projektových záměrů na rozvoj infrastruktury pro služby v nárazníkové zóně ze strany řídicí organizace v destinaci

Institucionální náročnost 

střední

Časová priorita 

nízká

C - 23


1.1.2. Zkvalitnění služeb Popis výchozí situace České Švýcarsko v současné obě disponuje širokou nabídkou základních služeb v cestovním ruchu a nabídkou řady služeb doplňkových. Problém představuje kvalita nabízených služeb. V regionu je jen málo provozoven, které nabízejí vysoce kvalitní ubytovací i další služby. Návštěvník přijíždějící do regionu nemá o kvalitě služeb nabízených v jednotlivých zařízeních dostatečné informace, protože chybí jednotný systém, který by klasifikoval a kategorizoval kvalitu služeb ve jednotlivých zařízeních nebo alespoň garantoval kvalitu služeb ve vybraných zařízeních. Tento systém by kromě klasifikace úrovně služeb také mj. spoluvytvářel image regionu. Podnikatelé v regionu nevyužívají ani celostátních systémů klasifikace a kategorizace služeb, protože jim nepřinášejí žádný konkrétní užitek. Cíle  



Aktivity Posílit nabídku služeb v cestovním ruchu nabízených v regionu zvýšením jejich kvality Zvýšit soulad nabízených služeb v cestovním ruchu s podporou životního prostředí a místního regionu Posílit informovanost návštěvníků o kvalitě jednotlivých služeb nabízených v regionu





Výsledky a dopady 

Kvalitní nabídka základních i doplňkových služeb v cestovním ruchu, která je v souladu s udržitelným rozvojem regionu



Finanční zdroje   

Společný regionální operační program Integrovaný operační program subjekty zapojené do systému klasifikace služeb



  Finanční náročnost 

střední


Iniciace jednání o přípravě systému klasifikace a kategorizace služeb za účasti podnikatelů i zástupců obcí v regionu Příprava systému klasifikace/kategorizace služeb (např. jaký bude postup při klasifikaci a certifikaci, zda bude i klasifikace, nebo jen certifikace bez klasifikace do tříd, jaké služby budou klasifikovány, kdo bude kvalitu služeb hodnotit, jak bude kvalita kontrolována atd.) Příprava nabídky pro podnikatele, kteří splní podmínky klasifikace služeb (jak budou propagováni, zda budou zařazeni do nabídky balíčků služeb či regionálních turistických produktů, zda jim bude nabízeno poradenství a vzdělávání…) Výběr kritérií pro klasifikaci/kategorizaci (kritéria kvality služeb, péče o životní prostředí a podpory místního regionu) Průběžné udílení certifikátů a kontrola splnění kritérií Vzdělávání poskytovatelů služeb (prezentace dobrých příkladů apod.)


vysoká


velmi vysoká

C - 24


1.1.3. Zavedení centrálního rezervačního systému Popis výchozí situace V současné době v Českém Švýcarsku neexistuje ucelený rezervační systém pro ubytovací, případně i další služby. Spolupráce mezi subjekty v regionu při rezervaci služeb (zejména ubytovacích) sice existuje, ale je nahodilá a neformální (vzájemné doporučování). Možnost výběru a rezervace ubytování s pomocí internetu je přitom v současné době jedna ze základních součástí kvalitní nabídky pro turisty. Do budoucna se navíc dá předpokládat další růst podílu návštěvníků, kteří budou rezervační systém vyžadovat a používat. Centrální rezervační systém umožňuje kromě nabídky rezervace ubytovacích, případně i dalších služeb také podporu zařízení nabízejících kvalitní služby. Vhodné je sjednotit rezervační systém pod některým z již existujících a zavedených systémů. Cíle 

 

Aktivity Zlepšit nabídku služeb směrem k návštěvníkům – nabídnout návštěvníkům podrobný a utříděný přehled o nabízených službách Zvýšit využívání kvalitních služeb Zvýšit návštěvnost díky možnosti okamžité objednávky požadovaných služeb


Centrální rezervační systém nabízející ubytovací a další služby v různém roztřídění (podle lokality, ceny, kvality apod.)



 



Identifikace stávajících možností rezervace služeb (např. CZ Tour…) – možné sjednocení pod některým z těchto systémů Nastavení způsobu zapojení stávajících rezervačních systémů do centrálního Vytvoření struktury centrálního rezervačního systému a forem rezervace (on-line, telefonicky apod.) Spuštění centrálního rezervačního systému




evropský program – ROP NUTS II Severozápad národní program MMR ČR – Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů subjekty zapojené do rezervačního systému


nízká



vysoká


vysoká

C - 25


1.1.4. Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služeb Popis výchozí situace Průvodcovské služby v regionu Českého Švýcarska jsou v současné době nabízeny jen správami národního parku a chráněných krajinných oblastí. Jedná se o služby zdarma a na vyžádání. Poptávku po nich nestíhá uspokojovat Správa NP České Švýcarsko. Průvodcovské služby zajišťované správami mají vysokou odbornou úroveň, nevyhovující jsou však průvodcovské dovednosti (nejedná se o školené průvodce). Nedostatečný je také počet průvodců, kteří jsou schopni podat výklad a komunikovat v cizích jazycích. Nabídce průvodcovských služeb rovněž chybí regionální koordinace. Nabídku průvodcovských služeb je proto třeba posílit a mj. nabízet průvodcovské služby také na komerční bázi. Cíle  

Aktivity Zvýšit kvalitu průvodcovských služeb Posílit informovanost návštěvníků a tím i jejich vztah k regionu


Systém průvodcovských služeb s různorodou cenovou nabídkou a zaměřením, založený na spolupráci jednotlivých subjektů

   


podnikatelské subjekty správy velkoplošných chráněných území evropský program - ROP NUTS II Severozápad

  


střední


Monitoring existujících průvodcovských služeb v regionu Identifikace „mezer“ v průvodcovských službách (např. chybí jazyková výbava apod.) Oslovení agentur a průvodců s nabídkou průvodcování v Českém Švýcarsku Volba způsobu koordinace v nabídce průvodcovských služeb poskytovaných soukromými subjekty a správami (např. kdo bude poskytovat cizojazyčné, jak na sebe budou návštěvníky odkazovat atd.) Školení průvodců Propagace průvodcovských služeb a jejich zahrnutí do turistických balíčků Realizace koordinované nabídky průvodcovských služeb


střední


střední

C - 26


1.1.5. Revitalizace nabídky možností koupání v regionu Popis výchozí situace Možnosti koupání jsou v současné době v regionu Českého Švýcarska nedostatečné, což potvrdil i průzkum mezi návštěvníky. Z tohoto důvodu jsou také možnosti koupání samostatným opatřením. Region disponuje několika menšími venkovními koupališti, některá z nich jsou ve špatném technickém stavu. V regionu nejsou větší kryté plavecké bazény ani akvaparky (nejbližší jsou až v regionálních centrech, např. v Děčíně či Varnsdorfu), což však není nutně na závadu a v jádrové zóně by to dokonce bylo nežádoucí z důvodu ochrany přírody a krajiny. Zlepšení nabídky možností koupání v regionu zahrnuje výhradně rekonstrukci stávajících venkovních koupališť v souladu s ochranou přírody a krajiny, nikoli budování nových koupališť nebo dokonce akvaparků. Nabídku koupání však lze rozšířit o kryté bazény a akvaparky, které se přímo v Českém Švýcarsku nenacházejí (leží v okolních regionech či v Saském Švýcarsku), a to formou propagace v rámci nabídky Českého Švýcarska. Cíle 

Aktivity Zlepšit nabídku regionu pro jeden z nejběžnějších způsobů trávení volného času


Zrekonstruovaná koupaliště s dobrým zázemím a vybavením zařazená do propagačních materiálů a turistických balíčků



 

Finanční zdroje    

podnikatelské subjekty obce a města evropské programy - ROP NUTS II Severozápad, IOP, Program rozvoje venkova) národní programy MMR ČR – Podpora budování doprovodné infrastruktury CR pro sportovně-rekreační infrastrukturu, Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů


velmi vysoká




Výběr možností koupání, jejichž rekonstrukce a dovybavení bude prioritou regionu (vhodnější jsou lokality v nárazníkové zóně) Realizace úprav a rozšíření vybavení vybraných koupališť Jednání a realizace zařazení koupacích možností do marketingu regionu a do balíčků služeb Propagace větších koupališť a akvaparků nacházejících se mimo region, které však mohou nabídku Českého Švýcarska rozšířit o nové možnosti koupání


nízká


nízká

C - 27


1.1.6. Vytvoření jednotného slevového systému Popis výchozí situace Služby pro turisty jsou v Českém Švýcarsku dosud málo provázané. Chybí propojení služeb do balíčků i nabídka uceleného regionálního produktu. Některé služby jsou sice provázané, ale jedná se spíše o nahodilou spolupráci mezi dvěma podnikatelskými subjekty. Provázání mezi službami poskytovanými soukromými a veřejnými subjekty pak chybí zcela. Potenciál služeb cestovního ruchu proto není zcela využit. Výjimkou v tomto směru je Tolštejnské panství, které může být v některých ohledech inspirací. Jedním z účinných způsobů propojování služeb je zavádění slevových systémů. Propojování služeb napomůže jejich vyššímu využití, prodlouží dobu pobytu návštěvníka v regionu a posílí image regionu. Zahrnutí některých služeb do slevových systémů může napomoci také ochraně přírody a krajiny, a to např. zahrnutím veřejné dopravy, „záchytných“ parkovišť nebo služeb v nárazníkové zóně do systému. Cíle  

Aktivity Zvýšit využití služeb v cestovním ruchu Prodloužit délku pobytu návštěvníků v regionu


Slevový systém zahrnující pestré spektrum služeb a nabízený

Finanční zdroje 







podnikatelské subjekty






nízká


Příprava podmínek jednotného slevového systému (zda bude propojen s jinými opatřeními, např. klasifikací služeb nebo marketingem) Oslovení podnikatelů i dalších subjektů (např. obce–parkování, veřejná doprava), které by mohly být zapojeny do slevového systému Zvážení způsobu zapojení existujících slevových systémů (zejm. Tolštejnského panství), případně úplného sloučení s nimi; zvážení způsobu zapojení slevového systému („karty regionu“) Saského Švýcarska Stanovení jednotného „stylu“ slevového systému nebo dílčích systémů (např. tematicky – cesta historií regionu apod.) Společné vymezení pravidel slevového systému (pravděpodobně princip množstevní slevy: jak velké slevy, za jakých podmínek, kdo bude mít na slevy nárok apod.) – nutná jednoduchost a transparentnost z pohledu uživatele slevy, tedy návštěvníka


vysoká


střední

C - 28


1.2.1. Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty Popis výchozí situace V regionu České Švýcarsko v současnosti existuje několik značených pěších okruhů. Jedná se o naučné stezky nebo jejich obdobu. Problémem je jejich nevyváženost (vždy jde o stezky, které návštěvníky provádějí přírodními pozoruhodnostmi, přičemž stezky za kulturně-historickými památkami chybějí), nedostatečný počet i různé označení. Pěších cest vyznačených KČT je dostatek stejně jako v jiných částech Česka, nejedná se však o tematické okruhy, ale o síť, která není doplněna informacemi. Cíle  

Aktivity Zvýšit informovanost návštěvníků a jejich sounáležitost s regionem Prodloužit dobu pobytu návštěvníka v regionu


Další značené okruhy pro turisty Jednotný systém značení a propagace značených okruhů



 


obce a města správy velkoplošných chráněných území evropské programy - ROP NUTS II Severozápad, IOP, Program rozvoje venkova) národní programy MMR ČR – Podpora obnovy venkova, Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů


nízká


 

Identifikace stávajících značených okruhů a stezek (pro pěší, alternativně i pro cyklisty, příp. i za využití veřejné dopravy) Jednání s dotčenými subjekty o rozšíření nabídky stávajících okruhů Zpracování dalších návrhů značených okruhů, pokud možno tematicky zaměřených (jako např. připravovaná trasa po podstávkových domech) s ohledem na žádoucí prostorovou distribuci návštěvníků a s vazbou na průvodcovské služby Vyznačení nových okruhů Zařazení nových i původních okruhů do marketingu regionu


střední


vysoká

C - 29


1.2.2. Vytvoření jednotného systému informačních tabulí Popis výchozí situace Kromě toho, že v regionu dosud existuje jen omezená nabídka značených okruhů (viz opatření 1.2.1.), chybí také jejich jednotné značení. Značení okruhů (tedy informační tabule a směrovky) je dosud prováděno ad hoc, k čemuž přispívá i to, že okruhy či stezky tvořili různí lidé z různých organizací bez vzájemné domluvy. Totéž platí také o informačních tabulích v místech zvýšené koncentrace návštěvníků (přestupní uzly a terminály veřejné dopravy, parkoviště, centra měst a obcí atd.). Informační tabule často postrádají cizojazyčné mutace, příp. jsou pokaždé v jiných jazycích. Nejednotný systém informačních tabulí a značení také znesnadňuje marketing regionu a oslabuje image regionu. Cíle  

Aktivity Zvýšit informovanost návštěvníků (včetně zahraničních) Usnadnit návštěvníkům orientaci v regionu




Graficky a obsahově sjednocený systém informačních tabulí a směrovek



Finanční zdroje     

obce a města správy velkoplošných chráněných území KČT evropské programy - ROP NUTS II Severozápad, IOP, Program rozvoje venkova národní program MMR ČR – Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů

 

 


vysoká


jednání dotčených subjektů o přípravě jednotného systému informačních tabulí (včetně těch v Saském Švýcarsku za účelem maximální možné obsahové a grafické koordinace systému informačních tabulí) návrh obsahového rámce systému informačních tabulí a směrovek (co na nich bude, zda a jak bude doplněn mapkami, v jakých jazycích budou informace napsány apod.) návrh jednotné grafiky informačních tabulí a směrovek návrh technických parametrů informačních tabulí a směrovek (kde budou rozmístěny v intravilánech a mimo zastavěná území, z jakého materiálu budou vyrobeny apod.) postupné rozmístění informačních tabulí a směrovek pravidelná obnova informačních tabulí a směrovek


střední


velmi vysoká

C - 30


1.2.3. Zavedení jednotného systému infocenter Popis výchozí situace Počet informačních center v regionu Českého Švýcarska je v současné době dostatečný. Vyhovující je také jejich rozmístění. Jednotlivá informační centra však provozují různé subjekty, a to jak veřejné, tak i soukromé. Aktivity informačních center z tohoto důvodu nejsou koordinované. Jednotlivá centra například nabízejí a propagují často jen určitou část služeb, které jsou v regionu pro návštěvníky k dispozici. Informační centra, resp. subjekty, které je provozují, mezi sebou málo komunikují, nevyměňují si aktuální informace, nedistribuují propagační materiály. Potenciál, který skýtá existence dostatečně husté sítě informačních center, proto není zcela využitý. Cíle  

Aktivity Zlepšit informovanost návštěvníků regionu Zvýšit využití služeb propagovaných prostřednictvím informačních center

 


Harmonizovaná a koordinovaná nabídka služeb poskytovaných informačními středisky




subjekty provozující informační centra (obce i podnikatelé) národní program MMR ČR - Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů evropský program – ROP NUTS II Severozápad




iniciace jednání všech subjektů provozujících informační centra v regionu České Švýcarsko dohoda o sladění služeb informačních center (které budou poskytovány všude, které selektivně apod.) dohoda o systému výměny materiálů a informací mezi jednotlivými informačními centry

nízká



vysoká


vysoká

C - 31


2.1.1. Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy Popis výchozí situace Současný stav infrastruktury pro veřejnou dopravu není optimální a liší se i v rámci jednotlivých dopravních odvětví (železnice, autobusy, lodě). Páteřní železniční tratě (především celostátní dráhy) jsou většinou v dobrém technickém stavu, ale úroveň jejich vybavení je velmi zastaralá. Lokální železniční tratě (především regionální dráhy) jsou celkově ve špatném stavu a v důležitém přeshraničním spojovacím úseku Dolní Poustevna – Sebnitz je trať dokonce již po několik desetiletí přerušena úplně. Železniční stanice jsou s několika výjimkami (např. Děčín) převážně zchátralé, zastaralé a bez dostatečných služeb využitelných pro cestovní ruch. Železniční zastávky jsou často vybydlené nebo využívané k bydlení nižších kategorií. Větší autobusové terminály jsou většinou v uspokojivém stavu, ale nácestné autobusové zastávky často postrádají jakýkoli mobiliář (např. čekárna, odpadkový koš) a pěší návaznost ze svého okolí (bezpečný chodník). Přístavní zařízení pro osobní lodní dopravu na Labi je v krátkodobém výhledu postačující. Cíle    

Aktivity Propojit železniční síť Technicky zlepšit nabídku ve veřejné dopravě Zvýšit využití infrastruktury veřejné dopravy pro služby CR Zvýšit bezpečnost uživatelů veřejné dopravy

Výsledky a dopady   

Kvalitní infrastruktura pro veřejnou dopravu Rychlejší a komfortnější cestování Vyšší využití veřejné dopravy v regionu


Státní fond dopravní infrastruktury národní program MMR ČR - Podpora obnovy venkova evropské programy – OP Doprava, ROP NUTS II Severozápad města a obce Ústecký kraj


velmi vysoká


    

Odborné posouzení současného stavu infrastruktury veřejné dopravy Studie potřeb rozvoje veřejné dopravní infrastruktury v regionu Zpracování a projednání dokumentace k územnímu rozhodnutí a projektů Realizace výstavby, dostavby a modernizace infrastruktury pro veřejnou dopravu Doplnění nabídky turistických služeb ve vazbě na terminály veřejné dopravy a zastávky s turisticky atraktivní polohou (vazba na opatření strategie 1.1.)


střední


střední

C - 32


2.1.2. Integrace nabídky ve veřejné dopravě Popis výchozí situace V regionu Českého Švýcarska je v současné době provozována zejména železniční a autobusová doprava, připravuje se rovněž zprovoznění vodní dopravy na Labi. Každé z uvedených odvětví veřejné dopravy je ovšem provozováno izolovaně a vzájemné přestupní vazby jsou většinou náhodné. Dokonce i jednotlivé autobusové spoje na sebe zpravidla nenavazují, v rámci železniční dopravy existuje společná tarifní politika a prostorové a časové návaznosti. Území Saského Švýcarska je pokryto integrovaným dopravním systémem provozovaným Dopravním svazem Horní Labe (Verkehrsverbund Oberelbe). Cíle 

Aktivity Zvýšit využití veřejné dopravy díky zlepšené nabídce




Společná nabídka všech druhů veřejné dopravy na území regionu Kvalitnější nabídka veřejné dopravy pro návštěvníky ČŠ a další cestující Vyšší využití veřejné dopravy v regionu


 

Ústecký kraj evropské programy – ROP NUTS II Severozápad národní program MD ČR - Podpora obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy prostředky jednotlivých dopravců města a obce


vysoká




  

Zpracování koncepce rozvoje a integrace veřejné dopravy v regionu Přizvání krajského koordinátora a Ústeckého kraje k jednání o integraci veřejné dopravy Vybudování nutné infrastruktury Vytvoření clearingového centra pro tržby a uzavření tarifních dohod Spuštění integrovaného dopravního systému (zavedení časově garantovaných přestupů mezi jednotlivými spoji veřejné dopravy bez ohledu na dopravní odvětví, vybudování společných přestupních terminálů v místech, kde jsou účelné a kde dosud chybějí, a sjednocení tarifních podmínek všech odvětví veřejné dopravy na území Českého Švýcarska)


velmi vysoká


velmi vysoká

C - 33


2.1.3. Zavedení jednotného marketingu veřejné dopravy Popis výchozí situace Pro návštěvníky Českého Švýcarska neexistuje žádný produkt, který komplexně zahrnuje služby veřejné dopravy. Propagovány jsou pouze okrajově ekologické autobusy napříč národním parkem a dále jsou nabízeny běžné produkty železničního dopravce Českých drah. Ostatní propagace veřejné dopravy v Českém Švýcarsku je jen okrajová a velmi nahodilá a nejčastěji je reprezentována základními informacemi o dopravním spojení do jednotlivých ubytovacích zařízení a k některým dalším turistickým cílům. Marketingová kampaň musí být zaměřena i na návštěvníky Českého Švýcarska přijíždějící automobilem, u kterých bude preferováno využívání veřejné dopravy alespoň pro cesty uvnitř regionu. Cíle 



Aktivity Zvýšit informovanost o veřejné dopravě prostřednictvím jednotné propagační kampaně zaměřené na veřejnou dopravu Zvýšit využití veřejné dopravy zahrnutím do slevového systému pro turisty a vytvořením společné turistické jízdenky pro oblast Českosaského Švýcarska


   

Zpracování koncepce marketingové kampaně zaměřené na veřejnou dopravu Jednání s významnými regionálními aktéry o jejich zapojení do marketingových akcí Kontinuální realizace marketingových opatření na podporu veřejné dopravy Zavedení společné turistické jízdenky pro Českosaské Švýcarsko

Větší povědomí návštěvníků Českého Švýcarska o veřejné dopravě v regionu Atraktivnější nabídka veřejné dopravy pro návštěvníky regionu a další cestující Vyšší využívání veřejné dopravy v regionu


Ústecký kraj Prostředky Dopravního svazu Horní Labe Prostředky poskytovatelů turistických služeb v regionu Českosaského Švýcarska


střední



vysoká


střední

C - 34


2.2.1. Zpracování a projednání koncepce cyklistických a pěších tras Popis výchozí situace Současná síť pěších a zejména cyklistických tras na území Českého Švýcarska vznikala zpočátku většinou nahodile bez větší vnitřní provázanosti i propojení s okolními regiony. Značené pěší turistické trasy byly sice vzhledem k dlouhé době od svého vzniku již upraveny do podoby velmi kvalitní sítě, ale změna vlastnických poměrů a preferencí pěších turistů v posledních dvou desetiletích vedla k obtížnému nebo nízkému využití některých úseků a naopak k poptávce po doplnění úseků nových. Cyklistické trasy byly vyznačeny poměrně nedávno a jejich síť na území jádrové zóny je pravděpodobně třeba považovat za dokončenou, v nárazníkové zóně ještě existují možnosti pro další rozvoj. V některých částech sítě cyklistických tras navíc chybějí odpovídající vzájemné návaznosti nebo jejich vyznačení v terénu. Cíle  

Aktivity Rozvinout a upravit síť cyklistických a pěších tras Sladit doporučené návrhy s názory dotčených vlastníků a orgánů státní správy



 




Kvalitní podklad pro rozvoj sítě pěších a cyklistických tras pro návštěvníky Českého Švýcarska Upravená síť tras pro pěší a cyklisty

Podrobné zmapování současného stavu pěších a cyklistických tras Zpracování koncepce rozvoje sítě pěších a cyklistických tras Projednání závěrů koncepce s dotčenými vlastníky a orgány státní správy


města a obce evropský program – ROP NUTS II Severozápad správy velkoplošných chráněných území


střední



vysoká


nízká

C - 35


2.2.2. Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras Popis výchozí situace Trasování turistických značených pěších cest v regionu Českého Švýcarska bylo prováděno většinou již v období kolem 2. světové války. Přestože je síť pěších turistických tras v regionu velmi kvalitní, některé úseky jsou vedeny po dnes již nevyhovujících komunikacích (příliš vysoká intenzita motorové dopravy, chybějící chodníky…) nebo po pozemcích s konfliktním využitím. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků při realizaci cyklistického značení jsou některé trasy vedeny po nevyhovujících komunikacích z hlediska kvality povrchu nebo bezpečnosti. Ke konfliktům dochází v několika případech také přímo mezi pěšími návštěvníky regionu a cyklisty. Cíle 

Aktivity Zvýšit bezpečnost pěších návštěvníků a cyklistů odstraněním konfliktních míst a úseků a dobudováním a úpravami infrastruktury


  

Bezpečnější podmínky pro provozování pěší a cyklistické turistiky v Českém Švýcarsku Vyšší spokojenost návštěvníků ČŠ z důvodu vyššího subjektivního pocitu bezpečí

Zmapování nebezpečných úseků pěších a cyklistických tras Návrh na odstranění nebezpečných míst a úseků Postupná realizace navržených stavebních akcí a dalších úprav


města a obce svazky obcí evropské programy – ROP NUTS II Severozápad, Program rozvoje venkova národní programy MMR ČR – Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, Podpora budování doprovodné infrastruktury CR pro sportovně-rekreační infrastrukturu


vysoká



střední


střední

C - 36


2.2.3. Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu Popis výchozí situace Současná síť pěších tras často kvalitně navazuje na zastávky železniční dopravy, ale opomíjí některé významné terminály autobusové dopravy. Na území venkovských sídel Českého Švýcarska jsou naopak uzly sítě pěších turistických značených tras často umístěny v blízkosti autobusových zastávek, jejichž obsluha již neodpovídá potřebám návštěvníků oblasti. Mladší cyklistické značené trasy jsou nejčastěji budovány s návazností na individuální dopravu a její odstavné plochy a dostupné terminály veřejné dopravy ignorují. Chybí komplexní znalost o návaznostech mezi uzly značených tras pro pěší a cyklisty a jejich obsluze veřejnou dopravou. Cíle  

Aktivity Zlepšit dostupnost uzlů značených cest ze zastávek veřejné dopravy Zvýšit využívání regionální veřejné dopravy mezi pěšími a cyklistickými návštěvníky Českého Švýcarska


Lepší návaznost pěších a cyklistických tras na síť veřejné dopravy Vyšší využívání veřejné dopravy mezi pěšími návštěvníky ČŠ a cyklisty

 



Zmapování návaznosti uzlů cyklistických a pěších tras na zastávky veřejné dopravy Posouzení spojení veřejnou dopravou do zastávek využitelných pro pěší návštěvníky a cyklisty (včetně lokalit ubytování, stravování a dalších služeb) Provedení úprav na základě předchozích dvou kroků


města a obce Ústecký kraj evropské programy – ROP NUTS II Severozápad, Program rozvoje venkova národní programy MMR ČR – Podpora obnovy venkova, Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů, Podpora budování doprovodné infrastruktury CR pro sportovně-rekreační infrastrukturu


vysoká



vysoká


střední

C - 37


2.3.1. Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR Popis výchozí situace Současné rozmístění parkovišť a odstavných ploch na území Českého Švýcarska a jejich vybavenost doplňkovými službami jsou velmi nahodilé a odpovídají spíše potřebám vlastníka a provozovatele daného zařízení než obecným potřebám regionu Českého Švýcarska. Problematická je rovněž bezpečnost odstavených vozidel a vybavenost doplňkovými službami (např. informačními panely nebo infocentry). Často chybí také návaznost na další infrastrukturu cestovního ruchu, zejména na síť veřejné dopravy a turistických značených tras. Cíle   

Aktivity Zlepšit návaznost parkovišť na síť veřejné dopravy Zlepšit návaznost parkovišť na síť turistických značených tras Zlepšit vybavení parkovišť doplňkovými službami CR






Lepší návaznost parkovišť na síť pěších a cyklistických tras a veřejné dopravy Lepší vybavení parkovišť doplňkovými službami CR Vyšší využívání veřejné dopravy pro přepravu v rámci ČŠ mezi motorizovanými návštěvníky regionu



Podrobně zmapovat rozmístění parkovišť a odstavných ploch na území Českého Švýcarska z hlediska jejich návaznosti na veřejnou dopravu a turistické trasy a vybavenosti doplňkovými službami CR Zpracovat studii řešení nedostatků – přemístění parkovišť, nové zastávky veřejné dopravy, přeložky turistických značených tras Realizovat doporučené závěry studie


města a obce prostředky dopravců veřejné dopravy KČT evropské programy – ROP NUTS II Severozápad, Program rozvoje venkova národní program MMR ČR – Regionální program podpory rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů


vysoká



velmi vysoká


střední

C - 38


2.3.2. Řešení parkování v extrémně zatížených lokalitách Popis výchozí situace V Českém Švýcarsku v současné době existuje několik lokalit, které jsou extrémně zatíženy parkováním a rozvoj dalších parkovacích kapacit není žádoucí ani možný. Mezi nejproblematičtější patří území sídla Hřensko, které je velmi vyhledáváno nákupními turisty a návštěvníky Pravčické brány bez vlastní možnosti parkování. Protože je Hřensko sevřeno ze všech stran řekou a strmými skalními bloky, není další rozvoj parkování bez extrémních zásahů do okolního přírodního prostředí již možný. Méně vyhrocená, ale přesto problematická situace je i v Jetřichovicích. V Českém Švýcarsku zatím chybí systém záchytných parkovišť v nárazníkové zóně a návazných spojů veřejné dopravy. Cíle 

Aktivity Vyřešit problém nedostatku parkovacích kapacit a jejich rozmístění v Hřensku, Jetřichovicích, případně dalších lokalitách

 


Dostatečná nabídka parkovacích míst a odstavných ploch v Hřensku, Jetřichovicích a dalších místech, případně vhodné přemístění parkovacích kapacit do blízkých lokalit (záchytná parkoviště)



Zpracování a projednání koncepce parkování pro Hřensko a Pravčickou bránu Zpracování a projednání koncepce parkování pro Jetřichovice Stavební realizace závěrů obou koncepcí


Ústecký kraj obce Hřensko a Jetřichovice evropské programy – ROP NUTS II Severozápad, Program rozvoje venkova národní program MMR ČR – Podpora budování doprovodné infrastruktury CR pro sportovně-rekreační infrastrukturu


vysoká



vysoká


vysoká

C - 39


2.3.3. Regulace mezi parkovišti pomocí cenové diferenciace a marketingu Popis výchozí situace V regionu Českého Švýcarska se nacházejí zpravidla bezplatná parkoviště a odstavné plochy. Pouze ve vybraných atraktivních lokalitách je odstavení vozidel zpoplatněno. Při stanovení výše poplatku je zohledněn pouze zájem maximalizovat zisk provozovatele parkoviště s ohledem na jeho maximální kapacitu. Zájem dekoncentrace návštěvníků do více lokalit ČŠ není brán v úvahu, protože většina zpoplatněných parkovišť je ve vlastnictví soukromých subjektů. Veřejné subjekty (zejména obce) dosud k regulaci parkování na soukromých parkovištích nevyužívají ani omezené možnosti dané současnými právními předpisy. Zároveň není uplatňována žádná marketingová politika preferující využívání některých parkovišť. Cíle 

 

Aktivity Zkoordinovat využití a rozmístění parkovišť na základě účinné spolupráci se soukromými provozovateli parkovišť Sjednotit systém parkování pro návštěvníky Českého Švýcarska Dosáhnout lepšího rozdělení návštěvníků ČŠ do jednotlivých oblastí pomocí cenově diferencované regulace parkování



 

Podrobné zmapování lokalizace parkovišť a odstavných ploch na území Českého Švýcarska z hlediska jejich kapacity a dopadů na zatížení citlivých ekosystémů Jednání se soukromými provozovateli parkovišť a správci přilehlých komunikací Zpracování koncepce marketingové podpory využívání vybraných parkovišť


Snížená nebo alespoň nerostoucí návštěvnost v nejvíce zatížených lokalitách, přesun návštěvníků ve prospěch méně navštěvovaných lokalit


města a obce


nízká



vysoká


nízká

C - 40


3.1.1. Koordinace marketingu Českého Švýcarska Popis výchozí situace V současné době jsou služby, případně atrakce a atraktivity v regionu Českého Švýcarska propagovány několika formami. Téměř vždy se však jedná o izolovanou propagaci zajišťovanou v rámci každého jednotlivého subjektu (obcí, podnikatelů, o.p.s., národního parku apod.). Pokud již spolupráce při propagaci funguje, pak jen mezi některými podnikateli navzájem nebo mezi obcemi v rámci dobrovolných sdružení obcí. V důsledku toho není plně využit potenciál regionu pro úspěšnou propagaci. Nabídka je cílena plošně, chybí zaměření na konkrétní cílové skupiny, ať již stávající nebo žádoucí. Nabídka regionu není propagována uceleně, chybí také koordinovaná propagace aktuálních událostí a akcí. Marketing (vč. případného demarketingu) dosud není využit k časovému a prostorovému usměrnění návštěvníků. Marketing v rámci Českého Švýcarska rovněž není koordinován s marketingem Saského Švýcarska (částečná koordinace existuje jen mezi správami národních parků a mezi několika málo dalšími subjekty, ale opět spíše nahodile). Cíle   

Aktivity Zvýšit využití potenciálu regionu Zlepšit komunikaci s návštěvníky regionu Optimalizovat využití finančních prostředků vynakládaných jednotlivými subjekty na marketing





Výsledky a dopady    

Koordinovaný marketing na úrovni regionu Částečné usměrnění návštěvníků v čase a prostoru Marketing navázaný na cílové skupiny návštěvníků Hlubší spolupráce se Saským Švýcarskem v oblasti marketingu






Společný regionální operační program podnikatelské subjekty (resp. inzerenti) evropské programy – ROP NUTS II Severozápad, Integrovaný operační program 



 Finanční náročnost 

vysoká


Sumarizace všech problémů/cílů, které chci v rámci marketingu řešit/naplnit (koordinace, partnerství, dekoncentrace návštěvníků…) Vymezení subjektů, které budou do marketingu Českého Švýcarska zahrnuty (včetně spolupráce s Tolštejnským panstvím a Saským Švýcarskem) a jednání s nimi Definování cílových skupin a identifikace výhod regionu, které v rámci marketingu budou využity (malé skupinky, vzdělanější, střední a vyšší sociální třída, rodiny…) Nastavení základních rysů a forem marketingové kampaně a komunikačního výrazu k jednotlivým cílovým skupinám i cílům marketingu („co, jak“, např. letáky, stánek na veletrhu, centrální webová prezentace, jednotné informační materiály s nabídkou regionu, jednotné periodikum, informační materiály propagující veřejnou dopravu…) Jednání o zavedení základních rysů marketingu (loga, sloganů, grafiky) dalšími organizacemi v regionu (např. správami NP a CHKO) Volba způsobu provádění marketingu („kdo, co, kdy“) – definice toho, co bude již v rámci kampaně 2006 a co později Vlastní marketing


velmi vysoká


velmi vysoká

C - 41


3.1.2. Koordinace monitoringu návštěvnosti Popis výchozí situace K efektivnímu vyhodnocení úspěšnosti marketingu, ale i dalších opatření a aktivit, je třeba správně nastavený a pravidelný monitoring. Výstupy monitoringu následně slouží k úpravě strategií a opatření, která se dále opět monitorují atd., čímž vzniká tzv. monitorovací cyklus. Jedním z hlavních způsobů, jak provádět monitoring, je průzkum návštěvnosti. Jeho výhodou je, že umožňuje současně hodnocení poptávky a zprostředkovaně i úpravy v nabídce a zvýšení úspěšnosti marketingových aktivit. V minulých letech byla v regionu Českého Švýcarska provedena různá šetření, která více či méně komplexně zjišťovala objem a strukturu návštěvnosti. Vyplývají z nich důležité závěry, které byly použity i v rámci této Koncepce. Problém však představuje jednak obsahová nekompatibilita těchto šetření, a jednak jejich nahodilé časování, které znemožňuje pracovat při hodnocení s časovým vývojem návštěvnosti. Většinu z již provedených šetření však lze po menších úpravách dobře využít pro jednotný monitoring. Jedná se především o monitoring počtu návštěvníků v jednotlivých lokalitách Českého Švýcarska (jádrové zóny) prováděný za pomoci monitorovacích turniketů v sezóně 2005 a o průzkumy struktury návštěvníků prováděné v témže roce v Českém Švýcarsku v rámci této Koncepce a v Tiských stěnách ze strany Správy CHKO Labské pískovce. K zajištění monitoringu návštěvnosti v dostatečné kvalitě a podrobnosti postačí zajistit kompatibilitu a pravidelnost těchto šetření, případně je rozšířit obsahově či územně. Cíle  

Aktivity Zjistit úspěšnost realizace Koncepce Zajistit průběžnou aktualizaci Koncepce a akčního plánu




Koordinovaný monitoring všech subjektů, které jsou do něj zapojeny Pravidelné a kompatibilní informace o struktuře a počtu návštěvníků v regionu s vyhodnocením a interpretací


prostředky organizací provádějících monitoring (např. správy CHKO a NP apod.)







  Finanční náročnost 

střední


Identifikace existujících šetření počtu a struktury (šetření CHKO Labské pískovce v Tiských stěnách, NP prostřednictvím turniketů, šetření v rámci Koncepce, příp. další) a vyhodnocení jejich přínosu a použitelnosti Jednání se subjekty, které monitoring provádějí, s cílem zajistit kompatibilitu jednotlivých šetření (shodně formulované otázky nebo jejich část, koordinace časování a prostorového rozmístění průzkumů) Zvážení možnosti zavedení dalších způsobů monitoringu (např. anketní lístky v infocentrech a ubytovacích zařízeních) a jejich zařazení do systému Vlastní monitoring zajišťovaný různými subjekty a řízený jedinou organizací destinačního managementu Pravidelné vyhodnocování zjištěných údajů, cyklické provádění monitoringu Zohlednění zjištěných informací při úpravách Koncepce a akčního plánu


vysoká


vysoká

C - 42


4.1.1. Zpracování ÚPn VÚC pro region Českého Švýcarska Popis výchozí situace Přestože v současné době je deklarována snaha klíčových aktérů (zejména obcí a zástupců správ NP a CHKO) postupovat společně při rozvoji regionu Českého Švýcarska, formální zakotvení podmínek a možností rozvoje území prostřednictvím schválené územně-plánovací dokumentace by vytvořilo kvalitativně vyšší formu koordinace. Nejen samotný výstup – tedy územní plán velkého územního celku, ale i samotný proces jeho přípravy (analýza, návrh, zveřejňování, připomínkování, apod.) přispějí nejen k optimálnímu rozvoji území v kontextu širší problematiky, ale také k zainteresování a lepšímu zapojení veřejnosti do rozvoje území. Vzhledem k charakteru území je zřejmé, že problematika cestovního ruchu a její souvislosti budou tvořit významnou součást ÚPn. V neposlední řadě bude zpracovaný ÚPn doplňovat „image“ oblasti a poskytovat jednoznačnou informaci pro potenciální investory, a to jak z hlediska možností, tak i z hlediska limitů potenciálních aktivit. Zpracovatelem ÚP VÚC sice bude pravděpodobně kraj, iniciativa k jeho zpracování však musí vycházet „zespoda“, tedy z regionu Českého Švýcarska. Cíle     

Aktivity Podpořit udržitelný rozvoj území Formalizovat možnosti a limity rozvoje území Koordinovat zájmy klíčových aktérů v prostoru Umožnit zapojení veřejnosti do rozhodování o budoucím rozvoji území Deklarovat dohodu o rozvoji území navenek

Výsledky a dopady      

Udržitelný rozvoj území, který zabrání snížení jeho atraktivity pro cestovní ruch Lepší spolupráce klíčových aktérů v oblasti Lepší „image“ regionu Zvýšení sounáležitosti a identifikace s regionem Vyšší zapojení veřejnosti do rozhodování o vývoji regionu Zjednodušení rozhodování potenciálních investorů i orgánů veřejné správy

Iniciativa obcí, o.p.s. (resp. řídicí organizace cestovního ruchu) a dalších klíčových aktérů – požadavek zpracování ÚPn VÚC a sdělení záměru Ústeckému kraji  Nalezení způsobu financování  Další aktivity jsou již v kompetenci pořizovatele ÚPn, tedy kraje (role subjektů v regionu České Švýcarsko vč. řídicí organizace cestovního ruchu může být pouze neformální):  Zadání ÚPn (zadávací podmínky, limity)  Zpracování, projednání, schválení ÚPn  Komunikační strategie 


pořizovatel–organizace destinačního managementu, lépe však prostředky v rámci dotačního titulu MMR, případně prostředky Ústeckého kraje


střední



velmi vysoká


vysoká

C - 43


4.1.2. Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný ráz Popis výchozí situace Standardní systém zadávání, projednávání a schvalování územně-plánovací dokumentace a jejich změn umožňuje získávání informací a aktivní vstup do procesu projednávání (připomínkování) všem zainteresovaným subjektům. V regionu Českého Švýcarska, kde byly nekontrolovaný rozvoj stavební činnosti, neodůvodněné změny ÚPD, tlak infrastrukturních záměrů, apod. panelem expertů identifikovány jako jedno z klíčových ohrožení podmínek udržitelného rozvoje cestovního ruchu, je však potřeba podpořit další „obranné“ mechanismy zachování krajinného rázu. A to zejména v souvislosti s tím, že udržitelný rozvoj cestovního ruchu v turistické destinaci České Švýcarsko je závislý na společném postupu všech klíčových aktérů v oblasti, především obcí. Proto je v rámci opatření navrhován nadstandardní postup monitorování a zveřejňování všech probíhajících projednávání územně-plánovací dokumentace, jejích změn, resp. příprava a projednávání záměrů, které mohou mít dopad na stávající krajinný ráz a tím i na podmínky rozvoje CR. Nezbytnou podmínkou úspěchu uvedeného opatření ztotožnění klíčových aktérů se společným zájmem udržitelného rozvoje CR (ochrany krajinného rázu), jejich úzká spolupráce při „obraně společných zájmů“ a zapojení veřejnosti do rozhodování. Cíle    

Aktivity Zabránit nevratným změnám krajinného rázu Zvýšit informovanost o připravovaných záměrech s dopadem na rozvoj oblasti Podpořit spolupráci klíčových aktérů Zvýšit zapojení veřejnosti do rozhodování




  

Sledování všech významných změn s možnými dopady na krajinný ráz / udržitelný rozvoj CR Zapojení klíčových aktérů a veřejnosti do rozhodujících řízení, ovlivňujících rozvoj oblasti Zvýšená sounáležitost a zodpovědnost klíčových aktérů za adekvátní rozvoj oblasti Prevence nevratných kroků Posílená „společná obrana“ proti lobbyistickým tlakům

 



  

Projednání spolupráce s poskytovateli dat (obce, orgány veřejné správy) Návrh monitorovacího a informačního systému ÚPD, změn ÚPD a významných záměrů (EIA/SEA, IPPC, prevence havárií) Vytvoření platformy zainteresovaných subjektů – příjemců informací / aktivních účastníků relevantních řízení Zveřejňování připravovaných změn (internet, spolupráce s médii) Sběr připomínek Aktivní účast v řízeních (dle formy a nutnosti zásahu)


města a obce, případně další subjekty z regionu (opatření však nevyžaduje téměř žádné finance)


nízká



velmi vysoká


nízká

C - 44


4.2.1. Pasportizace kulturních památek regionu Popis výchozí situace České Švýcarsko je kraj bohatý na kulturní památky historického i technického rázu. V regionu se nachází řada skalních hrádků, venkovských kostelů, mlýnů, rozhleden, skláren, historických domů a dalších drobnějších památek. Stav některých památek je však velmi neuspokojivý a jejich využití neodpovídá jejich kulturní hodnotě. Touto oblastí se s výjimkou podstávkových domů dosud nikdo systematicky nezabýval a existují tak i závažné nedostatky ve stavu poznání těchto významných staveb, z nichž některé postrádají dokonce památkovou ochranu (nejsou zapsány v seznamu kulturních památek). Cíle 



Aktivity Získat přehled o současném stavu a možnostech využití regionálních kulturních památek Získat přehled o vlastnických vztazích ve vztahu ke kulturním památkám regionu


Znalost současného stavu a potenciálu využití regionálních kulturních památek Možné získání vhodných zájemců o využití některých památek



 

Zmapování všech současných i potenciálních kulturní památky regionu včetně jejich kategorizace, umělecké hodnoty, současného stavu, charakteru okolí, potenciálu, vlastníků a dalších kritérií Jednotná databáze získaných údajů Prezentace výsledků pasportizace veřejnosti a potenciálním zájemcům o kvalitní využití jednotlivých kulturních památek


města a obce národní programy: Program záchrany architektonického dědictví ČR (MK ČR), Podpora obnovy venkova (MMR ČR)


střední



nízká


nízká

C - 45


4.2.2. Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu Popis výchozí situace Území Českého Švýcarska bylo až do skončení druhé světové války obýváno převážně německým obyvatelstvem, které bylo po jejím skončení vysídleno. Nově příchozí české obyvatelstvo si ovšem příliš nevytvořilo vztah k tradicím svých předchůdců a kulturní historii regionu. Přestože se do současné doby podařilo oživit některé historické zvyky a tradice, většina zanikla a chybějí o nich i podrobnější popisné informace. Ani kulturní vazba k sousednímu regionu Saského Švýcarska se společnou historií dosud není příliš významná. Současní nositelé kulturních tradic zároveň nejsou systematicky podporováni k rozvoji své činnosti. Cíle  

Aktivity Oživit kulturní povědomí o minulosti regionu Posílení potenciálu cestovního ruchu obnovou některých zaniklých kulturních tradic a podporou současných nositelů kulturních tradic v jejich činnosti a bádání



Oživení některých zajímavých regionálních tradic s příznivým dopadem na rozvoj CR Růst sounáležitosti obyvatel i návštěvníků s regionem Českého Švýcarska




Sběr informací o zaniklých kulturních tradicích Českého Švýcarska z archivních materiálů a od původních obyvatel Výstava o kulturní historii regionu za účelem získání zájemců o zaniklé tradice Obnova některých zaniklých tradic podle dochovaného popisu Systematická podpora nositelů kulturních tradic (kromě přímé finanční pomoci zejména zvyšování absorpční kapacity a další vzdělávání)

města a obce evropský program – ROP NUTS II Severozápad


 




střední



vysoká


nízká

C - 46


4.2.3. Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic Popis výchozí situace Přestože lokální produkty a řemesla jsou jedním z pilířů specifických forem poznávání, v Českém Švýcarsku podobná nabídka dosud téměř neexistuje. Bariérou je nízké kulturní povědomí obyvatel regionu v důsledku téměř kompletní výměny obyvatelstva po druhé světové válce a současně i nízká počáteční poptávka po takových produktech a řemeslech, která zatím neumožňuje vznik rozsáhlejší nabídky na komerční bázi. Základními tradičními výrobami v Českém Švýcarsku je zemědělství (zejména pastevectví a výroba sýrů), sklářství (drobná umělecká výroba, v regionu se nachází nejstarší trvale provozovaná sklárna v České republice) a textilní výroba (zejména soukenictví). Cíle 

Aktivity Posílit nabídku o lokální produkty a služby pro návštěvníky Českého Švýcarska






Rozvoj současných tradičních výrob a zvýšení nabídky lokálních produktů Vznik nových tradičních výrobců a obohacení současné nabídky Zvýšení sounáležitosti obyvatel Českého Švýcarska s regionem Podpora exkluzivního vnímání regionu mezi jeho návštěvníky



Zmapování současných provozovatelů lokálních řemesel a nabídky jejich produktů Zhodnocení dalších možností rozvoje tohoto sektoru Aktivní podpora (finanční, vzdělanostní) vzniku a rozvoje dalších lokálních řemesel a výrob


Ústecký kraj podnikatelské subjekty města a obce evropské programy – ROP NUTS II Severozápad, Integrovaný operační program, Program rozvoje venkova


střední



vysoká


nízká

C - 47


5.1.1. Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu Popis výchozí situace Na území turistického regionu neexistuje žádná řídící a koordinační struktura cestovního ruchu. Rozvojové aktivity nejsou koordinovány, což vede převážně k živelnému rozvoji cestovního ruchu v území, jež má nebo může mít negativní vliv na přírodu a krajinu v chráněném území. Realizované projekty v oblasti cestovního ruchu mají díky absenci řídící a koordinační struktury spíše parciální charakter (např. v oblasti propagace nebo poskytování informací návštěvníkům), což snižuje jejich výsledný efekt a kvalitu poskytovaných služeb. Nedostatečná je také přeshraniční spolupráce s partnerskými organizacemi v Saském Švýcarsku (zejména Tourismusverband Sächsische Schweiz). Cíle 





Aktivity Zkoordinovat a usměrnit záměry rozvojových aktérů tak, aby společně naplňovaly vizi turistického regionu Eliminovat živelný rozvoj cestovního ruchu a s tím spojená rizika zejména v oblasti ochrany přírody a krajiny Zvýšit kvalitu a nabídku služeb cestovního ruchu

 




Ustavení řídící struktury CR Efektivní spolupráce klíčových aktérů v destinaci Udržitelný rozvoj CR v destinaci




města a obce evropský program – ROP NUTS II Severozápad



 Finanční náročnost 

nízká


Identifikace „iniciačního“ projektu Zvolení konečné (i později ustavené) právní formy řídicí organizace (dobrovolné sdružení obcí/sdružení právnických osob/občanské sdružení) a formulace právního vztahu mezi typy subjektů, které budou členy této organizace Ustavení řídicí organizace, jehož členy budou obce Děčín, Česká Kamenice, Hřensko, Jetřichovice, Krásná Lípa, Chřibská, případně další obce v regionu (obce by měly být klíčovou součástí destinační organizace), v případě právní formy občanského sdružení nebo sdružení právnických osob i další subjekty Vyjasnění vztahu mezi řídicí organizací Českého Švýcarska a obdobnou organizací v Saském Švýcarsku (Tourismusverband Sächsische Schweiz) Formalizace vztahu mezi řídicí organizací a o.p.s. České Švýcarsko v roli výkonné organizace Vytvoření koordinační platformy


velmi vysoká


velmi vysoká

C - 48


5.1.2. Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu Popis výchozí situace Schopnost rozvojových aktérů připravovat a řídit rozvojové projekty je obecně nízká. V souvislosti s možností čerpat významnou podporu z evropských fondů, která je mj. podmíněna připraveností žadatelů o podporu předložit kvalitní projektové záměry jsou nízké kompetence obcí, podnikatelů a dalších hráčů v území významnou bariérou (udržitelného) rozvoje území. Nabídka školicích programů, seminářů a dalšího vzdělávání v oblasti projektového managementu je velmi omezená a neodpovídá poptávce pro těchto službách (byť se mnohdy jedná pouze o latentní poprávku v důsledku nízké informovanosti o těchto službách). Cíle   

Aktivity Vytvořit podmínky pro přípravu kvalitních projektů a jejich realizaci Posílit šance místních aktérů získat podporu z evropských programů Zpřístupnit místním aktérům kvalitní systém školení a dalšího vzdělávání v oblasti projektového managementu


Připravené kvalitní projektové záměry Podpora vybraných projektů s dopadem na rozvoj turistické destinace České Švýcarsko z evropských programů





Monitoring možností a zdrojů dalšího vzdělávání v oblasti projektového managementu pro podnikatele, obce a neziskový sektor (oč je zájem, z čeho lze vzdělávání financovat atd.) Zajištění nabídky vzdělávání v oblasti projektového managementu pro místní aktéry (způsob zajištění bude specifikován po analýze stávající nabídky – viz předchozí aktivita)


města a obce evropský program – OP Vzdělávání


střední



střední


střední

C - 49


5.2.1. Regulace prostorové a časové distribuce návštěvníků Popis výchozí situace Z prostorového hlediska je největším problémem koncentrace návštěvníků v nejatraktivnějších částech národního parku, které se v podstatě kryjí s jeho územím v nejvyšším stupni ochrany I. zóny NP, ale také v ekologicky citlivých a návštěvností zatěžovaných oblastech přilehlých CHKO (např. CHKO Labské pískovce – Tisá). Na druhé straně se dosud nedaří dostatečně stimulovat poptávku po relativně méně atraktivních, ale pro vybraný segment návštěvníků taktéž potenciálně zajímavých částech turistické destinace. Z časového (sezónního) hlediska má negativní dopad nejen významná koncentrace návštěvnosti v letní turistické sezóně, ale také pohyb návštěvníků v okrajových částech dne (pozdní odpoledne, večer) v ekologicky citlivých oblastech a to i v období mimo hlavní turistickou sezónu. Proaktivní přístup při ovlivňování prostorové i časové distribuce by měl uvedený stav postupně změnit. Uvedené opatření prolíná, resp. je závislé i na ostatních strategiích a opatřeních, jejichž cílem je „zatraktivnění“ vybraných částí turistické destinace (přibližně vymezených hranicí nárazníkové zóny). Cíle  





Aktivity Zajistit udržitelný rozvoj cestovního ruchu v území Postupně změnit – z ekologického hlediska nepříznivou – prostorovou i časovou distribuci návštěvnosti Snížit zátěž ekologicky citlivých území (a období) turistické destinace nadměrnou návštěvností Zvýšit atraktivitu těch částí (období) turistické destinace, které jsou z hlediska vztahu CR a ochrany přírody a krajiny méně konfliktní


 







Diferenciace území podle jejich citlivosti, resp. vhodnosti k rozvíjení různých aktivit CR (mapa kritických a „poddimenzovaných“ území) Identifikace, vyhodnocení, návrh a postupné ověřování vybraných restriktivních i stimulativních nástrojů (omezení návštěvnosti, bezplatná parkoviště, pod.) Přizpůsobení dalších aktivit CR cíli diferenciace návštěvnosti (např. jízdní řády HD, informace, marketing, prezentace aktivit pro vhodné části roku – podzim, zima, ad.)

Postupná změna distribuce návštěvnosti ve prospěch vhodnějšího prostorového (nárazníková zóna) i časového (podzim, zima, oslabení večerních aktivit) rozdělení Snížená zátěž citlivých území Synergické výsledky působení aktivit různých opatření Koncepce ve prospěch rozvoje udržitelného CR bez zvyšování negativních dopadů na předmět ochrany


financování jako součást rozpočtu jiných opatření, zaměřených na podporu rozvoje CR (např. informační materiály, marketing, prezentace, apod.)


nízká



velmi vysoká


střední

C - 50


5.2.2. Zvýšení účinnosti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Popis výchozí situace Přestože úroveň environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v turistické destinaci České Švýcarsko je ve srovnání s jinými destinacemi v České republice relativně vysoká, další zvýšení účinnosti je – zejména z hlediska cílů strategie Usměrňování časové a prostorové distribuce návštěvnosti – důležité. Nástroje EVVO navíc ovlivňují i strukturu návštěvnosti a mohou přispět k selektivní podpoře vybraných segmentů návštěvníků. Uvedené opatření nebude mít okamžitý ani v krátké době pozorovatelný dopad, nicméně na stálé zvyšování účinnosti EVVO nelze rezignovat. Do uvedeného opatření lze úspěšně zařadit připravované, resp. probíhající aktivity, které již jsou v současné době financovány, a které vytvářejí do budoucna další prostor pro rozvoj pro podporu požadované distribuce i segmentu návštěvnosti. Cíle 



 



Aktivity Ovlivnit – z ekologického hlediska nepříznivou – prostorovou i časovou distribuci návštěvnosti Snížit zátěž ekologicky citlivých území (a období) turistické destinace nadměrnou návštěvností Zvýšit atraktivitu pro vybraný (vhodný) segment návštěvníků „Vychovat“ další generaci potenciálních návštěvníků s optimálním vztahem k ochraně přírody a krajiny i Českému Švýcarsku Koordinace aktivit EVVO klíčových stakeholderů, zejména správ NP, CHKO a o.p.s.

    

Koncepce poskytování služeb o.p.s., v oblasti EVVO (probíhá) Aktivity plynoucí z výše uvedené Koncepce Informačně-vzdělávací systém v chráněných územích Českého Švýcarska (probíhá) Rozvoj sítě informačních a poradenských center Ústeckého kraje (probíhá) Podpora komunikace a partnerské spolupráce subjektů EVVO (informační platforma)


Změna prostorové a časové distribuce návštěvnosti Snížená zátěž ekologicky citlivých území (a období) Zvýšená atraktivita Českého Švýcarska pro vybraný segment návštěvníků Růst dlouhodobé (celoživotní) návštěvnosti turistické destinace, zejména mezi dnešními dětmi a mládeží

Finanční zdroje      

EU - Transition Facility – ad Koncepce evropský program - OP Vzdělávání granty MŽP (Akční program EVVO, podpora NNO, ad.) Ústecký kraj města a obce správy velkoplošných chráněných území


střední



vysoká


velmi vysoká

C - 51


5. Syntéza návrhové části V popisu jednotlivých opatření je uvedeno jejich rozdělení podle tří kritérií: 

časové priority realizace,



finanční náročnosti realizace,



institucionální náročnosti realizace.

Pro lepší přehled jsou v následujících tabulkách uvedeny klasifikace opatření podle těchto kritérií.

5.1. Klasifikace opatření Z klasifikace opatření podle časové priority jejich realizace (viz tabulka 2) vyplývá, že nejdůležitější jsou opatření institucionální povahy (sjednocení systému, koordinace, integrace…). Realizace těchto opatření totiž podmiňuje či usnadňuje realizaci většiny opatření ostatních. Do opatření s velmi vysokou časovou prioritou jsou doplněna ta, která jsou již v době vytváření Koncepce souběžně připravována k realizaci.

Tabulka 2: Časová priorita realizace opatření velmi vysoká 1.2.2. Vytvoření jednotného systému informačních tabulí

vysoká 1.2.1. Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty

1.2.3. Zavedení jednotného systému infocenter 1.1.2. Zkvalitnění služeb 5.2.2. Zvýšení účinnosti environmentálního vzdělávání, výchovy a 3.1.2. Koordinace monitoringu osvěty (EVVO) návštěvnosti 5.1.1. Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu 2.1.2. Integrace nabídky ve veřejné dopravě 3.1.1. Koordinace marketingu Českého Švýcarska

2.3.2. Řešení parkování v extrémně zatížených lokalitách 4.1.1. Zpracování ÚPn VÚC pro region Českého Švýcarska 1.1.3. Zavedení centrálního rezervačního systému

střední 1.1.4. Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služeb 5.1.2. Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu

4.2.1. Pasportizace kulturních památek regionu 1.1.5. Posílení nabídky možností koupání v regionu

2.2.2. Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras

1.1.1. Posílení nabídky doplňkových služeb

2.1.1. Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy 1.1.6. Vytvoření jednotného slevového systému 2.1.3. Zavedení jednotného marketingu veřejné dopravy

2.3.3. Regulace mezi parkovišti pomocí cenové diferenciace a marketingu 2.2.1. Zpracování a projednání koncepce cyklistických a pěších tras 4.2.2. Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu 4.2.3. Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic 4.1.2. Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný ráz

2.2.3. Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu 5.2.1. Regulace prostorové a časové distribuce návštěvníků 2.3.1. Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR

Pozn.:

nízká

velmi vysoká = začít okamžitě; vysoká = do 2 let; střední = za 2-4 roky; nízká = později

Jednotlivá opatření se od sebe z hlediska finanční náročnosti liší o několik řádů. Na jedné straně jsou opatření investiční povahy (výstavba či rekonstrukce budov a dalších objektů, nákup dopravních prostředků apod.), která vyžadují finanční prostředky v řádu milionů či desítek milionů Kč. Na straně druhé stojí opatření institucionální povahy, jejichž realizaci lze zajistit s využitím několika tisíc či desítek tisíc Kč. Finanční náročnost jednotlivých opatření je zachycena v tabulce 3. Institucionální náročnost realizace jednotlivých opatření přibližuje tabulka 4. Platí, že institucionálně nejnáročnější jsou opatření komplexní povahy, do jejichž realizace se zapojuje větší počet různých subjektů a která vyžadují vysokou kvalifikaci a kompetenci garanta. V rámci Koncepce toto splňují především opatření v rámci cílů 3 a 5. Naopak institucionálně nejméně náročná jsou opatření realizovaná jedním nebo několika málo subjekty bez výraznějších nároků na kvalifikaci.


C - 53


Tabulka 3: Finanční náročnost opatření velmi vysoká 1.1.5. Posílení nabídky možností koupání v regionu 2.1.1. Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy

vysoká 1.2.2. Vytvoření jednotného systému informačních tabulí 2.1.2. Integrace nabídky ve veřejné dopravě 2.2.2. Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras 2.2.3. Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu 2.3.1. Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR 2.3.2. Řešení parkování v extrémně zatížených lokalitách 3.1.1. Koordinace marketingu Českého Švýcarska

střední 1.1.1. Posílení nabídky doplňkových služeb 1.1.2. Zkvalitnění služeb 1.1.4. Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služeb 2.1.3. Zavedení jednotného marketingu veřejné dopravy

nízká 1.1.3. Zavedení centrálního rezervačního systému 1.1.6. Vytvoření jednotného slevového systému 1.2.1. Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty 1.2.3. Zavedení jednotného systému infocenter

2.2.1. Zpracování a projednání koncepce 2.3.3. Regulace mezi parkovišti pomocí cyklistických a pěších tras cenové diferenciace a marketingu 4.1.2. Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný 3.1.2. Koordinace monitoringu návštěvnosti ráz 4.1.1. Zpracování ÚPn VÚC pro region 5.1.1. Ustavení řídicí struktury cestovního Českého Švýcarska ruchu 4.2.1. Pasportizace kulturních památek 5.2.1. Regulace prostorové a časové regionu distribuce návštěvníků 4.2.2. Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu 4.2.3. Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic 5.1.2. Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu 5.2.2. Zvýšení účinnosti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)

Tabulka 4: Institucionální náročnost opatření velmi vysoká 4.1.2. Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný ráz 5.1.1. Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu

vysoká

střední

nízká

1.1.3. Zavedení centrálního rezervačního systému 1.1.6. Vytvoření jednotného slevového systému

4.2.1. Pasportizace kulturních památek regionu 1.1.5. Posílení nabídky možností koupání v regionu

5.2.1. Regulace prostorové a časové distribuce návštěvníků

1.2.3. Zavedení jednotného systému infocenter

4.1.1. Zpracování ÚPn VÚC pro region Českého Švýcarska 2.1.2. Integrace nabídky ve veřejné dopravě 2.3.1. Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR 3.1.1. Koordinace marketingu Českého Švýcarska

2.3.3. Regulace mezi parkovišti pomocí cenové diferenciace a marketingu

1.2.1. Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty 1.1.1. Posílení nabídky doplňkových služeb 1.1.4. Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služeb 5.1.2. Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu 1.2.2. Vytvoření jednotného systému informačních tabulí

1.1.2. Zkvalitnění služeb 2.1.3. Zavedení jednotného marketingu veřejné dopravy 2.2.1. Zpracování a projednání koncepce cyklistických a pěších tras 3.1.2. Koordinace monitoringu návštěvnosti 4.2.2. Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu 4.2.3. Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic 5.2.2. Zvýšení účinnosti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) 2.2.3. Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu 2.3.2. Řešení parkování v extrémně zatížených lokalitách

2.2.2. Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras 2.1.1. Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy

Tabulka 5 znázorňuje klasifikaci opatření podle finanční i institucionální náročnosti. Ukazuje se, že pro institucionálně náročná opatření většinou platí, že jsou nenáročná finančně, a naopak.


C - 54


Tabulka 5: Klasifikace opatření podle finanční a institucionální náročnosti I/F velmi vysoká

velmi vysoká

střední

vysoká 2.1.2. Integrace nabídky ve veřejné dopravě 2.3.1. Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR 3.1.1. Koordinace marketingu Českého Švýcarska

4.1.1. Zpracování ÚPn VÚC pro region Českého Švýcarska

nízká

střední

vysoká

2.2.3. Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu 1.1.2. Zkvalitnění služeb 2.3.2. Řešení parkování v extrémně zatížených 2.1.3. Zavedení jednotného marketingu veřejné lokalitách dopravy 2.2.1. Zpracování a projednání koncepce cyklistických a pěších tras 3.1.2. Koordinace monitoringu návštěvnosti 4.2.2. Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu 4.2.3. Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic 5.2.2. Zvýšení účinnosti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) 2.1.1. Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy

1.2.2. Vytvoření jednotného systému informačních tabulí 2.2.2. Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras

1.1.5. Posílení nabídky možností koupání v regionu

Pozn.:

nízká 4.1.2. Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný ráz 5.1.1. Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu 5.2.1. Regulace prostorové a časové distribuce návštěvníků 1.1.3. Zavedení centrálního rezervačního systému 1.1.6. Vytvoření jednotného slevového systému 1.2.3. Zavedení jednotného systému infocenter 2.3.3. Regulace mezi parkovišti pomocí cenové diferenciace a marketingu

1.2.1. Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty 1.1.1. Posílení nabídky doplňkových služeb 1.1.4. Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služeb 5.1.2. Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu 4.2.1. Pasportizace kulturních památek regionu

Institucionální náročnost klesá shora dolů, finanční náročnost klesá zleva doprava. Barevně je odlišena příslušnost opatření k jednotlivým cílům.

5.2. Výběr opatření pro akční plán Akční plán představuje soubor opatření, která budou realizována nebo jejich realizace alespoň bude zahájena v nejbližší době, tedy přibližně během prvních 2 let. Akční plán bude zpracováván i pro další období, přičemž je vhodné (ale nikoli nezbytné) dodržet interval 2 let, během něhož lze realizaci vybraných opatření stihnout. Realizace opatření je tedy cyklickým procesem, přičemž délka realizace akčního plánu je v tomto smyslu jednou periodou tohoto cyklu. Výběr opatření do akčního plánu na období let 2006–2007 vychází z jejich klasifikace podle časové priority realizace, finanční náročnosti a institucionální náročnosti. V potaz je přirozeně brána i skutečnost, že některá opatření, případně projekty, které jsou jejich součástí, jsou již nyní ve fázi pokročilé přípravy nebo dokonce realizace ze strany o.p.s. České Švýcarsko. S ohledem na výše uvedené podmínky a kritéria jsou do akčního plánu na období let 2006–2007 zařazena tato opatření: 

1.1.2. Zkvalitnění služeb (klasifikace a certifikace služeb na počátku roku 2006 ve fázi přípravy)



1.1.3. Zavedení centrálního rezervačního systému



1.1.4. Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služeb (opatření na počátku roku 2006 již ve fázi přípravy)



1.2.2. Vytvoření jednotného systému informačních tabulí



2.1.2. Integrace nabídky ve veřejné dopravě (realizace opatření částečně zahájena již v roce 2005, na počátku roku 2006 se již připravují další aktivity)



3.1.1. Koordinace marketingu Českého Švýcarska (opatření bude v roce 2006 zahájeno propagační a informační kampaní)



3.1.2. Koordinace monitoringu návštěvnosti



5.1.1. Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu (klíčové opatření ve velké míře podmiňující úspěšnou realizaci opatření ostatních)



5.2.2. Zvýšení účinnosti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)


C - 55


6. Logické rámce a projektové fiche demonstračních projektů Ještě před zpracováním Koncepce byly zadavatelem (o.p.s. České Švýcarsko) definovány některé projektové záměry, které budou realizovány v roce 2006. Všechny tyto záměry jsou rovněž obsaženy v Koncepci jako opatření nebo jejich části. Protože se však jedná o projekty, které jsou již ve fázi zpracování Koncepce jasně nadefinované a budou realizovány v nejbližší době, jsou tyto projekty podrobněji rozpracovány v jednotné podobě metodou logického rámce („logframe“) a projektových fichí. Logický rámec je jednoduchou metodou, která přehledně upravuje a třídí základní informace o projektu a jeho „filozofii“. Jeho výhodou je přehledné uspořádání informací do hierarchie od konkrétního k obecnému s tím, že pro každou úroveň obecnosti jsou definovány ukazatele, pomocí nichž lze ověřit její dosažení, a zdroje informací, které lze při ověření použít. Projektové fiche obsahují strukturované základní informace o projektu, které se týkají jeho obsahu i technické realizace. Projektová fiche je vlastně podrobněji rozpracovaným projektovým listem – vychází tedy z popisu opatření, v rámci nichž bude příslušný projekt realizován. Úvodní rozpracování realizace projektu proběhlo v rámci zpracování Koncepce na jednáních fokusních skupin (pro každý projekt jedna fokusní skupina). Tyto výstupy jsou rozpracovány v závěrečné kapitole návrhové části Koncepce a jsou doplněny stanovisky a doporučeními ze strany zpracovatele Koncepce.


C - 56

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku ávrhová část

6.1. Logické rámce Klasifikace a certifikace služeb (v rámci opatření 1.1.2.) Globální cíl  zvýšit přínos cestovního ruchu pro místní ekonomiku Účel / záměr projektu  zlepšit kvalitu služeb v regionu  zlepšit strukturu návštěvníků regionu  zvýšit podporu životního prostředí a místního regionu ze strany podnikatelů Výsledky projektu  fungující systém klasifikace a certifikace služeb v regionu, do něhož je zapojena významná část podnikatelů

Aktivity projektu  jednání s podnikateli a zástupci obcí o potřebě a přípravě klasifikace a certifikace služeb v regionu  příprava systému klasifikace a certifikace služeb – které služby a jak se budou klasifikovat, kdo bude certifikaci provádět, zohlednění národních systémů  příprava nabídky pro podnikatele, kteří splní podmínky klasifikace – co jim za to bude nabídnuto a umožněno  výběr kritérií pro klasifikaci  vlastní klasifikace a certifikace služeb

Objektivně ověřitelné ukazatele  míra nezaměstnanosti  struktura místní ekonomiky  vývoj počtu a struktury obyvatel regionu Objektivně ověřitelné ukazatele  počet udělených certifikací  struktura návštěvníků  zařazení certifikovaných provozoven do propagace a jejich upřednostňování při propagaci Objektivně ověřitelné ukazatele  počet podnikatelů zapojených do systému

Prostředky / vstupy  finanční zdroje  materiálové vstupy  práce skupiny provádějící klasifikaci a certifikaci

Zdroje pro ověření  data ČSÚ

Zdroje pro ověření  evidence o.p.s. České Švýcarsko  dotazníková šetření návštěvníků

Zdroje pro ověření  evidence o.p.s. České Švýcarsko

Předpoklady  pozitivní vliv zvýšení kvality služeb na místní podnikatele a obyvatele  atrakce cílových skupin návštěvníků definovaných rozvojovou vizí na základě zvýšené kvality služeb Předpoklady  vliv klasifikace a certifikace na kvalitu služeb v regionu  posílení pozice a zvýšení zisků podnikatelů, kteří jsou zapojeni do systému certifikace Předpoklady  zájem podnikatelů o klasifikaci a certifikaci služeb na základě výhod, které jim za to budou nabídnuty

Předběžné podmínky  potřeba klasifikace nabídky služeb v regionu pro zvýšení kvality služeb a zlepšení jejich vazby na region  nevyhovující kvalita a struktura některých služeb


C - 57


Koordinace průvodcovských služeb (v rámci opatření 1.1.4.) Globální cíl  zvýšit přínos cestovního ruchu pro místní ekonomiku  zajistit dlouhodobou udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v regionu Účel / záměr projektu  zvýšit a usměrnit návštěvnost regionu České Švýcarsko  zlepšit prostorovou distribuci návštěvnosti regionu s ohledem na ekonomický přínos a environmentální udržitelnost rozvoje Výsledky projektu  rozšířená nabídka kvalitních průvodcovských služeb prováděná různými subjekty na základě koordinace, zařazená do jednotné nabídky a propagace regionu Aktivity projektu  monitoring stávající nabídky průvodcovských služeb v regionu a formulace problémů, které je v této oblasti třeba řešit  jednání s agenturami, podnikateli a dalšími subjekty o rozšíření a koordinaci průvodcovských služeb  dohoda o koordinaci průvodcovských služeb – kdo co bude zajišťovat  školení průvodců  propagace průvodcovských služeb, např. zahrnutím do jednotného slevového systému

Objektivně ověřitelné ukazatele  míra nezaměstnanosti  struktura místní ekonomiky  vývoj počtu a struktury obyvatel regionu Objektivně ověřitelné ukazatele  počet návštěvníků  struktura návštěvníků  prostorové rozmístění návštěvníků

Objektivně ověřitelné ukazatele  počet návštěvníků, kteří využili průvodcovských služeb  existence nabídky průvodcovských služeb v propagačních materiálech a dalších nástrojích propagace regionu Prostředky / vstupy  finanční zdroje  materiálové vstupy  práce školitelů průvodců

Zdroje pro ověření  data ČSÚ  údaje správ chráněných území a dalších orgánů ochrany přírody a krajiny (MŽP, AOPK ČR) Zdroje pro ověření  dotazníková šetření návštěvníků  monitorovací turnikety ke zjišťování počtu návštěvníků

Zdroje pro ověření  evidence subjektů poskytujících průvodcovské služby  propagační materiály a další nástroje propagace regionu

Předpoklady  pozitivní vliv rozvoje cestovního ruchu na místní podnikatele a obyvatele  vliv koordinace průvodcovských služeb na směrování návštěvníků v prostoru Předpoklady  zájem návštěvníků o kvalitní průvodcovské služby  rozdělení jednotlivých typů průvodcovských služeb mezi subjekty v regionu při zachování jejich koordinace Předpoklady  zájem klíčových subjektů v regionu (podnikatelů, cestovních kanceláří a agentur, správ chráněných území) o participaci na projektu

Předběžné podmínky  potřeba koordinace nabídky průvodcovských služeb v regionu  potřeba rozšíření nabídky průvodcovských služeb pro cílové skupiny definované v rozvojové vizi


C - 58


Propagační a informační kampaň Českého Švýcarska 2006 (v rámci opatření 3.1.2.) Globální cíl  zvýšit přínos cestovního ruchu pro místní ekonomiku  zajistit dlouhodobou udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v regionu Účel / záměr projektu  zvýšit a usměrnit návštěvnost regionu  zlepšit strukturu návštěvníků regionu s ohledem na ekonomický přínos  zlepšit časovou a prostorovou distribuci návštěvnosti regionu s ohledem na ekonomický přínos a environmentální udržitelnost rozvoje  zýšit prestiž regionu a povědomí o regionu v Česku i zahraničí Výsledky projektu  koordinovaná, cílená a viditelná jednorázová propagační a informační kampaň regionu, která se stane základem pro dlouhodobou spolupráci při marketingu regionu České Švýcarsko

Aktivity projektu  sumarizace problémů/cílů, které budou řešeny/naplněny v rámci kampaně  vymezení území a subjektů, které budou do marketingu Českého Švýcarska zahrnuty  definování cílových skupin a komparativních výhod regionu  nastavení základních rysů, forem a komunikačního výrazu marketingové kampaně  volba způsobu provádění kampaně  vlastní kampaň vč. jejího vyhodnocení

Objektivně ověřitelné ukazatele    

míra nezaměstnanosti struktura místní ekonomiky vývoj počtu a struktury obyvatel regionu environmentální ukazatele

Objektivně ověřitelné ukazatele  počet návštěvníků  struktura návštěvníků  časové a prostorové rozmístění návštěvníků

Objektivně ověřitelné ukazatele  počet vytištěných, vyrobených, vydaných a distribuovaných kusů v rámci jednotlivých komunikačních nástrojů (brožur, letáků, videokazet atd.)  počet publikovaných článků, spotů, inzerátů Prostředky / vstupy  finanční zdroje  materiálové vstupy  práce odborníků z komunikační agentury

Zdroje pro ověření  data ČSÚ  údaje správ chráněných území a dalších orgánů ochrany přírody a krajiny (MŽP, AOPK ČR) Zdroje pro ověření  dotazníková šetření návštěvníků  monitorovací turnikety ke zjišťování počtu návštěvníků  monitoring tisku

Zdroje pro ověření  evidence o.p.s. České Švýcarsko

Předpoklady  pozitivní vliv rozvoje cestovního ruchu na místní podnikatele a obyvatele  vliv kampaně na směrování návštěvníků v prostoru a čase

Předpoklady  úspěšná distribuce komunikačních nástrojů k cílovým skupinám návštěvníků  prostorové a časové cílení a jednoznačná tvář kampaně  zohlednění principu environmentální udržitelnosti rozvoje v marketingových aktivitách Předpoklady  kofinancování z prostředků SROP  zajištění finančních prostředků na financování projektu  zájem klíčových subjektů v regionu (obcí, podnikatelů, správ chráněných území) o participaci na projektu

Předběžné podmínky


C - 59

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Návrhová část  potřeba koordinace a sjednocení marketingových aktivit v regionu

Ustavení řídicí organizace cestovního ruchu (v rámci opatření 5.1.1.) Globální cíl  zvýšit přínos cestovního ruchu pro místní ekonomiku  zajistit dlouhodobou udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v regionu

Účel / záměr projektu  koordinovat záměry rozvojových aktérů v území  eliminovat nahodilý rozvoj cestovního ruchu a s tím spojená rizika zejména v oblasti ochrany přírody a krajiny Výsledky projektu  fungující řídící organizace  jednoznačně nastavená spolupráce mezi řídicí a výkonnou organizací a koordinační platformou Aktivity projektu  identifikace „iniciačního“ projektu  zvolení právní formy řídicí organizace  ustavení řídicí organizace za účasti klíčových subjektů v regionu, zejména z veřejného sektoru  formalizace vztahu mezi řídicí organizací a o.p.s. České Švýcarsko v roli výkonné organizace  vytvoření koordinační platformy za účasti dalších subjektů, které nejsou přímo zastoupeny v řídicí organizaci

Objektivně ověřitelné ukazatele míra nezaměstnanosti struktura místní ekonomiky vývoj počtu a struktury obyvatel regionu vývoj počtu a struktury návštěvníků regionu  environmentální ukazatele    

Objektivně ověřitelné ukazatele  počet veřejných a privátních subjektů zastoupených v řídicí organizaci (zejména klíčových subjektů)  počet realizovaných společných projektů Objektivně ověřitelné ukazatele  právní dokument definující roli destinačního řízení i jeho jednotlivých součástí  úspěšná realizace „iniciačního“ projektu Prostředky / vstupy  finanční zdroje  materiálové vstupy  aktivity výkonné organizace – o.p.s. České Švýcarsko  aktivity řídicí organizace

Zdroje pro ověření  data ČSÚ  monitoring návštěvnosti regionu  údaje správ chráněných území a dalších orgánů ochrany přírody a krajiny (MŽP, AOPK ČR) Zdroje pro ověření  evidence řídicí a výkonné organizace

Zdroje pro ověření  evidence a písemné podklady řídicí a výkonné organizace

Předpoklady  pozitivní vliv rozvoje cestovního ruchu na místní podnikatele a obyvatele  úspěšné usměrňování návštěvníků v prostoru a čase díky spolupráci klíčových aktérů v území Předpoklady  přínos destinačního řízení pro místní subjekty  aktivní participace klíčových subjektů (velkých obcí a měst, správ chráněných území, podnikatelů) v destinačním řízení Předpoklady  nastavení systému financování řídicí organizace a jejích aktivit  zájem klíčových subjektů v regionu (obcí, podnikatelů, správ chráněných území, neziskového sektoru) o destinační řízení, příp. o aktivní participaci

Předběžné podmínky  potřeba koordinace řízení rozvoje cestovního ruchu v regionu


C - 60


Optimalizace veřejné turistické dopravy (v rámci opatření 3.2.1.) Globální cíl  zvýšit přínos veřejné dopravy pro místní ekonomiku  zajistit dlouhodobou udržitelnost rozvoje cestovního ruchu v regionu

Účel / záměr projektu  zvýšit podíl trvale udržitelných forem dopravy v regionu  snížit dopravní zatížení citlivých míst v regionu

Výsledky projektu  jednotný, funkční a provázaný systém veřejné dopravy pro obyvatele i návštěvníky regionu  marketingová kampaň na podporu využívání veřejné dopravy Aktivity projektu  analýza problémů veřejné dopravy a navržení způsobu jejich řešení  založení regionálního organizátora integrované veřejné dopravy  rozdělení rolí mezi krajem (krajským organizátorem veřejné dopravy) a regionálním organizátorem veřejné dopravy pro České Švýcarsko  navázání konkrétní spolupráce s organizátorem na saské straně hranice (Dopravní svaz Horní Labe)  marketingová podpora

Objektivně ověřitelné ukazatele míra nezaměstnanosti struktura místní ekonomiky vývoj počtu a struktury obyvatel regionu vývoj počtu a struktury návštěvníků regionu  environmentální ukazatele    

Objektivně ověřitelné ukazatele  počet přepravených cestujících regionální veřejné dopravy  časové a prostorové rozmístění návštěvníků

Objektivně ověřitelné ukazatele  dopravní výkon regionální veřejné dopravy  zvýšení počtu spojů v turisticky významných lokalitách Prostředky / vstupy  finanční zdroje  materiálové vstupy  aktivity kraje, obcí a o.p.s. České Švýcarsko  aktivity dopravců veřejné dopravy  aktivity organizátora veřejné dopravy

Zdroje pro ověření  data ČSÚ  monitoring návštěvnosti regionu

Zdroje pro ověření  evidence krajského úřadu  dotazníkové šetření návštěvníků  monitoring návštěvnosti regionu

Zdroje pro ověření  evidence krajského úřadu  přepravní průzkumy

Předpoklady  zájem návštěvníků regionu o veřejnou dopravu  úspěšná prezentace nabídky veřejné dopravy vůči jejím potenciálním uživatelům z řad obyvatel a návštěvníků regionu Předpoklady  dohoda klíčových aktérů ovlivňujících nabídku veřejné dopravy  integrace nabídky různých dopravců a odstranění vnitřní konkurence ve veřejné dopravě Předpoklady  vytvoření klíče a systému pro přerozdělení přepravního výkonu a tržeb mezi poskytovateli dotací a dopravci  zájem klíčových subjektů v regionu (kraje, obcí, příp. podnikatelských subjektů) o zlepšení systému veřejné dopravy  rekonstrukce infrastruktury veřejné dopravy a obnova vozidel

Předběžné podmínky  potřeba rozšířit možnost použití veřejné dopravy pro návštěvníky regionu


C - 61

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Návrhová část  potřeba zlepšit hospodárnost systému veřejné dopravy


C - 62


6.2. Projektové fiche Klasifikace a certifikace služeb (v rámci opatření 1.1.2.) Popis výchozí situace České Švýcarsko v současné obě disponuje širokou nabídkou základních služeb v cestovním ruchu a nabídkou řady služeb doplňkových. Problém představuje kvalita nabízených služeb. V regionu je jen málo provozoven, které nabízejí vysoce kvalitní ubytovací i další služby. Návštěvník přijíždějící do regionu nemá o kvalitě služeb nabízených v jednotlivých zařízeních dostatečné informace, protože chybí jednotný systém, který by klasifikoval a kategorizoval kvalitu služeb ve jednotlivých zařízeních nebo alespoň garantoval kvalitu služeb ve vybraných zařízeních. Tento systém by kromě klasifikace úrovně služeb také mj. spoluvytvářel image regionu. Podnikatelé v regionu nevyužívají ani celostátních systémů klasifikace a kategorizace služeb, protože jim nepřinášejí žádný konkrétní užitek. Cíle  

 

Aktivity Posílit nabídku služeb v cestovním ruchu nabízených v regionu zvýšením jejich kvality Zvýšit soulad nabízených služeb v cestovním ruchu s podporou životního prostředí a místního regionu Posílit informovanost návštěvníků o kvalitě jednotlivých služeb nabízených v regionu Zlepšit strukturu návštěvníků regionu




Kvalitní nabídka základních i doplňkových služeb v cestovním ruchu, která je v souladu s udržitelným rozvojem regionu Fungující systém klasifikace a certifikace služeb v regionu, do něhož je zapojena významná část podnikatelů







 

Jednání s podnikateli a zástupci obcí o potřebě a přípravě klasifikace a certifikace služeb v regionu Příprava systému klasifikace a certifikace služeb – které služby a jak se budou klasifikovat/certifikovat a kdo bude certifikaci provádět, zohlednění národních systémů klasifikace služeb Příprava nabídky pro podnikatele, kteří splní podmínky klasifikace – co jim za to bude nabídnuto a umožněno Výběr kritérií pro klasifikaci Vlastní klasifikace a certifikace služeb

Garant a zapojení dalších subjektů  

Garant: řídicí organizace destinace, resp. o.p.s. České Švýcarsko Další participující subjekty: podnikatelé, zčásti i obce a další subjekty

Náklady  

Přímé náklady 50 000 Kč Související náklady v rámci jiných projektů (např. propagace)


Dopady na životní prostředí 

Pozitivní vliv – mezi kritérii klasifikace by měla být i šetrnost vůči životnímu prostředí, což podnikatele motivuje se takto chovat

Rizika při realizaci projektu 



Nedostatečný zájem podnikatelů o klasifikaci a certifikaci služeb Nedostatečný důraz na kritéria šetrnosti vůči životnímu prostředí a podpory místního regionu

C - 63


Koordinace průvodcovských služeb (v rámci opatření 1.1.4.) Popis výchozí situace Průvodcovské služby v regionu Českého Švýcarska jsou v současné době nabízeny jen správami národního parku a chráněných krajinných oblastí. Jedná se o služby zdarma a na vyžádání. Poptávku po nich nestíhá uspokojovat Správa NP České Švýcarsko. Průvodcovské služby zajišťované správami mají vysokou odbornou úroveň, nevyhovující jsou však průvodcovské dovednosti (nejedná se o školené průvodce). Nedostatečný je také počet průvodců, kteří jsou schopni podat výklad a komunikovat v cizích jazycích. Nabídce průvodcovských služeb rovněž chybí regionální koordinace. Nabídku průvodcovských služeb je proto třeba posílit a mj. nabízet průvodcovské služby také na komerční bázi. Cíle    

Aktivity Zvýšit kvalitu průvodcovských služeb Posílit informovanost návštěvníků a tím i jejich vztah k regionu Zvýšit a usměrnit návštěvnost regionu České Švýcarsko Zlepšit prostorovou distribuci návštěvnosti regionu s ohledem na ekonomický přínos a environmentální udržitelnost rozvoje


Systém průvodcovských služeb s různorodou cenovou nabídkou a zaměřením, založený na spolupráci různých subjektů a zařazený do jednotné nabídky a propagace regionu





  

Monitoring stávající nabídky průvodcovských služeb v regionu a formulace problémů, které je v této oblasti třeba řešit Jednání s agenturami, podnikateli a dalšími subjekty o rozšíření a koordinaci průvodcovských služeb Dohoda o koordinaci průvodcovských služeb – kdo co bude zajišťovat Školení průvodců Propagace průvodcovských služeb, např. zahrnutím do jednotného slevového systému


Garant: řídicí organizace destinace, resp. o.p.s. České Švýcarsko Další participující subjekty: průvodci, agentury, správy velkoplošných chráněných území

Náklady 

Přímé náklady: 100 000 Kč







Pozitivní vliv v rámci environmentální osvěty a vztahu návštěvníků ke krajině a regionu Pozitivní vliv na prostorovou distribuci návštěvníků Možný růst počtu návštěvníků v některých lokalitách (lze však regulovat, v kterých)

Rizika při realizaci projektu 



Neúspěšná dohoda mezi subjekty, které budou průvodcovské služby poskytovat Nedostatečný zájem návštěvníků o některý typ průvodcovských služeb

C - 64


Propagační a informační kampaň Českého Švýcarska 2006 (v rámci opatření 3.1.2.) Popis výchozí situace V současné době jsou služby, případně atrakce a atraktivity v regionu Českého Švýcarska propagovány několika formami. Téměř vždy se však jedná o izolovanou propagaci zajišťovanou v rámci každého jednotlivého subjektu (obcí, podnikatelů, o.p.s., národního parku apod.). Pokud již spolupráce při propagaci funguje, pak jen mezi některými podnikateli navzájem nebo mezi obcemi v rámci dobrovolných sdružení obcí. V důsledku toho není plně využit potenciál regionu pro úspěšnou propagaci. Nabídka je cílena plošně, chybí zaměření na konkrétní cílové skupiny, ať již stávající nebo žádoucí. Nabídka regionu není propagována uceleně, chybí také koordinovaná propagace aktuálních událostí a akcí. Marketing (vč. případného demarketingu) dosud není využit k časovému a prostorovému usměrnění návštěvníků. Marketing v rámci Českého Švýcarska rovněž není koordinován s marketingem Saského Švýcarska (částečná koordinace existuje jen mezi správami národních parků a mezi několika málo dalšími subjekty, ale opět spíše nahodile). Cíle   



Aktivity Zvýšit a usměrnit návštěvnost regionu České Švýcarsko Zlepšit komunikaci s návštěvníky regionu Optimalizovat využití finančních prostředků vynakládaných jednotlivými subjekty na marketing Zlepšit časovou a prostorovou distribuci návštěvnosti regionu s ohledem na ekonomický přínos a environmentální udržitelnost rozvoje

   




Koordinovaná, cílená a viditelná jednorázová propagační a informační kampaň regionu, která se stane základem pro dlouhodobou spolupráci při marketingu regionu České Švýcarsko



Sumarizace problémů/cílů, které budou řešeny/naplněny v rámci kampaně Vymezení území a subjektů, které budou do marketingu Českého Švýcarska zahrnuty Definování cílových skupin a komparativních výhod regionu Nastavení základních rysů, forem a komunikačního výrazu marketingové kampaně Volba způsobu provádění marketingové kampaně Vlastní kampaň


Garant: řídicí organizace destinace, resp. o.p.s. České Švýcarsko Další participující subjekty: správy velkoplošných chráněných území, obce, podnikatelé (především při distribuci propagačních nástrojů, žádoucí je i finanční participace na propagaci jimi poskytovaných služeb

Náklady  

Přímé náklady: 500 000 Kč Další náklady při dlouhodobé propagaci







Pozitivní vliv na prostorovou distribuci návštěvníků Možný růst počtu návštěvníků v některých lokalitách (lze však regulovat, v kterých) Možnost posílení pocitu sounáležitosti návštěvníků s regionem

Rizika při realizaci projektu  





Nedostatečně přesné cílení („všeobecnost“) kampaně Neúspěch při ovlivňování prostorové distribuce návštěvníků Jednorázová kampaň bez pokračování v dalších letech Nedostatečné zapojení subjektů (zejména soukromých)

C - 65


Ustavení řídicí organizace cestovního ruchu (v rámci opatření 5.1.1.) Popis výchozí situace Na území turistického regionu neexistuje žádná řídící a koordinační struktura cestovního ruchu. Rozvojové aktivity nejsou koordinovány, což vede převážně k živelnému rozvoji cestovního ruchu v území, jež má nebo může mít negativní vliv na přírodu a krajinu v chráněném území. Realizované projekty v oblasti cestovního ruchu mají díky absenci řídící a koordinační struktury spíše parciální charakter (např. v oblasti propagace nebo poskytování informací návštěvníkům), což snižuje jejich výsledný efekt a kvalitu poskytovaných služeb. Cíle 



Aktivity Zkoordinovat a usměrnit záměry rozvojových aktérů tak, aby společně naplňovaly vizi turistického regionu Eliminovat živelný rozvoj cestovního ruchu a s tím spojená rizika zejména v oblasti ochrany přírody a krajiny

  






Fungující řídicí organizace CR Jednoznačně nastavená a efektivní spolupráce mezi řídicí a výkonnou organizací a koordinační platformou Udržitelný rozvoj CR v destinaci




Garant: o.p.s. České Švýcarsko Další participující subjekty: především významná města a obce a správy velkoplošných chráněných území, dále ostatní obce, podnikatelé a subjekty neziskového sektoru

Náklady  



Identifikace „iniciačního“ projektu Zvolení právní formy řídicí organizace Ustavení řídicí organizace za účasti klíčových subjektů v regionu, zejména z veřejného sektoru Formalizace vztahu mezi řídicí organizací a o.p.s. České Švýcarsko v roli výkonné organizace Vytvoření koordinační platformy za účasti dalších subjektů, které nejsou přímo zastoupeny v řídicí organizaci Vytvoření návrhu na průběžné financování organizace

Přímé náklady: 100 000 Kč Další náklady v souvislosti s provozem a průběžným financováním organizace


Dopady na životní prostředí  

Posílení udržitelnosti rozvoje v destinaci Lepší kontrola nad možnou hrozbou nežádoucích velkých infrastrukturních projektů




Pouze formální zapojení některých subjektů Z dlouhodobého hlediska nesprávná volba právní formy řídicí organizace Nevhodně zvolený „iniciační“ projekt

C - 66


Optimalizace veřejné turistické dopravy (v rámci opatření 3.2.1.) Popis výchozí situace Veřejná dopravy v regionu Českého Švýcarska je v současné době až na výjimky organizován jednotlivými dopravci a postrádá systematickou prostorovou, časovou a tarifní provázanost nabídky. Tento stav je zejména důsledkem nahodilého přístupu k plánování veřejné dopravy a absence regionálního organizátora reprezentujícího veřejný zájem a potřeby cestujících. Ze všech výše uvedených důvodů je veřejná doprava v Českém Švýcarsku využívána málo a její potenciál pro obyvatele a návštěvníky území není ani zdaleka využit. Podobným způsobem dosud zůstává nevyužitý také turistický potenciál infrastruktury veřejné dopravy (zejména železničních stanic a zastávek). Přesto nelze tvrdit, že by význam veřejné dopravy v regionu byl v současné době marginální. Cíle 

 

Aktivity Vytvořit koordinovaný systém přeshraniční veřejné dopravy v regionu Českosaského Švýcarska využitelný pro jeho obyvatele i návštěvníky Zastavit nebo omezit nárůst individuální automobilové dopravy v regionu Lépe využít infrastrukturu veřejné dopravy pro rozvoj cestovního ruchu


 

Fungující a hospodárný systém provázané veřejné dopravy atraktivní pro návštěvníky Českosaského Švýcarska Stagnace nebo pokles intenzity automobilové dopravy Rozšíření nabídky cestovního ruchu v oblasti ubytování, informačních center a půjčoven kol












Garant: o. p. s. České Švýcarsko z pověření Ústeckého kraje pro turistickou dopravu Další participující subjekty: Ústecký kraj, města a obce, správy velkoplošných chráněných území

Náklady  

Přímé náklady: 130 000 000 Kč Další náklady v souvislosti s provozem a průběžným financováním organizátora veřejné dopravy

  

Vytvoření funkčního organizátora veřejné dopravy odpovědného Ústeckému kraji a městům a obcím regionu Obnovení železničního hraničního přechodu Dolní Poustevna/Sebnitz a revitalizace železniční stanice Dolní Poustevna Revitalizace železničních stanic Česká Kamenice, Rumburk, Krásná Lípa a Jedlová a jejich přeměna na centra cestovního ruchu Revitalizace železničních stanic a zastávek Jedlová, Rybniště, Panský, Brtníky, Mikulášovice střed a Mikulášovice dolní nádraží a jejich přeměna na zařízení sloužící též pro účely cestovního ruchu (např. ubytování) Zavedení vlakových spojů po okružní železnici národním parkem, zavedení návazných autobusových linek napříč NP České Švýcarsko Prostorová a časová integrace dopravy, harmonizace jízdních řádů Zavedení jednotného přeshraničního turistického tarifu BoSaNet Výroba turistických map a letáků s jízdními řády pro návštěvníky ČŠ, marketingová podpora veřejné dopravy

Dopady na životní prostředí  



Snížení zatížení území emisemi z dopravy Pozitivní vliv na prostorovou distribuci návštěvníků Možný růst počtu návštěvníků v některých lokalitách (lze však regulovat, ve kterých)







Vysoké vstupní náklady na investice do infrastruktury Nedostatečný zájem Ústeckého kraje o veřejnou dopravu Obecný pokles zájmu uživatelů o veřejnou dopravu v důsledku nedostatečného marketingu Konzervativní prostředí ve veřejné dopravě

C - 67


7. Výstupy fokusních skupin a doporučení zpracovatele k demonstračním projektům Výstupy z jednání fokusních skupin k jednotlivým projektům jsou zpracovány jako strukturovaný text. V textu jsou identifikovány problémy, rizika nebo témata, které fokusní skupina řešila nebo které během jednání zazněly. Ke každému z nich je pak doplněn komentář, stanovisko či doporučení zpracovatele. Problémy, rizika a témata jsou psána tučným písmem, komentáře, stanoviska a doporučení normálním písmem.

7.1. Klasifikace a certifikace služeb (v rámci opatření 1.1.2.) 1. Otázka přínosu a potřebnosti klasifikace a certifikace služeb Subjekty v regionu (zejména podnikatele) zajímá především to, jaké přínosy klasifikace a certifikace služeb regionu přinese. Za hlavní přínosy lze považovat: 

zvýšení celkového standardu služeb v cestovním ruchu v regionu



vazbu subjektů (zejména podnikatelských) provozujících služby na region, sounáležitost s regionem a jejich ochotu podporovat rozvoj regionu



dotváření tváře (image) regionu jako exkluzivní destinace



možnost zapojení systému certifikace do dalších opatření, projektů či aktivit (např. marketing, vytváření turistických balíčků apod.), čímž se synergicky zvýší přínos těchto projektů a současně to umožní selektivně zvýhodnit certifikované služby



podporu udržitelného rozvoje, tzn. především rozvoje cestovního ruchu v souladu s ochranou, přírody, krajiny a životního prostředí

Většina uvedených přínosů má vazbu na rozvojovou vizi a hierarchii cílů, strategií a opatření formulovaných v Koncepci. 2. Nedostatečná spolupráce obcí při přípravě i realizaci klasifikace a certifikace služeb Stejně jako při hloubkových rozhovorech i dotazníkovém šetření upozorňují podnikatelé na špatně fungující spolupráci s obcemi a městy. Starosty obcí (alespoň vybraných) je proto třeba již od počátku zahrnout do klasifikace a certifikace služeb s tím, že podnikatelé mohou průběžně vznášet oprávněné požadavky na zástupce obcí v souvislosti s certifikací (např. pokud je podmínkou certifikace třídění odpadu, je nutné, aby obec zajišťovala třídění odpadu a jeho odvoz). Obce by měly být na klasifikaci a certifikaci služeb zaiteresovány – jako nejvhodnější a nutná se v tomto ohledu jeví důsledná kontrola podnikatelů ze strany obcí, zda řádně platí poplatky ze služeb v rámci cestovního ruchu (zejména ubytovací poplatky), přičemž tato skutečnost by měla být jednou z podmínek úspěšné certifikace dané služby. Vhodná je též účast starostů na samotném procesu klasifikace a certifikace – vybraní starostové by měli mít možnost být členy skupiny, která bude klasifikaci a certifikaci provádět. Možné (a žádoucí) je též zahrnutí služeb, které provozují obce či města, do systému certifikace. S nabídkou klasifikace a certifikace vlastních služeb by v takovém případě měly být osloveny všechny obce jádrové zóny a většina obcí zóny nárazníkové. 3. Slabý zájem podnikatelů o účast v systému klasifikace a certifikace služeb Zájem podnikatelů o účast v systému certifikace a klasifikace služeb lze vyvolat zejména tím, že jim za to budou nabídnuty konkrétní výhody. Pak je možné předpokládat, že na základě výhod, kterých budou moci využívat již certifikovaní podnikatelé, vzroste zájem o certifikaci i mezi ostatními podnikateli či dalšími subjekty provozujícími služby v cestovním ruchu. Výhody, které lze certifikovaným podnikatelům a dalším subjektům nabídnout, lze rozdělit na:


C - 68




selektivní výhody poskytnuté pouze těmto subjektům (právo využívat certifikát/známku na své

provozovně, ale i např. na webových stránkách; uvedení v seznamu certifikovaných služeb; formy propagace poskytované exkluzivně pouze certifikovaným službám; vzájemná propagace pouze certifikovaných služeb; automatické zahrnutí certifikovaných služeb do turistických balíčků, případně produktů; poskytování konzultačních a vzdělávacích služeb; informační servis o možnostech podpory projektů podnikatelských a dalších aktivit, zákonech, vyhláškách a novelách, aktuálního dění v regionu, novinkách ve vlastním procesu certifikace), 

zvýhodnění těchto subjektů v rámci podpory všech subjektů včetně těch necertifikovaných

(propagace v brožurách, letácích, na webových stránkách apod. na atraktivnějším místě, s větší reklamní plochou, barevně vs. černobíle apod.).

Některé selektivní výhody lze po dohodě samozřejmě poskytovat i jen formou zvýhodnění a naopak některá zvýhodnění lze poskytovat jako selektivní výhody. 4. Okruh služeb, které je nutné či potřebné klasifikovat Služby v cestovním ruchu lze rozdělit na veřejné (např. informační služby, parkování apod.) vs. soukromé (většina služeb, např. ubytovací, stravovací, sportovní aktivity apod.) nebo na základní (ubytovací a stravovací služby) vs. doplňkové (ostatní služby). V systému klasifikace a certifikace služeb musí být zahrnuty služby základní (ubytovací, stravovací– většinou v návaznosti na ubytovací služby), které jsou současně prakticky vždy soukromé. Dle názoru zpracovatele je však vhodné umožnit certifikaci i dalším službám včetně veřejných, které primárně slouží pro cestovní ruch, přičemž bude nutné mít pro ně jiná zvolená kritéria (irelevantní jsou např. požadavky na velikost pokojů apod.). Pro doplňkové služby bude počet kritérií pravděpodobně nižší než pro služby základní, přičemž budou přirozeně akcentovány požadavky na kvalitu obsluhy (nikoli vlastní služby, kde by kritéria musela být zvolena pro každou jednotlivou službu, tedy i např. pro každé jednotlivé sportoviště zvlášť), šetrnost vůči životnímu prostředí a podporu místního regionu. Požadavky na kvalitu vlastní služby má smysl stanovovat jen pro ubytovací služby s případnými doplňkovými službami pouze v rámci této provozovny. Potenciální konflikt může vzniknout v případě, kdy bude chtít své služby certifikovat podnikatel či obec, který/která je sám členem certifikační skupiny. V takovém případě se dotyčný podnikatel nebo zástupce obce nebude na klasifikaci a certifikaci „své“ služby podílet. Certifikovaná/klasifikovaná by měla být vždy jedna provozovna, tedy pokud např. podnikatel provozuje více služeb na různých místech, musí certifikovat každou provozovnu zvlášť, avšak například za jeden poplatek nebo s výrazným finančním zvýhodněním při klasifikaci a certifikaci druhé a další provozovny. 5. Výběr klasifikačních kritérií a postupů při zohlednění nebo využití existujících nadřazených (národních) systémů klasifikace a certifikace služeb Při klasifikaci služeb lze využít existujících systémů na národní i regionální úrovni. Převzetí některých prvků těchto existujících systémů (zvláště těch na národní úrovni) je účelné proto, aby systém certifikace a klasifikace služeb v Českém Švýcarsku národní systémy doplňoval, nikoli aby byl vůči nim postaven do opozice nebo s nimi byl v rozporu. Existující národní a regionální systémy postihují především ubytovací služby. Obecně lze využít stávající systémy klasifikace služeb dvěma způsoby: 

akceptováním získaných známek či certifikátů na národní úrovni při udílení certifikátů/známek regionu České Švýcarsko (tedy provozovna, která úspěšně prošla daným stupněm certifikace na národní úrovni, automaticky získává i certifikát regionální),



využitím či úplným převzetím některých kritérií nebo skupin kritérií, případně i dalších atributů klasifikace a certifikace z existujících národních či regionálních systémů klasifikace a certifikace.

Z hlediska procesního (tedy jak podávat žádost o klasifikaci, jak dlouho trvá vyřízení certifikace apod.) je vhodné v maximální možné míře převzít pravidla, která jsou stanovena pro Oficiální jednotnou klasifikaci ubytovacích zařízení ČR. Tato pravidla jsou v ČR relativně nejběžnější a žádné z nich není v podmínkách Českého Švýcarska výrazně problematické či neuskutečnitelné. Klasifikační kritéria lze z obsahového hlediska rozdělit do 3–4 skupin:


C - 69




kvalita poskytovaných služeb s možnými podskupinami kvality vlastní služby (vybavení pokoje, hygiena apod.) a kvality obsluhy (nonstop provoz recepce, podmínky rezervace dané služby, přístupová komunikace k provozovně apod.)



šetrnost dané služby/provozovny vůči životnímu prostředí (čištění odpadních vod, šetrnost vůči ovzduší, recyklace odpadu apod.)



pozitivní vztah dané služby vůči místní ekonomice a regionu (podpora místních neziskových subjektů, prodej lokálních produktů, řádné placení poplatků ze služeb v CR obci apod.)

Z hlediska obsahového platí, že systém klasifikace a certifikace služeb v Českém Švýcarsku by měl být jednodušší než národní systémy, tedy neměl by přebírat či dokonce sám vytvářet velmi podrobná kritéria týkající se například všech detailů ve vybavení pokojů. Dále by měl u kritérií co nejčastěji požadovat splnění většiny z nich (např. 75 nebo 90 %), nikoli všech, protože takový požadavek by řadě podnikatelů znemožnil získat certifikát bez nákladné rekonstrukce provozovny. V případě ubytovacích služeb lze považovat za dostatečnou úroveň pro úspěšnou certifikaci klasifikaci třídou „standard“ (tzn. ***) Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR. Alternativně lze akceptovat též třídu *** Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb CR nebo držení její Nadstavbové eko-certifikace ECEAT (v případě provozoven, které lze považovat za provozovny venkovské turistiky agroturistiky a zejména ekoturistiky, je vhodné akceptovat pouze tento systém certifikace) nebo třídu *** (alternativně ****) Klasifikace ubytovacích zařízení kategorie kemp. Rovněž kritéria pro ubytovací provozovny, které nejsou držiteli uvedených národních certifikátů, by měla přibližně odpovídat uvedeným kategoriím. Kritéria pro ostatní (doplňkové) služby mohou rovněž vycházet z uvedených systémů s tím, že budou potlačeny požadavky na kvalitu konkrétní služby a akcentována kvalita obsluhy a vztah vůči životnímu prostředí a místní ekonomice. Uvedené národní systémy příliš nezohledňují šetrnost služeb vůči životnímu prostředí (s výjimkou Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb CR) a prakticky vůbec ne vztah dané služby vůči místní ekonomice a regionu. Pro výběr požadavků na šetrnost vůči životnímu prostředí je vhodné se v maximální možné míře inspirovat zmíněným Národním systémem certifikace ekologicky šetrných služeb CR. Požadavky by zčásti mohli upřesnit zástupci vybraných subjektů v regionu, především správ velkoplošných chráněných území. S výběrem požadavků na podporu místní ekonomiky a regionu je třeba zacházet opatrně a nastavit je spíše volně (např. požadovat jen „tvrdá“ kritéria jako řádné placení ubytovacích poplatků apod. a ostatní kritéria používat jen jako možnou náhradu nesplněných požadavků na kvalitu služeb či šetrnost vůči životnímu prostředí), protože pro řadu podnikatelů a dalších subjektů může být nemožné je splnit. Na výběru těchto požadavků by měli spolupracovat především zástupci obcí a měst. Klasifikační kritéria není vhodné v čase měnit (především ne zvyšováním požadavků, kdy by držitelé certifikátů museli již jednou schválený standard znovu zvyšovat). 6. Složení komise, která bude klasifikaci a certifikaci provádět Ve skupině (komisi), která bude klasifikaci a certifikaci služeb provádět a dohlížet na splnění požadovaných kritérií, by měly být zastoupeny (uvedeny jsou také orientační procentuální podíly na celkovém počtu členů): 

řídicí organizace cestovního ruchu v regionu (až bude ustavena) – cca 20 %,



města a obce (nejlépe prostřednictvím starostů či místostarostů) – cca 25 %,



místní podnikatelé (např. ti, kteří už certifikaci absolvovali) – cca 25 %,



správy velkoplošných chráněných území – cca 20 %,



vybrané organizce neziskového sektoru – cca 10 %.

Celkový počet členů komise by měl být cca 6–15. Výkonnou organizací zajišťující technické a organizační záležitosti související s klasifikací a certifikací by měla být o.p.s. České Švýcarsko, a to i po ustavení řídicí organizace cestovního ruchu.


C - 70


7. Zpoplatnění a délka trvání certifikace Certifikaci služeb je možné provádět buď za poplatek, nebo zdarma (ve druhém případě ještě s evidencí certifikovaných subjektů, nebo bez ní). Vzhledem k tomu, že certifikovaným subjektům budou nabízeny výhody, je vhodnější za certifikaci požadovat poplatek, který může být v čase upravován. Výše poplatku může být pro začátek např. 1–3 tis. Kč/rok. Protože proces klasifikace a certifikace by měl být periodický (opakující se např. každý rok nebo 2 roky), lze poplatek požadovat i při prodlužování platnosti certifikace. V takovém případě by měl být výrazně nižší než při první certifikaci (cca ve výši 25–60 % původní částky). Proces klasifikace a certifikace žadatelů, kteří o ni požádali, by měl probíhat minimálně 1x do roka. Platnost certifikace pak může být 1 rok, lépe však 2 roky. Po uplynutí této doby by měl být certifikovaný subjekt osloven s nabídkou prodloužení certifikace. Pokud by jí nevyužil, certifikace pozbývá platnosti a subjekt nemá nadále právo užívat certifikátu/známky a čerpat výhody, které z toho vyplývají.

7.2. Koordinace průvodcovských služeb (v rámci opatření 1.1.4.) 1. Potřeba koordinace nabídky průvodcovských služeb V Českém Švýcarsku je v současné době nabídka služeb průvodců omezena pouze na průvodcovské služby zajišťované správami velkoplošných chráněných území a několika dalšími soukromými a neziskovým subjekty. Tyto služby mají vysokou odbornou úroveň, nestačí však uspokojovat poptávku (včetně poptávky po průvodcích poskytujících výklad v cizích jazycích), na což upozorňují i samotní zástupci správ. Současně tyto služby nejsou začleněny do komplexní nabídky turistických služeb v regionu, tzn. nejsou provázány s dalšími službami. Průvodcovské služby v regionu rovněž nejsou v souladu s cílovými skupinami formulovanými v rozvojové vizi – nedostatečná je zejména nabídka průvodcovských služeb pro zahraniční návštěvníky a pro návštěvníky z vyšších příjmových skupin. 2. Participace různých subjektů na projektu a jejich motivace Na zajišťování průvodcovských služeb v regionu se může podílet řada subjektů: 

správy velkoplošných chráněných území



soukromé subjekty (agentury, fyzické osoby)



řídicí organizace cestovního ruchu v Českém Švýcarsku



neziskové organizace (vč. KČT)



významnější města a obce

Z uvedeného výčtu se jako nezbytné jeví zapojení správ velkoplošných chráněných území a soukromých subjektů. Tyto subjekty by měly být osloveny na začátku projektu a vyzvány ke spolupráci. Obdobný systém funguje také v Saském Švýcarsku, kde je k dispozici několik desítek průvodců a k tomu zdarma zajišťuje průvodcovské služby správa národního parku. Průvodcovské aktivity zajišťované správami velkoplošných chráněných území mají tradici a splňují požadavky vysoké odbornosti. Správy poskytují průvodcovské služby a pochůzky se strážci národního parku jako doplněk svých aktivit a nabízejí je bez ohledu na to, zda je cestovní ruch v regionu koordinován. Poskytování průvodcovských služeb správami velkoplošných chráněných území je poskytováno zdarma – správy tudíž nejsou na participaci v projektu motivovány ziskem. Z těchto důvodů lze jejich zapojení do koordinace průvodcovských služeb vítat. Zapojení soukromých subjektů je účelné s ohledem na pružnější přizpůsobování nabídky průvodcovských služeb poptávce po nich, zajištění návaznosti na další služby a rozšíření nabídky o cizojazyčné průvodcovské služby a různé netradiční formy průvodcování. Soukromé subjekty (ať již agentury, nebo fyzické osoby) jsou na poskytování průvodcovských služeb motivovány ziskem. S ohledem na to je třeba zejména od nich důsledně vyžadovat vysokou kvalitu nabízených průvodcovských služeb – ke zvážení v tomto směru je například zahrnutí průvodcovských služeb do nabídky certifikace a klasifikace služeb v regionu.


C - 71


Zapojení samotné řídicí organizace cestovního ruchu do samotného zajišťování průvodcovských služeb je vhodné zejména v úvodní fázi. Řídicí organizace by měla aktivity v oblasti cestovního ruchu především koordinovat nebo je stimulovat, ale může je i zajišťovat. Může k tomu snáze získat povolení od Správy NP České Švýcarsko, který nad ní má částečnou kontrolu. Z dlouhodobého hlediska je však vhodné, aby vlastní zajišťování průvodcovských služeb prováděly především agentury, případně neziskové organizace (a samozřejmě také správy chráněných území), protože řídicí organizace bude těžko hledat své místo na „trhu“ průvodcovských služeb v regionu. Bude-li je nabízet jako placené, bude zbytečně konkurovat soukromým subjektům a navíc se v tomto ohledu stane výdělečnou organizací; bude-li nabízet služby zdarma nebo za symbolické částky, půjde o duplicitu k existujícím průvodcovským službám poskytovaným správami velkoplošných chráněných území a navíc budou zbytečně vynakládány peníze na něco, co mohou lépe a efektivněji zajistit jiné subjekty. Z dlouhodobého pohledu je proto vhodné usilovat o převedení převážné části těchto služeb na správy velkoplošných chráněných území a soukromé subjekty, případně neziskové organizace, které mohou pružněji reagovat na poptávku, vytvářejí konkurenční prostředí a průvodcovské služby mohou kvalitně nabízet nejen po odborné stránce, ale i po stránce marketingové. Zapojení neziskových organizací do systému průvodcovských služeb je možné, ale nikoli nezbytné. Jejich motivací může být osvěta (např. environmentální, kulturní apod.) a šíření informovanosti o regionu mezi návštěvníky. Neziskové organizace jsou zčásti v podobné pozici jako řídicí organizace cestovního ruchu. Pokud budou průvodcovské služby nabízet, mělo by se jednat o služby bezplatné nebo za symbolickou cenu. Zapojení neziskových subjektů lze doporučit jako doplněk – jednotlivé organizace mohou nabízet průvodcovské služby v souladu se svou specializací a posláním (v takovém případě mohou rovněž bez problémů vykazovat náklady, které s tím souvisejí). V rámci neziskových organizací má specifickou pozici Klub českých turistů, který disponuje obecně zaškolenými průvodci, jejichž služeb je vhodné využít. Zapojení významných měst a obcí se jeví jako nepotřebné a duplicitní. Opět lze obtížně hledat jejich místo na trhu průvodcovských služeb v regionu. Města a obce by měly poptávku po průvodcovských službách směrovat na soukromé subjekty, případně správy velkoplošných chráněných území a podílet se na nich pouze nepřímo (např. propagací a poskytováním informací o nich). 3. Vazba projektu koordinace průvodcovských služeb na konkrétní cílové skupiny Průvodcovské služby by měly obecně podporovat návštěvnost těch cílových skupin. Nabídka pro jednotlivé specifické cílové skupiny by měla být zajištěna takto: 

individuální turisté (v rámci nich též rodiny s dětmi a páry bez dětí) – preferencí malých skupin v nabídce, např. omezením počtu návštěvníků v jedné skupině s průvodcem (např. max. 15–20 lidí ve skupině, lze však např. i max. 5–8 lidí ve skupině), u placených služeb nastavit cenu vždy za 1 osobu, nikoli paušálně za skupinu jako celek (to by návštěvníky motivovalo k co nejvyššímu počtu lidí ve skupinách)



turisté se zájmem o poznání a pěší turistiku/vzdělaní návštěvníci – obsaženo již v samotné myšlence rozšíření a koordinace nabídky průvodcovských služeb



turisté z vyšších příjmových skupin – rozšířením nabídky o placené služby s vysokou kvalitou, které jsou marketingově zajímavé a navázané na další služby



rodiny s dětmi – marketingově zajímavou nabídkou navázanou na další služby a nabízející průvodcovské služby jako součást turistických produktů cílených mj. i na děti



zahraniční návštěvníci – rozšířením nabídky průvodcovských služeb v cizích jazycích (minimálně angličtině a němčině, vhodná je i francouzština a ruština)

Uvedený přehled neznamená, že nabídka bude selektivně omezena jen na definované cílové skupiny. Např. v regionu i nadále budou existovat služby pro turisty z nižších a středních příjmových vrstev (v cílových skupinách jsou přitom akcentovány vyšší příjmové vrstvy) nebo pro domácí (české) návštěvníky (v cílových skupinách jsou akcentováni zahraniční návštěvníci), avšak aktivity, které budou prováděny v rámci koordinace průvodcovských služeb, budou směřovat k posílení podílu cílových skupin.


C - 72


4. Zpoplatnění průvodcovských služeb Zpoplatněny by přirozeně měly být ty služby, které poskytují soukromé subjekty (u ostatních je zpoplatnění rovněž možné, ale spíše v symbolické výši). Ceny za průvodcovské služby by měli stanovovat zástupci soukromých agentur nebo průvodci (fyzické osoby) na tržním principu. Řídicí organizace cestovního ruchu by však měla usilovat o to, aby byly ceny stanoveny na osobu, nikoli na skupinu (s ohledem na preferenci menších skupin) a aby byly jednotné pro domácí i zahraniční návštěvníky (různé ceny působí příliš „ziskuchtivě“ a kazí image regionu). Usilovat o splnění těchto podmínek lze nejen nepřímo (jednáním, doporučeními), ale i přímo preferencí subjektů, které je splňují, při marketingu, ve slevových systémech, případně i při certifikaci služeb (pro doplňkové služby cestovního ruchu lze mezi klasifikační kritéria dát i „cenovou politiku“, kterou se v případě průvodcovských služeb bude myslet právě toto). 5. Zajištění kvalitních průvodců a jejich školení Průvodci, kteří budou svou činnost vykonávat v Českém Švýcarsku, by měli splnit několik podmínek. Za základní podmínky k tomu, aby mohli vykonávat v regionu průvodcovskou činnost, lze považovat: 

vlastnění živnostenského listu pro průvodcovskou činnost a certifikátu o absolvování jakékoli státem uznávané zkoušky průvodce cestovního ruchu (lze tedy uznat např. i certifikát průvodce pro horskou turistiku),



absolvování odborného školení (zajistit by je měla řídicí organizace cestovního ruchu ve spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko – obsahem by mělo být penzum znalostí o místní historii, kultuře, krajině a přírodě),



pro průvodcování v cizím jazyce jazyková zkouška (stačí nižší stupně).

Alternativně lze stanovit podmínky, za nich nebude splnění výše uvedených bodů od vybraných uchazečů o průvodcovskou činnost požadováno. V regionu samozřejmě mohou vykonávat „neoficiální“ průvodcovskou činnost i průvodci, kteří uvedené podmínky nesplňují. Nebudou však propagováni, jejich služby nebudou součástí slevových systémů a balíčků služeb, nebude jim poskytnuta informační podpora. Pokud by navíc vykonávali činnost bez potřebného průvodcovského certifikátu (a živnostenského listu), hrozí jim postih z důvodu porušování živnostenského zákona. S ohledem na potřebnou vysokou kvalitu průvodcovských služeb by měly být s nabídkou na jejich poskytování osloveny renomované cestovní kanceláře či agentury zprostředkovávající průvodcovské služby. Vhodné jsou rovněž místní cestovní kanceláře a další subjekty včetně místních znalců a patriotů. 6. Zahrnutí průvodcovských služeb do dalších opatření a projektů Koordinace průvodcovských služeb souvisí s řadou dalších opatření a projektů, jejichž realizace se předpokládá v rámci realizační fáze Koncepce. Zahrnutí a zohlednění koordinace průvodcovských služeb v těchto opatřeních a projektech je velmi důležité, protože to zvyšuje pravděpodobnost jejich úspěšnosti i úspěšnosti samotné koordinace průvodcovských služeb, a tedy i pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu v regionu. Průvodcovské služby je účelné provázat především s následujícími projekty, opatřeními a aktivitami (uvedeny jsou ve zkrácené podobě): 

marketing regionu (včetně informační a propagační kampaně 2006) – marketing průvodcovských služeb v rámci marketingu regionu zvyšuje pravděpodobnost, že o průvodcovské služby bude mezi návštěvníky zájem;



slevový systém – průvodcovské služby je nutné zařadit do slevového systému a balíčků služeb v regionu, protože to zvýší zájem o ně a současně se zvýší atraktivita jednotlivých balíčků služeb;



rozvoj a úprava pěších stezek a jejich značení – pěší cesty, po nichž povedou trasy organizovaných výletů s průvodci, by měly být upravovány a jednotně značeny informačními tabulemi a navigačními značkami přednostně; jedná se o jakékoli značené turistické cesty a z neznačených cest pouze o ty, které jsou mimo I. zónu národního parku; kromě průvodcovských tras vedených přímo krajinou jádrové zóny národního parku se nabízejí např. také trasy vedené


C - 73


částmi okrajovými (nárazníkovou zónou) s výhledy na národní park, s návštěvou kulturních památek apod., což je žádoucí s ohledem na prostorovou distribuci návštěvníků; 

certifikace služeb – zahrnutí průvodcovských služeb do systému klasifikace a certifikace služeb může být nástrojem, jak průvodcovské služby účinně koordinovat a současně zajistit jejich kvalitu, problém může představovat volba kritérií klasifikace, protože průvodcovské služby se svým charakterem výrazně odlišují od většiny ostatních služeb cestovního ruchu (vhodné je požadovat jen splnění základních požadavků na kvalitu obsluhy a akceptování kritérií, která souvisí s rozvojovou vizí regionu, např. požadavky na „cenovou politiku“ popsanou v bodu 4 – viz také popis projektu/tématu klasifikace a certifikace služeb);



rezervační systém – je třeba, aby průvodcovské služby bylo možné objednávat a rezervovat stejně jako všechny ostatní služby, tedy přinejmenším telefonicky a on-line přes internet.

7.3. Propagační a informační kampaň Českého Švýcarska 2006 (v rámci opatření 3.1.2.) V případě tohoto projektu se počítá se spoluprací s marketingovou (komunikační) agenturou. Uvedené body jsou proto základními výchozími předpoklady, často se navíc jedná o modelové příklady konkrétní možné kampaně, přičemž najatá marketingová agentura může podle svých nápadů zvolit jiný charakter kampaně. 1. Přínosy koordinace marketingových aktivit v regionu V současné době je marketing regionu prováděn pomocí dílčích, navzájem nesouvisejících aktivit, které zajišťují jednotlivé subjekty v regionu. Současně tyto aktivity obvykle nejsou koncepční, tedy nevycházejí ze širší shody v regionu, nejsou cíleny na konkrétní žádoucí skupiny návštěvníků, nemají jasnou a jednotnou formu komunikace atd. Koordinace marketingových aktivit má pro region tyto přínosy: 

řadu aktivit, které nyní provádí více subjektů, je možné sloučit do aktivity jediné, což přináší finanční úspory;



marketing bude komplexní a bude využívat různých forem komunikace;



marketing bude cílen na konkrétní cílové skupiny;



jednotný výraz marketingu posílí tvář (image) regionu v očích návštěvníků – region bude návštěvníky jasně identifikovatelný a zapamatovatelný;



marketingem lze částečně usměrňovat časovou a prostorovou distribuci návštěvnosti – žádoucí je rozptýlení návštěvníků mimo hlavní atraktivity jádrové zóny a mimo letní období;



marketingových aktivit na úrovni regionu mohou za finančně výhodných podmínek využít i malé subjekty (vesnické obce, malí podnikatelé), které jinak nemohou financovat nákladné marketingové akce (např. inzerci v prestižních tiskovinách, účast na veletrzích apod.), přičemž od nich bude vyžadováno splnění určitých kvalitativních podmínek.

2. Subjekty participující na marketingu regionu Marketing Českého Švýcarska by měl být dlouhodobou (časově de facto neomezenou) aktivitou, na níž budou participovat všechny relevantní regionální subjekty. Týká se to především těchto subjektů: 

řídicí organizace cestovního ruchu v Českém Švýcarsku (zpočátku o.p.s. České Švýcarsko) – role koordinátora a garanta projektu, který bude např. určovat pravidla a cenu pro inzerci v propagačních materiálech (vč. internetových), prezentaci na veletrzích cestovního ruchu apod. a současně organizačně a technicky zajišťovat různé formy marketingu;



soukromé subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu (zejména CZ Tour, jejíž aktivity mají dopad na celý region) – společného marketingu se budou účastnit po zaplacení svého podílu na jednotlivých marketingových aktivitách (výše podílu bude dána např. velikostí inzerce v propagačních tiskovinách, počtem materiálu distribuovaných na veletrhu cestovního ruchu


C - 74


apod.) a splnění dalších případných podmínek; na začátku je nutné oslovit co nejširší spektrum provozovatelů různých služeb v cestovním ruchu a nabízet účast v marketingových aktivitách za co nejnižší ceny – společný marketing spoluvytváří image regionu, pro návštěvníky má také informační hodnotu, a nabídka širokého spektra služeb je tudíž žádoucí a potřebná; předpokládá se, že každý subjekt, který se bude na společném marketingu podílet, se současně stane distribučním místem společných propagačních materiálů, bude mít na svých webových stránkách odkaz na centrální portál spravovaný řídicí organizací apod.; 

významnější města a obce – společného marketingu se účastní s cílem vlastní propagace a šíření informovanosti o svém území, případně propagace služeb, které samy nabízejí; v zásadě se jejich role příliš neliší od soukromých subjektů;



správy velkoplošných chráněných území – v marketingu mají specifickou roli, protože nepropagují samy sebe za účelem zvýšení návštěvnosti a zisku, ale informují návštěvníky o „svém“ území, přičemž marketing je v tomto smyslu spíše „externalitou“; správy chráněných území by měly pouze sladit své komunikační prvky s výrazem marketingu regionu České Švýcarsko (minimem je umístění loga regionu na své propagační a informační materiály), podílet se na distribuci propagačních materiálů, vypomoci s informačními texty o regionu apod., za což jim může být v marketingových materiálech nabídnut například prostor pro osvětu či zveřejnění pravidel pohybu v chráněných územích;

V zájmu komplexní nabídky regionu Českého Švýcarska je ke zvážení zahrnout do marketingových aktivit i ty subjekty (především města, obce a podnikatele), které se projektu nebudou účastnit (nebudou např. platit za inzerci apod.). Doporučit lze zahrnout je pouze do některých marketingových aktivit (např. pouze do informační brožury) a relativně málo „viditelně“ (např. zmínit je pouze v abecedním přehledu služeb apod.). O významných atraktivitách by v informačních materiálech měla být alespoň stručná zmínka i tehdy, pokud se města či obce. na jejichž území leží, marketingu aktivně neúčastní. Obecně platí, že marketingových aktivit by se měly účastnit subjekty provozující služby na území jádrové nebo nárazníkové zóny. Účastnit se mohou i subjekty ze zóny vnější, zejména s ohledem na rozšíření nabídky Českého Švýcarska o služby, které v samotném regionu nabízeny nejsou. 3. Cílové skupiny marketingu regionu Jedním ze základních atributů každé marketingové kampaně je volba cílových skupin. V případě Českého Švýcarska jsou cílové skupiny formulovány v rozvojové vizi a zohledňují nejen cíl přilákat do regionu více návštěvníků, ale také změnit strukturu návštěvníků v souladu s udržitelným cestovním ruchem a ochranou přírody a krajiny. Jednotlivé cílové skupiny jsou definovány takto (navzájem se prolínají, někteří návštěvníci tedy přirozeně mohou spadat do většího počtu cílových skupin): 

individuální turisté (v rámci nich též rodiny s dětmi a páry bez dětí) – souvisí se snahou o udržitelný cestovní ruch, který není v konfliktu s ochranou přírody a krajiny;



turisté se zájmem o poznání a pěší turistiku – souvisí se snahou o posílení zájmu návštěvníků regionu o jeho krajinu, přírodu, kulturu a historii a se snahou prodloužit dobu pobytu návštěvníků v regionu a posílit pohyb návštěvníků po regionu pěšky na úkor individuální automobilové, ale i další dopravy včetně cyklistické (veřejná a cyklistická doprava jsou jinak ve vztahu k dopravě automobilové samozřejmě jednoznačně žádoucí);



vzdělaní návštěvníci – souvisí se snahou o posílení zájmu návštěvníků o region a povědomí o něm;



turisté z vyšších a vyšších středních příjmových skupin – souvisí se snahou o zamezení rozvoji masové turistiky v regionu, posílení tváře (image) regionu jako exkluzivní destinace a zvýšení příjmů podnikatelů a částečně i obcí z cestovního ruchu;



zahraniční návštěvníci – souvisí se snahou o rozvoj přeshraniční spolupráce, prodloužení doby pobytu v regionu a tím i zvýšení příjmů místních subjektů z cestovního ruchu;


C - 75




návštěvníci zaměření zejména na tradiční formy cestovního ruchu (poznávací, tématická, pěší turistika) – souvisí se snahou o udržitelný rozvoj cestovního ruchu v souladu s ochranou přírody a krajiny, částečně i s dalšími body uvedenými v předchozích položkách.

Směrování marketingu na vybrané cílové skupiny neznamená, že ostatním skupinám bude návštěva regionu znesnadňována či znemožňována, ale pouze to, že na ně nebude směrována. Kampaň by měla být prováděna zásadně pozitivně, tedy nastavením podmínek a forem komunikace směřujících k přilákání cílových skupin, nikoli odrazování skupin ostatních. 4. Výhody regionu ve vztahu ke konkurenčním či potenciálně konkurenčním regionům Region Českého Švýcarska by měl při marketingových aktivitách poukazovat nejen na ty zvláštnosti, které pomáhají lákat návštěvníky z cílových skupin, ale také na ty, které jsou výhodami regionu ve vztahu ke konkurenčním regionům. Tyto výhody mohou být i ryze marketingové, tedy mohou být něčím, co není na první pohled zřejmé, ale co se například vůbec nevyskytuje v marketingu okolních regionů. Při zdůrazňování výhod se navíc vždy trochu jedná o nadsázku. Jako hlavní výhody, které by mohl region nabízet, lze uvést tyto (jedná se pouze o příklady – konkrétní použití výhod závisí na povaze konkrétní marketingové kampaně, žádná kampaň nemůže zohledňovat a zdůrazňovat veškeré myslitelné výhody regionu a propagovat vše, všude a vždy, a to i s ohledem na směrování kampaně k cílovým skupinám): 

jedinečné přírodní atraktivity celostátního až mezinárodního významu (v čele především s Pravčickou branou, dále Soutěskami a kaňonem Labe, které lze nabízet a „prodávat“ například jako tajuplný, záhadný, panenský, neobjevený kout Česka („krajina plná tajemství“) – to jen při obecné kampani cílené na ty, kteří o Českém Švýcarsku pravděpodobně slyší prvně



přírodní krásy v ročních obdobích, která se v marketingu konkurenčních regionů neobjevují nebo objevují málokdy (podzim, případně zima či jaro) – současně posiluje rozptýlení návštěvnosti během roku – lze nabízet jako krajinu prozářenou pestrými barvami („království barev“ - platí pro podzim, ale i pro jaro)



kulturní zajímavosti a specifika regionu (podstávkové domy, historie německého osídlení, industriální a řemeslná historie atd.) – lze nabízet například jako „počátky průmyslu v českých zemích“

5. Základní komunikační výraz kampaně S výhodami, které region nabízí, souvisí volba vizuálního výrazu marketingové kampaně. Pokud jde o výraz kampaně, může být využito například následujících prostředků: 

využití fotografií regionu z různých ročních období (v daném případě podzimu)



tonalita barev laděná do temnějších, sytějších odstínů; málo zářivých barev



využití fontů písma, které působí moderně, ale současně dostatečně konzervativně



vizuální jednoduchost, malá „roztříštěnost“ textů, fotografií, symbolů a dalších grafických prvků



jednotné logo regionu, které se graficky podobá logu regionu Saské Švýcarsko (jeho užívání je vhodné ve všech komunikačních prostředcích různých subjektů, je však třeba odlišit jej od certfikační značky, např. barevně, velikostí, doplněním sloganu apod.)



nevizuální prostředky – např. zvukový výraz kampaně (hudba a „zvuky přírody“ v informačních střediscích)

6. Způsob provedení kampaně, komunikační prostředky Marketingová kampaň může využívat širokého spektra různých komunikačních prostředků. Kampaň tedy nelze omezit jen na pouhou propagaci, byť většina komunikačních prostředků s propagací souvisí. Jednotlivé komunikační prostředky by měly dodržovat jednotný komunikační výraz kampaně (pokud to daný prostředek umožňuje). Komunikační prostředky, kterých lze využít, mohou být například tyto:


C - 76




využití tiskovin s informačním i propagačním zaměřením (brožur, letáků apod.), nutné je také zajistit systém jejich distribuce; vedle „centrálních“ regionálních materiálů lze do distribuce zahrnout také materiály jednotlivých obcí či podnikatelů (stačí informovat tyto subjekty, že mohou své tiskoviny distribuovat po celém regionu; ke zvážení je upřednostnění subjektů, které se např. účastní jiných projektů, úspěšně prošly certifikací služeb apod.), možné je také pravidelné vydávání přehledové tiskoviny („turistických novin“), v ideálním případě za spolupráce s německou stranou;



využití tiskovin s ryze propagačním zaměřením (kalendáře, navštívenky apod.);



jednotné formáty webových prezentací, hlavičkových papírů, navštívenek atd. (snaha prosadit i u významnějších regionálních subjektů alespoň ve formě loga regionu);



webové stránky (centrální webová stránka s ucelenou nabídkou regionu a rezervačním systémem), odkazy na ní by měly být na stránkách subjektů působících v regionu, ke zvážení je placená inzerce na jiných internetových portálech;



účast a prezentace na veletrzích, seminářích a dalších akcích spojených s cestovním ruchem;



pravidelné příspěvky do periodik (celostátní i regionální noviny a časopisy pro odbornou i širokou veřejnost, vhodná jsou též periodika v zahraničí, zejména Německu) – může jít o článek doplněný krátkou inzercí, což je pro inzerenta výhodné i z hlediska ceny;



pravidelné informace o aktuálním dění v regionu (zasílané do různých médií – ČTK, redakce časopisů a denního tisku, rozhlas, televize – významné informace i do zahraničních médií);



zajímavé akce konané v regionu, ale i například v Praze, které zčásti upozorní na region a jeho nabídku (např. křty knih o regionu, naučné programy a přednášky).

Veškeré komunikační prostředky by měly být v maximální možné míře vícejazyčné (pokud je to relevantní, tedy např. ne v případě křtů knih o regionu). Za nezbytné lze považovat německou a anglickou jazykovou mutaci, alespoň základní texty, které se v čase nemění, mohou být jednorázově přeloženy do dalších jazyků (francouzštiny, ruštiny, holandštiny, španělštiny, italštiny, polštiny apod.). 7. Vazba na další opatření a projekty Marketingová kampaň Českého Švýcarska má vazbu na další opatření a projekty. Jedná se zejména o tato opatření, projekty a aktivity: 

klasifikace a certifikace služeb – zvýhodnění úspěšně certifikovaných provozoven v marketingu, vybrané formy komunikace případně věnované pouze těmto provozovnám;



rozšíření nabídky doplňkových služeb – koordinovaný marketing těchto služeb usnadňuje jejich následné využití;



slevový systém – propagace balíčků zlevněných služeb;



rezervační systém – je důležitou součástí úspěšného marketingu, usnadňuje návštěvníkům využití nabízených (propagovaných) služeb;



změna časové a prostorové distribuce návštěvníků – důraz na trávení volného času v Českém Švýcarsku mimo hlavní sezónu, hlavní atrakce jádrové zóny zmiňovat spíše v případech, kdy chci, aby se potenciální návštěvník o regionu vůbec dozvěděl, v podrobnějších materiálech zdůrazňovat existenci atraktivit, atrakcí, případně i služeb mimo jádrovou zónu – nelze však chápat jako dogma).

Marketingové aktivity navázané na uvedené projekty a opatření by měly sloužit především pro návštěvníky, kteří již o Českém Švýcarsku něco vědí, kteří již do regionu přijeli nebo se do něj chystají opakovaně. Na ty, kteří o regionu slyší prvně, by měly být cíleny obecné marketingové prostředky, které poukáží na to, že České Švýcarsko vůbec existuje, a poskytne jen stručnou informaci.


C - 77


7.4. Ustavení řídicí organizace CR – návrh systému implementace (v rámci opatření 5.1.1.) Vytvoření řídicí a koordinační struktury rozvoje cestovního ruchu v regionu je klíčovým projektem celé Koncepce. Úspěch, příp. neúspěch tohoto projektu rozhodne o tom, do jaké míry a jakým způsobem budou realizovány další projekty, které jsou součástí Koncepce. S ohledem na význam projektu se při tvorbě Koncepce uskutečnily dva expertní panely, které byly zaměřeny na tuto problematiku. 1. Modely destinačního řízení Jednání prvního panelu byla zaměřena na diskusi o obecných modelech destinačního řízení a možnostech jejich aplikace v turistickém regionu České Švýcarsko. Výsledky jednání prvního expertního panelu lze shrnout do několika tezí, které lze považovat za východiska pro návrh systému destinačního řízení. Jedná se o následující teze: 

Systém řízení a koordinace cestovního ruchu musí být vždy přizpůsoben konkrétním podmínkám v destinaci a nelze tedy zavádět tyto struktury jednoduchou aplikací zkušeností nebo modelu z turistických regionů, kde destinační řízení již funguje.



Klíčovou podmínkou efektivního fungování spolupráce klíčových hráčů v destinace je vytvoření atmosféry vzájemné důvěry, což je zpravidla dlouhodobý proces založený na opakovaných úspěšných interakcích (např. společných projektů) těchto aktérů (podnikatelů, obcí atd.) na bázi vzájemné výhodnosti.



Systém destinačního řízení je plně v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a např. od podnikatelských subjektů zapojených do koordinace rozvojových aktivit vyžaduje odklon od zaměření na krátkodobý zisk a naopak preferenci dlouhodobých/strategických podnikatelských cílů a udržení rentability podnikání při zachování přírodních a kulturních hodnot turistické destinace.



V turistických regionech v ČR obecně neexistují podmínky pro vytvoření „vyspělých“ forem CR známých např. z Rakouska nebo Švýcarska, což je ovlivněno intenzitou a koncentrací CR v území – většina destinací v ČR má výrazně sezónní charakter a intenzita CR v nich nedosahuje „kritických“ hodnot pro vytvoření vyspělých forem řízení.

V českých destinacích brání iniciaci a rozvinutí systému řízení a koordinace CR řada překážek, mezi které patří např.: 

slabé impulsy pro sdružování finančních zdrojů na úrovni mikroregionů,



slabá vyvinutost zájmových skupin v CR,



obecně nízká míra důvěry mezi klíčovými aktéry CR (místní samospráva, podnikatelé, neziskový sektor),



nízká podpora CR v rámci turistických regionů, jež zpravidla nekorespondují s územně administrativním členěním.

V turistickém regionu České Švýcarsko komplikuje dále vznik destinačního řízení vysoká sezónnost CR nebo vysoký podíl malých obcí s omezenými finančními nebo lidskými zdroji. Naopak za výhodu lze považovat existenci funkční a v současné době již poměrně etablované místní rozvojové agentury (o.p.s. České Švýcarsko) nebo existenci národního parku zvyšující „institucionální kapacitu“ území. V rámci prvního expertního panelu byly rovněž diskutovány zkušenosti se zaváděním destinačního řízení v turistickém regionu Český ráj, který má v řadě ohledů podobné výchozí podmínky. 2. Diskuse destinačních modelů uvažovaných pro region Českého Švýcarska Druhý expertní panel byl již zaměřen na diskusi konkrétního modelu destinačního řízení pro turistický region České Švýcarsko. Tento model byl navržen zpracovatelem Koncepce a respektuje základní východiska a podmínky v daném území. Účelem navržení modelu byla zejména stimulace diskuse, v praxi si potom lze představit různé varianty tohoto modelu, příp. i model jiný.


C - 78


Základními parametry navrženého modelu jsou: 

řídící organizaci tvoří dobrovolný svazek nebo sdružení obcí, přičemž v zakladatelské struktuře jsou zastoupeny obce patřící z důvodu velikosti nebo polohy v jádrové zóně ke klíčovým hráčům v území;



výkonnou organizaci řídící struktury je pověřena o.p.s. České Švýcarsko, která plní roli místní rozvojové agentury;



do řízení a koordinace rozvojových aktivit cestovního ruchu jsou zapojeni další důležití hráči, např. správy CHKO a NP, podnikatelé nebo neziskový sektor prostřednictvím svých zástupců sdružených v tzv. diskusní platformě umožňující vzájemnou informovanost aktérů, ale také koordinaci nebo vytváření společných projektových záměrů.

Obecné cíle řídící struktury CR byly definovány následovně: 

zkoordinovat a usměrnit záměry rozvojových aktérů, tak aby společně naplňovaly vizi turistického regionu;



eliminovat živelný rozvoj cestovního ruchu a s tím spojených rizik zejména v oblasti ochrany přírody a krajin;



zvýšit kvalitu a nabídku služeb cestovního ruchu.

Na závěr expertního panelu byl dohodnutý další postup, který je rozdělen do následujících kroků: 

Identifikace iniciačního projektu



Diskuse navrženého modelu, příp. variantních modelů 2



Schválení optimálního modelu



Založení řídící organizace, např. DSO



Formalizace vztahů mezi řídící a výkonnou organizací



Založení koordinační platformy

Garanci za realizaci tohoto projektu převzala o.p.s. České Švýcarsko.

7.5. Optimalizace veřejné dopravy (v rámci opatření 3.2.1.) Význam veřejné dopravy v Českém Švýcarsku je v současné době značně podhodnocený, přesto je však veřejná doprava vnímána jako perspektivní a trvale udržitelný způsob přepravy návštěvníků i obyvatel regionu v budoucím období. Optimalizace veřejné dopravy v Českém (Českosaském) Švýcarsku představuje celý komplex dílčích projektů. Základními znaky všech dílčích projektů je snaha zvýšit atraktivitu veřejné dopravy a její infrastruktury pro regionální cestovní ruch, maximální preference ekologických způsobů veřejné dopravy a větší počet klíčových aktérů, mezi kterými bude nutné pro dosažení úspěchu projektu nalézt shodu. Expertní panel, který byl této problematice věnován, se proto zaměřil zejména na hledání společného přístupu klíčových aktérů, prezentaci úspěšných příkladů rozvoje veřejné dopravy z jiných regionů a představení a posouzení návrhů pro Českosaské Švýcarsko převzatých zejména z návrhu koncepce dopravní obslužnosti zpracovaného o. p. s. České Švýcarsko. 1. Zhodnocení současného stavu veřejné dopravy v Českém (Českosaském) Švýcarsku Veřejná doprava v Českém Švýcarsku je reprezentována především železnicí a regionálními autobusy, jejichž sítě však nejsou vzájemně prostorově, časově ani tarifně propojeny. V menší míře k těmto dvěma základním druhům veřejné dopravy zastoupeným na území regionu přistupuje ještě vodní doprava a

2

V rámci tohoto kroku by měly být diskutovány především právní formy řídící organizace v kontextu možností jejího financování, místních podmínek, výhod z hlediska možnosti využití dotačních titulů apod.


C - 79


přívozy na řece Labi v úseku Děčín – Hřensko s pokračováním po německém území. V Saském Švýcarsku je systém veřejné dopravy pestřejší ještě o tramvaj (turistickou dráhu) v údolí Křinice a výtah Bad Schandau – Ostrau. Bylo shodně konstatováno, že mezi základní problémy železniční dopravy patří zejména stav některých částí její infrastruktury (zejména tratí a budov), zastaralost vozového parku, špatná návaznost spojů, nízká konkurenceschopnost vůči autobusové dopravě, nedostatek prostředků na financování provozu a investic a chybějící železniční propojení z Dolní Poustevny do Sebnitz. Autobusová doprava vykazuje podle mínění většiny účastníků expertního panelu menší množství problémů a také její konkurenční postavení na trhu nabídky veřejné dopravy je poměrně vysoké. Přesto současné regionální autobusové spoje neobstojí ve srovnání s osobními automobily: V některých oblastech sice úspěšně (avšak nezdravě) konkurují železnici a vytvářejí nadbytečnou nabídku veřejné dopravy, ale v jiných částech regionu bez železničního spojení (obsluha Jetřichovicka a částí Chřibské, páteřní spojení center cestovního ruchu Hřenska, Jetřichovic, České Kamenice, Krásné Lípy a Jiřetína pod Jedlovou) dostatečně nezajišťují ani základní dopravní obslužnost a propojení. Dále byla vyslovena shoda, že určité zlepšení v systému regionální autobusové dopravy a zvýšení jeho atraktivity pro návštěvníky Českého Švýcarska nastalo po zavedení ekologických linek napříč národním parkem. Vodní doprava byla účastníky expertního panelu vnímána jako perspektivní oblast veřejné dopravy. Velkou nadějí proto bude obnovení provozu lodí z Děčína do Hřenska, Bad Schandau a drážďanské aglomerace, které je město Děčín připraveno finančně podpořit (turistická plavba je zejména v počátcích výrazně ztrátová a lodní dopravci obvykle nepatří mezi velké a kapitálově silné společnosti). Ostatní druhy veřejné dopravy – zejména v saské části regionu – nebyly v průběhu expertního panelu diskutovány. Přesto zástupci saských partnerů vyjádřili svůj velký zájem o problematiku přeshraniční veřejné dopravy v regionu a spokojenost se současnou úrovní sasko-české spolupráce v této oblasti. Zároveň bylo konstatováno, že veřejná doprava v Českém Švýcarsku postrádá jakoukoli propagaci a marketingovou koncepci a je svými potenciálními uživateli vnímána převážně jako zastaralý, neefektivní a nepřehledný systém. 2. Příklady využití veřejné dopravy pro rozvoj cestovního ruchu v jiných regionech Další část expertního panelu se soustředila na prezentaci úspěšných příkladů využití veřejné dopravy pro rozvoj cestovního ruchu v jiných regionech. Byly uvedeny následující příklady: 

půjčovny jízdních kol na železničních stanicích Jizerských hor, Českého ráje, Třeboňska a v dalších oblastech (například Tanvald, Turnov, Jičín, Česká Skalice, Třeboň…)



nasazování flexibilních malokapacitních autobusů na některých méně vytížených linkách, které mj. umožňuje jejich ekonomičtější provoz do vybraných turistických destinací regionu na Policku a Broumovsku (například chata Hvězda nebo nástupní místo pro výlety Slavný)



přestavba nevyužitých staničních budov na železničních stanicích a zastávkách na ubytovací zařízení na Jindřichohradecku (Střížovice, Hůrky a Albeř)



přeměna nevyužitých staničních budov na železničních stanicích a zastávkách na centra turistických služeb a další zázemí po celém území ČR (například zřízení turistického infocentra na hlavním nádraží v Hradci Králové nebo výstavba veřejného WC na zastávce v Albeři na Jindřichohradecku)



vydání turistické mapy okolí Brna s vyznačením turistických tras a linkového vedení integrované veřejné dopravy



vydání propagačních letáků pro výlety s využitím veřejné dopravy v Jihomoravském kraji



vydání turistických karet pro cestování veřejnou dopravu opravňujících k získání slev v návazných turistických službách v některých zahraničních regionech

Na výše uvedených příkladech a zejména na jejich konkrétních měřitelných výsledcích bylo demonstrováno, že kvalitní, integrovaný a poptávkově orientovaný systém veřejné dopravy přispívá nejen


C - 80


k rozvoji regionálního cestovního ruchu, ale také například ke snížení nezaměstnanosti místních obyvatel díky zvýšení počtu pracovních příležitostí a usnadnění dojíždění do hospodářských center. 3. Návrhy využití veřejné dopravy pro rozvoj cestovního ruchu v Českosaském Švýcarsku V rámci expertního panelu byly představeny také návrhy optimalizace systému veřejné dopravy v Českosaském Švýcarsku, které vycházejí zejména z návrhu koncepce dopravní obslužnosti regionu zpracovaného o. p. s. České Švýcarsko. Návrhy předpokládají zejména realizaci následujících opatření: 

vytvoření regionálního organizátora veřejné dopravy v Českém Švýcarsku, který bude spolupracovat se saskými dopravními svazy, městy a obcemi regionu a Ústeckým krajem; organizátor bude odpovědný městům a obcím jako reprezentant jejich zájmů a zejména Ústeckému kraji jako objednateli výkonů veřejné dopravy



výběr dopravce pro regionální železniční tratě – zejména pro úseky regionálních drah ve Šluknovském výběžku; všichni potenciální dopravci by měli být výrazně orientování také na poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu pro návštěvníky regionu (přeprava jízdních kol, poskytování turistických informací o navazujících turistických službách, atraktivitách a atrakcích)



obnovení železničního hraničního přechodu Dolní Poustevna/Sebnitz a navazující revitalizace železniční stanice Dolní Poustevna s využitím prostředků z evropských programů přeshraniční spolupráce



zavedení vlakových spojů po okružní železnici okolo národních parků České a Saské Švýcarsko s trasou Děčín – Česká Kamenice – Jedlová – Krásná Lípa – Panský – Dolní Poustevna – Sebnitz – Bad Schandau



zavedení přeshraničních vlakových spojů v relaci Rybniště – Varnsdorf – Zittau – Hrádek nad Nisou – Liberec zastavujících ve všech zastávkách na českém i německém (saském) území



revitalizace železničních stanic Česká Kamenice, Rumburk a Krásná Lípa a jejich přeměna na centra služeb pro turisty a obyvatele regionu (půjčovna kol, informační a kulturní centrum, obchodní a stravovací služby, navazující terminál autobusové dopravy…)



revitalizace železniční stanice Jedlová a její přeměna na středisko letní a zimní rekreace (půjčovna kol a lyžařského vybavení, informační a kulturní centrum, ubytování a stravování…)



revitalizace železničních stanic a zastávek Rybniště, Panský, Brtníky, Mikulášovice střed a Mikulášovice dolní nádraží a jejich přeměna na ubytovací zařízení (případně i se stravováním a omezeným rozsahem dalších doplňkových turistických služeb)



dostavba muzeální železnice z České Kamenice až na Prácheň k Panské skále a její maximální využití pro rozvoj cestovního ruchu v přilehlém území (cyklistika, nástupní místo pro výlety do Lužických hor)



zavedení páteřní autobusové linky Hřensko – Jetřichovice – Česká Kamenice s výhledovým prodloužením do Nového Boru, Sloupu, Cvikova a Krompachu, návazností na vlak ve Hřensku (Schöna), České Kamenici a Novém Boru a na autobusy v Jetřichovicích a Cvikově



zavedení páteřní autobusové linky Jetřichovice – Doubice – Krásná Lípa – Jiřetín pod Jedlovou – Varnsdorf – Rumburk s návazností na vlak v Krásné Lípě, Varnsdorfu a Rumburku a na autobusy v Jetřichovicích a Krásné Lípě



prodloužení vyhlídkové autobusové linky Königstein – Bad Schandau – Hřensko – Mezná přes Krásnou Lípu a Varnsdorf až na Oybin v Žitavských horách



zavedení nového autobusového spojení Dolní Poustevny a Hřenska i po saské straně, aby byl vytvořen vnitřní okruh Českosaským Švýcarskem po obou stranách hranice



řešení veřejné dopravy v úseku Děčín – Hřensko prioritně železničním spojením do Schöny a přívozem


C - 81




dosažení prostorové integrace veřejné dopravy výstavbou přestupních uzlů Krásná Lípa (vlak – autobus), Česká Kamenice (vlak – autobus), Hřensko (přívoz – autobus)



dosažení časové integrace (harmonizace jízdních řádů) veřejné dopravy – zajištění návazností spojů v přestupních uzlech a pevných a snadno zapamatovatelných intervalů mezi jednotlivými spoji



zavedení tarifní integrace veřejné dopravy a jednotného přeshraničního turistického tarifu BoSaNet (turistický tarif bude pouze pro časová období o minimální délce jeden den)



vydání regionálních jízdních řádů spojených s mapou a turistickou nabídkou regionu jako součást marketingové kampaně na podporu veřejné dopravy



vydání turistických letáků a jednání o turistických balíčcích služeb podmíněných využitím veřejné dopravy



informace o veřejné dopravě na turistických webových stránkách na regionální a národní úrovni

Na závěr prezentace návrhů bylo konstatováno, že žádné předložené návrhy nemohou být realizovány bez souhlasu objednatelů veřejné dopravy a dalších klíčových aktérů. 4. Nalezení společného přístupu klíčových aktérů k plánování a organizaci veřejné dopravy v Českosaském Švýcarsku Nejdůležitější částí expertního panelu zaměřeného na veřejnou dopravu bylo nalezení shody zúčastněných klíčových aktérů v dalším postupu plánování a organizování veřejné dopravy v Českosaském Švýcarsku. Mezi nejdůležitější klíčové aktéry v oblasti veřejné dopravy patří její objednatelé – v případě Českého Švýcarska Ústecký kraj (případně jím pověřený krajský organizátor veřejné dopravy) a v případě Saského Švýcarska spolková země Sasko (respektive Dopravní svaz Horní Labe a okrajově Dopravní svaz Horní Lužice – Dolní Slezsko, které ji zastupují). Byl přednesen návrh, aby byla výkonem regionálního organizátora veřejné turistické dopravy v Českém Švýcarsku, který bude spolupracovat s krajem na rozvoji systému, pověřena o. p. s. České Švýcarsko. Tento návrh byl přítomnými zástupci Ústeckého kraje a dalšími účastníky expertního panelu podpořen. Podpora Ústeckého kraje byla přislíbena také při realizaci opatření navržených v předešlé kapitole. Také zástupci saských partnerských organizací návrhům vyjádřili podporu návrhům a přislíbili maximální spolupráci při realizaci přeshraničního systému veřejné dopravy pro Českosaské Švýcarsko.


C - 82

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

Recommend Documents